Nae tma: Przdninov letopisy

slo 4/2012

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Letn tbory
foto Tom Hurt

Pedstavujeme: RADAMLK Rozhovor se stistkou AIESEC

vodnk Przdninov letopisy

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v z 2012. Foto na tituln stran Tom Hurt, tbor TOM Chippeva Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Kdy jsem byl na sklonku lta, podn o napsn tohoto vodnku, jen by ml bt jakmsi ohldnutm za letnmi przdninami obdobm, v nm vrchol innost ady organizac a spolk pracujcch nejen s dtmi a mlde, nevdl jsem zpotku, kudy by se m mylenky mly ubrat. Nakonec jsem dospl k rozhodnut, e bych se s vmi rd podlil o jeden pbh, kter je dost mon tak trochu pbhem kadho z ns, kdo pracujeme s lidmi a u v rmci dtskch kolektiv, mladistvch i dosplch. Ten pbh zan na loukch provonnch sluncem, v lesch plnch tajuplnch zkout a v dtskch srdcch, kter dychtiv nasvaj ve kolem sebe, aby jim ani ten nejnepatrnj kousek neutekl. Je tady lto a s nm i tolik vytouen przdniny KONEN! Vbec nezle na tom, jestli jsme skauti, pioni i jenom na pmstskm tboe; jestli spme v tee-pee a nebo ve zdnch chatkch. Vdy o co krsnj pocity meme prot ne dobrodrustv a svobodu, vdom e jsme soust neho velkho, e nkam patme a e mme ty nejlep kamardy jak si jen kluk anebo holka me pt. Ale as jde stle kupedu, roky plynou a je tady n posledn tbor, posledn ohe a posledn odjezd dom jak rychle nm to dtstv uteklo... Zbyla nm jen spousta vzpomnek, zitk a tak vdom, e ty przdniny u nikdy nebudou takov jako dv. Bezstarostnost dtskch let je rzem pry a jsou tu opt przdniny. A my se vydvme na dal tbor tentokrt u jako instruktoi a vedouc. Z nieho nic jsme my tmi, kte jsou ostatnm vzorem a inspira-

c. Pipravujeme programy, komunikujeme s rodii, eme vemon obte a zjiujeme, e ns takov innost, by vtinou bez finannho ohodnocen, vlastn bav a napluje... Mon je to tm, e jsme soust neho velkho (kme tomu obvykle tm), e dlme nco, v em spatujeme smysl, e se dky tomu, co dlme, sami rozvjme, a tak e to, co kdysi, ped lety, bylo pedno nm, my pedvme dl. Je to vlastn takov vn kolobh, na jeho potku i konci stoj dt. A prv as letnch przdnin je tomuto pomyslnmu pedvn tafety nejvce naklonn: tady vznikaj ty nejintenzivnj proitky dtskch let a rovn motivace, kter ns v na prci ene kupedu. Nyn ji nezbv ne se ohldnout za prv uplynulmi przdninami a podkovat vm vem, kte jste svj voln as, energii, zkuenosti a st ze sebe samotnch vnovali druhm. Dkuji. Ven tenky, vn teni, pjemn chvle s przdninovmi letopisy!
Martin Sukan, pedseda obanskho sdruen ivot trochu jinak

Foto archiv sdruen Klubko, tbor oddlu Plavek

Sthnte si Archu pomoc QR kdu

ernobl tverec je tzv. QR kd, pouvan k peten zakdovanch informac mobilem s fotoapartem a pslunm softwarem. Cel slo Archy si tak lze sthnout ve formtu PDF dky QR kdu. Vce o QR kdech a bezplatn aplikaci pro v mobil: SMOBIL.CZ http://smobil.cz/cz/qr-kody.

Nae tma Nar! aneb Stpky z celosttnho setkn mldee

Ve ru nad Szavou se letos v lt uskutenilo pt Celosttn setkn mldee. Jako motto si zvolilo vtu Ovocem Ducha je lska, radost a pokoj (Gal 5,22). Setkn se konalo v rmci pprav na 1150. vro pchodu svatch Cyrila a Metodje na Velkou Moravu.

STEDA 8. 8. veer: Hlouky mladch dobrovolnk ze vech kout republiky vhav m ke rskmu kostelu. Mnoz dnes poprv. Za pr dn u jejich nohy budou chvtat k Prokopovi s rychlost a jistotou. Rno na modlitbu a slovo na den, veer na mi svatou. A mezi tm spousta prce. Je teba tolik pipravit pro est tisc astnk A as neprosn b TER 14. 8. rno: Dnes naposledy k Prokopovi. Vak u kostel skoro prask ve vech. 750 dobrovolnk je 750 dobrovolnk. A za chvli u zanou proudit prvn astnci. Ve je pipraveno. Vtejte! TER 14. 8. veer: Na pdiu se objevuje rodinka rskch. Dobr veer! Dobr veer! Celosttn setkn mldee zan. Tak ten nejdleitj host zavtal do ru a dostal visaku astnka.

STEDA 15. 8. odpoledne: Kampak to vichni spchte? A kad jinam? Vak

vybrat si z nabdky pednek je kol vcelku nelehk. Graubner, pilar, Holub, Strach, Lachmanov a na ticet rznch tmat. STEDA 15. 8. veer: Msto se hal do tmy. Do ticha zaznv modlitba rence. Dnes slav svj svtek Panna Maria. Sestoup na Tebe Duch Svat. Bu zdrva! TVRTEK 16. 8. odpoledne: Mstem zn hudba a zpv. Tkliv tny housl stdaj jsav mlad hlasy. Od folku pes rock a po klasiku, nechyb ani muzikly i tanec. TVRTEK 16. 8. veer: Poutnky zkrp slzy det. To vak nic nemn na psobivm svdectv rodi Badanovch a vozkky Maruky. A se taj dech nad slou jejich svdectv. LSKA je vc ne smrt. PTEK 17. 8. rno: Kov cesta prodou, brevi nebo modlitba s ikonami? Vyber si, po em tv srdce tou. A ptek, tmatem dne je RADOST.

PTEK 17. 8. odpoledne: Fialov a bl kajcnost a istota. Ve zpovdn zn je ivo. Mme pro se veselit a radovat. Bh odpout. SOBOTA 18. 8. dopoledne: Nejen mlde dnes pln arel pod pdiem. Dti a rodie s korky, babiky a ddekov pijeli mladm ukzat, e nen teba se bt svj ivot druhmu odevzdat. Ve chvli ztien se drme za ruce. Modlme se za sv rodiny. Vyproujeme jim POKOJ. SOBOTA 18. 8. odpoledne: Zelen hora pulzuje ivotem. Pes ni se kiuj jednotliv trasy pro rodiny s dtmi, pro mlde, pro manele. S divadlem pro dti, meditac v zahrad, vstavou fotek i vtvarnou dlnou Pes voav, sluncem prozen les, zmeckou zahradou nebo kolem rybnka SOBOTA 18. 8. veer: Do ticha zaz tisce svtel. Vlna se spontnn kolem nejsvtj svtosti. Setkn vrchol. Zde jsem, chci T chvlit! Vigilie. NEDLE 19. 8. poledne: Slunce hne. Nemn plamenn je poselstv zvren me. Vytrvejte v naden! Pijmte Ducha Svatho. Neopoutjte spoleenstv crkve! Nasycen pokrmem duchovnm i tlesnm, pln dojm a zitk vyrme do svch domov. K poznaj ns po ovoci

Magdalena Klmov signly.cz

Foto Anna Bekrkov, Jan ermk

Nae tma Den strven na Jihoesk tbornick kole

V roce 2004 jsem se stal na 14 dn astnkem neho, emu se tenkrt kalo OT (Oblastn tbornick kola) a byl jsem pln nejistot, co m v ptch nkolika dnech bude ekat... Letos jsem se rozhodl pro mal repete, i kdy trochu jinak.

Foto Tom Bakora Kocifaj

Napadlo m domluvit se s vedenm ji 13. ronku tto zajmav akce, vzt fok a vyrazit strvit jeden den v prosted, kde jsem i j ped nkolika lety byl ve stejn pozici frekventanta. Sm jsem byl zvdav, co se za tu dobu zmnilo a co ne.

sednm ohni) povinnosti oznait toho, kdo vm ten den piel jako nejmn pnosn pro skupinu. astnci se tak u ct svj nzor na druhho i pesto, e se jedn o negativn vyjden, co se k vdycky he ne pochvala.

Jedna hra, jeden tm, jedna vhra

Pten rno bylo trochu netradin, nebo astnci byli noc ped tm vyslni mimo tboit, kde mli za kol pespat a zrove si udlat vlastn veei. Hlavn surovinou pro n byl iv krlk a iv ryba. Frekventanti tedy museli pekonat zbrany ze zabit zvete a zrove si mohli vyzkouet jeho staen z ke a nsledn upeen na ohni. Vm, e to bylo pro mnoh z nich jejich poprv a bude to jeden z velkch zitk, kter si odvezou dom. Pten rno jsem tedy s pipravenm pstrojem netrpliv vykval na pchod frekventant a start novho dne plnho programu a pednek. Pjemn a praktick mi pilo i to, e v malch pauzch se hrly krtk a zbavn hry; pomhaly astnkm akce udret pozornost i pi velkm mnostv novch informac. Krom tch drobnch hraj astnci kad den i velkou hru o imunitu. Vtzstv v tto he znamen monost vyhnout se pi veernm koleku (be-

Pten hrou o imunitu bylo pemstn ohn z jednoho behu rybnka na druh a uvaen litru studen vody za pouit prodnch materil. Je a neuviteln, jak vn a s jakm nasazenm se hra o imunitu hraje. Nikdo nerept, nikdo se nept, pro j a ne on, nikdo nevh nad jedinm rozhodnutm, nikdo si nestuje, e u neme, nikdo si nedovol hrt slo. V tu chvli je pouze jedna hra, jeden team a jedna vhra. Celkov na m organizace celho dne psobila velmi dobe a promylen. Kad z veden Jihoesk tbornick koly (JT) ml svj kol, kad svou st programu kterou musel zadit. Nebyli to tedy jen astnci, kte museli fungovat jako tm, ale cel skupina veden musela bt dokonale sehran po celou dobu koly. Chvli ze sebe astn-

ci museli vydat vechno a shnout si na pokraj fyzickch monost a jindy zase museli udret svou pozornost p dleitch pednkch, z kterch musej pouvat vdomosti pi hran her. Dky zkuenmu tmu z ad veden, kter ji lta funguje v esk tbornick unii, se z JT stv skuten akce, kter by nemla chybt nikomu, kdo to s prac s dtmi mysl skuten vn. Absolvent nezsk jen velmi cenn zkuenosti, npady a vdomosti, ale odnese si tak kontakty na spoustu dobrch kamard, kte ho v nkterch situacch podreli nad vodou. Absolventi se pravideln schzej na srazech a vznik z nich velmi dobr komunita ptel...
Tom Bakora Kocifaj, TU

Nae tma Sto let od prvnho letnho tbora

Letos o przdninch, v ptek 13. 7. tomu bylo prv 100 let, kdy se skupina patncti kluk vypravila na svj prvn skautsk tbor. Byl to prvn dtsk tbor u ns vbec.

