You are on page 1of 239

NIGEL HAMILTON MONTY

PEDMLUVA Podl polnho mar la Bernarda Montgomeryho na vtzstv Spojenc ve druh svtov vlce nelz teba e Monty" (jak ho po pravd zn cel svt) svou vojenskou genialitu asto zvelioval s trdal sice ich oportunisty, vlastn Rommelovi i Pattonovi, zato se v ak vyznaoval vlastn ostmi, kter byly v historii demokratickho svta ve vlce nepomrn dle itj . Jak u jsem se pokusil dokzat ve sv trilogii Monty1, vojensk spch Bernarda Montgomery ho nebyl nhodn a nebyl ani vsledkem prost pevahy zbran. Kdy zanala druh svtov vl tnanm generlmajorem. Na jejm konci byl polnm mar lem a nejslavnj m vojkem Evropy. Jeho odkaz spojeneckm armdm vcvik, opakovan ncvik a profesionalita ve veden mu a mokratick vci - petrval dodnes, veden potebou jednoduchosti, jasnch cl, dokonalho fro vho velen a snahy velitel maximln etit lidsk ivoty. Navzdory tomu je Montyho povst u mnoha, zejmna americkch historik, prabdn. Odhodln sadit to nejsprvnj vojensk rozhodnut ho astokrt dohnalo a na pokraj lenstv; jeho ali, kde to jeho spojenci mu nezdka nasazovali ps hlavu a historikov, kte nedokzali b vc, mu po vlce dali co proto. Byl arogantn, je itn, vychlouban, neurval a slep fana zi nov nabyt slv chtl vyhrt v echno, co jako dt prohrl. Postrdal velkodu nost, a sv velikosti zemel osaml a ne astn. Pes v echny lidsk nedostatky v ak byl velk vojk a, jak jednou poznamenal generl Eisenh wer, je otzkou, jestli by bez nj vylodn Spojenc v Normandii 6. ervna 1944 dopadlo sp I kdyby byl jeho charakter sebehor a jeho nadutost sebenesnesitelnj , prokazovali by chom djinm velice patnou slu bu, kdybychom nkdy mli zapomenout nebo sn it vznam toho, kritick chvli pro vc demokracie Monty uinil. Kompletn popis jeho ivota doplnn o pozn seznam pramen a dokument podv moje trilogie. V tto publikaci, vydan u ple itosti pad o vylodn v Normandii a spojeneckho ta en do severozpadn Evropy, jsem v ak chtl pouze Montyho v jeho nejdjinnj roli, jako lovka, kter zmnil por ku britsk Osm armdy ve le americkch, britskch a kanadskch armd velel nejvt invazi z moe, jakou n svt za i jej korunou se po jedencti mscch urputnch boj stala por ka nacistickho Nmecka. Nigel Hamilton, John W. McCormack Institute, University of Massachusetts at Bost on Pedehra

Bernard Law Montgomery se narodil 17. listopadu 1887 v Ken ningtonu v ji nm Londn. Ja k pozdji napsal, cel jeho ivot byl neustl boj: bojoval s matkou, s uiteli, s armdnmi nmi, s neltostnou zubatou, kter ho oloupila o ivotn lsku, man elku Betty, se svmi spoj i, a pedev m s neptelem v obou svtovch vlkch. Otec Bernarda Montgomeryho byl angliknsk vik a jeho matka byla dcerou vznamnho viktori skho kazatele. Ve dvou letech Bernarda odvezli do Austrlie, kde jeho otce jmenoval i tasmnskm biskupem. Bernardovi v ak nebylo souzeno hlsat slovo Bo , nbr protivit se mu. Jako to tet syn a rodin s devti potomky mezi ostatn zvl dobe nezapadal. Byl pli bystr, pli iv a o pro jeho dobro. Zbo oval otce, ale ten byl doma jen vzcn, nebo se ve sv biskupsk funk i pova oval pedev m za misione a s nenavnm elnem a neselhvajc vrou obracel ostrova e na kes anskou vru. Bernardova krsn matka Maud se zasnoubila ve trncti a provdala v e ti. V man elov neptomnosti vldla domu v Hobartu eleznou rukou a za sebemen poru en do idel dti - hlavn Bernarda, z nho se zhy stal rebel tlesn trestala. Utkej se podva vd Bernard, a vyi mu, a toho okam it nech, bylo jej oblben ren. Byl ernou ovc prody neposedn a povahou individualista, popsal ho jeho star bratr Donald. Kolem msteka Hobart byla neporu en voln krajina, kde Bernard mohl lovit, rybait, jezdit na koni, plavat a prozkoumvat okol, co hrdlo rilo. Po cel dtstv s obt emi proplouval volnost a tresty. Tyranizoval ostatn dti a dostal vprask; zaal mluvit s australskm p kem a musel ped celou rodinou recitovat sprvnou anglitinou. Honil po dom jedno z dvat dran rovacm no em, dostal na lehno. asto se ve zpustl zahrad nathl do vysok trvy a v tal sm sebe: Co jsem zas udlal? Co jsem zas udlal? Kudy by se ubral ivot Bernarda Montgomeryho, kdyby biskup zstal na Tasmnii, m eme jen s pekulovat. Ve trncti se v ak rodina pesthovala zpt do Londna, proto e se otec stal sekr Spolenosti pro en evangelia, misionsk organizace angliknsk crkve. Bernarda poslali

Svatho Pavla. Zachzen ve kole, kde byl znm jako ten z kolonie , ho zhy pivedlo k roz t vstoupit do armdy. V roce 1906 nastoupil do Sandhurstu jako dstojnick kadet a zane dlouho se stal velitelem roty. Jeho nezkrotn a divok povaha se zhy projevila. V jed n bitce s pohrabem proti jin rot zskal zajatce . Poruil vojkm, aby ho pevn pidr e na zdech ko ili od uniformy. Byl z toho skandl, proto e hoch utrpl znan popleniny a musel bt hospitalizovn, Bernard l degradovn a posln dom, ne se cel vc vy et. Pouze intervence matky Maud, kter nepro la na vlak do Camberley a vy dala si soukrom rozhovor s velitelem, Bernarda zachrnila ped vylouenm. Na Bernarda mla tato phoda blahodrn vliv. Svou nsilnickou povahu zmnit nemohl, ale moh se sna it a skuten se sna il - zkrotit a ovldnout pemru energie a zcela ji vnovat zv ojensk profesi. Byl pevelen k praporu Krlovskho warwickshireskho pluku do Indie, kde mu po krtk dob svili veden koly pro vchovu przkumnk. Ve funkci sportovnho dstojn l uposlechnout rozkazu svho plukovnka, aby postavil proti posdce nmeck vlen lodi Gnei au, kter s nmeckm korunnm princem na palub piplula na zdvoilostn nv tvu Bombaje, sl mu stvo. Jeden ka d hr z na eho prvnho tmu byl na hi ti, vzpomnal pozdji plukovnk byla katastrofa, snad tyicet nula, nebo tak njak. Kdy jsem mu to vytkal, odpovdl: No ! Pece bych s tmi parchanty neriskoval prohru! V roce 1912 se prapor vrtil do Anglie. Bernard, ktermu tou dobou u krom jeho rodiny v ichni kali Monty , slo il na vbornou zkou ky a stal se zstupcem pobonka. Bylo mu es yl porukem a zanal se zajmat o vojenskou historii, kdy se v lt roku 1914 Evropa ocitl krizi. Byl mobilizovn a jeho pluk dostal rozkaz odrazit ppadnou nmeckou invazi na j ihu Anglie. V eobecn panuje nzor, kter zcela sdlm, e Nmecko dostane podnou nakldaku, napsal ousko bude okupovno Srbskem a dal mi balknskmi stty, kter se pravdpodobn pipoj. It at neutrln. Nmecko tud zstane osamoceno a bude si muset poradit z jedn strany s Ruskem z druh s Franci a nadto je t s Angli. To sice Nmecko nesvede, problm ale je, e se o t pokusit a potom z toho vycouvat. Pak na tom budeme jako pedtm... Monty se ml je t hodn o uit. Nmeck vojska, bez ohledu na belgickou neutralitu, pekroila Ardeny, u Sedanu prorazil a francouzsk linie a sna ila se obklit Pa . Kvli cru papru britsk zruce belgick neochotn, le se ct vyhlsila Nmecku vlku. Podstatn st pravideln britsk armdy byla o Francie a 23. srpna 1914 se Montyho prapor vylodil v Boulogni prv vas, aby mohl pi hl et stupu od Monsu. Vcvik v Indii ani v Britnii ho na realitu modern vlky nepipravil. Kvt britskho mu stv o kulometech a lehkm dlostelectvu jen nepatrn pont, byl rychle zkosen. Montymu v ele rvnho sebevra ednho toku pchoty zachrnil ivot emen mee, o kter zakopl. Dny boj se zuluskmi a afghnskmi vlenky byly rzem zapomenuty. Tohle byla vlka mezi c vanmi nrody a barbarstv a lhostejnost ke ztrtm, s nimi se vedla, dodnes mraz. V jnu edl Monty svou rotu do dal ho toku u Meterenu; vtrhl do vesnice, vyslou il si druh nejv y britsk vyznamenn za statenost Distinguished Service Order, d za vynikajc slu b i a kolena od odstelovae. Vojk, kter se Montyho sna il odthnout do bezpe, byl zabit a outil se na nj. Ti hodiny tam Monty le el v lijku a krvcel. Mlem mu vykopali hrob, ale njakm zzrakem pe il a nsledujc rok se znovu chystal do boje tentokrt jako tbn d Tato zku enost mla zsadn vznam pro Montyho dal ivot. I jin projevovali velkou staten o mli dokonce vt vojenskou vynalzavost i charizmatick vlastnosti vdce v poli, ale jen kdo se mohl chlubit nzorem, ke ktermu dospl mlad kapitn Montgomery. Usoudil toti , e v na zpadn front nemus nutn vyhrt dla nebo v pozdj dob tanky, ale zem, kter dok vojensk sly, kdy prvn linie vezme zasv, jak se to stalo na jae roku 1915. Tyto erstv ry mus tvoit neprofesionln vojci, dobrovolnci a pozdj odvedenci, mu i bez vojenskch veden pouze vlastenectvm nebo smyslem pro povinnost. Nyn u major 105. brigdy v nich n achzel horouc evangelick zpal, kter mu pipomnal otcova mlad lta, kdy psobil nejprve ik a poslze biskup. Pochopil, e zbrkl kur i a touze po slv odzvonilo. kolem brigdn nho generla je vycviit mu stvo a velet mu v boji tak, aby dobvalo cle s minimem ztrt. Z tmco velitel typu polnho mar la Haiga decimovali britskou armdu v srii krvavch bitev ( itv na Somm v roce 1916 padlo v jedinm dni padest sedm tisc Brit), Monty vstebval pou ter mla v budoucnu spasit demokratick svt. Co m e od mu demokratick zem dat velitel, kter je odpovdn a ktermu nen lidsk iv kov velitel povinnost prostudovat svho neptele a vycviit dstojnky i prost vojny ped dnotit pchotu a dlostelectvo, tok i obranu zajistit na stejn silnch pozicch a zorganiz

vat komunikaci tak, aby zajistil maximln soudr nost? Jasn cl je svrchovan dle it, av a modernho veden vlky jsou npadit a zajmav cvien tbu i zastnnch jednotek - tm lt 1917 byl pov en na vcvikovho dstojnka celho armdnho sboru Velk Britnie. Pi p d velenm generla Plumera byl 9. p sbor stoprocentn sp n, kdykoli jsme zatoili", n y n otci. toky, proveden 20. z (Polygonsk les), 26. z (Meninsk silnice), 4. jna dnes, jsou skuten mistrovsk kousky a ani nemohly bt lep ," chlub se ve sv edestistr ikovch instrukc a dokonal generln zkou ka toku do v ech podrobnost", proveden pod je ve zvl tnm vcvikovm prostoru ped skutenou ofenzivou mla za nsledek minimln ztrty. tvo konen zskali mno stv nesmrn cennch vdomost, a chyb, pokud k nim vbec do lo, by Haig opt situaci patn pochopil, proto e nadil pou t Plumerv model toku v bitv v poho ele bez pede lch cvien. Decimovn armdy pokraovalo. 11. listopadu 1917 ztratila kanads , kter se pipojila k bitv u Ypres koncem jna, 12 000 vojk. Ti Kanaan jsou zvl tn Monty matce. V b nm pmm boji jsou velkolep, ale jinak jsou omezen a zcela postrdaj stinkty... Zapomnaj, e cel vlen umn spov v dobyt danho cle s minimlnmi ztrt Teprve devtadvacetilet Monty tedy dokonale prokzal svou statenost na polch vlench". zstalo, je-li vzhledem ke svm nedobrm charakterovm vlastnostem schopen zvldnout tak u mn velet v bitv. III Byl pov en na majora a zanedlouho doasn na podplukovnka. V roce 1918 byl poven operan vnm u 9. p ho sboru pi pusto ivch defenzivnch bitvch u Lys a Chemin-des-Dames za Lude vy jarn ofenzivy". Nakonec se stal nelnkem tbu velitele 47. (londnsk) divize, kde se po celou vtznou protiofenzivu Spojenc, kter probhala od lta do konce podzimu a vyvrch olila stupem a politickm zhroucenm Nmecka a 11. listopadu v eobecnm pmm. Tsn spoluprce s velcm dstojnkem generlmajorem Gorringem v Montym vyvolal paliv zje atu a prbh generlsk innosti. Tato zku enost v ak bohu el trvala pouze tyi msce, prot nty nezadr iteln klouzat po ebku britsk vojensk hierarchie smrem dol. Akoli studoval demii generlnho tbu v Camberley a za nepokoj" v Irsku psobil jako pobonk velitele br dokonce sm v polovin 20. let v Camberley vyuoval, byl deset let po skonen prvn svtov stle jenom major; nkte oceovali jeho vervu a profesionalitu, znan st ostatnch ho v , proto e byl zkoprs, otravn a nesnesiteln sebejist. Kdy kupkladu jednou v Bretani tanil se sedmnctiletou studentkou hudby, okam it ji po d ruku. Navzdory odmtnut j svj nvrh opakoval po dal ch osm msc. Kdy nakonec prohlsil ikdy nevezme, opil, e je prvn vc, kterou se mi nepodailo dobt". Tato zku enost, tak krut rna jeho samolibosti, mla zsadn vznam. Zjistil toti , e lid vci a nedaj se poka d tvarovat vl a zmry velcho dstojnka. Poznamenan touto udlos votem svobodnho mldence, kdy se nhle neekan zamiloval do eny stejn star jako on sm e mu tyictka -jej man el padl u Gallipoli. Jmenovala se Betty Carverov a mla dva nedos ny. Man elstv bylo uzaveno 27. ervence 1927 a Montymu pineslo v e, co mu a dosud v ivot ch Teba e byl staten a cti dostiv, ml vhodu logickho uva ovn a schopnosti zjednodu ova e musel tvrd prosazovat a nikdy nedokzal zskat lsku. V Betty Carverov nalezl zralou, mateskou, loajln a veselou enu s umleckmi sklony, kter jeho city oplcela. Stali se ne lunou dvojic. Porodila mu syna Davida. Kdy pevzal velen Krlovskho warwickshireskho pr ru, spolen zcestovali Palestinu, Egypt a Indii. Ze skvlho cviitele britsk armdy se kon stal plukovnk a jeho srdce i mysl rozkvetly naplnnm v man elstv, v n u dvno pestal d Jeho tst v ak bohu el nemlo dlouh trvn. Monty byl v roce 1939 pevelen z Indie do ela v Anglii. Takov msto bylo vt inou stupnkem ke generlsk hodnosti, a proto se do nov pr hl s obvyklou vervou a rostouc sebedvrou ve sv velitelsk schopnosti. Velel brigd na le nch manvrech na Salisbursk plni a Betty s devtiletm Davidem zanechal na przdninch v B hamu. Tam Betty na pl i tpl njak hmyz a ranka se zantila tak, e ji museli odvzt do ne ce. Pidala se otrava krve a nakonec sn . Amputovali j nohu jako posledn pokus zachrnit j ivot, pesto v ak zemela. IV Bettyina smrt Montyho zdrtila. Dne 19. jna 1937 svmu nevlastnmu synovi Dicku Carvero vi napsal: Poslednch 24 hodin jsem od n neode el. Pohled na to pomal umrn mi rval srdce. Posledn e v ak mla klidn, jenom si zhluboka vzdychla; v tch dnech u netrpla. Poznvala m celou u, a asi hodinku ped smrt ne, potom u neotevela oi ani nepromluvila... Podle mho vdla, e nebude t. Dnes rno, kdy lka ode el z pokoje, mi po eptala, a j tm se ho na jeho nzor. A potom, kdy se vrtil, vydechla: Je njak madje?" Mj uboh mil

ednch esti mscch tolik vytrpla a tak staten bojovala o ivot. Stle jsem j kal, e nm. Ale bylo toho na ni pli . Dva dny nato mu popsal Bettyin poheb, kam ve svm zrmutku dovolil pijt jen tyem lidem: Je po pohbu a j jsem zpt v Ravelin House. Byl pekrsn den a jasn slunce. Pi el Dick Sh d a pekrsn slou il obad. Sedl jsem v nemocninm pokoji, dokud nepi li pi roubovat vko na rakev. Vypadala pekr lidn a pokojn... Polbil jsem naposled tu drahou tv jen okam ik pedtm, ne piklopili vko. Pokoj byl pl nch kvtin od v ech na ich ptel. V echny prapory z m brigdy poslaly vnce a byl jsem vel t, kdy jsem poznal jednoho vojka od stojednatict. Velice jsem se sna il bt pi obadu i obu klidn, ale bylo to k neunesen a obvm se, e jsem se pln zhroutil. Dick [Sheppard] b l opravdu asn, a kdy v ichni ode li, poklekli jsme spolu u hrobu, on odkal velmi dojemn rodinnou modlitbu a pak jsme tam spolu mlky kleeli. ekl jsem mu, e nevm, e to byla Bo aby vytrpla tolik bolesti, kdy nakonec stejn musela umt. On nato odpovdl, e cesty Bo velmi nevyzpytateln, a asi m pravdu. Aleje to tak t k snst, Dicku, a kdykoli na ni jen pomyslm, propukm v pl. Musm se v dt dohromady. Jsem zase zptky v tom velkm dom a jsem tady sm u nadobro. Jsem zoufale osaml a ne astn. Je asi naase penst se pes to, ale prozatm se mi zd, e to nedok u Ale dokzal to. Vrhl se zase do prce, cviil dstojnky i mu stvo hnn jistotou, e na sebe vlka s Nmeckem ned dlouho ekat, i pesvdenm, e britsk armda je mizern vybavena jak k pedstavivost, aby mohla elit nadchzejc hrozb. Betty Carverov se dailo obru ovat hrany Montyho skvlho, ale ponkud nesnesitelnho charak eru. S jej smrt zmizela i tato zchrann s . Akoli Monty zorganizoval v roce 1938 v zliv tudland prvn ncvik vylodn zte v Britnii od prvn svtov vlky a pipravil pozoruhodno ro ministerstvo vlky o pravdpodobnm pou it a inku plynovch tok v nov vlce, nakonec al do konfliktu se svmi nepteli. Spolen se starostou Portsmouthu pronajal majetek vldy , aby vydlal 1 000 ? pro dobroinn fond sv brigdy (pro rodiny vojk, kter se ocitly v n i). V dsledku toho musel vyslechnout, e tento incident zniil ve ker ance na pov en v sk armd". Plukovnk zstane nadle plukovnkem. Osud v ak pro nj ml v zloze nco jinho. Akoli se Monty v uritch kruzch zprotivil kdek l pesto iroce uznvn jako vjimen velc dstojnk. Kdy v Palestin povstali Arabov pr dtu a imigraci id (zakotvenm ve Versaillesk smlouv), byl Monty pov en na generlmajora ko velitel 8. divize obdr el rozkaz dt ty zmatky do podku". Svj kol splnil a na jae 1939 byl odmnn slbenm velenm proslul 3. ( elezn) p diviz dob motorizovna. V tto vznamn chvli je Montymu jedenapadest let a prv neekan a v dosplm vku pln nemocnici v Haif, kde byl hospitalizovn, mli podezen na tuberkulzu - nlez tuberkulz ltrace ve stedn sti lev plce s minimlnm pleurlnm vpotkem pi bazi". V Port Saidu h parolod Ranchi nesli na nostkch. Bylo zejm, e vojkovn" m za sebou. U nikdy nep rorokoval lodn lka. Montyho sestra Winsome, kter ho doprovzela, v ak brzy zjistila, e se Monty se svm stavem nehodl smit. orovala jsem Bernarda dennodenn. . nejprve ho na palubu museli nosit, proto e vbec ne mohl chodit; potom vstal ze idle a udlal pr krok. Pe el, eknme, kabinu na dlku, nazt u dlku paluby a netrvalo dlouho a obchzel ji kolem dokola ... Zpsobila to ist sla jeho charakteru a pevn vle. Odmtal se vzdt. Sv samozejm udlal i sv mosk vzduch, odpo strava. V kabin ml Bettyiny fotografie.. Kolikrt m tak napadlo, co si o tom asi mysl t en lodn doktor." V Jakmile mu vojensk nemocnice v londnsk tvrti Millbanku vystavila zdravotn vysvden, za e Monty pipravovat na pevzet velen 3. ( elezn) divize. Ne se tak stalo, vojensk sekret nesl do seznamu nezamstnanch" na ministerstvu vlky. Udlosti ve svt v ak naru ily tenk ntr mru v na dob", kterm se premir Neville Cha il, kdy ho v Mnichov vymnil za souhlas s Hitlerovm nsilm na eskoslovensku. Akoli Cham lain odmtl zmobilizovat armdu, ministr vlky stenou mobilizaci nadil. Tento rozkaz ru hna stvajc jmenovn vetn Montyho pevelen do ela 3. p divize. Monty podobn jako Churchill u nkolik let pedpovdal, e tato chvle nastane a e britsk n sly na ni mus bt pipraveny. Nyn coby nezamstnan obracel se nenavn na v echny kont r ml na ministerstvu vlky. Nakonec se pro netenho a nedbalho dosavadnho velitele 3. di ize urychlen na lo msto guvernra Bermud. 28. srpna 1939, jen ti dny ped Hitlerovm vpde o Polska, se Monty stal velitelem divize a zaal slou it pod upjatm obrlenm armdnm velit

lem, kter ml v budoucnu sehrt rozhodujc roli v jeho meteorickm vzestupu k vojensk slv l to ge- nerlporuk A. F. Brooke. Montyho divize byla krtce po vyhl en vlky 3. z odvelena do Francie. Stala se soust xpedinch sbor a podobn jako v roce 1914 hjila severozpad Francie. Francouzi zatm spol i na Maginotovu linii. Jejich letectvo bylo slab a morlka armdy nzk. Belgie se zuby n ehty dr ela principu neutrality, akoli ho v roce 1914 u jednou poru ila; ka dopdn prozat dmtala komunikovat s vrchnm velenm sousednch demokratickch stt a nedovolila britskm a francouzskm dstojnkm provdt v pedveer nmeck invaze przkum ternu na svm zem. Vojensky to pro zmnn demokracie vypadalo dost patn. Pro vy francouzsk velen byla p anatismus a zarputi- lost, zatmco neschopnost vrchnho velitele britskch expedinch sbo r lorda Gorta zorganizovat a vycviit vojky se zap e do djin jako nejubo ej ukzka prof ity britsk armdy dvactho stolet. Lord Gort vydal v souladu s francouzskmi plny rozkaz, e britsk armda opust pipraven o nn postaven ve Francii a vstoup na zem Belgie z jihozpadu, jakmile bude zahjena nmeck nziva. Monty, kter lorda Gorta znal a stail u zjistit, jak dalece se Francouzm a Bel gianm zajd bojovat, si nedlal iluze o tom, co bude nsledovat. Proto celch est msc pdem opakovan cviil svou 3. divizi v umn ustupovat: ve dne bojovat, v noci se stahova t. Montyho divizn cvien z let 1939 1940 zstvaj skvlm pkladem jeho genilnch npad k adu za rozhoench protest francouzskch civilnch ad - zrekvroval zhruba sto kilomet skho zem v tlu britsk frontov linie a do omrzen nacvioval lohu, kterou mla jeho div adchzejcm ta en sehrt. Proto tak, kdy 10. kvtna 1940 nmeck armda opt vpadla do zem pes Ardeny a rozrazila a francouzsk vojska na dv poloviny, s Montym to ani nehnulo. Pod Brookeovm dohledem a uprosted totln paniky a masovho prku civilnho obyvatelstva odvedl svou divizi takka n po kozenou zpt do Dunkerque, kde se po Brookeov odjezdu do Anglie stal velitelem 2. p ho sboru. Budoucnost se v em krom Montyho jevila beznadjn. Brooke, dospl mu a vojk, dokonce prop v slzy, kdy se s Montym na pl i v La Pann louil. Na porad s odj djcm vrchnm velite Gortem pak Monty u asle naslouchal, jak Gort plnuje ppadnou kapitulaci. T noci, 31. kvt na 1940, si Monty do denku zapsal: Vrchn velitel vypadal opravdu dojemn, jako sm obra z pora enho a zklamanho mu e." Sm potom s generlem Alexanderem, velitelem jinho sboru, u r oval niivou dlosteleckou palbu na nmeck pedsunut pozice, dokud nebyly v echny zbyl francouzsk jednotky spodan evakuovny. Monty sm se nalodil z pstavn hrze v Dunkerque. Cestou vlakem do Londna si vy dal souk y en" u generla sira Johna Dilla, nelnka imperilnho generlnho tbu (CIGS) a tedy ve britskho vojska. P tho rna v Dillov kanceli jsem pednesl svj nzor, e britsk ex svho zformovn dn velen a e pi p tm stetu musme mt nov v evojskov velitelstv apsal si do denku. Prohlsil jsem, e vrchnm velitelem m e bt jedin lovk, a to Brooke VI Montyho poznmky na adresu lorda Gorta se velice rychle roznesly a nebyly autorovi nikdy odpu tny. Churchill, kter 10. kvtna vystdal na postu pedsedy vldy Nevilla Chamb aina, ani generl Brooke, kter se skuten stal vrchnm velitelem britskho expedinho vojs a poslze i nelnkem imperilnho generlnho tbu (CIGS), byli lid vjimenho osobnho mu i inu, a pedev m jim nebyla ciz velkomyslnost vi zdiskreditovanm pedchdcm. Pomstychtiv vdovec Monty, pohnn reformtorskm zancenm, ve svm srdci takovou velkodu alzt nedokzal. V dsledku Gortovy neschopnosti padla spousta statench mu , vetn neln arino" Browna; britsk poln armda byla zhanobena, mnoz vojci se vrtili dom ve spodnm p . Monty soudil, e to byla ostuda pedvdateln a zcela zbyten. Nmci nebyli neporaziteln oto okam it po nvratu do Anglie zaal vydvat nov pokyny k vojenskm cvienm pro svou div do jejho ela byl pelo en), analyzoval pouen z nedvnch boj a 17. ervna 1940 shrom d ojnk sv divize k prvnmu ze svch proslulch vlench projev probral v nm hlavn rysy erque, bojovou techniku nmeck armdy i sprvn zpsob, kter by vedl k por ce wehrmachtu v . Nikdo pitom nesml kouit, ka lat ani mluvit. Od tto chvle Montyho v nost mezi jeho podzenmi nepestvala rst. Velitel, kter se osv ml vraznou schopnost zlep ovat morlku, technickou schopnost i rove vcviku a zrove d evo naka livou jistotu, e britsk armda m e nmeckho neptele zdolat a tak to nakonec d h v ak ml povst pesn opanou. Velitel jeho sboru, generl Auchinleck, jm pohrdal pro jeh ebejistotu a nabubelost i pro posedlost vojenskmi cvienmi - o kterch se pozdji vyjdil ko o naprost pitomosti". A nejen to. Britnie by po kapitulaci Francie v roce 1940 c

elkem ochotn dospla k politick dohod s Hitlerem, nebt duchovn sly a vd schopnosti W Churchilla, jen e Monty novmu premirovi nepadl prv do oka. Setkali se 2. ervence 1940 na obd v Brightonu kam ml mit hlavn npor nmeck invaze. ypoval sebevdomm a chvstal se, e z nmeckch vetelc nadl fa rku. Nekouil (nechal ko ila tuberkulza v roce 1938) a nepil (v t dob nechal i alkoholu). Chlubil se, e je dky tomu na sto procent fit. Churchill si ple atjcho mu ka se zobkovitm nosem a tenkm knrkem chvli mil, pak zak a prohlsil: J piju." Zabafal z obrovskho doutnku a dodal: A koum." A nakonec zaburc nesmrteln vrok: A JSEM NA DV ST PROCENT FIT!" Prospchsk prcek," odfrkl si Churchill ped podzenmi po obd. Montymu sice nakonec sv oru, ale muselo uplynout je t pldruhho roku, ne obdr el vy funkci (stal se velitelem J odnho velen, kter okam it pektil na Jihovchodn armdu). Po celou dobu slou il pouze u nch sil v Anglii, zatmco jeho souasnci jako Wavell, Alexander, O'Connor, Percival a Slim byli vyslni do zahrani. ecko, Krta, Hongkong, Singapur, Barma, Tobrk: tden za tdnem a msc za mscem sthala b jska jedna por ka za druhou. A Monty, kterho Churchill nesn el a nadzen nenvidli, byl ou tu dobu ponechvn v zloze a neml dnou mo nost zastnit se boj. Odsouzen k neinnost rovan a nezdka i s ustrnutm, jak vet churchillovskho bdilstv a britskch por ek v pomalu narst do bezmla lench hodnot. Churchilla nakonec kik parlamentu, usilujcho o jeho abdikaci, dohnal k odletu do Se vern Afriky, aby na vlastn oi zjistil, co je v nepodku, a v ppad poteby jmenoval nov itele pou tnch operac. Po takka celo ivotnch ppravch udeila hodina Montyho zkou ky ohnm. I kdy docela jinak, dstavoval. st prvn PJEZD DO POU T

Povoln do pou t Potkem srpna 1942 se mlo ve Skotsku konat rozshl vojensk cvien a generl Paget, tehdy n velitel teritoriln armdy, mi navrhl, abych se tam zajel podvat s nm. Byl jsem nad en, mm ple itost zhldnout, jak si vedou jin jednotky, napsal pozdji Monty. Ml prv za se stn jedenctidenn cvien v oblasti Kentu a Sussexu, kterho se zastnilo pes 100 000 voj a p ch jednotek. Monty mimo to tak doufal, e se setk se svm nevlastnm synem Johnem Ca rem, kter slou il prv ve Skotsku. Krtce po zahjen manvr, 7. srpna 1942, v ak Monty ob inisterstva vlky telefonick rozkaz, e se m ujmout velen Severn armdy v angloamerick i zi do Maroka a Al rska, plnovan na jen 1942. lo o tzv. operaci Torch, Pochode. Ministe vo vlky pvodn nemlo v myslu povolat Montyho, proto e tato funkce mla pipadnout generl xanderovi, kter se vracel z Barmy, odkud Britov museli ustoupit. Alexandera v ak neek an pov ili na vrchnho velitele ozbrojench sil na Stednm vchod se sdlem v Khie, pr zbavil velen generla Auchinlecka. Nadto ml Montyho velitelem v operaci Pochode bt Am erian, generl Dwight D. Eisenhower kter doposud kest ohnm v bitv neprodlal a bojov tce vt ne rota nevelel. Okam it jsem se vrtil do Londna a za el na ministerstvo vlky," vzpomnal Monty. Tam mi dal podrobnosti a nadili, e ze v eho nejdv musm Eisenhowera pimt, aby vypracoval p . asu bylo namle a nelnci tb z Eisenhowera ten pln nemohli dostat. Cel vc se mi mo za ti msce m dojt k obrovsk invazi v severn Africe - a pln nikde... Vrtil jsem se na litelstv do Reigate a doufal v nejlep ." Velitel, vedle nho ml Monty slou it pod Eisenhowerovm velenm, nebyl ironi osudu nikdo j n ne generl George S. Patton. V americkm pou tnm vcvikovm stedisku Patton na v echny rovsk dojem elnem, ambiciznost a hlavn smyslem pro taktick cvien. Ve skutenosti byla onova pprava k vlce obdobn jako Montgomeryho a z toho vyplvalo i podobn pesvden o s vlastnch vojenskch zsad a nzor. Podobn jako Monty v Anglii trval na pejmenovn Jihov velen na Jihovchodn armdu, Patton v Americe tyranizoval kolegy i nadzen, dokud nebyli ochotni uznat, e sjednocen a vzbroj jsou jenom polovina vtzstv a e je zapoteb mt p jmna na v ech nkladnch autech a ostatnch vozidlech, aby hlsaly ke kter rot, pluku a i pat... Abychom byli ochotni umrat, jak mnoz z ns budou muset", upozoroval Patton vel en americkho vcvikovho centra, musme ctit nesmrnou hrdost nejen na svj nrod a na se

nbr i na jednotky, ve kterch slou me". Patton byl pesvden, e se mu v budoucnu naskytn st utkat se s Pou tn li kou a denn svou pistol s pa bou ze slonoviny zastelil alespo jed o zajce, abych byl na stetnut s mar lem Rommelem pipraven". Nen pochyb, e mezi obma veliteli spojeneckch vojsk existovala velk podobnost: na oba se nkte dvali jako na skvl mu e, zatmco jin je pova ovali za lence a je t dal je v tomto stadiu vlky, kdy se oba pipravovali ke slu b pod generlem Eisenhowerem, se me zi nimi projevily pekvapiv rozdly, tak e navzdory v em podobnostem byli nakonec tak roz dln jako den a noc. Patton byl toti pesvden, e ncvik velen v boji je umn a ten, k a pesn definovat, je blzen", zatmco Montgomery naopak tvrdil, e velen lze a je teba ovat; e to mus bt cosi tak jasnho, iroce znmho mezi podzenmi a tolikrt procvieno, jakmkoli neptelem kdekoli" bylo zcela jist. Oba generlov se u natolik osvdili jako cviitel a potenciln velitel vojska, e byli nm vojsk svch zem v operaci Pochode. Patton ml velet Zpadn armd, kter se vylod na be , a Montgomery Severn, kter se vylod na al rskm pobe uvnit Stedomo. Dne 7. srpna 1942 se Patton ohlsil u Eisenhowera v Londn. Nazt se on a Monty mli pop v setkat na porad a pijmout rozhodnut o zkladnm plnu pro operaci Pochode. Je celkem t ck, e se Patton obval, aby Montgomery neurval lv podl na bojch - v jeho denku toti u srpna stoj, e protestoval, proto e Severn armda byla upednostnna na kor Zpadn. Nako en doshl jaks taks zmny..." stupek v ak nebyl na kor Montyho. Osud svedl oba mu e mlem dohromady ale nakonec si to rozmyslel. Kdy se toti Monty rno 8. srpna ve sv vile v Reigate holil, obdr el nalhav te efont z ministerstva vlky v Londn. Jeho rozkazy ohledn operace Pochode byly zru eny. M kam it odlett na Stedn vchod a ujmout se velen britsk 8. armdy v el Alamejnu.

Chvatn odjezd Montyho leva byla nesmrn. Msto abych provdl invazi do Severn Afriky pod vrchnm velit kterho jsem sotva znal," napsal pozdji, ml jsem slou it pod vrchnm velitelem [generlem Alexanderem], kterho jsem znal velice dobe, a velet armd, kter se prv rvala s nmeckou italskou pod velenm Rommela - o kterm jsem sly el ohromn vci. Tohle se mi zamlouvalo d aleko vc a ml jsem pocit, e dok u zvldnout tuto zle itost i Rommela. Proto jsem se do A ky vypravil s lehkm srdcem a velkou sebedvrou." Dodal je t, e starost mu psobil jedin o tinctilet syn David. astnm zenm osudu se pozdji na ly ve star cnov truhle v Yorkshireu Montyho dopisy To dsovi, editeli soukrom ppravky v Amesbury, a jeho en Phyllis, proto e dvaj jedinenm ahldnout do nitra Montyho osobnosti ve chvli, kdy stl ped nejvt m kolem svho ivota. David u na zatku kvtna 1942 ode el z Amesbury do Winchestersk koleje. Monty ho tam odve zl vozem a Reynoldsovm o tom vyprvl: Spolen jsme se nasvaili se sprvcem koleje a se s u Robertsonovou a David vypadal celkem astn, nebyl ani trochu smutn nebo nervzn." Kdy Davida odvezl do starobyl soukrom koly, kterou mu Reynoldsovi doporuili msto koly Svatho Pavla, kterou nav tvoval kdysi on sm, uvdomil si, za jak mnoho Reynoldsovm vd hu Vm a Tomovi ani dost podkovat za v echno, co jste pro nj udlali. Bylo pro mne velko u levou vdt, e na nj dohl te a e jste ho vychovali, tak jak by to nikdo jin nedokza proto e si uvdomil, jak Davida od roku 1937 zanedbval, ctil potebu vyjdit tak drazn a n svou vdnost. Ztratil matku, kdy mu bylo osm, a to, e se stal tm, m je, je zcela Va mova zsluha. Jsem Vm obma opravdu vdn." O ti msce pozdji, rno 8. srpna, napsal dal dopis, vzhledem k okolnostem mnohem nalhav tokrt ho adresoval Tomu Reynoldsovi:

Mj mil Tome. ve velice krtk dob musm odjet z Anglie a ujmout se dle itho poven. M jmenovn se h v pslu n lht. Mm osm hodin na to, abych pedal funkci, sbalil si njak svr ky a vydal se na cestu. Neb udu mt as zajet se podvat za Davidem. Je u pan Carverov Corner Cottage Littlewick Green Berkshire Tel. Littlewick Green 83 John Carver je ve tbu ve Skotsku a m e bt odvelen kamkoli. Ona [jeho ena] se o Davida n edovede podn postarat, ale je to pro nj velmi dobr msto na przdniny a m e tam zajet, li se mu zachce.

Byl to tro iku pezrav nzor, kdy uv me, e Monty nechal svou umrajc enu v pi mla nkolik tdn a e k n David jezdil ka d przdniny. Byla to teprve mrn forma jeho tm p

tkn odvrhnout vlastn rodinu nyn, kdy Betty u ne ila a on stoupal k zvratnm v km. P a Va e pan man elka, za mne o Davida a do mho nvratu?" ptal se. Nechm ho u Vs radji okoli jinho z mch znmch. Pedem doufm, e ten kol pijmete. Opravdu se toho nem e ujmo jin. Nikdy Vm to nedok u dost oplatit, ale udlm, co bude v mch silch." Pot pilo il kopii sv posledn vle, v n odkazoval Davidovi v e, co vlastnm", a 200 lib t. Byl bych rd, kdybyste zaplatil jeho koln a de facto byl jeho porunkem, dokud budu m mo Anglii. Kapesn mu dvejte podle vlastnho uv en. Minule jsem ho poslal do Winchesteru se 2 librami a v pololet jsem mu pidal je t jednu navc." Pilo il tak Davidova nejnovj vysvden z Winchesteru pololetn z ervna a vron z se zmlil a napsal Vnoce". Jen na jedin muste nezbytn dohldnout," upozoroval. Jeho babika je lady Montgomeryov z New Park, Moville, po ta Donegal. Je to star pan a nem e se o nikoho starat. Bude chtt, aby David strvil przdniny v Irsku. ZA DNOU CENU TAM NESM ODJET. Pro mladho chlapce znamen hrozbu. M e pro t velice pkn przdniny u Vs nebo u Blacklockovch nebo v Littlewick Green s pan ovou - je to na cest do Bathu ti mle od Maidenheadu.

Zloba, s n se Monty vyjadoval na adresu sv matky, vyvolv otzky o stavu jeho mysli v l 42. A u byl dvodem tlak vlky nebo oddanost tomu, co stle vce vnmal jako sv historick nsk posln, je jist, e ve sv matce vidl pmou hrozbu s postupem asu stle silnji. e ho zmocnil po por ce u Dunkerque, ho neopustil, dokud nebyla lady Montgomeryov s j istotou pod drnem a Montyho nezaala formovat pibvajc lta. A do t doby se zuiv hdal o pro nj nco znamenal, skandalizoval celou rodinu nadmrnmi po adavky a jeho chovn k mat e ur elo a zraovalo" kolegy, nadzen, podzen, ptele - a dokonce se ironicky obrtil nmu synovi, jeho opatrovnictv v lt 1942 i pozdji rozdloval a rliv ste il. P e se v ak teprve 8. srpen 1942 a Monty pros Reynoldsovy, aby uvtali Davida jako syna . 2 a psali mu". Napsal i Davidovi, ale obval se, e bude znepokojen, a obdr mj list". Da id byl v t chvli v e, co mi zstalo" a ponechval ho Reynoldso- vm. Podepsal se jako Mon . Pod podpis ponkud indiskrtn pipsal: Tahle informace je jenom pro Vs a den nebo dva se o n nesm mluvit. Moje adresa bude : Velitelstv 8. armdy Ozbrojen sly na Stednm vchod Montyho let v ak byl je t t noci zru en pro patn poas. Nazt, 9. srpna 1942, Monty na ate je t jednou, aby zopakoval umanut odhodln nedovolit dnmu lenu rodiny rozhodovat o dovi nebo snad jen pispt poradnm hlasem. Mj mil Tome, prv odj dm. Pro ppad, e to z mho verej ho dopisu (toho dlouhho) nebylo dost zejm, rd bych je znil, e Davida svuji cele a vlun do Va pe. Kdyby se Vm ozvali lenov m rodiny a ho plst, rzn se ohrate. Jedinou autoritou ve V EM, co se dotk Davida, jste Vy. Chci, ab ste byl jeho opatrovnkem, dokud budu mimo Anglii. Kdybych padl, stane se jeho zkonnm porunkem John Carver. Ale j nepadnu. Sbohem. V dy V B. L. Montgomery Povtrnostn podmnky v Lynehamu Montyho cestu znovu pozdr ely. Teprve veer 10. srpna moh l Anglii opustit. Na druh den rno pistl v Gibraltaru a je t tho veera odletl do Khi letu jsem pem lel o problmech, kter jsem ml ped sebou," vzpomnal pozdji. Dospl jsem tav, alespo v obrysech, jak se do toho pustm." Otzka, co se synem, byla, pokud se jeho tkalo, vye ena (pro jistotu Reynoldsovm nezavo lal, aby jeho dost neodmtli). Zase jednou, jako ve svm vojenskm ivot u mnohokrt, ml len a doufal, e mu dok e vtisknout vlastn vraznou pee . Tentokrt v ak lo o djinnou u e mla stt kritickm bodem zvratu cel vlky. Pjezd do Khiry Dne 6. srpna 1942 Churchill odvolal generla Auchinlecka nejen z funkce velitele O sm armdy, ale i z funkce vrchnho velitele britskch ozbrojench sil na Stednm vchod. Rozhodl, e Auchinlecka v Khie v ele Stedovchodn armdy nahrad generl Alexander. Do p roti Rommelovi jako u tvrtho velitele Osm armdy za devt msc, v ak osobn vybral niko o, nbr mladho, teprve tiatyicetiletho generlporuka Richarda Gotta. Akoli byl toti Churchill geniln sttnk a stratg, lidi si neuml vybrat vbec. Generl

vyerpn ast v katastrofln por ce britsk armdy u Gazaly, nsledovan stupem do Alame i pokusy udr et linie, zatmco Rommel shroma oval dal zsoby a tanky. Den po svm jmenovn Gott odletl z vchodn fronty na krtk odpoinek do Khiry a podno ho letadlo v ak bylo sesteleno a Oott v jeho troskch za iva uhoel. Nabouralo to v echny m lny," st oval si pozdji Churchill, akoli ten problm sm zavinil. Odvoln Auchinlecka z vrchnho velitele mlo kompenzovat jmenovn Gotta se v jeho pou tn zku enost a presti . sm armdy. Co te?" Jako ptho vybral Churchill generla Jumbo" Wilsona, velitele Devt armdy v Palestin. N perilnho generlnho tbu generl sir Alan Brooke v ak proti nmu doporuil Montyho. Churchill se svou dikttorskou povahou a utrpen vytrvalm selhvnm britsk armdy Brooke ejprve ignoroval. Monty si ze slu by v Jihovchodn armd pinesl povst lovka s agresivn obas hranicm s choromyslnost. Kupkladu, kdy velel 12. sboru, v rozporu s Churchillov nstrukcemi nadil plit z nejvt ch pobe nch dl na Calais pes prliv La Manche. astno obila skupinu vysokch nmeckch dstojnk. Nmci v odvetu p t noc bombardovali Dover a p ynul velk poet britskch civilist. Samozejm e ve skutenosti je s Montym v echno v po olil jeden major z ministerstva obrany ne astnho mladho dstojnka z vzvdn slu by, kdy l k Montyho tbu. Je jenom trochu po uk." Obas ml lovk pocit, e velitel klidn ka dou chvli vyraz v ele sv armdy pes Kanl, odil Evropu," vzpomnal pozdji dstojnk vzvdn slu by. Za as Monty pesn nco takovho provede co pak u v roce 1938, pldruhho roku ped vypuk nenacviil invazi s armdou, letectvem a nmonmi tvary? Ze je lenec? V tom ppad bych okousal nkter m generly," prohodil kdysi krl Ji II. na adresu generla Jamese Wolfa, n svil velen britsk armdy pi dobvn Quebeku. Generl Montgomery, jeho du evn zdrav ok skepse, budil v britsk armd, spoutan tradicemi, posedl hranm pla a lbivmi ceremo ejn obavy i respekt - jedinen britsk velitel s prkopnickou viz vcviku mu stva a modern psobu veden bitvy. Nebude tenhle lovk proti Pou tn li ce nakonec nejlep ? Generl Brooke byl pesvden, e ano. Ve dvactch letech uil s Montym ve tbn kole v Ca cel nsledujc lta zstal jeho oddanm ptelem a zastncem; za il Montyho rozhodnut v r Dunkerque. Nakonec se mu za pomoci jihoafrickho pedsedy vldy, polnho mar la Smutse, pec jen podailo Churchilla pesvdit, aby si to s Jumbo" Wilsonem rozmyslel a msto nj povol l z Anglie generlporuka Montgomeryho. Monty o tom v em neml ani tu en, dokud v roce 1957 nevy ly tiskem Brookeovy denky. Velen . armdy mu pipadalo jako dar z nebes a na cestu do Egypta se vydval s vdomm, e se mu k onen dostalo ple itosti, po kter tolik tou il: velet modern armd na bitevnm poli. 12. srpna 1942 asn rno Montyho letoun pistl v Khie. Prv toho dne Churchill informova dnsk kabinet, e se Alexander a Montgomery maj ujmout svch funkc. Jak v ak m] Monty brz jistit, generl Auchinleck ml jin npad. Osudn rozhovor Kdy se Monty vykoupal, nasndal a poslal svho osobnho pobonka kapitna Spoonera pro n k tropick obleen, vhodn do pou t, nechal se odvzt na velitelstv, aby se osobn setkal inleckem. Nadchzejc rozhovor, k nmu do lo 12. srpna 1942 v 11 hodin dopoledne, ml bt pro Montyho ejn osudn jako stetnut s vrchnm velitelem britsk armdy generlem Gortem 30. kvtna 194 Dunkerque si odn el obraz pora enho velitele, zbavenho v nadje, a dnes jeho pronikav pozorn studovaly tv mu e, kterho pijel nahradit v ele Osm armdy. Vzpomnl si, e u jednou po Auchinleckovi nastupoval na post velitele 5. p ho sboru v erv u 1940 a okam it zmnil Auchinlec- kovu statickou obranu pl e. Ten v ak i nadle zstal vel nerlem Ji nho velen a tak spory mezi nimi pokraovaly. Od nesnadnch dob v teritoriln armd Auchinleckova hvzda pod neustlou hrozbou nmeck in vystoupala vzhru a ztila se. Selhal v boji a byl za to propu tn. Msto aby prost peda ou armdu se svm po ehnnm Montymu, rozhodl se svho nstupce informovat o svch vlastnch s armdou jejm velitelem zstane, jak prohlsil hned na zatku, navzdory Churchillovm r a do konce tdne. Mchnutm ruky odbyl Montyho dotazy ohledn novch britskch pln na ofenzivu a vysvtlil, armda se pezbrojuje. V minulch mscch utrpla vce ne stotiscov ztrty a o okam it b bt ani e. Naopak britsk vzvdn slu ba zjistila, e Rommel vytv obrovsk zsoby nafty shroma uje vojsko pro dal ofenzivu. Bude-li sp n, bude nezbytn nutn pedejt rozlo e y. Je to je to jedin celistv a bojeschopn britsk vojsko na Stednm vchod, byl vytvoen n pln, aby se v ppad nutnosti armda sthla zsti proti proudu Nilu a zsti do Palesti plny u osobn pipravuje jeden z jeho podzench, zstupce nelnka generlnho tbu, ge

ding. Naslouchal jsem mu s asem," piznal Monty v Pamtech. Pochopil jsem, e je mu proti srsti ka d dotaz naznaujc okam itou zmnu taktiky, pro kterou se u rozhodl." Monty projednou m v duchu v ak na Auchinleckv pora eneck postoj zuil. Plny na vytvoen zlo nho sboru

Pehnl Monty, kdy popisoval Auchinleckovo pesimistick zpravodajstv? Jak uvidme , nem e bt pochyb, e pehnn bylo jednm ze zpsob, jak Monty zvldal lidsk i vojensk bu karikaturisty nejprve bedliv pozoroval, udlal si v duchu rtu obsahujc v echny podsta tn rysy dan zle itosti a nakonec pedlo il obraz dokonale jasn v em. asto byl ten obra n, dokonce i groteskn, ale v hlavnch rysech byl upmn a poctiv a poka d neuviteln Montyho karikatura" generla Auchinlecka z 12. srpna 1942 byla a zstala po zbytek je ho ivota obrzkem svr enho generla, kter se nedokzal smit s por kou a zhroucenm svc anm obrzkem bylo plnovn stupu Brit. Auchinleck byl mo n a pli pohlcen rezervnmi plny stup, ale Monty byl zase posedl ku. Rovnou z Auchin- leckovy kancele proto za el k dvnmu druhu ve zbrani od Dunkerque, ke generlovi siru Haroldu Alexanderovi: Za letu jsem cel problm zv il velmi podrobn. Bylo mi jasn, e Osm armda potebuje zlo ice siln, velmi dobe vyzbrojen a dokonale vycvien. Tento sbor mus bt obrnn; za dno sm dr et statickou frontu, bude kopm v ech na ich ofenziv. Nmci mli v dy takovou zlo n formaci tankovou armdu - kter byla vborn vycviena a vena v zloze. My jsme nikdy nic podobnho nemli; v dsledku toho jsme nikdy nebyli sprvn vyv eni" a ohli jsme dosahovat dobrch a trvalch vsledk. Do el jsem k zvru, e vytvoen, vybaven akovho zlo nho sboru mus zapot okam it a mus mt pednost ped v m ostatnm. Okam it po pletu do Khiry, dopoledne 12. srpna, jsem nvrh pedlo il generlu ALEXANDER Souhlasil, upozornil m v ak, e budeme muset bt velmi obezetn, proto e dosud vrchnm veli em nen. Nemlo zjevn smysl probrat to s generlem Auchinleckem ani s nelnkem generlnh oto jsem tu otzku pedlo il klidn a neoficiln jeho zstupci generlu HARDINGOV1 a po dal o, aby o tom napsal zprvu, z n by jasn vyplvalo, jestli se takov zlo n sbor d ze st j postavit. 3. z mlo do Suezu dorazit 300 novch tank typu Sherman, kter by se mohly s broj tchto obrnnch diviz. Harding se na ten rozhovor pamatoval velmi dobe. 12. srpna zaaly kolovat zvsti o na dchzejc zmn velen, tak e kdy pro nj vrchn velitel poslal, Harding se zeptal: Kdo to ?" Nikdo to zejm nevdl. V kanceli budoucho velitele vojsk Stednho vchodu na el Harding acm stolem velitele Montyho, zatmco Alex si hovl na stole a kopal do nj patami. Mont y m pozdravil, pedstavil m Alexovi a vysvtlil, na kter posty byli peveleni. Vy u tady njakou tu dobu jste, Johne, pokraoval Monty. ,V echny tady znte. Chci, abyste mi o nich nco ekl, kdo je a kdo nen dobr.' A skoro hodinu se m zdlouhav vyptval na v e y velitele a tvary v pou ti a na rove brigdy." V denku z pou t se Monty vyjadoval oteven nejen o Auchinleckovi ( t ko se s nm jedn") nkovi jeho tbu ( celkem k niemu") a jeho zstupci ( hrozba"). V Hardingovi v ak objevil o dstojnka, kter u mne studoval ve tbn kole generlmajor Harding. Harding mi z celh o velitelstv pipadal jedin rozumn, proto e jako jedin vdl, o em mluv. fov vojensk avodajsk slu by se na svou prci podle mho nzoru ani trochu nehod." Harding mluvil jazykem, ktermu Monty rozuml: jednoduchou a jasnou anglitinou. Jak H arding pozdji vzpomnal, nikdo tenkrt nevdl, kde m hlavu a kde zadek. Armda byla kompl rozlo en. Myslm, e slovo vypla en to vystihuje lpe ne kterkoli jin, kter m napad.. Nmeckmu postupu do la pra. 8. armda zstala tret tam, kam dorazila, a stla v obrannm p en vce mn udr ovala pozici u Alamejnu, ale pouze tak, jak se tam vrtila, bez dal ho o zovn pozic. Udlalo se velice mlo k jejmu poslen, pokud si dobe vzpomnm. Pokud lo o atmosfru v Khie... nikdo si nebyl njak zvl jist chci ci, nikdo nepochy i pozdji Rommel znovu zahj ofenzivu, a pak jsme se mohli jenom dohadovat, jestli do k eme postaven u Alamejnu udr et, nebo ne. Proto se Auk rozhodl pipravit plny pro sta en lny se skuten pipravily. Sm jsem se na nich jako zstupce nelnka tbu podlel, proto d, e ke stahovn dojde, zdr ovat postup Nmc do delty obsazovnm lini kanl a tak dle , skupinku tbnch dstojnk a vojenskch kurr na doasn a nijak zvl nepropracovan b jedna st armdy se sthne do delty a unikne na Sinajsk poloostrov, kde to druh zam na Sdnu... Jak dalece se o tom v eobecn vdlo, to bych nerad kal ale j jsem o tom vdl

jsem to v n, proto e osobn jsem nechoval dnou velkou jistotu, e 8. armda na alamejnsk dal Rommelovu ofenzivu vydr ." Monty v ak o stahovn nechtl sly et u ani slovo. Vte," vyprvl Harding, kdy jsem stud erley, Monty ve svch pedn kch v dycky zdrazoval, e dle it pro veden vlky je vtzi vu. Napadlo m, e se rozhodl u ped svm pjezdem, e bude muset vybojovat velkou bitvu, a pevzal iniciativu a udr el ji. A aby to mohl dokzat, musel ze v eho nejdv 8. armdu vzk zreorganizovat. O tom v em se zjevn u rozhodl; jak to provede, to zatm nechval oteven. Prv proto chtl sly et ode mne osobn informace o stavu armdy, o sebedve velitel a mo eorganizace." Harding se o stavu armdy vyjadoval nezakryt. Vzpomnm si, e jsem pro el v echny jednotk ykldal mu o nich a o jejich velitelch - e na brigdn a divizn rovni jsou velitel vbor nn a morlka vojsk dobr. Ale v celku ne, proto e vojci jsou dezor- ganizovan a otesen. atili vru. A Monty najednou spustil: Vte, rd bych vytvoil corps de chasse, jak kaj Fr ouzi, dern sthac sbor, kter by uskutenil mohutnou ofenzivu a vyhnal nmecko- -italsk v ko z Egypta a Kyrenaiky.' Tak ekl, e uva uje o dvou obrnnch divizch a jedn mobiln dl a otzal se m, jak by se to dalo zorganizovat. Zeptal jsem se: ,Pedpokldm sprvn, e zam ve dr et frontu?' a pak jsem dodal: ,Ano, myslm, e bych k tomu mohl vypracovat pln.' ,Nu, j te musm jt s vrchnm velitelem k velvyslanci. M ete na tom plnu zat pracovat?' se m Monty. Odpovdl jsem, e ano, a pokud mu nevad, e to bude napsan rukou, mohu to m otov pibli n do hodiny. Tak Monty s Alexanderem ode li a j se zamkl ve sv kanceli a pu se do tch dvou obrnnch diviz a jedn mobiln dlosteleck, hlavn dern sly, kter ml sy z pou t." Harding nyn paradoxn slou il dvma pnm. Pro generla Auchinlecka vypracoval plny stupu mdy k delt, do Chartmu a na Sinaj; pro generla Montgomeryho vytvoen dernho sboru. Monty po nv tv u velvyslance a odpoledni strvenm nkupem obleen, vhodnho v srpnu do Hardingovm tajnm seznamem jednotek doslova nad en. Harding mi pedal pln, kter vypadal d be, a proto jsem se rozhodl vzt ho za svj," poznamenal si do denku. Ov em naplnovat tak ovou reorganizaci a provst ji v praxi, to byly dv diametrln rozdln vci. Byla steda. A inleck vslovn ekl, e k pedn obou velen dojde a koncem tdne, tedy v sobotu. Mimo to n najevo, e Montgomery sice m e do t doby Osmou armdu nav tvit, ale s pevzetm velen t pokat do soboty. Pokud Rommel do t doby zato, bude Osm armd velet Auchinleck. Z dne nho pohledu psob takov stav armdnch zle itost uprosted vlky pmo otesn. Ch van velitel byli nejen zdr ovni, nbr dokonce dohnni k pocitu, e cel tyi nsledujc even navrhnout sebemen zmnu plnu ani reorganizaci. Bylo v ak tomu skuten tak. Harding musel ekat a do soboty 15. srpna, ne mohl vydat poky ny k vytvoen novho obrnnho sboru. Mezitm Monty po dal Alexanderova vojenskho asistenta, aby mu doporuil druhho pobonka. ba padla na mladho kapitna Johna Postona, kter bval pobonkem generla Gotta, ale onoho sudnho dne s nm do Khiry neletl. Monty si Postona okam it pozval k rozhovoru, pijal ho pak s Alexanderem ode el na veei k britskmu velvyslanci, siru Milesi Lampsonovi. Pos ton ml zatm za kol pistavit mu ped svtnm vz. Nade el as nav tvit novou armdu ro

Skladi t masa" Montyho automobil vyjel z Khiry smrem na Alexandrii. Na ki ovatce za mstem, kde silni ce zatela doleva do pou t, se Monty setkal s dstojnkem generlnho tbu Freddiem" de G em, zstupcem velitele Osm armdy, kter ho ml doprovodit na velitelstv armdy, tsn za n nem Ruwejsatu, estnct kilometr ji n od Alamejnu. Bylo 7.30 rno. De Guingand pipravil novmu veliteli zprvu, ale Monty ji celkem typick y odsunul stranou a trval na stnm podn. Cesty obou se v minulosti asto pro aly: v roce 1922 v Irsku, v roce 1924 v Yorku; n ejvznamnji v ak, kdy de Guingand slou il pod Montym jako pobonk velitele brigdy pi voj manvrech u Suezu v roce 1932. Jeho prce ve tbu tehdy na Montyho udlala vynikajc dojem a proto se v roce 1935 piinil o jeho pijet na tbn akademii v Camberley. Od prosince 1 39, kdy de Guingand nav tvil 3. divizi jako vojensk asistent ministra vlky Hore-Belis hy, se v ak nesetkali. Oba mu i si v minulch tech letech udlali jmno. Monty postoupil na velitele sboru a pos lze armdy, zatmco de Guingand psobil jako instruktor na akademii generlnho tbu v Haif cku pod Wavellovm velenm vypracovval plny ta en a na Stednm vchod pod Auchinleckem s ve v ele zpravodajsk slu by a nakonec, koncem ervence 1942, velel operanmu tbu Osm ar Ponech si ho Monty? De Guinganda dokzal nenvidt mlokdo, proto e se vyznaoval fantastick

u joie de vivre radost ze ivota, nesmrn plodnou mysl a pirozenm osobnm kouzlem, Mon tolik cizm. Monty ov em, podobn jako bylo zvykem v nmeck armd, trval na tom, aby jeho o eran f stl i v ele tbu, aby zodpovdal za ve kerou innost, operan i administrativn eho neptomnosti dokzal zastupovat absolutn ve v em. Byl toho major de Guingand schopen ? Nejlep nelnk tbu, jakho kdy Monty ml, byl nepochybn Simbo" Simpson od 9. p brig u v Anglii. Doufal proto, e se mu poda pimt ministerstvo vlky, aby mu Simpsona do Egyp ta pevelelo. Prozatm mu de Guingand podval prvotdn shrnut souasnho stavu i jeho p lel nic... Sedli jsme vedle sebe, na kolenou jsme mli rozlo enou mapu a de Guingand m i vykldal celou zle itost; operan situaci, posledn zpravodajsk informace o situaci nep , kte generlov v jednotlivch sektorech vel, jak jsou stvajc Auchinleckovy rozkazy o kc i jeho vlastn nhled na tyto vci. Nechal jsem ho mluvit. Ple itostn jsem polo il ot n abych si objasnil nkter bod. Kdy skonil, bylo njakou chvli ticho." Schopnost naslouchat byla nepochybn jednm z Montyho velkch dar. Soudilo se, e Rommel pravdpodobn provede dal ofenzivu pi p tm plku. Pvodn panovalo pesvden, e za e, av ak pro rozlehlost britskch minovch pol a pipravench pozic se to nyn zpochybovalo dosplo se k nzoru, e sp e provede pomoc rychlch motorizovanch sil obchvatn pohyb k ji de to na severu uskuten pouze nkolik zastracch manvr. Jak vysvtlil de Guingand, bylo pro Rommela dost pznan, proto e by doshl taktickho pekvapen vzhledem k tomu, e by m zbrojen sly shrom dit ve stedu zadnch pozic a utajit smr toku a do posledn chvle. Generl Auchinleck, pokraoval Guingand, chtl reagovat stejnou taktikou obrany, jakou Osm armda uplatovala pi ervnov por ce u Gazaly, tedy systm lehce brnnch pozic pe a za nimi etz box", kam by se armda pi t km toku stahovala. Za tmito boxy" se ped ann linie ve Vd Natrunu a nilsk delt. Kdyby seje nepodailo udr et, Osm armda by se ro a jedna st by ustoupila na sever do Palestiny a druh na jih do Chartmu. Pokud by v ak Osm armda dokzala Rommelovu nporu sp n vzdorovat, navrhovalo se pipravit ofenzivu na c z, piem u bylo vybrno cvin zem, kde divize mly nacviovat i tn minovch pol Na dotaz, jak je jeho osobn nzor na stav armdy, dal de Guingand najevo pochybnosti o stvajc taktice boje v motorizovanch brigdch a bojovch skupinch a kritizoval nedostat koordinaci mezi armdou a vzdu nmi silami i znepokojiv tendence tbu a velitel ohl et ameno". Je zejm, e netajen kritika nejprve z Hardingovch a pak i z de Guingandovch st definiti n zpeetila Montyho odhodln zamchat" velenm Osm armdy. Po njak dob jsme sjeli z p cestu, kter vedla na jih do oteven pou t. Oba jsme mleli a j jsem pem lel hlavn o n pozdji Monty. De Guingand si byl velice dobe vdom, e jeho budoucnost vis ve v/duchu. V jedenct dopo ledne vz zastavil ped velitelstvm Osm armdy, kde na n ekal zastupujc velitel, gener msden. Podle vyjden Charlese Richardsona to bylo naprosto absurdn" velitelstv. Bylo to ti umstno tak daleko vpedu, e bylo v dostelu iirmcckch dl a pravideln na n toilo o; nenachzelo se ani v bhvjak atraktivnm mst - byla to toti ki ovatka velbloudch st Ruwejsatem, poset velbloudm trusem, kam a oko dohldlo, jak to pi sv pozdj nv tv val Winston Churchill". Mnohem hor v ak bylo, e od velitelstv pou tnch vzdu nch sil byl eno 64 kilometr. Pohled, kter se mi tehdy naskytl, by sm o sob stail otst odvahou ka dho," vzpomnal M l to pmo obraz zkzy: nkolik nkladnch aut, nikde jdeln stan, pracovalo se hlavn v aut ebo venku pod pra cm sluncem a v ude plno much. Zeptal jsem se, kde sp Auchinleck, a do vdl jsem se, e na zemi vedle svho pvsu. Stany byly u Osm armdy zakzny, v ichni mus jvce nepohodl, aby na tom nebyli o nic lpe ne mu stvo. D- stojnick jdelny byly pod ir m a pochopiteln k sob pitahovaly mouchy z celho Egypta." Pouze kantna nejvy ch dstojnk mla pste ek. Byl to hrd vtvor velitele enist: cos adla, ov enho st proti moskytm, kter byla dobr pouze k tomu, aby mouchy, kter uvzly epustila ven. Zde ped asem posndal Churchill a ml lady poobdvat i Monty. Co je tohle?" vy tkl v ak Monty na de Guinganda. Skladi t masa? Okam it to sundejte a pus te ty chudin uchy na svobodu!" Auchinleckv spartnsk ivot na velitelstv Osm armdy ml do jist mry vojkm i nv tvm ukzat, e utrpen Osm armdy pi stra livm prku od Gazaly se podepsal Auchinleck se tm mo n podvdom sna il odpykat sv velitelsk selhn, kter zavinilo por jsk. Autor Auchinleckova ivotopisu John Connell k tomu poznamenal, e Rommel bojoval a pr acoval ve stejnch podmnkch", jako by Auchinlecka omlouvalo, e ho napodoboval. Naopak , Rommel ml v dsledku tchto podmnek podlomen zdrav. Monty usuzoval, e nen nutn, aby

mda pebrala zpsob jeho stolovn, sp si mus vzt pklad z jeho bojovch technik a for Mimo to by se tb ml pestat tvit provinile kvli nezdarm na front, kter stejn nezm litel zeknou stan. Nyn se hlavn mus v ichni soustedit na nejlep zpsob, jak Rommela a podle pkazu premira vyistit Egypt a Kyrenaiku od neptelskch vojsk. Ze skladi t mas le pjde t ko. Rozhovor s generlporukem Ramsdenem de Guingandovy a Hardingovy zprvy potvrdil a neje n to Montyho dotrav vyptvn odhalilo takka neuviteln scn, pi nm se na povel sthnout obrana cel britsk frontov linie ji n od Ruwejsatu. Dv kompletn p divize sk a 5. indick by vyrazily nazpt, Indov do zlohy v oblasti Ruwejsatu" a Novozlanan kality ALAM HALFA", kterou budou krt obrnn oddly. Jakmile doraz do Alam Haify, rozdl s na mobiln bojov skupiny". Podle Auchinlecka je zkladem obrannho plnu pru nost a pohyb ost", piem I. obrnn divize bude krt stup pchoty z pedn linie k ternn vln ALAM H jinak zcela nechrnn. Nic z toho se ov em nesm vykldat jako oslabovn na eho zmru ud postaven i jako nznak, e na e sil se nutn nebo pravdpodobn potk s nezdarem". Zatmco by se novozlandsk a indick pchota z 13. sboru stahovala, Ramsdenv 30. sbor na s everu ml rozptlen" opou tt oblast pedn linie" a vzadu zaujmout nov obrann postaven p mi pluky, jednou poln a jednou protitankovou bateri". Mezi tmito dvma obrannmi post nmi budou bojov skupiny podnikat protitoky na ka dho, kdo by se pokusil o tok na na e p ce nebo o jejich obchvat". Tmto bojovm skupinm bude velet brigdn a divizn velitelstv. dou pijata opaten a proveden przkum k umo nn rychlch operac na podporu sousednch div boru", znly jejich rozkazy. Bojov skupiny mly podstoupit organizaci a vcvik za elem zv nut v e uvedenho". Velitel 5. novozlandsk brigdy Howard Kippenberger tyto plny shrnul asi nejvsti nji: Ne jsme, jestli mme bojovat tam, kde zrovna stojme, nebo v rezervnm postaven, nebo rovn ou utkat pry." Monty pevzal velen Monty byl otesen. Bylo mi jasn, e situace je naprosto nemo n a vlastn i nebezpen," s ve svm denku. Na mst jsem se rozhodl, e musm okam it nco podniknout. Rovn jsem us zbyten konzultovat tu vc s vrchnm velitelstvm, e musm pevzt odpovdnost sm." De Guingand se tehdy ve voze o Ramsdenovi vyjdil, e je zatracen k niemu", jak sm pozd vzpomnal tento nzor ostatn sdlela vt ina dstojnk z velitelstv Osm armdy. Ramsden ntym v Palestin v letech 1938 1939 jako pouh velitel pluku; bylo tud nemysliteln, aby z tal dal ti dny zastupujcm velitelem armdy a Monty zatm neinn ekal v zkulis". Chu mar l Brooke byli ostatn pesvdeni, e u pi jmenovn velitelem sboru Ramsden doshl vy na jak stail, o funkci zstupce velitele armdy ani nemluv. Dkazem Montyho autority je i to, e jakmile Ramsdenovi nadil, aby se vrtil na velitels tv 30. sboru, Ramsden neskuel" a bez otlen a dodatenho ovovn u vrchnho velen v K rozhodnut poddil. Vypadal pekvapen..., ale el," konstatoval Monty. Nov armdn velite sedl pod ir nebe a pra c slunce k obdu. Tak se Monty de facto sm prohlsil velitelem 8. armdy. Musel o tom uvdomit vrchn velit elstv Khie a zat o ivovat armdu shora dol. Nesml ztratit ani chvilku. Pi obd jsem vyprvl pozdji. Ihned po obd vydal prvn ze svch historickch nazen. Nejprve kabelogr y, aby mu poslali sluhu: PRO STEDOVCHOD OD VELITELE 8. ARMDY Velitel armdy d, aby nejlep vojensk sluha, jak je k mni na Stednm vchod, byl neprodlen odesln k Main A 8. armdy.

Druh kabelogram adresovan nelnkovi tbu generla Auchin- lecka vysvtloval ten pede l PRO STEDOVCHOD OD VELITELE 8. ARMDY Pro. n. g t.: genpor. MONTGOMERY se dnes ve 14.00 hod. ujal velen Osm armdy. Pozdji jsem se dovdl, e tento telegram Auchinlecka velice rozzuil, proto e mi vslovn bych velen a do 15. srpna nepebral," zaznamenal si Monty do denku. Kdy jsem ten telegr m vrchnmu velitelstv odeslal, rozjel jsem se za veliteli svch sbor, abych byl mimo, kdyby dorazil njak protest." Jeho prvn nv tva platila zastupujcmu veliteli 13. sboru generlporuku Bernardu Freyb i z 2. novozlandsk divize. Je t pedtm v ak Monty vydal dal dva rozkazy. Tm prvnm byl o v echny jednotky, kter ru ila v echny dosavadn plny Osm armdy vetn rozkaz k ppadn ommel v t chvli zatoil, bojovali bychom s nm tam, kde jsme prv stli; nepichzelo v STA EN a ANI KAPITULACE," zapsal si Monty. Osm armda zstane na sv souasn pozici - mrtv

o iv. Druh rozkaz svolval v echny dstojnky na velitelstv Osm armdy k nalhav porad "Na kdy, pane?" otzal se de Guingand. "No, na dnes veer, pece," odtu il Montgomery - a odjel za generlem Freybergem. Rommel chyst ofenzvu

"Pi mm pjezdu byla situace skuten neuviteln; nikdy bych nepomyslel, e to m e bt t eckovi by u nikdy neml dnou funkci dostat," svil se rozhoen Monty o nkolik tdn v ise bvalmu nelnkovi svho tbu, "Simbo" Simpsonovi na ministerstvu vlky. Situace byla bezpochyby kritick. Velitelstv 8. armdy mlo dky de ifrovn psn tajnch obyejn pesnou pedstavu o ozbrojench silch Osy, kter se hromadily ve vyprahl pou ti ve nosti pouhch nkolika mil. Ji 10. srpna, v den, kdy Auchinleck z velitelstv Osm armdy o dj dl, byl znm odhad, e Rommelova armda m 37.000 vborn vycviench vojk, 185 stedn 295 protitankovch dl vetn vra ednch osmaosmdestek - nejlep ch protitankovch zbran 2. kter nemly soupee. Italsk armda byla men , mla jen 28.700 vojk a 110 druhoadch ta k byl poet dl, 240, a protitankovch dl, 270; frontovou linii Osy tvoilo 65.700 mu , 295 tank, 443 dl a 565 protitankovch dl. Daleko vt obavy v ak vzbuzovala rychlost, s jakou Rommel vojensk sly hromadil. Za dal dny bude podle odhadu zpravodajsk slu by Osm armdy jen samotn Afrika Korps, jeho poetn tav se zv na 15.000, disponovat 200 provozuschopnmi tanky typu Mark III a IV, 80 dly a stovkou protitankovch dl. Tm v ak odhad nekonil: "90. lehk divize m e postavit k tmu 5000 mu s pibli n 100 protitankovch dl." 164. divize dod dal ch 10 000 mu , 48 dl a ovch dl. "Pokud by se neptel rozhodl t po dobu operac z 'namtkovho' zsobovn," kon by nco krom na akce zatek jeho ofenzvy zdr elo." Monty v ak nehodlal Rommelovu ofenzvu jakkoli zdr ovat; ml naopak v myslu vyjt j v stre - rzn. Kapitulace nepipad v vahu

Generlporuk Freyberg, velitel 2. novozlandsk divize a zastupujc velitel 13. p ho sbo v t dob zotavoval ze zrann, kter utrpl v ervenci. "Egypt je hbitov generl," pivta o velitele. O dva roky mlad Freyberg ml s Montgomerym spolen nejen kestn jmno, nbr i zku enosti ronty 1. svtov vlky. Katastrofln obrana Krty, kterou ml na svm kont (akoli ml k di e ifrovan pln bitvy a toku neptele) prokzala, e se k vy mu velen nehod - v ele di ozbrojench silch Spojenc patrn nevyrovnal nikdo. kalo se, e nen kolu, kter by 2. n sk divize nesplnila, a kdy Monty oznmil, e ru stahovn z pedn linie do "obrannch po , jak je nadil Auchinleck, dal Freyberg najevo velik nad en. Montymu pipadala varianta, e Rommel obrnnm tokem provede obchvat Osm armdy, hodn prav obn. Nechme ho - v dy dokud bude britsk frontov linie, tvoen mimo jin i Novozlanany, tejn nebude moci postoupit a ke Khie a Alexandrii, proto e se bude obvat odznut; nezb oto, ne provst obrat a pokusit se Osmou armdu obejt zezadu. Bude-li na Alam Half siln posdka, nebude se eho bt. Osm armda se s Rommelem stetne v mst, kter si sama zvol. i protitankov zbran a dlostelectvo sprvn rozmstny pod jednotnm velenm a budou-li se dnotky nasazovat uv liv, nedoshne Rommel nieho. Soust novho plnu bude i to, e Novozlanan "zstanou sedt na mst", vysvtloval Mont e do Alam Halfy ani droben do bojovch skupin se konat nebudou. Frontov linie od Sted ozemnho moe pes Ruwejsat a po Alam Najjll nap t nebude jen tak ledajak; bude to jeji nn linie a oni ji bu udr , nebo na n padnou. Kdy se Freyberg podivil, kdo e tedy vlastn oblast Alam Halfy obsad, doporuil mu Monty, aby si s tm nelmal hlavu - e v nilsk delt tr zbhdarma spousta jednotek, kter odtamt ch pevelet. Dle it je dvat kupedu a neohl et se za sebe, vytvoit mohutnou obranu a br at zetel na minov pole a dlostelectvo, jeho velitel mus celou spojenou palebnou slu a teba i sbor soustedit do potebnho msta. Auchinleckova taktika "pru nosti a pohyblivos i" byla tm pdem zbyten. Jakmile se jim ov em poda Rommela zastavit, bude na Osm armd, aby pevzala iniciativu. 3 . sbor bude mt odpovdnost za celou frontu; 13. sbor bude z fronty sta en a vycvien na vysoce pohybliv obrnn ton sbor, v jeho rmci se Novozlanan pezbroj na motorizova

dobnou star Montyho 3., ale s vlastn podprnou tankovou brigdou, a ve spoluprci s novm corps de chasse se zane pipravovat na daleko aktivnj a agresivnj roli v bitv - podob oli proslaven nmeck 90. lehk divize. Nechal Freyberga, aby vtlil jeho instrukce do pslu nch rozkaz, a vrtil se na sv neut elstv v Ruwejsatu, kam ml de Guingand podle jeho rozkazu obstarat na estou veer ochr anu sthaek. Pi el as oslovit nov tb. Elektrizujc osloven

"Ten 'vzdu n de tnk' nm byl podn k smchu," vzpomnal jeden dstojnk bez petvky. "N pochopiteln za tak veledle it. A co vc, 'vzdu n de tnk' skonil, ne Monty dorazil - p ozd! Letadla odltla je t ped jeho pjezdem, tak e jsme se bavili o to vc!" To byla slova devtadvacetiletho majora "Billa" Williamse ze zpravodajsk G2 - kterho onoho srpnovho veera jist ani ve snu nenapadlo, e za dva roky bude stt v ele spojeneck zpravodajsk slu by pi vylodn v Normandii. eeno mluvou pou tnch vetern, Monty jednodu e neml "psek v botch" a nepochybn ani pe km rozsahu Rommel mobiln operace v Severn Africe petransformoval, tak tehdy uva oval W illiams. Mimoto, kdy se Montgomery konen o pl hodiny pozdji objevil, vypadal ve zbrus u novm tropickm obleen sm n vychrtl a mal: huben mu k s zkm li m obliejem, vys ostrm nosem pod piatou generlskou apkou. Velitelstv, akoli tak blzko frontov linii, nebylo taktick, naopak, skldalo se ze v ech lo ek tbu Osm armdy, od operan po dlosteleckou, od enist po zsobovn, vetn zpra h ednk. edest dstojnk stlo v pozoru a salutovalo. Monty jim pozdrav oplatil, vystou schdky pvsu svho pedchdce, vybdl shrom dn, aby se posadilo do psku, a jasnm hlas kter se nesl veernm tichem Sahary, pedstavil sebe a svj kol - ukonit etz britskch p "Jsem pesvden, e jednou z prvnch povinnost velitele je vytvoit 'sprvn ovzdu ', ekl raoval Monty. "Proto e v tomto ovzdu mus jeho tb, podzen dstojnci i mu stvo t, p ." Prozatm, piznal Monty, na nj Osm armda valn dojem neudlala.

Ani trochu se mi nelb ovzdu , kter jsem zde nalezl. Je to ovzdu pln pochybnost, ohl ebe, hledn nejlep ho msta, kam ustoupit, mal vry, e dok eme Rommela porazit, zoufalc opaten, kter provdj zlohy v Khie a nilsk delt. To v echno mus pestat.

Vytvome si nov ovzdu . Egypt musme ubrnit tady, v El Alamejnu a na pahorcch Ruwejsatu. Jak smysl m kopn zkop elt? Je to zhola zbyten, proto e pokud ztratme na i souasnou pozici, ztratme cel Egypt, a proto v ichni bojeschopn vojci z Delty mus neprodlen pijet sem, a tak pijedou. Tady budeme stt a bojovat; dn dal s ou. Nadil jsem, aby ve ker plny a pokyny ohledn sta en byly ihned spleny. Na tomto ms stt a bojovat. Nedok eme-li se zde udr et iv, zstaneme tu alespo jako mrtv.

Jeho otevenost a realistick pohled na vc otsla v emi dstojnky, kte se s Montym dosud ali. Rovn bylo v em jasn, e se nov velitel nehodl nechat porazit - naopak, e je pevn ln dt v nadchzejcch mscch Rommelovi na frak:

Rd bych zde ka dmu vnukl pesvden, e zl asy jsou u konce. Do Egypta piplouvaj z Bri ize i posily pro ty stvajc. Dostaneme 300 a 400 novch tank Sherman, kter se prv vykl uezu.* Pedseda vldy nm dal jasn rozkaz zniit ozbrojen sly Osy v Severn Africe; vidl jak ho napsal na plarch dopisnho papru. A to se tak stane. Pokud si nkdo z vs mysl, o nen mo n, a okam it odejde, j v thle part dn pochybovae nechci. D se to dokzat nad ve kerou pochybnost. A nyn - pochopil jsem, e Rommelv tok se ek ka dm okam ikem. Vborn. Nechme ho zatoit. ------*Monty tehdy mysln pehnl; americk konvoj s tanky a zsobami se oekval a 2. z 1942

Byl bych radji, kdyby je t alespo tden pokal, abych ml as trochu se rozkoukat. Kdyby n l dva tdny, budeme pipraveni dokonale. A od t doby u m e toit, kdy se mu zamane, a j oufm, e to udl.

My musme v t dob pipravit velkou ofenzvu; bude to zatek ta en, kter Rommela a jeho a trk z Afriky. Ze v eho nejdv musme vytvoit rezervn sbor, motorizovan a siln obrnn, kter budeme cv rontu. Rommel ve svm Afrika Korpsu u dvno m takovou jednotku, jejm kolem nen dr et fr ale vykvat v zloze na chvli, kdy je teba udeit. V tom byla v dy jeho velk sla. My si ytvome rovn , bude to Britsk obrnn sbor. Budou ho tvoit dv obrnn a jedna motorizova U vera jsem vydal rozkazy k jeho zformovn v Delt. Nemm v mysl zahjit n velk tok, dokud nebudeme zcela pipraveni; ze v ech stran na ns vjen ntlak, abychom zatoili ihned; ale j to neudlm, dokud nebudeme pipraveni, tm si naprosto jisti. Pokud Rommel zato v prbhu na ich pprav, s pot enm mu to dovolme. Budeme v ppravc teprve, a budeme pipraveni, ne dve.

Dokonce i skeptick "Bill" Williams - v obanskm ivot oxfordsk profesor - zjistil, e prv tn pobaven nad "vzdu nm de tnkem" pi Montyho projevu vc a vc ustupuje zdrhavmu obdiv ms slou il a do ervna u zpravodajsk slu by na velitelstv v Khie, odkud byl na de Guinga vo nalhn pevelen k Osm armd. V obou funkcch ml pedev m za kol pekldat nejtajnj n Ultrou, a pedvat je Auchinleckovi. Po celou tu dobu v nm narstalo zklamn a rozhoen bezeln se s tak jedinenmi informacemi nakld. "Vzpomnm si na jeho e," vzpomnal po tm tyiceti letech. "Myslm, e my v ichni, jak jsme byli toho nzoru, e u nm pro la rukama pkn dka generl. Tenhle byl nov - ale m n, i kdy dost podivn, pokud lo o zpsob ei i volbu slov. Muste si uvdomit, e jsem o nmi bude mluvit jako, eknme s inteligenty, jen e on na ns vybalil enick cvien ze ko A pece... vzpomnm si, e to ve mn vzbudilo obrovsk nad en; pocit, e se konen na el dok e k nemu pou t. A pamatuju se, e konkrtn ve mn se to slilo v jedinou my lenku: Bo ap, kter bude Ultru umt pou t, chpete? lovk ml permanentn pocit, e se zabv vcmi m e o nepteli mli tak obrovsk mno stv informac, a nakonec to stejn k niemu nebylo." Monty ov em je t neskonil:

Rd bych vm sdlil, e zsadn pracuji systmem nelnka tbu. Nelnkem tbu Osm armd Guinganda. Rozkazy budu vydvat jeho prostednictvm. Cokoli ekne, budete brt, jako byc h to ekl j, a okam it to provedete. Vyrozuml jsem, e se tady vyskytovala spousta "skuen "Skuenm" nazvm vym len trapnch vmluv, pro jsem neudlal to, co jsem dostal nazeno To mus okam it pestat. Skuen nebudu tolerovat. Nechce-li nkdo dlat, co se mu ekne, m e se z toho vyzout, a to hned. Chci, aby to bylo jasn v em, a k poslednmu vojku Osm armdy. V thle chvli u mm na srdci jen mlo. Nkterm z vs to mo n pipad a dost a maj mo n Uji uji vs, e jsem du evn docela zdrv. Zjistil jsem, e si o mn nkte lid mysl, e jsem trochu po uk, a dje se to tak asto, ako poklonu. Mohu na to ci pouze tohle: mo n jsem trochu po uk, ale mohu vyjmenovat adu lid, kte js srovnn se mnou zuiv lenci!! Jde mi o to, abych vm vytvoil 'ovzdu ', ve kterm budeme ode dne ka pracovat a bojovat; m uste se postarat, aby toto ovzdu zavldlo v cel Osm armd, a k tomu nejmlad mu vojno ojci mus vdt, o nm v em jde; a dojde ke kritick chvli, mus celou armdu zaplavit vl dm vs, abyste mi dvovali, a abyste vili, e to, o em jsem mluvil, se uskuten. ek ns moe prce. Rozkazy, kter jsem vydal ohledn nestahovn, budou znamenat totln zmnu rozlo en na ich a musme tak zast chystat na i velkou ofenzvu. Prvn, co musme udlat, bude pemstn na eho velitelstv na njak kloudnj msto, kde b ohodl a kde bude tb armdy blzko velitelstv pou tnch vzdu nch sil. Tohle msto je p zdrav, proto e si tu dvaj dostavenko v echny africk mouchy; tady se ned pracovat. Pem kousek dl tmhle k moi, kde je erstv a zdrav povt. Maj-li dstojnci odvdt dobrou ou jdelnu a trochu toho pohodl. A te o nem jinm. Nelnk tbu v krtk dob vyd rozkazy k mnoha bodm a j budu v dy k dispozici, pokud si

ude pt o nich konzultovat. To nejdle itj , co si muste zapamatovat, je, e s tm chlpk em zatome jednou prov dycky. Bude to celkem hraka. O tom nen pochyb. Je to bez debaty velk otrapa, a proto ho nejdv nakpneme a potom dorazme.

Sestoupil ze stuptka. Shrom dn dstojnci se opt postavili do pozoru. "Byl to jeden z je nejvt ch poin," konstatoval po letech de Guingand. "Jeho projev ml pmo elektrizujc o to asn! T noci jsme v ichni ulhali s novou nadj v srdcch a plni dvry v budoucnost Formulka vtzstv

Kdy se velitel dokumentan jednotky u Osm armdy, kapitn Keating, po mnoha letech na ten den rozpomnal, vyzdvihoval pedev m energick pstup a velitelskou zku enost, kterou tehd onty do pou t vnesl a "elektrizujc inek" jeho "kzn":.

Monty znal v echny aspekty veden vlky a jednotlivch bitev. Byl nco jako chirurg, chpete ? Dokzal vm vyndat vnitnosti a zase je naskldat dovnit. A j sm jsem v t dob, myslm, pijel, u na sob ctil inek tch nekoncch por ek. Ptkrt jsem byl rann a najednou jsem si, tohle je pece chlap, kter m vtzstv v sob. A kdybych vm ml vysvtlit pro, n yl jsem si jist - bylo to nco, co z nj vyzaovalo, byla to profesionalita.