Na svou 140 kilometr dlouhou cestu, kter prvn tbornky dovedla na Vysoinu na Orlovskou myslivnu, vyrazili pky, jen s dvoukolkem, na kterm si vezli veker vybaven, kter na tytdenn letn tboen potebovali. Letos se ti skauti rozhodli prolapat tuto cestu znovu. Report o tom natoila i esk televize. Cestu na prvn tbor v lt 1912 pky s dvoukolkem z Prahy na Orlovy u Lipnice nad Szavou podnikl spolu s osazenstvem A. B. Svojsk, zakladatel skautingu u ns. Tbory se za stovku let pochopiteln promnily, stejn jako cel spolenost. Dnen tbory bvaj vtinou krat asto jen dva nebo ti tdny. Program prvnho tbora tvoil

pedevm sport a fyzick cvien. Aby taky ne Antonn Svojsk byl povolnm tlocvik a ve volnm ase sokol. Podsada je vynlez eskch skaut. Berou je na ukzku i na svtov Jamboree. Pekvapiv mnoho vc ale zstv stejnch i dnes. Tbor je pro dti od zatku jedno velk dobrodrustv. Objevuj bydlen ve stanu, hry, sportovn, koupn, pobyt v prod. Dti si asto samy va, jezd na koni, chod na vlety

do okol. Mohou se vvat do rol samuraj, ryt nebo indin Star a zkuenj pomhaj novkm zvyknout si na tborov ivot. Prv na skautskch tborech pi spolench zitcch vznikaj pevn ptelstv na cel ivot. Skautsk tbor nem placen personl. A pesto je poteba uvait, postavit stany, pipravit devo do kuchyn i na veern ohe. Vzt krku a dojet ke studnce pro vodu. Rno dojt na nkup pro peivo, po jdle umt ndob. Co se tm mlad lid nau? e je poteba se piinit. e je poteba nco dlat a neekat, a to nkdo udl za m. Je to na ns.
Junk svaz skaut a skautek R

Foto archiv Junka svazu skaut a skautek R

Nae tma tyi tomck tbory

Foto Ivo Skoek a TOM Klubka

Tbor na Palouku
Turistick oddl mldee Zlat py z Valaskho Mezi zakonil ttdennm tborem svj dal oddlov rok. Uskutenil se na tradinm tboiti u obce Lubina ve slovenskch Blch Karpatech a jeho stednm tmatem se stala e hmyzu. Vykuklili jsme se v pekrsn tesaky, rumnice, vosy, cvrky a bnky, potkat jste mohli tak rohe, batolce, komra nebo teba beruku. Palouku vvodila tmetrov socha kvora Mia (toho, kter vymyslel celou adu dmyslnch her, a zajistil tak mezi druhy mr a ptelstv). Pod jeho

vedenm jsme proli vodn olympidou, vaili podle stevlka, kouleli podle hovnivla, shnli nektar, vyvjeli se jako mravenci, stkali jako plotice, atd. Soupeen bylo protkno tak skutenm mikrospickm pozorovnm, kladenm past na stevlky, nonm lknm na svtlo, vdeckm vzkumem brouk, kobylek, motl a mravenc. Pekvapenm bylo osdlen okol tbora kudlankami. Tbor se opravdu vydail a mnoz z ns si navc poopravili nzor na hmyz i, te vme, e je neuviteln zajmav a krsn!
Ji Kraja, TOM Zlat py

To, e jsme se nechali unst inspirac tomky ze Zlatch p, je zcela znateln. A e jsme neprohloupili? Tak to zase vme z tajnch zdroj naich holubinkovskch obyvatel. Rodinky peovaly o sv zahrdky, co jim sly staily, se zpalem bojovaly o rozrstajc se rodu a po veerech se, spokojeny se svmi rodinnmi lovky, bavily na spoleenskch akcch, kter msteko pra-

Holubinkov expres neek...

...prvod to hls z daleka! Nejen tato vzva se tetelila na pozvnkch pro klubkovsk tbornky, kte se ze enova vypravili 30. 7. na letn stanov tbor do Dvho hradu.

Nae tma
videln podalo. Snad nejvt spch ml pveck veer, na kterm hostovala kapela Koz dech. Za nemal povimnut vak stoj tak nvtva ajovny u H. CH. Andersona, Improvizan divadlko i rodinn soupeen na motivy znm televizn show Hodina pravdy. Veery byly bujar, to ano. Zato rna byla tkopdnj a dopoledne a odpoledne produktivnj. Tradin workshopy nechybly na naem tboe ani letos. Vtvarn tvoil, tanen-dramatick pipravoval vystoupen na enovsk jarmark. Bojov rozioval zsobu zbran ji zkuench uivatel o dal kousky a nsledn vichni bojovnci dili v lese na louce i v potoce. Je toho nesetn mnoho, co by se dalo o naem krtkm ivot v Holubinkch napsat. Poas plo vletm, koupn, hrm, tborkm i opalovn. Dom jsme se vraceli znaven, ale patin spokojen. Nkte mon tch trnct dn dospvaj dodnes ...
Za TOM 19216 Klubka Andrea Liolia

Gymnasium Zbyka aecho ze Zhoe aneb Dvanct let studia

Po prozrazen tmatu nastvajc etapov tborovky by ml nsledovat vbuch davovho naden. Tentokrt se naden nekonalo. Nkter tbornky pramlo nadchlo, e bhem przdnin budou muset opt do koly, dvky zase remcaly, kdy zhldly vyobrazen doporuen koln uniformy. ik slamn klobouek

i blza s volnky by snad jet uly, ale skldan sukn a pod kolena! Kdo to kdy v 21. stolet vidl? Po trncti dnech bylo ve jinak. Kadodenn studium rychlost pekonalo i jistou zpadoeskou fakultu prv co den, to ronk koly! V kovsk knce se zaskvly i pochvaly a vevdouc patron starobylho stavu ptk Loskulk se krom hnusnho skehotn nauil i mluvit lidskm hlasem. Dob Pitrsci nebyli poteni zlovolnmi skety, nbr naopak pispli k jejich pochytn. Jedinou vnou (personln) chybou gymnzia plnou ctihodnch professor tak zstala velmi nepravideln ptomnost kolnkova: nevyskytoval se dycky, ale pouze sporadicky. Se slzou v oku se po dovren dvanctho ronku studia ubrala rychlovzdlan koln dtka zpt k domovu a hoce elela svho nvratu do rodn obiny. Ji za pr dn toti zasednou do kolnch kamen znovu, a tentokrt to ji bude o mnoho pernj a o poznn mn zbavn.
Ji Chour, TOM Veverk, Brands nad Labem

hrami a ilm hemenm malch i velkch tomk z ve uvedench oddl. Krom pestrho tborovho programu je msto jako stvoen pro nejrznj vlety a vpravy. Blzkos Adrpaskch skal, Babiina dol, nchodsk zmek nebo stolov hory v Polsku monost je opravdu nepebern.
(ton)

Jak se stav tbor

Bhem vkendu 30. ervna 1. ervence budovali tomci z esk Lpy, Turnova a Roztok tbor na Kluance u Police nad Metuj.Tradin tboit pod stolovou horou Osta nsledn oilo tborovmi

Foto Ji Chour a Tom Novotn, Asociace TOM

Nae tma Przdniny (vzhru nohama) s Brontosaurem

Dobr edestka letnch tbor je dkazem, e Brontosaurus je aktivn a podnikav tvor stejn podnikav, jako mlad lid od 15 do 26 let, kter oslovuje. Leton Przdniny s Brontosaurem pipravovalo msce dopedu na 300 organiztor, jejich programy a hry nakonec pilkaly tm 1200 astnk. To ve nezitn, jenom za kopec radosti, kter spolu za tch nkolik letnch dn mli monost zat.

Foto archiv Hnut Brontosaurus

Akce Hnut Brontosaurus se dl na pamtkov a prodn. Prvn se zamuj na pomoc historicky a kulturn zajmavm mstm (hrady, zmky nebo skanzeny atp.), ty druh se sna prod usnadnit boj s nsledky na civilizace (prce na chrnnch loukch, v lesch, pomoc voln ijcm ivoichm, sbr odpadk atp.). K tmto tradinm akcm se v poslednch letech pidvaj tak letn akce v cizin nebo sebepoznvac zitkov a vzdlvac akce.

Pracovn-proitkov tbory

Zrcadlo hvzd
O svm prvnm setkn s Brontosaury na tboe nazvanm Zrcadlo hvzd pe Jan p k. Tbor se konal v Jesenkch a byl vnovan pi o stezku Vincenze Priessnitze. Nikdy jsem na dn bronrn nebyl

a chtl jsem to zat. Byl jsem zvdav, co je to za lidi, zda jsou to fanatici, co se pivazuj ke stromm, jed vhradn bio, nos batikovan trika a nadvaj nm masoravcm, e si dlme ze aludku hbitov Zaalo to vcelku tajemn. Sraz astnk byl u rozcestnku na zastvce Lipov-lzn. Opatrn jsem krouil kolem a hledal v davu ptomnch vegany. e by ten dreda se psem...? K mmu pekvapen k rozcestnku vyrazila modrook blondna s peliv upravenm obom. Dal jsem se s n do ei a po chvli se k nm pidal kluk v triku eskho svazu ochrnc prody a dal dv sympatick dvata. Nakonec dorazil mlad pn v obleku a slena ve veern rb. Pivtali ns, pedali nm lopatiku, mapu a nkolik oblek. Takto vybaveni, vydali jsme se na cestu. li jsme zvesela, klidnm a vyrovnanm tempem. Proli jsme horn okruh Priessnitzovy stezky a degustovali vodu z mstnch pramen. Srovnvali jsme vzhled (barvu), vni, chu i zvuk. Ti z pti len naeho tmu se shodli, e nejlpe chutn voda z Finskho prame-

ne. Pjemn ns pekvapilo, kdy jsme se poslze bhem pednky o vodnch krystalech dozvdli, e je dle objektivnch ukazatel vskutku nejlep. Pln dojm i vody oboj jsme bhem degustace naerpali mrou vrchovatou, jali jsme se pipravovat obshl traktt o vod. O sebran poznatky jsme se pot podlili s dalmi badateli na konferenci podan v tyhvzdikovm hotelu Roubenka. Poprv jsem se zde myl ekomdlem, okusil neloupanou ri, cizrnu a spoustu dalch dobrot, o jejich existenci jsem neml ani pont. Vegetarin vak mezi nmi nebyl ani jedin, a tak devae jsme nechali v klidu tit. A tady jsem si uvdomil, kolik prce je za nm tak obyejnm a zdnliv jednoduchm, jako je naun stezka. Kolik npis je teba obnovit, kolik trvy a trn vysekat, kolik energie stoj vybudovat chodnek na peklenut dvoumetrov bainky... Vrcholnm zitkem pro mne bylo odvzduovan Polskho pramene. Te u vm, e pramen je kehk vc, nen tk zakalit jej, i nechat jej vyschnout.

Nae tma
Star asy
Larpov-emesln tbor na hrad Orlk u Humpolce nm pedstavila Katka otka otolov. Tbor ns penesl o mnoho let zptky, a do stedovku, kter na ns dchal z kadho koutu. Dopoledn prce, odpoledn program i ve ostatn toti probhalo na hrad Orlk u Humpolce. V noci se spvalo pod irm letnm nebem nebo pod kamennou klenbou hradnho sklepen. Vynikajc jdlo se pipravovalo v hradn ern kuchyni na otevenm ohni. Prce, jej npln byla pomoc s drbou hradu, probhala kad dopoledne nkolik hodin a byla zakonena znamenitm obdem pipravenm nktermi z astnk. Po obd nsledoval larpov program s monost vyzkouet si rzn emesla kad si mohl zkusit napklad peen chleba i kol, kovstv, mohl si nco ut, plstit, vyrobit si svku i nco z ke. Cel tbor jsme pluli hernm pbhem jako Galicejt, obyvatele zem Malkaty. hala na ns nejedna pera a mnoho nesnz. Nakonec ale ve dopadlo dobe svrhli jsme nespravedlivho a zpupnho hradnho pna i knku a pidali se na stranu Malkatskch. Tak, jako by tomu mohlo bt za starch as.

Slunce plilo, hlavu sloil jsem do stnu dubu. Snn m vbilo pi vzpomnce na sukubu. J ale nespal, jen na chvli jsem zavel oi, snad bych i nevstal, jene svt se rychle to. Slunce u zapadlo, hvzdy na obloze z. A tak m napadlo ivot m mnoho tv. My sami jsme jen pci, co smle do boje pudou. Samozejm a po prci vypodat se s nudou. Poutne, otevi oi, je rno, mus jt dl. Zem se pod to, a ty jsi jenom vzpomnal.

Proitkov-vzdlvac tbory

Cestiky
Tbor dv mladm lidem monost zskat potebn teoretick i praktick zkuenosti pro organizovn volnoasovch aktivit pro dti a mlde. Zrove jde o akci s velmi intenzivnm zitkovm programem zamenm na sebepoznn. O svch zitcch z Cestiek pe Jitka evkov. Vystupuji z vlaku na ndra v Rapoticch, na zdech krosnu plnou obleen, nhradnch bot, navrch elovka, eus, tek... a hlavu plnou oekvn a napt. Spolu s hloukem ostatnch jdu vstc akci, kterou pedchz povsti na Cestiky! Po nkolika kilometrech bhu a nmahy se nevra promnila v odhodln. Pekonali jsme neznm zem. Stle

Vkik do tmy
Tbor se konal na zcenin hradu Lukova v Hostnskch vrch, kde Brontosaui pomhaj s archeologickm vzkumem a opravami hradu ji od roku 1983. Programovou st akce tvoila celotborov fantasy hra s prvky LARPu. Takto se s Lukovem louil tborov bard, Jarda sek:

Foto archiv Hnut Brontosaurus

Nae tma
ns obklopoval les, ale eka zstala za nmi Rno se probouzm za zvuku kytary a kapek dopadajc na plachtu. Chvli mi trv, ne si uvdomm, kde jsem. Ale na dlouh pemlen nen as. Dny tu plynou nestejnou rychlost. Chvlemi pozvolna, kdy sedme pod stromy a poslouchme rady zkuenjch, rychleji, kdy u soudu obhajujeme dobrovolnictv nebo oetujeme rann a nakonec nabraj tempo, kdy uhnme indinskm bhem, vtlme se do netopra, plujeme nmonm kunerem nebo divoce tanme. Stle m nco pekvapuje a jsou chvle, kdy uvauji, jestli jsem schopna dalho kroku. Dky vemu, co tu dlme, ume tak sebe navzjem. Sname se rozumt druhm a na opltku se dovdme nco o sob. Nikdo nen ernobl a nakonec mme monost vichni zazit a pedat nco ze svch pestrch barev i nhodnm kolemjdoucm!

Zahranin tbory

Severn Indie
Foto archiv Hnut Brontosaurus

V rmci projektu La Ngonpo vyslme dobrovolnky na dobrovolnick pracovn pobyty do Malho Tibetu. Nejsilnjm zitkem asto bv u samotn setkn s neznmou krajinou a kulturou, jak to zmiuje leton astnice, Katka Krejov. Letos v lt jsem se vypravila s Brontosaury do Malho Tibetu. Nae skupina asi 30 dobrovolnk ekala velk dobrodrustv. Npln prce byla pro vtinu z ns vuka dt ve kole ve vesnici Mulbekh, v rmci projektu jsme ale mli monost pomhat na stavb kltera v zapadl himlajsk vsce Sap a pipravovat vstavu v hlavnm mst oblasti Lehu. Dal z ns vymleli volnoasov aktivity pro dti ve vesnici Diskit Ling, kterou ped dvma lety zashly niiv povodn. Ze veho nejvce jsme vak chtli poznat zpsob ivota lid v jednom z nejdrsnjch kraj svta, pochopit jejich zvyky, kulturu a nboenstv. Pro mne bylo ivotnm zitkem setkn s dalajlmou. Ten se rozhodl pijmout nai skupinu dobrovolnk na osobn audienci. A co jsme dlali po prci? Nkdo se vydal do hor a vylezl na nkterou z estitiscovek, nkdo poznval buddhistick klatery a gompy. Mal Tibet je krsn oblast, kter chytne za srdce.
Zpracovala Lucie Chadimov, koordintorka programu Przdniny s Brontosaurem

10

Nae tma Myslte si, e se vs to netk?