V nsledujcch dnech se Keating stal Montyho tiskovm mluvm. "Nkterm star m kolegm - v sili nos nramn nahoru - jsem nepipadal dost loajln, kdy se tak rychle bratkuju s Mon V eobecn ho brali jako dost vulgrnho lovka... Ale j v hloubi srdce vdl, e tenhle chl rmulku vtzstv." Plukovnk Richardson, G1 pes plnovn, v Montyho projevu vidl bod obratu cel 2. svtov v uchinlecka obdivoval. "Podle mne nen sporu o Aukov morlce a fyzick odvaze. V echno ost atn selhalo," prohlsil, kdy vzpomnal, jak se 25. ervna 1942 kdy padl Tobrk a 30 000 br tskch vojk se vzdalo Nmcm, setkal s Auchinleckem. "Ritchie [jmenovan do funkce velitel e Osm armdy msto generla Cunninghama] selhal, v echno ostatn selhalo, on sm [Auchinleck byl tvrd tlaen Churchillem a tak dle. Neztratil sice hlavu, ale ke konci se z nj st al pora enec. Od toho okam iku jsme si neuml pedstavit - i kdyby dostal tisce novch tank erstvch diviz a nevm eho je t - nevidl jsem prost sebemen mo nost, e by se jeho m kzal vzchopit k novmu elnu." Prv v tom spoval Montgomeryho historick spch: sotva se v pou ti objevil, vnukal vojk en; vrtil vyerpan armd morlku a clevdomost a tbu ztracenou autoritu. Jeden len t u pipojil ped bitvou u El Alamejnu, to formuloval takto: "Zpsobil, e vm bylo lp, ne js e si sami mysleli"; a jin zase: "Monty si naprosto zaslou il ve ker kredit u jenom za t o, jak ns zmnil. Chci ct, e se z ns najednou byli docela jin lid. Zase jsme mli jisk oku." Jako by zasel semnka nov armdy. Jako by velen Osm armdy ekalo jen na tento okam ik, ab ohlo dokzat, e svede i nco lep ho. Dstojnci, zkru en por kami z lta 1942, poteboval V zznamu z denku v pedveer alamejnsk bitvy Monty vyslovuje s ravou ob alobu armdy, kt 13. srpna poddil, a pedev m osob, kter ten stav zavinily:

V e popsan situace Osm armdy nen vbec pehnan; byla prakticky neuviteln. Z toho, co zcela jasn, e k por km, kter jsme utrpli u GAZALY a vchodn od n a po nich ns Nmc ne sto kilometr od Alexandrie, vbec nemlo dojt. Hrub nedostatky v zen, chyby velen a mizern prce tbu byly pinou v eho zla. Nejvt vinu v ak nese generl AUCHINLECK.... Divize byly rozptleny v malch skupinkch po pou ti; obrnn jednotky nedr ely pohromad; dlostelci zapomnli, e se jejich palba m e p ntrovan. Kdyby se neprovedly zmny ve vy m velen u potkem srpna, ztratili bychom EGYPT. Vlastn to bylo na posledn chvli. Na Stednm Vchod vyvstala poteba zamst doista, a proto se museli jmenovat nov velitel itel, kte se NEDAJ ovlivnit minulmi udlostmi, kte z ka d vznikl situace vyvod pou ostup odpovdajc danm okolnostem i mstnm podmnkm.

Kdy Churchill koncem roku 1942 etl tuto st Montyho denku, srdce mu zcela jist pekypova o. Provst takov zmny velen v kritickm okam iku vlky vy adovalo odvahu a bezohlednost. D

v ak jeho radostn vzru en bezpochyby zchladily:

Velen Osm armdy se ml ujmout GOTT. Jsem pesvden, e toto jmenovn nebylo moudr, prot a nsledek katastrofu. GOTT patil k zastncm starho re imu a v EGYPT byl od zatku vlky taktick npady byly pod vlivem minulch udlost; jeho pln, aby 13. sbor v ppad napaden ELEM hned v srpnu bojoval, byl velmi patn, a kdyby se byl uskutenil, soudm, e by Osm a rmda byla pora ena.

Na zklad dkaz, kter maj vojen t historikov dnes k dispozici, nen prakticky pochyb, pravdu. Chaos vyvolan odchodem diviz z pozic pedsunut obrany, petrvvajc posedlost po livost, mizern ivotn podmnky v Alam Half, rozptlen obrnnch jednotek a droben pcho h skupin - to v e mohlo docela dobe vystit v nejvt por ku britskch ozbrojench sil za ku. Monty slbil Freybergovi, e na obranu dle it ternn vlny Alam Halfa pevel z Delty v ech igdy od 44. divize; jednu z nich doposud dr el Auchinleck vchodn od Nilu pro ppad nmeck prlomu. "Stvajc neexistenci posdky E a F [Alam Halfa] je riskantn a brn provdn no " varoval Freyberg rdiem 13. srpna ve 21.20 a s ulehenm vyslechl zprvu, e nov armdn v tel se ji telefonicky obrtil na generla Alexandera do Khiry a obdr el povolen k okam it pesunu 44. divize na frontovou linii. Ve vlenm denku divize z roku 1942 dodnes teme te nto prost, av ak historick zpis: 13. srpen 1942, 22.00 hod.: 44. divize obdr ela rozkaz k pesunu do oblasti 8. armdy.

V Khie mo n panoval men zmatek ohledn toho, kdo vlastn vel a jak e to m vrchn vel Vchodu plny, ale uvnit Osm armdy u nebylo nejmen ch pochyb o tom, kdo jim vel, - ani v taktice", kterou nov velitel vypracoval. Monty toho veera dlouze hovoil s de Guingandem o budoucnosti a pak ode el spt do jedn oho z Auchinleckovch pvs. "Kdy jsem t noci ulhal, byl jsem velmi unaven," vzpomnal M "Musm piznat, e jsem usnal s buiskm smvem na rtech, v dy jsem prv vydal rozkazy en se hlsil nkdo jin." Ppravy na obrannou bitvu

"Krtce po rozednn jsem byl probuzen dstojnkem, kter mi nesl rann situan hl en," vz . "Nadmru m to rozzlobilo a rovnou jsem mu ekl, a se vckrt neopova uje pibl it se ke tuanm hl enm; nehodlal jsem se otravovat s detaily pohybu hldek a takovmi vcmi. Mnohom n se mi omlouval a tvrdil, e byli zvykl budit Auchinlecka asn a pedvat mu nejnovj z "ekl jsem, e nejsem Auchinleck a e by mne informoval nelnk tbu, kdyby se dlo nco z d se nic nedje, nemusm to vdt." Pekvapen v ak neekalo pouze slu bukonajcho dstojnka. Hned po sndani 14. srpna 1942 se vydal na nv tvu k 30. sboru - kde obdr el svou prvn vraznou pokrvku hlavy, klobouk, jak stralci nos v bu i. Den za dnem mu na nm pibvaly odznaky pluk, kter postupn nav tvova V dob, kdy Monty zkoumal obrann postaven v Ruwejsatu a severn a stedn st britsk fron nie, major de Guingand vyrazil opanm smrem vyhledat na pobe msto pro nov velitelstv. se stalo, e Auchinleckova spojka s hlavnm stanem v Khie, kter do tbora dorazila v pole dne, na la velitelsk hnzdo przdn. K dovr en v eho Montyho tb rezolutn odmtl jakkoli et na Auchinleckov "vlen he v Delt", pro kterou mli ze svho stedu uvolnit dva dstoj dle depe e 8. armdy U453 z 0905/14 se potvrzuje, e odpov je nikdo, opakuji nikdo ze tbu nebude uvolnn." Tak dal Auchinleckova dost o " tbnho dstojnka, kter pracuje na pl trunu" se setkala s naprostm opovr enm. Vy operan dstojnk plukovnk Mainwaring "uved edem na nov rozkazy velitele 8. armdy 'neohl et se za sebe' a 'bojovat na dosavadnch p ozicch' nebudou obrann postaven ve Vd Natrunu zapoteb, a tud ani dn innost kolem Rozkazy, kter Monty vydal, a e, s n oslovil tb, zjevn udlala sv. tb za nm bezvh eckova spojka uzavela hl en poznmkou o "plnovanm sthovn". Nezastihl jsem armdnho v nelnka tbu, "kter provd przkum v oblasti Burg-el-Arabu za elem pemstn velitel o mst. Momentln plny potaj s nedl 16.8." Zatmco tedy de Guingand zkoumal tern, Monty provdl bleskovou inspekci u 30. p ho sboru. Ve dv hodiny dorazil k 5. indick divizi v pahorkatin Ruwejsat. V tomto skalnatm a ho lm ternu se dalo jen obt n krt, a proto Monty pikzal divizi poslit novmi minovmi po

a dal mi pozicemi, vybudovanmi pomoc trhavin, a bezprostedn za frontou umstit obrnnou gdu tank Valentine. Na jih od Ruwejsatu byli Freybergovi Novozlanan, kter Monty nav tvil pede l odpoledne. y spokojen konstatoval, e s posilou jedn brigdy ze 44. divize se Novozlanan jist udr a n udlal nov armdn velitel velk dojem. Velitel 5. novozlandsk brigdy, major Kippenb pozdji vzpomnal:

Osobnost novho velitele armdy jsme okam it v ichni poctili... Mluvil sen a oste, slov vybral, kladl nm otzky, seznmil se s veliteli pluku a zapsobil na mne povzbudiv. Doned na jsme z armdy krom st nost, e mu stvo chod bez ko il a dstojnci nenos na rukvech mnoho nesly eli. A te nm najednou ekli, e budeme bojovat, e o stupu do zlo nch pozic am nen ei a a se koukme pustit do pprav. A aby nm to bylo je t jasnj , byly na e d odeslny zpt, tak e bychom nemohli utct, i kdybychom stokrt chtli! O alternativnm postav n v tlu se nemluvilo u vbec. Byli jsme nad eni a morlka cel armdy neuviteln vzrostl

Dle it bylo zajistit, aby se 44. divize bezodkladn hnula z Delty. Monty vydal rozkaz, e tato akce mus mt naprostou pednost. Tehdej vlen korespondent v Severn Africe, Al ehead, popsal dji t kolem El Alamejnu takto:

Nalhav a vytrvale, hodinu za hodinou, byl vydvn jeden rozkaz za druhm a pou se hem ila ko mraveni t. Proudy vojk a vozidel mcch vzad nhle zstaly stt a pak se otoily o st up. Z nilsk delty proudily na frontovou linii desetitisce mu , novch dl, novch tank vozidel. Mezi jednotkami se tily spojky v d pech. Pede l rozkazy se ru , tady mte nov t akci. Velitelstv zaala zniehonic balit nklaky, postrhvala tbory a vydala se nap u t. Obrovsk kolony se chystaly vyrazit, nkter na jih, jin k front a dal od n. Izolo oje se zemnmi minami a spojovac jednotky, tankov depa a maskovac zazen, nemocnice a po onn hmoty, ostnat drt a potraviny, munice a stany, voda a atstvo, dlostelectvo a nhrad dly - ve ker vzbroj a vstroj, potebn na thle zvl tn vprav do pou t, zaala vyrva jak mila nkam pry. V ude kolem vojci bu nco kopali, nebo pochodovali.

Osm armda se s velikou horlivost transformovala. Nebylo pochyb o tom, e velen m v echno "pevn v rukou". "Otrven" a pon en velitelstv se probouzelo k ivotu. Na 15. srpna v 9.0 odin dopoledne byli na tb Osm armdy sezvni velitel sbor k porad "o dal strategii" a y si donesli ke kontrole "nrty ji polo ench i teprve plnovanch minovch pol". Monty poradu zahjil e, velmi podobnou t, j oslovil svj tb 13. srpna. Na Freyberga p udlal obrovsk dojem a do denku si zapsal, e souhlas se v m, co armdn velitel ekl. Au kova spojka poslala tho veera do Khiry hl en tohoto znn:

Obrannou taktikou 8. armdy je stt a bojovat na dosavadnch pozicch. V dnm ppad se ar de stahovat. Slova "rezervn postaven" se z ti tnch map vymazvaj. Brnn lokality se znan posiluj, jak lidmi tak nap. i novmi minovmi poli. Nov armdn velitel pikld zvl tn vznam udr en Ruwejsatu. Operan rozkaz . 72 pro 30. sbor nov smrnice armdnho velitele pesn odr el:

vod 1. V echny rozkazy a pokyny, kter se jakmkoli zpsobem zmiuj o sta en nebo postupnm roz e stvajcch pozic, se tmto ru . Zmr 2. 30. sbor bude souasn postaven na frontov linii hjit za ka dou cenu. Ke sta en v jde.

dn

Vliv novho armdnho velitele byl zeteln. V podveer dorazil nov velitel 13. sboru, gener oruk Brian Horrocks. Od sv divize v Northumberlandu odjel veer 12. srpna. V roce 194 5 ve zprv pro oficilnho britskho historika uvedl: "Pijel jsem do Egypta ti dny po gene u Montgomerym. Poslal mi telegram, abych za nm pijel. Vydal jsem se tedy vozem na jeho velitelstv v pou ti, kde jsem strvil noc. Zde mne tak seznmil se svm odhadem udlos Akoli byl v Egypt teprve krtce, jeho odhad byl pozoruhodn pesn." Rommel pravdpodobn v z pes minov pole 8. armdy na jihu, prorokoval Monty, a pak se pokus dostat za 30. sbo r obsazenm Alam Halfy. Horrocksovm kolem v ele 13. sboru bude Rommelovi tento npad za

trhnout, a to tak, e zakope tanky a dla a bude pancovou armdu dkladn bombardovat z dl ze vzduchu. Nesm v ak tanky Osm armdy vystavit zbytenmu riziku. Na tom podle Horrockse Monty obzvl trval - neml toti v myslu vybojovat velkou bitvu, dokud potkem z nedor ick tanky. "Nepjdu do podrobnost," vysvtlil Horrocks oficilnmu historikovi, "ale musm draznit tyto body."

a) Pedvdal, e Rommel bude chtt jednm obrovskm nporem obsadit Deltu a e tento tok pod na pedn st mho sboru. 13. sbor tehdy stl v levm sektoru alamejnskho postaven. Nad azit Nmce, ale za dnou cenu se pitom nenechat zmasakrovat, proto e u tehdy myslel na sv ou p t ofenzvu. Tento bod potom neustle zdrazoval a musme ho mt na pamti, kdy na t omnme.

b) Tenkrt mi dokonce na map ukzal oblast, v n zam lel zahjit hlavn tok bhem [nadch v bitv u Alamejnu. Kdy se ohl m zpt na n rozhovor, uvdomuji si, jak zajmav je fakt, ut generlem Montgomerym byl vlastn dodr en do nejmen ho detailu...

Horrocks dokonce v roce 1960 prohlsil, e "to byl nejpozoruhodnj vojensk odhad, jak kdy sly el", proto e zpotku nevychzel z divu, e se armdn velitel zajm vc o p t brits Rommelv tok. Teprve ve svch ptasedmdesti se Horrocks piznal, e neml valnou vru v lohu, kterou mu M y pisoudil. Generl Alexander v Khie byl okouzlujc, ale vyjadoval se dost vgn a skoro ysln: "ekl pouze: 'Monty m njak bjen pln, jak vyhnat Nmce z Egypta. Nevm, o jde, o mte zastnit a j ho hodlm nechat, aby to udlal podle svho' - a to bylo v echno, co js z nj dostal!" Kdy tud Horrocks dorazil na velitelstv Osm armdy, neml nejmen pont, stn bude dlat. Monty mu nejprve nartl pln obrany 13. sboru v Alam Half, nae mu oznmil pi nsledn britsk ofenzv bude velet obrnnmu corps de chasse, kter ml z 13. sboru vzn a ml bt vybaven novmi americkmi tanky typu Sherman. Horrocks byl zd en.

"Ne, ne, pane, to by nebylo k niemu," prohlsil jsem. "Pro?" podivil se. J na to: "Po dvejte, j u jsem v Anglii obrnn divizi velel - byla to 9. - a vm, e to nesn ej." Poc pichzm od velice bezvznamnho pluku, starho nezniitelnho middlesexskho, a vdl jsem reakce na moje jmenovn velitelem bude zl. Opakoval jsem: "Ne! Proboha, nedlejte to! Dejte tam [generla] Lumsdena" - Lumsden byl toti velk hrdina, vyhrl Velkou nrodn a bhv o je t, chpete, co mm na mysli? On byl na to ten prav. A Monty nakonec ekl: "Ano, myslm e mte pravdu, udlm to tak." A dodal: "A vy tedy pevezmete velen 13. sboru..."

Rozhodnut udlat velitelem corps de chasse generla Lumsdena - s nm se nikdy nesetkal, kterho v ak mnohomluvn doporuoval nelnk Alexanderova tbu - pak Monty v p tch dnech okrt z hloubi du e litoval. V dan chvli mu v ak stailo, e se Horrocks v Alam Half zad eho rozkaz a zajist, aby se poten obrann bitva odvjela pesn podle jednoduchho a na . Pro Horrockse to v ak nemlo bt zdaleka tak snadn. Nov svtlo

Pokud Horrocks doufal, e bude snaz velet 13. sboru ne Montyho verzi Afrika Korpsu, nr amn se spletl. Je t jako osmdestnk si iv vybavoval to hok a krut sil "nejobt nj celou vlku za il". Freyberg na velitelstv 2. novozlandsk divize t ce nesl, e m nad sebou mt dal ho gener dka, a ze v ech sil se vynasna il udlat Horrocksovi ze ivota peklo. "Ka d mj rozkaz byl m ke st nosti, " vzpomnal Horrocks. "Byla to opravdu zl a t k doba." Tak velitel 7. obr vize generlmajor Renton se jeho velen vzpral. "Renton - tak se ten lovk jmenoval," vz pomnal Horrocks: "Ten ml na svdom v echny ty problmy." Vy operan dstojnk na velit ivize se na Rentona dobe pamatoval: "Byl to v mnoha ohledech vynikajc lovk, ale za il u pli mnoho stelc "v pytli" nebo v odv nch tocch, kter nikam nevedly... Ml neodbytn otky je teba zachovat, aby bylo koho odvst zptky! To byla podstata Horrocksovy krit iky Rentona." Monty vyctil nesnze, kterm bude muset Horrocks elit, a navrhl proto na 16. srpen set kn vy ch dstojnk 13. sboru v Alam Half. Major "Pip" Roberts, velitel 22. obrnn brig jednotky z cel 8. armdy, vybaven tanky Grant, a schopn utkat se s nmeckmi tanky Mark I

II a IV.), si sv prvn setkn s Montym vybavoval velice iv. Roberts do t chvle neznal n ozkazy, e pchota zstane na mst. Zsluhou novho velitele podle Robertse bylo, e zatmco nulosti existovala pro vyu it britskch tank bezpoet pln, po Montyho pjezdu zbyl pouze n:

Ne Monty pijel, mli jsme velkou spoustu rznch pln. Pln A byl takov, Pln B makov, P jin, chpete. Ale kdy pijel Monty, mli jsme najednou jenom jeden kol: vydr et v Alam Hal Nemuseli jsme dlat nic, jenom tam zstat. Okam it nm bylo, jako by se vyistil vzduch. Ka d vdl, e ustupovat se nebude a bojovat de pmo na mst! V tom to bylo! Okam it se rozlila docela jin atmosfra. [Vojensk histor iddell Hart se mnou tak docela nesouhlas, jen e on tam nebyl, tak e o tom nic nev. Chc i ci, v ichni jsme si velice v ili Auchinlecka i "Bombarka" Gotta. Ale Monty zkrtka na ou vc vrhl pln jin svtlo: prost, jasn a pevn. A nen nejmen ch pochyb o tom, e kdy adn rozdl pro m, byl to obrovsk rozdl i pro ty, kte slou ili pode mnou. Ani vzdlen s chybovat o inku, jak jeho pjezd ml.

Roberts byl nad en, e dostal kol, kter dok e splnit, msto ady velice pochybnch rozkaz upu novozlandsk divize ponaje a napadenm Afrika Korpsu z boku kone: Vte, obrana je mnohem innj ne ak njak.

tok, a chcete-li bt pi toku sp n, muste mt pev

Roberts, kter vdl, e Rommel m prv takovou pevahu v t kch tancch, byl cel astn, uchinleckova "pru n" schmata. "Ne, jestli e jsme mli zstat na mst, fajn, zstali jsme n Mn to nevadilo ani tro ku. Byl to jednoduch pln. Vdl jsem, e pokud dok eme udr et palb neme se z msta, zpsobme jim daleko vc ztrt, ne oni nm." Bylo teba brt v vahu, e tanky 22. obrnn divize jsou velice vzcn vc.

Mli jsme v echny tanky Grant, kter zbyly - v echny zbytky od v ech ostatnch jednotek, kte r se vrtily do opravy. Nm ve skutenosti patila jen ta jedin obrnn brigda, ponechan - i kdy tam vlastn je t jedna obrnn brigda byla, ta zstala nahoe, mla pr tank Vale se j 23. obrnn, ale tyhle tanky mly jenom dvoulibern kann a nmeckm by moc neubl ily. sem se tud v zvidnhodn - akoli vy byste mo n ekl prekrn - situaci velitele de fakt brigdy, kterou jsme tehdy v pou ti mli. Tak Monty ml velmi iv vzpomnky na setkn v Alam Half - vetn epizody s Rentonem:

V prbhu dne [16. srpna] jsem se na ji nm kdle setkal s velcm generlem 7. obrnn divi ulch Pou tnch krys. Probrali jsme oekvan Rommelv tok a on ekl, e je teba rozhodnou po le tanky proti Rommelovi? Soudil toti , e by to mohl udlat on sm. Odpovdl jsem mu, anky nepo le nikdo, e vbec nevyjedou, proto e nechme Rommela, aby do nich pro zmnu vjel sm. Bylo to pro nj zcela nov a dost dlouho se kvli tomu hdal.

Dsledkem Rentonova "skuen" bylo, e je t tho veera byla z Rentonovy divize vylenna 2 igda a pidlena k 13. sboru pmo pod Horrockse. Renton zuil. Jak Horrocks oficilnmu his ikovi piznal, "nebylo to sprvn, brigda by nemla spadat pmo pod velen sboru, ale chtl mt jistotu, e tanky nebudou vyslny do boje bez mho rozkazu." Kdyby Rentonovi zstala kontrola nad " ivotn dle itmi tanky Grant" a on je pou il podle pln Gotta a Auchinlecka, l by podle Horrockse ohro en vsledek cel bitvy: "Nmci ns pevy ovali potem tank i vojk o bylo velmi pravdpodobn, e kdybychom na n tuto brigdu zbrkle vrhli, museli bychom ji kompletn odepsat. A to by zrove znamenalo prohrt celou bitvu." Major Roberts se zatm pustil odhodlan do prce. S okam itou platnost byla zru ena zrdn k esla typu "Ba ant", "Bekasna", "tr ek", "Lindu ka", "Tetev", "Sluka", "Lovn ptactvo", "Hu r"; msto toho byli pivolni enist, aby na svazch Alam Halfy trhavinami a buldozery vyhl oubili adu krytch postaven pro tanky, ped nimi se mla rozestavit ochrann clona protita kovch dl. 19. srpna Roberts tyto rozkazy pedal 22. tankov brigd psemn. Podle nich ml . tankov brigda zaujmout neproniknuteln postaven, na kter, jak doufme, neptel zato kladl na to, e "postaven mus bt tak pevn, aby dokzalo vzdorovat ka dmu tankovmu nebo toku, piem zezadu je bude chrnit pevnost 'E' [Alam Halfa obsazen 44. diviz]. Bojov p aven obrnnch pluk jsou dobr, dvaj znan prostor iniciativ velitel, umo uj tankm

d nebude teba zahjit palbu, a pitom sktaj vborn toi t." Monty prosazoval zejmna ta titankovch dl, aby sktala dobrou ochranu nejen vlastn front, nbr i front tankovch pl umo nila jim zstat v krytu, dokud nebudou zva n ohro eny". Na zvr opakoval: "Obsazenm staven se sna me doclit, aby na ns neptel pro jednou zatoil v mst vhodnm pro ns, mi vybereme." Bitva v Alam Half zanala nabrat tvar - tm dva tdny pedtm, ne Rommel tok doopravdy Zpravodajsk slu ba Ultra

Nov armdn velitel si mezitm do pvsu zavolal majora "Billa" Williamse a zaal se zabva novj m zpravodajstvm. "Zavolal si m docela brzy, tu m 15. nebo 16, srpna 1942," vzpomna illiams. "Nov velitel ml nepjemn pronikav oi, kter zrove vypadaly zasten: opravdu kombinace. Vzpomnm si, jak velice, velice ptrav jeho otzky byly. Vte, lovk byl tenkr dobr otzky vdn, proto e jsme nemli dnou jistotu - situace se prost vyvinula tak, e nevdli." Podle Wiiliamsova nzoru "to nejzajmavj na cel vci kolem Alam Halfy bylo - a , e v tom sehrla svou lohu i Ultra - e okam it uvil jedn ka d informaci, kterou jsme i. Podn to se mnou zamvalo." Williams se zpotku domnval, e tento Montgomeryho pstup "k chladnm zpravodajskm odhad plv z jeho respektu vi Ulte, neocenitelnmu spojeneckmu de ifrtoru psn tajnch nep v ak pochopil, e cel vc byla daleko hlub . Williams pochopil, e jedinen znalost nep dispozic a pot, kterou Ultra poskytovala, znamenala pro Montgomeryho tolik, proto e , "byl tlem du profesionl. Obas, [kdy jsme pekldali njak materil od Ultry], lovk lm, e by to mohlo znamenat tohle, ale co byste na jeho mst [neptele] udlal vy, pane?' v tom on byl opravdu vynikajc, proto e byl dobr vojk, a proto taky hned vdl, co by dob vojk udlal - Nmci toti byli taky dob vojci - daleko lp ne j, proto e jsem moc dobr " Bhem pou tnch operac Ultra opatovala informace, na kter Osm armda mohla reagovat. Nyn al rozdl v tom smyslu, e armdn velitel ml v myslu pou t Ultru jako zstrku pro vlastn a strategick zmry. Jak Rommel zareaguje na jeho, Montyho, taktiku a jak sly k tomu m k dispozici? Monty si na stnu v pvsu mysln povsil Rommelovu umleckou podobiznu. Jakmile odletl z e a zaal se zabvat koly velitele Osm armdy, ze v ech sil se sna il "v t do k e svho n Williams postupn zjistil, nebyly to vplody fantazie, nbr logick projekce vysoce profe sionln mysli jednoho vojka na uva ovn druhho. Williams ov em po celou dobu nevychzel z d tm, e Montgomery "strvil toho prvnho rna tolik asu prv se mnou - sotva m pov ili a on se m vyptval na stav opevnn neptele u El Alamejnu. Ten nov generl byl prost p u o jednu bitvu naped." Velitelstv 8. armdy se pesunulo k moi do Burg-el- Arabu a brzy, takka pes noc, se pero ilo v patrn nejprofesionlnj tb svho druhu, tak e kdy se u nich za nkolik dn cestou astavil Churchill, st vil vlastnm om. Churchillova nv tva

K Churchillovu ulehen tam po "skladi ti masa" a zplav velbloudho trusu nebylo ani pamtk . Z tpytiv hladiny Stedozemnho moe sem vl sv mosk vtk. Plukovnk Mainwaring, G1 zmstit pvsy tak, e tvoily operan ndvo; mapy byly bu v nklacch, nebo rozlo en eteckch sil nyn pracovaly spolen a dlily se o zpravodajce - kte v noci 17. srpna pes ru Montymu oznmili, e Rommel ude na jihu a e za clov datum uril 26. srpen. Churchillova nv tva se konala 19. srpna - t den jako k nezdaru odsouzen vpd Spojenc p Manche do Dieppe. Oboj iveln vylodn kanadsk pchoty, tank a britskch komand na francou pobe skonilo naprostou katastrofou. Autor tohoto npadu, admirl Mountbatten, kter zru u akci o sv vli provedl, tragick vsledek akce bezosty n zatajil a Churchillovi nalhal, ztrty byly minimln. Zprva o Mountbattenov selhn pochopiteln dorazila v nsledujcch dnech spolu s truchlivo an, kterou zaplatili staten Kanaan, chladnokrevn povra dn na oblzkov pl i u Dieppe v Gallipoli. Av ak na havm psku egyptsk pou t u El Alamejnu byl v poped Churchillova z av Osm armdy pod novm velitelem - a stejn jako 13. srpna armdn tb byl nyn i Churchil la fascinovn Montyho autoritou a sebejistotou. Nazt svmu zstupci telegrafoval sv "pes

pod pede lm velenm jsme se hnali do zhuby" a oznamoval, e zde nalezl "stoprocentn prom ovzdu ". "V ude pevld il ruch a inorodost. V echna postaven se posiluj, rozvinut j tiuj a peskupuj do pevnch jednotek. 44. a 10. obrnn divize u stoj v pedsunutch po ce se jen hem proudy pchoty, tank a dl." Ze v eho nejvc Churchilla i obvykle nevrlho nelnka generlnho tbu britskch ozbrojen a Alana Brookea, udivovala rychlost, s n Montgomery, kter do pou t dorazil teprve ped o smi dny, vnutil Osm armd nejen svou pedstavu p t taktick strategie, nbr i podobu pr vojska, jak chtl z Osm armdy mt. "Tou dobou jsem Montyho u dost dobe znal," napsal Brooke. "Musm v ak piznat, e jsem byl ohromen situac kolem nj, rychlost, s jakou pochopil v echno podstatn, jasnost jeho pln pedev m jeho nespoutanou sebedvrou - kterou zrove vnukal v em, s nimi pi el do styku Nemohlo bt pochyb, e toho veera Churchill upmn podlehl "montgomeryovskmu kouzlu" a jak star, ale nenavn honic pes, kter konen zavtil pach, i on nhle zachytil nco, co mu louh a navn roky vlky unikalo: vni vtzstv. Od tto chvle v ak jm naichlo v echno, Churchillovou reakc ov em nebylo jen rozjaen z vyhldky na mo nost vlenho vtzstv v E omlost historika, tak e ptral po vhodn paralele pro Montgomeryho nv tvn knihu. Nakonec objevil v osob svho pedka, vvody z Marlborough. "K vro Blenheimu, shodn se zahjen n, pinese vrchnmu veliteli Osm armdy a jeho jednotkm tst a slvu, kter si s uritos sal, kdy 20. srpna 1942 z Burg-el-Arabu odj dl. Ne odjel, ukzal mu Monty koncept zvl tnho poselstv, kter se chystal vyhlsit: byl to pr jeho proslulch "dennch rozkaz", jimi se obracel k dstojnkm a vojkm Osm armdy:

Neptel se prv pokou prorazit na e pozice, aby mohl proniknout ke KHIE, SUEZU A ALEXAN a vytlait ns z EGYPTA. V cest mu stoj Osm armda. Nese na svch bedrech obrovskou odpovdnost; cel budoucnost v bude zviset na tom, jak se sv povinnosti zhostme. Budeme s neptelem bojovat tam, kde prv stojme; NEBUDEME USTUPOVAT, ANI KAPITULOVAT. K a d dstojnk a ka d vojk mus konat svou povinnost, dokud mu bude v tle zbvat dech. Spln-li jeden ka d z ns svou povinnost, nem eme prohrt; brzy se nm naskytne ple itost vlastn ofenzvu a potom neptelsk sly v EGYPT znime jednou prov dy. Nu e, vzhru do boje, splme svou povinnost nebojcn a odhodlan. K nm Bh dopeje zvtzit. Karta se obrac

Ve chvli, kdy Montyho zvl tn poselstv odj dlo k jednotkm, telegrafoval Churchill znovu zstupci Atleemu: "Jsem pot en, e na i velitel jsou energit, sebevdom a rozhodn mu i, upracuj jako bjen tm pod velenm nejvy vojensk kvality" - a dodal (nepochybn pod vl rla Brookea), "Je nyn mou povinnost vrtit se dom, proto e v t bitv nemm pidlenu d o boj musme ponechat tm, kterm vnujeme svou dvru." Jak to v ak bylo doopravdy? Vil Churchill novmu veliteli i mimo jeho oslujc "uchopen" uace? V dy tm ve skutenosti kval na prav opak toho, co se podle nj mlo v pou ti odehr menoval na Auchinleckovo msto v ele ozbrojench sil Stednho Vchodu Alexandera, doufal, neunaven a bojovn generl bezodkladn nad britskou ofenzvu. Rovn jmenovnm Gotta do jist zam lel zdraznit to, co z Auchinleckovch pln schvaloval, tedy pedev m draz na st a pru nost v toku. Pvodn ml v myslu zstat v Egypt po cel trvn nadchzejc bitvy okeovi cestou z Moskvy. Dva dal Churchillovy vroky z 20. srpna mimoto naznauj, e akoli si nov ovzdu v armd upmn pochvaloval, Montgomeryho plny bu nepochopil, nebo s nimi asil. "Pot s vmi, generly, je. e mte v hlav jenom obranu," oboil se na generla Horro kter mu vykldal pln pro 13. sbor v Alam Half. "Pro netote? Bitvy se vyhrvaj tokem v opevnn." V kabelogramu Atleemu Churchill dle oznamoval, e nap Deltou od Alexandrie a o Khiru vznik"siln obrann linie", kter m "Osm armd zajistit maximln manvrovac sc d, e na ni bude p t tden zahjen tok". Ve skutenosti ov em pln obrany Delty uskuteovala prv doraziv 51. skotsk divize za p : lo toti o to, aby Osm armda mohla zstat zakopan v Alam Half; 51. divize tud mla z roti v em pli horlivm nmeckm kolonm, kter by se pokusily Alam Halfu obejt - jak zazn enk z t doby. Z historickho hlediska je mra, do jak Churchill novho velitele Osm armdy nepochopil, n esmrn zajmav. K tm toto nmu nedorozumn toti do lo o dva roky pozdji v Eisenhowero

dy vrcholila bitva o Normandii. V obou ppadech Monty sv nadzen doslova uchvtil, pedn uchopenm" situace a tak maximln jednoduchost a jasnost taktickch pedpovd; pesto v se k nmu Churchill nebo Eisenhower otoili zdy, podlehli vlastnm taktickm iluzm. Nelze se ubrnit dojmu, e Churchill Montgomeryho, tak nepodobnho romantickmu idelu vojka, pou ze toleroval, ov em jen pokud zaruoval vtzstv - jakmile v ak na sebe vtzstv dalo ekat bylo netrplivmu premirovi vhod, okam it zaal rpat "ten v Monty", vzpomnal Brooke. "Ml jsem tady t k asy, proto e jsem se sna il dt to njak do podku, a odj dm s hlubo ojen pi pomy len, e Alex a Vy stojte u kormidla," napsal Brooke z Khiry. "Mte tady ohr vyhldky a j pevn vm, e jich vyu ijete co nejlpe. Pokud mohu nco udlat, bute si jis bude-li to jen trochu mo n." V osudnch mscch a letech, kter na Montyho v budoucnu ekal se Brooke svm slibm z dopisu na rozlouenou ani jednou nezpronevil. Zatm Rommel, hluboce vrn sv pedstav o britskm amatrismu, nevnoval sebemen pozornos itskm velen z 19. srpna a dokonce ani zmnm uvnit britskch lini. Tak skutenost,, e n al vzdu n przkum a nevyslal patroly do ji nho sektoru britsk fronty, byla dokladem jeho povr en nad protivnkem, akoli v tomto ppad byla hlavnm dvodem snaha ukolbat Brity do pocitu bezpe. V dve v mimodnou profesionalitu svch tankovch jednotek zalo il svj pl odn bitv - kter se mla vybojovat za britskou frontou tak, abychom vt pohyblivost na i dnotek a vynikajcmi taktickmi schopnostmi na ich velitel vykompenzovali materiln nedost tenost." Jedin, co Rommelovi trochu dlalo starost, bylo, aby nashrom dil co nejvt poet tank, m a pohonnch hmot, ne Britov se enou posily. Byl opatrn optimistick. "Situace se denn m mj prospch," psal 10. srpna man elce. Od nmeckch pion v Khie vdl, e "obrovsk konv nj mi zbranmi a vlenm materilem doraz do Suezu a potkem z". Odlo il proto svj pna - netu e, e ka d dal den je pro Osmou armdu pod novm velitelem stejn zzrak mana n Je sporn, jestli ml Rommel pravdu, kdy tvrdil, e Ose "chyb materiln sla". Sp se zd i druh strana peceovala vyzbrojenost protivnka a podceovala svou vlastn. Britov pova o i nmeck tanky Mark III a IV za zkzonosn a velmi inn zbran a vdom, e jich Nmci k 1 j 200, jim nahnlo podn strach, jak ukazuj v echna zpravodajsk hl en z tohoto obdob lidu pedstavovalo i nesourod seskupen britskch tank Valentine s jedinou brigdou v t do ji zastaralch tank Grant - "posledn nadje Egypta" - spolu s vdomm, e nov tanky Sherm na frontu dostanou a v polovin z. tst bylo, e tak Rommel pehnl mohutnost britskch sil, s nimi se ml stetnout. Piso 30. sboru divizi, kter dosud byla v Khie pod Alexanderem (50.), a usuzoval, e za 7. obrnnou diviz, na jih od Novozlanan, stoj v zloze dal dv. Ve skutenosti v ak a do Osm armda jen dv obrnn brigdy, prvn s tanky Valentine na severu, druhou v Alam Half. Rommel naopak Brity pevy oval potem tank ti ku jednomu, pesn jak se pova ovalo pro sp zvu za nutn. Dky jeho nalhavm dostem o dal vojky a vt zsoby bylo vybaven Osy m k, co si zpravodajci Osm armdy uvdomovali a pli dobe. 19. srpna major Williams v p hrnu hlsil: "Sla neptele neustle vzrst", proto e k n pibylo 5 000 elitnch para utis srpna oznamoval, e " v minulm tdnu do lo k vznamn zmn". "Motorizovan sly neptele savadn pozin roli. Sna se zmst na e pozorovatele, a proto odsunul sv dlosteleck kon dl na jih. Jeho pozin nmeck a italsk pchota u je usazena a ke 164. divizi se pidvaj nkov dla. Zrychlen dodvek je npadn. Nen dvodu vit, e m se zsobovnm i nadle pr polovinou kvtna.... Dal informace od nmeckch para utist [kryc oznaen informac zalo ech Ultry] naznauj, e ppravy na ofenzvu jsou tm u konce." V Khie se Churchill usadil s McCreerym a Lindsellem ( f administrativy) "ke star dobr z av zmen ovn neptelskch sil na pape, kter vydala na nkolik bla ench hodin," zapsal n Jacob. "Kdy skonili, premir se radoval, e m slu n porovnn potu vojk, vozidel, zb v ichni ti se shodli, e kdy se to tak vezme kolem a kolem, mme to s protivnkem v pou ti fifty-fifty." Churchill ov em potal v slech a nebral ohled na kvalitu. Osm armda mla kupkladu na p ank. Jen e jen 71 bylo typu Grant, ostatn byly zoufale zastaral: 117 Valentin, 15 Mati ld, 139 Stuart a 136 Crusader. Byly nespolehliv, mly pouze dvoulibern dla ili r i 37m nmeckmi se nemohly mit. A to je t Britov netu ili, e vc ne 170 z 234 nmeckch tank bit dlouhohlavovmi dly r e 50 mm a zeslenm pednm pancem ("Specily"). Dal ch esta V Specil bylo dokonce vybaveno kanny r e 75 mm. Spolu s 281 tanky z italskch obrnnch di iz mohl Rommel postavit do boje pes 500 tank. Jeho Afrika Korps tal "minimln 29 000 vo vce ne 100 dl, 200 protitankovch dl a na padest osmaosmdestek," uvedl major Williams souhrnu z 26. srpna. Dokonce i Churchill, akoli se tvil sebejist, poctil neklid. "Ro mmel mohl zatoit ka dm okam ikem niivou silou tank," vzpomnal ve svch pamtech Karta s

a poctiv piznal, e tehdy navrhl man elce britskho velvyslance, aby se svm malikm synke adji odjela do Libanonu, kde bude ve vt m bezpe. Ale lady Lampsonov, kter se s Montym setkala 12. srpna, odjet odmtla. Byla si jista , e evakuace u nehroz. e Osm armda tentokrt zvtz. ekn na Rommelv tok

Osm armda v ak nyn mla pouze tetinu stednch tank Grant z tm 170, ktermi disponova Rommel tehdy dokzal nemotornou pevahu Osm armdy zmnit ve vhodu pro sebe a obdr el za to od Hitlera mar lskou hl. Nyn, v pedveer dal velk ofenzvy, se u nj projevovaly znmk . Zmocnila se ho zkost cti dostivho umlce, lkav koist Khiry a Alexandrie ho sice uchv la, ale zrove se nemohl zbavit podvdomho tu en, e pokud se nepoda prorazit jemu ani a Kavkaze, pinese lep c se materiln situace Spojenc po vstupu USA do vlky Nmcm v kone por ku. Doufal nicmn e i kdyby se mu nepodailo proniknout k Nilu, alespo ne doraz z j, "d nepteli podn vprask", jak se chvstal v dopise man elce. Prohla oval, e je "p formy. V szce je velmi mnoho. Bude- li mt n der spch, m e to znamenat kus cesty k de ivnmu rozhodnut vlky v n prospch." Jeho protivnk na opan stran minovch pol v ak choval stejnou jistotu. Jak bylo typick u jeho velen v Anglii, i u Osm armdy trval Monty na tom, e v echny jednotky mus sv role bitv nacviit pod dnm dohledem. 30. sbor sv prvn cvien uskutenil 22. srpna. Hlavn r se v ak oekval v oblasti 13. sboru a tady se Montyho nalhn na opakovan cvien vyplat Vlen denk 13. sboru uvd, e 19. srpna nov velitel "svolal poradu vy ch dstojnk a k zam l vyjt vstc neptelsk ofenzv"; 20. srpna se uskutenily "cvin pesuny 22. ob nadje Egypta"] na bojov pozice v Alam Half"; 21. srpna "Velitel brigdy na porad rozho dch probral plny cvien na 22. srpen"; 22. srpna v pt hodin rno zaal za asti velitel cviebn galaprogram, kter skonil ve tyi odpoledne:

koly: procviit i) pesun 22. obrnn brigdy do bojovho postaven ii) kontrola v celm sbo i) innost velitel v uritch situacch.

Procviovala se ka d eventualita. Kdyby si Rommel prorazil cestu jen lehce ste enmi minov i poli na jihu a zamil na sever k britsk frontov linii, narazil by na Robertsovu 22. obrnnou brigdu, zakopanou ve zv enm ternu a krytou stednmi a protitankovmi dly a na igdu tank Valentine, kter ji mla v ppad poteby podpoit. Tak by vypadala ideln situ y se v ak Rommel dl dral k El Hammnu, 22. obrnn brigda by ho napadla zezadu a jej zakop n pozice by zatm obsadila 23. v Alam Half. "Jestli nkdy byla njak chlapsk prce, je to tohle a hodn bude zle et na tom, jakch vsledk tady doshneme," napsal 25. srpna Monty br gdnmu generlovi Tomesovi, veliteli jeho starho praporu v Anglii. "Jsem ve vynikajc for m a vojci rovn . Zdravj ivot si nedovedete pedstavit," prohlsil a dodal:

Jedinou obt pedstavuje voda; ka d mu m galon na den, ale to se rozum vetn vaen a c vozidla; tak e ist vsledek je, e obas mus vystait s jednou lahv na pit i myt. lovk se docela rychle nau umt se od hlavy k pat v e usu; jenom nesm poplst sprvn po olen, zuby, tlo.

Starost o toaletu pslu nk armdy v den, kdy zpravodajsk slu ba s jistotou oekvala Romm ho chlubiv ohla ovan tok, byla dal m stpkem Montyho zvl tn psychologie - Tomes ho ov be, ne aby ho to njak zvl pekvapilo. Rommel ov em t noci nezatoil a nazt tak ne. 27. srpna zpravodajci Osm armdy usoudili ril Ultry, e k nmeckmu toku dojde "ne dnes, ale o dv noci pozdji". Prv tento Rommelv odklad vlastn vy dstojnky Osm armdy zbavil poslednch pochybnost sbor vydr bleskov tok Afrika Korpsu s jeho 234 tanky Mark III a IV a vra ednmi osmaosmd estkami; 27. srpna toti dorazila 8. obrnn brigda s dal necelou sedmdestkou zdokonalen rant. Ob brigdy, vyzbrojen Granty, byly podzeny generlmajoru A. H. Gatehouseovi, velit li 10. obrnn divize, jeho velitelstv sousedilo s Horrocksovm. 8. obrnn brigda se polo pmo na stezku vedouc do El Hammnu a uzavela tak Rommelovi jedinou vchodn nikovou cest pasti v Alam Half. Pjezd 8. obrnn brigdy "mi pipadal jako seslan z nebes," napsal Horrocks. "Mnil toti situaci." Nazt, 28. srpna, uspodal dal cvien, aby si Gatehouse mohl nacviit jak sp

bma brigdami, tak tak pivolvn tet, s tanky typu Valentine, kter vykvala na severu stle je t nebyl k mn "rozhodujc dkaz o naasovn". Zpravodajsk slu ba to zdvodnila rn v dsledku zsobovn". V Londn si Churchill informace Ultry tak peetl a zaal pochybovat, jestli k ofenzv Osy c je t v tomto msci dojde. Obdob plku minulo a non obloha byla ka dou noc temnj . " mo nost, e 'Zip' pijde je t tento msc?" telegrafoval Churchill Alexanderovi 28. srpna. " ojensk zpravodajsk slu ba soud, e to momentln nehroz." Alexander na to odpovdl: "'Vy 'Zip' pijde, jsou ka d den stejn. Vsadm se, o chcete, e se do 2. z, kdy to bude u h vdpodobn, nezv . Podle oficiln novozlandsk historie vlky Montgomery i Horrocks dospli rno 30. srpna k p vden, e "bezprostedn nebezpe toku pomj, pokud u neminulo docela," a proto nastal frontov linie novozlandskou divizi a zat ji pecviovat na motorizovanou jednotku po zps bu nmeck 90. lehk divize. Je t k tvrdit s jistotou, e Montgomery a Horrocks mli skuten pocit, e Rommel "jde od t ". Podle zznam Osm armdy byla v oekvn toku vyhl ena 30. srpna v eobecn pohotovost ams si nikdy pozdji nevzpomnal na jakkoli zmny velitelovy taktiky - jeho vzpomnky ost atn potvrzuj publikovan roz ifrovan materily Ultry, kter ani 29. srpna nezachycuj zmn ech neptele zatoit, jakmile shrom d dostatek pohonnch hmot. Zpravodajsk slu ba Y (bri zachycujc rdiov depe e neptele) mimoto 30. srpna oznmila, e 15. pancov divize se ihu - co byla velice jist znmka zahjen neptelskch operac. A to ve skutenosti bylo jakkoli, Monty nedal najevo sebemen obavy a 30. srpen strvil sepisovnm v eobecnch taktickch pokyn pro ncvik nadchzejc ofenzvn bitvy u El Alamej hotov, dal text pepsat na stroji a ode el si lehnout do svho pvsu. Ob novozlandsk brigdy t noci prv zahajovaly svj fzovan odchod z frontov linie, kdy azila zprva, e neptel zatoil na 5. indickou divizi v Ruwejsatu. Okam it uvdomily veli v 8. armdy a vzdu nch sil v Burg-el-Arabu. Krtce po plnoci se objevily prvn nznaky, e postupuje k jihu. Major de Guingand pokal, dokud neml dostaten dkazy, a teprve potom vzru en vpadl do pvsu armdnho velitele. Na odpov, kter se mu dostalo, do smrti nezapomnl. Monty toti jenom zamumlal: "Vten, v otoil se na druh bok - a znovu usnul! st druh ALAM HALFA Monty s Rooseveltovm vyslancem Wendellem Wilkiem prohl ukoistn nmeck tank. 5. z 1942 IMPERIAL WAR MUSEUM Rommelv est smysl

Snad nejpozoruhodnj m aspektem obrann bitvy, kter ve la do djin pod pdomkem u Alam Hal ylo, do jak mry zamstnvala mysl velitel obou zneptelench armd, polnho mar la Erwin generlporuka Bernarda Montgomeryho. Pro Rommela znamenala bitva u Alam Halfy posledn pokus dobt vtzstv na Stednm Vchod. rpna 1942 ve zvl tnm projevu k vojkm prohlsil: "Na e armda se dnes dv do pohybu, aby u zatoila na neptele a zniila ho, tentokrt definitivn. Oekvm, e ka d vojk m arm ujcch dnech v e, co je v lidskch silch!" Dr el tanky za stedem svch lini a do posledn chvle a doufal, e tak oklame Osmou armdu e chystanho deru. Ve skutenosti naletl sm. Osm armda toti nakladla na jihu mnohem roz j minov pole, ne tu il - takka 200 000 min - a vybudovala tam zakopan palebn postaven met, dl a kulomet. Kdy pak jeho tankov armda okolo plnoci 30. srpna dorazila do ji nh toru, utrpla krut otes. Mimo to v okam iku, kdy od 13. sboru dorazila na velitelstv Os m armdy prvn hl en o zahjen neptelskho toku, potvrdilo se skutkem i nov uzaven vzdu nmi silami. 758 letadel Luftwaffe mlo znanou poetn pevahu nad letectvem Spojenc, kter mlo v pou t ze 565 stroj. Bylo tud nezbytn nutn net tit vkony bombardr a sthaek na druhotn n

dvracejc toky. Kdy tedy krtce ped plnoc zahjila Luftwaffe na severu prvn nlety k o rnosti, spojeneck letectvo dostalo pokyn ekat. 9. australsk divize nlet na svj sektor snadno odrazila; 5. indick v poho Ruwejsat - kterou Monty nav tvil tho odpoledne - tro hu ustoupila a musela nad rnem provst protitok. Zatmco Monty spal, de Guingand protal dochzejc hl en a sousteoval se hlavn na v e, 3. sboru. Teprve kdy kolony Osy dokonale uvzly v britskch minovch polch na jihu, povo lil zahjit bombardovn. 31. srpna 1942 ve 2.40 rno celou oblast ji n od Novozlanan roz padkov svtlice a vzpt se rozpoutalo peklo. Nmeck ztrty rychle narstaly; velitel Af rpsu generl Nehring byl zrann sthacm bombardrem, zatmco velitele 15. pancov divize, majora von Bismarcka, zabil minometn grant. Takov zatek ofenzvy, jejm clem bylo rozd Osmou armdu a dobt Khiru a Alexandrii, nevstil nic dobrho. Rommel ve svch pamtech napsal:

Zanedlouho po pekroen vchodnho okraje na ich minovch pol narazilo na e vojsko na velmi tn, doposud netu en a porn brnn britsk minov ps... Netrvalo dlouho a RAF zaala obl ou na imi tonmi silami bombardovat ve vlnch. Kdy pak padkov svtlice promnily noc v d y poetn leteck formace shazovat na na e vojky svazky brizantnch bomb. tb [pancov] armdy strvil vt inu noci u telefonu kvli neustvajc zplav hl en. P cel situaci, akoli bylo postupn stle zejmj , e operace neprobhaj ani zdaleka podle

To bylo a pli mrn eeno, proto e Rommel vydal rozkaz, aby se jeho motorizovan jednotk i pesunuly celch 48 kilometr na vchod a na svit zatoily smrem k Burg-el-Arabu. Tento optimismus, zalo en na chabm przkumu vzdu nch a p ch hldek, byl od nov jmenovan ar la velkou chybou (akoli Monty se dopust srovnatelnho omylu u Arnhemu jen sedmnct dn ot, co se sm stane polnm mar lem) a je s podivem, e Nehring, von Bismarck a von Vaerst (velitel 21. pancov divize) s tak smlm plnem bez pesnj ch informac souhlasili. Jak oce 1937 v lnku "Stet v bitv" - kter tehdy Basil Liddell Hart oznail za naprosto nepes v - sr ka dvou modernch armd v bitv vy aduje nov pstup k rozmstn formac a jejich rn veden vlky skt daleko mn asu k nprav chyb a vy aduje proto, aby bitevn plny by eny, zevrubn nacvieny a u valy erstvch zpravodajskch informac. Pedpovdal, e bude- l bude v modernch podmnkch obt n, ne- li nemo n, omyl napravit. Rommelv pln konenho dobyt Egypta spadal do tto kategorie. spch, kterho doshl proti znan britsk poetn pevaze v ervenci 1942, kdy odrazil u G armdu, uchvtil Tobrk a v e, co zskal, udr el, ho zaslepil natolik, e si pipou tl jedi se zsobovnm. Zneva ovnm role vzdu nch sil pi el o jejich pze a v vahch o nepte ky. Stavl na rychlosti a momentu pekvapen, a kdy pak 31. srpna za svitu zjistil, e jeh o pln selhal, ztratil odvahu a jeho proslul Fingerspitzengefhl, vojensk est smysl, mu radil nepokraovat. Legendrn vliv jeho velen v ak nane tst zpsobil, e se stal zajatcem vlastn presti e. N a Korpsu, plukovnk Bayerlein, kter postoupil na msto velitele armdy po Nehringov zrann se s Rommelem setkal v 8.15 na boji ti a nalhal, aby smli pokraovat, proto e 15. a 21. pancov divize se u vynouj na vnj m konci minovch pol. Rommel v ak vhal a prohlsi ze mly zstat stt a vykat dal ch rozkaz. Ve svch pamtech pak tvrdil, e dlouh prodleva v minovch polch "poskytla neptelskm jed v ohro ench sektorech as k odesln popla nch a situanch hl en na britsk velitelstv u veliteli pijmout nezbytn protiopaten." V roce 1944 byl za ast v atenttu na Hitlera d nucen spchat sebevra du, a proto se nikdy nedovdl, e "britsk velitel" si zpsob, jakm t bitvu vybojuje, zvolil u 13. srpna 1942, v nsledujcch tdnech zvolen akce s Osmou armd u dkladn nacviil, a kdy bitva zaala, el zase spt. Drahokamy vykldan mar lsk hl, kterou pro Rommela chystali v Berln, ztratila smysl; vo o prohrl a instinkt mu radil ustoupit. Bayerlein v ak pipomnl legendrn statenost a horl vost Afrika Korpsu, kter by se ctil zrazen, kdyby se ml vrtit zpoza minovch pol, kter ak obt n pekonal. A Rommel, kter netu il, e oblast za minovmi poli je past, se dopustil uh chyby. "Nadle jsme nemli vhodu asu, kter by Britov v ppad rychlho prlomu na ji i k rekognoskaci situace, k pijet rozhodnut a jeho uskutenn," shrnul pozdji. Kdy pi ment pekvapen, vzdal se i pehnan optimistickho cle doshnout Hammnu (asi osm kilometr urg-el-Arabem) a msto toho se rozhodl provst obrat na sever, pmo k Alam Half, a z jejh o vrcholu ovldnout frontovou linii Osm armdy zezadu - pesn tak dobyl britskou lokalit u "Knightsbridge" v bitv u Gazaly. Vdl, e msto bylo v nedvn dob opevnno, a oekval, dobyt vy d t k boje; podobn jako v Gazale v nm v ak spatoval "kl v cel pozici u E

Zsluhu na tom e, Rommel tak rychle padl do lky Osm armdy, mlo mezi jinm i Montyho ch vzdu nch sil. Kdy ped tymi lety, v srpnu 1938, v asopise Army Quarterly hjil sv teor oti Liddelu Hartovi, znovu zopakoval svou pedstavu o sprvnm taktickm vyu vn vzdu nch oji. Pipomnl velkou nmeckou ofenzvu z jara 1918 a poznamenal, e Spojence vbec nenapadl o zatoit na soustedn nmeck sly ze vzduchu. Jarn ofenzvu "mlem Nmecku vyhrla celo al, "kde to, kdyby na to soustedn vojsko zatoilo cel spojeneck letectvo, nemusela se t fenzva mo n uskutenit vbec. Z toho plyne pouen," pokraoval Monty, " e je teba maximln vyu t pru nosti vzdu nch si dujcm okam iku soustedit ka dou unci jejich deru na rozhodujc cl. M e tedy nastat chv de teba zastavit toky na hospodsk centra neptele a zkoncentrovat v e do zdrcujcho t ho formujc se armdy. Rychlost, jakou se dnes pozemn vojska mohou pohybovat, naznauje, e plny na 'pesmrovn' vzdu nho nporu se mus formulovat v pedstihu, aby mohly bt uv utek bhem nkolika hodin." Pedb n bombardovn formujcch se pozic a sklad Osy a pot velk tok pou tnch vzdu nc mobiln sly, kter si v noci z 30. na 31. srpna razily cestu britskmi minovmi poli v ji n sektoru u Alamejnu, byly pro Montyho prvn ple itost, jak si v roli armdnho velitele ov v praxi teorie o nasazen vzdu nch sil. Je sice pravda, e osud Tankov armdy definitivn z eetily ponorky a bombardry RAF, kdy potopily lod, dov ejc Rommelovi benzn, ale prv chyb, e Rommelovo rozhodnut vzdt se pvodnho plnu a obrtit se k Alam Half nebylo pm ztrty lod, nbr reakc na Montyho dvoubodov pln zahajovac fze bitvy: na utajen, rozs brnn minov pole a na niiv britsk bombardovn ze vzduchu. Rommelov vojensk intuici slou ilo ke cti, e 31. srpna na svtn zavhal. Kesselring, vrch litel armdnho seskupen Jih, kter na boji t dorazil v 9.45, ani Hitler je nepochopili. K esselring byl toho nzoru, e na vin nemohl bt nedostatek pohonnch hmot, jeliko sly Osy okzaly bojovat je t tden pot. "Za por kou se mo n skrvaj piny sp e psychologickh "Tehdy jsem byl pesvden, e pro 'starho' Rommela by ta bitva nepedstavovala dn probl y v dsledku neustlho napt z dlouhho ta en v Africe neml podlomen zdrav, nikdy by se dy ml neptele prakticky v obklen - britskou pozici, kter se kalo 'Posledn nadje', kapse. Dnes vm, e jeho vojci nemohli rozkaz k stupu pochopit." Kesselring, kter situaci vnmal pohledem letce, zdrazoval zsadn vznam dobyt Alexandrie Malty dv, ne si Britov sta s americkou pomoc obnovit naru enou vojenskou slu ve Sted itler soudil stejn. Jeden ani druh si v ak neuvdomili, jak dalece byla Tankov armda pel tna. Vlastn zejm jen Rommel si v duchu piznal, e jeho plny byly patn; tolik spolhal tick pekvapen, e vbec nenadil przkum, nezbytn u tak obrovskho deru. Vdl, e pokr enzv by znamenalo hnt vt inu vojk na smrt. Jak ukzal dal vvoj, bylo Rommelovo tu en na Alam Halfu skonil fiaskem. Loajalita vi Afrika Korpsu

Ne Rommel ofenzvu zahjil, uril, kter nmeck a italsk jednotky vyraz kupedu a obsad xandrii a britsk leti t ve Fajjmu. Nikdo proto nerozpoznal astn nebo neblah znamen l rv "Pou tn li ka". Zavhn v minovch polch mezi Alam Najjlem a Himejmatem nezpsobila o nava, nbr jasn pochopen skutenosti, e jeho pln selhal. Nepodailo se mu neptele p aopak, on sm byl zaskoen "minovmi pek kami, o kterch do t chvle neml tu en" a kter potajmu nakladla. A pak, nejen e pi el o podporu obvanch Stuk, kter donedvna vtiskly sv unc ka d nmeck ofenzv, ale je t ho ze vzduchu nemilosrdn bombardovalo a ostelovalo br vsk letectvo. Kdy se tedy nakonec rozhodl pokraovat v boji, chtl tm pedev m projevit loajalitu vi A Korpsu, kter sm vytvoil. Nkolik hodin vzcnho asu zabralo doplnn paliva a dozbrojen a italsk obrnn divize Littorio. 31. srpna ve 13 hodin se v ak pece jen armda Osy pohnul a vped. Jako dar z nebes se na n snesla psen boue, tak e letadla RAF nemohla vzltnout. nky, obrnn vozy, dla a motorizovan pchota vyu ily nepohody a hnaly se vped. V podveer konen na obzoru objevila Alam Halfa. Ml-li Afrika Korps bitvu vyhrt, musel tuto ternn vlnu bezpodmnen obsadit. "kl k cel aven na El Alamejnu". Jakmile by Rommel obsadil Alam Halfu, dostal by se Osm armd do tla. Britov by na tento tah museli zareagovat, museli by svst bitvu a tajn zbran III a IV by si s ka dm jejich tokem snadno poradily. Morlka v armd pitom byla fantastick; vojci, kte si podl severoafrickho pobe prob v dlce tm 2200 kilometr, mli konen pocit, e maj hlavn msto Egypta i alexandrijsk

h toku. Dstojnci a vojci Osm armdy v Alam Half zase mli dojem, e se z pmosk mlhy no pa i v 16. stolet u anglickch beh - stovky a stovky nmeckch tank jako lod zaplovaly pou Co se odehrlo potom, bylo z pohledu generlporuka Montgomeryho potvrzen sprvnosti jeho obrannch a velitelskch teori a jejich oven v modern bitv. Pro Rommela to v ak znamena nec jistoty o nezvisl sle tank. Uprosted bitvy

"Val se na ns v impozantn bitevn sle," popsal pozdji nmecko-italsk tok brigdn gene oberts. "Pak se najednou v ichni obracej vlevo, elem k nm a pomalu se sunou vped... Upozoruji v echny jednotky vyslakou, aby nezahajovaly palbu, dokud nebudou mt neptele z ruba na devt set metr. M e to pijt ka dm okam ikem; a pak, po nkolika vteinch tanky of London Yeomanry] vypl a bitva zan. Za bitvy se t ko odhaduje as, ale urit neuply ne nkolik minut a najednou tm v echny Granty z brigdy CLY ho. Nov nmeck ptasedmde da. Neptelsk tanky zastavuj, tak dostaly pr zsah, situace je v ak v n; v na obr olm Greye [rezervn tankov pluk], e se mus plnou rychlost sthnout z obrannch pozic a d ucpat. Zatm se v ak neptelsk tanky sunou opt kupedu a u jsou nedaleko Rifleovy brigdy protit h dl, kter se pmo zzran zdr ela palby, dokud od n nebyly jen pr stovek metr. Kdy k hj, zpsob nepteli velk ztrty, av ak vzhledem k pouh vze tank je nkolik dl rozjet Volm SOS a pidvaj se dla; jejich palba dopadne pmo na neptelsk tanky. To je spolu s zsahy zaraz..." Robertsovo len ndhern zobrazilo zkou spoluprci zakopanch tank, protitankovch dl a a, dky n se podailo prudk postup nmeckch tank zastavit. e v ak nechyblo mnoho, aby obrnnou brigdu z jejch pozic vylkal, vyplynulo z rozhovoru s brigdnm generlem Robertse , pi nm po tm tyiceti letech za pomoci stolnho nin znzoroval jednotliv pozice:

Vlastn, akoli Monty ve svch Pamtech tvrd, e podle rozkazu mly tanky zstat pevn stt pozicch v Alam Half, provedli jsme nco, co se velice bl ilo pohybu. Vte, Nmci pod pos ali a u jeli vzhru k Alam Half. A my jsme tam tak pod sedli, Nmci u dorazili k telegr tym, a jakmile tam dojeli - tak msto aby pokraovali nahoru k nm, zniehonic se otoili svi tli pry, jen tak. No, a mj divizn velitel byl tenkrt jist Alec Gatehouse. Sedl o kus dl vzadu... ale tak y vidl, co se dje. A v echny ty nmeck pancry se valily kolem na ich pozic, jako by se ne chumelilo. A i kdy Monty sprvn tvrd, e podle jeho rozkazu se 22. obrnn nesmla ani poh t, Alec Gatehouse se mi tenkrt ozval vyslakou: "Nerad bych, abyste si tam u vs mysleli, e si tady dlme do kalhot, ale mo n budete muse t vyjt z dosavadnch pozic a zatoit na nj zezadu." Tedy, jestli ml povolen od Horrockse, nebo jestli Horrocks takovou situaci pedem eka l, nebo ji ohlsil Montymu, nemm nejmen potuchy. Ale tohle mi skuten ekl. Tak jsem vyda pedb n rozkazy, aby se chlapi pipravili vyrazit z obrannch pozic - ist ov em v duchu. V t chvli ale nmeck tanky zstaly stt a jako jeden se otoily na ns - narz se otoily, y nic... tak e k t situaci nakonec nedo lo... Zstali jsme stt, jak jsme mli nazeno, a b to opravdu inn, akoli se Nmci tehdy poprv vytasili s dlouhohlavovm dlem r e 75 mm jich tanku Mark IV - mlo daleko vt innost ne na e dlo stejn r e, a ne jsme se nad elou jednu brigdu tank Grant.

Jak si Monty zapsal do denku, jen dky tomu, e se Osm armda s neptelem stetla na mst n volby", dokzala zastavit Rommelv tok, akoli se mu potem ani kvalitou zbran nemohla r vnat. V osm hodin veer 30. srpna napsal: "20.00 hod.; neptelsk tankov divize se sthla a zalezla do nonho tboi t - RAF ani dlostelectvo ale nehodlaj pestat s bombardovnm k se trochu usadil a RAF zahjila non bombardovn," poznamenal si Monty s uspokojenm do denku. "Albacory objevily dv velk bojov koncentrace - jednou 2000 tank a MT [mototran sportu] a podruh asi 1000. Bombardovaly je celou noc. Jedno neptelsk tboi t zhruba sto tank, kter bylo v dostelu dl 13. sboru, jsme ostelovali celou noc." Nebylo divu, e si na ty vytrval leteck toky a ostelovn Rommel ve svch vlench pamt

Po setmn se na e sly staly terem t kch nlet RAF, pedev m przkumn skupina, ale tak

i dal jednotky. Zatmco jeden letoun ltal kolem dokola stanovi t a bez ustn vrhal k zem adkov svtlice, bomby z ostatnch stroj - nkter toily stemhlav - vybuchovaly mezi jas i vozidly przkumnch jednotek. Tyto toky z nzko letcch letadel okam it pibily k zemi v hyb. Zanedlouho lehaly plameny z mnoha na ich vozidel, stravovanch prudkm ohnm. Przkumn skupina utrpla t k ztrty...

Zatmco britsk dlostelectvo a pou tn vzdu n sly bombardovaly nmeck pozice, Monty spal mmel toho tehdy mnoho nenaspal. Jeho slavn Afrika Korps byl zastaven pod hebenem A lam Halfy, ped zakopanmi tanky, protitankovmi dly a podprnm dlostelectvem 22. obrnn Vedle tto brigdy stla dal , tvoen vc ne stovkou tank Valentine; smrem na vchod je t jedna, slo en z tank Grant, a na samotnm hebeni ekala ze v zkopech obehnanch minovmi poli, ostnatm drtem a nekonenou adou dl. Rommelovy nad se zmocn britskch zsob benznu, se rozplynuly, a akoli tankov armda nadle zstvala c vojskem se stra livou palebnou silou, nebyla na tom lpe ne bk v arn. Nemohla postoupit na sever, proto e Alam Halfa byla nedobytn, a nemla kam uhnout na vchod; akoli by si t oti Afrika Korps jist probil cestu dvaasedmdesti tanky typu Grant z 8. obrnn brigdy, n emohl si dovolit ponechat celou komunikan linii na pospas Montgomeryho silm na seve rnm bo Alam Halfy. A smrem na jih se rozkldala rozlehl a neproniknuteln Kattrsk pro Tankov armda mohla jen doufat, e se j poda ustoupit ve vlastnch stopch. Rno 1. z Rommel dovolil svm pancovm divizm nkolik nevelkch tok v nadji, e kone neptele z jejich zakopanch pozic, ale jak zaznamenal nmeck dokumenttor vlky s 88mm dl byl ve sv nadji zklamn. "Ta svin nechce toit," st oval si trpce Kesselringovi - vdl okud Britov nevylezou, prohrl. Britov opravdu nevylezli. V obavch z nejhor ho Rommel naznail Berlnu, aby se ofenzva Os v rozhlase a tisku pli nerozmazvala. Jakmile mu toti Montgomery znemo nil vst mobiln , zbavil ho posledn nadje na obsazen Khiry a Alexandrie. Jako oficiln dvod uvede udive nmeckm jednotkm "nedostatek benznu"- akoli, jak si pozdji kousav pisadil Kesselring, nvratu ho bylo dost. "Jedin, co chyblo, byla jeho elezn vle dovst pln do konce," tvrd Kesselring dle. Hitlerovi to vysvtlil takto: "Bylo mi zhadou, pro nechce pokraovat. Ml i jsme Brity zase jednou na mu ce, chtlo to jenom skoit po nich a vymltit z nich du i." Americk host

Na velitelstv v Burg-el-Arabu, spolenm pro Osmou armdu a RAF, vzbudilo zji tn, e Romme a ofenzva ztroskotala obrovsk nad en, kter neznalo mez, kdy tam 4. z pijel osobn e denta Roosevelta, Wendell Wilkie. Wilkieho cesta kolem svta v zastoupen americkho prezidenta nahnala londnskmu minister stvu zahraninch vc podn strach, proto e se vdlo, e Wilkie na britskou koloniln po y pohl s hlubokm podezenm. Churchill proto pln obav telegrafoval 5. z britskmu velv do Khiry: "Doufm, e se vi Wendellu Wilkiemu, kter je dobrm ptelem na zem, vynasn dn dostat ple itost shldnout frontu a ostatn zajmavosti, po kterch zatou . Je navsos byl vele pivtn. M ete se o nm zmnit Alexanderovi, pokud ten nebude pli zamstnn." Jak vlka pokraovala, Monty si asto nadlal nepjemnosti, proto e odmtal dovolit celebrit p na sv velitelstv - dokonce jeden z prvnch rozkaz pro Osmou armdu zapovdal ve ker nv er on osobn nepovolil. V tomto ppad na nj v ak Churchill nemusel tlait, proto e Monty vznam Wilkieho mise rozpoznal, tak e Churchillv kabelogram dorazil do Khiry tyiadvacet hodin po Wilkieho odjezdu do Burg-el-Arabu. Wendellu Wilkiemu - kter v prezidentskch volbch v roce 1940 kandidoval za republikns kou stranu s protivlenm programem a prohrl - zpsobily znan starosti zprvy z americkh isterstva zahrani i z vojenskch kruh, kter cestou do Severn Afriky obdr el. "Koncem srp a ke mn cestou do Khiry dorazila patn zprva," konstatoval v kronice o tto cest, One Wo ld. "Vybavilo se mi, jak m prezident tsn ped odjezdem z Washingtonu varoval, e Khira m o n u bude v nmeckch rukou, ne tam dorazm. Proslchaly se bajky o tom, e nacistit v j v dol Nilu, aby rozvrtili jeho zbvajc obranu. Panovalo v eobecn pesvden, e se hyst Egypt kompletn vyklidit a e se stahuje do Palestiny a na jih do Sdnu a Keni." Wilkie na el Khiru "plnou popla nch zvst a nezaruench zprv... V hotelu Shepheard lov dinky posbral na tucet nejrznj ch verz o tom, co se dje v pou ti, kter vzdlena nco m mil [160 km]. Dychtiv jsem proto pijal pozvn generla Bernarda Montgomeryho, abych se na frontu v El Alamejnu podval osobn."

Nov velitel Osm armdy se svm pstupem k modernmu veden vlky Wilkieho vyvedl z koncept jn jako ped asem Churchilla:

Generl Montgomery mne pivtal na svm velitelstv, kter se ukrvalo mezi psenmi dunami dozemnho moe. Bylo vlastn tak blzko pl e, e jsme si nazt rno, on, generl Alexander ali v tch ndhernch modrozelench vlnch. Velitelstv tvoily tyi americk automobilov p sebe pr destek metr a umstn tsn u dun, kter jim sktaly kryt. V jednom z nich ml a bitevn plny. Dal pidlil jako pbytek mn. Ve tetm bydlel jeho pobonk a ve tvrt pokud nebyl na front. To v ak nebylo asto. Nezdoln, teoreticky zamen, nru iv a tm ost generla Montgomeryho na m udlala za mho pobytu v Egypt hlubok dojem, av ak dn je akterov vlastnost nebyla pozoruhodnj ne jeho v niv posedlost prac... Ani jsme snad nestaili vystoupit z voz a generl Montgomery u nm podrobn popisoval bitv u, jej zvren fze se prv odvjely a kter poprv za mnoho msc dokzala Rommela zce tto bitv do Khiry vbec nedorazila, ani nebyla pedna tisku. Generl nm jej prbh l ok za krokem, popisoval pesn, co se tam dlo, a vykldal, pro tomuto vtzstv pikld ta akoli jeho jednotky pi nm pli nepostoupily. Tvrdil, e to byla velice dle it zkou ka Britov prohrli, byl by Rommel v Khie v nkolika dnech... Zpotku jsem nedokzal pochopit, pro generl neustle klidn opakuje: "Egypt byl zachrnn. l byl hluboko uvnit Egypta a nesthl se. Vybavuji si, s jakou skeps, vyvolanou dvj mi b skmi vroky, jsem se setkval v Khie. Ne jsem v ak vy el z pvsu, kde si generl Montgo povnu, byl jsem o hodn moudej , pokud lo o veden vlky v pou ti, nemluv o tom, jak dale svdil, e za jeho jistotou o odstrann hrozby pro Egypt je vc ne ona v udyptomn sebej itskho oficra a gentlemana. Generl Montgomery hovoil s velkm nad enm o americkch tancch typu Sherman, kter se prv ve velkm potu vykldat v alexandrijskch a portsaidskch docch... Takka stedn tez jeh o pesvden, e nedvn britsk nezdary v pou ti byly dsledkem nedostaten koordinace tan eckch a vzdu nch sil. Generl Montgomery mi ekl, e velitel letectva je ubytovn na jeho v litelstv a e zsluhu za zastaven Rommelova postupu, kter se odehrlo v minulch dnech nes pedev m dokonal souinnost letadel, tank a dl.

Monty pozval toho veera Wilkieho na veei, ale akoli Wilkie vdn pijal, v Burg-el-Arabu rychle roz ila epidemie malichern rlivosti. Ped njakou dobou zaalo americk letectvo ovat v pou ti doprovod letek bombardr a sthaek pod velenm generlmajora Lewise S. Breret na; pravdpodobn nejmn schopnho ze v ech vy ch generl, kte za 2. svtov vlky pso do Brereton je, kdy ho jemi a Wilkiemu pedstavili, a tud vbec nepomyslel zahrnout ho do pozvn. Breretona se to velice dotklo a pouze vasn zsah generla Alexandera, vrchnho elitele ozbrojench sil na Stednm Vchod, zabrnil nejhor mu. Veee se sice podvala v M ho dstojnick jdeln, ale role hostitele se ujal Alexander a Breretona pozval. K Brere tonov blahu byl generl Montgomery usazen "na mn estnm mst". Wilkiemu, od prody vi britskm vlenm clm skeptickmu, slou ke cti, e z Amerian ontyho spoleenskmi poklesky nahldnout do srdce velkho profesionlnho velitele. Po veei nty doprovodil Wilkieho do jeho karavanu:

Ujistil se, e kavalec je v podku, a pak jsme se posadili na schody pvsu, odkud jsme po zorovali, jak se v msnm svtle na moi vzdouvaj bl hebeny vln, a zezadu k nm dolhal eho dlostelectvo ostelovalo ustupujc Rommelovo vojsko. Byl v dumav nlad, vzpomnal na tv v hrabstv Donegal, na dlouh lta strven v britsk armd, kdy slou il v mnoha stech trval sil, s nm se od zatku vlky sna veejn initele a piky armdy pesvdit, a nahradit ho ofenzvnm.. "Povdm vm, Wilkie, je to jedin zpsob jak dt Skopkm na fr ak ne Skopci Nmcm nikdy neekl. "Nenechat je vydechnout, nenechat je vydechnout. Tihle Skopci jsou vynikajc vojci. Jsou to profci." Zeptal jsem se ho na Rommela a on mi odpovdl: "Je to ikovn a schopn generl, ale m jedn slabost. Opakuje svou taktiku - a prv na to ho dostanu."

Je ironi osudu, e pijde den, kdy tut vtu eknou Nmci o Montym. Nazt rno Monty osob lkieho po front, nav tvili skupinu Amerian, kte nacviovali s britskm tankovm plukem, ldli si "cel tucty nmeckch tank rozesetch po pou ti, kter Britov ukoistili a na Mont vyhodili do vzduchu. plhali jsme na ty trosky tank a on poka d otevel potravinovou sch rnku a podal mi zuhelnatl zbytky britskho proviantu, kter Nmci pobrali, kdy se zmocnil Tobrku. "Vidte to, Wilkie, ti loti ili na na e traty. Ale vckrt se jim to nepovede. A

po tyhle tanky u proti nm vckrt nepo lou." Po Rooseveltovch pesimistickch v tbch a po popla nch zvstech, vyslechnutch cestou z Wa tonu do Khiry, Wendella Wilkieho doslova fascinoval pohled, jak mal velitel se zobk ovitm nosem, kter si v echno personifikoval a pitom tak mistrovsky ovldal ka d detail, na vrak nmeckho tanku a otevr schrnku na potraviny. "Znovu a znovu jsem ohromen zji ov jak zevrubn a do hloubky generl Montgomery ovld svj obor. Bez ohledu na to, jestli j sme byli na velitelstv sboru, divize, brigdy nebo pluku, poka d znal rozlo en mu stva a r zmstn tank daleko podrobnji ne pm velitel. M e to vypadat pehnan, ale je to do sl e pravda... Na zpten cest mi shrnul v echno, co jsem sly el a vidl. Slovy ne etil. Stv ci zhodnotil jako vynikajc a prv skonenou bitvu jako zle itost rozhodujcho vznamu. " vahy tank a letadel, kterou se mi touto bitvou podailo zajistit, a z Rommelovy nes chopnosti obdr et materiln zaji tn z vchodnho Stedomo - na e vzdu n sly mu toti z otop - matematicky jasn vyplv, e Rommela nakonec znim. Tato bitva byla kritickou zkou ." Dokonce i ura en generl letectva Lewis Brereton si po ase zapsal do denku, e "Rommelova snaha obsadit Egypt ztroskotala. Byl to jeden kritickch bod zvratu v tto vlce." Zpis v Montyho denku z toho veera - 5. z 1942 - to k prostji: "V 19.00 byl neptel v psmu minovch pol a kryl ho pouze jeho zadn voj." Monty vyhrl svou prvn bitvu ve funkci armdnho velitele. st tet Tvrd o ek

Monty u Alamejnu s brigdnm generlem "Pipem" Robertsem (vpravo) a s generlporukem Brian em Horrocksem (vlevo) IMPERIAL WAR MUSEUM Jak Rommela lst zadr et v Alamejnu

Rommel sice sv zle zzen vojsko sthl, ale mohla to britsk strana halasn vydvat za velk v? "Kdy se nyn ohl m nazpt, soudm, e zstat tam byla chyba," prohlsil po vlce vrchn ve seskupen Jih, poln mar l Kesselring. "Po zv en v ech okolnost bylo asi moudej sthn do pozice, kterou se dala snz ubrnit, vhodn by byla napklad soutska Halfja, eventuln trat hlavn jdro odporu z alamejnsk linie a potom zajistit, aby k rozhodujc bitv do lo i n ticet kilometr vchodn - na tzv. pozici Fuka - v oblasti, kter mla v echny vhody E jnu, ale na levm kdle byla lpe chrnna ternem." To ov em bylo eeno ex post. Za dan situace v ak Kesselring s Rommelovm rozhodnutm svst vu s Brity v Alamejnu z celho srdce souhlasil. Za toto rozhodnut pitom do znan mry moh l Monty, kter z obavy, aby Rommel neustoupil dl na zpad, kde by se mohl lpe brnit, ne prohlsil bitvu u Alam Halfy za rozhodujc britsk vtzstv nad Nmci, akoli tisk i veejn rahli po sebemen zprvice o spchu Spojenc. Montyho pedvdavost v t chvli se jev doslova jako zzran - akoli ji pozdj historiko li. 5. z toti Alexander - kdy pede l noci s Montym probral "nejrznj mo nosti" - po terstvo vlky do Londna kabelogram. Text nesl neklamn znmky Montyho autorstv:

Pova uji za vysoce douc pedejt publicit. Prosm zaite tiskovou konferenci, kde budou yto informace: Neptel zatoil na na e ji n kdlo s celou pancovou armdou. Po pti dnech t kch a m byl spojenm silm v ech zbran, obrnnch i neobrnnch, a za velkolep podpory RAF odra e ry obrovskmu sil se nepteli nepodailo v jedinm bod prolomit n hlavn obrann systm Materiln i lidsk ztrty neptele byly znan, kde to na e pomrn lehk.

O pomoc pi utlumen zprv tisku o bitv u Alam Halfy po dal Monty tak Wilkieho. Velitel Os

armdy sice "Rommela zastavil," poznamenal k tomu Wilkie, "ale obval se, aby nezaal ustupovat dl do pou t, dokud se do akce nezapoj pibli n ti stovky[!] americkch tank S kter se prv vykldaly v Port Saidu. Odhadoval, e to potrv pibli n ti tdny, a bylo m ude-li vsledek bitvy oficiln vyhl en, zane se Rommel stahovat rychleji." Mohl by proto Wilkie promluvit k tisku msto triumfujcho velitele Osm armdy? Wilkie, j ako to jedin civiln svdek bitvy, souhlasil, e ihned po nvratu do Khiry pronese osobn s ovisko "kter Rommelovi nebude pipadat jako znmka agresivn aktivity z jeho [Montgomer yho] strany". To, e Monty odmtl bitvu jakkoli komentovat a - co bylo je t neobvyklej - e tm naopak merickho politika ("pou il jsem formulace, na kterch jsme se on [Montgomery] a j pedem dohodli,"), vykonalo zzraky. Zprvy v tisku byly pzniv - Rommel ustoupil - av ak Wilkie ho podn bylo tak neagresivn, e si vlen korespondenti podr eli dosavadn hlubokou skeps ohle byla prvn dobr zprva, kterou brit t novini obdr eli po velmi dlouh dob," vysvtl ie. "Mnohokrt byli o leni a mli se na pozoru. Soudili, e bojov linie se pli neprohnul Rommel je stle pobl Nilu a cesta do Tripolisu, odkud jsme vyrazili, je dlouh a mlo pr avdpodobn, kde to cesta do Khiry k uzoufn krtk." Vlen korespondenti nebyli jedin, kdo podlehl zklamn. Nkte Montyho podzen byli p snadno velitel nechal Rommela obsadit nejen pvodn britsk minov psmo na jihu, ale doko nce i v kovou dominantu Himejmat na ji n stran prlomu Osy. Velitel 22. obrnn brigdy "P oberts proti rozhodnut nebojovat o Himejmat oste protestoval - a tento nzor hjil i p o tyiceti letech:

Vm jist, e fakt, e Nmci obsadili Himejmat, pro ns pi hlavn bitv u Alamejnu znamenal andicap. Mm pi tom na mysli sebe, nebo 7. obrnn divize stla na jihu a tenhle zatracen imejmat jsme mli celou dobu pmo nad sebou. Kdybychom ho obsadili my, v echno mohlo bt snaz . Z t v ky bylo vidt na znanou st boji t. Bylo to ohromn vhodn postaven - a adn nkoho odtamtud vystrnadit... Osobn si myslm, e za pokus to stlo, a teprve a by se kzalo, e je to pli obt n, nechat to bt. Nevm, jestli Monty vbec dokzal ocenit, jak odn msto to je, kdy m celou alamejnskou pozici ped sebou jako na dlani.

Monty si ov em hodnoty toho postaven byl vdom; vdl, e je to prvotdn kousek, a proto h o v achov partii mysln obtoval, aby Rommela zadr el v Alamejnu na samm konci rozshlch nikanch lini a na okraji Kattrsk prolkliny na jihu - nebo tm se Rommelovy nmecko-ita rozthnou a po nosnou mez a prodnou natolik, e st dok ou vzdorovat britskmu obrnn u ve zdrcujc sle s novmi americkmi tanky v jednom pesn zvolenm bod. Jako v dy kvalitu Montyho strategie nejvc pochvlil jeho protivnk, Rommel, kdy ve svch p amtech shrnul dvody nezdaru ofenzvy sil Osy:

Britsk pozemn sly, jak u jsem ekl, se v prbhu [nmecko-italsk] ofenzvy takka neobje tgomery nevyvinul dn vt sil o znovuzskn ji n sti sv linie. Kdyby ano, patrn b spolehl na sv enormn siln dlostelectvo a na vzdu n sly. Mimoto byly na e komunikace vy ny vytrvalm vyerpvacm tokm 7. obrnn divize. Nen pochyb, e zpsob, jakm se britsk ce zhostil, byl absolutn sprvn a na danou situaci jako it, proto e se mu podailo u td , zatmco jeho ztrty byly relativn mal, a souasn zachovat dernou slu vlastnch jednote otenou.