Vude kolem m je tma. Nevm, kde jsem. V uch mi hu vodopd, nemu popadnout dech. sta mm pekryt njakou tuhou ltkou, kter mn nedovoluje dchat. Pomoc! Maminko! Pro zrovna j?! U nechci, a to pestane, prosm!
S trhnutm jsem se posadila na posteli. Zase ten hrozn sen. Kde to vlastn jsem? To peci nen moje postel. Nevidm nikde poliku s plykem mudlinkou, ani stoleek, u kterho psval brka koly. Neslym oddechovn maminky ani tty, kter chod dom jen obas. Svt, slunen paprsky pomalu pronikaj plachtou stanu. U vm, jsem na tboe! Bydlm ve stanu sama, nikdo na m nezbyl. Nemm tu dn kamardy, jen brku, kter ale s nmi doma u nebydl. M, no, jak tomu maminka k, tu nhradn rodinu. Jednou pijela psn pan a pnov v uniform a ekli, e brkovi bude lpe u jinch lid. Maminka k, e jsou na ns vichni zl. Pr nedl nic patnho. Dv nm vechno, vechno, co m. Hudba rozeznv tbor, africk bubny se ms se zpvem domorodc budek. Okolo mne se probouz i ostatn tborov dti. Nechce se mi mezi ostatn, bojm se, co po mn zase budou chtt. Vedouc se m ptaj na vci, o kterch mi maminka zakzala mluvit Ale na druhou stranu je tu super legrace a zbava. Jako kdy jsme byli lovci a bhali jsme po lese a lovili divok zvata. Museli jsme si dvat pozor na pytlky a strce, kte kontrolovali nae povolen pro lov. Pipomnlo mi to, jak strejdu Josefa honili pnov v uniform. Strejda jim utekl a pak se schovval u ns doma. Obas za mnou veer chodil a schovval se u m pod peinou. kal, e m strach, e ho objev ti zl pnov. Pr u jsem velk holka a on m m rd. Dostala jsem velkou okoldu za to, e jsem ho nechala. Na tboe se mi lb hry v lese. Hlavn takov, kdy se schovvme a plme. Nemm ale vbec rda poledn klid. To se toti chodme sprchovat. Hldaj ns tam nai vedouc a mn je to nepjemn. Ptaj se mn pod, kdo mi to udlal, a j mm strach, e se podeknu. To by m pak urit vzali od maminky. A j se bojm, strili by m do njakho cizho domu k pln cizm lidem, jak mi to vyprvla maminka. Proto s vedoucmi radji moc nemluvm a naschvl zlobm, aby si m neoblbili. Taky se musme po koupn pevlkat do istch vc. A j u dn nemm, maminka mi kala, e je nebudu potebovat, e si mm etit ty, co mi s sebou zabalila. Ale j jsem na n vyzrla. Stdm si pravideln ty pouit, aby nepoznali, e jich mm s sebou mlo. Urit by se mi vichni smli a nechtli se mnou kamardit. Stejn jako ve kole. Mm vi, dneska to pi koupn zjistila moje vedouc. Mm je skoro cel rok, maminka nem as mi vybrat hnidy a j to sama neumm. Ani se u skoro nedrbu, njak jsem si na to zvykla. Brka mi vera u tborku kal, e ho nov maminka a tatnek maj rdi a e mu koup vechno, co chce. O na mamince mluvil okliv, kal taky, e u se k nm dom nikdy nevrt. Je to zrdce, nebudu s nm mluvit! Veer jsme u tborku zpvali psniky z pohdek, kter jsem vidla doma v telce. Tu u ale nemme. Museli jsme ji prodat, kdy u jsme nemli za co koupit jdlo. Tatnek kal, e nejdv musme koupit cigarety, protoe kdy je nem, je pak nervzn a moc se zlob. A j nechci, aby se zlobil, to potom dl mamince i mn vci, kter moc bol. A potom odchz na nkolik dn pry. k, e se mnou doma bt neme, kdy takhle moc zlobm. Je mi to lto a potom tajn brem. Tak, aby to nevidla maminka. Ona by pak zase pila a chtla by m utovat Dnes pijel na nvtvu starosta naeho msta. Zahrl si s nmi turnaj v brnnballu a moc se mu to pr lbilo. Kdy si mysleli, e je nevidm, povdali si o mn s vedouc. Vm to, urit. Maminka mi kala, e si mm dt na vedouc pozor. Nemm jim vit. Zvidm ostatnm dtem, kter se s nimi normln bav. S nktermi vedoucmi je velk zbava. Kdy m nevid, smju se jejich vtipm. Nejvc se bojm veerky. To musme bt ve stanu zalezl ve spacku. Bojm se a vdycky brem. Chod za mnou moje vedouc a vyprv mi pohdky, abych usnula. Tak rda bych se s n zaala kamardit, je moc prima ale maminka mi to zakzala. Nemu popadnout dech. Maminko, pesta! J u budu hodn! Pomalu ztrcm vdom a ctm, e tlak na polt povoluje. Je to stle stejn. Nkdy doma nemu usnout a tak si zpvm. Pak pijde maminka a k, e je to pro moje dobro. Polo mn polt na pusu a dr tak dlouho, dokud nepestanu kiet. Pepadl vs po peten tohoto pbhu pocit bezmoci? Tak vzte, e se pbh zakld na pravdivch skutenostech, kter postupn za dobu konn tbora vyplynuly na povrch. Letn tbor Kdo si hraje, nezlob, kter popisuje tento smutn pbh, se letos konal ji potvrt. Je primrn uren pro dti ze sociln vylouench lokalit a pro dti v evidenci OSPODu (odbor sociln prvn ochrany dt), co v pekladu znamen, e se jedn o dti, kter jsou doma tran, zneuvan nebo maj zanedbanou koln dochzkou. Ne vdy se vak jedn o romsk nebo problmov dti. Nkter na prvn pohled vypadaj naprosto normln, a do t doby, dokud k vm nezskaj dvru a nezanou vyprvt. O udlostech, kter se jim staly, o rodinnm zzem, o hodnch strejdech, milujcch rodich o ivot. lovka to pak nut pemlet o tom, jak dobe se ty nae oddlov dti maj, jak jim vlastn vbec nic nechyb a jak by tmto dtem mohl pomoci. A tak, kam a to ve me dojt. Nenechv ns to chladnmi. Sname se tyto dti integrovat do oddlovho kolektivu. Jsme dlouhodob v kontaktu se socilnm odborem, s polici, s ternnmi pracovnky, nzkoprahovmi centry, s vedenm msta. Kdy zjistme podobn skutenosti, ihned je konzultujeme s kompetentnmi lidmi. Otzka tu vak zstv: Dlme pro to maximum? A co vy? Myslte si, e se vs to netk?!
Ivana Vejvodov, PS Za Vodou Josefov

11

Pedstavujeme RADAMLK
Obansk sdruen Rada dt a mldee Libereckho kraje bylo zaloeno v listopadu 2000 za elem podpory rozvoje volnoasovho sektoru dt a mldee psobc v Libereckm kraji.

Nai innost dlme na aktivity uren pro neziskov organizace a na aktivity pro veejnost.
Foto archiv RADAMLK

msto v Liberci nm. Dr. E. Benee ped libereckou radnic. V roce 2012 se na akci prezentovalo pes 50 organizac, bylo pipraveno na 22 hodin nepetritch pdiovch vystoupen, vystoupilo na 1000 inkujcch. Prezentaci volnoasovho sektoru podpoili i nvtvnci tento rok jsme trhli rekordn regionln nvtvnost tm 9000 osob.

Pro zstupce neziskovch organizac realizujeme vzdlvac aktivity (jednodennho i vcedennho charakteru), poskytujeme poradensk servis (osobn, telefonick, i e-mailov podpora pro oblasti grant, dotac, legislativy) a v neposledn ad se zamujeme na prezentaci neziskovho sektoru (Bambirida apod.). Velmi oceovan je webov servis na naich strnkch pinme aktualizovan informace, kter NNO pro svou innost potebuj. Posledn dva roky tak vytvme aktivity pro irokou veejnost nrazov realizujeme kulturn-spoleensk aktivity rznorodho zamen (Dtsk dny, Dny otevench dve).

Hip Hop Culture (Is) Open

vm obrovsk kotel pod pdiem, kter dval slu to je Kill The Floor!

V jnu 2011 jsme v samotnm srdci Liberce uspodali festival prezentujc elementy hip hopov kultury. Na akci se prezentovaly vechny stavebn kameny tto kultury DJing, graffity, koncerty rapovch kapel, beat box i break dance battle s mezinrodn ast. Akci realizoval tm mladch lid a RADAMLK plnila funkci odbornou a poradn.

Zahrada pro veejnost

Kill The Floor

Projekty RADAMLK Bambirida

RADAMLK je nkolik let tradinm poadatelem tto vznamn akce ve mst pod Jetdem. Posledn dva roky se nam zzemm stalo nejfrekventovanj

12

Severoesk open air break dance ampiont, kter pi obou roncch (2011 + 2012) dokzal zaplnit nmst ped libereckou radnic. V discipln jeden na jednoho a dvou vkovch kategorich jsou k vidn obdivuhodn vkony tanenk z celch ech i Polska. Akrobacie, toen na hlav, skkn ve stojce na jedn ruce, ceny v hodnotch destek tisc korun, uznvan porota sloen z pednch tanenk break dance, a pede-

V souasn dob stejn projekt na organizace. RADAMLK vlastn budovu a pozemek v libereck mstsk sti Vesec. Soust byla i neudrovan zahrada. V roce 2011 probhla prvn fze rekonstruknch prav zpevnn svahu, stavba oplocen, rekonstrukce ohnit, instalace zahradnho nbytku. V lt 2012 probhla druh fze prav vsadba zelen, stavba altnu, instalace okrasnho osvtlen a dal. Od z pak pro veejnost pipravujeme kad vkend kulturn vyit v prostorch zahrady dtsk dny, divadeln a kouzelnick pedstaven, ukzky tradinch emesel, vstavu hospodskch zvat, workshopy, koncerty Ponaje novm kolnm rokem nae organizace zrove vyuije prostory zahrady k rozen sv innosti realizace ekokurz pro matesk a zkladn koly.

Pedstavujeme
Vedle uvedench projekt se samozejm vnujeme i dalm innostem nrazov podme Regionln vmnu zkuenost nebo spravujeme databzi volnoasovch organizac v naem kraji. V minulosti jsme tak provozovali Informan centrum pro mlde. Nae prostory jsou tak hojn vyuvny turistickmi oddly, skauty a pionry z cel republiky. Nae budova jim poskytuje zzem pro vcedenn pobytov akce. Srden tak vechny zveme pijte poznat krsy msta pod Jetdem! notkch subjekt, ale i tak se nm da sem tam najt dal jehlu v kupce sena. Nesmrn si vme spoluprce s jednotlivmi neziskovmi organizacemi v naem kraji. Jsou to prv ona DDeMka, sportovn organizace, turistick oddly, kulturn a umleck formace, koly, kolky a mnoh dal subjekty, kter jsou zkladnm stavebnm kamenem neziskovho sektoru v naem kraji a nsledn pak nepostradatelnou st jednotlivch individulnch projekt a akc. Hovome o organizacch, kter svou povahou jsou nevdlen a prci s dtmi a mlde se kad vnuje ve svm volnm ase bez nroku na honor. Neopomjejme i (neziskovkami obas zavrhovan) komern subjekty, kter dokzaly koncepci volnoasovho sektoru pojmout tak, e vsledkem jejich snaen je kvalitn prce s dtmi a mlde, prce, kter je nejenom bav, ale je i jejich zamstnnm. Dovolte prosm, abych vm vem velmi podkoval za spoluprci. Vm si va innosti. Stejn tak dkujeme veejnosti za podporu akc. V soutu to jste to vy (organizace, veejnost, mdia, partnei) kdo dv naim projektm tv a j vm za to dkuji!
Foto archiv RADAMLK David Erlebach, pedseda RADAMLK

lenstv

V souasn dob m RADAMLK est kolektivnch len. Jsou tu vak destky dalch, se ktermi spolupracujeme. V druh polovin roku 2012 budou probhat jednn, jejich clem je rozen stvajc lensk zkladny prv o ty organizace, se ktermi spolupracujeme neformln. Pipravujeme se zrove na model, ve kterm chceme dt prostor i individulnm lenm pedevm mladm lidem, jednotlivcm, dobrovolnkm, kte si pod nmi zkou realizovat sv individuln projekty i se astn naich projekt jako dobrovolnci.

Vnj okol

RADAMLK samozejm z povahy sv innosti zce komunikuje se zstupci sttn sfry a s regionln politickou reprezentac. V naem ppad se tak jedn o komunikaci pedevm s Libereckm krajem a Statutrnm mstem Liberec. rove komunikace je vesms na dobr rovni, nicmn spatujeme i tak urit rezervy, jakmi by lo neziskov sektor podpoit. Respektujeme nutn spory ve sttnch rozpotech potebn pro nai budoucnost, ale opasky by mly bt utaeny vem rovnomrn. Velmi ns mrz, kdy

nap. zastupitelstvo Libereckho kraje finann nepodpo realizaci Bambiridy a v ten sam den schvl podporu pro ns nesmyslnch akc (statiscov stky na televizn internetov penosy kopan kdesi v Horn Doln, desetitisce na podporu ist komernch projekt, kter jsou schopny uivit se samy apod). Prv z tohoto dvodu plnujeme na podzim realizaci kulatch stol jak s krajem, tak s mstem. Vstupy mj. rozhodnou o ppadnm podn i nepodn jubilejnho 15. ronku Bambiridy ve mst pod Jetdem. Velmi si cenme podpory komernho sektoru. V dob, kdy se nememe stoprocentn spolhat na grantov a dotan programy, tu jsou stle firmy, kter pln svou lohu spoleensk odpovdnosti. Bavme se dov o jed-

Rada dt a mldee Libereckho kraje

Dtsk 746 463 12 Liberec 25 Telefon + 420 608 131 270 E-mail: kancelar@radamlk.cz Web: www.radamlk.cz FB: Rada dt a mldee Libereckho kraje

RDM spustila nov projekt Nelb se mi to

Komu nen lhostejn, jak vypad jeho okol, m od nynjka k dispozici nov nstroj k tomu, aby na zanedban kout na republiky upozornil. Potkem z toti esk rada dt a mldee (RDM) zprovoznila web Nelbesmito.cz, kter uivatelm umouje snadno a rychle poukzat na neuten stav dan lokality. Dky Facebooku pak me databzi mst nevbnho vzhledu sdlet pomrn irok komunita; me o n vst diskusi, hodnotit jednotliv jej poloky a snait se o dl npravu. Na monitorech svch PC si ji mohou zobrazit stejn jako kad jin odpovdn magistrtn ednci a dal initel mstnch samosprv, respektive majitel danch objekt. Databze me bt zrove uiten i ppadnm dobrovolnkm, kte by se chtli na zlepen vzhledu jejich okol sami podlet. Bhem nkolika dn pibude jet aplikace pro mobiln telefony, doplnil mstopedseda RDM Ondej ejtka. Majitel telefon iPhone a telefon s operanm systmem Android budou moci jednodue vyfotit napklad posprejovanou ze a jej obrzek pomoc mobilnho telefonu ihned umstit do interaktivn mapy, vysvtlil, jak me pidn novho zznamu tak fungovat. Vce na www.nelibisemito.cz

13

Ze sdruen Zahranin studenti o przdninch ve Zln

Studentsk organizace AIESEC Zln, psobc pod ztitou Univerzity Tome Bati ve Zln, letos pipravila skuten speciln lto pro dti v pmstskch tborech, domovy dchodc a dal neziskov organizace.

Foto z Domova dchodc Lukov Dominik Bachrek, z pmstskho tbora Aktivn ivotem o.p.s. (dole)

Na druhou polovinu letonch przdnin dorazili do Zlna zahranin studenti hned z osmi zem svta. Svou zem a kulturu sem pijeli zastupovat studenti z Ruska, Hong-Kongu, Brazlie, Egypta, zerbjdnu, Taiwanu, Srbska a Nmecka. Jsou toti soust projektu Meet My Culture. Tento projekt je organizovn mezinrodn organizac AIESEC ve spoluprci s organizac Spektrum Krajskou radou dt a mldee. Projekt si klade za cl informovat nejen dti a mlde, ale i dal zjemce o rznch svtovch kulturch, jejich tradicch a zvycch. Projekt by ml vst k mezikulturnmu poznvn a smazvn mezikulturnch rozdl a to na obou stranch. Pin s sebou tak nenucen uen a procviovn anglitiny, v n probh veker komunikace.

14

N projekt se skld ze dvou st. V t prvn zahranin studenti, stist, navtvili letn dtsk tbory v okol Zlna, kde dtem vytvoili zajmav a poutav program. Ve druh sti maj stist pipraven program v neziskovch organizacch. Dky spoluprci s neziskovou organizac SAMARI, o. p. s., kter sdruuje na 60 dobrovolnku ve Zlnskm kraji, mli stist monosti prezentovat svou kulturu napklad v Domov senior v Lukov, v centru slueb postienm Horizont i v integrovanm centru Slunenice. Prvn zijov tden pak mete stisty potkat v nzkoprahovm centru Unie Kompas, kter s dalmi organizacemi vytvoila pro zlnskou mlde tdenn program nazvan Mezi prahy. Zahranin stist samozejm stihli poznat tak samotn Zln a okol. Je jasn, e studenti pedvaj mnoho

informac, a to hlavn o sv kultue, ale tak se toho mnoho dozvd, pro studenty jsme mli pipraveny kurzy o sprvn prezentaci, o tom, jak pracovat s dtmi, a tak jsme pro n pipravili interaktivn poznvn esk republiky, k Lucie vecov, organiztorka projektu z mezinrodn organizace AIESEC Zln.
Tom Baura

Ze zahrani Duha Zmeek pipravila tbor pro dti z ukrajinskho sirotince a eskch domov
Dobrovolnci z havovsk Duhy Zmeek pokrauj ve svch aktivitch pro oputn dti z Ukrajiny. Zatmco loni se vypravili do sirotince v Mukaevu spolu s tictkou dt z eskch dtskch domov, letos pivtali 30 dt ze stejnho zazen na tboe v esku.

Akce, kter probhla v duhovm volnoasovm arelu Myinec v Oderskch vrch, se zastnila tak destka dt z mstnch dtskch domov. Cel tbor se nesl v cirkusovm duchu. Dlouho jsme pemleli, jak pekonat komunikan bariry mezi eskmi a ukrajinskmi dtmi. Nakonec jsme se dohodli s naimi kamardy z organizace Cirkus trochu jinak, kte pro dti pipravili onglrsk, artistick a akrobatick dlny. A ukzalo se to jako vborn een, ekl jeden z vedoucch Gracin Svaina, kter vyrostl a stle jako student ije v Dtskm domov Jemnice. Kluci a holky nkolik dn piln nacviovali a pitom se asn sblili. Cirkusov program vyvrcholil spolenm vystoupenm dt pro seniory v Domov na zmku v Kyjovicch. Poadatel se rozhodli dtem z Mukaeva ukzat nejzajmavj msta regionu, proto pro n pipravili vlety do Hornickho muzea, na koupalit ve Vesin, do akvaparku v Kravach nebo do doubravskho Dinoparku. Vichni mli oi navrch hlavy. V Mukaevu chod plavat jen do mstn eky, take zitek pro n bylo i dovdn na koupaliti, kter je pro nae dti samozejm. Nemluv o zoologick zahrad nebo dinoparku, tyhle vci jet nikdy nevidli, dodal Svaina. Okem pro poadatele byla pprava

jdla. Jak se esk dti i jejich vedouc loni pesvdili, v ukrajinskm zazen se j hlavn kae ke sndani ovesn, na obd rov a na veei teba pohankov. Konzultovala jsem to i s lkakou, ale dostala jsem jen ti omezen nedlat zky a jin smaen jdla, pouvat co nejmn oleje a nekoenit. Pesto jsem mla trochu obavy, ale vem nae jdlo hned zachutnalo a vtina dt zbatila dva tale. Nakonec jsme jim pipravili i ten zek a dokonce smak, usmvala se Ivana Sobolov, kter mla s dalmi pomocnky na starost kuchy. Dost asu bylo tak na klasick tborov program, jak ho znaj esk dti soute, tbork, bojovky v lesch. Ukrajinci vleli pi fotbalovch zpasech, vichni spolen se nauili ringo.

Jednm z vrchol akce byla nvtva Dtskho domova Radkov-Dubov, kde dti z Mukaeva vidly, jak ij oputn dti u ns. Akce mla u v dob pprav oponenty, podle kterch mohlo mt krtkodob vytren Ukrajinc z jejich nuzn reality na dti spe negativn dopad. Poadatel to ale odmtaj. Po revoluci jsme na tom byli podobn jako oni dnes, neznali jsme tobogny v akvaparcch a jin vymoenosti. V tu dobu pila nabdka od nmeck mldenick organizace a my jsme s dtmi z eskch domov proili przdniny pln pro ns neznmho dobrodrustv, navc v podmnkch, o kterch se nm ani nezdlo. Nvrat do reality ale nebyl pro nae dti okem, naopak v mnohch probudil napklad chu naplno se pustit do cizch jazyk. Vm, e podobn pnos to bude mt i pro dti z Mukaeva. U te si na facebooku dopisuj s novmi eskmi kamardy a pepnaj pitom klvesnici z azbuky na latinku, shrnul vedouc akce Vladislav Sobol. Hlavnm partnerem dvouletho projektu, kter se uskutenil dky pomoci a zkuenostem havovsk poboky Adry, bylo Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy R.
Duha Zmeek tiskov zprva www.zamecek.net Foto Duha Zmeek

15

Nae tma Duha Jasmn zskv Svat grl

Od zatku srpna do jeho poloviny nebylo mon na televiznch obrazovkch ani ve videopjovnch zahldnout postavu Indiana Jonese. Vysvtlen je vak zcela prozaick, a ednicky stroh Indiana Jones spolu s dtmi z Duhy Jasmn ptrali na Vysoin po Svatm grlu.