Monty vyhrl prvn kolo. To nsledujc, toti britsk ofenzva, bude nepomrn tvrd o ek Vcvik Osm armdy

Akoli tisk zstval skeptick a velitel nkterch obrnnch jednotek byli znechuceni, zbyte armdy pece jen postupn prostoupila radost. "Byla to asn bitva," vzpomnal Robert Priestley, tbn dstojnk 8. obrnn brigdy. "Pop kdy se do operac v Severn Africe zapojili Nmci, jsme dostali koly, kter jsme podle svh o pesvden byli s to provst... Vlastn bitva probhla, pokud vm, pesn podle plnu. Vzp ruhho dne bitvy byla skvl viditelnost - to byla v pou ti velk vzcnost. lovk celkem sna dohldl na pt mil (8 km), i dl. Ped sebou jsme vidli rozestavenou celou nmeckou armdu. Vylezl jsem na tank s velitelem pluku Derrickem Mullinsem a spolen jsme pihl eli ostelo vn a bombardovn. Vzpomnm si, e jsem po bitv napsal dom: 'Je to fajn, tahle bitva zm

od vlky. Te vyhrajeme. O tom nen pochyb. Vyhrajeme.' Tahle jistota ns vlastn u neopust ila." Zato Rommelovi bitva u Alam Halfy zcela podlomila morlku a zdrav. Sotva dvanct dn po jejm skonen se velen Tankov armdy Afrika pijede ujmout jeho zstupce, generl Stumme, si Rommel mohl odpoinout v Nmecku; sebedel odpoinek v ak nemohl vrtit iniciativu, ktero ztratil u Alam Halfy. Do doby, ne Montgomery zahjil svou mohutnou jnovou ofenzvu, st aila Pancov armda tak tak nahradit pvodn mno stv tank z doby ped " estidennm bhem itv o Alam Halfy) - zatmco sla Osm armdy nepestvala rst. Svt si mo n nestail v imn se v egyptsk pou ti udla, ale vojci Osm armdy ano. Dorazily prvn tanky Sherman - k 20. ch bylo bojeschopnch u ptadevadest. Do lehch tank typu Crusader se montovala estilibe a a postupn pichzely znan poty novch protitankovch dl t e r e. Star Matildy se p dminovacho tanku, jeho kolem bylo razit cesty v minovm psmu. Pro Montyho bylo vtzstv u Alam Halfy zvl povzbudiv, proto e potvrdilo tm v echny pr nich se u od roku 1940 sna il zalo it vcvik britsk armdy v Anglii. "Vychutnval jsem ka k t bitvy," svil se 21. z Reynoldsovm, kdy jim dkoval za pi o syna Davida. "Vybojo ji v souladu s doktrnou, kterou jsem v Anglii pedn el a uil od bitvy u Dunkerque, tak e to vtzstv je pro mne o to vt m zadostiuinnm." V pou ti omldl. "Zdravotn jsem na tom lpe ne kdy v minulosti," chlubil se. "Nen pochyb o tom, e pou je velice zdrav msto. oupal jsem se 4 tdny; jsem pesvden, e my v ichni se zbyten moc myjeme a koupme!!... Povzte Davidovi, e se mi vede vborn, e m bavilo bojovat s Rommellem[!] - a e jsem ho provodil." Od toho okam iku mlo jeho velen silnj dopad, ne obvykle nstup novho reformtora do st mv. A dosud provedl Monty jedinou zmnu - postavil do ela 13. p ho sboru generla Horro Nyn v ak zaaly padat hlavy. Velitel 30. sboru Ramsden dostal vyhazov a na jeho msto pi el bval Montyho student z Camberleysk vojensk akademie, generlporuk sir Oliver Lee ak velitel proslulch Pou tnch krys byl sesazen a nahrazen dal m absolventem z Camberley, generlmajorem Johnem Hardingem z Khiry. Pod velenm jinho Montyho studenta z Camberl ey, Douglase Wimberleyho, nastoupila do pedn linie 51. skotsk divize. Zmizel rovn houf brigdnch generl a plukovnk - jako teba jist velic dstojnk, kter cvi dstojnky, Montymu odpovdl, e jeho zstupce. "Pozdji tho dne jsem na jeho nstup azil, " vzpomnal Monty ve svch Pamtech. "Chudk chlap popel, e by za vcvik dstojnk b oli zodpovdn, a naopak tvrdil, e je to vc velitele. Nadil jsem tud jmenovat okam it litele tto jednotky; bylo jasn, e dstojnky necvi nikdo." Nen pli znmo, e v oekvn bitvy u Alamejnu vzal Monty odpovdnost za vcvik Osm arm ml ve svm tbu nikoho, kdo by to dokzal, a pravdpodobn dnho nena el. U v pedveer lfu sepsal a vydal vcvikov instrukce, "Vcvikov memorandum Osm armdy . 1." Jakmile bitv skonila, vydal rozkaz, aby v echny ti sbory Osm armdy zaaly podle nich nacviovat. Vcvikov instrukce pro v echny tvary a jednotky Osm armdy - p , obrnn i dlosteleck slovem zrcadlily instrukce armdnho velitele a byly tm toto n s tmi, kter Monty vydva ulch dvou letech pro vojska v Anglii. Kupkladu 10. z, pouh ti dny po skonen bitvy u alfy, vydalo velitelstv 10. obrnn divize generla Gatehouse nov vcvikov pokyny svm bri kter se mly stt soust 10. obrnnho sboru pro nadchzejc bitvu o Egypt. Text zanal v memorandum 8. armdy . 1, kter nedvno vydal armdn velitel, k, e vcvik bude zam zajistilo, e tu bitvu dok eme vybojovat v souladu s nktermi zkladnmi n e vyjmenovanmi py..." Nazt nov velitel 10. sboru generl Lamsden vydal sv vlastn vcvikov pokyny. Ty zovaly, e "Vcvikov memorandum 8. armdy budou v ichni velitel jednou tdn st a peliv e vcvikov programy "budou pipravovat v ichni velitel od nejvy ch a po velitele et, odpovdajcch jednotek"; a upozorovaly, e kmenov cvien "a k rovni diviznch a brigd tv povede v prbhu msce sm armdn velitel". Nic nebylo ponechno nhod. Jak siln Monty na sv podzen zapsobil, vzpomn jeden jeho illiam Mather, kter byl v pou ti od roku 1940 a v lt 1942 byl rann:

U Gazaly jsem byl rann a lil jsem se ve V eobecn nemocnici v Kantae, kde jsem le el asi msce. A jedna z vc, kterou lovk v nemocnici dl, je, e se sna upnout pozornost na er ho venku ek. Pro m to znamenalo post, kter podle m byl v cel armd nejlep , a to unkce pobonka velitele 1. obrnn brigdy - byla to velice dobr obrnn brigda a j byl t n domobranec [zlo n dobrovolnk]. Pipadalo mi to jako obrovsk vyznamenn a byl jsem blah bez sebe. Prv kdy m mli propustit z nemocnice, pijel pevzt velen v pou ti Monty. A povm vm, e m to dost pekvapilo, proto e jsem sice samozejm vdl, e je dobr vojk, to nic moc nekalo. A pomyslel jsem si, to je teda divn, do pou t se nehod, jak jsme s

oblibou v ichni kali, a to ani trochu. Prost jeden z tch ...no, z Anglie paty nevyth a pijde si komandovat ns, pou tn mazky, co znaj Saharu jako sv boty. Fakt m to dost udiv , i kdy je pravda, e ns zatlaili a k Alamejnu... Tak jsem si gratuloval k tomu d obu, jen e zrovna kdy jsem z nemocnice ml odejt, pi el no rozkaz, kter ze m udlal stynho dstojnka na velitelstv 8. armdy! No, tedy mn styn dstojnk, dokonce i druhho stupn, pipadal ve srovnn s funkc pobon 1. obrnn brigdy jako zatracen nzk forma ivota. Tak jsem za el za velitelem nemocnice a jsem mu - po dal jsem ho: m ete m tady pr dn nechat, ne se to pe ene? A on na to; Ale asn, a tak jsem tam zstal dal ch deset dn a myslel jsem, e urit nebudou moct dokat a na nkoho jinho. Ale houby! Najednou pi el rozkaz [po Alam Half] strit m do basy! Uvdomil jsem si, e se y zmnily! Vystelil jsem z nemocnice a hnal se jako s keserem na velitelstv 8. armdy do Burg-el-Arabu. Okam it si m zavolal Monty a vyplil: "Mathere, vy jste simuloval!" ekl jsem si v duchu, jakpak to v ? A - to bylo toti na Montym to zvl tn, e v dycky pozn o m lovk za lubem! Sm byl v tolika ohledech takov gauner, e prokoukl ka dho. Toho nepo ukl nikdo. A bylo to tak zejm, e u to ani nikdo nezkou el, kdy se jednou dvakrt splil. hned taky povd: "Pro?" Tak jsem si ekl, e nejlep bude vyklopit to hned - na co u Montyho vt inou pi el ka d. mu povdl, o co lo, e o stynho dstojnka nestojm, kdy jsem ml bt pobonk velitele A on se na m osopil: "Tak vy si myslte, e pobonk velitele 1. obrnn brigdy je lep post ne mj styn dst Odpovdl jsem: "Upmn eeno, ano, pane." A on na to: "Tak abyste vdl, j vm ty va e pou tn odbory prv likviduju. Z 1. obrnn brigdy udlm kov pluk!" To sam udlal i s 10. a 9. obrnnm plukem, Husarskm a Hulnskm, a taky s Drag skm - tm v em taky jejich brigdu rozbil!" Tv v tv tmto vyhldkm Mather funkci stynho dstojnka pijal. Za nkolik dn v ak by vn) k plukovnku Mainwaringovi, kterho pova oval za jednoho z nejlep ch velitel operan c - byl to zakladatel odposlechu rdiovho vysln u Osm armdy (tzv. "J"). Vytvoil rovn ran systm Osm armdy - byla to skupina karavan, kde byly shrom dny zpravodajsk, letec ovac aktivity. "Bylo to bjen, proto e jsme v ichni mohli sebhnout na pl a ped sndan si zaplavat, je Adama, a kdy jsme se pak se li, atmosfra byla fantastick," vzpomnal Mather, "proto e Mon ty si armdu okam it zskal. Chci tm ct, e byl profesionl, mnohem profesionlnj - to me se pova ovali za profky, ale hrome, on byl profk docela jin tdy! Pozoruhodn byly pedev m dv vci - ani se o to njak zvl sna il, znal ka dho jmnem, itel pluk a brigd. Chci tm ct, e znal ka dho od majora v - podplukovnky u znal jm l i jejich kestn jmna a v echno o nich. V cel armd! Bylo to prost fantastick - bez vi n nmahy. Byl schopen probrat zsluhy jednotlivc a v dycky sprvn! Zpsob, jak lidi dokz ldnout, byl naprosto neobvykl. kali jsme mu 'Orkulum'. Kdy jste toti ml problm, el zeptat Montyho. A on odpov ml - a bez vjimky ml v dycky pravdu. Bylo to naprosto neoby jn! Byl v eobecn znm pod titulem ' f', ale taky jsme mu kali 'Orkulum'. Veliteli plno nku Charlesu Richardsonovi pipadala pedvdavost armdnho velitele rovn asn:

Asi trnct dn ped bitvou u Alamejnu se m jako plnovae dotzali na odhad ztrt. Musel js eddiemu [de Guingandovi] piznat: "Nemm dnou zku enost, na n bych mohl takov odhad zalo a v knihch nic nen." On mi na to odpovdl: "Tak dobe, j se zeptm armdnho velitele." Druh den mi pi el oznmit: "13.000." No a na konci bitvy bylo a na njakch pr set prv adlch, rannch a pohe ovanch!

Jakmile Monty pedlo il zsady vcviku Osm armdy na nadchzejc tdny, musel dt na papr Major Mather si na ten okam ik iv vzpomnal. Bylo 13. z 1942 - est dn po skonen bitv Halfy:

Vte, kdy sepisoval operan rozkaz pro bitvu u Alamejnu, byl to opravdu porod. Chodil po psku v Burg- el-Arabu tam a zase zptky cel den, tam a zase zptky jako Napoleon, s hlavou sklopenou a rukama za zdy. A my jsme si mezi sebou kali: " f rod." Pak se vrtil do pvsu a zhruba za tyi hodiny - te se mi vybavilo, e to bylo trnct ar

- sepsal cel operan rozkaz pro Alamejn. A tak to bylo. Nebyla provedena lik mlo prav.

dn zmna, jen n

Pln ml nzev Lightfoot a dokument sepsan Montym byl svm zpsobem historick, proto e ozna zatek ady ofenzvnch bitev, kter za dva a pl roku dovedly zpadn Spojence od Alamejnu samho srdce Nmecka. Operace Lightfoot 14. z 1942 LIGHTFOOT Generln pln Osm armdy

CL 1. Zniit neptelsk sly, kter nyn stoj proti Osm armd. Operace budou navr eny tak, a aly do pasti v jeho souasnm psmu a tam ho zniily. Pokud by mal skupinky uprchly na zpa d, budou pronsledovny a zlikvidovny. HLAVN BODY PLNU 2. tok se povede souasn na severn a ji n bok neptele.

3. tok na severn bok provede 30. p sbor, jeho lohou bude prolomit obranu neptele mez a zvlnnm psmem MITEJRJA, ten pi tom zrove obsadit a vytvoit pedmost, kter zahrne vn obrann pozice neptele a jeho hlavn dlosteleck psma. Pedmost bude dkladn vyi sk a dl. 10. sbor [tzv. corps de chasse] bude pepraven tmto pedmostm, aby vyu il na eho hu a vtzstv zavr il.

4. 13. sbor na ji nm boku a) obsad Himejmat, b) z Himejmatu bude provdt operace, ktermi zabrn obrnnm jednotkm neptele v asti n na severu, c) vy le za ji n okraj 4. lehkou obrnnou brigdu, kter dobude DABU a zsobovac systm nep mst samm a znemo n nepteli vyu vat pistvacch ploch v dan oblasti...

Nov velitel Osm armdy ve dvaatyiceti pesnch paragrafech postupn zformuloval strategii taktiku nadchzejc bitvy spolu s plnem zsobovn, klamn neptele, zapojen vzdu nch s vn morlky. Bylo to pt nedl ped zapoetm jedn z nejvznamnj ch bitev v historii lids V mnoha ohledech byl Montyho pln plodem celo ivotnho vojenskho uva ovn a bojovch zku en d severovchodnch hranic Indie pes zkopy zpadn fronty a po trpk pouen u Dunkerque v 40. Z chaosu modern bleskov vlky ten mal nosat neurvalec extrapoloval podstatu sp nho boje. Pochopil, e dosavadn pou tn taktika "pra a ute" se pe ila. Sv po spojeneckm vtzstv a urvat je na zku enm a profesionlnm nepteli, obklopenm minov isponujcm obvanmi tanky a dly a chrnnm renomovanm letectvem, to chtlo ukout novou z hny tvary a jednotky zanou okam it nacviovat roli, kter jim v bitv pipadne, " nadil "asu je mlo, a proto musme vcvik zamit tak, abychom v tto bitv zvtzili, a ostatn f u pomineme... vodn prlomov tok veden 30. sborem, poten operace 13. sboru a pesun 1 kupedu do oblast, kde m zaujmout postaven, se uskuten v noci za plku. Je tud nezbytn nutn obdob zijovho plku maximln vyu t k ncviku operac v msn ou et v podobnm ternu. Pi prlomov bitv se velkou mrou uplatn dlostelectvo. Pchota a ostatn slo ky se proto postupovat pod ochranou dlosteleck a minometn palby. Ncvik mus bt maximln realistick a vojci budou pou vat ostrou munici i za cenu, e doj lika mlo zrannm. Za v echna zrann, k nim by tmto zpsobem do lo, pejmm plnou odpov V prlomov bitv bude mt nejvt vznam pesn stelba z minomet. dn vojsko si nedok pesnou dlosteleckou a minometnou palbou udr et morlku. Ni mi jednotkami to nepochybn z e a pak si s nimi na e toc ety si porad o to snz. Tanky mus zce spolupracovat s pchotou a budou si to nacviovat od tto chvle a do konce.

Jednotliv vojci mus mt dostatek praxe, aby nabyli vysokho stupn obratnosti v zachzen zbranmi, kter budou pou vat v bitv. K tomuto elu mme k dispozici velk mno stv munice. Pi ppravch na bitvu se maximln v model. Ka d velitelstv a ka d jednotka by mly mt model ternu, na kterm budou operovat, strukt na tomto modelu obdr dstojnci pi inscenovn bitvy. Nakonec se na modelu pedvede v em poddstojnkm a adovm vojkm jejich role v bitv. Model pro dstojnky a poddstojnky m e bt kus zem kdekoli; nesm v ak na nm stt skute en toku pibl , bude mo n prozradit vce informac. Nikdo z dstojnk a vojk, u nich existuje sebemen mo nost, e by se pi njakm napaden do zajet, nesm dostat jakoukoli informaci. Tento rozkaz plat a do rna dne D1. Obracm pozornost velitel sbor a diviz na Vcvikov memorandum Osm armdy . 1, vyhl en 1942. Zsadami uvedenmi v tomto memorandu se budou dit na e bojov operace, a proto z nic h vytvome zklad ve kerho vcviku..." Zbvalo v ak je t jedno tma, kter Monty tou il zdraznit - morlka.

MORLKA 38. Bitva, na kterou se pipravujeme, bude podn bengl a musme oekvat etn a tvrd boj - li sp n, bude to, a na dodaten "i tn", znamenat konec vlky v Severn Africe. Bude d cel vlky, a proto nem eme nic ponechat nhod.

39. Morlka je ve vlce velice dle it vc. Musme morlku na ich vojk co nejvce pozvedno m vnuknout nad en, aby se do boje vrhli s elnem a odhodlnm zvtzit. V na du evn zpsobilosti nesm bt jedin slabina.

40. Sebelep du evn zpsobilost v ak nedok e vzdorovat stresu a napt bitvy, nebudou-li v av tlesn. Tato bitva m e trvat mnoho dn a konen vsledek bude zviset i na tom, kter strana dok e a zvldat rny, zvraty tstny a neustl vypt tvrdch boj. V tto bitv nepou ijeme taktiky pra a ute, tento stet bude vra edn; Nmec je dobr voj ob, jak ho porazit, je zabt ho v boji.

41. Nejsem pesvden, e na i vojci jsou doopravdy tvrd a hou evnat. Jsou oplen do hnd velmi dobe, ale jen zdka se nkam vyprav p ky a u del dobu nemaj dostatek pohybu. Po o bude nutn zdatnost na ich dstojnk a adovch vojk zvy ovat; b n zdatnost je mlo, m d a hou evnat. 42. Toto memorandum se nebude opisovat ani koprovat. Bude zkladem v ech na ich pln a pp operace "LIGHTFOOT". B.L. Montgomery generlporuk Kancel vrchnho velitele Osm armda Rychle vystzlivl

P tho veera dorazil z Anglie generlporuk sir Oliver Leese, kter ml nahradit Ramsdena octiv piznal ve svch nepublikovanch pamtech, dal si cel den na as, ne odjel z Anglie sv gardov obrnn divize a pak ho v Gibraltaru o dal den zdr ela porucha motoru. Po pje o Khiry rno 15. z posndal s velitelem Alexanderova tbu Dickem McCreerym, nakoupil si obleen do pou t a konen se bez velkho spchu vydal vozem na cestu do Burg-el-Arabu. "Ry e jsem v ak vystzlivl, kdy m armdn velitel vele pivtal a vzpt se na m oboil, p alo tak dlouho!" vzpomnal Leese. Monty nabdl Leeseovi nocleh v jednom pvsu, sdlil mu pesn datum nadchzejc ofenzvy O 23. jen - a vylo il jeho roli v n, ili prorazit se tymi p mi divizemi severn obranu , aby tudy Osm armda mohla projt ke kopcovmu psmu Mitejrje a zniit Afrika Korps. Nazt hrom dn velitel v ech diviz a sbor Osm armdy Monty osobn probral pln Lightfoot. Nik y. V ichni ti velitel sbor - Leese, Lumsden a Horrocks - v ak byli "novci", proto e byli do nkc jmenovni teprve ped tymi tdny. Nadto byli v ichni Anglian, co velitel sbor Com

- Jihoafrian Pienaar, Australan Morshead a Novozlanan Freyberg - nesli s neskrvanou nelibost, proto e mli pocit, e byli pi povy ovn peskoeni. Na v echny v ak pesto Mont odhodln a zpal siln zapsobily. Stejn jako u pede l bitvy o Alam Halfu byly tak nyn lunce jasnj , proto e je pedlo il generl, kter se u v boji proti "stra ku" Rommelovi o Teprve kdy se vy velitel vrtili ke svm tvarm, do lo jim, jak je ten podnik vpravd o pak zaaly problmy. Churchill m nmitky

Prvn nmitka pi la od Churchilla. Premir, kter trplivost prv neproslul, u stdavm dohnal k profesionln zkze dva pede l velitele ozbrojench sil na Stednm Vchod, Wavel inlecka. Tetho kandidta, Alexandera, jmenoval na toto msto v pesvden, e bude poslouchat a ud co se mu nad. Kdy pak od Montgomeryho vtzstv u Alam Halfy nedostal a do 17. z d etrpliv telegrafoval Alexanderovi: "Dychtiv oekvm zprvu o va ich zmrech. Dohodli jsm e na tvrtm zijovm tdnu." Rozru en Alexander neprodlen vyrazil do Burg-el-Arabu ukzat am Montymu. Ten ov em za dnou cenu nehodlal Rommela napadnout v z. V pedveer bitvy u Alamejnu si l nicky poznamenal do denku: "Pibli n v polovin z byl na vrchnho velitele vyvinut ntla uskutenil ofenzvu Osm armdy v dvj m datu. Odpov znla, e to nen mo n." De Guingand v ak ten incident pozdji popsal mnohem podrobnji. "Monty si m zavolal. Kr om ns t u tam nikdo dal nebyl. Pak ekl: 'Vte, Alexi, v z to nespustm. Ale v jn lex opil: 'A co mu mm odpovdt?' A Monty na to: 'Freddie, podejte mi blok' - v dycky jsem s sebou nosil zpisnk - a sm Alexovi napsal text, kter ml odeslat. Ocitoval jsem ji ve sv knize Operation Victor y. Pak Alex ekl: 'Dkuju mockrt, Monty, udlm to' - a odeslal text, kter byl od Montyho, ne od nj!" Podpis byl ov em Alexanderv, a tak Churchill po obdr en depe e svolval hromy a blesky na jeho hlavu - a tak na hlavu ne astnho nelnka imperilnho generlnho tbu sira Alana si vyjel na durhamsk vesovi t u Cattericku na tetevy. V "kdovanm telefonu" do lo ke vzt vmn nzor.Churchill Brookea obvioval, e "nen ve styku se strategickou situac", kde to se ohrazoval, e zatm "nepi el na to, jak zstat ve styku se strategickou situac na pose du". Churchill nelenil a odeslal Montyho kabelogram do Cattericku po poslu. Brooke do e l k nzoru, e "Alexanderovy dvody ... jsou vynikajc. Sdlil jsem mu [Churchillovi] to te lefonicky a ml jsem dojem, e jsem ho pesvdil." Brooke se v ak mlil. Zatmco pokraoval v krtk dovolen, Churchill bombardoval Alexandera elegramy, v nich poukazoval na nezbytnost odvst pozornost Nmc od operace Torch (Poch ode), kter mla zat 4. listopadu. Odpov na ka d telegram musel formulovat Monty a do d i pak napsal: "Po pr protestech a tro e "skuen" se ministersk pedseda smil s nevyhnute a dal svj souhlas; kdy se mu pedlo ila jasn a nesporn fakta, okam it v echno pochopil." V tom se ov em Monty spletl stejn jako Brooke. Churchill byl toti pod obrovskm tlakem . Jak se pozdji svil svmu lkai, z a jen 1942 pro nj byly nejzkostnj msce cel talinovi Pochode, jen e plnou podporu USA se mu podailo zskat teprve 5. z po dlouhm a pornm ntlaku. Pak mu 21. z pedseda Doln snmovny Stafford Cripps oznmil mysl rezignovat - na protest proti tomu, jak Churchill vede vlku! Cripps nahlas fo rmuloval "v eobecn pocit nespokojenosti a zklamn" cel Britnie - pesvden, e navzdory velkmu sil nroda jsou vsledky nedostaten. Churchill dobe vdl, e vtzstv - hmatateln zn - je teba jako soli. Alam Halfa se vzhledem k Montyho strategickm zmrm za vtzstv nepo ala. Churchillovi se podailo Crippse uprosit, aby s rezignac pokal, a jak dopadne ofenzva Osm armdy, m zskal oddechov as. Byl si v ak dobe vdom toho, jak uvedl ve sv historii vlky, e Crippsova rezignace by vyvolala "politickou krizi a mo n i pd vldy. Ml za sebou u jedno hlasovn Doln snmovny o dve; nebylo jist, e to p pe ije. Jak tehdy ministr informac Brendan Bracken Churchillovu lkai ekl: "Asi se nad nmi stahuj mrana. Ministersk pedseda bu vyhraje, nebo mus vyklidit pole." Churchillovy obavy v ak nebyly jen politickho rzu. Legendrn otec RAF lord Trenchard, n

estupn tvrdil, e pm stet s nmeckou armdou na kontinent i kdekoli jinde by nevyhnut por kou nebo v lep m ppad nvratem k bezvchodn zkopov vlce ve stylu 1. svtov vlk mujcmu mno stv ztrt v pozemn vlce m e pedejt pouze vzdu n ofenzva - "bleskov vlk il v hojn tenm lnku z konce srpna 1942. Nen se tud co divit, e Churchill "skuel". Akoli se 23. z pece jen - na Brookeovo na olil a slbil Alexanderovi "podpome vs a po celou dobu budeme s vmi", ve skutenosti byl v echno jen ne spokojen - a nutil Alexandera, aby prozradil Montyho pln Lightfoot. Takov vm ovn bylo pro Churchilla typick. Do Londna mu pichzely psn tajn nmeck d ou (kter nejradji studoval "nahat" (tj. bez pomoci zku enho odbornka operan zpravodajs u by), a ml proto vlastn pesnou pedstavu o rozmstn sil Osy i opatench proti ofenzv pou ti - a vdl, e psmo nmeckch minovch pol u Alamejnu se neustle rozrst. V rozhovo nskmi poradci dval najevo v n pochybnosti, bude-li Monty s to "prorazit v neptelsk fro u", kdy odlo il ofenzvu ze z na jen. V tomto smyslu opt telegrafoval Alexanderovi:

Je tu jedna vc u tch opevnn, kterou v t dob neptel urit provede a na kterou vs chc it. Co kdy msto skopky, skrz ni si proklestte cestu za jedinou noc, narazte na ptadva mil [40 km] opevnn s roztrhanmi skalami, zapu tnmi dly a kulometnmi hnzdy? Tank byl ynalezen k tomu, aby razil cestu pchot postupujc de tm kulometn palby. Te m najednou razit cestu tanku a mn se zd, e to vzhledem k souasn palebn sle neptele bude kol n bt n. Nepochybuji, e to v e mte na pamti a e pracujete na tom, jak tonou frontu roz svou poetn pevahu znt. A opt jedin, co mohl Alexander udlat, bylo ukzat depe i Montymu. Tvrd o ek

Monty Churchillovo "skuen" jednodu e ignoroval. Usuzoval, e ministerskho pedsedu - nad e o prkopnka nasazen prvnch tank na zpadn front v roce 1917 - oividn stra vzpomnky Krom toho jeho pedstava roz en ton fronty zcela odporuje zkladnmu principu koncent r je zkladem modernho vojenskho uva ovn. A pesto Churchill svm popuzujcm, nelogickm a intuitivnm zpsobem uhodil hebek na hla l prorazit Rommelovu dobe pipravenou obranu se toti jevil stle hrozivji, pinejmen m Ol ru Leesovi. Ten ve svch nepublikovanch pamtech po vlce uvedl, e z jeho pti p ch diviz jedna (indick) zcela neschopn ofenzvu provst; dal (51. skotsk, nov zformovan po kapi i pvodn divize v Saint-Valry v roce 1940) dosud nebojovala; dv divize (2. novozlandsk a 1. jihoafrick) mly o brigdu mn a byly tud "dobr" jen k jednomu toku v bitv; Ve sk byla jedin 9. australsk sdostatek siln a schopn dlouhodob operovat:

Moje prvn rozhodnut po porad [15. z] bylo na vlastn oi shldnout tern, kudy jsem ml Bylo mi jasn, e ns ek tvrd o ek. Cel oblast byla vesms ploch a na pahorkatinu Mit zvedala do v ky zhruba 300 stop [90 m] a byla z vt sti obsazena Nmci. Bylo nad slunce nj , e bude velmi obt n zamaskovat sousteovn dl, munice, tank a pchoty ped bitvo Przkumem jsem strvil ti dny a pak jsem musel oznait skuten msto toku. Ml jsem pli tak dl, abych mohl zatoit podl cel sv fronty. Na el jsem kryt pro prav bok u Tel-ellev bok jsem opel, jak nejlpe to lo, o svahy Mitejrje. Pro prvn cl mi to zaji ovalo f dlouhou asi 11 tisc metr, kter se v ak pro druh cl roz iovala na tm patnct tisc. mnohokrt kal, e kdybych ten tok ml vst je t jednou, rozhodn bych ji je t zkrtil,

V rozporu s v eobecn znmou legendou si Leese neodbytn uvdomoval, e na tak velik prlom dost dl - "Ml jsem toti jen 452 polnch dl, a co bylo je t dsivj , pouze 48 stednch sbor pi prlomu krt." Leeseovy obavy, e nem dost pchoty a dl k uskutenn prlomu, je t vzrostly, kdy zjisti el jeho diviz pochybuj o schopnosti obrnnch jednotek projet koridory v minovch polch, ter jim pchota vyist. Vra a pochybnost ` Kdy jsem svolal prvn poradu svho sboru, velitel diviz zdvoile vyslechli m slova, nae

em klidn prohlsili, e obrnn jednotky minovmi poli neprojedou. Odpovdl jsem, e samoz edou, proto e armdn velitel v tomto smyslu vydal rozkaz. Velitel diviz opt pomrn nevzr opakovali sv pvodn mnn, e obrnn jednotky neprojedou." Freyberg se ani pozdji nikdy nesna il zakrvat svou nedvru k britskm obrnnm jednotkm. ce, kdy mu jednou ukzali koncept Britsk oficiln historie, kde se o jeho "pochybnostec h" psalo, sarkasticky pipsal velkm dtskm rukopisem: "To nebyly pochybnosti. My jsme vdli, e je to nemo n. A bylo." Nen znmo, jestli si v t dob Monty uvdomoval, kolik pochybova kolem sebe m; nikdy se o m problmu nezmnil ani v denku ani v Pamtech, uvedl jen, e vrchn velitelstv v Khie ne pedstavou vpdu na sever a e by uvtalo konvenn vnitrozemsk obchvat kolem jihu. Zd se v epravdpodobn, e by Monty - kter, jak major Mather neprodlen zjistil, "vdl v echno," o tolikerm nesouhlasu. Bral ho v ak jako "skuen" a jako takov ho stejn jako u Churchil la ignoroval a dr el se svho "hlavnho plnu". Ppravy neprosn pokraovaly. Morlka mu stva ka dm dnem rostla. Pln klamn neptele na l plukovnk Richardson, se ml stt svho druhu klasikou, proto e zajistil - stejn jako poz dji v Normandii v Den D - stoprocentn taktick pekvapen. Pln dlosteleckch akc v ak M val za nepomrn dle itj , proto e dlostelectvo mlo vydl dit cestu pchot a chrnit j o tak za kol krt komplikovan pesun obrnnch sbor psmem minovch pol a za nm. Aby m e dlostelectvo sousted na oba prlomov body plnou vahou, svil Monty pln dlosteleck ej mu veliteli dlostelectva z Jihovchodnch ozbrojench sil, brigdnmu generlu Sidney K vi. Povolal ho proto do pou t zrove s Horrocksem, Kirkman to v ak ml z Anglie o nco dl. Jako Leese i Kirkman strvil svou prvn noc v pou ti v Montyho karavanu pro hosty. Po veei ho Monty odvedl do pvsu s mapami, vysvtlil mu pln bitvy a pouil ho, e "pln pro ctvo je nesporn tak dobr, jak jen m e bt - 'to je jeden z nejdle itj ch faktor,'" opa kman Montyho slova o mnoho let pozdji. "A j odpovdl, 'Ano, pane, rozumm.'" Kdy se Kirkman na ten okam ik tm po tyiceti letech rozpomnal, pipadalo mu pozoruhodn

Vte, kdy se tak lovk ohldne za minulost, skoro ka d velitel v historii, kter by pikl dlosti tak zsadn vznam, by se pravdpodobn zeptal: "Jste s tm srozumn - vyhovuje vm t ?" Ale kdepak. Monty u k tomu znovu nevrtil. Vte, hovoil jsem s nm mockrt, vt inou jse rozhovor po dal j. Ale od t prvn chvle a po ofenzvu u Alamejnu se k plnu dlostelec nevrtil ani jednou. Stailo mu, e kdy tam jsem, bude to tak dobr, jak to jen pjde. Tako vou dvru m mlokdo!

Montyho dvra byla na mst. Byl opravdu rd, e pchota bude na konci jna vycviena a dok pravena sehrt svou roli stejn jako dlostelectvo. Jedin problm vidl v tankovch tvarec dou s to na severu proniknout za minov pole Osy na samm potku bitvy; a pokud ano, d s e na n spolehnout, e zstanou pohromad a zni Rommelovy tanky v mst vhodnm pro sebe? realistick doufat, e se mu poda za pouhch pt tdn vytvoit soudr n britsk obrnn s na rove slavnho Afrika Korpsu na zbrusu novch tancch, o kterch osdky ani dr bsk p evd? A nejsou Churchillovy obavy ze tyicetikilometrovho opevnn - by trochu pehnan n opodstatnn? 27. z zpravodajsk oddlen Osm armdy oznmilo, e "mezi nmeck jednotk talsk divize Trento a e nmet vsadki pracuj na vytvoen " eleznch plic pro italsk brannch pozic jich toti seskkaly cel pluky. Aby se sla nmeck obrany vyzkou ela, provedly na ni 30. z tok dv brigdy ze 44. divize y byly kormutliv: jednotky narazily na para utisty z brigd Ramcke a Folgore, utrply t k trty a cle nedoshly. Bylo jasn, e Tankov armda Afrika se stejnm tempem, jakm Monty cvi vzk enou Osmou ar odujc ofenzvn bitv, pipravuje na rozhodujc bitvu defenzvn. 5. jna provedlo zpravo sm armdy nejnovj a maximln pesn rozbor nmeckho situanho plnu, zavedenho je t na len 21. z. Rommel toti nadil nejen nakladen pl milionu min do konvennch minov udovn "dlcch zd, kter vedly od obou hlavnch minovch pol na severu k ji nm ve tyrozestupech," m vznikal znan poet "dutin". Tyto "dutiny" se mly stt "pastmi na proni vojsko", kter se po pekroen prvnho minovho psma bude muset vrhnout doprava nebo doleva od "dlc zdi", m "se jeho ton sla rozptl". Znlo to zlovstn - teba e zdaleka ne tolik jako zprva, e mezi veliteli britskch obrnn outn oteven vzpoura. Vzpoura v pou ti

De Guingand se na okolnosti vzpoury rozpomnal jasn. "Montyho odvolali do Hajfy kvli pedn ce na mstn akademii generlnho tbu. Velitelem 10. sboru byl Lumsden a j si ekl i zajdu poslechnout, co m na srdci [na porad velitel diviz a brigd]." K jeho zd en Lumsden Montyho pln vychvlil do nebes a vzpt prohlsil, e se podle nj "'S jednm bodem v Montyho plnu nesouhlasm - e se tanky maj pou t k prora en minovch p y maj stejnou roli jako kavalerie; mus ze situace t it a ne se zdr ovat podporou pchoty. Z toho dvodu to neudlm.' Po porad jsem za Herbertem za el a ekl mu: 'Koukej, chlape, n blbni. Zn Montyho dost dobe, abys vdl, e neuposlechnut rozkazu nepipust.'" Lumsdenem k nepohnulo, jen de Guingandovi ekl: "Nech to na m". V loskm roce bylo neuposlechnut rozkaz ze strany nesourodch jednotek Commonwealthu, t vocch Osmou armdu, dost b n a ukazovalo, jak mlo tzv. pevaha Osm armdy v potu zbra generl znamenala. Koncem jna mla Rommelova nmecko-italsk Tankov armda Afrika kolem 00 vojk, kde to Osm armda tm dvojnsobek. Historikov si t nerovnovky samozejm pov li, e poetn pevaha sama o sob zaruovala Montgomeryho spch. Pravda je v ak jin. Osm Rommelovi relativn slu nou poetn pevahu u pi operaci Crusader v listopadu 1941 i v bitv Gazaly v kvtnu 1942 - pesto byla v obou ppadech pora ena. Herbert Lumsden, dajn nejzku ankov velitel v pou ti, nyn dostal prvn opravdu obrnn zlo n sbor v historii spojeneck vybaven prvotdnmi americkmi tanky - a pece nevil, e s nimi dok e minov pole Osy pr ni se tm v ptomnosti vy ch dstojnk Osm armdy a jejich tb netajil. "Kdy se Monty nazt vrtil, zopakoval jsem mu, co na porad padlo," vzpomnal de Guingand. Co se v takov chvli dalo dlat? Do zahjen toku zbvalo dva a pl tdne. Situace byla kri Odlo en nejvznamnj spojeneck ofenzvy cel vlky, na n zvisel spch vylodn operac ota Amerian anga ovat se ve Stedozemn vlce - prost nepipadalo v vahu. Panovalo v eobe nespch u Alamejnu by podntil vichistickou Francii k toku na jednotky, kter se budou vyloovat na jejich zem v Maroku a Al ru, a Hitlerovi by poskytl zatracen dobr dvod k p n nmeckch armd v Severn Africe a jejich soustedn na definitivn ovldnut Malty. Ta b udr ela jen v ppad, e britsk konvoj bude do 16. listopadu moci piplout a dovzt j zso se vzdu nou ochranou mohly lod potat jen v ppad, e Osm armda do t doby dobude leti dn od Alamejnu. Churchill instinktivn zva nost Montyho problm rozpoznal. Jeliko jeho pvodn navrhovan z en fronty - nebylo provediteln ani takticky prozrav, Monty to sice ignoroval, nyn v sel pijmout skutenost, e Churchill ml pravdu, proto e Osm armda opravdu stla ped tm utelnou lini opevnn. Tak e i kdy si Monty na generla Lumsdena "hvzdl" a opakovan zopak l, co m v ele obrnnho sboru Osm armdy udlat, vdl, e pouh slova nesta. Na celoplo obrnnch jednotek v ak bylo pli pozd; nemohl se znovu vrtit se na zatek a nacviit s u roli. V szce byla spojeneck operace Torch i samo pe it Malty. Monty se proto, i kdy n erad, obrtil jedinm zbvajcm smrem: zmnil pln. Vra edn stet

m vc Monty o problmu pem lel, tm vc si uvdomoval, e navzdory psunu velkho potu Kirkmanovu zavdn zsad dlosteleckho programu jsou p ci sami v hloubi du e zd eni pe z podpory tank proniknout tak hluboko do lini Osy. Tankist se zase nepestvali hrozit, e padnou do "pasti", nebudou moci v nmeckch minovch polch manvrovat a obvan nmeck je rozstlej jako hejno kachen. O Lumsdenov osobn statenosti nikdo nepochyboval, bylo v ak jasn, e se po tom, co za il u Gazaly, zdrhal riskovat ochromujc ztrty a jeho pod nc se dili podle nj. Nabzelo se e en zcela zru it corps de chasse a zaadit jeho obrnn divize do Leesova 30. ru. Takov tvar by v ak byl pli velik, aby ho zvldl celkem nezku en velitel, jakm Lee odle Montyho nzoru bylo jedinm vchodiskem pozmnit pln Lightfoot tak, aby 10. a 30. sb or bojovaly spolen, m by pchota zskala ochranu, kterou a dosud postrdala, a tanky na mohly pln t it z doprovodu pchoty, vyzbrojen kanony a protitankovmi dly. Pi takovm sc bude volat po dal ch zmnch ani nebude dochzet k peru ovn. toky probhnou podle dosava Jen msto prlomu do otevenho prostoru a zamstnn Afrika Korpsu v boji daleko od nmeckc ovch pol a pchoty Osm armdy, se obrnn sbor rozmst v phodnm ternu, kter si sm z kter na sebe pot pevezme hlavn roli a zane metodicky ukrajovat a "drobit" obranu voj sk Osy. Nmeck pancov jednotky jist nebudou systematick likvidaci sv pchoty neinn p o na obrnn tt 10. sboru v mst, kter si sm vybral - a vsledek bude tent jako u Al

Jak se tento npad mohl v Montyho hlav v kritick chvli vylhnout, je zhada, kterou si ni kdo z jeho tbu nikdy nedokzal vysvtlit. Petransformoval sice geniln, ale pli nron o daleko jednodu koncepce opotebovac vlky - a to mu romantit vojen t historikov nik st. Veterni pou tnch ta en si naopak libovali, jak ikovn dokzal pemnit zoufalou situ du; byl to zajmav pklad Montyho v udyptomnho realismu, ale - jeliko to naznaovalo, dn koncepce corps de chasse byla patn - Monty, ktermu se odjak iva zajdalo piznat, e s nem zmlil, si za to nikdy nepiznal zsluhu, akoli mu prvem patila. Po bitv si do denku zapsal zmnu plnu, o "vzpoue" velitel tankovch jednotek se v ak nez ani slovem:

V prvnm jnovm tdnu u jsem byl s velenm spokojen. V otzce vzbroje byla situace tak dobr, mli jsme kvalitn t k tank opaten slu nm dl ou vhu dlostelectva a spousty munice. Zhruba 400 dl jsem mohl soustedit na prolomen dr v neptelskch pozicch na severu. Vcvik v ak neprobhal uspokojiv a mn zanalo bt jasn, e si budu muset ponat velmi ob e ujistit, e tvary a jednotky nedostanou koly, kter by vzhledem k nzk vycvienosti mohl skonit fiaskem. Dosavadn ztrty se vy plhaly na 80 000 a nov zformovan Osm armda se proto skldala z vel potu nevycviench jednotek. 31. srpna a v dal ch dnech vojci vybojovali sp nou obrannou bitvu. Nadchzejc bitva v a ofenzvn, a to je nco docela jinho. Umnil jsem si, e dal selhn nepipustm. Vojci n t k ivot a mlo radosti, ale smiovali se s tm ochotn. Jedin, co dali, byl spch se postarm, aby ho dostali. Bylo mi jasn, e musm bitvu nare rovat tak, aby vojci koly, ermi je povm, dokzali splnit, a e nesmm mt pli pehnan po adavky. A tak jsem 6. jna vydal Memorandum o zpsobu veden bitvy.

Memorandum mlo pt strojopisnch stran. Pvodn pln Lightfoot potal s t kmi boji a dra ko Rommel v Alam Half - kladl na rychlost, tanky a moment pekvapen. Nyn, sedmnct dn pe zahjenm akce, nov pln velitele Osm armdy pedpokldal opotebovac bitvu tankovch a p o bitva bude znamenat dlouh a tvrd boje," pokraovalo Montyho memorandum.

Vojci si nesm myslet, e se neptel sm od sebe vzd, jen proto e mme dobr tanky a siln vo, Neptel se nevzd a ns ek t k boj. Pchota mus bt pipravena bojovat a zabjet a vytrvat v tom znan dlouhou dobu. Je nezbytn nutn v tpit v em dstojnkm pesvden, e rozhodn velen bude v tto bitv ka d jin. V tto vlce byl a dosud zajat pli velk poet nezrannch vojk. Musme na dovm vojkm v tpit, aby si, budou-li obkleni nebo odznuti od svch a budou mt pocit, i pe t, sami na li msto, odkud se dok ou brnit, a na nm se sna ili udr et. Jednak tm o oblmy neptele, dle velkou mrou podpo postup na ich vlastnch operac a v neposledn a uchrn ped pobytem v zajateckm tboe po zbytek vlky. dn situace nen beznadjn, dokud maj vojci nebojcn srdce a dostatek zbran a munice. Jak vojkm pin el sv evangelium

Schopnost vnuknout Osm armd vli a odhodln podstoupit rozhodn "vra edn stet", ho v dy yvy ovala nad v echny ostatn spojeneck generly - vlastn, jak pozdji poznamen poln mar r, prv v tto vlastnosti se projevovala Montyho genialita nesrovnateln vc ne v kterkoli jin taktick schopnosti a byla dvodem, pro byl v eobecn vnmn jako jeden z velkch kapit rie. V tom se podobal Churchillovi, kter v letech 1940 a 1941 usilovn pozvedal morl ku oble enho nroda. Churchill nadchl svobodn svt rtorikou, kter se pln sousteovala na postulty civilizace humanity. Tak na krtk nv tv 20. srpna, v pedveer bitvy u Alam Halfy, u vybranch jedn . p ho sboru, evokoval obrazy, kter v myslch mu jeho bvalho pluku - 4. husarskho - z pleny nav dy:

Pnov, chystte se zasadit - ehm - nezapomenutelnou rnu - ehm - nepteli. Obil bude zral ehm - pro kosu - ehm - a seki budete vy. Bh ehnej vm v em.

Statenost ministerskho pedsedy pramenila z nezkrotnho ducha, celo ivotnch politickch bo a hluboce zakoennho pesvden o epick povaze djin. Jeho sebedvru v ak naru ovaly zc rese - jeho lka jim kal "temn dsy" - a bez "erven tabletky" v noci neusnul. Pesn opan tomu bylo u Montyho, proto e patrn nejneobyejnj m rysem jeho charakteru pr a liv a neotesiteln sebedvra. Byl-li skuten blzen, jak o nm mnoz prohla ovali, pak v blahodrn, proto e odstraovalo pochybnosti, vzbuzovalo jistotu a zaji ovalo mu klidn s . Vrozenou sebedvru nyn Monty uplatoval pi nenavn snaze nadchnout a pipravit svou armd adchzejc bitv. Dal si zle et, aby nav tvil opravdu ka dou jednotku Osm armdy, formln o vzoru svho otce misione pin el vojkm sv evangelium. "Byl to obrovsk vkon," napsal er Leese ve svch nepublikovanch pamtech. "Jeho vlastn osobnost se den po dni ila celou armdou, a se nakonec pln t bitvy stal osobn vc jednoho ka dho mu e." Montyho rozkazy v dy nesly nezamniteln otisk jeho mysli - odr el se v nich jeho talent objasovat slo it problmy, dokud nebyly zcela zejm. S jeho obvanou profesionalitou v ak uku v ruce jist ulinick samolibost, kter jako by nastavovala zrcadlo protikladm jeho povahy a kter k nmu prost vojky poutala zpsobem v djinch jeho zem nevdanm. Churchil obecn obdivovn, ale jak jednou ekla jeho ena Clemmie: "On o ivot obyejnch lid vbec Autobusem nejel nikdy a metrem jen jednou v ivot"; kde to Montyho pubertln humor a je ho zjevn, takka mesi sk starost o dobro vojk postupn mnila respekt jeho podzench v ou oddanost. Ka d jeho vrok se ihned roznesl po cel armd, jej jedinou zbavou a roztl pprava na hrozc bitvu. Jak generl Horrocks pozdji zdraznil, hol a je at pou prop obma armdami klasick vojensk hodnoty, na jinm boji ti nevdan. "Od doby, kdy jsem vm psal naposledy, jsem stle velmi zaneprzdnn," omlouval se Monty Reynoldsovm v dopise ze 6. jna - dne, kdy vydal revidovan pln pro Alamejn. "lovk opra du nem chvilku volnou; je to asi dobe, proto e v pou ti se toho stejn moc dlat ned... Bu e pjemn, a mi sem zanou chodit Times. Odebrm je cel rok, ale sem mus dorazit po moi ejsp dostanu osmdest sel najednou!!" poznamenal a se svm typickm, skoro podvdomm ego dodal: "Aspo si petu, co se psalo o m nov funkci." Poslal sv bance do Londna pokyn, a y pevedla asi 500 liber Reynoldsovm "abyste si je ponechali pro ppad, e by se se mnou nco stalo, aby ml David zhruba z eho t a penesl se tak pes dobu, ne se vyd pozst ov em," ujistil Reynoldsovy, "ani v nejmen m v myslu pipustit, aby se mi cokoli stalo a vm, e se NIC nestane. Ale pesto bych byl rd, kdyby ty penze byly u Vs, abych si nemus el dlat starosti." 29. z ustanovil systm a asovou posloupnost informovn Osm armdy o plnu bitvy. S vji otek zaji ujcch hldky, bude postupn informovn ka d pslu nk Osm armdy alespo rmc el brigd a enijnch tvar okam it, velitel prapor a pluk 10. jna, velitel prapor ni zbvajc dstojnci 21. jna - dstojnci, kte mli za kol zajistit, aby "v ichni voj datu dn informovni: "Steda 21. jna a tvrtek 22. jna budou vnovny velmi intenzvn em bude pouit vojky, kte se toku zastn, a vzbudit u nich nad en," pikzal.

Pevy ujeme Nmce potem dl i tank a Nmci vbec nemaj pedstavu, co se na n od ns val. Jestli e osdka ka dho tanku a obsluha ka dho estilibernho protitankovho dla zashne c n neptelsk tank, musme vyhrt. Jestli e ka d vyazen neptelsk tank enist zni dv, ne ho neptel stihne odthnout Tato a je t dal fakta se mus celmu vojsku sdlovat pesvdivm tnem. Vojci se mus do rozpolo en, aby se nemohli dokat, kdy vyraz do boje a pobij Nmce.

Jakmile Monty zmnil taktiku bitvy, neml zjevn o vsledku nejmen pochybnosti. V denku to v pedveer bitvy shrnul:

Jak den mjel, bylo mi stle jasnj , e poda-li se 30. sboru prorazit tu dru a dok e-li sv eln obrnn brigdy provzt uvolnnmi mezerami bez odporu do svtn dne D+1, nebudem problmy. Bude to pouze otzka asu. ekaly ns t k boje a potal jsem, e se pinejmen m tden budeme urputn rvt, ale na e yhrt musme. Bylo mi jasn, e bude zapoteb velkho odhodln a vle zvtzit; neptel se bude tvrd br it opravdu pern chvle; kdybychom v takov chvli zakolsali, mohli bychom prohrt celou bi tvu. Kritick zkladn body budou tyto: Udr et iniciativu

Udr et tlak a neochvjn postupovat podle plnu vped. Zachovat vyv en rozmstn, abychom nikdy nemuseli reagovat na npor neptele... Zsadnm rysem mho plnu je skutenost, e ka d velitel v armd, a po podplukovnky, mus vdt, jak m v bitv bojovat, jak rozkazy je teba vydvat a jak obt e z toho pro nepte . Rovn jsem si umnil, e vojci by mli jt do boje ve stavu velkho nad en. Byla to v zsad armdn bitva, veden podle armdnho plnu a bedliv zen z armdnho vel mus vdt, jak jeho loha zapad do celho plnu; jen tak lze zajistit dokonalou souinnost

Monty proto krom ka dodennch nv tv a inspekc spolhal pedev m na techniku, kterou vyvi rojench sil v Anglii, toti e se obracel k dstojnkm a dol k rovni podplukovnka na zv shrom dnch. V Anglii to dlal na schzch, kter svolval v dy po cvien; nyn s nimi za Jak pozdji ocenil jeden dstojnk jeho tbu, major Oswald, prv ochota armdnho velitele oznmit vojkm, co v nadchzejc bitv zam l dlat, pivdla k asu dokonce i ty, kte jak vyhrl bitvu u Alam Halfy. "Po Alam Half mu chlapi naslouchali stle pozornji," do dval Oswald.

Pak si ale ped Alamejnem fakt zaal koledovat o malr, kdy povd: "Takhle to bude, a co v , postarejte se, aby se to dovdl jeden ka d vojk" - to si ale po ertech troufal. Proto e kdy to pak zvorte, nezbude vm, ne se klidit... Z tv lid, co tam byli a pr jich bylo v pou ti u hezky dlouho, jste jasn etl, co si my ruci, ten si je njak moc jist v kramflekch - ten si koleduje o pkn nez. Je t nikdy n tak do detailu nevykldal, jak bude bitva probhat. Tosev, pro se nepodailo tu minulou vyhrt, to nm generlov vysvtlili, ale ten tady se neboj riskovat, mus si bejt zatracen istej." To na ns udlalo obrovsk dojem.

Major "Bill" Mather ml za kol zorganizovat jednu takovou taktickou instrukt v Amirji. "Bylo to absolutn asn. Byli jsme tam dv hodiny... Podrobn to den po dni prochzel a po al nm, jak bychom se mli ctit, jak se nm m e stt, e najednou zaneme ztrcet nadji mme ct, ale my to nevzdme." Monty pedpovdal, e bitva bude mt ti fze: "vlom", "boj zblzka" a "definitivn prlom neptelsk obrany". Varoval dstojnky, aby "neoekvali pli brzy njak zzran vsledky"; bude to neperu ovan metodick boj, kter neptel nevydr , kde to Osm armda a itva potrv dvanct dn. Za pedpokladu, e budou operovat "ze stlch zkladen", kter se bu ychle pesouvat na zskan cle, udr ovat v rovnovze a dr et krok, pak Tankov armda za d nedok e Osmou armdu zadr et. "Provedeme-li tohle v echno, vtzstv je jist." Jak pozdji vzpomnal de Guingand, Monty hlsal nutnost udr et iniciativu a "jak mus bt ka naplnn palivou touhou 'zabjet Nmce! Dokonce i vojensk kaplany - jednoho ve v edn den, d a ve svtek!' To vyvolalo vbuch smchu." Konen 21. a 22. jna byli "do tajemstv zasvceni i adov vojci Osm armdy... Vsledkem brovskho a v eobecnho nad en. Nikdy jsem nic podobnho neza il," napsal de Guingand. "Ti v jci prost vdli, e to dok ou." Zatracen hrub na Alexe

Postupem asu se Monty vi vrchnmu veliteli siru Haroldu Alexanderovi choval stle aroga ntnji a v Alexanderov tbu to budilo velk rozhoen. "Bill" Williams, kter Montymu a n Alexanderovi pedval informace od zpravodajsk slu by Ultra, vzpomnal, jak ho zarazil Mo ntyho postoj vi pmmu nadzenmu, kter ml do podzenosti velmi daleko:

Monty k nmu byl opravdu dost hrub. Byl jsem tehdy jen ni dstojnk a on pede mnou mlem Alexanderovi]... ne pmo "dr te hubu", ale ten smysl to rozhodn mlo. Nebyl - njak to dla o ten dojem - Monty kdysi Alexe uil na akademii generlnho tbu, a v tom to bylo; tak e t u pod bylo to ovzdu , chpete: "Pod vm to km" - a myslm, e to v lovku ulplo a m i dl - lovk to nekal nahlas, ale on to stejn vdl; lovk to nemusel povdt kdovjak to rychle udlat a pak to dt Alexovi a teprve pak to trochu opentlit, proto e on o t om tak pesn pont neml. Zstupce velitele Alexanderova tbu byl James Steele, mj velk ochopiteln jsme se tehdy nebavili o niem jinm ne o vlce a podle toho, co povdal Steele , Monty se k Alexanderovi choval stra n nenucen - vlastn zatracen hrub! Alex za nm jedn

u pijel a Monty mu povd: "Promite, Alexi, nem u zastavit, jedu zrovna pry..." Monty byl popravd jako podzen nesnesiteln pro ka dho. Na Alexanderovi bylo fantastick, yl velice rozumn a opravdu okouzlujc... bylo mu toti jasn, e Monty tu bitvu vyhraje. V , e m Montyho na krku, tak e - no, to vte, ve vlce trochu neposlu nost od podzenho, k hrv bitvy, muste vydr et - a tak chytr Alex byl, aby vdl, e Monty vyhraje. Nebyl dvod po tkat se kvli tomu, tak e tak to bylo... Je ale svat pravda, e Monty se k A exanderovi nechoval ani trochu podzen. A do konce se k sob chovali mile a hodn se spol u smli, ale fakt je, e Monty k Alexovi valn respekt neml a Alex Montyho nemohl vystt.

Neskrvan opovr en vi podzenm i nadzenm, kte nesplovali jeho pedstavy o vojensk pro celou Montyho vojenskou kariru pznan; mnohokrt nechyblo mnoho, aby byl propu tn a ce asto byl kvli tomu pi povy ovn peskoen. V egyptsk pou ti v ak byl na tst "z cesty" a neml tolik "ple itost k neshodm" s nad i poznamenal sir Sidney Kirkman. Pou zkrtka prostmu, asketickmu a maliko mesi skmu Mo svdila stejn jako tolika jeho biblickm pedchdcm; bylo to toti jedno z mla mst mode , kde mohl uplatnit svou vizi o vytvoen modern armdy bez ntlaku na civilisty, bez pol itickch ohled a pedev m - dky Alexanderovu moudrmu sebeovldn - bez nesnesitelnho vr tele nad sebou. Tato posledn vhoda nemohla mt dlouh trvn a tak je nemla. Prozatm v ak Monty vldl ja tn monarcha - a jak si v t loze liboval! Kupkladu rno 23. jna 1942 promluvil k vlen ondentm na mimodn tiskov konferenci. "Mnoz vlen korespondenti byli ponkud oteseni dvrou - nabubelou sebejistotou, kterou stavl na odiv," vpomnal potom de Guingand. "Mli pocit, e v tom mus bt njak hek - pece, jak si m e bt tak jist?" S Brity vyteme podlahu

Tak Montyho protivnk, poln mar l Rommel, byl hodn sebejist, kdy se zotavoval nedaleko ner- Neustadtu, kde byl v roce 1938 velitelem vojensk koly. Ped jednm bvalm kolegou se holedbal, e pokud dostane ti lodn nklady pohonnch hmot pr anky, bude v Khie do osmatyiceti hodin. U lovka, kter promarnil obrovskou anci proraz britskou obranu v dob, kdy byla velmi slab, a nyn ped Alamejnem elil kvetouc Osm armd brojen nkolika stovkami novch a vkonnch americkch tank, nebylo takov chvstn na ms Podle mnn britskch pozorovatel bylo tm nemo n, aby formovn a pesuny tak obrovsk totln taktick pekvapen. Jak se v ak ukzalo, prv k tomu do lo - napomohl tomu fakt, e yl v t dob v Rakousku. Jeho podzen u Tankov armdy v Alamejnu v ak chovali stejnou jist , e linii udr , jako on, akoli nadje, e proraz a do Khiry, se po por ce u Alam Halfy Zstupce velitele Tankov armdy Afrika generl Stumme, vrchn velitel armdnho seskupen J poln mar l Kesselring a operan f na velitelstv Afrika Korpsu, plukovnk Westphal, jedn n prorokovali, e a Osm armda - jestli vbec - zato, bude pora ena. Stumme dokonce Rom napsal, e Britov "radost bez sebe [z nadchzejc ofenzvy] zrovna nejsou. Vyteme s nimi lahu." Bohorovnost vysokch nmeckch dstojnk se projevila i pi nv tv plukovnka Lisse - veli ravodajsk slu by v Berln - kter pijel na alamejnsk linie 23. jna a v podveer telegra o Berlna, e se dv ne v listopadu tok neek. Prv v den, kdy Liss odeslal zprvu, e na egyptsk front je klid, Monty vydal sv histori Osobn poselstv velitele armdy, kter ml vyslechnout ka d pslu nk Osm armdy: 1. Kdy jsem pevzal velen Osm armdy, ekl jsem, o provedeme, jakmile budeme pipraveni. 2. NYN jsme pipraveni. e na m kolem je zniit ROMMELA a jeho

Bitva, kterou nyn zahjme, bude patit k nejvznamnj m v djinch. Bude znamenat kritick tu v tto vlce. Budou se na ns uprat oi celho svta a budou dychtiv sledovat, jak se bi bude vyvjet. My jim m eme odpovdt ihned, e "vyvjet se bude podle ns."

3. Mme prvotdn vybaven: dobr tanky, dobr protitankov dla, poetn dlostelectvo a v e; podporuje ns nejlep dern vzdu n sla na svt.

Je zapoteb jedin, aby jeden ka d z ns, dstojnk i prost vojk, vkroil do tto bitvy s t ji do konce - bojovat a zabjet - a nakonec zvtzit.

Dok eme-li to v ichni, vsledek bude jedin - spolen neptele rozdrtme a vy eneme ven ze riky. 4. m dve vyhrajeme tuto bitvu, kter je kritickm bodem cel vlky, tm dve se vrtme nm.

5. A proto ka d dstojnk i prost vojk vykro do boje s nebojcnm srdcem a s odhodlnm ovinnost, dokud bude dchat. DN VOJK A SE NEVZDV, POKUD JE NEZRANN A M E BOJOVAT.

Modleme se v ichni, aby nm v emohouc Bh dopl vtzstv B.L. Montgomery generlporuk, kancel vrchnho velitele, Osm armda OZBROJEN SLY STEDNHO VCHODU 23.10.42 V echno je pichystno

Generl Leese pozdji vzpomnal na posledn hodiny ped bitvou. "Pomalu jsem obj dl boji t louval s co nejvt m potem rot, posdek tank a dl a enijnch oddl. Jel jsem velmi poma nevil v udyptomn psek a jako obvykle jsem neml pedn sklo, tak e do mne pra ilo slun i klidn a zamy len - hodn jich psalo dopisy a asto jsem narazil na kaplany, kte dvali posledn pomazn. V ude jsem ve vzduchu ctil sebedvru a oekvn, ale zrove i vdom, bou maj. Ka d vdl, co m dlat, a myslm, e jsme si asi v ichni uvdomovali, jak asn Morlka armdy byla ohromn vysok a v ude byla patrn vle uspt i dvra v na i pipravenos V pedveer bitvy jsem veeel s velitelem armdy. Po veei se m zeptal, co hodlm dlat. O em, e chci zkontrolovat [dlosteleckou] uzvru. Zeptal se m, co si myslm, e tam uvidm, mu to bude; a hned dodal, e u nem u udlat nic, co by bitvu je t ovlivnilo. Prohlsil, e kol jt si brzy lehnout, abych rno vypadal odpoat a svm vzhledem dodal vojkm sebedv musm bt ve vrcholn form, abych se dokzal vyrovnat s nevyhnutelnmi otesy a byl schopen rychle a moude naplnovat toky na dal noc." Monty se pak uchlil do svho pvsu a psal do denku. Major Williams ohlsil, e podle nme epe neptel nem sebemen podezen, e se v noci zane bojovat - e v ak m momentln s 100 000 vojk. Osm armda tala pot, co byla do frontov linie vyslna 51. skotsk divize spolu se znan lami, tm 195 000 mu , tak e podle vt iny vojenskch teoretik stle nemla potebnou pe kter je zrukou vtzn ofenzvy, zvl v plochm kovinatm ternu, kter neskt praktick "Tak tedy nadchz den D," napsal Monty. "V e je pichystno k velk bitv."

Neptel v, e hodlme zatoit, a u njakou dobu zesiluje svou obranu. My mme na sv stra vu a velkou pevahu v potu vojk, tank, dl i ostatnho materilu. Rovn morlka v na armd dostoupila nejvy ho stupn; ka d dstojnk i prost vojk v, nm jde, a v, jak se v bitv bude bojovat a jak se doshne vtzstv. Velen je v podku a vybaven prv tak. Vcvik tak docela v podku NEN, a proto musme b zetn. Po sp nm vlomu se nesmme zte tn vrhnout do mobilnho boje, irokho obkliovn ak nevdli kudy kam. Prnikovou bitvu musme ukonit v takovm postaven, abychom mli taktickou vhodu, a na mst kud se nm budou dobe zanat "drobiv" akce, jejich elem je znien obrannch sil nept Jeho obrnn jednotky nebudou neinn pihl et; budou muset provst protitok a pak je zni Prnikov bitva byla naplnovna podle toho.

Vdl, e bude prolita spousta krve, ale tomu se nedalo zabrnit, a naopak z dlouhodobho hlediska, bude-li bitva mt opravdu rozhodujc vznam, spousta ivot se tm zachrn. Zpis

v n:

Cena t bitvy bude vysok, proto e to opravdu bude vra edn stet. Soudm, e boj zblzka v " vch" operacch mohou trvat asi tden a po celou tu dobu nesm na e smrtc seven ani na ok chabnout. V i ztrt v bojch tohoto tdne jsem odhadl na 10 000. Nyn potebujeme u jen trochu tst a slu nho poas.

Nkdy po jedenadvact hodin, kdy dopsal dal vahy o budoucnosti armdy po vtzn bitv ace, jestli e v nadchzejcch operacch budu mt 10 000 a 20 000 padlch a ztratm znan p vy eneme Nmce ze Severn Afriky, budu muset na e sly zreorganizovat. Pln reorganizace byc h si ml promyslet u nyn) a peetl nkolik strnek romnu, el spt. Ve 21.40 zahjilo dlostelectvo uzavrac palbu, nejvt od potku vlky. Zem se otsala blohu rozsvcely zblesky z vce ne 800 dl. Dvacet minut nato pekroili vchoz ru prvn Bitva u Alamejnu, kritick bod zvratu 2. svtov vlky, zaala. st tvrt BITVA U ALAMEJNU

Generlporuk von Thoma se vzdv Montymu ve chvli, kdy bitva u Alamejnu vrchol, 4. listopadu 1942. IMPERIAL WAR MUSEUM Vlom

Chaos prvn noci - vbuchy min a grant, minometn palba, psek, peru en spojen, ztrty zzrakem uklidnil na svtn 24. jna 1942, prv kdy se velitel Osm armdy probouzel. tok probhl jako naprost pekvapen. Nmeck ani italsk dlostelectvo minimln hodinu ne Souasn toti zaala probhat srie vzdu nch nlet od Stedozemnho moe a ke Kattrsk p v pesvden, e k ppadn ofenzv Osm armdy m e dojt jedin na jih od jeho lini - n anu se m soustedit dv. Pro Afrika Korps to byl opravdu katastrofln zatek bitvy. Prohr ice dosud nebyla, ale Rommelova ulvac doktrna, kter mla ka d tok zdusit v samm potk sta probojovat z minovch pol, zpsobila pohromu. A proto e neumstil do kopc Mitejrje d elkou posdku, dal Montgomerymu do ruky innou pku, s n pak Osm armda cel jeho obrann en rozevela. Tak Stummeho sebejistota byla v pravm slova smyslu osudn. Pesto historikov jeho pamtce neprvem ubl ili, kdy mu pisoudili vinu za por ku Tankov armdy Afrika u Alamejnu. Stum l zku en a u vojk oblben tankistick velitel, zocelen v bojch na rusk front. Navzdor Rommel odmtl svit jin ne krtkodob veden bitvy, jak oteven piznal v pamtech: "Gen ml po dobu m neptomnosti zastupovat ve funkci armdnho velitele armdy... Dost ho vyvedl z mry, kdy sly el, e v ppad vt britsk ofenzvy hodlm len peru it a vrtit se nemm dvru." Stumme se nemlil. To Rommelova volba boji t, podrobn naplnovan obrana i elezn jistota, e mus bojovat tak a ne jinak, odsoudily vojska Osy k por ce, nikoli Stummeho doasn vel en Afrika Korpsu. ivotem v ak za tu chybu zaplatil Stumme, nikoli Rommel. Stummeho smrt

e se Osm armda za jedinou noc probije nejhust nmeckou obranou a rozmst v klovm zvl tejrje pchotu, tanky, dlostelectvo a protitankov dla, pipadalo Rommelovi zcela nepocho iteln, proto e byl pesvden, e ho pinejmen m dva dny pedem bude varovat pohyb neptel lavnch tles doprovzejc pchoty. as a zmatek v nmeckch adch je t vystupovala skut

a nlety pou tnho letectva vyadily b n komunikan prostedky z provozu a nmeck rdiov dila spojeneck letadla. Celou noc pichzel na Stummeho velitelstv jeden posel za druhm se zprvami o britskm toku. V zoufalm sil rychle odhadnout hlavn sektor britsk ofenz al Stumme pesn to, co by na jeho mst udlal i Rommel - vyrazil do ternu, aby to situaci zhodnotil osobn. Neml pravdpodobn nejmen tu en, jak hluboko Australci severn od Mite ronikli, proto e prv tam, v minovm poli "J" byl jeho tbn vz zasa en minometnm grante dostal infarkt a na mst zemel. Kesselring pozdji napsal: "Ka d, kdo v, jak dle it js rannm konfliktu prvn rozkazy, nebude mt problm pochopit, co smrt generla Stummeho pro celou bitvu znamenala." V poledne byl velenm Afrika Korpsu na pechodnou dobu poven generl von Thoma, kter se r ozhodl vykat, proto e se neobjevovaly dn znmky vjezdu neptelskch tank z "blovch pezdvka pro Rommelova minov pole]. Jednal by Rommel jinak? Ve svch pamtech k tomu napsal: "Byl jsem pesvden, e ani ten ne jschopnj tankistick generl nebude s to pijmout sprvn opaten, dojde-li na alamejnsk enadlmu vvoji, nebude-li Brity dobe znt. Pouh slova nedok ou pedat zstupci ve kerou ." Tohle ov em napsal a dodaten. A mimoto, kdy dva roky po bitv u Alamejnu elil na pl ch die tmu britskmu generlovi, udlal zcela toto nou chybu: nejen e na potku bitvy nebyl n velitelskm postu, ale navc pou val stejnou "ulvac" taktiku, kterou vymyslel pro Alamejn . Kdyby na tok britskho 30. p ho sboru okam it odpovdl silnm protitokem a odrazil ho, odobn, e by se Osm armda pokusila o druhou "prnikovou" operaci - ve v ech pede lch p dy se tok nezdail hned napoprv, toti nov velitel Osm armdy nadil sta en, aby zamezi pltvn ivoty svch vojk. K situaci, jak byla na svitu 24. jna tud z velk sti pispl sm Rommel, akoli byl p hodin a na boji t dorazil teprve p tho veera. Nezamyslel toti se nad vychytralou obran jakou pedvedli Britov u Alam Halfy, kdy dovolili neptelskm tankm proniknout do minov pol a vlkali je na msta obsazen skrytou posdkou. Jedin, co mohl von Thoma po Stummeho smrti udlat, bylo pokraovat v ulvac politice, kterou Rommel ped odjezdem nadil, a douf t, e verva neptele v t kch bojch, kter ho teprve ekaj, ochabne. Auchinleck koneckonc i sv pevahy tak nedokzal vyu t a pozice i sla Osy jsou dnes nesrovnateln vt . Tankov ka tedy pijala boj podle Montgomeryho pravidel. Boj zblzka zaal. Promarnn ple itost

Nmeck reakce na britsk vlom byla sice zmaten, jen e britsk strana na tom nebyla o mnoho lpe. Prvn zprvy o postupu na pravm kdle 30. sboru byly tak optimistick, e ne velitel Osm armdy v Burg-el- Arabu de Guingand varoval operanho nelnka plukovnka Mainwaringa, pokud austr. div. bude mt jen mal ztrty, armdn velitel se mo n rozhodne zatoit na pob r, aby ho vyistil, dokud jde v echno dobe. K tomu bude zapoteb vydatn podpora bombardr ." Bylo 24. jna 5.50 rno. V 9.15 v ak bylo v echno jinak. Ani jedna britsk obrnn jednotka na pravm kdle dosud nep azila ven z minovho pole a ty, kterm se to na levm kdle podailo, nyn dajn ustupuj! Leese v zoufalm odhodln vyu t prchod v minovm poli, vyi tn na novozlandsk stran p rno, navrhoval, aby Lumsden pou il lev "trycht" a provedl tudy nejen levou, nbr i prav u divizi (1. obrnnou), m by se vyhnuli ucpanmu mstu. Lumsden v ak nebyl k zasti en a j odmtal bez nj rozhodnout. V deset hodin bylo zejm, e ve ker vhoda z momentu pekvapen je ta tam. Podle sira Olive Leese to byla promarnn ple itost u Alamejnu. "Obrnn jednotky mly velkou anci," napsal publikovanm popisu bitvy. "Rommel se dosud nevrtil z Itlie [!]. Tankov armd nikdo neve lel, tak e pro jednou bojovala chaoticky. Generl von Stumme byl zabit v minometn pal b.... kdybychom dokzali hned prvnho rna prorazit, pak bychom mli velkou anci nmeck ta postupn zniit. V poledne tho dne v ak bylo jasn, e obrnn jednotky neprorazily, a j velmi siln pochybnosti, e se to je t nkdy poda." Monty si myslel tot . "Asi v 11.00 dopoledne jsem zaal mt siln dojem, e akce 10. sboru potrdaj " vu" a eln, " zapsal si do denku. Promluvil jsem s Herbertem LUMSDENEM a pesv sem ho, e je nezbytn nutn, aby sv obrnn divize vyvedl z minovho pole do oteven kraji de budou moci manvrovat, a e se mus co nejvc vzdlit od minovho psma. Odjel ode mne asi v 11.30 ke svm divizm. Zatm na mne svm vystoupenm v bitv zvl dobr dojem neudlal; u pou ti asi moc dlouho; byl u dvakrt rann. Jasn vidm, e potebuje vzpruhu a pevnou ruku

Mo n na tom bude lpe, a V blovch zahradch

se boje trochu hnou z msta. Tahle 'stojat' situace mu nedl dob

Velitelm Lumsdenovch diviz v ak 'stojatost' zjevn vyhovovala. Kdy Leese nav tvil novoz k velitelstv za pahorkatinou Mitejrja a po del m hledn konen objevil velitele 10. obr ze Gatehouse, jeho neochota vyu t spchu pchoty ho rozzuila do bla. Okam it telegrafick ormoval Montyho. Freyberg se nabzel, e pevede svou podprnou brigdu (9. obrnnou) "pes v k", pokud ho Gatehouse bude se svou 10. obrnnou diviz krt. Gatehouse to v ak odmtl, ja k Leese popisoval:

Gatehouse tvrd, e... cokoli vystr nos nad heben, je rozstleno. Jeho hlavn starost mo je, aby dostal 10. obrnnou div. do postaven, kde by na ni zatoil nkdo jin... Pod doko tvrd, e byl vycvien ke statick roli. Myslm, e je toho na nj moc. ekl jsem Bernardovi eyberg], aby se s Gatehousem a veliteli brigd se el. Dal jsem mu k dispozici cel dlos telectvo sboru a navrhl mu, aby se pozdji za kouovou clonou o nco pokusili... Prozatm se nedje prakticky nic.

"V prbhu dopoledne jsem dospl k nzoru, e se obrnn divize rozhodly pro neinnou taktiku zapsal si Monty do denku kolem poledne. "Do akce je bylo teba umle vyhecovat a poteb ovaly rozhodn velen. U velitel v ak vle toit chybla naprosto; petrvvaly obavy ze ztr byla v jejich och osmaosmdestka." Ve 12.25 Monty, znepokojen zji tnm, e Nmci kladou k pedmost nov minov pole, telegrafoval Lumsdenovi:

Od velitele armdy: Je nezbytn nutn dostat ob obrnn divize konenm clem 30. sboru ven, neptel obklop je t vc. Podnikaj se kroky k pesunu 1. obrnn div. kupedu s 51. div. sden a se sejde s generlem Leesem na NZ div. vel. a dohodne 30. sborem dlosteleckou podporu pro pesun 10. obrnn divize pes frontu NZ div. Cel pln mus bt v dn souinno rou dlostelectva, z eho vyplv nezbytnost asnho zahjen, m-li bt cel operace skon oledne.

Monty vdl, e rychlost a dlostelectvo jsou ivotn dle it. Oba velitel sbor, Leese a poslu n se li k porad. Kdy se Monty dovdl o Lumsdenov nvrhu - zatoit sp v noci ne ve 13.05 zavolal na Lumsdenv tb a pikzal "informovat velitele sboru, e armdn velitel a uje za nezbytn dostat 10. obrnnou divizi ven "dnes odpoledne". Za hodinu zavolal z novu a zdraznil, e "je teba provst je t jeden pokus prorazit pedmost. Je odhodln risk ztrty za pedpokladu, e se obrnn divize dostanou ven do oteven krajiny, aby mohly pokra at NZ [drobiv] operace. Velitel sboru nech je o tom informovn." Prozatm sice britskm tankm v levm trychti skuten hrozilo, e se v zkm profilu v min akln, av ak situace v pravm trychti byla nesrovnateln hor , proto e dosud ani jedna ob tka nepostoupila na frontovou linii pchoty, nato aby se dostala "ven". U pedtm ve 13. 50 velitel enist brigdn generl Kisch telegrafoval Montymu, e eln brigda 1. obrnn d k se zd vbec nepostupuje". Kdyby byl Lumsden asn rno pouze odklonil zbytek divize smre m k novozlandskmu pedmost, jak navrhoval Leese, nemuselo k problmu vbec dojt, kde to n usel pmo zashnout Monty. "Tak trochu jsem zanal bt zklamn LUMSDENEM, BRIGGSEM (1. obr. div.), FISHEREM (2. ob r. brig.) a tak GATEHOUSEM," napsal Monty do denku - pot, co Lumsdenovi pohrozil, " aby dodal trochu 'elnu' velitelm svch diviz, jinak, pokud se BRIGGS a FISHER nepestan ou courat vzadu, na mst je sesadm z velitelskch post a nahradm nkm lep m. Mlo to do tak e byly ihned hotov plny, jak za podpory 30. sboru dostat obrnn divize ven." V 15 hodin zahjila 51. divize tok pchoty, kter ml prorazit prchod pro 1. obrnnou diviz , a v 15.45 do lo hl en, e "armdn velitel tla na 1. obrnnou divizi na severu, aby co leji postupovala vped." Do plhodiny pak nsledovala zprva, e pedn obrnn brigda "kone od a projde jm, jakmile ho dokonale vyist." V podveer byla 1. obrnn divize zejm kone ku", ped elem pchoty. "Medicna zejm zabrala," napsal si Monty s levou do denku, kdy 20 jedna brigda 1. obrnn divize ohlsila, e stoj na "Piersonu", pvodnm cli obrnnch plnu Lightfoot, na severnm konci ohranienm mrnou vyv eninou ledvinovho tvaru, znmou kopec Ledvina. Monty se v ak mlil. 1. obrnn divize sice byla za minovm polem na prav stran pedmost, d svho cle na Piersonu byla je t daleko; novozlandsk 9. obrnn brigda na lev stran p

oila od Mitejrje jen asi o kilometr a 7. obrnn divize v Horrocksov 13. sboru v Himejm atu mla od vyjet do volnho prostoru je t velice daleko, proto e se j vbec nepodailo pr t druh minov pole "nor". Rommelovy "blovy zahrady" se ukzaly jako neobyejn inn. Zklamn prvnho dne

Monty o skuten situaci neml tu en a domnval se, e pln Lightfoot nyn zdr uje pouze sel useovy 10. obrnn divize. Gatehouseova 8. obrnn brigda zaala s przkumnm tokem za heben Mitejrje v estnct hod dne, av ak jej postup byl i pes Montyho zvl tn telegram nemastn neslan. V 18.45 ohlsil tel Lumsdenova tbu armdnmu veliteli, e "brigdu zadr ela minov pole ji n od Mitejrje uadnicov st. Toto minov pole bylo polo eno dnes. Je kryto dly a kulomety a tankovm odd - pibli n 21 tank. Ji n od tohoto minovho pole operuje skupina Littorio, kter se stetl . a 9. obrnnou brigdou. Asi 17 tank bylo znieno, ale na e ztrty byly mal. Na veer chys operaci, kter m [Gatehouseovu] 10. obrnnou divizi vythnout do volnho prostoru. Pozice 24. obrnn brigdy nen znma." Monty, ktermu se ulevilo, e 1. obrnn divize je alespo na Piersonu - jak potvrdil ve 2 1 hodin 10. sbor ("Generl Lumsden s uspokojenm hls, e 2. obrnn brigda je na vyv enin vho tvaru") si el lehnout. Prvn den bitvy mu pinesl znan. zklamn. Moment pekvapen a ost potenho nonho toku pchoty v ak pece jen vyv ila selhn britskch tankovch tv ich operace se nyn oproti plnu opo ovaly o tm tyiadvacet hodin, ale jakmile se v noci houseova 10. obrnn divize probojovala po bok Briggsovy 1., mohl Monty zat s "drobenm" a nenavnou likvidac protivnka. Byl toho nzoru, e iniciativu m on a byl odhodln nevzda se j. Krize

Kdy se v nedli 25. jna za svitu velitel Osm armdy probudil, uvidl nad sebou bledou a aranou tv nelnka svho tbu, brigdnho generla de Guinganda. Pohldl na hodinky a zji dv rno. De Guingand se omluvil, e ho bud, vysvtlil v ak, e zejm hroz krize. Od 22 hodin sed v velitelskm voze na velitelstv v Burg-el-Arabu, sleduje zprvy o Gatehouseov toku a zn epokojuje ho, e po tech hodinch msnho svitu se 10. obrnn divize nepohnula z msta. Z dy za generlem Leesem - a ten mu povdl nco tuze smutnho.

Brzy po setmn mi zavolal generl Freyberg a prohlsil, e se nedomnv, e 10. obrnn divi atin pipravena na tok. Velitelstv generla Lumsdena bylo docela blzko a on za mnou tak za el a stejnmi slovy ja ko Freyberg mi oznmil, e pochybuje o sprvnosti rozhodnut prorazit s tanky v noci. Od povdl jsem mu sice, e je-li o tom skuten pesvden, ml by okam it zajet za generlem , ale on ode mne ode el.

Lumsden neml vbec v myslu jt za Montgomerym, proto e novho velitele Osm armdy nesn el ho nenvidl. Major Williams se jeho postoj pokusil pozdji objasnit: Pamatuji si, e u tenkrt, kdy chodil k Montymu v nezvyklou dobu na konzultace o vcviku , to ve mn vzbuzovalo dojem, e zatmco Leese a Horrocks vystupovali naprosto podzen - p rost to tak ctili, Horrocks to skoro pehnl, pod kal "ten je fakt fantastick", a tak kampak s tm na Lumsdena. Ten se v dycky pihrnul cel elegantn - vte, v dycky ml na krku vbn tek a safari ko ili - v dycky byl jako z mdnho asopisu a pitom tu pardu nosil ta bale. A to v echno - myslm Montyho komick pokrvky hlavy - mu oividn ani trochu nesedlo. Byl mezi nimi mlem spoleensk rozdl. Lumsden ml vi tomu sm nmu prckovi, kter se ped baretech, takov ten staromdn pezrav pstup kavalra. To si samozejm trochu dom lm m to na mne dlalo. Ale takov byly jeho postoje a chovn... Myslm si, e Lumsden na Montyho rlil a trochu jm opovrhoval. Zejm ho popuzovalo, jak Mo ty chodil, jak zvedal hlavu - "arogantn parchant" - a takov ty vci.

Po Alamejnu byl Lumsden zbaven velen a v roce 1945 padl v boji. Freyberg v ak pozdji ml dojem, e Lumsden oprvnn pochyboval o obrnnm toku na postaven "brnn do hloubky bez podpory pchoty. "Vdl jsem, e to nepjde, dokud se neproraz dra," napsal Freyberg K ppenbergovi v roce 1949. "Nemyslm si, e se generl Lumsden ve svm odhadu zmlil, ani ped

bitvou ani bhem n. Mus se mu piznat, e byl tehdy nejzku enj tankistick velitel v z a ml v iv pamti, jak na e tanky dopadly u Knightsbridge [v bitv u Gazaly] v nkolika m minutch. Vm, e nevil plnu, podle kterho mly tanky prorazit obranu, kde nebyla dn d mho nzoru ml generl Lumsden pravdu, ale udlal chybu, kdy to neekl armdnmu veliteli." To ov em bylo napsno o hodn pozdji. V danm okam iku toti Freyberg doslova bsnil nad boh stou zbablost britskch obrnnch tvar, proto e jeho vlastn novozlandsk tanky vyrazily ternu Mitejrje 24. jna ve 22 hodin jako prvn a v tsnm zvsu je sledovala jeho podpr nn divize - pak je v ak t k tanky 10. obrnn divize nechaly bez ochrany, proto e utrply a sthly se. Nmci dost dobe nechpali, pro Britov nevyu ili sv vhody rno ani odpoledne, a obklopili st je t vt m potem dl a nakladli mnohem vc min, proto e sprvn pedpokldali non t nali si proto podporu stemhlavch bombardr, Stuk. Nlet osvtlil kolonu novozlandskch z acch vozidel, kter se zhy stala terem nmeckho ostelovn. Velitel 8. obrnn brigdy, tanky pejel kolem hocch aut, apeloval na generla Gatehouse, aby tok odvolal, a pi t p ti nechal sv pluky rozptlit. Freybergovy jednotky zatm osamocen trely za hebenem Mitej rje a ekaly na podporu t kch tank, kter pochopiteln nepi la. 25. jna v 1.40 Gatehou rozhodnut ma Lumsdenovi - a ten se vykrucoval. Proto se v t chvli de Guingand rozhodl nedbat Montyho rozkazu, e nechce bt ru en, a vz budil ho. Podle jeho mnn toti do lo ke krizi, kterou mohl vye it pouze armdn velitel. O iven akce

"Vylil jsem mu situaci," vzpomnal o mnoho let pozdji de Guingand. 'Pijdou ve 3.30?' o pil velitel armdy. 'Souhlasm s vmi - budu tam.' Krtce ped schzkou jsem za el do pvsu s mapami a on tam sedl na stolice nad mapami a k e..." Je t k ci, jestli Monty de Guingandovo oznmen patn pochopil. Podle jeho vlastnho den poradu v pesvden, e v echno probh dobe s vjimkou Gatehouseova sektoru v pahorkatin Zapsal si, e ve 2.30 byla 1. obrnn divize na prav stran pedmost "venku z minovho pol zatmco nalevo "byla 9. obr. brig. NZ div. uvnit minovho pole a chystala se pesunout na jihozpad podle [drobivho] plnu"; Horrocksv 13. sbor mezitm z jihu nedaleko Himejm atu, hlsil, e "7. obr. div. vyistila prchody v minovm poli a obr. brig., kter jede v e e, postupuje zpadnm smrem ven z minovho pole." S tmto optimistickm obrzkem kontrastoval nsledujc zpis v Montyho denku: "10. sbor ohl e 10. obr. div. nepostupuje dobe a e ji zdr uj minov pole a jin obt e. GATEHOUSE proh mu ta operace m e bt ukraden, proto e i kdy se dostane ven, octne se na pednch svazch JRJE ve velice nepjemn situaci, e jeho divize nen dost vycvien ani dost fit na tak ob race, tak e chce zstat, kde je. LUMSDEN se pikln ke GATEHOUSEOVU nzoru." Zpis v denku ze 3. hodiny rann zn: "Bylo jasn, e splnn mch rozkaz, aby tanky vyjely venho prostoru, je ohro eno GATEHOUSEOVOU neochotou opustit zakopan pozice v pahorkat in MITEJRJA. LUMSDEN se piklnl ke GATEHOUSEOVU nzoru, a bylo tud zapoteb provst n ou a innou akci." Jak ml Monty pimt Nmce k protitoku v mst vlastnho vbru, kdy britsk tanky nepedst eckou obranu vbec dnou hrozbu? V tom bylo jdro pudla. Jak k tomu poznamenal novozland sk oficiln historik: "Velitel obrnnch jednotek hodlali zvnit tradici, zavedenou gener Gottem (pod nm Lumsden i Gatehouse slou ili), kdy s plnem naoko souhlasili, ve skuteno sti v ak mli v myslu za ka dou cenu bojovat podle svho." Kdy Freyberg zahajoval tok, Lum den ho varoval, e zahrvat si s tanky je "jako zahrvat si s ohnm... Je to jako souboj . Kdy nedok e vyu t ple itost, dostane rnu sm. Nen dvod, aby tanky pebraly lohu Lumsden nyn pnliv prosil Montyho, aby si telefonicky promluvil s Gatehousem sm. Toto piznn Lumsdenovy velitelsk slabosti Monty zaznamenal do bitevnho denku: GATEHOUSE chtl sthnout ob... obr. brig. zpt za minov pole a vzdt se v ech vhod, kter a dosud zskal; od uvdl, e jeho postaven v otevenm prostoru bude velmi prekrn a e by mohl utrpt t DEN s nm souhlasil. Skuten problm je v tom, e LUMSDEN se GATEHOUSE boj a neum mu tvrd ruit." Lumsden ani Gatehouse oividn nedokzali pochopit, e pokud obrnn jednotky nevyjedou z mi novch pol, nemohou zat "drobiv" operace a neptel dokonce ani nemus poctit nutnost pr rotitok. Bitva by se tak pln zastavila. Monty vdl, e bez ohledu na ztrty mus udr et iniciativu, a proto mus vystupovat tlak. G houseovi proto vynadal a trval na tom, e si mus "probojovat cestu ven", nae

jsem si velmi oteven promluvil s Lumsdenem. ekl jsem mu, e nepipustm jakkoli poru en odnho plnu ani rozkaz, kter jsem za tm elem vydal; pikzal jsem, e obrnn jednotky minovm psmem a vyjet do volnho prostoru za nm, kde budou moci manvrovat; v tto chvli y ka d zavhn nebo nedostatek pevnho odhodln mohly bt osudn; pokud se na to GATEHOUSE terkoli jin velitel "nect" a d najevo znmky slabosti, okam it ho v jeho funkci nahrad inm. Pot jsem vydal jednoznan rozkazy pro 10. a 30. sbor.

Monty si byl jist, e vsledek bude rozhodujc. O tyi hodiny pozdji, 25. jna v 8 hodin i s uspokojenm zapsal, e dal Gatehouseova brigda, 24., "prorazila do otevenho prostoru a zstala stt vedle levho pluku 2. obrnn brigdy na Piersonu. Nadto cel 9. obrnn brig "minov pole za zdy" a byla pipravena podpoit Freybergovy drobiv operace s jednm pluke m od Gatehouseovy 8., kter byl "venku" vprosted. V echno tedy prozatm vychzelo dobe a m y jsme byli na pozicch, kter jsme doufali zaujmout v 08.00 24. jna," dodval. "Udlal js em dobe, kdy jsem byl vera v noci na LUMSDENA a GATEHOUSE tvrd. Je neuviteln, kolik slabch velitel mme," pokraoval. "Vera byl v jednom stadiu bitvy 1 sbor zcela neinn, nedlal vbec nic a ekal, e to za nj udlaj jin. Nikde nebyla vidt udlat svou prci a jt dl; jejich akceschopnost se musela znovu umle podntit a zbylo to na mne. Av ak nyn je v echno pipraveno k tomu, abychom mohli naru ovat linii neptele a u r et iniciativu; vera toti hrozilo, e o ni pijdeme." De Guingand ve svch povlench pamtech Operation Victory i tsn ped smrt trval na tom, rozhodnosti, kterou velitel Osm armdy projevil, byla by se cel britsk ofenzva u Alame jnu zhroutila: "Nebt toho, jsem pesvden, e tok by jen tak vy uml do ztracena a takov akho jsme nakonec doshli, by vbec nebyl mo n. Kdy schze skonila, nikdo neml sebemen o tom, co ml velitel na mysli." Sir Oliver Leese ml stejn nzor: "Nepochybuji, e tato schzka odstranila z mysli ka dho astnka i ten posledn stn pochybnosti o tom, jak jsou elitele armdy." Ve skutenosti se v ak mlili. A bylo "odstrann ve kerch pochybnost" z psychologickho h jakkoli vznamn, pravdou bylo, e ke zhroucen obrnn ofenzvy Osm armdy u do lo. Selhn hlavnho plnu

25. jna v 7.15 Monty v pesvden, e Gatehouse u vyistil minov pole natolik, aby tudy rojt zbvajc pluky 8. obrnn brigdy, potvrdil rozkazy Lumsdenovi "lokalizovat a zniit n sk obrnn bojov skupiny" a "zajistit, aby do [drobivch] operac 2. novozlandsk divize j zpadn od Mitejrje nezashly obrnn sly neptele rozmstn na zpad". Je t v 10 hodin dopoledne pevn vil, e operaci Lightfoot dovede do konce podle pvodnho . O plhodiny pozdji v ak jeho dvrou hluboce otslo hl en 10. sboru, e 1. obrnn divi Piersonu nedoshla - 10. sbor teprve nyn piznal, e 2. obrnn brigda dr pouze vchodn dviny jej zbytek zaujmaj obvan nmeck dla r e 88 mm. A to nebyla jedin patn zprva. 13. sbor dole na jihu v Himejmatu rovn piznal, e nen " z minovho psma"; ukzalo se, e velitel sboru generl Horrocks nadil 7. obrnn divizi, k na minov pole "nor" vzdala. Horrocks si vbec neuvdomil, jak zva n byl kol proniknout nov pole Osy. "Pip" Roberts o tom pozdji napsal:

Bylo poteba dostat se pes dv minov pole - "Leden" a "nor" - a bylo jasn, e kdy lovk ojet, poteboval pomoc pchoty. My jsme mli pchotu od 44. brigdy a je t svou vlastn; jen o toho se najednou udlal takov dl pln - mm dojem, e ho spunktoval Horrocks - kdy se m oprv pou t takzvan " korpiny", to byly odminovac tanky ze starch Matild a byly velice n olehliv. Ty mly vyistit prjezd minovm polem. No a Horrocks shrom dil obrovsk mno stv, skoro cel prapor obrnnch voz, kter mly jet rychle projet vyi tnmi cestami a vysbrat je, chpete, v echny vyvzt ven. To nebylo nic p m. Upmn eeno neml jsem velkou dvru, e obrnn vozy k nemu budou, chci ct, s tm nikdy jsem zkrtka nevil, e s takovm pancem jsou vbec k nemu. A ty obrnn vozy mly tedy ped 22. obrnnou brigdou. A tosev, dostaly se do dlosteleck palby a tak dle, a j osobn jsem nevil, e maj an atily ke mn, spadaly pmo pod velitele [7. obrnn] divize, tak jsem si ekl, fajn, a si zkus. Jenom e nejvt kus prce v prora en cest v minovm psmu mly odvst prv korpiony. A kd

a zatarasily cestu, museli pjt enist a miny zne kodovat run - m nastalo obrovsk z ci jsme tm pdem mli za sebou jen jedno minov pole. A tak jsme treli mezi minovmi poli - a ob minov pole byla tady a Himejmat tam - ani ne 2000 metr od ns - pmo na ns koukal z v ky. To tedy byla podn o emetn situace. Pak jsme to p t noc zkusili znovu. Ale to u jsme nemli dn funkn korpiny, mli jsm rlovnin pluk a tak njak se stalo - v n jsem netu il, jak k tomu mohlo dojt, ale vojci K nina pluku - kter ml vytvoit pedmost ped prchodem uvolnnm enisty - ode li zsti je smrem, a kdy jsme k tomu prchodu dorazili my, nebyla tam vbec dn pchota. A pak jsme p v echny tanky - minami nebo zsahy z protitankovch dl. Bojovali jsme se celou noc, al e nepostoupili jsme ani o p. Tak jsme se vrtili. A pak jsme tok zru ili... Vm, e Horrocks byl zklaman, e jsme neprorazili. Podle m si myslel, e jsme se dost nesn a ili, ale to se zkrtka nedalo. Ka d tank, kter projel tm prchodem, neptel pohodln od pkn jeden po druhm. John Harding [velitel 7. obrnn divize] k nm pijel a vidl to taky le jsem si jist, e si Horrocks myslel, e jsme tamtudy mli profret. Jen e ten trycht byl velice, velice zk a celou dobu ho ostelovala protitankov dla...

Ve svtle tohoto nezdaru ml Roberts pozdji velice mnoho pochopen pro Lumsdena a Gateh ouse na severu: "Ach, opravdu si myslm, e [Monty] oekval vc, ne se dalo zvldnout - o m c vc. Vte, v dycky kdy tote s tanky - a tohle se provdlo podle podrobnho, pedem vyt - mte velice t k ztrty - obrovsky t k ztrty. Kdy chcete, aby ml t k ztrty nepte y zatoil on na vs." Nastala skuten krize bitvy. Monty, kterm to otslo, akoli navenek nedval najevo znmky ti, odjel v 11.30 na Freybergovo velitelstv, aby se ujistil, e alespo novozlandsk div ize dn zahjila "drobiv" operace. A teprve tehdy se mu konen zjevila trpk pravda. Gate seova situan hl en od 10. obrnn divize byla od zkladu fale n. Na pednch svazch Mit osti nebyl jedin tank. Montyho lev obrnn "pant" vbec neexistoval. Obrnn tt k ochran "drobivch" operac Novozlanan nevznikne. Non schze a Montyho posedlost dodr et bitevn pln nevedly k "o iven dal ch akc", nbr k zaml en pravdy; vylekaly toti v echny tak, e Lumsden se zahalil do nasupenho mlen, G house zatajoval pravdu a Briggs vyrbl divoce optimistick hl en o postupu 1. obrnn divi na pravm kdle. O kus dl na jih zstal stt i Horrocksv 13. sbor. Montyho "zkladn pln" totln selhal. Pehodnocen situace

"Nastal neuviteln chaos," vzpomnal Montyho hlavn plnova plukovnk Richardson. "Podle M yho plnu ml 30. sbor vyistit minov pole, aby jimi mohly projet tanky. Jen e k tomu vbec nedo lo. V echno se hrozn zkomplikovalo. Zkladn rozdl mezi plnem a skutenou bitvou spo tom, e tanky zstaly stt v oblasti, kde ml probhat boj zblzka." Bitva "neprobhala podl plnu - a my na Montyho taktickm velitelstv jsme mli neodbytn dojem, e bitva u njakou bu probh zatracen patn!" Ped polednem 25. jna Monty zhodnotil mstn situaci na velitelstv novozlandsk divize s ybergem a pak si promluvil s Leesem a Lumsdenem, kterho si znovu zavolal. Freyber g, doplen kvli pehnan opatrnosti Gatehouseovch obrnnch brigd, soudil, e "drobiv" o lze spustit. Popravd vbec nevil, e Gatehouse vbec nkdy z Mitejrje vyraz, a proto se val, aby armdn velitel odlo il dal operace na veer a pak dovolil novozlandsk pchot p d ochranou dlosteleck palby tok a obsadit pro Gatehouseovy tanky linie na Piersonu, pibli n 3500 metr za ternn vlnou. Tanky by mohly jet za nimi a obsadit dobyt pozice. Lu sden byl pro. Monty ne. Do denku si z porady poznamenal jen zkladn body a vbec se nezmnil o nvrhu, se kterm p Freyberg, pota mo Lumsden. Bylo mu jednak proti srsti piznat nezdar, zsti v ak ten nvrh odmtl instinktivn, nejen hlavou, ale i srdcem. Monty sice tuze rd svj vojensk pstup oz aoval za "vdeck" - tj. redukovateln na zsady a systematick znalosti -, jeho vlastn vel telsk talent v ak ml hlub , osobnj a sout ivj jdro. Okam it po pjezdu do pou t armdu personifikoval jmnem "Rommel". Jeho pln bitvy u Alamejnu spoval v pekvapen nep - a v tomto ohledu byl dobr, proto e nejen e zastihl nmeckou armdu bez velitele, ale n

avc v nkolika mlo hodinch prolomil podn kus Rommelovy obrany v mst, kde to jeho prot al nejmn. Britsk obrnn jednotky v ak nane tst nedokzaly vyu t vhody, kterou Osm armda zskala ynulo od zahjen boj pibli n osmaticet hodin a von Thoma - soud podle tankovch protit rno propukaly - u pochopil, e vpad od Mitejrje je pro Osmou armdu nejdle itj . Dokon s pchotou by pravdpodobn pinesl t k ztrty - a tm by otupil hlavn zbra pchoty, kte ty uchovat pro skuten boj zblzka, pro "drobiv" operace plnovan na nsledujc tden. Vdl, e pchotu mus pou vat stdm, proto e po svm velkolepm vkonu z prvn noci bitvy l. Jihoafrick divize, jak pozdji pipomnl Leese, "bojovala, dokud mohla, a jej dv brig nemly pro dal ofenzvu dost sil". Rovn Novozlanan mli pouze dv brigdy a utrpli t o nov zformovan 51. skotsk divize, kter bojovala vbec poprv. Pouze Australan mli pln , proto e si sv ztrty doplnili ze zloh. Monty sice tou il dr et se pvodn strategie, ctil v ak, e nesm pestat neptele pekvapo udlat tak, aby nezvt oval slabost, nbr slu. Kdyby Novozlanan v toku za Mitejrjou ne litel Lumsdenovch obrnnch jednotek hledali dal zminky k neuposlechnut rozkaz, bitva v echny spchy a snahy skonila por kou nebo by uvzla ve slep ulice. "Armdn velitel c aci velice rychle pochopil," napsal pozdji Leese, "a dospl k rychlmu taktickmu rozho dnut, kter pro nj byla charakteristick. asto takov rozhodnut uinil teba uprosted ne oj a tm dokzal vye it kritickou situaci, ani by njak zsadn zmnil pvodn pln bitvy. l, aby Gatehouseovy obrnn jednotky v levm "trychti" byly sta eny z boj. Freybergova pc a v noci nezato. V ichni budou odpovat. V echno se nyn naopak vrhne do pravho sektoru prniku Osm armdy, 1. obrnn divize se vys jako tt a pchota 9. australsk divize zahj drobiv operace smrem na sever, k moi. "To skuten zcela nov ton linie neboli operan osa z jihu na sever, obrat o sto osmdest s ufal jsem, e tato diametrln zmna smru tok neptele zasko, " napsal Monty v denku hodnut, dn zaznamenan a opaten datem a podpisem armdnho velitele pipojil k taktick elitelstv Osm armdy:

1. Zmn se smr "drobivch" operac, provdnch 30. sborem. 30. sbor bude pevn dr et tern ejrja a nebude operovat na JZ od nj. 2. Msto toho 30. sbor zahj 9. austr. diviz drobiv operace smrem na sever, k pobe ...

Porada, kter se se la na novozlandskm diviznm velitelstv v poledne 25. jna 1942, tud ala dle it zvrat v bitv. Montyho jitn nalhn, e tanky mus vyjet za Mitejrju, sice v enskch anl jako dkaz jeho vynikajccho velen, ale skutenost byla pesn opan. Jeho " a k en inek, tanky na levm kdle za Mitejrju nevyjely a staten Novozlanan zbhdar y, aby je k tomu pimli. Nyn tedy Monty rozhodl, e novozlandsk dlostelectvo bude od tto chvle brnit Novozlan zen na hebeni Mitejrje, zatmco hlavn ofenzvn roli pevezme australsk pchota. Osudn den

25. jna 1942 o plnoci provedli Australan podle rozkazu armdnho velitele sp n prvn " , postoupili o 2700 metr, obsadili ivotn dle itou "ktu 29" a rozdrtili jeden nmeck pra , jeho rozkazy ukazovaly, e Afrika Korps dn velk protitok nechyst. Obrat "drobiv" osy, kter Monty provedl, byl pro neptele naprostm pekvapenm a chrabrost australsk pchoty dokzala sv. Nebylo to v ak zadarmo. Poty ztrt mluvily samy za sebe. Do rna 26. jna zaznamenal Leesev 30. sbor 4643 padlch, kde to Lumsdenv 10. obrnn pouze 4 Pes npor Australan se nepodailo vsunout 1. obrnnou divizi jako " tt" na Ledvinu, odkud y mohla krt australsk "drobiv" toky a konen pimt tankov jednotky Osy k protitoku. M situaci, jak se mu jevila z rannch hl en 26. jna, zachytil v denku: 06.00 tok 9. australsk divize severnm smrem byl sp n... 08.00 1. obrnn divizi se nepodailo postoupit na sever ani severozpad.

Britsk obrnn jednotky se projevily jako nespolehliv. Jejich orientace v ternu byla tak prabdn, e 1. obrnn divize zpotku zcela odmtala pipustit, e se Ledviny nezmocnil hodlala spolupracovat s Krlovskmi enisty pi ovovn pesn zempisn polohy, jako to d e t hor bylo, e jejich velitel vbec nechpali vznam spoluprce s dlostelectvem sboru

Zpravodajsk slu b Osm armdy v ak dlal starosti neptel. Major Williams v dennm zpravod uhrnu z 26. jna uvedl, e po britskm prniku "neptel reagoval vytrvalm vyerpvnm na stech a ani jednou nepou il sv hlavn mobiln sly k rozhodnmu deru." Kde dojde k "rozhodnmu deru" neptele? Vydr ho pedsunut st Osm armdy, dojde-li k n ? Pondl 26. jna se mlo stt obma armdm osudnm. Ve 23.00 pede lho dne Rommel konen italsk tankov armdy. asn rno 26. jna pak osobn provedl rekognoskaci pedsunut front ru a pedev m novho pedmost - kty 29, kterou Australan v noci obsadili. Ml nkolik mo zareagovat, vetn onoho "rozhodnho deru", kterho se zpravodajsk slu ba Osm armdy tolik a. K jejmu ulehen v ak ml Rommel jin nzor. Sm pozdji napsal: "Mli jsme tehdy udlat jinho: shrom dit v echny na e motorizovan jednotky na severu a soustednm a plnovitm zit Brity zpt na hlavn obrannou linii." Pro vlastn Rommel tak lkav ple itosti nevyu il? Pravda byla takov, e ho debakl u Alam Halfy, zpsoben jeho vlastnm chybnm sudkem, ochro il. Ped odjezdem na dovolenou do Rakouska nadil rozdlit Afrika Korps na dv sti tak, ab polovina jeho jednotek byla pevn vzna v ji nm sektoru. Jeliko ml nyn na severu jen po inu tank, nemohl dost dobe "odrazit Brity zpt", proto e ti mezitm do svho pedmost pes tolik dl, e nebylo jist, zda shrom dn "v ech motorizovanch jednotek" m e probhnout ztrt "ze vzdu nho a dlosteleckho bombardovn", jak Rommel sm pozdji uznal. Ml-li ov em pochybnosti, e dok e podniknout sp n velk protitok na Brity v mst, kter li, neml se pokusit britsk tanky odtamtud vylkat? Rommel si tuto otzku v retrospekti v velmi poctiv polo il sm, kdy uva oval, "jestli mohl celou akci zvrtit, kdyby se sthl o kus na zpad; tak toti mohl na Brity zatoit velkou silou a v otevenm ternu je porazit. Britsk dlostelectvo ani vzdu n sl nkov bitv tohoto typu nemohly zashnout s obvyklou vahou, "spekuloval, "proto e by se samy octly v ohro en." Tyto retrospektivn vahy ov em maj jen akademickou hodnotu. V danm okam iku by riskantn s a en za elem vyvoln mobiln bitvy na severu vy adovalo odvolat nmecko- italsk obrnn jihu - kde v ak britsk 13. p sbor u pekonal prvn minov pole a podle nejnovj ch hl e i to nsledujc. Rommel tedy jednodu e neml na vybranou, nezbvalo mu ne pokraovat v ul aktice, kterou zavedl ped mscem, kdy z Afriky odj dl. Nadto neml jinou mo nost ne rea ak, jak zam lel Montgomery, proto e navzdory relativnmu selhn britskch obrnnch jednote ohl neinn pihl et, jak australsk pchota "drob" obrann pozice jeho pchoty a dlostel n jako u Alam Halfy byl i tentokrt pinucen bojovat zpsobem, kter mu diktoval Montgome ry, kdy spou tl tok za tokem, a jemu nezbylo, ne Australany zastavovat nebo odr et. Vs m bylo, e "se prolvaly potoky krve kvli tak ubohm kouskm zem, s nimi by si ani ten nej bo ej Arab nelmal hlavu," piznal truchliv. Nevycviil svou pchotu na non toky s koor podporou letadel, dl a tank a - pokud npor Osm armdy nezeslbne - vidl situaci jako kr tickou. Montymu naopak pipadala zrove povzbudiv i zdrcujc. Jeho pvodn odhad ztrt in rvn tden 10 000. Av ak po tech nonch bojch u doshl dvou tetin tto sumy. Vdl, e v statn nerozmlnit velkolep spchy pchoty a nezat it je nadmrnmi ztrtami. Britsk ped en a Australan vyryli v noci z 25. na 26. jna do Rommelovch nejsevernj ch obrannch p l hlubok zez. Monty se proto rozhodl, e si pchota ped zapoetm dal ch "drobivch" o out. Nade el as, aby konen zaaly bojovat britsk obrnn jednotky, kter a dosud utrply trn ztrty. 26. jna 1842 v 9 hodin dopoledne proto vydal nov bojov rozkaz, kter osobn pednesl na p rad velitel p ch sbor, kter se konala v 11.30 na velitelstv Morsheadovy 9. australsk e. "Po zv en cel situace jsem do el k zvru, e 30. sbor potebuje na uritou dobu z vt adit," napsal do denku. "Divize tvrd bojuj od 22.00 23. jna a jsou u ponkud dezorganiz van; budou potebovat as, aby si daly do podku svj prostor i vci. Generlu Leeseovi byl dleno, e 30. sbor sice nadle ponese odpovdnost za obranu pedmost, prozatm v ak nebude vdt dn vt operace - "divize tohoto sboru se zreorganizuj a odpoinou si, aby se mohl budoucnosti zastnit vznamnj ch operac." Tanky 7. obrnn divize v Horrocksov 13. sboru u mly bt rovn zpro tny asti na ofenzvnch akcch. Ofenzvu nyn povede pouze Lumsden o kolem bude "postoupit z oblasti pahorku Ledvina na zpad a severozpad." Generl Lumsd en se na to mus soustedit " na sto procent" a pestane si lmat hlavu s "ochranou pedmo st". Lumsden odjel z porady na sv velitelstv dost brzy, aby mohl pipravit pln 10. sboru n a non tok, jeho clem bylo vyrazit na zpad od malho pedmost, kter mli Britov na Le rku.

Monty se zatm zahloubal do souhrnu tankovch ztrt - kter k poledni inily 239 tank v ech yp po kozench povtce v minovch polch, a tud snadno opravitelnch. Vzhledem k velmi nz dlch dstojnk i vojk 10. sboru Monty nedokzal pochopit naprostou neefektivnost akc obr jednotek. spch "drobivch" operac pchoty u zanal bt znt, proto e poet dlch tok hlavn bm ztrt v ak nadle nesla pchota Osm armdy. Na prav stran prnikovho pedmo en australsk ser ant se svm dvoulibernm protitankovm dlem pt neptelskch tank, jen e "drobivch" operac, kter je t mohla pchota zvldnout, ml sv meze. A dosud se do boje ila cel jedna polovina Afrika Korpsu; a pitom nebylo mo n Lumsdena pesvdit, e britsk ednotky svou roli v bitv budou muset sehrt, e nemohou pod jen sedt jako pecky a omezov at se na to, co hrav zvldnou protitankov dla 30. sboru. Na Lumsdenovu dychtivost zap ojit se do boje ov em pohl el skepticky, a proto mu nadil, aby pedlo il vlastn pln tok o e se chtl ujistit, e je dn provzn s dlosteleckou podporou. A prv tehdy, zatmco tickm velitelstv ekal na Lumsdenv pln, napadlo ho probrat celou situaci s velitelem j eho dlostelectva. Nen prvotdn vojk

Brigdn generl Kirkman se to setkn velice dobe pamatoval. "ekl jsem mu: 'Pokud to mohu osoudit, m eme dosavadnm tempem bojovat je t tak deset dn - ale do nekonena to nepjde.' Monty mi odpovdl: 'Ale to je pln v podku, naprosto v podku, s munic si nedlejte vr e bitva do tdne skon. V tomhle nebude problm.'" O konen vsledek bitvy se ani trochu nebl. "Jestli e vystelme 150 dlosteleckch salv d r me bojovat [na severu] ti tdny," zapsal si sebejist do denku. Daleko vc ho trpil ama pstup jeho tankistickch velitel - zvl kdy mu Kirkman, oznmil, e Lumsden vbec nen s velitelem dlostelectva. "J jsem mu ekl:. 'A p t budete mluvit s Herbertem Lumsdenem bych byl rd, kdybyste mu zdraznil, je poteba, aby byl v obraze taky velitel dlostele ctva jeho sboru. On se vn cour nkde po kraji sm a velitel dlostelectva nev, co se d pomnal je t Kirkman. Montyho to rozzlobilo a do denku si toho dne v 17 hodin napsal:

Prv jsem zjistil, e LUMSDEN u sebe v prbhu boj nikdy nem velitele dlostelectva svho Tak jsem mu to namst nadil. Nen pochyb, e generlov Krlovskho obrnnho sboru nechpou smysl souinnosti v ech zbran zaala bitva, ml jsem mo nost vidt hezkou dku pklad. LUMSDEN skuten nen prvotdn vojk.

Prv zji tn, e Lumsden dokonce u sebe v prbhu bitvy nem velitele dlostelectva, Monty dt se nejnovj ho plnu. U dve se ukzalo, e britsk obrnn jednotky jsou v boji na do "k niemu". Jak smysl mlo trvat za danch okolnost na tom, aby v boji zblzka prv ony se konstruktivn roli, a riskovat tak dal nezdar? Podle Montyho mnn bylo nyn svrchovan dle it nepipustit, aby ofenzva skonila ve slep mel se nedokzal vzchopit k "rozhodnmu deru". Mo n pi el as zamyslet se nad tm, jestli n "rozhodujc der" nemohla zasadit Osm armda, a pestat strkat Lumsdenovy tanky do stle tejnch dlch potyek, kter Rommel s oblibou vyvolval. 26. jna v 18 hodin si proto Monty zavolal Leese a vydal mu rozkaz, kter po esti dnec h pinesl Britm nejen vtzstv u Alamejnu, nbr i tm dokonal znien nmecko-italsk T Vytvoen erstvch zloh

Veer 26. jna si Monty zapsal nov rozhodnut: "Po peliv vaze jsem se rozhodl k peskupe tn, abych tak vytvoil erstv zlohy pro dal ofenzvn akce." "Za elem vytvoen zloh se uskuten nsledujc pesuny," zanal zpis z porady, kter n in a kde se podrobn popisovalo vytvoen ir ch sek fronty a rozestup, kter Novozlana o no i 10. obrnn divizi umo n odchod do zlohy a Australanm usnadn obnoven "drobivch" evern od pedmost smrem k moi "tak, aby bylo mo n v echny sly neptele v pvodnch poz toru odepsat," vysvtlil Monty svj zmr v denku. Hodinu nato dostalo velitelstv Lumsdeno va sboru pkaz zru it dosavadn plny toku a msto toho pedlo it pln zformovn rezervnh , tvoenho "novozlandskou diviz, 9. obrnnou brigdou a 10. a pokud mo no i 7. obrnnou di . Dky tomuto peskupen se Lumsdenv 10. sbor konen stane britskm ekvivalentem Afrika Kor

su a bude pipraven provst "rozhodujc der" bitvy. Na generla Leese udlalo obrovsk dojem, e se armdn velitel nenechal zkru it dosavadnm s obrnnch jednotek v bitv u Alamejnu. Nedovolil ani Leeseovi pipustit, e ofenzva "vy um do ztracena", a dal mu nov, jako slunce jasn kol: zamstnat neptele v dlch arvtkch obrnn jednotky budou stahovat z pedn linie a pipravovat smrtc der. "Australan na prav stran u v t dob urputn bojovali s pancovmi divizemi," vzpomnal svch nepublikovanch pamtech:

Jejich kolem bylo udr ovat ofenzvnmi akcemi pancov sbory na sv linii. ekl mi [Montgom abych zreorganizoval zbytek linie - sthl novozlandskou divizi a pod velenm generla Fryeberga vytvoil novou dernou slu... Vyu il pitom magnetismu a vd osobnosti generla erga a jeho velice vkonnho tbu k vra en definitivnho klnu do neptelsk fronty. Linii tence pokrt jihoafrick, skotsk a indick divize. Pravdpodobnost [sp nho] neptelskh byla velmi mal, prakticky nulov. Australsk divize mla pokraovat v toen, kter mlo Af rps konen pilkat na jej frontu... Obrnn jednotky se mly pezbrojit, s vjimkou 9. a 2 brigdy zstat v zloze a pipravovat se na prlom... Nov kol Leese vzpru il:

Jakmile jsem obdr el od armdnho velitele stn rozkaz, svolal jsem poradu do mravho poloz oenho podzemnho krytu nedaleko moe, abych zadil zmny a stdn na frontov linii. Tak spolupracovat a pomhat jsem dosud neza il. V ichni si nalhavost a vznam situace pln uvd movali, tak e netrvalo dlouho a divizn velitel se vzjemn pedhnli ve vym len, jak jed co nejlpe pomoci a jak potebn kroky maximln urychlit. Bylo to pro mne bjen povzbuzen statou plnu byla rychlost, a kdy mi armdn velitel sdlil rozkaz, bylo mi naprosto jasn, e bez nadlidskho sil v ech diviznch velitel nebude moci bt splnn. Za ochotu, s n s kolu postavili, za statenost a zdatnost jejich diviz i jich samotnch, jim pat hlubok oklona a dk. Zvl chvlyhodnou snahu projevily divize, kter byly v minulosti u nkolikr drceny, jako byla kupkladu jihoafrick, a kter si pesto nyn ochotn vzaly na starost vel i dlouh sek fronty, nebo neochvjn vily v na i budoucnost.

Leeseovo pesvden, e neptel neprovede soustedn obrnn protitok, se zsti zakldal zku enostech a zsti na odhadu velitele zpravodajsk slu by Osm armdy, plukovnka "Spuda" rphyho. Krtce po veern porad u velitele armdy Murphy oznmil, e zskali a pelo ili "Ob tick plny" italsk divize Terst - kter spovaly ve "vyerpvn" tok v emi prostedky, pou t k tomu soustednho protitoku obrnnch diviz". Murphy sdlil veliteli armdy svj

Jak to vypad, nco podobnho se po celou dobu dje a j neoekvm soustedn protitok DAK Afrika Korps], dokud na e obrnn jednotky zcela neproraz nebo pchota v severnm sektoru n ebude tak zeslbl, e nedok e vzdorovat.

Ve skutenosti se Murphy velkolep zmlil, jak ukzaly ztej boje. Ji bhem odpoledne 26. elovy starosti kvli australskmu pedmost narstaly; pivolal ze zlohy na severu 90. lehko divizi, aby se pokusila dobt zpt "kopec 28" (ktu 29), a kdy se to nepodailo, rozhodl se britskou obrnnou ofenzvu na jihu riskovat a pivolat na sever 21. pancovou divizi. Bylo v ak pli pozd. Montyho vytrval ntlak, aby Lumsden zbyl tanky za Ledvinu alespo p nul a kryl "drobiv" operace Australan, konen pinesl ovoce. V noci z 26. jna toti 1. o divize na druh pokus mlem dostala svou motorizovanou brigdu a na pedem uren cle s kry nzvy "Woodcock" a "Snipe",("Sluka" a "Bekasna"), m postupujcm Australanm poskytla obrnn tt a donutila Rommela hned nazt zareagovat. Ve svch pamtech se Rommel e o tom, jak brilantn provdla pchota Osm armdy v noci sv "drobiv" toky - "obzvl doslova, "si v tch akcch ponali v noci; jist museli ped ofenzvou podstoupit tvrd vcv Pohled na britsk tanky provzejc nenavn postupujc australskou pchotu byl na Rommela p usoudil, e Osm armda hodl vyrazit ze svho pedmost, a proto sp n nahnal Afrika Korps . 27. jna propuklo na severn front peklo: dlosteleck palba, bombardovn, stemhlav n y pchoty a tank. "Nikdo si nedok e pedstavit, jak bemeno na mn le ," napsal Rommel v dopise man elce. "V szce je v echno a pitom jsme v nejvt mo n nevhod. Pesto doufm, . V , e do toho dvm v e, co mm." To byla pravda. Nmci a Italov obas zatoili ve snaze pedejt oekvanmu vpadu Brit: " nebo protiletadlov, kter jsme v severnm sektoru mli, soustedilo prudkou palbu do bodu

oekvanho toku. "Pak se obrnn jednotky pohnuly kupedu," vzpomnal Rommel v pamtech. " zashla vra edn britsk palba a vzpt byl n tok zastaven nesmrn silnou protitankovou lavn ze zakopanch protitankovch dl a velkho potu tank. Utrpli jsme znan ztrty a mu se sthnout. Obecn vzato tankov tok v ternu, kde si neptel stihl vybudovat obrann poz , m jen malou anci uspt, ale my jsme nemli jinou mo nost." Je t 27. jna ve 12.30 odmtal plukovnk Murphy uvit, e se v bitv anga uje cel Afrika il Montymu, e "dkazy popraj, e by 21. panc. byla na severu." Pozdji odpoledne v ak byla pesn zji tna poloha velitelstv 21. pancov divize, co vysvtlovalo prudkost toku na s st. Montyho den zaal rozmrzelost nad zdnliv sm nmi vsledky Lumsdenova poslednho toku, ne n na divize pchoty, jejich ztrty stle narstaly, je t vce zt klo. 9. australsk diviz pes tisc dstojnk a vojk, jak zjistil, a 51. skotsk zhruba 2000. Ztrty britskch obrn tek byly ve srovnn s tm minimln a Montyho rozladn je v zpise z 8. hodiny rann markan

Moje vlastn obrnn jednotky v tuto chvli vyr ej ze severnho "trychte" a jsou u vlast le jejich postup na zpad a severozpad je velice pomal. Je to "stojat" boj a velkou lohu v nm hraje dlostelectvo. Nane tst velitel obrnnch diviz nemaj pont o dlostelectvu, jsou navykl rozdlovat u tchto diviz nemaj velitele dlostelectva, kter v, jak zachzet s diviznm dlostelec ich divizn velitel ani velitel dlostelectva sboru s nimi nikdy necviili.

Statenost tankovch osdek a obsluh protitankovch dl v ak hla armdnho velitele u srdce po cel den toil na 1. obr. div., kter je v otevenm ternu na zpad od "trychte; v ec yly odra eny a nen zejm pochyb, e jsme zniili asi 40 tank," napsal v podveer 27. jna u. Veer k tomu dodal: "Jde nm jedin o to, aby na ns neptel zatoil. 1. obr. div. dnes la 50 neptelskch tank (v echny ho) a sama nepi la o dn." Prv udatn obrana Ledviny 1. obrnnou diviz do jist mry navrtila Montymu vru, e brits ry k nemu jsou. Nadji, e bude moci pou t v toku pchotu spojenou s tanky, kterou shroma v zloze, nazt rno utlumila zprva, e 2. prapor steleckho pluku byl rozdrcen, akoli j titankov stelci vynalo ili nadlidsk sil; bohu el se jim nedostalo podpory od 2. ani 24. brnn brigdy a nejen to - 24. obrnn brigda omylem vjela do minovho pole a ztratila velk no stv tank - "24. obr. brig. utrpla znan ztrty v dsledku prabdnho KENCHINGTONOVA ve psal si Monty rozhoen 28. jna v 7 hodin rno. Kdy si v ak Monty uvdomil, jak prudk jsou Rommelovy protitoky v oblasti Ledviny, pocho pil, e jeho obrnn zlohy nebudou nikdy s to vyrazit za tento pahorek, stejn jako to ne dokzaly v ppad Mitejrje. Znovu mu nezbylo ne zmnit pln. Kdy se mu podailo zadr et A ps v boji v australskm sektoru, mus rozhodujc der spustit jinde. Nebude to v ak obrnn - z bitvy u Alamejnu toti vyplynulo pouen, e s vjimkou zakopanch pozic jsou v boji zbl ka britsk obrnn jednotky k niemu. Rozhodl se proto, e 1. obrnnou divizi a 24. obrnnou rigdu potaj sthne a pipoj je ke svmu slavnmu "Afrika Korpsu", kter potebuje u jen r osti - ale ta pok, dokud bitva u Alamejnu neskon. Nov pln

Bitva u Alamejnu vstupovala do ptho dne. 28. jna 1942 v 8 hodin si Monty zapsal vsled ky schzky s Lumsdenem a Leesem - kde nadil pln sta en Lumsdenova obrnnho sboru, velit vojk i tank z probhajc bitvy, a pedn v ech ofenzvnch operac generlu Leeseovi. " kovou armdu pmo proti severnmu trychti," vysvtlil. Zatmco Rommelovy pancov jednotk u nadle anga ovat v australskm sektoru, Leese dostal za kol zamit hlavn draz toku na lovu hlavn zsobovac silnici zpadn od alamejnskch pozic - a Novozlanan mli bt znovu na frontu namsto sta en do obrnnho rezervnho sboru:

Vysvtlil jsem, e po operaci 9. austr. div. z dne n noci bude dal m kolem "vpad" 30. sbo na severozpad a dobyt SD RHMNU; potom jsem zam lel vyslat odtud obrnn vozy na severo obovacm silnicm neptele a zabrnit psunu potravin, nafty, vody, atd. jeho vojkm v pe . Pro tyto operace bude pou ita NZ div., kter je v ak momentln velmi slab.

Freybergovy Novozlanany bude teba "pikrmit". Monty si zavolal na jedenctou dopoledne Horrockse od 13. sboru a vysvtlil mu svj zmr. Spolen se pak dohodli, e na jihu by bylo

mo n nkter p tvary postrdat, pokud bude nap t obrannou frontou sektor 13. sboru. V y na adresu svch diviznch velitel vyjadoval s velikm nad enm:

Urit nejlep z mch diviznch velitel je v boji FREYBERG a hned po nm MORSHEAD. Bitvu tedy prozatm povedu s 30. sborem, pod jeho velen jsem pevedl jednu obrnnou div. NZ div. pou iji k "vpadm" podl pobe smrem k SD RHMNU a za nj. Abych NZ div. udr e j ofenzvn operovat, budou do n stdav zaazovny: za prv: 151. brigda (DLI - Durhamsk lehk pchota) za druh: 131. brigda (Queens) Za tet: eck brigda

Pokud to Leese dok e udlat, bitva u Alamejnu bude vyhrna - pchotou. Nemotorizovan pchot neptele se nebude moci dostat pry, zatmco obrnn vozy Osm armdy budou niit Rommelovy vac cesty. A Montymu zstanou je t ti obrnn divize jeho corps de chasse - 1., 10. a 7. kter snad bude moci nasadit k likvidaci izolovanch ohnisek neptelskho odporu. Mohl je n doufat, e tak tento kol nebude nad jejich sly. Takov byl nov Montyho sebevdom pln, n v poledne 28. jna. Monty v ak vbec nepotal s reakcemi politik v Anglii tisce mil odtud. Obavy v Londn

Zprvy o stahovn obrnnch jednotek Osm armdy z boj vyvolaly v Khie a v Londn konste to e pln Lightfoot zaslan do Londna Churchillovi se o tto eventualit nezmioval. Churchi l, kter vykonval ad ministerskho pedsedy i ministra obrany, usoudil, e tanky zstanou poli", dokud nezni obrnn jednotky Osy. Jen e podle poslednch zprv Monty stahoval cel 1 obrnn sbor z fronty. Lta se nevdlo, kdo zaal it povsti, e toto stahovn naznauje nemrn ztrty a doko letech, vy lo z nepublikovan sti denku polnho mar la Brookea najevo, e pachatelem neby do jin, ne ministr zahraninch vc Anthony Eden - v Londn! V noci z 28. jna 1942 za e ing Street slo 10 "k nmu [Churchillovi] na drink, otsl jeho dvrou v Montgomeryho a Ale andera a namluvil mu, e ofenzva na Stednm Vchod vy um do ztracena!" zapsal si Brooke n tekle. "Ne jsem dnes rno vstal, dostal jsem telegram, kter se premir chystal poslat Alexanderovi. Rozhodn nikterak pjemn!" Telegram se Brookeovi podailo zarazit, ale na Edenovo nalhn dostal jeho britsk nmstek Khie telegraficky nazeno okam it odjet na frontu do Alamejnu a neprodlen mu referovat situaci - smutn pklad Edenovy spikleneck a v eten povahy. Kdy se o tom zanedlouho dovdl Brooke, byl bez sebe vzteky. "Bhem schzky nelnk tb, li posledn rozhovory s Eisenhowerem [ped operac Torch], si pro m poslal premir, tak e j sem byl nucen ci mu velice oteven, co si myslm o Anthonym Edenovi a [jeho] schopnosti posoudit na takovou vzdlenost taktickou situaci," napsal si do denku Brooke. Ve s vch pamtech "Notes on My Life" to rozvedl podrobnji:

Kdy se m [Churchill] zeptal, co to ten MJ Monty provd, e nechv bitvu vy umt do ztrac U ti dny nehnul prstem a te dokonce stahuje jednotky z fronty. Pro nm tvrdil, e to zv ldne za sedm dn, kdy ml v myslu vst neplnohodnotnou bitvu? To nemme jedinho generla nho vyhrt bitvu atd. atd. Kdy mu konen do el dech, zeptal jsem se ho, jak tak zniehonic k tmto zvrm dospl.

Kdy se Brooke dovdl, e za celou nepjemnost m e prv Anthony Eden - strjce losk bri v ecku, a tud i v ech nslednch pohrom v Severn Africe - pestal se ovldat. "Byl to d neustlho napt z boj," piznal pozdji. "Obavy ka dm dnem narstaly a nakonec jsem se ne vldnout. Churchill odsekl, e m prvo radit se, s km se mu zlb. A hned pokraoval, e ne ojen s prbhem bitvy a e na 12.30 svolv poradu nelnk tb, kter bude sm pedsedat nkte jeho kolegov." Pak ped polnm mar lem Smutsem a nelnky tb v ech t slo ek znovu vythl koncept telegramu s kritikou Montgomeryho a Alexandera. Zdlo se, e se potvrzuj v echny Churchillovy pede l obavy o hloubce neptelskch minovc amejnu a riziku spojenm s odlo enm britsk ofenzvy daleko za zijov termn. Premirovo p postaven bylo zase jednou v szce, a tentokrt nejen kvli hrozb, e mu parlament nevyslov dvru, nbr tak kvli postojm premir zem Commonwealthu, jejich vojska se v bitv u Al ou mrou anga ovala. Bylo nebezpe, e a se k bojovm ztrtm, kter dosud utrply novozla

lsk, jihoafrick, indick a kanadsk ozbrojen sly v ecku, Severn Africe, na Dlnm Vcho nedvno u Dieppe, pidaj u tak dost t k ztrty od Alamejnu, a nepoda-li se Montgomerym ut rozhodujcho vtzstv, bude to Churchillv konec. Ve stejn prekrn situaci v ak byl i Brooke. V zpisu v denku z toho veera se nijak netaj tm, e si uvdomuje, jak zce jeho p aven v ele britsk armdy zvis na sp nm zakonen bitvy u Alamejnu - "kdybychom byli o napsal, kdy bitva skonila, "neml bych co navrhnout krom toho, aby m vystdali nkm, kd e mt nov a erstv npady!" Ale prv kritick vznam bitvy pro dal vojenskou strategii S ro jeho vlastn osobn postaven pimly Brookea elit Churchillovi zpsobem, kter by si v s u, kdy Churchill jmenoval do ela Osm armdy msto Montyho Gotta, nedovolil. Brooke nedo stval od Montgomeryho z bitvy u Alamejnu dn pm zprvy, byl si v ak jist, e Monty stah y z fronty s myslem vytvoit nov ton rezervy. "Dle jsem prohlsil, e jsem s dosavadnm itvy spokojen a e v echno, co jsem vidl, m utvrzuje v pesvden, e Monty chyst dal Nato pokoen Churchill splaskl a tvil se ped Smutsem, e o t vci s Brookem ped schzko vil a zalhal, e je s nelnkem imperilnho generlnho tbu zajedno. Telegram zahodili do Brooke si ov em v nitru svou vlastn vojenskou logikou tak docela jist nebyl. "Po nvr atu do kancele," vzpomnal; pozdji, "jsem neklidn chodil sem tam, proto e na mne padlo z oufalstv a pocit osamn. Rno jsem se v t debat sna il dt najevo absolutn jistotu. A by inn, proto e to znovu nastolilo dvru. Vysvtlil jsem jim, co podle mne Monty zcela jist a znal jsem ho dobe, ale pece jen tu byla jist mo nost, e se mlm a e Monty je na dn. mlost tch zkostnch chvil, kdy lovk nem kam se obrtit, se mus pro t, jinak nelze jej ku a hokost vbec pochopit." Monty vyzauje sebedvru

Ped tbem a veliteli Monty neustle dval najevo naprostou sebedvru. Ka d veer si chodi ut ve stejnou dobu a pes den pekypoval optimismem. A tak, zatmco Rommel zkost takka on emocnl, Monty se ke ka d sndani dostavoval celkem nevzru en. Uvolnn ov em nebyl - jak t dji charakterizoval generl sir Charles Richardson:

Nemyslm, e uvolnn je to prav slovo, proto e jeho obvykl styl byl sp tuh. Samozejm najevo spch, nervozitu nebo tak, ale to byla sp zsluha jeho elezn sebekzn - jeho vla o pstupu k velitelskmu umn - ne uvolnn styl. Jeho filozofie byla asi takov: z velitele mus vyzaovat za v ech okolnost sebedvra - to ylo jeho oblben ren "vyzaovat sebedvru". A kdy nedok e ovldnout sv city nebo zakr m se velitelem vbec stt. A aby ml dostatek du evn energie na zachovn sebekzn, dodr o pravideln re im spnku, odpoinku, jdla a tak dle. Mimoto byl pevn pesvden, e velitel mus mt osobn kontrolu nad celou bitvou, a aby to m zvldnout, mus ji naplnovat tak, aby byl neustle v du evn rovnovze - kal tomu "vyrovn " ("v dy zachovat vyrovnanost") a mus osobn povzbuzovat sv podzen - nav tvovat je a osobn a stn.

Za sebejistm zevnj kem, kter stavl na odiv, v ak Monty nebyl ani trochu spokojen s tm, j k bitva po potenm prniku probhala. A nejen to - kdy sthl z fronty obrnn jednotky 10 , vlastn se jen sklonil ped nevyhnutelnost. Od samho zatku bitvy Lumsden a velitel obr h jednotek dvali najevo neochotu vyvjet ton akce "ve smru fronty". Lta nezdar a por se nepteli nevyrovnali potem zbran ani taktikou, v nich vypstovala osudn nedostatek s ebedvry, kter se nedal odstranit pes noc. Mimoto se v ele sbor ani diviz nevyskytoval elitel Pattonova typu, schopn v tpit obrnnm tvarm potebnou rozhodnost a pinutit je ke uprci s ostatnmi slo kami - letectvem, dlostelectvem, pchotou - co Monty od profesionl velitel v poli oekval. Sta enm obrnnch jednotek vlastn opou tl pvodn taktiku, kterou pro bitvu u Alamejnu vyp al - taktiku obrnnho ttu pro drobiv toky pchoty, pitahujcho na sebe protitoky nme o toho pe el na pchotn styl bitvy, kter s sebou nesl je t t ztrty, ne pvodn ped echal v zloze. V noci z 28. jna Australan provedli dal "drobiv" tok na sever od pedmost smrem k al leznici a k moi. Monty doufal, e mu obrat osy v nsledujcm stadiu bitvy umo n zapojit do oku p zlohy, kter sousteoval na zpad pod Freybergovm velenm, tak e by corps de cha bylo zapoteb. Ukzalo se v ak, e to nebude tak jednoduch.

Boj na

ivot a na smrt

Pro neohro en Australany bylo stle obt nj razit si cestu zkm prostorem a bez podpory oto e znan st Rommelova Afrika Korpsu hou evnat brnila ka d metr. Pro Rommela toti ta byla v pravm slova smyslu otzkou ivota a smrti. Rno 28. jna, prv kdy v Londn Churchill d til sru na sv generly na boji ti, psal Ro "Pe iji- li tuto por ku, je v rukou Bo ch. dl pora ench je tak t k... Moje posledn m dy nebudu, mus smutek sn et dstojn." Zachycen britsk mapy se zakreslenm Montgomeryho vyrazit na sever z australskho pedmost jen potvrdilo Rommelovo pesvden, e nade el kri kam ik bitvy - akoli se mlil, kdy usuzoval, e Montgomery zato s tanky. V souladu s tm do bojov linie nasazen cel Afrika Korps", napsal v pamtech. On sm "opt v echny velitel e upozornil, e to bude boj na ivot a na smrt a e ka d dstojnk i adov vojk mus bojov svch sil." Rommelovo situan hl en pro OKW (nmeck vrchn velen) z 28. jna rychle rozlu tili v de sku Ultry v Bletchley Park v Anglii a ihned odeslali Churchillovi do Londna a Mon tgomerymu do Alamejnu. Hl en hodnotilo stvajc situaci jako "extrmn v nou". Vzru en C ve 22.30 zavolal Brookea a vzkaz mu ukzal. "Dostal njakou moc pknou zprviku, kterou se podailo zachytit, a byl nezvykle pvtiv," napsal si Brooke do denku. V nar ce na St od Churchill prohodil: " e te litujete, e jste nepijal, kdy jsem vm nabzel velen? e b tam v thle chvli chtl bt?" Takov obrat po rann roztrpen tird Brookea dost udivil, zvl kdy Churchill najednou z at, jak je vdn, e se Brooke rozhodl zstat v Londn a slou it pod nm. Roztrpen telegr derovi a Montymu byl zapomenut a Brooke a Churchill, kterm spadl kmen ze srdce, li spt, zatmco australsk pchota se - povtce v boji mu e proti mu i - probjela na sever. Tlak z Londna

Staten odpor, kter Nmci na severu kladli, Australan nakonec otupili a podailo se jim d ojt a k pobe n eleznici, teba e u ne k moi. Rommel v ak byl pesvden, e je to jeno kdo si nedok e pedstavit, jak nesmrn byly v t dob na e obavy," napsal potom. "V noci jsem takka nezamhouil oka a v 03.00 jsem pechzel sem tam a v duchu pemtal o pr avdpodobnm prbhu bitvy a o rozhodnutch, kter mo n budu muset uinit. Pochyboval jsem, je t dlouho vzdorovat sle souasnch britskch tok, kter mla nadto anci dl se zvy ov asn, e nemohu riskovat a ekat na rozhodujc prlom, nbr e musm vythnout k zpadu je zhodnut bude ov em nutn mt za nsledek ztrtu velkho mno stv m nemotorizovan pchoty z eschopnosti motorizovanch tvar a tak proto, e p jednotky se do boje dostvaj pli l jsem se proto uinit je t jeden pokus pinutit hou evnatost a urputnost na obrany nep y tok zru il. Bylo to chab nadje, ale stup, kter by nutn vedl k mobiln vlce, vyluova jin tak problmy s pohonnmi hmotami. Po celou bitvu vzdu n sly Spojenc a Krlovsk nmonictvo vyvjely neochabujc tlak na do pro Rommela - stejn jako u Alam Halfy - a rno 29. jna bylo Rommelovi jasn, e mus pic tat sta en do Fuky dv, "ne bitva doshne vrcholu". Ve 14.45 si jeho pobonk poznamenal d enku: "Vrchn velitel pi obd vysvtlil pln vytvoen linie pro sta en armdy do Fuky, a iko severn st alamejnsk linie ji nen v na ich rukou." V ka dodennm dopise man elce Ro l: "Nezstalo mi mnoho nadje. V noci le m s oima otevenma a nemohu spt, jak m t b edrech." Bernard Montgomery problmy se spanm neml. Av ak odpovdnost za vtzstv na nj dolhala s Boje zuily u sedm dn a osm noc. Podle zznam o potu zniench neptelskch tank a dl o potu zajatc i ze zprv de ifrovanch Ultrou Monty vdl, e situace je pro Rommela zoufal nul noci, 28. jna, ve 23.15 Montyho zpravodajsk tb identifikoval v nejsevernj ch boj lehkou divizi - dkaz, e Rommel do tohoto sektoru vrh v e, co m, aby zabrnil Osm armd zit. Av ak t k ztrty australskch jednotek a po kozen velkho potu doprovodnch tank v Montyho pimly p t tok odlo it. Do denku si ve tvrtek 29. jna poznamenal, e "tok zaznamenal slu n pokrok a bylo zajato asi 200 vojk. Bohu el v ak Australany "zbrzdila min ov pole, tak e nepronikli a k eleznici, jak jsem doufal." Zklaman, ale vc ne kdy jindy pesvden, e Osm armda m vtzstv na dosah ruky, necht dsk ivoty, dokud Australan nedostanou oddechov as k uspodn pozic a k peorganizovn nk a dl: "Probh reorganizace nov fronty a tok bude pokraovat ztra v noci, tj. v ptek a, kdy, jak doufm, Australan dojdou a k moi a celou oblast vyist." Teprve za tto situace, v prbhu pprav obnoven ofenzvy pchoty na pobe n pozice, si Mo

od zatku bitvy uvdomil politick tlak vyvjen z Londna. 29. jna v 11.50 ho informovali ho velitelstv nazt nav tv Churchillv ze Duncan Sandys; mezitm se zniehonic objevil s egyptskm nmstkem ministra Richardem Caseym, kter pin el Churchillv revidovan teleg V nm ministersk pedseda poukazoval na bezprostedn oekvan vylodn Spojenc v severoz (Torch, Pochode) a r ov maloval jejich vyhldky (a iluzorn) - pedev m fakt, e Francou Spojencm pomhat v Tunisku a snad dokonce dojde k povstn ve vichistick Francii. "Udlost i mohou dostat rychl spd, mo n nepomrn rychlej , ne se pvodn potalo," telegrafoval nalhal, aby k urychlen vtzstv Osm armdy bylo uinno maximum. De Guingand se o deputaci zmnil ve sv knize Operation Victory: Caseymu "armdn velite l popsal situaci a svj pln a vyzaoval sebedvru. Objevily se nkter signly naznaujc, dem dl hlavu, e bojov operace neprobhajc vt m tempem," pipustil de Guingand, ale "M na v echny tyto nar ky odpovdal, e od zatku pedpovdal desetidenn "boj zblzka" a e tvm v bitv naprosto jist. Pak si m vzal stranou Casey a zeptal se m, jestli jsem s p rbhem cel akce spokojen." Casey byl ve skutenosti natolik vyd en jak tm, e situace zjevn uvzla na mrtvm bod, ta nm corps de chasse z fronty, e de Guingandovi ukzal koncept telegramu do Londna, kte rm chtl Churchilla pipravit na mo n zvrat. Brigdn generl Williams si ten okam ik vybav velice iv. "Ml jsem takov legran nklak, kter ml uvnit polici s lavic a Freddie t edl a v ichni ti jsme se na tu lavici usadili. Mluvil jsem zrovna s Caseym a vykldal mu, jak to vid neptel, kdy najednou zaal mumlat, e mus poslat telegram a varovat Wins ona, proto e se nm zjevn moc neda, a tu se Freddie naprosto neekan rozltil a prohlsil o Kristovy rny, to se opova te! Proto e jestli to udlte, postarm se, abyste byl s hanbou vyhnn z politickho svta!" - ta hrozba mladho majora Williamse nramn pobavila, proto e ylo na prvn pohled zejm, e de Guingand si nemysl, e by bylo [Caseyho] odkud vyhnat!" Monty ve svm pamtech tvrdil, e byl pli zamstnn, ne aby se staral o to, jak telegram nakonec poslal. Zpisy v jeho denku v ak potvrzuj, e si tlak ze strany Caseyho a Church illa bral hodn k srdci. "'Torch' zane 8. listopadu," zapsal si. "Je nezbytn nutn, ab ychom nkde prorazili, pimli neptelsk tanky k boji a obrnnmi transportry obsadili zs esty neptele. Musme vynalo it velk sil, abychom neptele porazili a zniili jeho armd tm podpome 'Torch'. Rozhodl jsem se proto upravit svj pln," uzavel a pustil se do prce na novm zmru. Msto aby hnal Novozlanany do samostatn p ofenzvy zpadnm smrem skrz australsk "prs tomu na velitelstv Osm armdy pezdvalo) a podl pobe n silnice do Sd Rhmnu, nech A vat v nejsevernj m nporu k moi; av ak msto aby ho vyu il, vrhne ve ker zlohy do blesko nnho toku na zpad od Ledviny. Tuto "dru", kter bude asi pt kilometr hlubok, "proraz erg; Monty pak tudy pro ene cel obrnn sbor a dva pluky obrnnch transportr:

Pluky obr. transp. budou vyslny pmo do otevenho ternu, kde budou tyi dny operovat pro zsobovacm cestm neptele. Do boj se zapoj dv obrnn divize a zni DAK [Deutsche Afrika Korps]. Po tomto skuten tvrdm zsahu zprava bude p t noci nsledovat zdrcujc der zleva. to z 31. j. na 1. list. bude podporovat asi 350 dl, kter vystel po 400 salvch. Tuto operaci jsem nazval "SUPERCHARGE".

A tak, msto aby Lumsdenv obrnn sbor zstal v zloze, dokud Leesev 30. sbor neproraz pc dl pobe cestu nap silami Osy, dostal je t jednu anci podlet se na ton akci a zas . Nezbvalo ne vykat, pedvedou-li se obrnn jednotky v lep m svtle ne dosud. Zmna smru

Podle Charlese Richardsona pi el de Guingand 29. jna ped sndan informovat Montgomeryho donesl mu nov zpravodajsk hl en, sdlujc, e 90. lehk divize se s konenou platnost boj v pobe nm sektoru. V ichni tyi, de Guingand, Mainwaring, Richardson a Williams, byl pesvdeni, e po opu tn pvodn taktiky se nrovn italskch jednotek po cel dlce lin z oblasti Ledviny, nbr napadnout slab , pedev m italsk odpor hloubji ve vnitrozem. " o bhvjak brilantn npad," vzpomnal Williams, "proto e to dost bilo do o a vzpomnm si, lo o n barevnou kdu - na stn operanho auta visela velk mapa; pamatuju se, jak jse duchu kal, e tm tak njak nechme pancry na druh stran, kdy to spustme tady a ne tam. e anci nechat Nmce na pln opan stran pln bez pomoci, proto e bychom je odzli zespo

e." Monty o tom zpotku nechtl ani sly et, jak vzpomnal Richardson:

Probhlo to tak, e nejdv se mluvilo o Ulte - proto e nm zrovna dali vdt, e se 90. leh a na sever - , Bill Williams oceoval vznam Ultry, debatoval o tom s Freddiem a pi t om Freddieho napadlo, tak njak z toho do el k zvru, jestli by msto totlnho toku pmo lehkou nebylo by mnohem lep vyrazit vc na jih, zatoit na nmecko-italsk rozhran a pron out za n? Byl to Freddieho npad, tm jsem si jist, mo n k nmu pispl i Bill Williams. Ch to ale dost pesvdovn, proto e s tm za el za Montym a pak se vrtil se slovy: "Kdepak, n o tom ani sly et." De Guingand o tom mluvil s McCreerym, kter toho rna pijel s Alexanderem a Caseym. " McCreery se tak piklnl k nzoru, e 'Supercharge' vyzn mnohem lp o kus dl," vzpomnal gand v Operation Victory, ale Williams se pamatoval, e de Guingand byl oste proti tomu, aby se o tom McCreery zmnil armdnmu veliteli. "Pamatuju se, co se Freddie sna i l Dicku McCreerymu povdt: 'Kouknte, j za Montym zajdu a znovu to s nm proberu - ale v y ne, proboha, proto e jak s tm pijdete vy, neudl to. Ale kdy ho dok u pesvdit, e t jeho vlastn npad, jsem si jist, e to vyjde.' Pamatuju se na ten podtext: 'Proboha, jen tam nechote a nekvkejte o tom', proto e v echno jenom zhor te." Richardson si vybavil, e de Guingand na druh pokus po Alexanderov odjezdu uspl - " el tam znovu [de Guingand] a zkusil to je t jednou. A Monty nakonec kvl." lenm velitelskho tbu spadl kmen ze srdce. Jestli ml Montyho tb pravdu, o tom se bude debatovat, dokud se nepestane studovat vo jensk historie. Montymu jeho vojensk instinkt diktoval energicky si probt s pchotou a tanky cestu k pobe n silnici, i kdyby to trvalo sebedle a za cenu sebet ch ztrt. Rom e koneckonc prv toho obval nejvc. Ve svch pamtech pipomnal, e jeho armda "byla bom itskch vzdu nch sil a dlostelectva tak zle zzena, e jsme nyn nemli nadji vydr et de snahy o prlom, kter se oekval ka dm dnem. spch vylodn Spojenc v Maroku v ak zvisel na urychlenm vtzstv u Alamejnu - nakonec p nost pomoci spojeneck operaci Montyho pimla zmnit pvodn pln na Supercharge. Ultrou de ovan zprvy naznaovaly, e neptel m kritick nedostatek pohonnch hmot - a v takovm p k mobiln vpad do vnitrozem a dl do pou t mohl obklit nmeck obrnn jednotky snz ne o dobr i pro zl si tedy Monty poznamenal do denku, e " 29. jna v 11.00 jsem zmnil pln rozhodl se zatoit o nco dle na jihu, proto e jsem se dovdl, e 90. lehk div. je v dan n] oblasti a neptel m velkou nouzi o benzn." Historikov to budou oslavovat jako rozhodujc okam ik bitvy u Alamejnu. Popravd v ak Chur chillv telegram a nutnost popohnat zvr bitvy v zjmu operace Torch nakonec zpsobily, e obrnn finle pineslo stra liv zklamn v jedn z nejkrititj ch bitev lidskch djin ech dokonce jednu chvli hrozilo naprost fiasko. Hrdinstv Australan

Situace na pou tnm boji ti byla v t dob neuviteln zmaten - dokonce tak, e velitel t sk divize a G1 (Plny) Osm divize dostali za kol vyrazit do ternu, identifikovat v echny jednotky, na kter naraz, a tm, kter nebudou zapojeny do operace Supercharge jmnem ar mdnho velitele nadit, aby se okam it pesunuly do tlu! 31. jna v 6 hodin rno si Monty zapsal do denku, e australsk tok na severu byl "mimod rbhu dne bylo zajato 400 osob, sam Nmci, a tok doshl pobe . Zbytek 164. nmeck diviz l v pasti, odkud nebude moci uniknout." Pokud Monty v t chvli zanal vzhledem k spchu australskho nonho toku litovat, e se nho zmru na vpad ze zkladny v australskm sektoru, jist ho podobn my lenky rychle pe ck strana na svit tok s neekanou zuivost optovala. Australan proto k pobe nedosp ili se alespo pobe n silnice a eleznice - na nich se porn dr eli navzdory v emu, co Ro dnikl, aby je odtamtud vystrnadil. V tto dob do lo k nejprud m bojm z cel bitvy, pi nic strany nkolikrt urit zem dobyly, vzpt ztratily a poslze dobyly zpt. Leese i po let dinstv Australan vzpomnal s nesmrnm obdivem: Australan... vytvoili za neptelskch tank. Kdyby e spch celho plnu Osm v echny neptelsk toky

ktou 29 velmi obt n pedmost a udr eli je navzdory vytrvalm p byla fronta tto divize v t tydenn zkou ce ohnm prolomena, by armdy. Proto e se tak nestalo, utrpli vce ne ptitiscov ztr a navzdory intenzvnmi ostelovn udr eli pevnou zkladnu pro da

armdy. Pithli na svou frontu vt inu pancovho sboru, kter z vt sti zlikvidovali p Byla to velkolep ukzka boje, pedveden velkolepou diviz, vedenou mu em nezdolnho charak eru, Lesliem Morsheadem.

Rommel osobn dil tankov a pchotn protitoky proti Australanm a povolal si k sob velit frika Korpsu. Nazt, 1. listopadu, napsal man elce: "Je to prv tden, co jsem odjel z dom va - a byl to tden velmi, velmi tvrdch boj. asto jsem pochyboval, e je vydr me. Poka d to v ak podailo, teba e za cenu velmi vysokch ztrt. Jsem neustle v pohybu, abych zashl e, kde dojde k problmu. Vera rno to bylo na severu velmi zl," svoval se, "akoli do ve se v echno vcemn spravilo" - co v nm vzbudilo podiv, pro Montgomery ne a ne nasadit do akce britsk tanky. Je t ve svch pamtech Rommel tu otzku zva oval. Pro Britov nevrhli do boje "svch pibli k, kter se mohly bez nebezpe zapojit do akc na severn front a rychle situaci vye it s mem nmahy a ztrt"? spekuloval. "Ve skutenosti by jim ke znien m armdy, kter asto st oji ti bez pohybu, staila pouh polovina toho potu, operujc pod ochranou dlostelectva a du nch sil." A do konce svho ivota Rommel nedokzal pochopit, jak dvody vedly Montyho, aby do boje n enasadil obrnn jednotky, jakmile se podail vlom - Monty ostatn udlal vc, dokonce sthl 10. sbor z fronty pln a p d Freybergovm velenm ho umstil co nejdl od hlavn bitvy - ze strachu, e by znovu selhal . I operace Supercharge se musela odlo it, kdy Freyberg informoval, e k pprav toku poteb vc asu. 10. sbor se toti odmtal pohnout ze zadnch pozic a umo nit Novozlananm shrom oddl, dokud Lumsdena nepevlcoval de Guingand; dle itj v ak bylo, e pchota byla z ve dlostelectvo zmaten, proto e nejdv mlo podporovat Australany na severu a pak zase Novo anany smrem na jih a na zpad. Vzhledem k tomu, e spch operace Supercharge zvisel na Fr ybergov frontovm velen a ochot pijmout ztrty, nemohl mu to Monty odmtnout, a proto to dlo il a na veer 1. listopadu. Bl se vyvrcholen Zatmco odtikvaly minuty onoho veera, Monty psal svmu veliteli a uiteli, siru Alanu Br ookeovi, lil prbh bitvy a bl c se vyvrcholen:

Podailo se mi udr et iniciativu po celou dobu a Rommel a dosud musel tancovat, jak j sem mu pskal; jeho protitoky a vpady jsme a do dne ka zvldali bez problm. Myslm, e u na podn tvrdou rnu, kter mu snad konen podraz nohy. Stane se to dnes v noci a dvm d v echno, co mohu. Myslm, e se nm podailo zmst ho ohledn msta, kde k tomu dojde. Doufm du moci vypustit dva pluky obr. transp. do otevenho ternu, kde budou moci manvrovat. Pokud to opravdu dobe zvldneme, mme docela slu nou nadji, e 90. lehkou div. a 21. panc . div. strme do pytle. Bitvy v ak nedopadaj tak, jak si to lovk naplnuje, a tak se nm mo n nepoda. Mme v echny Nmce nahoe na severu v oblasti Sd Rhmnu, ale tok povedu d od tohoto msta. ekaj ns urputn a t k boje, proto e neptel se zoufale brn a nehodl Bitva m bav a udr uji se v dobr kondici. Zan bt chladnji, zvl t v noci, tak e si na eky. Dne n bitvu jsem nazval "Supercharge" a pikldm kopie mch rozkaz k n. Budeme-li s to konec Rommelovy armdy. Oliver Leese je naprosto prvotdn a Horrocks tak, ale ten je na jihu a nem moc co dlat. Lumsden m velmi zklamal, snad se zlep , a se dostaneme do oteven krajiny. Mj osobn nz , e se pro vy velen nehod, ale jako velitel divize v boji ujde. Je nervzn, popudliv dno podlh depresm. Ve velen sboru dost plave, tak e si na nj musm dvat dobr pozor. Ne tch v ech je Oliver Leese, je opravdu prvotdn. Freyberg je vynikajc a je to nejlep ve divize v boji, jakho jsem kdy za il. Velkou mozkovou kapacitu nem a sboru by velet nemohl, ale svou divizi vede do boje osobn a sm jede ped tankem Honey a dva dal m po b oku jako slu ebn doprovod. Jedin zpsob, jak ho v bitv najt, je vyhledat v novozlandskm ktoru skupinku t tank - tam jede Freyberg!! Mm nejvt m kolem je udr ovat morlku a statenost na vysokm stupni. Vm, e tok, kter dnes v noci zahjme, svj el spln. Velkou dvru vkldm do tch ob podailo dostat do neptelskho tlu, mohly by tam napchat obrovsk morln a materiln Doufm, e jste v dobr kondici.

V dy V Monty

Nato si Monty ode el lehnout do pvsu. 2. listopadu 1942 krtce po jedn hodin rann zahm ba spojenho dlostelectva dvou britskch sbor a zvstovala velk, niiv a zkzonosn brit rho se vojska Osy na sever od Alamejnu tolik obvala a kter konen zaal. Vtzstv nebo smrt

01.00 TOK zahjen pod pohyblivou palebnou pehradou na front dlouh 4000 yard [3600 m] z vce ne 300 25- librovch dl. Byla to patrn prvn pohybliv palebn pehrada v EGYPT. to procentn sp n.

Takto zanal zpis v Montyho denku z 2. listopadu 1942. Opt v ak, stejn jako v vodn noc bitvy, nedokzaly obrnn jednotky zu itkovat velkolep vkony pchoty a doshnout svho cle ha ohledech to byla kopie zahajovac fze operace Lightfoot, proto e Rommel byl sklopev n pesvden, e k toku dojde na severn front, pes australsk "palec". Byl si tak jist, Korps do msta skutenho prlomu u Tell-el- Akkakru vyslal a dlouho po svtn 2. listopa v t dob u se podle Montyho pedstav mlo za rhmnskou pistou vyrojit nkolik set tank a transportr, zatoit severovchodnm smrem a strit 21. pancovou a 90. lehkou divizi "d ". Nebylo tomu tak. Ve svch nepublikovanch pamtech byl sir Oliver Leese velmi jzliv. "tok [30. sboru] ped v echna oekvn," napsal. "Pohyb tank 9. obrnn brigdy [novozlandsk podprn] po pist na morlku neptele drtiv inek; dn p brigda nemusela dobyt msta istit. Za svt a 9. obrnn brigda stla na Tell- el- Akkakru. Zdlo se, e obrnn jednotky maj opt anci vyrazit. Dv roty obrnnch transportr z Krl pluku sice vyjely, jen e tanky znovu nedokzaly projet za na i frontovou linii. 9. ob rnn brigda sice zaznamenala velk spch, utrpla v ak t k ztrty a musela ustoupit. A opt zbylo v echno na p ka. Mlem jsem ekl 'jako obvykle'." Zznamy jednotlivch jednotek dvaj Leeseovu tvrzen za pravdu, proto e jedin protitankov Osy, kter tehdy proti sob 9. obrnn brigda mla, mla r i 47 a 52 mm a Shermany nebo Gra ohla zastavit jen na krtkou vzdlenost. Kdyby se 1. obrnn divize vrhla v patch 9. obrnn brigd obtavho brigdnho generla Currieho, byla bitva v t chvli vyhrna. Freyberg znov vu telegrafoval Lumsdenovi, aby 1. obrnnou divizi popohnal, ale bezvsledn. Jak Mont y upozoroval Brookea, "bitvy nedopadaj tak, jak si to lovk naplnuje". V sedm hodin rno bylo ze zachycench rdiovch depe jasn, e ance u byla promarnna, proto e Rommel nyn ku cel Afrika Korps. Ple itost dostat se Rommelovi do zad a odznout jeho obrnn jednotk yla promarnna, pokud se v ak Leeseovi a Lumsdenovi poda shrom dit dostatek protitankovch dl k soustedn palb, lze pedpokldat alespo znien pev n sti zbvajcch Rommelov piteno ke cti britskch dlostelc a protitankovch a tankovch stelc, e pesn to udl listopadu 1942 se poet tank Afrika Korpsu sn il na polovinu, z nich bylo pouze ptatice nmeckch a dvacet italskch dosud schopnch boje. Freyberg byl pochopiteln ne astn, e se zam len prlom nezdail, ale armdn velitel byl mistick. Ml v rezerv dal dv obrnn divize - 10. a 7. - a po cel den dval s Leesem do p zlohy. Pokud 1. obrnn divize dok e Afrika Korps zadr et na severu a na zpad, pak byl jist, e dok e zroit dosavadn spch obrnnch transportr, proraz jihozpadnm sm obkl zbvajc Afrika Korps. Prvn stadium operace - tok pchoty za podpory tank - pln hodin 2. listopadu - probhlo v 18.15 a bylo stoprocentn sp n. Rommel v t dob ped svm tbem piznal por ku. 2. listopadu v 16.30 oznmil, e kordon ko kho pedmost se stane zadnm vojem, a nadil okam it zahjit stahovn tankov armdy do hodnut oddaloval, dokud si nepromluvil s velitelem Afrika Korpsu generlem von Thom ou, ale ten mu jen potvrdil, e u nedok e Brity dl odr et, proto e v prbhu dne ztratil tank. Nmeck a italsk pchota mimo bojovou akci zaala ustupovat je t t e noci. Sv man elce Ro o "konci" a na OKW zaslal rdiem 2. listopadu v 19.50 sv slavn piznn por ky:

Po deseti dnech nesmrn t kch boj proti zdrcujc britsk pevaze na zemi i ve vzduchu je

mdy vyerpna i navzdory dne n sp n obran. Nadle proto nebude schopna pedejt dal mu nnch tvar neptele o prlom, kter se oekv dnes v noci nebo ztra. Systematick stup dvou nmeckch nemotorizovanch diviz a brigd nen mo n, proto e chyb transportn proste hto tvar pravdpodobn padne do rukou neptele, kter je pln motorizovn. Dokonce i mobil jsou tak zblzka anga ovan v boji, e se budou moci odpoutat jen sporadicky... Nedosta tek pohonnch hmot znemo uje stup na velkou vzdlenost. Zbv nm pouze jedna silnice, a a o n na e armda bude pesouvat, stane se nepochybn ve dne i v noci terem tok neptelsk sil. Za tchto okolnost proto musme oekvat postupnou destrukci armdy navzdory hrdinskmu odpo u a vysok morlce vojk.

Znamenala ta zprva, e Rommel ustupuje, d o dovolen ustoupit, nebo tvrd vzdoruje a oek ude zcela znien? Dal hl en, v nm dodaten oznamoval, e 2. listopadu ve 22.00 vydal r it stup, dorazilo na OKW a v asnch rannch hodinch p tho dne. Ob hl en de ifrovali tak v Bletchley Parku v Anglii a Brooke je ml v ruce v poledne 3. l stopadu, jak si u vytr en poznamenal do denku:

Kdy jsem byl na obd, zavolal mi editel vojensk zpravodajsk slu by a informoval m o dvo edvno zachycench Rommelovch hl ench generlnmu tbu Wehrmachtu a Hitlerovi, v nich ta dloval, e jeho armda stoj ped neodvratnou por kou, z n bude moci zachrnit jenom tros

Ve svm pamtech "Notes on My Life" Brooke napsal: "Ka d si jist dok e pedstavit, co pro ta zprva znamenala... Prozatm jsem se sice neodva oval pikldat j pli velk vznam, a sem se po zbytek dne vzn el v oblacch." Nad pora eneckm tnem Rommelovch depe u asl dokonce i Montyho tb po nezdaenm prniku k. "Tato hl en nm z Ultry do la skoro bleskov," vzpomnal Charles Richardson. "Proto e j yl vi Montyho optimistickmu hodnocen udlost sp e skeptick, nikdy nezapomenu, jak se illa Williamse, zmocnila radost." Hitlerem to pochopiteln otslo. Druh hl en oznamujc, e Rommel vydal rozkaz k stupu, zilo teprve 3. listopadu v 9 hodin dopoledne a Hitler rozkaz okam it zru il: "Ve va stva jc situaci m ete pom let jen na to, jak se udr et, neustoupit ani o krok a vrhnout ka dou ra a ka dho bojeschopnho mu e, kterho je t m ete uvolnit, do boje... M ete vojkm uk jin vchodisko ne vtzstv, nebo smrt." Rommel pak ve svch pamtech tvrdil, e nebt Hitlerova zsahu, mohl svou armdu je t zachr

Kdy se ohl m nazptek, jsem si vdom pouze jedn chyby - e jsem rozkaz "vtzstv nebo sm l o tyiadvacet hodin dve. Tehdy mohla bt armda s ve kerou pchotou velmi pravdpodobn v alespo polovin bojeschopnosti.

To bylo ov em jen zbo n pn, proto e Hitlerovu anulaci rozkazu de ifrovali na velitelstv lovy Tankov armdy Afrika teprve 3. listopadu ve 13.30 - v t dob v ak pchota Osy ustupov ala u dle ne patnct hodin a nebylo mo n ji zastavit, o znovunasazen do bojov linie ani mluv. Leesev druh p tok jihozpadnm smrem pipravil cestu nonmu obrnnmu toku Lu kter, akoli byl proveden prabdn, ohrozil nmecko-italskou linii na severu natolik, e R ommel musel do boj nasadit v echny motorizovan a obrnn zlohy, aby pede el katastrof. Jak mohl Rommel za tchto okolnost doufat, e svou "zpola bojeschopnou" armdu zachrn, je t ko k pochopen. Cel pluk britskch obrnnch transportr u v t dob psobil spou da britsk a americk stroje z pou tnch vzdu nch sil nemilosrdn bombardovaly ustupujc p urychlen Lumsdenova stle nepokraujcho prlomu Monty 3. listopadu v 9 hodin po dal Leese by uskutenil je t jeden tok pchoty "a ty tanky konen popostril ven," vzpomnal Leese. Leese se rozhodl pro ti na sob nezvisl ztee, zahjen pozd odpoledne. Prvn zte ml pr veera 1. pluk Gordons za podpory jednoho tankovho praporu zpadn od Tell-el-Akkakru. I tentokrt v ak velitelstv Lumsdenova 10. sboru operaci zvrtalo - a zavinilo tragick a zhola zbyten ztrty skotskho pluku. Bitva je vyhrna

"Ti nebo tyi hodiny ped zahjenm toku ns 10. sbor informoval, e jejich obrnn jednot 000 yard [1800 m] za pou tn silnic do Sd Rhmnu," uvedl generl Leese ve svch nepublik amtech. Aby Lumsdenovy tanky nerozstlel, zru il dlosteleckou uzavrac palbu ped tokem

ojil se pouze s kouovou clonou. "Tsn ped hodinou H ns v ak obrnn jednotky informovaly, e skutenosti jsou 2000 yard ped pou tn silnic do Sd Rhmnu," vzpomnal Leese. "Bylo u i mnit, tok probhl bez dlosteleck podpory a skonil nezdarem." Velitel 51. skotsk p divize, generlmajor Douglas Wimberley, na Leese nalhal, aby Lumsd enovy tanky odklidil z cesty, "pokud tam vbec jsou" a "nechal zte probhnout pod dnou ochranou uzavrac palby. Jak jsme u oznmili pedtm, to postaven mlo velice silnou obran po na ich tancch nebylo vidu ani slechu, zato neptelsk tanky se tam jen rojily," vyprvl Wimberley pozdji. "Oddly pluku Gordons postoupily jen nepatrn a ztratily spoustu vo jk; pipadalo mi to jako bohapust pltvn ivoty a bylo mi z toho t ko u srdce. Nejhor bylo, e spousta skotskch p k v domnn, e se jedn sp o postup ne o zte, n y byla dv u cle. Kdy se pak tanky z akce vracely, byly pokryty mrtvmi tly na ich Skot. l to velmi bolestn pohled a morlku nikomu rozhodn nezvedl." Leesem takov marnn lidskch ivot hluboce otslo a stra liv se na Lumsdenv tb rozzu m lekci a rozhodn u nikdy dlosteleck program nezru m. Tanky mohou z ohro enho msta po iem kdykoli rychle zmizet. Zvolen dlosteleck program se mnit ned, mus se nechat probh t podle pvodnho rozkazu," uva oval pozdji. Tak Monty si tu lekci vzal k srdci. Akoli se historikov nad nktermi pozdj mi dlostel ogramy, kter nakonec byly zbyten, u klbali, Montyho to nikdy nemrzelo. Odvaha p ka zvi eho dve ve velitele; a dn dobr velitel by tto dvry neml zneu vat jen proto, aby u Kdy pak Wimberley od Leese sly el, e obrnn jednotky stle je t ktu Tell-el-Akkakr nedo pchota bude muset provst je t jeden tok, doslova se zhroutil. "Kdy jsem si pedstavil, jsem musel zru it uzavrac palbu, kter by ty kluky ochrnila, bylo mi zle u srdce," vzpo mnal. "A asi jsem to dal v telefonu najevo, proto e si pamatuju, jak mi Oliver [Lee se] povd: 'Prosm t, Douglasi, pece te zrovna ty neztrat kur .'" Neztratil. Argyllsk a sutherlandsk skotsk pluk a p brigda 4. indick divize, kterm ve dostaly rozkaz definitivn vyistit cestu pro Lumsdenovy tanky. A tak ve stedu 4. lis topadu 1942 ve 2.30 rno 5. indick brigda pod velenm brigdnho generla "Pa i" Russella v habm svtle ubvajcho msce postupovala za pohyblivou palebnou pehradou, zatmco stedn vo likvidovalo hnzda neptelskho odporu a istilo cestu 10. sboru v dlce zhruba osmi kil ometr. V 6.15 se jeden prapor argyllskho a sutherlandskho skotskho pluku utrhl a sp n z oil na cl: na ktu 44 v centru Tell- el- Akkakru. Kdy 4. listopadu zaalo svtat, Bernard Montgomery u vdl, e v bitv u Alamejnu definitiv il. V 6.30 si do denku zapsal:

Tanky projely, kdy svtalo. Projely v podku a pronikly do otevenho prostoru. 1. a 7. ob r. div. jely v ele. Konen se nm podailo dostat na e obrnn tvary do tlu neptele, do inovch pol a do krajiny, kde mohou voln manvrovat. Obrnn vozy se rychle rozjely na zpad, smrem na FUKU a BUKK . 2. NZ div. s 5. lehkou obrnnou brigdou pod jejm velenm jsem poslal maximln rychlost na jihozpad k pist do FUKY, aby zabezpeily tamj zkou s

Celou Osmou armdu zachvtila vlna nad en. Po tincti nocch a dvancti dnech se podailo R ovu armdu porazit. Byla to prvn ofenzvn bitva tto vlky, kterou Spojenci proti armd ve Nmci vyhrli, a fakt, e ji k vtznmu konci dovedly vytrvalost a hou evnat odhodln, vzb o to vt dojet. De Guingand krtce ped smrt v roce 1980 napsal:

El Alamejn byl zku ebnm kamenem britsk vojensk obrody ve 2. svtov vlce. Upmn eeno dovedu pedstavit vkony, kterch bylo dosa eno pozdji. Za nmi se thl alostn soupis zpac pokus a nevslovnch nezdar: Belgie, Dunkerque, Norsko, ecko, Dieppe a ztrta cel Severn riky a k samotnm branm Khiry. Ukzalo se, e na bitevnm poli, kdy je zapoteb dvat och u vlastn ivot, je demokracie nerovn soupe.

Monty po odchodu do dchodu boji t u Alamejnu nav tvil; kdy se ho v ak ptali, chce-li vid nmeck a italsk hbitov, zavrtl hlavou. Shldl u seven ady britskch nhrobk, bl a km sluncem, a nyn odmtl se slovy: "Nesu beztak odpovdnost za hezkou dku mrtvch, nemus idt je t tyhle." Lta, kter mezitm uplynula, otupila zporn pocity vi zpsobu, jakm s nn jednotky v bitv pedvedly. Obtavost a chrabrost, kter projevil brigdn generl Curri . obrnn brigdy u Tell-el-Akkakru "smyly krv v echny dluhy, kter tankist u pchoty mli Kdy Churchill obdr el 4. listopadu 1942 telegram od generla Alexandera se zprvou o br itskm vtzstv, rozplakal se. U sndan si peetl de ifrovan Hitlerv telegram pikazujc

lit vtzstv, nebo smrt. Zatmco tedy Hitler musel odvolat rozkaz o vtzstv nebo smrti, Winston Churchill mohl po libosti diktovat telegramy, o kterch tak dlouho snil: "Ze srdce vm blahopeji k v ynikajcmu vojenskmu spchu Osm armdy pod velenm va eho brilantnho zstupce Montgomery o Egypt..." Gratuloval nejprve Alexanderovi a pak v em premirm zem Commonwealthu. 4. listopadu krtce po poledni byl zajat velitel Afrika Korpsu, kter se sna il do psme ne splnit Hitlerv pkaz a stl nepokoen uprosted zuc tankov bitvy, zatmco nelnk yerlein utkal p ky, co mu nohy staily. Autor Rommelova ivotopisu, David Irving, von Th omu ocejchoval jako zrdce nacistick vci za to, e se vzdal, ale major Oswald, kter ved l Montgomeryho taktick velitelstv, si pozdji velice pesn vybavoval okolnosti von Thom ova zajet i jeho vojck vystupovn, kdy ho odpoledne pivedli ped velitele Osm armdy:

Zrdce? Nesmysl, samozejm e zrdce nebyl. Sly el jsem, e pr byl sebevra edn typ. Byl to mi zku en dstojnk. Po celou bitvu velel Afrika Korpsu, v obansk vlce ve panlsku velel i Kondor a byl to pedn nmeck tankistick odbornk. Byl to docela pohledn chlapk. kal , jak m pod vojensk vystupovn - kdy uv te, e mu uprosted bitvy rozstleli vz, v n vyvlel v prachu, a pak ho hned pedvedli ped armdnho velitele.

Prostovlas Monty, ve svtlm puloveru bez distinkc pes pltnou pou tn uniformu, oplatil homovi zasalutovn a upen se mu zahledl do vpadlch a vyerpanch o. Z jeho tve vyet nem politickho protivnka ani zrdce, nbr kolegu vojka, kolegu profesionla. Bez ohledu mo n ohlas v tisku i na politick dsledky Monty velitele Afrika Korpsu pozval, aby s nm ped odjezdem do zajateckho tbora v dstojnick jdeln poveeel. Do denku si Monty naps

Generl VON THOMA, velitel Afrika Korpsu, byl jako zajatec na mm velitelstv a veeel se mnou v m jdeln. Je to velmi pjemn chlapk a docela ochotn rozprvl o minulch udlos i jsme se o zijov bitv, kdy m ROMMEL napadl, a tak o t souasn. Pochybuji, e se najde hodn generl, kte by mli to tst debatovat s protivnkem o bitv obh.

Obrzek, kter nm o veliteli Osm armdy v okam iku, kdy doshl patrn nejvznamnj ho brit 2. svtov vlce, podv tato epizoda, o nm patrn prozrazuje nejvc. Zatmco Churchill ado y mu Brooke dovolil rozeznt kosteln zvony po cel Britnii, a horen rozeslal hlavm spoj ckch stt telegram za telegramem - Rooseveltovi, Stalinovi, Fraserovi, Curtinovi a d al m -, generlporuk Bernard Montgomery sedl pod maskovacm pltnem dstojnick jdelny, bylo po jdle, nechal stl sklidit a rozprostel na nm mapu egyptsk pou t.