16

V dob od 4. do 18. srpna probhal ji tradin tbor Duhy Jasmn ve spoluprci s Pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP pro Prahu 7 a 8) a Orgnem sociln-prvn ochrany dt (nejen Prahy 7); to ve s podporou MMT v rmci projektu Inkluze v Duze 2012, jeho spolutvrcem je tak Duha Jasmn. Duha Jasmn je volnoasov dobrovolnick organizace, kter psob v prostorch PPP Prahy 7 a podv pomocnou ruku dtem, kter maj obte se zapojenm do kolektivu vrstevnk (dti sociln znevhodnn, dti s poruchami chovn a uen). Krom letnch tbor, ktermi celoron prce vrchol, se lenov setkvaj pravideln kadou stedu, podnikaj vpravy i vlety po esk republice a tak napklad zimn tbor o jarnch przdninch. Indiana Jones, znm filmov postava profesora historie a archeologa neohroen se vrhajcho do nepebernch nebezpe, letos na tboe hledal a zachraoval legendami opedenou relikvii Svat grl. V Kamenici u Humpolce byla zzena fililka Katedry historie a archeologie. Sem bylo sezvno 32 astnk, 14 lektor a spolen eili zhady, elili nebezpe a hledali indicie vedouc k nalezen tohoto artefaktu. Po Svatm grlu ovem psl i zloeen Dr. Black, archeolog konkurent a bezectn bdk, tbornci tak museli pekvat objektivn archeologick nstrahy (domorod kanibaly, nastraen pasti, divok elmy, tropick nemoci) ale i pekky nekal konkurence. Jen dky

Foto archiv Duhy Jasmn

zen tborov vedouc pispvali hlavn rodinnou atmosfrou a heslem her, e dleitj je zastnit se a nikoliv vyhrt. Pesto ml tbor jeden vrazn nedostatek jak se shodli tbornci trval jen trnct dn a ani o den vc. Take zase za rok
Jana oupalov

sil, trplivosti a hravosti byl Svat grl pod ochranou poslednho temple nalezen a rozpoznn mezi jinmi, ale tak vrcen zpt, aby svou moc nebyl nebezpen v rukou mocichtivch lid. Pbhy Indiana Jonese v sob spojuj tolik lkav nry jako dobrodrustv, zhady, historii, cestovn, e bylo nabledni shnout po tomto tmatu a nechat vedouc pipravit bohat program od vuky nskho psma po kurz zpasen i zklad pione. Takto nabyt vdomosti se mohly zroit pi celotborovch hrch a u lo o plnn kol v hrobce Velkho jagura nebo pi non bojovce. Vestrannost archeolog/student pak byla tak provena pi nvtv rybnka, nedalekho Humpolce i nonm bivaku mimo tbor. Svat grl tbornci rozpoznali jako symbol moudrosti a ptelstv. Pro jsou tyto hodnoty v naem ivot tak dleit? Jac kanibalov, jak nstrahy a pasti na ns mohou bhem putovn za nimi potkat? Jak je pekonat? M nkdo z ns tuto cestu del, obtnj? Jak mu ji usnadnit? Celotborov hra poskytla vnmavm tbornkm mnoho otzek. A k jejich sprvnmu zodpov-

Duha Jasmn je duina slo 40 z Duhy. Sdlo mme v Praze, ale naich aktivit se astn dti a mlde ze irokho okol. Zamujeme na prci se zdravotn nebo sociln znevhodnnmi dtmi a mlde. Klademe draz na dlouhodobou a systematickou prci s dtmi a mlde pro kter pipravujeme aktivity v prbhu celho roku.

Nae tma Indini a ryti v dol eky Rokytn aneb Tbory zlnskch Salesin
Jako kadoron tak tak letos vyrostla na louce v dol eky Rokytn indinsk osada. Jedencti tee-pee, kter tu stoj, vvod posledn, dvanct, nejvt a nejmajesttnj. Snmovn. Tam bude kad tborov veer zasedat u obadnho ohn rada celho kmene.
Pokud se vydte ani ne kilometr po proudu smrem do nedalek vesnice, potk vs cestou jet dal pekvapen. Jdete a najednou se cesta rozestoup do druh rozlehl louky, na n se rozkld rytsk osada. Tam se nachzej tyi men ubytovac stany a celkem pt vtch, kter slou jako zzem pro vedouc; je tam kuchy, sklad zbroje a materilu a tak velk rytsk sl. Vlajc vlajky jasn ukazuj, e tady tbo Salesinsk klub mldee Zln. Prvn tbornci sem pijdj hned na zatku przdnin. Na prvnm turnusu vtme rodie s jejich dtmi, kte sem pijdj trvit dovolenou. Indinsk osada ov dtskm smchem a kikem. Jeliko panuj vedra, rdi se uchlme k ece, kde testujeme jzdu na indinskch knoch. Provme spoustu krsnch chvil v prod, hrajeme hry, odpovme a dobe se bavme. as ovem plyne jako voda v ece a bl se konec. Jako by ji byl slyet ohniv o, kter prv zastavil za kopcem v Moravskm Krumlov a pivezl astnky dalho turnusu. Do indinsk vesnice se hrnou mlad indini, kte v n budou celch deset dn provat rzn dobrodrustv. Kluci se budou uit nejen stlet z luku a ze vzduchovky, ale budou se tak snait poznat, co prav star indinsk moudra... V rytsk osad se mezitm zabydluj stedovk dmy. Bude se tu celch deset dn msit nejen pvab, kter je dmm vlastn, ale tak statenost a bojovnost, j se postupn u. Vyprvn, co ve se me udt, kdy pvabn stedovk dmy vystdaj staten a nebojcn ryti, by bylo na pomrn dlouho. Obdobn vzpomnky na zitky naich moudrch a pvabnch indinek nebo poslednho turnusu stedo- a vysokokolk by byly minimln na jeden dlouh veer. Podvejte se sami na pr fotek. Kdo to nezaije, neuv.
Petr Suchomel

Foto archiv SKM Zln

17

Rozhovor Tam a zase zptky Bulharsko oima zahranin stistky

Bhem lta Katka Bartoov (22), absolventka studia mezinrodnch vztah na Filozofick fakult Zpadoesk univerzity v Plzni, vyrazila na est tdn do zahrani se studentskou organizac AIESEC, jej lenkou byla sama po jeden rok. Pro svou st si vybrala Varnu v Bulharsku.
Pro sis vybrala krtkodobou zahranin st AIESEC? V AIESEC jsem pracovala v oblasti zahraninch st, take jsem vdla, do eho jdu. Zrove mi to asov vyhovovalo, protoe jsem te o przdninch konila kolu. A tak proto, e jsem chtla zat nco dobrodrunho, trochu cestovat a zrove zskat njakou praktickou zkuenost a dlat i nco prospnho. Mla jsi ped odjezdem njak zvltn vztah k Bulharsku? Ani ne. Vybrala jsem si ho proto, e jsem chtla zstat v Evrop, ale chtla jsem, aby to bylo nco exotitjho, co Bulharsko rozhodn je, dky tureckmu vlivu v minulosti. Mm dva znm, kte tam strvili lto na sti, a oba byli nanejv spokojen. Je tam levn, je tam moe (smch) to z potku vypadalo. A nejzajmavj bylo prv zat to, jak se v Bulharsku ije, co lovk neme nikdy zkusit, kdy pijede na dovolenou. Take jsi urit vyzkouela i mstn kuchyni, kdy jsi bydlela v rodin? Nejen v rodin. V Bulharsku je hodn pouvan balknsk sr, ale chutn o hodn jinak ne u ns. Dlaj tam hojn opsk salt, veer asto pij rakiji a oblbila jsem si tam bulharsk jogurt, co je v podstat trochu kyselej bl jogurt, ale je to opravdu poctiv jogurt, takov se u ns ned v krmu sehnat. A co m pekvapilo, bylo, e v Bulharsku balknsk sr dvaj do veho zatmco u ns je vtina plnnho peiva sladk, v Bulharsku je slan se srem. Cestovala jsi krom Varny i nkam jinam v Bulharsku? Podnikli jsme se stisty pr vlet kolem Varny, jeli jsme do Nesebaru, co je malink, ale hrozn hezk msto na poloostrov, kolem je moe a je tam krsn byzantsk architektura. Tak jsme byli u mysu Kaliakra a posledn tden jsme strvili samozejm v Sofii. Sofia je pln jin ne Varna, vt, a prosted tam psob mezinrodn. A vrtila by ses do Bulharska jet? Urit! Rda bych navtvila bulharsk kamardy, kte nm pomhali zvyknout si na mstn prosted, bez nich bychom na zatku tko vyli. V Bulharsku je mnoho dalch krsnch mst, kter stoj zato navtvit, a rda bych si zase pochutnala na mstnm melounu, po kterm jsem se mohla utlouct.
Zpracovala Michaela Merglov, AIESEC Plze

Ale vtinou jsem chodila na pl nebo nco podnikala s ostatnmi stisty. S ostatnmi stisty? Ano. Prce, ji jsem dlala, byla v rmci projektu, kter navrhla a organizovala mstn poboka AIESEC a selo se ns tam na nj dohromady pt j, chlapec a dvina z Ukrajiny, Portugalka a Tchajwanec. A s dalmi lidmi jsme se setkali jet v Sofii, kam jsme na tden vyrazili na vlet. asto se v souvislosti s delm pobytem za hranicemi hovo o kulturnm oku. Zaila jsi njak? Kulturn ok (zamysl se). Vyloen ok to asi nebyl, ale nkte lid v Bulharsku pikyvuj, kdy vyjaduj zpor. A Ne znamen v Bulharsku Ano, take byl trochu problm si na to zpotku zvyknout. Asi nejvt setkn s mstn kulturou pro mne bylo bydlen v bulharsk rodin prvn tden ste. Bydlela jsem s jednou slenou zhruba mho vku a jejmi rodii. Ona umla anglicky, rodie rusky a domlouvali jsme se takovou smsic anglitiny, etiny a bulhartiny. Nkter slova jsou v bulhartin stejn jako u ns, teba slice nebo slovo pl, take to nebylo tak tk, jak

Foto z archivu Kateiny Bartoov

k, e jsi chtla dlat nco prospnho. Co pesn bylo npln tv ste? Pracovala jsem ve kolce, uila jsem dti anglicky, pipravovala hry, trvila s nimi as, zpvala anglick psniky, ty mly nejradji. Bylo to hodn zajmav, protoe neumm bulharsky a ze zatku bylo teba bulharskho uitele, kter pomhal pekldat a vysvtlovat. Pracovn dobu jsem mla od devti do dvancti, tedy ti hodiny, a pak jsem mla volno, bhem kterho jsem si obas pipravovala njak vci na dal den.