"Tak, dnes veer se moje armda dostane do Fuky - co vy na to? No tak, von Thomo, co byste dlal vy?" dor el Monty na svho "mn astnho protivnka", jak pozdji vzpomnal g . Ale von Thoma se dr el: Odpovdl: "Sehr kritisch, wirklich sehr kritisch -" Monty ho ale trochu tahal za nohu, proto e tak vpedu jsme ani zpola nebyli, nebyli jsme je t ani v Gallu, ale...

tyi dny nato se von Thoma dovdl, e s nm do zajateckho tbora pojedou tak ti ital t om si faktu, e celou thu boj u Alamejnu museli nst Nmci, "po dal, aby je [italsk gener nedvali k nmu, a pokud to mus bt, aby ho od nich oddlili ostnatm drtem," telegrafoval lexander Churchillovi pobaven. Zatmco ke svm italskm spojencm poci oval von Thoma odpor, k veliteli Osm armdy, kter h . listopadu 1942 pozval na veei, choval hlubok obdiv. "Myslm, e postupoval velmi obeze tn, kdy se uv , jak obrovskou ml pevahu," prohlsil po vlce. "Je to ov em jedin poln tto vlce neprohrl dnou bitvu. V modern mobiln vlce nen taktika to hlavn. Rozhodujc zace vlastnch zdroj - a udr et iniciativu." A Bernard Montgomery to navzdory v em dokza l a dal nrodm spojeneckho svta vtzstv, po kterm tak dlouho prahly. st pt

MEZIHRA VE STEDOMO

Ikeova prvn nv tva u Montyho na front, 29.bezna 1943 IMPERIAL WAR MUSEUM Armdn generl sir Bernard Montgomery

Tden po vtzstv u Alamejnu byl generlporuk Montgomery pov en do hodnosti armdnho gen e do lechtickho stavu, tak e se z nj "za vynikajc slu bu v poli" stal sir Bernard Montg ry. Stal se soust historie. Tankov armda Afrika, kter podle odhadu pi la o 500 000 vojk, byla zniena. Rooseveltv r Wendell Wilkie novinm ekl: "Je to vzru ujc a dalekoshl spch. Kdy jsem ped zhrub rla Montgomeryho nav tvil, dospl jsem k pesvden, e souasn vsledky na sebe nedaj d ntgomery mi tehdy ekl, e Rommela zlikviduje. A jak je vidt, je na nejlep cest." Rommel se nyn uil, jak bolestn je netoit a ustupovat. "Musme bt vdni za ka d den, k v neptelskm obklen," svoval se man elce, kdy se zbytkem sv tankov armdy ustupova anici a dodal: "Jak rd bych byl pouhm berlnskm kamelotem." Konen jeden spojeneck gener prokzal, e zaarovan kruh nmeck neporazitelnosti lze zlomit. Novin C.V.R. Thompson pos do londnskho Daily Expressu zprvu z New Yorku: "Amerian pln zapomnli, jak Britnii j o kritizovali. Americk tisk i americk lid vyslovuj Britm obrovsk uznn za vtzstv v p Mezinrodn zpravodajsk slu ba, kter zsobuje 700 americkch novin, uvedla toto: 'Otzka, j -li Britov vbec schopni bojovat, u se nap t nevyno. Nmci sami mohli jejich bojovnho soudit...' Montgomery smetl [pedasn] volby z titulnch stran americkch novin." Snad dn generl se tak vytrvale nepipravoval na vrchn velen ani tak dramaticky nevtiskl svou koncepci skomrajc armd v poli. Montyho hodinka slvy v ak nemla dlouh ivot. Jakm britsk a americk vojska 8. listopadu 1942 vylodila v severozpadn Africe, stal se Mon ty lenem tmu Spojenc. Jeho zsluhou se sice vlen proudn otoilo, senzan vtzstv u zatlaily do pozad nov starosti a nezdary spojeneck strategie ve Stedomo. Po skvlm z jednotky, kter se v Maroku a Al rsku vylodily, dostaly v Tunisku do slep uliky, zatmco Hitler obsadil zbytek vichistick Francie, poslil armdy v Severn Africe a definitivn skoncoval s mo nost, e by Eisenhower mohl s nezku enmi generly a s vojky, kte dosud ne li boje, doshnout bez Montyho pomoci rozhodujcho vtzstv. V dsledku toho ped sebou Osm armda musela protlait zbytky Rommelovy tankov armdy nkol tisc mil nap Kyrenaikou, Liby a vchodnm Tuniskem, aby se mohla spojit s Eisenhowerovm jskem. Kdy pak Monty v noru 1943 zastavil svj postup, aby si v Tripolisu doplnil ar mdu, Rommel s tanky zatoil na Eisenhowerovo vchodn kdlo a iv demonstroval naivitu t roce 1942 volali po oteven druh fronty na evropskm kontinent. U Kasseriny byly zajat y asi 4000 americkch vojk a ztrty 2. americkho sboru doshly 6000 - bylo to tm polovi lkovch ztrt Osm armdy u Alamejnu. Rommel se pak obrtil proti Osm armd a doufal, e sv d Kasseriny zopakuje. U Medeniny v ak narazil na tou profesionln taktiku, kter zvrtila jeho ofenzvu u Alam Halfy: na zakopan tanky, chrabr protitankov stelce a niiv dloste o. Montyho obrann vtzstv ze 6. bezna 1943 znamenalo konec Rommelovy vojensk kariry v Seve n Africe. Legendrn "Pou tn li ka" narazila na sobrovnho soupee, a kdy se dostala do s nadzenmi i kolegy, byla sta ena z jevi t. Dal ofenzvu u Rommel nikdy nezahjil. Monty si hraje na Napoleona

Montyho osud ml bt pesn opan - vlastn s vjimkou bitvy v Ardench strv zbytek vlky nch bitev. Nen v ak pochyb, e vtzstv jeho osobn ego po dosavadnm ivot plnm proher ozplilo a nadle mu dlalo pot e promjet chyby svch spojenc i koleg generl - chyby, k och byly zloiny, proto e mly po lekcch z let 1940-1943 za nsledek zhola zbyten ztrt tech. Nikde se jeho netolerance neprojevila tak neblaze jako pi pprav plnu - nebo lpe eeno av patnho plnu operace Husky - invaze Spojenc na Siclii a ta en, kter po n nsledova

clem bylo "vyrazit Itlii z vlky". Monty dobytm tuniskho msta Sfax 10. dubna 1943 vyhrl na Eisenhowerovi szku a vy dal si a ni od vrchnho velitelstv v Al ru ke svmu vhradnmu pou it a do konce vlky Ltajc ckou posdkou a za americk penze. Tento nestydat po adavek (kter Montymu vynesl letoun r ezervovan pro velitele americkch vzdu nch sil generla "Tooeye" Spaatze) byl jen prvn v dlouh ad neodbytnch nrok, odmluv a vhr ek, kdykoli nebylo po jeho. Mimo jin prohlsi pojeneck plnovn invaze na Siclii probh nekompetentn, a pohrozil, e slo funkci, neb u it jeho vlastn pln toku. Generla Eisenhowera, kter dval pednost vcensobnmu vylod la ostrova, i generla Alexandera, kter se stal velitelem spojeneckch armd v Tunisku, spadajcch pod Eisenhowerovo spojeneck velitelstv v Al ru, nakonec zdolala Montyho nest pnost, a podvolili se - jen aby Monty souhlasil, e do invaze pibere tak Pattonv 2. a merick sbor. Bylo jasn, e Monty vyvolval nelibost, kter vydr ela a do konce vlky a dokonce i po n. nty se pova uje za Napoleona," st oval si generlmajor letectva Tedder Pattonovi. Netak tn, je itn a nediskrtn Monty se choval s vypotav ur livou aroganc - bval kluk z ko kltil v baretu tankistickho velitele se dvma odznaky a zatracen dobe si byl vdom, e je nejvt spojeneck generl schopn vyhrvat bitvy - vtz nad Rommelem. "Montgomery je pln jinho ra en ne vt ina vynikajcch britskch velitel, kter lovk isenhower Montyho svmu fovi ve Washingtonu, generlu Marshallovi, kdy strvil nkolik dn Montyho taktickm velitelstv v Marethu a prohldl si zjizven boji t. "Nen sporu, e je s pn, ale je velice samolib. Tajn a dvrn vm svm svj nzor, e on je tak py n na sv ady neudl ani krok, dokud si spchem nen absolutn jist - jinmi slovy, dokud neshrom d droj, kdy by dobr vsledek mohl zajistit prakticky ka d. Mo n e to k nmu nen pln fr em jsem rozhodn ml." Bitva o Siclii

Monty se na Eisenhowera dval podobn svrchu. Alexanderovi se svil, e se mu "Eisenhower lb". Ihned v ak dodal: "Ale nesnesl bych ho kolem sebe moc dlouho; z t vysok intonace a hlasit ei bych se za chvli zblznil. ekl bych, e v politice se urit osvdil, ale ani co by se za nehet ve lo." Konflikty a nedorozumn na sebe nedaly dlouho ekat. Eisenhower dky sv povaze a intelig enci nesmrn vynikal v udr ovn spojeneck solidarity u svch podzench - bez vjimky ov nahodilho operanho plnovn, kter penechval druhm. Monty, kter byl s americkmi i britskmi kolegy na tru kvli budoucmu veden pozemn vlk domo, nyn zjistil, e prv ty vlastnosti, kvi nim bylo jeho velen tak vynikajc - abs jistota, draz na dn plnovn, bezvhradn profesionalita - z nj dlaj otravnho a umn vn vrok Waltera Bedella Smithe "Pod vmi se mo n slou fantasticky, vedle vs u je to ho slou it nad nad vmi je hotov peklo!" se ukzal jako jedinen vsti n. Amerian hodnotili Montyho vru v dkladn plnovn a adekvtn logistickou podporu v lep dantskou, v hor m jako pomalou. Byli ve Stedozem teprve krtce a nedokzali v dy pochopit, Montyho filosofie vojenskho podku vykrystalizovala v letech britskch por ek, od Dunker que po Tobrk. Rozptlen sil, nedbal plnovn, nedostatek kvalitnch zbran, minimln neb atn spoluprce mezi slo kami a slu bami i v eobecn nedvra vojk k vy m velitelm mly - a Monty to v potench por kch Amerian v Tunisku vidl znovu takka na vlastn oi. " iany," napsal "Simbo" Simpsonovi na ministerstvo vlky do Londna, "je, e vojci nebudou bojovat; nemaj v och bojovnou jiskru. A dvod je v tom, e nemaj dvru ke svm generlm," pokraoval. "Kdyby se mohli spolehnout jejich generlov povedou do bitvy, jak se pat, bojovali by." Podle Montyho ke zv en morlky nesta nabdn. Jde o to, jak si velitel dok ou zskat d o profesionalitu od generl dol. "Ukzal jsem mu vojky," chvstal se Monty po Churchillo v nv tv Severn Afriky na jae 1943, "jak v dn jin armd na svt neuvidte, o tom z celho svta; byl to ndhern pohled, kdy kolem ns pochodovali na pehldce na hlavnm n ipolisu; ministersk pedseda byl hluboce dojat a mlem nedokzal promluvit. Nemyslm, e ta kovou ukzku bojeschopnch mu uvidte jinde ne v Osm armd. Morlka je na nejvy rovn st je jeden mu z 1000; nic lep ho si nem ete pt." Jak v ak ta en ve Stedomo pokraovalo, Montyho respekt k Churchillovi a Eisenhowerovi dok nce i na politick rovni klesal. Monty nechpal, jak obt n bylo jednat s de Gaullem a jeh o soupeivmi generly nebo vyjednvat s italskmi emisary tajnou mrovou smlouvu. Vidl jen ragickou vojenskou lamastyku, do n se jeho hrd vojctv odmtalo nechat vthnout. Pvodn

nkolik izolovanch vzjemn se nepodporujcch vylodn na rznch stech sicilskho pobe Tvrdil, e v ude, kde Spojenci mli v boji zdrcujc pevahu, byli sp n; zato poka d, kd ili, byli takovmi vojenskmi veterny, jako jsou Nmci, snadno pora eni. Montyho revidovan pln invaze na Siclii, navzdory v nechuti, kterou vzbudil, zaruoval S pojencm spch ("Zanm si myslet, e nov operace je v mnoha ohledech lep ne ta star," on ve svm denku 7. kvtna 1943). O tyi tdny pozdji u spch zanal bt znt, navzdory vsadkov operace. Soustedn zte, kterou Spojenci uskutenili bok po boku, si poslze odne vtzstv. Pokud ml Monty nyn dvod ctit zadostiuinn, jeho pchou vzpt otsla urputnost boj n i, kte mli v Itlii obrovsk zlohy a zsoby munice, sem letecky dopravili elitn vsadk y, kter mly bojovat jako pchota. Pattonv 2. americk sbor byl nafouknut na 7. armdu Spo jench stt a ponechn pod jeho velenm. Patton pova oval dosavadn americkou roli v ta en dzenou a hoel netrplivost vyplit na Siclii stopu, kter by pomstila americkou ostudu o asseriny. Odletl za Alexanderem na velitelstv do Bizerty v Severn Africe a vymmil na nm dovolen postoupit na zpad k Palermu msto asti v bojch Osm armdy. "Dobyli jsme se adn kout Siclie. Byl to pjemn pochod... Nejhez vlka, jak jsem se kdy zastnil!" vzp i generl Maxwell Taylor, velitel dlostelectva 82. americk vsadkov divize. "Monty - ten ml jin problm - ml toti co dlat s Nmci." Pli pozd se Monty obrtil na Pattona o pomoc a 19. ervence 1943 pnliv dal Alexander Ameriany "vyvinout siln tlak smrem na vchod k MESSIN... a pokud mo no zopakovat manvr d BIZERTY [kdy se podailo obklit 250 000 vojk Osy a pimt je ke kapitulaci ve chvli, k vrcholilo tunisk ta en]." Alexander poslu n poslal Pattonovi telegram v tom smyslu, ale nelnk Pattonova tbu mysln pedn rozkazu oddlil, tak e Patton se dl hnal k Palermu jeho 3. divize pozdji vedlo k poznmce: "Podle mho pesvden gen. Pattona ze v eho nejv o kouzlo velkomsta." A o tden pozdji, 25. ervence 1943, se Montymu na syrakuskm leti ti podailo vylkat Patt z jeho palermskho palce a sjednat s nm spojeneckou strategii k ukonen ta en - kter m no jedinm velitelem v mst samm, nane tst je v ak dili velitel dvou na sob nezvisl sebe stovky mil a podzen veliteli armdnho seskupen - Alexanderovi - kter pro zmnu do trel v Severn Africe. Pes ve ker vhrady, kter Patton vi Montymu ml, vrhl v echno, co ml, do toku na sever kam triumfln vstoupil o ti tdny pozdji, 17. srpna 1943. Nepodailo se v ak pimt spojen tectvo k souhlasu s plnem na zastaven nmeck evakuace - podobn nedokzala spolupracovat Luftwaffe, kdy bylo v roce 1940 teba zastavit evakuaci britskch vojsk z Dunkerque a cel nmeck armda, kter brnila Siclii, se v klidu pevezla lod na pevninu. "Problm je, e tohle ta en nem pevn velen," st oval si Monty u 7. srpna. "Je nad m s jak si ka d mysl, e m e vst ta en podle svho, kdy velitel t zbran [armdy, nmo njakch 600 mil [960 km] od sebe. Nikdy se nemlo pipustit, aby si neptel odvezl ze Sic ie ve ker materil, mli jsme na cel jeho vojsko udlat ztah... ale pln takov akce neexi ." Speciln nafilmovan a nafotografovan Pattonv triumfln vstup do Palerma podle Montyho je maskoval neuviteln patn veden ta en. Generl Bradley si myslel tot . Toho Pattonova (pedev m jeho holedbn, e 3. srpna nafackoval hospitalizovanm americkm vojkm a vyhro ) rozhoila natolik, e se odmtl zastnit pehldky v Messin. Bradley a Monty se shodn domnvali, e Spojenci jsou ve velkm nebezpe, kdy nechaj tvar styk s veejnost a kovat v masce vojensk profesionality - a Monty hrozil, e vsledkem bud zmarnn ivot dobrch vojk. Prorokoval, e nejnovj zbrkl americk plny na invazi do jt zatkem z 1942 - jsou "receptem na katastrofu" - a v Salernu to skuten katastrofa m byla. Ov em cenu za mizern vojensk veden spojeneckho sil si podle Montyho nzoru bezesporu od li ti, kte mli odpovdnost za to, e nebyl vytvoen pln a e nedo lo k procvien nejvt eru 2. svtov vlky: bl c se invaze do Francie neboli oteven "Druh fronty". Poteba jmenovat velitele pro invazi do Francie

Dva tdny, kter Monty strvil v kvtnu 1943 v Londn, ho utvrdily v pesvden, e Spojenc rovst invazi do Francie, nebudou- li mt konen pouze jednoho vrchnho velitele. "Plnuje se invaze pes kanl La Manche," st oval si editeli vojenskch operac na minister u vlky. "Pracuje na tom nkolik tb, ale velitel, kter by ml cel operaci velet, zatm n l konkrtn pokyny, proto e je t pod dn nen. Byly vybrny jeho tby, kter se piln z

z tch lid v tto vlce dosud nebojoval, a tud o tto strnce vci nem nikdo pont," pr "A za dal , a bude konen velitel jmenovn, mus si vytvoit vlastn bitevn stroj a vycvi a k boji. Takov vc si d as a vbec se na n nepracuje. Pipad mi, e v Anglii nen jedin lovk, kter by vdl, co je poteba, dokzal to jasn f tom ml takovou presti a zku enosti z boje, aby v ichni jeho nzor pijmali a dili se pod Dokud nebude jmenovna osoba kter se 'chop' armdy v Anglii, nic podnho nesvedeme." V souasn dob je v Anglii pli mnoho lid, kte si mysl, e vd, co je poteba; nane t ka dm; krom toho celou zkladn situaci chpou patn; v ichni sku nad malichernostmi a p j zklady," - nae Monty vyjmenoval zklady modernho veden vlky, jak je on sm vidl: to pevahu ve vzduchu; vytvet dobr a jednoduch plny; uchopit taktickou iniciativu okam it vylodn a udr et si ji; zamit se na klov body obrannho postaven neptele; v ppad ovat, aby se toto postaven dalo dobt anebo obejt; a jmenovat pouze takov velitele, k te maj obrovskou "vervu" a energii. Na admirla Mountbattena, nelnka spojench operac tnii [oboj iveln zte] se Monty tak obrtil s prosbou o pomoc pi jmenovn velitele. "Nah tolik lid, kte t zle itosti vbec nerozum; a sv se v tom tolik nezadatelnch zjm. i k provdn politiky vldy jsou nezbytn jist zkladn vci; nemte-li je, nem ete bitvu za tohle mus bojovat a ka d, kdo se do toho pust, si nutn nadl neptele a bude se po n bltem. Od chvle, kdy jsem v srpnu 1942 pijel do Afriky, jsem za tyto vci - za zkladn p rincipy - bojoval, abych velk vci provedl dobe. A vsledkem bylo, e jsem sv bitvy vyhrl Ani trochu mi nevad blto, kter na mne dopadne; budu za to bojovat dl. Jedin, o mi jde , je vyhrt vlku. Vy s Va m nesmrnm nad enm, zdravm rozumem, praktickm uva ovnm a zn je poteba, jste pesn ten lovk, kter nm m e pomoci." Monty si byl jist, e pouze pokud budou on i Alexander peveleni do Londna, bude moci postavit pekroen Kanlu na pevn zklad. "Je mi ov em tak jasn, e odtud nem eme odjet tu ten mysl pokraovat v boji s Itli a vyrazit ji z vlky. Nkdo bude muset velet Eisenh owerovm polnm armdm, tj. 15. skupin armd; budeme mt pravdpodobn ti armdy, dv amer britskou. Bude to mamut podnik a velitel armdnho seskupen bude muset znt svou vc na st o procent. Pokud se dom vrtme oba, Alex i j, nezbude tady nikdo, kdo by velel tm tem a rmdm a Itlii konen z vlky vykopl. Tak e pokud Alex odjede, a j si myslm, e mus, j dy a dlat jeho prci - a poradit si s Itli. Mohl bych se vrtit zatkem p tho roku, na exovi pomoci. Tak to vidm j." Jin to ov em vidli jinak. Jen generl Marshall ve Washingtonu ml sprvnou pedvdavost a o dln zatoit pes Kanl, a proto se rozhodl povolat na konci italskho ta en zpt do Angli polnho velitele - Omara Bradleyho. Poln mar l Brooke naopak Montyho nvrh ignoroval a nechal ve Stedomo oba, Montyho i Alexe. "Soudm, e za stvajc situace je asi sprvn ne tady dole, " napsal Monty rezignovan Mountbattenovi 3. srpna 1943. "Ale v Anglii se nesm zapomnat, co je poteba; a jestli se o nem uva uje, pak se do toho nkdo mus "ob ". Odkldat to za listopad by bylo velmi nebezpen." Monty se nejvc ze v eho obval, aby se neopakovala Siclie, jak zdraznil v dal m dopise Mo ntbattenovi o tden pozdji, kdy si peetl zprvu o vylodn na Siclii: "Co je pry, je pr eudlejme tut chybu znovu. Poume se ze svch chyb. Bohu el ale nevidm dn znmky, e by V echno, co se z Anglie dovdal, v nm vzbuzovalo obavy. Zuiv obvinn

Montyho nzor na vojensk akce i jeho po adavek na jmenovn velitel zocelench v bitv byly ela logick, jeho argumentace v ak mla jeden zva n kaz: Spojenci toti mli takovch velit mi mlo. Monty u pedtm navrhl, aby se Alexander vrtil do Anglie a "chopil se" toku pes anl. Myslel si skuten, e je Alexander takovho vkonu schopen? Jak se sicilsk ta en kod l ilo ke svmu neuspokojivmu rozuzlen, jzliv si zapsal do denku: "Bohu el je teba piz cel pedb n stadium plnovn i bhem vlastnch operac na SICLII bylo 15. armdn seskup k niemu." Alexander i nelnk jeho administrativy v tom "plavali", nemluv o Alexanderov u, kter ital 480 dstojnk - mimo ostatn ar e - a byl "rozhodn ir zbytenost a de fak Dal pot je, e kdy se ped Alexanderem objev obt n a slo it problm, nen schopen ro ud pro v hork chvle. Je tak zvykl doshnout shody kompromisem a najt e en, kter by se lbilo v em, e pln z rychlho rozhodovn - jestli ho vbec nkdy ml. Provede akci okam it, pokud mu k n j nebo nkdo, jeho nzoru dvuje, poskytne nvod," p onty. "Kdyby ho jeho tb nastril sprvnm smrem, byl by v pohod. Jeho tb ale nestoj za Cel to 15. armdn seskupen byla chyba; plnovn operac, dohled nad bitvou i veden cel

vt sti skonily nezdarem." Bylo to podn krut a vzpurn obvinn. Av ak ve srovnn s tm, co bude mt Monty na srdci bl cho se ta en do Itlie, bylo velice shovvav. Ani pevn ruka ani kontrola

Na podzim 1943 se Montyho rozarovn stle vce prohlubovalo, teba e nikdy nedoshlo bodu, ztratil sebeovldn jako Patton a oboil se na nemocn vojky. Monty neobvioval vojky, n itele - a stle astji toho nejvy ho, generla Eisenhowera. Ten se toti porn soustedil ick aspekt italskho ta en a vbec si nepipou tl vojensk problmy, pedstavovan zsti italsk pevnin, zejmna v ak nkolika nmeckmi divizemi usazenmi v Itlii, kterm tern i ideln podmnky k obran. Eisenhower sice zaznamenal velk spch, kdy pemluvil Badoglia y v ak Badogliovu slibu, e pejde na stranu Amerian a bude bojovat proti svm bvalm spoj , pli nevil. V Itlii mu byl pidlen zcela druhoad kol - vylodn Osm armdy 3. z 1943 v Reggiu, n k iny, a proto ji 8. z varoval Alexandera o svm zlm tu en. Eisenhowerv pln vysadi americk vzdu n vsadkov divize v m pova oval za nejpitomj projekt v cel modern vo dokonce i plnovan vylodn Spojenc v Salernu, "Avalanche" (Lavina) - stanoven na 9. z pipadalo nepromy len, proto e nmeck vojsko v oblasti by je rychle obklilo, jak napsal enku:

ALEXANDER byl velice optimistick a zejm naklonn nzoru, e Italov udlaj v echno, co sl al jsem si ho stranou na slovko. Sdlil jsem mu svj nzor, e a Nmci zjist, co se dje, na Italy do lpnou. Ital t vojci jsou vcelku nepou iteln a Nmcm by se nikdy nepostavili. ekl jsem mu, e by ml v em vy m dstojnkm dt najevo, e potebujeme takov pln, aby n nemla vliv. Dle jsem mu ekl, e Italov by patrn byli u iten v partyznsk innosti, v ji ovn pasivnho odporu obyvatelstva, ale e si je v boji proti Nmcm zkrtka a dobe ned dstavit. Vzali na sebe kolosln dvoj hru a my jim nesmme pli vit a zejmna se jim nesmme sv lny. Nmci maj v ITLII velk mno stv vojska, zatmco my jsme slab. Musme si dvat pozor na ka eudlat nic po etilho a za dnou cenu nesmme riskovat pohromu. Poda-li se nm vyadit It y, zablokovat v Itlii 20 nmeckch diviz a zmocnit se italsk flotily, bude to velk spch pnliv jsem ho prosil, aby byl opatrn; aby neotvral pli velk poet front a nedrobil n ne se vylodme kdekoli, aby ml jistotu, e se v tom mst dok eme shrom dit v dostaten m tam byli v bezpe. ekl jsem mu, e vme, e Nmci maj siln pozice kolem MA a NEAPOLE ou vrhnout proti AVALANCHE [Salerno] rychleji, ne se tam my stame zformovat; existu je-li sebemen nebezpe, e AVALANCHE skon nezdarem, pak bychom ji mli zru it a cel ten mit na TARANTO a pevn obsadit Ji n Itlii.

Nakonec byl vsadek na m odvoln, kdy generl Maxwell Taylor - vyslan na tajnou misi do rdiem ohlsil, e nen sebemen ance, e by Italov li bojovat proti Nmcm. Mezitm ov he - a jen tak tak e neskonila katastrofou. Ze zprv vzvdn slu by Monty vdl, e nmeckm vojskm v oblasti boj opt vel Rommel. "O sme se dovdli, e Nmci maj v Itlii dvacet diviz a e velen na severu se ujal Rommel. T i to se svm dvnm protivnkem zase rozdm," napsal Monty 5. z. Sm se na pice Itlie c le na anglo-americkou invazi Pt armdy do Salerna se nedval ani trochu optimisticky. Je ironi, e Montyho obezetnost se jako vejce vejci podobala Rommelov, proto e Nmci navz dory nesrovnateln pevaze, jakou v Itlii mli, chovali tak velk obavy z mo nho vylodn S c na severu, e se neodv ili vyslat posily na jih, aby se jim neptel nedostal do tla. A ak na sebe Rommel a Montgomery ka d na jednom konci obezetn hali a v mezee mezi nimi zu a bitva o Itlii. I pesto, e se Italov vzdali Spojencm, m a Neapol si okam it zajistil . Mimoto ponaje 9. zm 1943 bojovali Spojenci na ivot a na smrt o kehk pedmost na po kho zlivu. Opt povolali na pomoc Osmou armdu - Alexander poslal Montymu hysterick vzka zy, aby se vydal stovky mil na sever od Reggia, zatmco Hitler marn nutil Rommela, aby vythl stovky mil na jih. "Jak si j a moje matka dobe pamatujeme," vyprvl pozdji Ro mmelv syn, "Hitler s mm otcem probral mo nost zahjit protiofenzvu a dobt zpt ji n It ud mo no i Siclii. Mj otec v ak tvrdil, e nen sebemen ance na spch." Rommel hlavn o t dv tankov divize, o kter ho Kesselring pnliv dal.

Ke cti generla Marka Clarka budi eeno, e se mu podailo por ku v Salernu odvrtit, ako dn chvli u byly hotovy plny americk evakuace a a do 16. z zstvala situace navsost t se spojeneck ta en do Itlie zvrhlo do srie patn koordinovanch ofenzv, pi nich se icky nepli vznamn zisky platilo obrovskmi ztrtami na ivotech. Dokonce i obvykle velmi klidn generl Marshall byl zklaman a zaal obviovat Montyho msto svho chrnnce Eisenhowera. Jak pozdji svil americkmu oficilnmu historikovi dr. H.M. ovi "byl zastncem salernsk operace, av ak pomalost, s n se cel akce vedla, ho dr dila. istika se dr ela pli pi zdi, a lo o to, co je teba udlat, nebo o rychlost, kter k to zapoteb." Po vlce se vyjdil, e "Britov na Stednm Vchod (8. armda) udlali skoro nou chybu." Ani na Montyho pochodu nap Severn Afrikou od Alamejnu a do Tunisu nena el n itku dobrou a prohlsil, e to "nebylo vzorov ta en". Pronsledovn Rommela v pou ti bylo .. Nae vyslovil nzor, e Montgomery ml jako velitel v poli je t co dohnt. Jak se zd, m del vzdlenost nezastnnho pihl ejcho dlila od boji t, tm mn do eck armd - i Montyho vojenskou profesionalitu. Vyznat se ve ve den vlky

Po Siclii si Monty stle osteji uvdomoval rozpor mezi svou vlastn koncepc profesionlnh eden vlky a vzdu nmi zmky, kter spdali jeho nadzen. Generl Marshall mohl ohrnovat Alamejnem, proto e podle nj tu bitvu "zbyten nafoukli nad jej skuten vznam", ale Monty be vdl, co ten stet znamenal pro srdce a du e jeho vojk. O prvnm vro bitvy dostal z blahopn, ale tch, kter dostal od svho tbu, od velitel a adovch vojk, si cenil n byla jen zatkem historickho sledu vtzstv, jak britsk armda od as Wellingtonovch n rbhem, poznamenanm nesmrnm utrpenm, zrove prokzala statenost a profesionalitu nmec tato lekce se v dlouhm ta en nap Severn Afrikou i na plnch a v olivovch hjch Sicl kovala. Nmeckho vojka nelze podceovat. Akoli se Monty sna il ze v ech sil plnit povinnosti velitele Osm armdy, v soukrom pnil v teky. "Vzpomnte, jak jsem vm kal, e bych o tom SILKOVI [operace Husky na Siclii] mohl psat knihu," psal 29. z 1943 Mountbattenovi - kter byl jmenovn vrchnm velitelem ozbroj ench sil v Jihovchodn Asii - "jen e by se nedala publikovat!! A to nebylo nic ve srov nn s tm, co po mn chtli, kdy jsme vtrhli na evropsk kontinent. Nevil byste, jak pot , kdy jsme se z toho chtli dostat... Jako nejvy mu veliteli Vm radm, abyste si nechal vypracovat dobr a rozumn pln a teprve jeho zklad provdt dl plnovn; pedvst ho veliteli dobrmu v poli a ujistit se, e provediteln a e k tomu mte dostaten prostedky. Je lep udlat jednu nebo dv vci podn a nepokou et se stihnout pt nebo est, kter zaj i nedostatku zdroj - a stejn nejsp nepinesou dan vsledky." Msc nato byl Monty je t deprimovanj . Rommel byl pevelen do ela celonmeckch ozbrojen er hjily severozpadn Evropu - "Pevnost Evropu" - zatmco postup Spojenc v Itlii brzdil dministrativn chaos a tm naprost nedostatek jasnch priorit a pevnho veden na nejvy "Co nm schz v ITLII, je podn a pevn pln, jak ta en vst. A dosud se vede nahodile vna komu namane," st oval si Monty v denku.

J se probojovvm kupedu, jak se hod mn; kdy mm chu , zastavm se a odpovm; volm si CLARK (Pt armda) dl tot ; jsem s nm v zkm kontaktu a sna me se v echny akce koordin vsledek byl optimln. Ale ka d si dlme, co chceme a kdy chceme; ve ker vojensk sla dvou armd nen spojena do o velkho plnu. Jinmi slovy, 15. armdn seskupen nem dnou kontrolu ani pevn velen. Pokud vm, dn vy autorita zatm neekla, o co jde. Chceme M a jeho leti t? Chceme d Co tedy chceme, a kdy? Dokud nkdo nevyd njakou velmi jasnou direktivu, budeme se zmaten protloukat. Montymu to pipadalo skandln - zvl kdy Nmci u Spojenci, a zsobovn z Nmecka bylo velmi snadn.

v Itlii mli tyiadvacet diviz, tm

Spojenci nemaj dostatek prostedk na dv souasn probhajc velk ta en. M-li se stt h IE, pak tam muste otevt kohoutek a nechat ho tct, dokud nedostanete, co potebujete. My jsme kohoutek zaveli mnohem dv, ne jsme to potebn dostali. M-li se hlavnm boji tm stt zpadn EVROPA, pak otote kohoutkem tam; ale v tom ppad ne ln vsledky v ITLII.

V echno tohle jsem velmi jasn vysvtlil ALEXANDEROVI, kdy za mnou dnes pijel. ekl jsem m u, e podle mho pesvden by se na m clem mla stt linie u MA; pak bychom mli minim bojch, abychom staili naplnit na e skladi t a pipravit jarn ta en; na jae bychom mli ut ofenzvu do dol Pdu. Kdyby byl vypracovn njak takov rmcov pln, jak jsem te popsal, mohli jsme si dal d du sami. Ale nic vypracovno nebylo. ALEXANDER se mnou souhlasil a ekl, e nad takov pln vypracovat. Nen pochyb, e sv vl tuze prapodivn. ALEXANDER je ten nejslu nj chlapk, jakho znm; ale veden vlky ani za zum; nerozhodnost a chybjc "pevn ruka" u 15. skupiny armd je velmi zl vc - a nejen to e to skandl. Velice pochybuji, e je t mme anci dostat se na linii u MA bez velkch nes do poloviny prosince.

Byla to prorock slova, jak sm Monty zjistil o pr dn pozdji, kdy d , blto a rozbedl y pedsunut prav kdlo Osm armdy k zastaven. m nepichzel v vahu. Jak Monty napsal "je, e nyn platme za absenci pevn stanoven taktiky, dkladnho plnovn a pevnho vede m v tomto denku soustavn zaznamenval od zatku italskho ta en." Znovu a znovu Alexander pozoroval telegramy a 7. jna 1943 i osobn. "Velice jasn jsem celou vc pedlo il i EISEN EROVI, kdy m 11. jna nav tvil. Ale neudlalo se nic. Hromad se tady obrovsk letectvo, ale pozemn armdy se nemn, j sm mm mnoho jednotek do AFRICE. Mm tyi p divize, s tmi se do MA nedostanu... A nyn se objevila dal komplikace," pokraoval Monty, proto e Alexander, zahanben pomalm ostupem ta en, vyfantazroval nov vrtoch, kter si nijak nezadal s Eisenhowerovm npadem p ra utistickho toku na m, Giant (Obr) II - tentokrt to mlo bt oboj iveln vylodn v An kmi liniemi; ty ov em obklopovaly horsk hbety, kter se daly dobe brnit. "ALEXANDER nyn nelnkovi imperilnho generlnho tbu ekl, e mus dostat povolen pone dopravu pro jednu divizi, aby ji mohl dopravit v ton operaci do blzkosti ma; ekl, e n stane- li luny, nem e se do ma dostat. Podle mne je to hol nesmysl; poas je pro vylodn zte pli nejist; jedna divize by pr mla nkolik obrnnch diviz neptele, kter postupn pesouv sv obrnn divize k odpoi je tam velmi mlo pl , kde by se dalo vylodit, " upozoroval, "a v echny budou bedliv ste Pipad mi nehorzn nechat divizi ekat v lunech na zte, kter se kvli nepznivmu poas centraci neptele mo n ani neuskuten," prohlsil. "ALEXANDER se zoufale sna njak se do t bryndy, ve kter jsme. Ale vylodnm jedn divize u ma to nedok e; jenom v echno zhor ivizi mohou docela dobe odepsat. e en je pitom nasnad," tvrdil Monty. "Chcete- li vst sp nou vlku, muste mt velitele tom vyzn. ALEXANDER je mj velk ptel. Ale ve veden vlky se nevyzn." Pekeln bitva

I pes sv zklamn si Monty se tymi divizemi poslu n razil cestu vzhru pobe m Jadersk listopadu 1943, kdy Pt armda Marka Clarka zstala stt za Neapol, Monty vil, e Osm neekan ance na obchvat nmeckch zimnch lini a obsazen ma od vchodu. Naplnoval ble p tok pes eku Sangro po zpsobu svch pou tnch ofenzv; poas mu v ak neplo, a tak "Jsem vyzen." Jeho nejhor obavy se brzy potvrdily. Nebe se otevelo, tanky znehybnly a podprn letky n emohly startovat. Marn se Monty sna il pln pozmnit, vzdt se momentu pekvapen a pokusit e potajmu pesunout pod ochranou t k dlosteleck palby tolik lehkch jednotek, aby mohl o dit zv en tern, kter dominoval protj mu behu eky Sangro. To se v noci z 19. listopadu odailo, ale pes Montyho nalhn, aby velitel 5. sboru generl Allfrey "podpoil pedsunut na protj m behu", byly nazt odra eny zpt na lev kdlo. "Zjistil jsem, e dn rota teleckho[ P[ozorovatele], dokonce ani u rot na druh stran eky nikdo takov nebyl. Velmi psn jsem si o tom promluvil s velitelem sboru; nyn m informoval, e u je to zazeno a PDP pepravili na protj beh," zapsal si do denku. Proto e v ak 21. listopadu prudk d al ve kerou innost na leti tch pou tnho letectva, byla prav rota 78. divize generla Evel a odra ena zpt za eku Sangro. "Vyptal jsem se na to a zjistil jsem, e rota s sebou PD P nemla. Velice m to popudilo... Poslal jsem pro velitele 5. sboru ALLFREYE a ekl j sem mu, e jeho sbor si podle mtek Osm armdy pon naprosto amatrsky; e postrd "pev zbr" a e se to mus okam it zmnit." Na druhou stranu eky se mlo pesunout pt prapor

ti Baileyho mosty. Po nich se mla pevzt protitankov dla a po jednom tak tanky, dokonc i za dennho svtla. To se tak stalo a za svitu 22. listopadu u jeden Baileyho most stl a dva dal byly tsn ped dokonenm. "Pkn den." zapsal si Monty pln optimismu. "Vm, dobrho." Mlil se. Nazt si do denku zapsal: "Cel den hust pr elo. dol SANGRA je pln vody a of ce byly doasn zastaveny." V t chvli ji revidoval sv oekvn. Msto aby vyslal Novozlanany velkou rychlost naho Pescary, rozhodl se zajistit a opevnit kopec nad ekou Sangro, dokud Osm armda nevy buduje podn mosty a nezajist zsobovn pedsunutch jednotek. "Prlom uskutenn celou ry 200 tank je za mokra neprovediteln; jak se ale zd, sucho asi nebude nikdy; musme proto pou t metod, kter se hod do mokra a obejdou se bez tank." Metr po metru se roz iov lo pedmost Osm armdy za ekou Sangro, a bylo dva a pl kilometru hlubok a jedenct a p etru irok. 27. listopadu pekroila eku novozlandsk divize a zaal porn boj zblzka o Ztra (28.list.) hodlm zatoit z pedmost se 78. DIV., 8. IND. DIV., uprosted (5. sbor), . NZ DIV., vlevo (pod t. armdy)" Boje o zskn pedmost byly svzeln, jak piznal v dopise Brookeovu zstupci v Londn, ge hiemu" Nyeovi:

I pes vytrval d a lny bahna se mi podailo zajistit dobr pedmost za SANGREM; nejvt tam dostat tanky a podprn zbran, proto e eka se rozvodnila a ni mosty prost zmizely. krt jsem slu n riskoval. Dvakrt m odrazili zpt za eku - jednou napravo jednou nalevo. Ale pe li jsme znovu a neh odlali jsme pipustit, e to nejde. Vojci byli pmo velkolep a pitom za nejohavnj ch podmnek, jak si vbec m ete pedsta normln irok asi 80 stop [24 m], rozvodnila se v ak na 300 stop [90 m]; voda byla ledov, proto e v horch, kde pramen, te hust sn . Hodn vojk se utopilo. Ale nakonec jsme to dokzali. Dal spchy se v ak mily na metry. Po nkolika dnech Monty piznval:

Vedu tady pekelnou bitvu. Prav kdlo m armdy na pobe Jadranu tvo ti divize. Proti s divize, co mi v kombinaci s bahnem situaci nijak neulehuje. Hodlm nyn pesunout jednotky z lev strany na pravou - tj. poslm 5. DIV. za eku. Nemyslm, e m eme doshnout njakch zzranch vsledk, dokud nepestane pr et; cel kraj moe bahna a mimo silnice nem e projet nic, co m kola nebo psy. Jakmile v ak nastane pkn ch poas, mohli bychom sebou podn mrsknout. V bojch u eky SANGRO jsem ztratil 113 dstojnk a 1650 ostatnch ar - co jsou ve srovn bylo dosa eno, docela mal ztrty.

Do rna 1. prosince Osm armda zajala celkem 1000 nmeckch vojk. V zoufalm pokusu zastav britsk postup zaali Nmci zapojovat do boje jednotky 90. lehk divize, nov zformovan pot co se v kvtnu toho roku vzdala Novozlananm. "Nyn jsme si museli prorazit cestu k PES CAE, ne se neptel vzpamatuje," zapsal si Monty do denku v radosti nad tm, e se mu zjev podailo otevt takzvanou Gustavovu linii. Montyho spokojenost v ak nemla dlouh trvn. Nejen e Nmci zuiv brnili 5. sboru v dal m le 4. prosince stoupla hladina Sangra o dal dva a pl metru a rno 5. prosince "byly v e chny mosty pes eku pod vodou a vt inu proud strhl. Ve ker spojen s protj m behem SANG ru eno. Nezbylo ne na to nasadit v echny enisty a ve ker pohyb zastavit. V horch pr elo b pestn 18 hodin." Ofenzvn operace se ocitly na mrtvm bod, a kdy se 7. prosince Novozl kusili dobt Orsogne, nebylo mo n dopravit tam nahoru podprn zbran - "nakonec se na e jed otky od vesnice sthly, aby pede ly dal m ztrtm." Monty poslil 5. sbor o jednu divizi ze svho horskho kdla a pokusil se o nov vpad k ec escae. 10. prosince v ak dal pval de t operace zastavil a Osm armda si mohla gratulov dostala alespo k Orsogni a Ortone na druh stran eky Moro. Neptelsk linie byla poslen ti dal divize, z Clarkovy fronty, od Janova a z Bentek, a nezdlo se pravdpodobn, e j ritsk prlom za tto situace provediteln. Platilo to i o front Clarkovy Pt armdy, jak M y zjistil, kdy 8. prosince zaletl ke Clarkovi na nv tvu. Oba velitel se dvali pesimisti ky na mo nost, e by ten druh mohl v ofenzv uspt. Clark, jeho 10. sbor byl navsost neoc en smit se s dal mi t kmi ztrtami, soudil, e v Osm armd to nebude o nic lep , a Mo e Clarkovy obasn toky "ponechvaj Nmcm mezi jednotlivmi toky Pt armdy spoustu a

ovn." Jasn v ak bylo, e as vypr el a e Spojenci se letos do ma u Monty napsal "Simbo" Simpsonovi, editeli vojenskch operac:

nedostanou. Ji

18. listopa

O celm italskm ta en u dlouho a usilovn pem lm. Jsem toho nzoru, e jsme udlali spo el ta en jsme podn zpackali; kdybychom si zvolili dobrou strategii a dobe ta en vedli, i jsme bt touhle dobou celkem bez problm v m... Chyby, kter udlte ve vlce, se napra

Mountbattenovi napsal 14. listopadu v zsad tot a skonil slovy: "U chpu, pro Caesar to e dobou odvdl vojsko do zimnho le en, kdy v tto oblasti vlil! e to ale od nj bylo m Monty u od 23. listopadu pochyboval, e se v prosinci m e dostat a k mu, a nalhav da a, aby ho alespo nznakem informoval o souasnch strategickch pedstavch na ministerstvu ky. "Jak se zd, je teba pijmout pevn rozhodnut: kam se na e nejvt sil nap t zam na Itlii, radil Monty - ale na ob ne. Jak Monty Simpsonovi za nkolik dn vysvtlil, Itlie by se mla na zbytek vlky stt spc f u, na jae by se ml provst tok k zaji tn dol Pdu, kter by oderpal nmeck vojska z y poskytl vhodu alternativn fronty pro ppad, e by Overlord - jak pojmenovali spojenec kou invazi do Francie - nebyl stoprocentn sp n. Nadle ho v ak znepokojoval stav armdy v glii, kter se mu nelbil u od lta:

Musme armdu v Anglii dostat do dobr kondice a pipravit ten riskantn podnik s pekroenm Manche tak, aby mohl bt zahjen, jakmile nastane phodn chvle. Z toho, co se mi obas donese, nemm dojem, e armda v Anglii je v dobrm stavu. Myslm, e otebuje trochu erstvho povt. Spousta starho deva se mus proklestit a cel ten podnik t a vzpru it... Nepochybuji, e o tom v em v brzk dob rozhodnete!!

V podobnm duchu napsal nazt siru Oliveru Leeseovi, jednomu z mla velitel sbor, kte b dveleni do Anglie. "Bylo by zajmav sly et v soukrom nzor na 21. armdn seskupen, na D rmdu a vbec na celou situaci v Anglii. Nakonec se pes Kanl njak budeme muset dostat a "zbran" v Anglii na to mus bt pipraven. Mohou to ho i, co tam jsou, zvldnout?" Kdo bude velet Overlordu?

Ji v jnu 1943 americk ministr nmonictva generlu Eisenhowerovi sdlil, e George C. Mar "byl jmenovn nejvy m velitelem" invaze do zpadn Evropy a e on, "Ike" bude pravdpodobn len do Washingtonu, aby ho nahradil ve funkci nelnka tbu armdy Spojench stt. Tlak na jmenovn velitele invaze do Francie u ped njakou dobou ustal. Teprve hrozc pato situace v Itlii a bl c se spojeneck konference v Khie a Tehernu cel spor opt roznt ent Roosevelt nalhal, aby byl jmenovn pouze jeden nejvy velitel zodpovdn zrove za in i za Stedomo, ale Churchill mu jeho zmr potopil, proto e Bedellu Smithovi v Al ru ekl, shall je prozatm "jist" jako nejvy velitel pro invazi do Francie - pokud Amerian na t pes Kanl stle trvaj! Jak uvedl Bedell Smith, "ministersk pedseda a Britov dosud nejso pln pesvdeni, e OVERLORD - tok pes Kanl - je moudr npad a nadle prosazuj mysl kter zaznamenali ve Stedomo, a projt pedev m balknskmi stty." Velk starosti si v tomto ohledu dlal sovtsk dikttor Josef Stalin, proto e ztrty jeho ar na vchodn front byly v t dob katastrofln. 29. listopadu na schzce nejvy ch pedsta eckch stt pohldl Churchillovi a Rooseveltovi zpma do o a polo il jim ohromujc otzk ede Overlord?" Churchillem Stalinova pmost tak otsla, e se zakoktal. Zbylo tedy na Roosevelta, aby pi znal, e velitel dosud vybrn nebyl. Churchill, ktermu bylo zjevn stydno - proto e to naznaovalo, e zjem otevt druhou front en valn - nabdl uspodat setkn v ech t vkonnch hlav stt (tj. Sovtskho svazu, Sp e), kter velitele vyberou; Stalin ten idiotsk nvrh smetl vrokem, e Sovti chtj pouze z eho jmno. Zpra en Churchill - v obav, aby se Rusov opt separtn nedohodli s Nmci jako e 1939 ped nmeckm vpdem do Polska - pislbil, e velitel bude jmenovn do trncti dn. Zprva o Churchillov slibu se nyn rozltla po americkch, britskch a spojeneckch velitels vch v celm Stedomo. Narstalo napt - ale tak v e szek - kdo se velitelem Overlordu e Eisenhower vrtil 1. prosince z Khiry, stle to vypadalo, e se nejvy m velitelem stane enerl Marshall a velitelem pozemnch armd v poli sir Alan Brooke, zatmco Eisenhower ze

jm poputuje do Washingtonu. 5. prosince 1943 Eisenhowerv nmon pobonk zaznamenal, e Ei hower je "prakticky smen s ppadnm pidlenm". Eisenhowerovi byl nvrat do Washingtonu proti srsti z nkolika osobnch i vojenskch dvod. Akoli a dosud velitele sv Osm armdy nav tvil za cel italsk ta en pouze jednou (a v ni jednou), rd se pova oval za polnho velitele. Pjemn ho proto pekvapil telegram od Mar halla, kter dorazil na spojeneck velitelstv v Al ru 10. prosince 1943 a kde se psalo, jak dle zaznamenal Eisenhowerv pobonk, e "Ike se pece jen m stt nejvy m velitelem expedinch ozbrojench sil Spojenc v Anglii". Roosevelta, kter tho dne o nco pozdji proj dl Tunisem, byly hlavnmi dvody tohoto jme nhowerova "znalost vojensk situace" a "Ikeovy frontov zku enosti" . Monty, kter se s Osmou armdou v horch nad ekou Moro brodil bahnem a de tm, s Roosevelto vm nzorem na Eisenhowerovy "frontov zku enosti" nesouhlasil. Stejn jako upmn eeno ne il s tm, jak vysoce si Churchill cenil Alexandera. Nemohl ov em dlat nic, pouze ekat a proti v emu oekvn doufat, e ho zavolaj do Londna, aby pi Overlordu velel invaznm a Alexandera. "Mli jsme nad Sangrem taktick velitelstv a bylo opravdu prostink - jenom stany, dva pvsy a obrnn vz velitele," vzpomnal pozdji major "Bill" Mather. "Jednou sestelili ko od ns jednu australskou sthaku, a jak Monty uvidl padk, hned ekl: 'Po lete tam nkoho, pivede k obdu.'" Pak si pilota posadil v jdelnm stanu vedle sebe. "Monty se rozhodl pedlat pravidla vl ky," vysvtloval Mather. "Nebo k nim aspo njak pidat, napklad: 'Ze v eho nejdv vyhrt itvu.' Byl na to velice py n a na potkn ka dmu opakoval: 'Znte prvn pravidlo vlky? Ze edv vyhrt vzdu nou bitvu!' Asi v polovin obda se obrtil na toho Australana a zeptal se: 'Jestlipak vte, kter je prvn a nejdle itj pravidlo vlky?' 'No, o pravidlech toho moc nevm, ale ekl bych, e pestat se konen flkat!' Monty pln onml, vzpomnal Mather. Australan toti svm bezelstnm projevem pesn shrnul, co si Monty sm myslel. Narcis

Napt bezmla osmncti msc nepetr itch boj se zanalo projevovat. Kdy sir Alan Brook 1942 cestou z Khiry Montyho konen nav tvil, v iml si, e "Monty vypad unaven a rozhodn e odpoinek a zmnu". Jen e dostane je? Stejn jako se Roosevelt zdrhal uvolnit nelnka tbu sv armdy, ani Ch nebyl ochoten zbavit se nelnka tbu sv armdy, sira Alana Brookea - a stle se nemohl r odnout, koho by ml vybrat do ela invaznch armd pro operaci Overlord. 14. prosince te legrafoval svmu zstupci Clementu Atleemu, e se "je t nerozhodl, jestli to bude Alexand er nebo Montgomery, ale e nelnk imperilnho generlnho tbu je momentln u Alexandera pr dn vrt, budu konen moci uinit rozhodnut." Brooke byl tak na v kch. Znovu a znovu si do denku zapisoval pochybnosti o Alexanderov i. "Alexander m pes ve kerou svou armantnost napluje beznadj," napsal 18. listopadu 194 . "Neum se dvat vysoko... nikdy nebude mt osobnost ani pedstavivost potebnou pi velen m tem slo km." Pesto Alexandera z role uchazee o velitele Overlordu nevyadil, proto e m ochybnosti, jak Monty dok e vychzet se svmi americkmi protj ky. "Bude potebovat [Monty] dn pevychovat, aby dokzal celou situaci a vlku vnmat jako nco, co nespad pod Osmou arm ," napsal u v ervnu 1943. "Zvldat takovou smsici je obt n. On je vynikajc velitel v a nedosti n cviitel vojska, ale zrove z nedostatku taktu a neschopnosti ocenit nzor druh o dok e napchat nevslovn chyby. Je nanejv ne astn, e ho Amerian nemaj rdi, a mus i, kdykoli bude bojovat v jejich bezprostedn blzkosti." Ani po nv tv u Montyho a Alexandera v Itlii nedospl k rozhodnut. Vrtil se proto do Tun , kde byl Churchill upoutn na l ko kvli podezen na zpal plic, a spolen debatovali o u , vymovali si telegraficky nzory se zstupcem premira a vlenm kabinetem v Londn - al navr enho nejvy ho velitele, generla Eisenhowera se nezeptali! Eisenhower naopak vdl pesn, kdo by ml pod nm spojeneckm armdm velet, a 17. prosince l Marshallovi, e by chtl mt v Overlordu "pouze jednoho velitele pozemnch sil". Rozho dn v ak nechtl Montyho. "Kdyby s tm Britov souhlasili, chtl bych Alexandera. Moje pedst va o jeho innosti je, e by velel britskmu armdnmu seskupen, ale ne pijde as zabvat celmi armdnmi skupinami, bude mm jedinm velitelem pozemnho vojska. Pod jeho velenm bud britsk a americk armda provdt pm toky a nejvt mo nou rychlost postupovat." S t

hower rozjel za Alexanderem a na svou teprve druhou nv tvu na Montyho italskou front u po dlouhch tyech mscch. Monty doufal, e ho Eisenhower zbav jeho utrpen. "V ichni jsme doufali, e usly me odpov e nestalo se to," vzpomnal pozdji de Guingand. Monty byl po Eisenhowerov nv tv u tak n n, e si dokonce smluvil se "Simbo" Simpsonem na ministerstvu vlky kdy - jmna zahradnch kvtin, kter oznaovala mo n kombinace velitelskch mst. Uplynulo tm pldruhho roku od poslednho katule, katule, hejbejte se, kdy Churchill a B ke picestovali do Egypta, vyhodili generla Auchinlecka - a vybrali pro Osmou armdu velitele stejn mizernho - generlporuka Richarda Gotta. "Te, kdy se 'hlavouni' dohodli, jak vyhrajou vlku, budou muset trochu pe oupat generly, aby to popohnali," napsal Mon ty o Churchillov schzce s Rooseveltem a Stalinem. "Doufm, e vd, jak na to; obas o tom ochybuji; jestli se spletou a pidl generly na nesprvn msta, ekaj ns nekonen trabl Byl jako na jehlch - kdy toti Eisenhower odj dl z Itlie, vdl stejn mlo jako Monty, ritsk vlda vybere jako velitele pozemnho vojska - a proto se soustedil na kol, kter by l po ruce, na vyi tn oblasti u Orsogne a Ortony od izolovanch neptelskch ohnisek po t eky Sangro. "Na e ztrty od zatku bitvy u eky SANGRO jsou nsledujc," napsal do denku il slo bl c se 5000. Zvl 8. indick divize pi la o tolik vojk a mla tak mlo posi z bojov linie. Jak u pedtm ekl Brookeovi, neexistovala mo nost, e by dv ne v beznu i vyrazit k mu, trval v ak na tom, e po dobyt Sangra mus Osm armda zajistit silnou obr ou linii od Orsogne po Ortonu. Poda-li se to, bude mo n o Bo m hodu vnonm operace per el tden. Potom se Osm armda pohne k p tmu cli, Pescae. Bude v ak Monty v t dob je t velet Osm armd? Kdov slovo pro Alexanderovo jmenovn vr em spojeneck armdy v zpadn Evrop bylo "mk"; "narcis" znamenal Montyho. Ne v ak Simpson stail dohodnut kd poslat, pi el telegram rovnou od nelnka imperilnh , sira Alana Brookea. Ministr vlky, sir James Grigg, na Churchillv telegram odpovdl, e vlen kabinet je znepokojen volbou pli tolerantnho Eisenhowera msto tvrdho, energ praktickho Marshalla a "pikln se k nzoru, e v tom ppad by pro Overlord byl daleko vh tgomery ne Alexander."

Bylo rozhodnuto, e se mte vrtit do Britnie... a pevzt velen 21. skupiny armd. O datu e rozhodnuto dodaten. Toto rozhodnut bude teprve pedlo eno vld, ale NEN dvod pedpokl j vrok NEBUDE, opakuji NEBUDE pzniv. Toto sdlen je pro va i osobn informaci a NEN op EN ureno k dal mu en.

Bylo 23. prosince 1943. Nazt, o tdrm dnu, pi lo potvrzen. Mraky se vlely nzko nad z la nemohla pro hust d startovat. Ale Monty byl v sedmm nebi. Sbohem, Osm armdo

"Tohle je opravdu skvl funkce," zhodnotil Monty sv jmenovn v denku. "Bude to asi to ne jvt , co jsem kdy dostal na starost. U tehdy si byl jist, e Overlord bude rozhodujc bit a cel vlky. 27. prosince pijel do Severn Afriky. "Jsem v Al ru a probrm ten problm s Eisenhowerem a Bedellem Smithem, " napsal siru Alanu Brookeovi. "Eisenhower mi ekl, e chce, abych pod nm velel pozemnmu a vzal si kompletn na starost pozemn bitvu." Z Al ru se 28. prosince 1943 vrtil na sv taktick velitelstv do Itlie. Ml u hotov sez jnk, kter chtl vzt do Anglie s sebou, a telegraficky ho zaslal do Londna ministru pro vojensk zle itosti. 30. prosince svolal spolu s veliteli sbor a diviz v echny dstojnky ojky na hlavn velitelstv Osm armdy do Vastu, aby se s nimi rozlouil. Byla to chvle dojemn a pln napt. V srpnu 1942 si Monty v pou ti svolal u Alamejnu tb p n armdy - armdy, kter v prku ped neptelem urazila 1100 kilometr nap Severn Afrik 100 000 vojk. Nyn, o osmnct msc pozdji, se louil s armdou, kter se vtzn proboj ikou zpt, obsadila Siclii a sp n dobyla ji n Itlii Spojencm; s armdou, kter neprohr itvu; s armdou, j se presti dn jin britsk armda ve dvactm stolet nevyrovnala. N om bylo, e v prosinci 1943 byla soust tto armdy jen jedin divize, kter se zastnila a en. Ve svm Poselstv na rozlouenou k vojkm Osm armdy Monty napsal: "Je t k adekvtn vyj ozlouen pro mne znamen." Opou tm dstojnky a mu e, kte byli mmi druhy v dlouhch mscch t kch, ale vtznch

ddanost vci m v dy naplovala obdivem. Vm, e mm mezi vojky tto asn armdy mnoho p vm budu chybt, ale vy mn budete chybt vc, ne dok u vyjdit. Nejvc ze v eho budu post ntakty a vesel pozdravy, kter jsme si vymovali, kdy jsme se na silnici mjeli... Co vm ci te, kdy odchzm? Kdy srdce pekypuje, nen snadn mluvit. Ale rd bych vm ekl toto: To vy jste z tto armdy udlali to, m je dnes. Dky vm jej jmno znaj v domcnostech ce y proto muste jej dobr jmno i jej tradice nadle udr ovat.

Montyho projev k vy m dstojnkm Osm armdy ve Vastu sice nebyl zapsn, ale nebude nikdy enut. Dokonce i asto sardonick korespondent BBC Denis Johnston ctil pohnut, kdy vzpomn al, jak Monty "mluvil na pdiu o sto est a byl pi tom blahem bez sebe. ekl, e ho mrz, e odchz a bere s sebou tolik zku ench dstojnk. Ale povinnost vol a on tedy armdu zanech ou dobrho vojka - vojka, kter um bojovat a bude zachovvat minul tradice. Ale ne odejd d jim pr tip - pov jim, jak se vyhrvaj vlky, aby si i bez nj nadle vedli co nejlpe. Neekl to doslova takhle, ale pesn tak to myslel. Poslouchal jsem ho a kal si, takov st ar otrava, takov nudn patron, jak hulvtsky se urit chov k sob rovnm ve slu b. A jak jako velitel vojska asn, jak dobe dl, e nos ty legran barety, tak e vojci poznaj, jich generl, a oplcej mu mvn na pozdrav. Mo n e nen tak velik, jak si o sob mysl, fakt, e peral Rommela se ned oddiskutovat ani to, e vojky pou tn armdy, ty nkdej pl cyniky, promnil v dne n sebevdomou a hrdou partu." st est OVERLORD Monty v ele invaznch armd, Birmingham, Anglie, 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Nv tva v Marke i

Eisenhower velkoryse spolkl rozladn nad jmenovnm Montyho do funkce velitele invaze d o Francie msto Alexandera a nabdl mu k cest do Anglie vt soukrom letoun msto jeho nyn (ltajc pevnost se ztila na Siclii). "Nelb se mi pedstava, e riskujete krk v tom dv u," telegrafoval Eisenhower. "Mohu Vm i malmu personlu, kter vs bude doprovzet, zadit jvy prioritu. Nalhav Vs dm, abyste mi to dovolil." Monty tedy letl do Britnie v ob C-54 a vezl s sebou neznmho mladho vdce francouzskho odporu, jistho Francoise Mitteranda. Cestou v ak dostal pozvn zstat na noc u Winstona Churchilla v jeho vile v Marke i a prv tady zastihl v 6 hodin rno 31. prosince 1943 Ch urchilla "v posteli s vtiskem OVERLORDU - novho spojeneckho plnu na invazi do Franci e, kter pipravil generl Frederick Morgan, nelnk tbu designovanho nejvy ho velitele a kter v ichni znali pod anglickou, teba e rusky znjc, zkratkou slo enou z potench C. Churchill se "zotavoval z nedvn choroby a nevypadal nejlpe," svoval se Monty v denku. "ekl, e si OVERLORD musm pest a sdlit mu svj nzor. Odpovdl jsem, e nejsem jeho vo e. On nato ekl, e je velmi zvdav na mj prvn dojem, proto e jsem pln OVERLORDU dosud ne . Tak jsem odpovdl, e si to cel petu a rno mu sdlm svj nzor." Pln COSSAC

Cel pln spolen probrali p tho dne za dvouhodinov jzdy premirovm vozem do poho At Morganv pln COSSAC, jeho clem byla namsto pvodn vybranho Pas de Calais Normandie, pe al vylodn t diviz na psitch pl ch v Arromanches nedaleko Caen, vznamn silnin k esty do Normandie ze severu a severozpadu Francie. Vylodn bude velet generl Bradley od Prvn americk armdy a pod sebou bude mt kanadsk, britsk a americk sbor, kter se na dujc tden boj spoj. Teprve pot se polnho velen nad pedmostm ujme britsk velitel 21 armd. V echny americk jednotky se zaad do Prvn americk armdy generla Bradleyho, kde

a kanad t vojci pejdou do nov vytvoen Prvn kanadsk armdy. Jako by tento pln nebyl u beztak dost komplikovan, pedpokldal generl Morgan je t ta en ndi, pi nm by Spojenci vytvo zk koridor do Caen; pot prudkm obratem zam na zpad bourg, nae vy lou jednu americkou zsobovac kolonu pes zpadn st poloostrova Cotentin an a zato z Caen na vchod k Sein a na Pa . Akoli se Montymu lbil npad zatoit v Normandii, na nejzaz vspu nmeckho opevnn ve F Morganv pln podle jeho nzoru nejmen nadji na spch. Nejen e poten invazn sla by il Churchillovi, ale odsuzovala toc armdu ke stejn chyb, kter pinesla Spojencm nezd lernu: sousteovala toti tok na jedin pobe n pedmost, kter Nmci mohli snadno dr et Je t hor bylo, e kvli nslednmu nahromadn vojska k ofenzv se ml vylodit pli vel , tak i v dal ch dnech na pvodnch nkolika mlo pl ch. Nval, kter tam vznikne, bude os n D + 12 bude na stejnch pl ch jako na potku vylodno celkem 16 diviz. To povede," upoz il Monty ministerskho pedsedu, "k dsivmu zmatku a zajistit hladk prbh pozemnch boj b avsost obt n, ne- li vylouen." e en bylo naopak nasnad: tok, stejn jako u Alamejnu a na Siclii, proveden hned prvn d takov sle a velikosti, aby ho neptel nedokzal odrazit. "Poten vylodn se mus prov ront," zdraznil Monty Churchillovi. ivotn dle it bude, aby psun posil byl co nejjedno asti, kde se budou vyloovat Britov, mus bt oddleny od americkch," varoval. "Sbory mus perovat ze svch vlastnch pl a jin sbory se jim tam vyloovat NESMJ." Krom toho, jakm ou na behu, "mus rozvjet operace tak, aby zvl britskm a zvl americkm jednotkm zaj en pstavy. Ka d by ml mt jeden nebo i nkolik pstav." Pevaha ve vzduchu bude rovn bitva mus zahjen operace pedchzet. A my potom musme rychlost a mohutnost na ich opera ovat o spch pozemnch boj." Churchilla stejn jako v srpnu 1942 pesvdila jasnost a autorita velitele, kterho jmeno val dost nerad. Akoli Morganv pln na Montyho zvl tn dojem neudlal, bylo na prvn pohled evn, e "v operaci samu v pevn," zapsal si Churchill. "A to mne velice pot ilo." Churchill pot navrhl, aby si zajeli na jeho oblbenou panoramatickou vyhldku, ale Mo nty ho po dal, aby zastavil, "vystoupil z auta a na kopec vystoupil p ky, 'aby se udr el v kondici', jak to formuloval. Varoval jsem ho, aby nemarnil sly s ohledem na to , co ho ek," vzpomnal pozdji Churchill s ironickm pobavenm, " e atletika je jedna vc a rategie druh. Ale marn. Generl ml plno elnu a vbornou nladu; skkal po skalch jako an a a mne se zmocnilo pevn pesvden, e nakonec v echno dobe dopadne." Montyho kzn

Ve skutenosti byl Monty vyhldkami hluboce znepokojen. Na Overlord tlail od loskho vtzs v u Alamejnu. 27. listopadu 1942 dokonce nalhav dal Brookea, aby zv il npad spustit Ov ord u v roce 1943. "Vm, e vzhledem k obrovskmu potu Amerian," napsal, "by se invaze dn Evropy dala sp n provst p t lto, nkdy v ervnu, kdy je dobr poas. Ale armda t pipravit, aby byla dokonale bojeschopn." O tinct msc pozdji zstvala druh fronta stle sp v oblasti fikce ne reality. Monty falstv, e rozhodujc vojensk operace Spojenc plnovaly nezku en tby, a velitelm je o kdy u bylo pozd provst pravy, kter by mohly zajistit vtzstv. Jak napsal v denku, "s m se ho [Churchilla] pesvdit, jak nezbytn je 'nasadit' na ka d p t operan plnovn ele, kte se astn boj... U ka d operace v tto vlce, do kter jsem byl pidlen, bylo a nebylo na to dost asu, kup. HUSKY [Siclie] v kvtnu 1943 a nyn OVERLORD nevypadaly n ejlpe." Monty zanechal Churchilla, aby se v Maroku zotavil, a odletl do Anglie, zatmco Eis enhower odcestoval do Washingtonu na konzultace s generlem Marshallem a ministers tvem vlky. Montyho nov velitelstv 21. skupiny armd v zpadnm Londn pod sebou mlo jeden milion bri h a kanadskch vojk, kte se podrobovali vcviku pro den D, a sdlilo v jeho bval kole avla. Prv zde 3. ledna 1944 v 9 hodin dopoledne Monty uspodal prvn historickou poradu o Overlordu. Zastnili se j lenov jak jeho, tak i Eisenhowerova tbu, vetn jeho nel Beddella Smithe. tb nejvy ho velitele se ml nasthovat do Norfolk House na Piccadilly a pevzt organizaci Morganova plnu COSSAC. vodem Monty po dal dva vy dstojnky plnovac sekce COSSACu, generla Westa a brigdnh ana o strun shrnut nejnovj ho plnu operace Overlord. "Dokud nepijel Monty, 21. armdn en OVERLORD jen vla n pemlalo," svil se McLean pozdji americkmu oficilnmu historiko o se hrozn vleklo. Monty pijel v lednu 1944 - pr tdn ped Ikem. Pak jsem musel OVERLORD

vysvtlit Montymu a [Bedellu] Smithovi. Udlal jsem to velmi podrobn." Kdy McLean skonil, Monty vstal a oznmil, e nsleduje dvacetiminutov pauza. Po pestvce si vzal slovo. "Monty spustil sv kzn," vzpomnal McLean. "M argumenty ho ne ly. Soudil, e z lun, kter jsme mli k dispozici, by se mohlo v prvn vln vylodit mnohem vojk." Krom toho podle Montyho nzoru nebylo moudr vtrhnout do vnitrozem ke Caen pouze v koridoru, pli zkm pro posily, proto e by to mlo za nsledek nval, nepodek a zmate l, e Caen sice je dle it silnin ki ovatka, ale prohlsil, e ivotn dle itou potebou to, a e Morganv pln v nm nevzbuzuje jistotu, e pouhopouh ti divize, kter se vylod se d Caen, dok ou bleskov obsadit Cherbourg, vzdlen pes 160 kilometr. Pro by nemohli Spoj i pistt, otzal se, tak dle na zpad - dokonce na zpadnm pobe poloostrova Cotentin e u Cherbourgu? Morganv americk zstupce generl Ray Barker si Montyho nmitky iv vybavoval. "Monty se uj l slova. Velkolep pln odsoudil jako pli omezen. Zam lel zatoit na severn st Breta a nebo alespo a u Granville nebo Saint-Malo. Chtl roz it lev kdlo, ale pochopil, e t ko to nepjde kvli pobe nm baterim. Prohlsil, e si plnovai mus celou situaci podn nazt mu donst odpov. Bylo pln jasn, e velitelem pozemnch sil je Monty. Bylo to v j moci." Monty zkritizoval plnovae, kte se rok a pl moili plnem nejvy ho velitelstv b elitele. Tak e na konci porady byli znan oteseni. "Nazt Monty zpochybnil v echny na e cifry. Pipomnl nm Siclii," vzpomnal McLean. Akol vch nmitkch trochu umrnil, kdy mu admirl Ramsay vysvtlil, "pro nem e "zaruit vylod nci Cotentinu", nevidl pdn dvod, pro by se Spojenci nemohli vylodit bl k Cherbourgu, n e u Carentanu. "Druhho dne porady," vzpomnal generl Barker, "Monty ekl, e nem eme-li za nic dle na zpad, musme se vylodit alespo na pl i Utah [u Carentanu]. Toho dne byli v ic ni pro a usnesli se, e piprav nvrh a sep po adavky na luny." Historii, tu vlenou, nyn psaly hodiny, ne msce i roky. Tetho dne, jak shrnul McLean, nm podailo jeho po adavky omezit na prota en fronty po pl 'Sword [severn od Caen]... a Cotentinu"; tato fronta mila edest mil [90 km]. Aby zajistil spch na levm kdle, pro e je ochoten poslat vzdu n sly, uren k dobyt Caen, na vchod: "Rozhodl se, e v Caen l vo nepou ije, ale e se mus vylodit u msta Vire a na cotentinsk ji... pod trval na Che gu, kde to my me. Zsti proto se nakonec rozhodl pro Cotentin. Tetho dne spustil psniku tom, e musme mt vc lun. Tvrdil, e ta fronta bude bu ptidivizn, nebo nebude vbec. e, nebo si hledejte nkoho jinho. Nov jmenovan velitel invaze to zjevn myslel v n - a byl odhodln rezignovat, ne aby ved itvu podle nepraktickho plnu a dval v anc miliony ivot. "V echny ns zalila vlna levy." l brigdn generl McLean oficilnmu americkmu historikovi - teba e jeho f, generl West l trvat na tech divizch. On a [generl] Bull [Eisenhowerv operan nelnk] v zoufalstv u za Montym za li. Vyhodil je... Montyho jednn nm pipadalo jako zvan erstvho vzduchu. Ralph Ingersoll, zpravodajsk dstojnk, kter pozdji patil k nejs ravj m Montyho kritik nch sttech, popsal pocity americkch plnova akce COSSAC takto: "Te kdy se velen ujal Montgomery, myslm, e se ns v ech zmocnilo nco jako leva; pinejmen m to hrozn bemeno i u nele elo na na ich bedrech." est je zachrnna

Na velitele Prvn americk armdy, generla Omara Bradleyho, udlalo prvn shrom dn velite erlordu, kter Monty svolal na 7. ledna 1944, tak obrovsk dojem, e nejen pijal Monty nov pln jako hotovou vc, ale dokonce se vzdal svho prva - zakotvenho v Morganov plnu SAC - velet "fzi ztee" vlastnho vylodn. Podle Montyho novho plnu se mly vylodit ne jedna, ale dv spojeneck armdy bok po boku j ako na Siclii. Na zpadnm kdle, jak dosvduje zpis z porady, "bude kolem americk arm erbourg a vyistit cherboursk poloostrov od neptel. Odtud potom povede operace ji nm a z adnm smrem." Na vchodnm boku pedmost nebude kanadsk, jak plnoval Morgan, nbr britsk ter bude mt za kol "operovat k jihu, aby se nepletla do cesty americk." Takto jasn pojat koncepce byla Bradleymu velice po chuti, proto e za tyi a pl msce, kt trvil v Anglii v ele Prvn americk armdy, k Morganovi ani k Montyho pedchdci v ele 21. upiny armd, Pagetovi, valn dvry nenabyl. Kdy pak Monty ekl, e chce vytvoit pro Overlord velitelstv, kter bude spojeneck v prav lova smyslu, Bradley mu nabdl nkolik vy ch dstojnk ze svho vlastnho tbu. Jeho koalin loajalita mla ov em sv meze. S ohledem na dle itost britsko-kanadskho ttu Prvn americkou armdu chrnit ped silnou nmeckou tankovou armdou v Pas de Calais, Monty

oznmil svj zmr vylodit v britskm sektoru pt brigdnch skupin, m by se v americk s dily pouze ti. "Velitel FUSA [First U.S. Army, Prvn americk armdy] trval na tom, e ta k mal podl Spojench stt by se americk veejnosti t ko vysvtloval," zaznamenal Montyho k asistent. Tehdy Monty poprv okusil, jak dsledky bude mt jeho nov ko t v americkch mdich. "Bude atovno 12., " doplnil jeho asistent. Kvli Bradleyho nmitce admirl Ramsay pivolil k poskytnut dostatenho potu plavidel a lo personlu k peprav pti americkch brigd k francouzskmu pobe v den D. est byla zachrnna. Britsk a americk jednotky se vylod ve stejnm potu. Zat novou vlku

Jakmile byl pln upraven k jeho spokojenosti, rozjel se Monty za tmi, kte budou muset bitvu vybojovat. 13. ledna 1944 promluvil ke v em generlm a vy m tbnm dstojnkm bri ickch polnch armd, kter se mly zastnit Overlordu. Pak si zapakoval kufry a odletl z L a na ptidenn inspekci Bradleyho Prvn americk armdy. "Dychtiv jsem tou il co nejdve na merick vojky, promluvit si s nimi a udlat si obrzek o kvalit americkch diviz. Velmi d bylo i to, aby poznali oni mne a aby mezi nmi vzniklo cosi osobnho,"' zapsal si de denku. "Zadil jsem, aby se konaly asi ti pehldky 3000 a 4000 vojk v mst ka d div promluvil pes mikrofon. Tak e j uvidm je a promluvm s nimi a oni uvid mne; doufal jsem, e se mi tak poda navzat vzjemnou dvru.". Tato cesta, kterou zorganizoval Bradleyho tb, byla ka dopdn nm zcela novm, proto e a dn britsk velitel ani v Severn Africe ani v Itlii nikdy nenamhal shrom dit ped bitv vsk mno stv americkch vojk a promluvit s nimi. "Ped Dnem D v Anglii v echny obj dl, a jak on tomu kal 'vyhecoval'," vzpomnal plukovnk Turnbull Warren, Montyho kanadsk osob n asistent, kter s nm v ude cestoval - "kramsk triky, nic vc! Nakomandoval si je na pl doprosted postavil svj d p, vylezl si nahoru na kapotu a spustil: 'Te se postavte tad y kolem, mldenci, a j vm povm, jak s Nmci zatome,' a tak dle. Kdy jel za Ameriany poprv, byl hrozn nervzn. Vbec Ameriany neznal. A tak si vylezl na u, svolal je k sob a povd: 'No, j vs, lidiky, neznm, ale znm generla Eisenhowera - I j jsme dob kamardi a tenhle k eft budeme dlat spolen. A,' pokraoval, 'taky jsme nikdy l ve Sttech, ale Ike m pozval, abych po vlce pijel va i zemi nav tvit. Pod o n hodn evm, jestli mm zat na severu nebo na jihu.' A jeden ern vojk na nj zahulkal: 'O co se tady sna te? Zat novou vlku?'" Monty tehdy dostal prvn americkou lekci - ze v ech dal ch projev vypustit sebemen zmnku severu a jihu. Jeho opravdov poselstv srdce tch mu neobyejn dojalo, proto e Monty pi ostouc znalosti psychologie obanskch vojk dobe vyctil, jak tou , aby vlka u skonil mohli vrtit dom. Tmto smrem vrhal sv prost kouzlo: jak t k je odpovdnost spojeneckc hvli otevrn druh fronty; jak je poteba nacviit jednotliv role, aby dokzali koly, kt j, splnit profesionln; a jak se ti mu i potom hrd vrt dom k man elkm a dtem. Nkte se po klebovali, jinm el na nervy jeho sen pzvuk i houpav krok. Pev n vt , e nov vrchn velitel tm dvoumilionovho vojska ped bitvou osobn pijel, aby k nim pr a pedstavil se jim. Jeden divizn velitel, generl Leroy Watson, byl velmi ne astn, e " e ka d mu z divize [3. obrnn] mohl sly et a vidt na eho novho velitele pozemnho vojska c; jsem si jist, e v ichni, kdo ho vidli a sly eli, poctili obrovskou dvru ve svho vel ," uvedl v rozkaze, kter se ml 18. ledna 1944 pest v em pslu nkm divize. "Znt ho zn ost jeho sna en a mt naprostou dvru v nj a jeho plny." Bohu el, sotva se Eisenhower vrtil z Washingtonu, ne ka d byl ochoten smit se s Montym v e funkci velitele pozemnch sil Spojenc, nato s jeho plny. Sm v ele pozemn bitvy

Eisenhower dal Montymu plnou moc, aby jednal jako jeho zstupce, dokud se nevrt do L ondna - ani ve snu ho v ak nenapadlo, e Monty od zkladu zmn pln COSSAC ani e zane tak m vojkm pedn et sv evangelium. Proto, kdy se na tiskov konferenci 17. ledna 1944 zistajasna zeptali, jestli Monty bude za invaze vrchnm velitelem pozemnch sil, Eisenhower neodpovdl a novine napomenul, aby vc "nehnali na ost no e". Nato mu reporti pedlo ili Montyho e k 29. americk div citovali jeho slova ("Onehdy jsem se vrtil dom z Itlie, abych pevzal velen britsk a am erick armdy, jejich nejvy m velitelem je generl Eisenhower, kter mi svil velen jedn

o Prvn americk). Zprva musela bt zcenzurovna. Jak zdraznil nelnk Eisenhowerv tbu hned nazt, problm spoval v obavch o veejn opt stane terem tch kritik, kte tvrd, e Britov mazan souhlasili s Amerianem ve fu y ho velitele, aby mohli do ela pozemn armdy, nmonictva a letectva prosadit britsk ve e, a to pesto, e vt ina vojk jsou Amerian a pomr britskch letadel k americkm je 4:7 je nco," poznamenal Eisenhowerv nmon pobonk do denku sv kancele, "v em budeme neu zv. A Brouk [Bedell Smith] se proto nem e dokat, aby Ike konen pevzal pozemn operace, om, co mme dv armdn seskupen a on m e mt pedsunut velitelstv ve Francii." K vyjasnn situace Eisenhower svolal na ptek 21. ledna 1944 prvn velitelskou poradu. Zastnili se j Eisenhowerv zstupce pro Overlord, generlporuk letectva Arthur Tedder; v n velitel nmonictva admirl sir Bertram Ramsay; vrchn velitel vzdu nch sil, sir Trafford Leigh-Mallory; nelnk tbu nejvy ho velitele, generl Bedell Smith; nelnk tbu plnu reddie" Morgan; velitel Prvn americk armdy, generl Bradley; velitel Druh britsk armdy, generl Anderson; velitel americkch vzdu nch sil, generl Spaatz; nov nelnk tbu 21. s md, generl de Guingand. Porada se konala v Norfolk House a brigdn generl McLean na n j e t jednou vysvtlil pvodn pln COSSAC. Pot vstal Monty a cel ho ztrhal. Pro generla Morgana to byla nramn nepjemn situace. Zznam ze schze byl ulo en v Eisenh vch psemnostech a tm tyicet let byl historikm odprn, ale jasn se tam p e, jak Mon britsk tt u Caen i dobyt Cherbourgu americkou armdou a nsledn ta en k Loie, zatmco "BRITSKO-KANADSK sly si vezmou na starost neptele, kter se pi ene z VCHODU a jihovcho tnci porady, kte pe ili do dne nch dn, si po vlce Montyho projev jasn vybavovali. Zvl rles West, nelnk operanho tbu COSSACu, u v roce 1947 vysvtlil dr. Pogueovi, americk ilnmu historikovi pro nejvy velen, e je "pravda, e na prvn porad v Norfolk House s prv on [Monty] kladl draz na pevn lev kdlo, kter z Caen udl strategick bod," co W alo naprosto logick, jeliko dokonce i "v na em pvodnm plnu jsme pedpokldali, e Nmci u protitok prv u Caen. Nmci si to msto nemohli dovolit ztratit. Musel to bt strategick bod." Aby se mu tento britsko-kanadsk tt nebo strategick bod podail, byl Monty odhodln, podo bn jako u Alamejnu, prorazit do ivotn dle itho sektoru nmeckho obrannho postaven, vy kupedu britsk tanky a pimt Nmce, aby na n zatoili tam, kde se to bude hodit Britm. Z erian za nimi budou "drobit" Rommelovy cherboursk a bretask tvary. " V potenm stadi m se mli soustedit na rychl ovldnut hlavnch center silninch komunikac, " prohlsil M Pak bychom hluboko mezi n a za n nasunuli na e obrnn tvary a rozmstili je v phodnm t k by si neptel jen obt n pivdl zlohy a dostval je je pes tyto obrnn formace." "Tak, jak je momentln naplnovna," pokraoval slavnostn zpis z prvn porady Overlordu v folk House, "on [Monty] si nemysl, e 'OVERLORD' je moudr vlen operace. M u dkladn r , jak by chtl pozemn bitvu vst; te zbv zjistit, jestli nmonictvo a letectvo budou moc yhovt jeho po adavkm ... Pokud jde o naasovn operace tak, abychom doshli "rychlho sp udeme potebovat co nejvt poet msc s poasm pznivm pro ta en. Z hlediska pozemnh erace mly zahjit pokud mo no zatkem kvtna." A do t chvle Eisenhower zstval nerozhodnut - pedev m proto, e cel COSSAC "zddil" a dce Morgana ani nikoho jinho z jeho tbu vyhodit. Montyho vystoupen v ak rozhodlo. K Mo rganovu zahanben - a do ivotn z ti - Eisenhower pln COSSAC oficiln zamtl a oficiln p ho pln, kter prosazoval jako hlavn a zsadn prioritu Cherbourg. "Nejvy velitel souhlas s generlem MONTGOMERYM, e je douc tok zeslit a e se mus urychlen dobt CHERBOURG," u ze schze. Aby ukzal, jak Montymu v, Eisenhower "navrhl, aby generl MONTGOMERY stl s ele pozemn bitvy." Montyho nov pln byl potvrzen - a potvrzeno bylo i jeho msto v ele anglo-americkch armd . Operace Anvil

"Po podrobnm prozkoumn taktickho plnu jsem jasn pochopil Montgomeryho pvodn nmitku, idor je pli zk. Pl je mlo a nejsou velk, tak e se s nimi ned potat jako s cestam el shrom dn vojsko proudit," oznmil Eisenhower svmu fovi ve Washingtonu, generlu Mar i. "Zatek mus bt ir , abychom zaznamenali rychl spchy, zajistili nkolik pl pro n nejvc jich neprodlen dostali na cherboursk poloostrov za pirozenou obrannou bariru, k ter ho oddluje od pevniny. V tom ppad mme relnou nadji zskat v krtk dob pstav. "Mli jsme schzi vrchnch velitel (j, Ramsay, Leigh-Mallory), kter pedsedal Ike, a mj r

dovan pln byl pijat ve v ech bodech", informoval v t dob Monty svho nstupce u Osm arm nerla Leese. "Bohu el v ak," dodal unaven, "to bude mt dopady na ostatn boji t, a proto musm zajistit, aby s tm souhlasili nelnci spojench tb. To v echno je nesmrn vyerp pravdu zvl tn, jak se historie opakuje a jak se nikdy nedok eme z minulch chyb pouit. Zn vu je to pln tot jako 'Husky': zase se opakuj ty dsiv pot e s plnovnm. Tentokrt j roto e kdyby se Overlord nezdail, nebo byl sp n pouze sten, vrtilo by to vlku zpt "Dopady" se tkaly povtce pn americkch nelnk tb otevt tet frontu na jihofranc pobl Marseille. Tento nvrh pedlo il Stalinovi na tehernsk schzce na nejvy rovni R z pedchoz porady s Churchillem a kryc jmno tto operace znlo "Anvil" (Kovadlina). Stali n, kter se obval, aby Spojenci nevyu ili italskho ta en a nevpadli pes Balkn do Stedn a dle do Ruska, vylodn v Marseille uvtal, tak e Marshall nadil Eisenhowerovi, aby je z hrnul do svch strategickch pln. Monty proti operaci Anvil protestoval od chvle, co se o n doslechl. Soudil, e Eisenhower opt pou t ze zetele svj nejdle itj kol, Overlo Anvil zru il, tak e by poslou il pouze jako hrozba (podobn jako Fortitude, kter se prv v dob organizovala pod velenm plukovnka Johnnyho Bevana a jejm kolem bylo oklamat Nmce, by si mysleli, e Spojenci se chystaj vylodit u Pas de Calais), pak by se pro ni ure n vyloovac luny, nmon a vzdu n podpora, vojci i zsobovn mohly soustedit na Overl e pak mohl zahjit u v kvtnu. Eisenhower v ak vdl, e jeho nadzen, generl Marshall, Anvil upednostuje, a proto Mont dmtl se slovy, e "Rusov oekvaj, e se operace [Anvil] uskuten... Museli jsme dt dopo pojench tb, aby ANVIL zahjili nejpozdji 1. nora... Musme zv it, jestli nedok eme s RLORD' a pitom nepo kodit 'ANVIL'." Akoli tedy Monty doshl svho v otzce vylodn v Normandii, nepodailo se mu odstranit Eise howerovo zalben v Anvilu, kter mohlo mt fatln dsledky pro Overlord, jakmile Rommel za sv legendrn charisma mezi nmeckmi obrnci pozic ve Francii. Shingle

Od 15. ledna 1944 byl taktickm velenm v ech vojsk Osy v Evrop, ohro ench invaz z Britni poven Rommel. Pro Montyho to bylo zvl zajmav, proto e jako jedin spojeneck velitel d mmela porazit v bitv. U v Itlii se velmi t il na nov vojensk stet s Pou tn li kou - t jich duelu zamezil Hitler, kdy v jnu 1943 Rommela z Itlie odvelel. Nyn se mli na pl ch severozpadn Evropy stetnout znovu. Rommel nenavn obj dl nmeck a akoli se v mst proveden invaze mlil (domnval se, e k n s uritost dojde v oblasti Calais nebo alespo severn od Sommy), jeho energie a vynalzavost neznaly mez, tak e i mn opevnn msta na pobe Normandie a Bretan se stala clem jeho zjmu. Octl se rovn na ti anch nmeckch novin - a tuto popularitu podporoval, proto e mla pzniv vliv na morlku v brncch pobe . Monty nepochyboval, e je schopen Rommela porazit. U Alamejnu Rommel nechal polo it stovky tisc min a provil ka d centimetr fronty. Vedlo to sice k "vt mu benglu", ale Mo bylo od prvn chvle jasn, e dok ou-li si Britov prorazit cestu do Rommelovch obrannch aven, pak pi tro e odvahy a hou evnatho odhodln mus Rommelovy pli iroce rozta en l evt. Overlord se Montymu jevil prakticky toto n. Spojenci nemohli zatajit, e chystaj of enzvu, mohli v ak utajit kdy a kde rna dopadne, stejn jako u Alamejnu - tm Rommela pimt aby sv sly rozthl, a jeho obrnce podrobit vlce nerv. Svmi spojeneckmi kolegy a pedev m svmi nadzenmi si byl jist daleko mn. Byl sice pe hilla m v kapse a e tak Brooke za nm pevn stoj, ale touha jeho nadzenho uskutenit jak Anvil tak Overlord a je t pokraovat v italskm ta en, aby se vl a koza zstala cel, Montymu neblaze pipomnalo Eisenhowerovy npady z roku 1943, zvl pos n fantasmagorii, operaci Shingle v Al ru. Pln navrhujc obchvtit nmeck pozice vylodnm za neptelskmi liniemi v Anziu, o nco v be Stedozemnho moe, byl uskutenn 21. ledna 1944. "Shingle zaal dobe," napsal Eisenh pobonk a zmnil se o vzru en na Eisenhowerov tbu o dva dny pozdji. Jak prohla oval dl o skvl manvr", jeho skutenm autorem byl Eisenhower, a si britsk tisk p e, co chce: " ovm velenm u SHINGLE znan pokroil... Tak dal Brit [tj.Alexander] dostv kredit za da ln, rozvjen Ikem. Ale pravda jednou "vyjde najevo". Pravda v ak nikdy najevo nevy la. Do tdne bylo jasn, e Anzio je pr vih, "na mlin uvzl jak to obrazn vyjdil Churchill - a tentokrt bez nadje na zzranou zchranu Osmou armd Butcher tuto pas mysln vynechal, kdy vydval tiskem denk sv kancele s nzvem Ti rok werem, a americk vlda ji odtajnila a v sedmdestch letech; tehdy Eisenhower u nebyl pre

zidentem a byl u njakou dobu po smrti.) Eisenhowerovi se ov em pilo brt na sebe vinu za fiasko v Anziu - dokonce se je za nkoli k dn pokusil omluvit dlouhm telegramem Marshallovi, v nm se mu sna il namluvit, e " patn oas v prvnch dnech vylodn znemo nilo potebnou pohyblivost silnch vylennch obrnnch er by jinak bez problm pejely Via Appia a zajistily zv en tern na jej vchodn stran k piznal, e "pot, co se SHINGLE ocitl ve slep ulice," zdroje uren k vylodn v Marseil de nutno vyslat do Itlie k zchran jednotek obklench v Anziu. "Vypad to, e ANVIL je od zen k zhub," uzavel Eisenhower. "Hrozn m to mrz - i kdy uznvm, e boje na italsk p u nhradou za siln ANVIL." Podn ho zlobilo, e je pova ovn za bzlivho. "Brit t novini se mahem sna moje sp ovat na administrativn obratnost a 'ptelsk pstup pi stmelovn spojeneckho tmu'," st enku. "Nechtj uvit, e mm co dlat i s vojenskmi operacemi. Ve spojen se mnou nepou o 'iniciativa' a 'smlost'- zato na adresu Alexe a Montyho v jednom kuse." Prv tato celkem pochopiteln touha projevit se jako sml velitel Eisenhowera pimla vzk nvil - kdy toti 11. nora americk nelnk tbu "udlal obezliku" a rozhodnut o Anvilu isenhowerovi, jako to nejvy m polnm veliteli, ten odmtl operaci zru it, akoli to znamena okle tn operace Overlord a jej oddlen a na erven. Praktick Monty se z takovho otlen div nezblznil. "Po nvratu do Londna," zapsal si do d nku 10. nora, "jsem zjistil, e mezi Londnem a Washingtonem nepestvaj ltat telegramy k operaci ANVIL a kvli poslen OVERLORDU na pt div. V ichni [spojenet] nelnci tb byl o Londna, kde se ta vc mla projednat, ale odmtli a sv pln moci delegovali na EISENHOWE RA. Jenom e EISENHOWER se zjevn sna vyhovt obma stranm, tak e se nepostavil plnou vahou OVERLORD, proto e mu pod le v hlav ANVIL." Toho veera Monty opt nav tvil Churchilla. "Povdl jsem mu, e tvrd bojujeme v ITLII a s vrd budeme bojovat v OVERLORDU; a e tud otevrat tet frontu v ji n FRANCII je zhola ab Rovn jsem pipomnl, e m-li bt OVERLORD sp n, je teba vylodit pt diviz a za nimi o stv vojska; jakkoli omezen by znamenalo riskovat nezdar. Ministersk pedseda se mnou s ouhlasil." Av ak Eisenhower, rozpolcen loajalitou k Marshallovi, s Montyho nalhnm, aby v echno, co Spojenci maj, vrhli na Overlord, a "mo nosti ponechali oteven", nesouhlasil. "Ike a B rouk se potili kvli otzkm spojenm s OVERLORDEM," napsal Eisenhowerv pobonk do denku otzky to byly " hav a Brouk Ikeovi radil, aby v tu dobu z Londna neodj dl". V tto nervzn atmosfe, kdy Eisenhower odlo il Overlord o cel msc, aby mohl spustit jak lord tak Anvil, Monty svolal na 11. nora do koly U svatho Pavla u druhou poradu veli tel spojeneckch armd. Zzrak vlky

Jasn postoj Spojenc k oboj iveln invazi byl podle Montyho mnn ivotn dle it, aby se tel mohli ihned vrhnout na nsledujc problm: jak se bitva v Normandii bude vyvjet na ze mi. "Kladl jsem draz na jednoduchost," zapsal si do denku. "Komplikovan metody podpr n palby" se mly vyadit. Prohlsil, e s ohledem na fakt, e ve vlce maj udlosti tendenc evychzet, je dle it dostat v ech pt diviz na pobe v prvn vln - spolu se zbranmi, k rt, a s tanky. Na rozdl od pvodnho plnu COSSAC, kter upednostoval "tich" tok, po ad bardovn ze vzduchu ped hodinou H i bhem n" (mezi svtnm a vchodem slunce). Spolu s pr ojky se na beh mly vylodit speciln tanky - odminovac, enijn, D-D, Arks, Ploughs a Sna - "aby bylo mo n rychle rozvjet pozemn bitvu." Velitel britsk Druh armdy generl Anderson byl neprodlen nahrazen generlporukem Milese empseym, kterho Monty pivedl na Siclii jako mladho velitele sboru. S Montyho souhlas em bylo rovn rozhodnuto, aby generl Patton obdr el velen americk Tet armdy - akoli s adley nepl. Slou il toti pod Pattonem na Siclii a z toho dvodu se ze v ech sil stavl proti Pattonovu nasazen v nadchzejc invazi. "Kdyby to zle elo na mn," piznal velitel americk Prvn a dji, "Pattona bych upmn eeno nikdy nevybral. Ml jsem o Georgeovi spoustu pochybnost. jsem zblzka, co provdl na Siclii... velmi jsme ho odsuzoval. Byl jsem na nj na tvan. N myslel jsem si, e pat do ela armdy." Montyho Bradley naopak pova oval za vynikajcho velitele invaze. "Z psychologickho hle diska," uvedl pozdji, "bylo jmenovn Montgomeryho britskm velitelem OVERLORDU velmi p ovzbudiv pro ns pro v echny." Dokonce i Patton na Montyho adresu ne etil v denku komplim enty: "je to sice komediant, ale dn blzen", napsal po porad.