18

Nae tma Kaprlv mln v novm kabt zail prvn tbor

Dv destky skaut ze sedmi zem stedn a vchodn Evropy se rozhodly hodit za hlavu pohodl domova a vydaly se v ervenci do les u Ochozi u Brna. Na samot v dol ky tam stoj Kaprlv mln.

Rozlehl budova z prvn republiky se za posledn rok a pl zmnila v hromadu suti, aby se opt vynoila v pvodn podob, ale nabit ekologicky etrnmi technologiemi. Skautsk zkladna Kaprlv mln se bhem rekonstrukce promnila v modern stedisko ekologick vchovy. Skautm, neziskovkm i kolm bude od 1. z slouit pro poznvn prody i krs Moravskho krasu. Pijela jsem hlavn pomoci s budovnm skautskho ekocentra, pithla m mylenka setkvn mladch lid z naeho regionu, svila se Litevka Dovile, kter do eska pijela na mezinrodn workcamp na Kaprlov mln. Spolu s dalmi dvma destkami dobrovolnk z eska, Slovenska, Polska, Bloruska, Ukrajiny, Litvy a Maarska se chtla podlet na dokonovn rekonstrukce skautsk zkladny. Brigdnci dostali do rukou koleka a hadry, aby pomohli Mln nachystat na slavnostn oteven 1. z. Prvn tbor na novm Mln ale nebyl jen pracovn. astnci se seznmili se zajmavmi ekologickmi projekty na Brnnsku, setkali se s vdci, zstupci neziskovch organizac i starosty. Workcamp nebyl jednorzovou akc, ale naopak zatkem dlouhodob mezinrodn spoluprce formou vzdlvacch st pro mlad dobrovolnky. Prv proto akci

podpoil International Visegrad Fund, ekl vedouc projektu Michal Medek. Skauti tak chtj navzat na tradici pvodn zkladny, kam rdi jezdili mlad lid z cel Evropy.

Zkladna pro vechny, kdo maj rdi produ

Nejvt projekt v modern historii Junka spolykal bhem stavby 43 milion korun, vtinu z nich pokryly evropsk dotace. Skauti tak zskali monost zachrnit svoji zkladnu, kter byla ped rekonstrukc v havarijnm stavu. Zrove tm oteveli Kaprlv mln i dalm zjemcm o produ. Rdi u ns uvtme i dal neziskov organice nebo koly. V souasnosti nabz Kaprlv mln pt pobytovch kurz zamench na

rzn aspekty ekologick vchovy. Zkladna navc le v krsn prod Moravskho krasu, take je ke zkoumn prody jako dlan, dodal Medek. Mln v novm kabt nabz ubytovn pro kadho od milovnk spack a po ty, kdo maj radji vlastn postel. Pro vedouc, kte pracuj s mladmi lidmi, Mln navc nabdne i kompletn zzem pro programy v prod ohnit, dv zasteen venkovn uebny, vybaven pro slaovn a aquazorbing nebo pomcky pro ekovchovn programy. Prvn tbor na Mln, tentokrt jet pracovn, skonil 22. ervence. Na tom dalm mete bt i vy! Vce o Mlnu spolu s nabdkou pobyt a program najdete na www.kapraluvmlyn.cz
Za okresn radu Junka Brno-msto Iveta Zieglov

Foto Michal Medek a archiv autorky

19

Z RDM Ze sdruen RDM jednou vtou

Plno zbavy, vtvarnch aktivit, sportovnch sout i poznvn prody pichystali na 24. srpna organiztoi ptho ronku akce nazvan Rozhodni se sm, pi jeho pprav spojily sv sly Kolpingovo dlo R o. s., Spektrum centrum primrn prevence a drogovch slueb a oddl hzen TJ Sokol Nov Vesel. www.kolping.cz Ji nyn nabz Obansk sdruen Letn dm, programov zamen na podporu dt z dtskch domov, na svm webu velkm firmm zhotoven originlnch novoroenek na rok 2013. www.letnidum.cz Veden Junka pivtalo rozhodnut brnnskho krajskho soudu, kter zprostil obaloby skautskho vedoucho, brncho tbor pln dt ped opilmi vtrnky; soud dospl k nzoru, e nelo jen o nutnou obranu, nbr i o sprvn a odvn jednn. www.skaut.cz Do Strakonic se ve dnech 22.26. srpna sjely tisce nvtvnk a hudebnk z mnoha zem na XX. Mezinrodn dudck festival Strakonice. www.folklornisdruzeni.cz Moravsk hasisk jednota oslavila 28. z kulat jubileum dvacet let svho trvn. www.mhj.cz Sdruen AFS, znm u ns mj. svm hostitelskm programem, zprostedkovalo na svm webu prohlen videa, kde ministryn zahrani USA Hillary Clintonov podporuje hotn zahraninch vmnnch student a k, pro je hotn v dnenm svt a dob tak dleit. www.afs.cz Royal Rangers bhem letnch przdnin obnovili innost 34. Pedn hldky v Nymburce a zaloili dv nov jde o 53. PH v Opav a 54. PH ve Vlaimi; brzy k nim pibydou jet Luhaovice. www.royalrangers.cz Zstupce debrujr z Kanady Eric Frenette za doprovodu prezidenta AMD R Petra Zapletala navtvil 27. 8. zbirosk debrujrsk klub, kter se m s kanadskmi a belgickmi partnery zapojit do novho projektu zamenho na ekologii a ivotn prosted. www.debrujar.cz

Zstupci RDM jednali s ministrem kolstv

V ter 4. z pijal nov ministr kolstv Petr Fiala zstupce esk rady dt a mldee.
Pi plhodinov audienci, kter byl ptomen i nmstek ministra Jan Kocourek, se zstupci RDM dotkli tradinch tmat: financovn spolk, ptomnosti naich zstupc v grantovch komisch, pokraovni evropskch grantovch program, do kterch se mohou sdruen zapojit, i podpory ministra tomu, aby uvaovan rejstk sdruen byl po dosavadnch zkuenostech naich sdruen s ministerstvem vnitra peveden na ministerstvo spravedlnosti. Pan ministr potil ptomn zstupce spolk konstatovnm, e pro rok 2013 neplnuje ministerstvo snen objemu rozdlovanch prostedk pro oblast mldee, ba naopak, e lze potat s velmi mrnm navenm. Zstupci RDM v tto souvislosti apelovali na to, aby naprost vtina prostedk byla pouita na zkladn poteby sdruen a na investice a jen men st na mimodn, nadstandardn vzvy. Zstupci nrodn rady konstatovali, e podporuj stanovisko ministerstva ohledn kontroly NK, tkajc se objekt spravovanch naimi spolky. Vsledky kontroly mdia ponkud tendenn zkreslila.
Foto Tom Novotn

Petr Fiala ocenil prci v neziskovch sdruench dt a mladch lid a ptomnm zstupcm nrodn rady za ni podkoval. Po odchodu pana ministra pokraovala schzka s Janem Kocourkem, nmstkem ministra pro oblast mldee a tlovchovy, a editelem odboru pro mlde Michalem Urbanem. Debata se tkala ppadnch prav daovch pedpis z dlny ministerstva financ, kter by mohly negativn dopadnout na spolky, zvlt v ppad, e by ministerstvo financ uvaovalo v rmci daovch prav o ruen nkterch stvajcch benefit. Pan nmstek informoval zstupce spolk Alee Sedlka, Josefa Vprachtickho, Tome Novotnho a Petra Haladu o tom, jak m veden ministerstva mysly stran dal existence Nrodnho institutu dt a mldee ve stedndobm horizontu, ptomn se vnovali tak vlekouc se prvn prav Zkona o dobrovolnictv, ke kter ministerstvo vnitra pistupuje ne zcela podle naich pedstav. Schzku na ministerstvu kolstv vyhodnotili zstupci RDM jako vcnou, ptelskou a uitenou.
Tom Novotn

20

Z RDM Plcneme si? Ruku na to...!

M npad, jak vylepit sv okol? V, kdo by uvtal tvou pomoc? V, co by se mohlo kolem tebe zmnit? Nikdy jsi ale neml nebo nemla odvahu nco udlat?

72 hodin Ruku na to! jsou ti dny dobrovolnickch aktivit po cel R. Projekt je uren vem vkovm kategorim, a pedevm lenm RDM. Projekt spn probh ji vce ne deset let v mnoha evropskch zemch a zapojilo se do nj pes 200.000 dobrovolnk. Bhem 72 hodin bude v jnu, konkrtn 12. a 14. jna, po cel republice probhat mnoho dobrovolnickch projekt, kter budou realizovat pesn takov nadenci, jako jste vy. Zapojte se mezi n a ukate vem, e mte srdce na sprvnm mst. See patru kamard a vymyslete, m byste mohli pomoci svmu okol. Uklite teba mstn park nebo lesk, zeptejte se v matesk kolce, jestli nepotebuj natt plot, opravte a vyistte mstn autobusovou zastvku nebo pomozte starm lidem. Uspodejte divadeln nebo hudebn pedstaven, a potte tm vae sousedy a znm. Pokud nemte npady, ale pesto byste chtli pomoci, zkuste se coby skupina klidn obrtit na vaeho starostu nebo obecn i mstsk ad. Ti vm jist rdi porad, kde zat, co pro vai vesnici i msto

udlat. Projekty mohou bt libovoln dlouh, mohou trvat jen nkolik hodin nebo tak teba cel ti dny. Dleit pouze je, aby ve probhlo v danm termnu, tedy v rozmez 12. 14. jna. Vechny vae npady prosm registrujte na strnkch www.72hodin.cz, kde naleznete jednoduch formul, do kterho zanesete zkladn informace o koordintorovi va akce (osoba star 18 let, kter ji bude mt na starosti) a dle pak zkladn informace o vaem projektu. Vechny takov zznamy se