Vtzstv se ned doshnout tm, e lovk bude mil," soudil Monty. "Velk poet generlmajo jnk by odesln dom, aby tu vykal jinho zamstnn," oznmil se zadostiuinnm Oliveru L jn byli vt inou k niemu." Brigdn generl Otway Herbert, kter jako jeden z mla pe il Montyho i tn Augi ovch ch armd, pozdji zcela souhlasil - jenom u asl, e o jeho slu by byl zjem. "V ichni ostatn na amnch funkcch dostali padka," vzpomnal. "Nkte vy dstojnci ode li dokonce je t p oughby Norrie, kter v pou ti velel sboru - njak to mezi nm a Montym neklapalo, tak se pamatuju, jak pi el do m kancele a povd: 'No, odchzm, proto e m stejn vyleje - to ,' jakmile se doslechl, e Monty je na cest! A taky ode el! Myslm, e nikdo z ns nepotal, e si ho Monty nech. 'Opik' Morgan - to u byl generlpo agetova] tbu - a myslm, e se ho ten vyhazov dost dotkl. Ale ekal ho. Zpravodajsk brigd generl z generlnho tbu nestl vbec za nic - vlastn ml vypadnout dvno pedtm - tak e u, e polet... Generlmajor od administrativy byl taky dost nemo n... A operan dstojnk na generlnm tbu - to byl pmo ds! Byl v n beznadjn - poctiv mi zd, e byl pln mimo. Znal jsem ho lta - naprost chudk, neml o niem ani pru." Montyho neltostn sekyra zashla podle Herberta na posledn chvli, proto e cel vrchn vele chvtila nebezpen vlna pora enectv. De Guingand se stal nelnkem tbu, brigdn generl itelem obrnnch jednotek, Williams el do ela zpravodajsk slu by, Graham k administrativ, Belchem byl pevelen od Osm armdy na msto operanho nelnka a Charles Richardson, proza ako zstupce nelnka tbu Marku Clarkovi, byl dokonce pevelen od Pt armdy do ela pln ml potkem nora 1944, st tyi tdny po Montyho "pevzet moci" nov tb 21. armdnho mpletn a podrobn pln Overlordu - "zzrak vlky", eeno pozdj mi slovy generla Pageta. Lidsk faktor

Montyho se zmocnilo spasitelsk nad en. V pesvden, e Overlord bude jeho nejvy ivotn zvl po spojeneckm nespchu v Anziu odhodln, e v ppravch etzu spojeneckch operac ek. Od jedenctho stolet k invazi z moe pes prliv La Manche nedo lo. Napoleon se k n ch al, nakonec si v ak nebyl jist vsledkem a vzdal to, podobn jako Hitler po bitv u Dunk erque v roce 1940. Zahjit nejvt oboj iveln tok v historii lidstva a porazit edest neptelskch diviz, vropu", mohli skuten jen mu i odhodlan zvtzit - a proto si Monty vytkl kol nav tvit ka dnotku, kter se mla zastnit invaze. "Nikde nevyvolvala drobn vzpmen Montyho figurka h a uvlench man estrcch takovou jistotu jako u samotnch britskch vojk," vzpomnal Bra Ani Eisenhower s tou jeho podmanivou nenucenost nedokzal v americkch vojcch vzbudit t akov vytr en, s jakm Montgomeryho vtali ti jeho. Montgomeryho legenda u tch mu byla ne ejc skutenost." I kdy Montyho rostouc sebedvra jeho vojk povzbuzovala, pora eneck nlady adovch civi s nimi se setkval, mu psobily starosti. Vlka nyn trvala u tvrt rok. "ekl bych, e ve lid zan bt vlkou pomalu unaveno," poznamenal Monty ve svm denku. "Hornci, tovrn d leznii, eny v domcnosti - ti v ichni po celou tu dobu pracuj pod vysokm tlakem a tempo obrovsk. Nemohou odjet na dovolenou; dovolen se tedy trv doma. Zatmn vyvolv skliuj . Pova uji za velmi dle it vynasna it se vyhrt vlku v Evrop hned zatkem p tho roku. e mo n - pokud se vyvarujeme chyb. Vy aduje to ov em znan sil v ech; a nrod mus bt ro ak vyvinul velk sil. ze v eho nejvc je zapoteb velikho nad en." Jen mlo vojenskch velitel v historii dokzalo pochopit, jak vznam maj man elky, dti, p used a ptel bojujcch vojk. V prvnm ze svch evangelickch pokus zvednout morlku an onty oslovil po dohod s ministerstvem dopravy na 500 vdc elezninch odbor na londnskm ston. Monty tvrdil, e kl k spchu v bitv je v zsad demokratick: je jen poteba pochopit, e od armd dikttorskch re im, je lidsk faktor prvoad. Kdy si pipravoval poznmky k proj pedev m "povdt nco o armd a o svch metodch. Chci ve vs vzbudit zjem o to, co dlm du sv bitvy a co ovlivuje v echny m iny:

4. Lidsk faktor Dle it vc ve vlce. Zle na lovku, a ne na stroji; na vojcch uvnit tanku, ne na tan Tak je to v ka d profesi a v ka dm podniku. Studujte lidsk faktor. Tm - tank a osdka.

5. Nmeck generl Aplikujte to na nmeckho velitele. Je dobr do t doby, dokud je mu dovoleno diktovat p rbh bitvy. Proto to muste zadit tak, aby tancoval podle va noty. Jak se to dl? Tak, ozhodnete, jak bitvu vybojujete, je t ne zane, a pinutte ji, aby se odvjela, jak vy chc te. Pklady: Alamejn, Mareth.

6. Nepipustit nezdar Jak se dl tohle? Vymezte rmec, v kterm to lze sp n provst. Povzte vojkm, co hodlt to udlejte. Kdy se armda dv do pohybu, ka d mu v, e zvtz. A kdy zvtz, m vel e cenn perla. Britsk vojk JE skvl lovk - a nikdy vs nezklame.

7. Nemocn a rann Nemocnch je v dycky 6 krt vc ne rannch. Z toho je jasn vidt, e potebujeme zdravou a , kter zachrauj spousty ivot: chirurgick tmy; krevn transfze; leteck pevoz; poln linii.

8. Nmeck vojk Jeho ti hlavn charakteristiky: technick zrunost; oko pro tern; poslu nost. Je to velmi dobr vojk. Ale dobe vycvien britsk vojk je lep ... Bod po bodu Monty vykldal zku enosti celo ivotnho studia velitelskho umn - a eleznin te mu naslouchali, byli uchvceni. "Vlka u probh moc dlouho," uzavel konen Monty. " obrovsk bemeno. My v ichni za to musme vzt a konen s touhle vlkou skoncovat; d se to ; a spolen, vy a j, se postarme, aby skonila - definitivn." Spousta rlivosti

Zbvalo tak mlo asu a Montyho stle megaloman tj hodnocen vlastn role v Overlordu nevy vzbuzovalo nevli tch, kter vyhodil, politik, kte zpochybovali jeho popularitu - i len vy ho velen. Monty si toho byl dobe vdom. "Veejnost a armda stoj pevn za mnou a budou m podporovat do konce," poznamenal si do denku. "Ale generlov ne; moji vlastn generlov u polnch arm m pevn podporuj, ale mimo tyto armdy panuje spousta rlivosti." Jeho odpovd bylo bojovat je t hou evnatji za to, co pova oval za dle it, proto e, jak s e mu "souzeno dlat si neptele, a dlm, co dlm. Budu dl konat svou povinnost, a co se a se stane." Je v ak trochu znt, e tlak se na nm trochu zanal projevovat, stejn jako v u ti, kdy Osm armda dobyla Tripolis a zahjila triumfln pochod Tuniskem, aby "zachrnila rvn armdu po debaklu u Kasseriny. Ten tlak se projevoval nepatrnmi, ale biograficky vznamnmi nznaky, za nimi byl u tehdy vidt opu tn a zahokl velitel, kter v budoucn a oslavch osvobozen Pa e i osobn rozhovor se svm nejvy m velitelem. Tyto nznaky upja misnosti dokonce pivedou vlc spojeneckou alianci na pokraj zhroucen. Stejn jako v pou ti se tyto symptomy zaaly projevovat v chovn k pbuznm; zaal toti "z leny sv rodiny zpsobem, kter nedokzali omluvit ani dstojnci jeho vlastnho tbu. "Byli jsme na jedn z cest [k vojkm]," vzpomnal Montyho kanadsk asistent podplukovnk Wa rren. "A zrovna jsme nkde stli a pi el k nm policista - civiln - a povd: 'Pane generl sestra je tamhle na kopci, v tom aut, asi tyi sta metr odtud.' Monty odpovdl: 'Velice vm dkuji.' Vykroili jsme zptky k autu, tak povdm: 'Pane, je tam va e sestra.' A on na to: 'Velice vm dkuji.' Do li jsme k autu - dost dlouho to trvalo, proto e se zastavoval a mluvil s lidmi. N ae nastoupil do auta. Myslel jsem, e na ni zapomnl. Tak jsem stril hlavu dovnit a upoz ornil jsem ho znovu: 'Pane, va e sestra -" Odpovdl: 'Sly el jsem vs hned napoprv! Nastupte a jedem!' Takhle ledov!" Tm toto nho ppadu byl svdkem Montyho nevlastn syn Dick Carver, kdy ho doprovzel na sku pobl Guilfordu, kde bydlela jin Montyho sestra, Una. Odmtl se dokonce setkat i s e svou starou matkou, akoli kvli nmu v ila cestu a ze Severnho Irska. Tak star ptel kdy se mu zdlo, e ohro uj napoleonsk image, kter si o sob vytvoil - jak se to stalo B Liddellu Hartovi, vojenskmu teoretikovi a spisovateli, kterho Monty v mezivlenm obdo b tm pehnan uctval. "Bohu el jsem momentln pli zaneprzdnn a nemohu se s vmi se dvoil dotaz - je t dva roky nato, kdy u bylo dvno po vlce. "Pli zaneprzdnn" zst dodal: "V poslednch nkolika mlo letech jsem si uvdomil, e cesta ke slv je tvrd. lov

stv se terem zvisti a neinformovan kritiky; je to osaml zle itost. lovk prost mus o pova uje za sprvn, a konat svou povinnost; a si lid vykldaj nebo mysl cokoli; a j s o sna m." (Liddella Harta to urazilo do hloubi du e; pipsal k tomu: "Jak dojemn nota se beobrany zaznv v tom dlouhm postskriptu. Pipomn to sp malho chlapce - dojm to sice to hodno mu e, kter doshl takov vjimenosti... Zvl tn psychologick ppad!") To Monty byl. Ani tehdy ani nikdy pozdji nevystoupil do v e sttnick zralosti a velkodu n osti, kter tak charakterizovala Eisenhowerovo vystupovn v roli vojka a sttnka. Jen e t enhower zase hzel na sv podzen velitele v poli odpovdnost za sv vojensk nezdary a - p za vlastn neschopnost rozhodnout se pro uritou strategii a za v ech okolnost se j dr et. Eisenhower v mld nezam lel stt se vojkem, za 1. svtov vlky neopustil Spojen stty a lo en i vlivem okolnost se nikdy skutenm polnm velitelem nestal, akoli po tom tuze tou "Ike zasahoval jen tehdy, kdy bylo teba vye it nedorozumn," svil generl West pozdji u historikovi nejvy ho velen. Velitel americkch plnova plukovnk Bonesteel to formulov nco jzlivji: "Ike nikdy doopravdy nevelel. Fungoval ist jako rozhod nebo tribunl mezi dnotlivmi zbranmi." V dan chvli to s vjimkou problmu s Anvilem neznamenalo v nou pek ku, nebo Monty byl v ten dodat bojovou vizi, kterou Eisenhower postrdal a zrove ovilnm a nesobeckm chovnm r zase chyblo Montymu, zaruoval bezporuchovou spoluprci zbran a nrod. Teba e to partn bylo na jae 1944 vskutku historick, dlouh trvn mt nemohlo a tak nemlo. Cvien Thunderclap

Ppravy dne D zatm neodvratn sply k zvru. "Koncem bezna bylo pro OVERLORD v echno 'hot a armdy se zaaly pesouvat ke shroma di tm, " napsal Monty v denku. "Tyto pesuny jsou a a musely proto bt zahjeny brzy; bude to zat kvac zkou ka dopravnch slu eb a eleznice." ben pak mlo zabrat cvien, kter vyvrchol obrovskou "generln zkou kou" v ech jednotek, k zastn vylodn. Zkou ka mla probhnout od 3. do 5. kvtna." helnm kamenem Montyho podniku byl ncvik - a ne lo jen o cvien vojk, nbr i velitel. vojci pesouvali k mstm naloovn, Monty si na 7. dubna 1944 svolal v echny generly inva rmd, aby je "kompletn seznmil s problematikou OVERLORDU a vysvtlil, jak se dotkne pln u a innosti nmonictva a vzdu nch sil." Cvien Thunderclap, organizovan vhradn velitelstvm 21. armdnho seskupen ve kole U sv la a zalo en na cviench a taktickch poradch, kter Monty zdokonaloval od 1. svtov vlk ukzkou vrcholnho umn, omraujc demonstrac, jak Monty dokzal petvoit diskutabiln, studovan nvrh, ktermu vilo jen mlo velitel, v jednoduch a jasn pln invaze. Poln mar l Brooke, generlporuk letectva Portal, admirl Cunningham, britsk ministr vlk J. Grigg i vysoc dstojnci jejich tb se dostavili, aby si poslechli vklad. "Monty zaal ojevem, kter trval pldruh hodiny a uprosted ml desetiminutovou pestvku," zaznamenal ge erlmajor Kennedy, asistent nelnka imperilnho generlnho tbu [operace]. "A velmi sroz probral cel armdn pln." V nevytopen posluchrn ped dvma obrovskmi mapami Normandie Monty poprv podrobn vylo il tegii zam lenho ta en. Podobn jako ped Alamejnem tm pesn pedpovdl dlku bitvy, n dn jako v Alamejnu, nbr ti trzniv msce. "Nejnpadnj m rysem jeho koncepce je, jak m ovan operace promy len," dodal generl Kennedy. "M v myslu postupn roz iovat pedmost, a nakonec, pibli n za ti msce, dorazit na linii Seina-Pa -bretask pstavy. Samoze kytla ple itost k rychlmu postupu, vyu il by j. Hlavnm zmrem v ak je zaujmout tam pozi elk sle." Klidn autorita, s n Monty vylo il obrysy svho plnu, pedpokldanou reakci neptele a je fze bitvy, pipadala ptomnch takka neuviteln - pinejmen m tm, kte Montgomeryho d le zosobnil pojmenovnm "Rommel" a zhustil scn tm, e v eobecnou pozornost upoutal na st vou protichdnch vl: Od ROMMELOVCH nav tv "Atlantskho valu" neptel zpevuje pobe n krun, posiluje obrann v obrnn zlohy. V eobecn smr pohybu obrnnch zloh vede v souasn dob na JIH - tj. od oblasti NEPTUNA [i pl e]; to dokazuje, e neptel n cl dosud nezn. Je pravdpodobn, e ROMMEL bude mobiln divize dr et od pobe , dokud si nebude jist, kde d e k na emu hlavnmu deru. Pak je rychle zformuje a tvrd ude; jeho statick divize se obra nou taktikou budou sna it udr et na dle itch bodech a budou udvat hlavn smr protitok. Za soumraku dne D+1 bude neptel s jistotou vdt, e v oblasti NEPTUNA do lo k rozshlmu n den. Veer u bude znt ku na fronty i pibli n poet tocch diviz; bude mu jasn,

pravdpodobn je t t e noci povol na pomoc dv nejbli pancov divize. Do dne D+5 u tam tchto diviz m e shrom dit est. Rozhodne-li se s NEPTUNEM skoncovat do dk, bude pokraovat v sil zatlait ns do moe. U Alamejnu si Monty nemyslel, e Rommel uspje.

My v t dob budeme mt na pobe 15 diviz. Po dejme tomu D+8 bude neptel muset zat zva ku "odtr en", tj. bude nm chtt zabrnit, abychom dobyli jeho pozice a udr eli je.

Monty rozhodn nezastral, e Rommel je hou evnat soupe. "Nkte z ns tady ROMMELA dobe o odhodlan velitel a s oblibou vrh do boje tanky," poznamenal pi vzpomnce na prudk ta nkov stety u Alamejnu. "Av ak podle toho, co o jejich velen vme, obrnn divize podlhaj NDSTEDTOVI, a m e proto chvli trvat, ne ten je k ROMMELOVI pust. Tato skutenost nm mo n spje, pokud se ti dva zanou kvli tomu pt." Neshody mezi veliteli a oekvan niiv inek nlet pesily spojeneckho letectva na pohyb jsk po silnicch a eleznici by mohl Spojencm dopt snad i tydenn odklad rozhodujc zko toho tud vyplv nutnost vrhnout se do boje s maximln energi," nabdal Monty, "a dostat hned v prvnch dnech do tak dobr situace, aby s nmi neptel nic nepodil." Jakmile britsk Druh armda obsad na pobe bezpen pedmost, "zato na zpad od . OR erace ji nm a jihovchodnm smrem, aby zajistila poln leti t a chrnila vchodn bok Prvn mdy, kter zatm bude dobvat CHERBOURG. V nsledujcch operacch se ARMDA sto doleva [C stav silnou frontu do cesty pohybu neptele k obsazenm pozicm." Za tmto ochrannm ttem Prvn americk armda generla Bradleyho po dobyt Cherbourgu poloostrov Cotentin a vyraz n a jih k Loie. Jej frontou projde Pattonova Tet americk a "cestou bude istit BRETASK p ostrov a obsazovat BRETASK pstavy"; a konen, po dobyt Saint- Nazaire a Nantes na Loie rt "ji n bok obsazench pozic, zatmco Prvn americk zam na SV se zmrem operovat na P Ve srovnn s americkm scnem "prlomu z obklen" bylo zejm, e role Dempseyho Druh b jc v zadr ovn "hlavnch sil neptele z vchodu" - bude zdlouhav a krvav, ale jak Monty znovu pipomnal, byla ivotn dle it pro spch jeho taktick strategie v Normandii, proto itva zvisela na pevnm levm kdle. A se vylod dostaten mno stv tvar, posl Dempsey a, kter nastoup na Dempseyho lev, severn, kdlo v oblasti Caen na msto jednoho sboru a ejm konenm kolem bude dobyt pstavu Le Havre. Monty v echny tyto akce ukazoval na obrovsk map severn Francie. Pedvdal, e bitva bude m ti fze. Prvn fze, bhem n budou Spojenci petvet pobe n pedmost v soudr nou a ned rontu, bude trvat pibli n ti tdny. "To bude dobr zklad pro dal operace. Odhaduji, e last ovldneme ke dni D+ 20 a budeme bojovat vytrvale, dokud ji nebudeme mt. Mo n poto m nastane pestvka, ne zjistme, jak na tom jsme administrativn; nebude-li to zapoteb, t lpe." Ve fzi dv se Druh britsk armda pesune okrajem svho levho kdla k linii eky Touques, ice bude dl zachovvat pozici ttu, sv lev kdlo, dosud anga ovan u Falaise, v ak vysun tanu, nedaleko pramene eky Orne. Za ttem Druh armdy vyraz Prvn americk "na jih k LOI UIBERONSKMU ZLIVU... Odhaduji, e pjde- li v e dobe, dostaneme se mo n a ke lut linii den D+ 35 a D+40 - akoli jak dlouho bude nov vylodn Pattonova Tet armd " istit Bret oostrov, nelze dost pesn odhadnout; m e to docela dobe bt a v den D+ 60." Fze ti, posledn st bitvy, Spojence dovede k Sein. Za frontu severn od Rouenu a po Le re a prliv La Manche budou odpovdat Kanaan; Druh britsk armda za frontu mezi Rouenem a Pa ; a Prvn americk "zam na PA a SEINU nad n [tj. na vchod]. Bude pipravena pe severovchodnm smrem," prohlsil, kde to Pattonova Tet armda dostane za kol "chrnit je boli ji n bok" v nadchzejc prudk ofenzv do Por a na Berln - kter Eisenhowerovi dl pova ovali za strategick cl Spojenc. "ern linie [fze ti] bychom mohli doshnout v den " soudil Monty.

V ha teen tlovch velitelstv, kter nsledovalo, byla skutenost, e se Montyho armdy ta nedr ely pedem stanovench fz a hlavnch rys danho plnu, zdrojem nekonench spor - t n nikdy nepipustil, e bitva o Normandii neprobhla "pedn podle plnu". Ml tedy ped dne svch zmrech mlet? Nezakikl sv tst, kdy tak dopodrobna vykldal dlouhodob zmry i h fz? Prav generl ov em nem v popisu prce dlat radost historikm ani kibicm, kte stejn v e M za kol zahjit a vst operace tak, aby mly co nejvt nadji uspt. Nen pochyb, e p ovnm spojeneck strategie Monty vybavil na jae 1944 pozemn, nmon a vzdu n sly Spojen

dnou jednotou cle a koncepce - kter byla a pli asto pipisovna stot ze spojeneck strategie a bombardovac taktiky, o petrvvajcch zk en operace Anvil nemluv, pedlo il pln, kter v echny ptomn nhower to sice nikdy nevyslovil veejn, ale jak on tak Bedell Smith a tuze dobe vdli, jak velk dk svobodn svt dlu Montymu za to, e jin by ns tam nedostal," svil se Eisenhower po mnoha letech Drewu la to jeho bitva. A se o nm povd cokoli, to on ns dostal tam, kde Churchill si na podnik pomalu zvyk

Eisenhowerovi. Na poza obavch nmonictva z zaplavil vlnou dvry. do konce ivota zahjil a vedl Overlor Middletonovi. "By jsme."

"Kdy nm Monty pozd odpoledne dval desetiminutovou pestvku," vzpomnal Omar Bradley, "za hal a pak se uculil. 'A se opt sejdeme, pnov, smte kouit, pokud budete chtt.' Obecenst em probhla vlna smchu, proto e se k nm mli pipojit Churchill a Eisenhower." Churchill zanedlouho ve el do posluchrny. "Vypadal opuchle a sklesle a oi ml zarudl," napsal generlmajor Kennnedy. "Kdy se posadil, Montgomery se znovu ujal slova asi na deset minut, aby, jak ekl, zdraznil ti hlavn body. Za prv, e on sm m v pln neochvjnou dvru. Tuto dvru je t ora dol celmu velitelskmu etzu - pro pochybovae u nj nen msto. Pipomnl, e vlastn u armd proti dvma nmeckm praporm, proto e vc toho neptel momentln na pobe nem. Kdy v ak pe el k druhmu bodu, Churchill zasthal u ima - lo o "zdraznn poteby smlos ti pi rychlm pohybu mobilnch jednotek vped," pokraoval Kennedyho zpis. "I mal poet ob voz nadl uvnit nmeckch lini pkn zmatek a zpsob zdr en." Churchill v t chvli cel o il - krev nkdej ho pslu nka tvrtho husarskho zabouila, ovaly tankistick pojmy. Neekal na Montyho tet bod - nutnost obsazen polnch leti - a v oupil na pdium s projevem, na kterm si pozdji velmi zakldal. "Na sob ml krtk ern sako a v ruce jako obyejn obrovsk doutnk. Prohlsil, e v roce 1943 nebyl pesvden, e je tato operace provediteln. Nyn se nehodl vyjadovat, jestli pr diteln je anebo nen. Ale kdyby k tomu byl kvalifikovn, kdyby byl jednm z ns, z toho, co a dosud o plnech sly el, by naerpal nesmrnou dvru." Eisenhower si pozdji tu scnu v l takto: "Pevn se popadl za klopy a prohlsil: 'Pnov, pomalu si na ten podnik zvykm." Tuto vtu Churchill pou il poprv u nkdy ped mscem v telegramu generlu Marshallovi, Eis erem v ak nyn otsla. "Teprve tehdy jsem si uvdomil, e pan Churchill v nj [Overlord] cel u tu dobu nevil a nebyl ani za mk pesvden, e bude sp n," piznal pozdji Eisenhower st otesn zji tn." Churchillovi dlalo maliko pot e udr et pozornost obecenstva, kter za sebou mlo dlouh de a podle Kennedyho zpisu poznamenal, " e nyn dozrl as" ke spu tn Overlordu. "Mme zku en e, velk spojeneck pozemn vojsko, skvl vzdu n sly. Na e vzbroj se zdokonalila. S nejv t byly uskutenny v echny strategick a taktick ppravy. Nyn se chystme vepsat slavnou o knihy djin, ne jedn nebo dvou zem, nbr celho svta." Od slvy pe el k taktice. "Byl pevn pesvden, e pi tto operaci se nesmme zakopat v p ziu jsme promarnili velkou ple itost - a z toho si musme vzt ponauen." "Clem mus bt boj v bitv," uzavel Kennedy svou parafrzi poznmek ministerskho pedsedy. ujeme bitvu, kter by zlomila nmeckou vli k boji. Je proto rd, e vyslechl to, e se kupe u po ene obrnn i neobrnn elo ofenzvy. Skonil pnm tst v em astnkm operace." Monty byl zklamn. "Vypad unaven a se le," svil denku toho veera. "Bohu el nezapsobil zbudiv, jak jsem doufal." Brooke byl podobn rozarovn. Churchill "vypadal stae a chybla mu jeho obvykl vitalita," napsal do denku a generl Kennedy soudil podobn: "Mluvil b ez nad en. Pi ei ani jednou nevzhldl od poznmek. Byla to ndhern e jako v dy, ale p ohe... Nicmn jsem se pak doslechl, e na ty posluchae, kte ho tehdy vidli poprv, zap silnm a povzbudivm dojmem." Na Pattona urit. "Ministersk pedseda promluvil jako posledn a nejlpe ze v ech," napsal. "'Pamatujte, e je to invaze,'" citoval tankista z Pasadeny nkdej ho pslu nka tvrtho h . "'ne vytvoen opevnnho pedmost'". Z Montyho obezetnho vkladu o tmsnch bojch l jedin - e se o nm, o Pattonovi, 'jako o jedinm zmnil jmnem. Ostatn ti uvdl pouze y]." Skvl, egocentrick a nestl Patton byl sam furiantstv. Montyho uv liv rozvjen strate du mu pipadala opatrnick a pedantsk. Skutenost, e on, Patton, nebude nasazen do boj je nkolik msc po zahjen, dokud nedojde k prlomu k Sein a Bretani, napnala jeho beztak m trplivost nad nosnou mez (od disciplinrnrnho zen, po nm byl v loskm roce zbaven v i, na boji ti nebyl). Za nkolik mlo tdn ohroz sv setrvn v ele Tet armdy v operaci

zv. "knutsfordskm incidentu", kdy pronese oteven projev u ple itosti svho prvnho veej stoupen v Anglii: chyblo mlo, aby ho nahradil plach, fdn, ale poslu n generl Hodges. Navzdory svmu nediplomatickmu vyjadovn se v ak Patton uml drt kupedu; a v t kch dne bovala budoucnost, bude takovch lid zapoteb. A tak zaslepen a megalomansk, ale tlem i u sv roli oddan Patton na svm postu zstal. Gulliverovy cesty

U nazt po pedstaven pln u Svatho Pavla se plny na Overlord probraly do vt ch pod model ternu Normandie - stejn jako pi ncviku oboj iveln invaze, kterou Monty vedl jako mlad brigdn generl ve Studlandsk ztoce v roce 1937 - le el v naklonn poloze na podlaz y na nj seazen obecenstvo lpe vidlo. Nzev modelu: "plastick mapa Normandie o i mst Po plnu pochodoval Monty "jako obr po liliputnsk Francii", vzpomnal pozdji Bradley, a pitom plil hypotetick otzky na velitele sbor, diviz a brigd, kter se mly zastnit y do la ada na generla Joea Collinse, velitele 7. americkho sboru, neml s odpovd pot "Pjde-li moje lo ke dnu, pane, " odpovdl vetern od Guadalcanalu, "uvidte, e pokrauluju jako bel k pobe !" Monty se zhroutil v zchvatu smchu. O dva dny pozdji u byl zase na cestch. Zastnil se cvien 3. kanadsk divize ve Slaptonu rovedl inspekci poetnho stavu armdy a lostva plymouthskho velitelstv Krlovskho nmon nav tvil 4. americkou divizi v okol Exeteru a 30. u Oxfordu. 16. dubna cestovn na den peru il a zstal v Londn. Hned p t den se v ak vypravil do Studlandu, kde 50. divize n a vylodn. Pot odjel do Skotska, aby pomohl urychlit vrobu v glasgowskch tovrnch, a pro vsadkov jednotky brigdy zvl tnho vzdu nho nasazen. Po tech dnech strvench na velit odjel 26. dubna na cvien leteckho bombardovn do Studlandu a odtud ke 4. americk divizi , kter ve Slaptonu nacviovala vylodn zte. Prv tehdy skupina nmeckch hldkovch lun pronikla chabou nmon ochrannou clonou (nko torpdoborc se na cvien nedostavilo) a potopily dv velk americk plavidla na vyloovn incidentu pi lo o ivot pes 600 mu - byly to vt ztrty, lamentoval pozdji generl Br k utrpl cel 7. americk sbor v samotn den D. Montyho to pokoilo, ale nezlomilo. Takka bez pomoci pozvedl morlku britsk armdy v Ang lii po Dunkerque a potom na boji ti u Alamejnu. Nyn ml pod sebou zhruba dva miliony invaznch vojk - Ameriany, Brity, Kanaany, svobodn Francouze a Belgiany. Byl pesvden chnikch, zalo ench na celo ivotnm studiu vojenskho vcviku, nalezl kl k profesionalit ratick armd - toti v tvr pprav a ncviku. Pohroma u Slapton Sands byla ne astn, a men ila potebu, aby si spojeneck vojska sv role vyzkou ela v realistickch podmnkch je t em D, proto e jinak by spojeneck vylodn mohlo docela dobe skonit fiaskem. Generl Patton se mo n po kleboval, zato v generlu Bradleym Montyho eln, energii a perfek cionismus vzbuzovaly respekt. "Monty byl pro OVERLORD nedoceniteln pro svj neporov nateln talent k plnovn bitvy jako 'mistrovsk vojensk operace' - do nejmen ho detailu n ovan ofenzvy - " piznal pozdji. "Nic nebylo ponechno na nhod nebo improvizaci." Bradley nepehnl. Monty byl tentokrt odhodln prokzat, e Spojenci mohou bt je t profes i. A proto 15. kvtna 1944 uspodal ve kole U svatho Pavla je t jedno kolen o plnu Ove byla to posledn ple itost ujistit se, e ka d velitel jeho strategii chpe. Nejvy znmka

Krl Ji VI., Churchill, poln mar l Smuts a brit t nelnci tb usedli do prvn ady. lavicch generlov a jejich vy tbn dstojnci. Nejvy velitel schzi zahjil tm nbo nou vzvou k upmnosti: "Pova uji za svou povinno kdo by v plnu spatoval njak nedostatek, aby to nevhal ci." Potom vyzval Montyho, aby j ko velitel spojeneckch pozemnch sil pedstoupil a vylo il pln pro pozemn vojsko. Monty byl tentokrt "velmi pkn obleen v poln uniform s puky ostrmi jako bitvy." Jak vz al Leigh-Mallory, "mluvil tnem klidnho drazu a vyu val toho, co zejm je jeho slovn tri toti e dle it slovo nebo slovn spojen zopakoval nkolikrt po sob." "Generl Eisenhower," spustil Monty, "mne povil ppravou a vedenm pozemn bitvy. Mm pod svm velenm tyi armdy. Prvn americkou, Druhou britskou: prvosledov armdy Tet americkou, Prvn kanadskou: druhsledvyloovacch operac." Podobn jako v pedn ce ped mscem se Monty rozhodl pro personifikaci bl ccho se stetu

Neptel Poslednho nora Rommel pevzal velen od Holandska po Loiru. Nyn je jasn, e m v myslu z t jakmukoli prniku. Overlord m bt rozdrcen v zrodku u na pl ch. K tomu elu Rommel m: (a) zeslen pobe n krun. (b) zv en poet p ch DIV. nezamstnanch obranou pl a povench dr et se v pozad a n k do pobe nho krune. (c) pedsunut obrnn zlohy.

A to nebylo v echno. Monty piznval, e "pevnost Evropa" se mezitm stala je t hrozivj , e Francii bylo edest nmeckch diviz, z toho deset elitnch tankovch a dvanct dal ch mo Cel tyi pancov divize jsou rozmstny pmo v Normandii - 21. v Caen, 12. SS v Lisieux, Rennes a Panzer Lehr v Toursu. Jak pijet mohou Spojenci pi takov obrnn sle neptele oekvat? Monty se chopil ukazovtka a obrtil se k nstnn map. Proti ka d toc armd stla jed neptele. Za nimi byly ve stupovitm sledu rozmstny nmeck poln p divize v Saint- L nces a 21. obrnn v Caen. Kolem poledne dne D se mo n d oekvat pjezd dal neptelsk z Lisieux. "Celkem est." Do veera dne D pak patrn pibude dal obrnn divize, 17. SS. " kem sedm." Spojenci naproti tomu budou mt na behu pouze est diviz - pokud v e pjde dobe K osvtlen pravdpodobnho prbhu bitvy Monty nyn zaal pst na zvl tn tabuli poetn st pojence nalevo, Nmce napravo. Do veera druhho dne (D+1) se Spojenci dostanou na mrnou poetn pevahu: deset a jedna te ina divize pro Spojence ku devti nmeckm - z tch ov em bude pt obrnnch. Tet den Spojenci ztrat i tuto nepatrnou pevahu: dvanct spojeneckch diviz bude bojovat dvancti neptelskmi. V tomto stadiu Monty pedvdal nebezpe, proto e "od tto chvle bude Overlord tak velkou hr zbou, e si vy d soustedn v ech tvar, kter bude neptel moci postrdat jinde". "Je m eptuna [invaze] zam" zhruba tinct neptelskch diviz, odhadoval, e to bude pt obrnn , Toulouse, Bordeaux, Sedanu a Belgie a osm p ch ze zpadn Bretan a od Pas de Calais. Do pti dn od zahjen invaze se tud m e soustedit stra liv velk neptelsk armda, a hny nmeck divize - zvl pokud se britskm a americkm vzdu nm silm Spojench stt poda ice a eleznici vedouc na msta boj - neptel nicmn "bude disponovat dostatkem prostedk ohodnotnmu protitoku, jakmile provede nezbytn rozestaven a przkum", zatmco pchota bude brnit nejdle itj msta a pibli n deset obrnnch diviz zstane " k dispozici pro der "Velk protitok m eme oekvat kterkoli den po D+6," zdrazoval Monty, ale v hlase mu nez ani stopa vzru en, kdy nenavn podval shrom dnm poslucham obraz toho, jak osmho dne nci o pevahu pijdou, proto e do t doby mohou doufat ve vylodn maximln osmncti diviz, i poas pzniv, zatmco neptel jich bude mt "nyn 24, z toho 10 pancovch. Vt ina bu tern ped komunikac, kter spojuje jeho frontu a ovld dle it silnice a uzlov centra. "Mobiln pancov divize budou mt za kol vytlait ns zpt do moe," pedpokldal Monty. N v ak, e Rommel uspje - naopak, po del debat s fem zpravodajsk slu by brigdnm gener m byl pesvden, e pedev m kvli znepokojivmu potu novch pek ek, kter se objev na l nevyk dne D+8 a neprodlen zahj protitok - a bylo nesmrn dle it, aby v ichni velit o toku pochopili jedno:

Rommel je energick a hou evnat velitel; pot, co pevzal velen, se v echno od zkladu zmn Nejlep je v rozvratnm toku; jeho siln strnka je oslabovn; na pesnou vojenskou operac pli impulzvn. Udl, co bude moci, aby s nmi udlal to, co u Dunkerque - nevybojuje tankovou bitvu v ternu, kter si sm vybere, ale zcela j pedejde tm, e zabrn na im tankm ve vylodn n sunutch tank. V den D se tud pokus: (a) vytlait ns z pl (b) zajistit Caen Bayeux Carentan

"Jeho posedlost bude pravdpodobn Bayeux," zdraznil Monty, "proto e tento uzlov bod pet

na eho vylodn na dv poloviny. Pokud se pevn udr na tchto tech uzlovch bodech, budem m bdn." U vdom toho mus Spojenci dobt a pevn dr et tyto ti klov body - a v tom ppad se Ro lliamsovy pedpovdi vrt ke sv alamejnsk taktice. "Tak e bude pokraovat v protitocch. se je zane kombinovat s uzavrac taktikou a pak se bude muset pevn zachytit na dle itm v v enm mst a kontrolovat ki ovatky silnic v kraji 'bocage' [luinat krajina s lesky a , typick pro zpadn Francii]. Jde o tyto oblasti: (a) zv en tern vchodn od eky DIVES; tern mezi FALAISE a SAINT-L, mezi ekami ORNE a VIRE; (c) zv en tern zpadn od eky VIR Nkolik stovek generl a nelnk jejich tb se nahbalo kupedu, kdy Montyho operan m, poklepal na pahorek na obrovskm modelu ped nimi. Ka d si musel uvdomovat velikost s pojeneckho podniku. Monty, kter to pedvdal, se na tma vrhl po hlav:

Problm Neptel stoj v pozicch s dostatenmi rezervami. Na pl ch jsou pek ky a minov pole; nem eme se dostat do kontaktu s tmito pek kami a . Je zde mnoho neznmch rizik. Po plavb a vylodn na neznmm pobe v dy hroz rozptlen. Musm naasovat n tok tak, abychom to elnm jednotkm co mo n nejvce ulehili. Proto mu k pobe v dob, kdy v echny zbrany a ztarasy budou na suchu, abychom mli 30 minut na jej pekonn, ne zane pliv. Problm v ak byl ov: ir - bylo teba zvtzit v bitv, kter bude nsledovat - a Monty na nj

e en My mme iniciativu. Musme proto spolhat na: (a) prudkost na eho toku (b) velkou vhu na podprn palby z moe a ze vzduchu (c) jednoduchost (d) nezdolnou mentalitu Musme si prorazit pstup na pobe a obsadit pevn pozice, ne tam neptel sta pesunou jska, aby ns vypudil. Obrnn kolony mus proniknout hluboko do vnitrozem, a to rychle, u v den D; tm se naru neptele, zdr ho to a my si zatm shrom dme dostaten poet jednotek k dal mu toku. Musme co nejrychleji zskat velk prostor a vykolkovat si zbor hluboko ve vnitrozem. A zatmco se tm budeme zabvat, mus pole ovldnout vzdu n sly a zt ovat, eventuln zcel neptelskm zlohm pesun po eleznici a silnicemi k na im pozicm. Pozemn bitva bude fan podnik a budeme potebovat po celou dobu rychle organizovat plnou podporu ze vzduc hu. Jakmile zskme kontrolu nad hlavn osou neptele, tj. Granville - Vire - Argentan - Fala ise - Caen, a oblast v n uzaven, uzaven bude v na ich rukou, budeme mt zrove pevnou p , jakou potebujeme, a budeme ji moci zat roz iovat.

Pak podobn jako v dubnu probral role ty armd, v ech komand a vzdu nho vsadku. Obrtil s tnnm mapm a vylo il sv strategick zmry "rozvjen operac a do dne D+90". Pi tom op km Britov a Kanaan v tchto tech mscch budou "zadr ovat co nejvt mno stv neptel u pedmost", zatmco americk ozbrojen sly "po pekonn obt n krajiny bocage" "rychle v s", neprody n uzavou Bretask poloostrov, na pravm boku britskho ttu se oto a velkm am k Sein a na Pa . Jak vzpomnal Bradley, "britsk a kanadsk armdy mly za kol odl na svou frontu na nejvchodnj m konci spojeneckho pedmost. A zatmco Monty takto popicho neptele u Caen, my jsme mli dlouhou oklikou postupovat na Pa . Britsk kol odlkat nep l z pohledu nrodn hrdosti obtn, proto e zatmco my jsme se trmceli podl vnj ho okraje e nesmli hnout z msta a museli znemo ovat Nmcm pohyb. Strategicky to v ak zapadalo do lo ick dlby kol, proto e jakmile se strhne poplach, vrhnou se neptelsk zlohy prv ke Ca Tato strategick vize normandskho ta en naplovala shrom dn posluchae pchou a dychtivo ko nadchla fa zpravodajsk slu by, kdy bezprostedn po zmn plnu COSSAC Monty pedlo il ro Normandii. V Montyho strategii, znzornn na velk map Francie, bylo vskutku cosi majesttnho: jako b gigantick boxer pidr el soupee levakou, vihl pravakou, zasadil mu der na solar a posl

ho do provaz - eky Seiny. "Morlka." Vojci, kter vy leme do tto akce, mus 'vidt rud'," uzavel Monty svj projev:

Musme je pln na havit; vnuknout jim absolutn dvru v pln; prodchnout je naka livm opti a dychtivost toit. Nic je nesm zastavit. Vy leme-li je do boje takto - uspjeme.

Monty sestoupil z pdia. Americk generl John Lee mu potom psemn blahopl: " V verej odhad situace u Svatho Pavla by ve West Pointu dostal nejvy znmku. "Tehdy jsem si kal, jak perfektn to lo," vzpomnal Montyho vojensk asistent, podplukovn Dawnay. "Monty byl ve fantastick form. Byl si ohromn jist - bylo asn, jak si byl jist ." Do invaze zbvaly ti tdny. Problm s ednky

Montyho sebejist zevnj ek nebyla maska. Jeho genialita spovala v tom, jak dokzal "nemou drou vlenou operaci" petavit v prost a pesn pln, ktermu v ichni astnci bez vhrad Montyho kolegov od nmonictva a letectva v ak na rozdl od nj nemli dnou jiskru. Ramsay rho podrobn popis nmonch operac vyerpal, vypadal "neten a v zajet vlastnch starost poln mar l Brooke. Generlporuk letectva "Bombardr" Harris nm pak "ekl, e u mohl mt ou, kdyby mu druh dv zbran nepek ely," referoval jzliv Brooke. Spaatz se neodv il mlu tra a radji "peetl ka d slovo" svho projevu. Leigh-Mallory mluvil jasn, ale nudn. Zato "EISENHOWER byl po cel den vskutku vborn," napsal si Monty do denku. "Mluvil mlo , ale cokoli ekl, bylo dobr a mlo rove." Krle Jiho VI. Montyho vklad tak vzru il, e pronesl neplnovanou e: "absolutn prvotdn, celkem krtkou a do puntku sprvnou," pokr ntyho zpis v denku. Poln mar l Smuts naproti tomu ve sv ei truchliv prodlval na vt Francii v roce 1940 - s bezohlednost, s n se tyto armdy zem zmocnily, mus Spojenci lo gicky potat i nyn, v Normandii. Churchill na tst psobil optimisticky. "Dnes to byl docela jin lovk, tak byl pln ivota nstatoval Monty po Churchillov plamenn ei na zvr prezentace pln. Av ak dva dny nato, po pesthovn na definitivn velitelstv do Broomfield House v Portsmou hu, odkud byl vhled na La Manche, obdr el z Downing Street znepokojiv dopis. "Minist ersk pedseda m po dal, abych vm sdlil, e ho velmi znepokojila nkter tvrzen, kter p ondl na konferenci o administrativnm uspodn OVERLORDU," psal Churchillv vojensk asis generl Ismay."Kupkladu mu bylo sdleno, e pes La Manche m bt dopraveno 2000 dstojnk vedou zznamy, a obdr el zprvu (s pilo enou kopi), z n vyplv, e v den D+20 bude ve Fr no vozidlo na 4,84 mu e. Ministersk pedseda by cel problm britskho [administrativnho] konce s Vmi a Va m tbe al a dv se ptt, hodilo-li by se Vm to p t ptek, 19. kvtna, dopoledne na Va em velite Monty mohl jen souhlasit. Churchill ple

Monty ov em nehodlal Churchillovi dovolit, aby se pletl do prce jeho tbu. Proto ho v den schzky zavedl do sv kancele a nabdl mu idli. Ne stail Churchill cokoli ci, Mont e el. "Pochopil jsem, pane, e s mm tbem chcete probrat, v jakm pomru se pi prvnch let udou dopravovat vojci a vozidla," spustil. "To vm nemohu dovolit. Mj tb mi pod informa ce a konen rozhodnut uinm sm; oni pak provedou, co jim nadm." tb odvedl "na ppra sk kus prce. Prce je tm skonena a po cel Anglii se dvaj do pohybu jednotky smrem k , odkud se nalod." Provdt zmny nyn by v echno stra liv naru ilo," tvrdil Monty. Otslo u vojska ve vrchnho velitele, kter za ve ker rozhodnut pejm konenou odpovdnost. Pak jednu po druh probral bitvy, kter v minulch dvou letech vyhrl: Alamejn, Tripolis , Medenina, Mareth, Vd Akarit, oboj iveln vylodn na Siclii, invaze na italskou pevninu, dobyt ji n Itlie - v echny pod vrchnm velenm ministerskho pedsedy. Invaze do Normandie cela pipravena a vojci pevn v, e mohou zvtzit a e zvtz. Chce snad ministersk p otst - postavit se mezi velcho generla a jeho mu e, jeho vlastn tb? "To bych nemohl dovolit - za dnch okolnost," zdrazoval Monty. "Pova ujete-li to za nesp n, m e to znamenat jen jedno - e jste ke mn ztratil dvru."

Oba mu i byli v mstnosti sami, za zavenmi dvemi. Montyho ocelov modr pohled se vpil do remirovch o. Bylo ticho. Co na to Churchill mohl ci? Za istm a uklizenm psacm stolem sedl generl, kter byl na y excentrickmu zevnj ku, chovn i uva ovn spojovn, ne-li pmo ztoto ovn, s obrozenou kch vojsk svdt vtzn bitvy. V nadchzejcm ta en bude mt pod svm velenm nejen nejle mdu, ale je t kanadskou a dv americk. e to v Churchillovi vyvolalo pohnut, nen pochyb - dokonce v roce 1946 pohrozil auto rovi prvnho Montyho ivotopisu, Alanu Mooreheadovi, alobou, jestli e se opov do sv knih uto epizodu zaadit. Mooreheada se to dotklo. "V knize se ani slvkem nezmnil, e se Ch urchill zhroutil v pli, akoli to byla pravda," zapsal dvrn dr. Pogue, americk oficiln torik, po rozhovoru s Mooreheadem. Monty v ak Churchillv pl nepova oval za znmku slabosti; a kdy na ten incident vzpomnal, mluvil o nm v takovm smyslu. Naopak, pohled, jak se Churchill rozplv v slzch, patil k Montyho nejpsobivj m vzpomnkm z cel vlky. Tehdy se stetli dva nezdoln a samolib tyr onty vyhrl. Ale Churchill tm, e prohrl, dojal srdce mu e, kter ho ctil stejn upmn ja Alana Brookea. Ne vtzoslavn, ale pokorn proto Monty podal Churchillovi svj kapesnk. K dy si pak premir osu il slzy, Monty navrhl, e pjdou vedle, aby mu mohl pedstavit svj t V ichni ctili, e do lo ke krizi. Vt ina uhodla, co se v sousedn kanceli odehrlo," vypr ead. "Nesmm s vmi mluvit, pnov," oznmil Churchill a odka lal si. Pak li v ichni na obd a by "nezapomenuteln z itek," ekl pozdji de Guingand. Ministersk pedseda byl "ve fantastick rm a chystal se mluvit - tak jsme ho nechali. Pak se objevila szkov kniha vrchnho ve litele a zaalo se szet na rzn vci. Na den, kdy skon vlka na Zpad, na Vchod, jakou lme po vlce... Monty nikdy dnou szku nenavrhl, ale byl kdykoli ochoten na njakou pisto pit." Ped odjezdem Churchill pidal k Montyho knize autogram novou "kapitolu". "Kapitolu V " - pem lel, jak Montymu vyslovit poklonu a pitom dt najevo svou starost o "administra tivn" konec 21. armdnho seskupen. Nakonec svm drobnm kroucenm psmem napsal:

Kapitola V. V pedveer nejvt ho dobrodru stv, kterho se tyto strnky tkaj, vyjaduji sv pesvde a e organizace a vybaven armdy se vyrovnaj udatnosti vojska a genialit jeho velitele . Winston Churchill 19 V. 44 Velitelsk triumf

Ped Broomfield House stly v krytu za obrovitmi buky pvsy a stany Montyho mobilnho pol velitelstv. Paul Odgers, mlad dstojnk pevelen z italskho velitelstv Osm armdy, si v ntyho "takt. vel." pro Normandii iv vybavoval. "Vzpomnm si, e jsem Montyho vidl poprv a Malt a e m ten pohled naplnil posvtnou ctou - dokonce jsem se cel roztsl. Takhle na dosud zapsobily jen dv osoby - Monty a pedtm nejvy editel soukrom koly v Rugby, kam hodil." Nov taktick velitelstv se mlo skldat ze stan rozestavench kolem povstnch p aravan z pou t a s "otevenm stanem, kter Montymu slou il jako jdelna". Nelnk Montyho tbu de Guingand, pohl el na budovn novho mobilnho velitelstv se zna mi. Umo n sice Montymu - podobn jako v Severn Africe, na Siclii a v Itlii - dr et "pevno rukou" pozemn bitvu, kter bude probhat o hodn kus vpedu. Bylo tu v ak nebezpe, e se tyho velitelstv, taktick a hlavn, odtrhnou, jestli e hlavn zstane v potench fzch b ii kvli koordinovn vzdu n podpory, zsobovn a posil. De Guingand proto Montyho po dal, ela taktickho velitelstv jmenoval slu ebn star ho plukovnka z operanho tbu 21. arm Leona Russella. Ukzalo se, e to byla velk chyba, nejen proto e se Russell s velitelem pozemnch sil nes n el, ale pedev m proto, e velitel pozemnch sil se v mnoha ohledech stval zkonem sm o Ti noci po Churchillov slzav nv tv pijel na obd krl Ji VI. Tak on obdr el kopii M edn ei k dstojnkm a vtisk nejnovj ho vydn jeho "Poznmek o vysokm velen za vlky ty rozeslal vdcm a velitelm na celm svt - Wavellovi, Auchinleckovi, Marshallovi, Mount battenovi, Smutsovi, Fraserovi, Mackenzie-Kingovi - asto s vlastn fotografi a dost o z asln fotografie obdarovanho. V ichni sice Montymu mile podkovali a dosti vyhovli, mnoz v ak pova ovali takov pedvd

ne-li pmo nevkusn. Dm Reynoldsovch v Amesbury petkal obrazy, trofejemi a podepsanmi f grafiemi Montgomeryho a jeho koleg velitel ze svobodnho svta - bylo to tak zl, e s vla stnm synem Reynoldsovch, Tomem, se zachzelo jako s vyvr encem, kdy se vrtil dom z boj tlii. Takov kvetouc je itnost nepochybn dokldala velkou dom livost. Av ak stejn jako v Alamej la zsti zalo ena na vznamu, kter Monty pikldal dnu D a jeho mstu v djinch 2. svtov pustil v poslednm projevu k vy m dstojnkm, "Spojenci se propracovali do postaven, kdy ohou prohrt". Britnie ani Commonwealth u nebyly v ohro en - to Nmecku nyn lo o v e. Sp i ov em zdaleka nemli vyhrno a Monty si dal zle et, aby ve svm projevu obt e, spojen s druh fronty nebagatelizoval. Nmci stli v pipravench pozicch, mli siln zlohy a Spoje hla zajistit spch jedin "ofenzvn horlivost":

Okam it po vylodn se musme chovat ofenzvn, a s ka dou dal hodinou ofenzvnji a ofenz musme dat nejvt sil. V ichni dstojnci a adov vojci mus mt jedinou my lenku, a to vykolkovat zbory ve vnit chle proniknout do hloubi neptelskho zem. Po dlouh cest po moi a vylodn, kter vyst k reakci a dstojnci a vojci asto inklinuj k uvolnn a odpoinku. To by bylo neblah; t us vy dstojnci v den D i ve dnech nsledujcch za ka dou cenu zabrnit. Prvnch nkoli dle itch; prv v tchto dnech se rozhodne, zda bitva bude vyhrna, ale tak m e bt v tc rv tak prohrna. Velk energie a eln bude zapoteb u vy ch dstojnk a velitel. Soudm, e jakmile budou pl e v na moci, bude spch z velk sti zviset na na schopno rnn jednotky, dostaten razantn a rychle vrhnout obrnn kolony do vnitrozem a zajistit pozemn a komunikan centra. Tyto kolony vytvo pevn zkladny v neptelskm zem a budou et ofenzvn akce v emi smry. elem tchto akc bude vykolejit neptele a umo nit na im sh od z pl a neru en postup vped; a tm vzt vtr z plachet obrnnm protitokm... Neinnost a defenzvn mentalita jsou zloinem u ka dho dstojnka - i kdy m vy hodnost

Cel dal tden Monty obj dl sv armdy, kter se chystaly k toku, nav tvil ka d sbor a m osobn promluvil k vy m i ni m dstojnkm. Reakce byla bouliv, dokonce i u americkc Dvra ve vrchn velen absolutn nem obdoby, " hlsil pozdji jeden americk dstojnk ne werova tbu. "V em bez vjimky [bojovm jednotkm] se nejvc zamlouvala historka...., jak ge erl nav tvil jednu ka dou partu, ne la do akce." Snad dn generl v minulosti neudlal pro spch bl c se bitvy na v ech rovnch, od gen jako Monty. Bedell Smith Montymu po dni D napsal, e to byl "velitelsk triumf" - je n e na ten se v trpkch anglo-americkch tahanicch v pozdj ch dobch rdo zapomnalo. Posledn veee

1. ervna 1944 Monty pozval velitele svch ty armd, generly Bradleyho, Pattona, Dempseyh o a Crerara do Broomfield House na "posledn poradu", po n mla nsledovat posledn spolen eee ped invaz. Loni za sicilskho ta en byl Patton Bradleyho nadzenm. Nyn byli kolegov - a Bradley se o velitel 12. skupiny americkch armd ml stt Pattonovm nadzenm, a Tet armda zane rmandii. "Generl Patton je na na em velitelstv pochopiteln velice nepopulrn, " napsal v denku Br dleyho pobonk, major Chester Hansen, a nijak se netajil neptelskm ctnm u americk Prv . "Vt ina na ich dstojnk si s sebou ze Siclie pinesla vzpomnku na splasklou legendu. K m kapitnovi vojensk policie ekl, e m pro Pattona zadit motocyklovou eskortu, za klebil a prohodil: 'Nemme jim rozdat boxersk rukavice?' Samozejm nar el na fackovac incident. Do svho denku si Patton napsal: "Bradley a j jsme odjeli v 1530 a odletli do Portsmo uthu nav tvit generla Montgomeryho, kter bydl v Southwicku. Montgomery, Bradley a j jsm e vypili aj a pak jsme li do jeho kancele a probrali jsme plny, ani u toho byl kterko n dstojnk." Plach a ostchav Bradley - vojk tlem i du - choval k chvstavmu vystupovn nkdej ho m americk armdy odpor a pochopiteln doufal, e jeho nynj Prvn armda bude v Normandii ovat kupedu tak rychle, aby velitelstv Pattonovy Tet armdy mlo nanejv doasnou psobn de-li v echno podle plnu, nezbude na m dn prce," poznamenal si Patton zklaman. Monty ho v ak ujistil, e pro Tet armdu toho zbude spousta. U 29. kvtna se Patton se sv m a s velitelem Devt americk armdy generlem Simpsonem zastnil ncviku nadjepln prni

kterou dostala Tet armda pidlenu. "A tak jsem mluvil a mluvil," tvrdil Patton - a piml Montyho, aby Bradleymu dvakrt zopakoval, e "Patton by ml pevzt bretaskou a mo n i renn ou operaci." Bradley klidn vyjdil pochybnosti. Patton ve snaze dr et ura enou pchu na uzd si zatm po ukou s Milesem Dempseym a Harrym Crerarem, kte prv dorazili. Brit ani Kanaan na nj pl zapsobili. "Hdm, e to bude pikyvova," napsal Patton o Dempseym - bvalm veliteli sboru ter v potcch sicilskho ta en "nedokzal dobt Katnii". "Kanaan je lep - ale taky ni odnotil Crerara Patton. Veee v ak probhla v dru nm duchu. Monty pipil v em tyem velitelm a Patton "jako to ne itel mezi ptomnmi" odpovdl ppitkem "na zdrav generla Montgomeryho" a vyjdil "na e pod nm m eme slou it". "Blesk do m nepra til," holedbal se, kdy v denku odlo il petvk t pod Anglnem, byl samozejm bohapust vmysl. Nicmn "mm te o Montym lep mnn ne d "V ichni zstali na veei a byl to velmi vesel veer," napsal si do denku Monty, lhostejn spodnm proudm zvisti, pchy a osobn cti dosti. Krom toho si o ptomnch myslel sv. P val za militaristu, kter nem pont o ir ch rozmrech bitvy, ani o spoluprci pozemn arm ectvem, ale uvdomoval si, e je to nejagresivnj "karirista" ve spojeneckm tboe. Bradl mu jevil jako svdomit, spolehliv a loajln (a do z 1944 Montyho oslovoval "pane"). D y sice neml Pattonovu bezohlednost ani eln Olivera Leese, byl v ak velmi inteligentn a ml legendrn oko pro tern; ml vysoce kvalitn velitelstv a pod jeho mrnm vystupovn la absolutn chladnokrevnost. Pouze Crerar dlal Montymu doopravdy starosti. Znal ho u od doby, kdy Kanaan souhlas il s degradac, aby se mohl ujmout velen divize a pak sboru v Montyho Jihovchodn armd v roce 1942, je t ped Alamejnem. Akoli sv velitelstv vedl bezpochyby efektivn, ml Monty avy, jak dok e velet v poli - ty se mu mly v p tch mscch bohu el potvrdit. Nebyl to tedy nejzzranj tm armdnch velitel, kter ml stanout v ele nejvt invaze Ze v ech ty Montyho podzench pouze Patton u nkdy armd velel - av ak jeho ta en skon mlem i propu tnm. Pesto si Monty nepipou tl dn pochybnosti o vtznm konci bl cc koneckonc velel daleko neschopnjm generlm a tak zvtzil. V Normandii bude velet armd nc sm, jedin. Stejn jako u Alamejnu i nyn si pl jen dostatek tst, aby se prnik - v dn - zdail. Jakmile budou vojci na pobe , nebude tst poteba, pak u to bude jen ot el bude bojovat jako lev, to Monty dobe vdl, byl si v ak jist, e pokud neztrat hlavu, d ok e svho protivnka odhadnout a nakonec dlouho protahovanou bitvou pemoci. Mnohem mn si v ak byl jist svmi nadzenmi: "vojky od psacch stol" a politiky. Chovali o dti. Halasn se hlsili o msta v prvn ad, aby mohli historick udlosti pihl et - Gr ill, Ismay, Smuts, krl Ji VI... Jak si do denku napsal Patton, pi veei pi el telefon nerla Ismaye, kter oznmil, e Churchill si peje o vkendu nav tvit portsmouthskou oblast ontyho reakce byla nezapomenuteln. "Jestli Winnie pijede, tak nejen e bude velk otrav a, ale navc sem pithne ne douc pozornost," tkal Monty do sluchtka. "Pro si ksakru ne ty svoje cigra kouit do doverskho hradu a ned se vidt s primtorem? Aspo by tm pozorno Nmc obrtil ke Calais." Monty marn dal Eisenhowera a dokonce i Brookea, aby Churchillov nv tv zabrnili. "A to ce z ki nku pihl et vylodn a bombardovn v den D," lamentoval Monty v denku. "Kdekoli pek a jsou s nm starosti; mohl by v t oblasti ohrozit spch; doufm, e mu to kabinet l. Krom jinho m pli velkou cenu a neml by podstupovat takov riziko; kdyby se mu nco pi byli bychom v pkn ka i. K jeho vlastn zdrav rozum a sudek zvtz nad jeho obrovskm em, ale pochybuji o tom!!" Jeho pochybnosti se brzy potvrdily. Ml dojem, e za obdob ncviku jedin Eisenhower znano u mrou vyrostl - a to proto, e ml dost filipa na to, aby dal veliteli svch pozemnch s il volnou ruku (tak to alespo tehdy Montymu pipadalo) k naplnovn, pprav a ncviku inv ez zbytenho zasahovn - tak jako Alexander u Alamejnu. S vjimkou men neshody okolo Anvilu Eisenhower skuten velitele svch pozemnch sil podpor val tak neochvjn, e to udivovalo i Montyho. 2. ervna 1944 spolu veeeli na Montyho takt ickm velitelstv. "Opravdu ho mm stra n rd," poznamenal si Monty chvatn do denku. "Je t upmn a ryz." Potom spolen "za li do Southwick House a ve 21.30 mli poradu s meteorology ohledn poas" Pedpov pro moe byla dobr, ale povtrnostn podmnky byly zhor en, co mohlo ohrozit vz pedev m pistvn kluzk." V pondl 5. ervna 1944 zstval clovm datem pro den D. "Bylo rozhodnuto zadit celou ope "zapsal si Monty - s tm, e se sejdou nazt veer, 3. ervna ve stejnou dobu, aby znovu pr

vili pedpov poas. Eisenhowerovo dilema

Poas se s ka dou hodinou zhor ovalo. V sobotu 3. ervna bylo Montymu jasn, e hroz krize, kter bude vy adovat elezn nervy. N ou nabdat k obezetnosti a navrhovat odlo en na p t vhodn pliv o trnct dn pozdji. ylo neotesiteln:

Pedpov poas nen dobr. Tlakov n e nad ISLANDEM postupuje k jihu a odsouv oblast vyso kter sem a dosud zasahovala od AZOR. Nadje, e se nad Kanlem udr slu n ps tlakov v To v echno je nepjemn a bude zapoteb uinit nkolik vznamnch rozhodnut. Mj vlastn n ude-li moe dost klidn, aby ns tam nmonictvo pepravilo, budeme muset vyrazit; letectvo mlo a dosud velmi dobr poas na v echny ppravn operace a musme se smit s tm, e ji k dobe nepjde.

Monty pedlo il pln a pipravil armdy. Nyn bylo na Eisenhowerovi, aby z titulu sv funkce ozhodl, maj- li vyrazit. Konen rozhodnut bude muset uinit nejpozdji tyiadvacet hodin invaz, tj. v nedli 4. ervna, kdy se bude pev n st ze 4000 invaznch plavidel shroma k vyplut pes Kanl.

Eisenhowerv meteorolog byl den ze dne pesimistitj . V sobotu veer v Southwick House plu kovnk letectva Stagg maloval truchlivou vyhldku: "Od ztka bude mt vtr na anglick stran anlu slu 4 a 5, obas a 6... Nadle bude erstv, obas siln, a do stedy (7. ervna)." Stagg ode el a mezi veliteli se rozpoutal spor. Trvalo hodinu nebo i dle, ne Stagga zavolali znovu a sdlili mu, e dn neodvolateln rozhodnut nebylo uinno. "Nade el pedveer oteven druh fronty. Pedpov poas nevypad dobe a ztra, 4. ervna, roto e v 08.00 musme uinit definitivn rozhodnut," psal Monty v denku, "kterho se pak u deme muset dr et; v echno bude na moi, a kdyby se to mlo vracet, mus se to provst v t ch i. Budeme potebovat pevn a odhodlan charaktery." Dokonce i sm Winston Churchill, kter ped asem lil sv obavy z toho, jak La Manche "zrud e krv" chrabrch spojeneckch vojk, byl ve stavu obrovskho vzru en. Na Montyho velitelst sice nebyl povolen vstup, vyu il v ak svho postaven a pihl el naloovn vojska. "Jsou v laku, odstavenm v Southamptonu, odkud v ptek vyjeli sledovat naloovn vojk, ale mli sm proto e se poka d trefili bu na sprvn msto, ale v nesprvnou dobu, nebo naopak, tak e z ministersk pedseda mnoho neml," napsal Eisenhowerv pobonk. Sotva se Eisenhower se svm m "vrtili vera veer do tbora, vtila se za nimi zcela neoekvan karavana premirovch antnch cyklist. Doplnili si u ns ndr e benznem a jako divoc se vrhli na na i u tak mal bu skotsk a podstatn ji ztenili, proto e bylo teba svla it dobrch deset nebo i vc vypra hrdel." Zatmco v nedli 4. ervna asn rno podnapil ministersk pedseda ve svm zvl tnm vlaku vstal a ode el do Southwick House vyslechnout nejnovj Staggovu meteorologickou pedpov. Vyhldka nebyla o nic lep ne vera veer, ale tentokrt do lo mezi meteorology k oteven proto e Spaatzv americkm tm ve Widewingu pedpovdal obrat k lep mu - co Montyho soused sayv nmon meteorolog za tepla roznesl mezi shrom dn velitele. "Napt v mstnosti by se dalo krjet," vzpomnal pozdji Stagg. Admirl Ramsay Stagga ocejch val jako deftistu. "Obloha je nyn tm jasn a vtr nefouk vbec; kdy ekte, e se ty mr r, co nm pod prorokujete, objev?" uhodil na nj Ramsay. Stagg odpovdl: "Za tyi a pt tto chvle, pane." Ramsay nejvy mu veliteli radil, aby se invaze spustila. Eisenhower se obrtil na Leigh -Malloryho. Ten byl proti a zdvodoval to tm, e vzdu n sly nebudou moci uskutenit svj am. Nato se Eisenhower obrtil na vrchnho velitele invaznch armd. Monty odpovdl energicky. Pipustil, e urit st Leigh-Malloryho programu se pravdpodobn muset zru it, ale vt st se d zahjit. Byla to chvle vy adujc rozhodnost a onu odvahu luvil v poselstv, kter mlo bt peteno jednotkm pi vyplut: "Velk Bo e, zocel srdce m Musme do toho jt," doporuoval Monty. "Ka d hodina, o kterou se tok odlo , zmen odhodl lit krut zkou ce a zkomplikuje zahajovac postupy." Nyn pi el na adu Eisenhowerv zstupce, generlporuk letectva Tedder. Ten s Montym nesou l - pozdji dokonce pikoval o Montyho "podivuhodn prosazovan ochot" zahjit operaci i za

cenu redukovan vzdu n podpory. Chvli bylo ticho. Potom Eisenhower vstal. "Za tchto okolnost soudm, pnov, e musme potvrdit na e prozatm odnut z minul schze" - tj. odlo it invazi a do zlep en poas. "Ve srovnn se silami ne na e jednotky dostatenou pevahu; Potebujeme ve kerou pomoc, kterou nm vzdu n pevaha m out. Nem e- li letectvo operovat, musme invazi odlo it. Je nkdo proti?" Monty byl ne astn. Jitn obloha byla ist jako sklo a pece se cel Overlord odkldal kv poas, na n se meteorologov ani nedokzali shodnout! Nvrat tolika plavidel bude p ern - nemluv o tom, jak to zv riziko, e tak obrovsk lostvo neunikne pozornosti nmeckch el a lod. Na druhou stranu on sm nesslnkrt prohlsil, e pedpokladem slo jedna je vz Nemluv o tom, e nejvy velitel nezbytn poteboval u svch podzench jednotu zmr a r Protentokrt tud Monty neekl ani slovo. Den D 5. ervna 1944 byl odvoln. "J bych ekl - Vped!"

Kdy se spojenet velitel hrnuli ze Southwick House ke svm autm, severovchodn obzor pl rsnou z svitu", jako by se jim vysmval. Nzk oblanost, kvli kter Tedder a Leigh-Mal zi nedoporuili, se nedostavila a obloha zstala po cel den jasn. V nedli 4. ervna v jednu hodinu odpoledne v ak zaal vt siln vtr, pedzvst oekvan st I nyn v ak prognza vychzela pesn naopak: obloha zstane nezata en, tak e neznemo n vz zato rozbouen moe m e ohrozit spch plavby! Uprosted tto meteorologick non mry v ak zaala svtat nadje. Tlakov n e nad stednm a natolik, e svj postup urit zpomal, m v ter 6. ervna poskytne mo n i celodenn p alo anci", vzpomnal Stagg. Ve stavu velkho vzru en se tehdy odebral na meteorologickou poradu v 16.30 - nekonala se v ak "krtk a bla en" debata o pedpokldanm zvratu poas, msto toho zvrhlo v "nesmrn v nivou hdku, kter trvala dle ne v echny pede l," napsa al: "Trvala pes dv hodiny." Jestli e se nedokzali dohodnout meteorologov, jak to mli dokzat velitel zodpovdn za in i? Kdy se toho veera ve 21.30 Eisenhower otzal, jak poas se d s nejvt pravdpodobno em a na francouzskm pobe po 6. ervnu oekvat, Stagg "vhal... cel dv dramatick minut ec puntiksky a stzliv pravil: "Kdybych na tuto otzku odpovdl, byl bych v tec, ne me " Staggova pedpov na 6. erven v ak pesto zstvala dobr: mal oblanost a klidnj mo pondl 5. ervna. Kontraadmirl Creasy, generlporuk letectva Leigh-Mallory a generlmajor Guingand Stagga podrobili k ovmu vslechu. Ramsay byl umrnn spokojen, Leigh- Mallory s epestval dlat starosti s innost t kho bombardovn za danch podmnek a Tedder mu pi e Eisenhower obrtil na Montyho. "Vidte vy njak dvod, pro bychom to v ter nemli spustit?" "Ne, j bych ekl - Vped!" Po dal debat o leteckch dsledcch takovho rozhodnut si Eisenhower vzal Montyho stranou onvojm, kter dostaly rozkaz k nvratu, se nyn naizovalo opt vyplout na moe. Konen a n lateln rozhodnut mlo padnout v pondl, 5. ervna, ve 4.30 rno. Tlakov n e, kterou Stagg pedpovdal na minulou noc, mezitm dorazila a pinesla s sebou pr dk d a siln vtr. Pesto se vt ina meteorolog nyn shodovala, e v ter 6. ervna bud povd na nsledujc dny si nebyli jisti. V ichni vy velitel Overlordu se v pondl 5. ervna za svitu se li v Southwick House. "K rla Montgomeryho byli v ichni v polnch uniformch," vzpomnal Stagg. "Ten se na svm obvyk lm mst vpedu dost npadn vyjmal ve svtlehndm rolku a lehkch man estrovch kalhotc Eisenhower byl jako v dy elegantn a jako z cukru. Na minulch poradch spolu vrchn veli tel a tbn dstojnci ertovali, kdy se usazovali na idle a pohovky, ale pi t posledn nosti vldla velmi pochmurn atmosfra. V ichni se tvili v n a byli zamlkl." Nejnovj Staggova pedpov vypadala nadjn. "Sotva jsem domluvil, napt jako by se vypa vy velitel a jeho kolegov vypadali jako znovuzrozen. Vtr na pobe , kde mla invaze pr v zsad nepeshne stupe 3 a oblanost bude dost vysok, aby umo nila bombardovn i pesn lod. Vhled na dal dny sliboval promnliv poas se slunenmi periodami." Eisenhower proto potvrdil sv rozhodnut z pede lho veera. Den D, 6. erven 1944, vstoupil v platnost. Za nkolik hodin spojeneck armdy zahj boj. Na 500 vlench plavidel v ech druh a 3000 v lun u bylo na moi. Letet mechanici po cel Britnii prohl eli letouny zaazen do vzd ohutnj ne ta, kter se prv plavila pes Kanl. Zatmco se invazn luny houpaly a kymc

kter ped asem zabrnily Hitlerovi dobt Britnii, bylo tajemstv minulch pti msc kone 00 vojkm dvou armd, jejich kolem bylo prorazit Atlantsk val a vzt zte pl e v SaintVarreville, Ouistrehamu, Courseulles a Asnelles. "Velk dobrodru stv" zanalo. st sedm DEN D Ncvik, uskutenn 5. kvtna, zajistil Spojencm vtzn vylodn v den D, 6. ervna 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Den D

Poln mar l Erwin Rommel usoudil, e v tak patnm poas k invazi zaruen nedojde, a 4. e ozjel na krtkou dovolenou dom do Nmecka. Proto stejn jako pi zahjen bitvy u Alamejnu n byl na svm mst, kdy 6. ervna 1944 Montyho rna dopadla. Stejn jako u Alamejnu v ak vylodn na pl ch Gold, Juno, Sword, Omaha a Utah maskovalo ad riz. "Prvn rozhodujc okam ik bitvy, myslm, nastal odpoledne a veer dne D, kdy lev ame bor po celodennch bojch obsadil pobe n pedmost v hloubce pouhch devadesti metr," nap ty pozdji polnmu mar lu Brookeovi. "Ostatn obsazen pozice nemly mezi sebou spojen a hr la nm totln por ka." 21. pancov divize vyslala pmo do stedu britskho vchodnho k kter pronikla a k moi, co dokazovalo, jak snadn ta por ka m e bt. "Na invazi z moe oledne dne D siln protitok, kdy toc sly dosud nemly dn spojen a ponkud ztratily byla Rommelova ance. Nevyu il j a nm to poskytlo as ke vzpamatovn - dky Bohu. Kdybyste dl pl OMAHA," poznamenal Monty obdivn, "vrtalo by vm hlavou, jak se Amerian vbec dost na beh." Ta poznmka jako by z oka vypadla Bradleyho "jednou gen. Eisenhowerovi po vm, o jak vlsek to bylo," kterou prohodil ped svm pobonkem. Situace na Bradleyho pl i Omaha zaala bt tak kritick, e byl na Dempseyho vznesen dotaz, bude-li moci vzt dal vlnu americkch vojk na jednu z britskch pl - byl to tak popla m, e byl poslze zatajen. ("Nen pli znmo, e mi v noci po dni D Monty telegrafoval dota M ete vzt 5. sbor?'" svil se Dempsey americkmu oficilnmu historikovi. "Odpovdl jsem: okud nechcete vynechat v echny na e lidi, proto e na spolenou akci je tu moc velk nval.'" ) Nicmn s veerem dne D bylo na pobe vce ne 156 000 britskch, kanadskch a americkch v nevyplul jedin nmeck hldkov lun a nmeck Sedm armda v Normandii nemla dokonce ani p . Teprve 6. ervna ve 22 hodin se Rommel vrtil na sv velitelstv - ale to u bylo pozd. P rvn kolo vyhrl Monty. Zmna potenho plnu

Montymu jako veliteli spojeneckch pozemnch sil le ela nejvc na srdci nalhav poteba spoj t ob spojeneck armdy dv, ne Nmci zareaguj pancovmi divizemi. Veer dne D proto opu lstv v Broomfield House a na palub britskho torpdoborce Faulknor vyrazil do Francie. Krtce pedtm, ne nastoupil na lo, si ve 21.30 generl Kennedy poznamenal obsah jeho str unho telefontu na ministerstvo vlky: "srovn je; a pokud si vedou dobe, zad, aby si v je t lpe." Montyho pobonk vzpomnal, jak nazt rno v 5.30 "za el jsem na mstek a zeptal se: "'Tak k jsme?'" "To bych taky moc rd vdl, krucinl," odtu il kapitn lodi. "Odminovan koridor jsme ztratili u ped dvma hodinami, tak e jsme museli zastavit - te e e, a se rozedn, pak uvidme, jestli se d zjistit, kde jsme." svit jim potvrdil jen to, co u sami vdli, e jsou zkrtka a dobe na moi. Montyho to sp pobavilo ne rozzlobilo. "Vztek? Ne, to jsem neml, vbec ne. Oblkl jsem se , vystoupil na mstek a povdm: 'No, tak jsem sly el, e jsme se ztratili!'" Netrvalo dlouho a kapitnovo utrpen skonilo. "Kdy se rozednilo trochu vc, tak se ze v ec h stran najednou strhl kik, e na dohled je bitevn lo. Okam it byl vyhl en povel 'Zaujmo

bojov postaven' a v ichni se vrhli k dlm. Ukzalo se, e je to americk vlen lo, e j k Cherbourgskmu poloostrovu!" vzpomnal Henderson. "Mli jsme z pekla tst pi v ech tch h polch!" V krtk dob kapitn Churchill zjistil, kde kotv Bradleyova velitelsk lo Aurora, a zanedl uho vystoupil na palubu Faulknoru sm Bradley. "Bradleymu dlala starosti operan situa ce na jeho vchodn pl i, Omaze. Probrali jsme spolu ten problm," napsal pozdji Monty pro st, "a dohodli se na jeho e en." Montymu bylo jasn, e e en existuje jedin - odlo it a a Cherbourg. Collinsv 7. americk sbor se mus nejprve probojovat z pl e Utah na vchod a vypomoci Gerowovi, ne bude moci vyrazit na zpad k Cherbourgu. "Monty nm ekl, e se mme spojit - ne vyrazme na zpad nebo na sever [na Cherbourg]," zap al Hansen Bradleyho vzkaz Collinsovu velitelstv 7. sboru. "Anglni ns mo n budou muset z Omahy vythnout. A obsad Bayeux a proniknou dl do vnitrozem, snad to oslab tlak na ns " Pozdji toho dopoledne piplula k britskm pl m Eisenhowerova britsk minonoska Apollo a onty informoval nejvy ho velitele o svm rozhodnut. "Na cel front armdy USA byl pozmn ck pln pro dan okam ik," telegrafoval Eisenhower nelnkm spojench tb do Washingtonu budeme pokraovat podle pvodn koncepce." Neinn bombardovn

Vylodn britsk Druh armdy probhlo na vbornou. 50. divize u zahjila tok na Bayeux "v divize obsadila Ouistreham a Bieville a dnes postupuje na Caen," telegrafoval Mo nty nelnkovi svho tbu do Anglie. 6. britsk vzdu n vsadkov divize byla za ekou Orne dn od Caen. Proto e "21. panc. div. pravdpodobn hodl Caen udr et," souhlasil Monty s Dem pseym, bude lep dobt msto obchvatem ne elnm tokem. "Dempsey bude vytrvale postupovat le pvodnho plnu. Obsad svah nad ekou Dives a dobude Caen a Bayeux. Potom se u Caen ot o a vrhne se doprava." Pzniv poas, kter umo nilo vylodn, v ak rychle skonilo. Do denku si Dempsey napsal, stane vtr a moe se neuklidn, bude shroma ovn vojska velmi obt n". Akoli byl s postup ou sbor spokojen, dlal si stle vt starosti kvli Caen. "Situace 3. div. severn od Caen 6. vzdu n vsadkov vchodn od obou ek je stle ponkud nejasn," zaznamenal zlovstn v 1 rvna. Obraz spojeneckho letectva rovn vzbuzoval obavy. Na velitelstv expedinch vzdu nch sil jenc ve Stanmore nedovedl generlporuk letectva Leigh-Mallory pochopit, pro nmeck vzdu na invazi nereaguj. Svj historick kol vidl nejen v zskn vzdu n pevahy, nbr i v z zemnm silm - podpory, kterou prozatm poskytnout nemohl. " estiosminov oblanost ve 2000 stopch [600 m] nad Normandi v den D znemo ovala americkm ombardrm inn bombardovn", st oval si Leigh-Mallory pisateli svho denku. Dsledkem b peliv sestaven plny na zdr ovn nmeckch pesun vytvenm "ucpvek na komunikacch v ovdt." Nzk oblanost v ak 7. ervna byla je t hor - "na mnoha mstech bylo od 1500 do 450-900 m] celch 10/10, neboli zcela zata eno." To Nmcm umo nilo "do veera pesunout do o lasti boj nejbli zlohy," piznal. "Nmeck armd pibvaj posily a j je za dennho sv ovat... Mm pocit, e ztrcme drahocenn as ve chvli, kdy zan hlavn pohyb neptele... zdu n sly Spojenc nevedou proti nmeck armd tak dobe, jak jsem doufal. Do tto chvle u celodennmu bombardovn, a to je velmi neblah." Rovn nevil, e neinnost Luftwaffe na Spojenci zskali vzdu nou pevahu - "je docela dobe mo n," varoval, " e ns Nmoui jenom t do fale nho pocitu bezpe. Brzy to zjistme." Monty v ak byl "s vsledky dne nch boj velmi spokojen", jak telegrafoval Eisenhowerovi v e 20.00. "7. sbor USA m obsazen pozice asi 8 mil [13 km] do hloubky... 5. sbor se vzpamatoval z obt n situace a j jsem po dal Bradleyho, aby mu za mne gratuloval. Bradley dostal rozkaz spojit ob postaven a vrhnout se kupedu k La Haye du Puits [a odznout c herbourgsk poloostrov]. Dempsey dobyl Port-en- Bessin a Bayeux a je na hlavn ose el eznice z Bayeux do Caen." Caen v ak "nadle zstv v rukou neptele. Budeme ze v ech sil po vat v plnech, kter jsem vm dnes nastnil." Eisenhower byl mnohem mn spokojen, kdy pedstoupil ped vlen dopisovatele v Southwicku. ypadal unaven a tm bez zjmu," napsal jeho pobonk korvetn kapitn Butcher do denku ka vy ho velitele. "ekl, e operace nadle 'pedstavuje riziko'. Chtl po nich, aby informova pesn, aby v ak nevzbuzovali fale n optimismus, proto e situace je do jist mry kritick a yn chvtme se sousteovnm vojsk". Rozeven pst

Ihned po sndani v 6.30 rno 8. ervna 1944 lo Jeho Velienstva Faulknor "nabrala kurs k pl i, na kter jsem chtl bt vysazen," vyprvl Monty. "Byl odliv, a proto e jsem po dal, pipluli co mo n nejbl ke behu, kapitn zaal mit hloubku olovnicemi a zapnul sonar. V zakrvaly kouov clony. Zakrtko se lo mrn otsla; zd jsme najeli na jesep nebo na n vany. Byl jsem se svm pobonkem na ubytovac palub a poslal jsem ho na mstek, aby se zep tal, jestli se chceme je t vc pibl it ke behu. Kapitn to nepijal nejlpe." Kdy se Monty dostal na beh, otsl jm pohled na poln velitelstv, kter si jeho tb pod lukovnka Russela vybudoval. Jak lil jeden vy operan dstojnk, "bylo to "krajn skrov pol prolo ench nmeckmi zkopy", vybran na zklad mapy a neustle pod palbou neptelsk Stejn jako ped dvma lety pi pjezdu do Alamejnu i nyn Montymu stail jeden pohled a oka adil velitelstv pesthovat. Jeho kanadsk asistent podplukovnk Warren na tst narazil n ve vesnice Creully, o ti kilometry dl ve vnitrozem. Na pozemku mstnho zmku si Monty z l na p tch trnct dn poln velitelstv - v pvsu mu chybl pouze, jak pozdji vzpomna dvodu zapomnl v Anglii. Nsledovalo rituln anglick chozen kolem hork ka e, kdy Monty zucch boj hledal pro vrchnho velitele pozemnho vojska nhradu. Pan de Druval teprve po l m marnm pedvdn zmeck sbrky "vz" do lo, co e to generl Montgomery vlastn chce. Tho rna zaal oekvan protitok Rommelova 1. pancovho sboru SS - tanky v ak postupova postrdaly soudr nost. Do veera ztratila 21. pancov divize pes polovinu tank a Rommel dopustil sv patrn nejvt chyby ode dne, kdy odjel tsn ped dnem D na dovolenou. Kdy to u il, e Britov jsou pli siln, aby nmeck protitok severn od Caen mohl bt sp n, p tankov divize, 21. a 12. SS, dvacet kilometr na zpad, aby se pokusily dobt zpt Bayeux . "Tm se pst seven k deru rozevela," poznamenal pozdji truchliv velitel tankov skupi d generl Geyr von Schweppenburg. Zato Monty byl nad en. Teba e invaze mla problmy, hlavn pokud lo o propojen anglo-ameri pedmost, bylo zejm, e stejn jako u Alamejnu sama velikost a e spojeneckho "prniku zmtla, proto e ho pistihla na tech idlch: pi obran Caen na vchod, znovudobvn Bay udr ovn Carentanu na zatku Cherbourgskho poloostrova. Ve 14.30 Monty nav tvil Dempseyho velitelstv. Dempsey ml pocit, e kanadsk a britsk 3. d vize severn od Caen jsou "trochu chaotick" a potebuj dostat sv obrnn a dlosteleck o pod kontrolu; jakmile k tomu dojde, nadil, aby velitel sboru generl Crocker "byl pip raven operovat ofenzvn" z pedmost 6. vzdu n vsadkov divize "s clem dobt CAEN z VCHO dvou a t dn". Monty nesouhlasil. Jak toho veera vysvtlil v dopise generlmajoru Simpsonovi na mini sterstvo vlky, Caen je pouze jmno a on nechce zbyten mait britsk a kanadsk ivoty: Nmci dlaj, co je v jejich silch, aby CAEN udr eli. Rozhodl jsem se pedejt znanm ztrt y vytrval dor en na to msto zpsobilo. Proto jsem pikzal Druh armd nadle vyvjet na , hlavn npor v ak vrhnout smrem na VILLIERS BOCAGE a EVRECY a odtud na JV k FALAISE.

Tato zmna osy souvisela se slibem Leigh-Mallorymu, e budou obsazena poln leti t jihovch odn od Caen. Jakmile se britsk Druh armda v dan oblasti usad, vytvo ofenzvn tt, z merian vybuduj pevn pozice, odznou Cherboursk poloostrov a postupn se na ose Falaise rgentan obrt, ne obsad Breta a nakonec vyraz na vchod k Pa i. Po cel den Monty obj dl britsk sektor - neustle na mu ce nmeckch odstelova, kte s ctli vzadu. "Na e poten vylodn probhla na irok front," vysvtloval Monty generlu S ministerstvu vlky, "a mezi jednotlivmi skupinami byly mezery. Prudkost ztee ns na nkt erch mstech zanesla dl do vnitrozem a mnoho obrannch pozic neptele jsme pi tom obe li e nm pozdji nevyplatilo. V jednom ppad byl uvnit oblasti 50. divize objeven kompletn n ck prapor i s dlostelectvem; dal nm dost zabrat, ale nakonec se v echny [500 mu ] podai pochytat. Dr se nm tu je t jeden ostrvek - radarov stanice zpadn od DOUVRES; je dobe brn ji chrab Nmci." Pova oval Nmce za dobr vojky, "zato Rusov, Polci, Japonci a Tu utkaj, a kdy to nejde, tak se vzdvaj". Problm s odstelovai v ak petrvval. Dva velit p ch brigd byli zranni a "pkn dka velcch dstojnk pi la o ivot", vetn podplu . praporu Montyho starho pluku Royal Warwicks. Ani v americkm sektoru nebyla situa ce o mnoho lep , jak zapsal do denku Bradleyho pobonk: "Sta se o odstelovach zmnit am it prohls, e nezakro proti nikomu, kdo s nimi zato h, ne jak se s nimi a dosud si jen tak sedt a stlet po lidech a pak se nechat zajmout, kdy u nemaj na vybranou. T akhle se ta hra hrt ned." Nejvt m problmem v ak zstvalo doplovn vojska. Amerian byli pi vyloovn "o dv vl dley. Britov sice zatm odrazili v echny nmeck tankov toky, av ak pohyb Rommelovch tank

d by mohl odhalit mezery ve spojeneck front. K Montyho mohutnmu ulehen v ak Dempsey v 1 6.30 poslal vzkaz, e bylo dobyto Port-en-Bessin a e se tam anglo-americk armdy spoji ly. Hrd informoval ministerstvo vlky: "Ob armdy jsou od tto chvle spojeny zpadn od Ba x" a ve 20.00 telegrafoval Eisenhowerovi, e zatmco Amerian se sousteuj na propojen sv dmost Omaha a Utah, Dempsey ude ji n od Caen s britskmi tanky, m prov a pithne n zuji siln npor na jih k VILLERS BOCAGE a EVRECY. Se situac jsem velmi spokojen." Leigh-Malloryho v ak neschopnost Amerian spojit ob pedmost na zatku poloostrova Cotent znervznila natolik, e akoli se ped asem tvrd stavl proti seskoku americk vsadkov di vern od Carentanu, nyn navrhoval vysadit do tohoto sektoru 1. britskou. K optimismu ml daleko i proto, e se u ral vlastn bezmocnost, proto e nemohl do akce nasa it t k bombardry. "Je to stra liv vdom," diktoval pisateli svho denku u tet den po ta [nmeck] vojska dl pokrauj v pesunech a j jim v tom kvli patnmu poas a nzk ob rnit." Dokzaly by bombardry Spojenc zastavit pohyb nmeckch vojsk, kdyby se oblanost zvedla? N a porad velitel vzdu nch sil Spojenc bylo toho dne v 11 hodin dopoledne tajn zaznamenno e "mezi vrchnm velitelem vzdu nch sil [Leigh-Mallorym] a veliteli strategickho letect va USA o il star spor ohledn nasazen strategickch bombardr k tokm na eleznin komun poe pozemnho vojska msto pm ofenzvy proti nmeckm vzdu nm silm". Leigh-Mallory pip e nen ani zdaleka pora ena, pouze se zatm nezapojila do boj. M e nastat as, "kdy se stan velkou hrozbou, ale k tomu zatm nedo lo," argumentoval. "Zatmco ohro en pozemnch armd z strany rychle se formujcch nmeckch zloh je velice reln." Tak nebo tak, dokud se obloha nevyjasn, t k bombardry musely zstat na zemi. 8. ervna 19 4 bylo opt celou noc zata eno a Leigh- Mallory upadl do pochmurn nlady. "Poas je nadle nusn... deprimuje m to, akoli meteorologov tvrd, e se ztra vyjasn. Sm o tom pochybuj d Atlantikem se vytvoila dal brzda nzkho tlaku, kter, jak mi bylo eeno, sem doraz z odin." Z hlediska spojeneckho letectva vypadala situace nadmru ern. ance dt nepteli achmat

Kdy si Monty el lehnout do pvsu, kter zahlel od jeho odjezdu od Osm armdy, nesdlel alloryho pesimismus. "Nen pochyb, e Nmci byli pekvapeni a my jsme se dostali na beh, ne se staili vzpamatovat. Rychlost, sla a prudkost toku smetla v echno ped sebou, " hls l spokojen generlmajoru Simpsonovi na ministerstvo vlky. Pomal formovn americkch jednotek ("Prvn armda se nemohla odlepit z OMAHY a ani postup z UTAHU nebyl rychl") mu sice dlalo starosti, ale kvli spchm britskho sektoru podlehl tejn jako na Siclii velkmu vzru en nad tm, jak se v echno da, a pedstavoval si, e st u velkho zvratu. Kdyby toti Nmci dl bojovali s pancovmi sbory kolem Caen, byla nadje, y je tam s pou itm siln ofenzvn taktiky mohl chytit do pasti. Kdy 9. ervna 30. sbor vyrazil ze svho pedmost na jih, Monty jen zil. V 10 hodin pijel nerl Dempsey a oba dva spolu pldruh hodiny probrali plny Druh armdy na vpad ji nm sm laise a Argentanu. Tehdy poprv padla zmnka o britsk vsadkov operaci k podpoe obklen tankovho sboru - Dempsey trval na tom, e bude chtt, aby se 5. americk sbor pipojil k jeho vpadu ji n na Caumont. "Pokud toky 7. obrnn a 51. divize vyjdou," napsal si Demps ey do denku, "seskok 1. vzdu n vsadkov divize JI N od CAEN by mohl mt rozhodujc vzna Monty proto odjel z Creully na zpad za Bradleym. Velitel 7. americkho sboru generl Collins "vid celou situaci nesmrn optimisticky. Nem e se dokat, a vyraz k Cherbourgu," psal Bradleyho pobonk, a byl tud velmi zklamn, kdy mu Bradley pedal Montyho "stn roz . naznaujc, e nejvt sil se mus nejprve vyvinout na spojen sbor a pak na pekroen dznut Nmc". Collins, kter byl ze stejnho tsta jako chvstav dobrodruh Patton, ov em protestoval a mm l na Bradleym vt volnost. "Collins je nezvisl, ukvapen, schopn a pln elnu. Potebuje vnou ruku," zaznamenal Hansen. Bradley pochopiteln trval na tom, e Montyho rozkaz mus bt splnn. Nehrozilo nebezpe, e Nmci stihnou rychle poslit Cherboursk poloostrov; tud padne v urenou dobu. Nyn bylo dle it uzavt posledn mezeru ve spojeneckch pedmo e sbory spojit co nejrychleji," naizoval Bradley. "Pou ijte letectvo. Nahzejte tam [ na Carentan] 500 a 1000 tun [bomb] a odznte ho. Pak se tam rychle vrhnte a obsate ho. Mme tam nmonictvo, to vm m e pomoci s ostelovnm." Monty vil, e Bradley dok e carentanskou mezeru uzavt "do ztka", jak napsal de Guingan odpoledne 9. ervna. Rommel podle nj neklamn rozdluje protitok na dva hlavn proudy - 21

. tankov a dv p divize (71. a 346.- vchodn od Caen, a dv tankov divize (12. a Panzer ) zpadn od Caen pobl Bretteville. Monty si byl jist, e se poda v obou sektorech toky r et, a on zatm zasad svj hlavn der. Americk 5. sbor zato na jih ke Caumontu; podl nou dobu Dempsey vy le 7. obrnnou divizi, slavn Pou tn krysy, pes pedmost 8. obrnn br illy na ece Seulles. Pou tn krysy "vyraz ztra na jih pes BAYEUX k zaji tn VILLERS BOCA OYERS a pak EVRECY; pak se obrt k jihovchodu." Mezitm vchodn od Caen hodlal pedmostm y Orne "pevst pes eku 51. a 6. vsadkovou DIV. a na vchod zatoit od CAEN smrem na ji GNY." K plnmu obklen nmeckch pancovch sil hodlal nasadit 1. vsadkovou divizi do vo oru v tchto kle tch - "pou t 1. vsadkovou divizi nkde ji n od CAEN jako velk vzdu n se s n z EVRECY a CAGNY. Na tom se pracuje nyn; potebujeme celou divizi, kter by se mla zat pipravovat k nstupu". Monty, jak je vidt, nmeck protitoky, kter Leigh-Mallorymu tolik nedaly spt, vtal. "Pe si Nmci vyvjet ofenzvu a toit na na e pozice mezi CAEN a BAYEUX, nejlep zpsob, jak s zatoit, je vyvinout rovn ofenzvu," poznamenal Monty sebejist k nelnkovi svho tbu. v e uveden] pln d nepteli achmat, dok eme- li ho spustit." Do bla rozzuen Eisenhower

De Guingand el podle rozkazu okam it na tb nejvy ho velitele ukzat Montyho dopis. Jen ho telegram pmo Eisenhowerovi do el jeho britskmu pobonkovi, podplukovnku Gaultovi, u oci, ale dl se nedostal - Gault ho toti "odlo il, dokud nevstane, na osm hodin," 10. ervna. Teprve tehdy zjistil, e telegram je - celkem pirozen - v nejtajnj ife, a ne racovnk de ifroval, Eisenhower ode el ze tbu vzteky bez sebe. "Vzbudil se rozzuen do bl . bez informac od Montyho, akoli souhlasil, e bude ka d veer telegrafovat nejnovj zpr rbhu boj." Eisenhower, kter si dlal nadje, e se konen stane polnm velitelem, a po odjezdu invazn armd si pipadal osaml a izolovan, poci oval velk zklamn. "Z jeho otzek jsem vytu il, skupinu armd chtl mt pod palcem sm," podotkl jeho pobonk, kdy Eisenhower ode el vyslec ut nejnovj informace z fronty. Po vlce se vyroj povsti o tom, e Monty nejvy ho velit lnech a strategich, kter hodlal v Normandii pou t, dostaten neinformoval, dajn proto, enhower logiku jeho pozemnch operac nechpal. Tento nzor v ak neml nejmen opodstatnn, zhoen dokazoval de Guingand, kdykoli nkdo toto tma nadhodil. De Guingand - kterho Mont y rovn nechal v Anglii s celm hlavnm velitelstvm 21. skupiny armd v Portsmouthu - byl s Eisenhowerem v osobnm nebo telefonickm kontaktu ka d den dotynho ta en stejn jako p avch Overlordu. Pravda byla jinde. Generl Eisenhower - lovk nesmrn inteligentn - pesn vdl, eho se ou doshnout. Stejn jako Churchill v ak byl nladov a podlhal depresm, stdanm pekyp , sotva jeho bystr mysl zachytila nznak nadje, a naopak rychle ztrcel trplivost, kdy m ekat na postup boj i plnn bitevnch pln. Neekan mo nost, e by Monty mohl obklit u stvajc tankovou slu v Normandii, ho naplnila nervozitou a dychtivost. Kdy se jeho le niv britsk pobonk konen vytasil s Montyho de ifrovanm telegramem, "jeho obsah Ikeovi v dobrou nladu", napsal Butcher. Leigh-Malloryho chmury a neschopnost spojeneckch v zdu nch sil zadr et pohyb nmeckch pancovch diviz mu ani nepi ly na mysl, proto e cel nervzn ekal na dal zprvy. Jako z Thurberovy kreslen grotesky

V Normandii zatm Monty Bradleymu a Dempseymu pikzal, aby za nm pijeli do Port-en-Bess in, stynho bodu mezi armdami Spojenc. Porada zaala v 11 hodin na poli "u obyejnho fr[a couzskho] tukovho domu se spoustou lomenic a zvdavou fr slu kou, kter vykukovala z otev nho okna s nkolika dcky v nru," lil Bradleyho pobonk pobaven. Monty "ml na sob star a voln ediv gabardnov sako s mchovitmi kapsami, kter mu je t landavosti, ediv svetr, man estrov kalhoty a onen proslul baret se dvma odznaky - jeden ml pipevnn pekrsnou zlatou v ivkou. Pouzdro s mapami ml rozlo en na kapot oteven starostn postval, a malmi edivmi oky nad zobkovitm nosem stlel na v echny strany z Thurberovy kreslen grotesky. Vedle nj stl gen. Dempsey v dlouhm para utistickm maskovacm pl ti, baretu a s pedpisov nm. Monty nic takovho neml, akoli na aut byla brit. vlajka a on ml na vlo kch 21. arm skupen tyi hvzdiky amer. velitele. Brad si s nimi podal ruce (byl v khaki mundru, ml v jenskou bundu, helmu - no prost americk vojk ka dm coulem) a usmval se od ucha k uchu.

'Vtm vs u ns, pane...' Pak se dali do debaty nad plny." "Dempsey zam lel provst tok ji nm smrem od neznienho msta Bayeux, zsti tam roz it hvtit Caen od zpadu," vzpomnal Bradley. "Ped Caen byly zakopan dv tankov divize a Demp ey je chtl obklit z boku. My jsme mli zatoit soub n s tmto britskm tokem a provst na jih ke Caumontu. Tam ml Gerow zaujmout siln obrann postaven pro 5. sbor. tok na tu to stranu neptelskch pozic mohl podle na eho nzoru rovn odvrtit pozornost jeho zloh o linsova toku na Cherbourg." Jeliko Amerian mli oproti plnu s formovnm tyiadvacetihodinov zpo dn a poteba pro pobe n pedmost byla stle nalhavj , nemohl Bradley Dempseymu pislbit okam itou pomoc aze bylo stle jen 3 kilometry hlubok - nebo lpe eeno mlk, tak e Bradley je t tvrt d invaze velel sv Prvn armd z bitevn lodi Augusta. S politovnm proto konstatoval, e d . nebo 13. ervna nebude moci Dempseymu pijt na pomoc. Teprve pak hodlal vyslat jedn u divizi na Caumont, asi 10 kilometr zpadn od Villers- Bocage. Pou tn krysy, kter v tom okam iku ji postupovaly ttem 8. obrnn brigdy na vyv en tern vchodn od Tilly, prot oceny. Monty byl zklamn. " patn poas nm dv zabrat, proto e potebujeme vyu t na ich dobrch vpadu, ne neptel sta proti nm shrom dit dostaten sly," lamentoval pede lho veer Guingandovi. "Neda se nm ov em tak zle." Ze soucitu nad Bradleyho vratkm pedmostm souhl sil s odkladem jeho zapojen do dal ch akc. Rozhodl, e msto okam it Bradleyho pomoci zaj Dempseymu alespo podporu vzdu nch sil a para utist. Ukzalo se v ak, e to nebude vbec snadn. Spojili se

"Pomy len, e, jak tvrd ministersk pedseda, mm 11 000 letadel, ale nemohu je pou t, je mujc a pipou tm, e zakou m znanou frustraci," piznal generlporuk letectva Leigh-Ma v denku. "Opakuji, e je velmi mrzut, jestli e jsme se na zemi dostali do situace, kd y armda m konen dostatek prostoru na dn zformovn, a my pitom nem eme uskutenit kl pozemn sly neptele. Vm, e kdybych dnes mohl zahjit intenzvn vzdu n operace, zdr mln o tyiadvacet hodin a zv il tak na i nadji na sp n pozemn tok. Dne ek pova uji chu se pitom odehrlo pramlo. Je to prvn skuten kritick moment." Montyho sice zklamalo, e vzdu n sly neposkytly podporu, ale na druhou stranu byl opt " dne nmi operacemi velmi pot en", jak telegrafoval Eisenhowerovi veer 10. ervna, proto e b m dne dostal zprvu, e se americk 5. a 7. sbor konen spojily, a dal tedy Bradleymu zel enou, aby spustil Collinsovy operace k odznut poloostrova a rychlmu postupu na Cherb ourg. Akoli nadle dychtil obklit Caen a nmeck tankov divize tam pokud mo no uvznit, dlala starosti rostouc sla neptele v sektoru Druh armdy i v e britskch ztrt, kter moment merick v pomru tyi ku tem. Njakou dobu se domnval, e se dok e zmocnit krlovny nep ank - a dt mu tak achmat; s pibvajcmi hodinami si v ak stle vce uvdomoval skutenos i bt unaveni a krajina Normandie, kter byla ideln obrannou krajinou a sktala dobrou o chranu spojeneckm pedmostm, jakmile se dokzala neprody n spojit, pomhala nane tst ste u i nmeckm obrncm. Proti trncti pevn usazenm nmeckm divizm vylodili Spojenci estn v ak vy plhaly na 15 000, tedy v ne u Alamejnu, a otupily poten vervu vyloovn. T ve ekaly, a Nmci shrom d dal zbran a vojky. Podle Montyho vpad k obklen Caen moh el uspt, ale o ten vlastn tolik ne lo - nejdle itj bylo krt rychl postup americkho p a Cherbourg. Jak nazt, 11. ervna, v 9 hodin rno Brookeovi pipomnl, "hlavn taktick st ie spov v pilkn neptele ke Druh armd, aby se Prvn armda mohla podle poteby roz ne mu Eisenhower odpovdl: "Dky za Va e zprvy. Velmi nm pomhaj. Prosm, vyite m blah lm." V zsad vypadala situace povzbudiv. Navzdory poas, kter nadle brnilo podpoe ze vzduch pes tyiadvacetihodinov zpo dn v nmon peprav se Spojencm podailo nco, co dokzal vatel ped tisci lety: pekroili prliv La Manche a za pt dn se usadili na pobe v jedi slm pedmost dlouhm tm 160 kilometr. Bod zvratu

Rommel usuzoval, e Montgomery m v zsad dv mo nosti: shrom dit pedsunutou frontu na vc m Caen "k mocnmu pozdj mu nporu do vnitrozem Francie, nejsp e k Pa i," nebo za druh ostrov Cotentin a zmocnit se Cherbourgu", m by Spojenci zskali vznamn pstav. Proto se

snaze zlomit ohro en Cherbourgu rozhodl vrhnout tanky do americkho sektoru (stejn ja ko ped asem u Kasseriny) a potom se vrtit a zdusit britskou hrozbu pro Pa . Vysvtlil Hi lerovi, e jeho armdn seskupen "pesune v nkolika p tch dnech t i t svch operac do Montebourg, zni neptele v tomto sektoru a odvrt nebezpe od Cherbourgu. Do t doby nel neptele mezi ekami Orne a Vire udeit." Kdy v ak Dempseyho obrnn jednotky vyrazily 10. ervna k Villers- Bocage, Hitler se pole kal - a rozhodl se Rommelv rozkaz zru it. Nadil, e Rommel nesm zmnit smr protitoku na ick sektor; naopak mus v m, co m, zastavit britsk prlom. "Hitler vetoval Rommelv pln proti americkmu pedmost v oblasti Caen- Montebourg," lamentoval pozdji generl Bayerl ein, "a msto toho vydal rozkaz, aby armdn seskupen B zatoilo z Caen na britsk pedmost yu ilo k tomu posil, kter tam ped nedvnem dorazily." Pro generla Collinse na americkm pravm kdle to pi lo jako zchrana v posledn chvli. D u, kter plnoval obchvat Caen a nmeckch tankovch diviz, v ak toto rozhodnut zmailo an elkolep spch. 11. ervna kolem 11. hodiny dopoledne zaal zji ovat, e "se od rna objevu pprav neptelskho toku smrem na severozpad od CAEN". Mohl si v takov situaci dovolit z tohoto sektoru sv tanky a poslat je k podpoe vpadu 51. skotsk divize z pedmost na O rn? Za hodinu a pl se na velitelstv 1. p ho sboru se el s Crockerem a zru il pln, podle o se 4. obrnn brigda mla podlet na obchvatnm toku - "nadil mu, aby ponechal 4. obr. pro dne ek v oblasti COLOMBY". Pou tn krysy zatm "dl nar ely na znan odpor" v druhch m lenho toku na Villers-Bocage a nazt se Dempsey i Monty v n polekali, kdy zpravodaj nmila, e do Normandie m dal pancov divize. Nesmla se ztratit ani minuta, mla-li D Caen ped jejich pjezdem. Jin Ultrou de ifrovan zprva z 12. ervna kupkladu dokldala a do pohybu 2. pancov divize a e m poslit divizi Panzer Lehr v oblasti Villers-Bocage; pkazem dne se tud stalo zrychlen postupu 7. obrnn divize. 12. ervna Dempsey cel dopoledne jednal s velitelem Pou tnch krys, generlem Erskinem, n a jeho tbu. "Jejich postup proti rostoucmu odporu je velmi pomal a tern je stsnn a ob t oval si Dempsey. V 11.45 se v ak se el s velitelem 30. sboru Bucknallem na ndra v Bayeu . Bucknall mu sdlil, e 11. husarsk na nejzpadnj m boku Druh armdy je "v kontaktu s am 5. sborem" a "slu n postupuje NA JIH od silnice z Bayeux do Caumontu". Dempsey dou fal, e pesune-li 7. obrnnou divizi na tuto snadnj osu, zv tempo svho nporu - "ekl by sthl 7. obr. DIV. z jej fronty, prothl ji za 11. husarsk a pokusil se dobt VILLERS BOCAGE tmto zpsobem. Pokud se to provede rychle a energicky, je nadje, e tudy prora zme, ne fronta zamrzne." Dempsey pispchal za Montym a vylo il mj svj nov pln na obchvat, kter vypadal velmi sli proto e jednotky obou armd, Prvn americk i Druh britsk, toho veera dorazily do Caumontu Jak tvrdil Monty Brookeovi, "v bitv nastal bod zvratu". Hitler zru il rozkazy svho vrchnho polnho velitele. Cherbourg je jist. A pjde- li v echno dobe, mohou se Rommelovy tanky Hitlerovou zsluhou chytit do Dempseyho smyky. Vznan host

Uprosted v eho ruchu se v Normandii objevil ministersk pedseda s celm doprovodem a ame rit nelnci tb: generl Marshall, admirl King a generl Arnold, vrchn velitel americ l. Porada, kterou ml Monty mt 12. ervna v 10 hodin s Bradleym musela bt zru ena a amer it a brit t poln velitel strvili zbytek dne obskakovnm vznanch host. Bradleyho velitelstv bylo na pobe teprve den, tak e amerit papal i dostali k obdu "po ensk pdly a suchary", napsal major Hansen. Monty sv hosty uvtal ve stanech na pozemcch u zmku de Creully ponkud luxusnji, ale ani jemu nv tva nepi la vhod. Churchill, ktermu zejm vbec nepi lo na mysl, e obt uje, a stejn jako pi sv prvn nv tv Montyho velitelstv u Alamejnu, ten historick okam ik v "Obdvali jsme ve stanu, obrcenm k nepteli," vyprvl pozdji. "Generl byl ve vten n sem se ho, jak daleko je souasn fronta. Odpovdl, e asi ti mle [5 km]. Pak jsem se zept l, jestli je souvisl. Odpovdl zporn. 'A jak tedy chcete zabrnit, aby ns pi obd nevy ck tanky?' Odvtil, e si nemysl, e pijedou." Ptomnost ministerskho pedsedy byla sice poctou, ale jeho neutuchajc zvdavost znamenala zkou ku pro Montyho nervy, proto e pvodn plnoval docela jin obd "s vysvtlovnm pln a ad mapou. A v echno jasn a pesn, jako v dy", zapsal si jeho slova do denku Brooke a zafi lozofoval si pi tom o t asn promn tstny od ervna 1940. "Tehdy jsem vdl, e m co vykopnou... Ale kdyby mi tenkrt nkdo ekl, e za tyi roky tu budu zpt, budu obdvat s Wi onem a Smutsem a v ele novho invaznho vojska bude stt Monty, nevil bych mu."

Na velk nstnn map Normandie ve svm upravenm operanm pvsu Monty nastnil svou stra hlavn proud nmeckch sil na britsk vchodn kdlo, aby se Amerian za nm mohli rozthno yla v echna pobe n pedmost propojena, dal Bradleymu zelenou k odznut poloostrova Coten dobyt Cherbourgu. V rmci tto v eobecn strategie se Spojenci mus chopit ka d ple itos a d nmeck chyby, zdraznil. Nmci kupkladu soustedili v echny sv tanky na udr en Caen n v eho, co jim bude pipadat jako spojeneck postup k Pa i. Druh armda m momentln v to sbory obklit, ukazoval na barevn map ob poloviny kle t, o kter se prv pokou el De k po nvratu Churchill Stalina vzru en informoval, "doufme, e obklme Caen a snad je tam uvznme". Ani jednou se v ak Monty ani nznakem nezmnil, e by Dempsey ml za kol je t nco jinho n k sly k boji u Caen a "uvznit" je tam. Kdy pak Eisenhower po vlce ve sv knize o ta en senhower's Own Story of the War, vydan v r. 1946) napsal "na vchod jsme nedokzali pr orazit k Sein", Montyho to pochopiteln rozzuilo, proto e to naprosto pekrucovalo skuten ost. Ped Eisenhowerem i ped Churchillem nkolikrt jasn ekl, e o neplnovanch prnicch bude ani ei. Jak by tak mohlo, v dy Spojenci a dosud vylodili pouze estnct diviz a t lk sti nutn dochzela pra, pedev m vsadkovm a prvosledovm jednotkm. Jak Churchill vi: bitva o Normandii bude pomal a uv liv: "Pova oval bych za pravdpodobn, e se proprac me k bitv, kde bude na ka d stran milion a kter potrv cel erven a ervenec. Do polovin na tam plnujeme dostat asi dva miliony." Eisenhowerv neblah lapsus v ak v echny dal popisy tto fze vlky zabarv a jejich autory rozvadnch nacionalistickch tbor. Podle Montyho nzoru to byla tragdie, proto e bitva o rmandii byla ve v ech stdich bitvou spojeneckou: bitvou, v n spojenet vojci nasazovali ty a umrali podle spojeneckho plnu, jeho clem bylo porazit nmeck armdy na zpad Evro koli "prorazit k Sein". Eisenhowerovo len bylo produktem nejvy ho velitelstv, kter na konci vlky nemlo do e . V dob, kdy zmnn operace probhaly, byl Eisenhower zcela "v obraze", stejn jako Marsha ll a nelnci americkch tb v zvru sv nv tvy. Nkolik dn nato Eisenhower telegrafov : "Pln boj na tomto [britskm] kdle zstv tm toto n s tm, kter jsem vm pi va eck formace na tto front skuten roze ene." Kdy Monty konen po obhldce pedmost vznan hosty vypakoval, upel svou pozornost opt s bylo pzniv, slunce svtilo a vzdu n sly mohly konen zat podporovat pozemn vojsko Ped nadzenmi Monty vyzaoval optimismus. Ale pod vborn nalo enm zevnj kem se v nm va velitel spojeneckch vzdu nch sil Leigh-Mallory toti odmtal u Caen nasadit 1. britskou vsadkovou divizi. Srab bez petky kur e

"Podle plnu mla tato divize seskoit 13. ervna za nmeckmi liniemi jihozpadn od CAEN a oci pi obkliovn nmeckch tankovch jednotek u CAEN," zanal zpis ze zvl tn porady vz ordu, kter se se la, aby zhodnotila Montyho dost. Velitel 1. vsadkov divize, generl Urq hart, s operac ochotn souhlasil, pouze nalhal, aby se uskutenila za dennho svtla. Gene rlmajor letectva Hollinghurst, velitel nadzen armdn skupiny, soudil, e vysazen za den svtla je v tak tvrd brnn oblasti "nemo n"; trval proto na tom, e se mus uskutenit v onictvo ov em nemohlo zaruit, e nezane stlet, kdy jim ve tm zanou nad lodmi pelta tchto okolnost Leigh-Mallory dost zamtl. Kdy se o tom Monty dovdl, byl zlost bez sebe. Leigh-Mallory "ml zalett sem, sejt se se mnou a ujistit se, jak to skuten vypad ne njakou operaci odmtne provst," telegrafoval nkovi svho tbu do Anglie. "Letadlem by tady byl za ticet minut. Zatm chci, aby se pokr aovalo v plnovn kupedu, aby se operace mohla ihned spustit, jakmile nastanou pzniv po y,. Poslm k vm BROWNINGA [velitele britskho vsadkovho sboru], odlt odtud ztra v 1000 Informujte LM o v e uvedenm." Montyho telegram v ak na Leigh-Malloryho rozhodnut nezmnil ani rku. Proto Monty okam it o odjezdu premira a jeho suity napsal zuiv dopis de Guingandovi ohledn faktu, e "Leig h-Mallory odmt pou t 1. vsadkovou DIV. Pzniv podmnky, ke kterm se propracovvm, jso seskoku] bude v dosahu dlostelectva 7. obr. DIV. v oblasti VILLERS-BOCAGE; vysadme -li tuto DIV. v oblasti EVRECY, budeme mt vborn postaven a umo n nm to velk 'zbr'." Jde pedev m o to," skonil Monty doplen, " e nem e vdt, jak bitva v dan oblasti prob zadek z kancele; nem e tud odmtat m dosti, dokud sem za mnou nepijede; Mosquito ho a 1/2 hodinky, mluvit budeme hodinu a zptky v Anglii bude za dal 1/2 hodinu. Je mi jasn, e je to srab bez petky kur e, kter se neodv riskovat a za v ech okolnost chce

"Mj obchvatn pohyb k dobyt CAEN se slu n rsuje," hlsil pesto Monty Brookeovi nazt r uje zeteln mo nost, e neptelsk divize budou mt pot e s nikem, zvl t PANZER LEHR, 2 SS, ale budou se muset vymanvrovat co nejdve - leda e dok ou udr et zpadn polovinu kle rudk obrat 30. sboru." Momentln, hlsil dle, "se obr. przk. pluk 7. obr. DIV. (8H) peso v k NOYERS, je tam hodn neptelskch sil, vetn nkolika tank typu TYGR, kter se vyskyt jhelnku HOTTOT- NOYERS- VILLERS BOCAGE. Situace se vyjasn pozdji!" Kdy se konen vyjasnila, bylo to zl. Rommel se svm estm smyslem, kter si vypstoval za oj, sem poslal erstv doraziv 1. pancovou divizi, ne v ak jako posilu pro ti pvodn, k americkmu sektoru - v rozporu s Hitlerovm rozkazem. Tato divize nyn npor 7. obrnn di vize zarazila a nsledky ovlivnily cel schma operac v Normandii. "Vera pozd veer (13. na) se do boj zapojila 2. panc. DIV.," informoval Monty Brookea; "zatoila proti 7. obr. DIV. v oblasti VILLERS- BOCAGE a nkolik vojk` jsme zajali. Po cel veer probhaly t oje zblzka. Vesnice je v dolku a 7. obr. DIV. se nakonec sthla a obsadila pevn pozic e na zpad na vyv enin, kter vesnici dominuje." Ve skutenosti muselo bt pivolno t k merick 1. divize, aby nmeck protitok zadr elo. Nejen e se britsk tok na Villers-Bocage nezdail, ale objevovaly se rovn neblah znmky z n situace v americkm zpadnm sektoru - kde podle hl en, kter do lo v 17 hodin 13. ervn dobyli zpt Carentan, ivotn dle it spojovac bod mezi 5. a 7. sborem USA! Spojenci, kterm do tto chvle chybl jen krek, aby dali nepteli achmat, byli nhle zp polku. Pevn vytrvat

Poas nad prlivem se zhor ilo, jako by chtlo nepzniv zvrat vlenho tst je t podtr nmon zsobovn i dopravu posil. Vzhledem k omezenmu potu tank na pobe bylo nezbytn istvost spojeneck linie - "Bradleyho lev sbor, 5., se ponkud napn," telegrafoval Mont y de Guingandovi. "musel poslat njak tanky od 2. obr. DIV na pomoc do CARENTANU." Tm v ak bylo pedmost Gerowova 5. americkho sboru zranitelnj . "Proto jsem mu nadil, a evn dr el CAUMONTU," vysvtloval Monty. Popravd Bradleymu dokonce ekl, aby v ppad nutno pozdr el svou ji n ofenzvu do Bretan a "nehnal prav kdlo sboru na SAINT-L, dokud si n jist, e to zaruen svede. 30. DIV. sem doraz pes pl e ztra a pak se sbor bude moci zas ohnout vped." Do rna v ak zdnliv zral plod anglo-americk strategie - Caen pro britskou, Saint-L pro a erickou armdu pi Collinsov prudkm vpadu na Cherbourg - opustili. Monty tm ov em nebyl a i zdaleka zkru en. Pokud bude Rommel podnikat protitoky, budou mu Spojenci niit tank y v ternu, kter si sami zvol, stejn jako u Alamejnu. "Jsme nyn ve velmi siln pozici na p silnice CAEN-BAYEUX pobl stynho bodu 3. a 3. kanadsk DIV, a pokud neptel zato, vyprovodit," prorokoval Monty. "Mm tam 400 tank. Ka d takov tok bude dobr, pokud ho do e zne kodnit a poda-li se pravmu kdlu Druh armdy provst rychl obrat k NOYERS a EVREC Pokud 7. obrnn divize na svm pahorku dok e zstat, neml Monty obavy, e mu Rommel spojen pedmost vyfoukne; ale ance na sp n proveden britskho obchvatnho toku kolem Caen byl Moment pekvapen propsli; Nmci byli pevn usazeni na hornm toku eky Odonu, ppadn nezd pojence pi el draho a nadto by namoil Bradleyho do "hork ka e", proto e americk tanky byl zcela zaujaty bojem o udr en Carentanu o velk kus dl na zpad. Jako u Alamejnu, kdy jeho "drobiv" operace narazily na tvrd odpor, tak tentokrt se Mo nty rozhodl peskupit sly a s jejich pomoc zasadit tvrd der. Eisenhower v ak byl zd en. Druh kolo vyhrl Rommel

"Vera veer Ikea trpilo, e Monty v sobotu nezato," zapsal si do denku korvetn kapitn r. "Ike se nemohl dokat, kdy u Nmce dostaneme z rovnovhy a budeme konen postupovat bez zastvky. Monty si ov em chce dt do podku "administrativn konec" a opatit si dostatek z b, ne provede generln tok. Ike tak ekl, e jsme vera nic nedobyli a e se mu to nelb dn velitel by neml padat do jmy, kterou mu vykope nkdo slu ebn mlad , ale Eisenhowero ce, jak ji Butcher zaznamenal, skuten ukazovala, jak nedostaten nejvy velitel realitu oji t chpal. Rommelv der, teba e to bylo poru en subordinace, ve skutenosti "dal probl jin smr", vysvtlil Monty v dopise Brookeovi. "Musm si bt ve svch pozicch velice jist rok za krokem. Musm za ka dou cenu zstat v rovnovze, abych mohl zvldnout ka dou situaci, kter se vyvine, a do bitvy zashnou neptelsk zlohy.

Mm nyn velmi siln obrann postaven na levm kdle Druh armdy v sektoru CAEN; byl bych bych ml samotn CAEN, ale za stvajc situace na tom jsem celkem slu n." Jeho generln st ie se v ak nezmnila: "nalkat Nmce na Druhou britskou armdu a zamstnat je bojem s n, aby Prvn americk armda mohla snz splnit svj kol". A si Eisenhower na svm tlovm tbu pedstavoval cokoli, situace vy adovala obezetn vele mejnu Rommel nedokzal pivolat zlohy, a jakmile mu Osm armda prorazila severn opevnn, nucen stahovat tanky a vojky z jinch sektor frontov linie a po stech je nasazovat do protitok - co nakonec vedlo k jejich plnmu znien. V Normandii v ak situace hrla do ru mmelovi, kter sem mohl pevelet obrovsk tankov sly, kter dosud nezashly do boj, proto y pipraveny pro ppad invaze do oblasti Pas de Calais. Jakmile Nmcm dojde, e jedinm cl spojeneck invaze je Normandie, budou v echny tyto pancov tvary nasazeny do boj. ivotn ylo zajistit, aby byly nasazeny na britsk a nikoli na americk front, aby ml Collins volnou cestu k dobyt Cherbourgu a nemusel si dlal starosti, co se dje vzadu. K Montyho ulehen toho britsk vpad k Villers-Bocage doshl, akoli obklen Caen muselo b no. "Zd se, e neptelsk zlohy u jsou tady - a dokonce v mst na eho prniku," oznamova rookeovi. "Prv na toto msto dorazila 2. panc. DIV. a napadla vera veer Ameriany v CAUM ONTU a 7. obr. DIV. ve VILLERS BOCAGE." Na linii nyn stly vedle sebe tyi nmeck tankov ivize elem k britsk front - a "2 panc. SS (d. TOULOUSE) se m e objevit ka dm okam ikem" Tento dopis napsal v 9 hodin 14. ervna a pak si telefonicky promluvil s Bradleym. "S CARENTANEM je docela spokojen a m tak momentln silnou pozici, zhruba 2000 a 3000 yard [1800- 2700 m] na zpad a jihu msta." Ale "jeho lev sbor (5. pod GEROWEM) se pli tahuje. Proto tam chce nasadit dnes ve 12.00 hod. 19. sbor (CORLETT)," oznamoval Monty Brookeovi v 10 hodin dopoledne, "aby pevzal sektor zpadn od Carentanu." Prv toto byl kritick bod zlomu v bitv, akoli ho tolik povlench spisovatel a historik dnem D a invaz do Normandie zabvali, ignorovalo. Dempseyho obchvatn tok, kter ml uvzn t nmeck tankov divize, musel bt odlo en; nyn, jen nkolik hodin nato, se opatrn a upjat rick armdn velitel, generl Bradley, rozhodl, e jeho nov doraziv sbor nebude "pokraov Saint-L, ale e posl jeho linii v Carentanu a sousted se pouze na Collinsv pokus odz Cherboursk poloostrov a obsadit ivotn dle it pstav. Za vydatnho pispn britskch a americkch odklad doshly nmeck protitoky svho cle. A al cokoli, druh kolo bitvy o Normandii vyhrl Rommel. Pizpsobit asov pln

Podle klidnho a sebejistho zpsobu, s nm Bradley v Prvn armd rozdloval zdroje a urov rity, Monty poznal kolegu profesionla: ten si v p tch tdnech zskal jeho obdiv natolik, ho pova oval za vbec nejlep ho polnho velitele, kterho mu armda Spojench stt dodala. y m v CAUMONTU velmi silnou pozici. Vera veer odrazil tok 2. panc. DIV. a bude tu ob last hjit tvrd," uji oval Monty Brookea s absolutn dvrou - kterou Bradley optoval. Bradley bedliv sledoval stav svch zsob. "Znepokojen situac na pl ch, zvl t s ohledem munice. Dochz dlost[eleck]", poznamenal jeho pobonk do denku. "Musel 19. sbor omezit 25 salv denn. 1. [divize] jich udl denn 200. Corlett [velitel 19. sboru] protestuje. Gen. [Bradley]: 'Dlm to zrovna tak nerad jako ty, Pete - ale nemme na vybranou, kr ucinl. Bu to pjde takhle, nebo vystlme, co mme, spakujeme se a trad zptky dom." Bradleymu, kdy u ne Eisenhowerovi, bylo nad slunce jasnj , e Prvn americk armda bude oba sv cle zdolvat stdav. Stejn jako Monty pova oval za dle it provdt americk op vytrvale a zrove pizpsobovat asov pln, aby jeho armda dokzala dovst do konce v ech sebe vezme. "B. [Bradley] el do stanu G3 [operan] a dal jim novou linii omezenho cle . M strach, e se moc nathne... 'Nechci se dostat do 5. sboru - mohlo by m to omezit v pohybu pi nporu 7. [sboru] na Cherbourg'," citoval ho v denku jeho pobonk. Jak Brad ley ekl zstupci nelnka svho tbu 14. ervna, "s veliteli sbor ij erti. Chtj vyra el jsem je zastavit a pinutit, aby se opevnili a zakopali. On [neptel] na ns ude tvrd j nechci, aby prorazil." Monty a Bradley se sice v tomto nzoru bez vhrad shodovali, proto e mli nejnovj informac zpravodajsk slu by o pohybech nmeckch obrnnch zloh, jin se v ak na to dvali jinak ut vykat, dokud Collins nedobude Cherbourg, dokonce velitele spojeneckho letectva pmo okovalo. Zrodek krize

Velitel spojeneckch vzdu nch sil nyn bez sebemen ho zetele na skutenou Dempseyho a Bra o situaci najednou dospli k pesvden e Spojenci jsou v tsni. Nmeck tok na Carentan s za svho druhu katastrofu; nelnk Montyho plnova, brigdn generl Richardson sice tvrd o je pevn v rukou Amerian, ale tby vzdu nch sil vyjadovaly pesvden, kter zachycuj e je "v tto chvli u bezpochyby v rukou neptele". Projevoval-li se Leigh-Mallory jako "srab bez petky kur e, ostatn velitel vzdu nch sil v stupovali jako intrikni a pora enci. Nejhor z nich byl generlmajor letectva sir Arthur ("Mary") Coningham, Novozlanan, kter velel v em spojeneckm taktickm sthacm a bombardo jednotkm Overlordu. "Podle nzoru generlmajora Coninghama se v centrlnm sektoru objev il zrodek krize," zapsal tehdy historik letectva. "Postaven Spojenc se zhor uje, prot o e se dnes ani ztra nemaj vylodit erstv spojeneck tvary a ty, kter jsou nyn zapojeny kce, bojuj tm bez pestn u tden a zanaj bt unaven." Coninghama podporoval Eisenhowerv zstupce, generlporuk letectva Tedder, kter - stejn j ko Coningham a Leigh-Mallory do Francie doposud nevkroil. "Generlporuk letectva Tedd er prohlsil, e souasn situace na boji ti vykazuje pznaky nebezpen krize." Ve svch memorech se Tedder sna il tuto nehorznost zakamuflovat, a proto papou koval Eis enhowerovy domnnky, kter Montyho v budoucnu tak rozzu. "Kdy ode dne D uplynul tden a C aen nebylo dobyto, bylo nm na nejvy m velitelstv spojeneckch expedinch sil (SHAEF) jas nadje na rychl prlom na levm kdle zmizela v nenvratnu." Monty v ak nikdy ani slovem ne nail, e zam l provst "na levm kdle prlom"; lo mu pouze o penesen boj ke Caen, ab proud nmeckch tank a obklil ho - m chtl vytvoit a roz it neproniknuteln britsk mohl dobt Cherbourg a odtud vyrazit pes Saint-L a Avranches do Bretan a k Loie. Uva ovno zptn za to nedorozumn zsti mohl sm Monty, jak pozdji piznal jeho vojensk Myslm, e v RAF vzbudil zhola fale n dojem, u Svatho Pavla i jinde, pokud lo o zskn t i n od Caen - naprosto fale n dojem," uznval podplukovnk Dawnay. "Proto e, kdy jsme se t [do Normandie] dostali, bylo nm nad slunce jasnj , e o ta leti t ani za mk nedb, lo h o, aby mohl nmeck tanky dostat, kam poteboval, a dal anci [americkmu] prlomu!" Podle brigdnho generla Williamse, fa Montyho zpravodajsk slu by, byla pozoruhodn pede hlost, s n se pizpsoboval" situaci, jakmile se octl na pobe : "jeho pesvden, e dok tavovat hrozbu, skutenou hrozbu pro Caen - a vytrv-li v tom, pak nmeck tanky zane neo dolateln pitahovat jako magnet, abych tak ekl - a e v tom mus vytrvat, aby dal Bradle ymu anci uspt." Rommelova reakce Montymu podle Williamsova nzoru vyhovovala, akoli pi tom Spojenci pi li o jist slben vdobytky v podob leti , proto e zapadala do celkovho rmce, v nm pedstav mly anglo-americk operace v Normandii rozvjet. Na tento rmec se ov em bhem pp prezentac v Anglii "nachytala ada nlepek". Jedna takov se tkala Caen a druh leti nch h v Carpiquetu. Chytili se jich pochopiteln lid, kte se ve veden pozemn bitvy nevyznal i, lid, kte j pihl eli z oblohy - a ti nyn, jak u byli netrpliv, soudili, e nezazn Kdyby Eisenhower opravdu byl tm polnm velitelem, kterm se tolik tou il stt, byl by vel itelm letectva jejich pedasn pora eneck nky zatrhl hned v zrodku, kdy se na rann po na 1944 vytasili s "kriz". Jen e to Eisenhower nebyl. A proto doopravdy nepochopil ani lohu, kterou mlo spojeneck letectvo sehrt nad boji tm. Proto povolil svm vzdu nm b rebelii a nechal je nekontrolovan a nepravdiv rozvjet teorie o kritickm stavu v Norm andii - vsledkem eho bylo, e Spojencm vtzstv ve 2. svtov vlce ponkud zhoklo.

Lkav nvrh

Truchliv ovzdu na porad velitel vzdu nch sil rno 14. ervna Leigh-Malloryho tak znerv se rozhodl odlett poprv od roku 1940 do Francie. Kdy v ak v 16 hodin tho dne dorazil n a Montyho tb, byl z toho Monty jelen. asn rno toti obdr el zprvu, o n po sndani informoval Brookea, e Carentan je opt v r ian. Jak dokazuje jeho dopis z 11.30 generlmajoru Simpsonovi na ministerstvo vlky, n ebyl situac sebemn znepokojen: Taktick velitelstv 21. armdn skupiny 14-6-4 11.30 hod.

Mil Simbo, V echno je celkem fajn, mm velkou radost z vvoje situace. Musel jsem zase trochu zape m let, kdy se vera veer zistajasna objevila 2. panc. DIV. Myslm, e mla provst ofenz oti 1. sboru [tj, severn od Caen]. Nakonec ji v ak pou ili k ucpn dry, kterou jsme se pr olomili do oblasti CAUMONT-VILLERS BOCAGE. Dokud bude Rommel pou vat strategick zlohy na ucpvn dr - dn strachy. V dy V B.L. Montgomery

Leigh-Mallory cestou z Northoltu do Francie nalo il na leti ti na ostrov Thorney de G uinganda a tou dobou s nm probral situaci. V eobecn mnn hlavnho tbu 21. skupiny arm v Portsmouthu) bylo, e vzhledem k rostoucmu potu obrnnch sil protivnka, kterm elil De ey, by bylo lep , kdyby cel anglo- americk fronta pe la do defenzvy, zatmco Collins by raoval dl na Cherbourg. "Cestou pes La Manche generl de Guingand vrchnmu veliteli vzd u nch sil navrhl e by pro armdu bylo vhodnj soustedit se na poloostrov Cotentin a Che g jako svj cl a zbytek linie dr et." Monty v ak o nem takovm nechtl ani sly et. Jak prohls den nebo dva nato, "Caen je kle rbourgu." Rommel mus uvit, stejn jako Hitler, e se Britov ve vchodnm sektoru sna o by se neodv il propustit tyi pancov divize, kter zatm pou v k "ucpvn dr". Kdyby any, pedali by tm vlastn iniciativu Rommelovi a ohrozili americk npor na Cherbourg. Kdy tud Leigh-Mallory nabdl, e by "mohl spustit vzdu n bombardovn stednmi a t kmi ont eknme 5000 yard [4500 m], za n by armda mohla postupovat," na Montyho jeho neekan ota pomoci udlala dojem. "Maliko o il, kdy jsem mu nhradou za operaci, kterou jsem neb yl pipraven uskutenit, uinil daleko lkavj nvrh," napsal Leigh-Mallory o tom veeru. " em ho vyslovil, skoil po nm, akoli si ani te nejsem jist, jestli vybere sprvn msto. Uv dme." Montymu, kter si byl oste vdom spor mezi vy mi veliteli vzdu nch sil o vhodnosti nasaz ombardr, pipadala Leigh-Malloryho neekan nabdka jako dar z nebes. M tomu vit? Aby se til, zeptal se Leigh-Malloryho, jestli mu m e ztra poslat nkoho ze svho plnovacho tbu s nm, s Dempseym a tbem 30. sboru probral "clov body takovho bombardovn". Leigh- Mal y souhlasil a oba mu i se roze li v obapoln shod. Na ztek, 15. ervna, si Monty dohodl nv tvu u Bradleyho a inspekci americkho sektoru. On sm jel vpedu ve svm humberu, Bradley za nm v d pu a v doprovodu americk vojensk polici polen vyrazili v 11 hodin na cestu. "Monty mval vojkm, kter jsme mjeli. Poznali ho a s lutovali mu," poznamenal Bradleyho pobonk v denku. "Kdy poznali Brada, usmvali se." Po nv tv Isigny a oblasti nmeckho prlomu se Monty vrtil na sv velitelstv. V echno, c povzbudilo a byl pesvden, e americk linie je naprosto bezpen. V Creully v ak na nj al pekvapen. Vera ho neekan nav tvil Leigh-Mallory. A dnes ve svm stanu nena el niko e nejvy ho velitele a jeho zstupce, kte - jak to pozdji trefn formuloval Tedder, "se podvat, jestli tam m opravdu krizi". Jako kolky

S Eisenhowerem picestoval jeho syn John, nedvno pov en na dstojnka, kter neml tu en cesty. "Tta propsl generla Montgomeryho v jeho tbu, proto e ten odjel za generlem Bradl ym. Zmnili jsme na e plny tak, abychom se s generlem Montgomerym setkali v 16 hodin, co znamenalo, e se zdr me asi o hodinu dle oproti pvodn plnovanmu asu nvratu." Eisenhower to kladl za vinu sob, ale Tedderova pcha se ctila takovm ignorovnm dotena v dy to byla jeho prvn nv tva na francouzsk pd. Je ov em pravda, e Montyho neptomno leyho mohl snadno pesunout) mla katastrofln dsledky na spoluprci vzdu nch sil a pozemn ojska v bitv o Normandii - nejvy velitel a jeho zstupce toti odjeli na tb Druh armd ml Dempsey pln ruce prce s plny nasazen t kch bombardr k pm podpoe toku pozemn pohyblivou pehradovou palbu, kter mla dl dit cestu postupujc pchot, msto od pozemnh tva by v ak pi la ze vzduchu. Kdy jsme pijeli na velitelstv Druh armdy generla Dempseyho," uvdl Tedder pozdji ve s tn verzi udlost, "na el jsem tam zasedat spolenou poradu armdy a letc. elem bylo zv bombardr v bojovch linich, se kterm Leigh-Mallory souhlasil. Spaatz ani Coningham tu zastoupeni nebyli. Byl jsem takovm vvojem velmi znepokojen a zjistil jsem, e Coning hama, kter byl toho dne nhodou v Normandii, to velmi roztrpilo.

Tedderova verze, uveejnn v roce 1966, byla odporn l iv. Coningham nebyl toho dne v Norm andii "nhodou", proto e mu Leigh- Mallory v noci ze 14. ervna zatelefonoval, aby s nm cel projekt, o nm se hovoilo u pede lho rna na porad velitel vzdu nch sil, podrob en hovor v ak nepoctivho a spikleneckho Novozlanana (Coningham byl pozdji ob alovn pro a plenn) podntil, aby se telefonicky obrtil na Teddera a smluvil si s nm schzku - ale ne na rno na velitelstv spolu s Leigh-Mallorym, nbr soukrom ve Francii. Tedder s Coni nghamem si tajn smluvili, e spolen Leigh-Malloryho a Montyho pln potop, nikoli na ka do enn porad velitel v Anglii, ale pmo na boji ti v Normandii. Pozdji to popsal Solly Zuck rman, vdeck odbornk na inky t kho bombardovn, kter na porad plnova v Normandii Malloryho. Eisenhower a Tedder letcm okam it pikzali, aby se vrtili do Anglie. "A bylo to, vyhnali ns jako kolky". Dempsey to v denku napsal na rovinu: "10.30 - rozhovor s generly Eisenhowerem, Ted derem a Coninghamem ukzal, e Leigh-Mallory nikoho neinformoval o svm projektu podpo ry toc pchoty bombardry RAF a 8. americk leteck armdy. Tedder a Coningham shodn pro , e to nelze provst inn. Tak to prozatm nechme plavat." A proto cel p t msc nejvt spojeneck bitvy 2. svtov vlky budou Spojenci muset boj ukou uvzanou za zdy - pedev m proto, e arogantn a nafoukan zstupce nejvy ho velitel letich na mst velitele taktickch vzdu nch sil nesouhlasili s zkou podporou pozemnho v t kmi bombardry. Ike ks "Anvil"

Kdy se Monty vrtil z americk fronty do Creully, sna il se napt uvolnit a uvedl nejvy h itele a jeho zstupce "do obrazu". Na hosty to udlalo dojem - dokonce i Tedder, kte r pede lho dne oznmil, e "on tedy nechce dlat paniku, [ale] situace ve vchodnm sektor takov, e m e ka dm okam ikem vypuknout krize", nyn musel pipustit, e "pokud jde o zdej ylo Eisenhowerovi i mn zejm, e ty zvsti byly pehnan." Leigh-Mallory to velitelm vzdu nch sil sdlil podobn: "Vrchn velitel vzdu nch sil ekl, ra ve Francii se el s generlem Montgomerym a e je pesvden, e zhodnocen vojensk situac er mu na verej porad podal brigdn generl Richardson, je daleko bl e pravd, ne popl nerlporuka Coninghama." Podle Montyho nzoru v ak bylo teba vyjasnit problmy se zsobovnm, kter spojeneck sil - a Eisenhower si to jako Alexander v pou ti poslu n zapsal, aby to pednesl svmu tbu. Mo ty byl pesvden, e je teba dt pednost peprav munice a tak erstvch diviz, proto e er bez pestvky bojuj od dne D, nelze oekvat, e se do ofenzvnch operac pohrnou se st m a ochotou jako na zatku. Eisenhower skuten nadil svmu poetnmu tbu, aby tu vc za ce v ak byl zklamn nedostatenmi "zisky", m eme posoudit z rychlosti, s n msto na zkoum by mohly jeho vojskm v Normandii pomoci bombardry, obrtil svou neposednou pozornost k alternativnmu spojeneckmu vylodn Anvil - kter se podle jeho pedstav mohla uskutenit na atlantskm pobe u Bordeaux. Vzk en plnu, kter od ledna do bezna 1944 naru oval plnovn Overlordu a odsouval je z Montymu pipadalo absurdn. Nejen e to bylo obrovsk rozptlen pozornosti, kter se mla sou it na imperativy kritick bitvy v Normandii, ale navc hrozilo, e by se znovu mohlo o pakovat Anzio, proto e atlantsk pobe u Bordeaux by se obt n zsobovalo i krylo ze vzduc onty pochopil, e Eisenhowerova neposedn mysl se opt dv svdt na scest lkavmi alterna kter jsou zrovna po ruce. Z jeho pohledu v ak situace volala po skutenm velen shora: pedev m po pevnm odhodln pokraovat v bitv o Normandii v emi slo kami spojeneckho arze nm vojskem, vzdu nmi silami a nmonictvem. Zatmco v zvren fzi pprav vylodn dne D projevil Eisenhower skutenou velikost, nyn o och pedvdl jako velitel zatm nejh. Hitler zasahuje

Ve skutenosti v ak Montyho normandsk strategie nejen e nebyla v krizi, ale jej spch naop k pedil i nejsmlej Montyho oekvn. Ve chvli, kdy Coningham 16. ervna vpochodoval na jeneckch velitel ve Stanmore s prohl enm, e "pln armdy selhal", Rommel a von Rundstedt v dali Hitlera o mimodnou poradu ve Francii, ne bude pozd. 15. ervna, zatmco Tedder sabotoval Leigh-Malloryho pln bombardovn, Rommel psal man elce : "Vera jsem tam zajel znovu a situace se nelep . Musme se pipravit na nelehk chvle. Vo i, SS a stejn tak armda bojuj s nejvy statenost, ale rovnovha sil se ka d den vce

... Nepochybn si um pedstavit, jak obt nm rozhodnutm budeme brzy elit, a rozpomene s zhovor z listopadu 1942." Na Rommelovo zachmuen elo dopadal stn Alamejnu. Krtce po por ce u Alamejnu sv man elce ukrom ekl, e po Montyho vtzstv je vlka prohran a e by Osa mla ze v ech sil usilovat stl proti protivnkovi z pou t znovu a v hloubi du e vdl, e nem nadji. e Montgomery s u Alamejnu bude svch vhod neochvjn vyu vat, dokud nmeck kordon nepraskne, a e ho nic tav. Hitler vytu il, e Rommel ztrc odvahu, piletl do Francie a na velitelstv zloh v Soisson e setkal s obma svmi polnmi mar ly. Podle nkterch zdroj Rommel oteven po dal Hitler l mr. Hitler ov em vdl, e situace nen pro vyjednvn zral. Kdo chce mt spch v mezin mus jednat z pozice sly; kdyby zahjil mrov jednn nyn, rovnalo by se to piznn, e v prohrl. Cel lta se holedbal "tajnmi zbranmi", kter sraz neptele na kolena; k en ch , od 13. ervna byl Londn bombardovn raketovmi stelami V- 1 v takovm mtku, e to pip u, kdy vrcholila vzdu n Bitva o Britnii. Hitler argumentoval, e Rommel by mohl zadr ova t neptele do t doby, ne posily zaujmou postaven na frontov linii, a poda-li se oekv neptele v Pas de Calais zlikvidovat u na pl ch jako u Dieppe v roce 1942, budou Nmci v ocela jin pozici. Rommel odchzel ze schzky tak nezvratn pesvden Hitlerovou logikou - a Rugge, jeho nmo , nedviv kroutil hlavou nad "irm magnetismem", kterm Hitler na Rommela psob. Na zch erbourgskho poloostrova bylo ov em u pozd, to pipou tl dokonce i Hitler, a proto povolil tup za boje do pevnosti, kterou mli udr et do poloviny ervence, ne Rommel zformuje sv pancov divize k protitoku na britsk sektor. Obdob klidu, kdy Dempsey sousteoval sly k novmu obchvatnmu toku na Caen bez podpory t ombardr, Rommelovi vrtilo sebedvru. "Rychl prlom neptele k Pa i je nyn st mo n vna. "ekme velk posily." Pipou tl sice, e na mnoha mstech bitva probh "nedobe", cho vden, " e ve vt in ppad se to rozuzl samo, a j se dvm do budoucnosti s men zko Aby v ak mohl sv pancov divize peformovat, musel je sthnout z frontov linie. To kvli kmu tlaku na Caen nebylo ped pjezdem posil mo n. Nastal tud zvod - o tomto zvod v a enhower, na rozdl od Hitlera, neml tu en, proto e ve kerou pozornost vnoval k en Anvil 16. ervna nav tvil Montyho v Creully krl Ji VI. "V ptek tady byl krl," psal Monty Phyl Reynoldsov, "ale o tom jste urit etla v novinch. "Povdl jsem mu, e si nemyslm, e o Normandie tou bt osvobozeni. Kdy si petete v novinch, e bylo "osvobozeno" dal msto enosti to znamen, e kolem nj probhly velmi t k boje, e bylo do zklad znieno - mnoh tt jedin dm - a znan poet jeho obyvatel zahynul. Takovou cenu dnes Francouzi plat," do al. "Kdy se na to v roce 1940 vyka lali, mysleli si, e se tomuhle v emu vyhnou - jen e t o se spletli." I kdy mu Eisenhower a Tedder odmtali poskytnout vzdu nou podporu, byl Monty dobr mysl i. Podplukovnk Dawnay pivezl zbytek taktickho velitelstv - "vetn dvou automobil Rolls oyce!!" - a Monty se se el s Dempseym, aby s nm probral, jak zastavit stahovn nmeckch t ank z fronty. Podobn jako u Alamejnu zmnil osu ofenzvy o 180o, i nyn nadil, aby Dempse na britskm pravm kdle u Caumontu provedl klamn tok. Ve skutenosti v ak ml z pedmost yslat erstv 8. britsk sbor, aby skuten bleskovm derem obklil Caen ze severovchodu e Epsom. tok 30. sboru na Caumont ml zat okam it, a a bude vrcholit, provede 8. sbor svj pekva d v nadji, e se Rommel zrovna bude dvat jinam. "Nebude to snadn vzhledem k mal hloubc e sektoru 1. sboru, z enho msta na ece ORNE i omezenmu prostoru v samotnm pedmost," p enal si Dempsey odpoledne 17. ervna. Nepzniv poas a obt e se zsobovnm u zatek op osmatyicet hodin a "akoli velice chci, aby 8. sbor zahjil svj tok 22. ervna, bude to v tak krtk dob nesporn velmi obt n." Bradley se k sil svch americkch sil stavl vzhledem k obt nmu Collinsovu postupu na Che urg stejn realisticky. "Jak vte, neptel si vybudoval na poloostrov daleko mohutnj sl jsme oekvali. To n postup zpomalilo," omlouval se Eisenhowerovi. Zadil u , aby Collins ostal dal divizi, jakmile se 20. ervna vylod, prozatm v ak domlouval s Montym mo nost p pedmostm na Omaze dal ti divize "aby Gerow a Corlett dostali po jedn a tu tet mla a atm v zloze". Kvli nutnmu peskupen sil bylo nutn, jak si Monty zaal uvdomovat, aby nedo lo k dal mu zumn ohledn pozemn situace Spojenc a jeho vlastn strategie. Fze jedna skonila. Usoudi nastal as sepsat ern na blm, i za cenu, e dopadne jako pedant, zhodnocen stvajc si koncepci vvoje druh fze; tento psn tajn dokument pjde Eisenhowerovi, nelnkm brit

isterstvo vlky a do Washingtonu - byla to vlastn upraven verze plnu, kter pedlo il na s velitelstv u Svatho Pavla v kvtnu, ti tdny ped invaz. st osm BOJ ZBLZKA

Monty, Bradley a Dempsey, Normandie, 10. ervna 1944 Revidovan verze

"Dnes mme D plus 12," zaal Monty svou zprvu 18. ervna 1944, "a bojujeme nepetr it od 6. rvna." Pak pokraoval: Po celou tu dobu jsme postupovali podle pvodn direktivy, kterou jsem vypracoval v Anglii, a vsledkem je: a) obsazen a dr en dobrch pevnch pozic v Normandii b) propojen jednotlivch der do jedin celistv oblasti a jej dobr zabezpeen

c) udr en iniciativy, pinucen neptele, aby zlohami ucpval dry, odr en v ech jeho pr d) nhrada na ich ztrt na u opt v pln sle ivotech a vojensk technice do t mry,

e divize i obrnn jedno

e) zdrav administrativn situace.

Po "obrovsk intenzit prvnch nkolika dn jsme museli zpomalit tempo operac," shrnul, aby chom "mli jistotu, e bez obt dok eme elit neptelskm protitokm" a "soustedit na i otenho deru. To v echno je v podku," konstatoval. "Nyn v ak jsme pipraveni pokroit dl a sklidit rod Akoli si tedy Rommel byl jist, e dok e zvldnout spojeneck pedmost v Normandii, Monty n ak byl stle pevnji pesvden, e si s Rommelem dok e poradit. V popisu "v eobecn situace menal, e i kdyby si Rommel zavolal zlohy z Bretan a odjinud, "stle mu bude chybt dobr pchota k vystdn tankovch jednotek, tak aby se mohly zformovat k podnmu protitoku". notky na Cherbourskm poloostrov nemaj nadji, tak e se bude muset "rozhodnout, bude-li o Cherbourg dl bojovat". Akoli Rommel "ani jednou nepevzal iniciativu, disponuje do st znanou silou, aby mohl provdt mstn protitoky a zdr ovat pln rozvinut na ich pln. mile nepteli jeho 'oddlovac' taktiku zatrhneme, bude mt velk pot e dt toho dohromady tek, aby se mohl znovu stabilizovat. Pak se zane vynoovat star 'natahovac' taktika, kter mu dala na frak na Siclii." V dan chvli "na e vlastn armdy hled do rznch smr. budeme CAEN a CHERBOURG a v echny armdy se obrt jednm smrem, bude mt neptel velik po budeme mt velikou anci, " pedpovdal, " e nmeck armda pijde a k nm a my ji porazme U a LOIROU." Clem Spojenc tud bylo dokonit obsazen Caen a Cherbourgu a ob armdy obrtit stejnm sm rvn krok v celm vvoji na ich pln. CAEN je skuten klem k CHERBOURGU," prohla oval. "J uvoln sly, kter jsou nyn zaujaty zabezpeovnm na eho levho kdla." Dempsey a Bradley naprosto pesn vdli, co Monty tou vtou myslel. Ale generl Collins, kt er tu il, e si dobyt nmonho pstavu vy d nesmrn boje, to okomentoval okdlenm v j mu zatelegrafovat, a nm ten kl po le!" Montyho tst vyprchalo

Collins pedvdal tuh boje o Cherbourg a Dempsey se obval, e boje o obsazen Caen budou j e t daleko tu - dokonce na Montym chtl, aby pln Epsom pozmnil. "18.30 - VV na mm tb

l si do denku 18. ervna. "ekl jsem mu, e jsem do el k zvru, e tok 8. sboru z pedmost obou ek je pli riskantn. Pedmost je pli mal, aby se v nm jednotky mohly uspokoji a na rozmstn dlostelectva VCHODN od obou ek nen dost prostoru. Komunikan linie bud mostech a hroz nebezpe, e neptel, kter je v tomto sektoru velmi aktivn, na e zazen zatkem toku. tb celou vc rno velmi peliv provil." Dempsey vidl e en v nvratu k gii soustedn celho nporu na pravou stranu, do sektoru Caumontu, a pedsunut 8. sboru p operujc 30. Ml Monty odmtnout Dempseyho nvrh a msto toho mu poskytnout vc asu na vytvoen lev pol kle t, msto aby v echno vsadil na jednu kartu? Je snadn hodnotit to zptn, vme-li, e D yho pln naprosto selhal a e Caen nakonec padlo teprve, kdy se lev polovina kle t z vcho u nakonec pece jen vytvoila, ov em o cel msc pozdji. Mimoto je nesporn, e Monty, nad adnm spchem Overlordu, nezv il dostaten problmy boje v obt nm ternu normandskho bo umontu. Kdy 19. ervna psal Simpsonovi na ministerstvo vlky o zmn plnu, oividn uva ova odmnkch pou t. "Bude to bleskov tok, podporovan ve kerou dostupnou vzdu nou silou - na EL HAMMY," tvrdil - u El Hammy toti Monty v bitv o Mareth uprosted bitvy pevedl obr nn sbor do tvaru vnitrozemskch kle t a ml vtzstv v kapse. Normandie v ak nemla s otevenm ternem pou t nic spolenho a dokonce i Monty uznval, e nedoshne jedinen spoluprce vzdu nch a pozemnch sil, kter stla u zrodu spchu u El Ha blm s Druhou armdou je v tom, e na jejm tbu nem nikdo sebemen pont o praktick str s letectvem v pozemn bitv; proto pjm Dempseymu Charlese Richardsona, aby je to nauil. Obvm se, e Chilton se na nelnka tbu velk armdy nehod; ale zkusme to a snad se n V rozkaze z 18. ervna Monty pijal Dempseyho nvrh, aby jeho americk kdlo mezi Caumontem a Cherbourskm poloostrovem zstalo v obrannm postaven; krtce nato v ak vydal "revidovan ou verzi", proto e pi la zprva, e Collins poloostrov odzl. Monty proto usoudil, e Bradl nemus ekat na dobyt Cherbourgu a m e rovnou zahjit vpad k Bretani. Pev n st Rommel vzna u Caen, a proto chtl, aby se Bradley zaal tlait na jih, dokud je vhodn doba. "Je dle it, aby [Prvn americk] armda neekala, a bude CHERBOURGU dobyto, ne zahj sv ope dnm smrem. Jakmile se zformuj, zanou rozvjet operace k LA HAYE DU PUITS a COUTANCE. P ozdji, a budou mt k dispozici vc jednotek, roz tyto operace o GRANVILLE, AVRANCHES a E." Uva oval dokonce o vysazen divize para utist u Saint-Malo, aby se Pattonova Tet armda do tala do Bretan rovnou tudy - tempo operac by se zrychlilo, proto e by se Tet armda octl a v zkm kontaktu s Prvn a v echno by se zjednodu ilo." Prv v tomto okam iku se v ak tst, kter a dosud stlo na stran Spojenc, obrtilo a bi ii se zmnila ve vytrval a zniujc arvtky jako u Alamejnu, pi nich ztrty nemrn nar v tkot ve spojeneckm tlu dal Montyho krev. "Tohle poas je pmo peklo"

"Vera (v pondl) byl p ern den, d , chladno a siln vtr, tak e na pl ch se nemohlo oval Monty Phyllis Reynoldsov boui, kter se pihnala 19. ervna a ohrozila cel spojeneck harmonogram v Normandii. Montyho to v ak nezkru ilo, proto e dobe vdl, co zakou ej lid d Anglii. "zen stely zejm psob v Londn senzaci a tak jist ztrty. Podstatn je, ab ikait, mus zachovat klid a njak to petrpt." Lid v Anglii nezpanikaili. Existuj v ak dkazy o tom, e mnoho politik a tlovch tb a noc nyn Eisenhower trvil ve stsnnm protileteckm krytu, a kdy zjistil, e se Montyho pl a ofenzvu opt odkldaj, zachvtily ho pochybnosti. Od 14. ervna se znovu a znovu vracel k Anvilu. 20. ervna, den po boui nad Kanlem, se svm zkostem zcela poddal a nalhal na v rchnho velitele ve Stedomo, generla Wilsona, aby nadil spustit Anvil - akoli nebyla n , e by se vyloovn mohlo zahjit dv ne v pli srpna. Monty vdl, e Eisenhower je netrpliv a nervzn, a s rostouc malomyslnost sledoval, jak ozpoutan ivly pusto peliv promy len plny. "Tohle poas je pmo peklo", psal Simpson erstvo vlky 20. ervna odpoledne. "Vera cel den zuila boue; dnes tot ; nic se nem e vy V echno, co potebuji k pokraovn v drazn ofenzv, je na tch lodch; zvl musm mt k odn dlosteleck munice; dok eme-li je dostat ven do ztej ho rna, budu v pohod; nebud budeme muset tok odlo it - co bude velmi zl, proto e ka d odklad pomh nepteli. Jsem nyn 5 dn za odhadovanm nahromadnm vojsk; v echno kvli poas. Nem eme v takov i t 'moru e'. [mulberries, plovouc uml pstavy]. Ale," dodal rezignovan, "lovk nem e m stup na Cherbourg probh vborn, a a ten pstav budeme mt v rukou, nesmrn nm to pom Podstatn je, e odklad, kter nm vnucuje poas, dv nepteli to, co tolik potebuje, tot

ven dal ch diviz, a my vme, e nkter jsou u na cest. Je to v echno podn svzel." De Guingandovi veer telegrafoval, e Dempseyho "bleskov tok" 8. sboru se nebude moci uskutenit ped 25. ervnem a "ka d dal den patnho poas bude znamenat odklad o dal d e Eisenhowera a pes Simpsona na ministerstvu vlky tak nelnka imperilnho generlnho 22. ervna na schzce s nelnkem tbu generla "Jumbo" Wilsona byl Eisenhower v alostnm "ekl, e chce ANVIL a e ho chce rychle, " telegrafoval generl Gammell Wilsonovi - bez ohledu na to, e Anvil naru celou spojeneckou ofenzvu v Itlii a Montgomerymu, s nm se tom odmtl poradit, dnou okam itou levu nepinese, i kdyby ho Eisenhower sebevc vydval soust v eobecn strategie Overlordu. Bradley nad mizernm poasm truchlil stejn jako Monty. "Pkn ho [neptele] prohnme a ne ovolit pestat," poznamenal si 19. ervna, kdy mu vlny smetly plovouc pstav; "iniciativu mme my a musme ji udr et." Mo n e Nmce opravdu prohnli, ti v ak nevypadali, e by ztrceli dech. Zatmco Spojenci m mezit poet salv t kho dlostelectva na ptadvacet denn i mn, neptelsk ostelovn b ektoru slilo. A dosud Monty odmtal spt jinde ne v karavanu, na kter byl zvykl, pod Rom elovm portrtem; nyn v ak musel strvit noc v pikrvce na dn zkho zkopu. Eisenhower ml na 20. ervna naplnovanou nv tvu Bradleyho, ale v tom mu p ern poas za Bradley bez munice a posil znovu zru il Montyho rozkaz o souasnm vpadu na jih ke Cou tances a Bretani. "'Zstame sedt, kde jsme, zakopejme se a vydr me, dokud tady ten [ch erboursk] poloostrov nevyistme,'" citoval ho jeho pobonk. "'Je nalhav teba co nejdv by nm sem vci chodily rovnou ze Stt, a ne oklikou pes Anglii." Den co den lenov tbu ustaran sledovali barometr; 23. ervna se dosplo k rozhodnut, e i do americkho sektoru bude nutno dopravit letecky a kabot n plavidla budou vyta ena na beh, msto aby se zbsile zmtala na kotv na otevenm moi. "Star dnes vypad mrzut," n sen do denku u ponkolikt. Monty, v obavch, aby brit t generlov neztratili kur , si pede l den svolal velitele v diviz. "sp n se nm podailo pithnout nmeck zlohy ke CAEN, ili do vchodnho sekto pozic, " poblahopl jim. Byl rozhodnut podat jim jasn obrzek, jak na tom Spojenci jso u. "To sn ilo tlak na americk sektor a vsledkem je, e v tto chvli dr me cel Cherbours trov s vjimkou samotnho pstavu." Po dobyt Cherbourgu se Bradley vrhne na jih, do Bret an. "Amerian," prorokoval Monty sebejist, "to zvldnou celkem snadno, pokud Druh britsk armda bude Nmce dl poutat v bojch na tto stran." Byla to tedy spojeneck bitva a ka d ztracen britsk a kanadsk ivot byl polo en za zdar s eneck operace, kter mla umo nit americk armd proniknout do Bretan. Jakmile toho bude d no, pedpovdal Monty, bude neptel muset uinit dle it rozhodnut: A. Pesunout nmeckou armdu na jih a na zpad od SEINY a svst v tom mst velkou bitvu, nebo B. Zstat stt za SEINOU.

Monty byl osobn - jako u nkolikrt pedtm - pesvden, e Hitler za dnou cenu nepipus nad svm vojkm, aby bojovali ze v ech sil, jak to udlal u u Alamejnu, v Tunisku, v It a vchodn front u Stalingradu. Nadchzejc fze bitvy proto "nebude tak snadn", varoval M y. "Nepzniv poas ns zdr elo o 5 a 6 dn a nepteli poskytlo as, aby proti nm shrom oslil zlohy o ti divize." Na vchod od Caen ml Rommel nyn na frontov linii ti divize, d a do Caumontu byly rozvinuty tyi tankov, "21., 12., Panzer Lehr, 2. panc."; zatmco proti Amerianm stla pouze "podivn sbrka diviz a rznch kousk" a na Cherbourskm poloo aly odznut cel tyi p divize. Bohu el krize spojeneckho zsobovn poskytla Rommelov hy ti divize: 1. SS panc. JZ od EVRECY 2. SS panc. ji n od SAINT L 353. p u Priers

"Je zejm, e ns chce zadr et v sektoru CAEN," uva oval Monty. "A e se oto na SAINT L a CE, proto e ho americk npor ji nm smrem tla ke GRANVILLE a AVRANCHES..." Pokud v ak Spojenci nezanou dlat chyby, nemaj Nmci anci uspt. "Dospli jsme do stadia, je teba vylo it karty na stl," oznmil Monty. "Poten chvatn prnik do vnitrozem s ob nch pozic je za nmi. Neptel se 'zpevuje' a sna se kolem ns vytvoit kruh." Spojenci m pobe Normandie tiadvacet diviz, Nmci devatenct, z toho sedm bylo elitnch pancovch

h grantnickch. Kdyby se Hitler rozhodl sthnout sly z ostatnch sektor podl Atlantskho u, mohl by proti Spojencm postavit celkem tia edest diviz, co se sice neodv il udlat, na mnoha mstech hrozil spojeneck oboj iveln tok, ale dvalo to obrzek toho, co maj Spo ci proti sob. Kdyby dokzali nmeck armdy dl zatahovat do dlch boj a niit je ze zem hu, nebylo by o vsledku bitvy pochyb; bude v ak t k a nron. "Dospli jsme tedy do stadi y je peliv plnovn operac nezbytnost," nabdal Monty. "Nesmme pipustit sebemen stu musme udr et." Rozmis ovn Prvn kanadsk armdy v poli se zpomal a do pli ervence, kdy j Druh armda olnit prostor. Toho se doshne dobytm Caen a obsazenm zv enho ternu na jihu. Za tmto t k Bradley vyraz na Breta. "Hlavnm rysem," shrnul Dempseyho nadchzejc operaci Epsom, "b ude siln tok 8. sboru pes pozice prav brigdy 3. kanadsk divize. Fronta se nm 'stmelila a musme vnovat velkou pozornost, aby nm vydatn pozemn a vzdu n stelba zajistila spc esm zat, dokud se 8. sbor kompletn neshrom d: tj. 15. DIV., 43. DIV., 11. obr. DIV., 4. obr. brig., 31. obr. brig. V t chvli cel armdn fronta vzplane a nedopeje nepteli oddech, dokud se neoctne v zkch." Generlov vstali a nasadili si brigadrky. Jak vidno, ekaj je velk boje. Chytit neptele pod krkem

Zatmco se dstojnci Druh britsk armdy pipravovali na mohutnou bitvu s pev nou vt ino pancovch diviz, Bradley, kter pi el o 'moru e' a ktermu nepichzely zsoby ani posil svden, e mus pejt u Cherbourgu do defenzvy a e i po dobyt pstavu bude potebovat ofenzvu zahj. Budou Britov s to zadr ovat pancov divize na vchod po celou tu dobu? Monty se rozhodl z istit, dok e-li Bradley americk harmonogram trochu popohnat. "Ze v ech sil jsem se sna i l pimt Prvn americkou armdu, aby v zvru obsazovn Cherbourgu zaala rozvjet npor na UTANCE," svil se Monty nelnku Imperilnho generlnho tbu siru Alanu Brookeovi po roz Bradleym. "J sm nemm pochybnosti, e se to mohlo v malm mtku zahjit a postupn zvt o y to v ak nechtl riskovat, akoli vlastn o dn riziko ne lo; jedin, co musel udlat, byl a obratn peskupen." Navzdory zklamn Monty projevil pochopen - stle vce se sklnl ped bojovmi vkony ameri "Musm Ameriany nechat v klidu a dt jim as na ppravu," vysvtloval Brookeovi. "Jakmile e zformuj, bojuj jako div. Skuten jsem si je oblbil, a kdy si lovk zsk jejich dv cokoli. Nakonec to v echno dopadne dobe," prorokoval s dvrou, proto e odklad mo n dokonc Bradleymu jeho kol na ji n front usnadn, budou- li do t doby nmeck zlohy budou vta e oj s Dempseym okolo Caen. Monty pova oval za obrovsk vkon, e Druh armda dokzala na sv front zadr ovat tyi nm celch sedmnct dn od zatku bitvy - dle ne u Alamejnu. Uvdomoval si, e nutnost pokra tom je t dal dva tdny, ne Bradley zahj svj ji n prlom, na Dempseyho klade nesmrnou i pijmout kvli v eobecnmu plnu Spojenc. "Amerian si vedou velice dobe," napsal nazt i v ele Osm armdy, siru Oliveru Leeseovi. "Bradley je prvotdn arm. vel. a je v dy ochot n nemu se piuit; stejn jako Bimbo [Dempsey]. Oba jsou velmi nezku en, zvl t v otzce ale dychtiv se u a stle na tom pracuj. Chovm obrovsk obavy, e Harry Crerar [velitel n kanadsk armdy] tak dobr nebude; sna m se ho proto od v eho dr et mimo, jak nejdle to Georgie Patton," pedpovdal, "asi bude trochu problm, a se zapoj do boj!" Ztrty zatm inily "mn ne polovinu na eho pvodnho odhadu", bylo hodn rannch, ale zab uze 2000 britskch a 3000 americkch vojk. Vzhledem k tomu, e se "za ti tdny na pl ch" lo titvrt milionu spojeneckch vojk - nen to patn prce," poznamenal Monty. "Celkem n ou dva miliony!!" Z britskch diviz byl Monty nejspokojenj s 50., kter velel generlmajor Graham, akoli, dodal, "maj pli mnoho ztrt". 51. skotsk divize u nebyla tak dobr: "51. DIV. pod Bull Smithem si nevede tak dobe, ale nepochybuji, e se zlep , a se trochu usad a Bullen si v sedle zvykne. 3. kanadsk DIV. zaala dobe, ale te jsou trochu nesv; skopt odstelova aj v zdech, jim drobet cuchaj nervy." Podle Montyho mla ka d divize sv siln i slab strnky a se v emi navzdory vysok funkci v le pozemnho vojska zachzel jako starostliv otec. Nezasvcencm to obas pipadalo jako zas hovn do kompetenc jednotlivch velitel - tak to kupkladu bylo pi Montyho projevu k vel lm diviz a sbor Druh armdy. Dempsey v ak takov "zasahovn" ochotn pijal, proto e nav ovenm protokolu a pedhzkm zlch jazyk, to byl hmatateln doklad Montyho "pevn ruky" i j odhodln zajistit, aby jeho zmry chpal ka d jeho podzen.