Ondej ejtka, mstopedseda RDM

Foto archiv Asociace TOM a Duhy

Te je ta prav chvle, bl se 72 hodin, nov projekt esk rady dt a mldee, v nm me ukzat, e m dobr npady i chu pomoci! Poj do toho se svmi kamardy z vaeho sdruen ruku na to!

pak budou zobrazovat na map, aby vichni vidli, kolik dobrovoln prce spolen udlme, a jak jste se pi tom blskli prv vy. Kad koordintor od ns zsk balek uitench pedmt, kter pro prci vyuije. Bude zde triko, dle pak tky na hlavu pro astnky vaeho projektu, pruka pro koordintory a dal drobnosti od naich partner, zkrtka vci, kter vm i v budoucnu budou pipomnat, e jste jako parta kamard udlali nco dobrho pro ostatn. V rmci projektu bude tak mon vycestovat na nkolik dn do zahrani i uspodat dobrovolnick projekt se zahraninmi partnery. Projekt se toti pod i v okolnch sttech, a je tedy mon se zapojit i do slovenskch, maarskch, rakouskch a dalch 72 hodin anebo u ns pivtat dobrovolnky ze zahrani. Vce informac o tchto mezinrodnch vmnch naleznete na webu nebo na facebookov strnce, jejich adresy uvdme ne. Pi pprav dobrovolnickch projekt vm me pomoci Pruka pro koordintory projekt, ve kter jsou tipy a rady pro ppravu, realizaci i vyhodnocen projekt. Pruka je ke staen na webu 72 hodin. Bli informace o celm projektu i tipy na dobrovolnick projekty naleznete na webovch strnkch www.72hodin.cz nebo na strnce projektu na Facebooku na adrese www.facebook.com/72hodin.cz Take ruku na to!

21

Z RDM Evropsk karty mldee EYCA

Mlad lid od pti do 30 let mohou v souasn dob zskvat slevy v esk republice i Evrop, a to jakoto dritel Karty mldee EURO<26 nebo Evropsk karty mldee EYCA.
Prvn jmenovan pedstavuje star model, kter byl od devadestch let k dispozici lidem uho vkovho rozmez (od deseti do 26, pozdji i do 29 let). Karta EYCA ztlesuje zmny, je se odehrly jednak v cel European Youth Card Association (EYCA), jednak u ns po pevzet agendy eskou radou dt a mldee (RDM) od sdruen Karty mldee R. Budou tedy existovat dva zkladn typy EYCA karet: pro veejnost a pro leny RDM ob mohou bt vyhotoveny ve variant studentsk i nestudentsk. Studentsk verze svmu driteli poslou jako studentsk prkaz. Sdruen, kter budou mt zjem, si budou moci navrhnout vlastn design karet, a vytvoit si tak vlastn lenskou kartu se vemi vhodami slevovch karet EYCA. V blzk dob dojde ke zprovoznn novch webovch strnek www.eyca.cz, na kterch se pravideln dozvte ve dleit a aktuln. Momentln s potenm oznamujeme nov dohodnutou slevu pro dritele karet EYCA nebo EURO<26 5% ve vech prodejnch deskovch her Albi. Podailo se tak vyjednat speciln tarif u Vodafonu, kter je vytvoen na mru dobrovolnkm pracujcm v lenskch organizacch RDM (viz ne). Pro objednn tarifu sta kontaktovat Miroslava Jungwirtha na e-mailu karty@crdm.cz nebo na telefonnm sle 728 935 895. I nadle se chystme podporovat mlad lidi v aktivnm pstupu k ivotu a roziovat spektrum jejich monost prostednictvm novch slevovch mst. Jednm z naich cl je tud zvyovn povdom o kartch EYCA u esk veejnosti. V lt probhalo obdob petven webu, pesto dritel karet a jin zjemci o projekt EYCA nezstali bez informac. Aktuln informace se objevovaly a nadle budou objevovat na sti Facebook (www.facebook.com/eyca.cz), Twitter (www.twitter.com/eyca.cz) a Google.
Miroslav Jungwirth

Valn shromdn European Youth Card Association schvlilo ji v kvtnu 2009 nov logo karet. Motivac pro tuto pemnu byla skutenost, e nkter lensk organizace vydvaly karty EURO<26 mldei nejen do 26, ale a do 30 let. To si vydalo zmnu nzvu karty (na European Youth Card) a jejho vzhledu celkov. Ve dvouletm pechodnm obdob se pouvala ob loga spolen, aby se zajistilo pln pijet novho stylu a rozen vkov hranice. RDM se nedvno stala novm lenem tto mezinrodn zasteujc asociace pro organizace mldenickch karet. Rozila vkovou hranici pro zskn karty na pt a 30 let. Nyn prochz obdobm spolen koexistence karet EURO<26 a EYCA a pracuje na jednotnm stylu. lensk sdruen RDM maj do konce jna 2012 monost zdarma distribuovat karty EURO<26 svm individulnm lenm. Karty EYCA jsou k dispozici irok veejnosti za 100 K, tedy za polovin cenu, ne tomu bylo u karet EURO<26. Dti do 15 let maj na pozen karty EYCA slevu 50%, zaplat tedy 50 K. lenov RDM budou moci karty EYCA zskat za vrobn nklady.

22

Anketa Na jak letn przdniny obzvl rdi vzpomnte?

Radka Fiarov
hereka a zpvaka J rda vzpomnm na vechny przdniny z dtstv. Jezdila jsem na tbor do Kounic nad Szavou, kad rok, a stejn tak do kempu k rybnku Dvoit v jinch echch s partou rodinnch ptel. Tak kad lto bylo ve znamen folkovch letnch festival, kde jsme s kapelou hrli. Kad vkend na jinm konci republiky. Pro m to byly skvl zitky. Urit se obas o przdninch nevyvedlo poas nebo njak vlet i parta, ale to u je zapomenuto a mm v sob jen ty pkn chvle. Nakonec, vdycky si km, jak si to udlm, takov to mm. Asi dky tomu mm spoustu hezkch przdninovch vzpomnek. V poslednch letech jezdm vtinou k moi, nkdy i vcekrt za lto tedy pokud nezkoum nco v divadle. A tak

tpnka Hilgertov
kajakka Tk vybrat jen jedny, navc je to u dlouh doba... Przdniny v obdob zkladn koly jsem mla rozdlen obvykle do t st. Dovolen s rodii napklad u jezera Balaton v Maarsku, na Slovensku chozen po Nzkch Tatrch, vdy nco novho a zajmavho, i kdy jsem to jako mal neumla vdy pln ocenit. Pak to byl ttdenn dtsk tbor s kamardy ve Lhotce u Mlnka se spoustou aktivit vetn lezen po skalch a slaovn (dodnes obdivuji vedouc, e si to s nmi troufli), non hldky, tborky, spousta zitk... A pak zbytek przdnin u babiky na cha-

Miroslav Bobek
editel Zoo Praha Kdy jsem byl mal kluk, nejhez przdniny jsem zaval s rodii pi poznvn ech, Moravy a Slovenska. Kdy jsem dospl, nejlep przdniny jsem zail pi cest na Kamatku, kter se zvrtla v cestu plkou Sovtskho svazu. Dnes si nejdobrodrunj przdniny uvm pi mnohadennch pch trch s manelkou a s dtmi, kdy s batohy na zdech poznvme echy.

Krtce z RDM
esk rada dt a mldee zatkem ervence spn zavrila akreditan proces v rmci Evropsk dobrovoln sluby (EDS) programu Mlde v akci. EDS umouje mladm lidem zapojit se do dobrovolnickch projekt v zemch EU a v partnerskch zemch. RDM tedy nyn me v rmci EDS hostit zahranin dobrovolnky a zrove vyslat esk dobrovolnky na zahranin projekty. Vce o EDS: www.mladezvakci.cz/evropska-dobrovolna-sluzba S pohnutm jsme pijali zprvu o mrt armdnho generla Tome Sedlka, statenho lovka, jemu nae vlast vd za mnoh. Nen pli tch, kte mohou bt nezpochybnitelnm vzorem pro ostatn, zvlt pak pro nov nastupujc generaci. Pan generl takovm pkladem byl, jak jsme mli monost se i sami pesvdit na Bambirid 2008, kam pijal nae pozvn. Jeho odchod nm nyn znovu

pipomnl, o jak vzcnou pleitost se tehdy jednalo a jak hodnoty, jm vyznvan a se zbran v ruce hjen, m smysl pedkldat k osvojen mladm lidem. Pijmte, prosm, nai upmnou soustrast. Za eskou radu dt a mldee Ale Sedlek, pedseda (Z dopisu adresovanho Generlnmu tbu AR) RDM upozornila sv lensk sdruen, e MMT upravilo znn Program sttn podpory prce s dtmi a mlde pro nesttn neziskov organizace; zmny byly provedeny na zklad pipomnek NK. Vce na www.msmt.cz/mladez/upozorneni-naupravene-programy-statni-podpory-prace-s-detmi-1 RDM se rozhodla k 30. z 2012 ukonit njemn smlouvu na zasedac mstnost v 6. pate na Senovnm nm. Ukzalo se, e po ekonomick strnce je provoz neefektivn. Z toho dvodu jsme nuceni zruit vechny ji vytvoen rezervace na termny od 1. 10. 2012. Dkujeme za pochopen.

Foto z archiv Radky Fiarov a tpnky Hilgertov a Tom Adamec

na chalupu do eskho rje, kde je to opravdu jako v Rji :-)

t lenoen na zahrad, ten knek, babiiny buchty, kole a dal dobroty, ale i jedn na kole s kamardy po okol, koupn v Szav, hran si ve stohu slmy... Pokad bjen, ale vdycky pli rychle utekly :-)

23

Fotogalerie Archy

Z tbora tomk aec dvr (foto Ji Chour, nahoe) Stavba tbora roztockch tomk na Kluance (foto Tom Novotn, dole)