Nazt 25. ervna, kdy se tanky a vojci britsk ofenzvy Epsom pesouvali do naplnovanch onty zatelegrafoval Eisenhowerovi, e "bleskov tok 8. sboru zane ztra v 07.30 hod., a jakmile zane, budu pokraovat v bitv na vchodnm kdle, dokud to jeden z ns dvou nevzd, my to NEBUDEME. Dok eme-li neptele pilkat na Druhou armdu," pipomnl Eisenhowerovi hla " usnadnme situaci Prvn armd, a bude toit na jih." e to tehdy Eisenhower chpal, dokazuje dopis, kter Bradleymu poslal tho dne veer: "Co n ejupmnji doufm, e ztra [26. ervna] dobudete Cherbourg. Jakmile toho doshnete, musme avy na velmi rychl tok na jih. Neptel hromad sv sly a nesmme mu dovolit, aby ns v se poloostrova uzavel. Druh armda rno zato a posily neptele by se mly pesunout tam. ad dv ple itost, kter nemus vydr et dlouho, " varoval. "Vm, e u v tom smyslu mte r erla Montgomeryho; chci proto pouze pipomenout, e s nm bez vhrad souhlasm a e vm, e olu splnte odhodlan a staten." Montymu Eisenhower napsal s toto nm porozumnm; "Pln doufm, e Bradley dok e rychle zlik at nepodky v Cherbourgu a obrtit se na jih, zatmco vy budete neptele dr et pod krkem na vchod." Takov kongeniln vztah mezi nejvy m velitelem a vrchnm velitelem pozemnch sil v ak nane mt dlouh trvn. pinav prce

Pozd 26. ervna Monty radostn hlsil Eisenhowerovi: "M eme oficiln prohlsit, e CHERBOU rukou Prvn armdy a neptelsk velitel byl zajat." Navzdory "velmi patnmu" poas s tak oblanost, e vzdu n podpora nebyla takka mo n, zanal v t dob Dempseyho prudk tok. bhat cel den a celou noc; jsem pipraven s neptelem na svm levm kdle bojovat kdo z ko ak dlouho bude chtt." 27. ervna po schzce s Bradleym "ohledn taktiky nebo strategie, kter by se od tohoto bodu mla pou vat," Monty poslal svho vojenskho asistenta podplukovnka Dawnaye do Anglie s osobnm dopisem pro Brookea. " koda e se poas zhor ilo, prv kdy jsme potebovali, ab hezky," st oval si. "Ml jsem v plnu zahjit ofenzvu Druh armdy 20. ervna a pi pknm o dokzali - a Nmci by pi li o ten dodaten as, kterho vyu vaj k obstarvn posil. Zahjili jsme ji vera (v pondl); bylo o klivo, nzk oblanost a d , tak e na e letadla ovat; vzdu n sly hraj v plnu dle itou roli, a byly proto snahy operaci odlo it; jednotky u byly zformovan, a proto jsem to nadil spustit, s letadly nebo bez nich; a lo to - s p n. Nemohu Rommelovi poskytnout u ani minutu, aby se lpe zorganizoval, " vysvtloval Mon ty. To ho pivedlo k hlavnmu plnu:

Myslm, e mj generln pln celkem slu n zraje. V echna kvalitn technika neptele vetn iz se stahuje na frontu Druh armdy - pesn podle plnu. To znanou mrou ulehilo lohu P ick armdy.

Daleko vc ne zdr en zpsoben poasm a stle velmi obezetnm pstupem generla Bradleyh joval problm spojeneckch vzdu nch sil:

Posledn dobou mi nejvt starosti dl mo nost, e nebudeme moci v pln me vyu t na ob vosti a nesvrm mezi leteckmi "barony". Nejhor "ertovo kvtko" je Mary Coningham, znm h elmi dobe a je to patn lovk, neupmn a stra n zvistiv. Mezi nm a L-M [Leigh-Mallor tl tenice. L-M toho moc o vlce nev, ale je to slu n chlap a udlal by cokoli, aby pomoh yhrt vlku; nem ale dobr tb a zdr uje se zbytenmi detaily, kterch by si vbec neml v e poctivou hru. Mary [Coningham] trv ve ker as pokusy L-M "zavait" a nahzet mu klacky pod nohy; je mu t milej ne vtzstv ve vlce; zn svj obor vborn, ale je to nramn nebezpen chlap. T e v echno dr et na sprvn cest, je Tedder; jen e je slab a nic s tm nedl; nebo sp th jeden provaz a pomh mu intrikovat proti L-M. L-M tud m co dlat, aby si udr el vlastn pozici. J osobn jsem si umnil, e se cel t budu vyhbat obloukem, ale zrove nehodlm prohrt bitvu; a ten, kdo udl cokoli, aby mi p mohl, je L-M, kter netrv ve ker as podr enm druhch. Zatm se nm vede dobe. Nkolik hodin denn v ak promarnm dohady s tborem oponent a zaji nm " rlivost letc" neprohrla bitvu. Je to podivn svt, co? Oekvm ale, e k vye en v e uvedenho m ete vznamn pispt, p

Va ich kruzch jsou podobn ppady na dennm podku!!!

Tak e byly - a nejhor z Brookeovch problm byl Winston Churchill, nladov, nevypoitat eliko se spojeneckm vzdu nm silm nedailo zlikvidovat Hitlerv bombardovac program V- 1, k hluboce znepokojen mu . Monty byl ov em odhodln dr et se pvodnho plnu, a u mu letectvo pom e, nebo ne. "Bitva mi dobe," pokraoval ve zprv Brookeovi. a) Cherbourg byl definitivn dobyt; vera odpoledne (26. ervna) byl zajat neptelsk velit el, m organizovan odpor skonil.

b) Na front Druh armdy prorazil 8. sbor na 400 yardech [360 m] neptelsk pozice... Prvn den (26. ervna) doshl osy GRANVILLE- MOUEN, na eleznin trati z VILLERS-BOCAGE do CAEN . Dnes (27. ervna) se 15. DIV. posouv kupedu k dol ODONU a pevn doufm, e ztra (28. uvidm 11. obr. DIV. v ESQUAY...

Jeliko zkladnm clem Dempseyho toku bylo donutit Rommela, aby sv hlavn sly - pedev m vrhl na vchodn kdlo, Monty prohlsil: "Nespou tm pohled z podezel neptelsk koncentr iviz SS v oblasti ALENON-EVREUX. Ta toti m e znamenat, e ns ek pinav prce v podob ru. Inu, uvidme. Mm a dosud shrom dnu velkou britskou slu a jsem pipraven pokraovat v na levm boku, dokud se Nmcm bude chtt." Bude-li Rommel zaujat boji ve vchodnm sektoru, bude Bradley moci do ty dn zahjit opo d r na jih, proto e Cherbourg u je v jeho rukou. "Mj prav bok... je rovn velmi siln. Prvn merick armda proraz na jih 1. ervence," odhadoval. "Cel situace zan bt daleko zajma mj as a celou pozornost a dozor nad bitvou hezky zblzka, abych ml jistotu, e se bitva odehrv tak, jak potebuji." V noci 27. ervna Monty telegrafoval Brookeovi, e 8. sbor dorazil k ece Odonu a e dou f, e Dempseymu se poda umstit p t den 11. obrnnou divizi na "pahorek Esquay" - vysok ern mezi ekami Odon a Orne (kta 112). Rozhodn nedal najevo sebemen zklamn nebo rozlad Dempseyho omezenm postupem - Rommel toti reagoval pesn podle jeho zmr. "Sna m se seh i v mst a) psa a b) prek kanrk," psal spokojen Phyllis Reynoldsov. "Myslm, e domc akovm tulckm ivot v poli, jak tu vedeme, dobr vc." Jeho asistent, kter vezl dlouh d ookeovi, se ml zastavit u pan Reynoldsov a povdt j "v echno o na em ivot v Normandii. rstvho mlka, kolik chceme, a mslo a sr, je to tady bohat mlkrensk kraj. Ale, " post , "drbe neprodaj ani za nic." Prudk boje pokraovaly i 28. ervna a 8. sbor toho veera po obsazen severn sti pahorku uay, pe el do obrann pozice. Nazt v poledne byl Monty pesvden, e jeho strategie m tehdy Rommel vrhl do boje 1. a 2. pancovou divizi SS, aby odrazil britskou ofenzvu na vchod. "Od 26. ervna, kdy zaala na e ofenzva na vchodnm boku, jsme tam pithli u ivize," liboval si v hl en Brookeovi zlibn. "Momentln se mj postup zpadn a jihozpad sna zadr et u est pancovch diviz. Ode dne D jsem se sna il ve smyslu generln taktik eptele co nejvce na vchodnm kdle a usnadnit tak operace na zpadnm. Proto jsem se st ac spokojen." Vzdlenmu okolnmu svtu se to mohlo zdt podivn, vzhledem k relativn malm "ziskm" mohut u britskho 8. sboru, ale vzdlen okoln svt ml tendenci vnmat Montyho jako britskho vel le a vt inou si neuvdomoval, e ve skutenosti vel v em pozemnm armdm Spojenc. e tato fungovala, dokazovaly nejen pancov divize anga ovan v dlch soubojch pi ucpvn dr u, ale tak Rommelova hl en na vrchn velitelstv Wehrmachtu. 26. ervna uvedl, e zatmco k slbnut bojov intenzity neptele" na americk front (s vjimkou Cherbourgu), Britov "z na obou stranch TILLY SUR SEULLES po intenzvnm bombardovn a odpovdajcch ppravch ve podl 7 km dlouh fronty a podailo se jim prorazit do hloubky 5 km. Neptel v tchto bojch utrpl vysok a zva n ztrty, jak sm piznv, a od 6. 6. ztratil 750 obrnnch vozidel. N y jsou ov em rovn nemrn velk." Nmci a dosud zaregistrovali 43 070 padlch a nezvstnch, vetn esti generl, edesti t ojnk generlnho tbu - co se zhruba rovnalo ztrtm Spojenc, kte v ak nemli jako Nm ozice. Mimoto Rommel a nelnk jeho tbu, generl Speidel, byli pesvdeni, e soud podle l a zji tn zpravodajsk slu by v echno "ukazuje na vpad z oblasti severn a severozpadn smrem na PA ". Tato hrozba v kombinaci s mo nost dal ho oboj ivelnho vylodn Spojenc em a Sommou zcela pev ila nad jinou hrozbou - e po vyi tn Cherbourskho poloostrova m sunout sv sly k jihu a postoupit ke CARENTANU a PORT BAIL, aby odtud zatoil na jih a

ze v eho nejdve se zmocnil linie SAINT-L - COUTANCES" a dle "s mo nost toku z oblasti od CARENTANU k JZ ke znmmu cli [tj. k Bretani]". To posledn ml Monty skuten za lubem. Prv v tomto stynm bod mu v ak 26. ervna 1944 g ley s politovnm oznmil, e bude muset americk tok znovu odlo it. Ncvik americkho prlomu

Bradley vdl, co bude znamenat dal odklad americkho toku pro Dempseyho vojky, kte se s esti nmeckmi pancovmi divizemi, a velice se omlouval. "Boue v Britnii zdr ela vypl notek 7. sboru, tak e si budeme gratulovat, kdy doraz v pondl [3. ervence], " informova l Montyho. "Doufm, e tou dobou jich bude dost, abych do toho mohl jt. Krom toho si i tn herbourskho poloostrova vy dalo mnohem vc asu, ne jsem potal... Velmi m mrz, e to o jsem pesvden, e musme bt na tok dobe pipraveni, abychom nepteli nedali anci dt s jakmile prorazme jeho souasn obrann linie, a mohli ho vytlait aspo na zatek poloostro Vlastn rd bych el rovnou k tomu rohu [Bretan]. Myslm, e je to provediteln," uznval B ley, "dky tomu, e neptel vt inu svch sil shrom dil ped Dempseyho." Mohl v ak Dempsey, jeho vojci od 26. ervna bez vzdu n podpory urputn bojovali proti hou at obrnn sle Nmc, vydr et tempo operac, ne Bradley 3. ervence "provede vkop"? 29. ey zjistil, e do vavy na britsk front pibyly dal dv pancov divize: 9. a 10. SS, co , e "mezi CAEN a CAUMONTEM se vyskytuje osm PANCOVCH diviz," jak telegrafoval Monty C hurchillovi a Brookeovi. Byl to dsiv vet - cel tankov armda, nejvt koncentrace nmeckch tank na zpadn fr kerque. 30. ervna v 16 hodin odpoledne se Monty se el s veliteli obou armd na svm novm velitel stv nad vesnic Bray za lesem Cerisy v americkm sektoru . "Moje irok taktika po zskn pevnch pozic od zatku spovala v pilkn hlavnch nmec o," shrnul.

V provdn tto taktiky jsme byli velmi sp n. Cherbourg padl dv, ne neptele napadlo osily z jinch mst. Prvn americk armda pokrauje s reorganizac a formovnm; neptel ji adnm kdle je klid. To v echno je dobr; prv zisky na zpadnm kdle jsou v tomto stadiu proto e na tto stran potebujeme prostor pro na i administrativu. Tm, e jsme pimli neptele pemstit pev nou st sil ped Druhou armdu [vchodn kd em na zpadnm kdle. Na e taktika byla tak sp n, e Druh armda nyn el ohromn armd nmeckch tankovch d jsme jich s konenou platnost osm a dal pravdpodobn pibudou... Nen dosud jasn, zda Hitler hodl soustedit do severozpadn Evropy velk sly, aby zniil a Spojenc v Normandii. Mo n mu to bude pipadat jako dobr npad, a aby doshl spchu zde, ne se postupn z rusk fronty, kde se zejm sm s por kou. Jak bude jeho taktika v tomto ohledu, brzy zjistme.

Prozatm, jak Monty poznamenal, "je celkem jasn, e frontu v Normandii poslil dosti zn an a e na sebe mohutn protitok ned dlouho ekat" - obdr el toti telegram od Ultry ohle nho toku 9. pancov divize SS na Cheux, v centru britsk ofenzvy. " My takovou akci vt zaburcel Monty. "Na e taktika zstane beze zmny: a) udr et iniciativu. To dok eme pouze o enzvn akc. Za dnou cenu nesmme zstat v neinnosti. Bez iniciativy nevyhrajeme. b) nep it stup. To je velmi dle it pedev m na vchodnm kdle; neptel zde soustedil velk s ovolit, aby jich s spchem vyu il. Ka d stup na vchodnm kdle by mohl mt pm dopad n pln pro zpadn kdlo... Na e pozice mus bt neustle naprosto vyv en, abychom nikdy nemuseli reagovat na pohyb neb npor neptele; a si dl, co se mu zlb; my budeme postupovat podle plnu." "PLN V HLAVNCH RYSECH" znamenal "zadr et co nejvt poet neptelskch diviz na vchodn N a VILLERS BOCAGE a zpadn [americk] neboli prav kdlo armdnho seskupen obrtit v ir u na jih a na vchod a ohrozit tak linie stahovn nmeckch diviz na jih od PA E. Mosty pes SEINU mezi PA a moem byly znieny vzdu nmi silami Spojenc a budou udr ovny z. Mohutn spojeneck sly, kter zaujmou pozice mezi LE MANS a ALENONEM, budou v n ohro o ousteovn neptele v oblasti CAEN a jeho 'nikovou cestu' ji n od Pa e..." Ti tdny po dni D zaal Monty nacviovat americk prlom, kter pinese Zpadu vtzstv - p tm nadle zadr ovat Rommelovy tanky u Caen. Ka dmu armdnmu veliteli pidlil v tomto velk ektu roli. Pvodn, ped dnem D, zam lel proniknout s Druhou armdou ji n od Caen kvli zaj

toru pro pistvac plochy a vytvoen ttu pro Bradleyho ji n vpad do Bretan. Rommelova Caen v ak byla tak prudk, e to nakonec nebylo poteba. Rommel zjevn najisto potal, e Dr rmda zato pli daleko ze souasnho sektoru a odkryje se tak jeho protitoku, proto e r ntu, kterou mus brnit; britsk fronta toti byla do t doby tak nahu tn, e byla naprosto oniknuteln. Dempseyho kolem v ele Druh armdy proto bude: a) zadr et hlavn sly neptele v oblasti mezi CAEN a VILLERS BOCAGE b) nepipustit stup c) rozvjet operace k dobyt CAEN, kdykoli se naskytne ple itost - m dv, tm lp.

K mohutnmu protitoku neptele s nejvt pravdpodobnost dojde nkde mezi CAEN a VILLERS ale hlavn osa takovho toku zatm nen zjevn. Aby ml armdn velitel k dispozici mobiln 7. obrnn divize, kter nyn zaujm prav divizn sektor, bude ztra uvolnna z Prvn armdy a jej sektor obsad Prvn armda.

Dempsey zatm pokraoval ve he na mucholapku a Bradley se chystal rozvinout americk pe ro. S vce ne 1000 tanky a 35 000 vojky ml 3. ervence zat ji n ofenzvu. Prvn tok m vho kdla, co nejdle od msta koncentrace nmeckch tank. Dempsey bojujc s nmeckmi ta emi u Caen na ivot a na smrt, mu nebude moci poskytnout hluboko ve vnitrozem tt, s nm se pvodn potalo; americk tok se bude muset otoit na pedmost u Caumontu - "armda se sv lev strany v oblasti CAUMONTU a zam na jih a na vchod na generln linii CAUMONT-VI MORTAIN- FOUGERES." Odtud povede tok vchodn k "dle it silnin ki ovatce, FLERS". Tento pokoj neptele stejn jako britsk operace u Caen a je nadje, e pithne v echny pij d tmto tokem se propl Bradleyho nejzpadnj jednotky. "Po dosa en zatku poloostrova e prav sbor (8.) sto na zpad do BRETAN a zam na RENNES a SAINT MALO". Tento sbor se m kldat ze t p ch a jedn obrnn divize". To v ak nebylo v echno; Monty toti chtl, aby lnovat tet tok - aby se zbytkem sv armdy uskutenil irok obchvat vchodnm smrem k P Vypracuj se plny k obratu silnho pravho kdla to postupnm clm: a) LAVAL-MAYENNE b) LE MANS-ALENON irokm obloukem na jih od krajiny bocage

Byla pedlo ena taktick strategie, kter poraz nmeck armdy na zpadn front. Bradley si usel sm vytvoit vlastn tt mezi Caumontem a Fougres, ale souhlasil s tm, proto e nikdo dlal vc k zadr en hlavnch nmeckch sil ne Dempsey, kter po celou dobu hrl nevdnou, ou roli. Armdn velitel se vraceli do svch tb s podobnm vzru enm, jak se jich zmocnilo pi p u u Svatho Pavla. Tento pln v ak u nezvisel na sp nm vylodn a innm soustedn sp krat ne msc byl do Normandie navzdory ervnovm boukm pepraven tm milion vojk; to ped americkm velvyslancem v Moskv, Averellem Harrimanem, ohodnotil jako "'neslcha n vkon', nco tak velikho dosud nebylo ve vojensk historii podniknuto" a rovn se zmnil "pozoruhodn sp nm vylodn tolika vojk ve velice krtk dob". To nejhor v ak teprve ekalo. Dokonce ani Montymu se nesnilo o tak obrovsk koncentraci obrnnch sil, kter Rommel proti britskmu vchodnmu sektoru sehnal. Velk pstav Cherbour priorita Montyho plnu Overlord, byl dobyt a zdlo se, e cesta ke grandiznmu projektu, kter se mnohm je t donedvna jevil jako pouh sen, je otevena - ov em za pedpokladu, e vydr pevn nervy.

st devt ERVENCOV INTRIKY

Churchill na nv tv u Montyho v Normandii 21. ervence 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Raketov stely

ervenec 1944 ml pinst v mnoha ohledech nejvt krizi Montyho ivota. Akoli byl vrchnm velitelem nejvt ho seskupen spojeneckch polnch armd, svho nadzen senhowera, nevidl od 15. ervna, kdy krtce po zatku bombardovn Britnie nmeckmi stel il se synem jeho velitelstv. Obavy Eisenhowerova tbu z tchto stel chvlemi hraniily s p nikou. "Na e obrann opaten proti raketovm stelm ani nlety na odpalovac rampy nedokza ardovn zabrnit," napsal Eisenhowerv nmon pobonk koncem prvnho tdne. "Celkov poet i] in asi 500 mrtvch a asi 1500 v n rannch... Panuje zde znan neklid, kter perst Kdy raketov toky trvaly u druh tden, bylo rozhodnuto nejvy velitelstv rozdlit a pe zpenostnch dvod rozptlit na rzn msta. Zatkem ervence 1944 byl proto v Portsmouthu velitele vybudovn deta ovan tbor, "pedsunut velitelsk stanovi t", kde to ostatn dsto tni jinde. Eisenhower se kvli tomu nedstojnmu tku ctil trapn. "Ike povdal, e dstoj ni Amerianm, se moc nechtlo za stvajc situace z hlavnho velitelstv odj dt," piznal tn kapitn Butcher. "Vypadali jsme, jako kdy ped tmi raketami utkme." Bylo v ak skuten ajt jin msto, proto e stechu nad chodbou mezi kancelemi nejvy ho velitele a nelnka la tlakov vlna po vbuchu jedn z bomb, a kdy Eisenhower 1. ervence dorazil na Bradleyh o velitelstv ve Francii, "vyprvl o raketovch nletech na Londn," napsal major Hansen. " Psob obrovsk obt e. Ike nyn ije pod zem, jako v ichni ostatn... Vlku Nmcm sice nev vytvo velk politick tlak na vldu, aby s nimi zatoila." Jeliko mu bombardovn naru ilo b nou innost v kanceli, byl Eisenhower rd, e mohl na p out. Mimo Anvilu nyn studoval Montyho nvrh dopravit Pattonovu Tet armdu pmo do Bretan ude-li dobyto nkterho bretaskho pstavu - Saint-Malo, Brestu, Nantes, Rennes "nebo doko nce Bordeaux. Cel vtip je v tom, e musme plnovn dkladn koordinovat a hnt se co nejd ped," napsal Bedellu Smithovi do Anglie. Eisenhower prozatm v Normandii zstal, aby pihl el opo dnmu americkmu toku, a na 2. e 10.30 si smluvil schzku s Montym na jeho novm tbu v americkm sektoru. V Ikeovi doutn zlost

"Bylo typick nedln rno, slunce svtilo a generl Montgomery se i se svmi dstojnku prv z kostela," zaznamenal Eisenhowerv britsk vojensk asistent podplukovnk Gault. Eisenh owera doprovzel generl Bradley - jeho pobonk u asl nad takka cromwellovskou zbo nost i ravnost Montyho velitelstv:

Velitelsk stanovi t bylo pozoruhodn. Sam dodvky a pvsy... Monty tam nebyl, dorazil be hu, v man estrcch, svetru a s ernm baretem... Kolem jeho auta si hrla dv tata... Zelen stromy v dol, na protj m kopci na zpad k aholu zvon se msilo dunn kanondy zdola od fronty 1. divize. Montyho tb je v Bray v sek oru americkho 5. sboru. Odvedl ns k tankm typu Panther a Tiger, kter tam ml. Jsou pokryt lamintem, aby se na n ich neudr ely magnetick protitankov granty, kter pou vaj Rusov, ajsou to obi. Ten Pan shla 75 a jenom po nm sklouzla. Tankist z toho maj t kou hlavu. Potebujeme t dla.. Ode li do vozu.

V mapovm pvsu bez pobonk a fotograf Monty Eisenhowerovi je t jednou vylo il souasno strategii, jak ji 30. ervna shrnul (strojopisn kopie na nejvy velitelstv nestaila dor zit ped Eisenhowerovm odjezdem). Jasnost a logika Montyho vojenskho projektu Eisenhowera ohromila. Jednm z dvod jeho ptidenn nv tvy ve Francii bylo - stejn jako se o to pokusil Churchill v roce 1942 v pou i - poslat zprvu z prvn ruky nelnkm spojench tb Spojenc a zjistit, existuje- li mo ce urychlit. Stejn jako Churchilla v pou ti i Eisenhowera v ak zcela zskala Montyho pr ofesionalita a pesvdivost - nane tst jen dokud byl v jeho ptomnosti; sotva z Normandie

jel, padl opt za ob jinm nzorm a jinm ntlakm. "Prvn zprvy naznauj uspokojiv zisky," zaznamenal Eisenhowerv nmon pobonk Butcher 4 Proto e v ak dychtil podvat armd novin na nejvy m velitelstv maximum zprv, vrtalo o Britov a Kanaan u Caen postupuj tak pomalu, a zaal na Montyho strategii pohl et skep ky. "Monty vydal dal rozkaz, podle kterho pr ml od zatku v myslu 'zadr ovat' nmeck aen na lev front pobe nho pedmost, aby Amerian napravo mli klid pi dobvn Cherbou aby Bradley o elel [!], co na poloostrov obsadil, a poskytl prostor 'administrativ'. V pede lm rozkaze to ale vypadalo, e mu jde hlavn o dobyt Caen, jen e to pod nem. Pr raci, jak ipern se um otet," po kleboval se nmon pobonk, "pikldm k denku ten ro Od tlov krysy bez bojovho vcviku a zku enost to byla pozoruhodn drzost, nemluv o tom, o oficiln denk kancele nejvy ho velitele expedinch vojsk Spojenc, kter Eisenhower ntroloval. 7. ervence v ak zmnil tn i Butcher - bylo toti jasn, e navzdory obrovskmu p nmeckch tank, kter Dempsey pilkal na britskou frontu, stoj americk jednotky ped stej blmem, akoli poetn pevaha pchoty byla v americkm sektoru 3:1 a tank dokonce 8:1. Tank k mly v krajin bocage velmi omezen pole psobnosti, jak pozdji vzpomnal velitel 7. amer ickho sboru generl Collins:

Ani my ani Britov jsme nebyli zvykl na pek ky, kter ady strom a dlc linie mezi mal ve Francii pedstavovaly - byly to opravdu pek ky! Poskytovaly fantastick kryt a vt inou dly dvojmo. Jinak eeno, jedna ada strom oznaovala hranice jednoho pozemku, pak nsledov al zk ps volnho prostoru a hned za nm dal ada strom, ale ten prostor mezi nimi se mo u t jako spojovac zkop a tak se tam dal umstit minomet. Bylo t k zjistit, v kter z t ac se skrv minomet - a pitom byly zatracen inn, tyhle nmeck minomety!

Collins si nevzpomnal, e by se byl kdy pozastavil nad v americkch ztrt. "Na prvn pohl bylo jasn, e brit t velitel jsou nepomrn opatrnj - Britnie ov em byla ve vlce u d kdy my jsme do n teprve vstoupili, a mla u s mimodn t kmi ztrtami ze Severn Afrik podn nskok, tak e ty na e byly pod relativn lehk." I pesto pipadaly temperamentnm boje v bocage k uzoufn pomal - a Eisenhowerovi prv tak. "Zaali jsme toit na jih 3. [ ce] s 8. sborem a 7. sbor se pipojil s dal diviz 4. ervence," hlsil Eisenhower Marshal lovi. "Obzvl t dychtiv jsem chtl nav tvit tyto sbory a jejich divize bhem operac. Prb mi obt n a piny jsou ti. Na prvnm mst je jako v dy bojov kvalita nmeckch vojk. ny. Na e ofenzva se mus probojovvat z velmi tsnch prchod mezi mokinami a proti nept m k dispozici pirozen opevnn v podob dvojitho ivho plotu, protnutho pnm pkope sti metrech. Tet pinou je poas..." Montyho trpliv a neustle se opakujc pln tu nic nesvedl. "V Ikeovi to u njakou chvli alo a dnes vybuchl v dopise Montymu, kde mu de fakto nadil, aby sebou mrskl, ne nepte l na e sly neprody n odzne v pedmost. A zahj ofenzvu a Ike e ho v tom v emo n pod lo teba," zapsal Butcher do denku. "Monty se celou dobu dr sv typick vlastnosti, ktero u je superopatrnost." V Eisenhowerov dopise Montymu bylo ve skutenosti mnohem vc hlub ho pochopen, kter Butch rm tohoto svta mlokdy dojde. Na nejvy m velitelstv expedinch sil Spojenc, kter se r v panice ped toky V-1, v ak panovalo stejn zklamn jako mezi tmi, kte z dlky za moem i vrcholc bitvu u Alamejnu: rostouc obavy z patov situace. Obavy z patov situace

Eisenhowerovy obavy byly nefal ovan a upmn. Monty se sice na svm tbu tvil velmi klid v ak zejm, e bitva v Normandii neprobh tak dobe, jak tvrd. Druh armda na levm boku h pozic plnila roli mucholapky, kterou j Monty pidlil, na vbornou. Skutenost v ak zst e se britsk sektor se navzdory pevaze v potu tank neroz iuje, m dochz k velkmu h esu morlky nkterch diviz. U 15. ervna musel Monty omezit nadmrn hustou s dstojnk, kte psali "okam it situa m velmi drazn zakzat hl en, kter zaala kolovat a tkala se nedostaten kvality na ich sk techniky, atd. ve srovnn s Nmci... Pikldm kopii dopisu, kter jsem rozeslal ohledn popla nch zprv," napsal Monty Brookeovi a Dempseymu ekl: "Takov zprvy maj pravdpodobn svdom sni ovn morlky a sebedvry mezi vojky. Obecn lze ci, e bude-li se vojensk t mme k dispozici, vyu vat dn a bude-li dobr taktika, nebude nm dlat pot e Nmce pora t vydejte rozkazy, e nadle se tato hl en zakazuj, dokud je opt nepovolm. Takov popla epsan lidmi bez odpovdnosti a s minimlnmi bojovmi zku enostmi, mohou napchat nesmrn

Jestli si ov em Monty myslel, e takov rozkaz - kter se dostal i ke generlu Crerarovi, p tmu veliteli Prvn kanadsk armdy - utsn pokliku nad kypcm hrncem, podn se sple menem Montyho velen, jak pozdji poznamenal generl Wimberley - ale od prvnch opojnch d n, kdy britsk a kanadsk sly dobyly prudkou zte pobe Normandie, nebyl na britsk stra enn dn vt spch, kter by morlku udr el na pslu n v i. Bitva o Normandii zuila telovnm z dl a minomet, vytrvale narstaly, a kdy se vta "my dr me ring, zatmco Amer sektor", bez ustn den po dni a tden po tdnu opakovala, zanala znt ponkud hlu e. Akoli byl Rommelv tankov protitok v pedmost na Odonu u Rauray snadno odra en, zpravodaj i zaali 3. a 4. ervence upozorovat, e nkter nmeck pancov divize byly posleny o p neblah znamen. Kanadsk tok na leti t v Carpiquetu skonil nezdarem ("operace nebyla dob rovedena," napsal si do denku Dempsey) a rozhostilo se ovzdu obviovn, kter u njakou skryt doutnalo. Zaalo to dopisem velitele 1. sboru generla Crockera Dempseymu, kter ho pedal Montymu. Pbh 3. kanadsk divize v mnoha ohledech odr el nevdnou roli, pidlenou Druh britsk a jako celek splnila sv koly v den D s velkm nad enm a znanm spchem," uznval Crocker.

Jakmile v ak vzru en poten fze pominulo, divize upadla do velmi nervznho stavu... Roz se pehnan zprvy o neptelskch aktivitch i vlastnch obt ch; v ichni byli trochu pli u nich malomyslnost. V ichni byli pirozen unaveni a ponkud oteseni prvnm nporem skute y, tak e takov reakce po vybiovanm vzru en ztee byla celkem pochopiteln. Prv v takov je poteba velitelskho zsahu, kter by ovzdu zklidnil. K tomu v ak nedo lo a divize vlast n odr ela du evn stav svho velitele. Ten se zjevn nedokzal vyrovnat s naptm a projevov ky navy a nervozity (dalo by se ci tm dsu), kter byly patrn ka dmu na prvn pohled.

Bylo to hodn tvrd hodnocen vkonu velitele v bitv. Kanaan sice postupn nabyli "klidu", e ofenzvn operace u Carpiquetu opt odhalila znmky rozkladu:

Te asi den nebo dva vede 3. kanad. div. opt aktivn operace... Omezen spch tto operace e bohu el pouze dsledkem nedostatenho velen a kontroly shora. Jakmile se prbh akce zaa or it, bylo opt patrn, e se nedostv klidu, rozv nho sudku ani pevnho velen.

Dempsey v doprovodnm dopise Montymu "pln souhlasil" s Crockerovou kritikou a dopor uil vmnu velitele 3. kanadsk divize. Monty oba dopisy pedal Crerarovi se slovy "Nemm k nim mnoho co dodat. Rozhodn s nimi souhlasm." Velitel "m jist vlastnosti, kter jsou pnosem," uznval. "Ale celkem vzato soudm, e nen dost dobr na mst velitele kanadsk d kanad t vojci jsou tak velkolep chlapi, e si zaslou skuten dobr generly a ty by tak ." Kanaan mo n mli pocit, e se jejich divize stala obtnm bernkem, ale Monty psn zkoum y, kupkladu ten, kter pedvdla 51. skotsk divize, v t dob u vlen vetern. Monty o ahradit milovanho velitele generla Wimberleyho, kter tuto nov zformovanou jednotku h oral ze skotsk vysoiny vedl od Alamejnu a do konce sicilskho ta en, chrnncem z let 19 , obrem ze skotsk n iny, Charlesem Bullen-Smithem. Av ak tden po hl en ohledn 3. kanads ze Monty tajn telegrafoval Brookeovi:

S ltost hlsm, e podle uv enho mnn CROCKERA, DEMPSEYHO a mne 51. DIV. momentln NEN jeschopn. Nebojuje s odhodlnm a ka d operace, kterou byla povena, skonila nezdarem. Ne hopna bojovat sp n s Nmci. Soudm, e chyba je v diviznm veliteli, a proto ho zbavuji ve BULLEN-SMITH m spoustu vbornch vlastnost, ale v ele skotsk divize se mu nedailo, a pr to ho do ela jin divize nemohu doporuit...

Generl Bullen-Smith byl posln dom tajn a tak rychle, e si ani nestail sbalit svch pt ek. V drbrn nejvy ho velitelstv se takov historky piln petsaly a postupn se nafukovaly h rozmr - provzen vzpomnkami na 1. svtovou vlku a dsivmi obrazy zkopov vlky na z r s oblibou vyvolvali pamtnci. Neblah tu en je t zvy ovaly nmeck stely V-1 a mezi v ami, dtmi a rodinami v Anglii se il nedobr pocit, tak e je celkem pochopiteln, pro se vy velitel tolik obval, aby se spojeneck armdy neoctly na mrtvm bod, a pro se nemohl , kdy u se konen pohnou z msta. "Jsem dvrn seznmen s va m plnem zadr ovat neptele a pithnout tam v echny nmeck tanky, zatmco va e prav kdlo provede tok pes poloostro a bok sil, kter stoj proti britsk Druh armd," napsal Eisenhower v "chvatnm" dopise Mon

ymu 7. ervence, kdy dostal zprvu o Bradleyho pomalm postupu a o nezdaru v Carpiquetu i nov zpravodajsk informace o poslen Rommelovch pancovch jednotek. "Av ak [americk] postup na pravm kdle byl pomal a namhav," pokraoval Eisenhower. "A t en kvli rzu krajiny a nemo nosti vyu t s maximln innost dlostelectva a vzdu nch si , e na neptelskou frontu dorazily posily, tu m e 353. div. Mezitm jsem vyrozuml od G-2 pravodajsk slu ba], e se na front proti britsk armd objevila njak pchota, co nept nout nkter pancov jednotky a zformovat z nich zlohy. Zd se mi," pokraoval, " e musme pou t ve kerou dosa itelnou energii, abychom pede li ust mrtvm bod, jinak se nm m e stt, e budeme muset vybojovat velkou obrannou bitvu na nepat nm prostoru pedmost, kter se nm doposud podailo zskat." Dky rozhodnut vzksit vylod le podle plnu Anvil se alespo vzdal alternativy s vsadkovmi zlohami: "Vzhledem k pesun , kter musme uskutenit ve Stedomo k podpoe ANVILU, nem eme nepochybn mohutn tok t h] diviz spustit dv ne zatkem z." Ml tud mo nost bu nedbat na plnovae a zahji v Saint-Malo (se v emi doprovodnmi riziky, e to bude dal Anzio), nebo pimt Montyho, aby se sna il na vchod prorazit. To se mu zamlouvalo daleko vc:

Zatm jsme se na levm boku nepokusili o podn tok za podpory v eho, co dok eme sehnat. B y k tomu zapoteb slu n poas, aby nm mohlo letectvo co nejvce pispt. Eisenhowerv dopis byl vlastn nalhavou prosbou, aby Monty zrevidoval svou strategii pro Normandii. Od Bradleyho "pomalho a namhavho" vkonu uplynuly tyi dny. Podle Eisenho werova nzoru byl Montyho projekt vynikajc, jen e nefungoval. Rozpoutat po r Kdy posel doruil 8. ervence Eisenhowerv ustaran dopis, Monty z nj byl jelen. Jak pede n vysvtlil v dopise Brookeovi, vydal u rozkazy k obnoven ofenzvy na britskm kdle, aby ommelovi zabrnil ve stahovn pancovch diviz do zlohy:

V klidu pracuji na generlnm plnu obsa enm v direktiv M505 z 30. ervna. Musme udr et in ivu a nedovolit nepteli, aby se "zakopal". Americk ofenzva na mm pravm boku pomalu nab pohyb. Kdy 3. ervence zaala, bylo poas pmo stra n; prudk d , mlha, nzk oblanost od t doby jsme mli jen ptkrt jak tak slu n, ale ani jednou to dlouho nevydr elo. Kraji tamt stran je velmi obt n; je hust zarostl a pipomn boj v d ungli. Amerian v ak s myslm, e brzy vyraz rychleji. V dob, kdy toto p i, jsou u za LA HAYE DU PUITS a raz s estu na jih. Abych pravmu boku pomohl, hodlm ponaje ztkem rozpoutat po r na vchodnm kdle; nep itu vchodnm smrem do oblasti CAEN velmi citliv a j toho vyu iji.

Monty doufal, e v nkolika mlo dnech dobude Caen nebo alespo "t sti CAEN, kter le na od eky, a soudm, e by toho mohlo bt dosa eno do pondlka [10. ervence]". Potom hodlal v operace "k zskn t sti CAEN, kter le na jih od eky ORNE, a zorganizovat tok na tto a JV". Zatmco tato jihovchodn osa neboli rameno bude toit smrem od Caen, mezeru mezi n a Caumontem zapln souasn vedenmi toky proti proudu eky Orne. Doufal, e tmto zpsobem bsad oblast leti , kterou slbil Leigh-Mallorymu; teba e, jak neopomnl Brookeovi pipomen , jeho hlavnm kolem je "odvdt pozornost od zpadnho boku". Vyslnm "obrnnch sil slu n a JV msta," bude s to, jak byl pesvden, znovu pithnout nmeck pancov divize a zrov britskm pozicm vt ochranu v ppad nmeck protiofenzvy s nasazenm v ech osmi panc bt na 100% spokojeni na vchodnm boku, dokud nemme CAEN. Pithli jsme na n vchodn bok u slu neptele, e tam chci bt na 100% spokojen!!" Na Eisenhowerv dopis si Monty vzpomnl v roce 1946 v rozhovoru s Wilmotem:

Ano, takov dopis jsem dostal. Problm byl v tom, e "Ike zaal ztrcet nervy. Nerozuml t b tv a na SHAEF [nejvy velitelstv expedinch sil Spojenc] j nerozuml nikdo.

A byly politick tlaky na rychl postup k Pas de Calais a dobyt raketodrom V-1 jakkoli siln, Monty si byl jist, e na vchodnm kdle nelze proniknout hust a v stupovitm sledu tn obrann postaven neptele. I kdyby to byla strategie sebepomalej a on byl sebevce o ze superopatrnosti, nic jinho ne Bradleyho obrat do he opevnnho zpadnho sektoru Nmce rmandii neporaz. Proto se posadil do pvsu, kter mu slou il jako kancel, a napsal, jak

klidnji dokzal, odmtnut. Nejlep zpsob, jak pomoci Prvn armd USA MJ DRAH IKEU, Dkuji Vm za dopis ze 7. ervence. J sm jsem se situac vcelku spokojen. Po celou dobu pracuji na velmi konkrtnm pln u a nyn u mi zan svtat... Myslm, e musme mt jasno v tom, co je ivotn dle it a co nikoli; zvolme-li si patnou hodnot, zabloudme.

Nejde o to, aby Britov prorazili na vchod, ale o to, aby Amerian mohli vyrazit ze za dn sti boji t a zdolat co nejvt mno stv neptelskch sil. Po pdu Cherbourgu je dal ey se tam navzdory patnmu poas a p ernmu ternu dostane. Aby ho v tom podpoil, Monty l "rozpoutat po r na vchodnm boku a nahnat nepteli strach dobytm CAEN a vytvoenm ped kou ORNE; tato akce nepmo napom e tomu, co probh na zpadnm boku. Uveden operace Druh a vchod zaaly dnes," ujistil Eisenhowera. "Probhaj velmi dobe; jejich clem je dobt CA a dostat na e vchodn kdlo za eku ORNE - a vytvoit tam pedmost." I kdyby byl tento Dempseyho tok v danm mst sebesp nj , britsk prlom na vchod je vy Monty. Dempseyho prvoadm kolem je pomoci Bradleyho armd, a to m e nejlpe zadit prod ajcho protipancovho ttu, kter vede na jih od Caen, obna it Nmce ped Bradleyho tanky merick npor proti nmeckmu toku z boku. Dempsey dostane rozkaz bu udeit ji n podl be bo k Falaise, jak pvodn pedpokldal v plnech od Svatho Pavla. Bude-li to pro zuiv odpo c nemo n, "bude asi pro Druhou armdu schdnj obsadit celou oblast CAUMONTU - a na zpad d - a odlehit tak nkterm Bradleyho divizm ped ji nm 'vpadem' zpadnho kdla. Udlost ika dn uk ou, co bude lep " A se stane cokoli, objasoval Monty, bude zapoteb maximln trplivost. Je po etil pedst si, e prlomov bitva je dl ne na zatku. On sm neoekv, e Bradleyho 8. sbor doshne vranches dve ne za dal ti tdny: "pibli n v prvnm srpnovm tdnu, jak doufm, 8. ame za roh a zam k [bretaskm pstavm] RENNES a SAINT-MALO." Odmtl tud americk tanky na nabzen Eisenhowerem:

Na vchodnm kdle dnou americkou obrnnou divizi nepotebuji; opravdu mme tolik tank, k tebujeme. Momentln je nejdle itj poslit Prvn a Tet americkou armdu a nasadit je n smrem ze zpadnho kdla, odkud se pak Patton obrt na zpad k bretaskmu poloostrovu. Abych to shrnul. Soudm, e bitva probh dobe.

Pozdji toho veera, kdy britsk a kanadsk jednotky bojovaly na pedmst Caen, Monty infor al Brookea, e se rozhodl nikoli pro Falaise, ale pro tt od eky Orne v Thury-Harcourt zpt k americkmu sektoru v Caumontu: "Rozhodl jsem se, e Druh armda na tto linii posto up, proto e je to nejlep zpsob, jak pomoci Prvn americk armd kupedu". Veer 8. ervence 1944 bylo msto Caen s vjimkou ji nho pedmst Vaucelles skuten v brit adskch rukou a Eisenhowerovi a Churchillovi nic nebrnilo rozhlsit "velkou" novinu. Montymu v ak oslavy na srdci pli nele ely (bitva o Caen byla krvav a msto nyn, podobn vt ina dve "osvobozench", pipomnalo sp Ypres za 1. svtov vlky ne populrn obrzk se zabval vvojem normandsk strategie v nadchzejcch tech tdnech. V klidu si proto na v telstv do Bray svolal velitele svch ty armd, Bradleyho, Dempseyho, Crerara a Pattona, aby jim zopakoval tot , co v dopise Eisenhowerovi, toti "co je ivotn dle it a co nikol Pattonova fantastick ance

Generl George S. Patton, kter se ve Francii vylodil 6. ervence a 7. s Montgomerym p oobdval, jen obt n krotil touhu zapojit se do boje. Byl udatn, zkoprs a odhodlan prosa se na poli slvy, a proto ho trpliv mechanika vtzstv la Monty pli nezajmala. "Montgomery velice rozvln vysvtlil, pro Britov nieho nedoshli," poznamenal si 7. erv do denku; pedstava, e m ekat a do srpna, ne se svou Tet armdou vtrhne do Bretan, m ze proti mysli a Montyho starost, aby Tet armda nezahjila operace, dokud Prvn nedoraz

k Avranches, ho pmo ur ela. Pesto i on, navzdory v patologick nedve ke svmu rivalu Montymu, nemohl nepoctit vzru hledu na ir aspekty Montyho normandsk strategie a sv budouc role v ele Tet armdy. J mu Montgomery d zelenou, vy le jeden svj sbor o tech diviz, aby vyistil Brestsk poloost ov a zabral 'administrativn' prostor, kter budou Spojenci potebovat k ofenzv do Nmecka ; prozatm se ml se zbvajcmi deseti divizemi Tet armdy odsunout na vchod k vnj mu b ho skupiny armd [u Loiry] a pomoci zezadu obchvtit nmeck vojsko stojc proti Dempseyho Druh armd. "A konen zanu, pokud souasn plny vydr , budu mt fantastickou anci," n man elce. Bradleyho naopak jeho dosavadn vkon deprimoval. Dempsey vzpomnal: "Americk prlom byl zahjen 3. ervence, proti oekvn v ak postupoval pomalu a nepatrn. Na porad v Montyho karavanu 10. ervence Bradley upmn piznal, e jeho sil prolomit obk alo." Podle Dempseyho byl Monty nezvykle chpav:

Monty klidn odpovdl: "To nevad. Mte na to tolik asu, kolik potebujete, Brade." Nae t odal: "Jestli myslte, e bych ml sv sly je t trochu vc zkoncentrovat -" a polo il na ma ojen dva prsty svm charakteristickm zpsobem. Pak se Monty obrtil na mne a povd: "Dl na n dor ejte: pitahujte na sebe nmeckou slu, ky - abyste usnadnili cestu Bradovi."

Tak vypadal mimo jevi t protiklad samolibho a dom livho britskho generla, tak drahho s slavnch pislk. Monty nechtl o zmn plnu ani sly et. Dempsey se po porad nabdl, e se om na vchodnm kdle, bude-li se Bradleymu dl dait tak patn, jak se v ak pozdji svil akov zmna cle ne la pod nos." "Moje rmcov taktika zstv bez zmny," zanala Montyho nov direktiva M510 velitelm ty m 10. ervence. "Spov v pitahovn hlavnch sil neptele do boj na na em vchodnm boku zadr ovat, aby koly zpadnho boku probhaly ve vt m klidu." Kopie direktivy dostali krom litel spojeneckch armd tak Eisenhower, de Guingand, Leigh-Mallory, Coningham, Brooke , Simpson a generl Graham, odpovdn za administrativu v Normandii. Monty chtl vylouit jakkoli nedorozumn a byl odhodln radji opakovat sv zmry ad nauseam, ne riskovat zmat vy ch postech spojeneckho velen - proto e ty by se pak velice rychle roz ily prv v d dou probhat velmi t k boje. Bradleyho zprva o nezdaru americkho prlomu ov em byla zklamnm, a aby mu pomohl, souhlas il Monty, aby Druh armda nedovolila Rommelovi stahovat sly z britsk fronty:

Neptel je schopen pivdt posily proti postupu Prvn armdy. Je nezbytn zrychlit n post adnm boku; operace Druh armdy musme vst tak, aby mly pm dopad na operace Prvn armd adr ovaly neptele na vchodnm boku.

Aby toho doshl, ml nyn Dempsey sthnout z boj sv tanky a zformovat je do sboru o tech o rnnch divizch; mezitm ml s pchotou vyrazit na jih k Thury-Harcourt a Le Bny-Bocage, za istit pedmost za ekou Orne a bt pipraven na soustedn obrnn tok. Rommel nedok e ig u britskho obrnnho prlomu s tanky t zkoncentrovanch diviz jako u Alamejnu: bude tud k urputn obran svho sektoru. Bradley se v t dob oto za Dempseyho tokem na jih k Le Bny- Bocage a zopakuje svj vpad krajiny bocage k jihu. Jakmile bude venku, 8. sbor zahne do Bretan, zatmco zbvajc ame rick jednotky se peprav na vchod:

Vytvo se plny nasmrovn silnho pravho kdla do irokho oblouku ji n od krajiny boca nm clm: a) LAVAL-MAYENNE b) LE MANS-ALENON.

Monty nepochyboval, e as, kdy Spojenci zanou sklzet ovoce namhavho zpasu, se nezadr it bl : a vtzstv, jeho bude dosa eno, bude vt o trplivost, kterou museli vynalo it. Zte tn bh na vchod nebude

17. ervenec 1944 byl ustanoven jako clov den pro britsk tok s krycm jmnem "Goodwood" a obnoven americk ofenzva "Cobra" mla zat hned nazt, 18. ervence. Jak vzpomnal Demps nm postultem pro 'Goodwood' byla nutnost tvrd udeit; pilkat neptelsk tanky na vchod de vytrvalm silm zlomit jeho slu - a oslabit obnoven snahy o prlom na zpadnm [americk oku." Dal m postultem v ak byla nutnost 'zskat vc msta' na britskm kdle, vysvtloval Dempse Bylo tud teba dobt zbytek Caen, "kter brnil na emu rozvinut a vykrajoval ne ikovn kus pozic. Jeho dobyt naru strategick oprn bod neptele a nm poskytne pevn... Stle vc a poteba novch leti tnch ploch a nejlep msta byla kolem Caen - zvl t na planin Bourg zen tto oblasti polnch leti bylo dle itm bodem pedinvaznch pln." U vdom rizika, e by tato britsk ofenzva mohla vzbudit dojem, e Britov podnikaj tok n jen v nepteli, nbr i v Churchillovi, telegrafoval Monty 12. ervence Brookeovi, e posl Amglie svho vojenskho asistenta podplukovnka Dawnaye, aby osobn informoval minister stvo vlky o skutench zmrech, skrytch za Dempseyho tokem. 14. ervence se Dawnay skuten ohlsil u generla Simpsona a pedal mu tajn dopis od Montyh , napsan po dal schzce velitel spojeneckch armd den pedtm. Mimoto ml pokyn osobn s , e Dempseyho ofenzva Goodwood nebude na ministerstvu vlky pochopena myln. Dawnay svm nadzenm zdraznil:

Generl Montgomery mus bt velmi obezetn na to, co na svm vchodnm boku dl, proto e je n britsk armda v tto sti svta. Na zaji tn a pevnosti vchodnho boku zvis bezpe ic. Vpadem jihovchodn od CAEN tud nem v myslu uhnt jako blzen na vchod, proto e by rmdu na vchodnm boku rozthl natolik, e by tato strana nemusela bt nadle bezpen. V echny aktivity na vchodnm boku maj za cl pomoci silm na zpad a zrove vytvoit pevn vchod. Souasn je pipraveno v echno k vyu it jakkoli situace, kter bude naznaovat, ozkld.

Dawnayovo vysvtlen navrch k Montyho sedmistrnkovmu dopisu Brookeovi bylo vc ne jasn. S uten jen vzcn se ve vojenskch anlech vyskytl ppad, aby velitel, anga ovan v bitv sv , jej dlka byla pedem odhadnuta na ti msce, za el do takovch podrobnost a osobn se by jeho - politit i vojen t nadzen - byli po celou dobu "v obraze". Dokonce i korvetn kapitn Butcher se pes rostouc antipatie k Montymu nemohl ubrnit obd ivu nad tm, jak vrchn velitel spojeneckch pozemnch sil nenavn zjednodu uje slo it voje oblmy. "Zaal jsem do denku zaazovat Montyho epi toly k nadzenm," zapsal si 11. ervenc o n proto, e m jednoduchost Montyho direktiv uchvacuje. Ka dopdn si myslm, e obrovsk , do nich se na e jednotky maj zapojit - a kter mohou bt vysoce rozhodujc - by mly bt ny alespo tmto Montyho rozkazem s datem 10. ervence. Kvli podpoe Dempseyho Druh armdy se Monty osobn obrtil na Eisenhowera se dost, aby v l tlak na generlporuka letectva Harrise, aby poskytl pomoc svch t kch bombardr. Eisen to udlal - ale "aby to dobe prodal", ve svm nad en zase jednou Montyho zmry pekroutil ejn jako nedlouho pedtm v rozhovoru s Churchillem. ("M [Churchill] spoustu otzek," re feroval Eisenhower Montymu po poslednm rozhovoru s ministerskm pedsedou. "Vt inu jsem zodpovdl tak, e hodlme zatoit podl cel fronty, m zskme prostor a pobijeme Nmce. chvli V dopis...") Toto zkreslen sice Montyho operacm zajistilo podporu bombardr - av ak pro jeho velen v Normandii bylo mlem osudn. Prvn armda je skoro venku

"V ichni vy dstojnci letectva se naprosto shoduj, e tato operace bude ndhernm derem erve na e nynj pouta," telegrafoval Eisenhower vzru en Montymu. "K tomuto cli bude pich o ka d dostupn letadlo." Bedellu Smithovi Eisenhower dokonce ekl, e bude-li bombardova c letectvo schopno provst kobercov nlet na oblast "pl mle [800 m] v prmru... v noci, ota rychlm tokem prakticky projt". Ve svtle toho, jak ped tymi tdny Eisenhower a Tedder vyhnali Leigh- Malloryho plnovae ptky do Britnie za to, e se pokusili pozemnmu vojsku pomoci pesn stejnm zpsobem, byl obrat o sto osmdest stup. Eisenhowerovy euforick nadje Montyho znepokojily. Aby nejvy ho velitele vyvedl z domnne k, e "rozhodujc" znamen prlom britsk armdy ven z vchodnho sektoru, poslal za nm 14.

osobn nelnka svho tbu de Guinganda, aby ho informoval stejn jako Dawnay pedtm mini o vlky. Je to tak, e "pln m e bt rozhodujc, jestli e bude sp n," telegrafoval Monty i, bude v ak rozhodujc v tom smyslu, e odrovn nmeckou schopnost zmobilizovat tanky a zl hy k zastaven Bradleyho irokho rozmachu na jih. "Skutenm clem je zdit a odrovnat nep ednotky"; Dempseyho tokem chtl Monty "doclit co nejvt ch kod na neptelskch tancch". k neml v myslu prorazit na vchod, nbr , "bude-li pln sp n proveden, bude nsledovat p ad, kde budou obkleny a zlikvidovny jednotky v oblasti VILLERS BOCAGE - EVRECY", m roz bij Rommelovu schopnost zatoit na Bradleyho z boku. Urit nelze potat, e Britov zano povat rovnou na vchod podl siln opevnnho pobe proti pev n sti pancov armdy n ry. "Generl Montgomery si nemysl, e dobyt LE HAVRU a ROUENU bude tak snadn, jak se pvo dn [ped dnem D] pedpokldalo, " vysvtloval Dawnay Brookeovi. "Nyn soud, e Nmci udlaj aby mu zabrnili pekroit SEINU a postoupit nahoru k PAS DE CALAIS, proto e tuto oblas t nutn potebuj pro bombov a/nebo raketov toky proti ANGLII. Tuto innost se budou sna i dr et a do poslednho dne vlky, aby si vynutili lep podmnky. Generl Montgomery se proto mnv, e rozhodujc bitvy na zpadn front se mus vybojovat ji n od SEINY a e LE HAVRU mus bt a do konce vlky dobyto. Je-li jeho nzor sprvn, bude to mt jist dopady na jeho vac situaci, rozlo en a plny. Z toho dvodu by rd znal nzor ministerstva vlky na tuto v sten z tohoto dvodu byla Breta pro Montyho tak vznamnou "koist". Cherbourg dosud neb , aby se tam mohly vykldat lod, a jakmile zanou podzimn bouky, bude zsobovn pl je ud. Cherboursk pstav by se proto ml stt britskm zsobovacm pstavem, kde to bretask valy Ameriany. Kdyby Dempseyho obrnn jednotky mohly proniknout na jih od Caen na silnici Caen-Fal aise, mohly by zpsobit totln destrukci a "vzdu n sly by mly svj opravdu velk den", ps nty Brookeovi: stra liv der by "odepsal a zniil pev nou st jeho [neptelskch] jednot Bradley by okam it vyu il vzplanut boj na britskm kdle a obnovil by svj tok na jih, s ycm jmnem Cobra. "Prvn americk armda se od 3. ervence probojovv velmi obt nou, hust zalesnnou a moki jinou se st pstupovch alej k neptelskm pozicm," vysvtloval Monty Brookeovi. "Ameri ale zvldaj to dobe, zabili podnou spoustu Nmc a v n pocuchali neptelskou divizi, roti sob. Prvn armda je z tto krajiny skoro venku. Jakmile dobude pevnho postaven na silnici PRI ERS-SAINT-L, bude moci uskutenit skuten bleskov tok s erstvmi jednotkami. Tento tok kne v zk front za vydatn podpory ze vzduchu a vzniklou mezerou projdou erstv divize. P rohovoil jsem problm s Bradleym a tato operace bude zahjena 19. nebo 20. ervence." Monty byl pesvden, e pokud Dempsey pimje hlavn nmeck zlohy k boji ji n od Caen a B odlen vyraz z bocage na Avranches, neptel nebude s to "posbrat dal jednotky, aby ns o a zpad [proti Bradleymu] odzl, a j potebuji prv zem na zpad, tj. potebuji Breta Plny a rozmstn britsk ofenzvy pak popsal Brookeovi ve stejnou dobu, kdy je de Guingand vysvtloval Eisenhowerovi. "Budu bitvu sledovat velmi obezetn," zdrazoval Monty pi pro brn Dempseyho pln. "Musme mt jistotu, e jsme nezanedbali dnou ple itost u tdit r ku." Obecnm clem sti bitvy zvan Goodwood "bude zniit ve ker neptelsk jednotky v MEZIDON-FALAISE-EVRECY a odznout ty, kter se budou nachzet mezi EVRECY a CAUMONTEM. Svedeme-li to, zbv zjistit; ale budeme se hodn sna it." Av ak stejn jako nadje, e po dni D obkl ti Rommelovy divize u Caen, ani tato se nemla nit. Goodwood - naprost fiasko

Sir Ronald Adam, vrchn zsobovac dstojnk ministerstva vlky, pijel do Normandie "a v roz ovoru u mne v karavanu m upozornil, e budou-li na e ztrty narstat dosavadnm tempem, neb ude mo n je nahrazovat, tak e pijde na adu 'kanibalismus' - tj. likvidace nkterch diviz by se udr el zbytek," napsal pozdji generl Dempsey. "V prvnch nkolika tdnech jsme toti o Normandie vyslali tm ve ker lidsk zdroje." Chybla rovn munice do 25-libernch dl, o vt dlosteleckou podporu. Kdy nyn Dempsey chystal operaci Goodwood, rozhodl se vynechat nkladnou pchotn ofenzvu v dol Odonu a msto toho pou t tanky s podporou bombardr v otevenj krajin severovc proto e doufal, e potom ude na jihozpad, obchvt zezadu nmeckou pedn linii na ji nm mocn se zv enho ternu u Bourgubusu a bude dl toit jihozpadnm smrem: prav opak jeh atu z ervna na Odonu. Britsk obrnn tok proti tyem pancovm divizm, za nimi byly stupovit rozmstny dal

al do nesnz. elo ofenzvy doshlo linie eleznice do Caen bez obt , do obda byl kopec B v britskch rukou a na chvli se zdlo, e si tanky proraz cestu k Falaise - Monty teleg rafoval Eisenhowerovi, e "bylo nasazeno obrovsk mno stv vzdu nch sil a inek byl rozhodu obrnn divize Druh armdy nyn operuj v oteven krajin smrem na jih a jihovchod od CA y obrnnch vozidel smuj za podpory tank k pechodm pes DIVES mezi MEZIDONE a FALAISE." Zhy v ak boje zaaly vznout. "Kolem BOURGUBUSU je nanejv padest neptelskch tank," l denku Dempsey v 16.45. "Nadil jsem veliteli 8. sboru, aby nepteli nedovolil zformova t proti nm dlosteleckou linii," a nalhal, aby pokraoval v toku, ne ho Nmci obkl. S u Alamejnu nebylo mo n velitele obrnnch tvar pimt, aby se odhodlali riskovat dal ztr mpseyho nabdn vy lo naprzdno. Britov ztratili 5000 vojk a pes 400 tank. "Jakmile za e obrnn jednotky neprojdou, zmnila se operace v bitvu pchoty - a pln 'Goodwood' neped okldal, e dojde k tak marnotratnm stetm. Do veera m proto chu na tu operaci pln pe Dempsey oteven, ale dvrn americkmu oficilnmu historikovi. "Byl jsem pipraven odvola - a na pokus dobt poten cle, kter byly nezbytn nutn pro zskn vhodnch taktickc Pro Montyho to byla trpk rna a nezstalo jen u n, proto e tho dne pi la tak zprva od adleyho, e nem e svj tok zahjit 19. ani 20. ervence, a odkld ho proto a na 21., o t dji. Monty se ze v ech sil sna il britsk tok z 19. ervence ukzat jako taktick spch. Jeho na n proslovy v ak nikoho neoklamaly. Letet baroni byli zsinal vzteky. V och britskch a a ickch letc byl Goodwood naprost fiasko. Netrvalo dlouho a zaali vt po Montyho krvi. Spiknut proti Montymu

Nlada na nejvy m velitelstv v Anglii v noci 19. ervence byla podle Eisenhowerova nmon bonka, korvetnho kapitna Butchera stle pochmurnj . Jak dochzely dal a dal zprvy obrnnch jednotek z boji t s krycm nzvem Goodwood, Eisenhowerovi stoupl krevn tlak, byl mu mdlo a zvonilo mu v u ch. "Ike se v poslednch dnech nectil nejlpe," napsal Butcher ; ve skutenosti Eisenhower prole el cel pede l den v posteli. "Pomalost bitvy, tou ebn p v n mohl mt aktivnj roli, jeho vnitn, teba e nevysloven kritick pesvden, e si ; to v e mlo neblah vliv na jeho zdravotn stav. Nen dobr. Bude o sebe muset lpe peovat eho problmy v ak nepochzej z tlesn nmahy, nbr z du evnho vypt a obav. V prbhu veera zavolal Ikeovi Tedder a povdal, e Monty prakticky zabrnil tankm v dal m upu. Ike se rozzuil," zaznamenal Butcher a dodal, e Tedder je t "povdal, e nelnci bri podpo kterkoli Ikeovo doporuen, m ml na mysli, e kdyby Ike chtl Montymu dt padka kzal se temi velkmi obrnnmi divizemi nikam prorazit, oficiln mu v tom nikdo nebude br ." Nazt to bylo je t hor . "Lid od letectva jsou z Montyho zhnusen, " napsal Butcher. "Te vera veer Ikeovi ekl: 'J vm to kal', on toti celou dobu v duchu soptil a ne v dy se m podailo ped letectvem a nmonictvem skrt." Netrvalo dlouho a Eisenhowerovi brit t i amer pobonci oteven probrali, "koho na Montyho msto, a vylet. Jeho ance jsem odhadoval na 0 v jeho prospch," uva oval Butcher - byl si v ak jist, e se ten pomr obrt, jakmile Eise hower odlet do Francie, jak ml v plnu, a zjist, e Monty mysln zastavil sp n postup, e neutk s obvyklm nmeckm protitokem", nae Butcher ekal, e Monty zane znovu postupov oto e to nejhor bude mt za sebou". Tedder dokonce u zaal dom let dsledky Montgomeryho propu tn - ve svj vlastn prospch. o Eisenhower toti tou il velet leteckm formacm pmo a nevysedvat do omrzen na schzch u nejvy ho velitelstv. Spekuloval, e po Montyho odchodu zaujme msto Leigh-Malloryho on sm. Jen e nahrad-li Leigh- Malloryho on, kdo nahrad Montgomeryho? Jako mo n nstupce Mont ho v ele 21. armdnho seskupen se povtce jevil Alexander, zatmco Eisenhower si dodval o vahy k pevzet vrchnho velen v poli. "Nelnk Velk Kravl" (jak na SHAEF Montymu pezdv e pak mohl stt skm pairem a zasednout ve Snmovn lord, nebo teba i guvernrem, kupk t, jej guvernr odj d do rasov rozjiten Palestiny," jak navrhoval Eisenhowerv britsk istent, podplukovnk Gault. Dal nvrh potal s nelnkem Montyho tbu. "Po vlce mi to Bedell Smith prozradil, kdy a debakl [Goodwoodu] i na v n proti Montymu. Zniehonic povd: 'Vte, e kdy jsme probr o nstupce, padlo v jednom momentu i va e jmno?' Odpovdl jsem: 'Prokristapna! Dky Bohu, k tomu nikdy nedo lo!' Nedokzal bych to. Mezi nelnkem tbu a velitelem je obrovsk rozdl - nebetyn." Jestli e si na Eisenhowerov tbu skuten mysleli, e spojeneck armdy v Normandii si nech kazovat od relativn ni ho tbnho dstojnka, kter dosud aduje v Anglii, je nad ve ker

zejm, e zcela postrdali kontakt s realitou boji t. Poln mar l Brooke v ak byl ped spiklenci SHAEF o krok naped. Proto e vdl, kolik je v s v tvil 19. ervence Montyho v Normandii. Poradil mu, aby zru il zkaz nv tv a aby v osobn tknch sv nadzen udr oval v pjemnm rozpolo en - dokonce ho piml napsat osobn pozv r hodlal osobn odvzt do Anglie, a podobn list poslat i nejvy mu veliteli. Dal v ak jasn najevo, e zbytek u bude na Montym. Povzbuzujc injekce

Monty telegraficky pozval Eisenhowera, aby ho p t den nav tvil: "sm - co znamenalo nebe Teddera," poznamenal v denku Butcher, "a ani jin piky letectva". Eisenhower pijel - a znovu se dal zskat Montyho trplivm a logickm vkladem. Kdy se 20. ervence odpoledne od Montyho vrtil, k Butcherovu a Gaultovu asu z nj byl ji n lovk. Odjel na ryby. Vzal si letadlo stynho dstojnka a sm je pilotoval. Vyhodil "uk jc th", kter mu dali na vysok tlak. Dokonce nadil Butcherovi, aby zavolal Bedellu Smit ovi a "varoval ho, a se neopov vckrt slvkem pipomenout tma, o kterm se a dosud deb - jinmi slovy Montyho vyhazov! Tato povzbuzujc injekce se nazt opakovala znovu, kdy k Montymu pijel Churchill. Hender on vyprvl, e "na taktickm tbu bylo tehdy v em jasn, e Churchill pijel Montyho vyrazi ct, v ichni jsme to vdli. Pijel v modrm kabt s modrou apkou a v kapse ml propou t u bylo 'hust', to vm povm. Monty v ak nedal najevo sebemen nervozitu. Potsl premirovi rukou, odvedl ho do operanh aravanu - a kdy odtamtud vylezli, Churchill zil jako slunko. Nevm, kam se ten papr pod - ale v ichni jsme vdl, e ' f' ml k vyhazovu jen krek. Vybavuji si to velice pesn, b lesa v Cerisy..." Nedochoval se dn dkaz, e Churchill tehdy takov rozkaz v kapse ml, ale sama skutenost, akov povsti kolovaly, ilustruje nejernj kapitolu spojeneckho nejvy ho velen - krizi v tm cel tden, proto e Bradleyho tok s krycm jmnem Cobra se bude odkldat ze dne na . na 20., z 20. na 21., z 21. na 22., z 22. na 23. a z 23. na 24. ervence - kvli pe svden, e poas je pli nepzniv, ne aby ivotn dle it t k bombardry mohly vzl Spiknut proti Hitlerovi

Ironi osudu je, e akoli nkte spojenet velitel osnovali Montyho pd, Rommel po celou tvy o Normandii reagoval pesn tak, jak Monty prorokoval. V pedveer Goodwoodu Rommelv t stle soudil, e "dobe znm operan zmry Montgomeryho skupiny armd zejm nadle petr mda se koncentruje v oblasti Caen a na jihozpad a je jasn, e chyst prlom pes Orne na Zatm nejsou k dispozici nejnovj informace, kter by umo nily odhadnout cle americk 1. s iny armd". Dky Dempseyho tlaku u Caen

Rommel tak nemohl pancov divize sthnout a nahradit je pchotou: "Nahrazen obrnnch tv u se dosud nepodailo provst," hlsilo

Rommelovo velitelstv Hitlerovi - a nejen to, "rezervn skupiny obrnnch [tankovch] tvar usely bt z vt sti vrceny na frontu". Rommelova autonehoda 17. ervence pi nletu na tom nic nezmnila, proto e 18. ervence brit sk obrnn sbor tm prolomil pancov kordon u Caen, tak e bylo teba odvolat dv panco ont. Rommel 15. ervence varoval, e "situace na front v Normandii se s ka dm dnem zhor uj e a bl se v n krizi", proto e jeho pancov divize a jejich zlohy jsou "vzny v bojc v skupiny Zpad [proti Dempseymu]" a nejsou k dispozici " dn mobiln zlohy k obran proti omu... Vojska bojuj na v ech mstech hrdinsky, ale nerovn boj se bl ke konci. Podle mho ru je nezbytn vyvodit z tto situace odpovdajc zvry." Poln mar l von Rundstedt byl odvoln z postu velitele armdnho seskupen A. Jeho nstupce, ln mar l von Kluge, kter doasn velel obma seskupenm, A i Rommelovu B, se v m, co Romm al, souhlasil. "Nzor polnho mar la je bohu el sprvn," hlsil von Kluge Hitlerovi 21. er . "Z debat, kter jsem vera ml s veliteli tvar kolem Caen bezprostedn po skonen novc jsem pedev m zskal politovnhodn dkazy, e... tv v tv stoprocentnmu nasazen nep ikterak mo n najt strategii, kter by vyv ila jejich souasn zniujc inky a nepinuti boji t." Montyho taktika - a decimujc inek vzdu nho nporu Spojenc - byly innj , ne sami Sp

. "Pijel jsem sem s pevnm odhodlnm splnit v rozkaz a vytrvat za ka dou cenu," omlouval e von Kluge Hitlerovi. "Kdy jsem v ak na vlastn oi vidl, e touto cenou je pomal, ale ne dvratn likvidace na ich vojsk... obava o bezprostedn budoucnost tto fronty je a pli o V t dob v ak nespokojenost s Hitlerovm vedenm vlky doshla vrcholu. 20. ervence vybuchl od Hitlerovm konferennm stolem v Rastenburgu bomba, nastra en hrabtem von Stauffenberg. Ml to bt zatek vojenskho pue vedenho Wehrmachtem - kter by pak zaal se Spojenci vyj o kapitulaci. Von Stauffenbergova bomba v ak Fhrera nezabila. Dv st spiklenc bylo uvznno a popraveno. Bylo zejm, e vlen vra dn bude pokraovat - a do hokho konce. Koupil si Churchilla

Nmeck armda se sice v Normandii obvala totln zkzy, ale generlporuk letectva Tedder docela jinak. Rozzuen nejprve zkazem pibli ovat se k Montyho tbu a pot tm, jak Monty hilla i Eisenhowera hladce zskal na svou stranu, dl na chodbch nejvy ho velitelstv rozh a oval, e Monty Dempseyho prlom naschvl "pi krtil" a ze SHAEF "nadlal blbce. Nevm, e bemen mysl provst ist prlom [v Caen]," poznamenal a ml nhodou svatou pravdu - akoli ochu nechpal, o v Montyho trpliv normandsk strategii jde. Pozdji Tedder v naprostm roz oru s fakty tvrdil, e Bradley "nyn, kdy bylo jasn, e na britsk front k prlomu nedojde ajn "nalhal na Eisenhowera..., aby naplnoval prlom na zpadnm kdle". Jeho intriknstv a prolhanost budou patit k nejtruchlivj m strnkm jinak kromobyejnho ckho podniku. est tisc britskch a kanadskch vojk polo ilo ivoty je t ped Goodwoodem o rozvinut americkho sektoru za svmi zdy, nejprve k Cherbourgu a nyn do Bretan a k Loi . Pi plnn sv role v Montyho strategii padlo deset tisc Amerian - ten pomr ukazuje, ja ostl podl americkch jednotek v obsazench pozicch. Zstupci nejvy ho velitele tyto pomluvy na cti nepidaly a beztak byly k niemu. Kdy Churc ill v noci 24. ervence po nvratu z Normandie telefonoval, Eisenhowerova prvn otzka z nla: "Co si va i lid mysl o t pomal situaci tam dole?" "m myslel", svoval korvetn er denku, "jede ministersk pedseda taky Montymu po skalpu jako Tedder?" Jakmile Eisenhower zaal s Churchillem mluvit, el si Butcher zase lehnout. Byl prot o asem bez sebe, kdy nazt rno Eisenhower "ekl, e mluvil s ministerskm pedsedou pe a e si Monty pi t nv tv Winstona, jak je vidt, 'koupil'. Ministersk pedseda je toti ituace blahem bez sebe." Kdy nyn Churchill stl pevn za Montym, pi el Tedder o v echen vtr v plachtch - ale v ak uho. Kdy se Monty od koleg dovdl, jak blzko byl v minulch dnech propu tn, umnil si, e Ei mus neustle dkladn informovat o v em, co se dje. A dosud spolhal na telegramy, kter l ka dou noc, na kopie direktiv armdnm velitelm a na osobn kontakt pes de Guinganda. Kd y byla 24. ervence Cobra znovu odlo ena, sepsal osobn list Eisenhowerovi: 24-7-44

Mj mil Ikeu, Poas je tu nadle p ern, u nekonen dlouho jsme nezahldli modrou oblohu, oblan /10 a vzdu n operace prakticky neprobhaj. Prudk d promnil celou oblast JV od Caen v m na a v echno se zastavilo. I dnes je oblano a mlhavo, tak e jsme Bradv tok nemohli spustit.

Aby v ak Eisenhower nezpanikail, dal si Monty prci, aby mu zopakoval zkladn principy b itvy. Jako u Alamejnu byl neptel oklamn, aby si myslel, e hlavn tok probhne jinde, a n ml zdn o tom, co ho ek na zpad. "Je to obrovsk operace, a jakmile ji zahjme, urit t dobe, tm jsem si jist; m velk ance a Collins je vborn velitel. Zahajovac gambit pe uje tok t diviz zpadn od SAINT L za rozshlho bombardovn ze vzduchu. Clem toho 'prlomu' je generln linie MARIGNY-SAINT GIL . Za nimi projdou dal ti divize, udlaj obrat vpravo a zam ke COUTANCE a GRANVILLE." V tn to bude prvn velk koncentrovan tok Amerian ve 2. svtov vlce. Dempsey dostal znov poslou it jako vjika a provst dal britsk tok na vchod:

Je naprosto nezbytn, aby Druh armda ze v ech sil bojovala na vchodnm kdle, pitahovala rnost a hlavn slu neptele k tto stran, poutala neptele do sektoru CAEN a pedstavoval

stlou a neodvratnou hrozbu, e se sna postoupit k FALAISE a ARGENTANU. Tet americk arm na zpadnm kdle zatm provede prudk obrat na jih a na vchod.

Dempseyho toky k odvrcen pozornosti se mly vst ve tech postupnch fzch tak, aby Nmci o nost sthnout z fronty pancov divize ani zlohy a postavit je proti Bradleymu. Jako prv n zaal hned nazt, 25. ervence, kanadsk tok a v dal ch dnech narstal k maximu. Vyvrc e obrnn npor "pokud mo no t nebo ty obrnnch diviz, kter chci nasmrovat k FALAISE. ude zpsobit v oblasti FALAISE naprost chaos a v ir m mtku nahnat nepteli vtr". Bude bude mt za nsledek vznamnj sta en neptelskch sil z Bradovy fronty" nebo alespo zas posil, kter se pesouvaj na zpad proti Bradleyho prlomu Cobra. To v echno znamenalo pedev m jedno, shrnul Monty, toti "skuten tvrd boje na obou kdle . Zatmco v ak neptel mus elit britsk ofenzv - proto e pedstavuje nebezpe obrnnho n - Bradleyho tok na slab zpadn sektor neptele zstv nadle "pravm clem" Spojenc i nebudou schopni vas pemstit dostatek sil, aby v tom Bradleymu zabrnili. Na zpadnm [americkm] kdle je zapoteb skuten velkho vtzstv, a aby se ho doshlo, o ostatn poddit.

Takov byl tedy nadle pln. Osud v ak ml v zloze dal dva zvraty, jako by se jeho trpliv chtl vysmt. Akoli toti byla Cobra toho dne znovu v posledn minut odvolna, 300 americk bombardr kvli tragick chyb v plnech a patn komunikaci zvolilo chybnou letovou trasu, raovalo v letu dl nad Normandii, svrhlo bomby na vlastn vojsko a zpsobilo smrt a zra nn vce ne esti stovkm Amerian, o nervovch otesech ani nemluv. Eisenhower Montyho znovu kritizuje

Eisenhower, kter do Normandie piletl, aby zahjen Cobry shldl na vlastn oi, se vrtil n" a naplnn neblahmi pedtuchami. Krtce po poledni Amerian postoupili pouze o nkolik ti metr. Eisenhower vytu il dal nezdar a znovu se poddal svm nejhor m obavm. Ke svmu prvodci u rmdy poznamenal, e "nev na taktick pou it t kch bombardr," zapsal Bradleyho pobon podle mne vznam pi strategickch tocch na tlov zazen," prohlsil Eisenhower doslova al tak Tedderv nzor. "Nevm, e se daj pou t jako podpora pozemnch sil. To je prce d V tomhle ppad jsem jim dal zelenou, ale je to naposledy," upozornil - proto e netu il, e americk sektor m tak kritick nedostatek steliva, e Bradley mus zavdt pdly. Kdy ozd veer zatelefonoval, Eisenhower prohlsil, e akoli si nadle s Montgomerym "rozumme", v bitv mme "namle, probhaj t k boje a to hor ns teprve ek". Jeho nlada klesla opt na bod mrazu, a kdy Tedder dl omlal psniku o Montym, za el si Ei hower nazt na obd s Churchillem v doprovodu Bedella Smithe. Po vlce Bedell Smith ocho tn promluvil do zznamu americkmu oficilnmu historikovi a prohlsil, e "si nedovede ped vit, jak by bylo mo n vytvoit sprvn portrt Montgomeryho a souasn zamlet, jak byl par . e Montyho problm byl od potku v tom, e nedorostl na rove velitele armdnho seskupen velet sboru nebo armd. S oblibou se sebral a bojoval se sborem nebo s armdou sm. Ted y, dlal to na svm vlastnm pseku. O Bradleyho se moc nestaral." Jeliko Bedell Smith za bitvy v Normandii Montyho jedinkrt nenav tvil, byla to hanebn p omluva. A nevyslovil ji jen tehdy dodaten. 26. ervence Eisenhower a Bedell Smith ped ministerskm pedsedou Montyho tak znectili, e si Churchill cel vyd en hned po tom obd lal Brookea a informoval ho, jak je nejvy velitel nespokojen. "Eisenhower s nm obdval a znovu Montgomeryho kritizoval," napsal si do denku Brooke. "Vykldal mu, jak je nudn a jak reaguj americk noviny." Churchill na obnoven kik po Montyho skalpu zareagoval dost, aby Eisenhower a Bedell S mith svou kritiku zopakovali ped Brookem nsledujc den pi veei. Eisenhower a Bedell Smith se zase jednou pepotali. Brooke toti od Montyho obdr el doce la jin vylen situace, ne jak Eisenhower a nelnk jeho tbu premirovi podstrkovali. yl naopak zcela jist, e Montyho strategie se konen zane vyplcet. "Musm velmi tvrd bojo at na vchodnm kdle, zatmco Amerian bojuj na zpadnm, " napsal Monty v osobnm list 6. ervence a pilo il svou novou direktivu armdnm velitelm. "Z toho, co tady Ike pi sv j nv tv utrousil, nen pochyb, e veejn mnn v Americe poukazuje na to, e americk k - a e zajali daleko vc zajatc."

Nebylo pece mo n uinit veejn prohl en a vysvtlit celou strategii lidem doma - a tm i Nmci dosud nemaj tu en o Pattonov ptomnosti v Normandii ani o sousteovn znanho mn ty a tank v zpadnm sektoru, se kterm se vchodn sektor, Nmci dosud pova ovan za hlavn nem e rovnat. Nepochopen a kritick vpady tlovho velitelstv i britskho a americkho ti tymu dlaly starosti, proto e tu vznikalo nebezpe rozvrcen morlky jeho britskch a kanad jednotek, kter se potkaly s velmi nevdnou lohou. "Pro morlku britskch vojk v Norman en dobr, kdy vid titulky v anglickch novinch: Debakl v Normandii atd atd.," st oval si Napadlo m, jestli by Grigg nemohl fredaktory hlavnch list pozvat na obd a tohle jim pe at:"

Od samho potku spovala moje taktika ve snaze pilkat hlavn, pedev m obrnnou, slu n Druh armd na vchodnm kdle, aby boje na zpadnm kdle mly snaz prbh. Po dlouhm i toho, e se pev n st obrnnch tvar neptele rozvinula na vchodnm kdle, a Ameri 00 hod. zahjili svj velk der. Byl to slu n vkon. Ji n od CAEN do lo 25. a 26. ervence na front 2. kanad. DIV., kter bojovala v Normandii svou prvn bitvu, jsme na dvou ms tech, tj. v MAY a v TILLY, byli donuceni ustoupit o 1000 yard [900 m]. Ochotn bych pustil 5 mil [8 km] na vchodnm kdle, kdybych za to mohl zskat Cherboursk a Bretask poloostrov!!

Montyho strategie nemohla bt vysvtlena vsti nji. P tho veera poslal podobn vzkaz Chu a odmtl v echny senzan zprvy o kanadskm nezdaru. "Nevm o dnm 'zva nm zvratu'," pr eptel nahromadil v oblasti ji n od CAEN velkou slu vojska, aby zamezil na emu postupu v tom mst. Vera se odehrly velmi t k boje a vsledkem bylo, e jednotky kanadskho sboru nuceny ustoupit o 1000 yard [900 m] z nejpednj pozice, kter doshly." Nebylo to v n, moje taktika od zatku spovala v pilkn hlavn nmeck obrnn sly na mj vchodn bok merickm] boku probhaly snz. V tom jsem uspl, proto e hlavn obrnn sla neptele je, op rozvinuta na mm vchodnm boku na vchod od eky ODON a zle itosti na zpad se da opak merian jsou ve skvl form." Skuten tomu tak bylo, proto e Collinsovy jednotky zaaly pror et nmeck linie - za nimi ntyho nenavnmu sil na vchod nestly dn zlohy. "Zan to vypadat, e z taktiky, na pracovali, zanou pr et dividendy," telegrafoval Monty Brookeovi. "Kdy 25. ervence v 1 100 hod. zaal americk tok zpadn od SAINT L, hlavn obrnn sla neptele stla v bojov i Druh britsk armd na vchodnm kdle. To byla slu n dividenda. Amerian si vedou dob vci konen pohnou podle plnu uvedenho v M512." Kdy se Brooke veer 27. ervence setkal s Eisenhowerem a Bedellem Smithem, celkem sna dno je petrumfl. Pak prohlsil, e m-li Eisenhower nmitky proti tomu, jak vrchn velitel pozemnch sil d bitvu, ml by se vrtit do Normandie a ci mu to do o, ne roz iovat kl zdy. "Povdl jsem Ikeovi, e m-li pocit, e nevedete operace tak, jak on si peje, ml by to rozhodn sdlit a dt Vm svj nzor oteven najevo," vysvtlil Brooke nazt v dopise M y udlal lp, kdyby vylo il karty na stl a ekl Vm pesn, o mu jde. Jak se zd, netrouf jsem se, e mu s pot enm budu kdykoli npomocen a eknu Vm to za nj. Odpovdl, e m mo oprovodil, a Vs pojede nav tvit! Tak e a ns tam uvidte spolen," upozoroval Brooke p te vdt, kolik uhodilo." Do osobnho denku si Brooke napsal:

Nen pochyb, e Ike m maximln snahu dlat, co je v jeho silch, aby udr el co nejlep vzt i Brity a Ameriany. Prv tak jasn v ak je, e nem ani pont o strategii. Bedellu Smithov zase docela mysl, ale chyb mu vojensk vzdln v pravm slova smyslu. Zcela jist pat k merickm vojkm, ale kdy dojde na strategick nzor, je mimo. S touhle sestavou na nejvy en divu, e si mlokdy uvdom Montyho vynikajc schopnosti. Zvl kdy perspektivu strate mstn je t pokiv "nacionln" hledisko. Nznak vtzstv

Prozatm, aby pede el dal m kritikm v americkm tisku, Brooke nalhal, aby se Monty postar o zahjen dal ho Dempseyho toku "v nejkrat m mo nm termnu a ve velkm mtku. Nesmme pesun z jeho fronty na Bradleyho, jinak se na na e hlavy snese dal vlna kritiky." Monty ov em neml v myslu nco takovho pipustit - v t chvli ostatn bylo u pli pozd dokzali. Udlosti na boji ti konen zskaly vrch nad zkulisnmi pletichami. Operace Spring front kanadsk armdy ve smru na jih od Caen, kter mla za kol zadr ovat hlavn slu nm

na vchod, svj kol plnila navzdory obrovskm ztrtm. (Tisk sice Kanaany zneva oval pro nedostatek "zisk", Bradley v k byl vdn, jak uvedl jeho pobonk v zpisu z 26. ervence: "Britsk npor vchodn od CAE v tocch z jeho pozic na jih a na vchod od Caen. V nadji, e Nmci budou na i pedb nou rt pouze jako diverzn tok kvli operaci u Caen a vrhnou tam sv sly [na vchod], zatmco spustme v na em sektoru opravdu dle itou akci.") Rychle se bl ila chvle, kdy se do boj mla zapojit Pattonova Tet armda. Podle Hansenova amu 26. ervence pijel usmvav Monty "ze svho tbu projednat postup toku a naplnovat za FUSAG [First U.S. Army Group, Prvn americk skupina armd], a doshneme cle, kdy bude zap oteb souinnosti obou [americkch] armd. Monty byl zase v t sv sm n uniform a bezstar sem tam; Bradley ho srden pivtal a vytrvale ho oslovoval pane." Kdy nazt Bradley zatoil se svmi obrnnmi divizemi, nmeck fronta se zaala rozpadat. hal na Bradleyho tb "cel zd en, e vlka skon, ne ho do n pust... Patton Bradleymu em e dokat: 'Musm se zapojit a urvat njak skvl spch," povd, 'jestli mm k nemu b 28. ervence pivezl Monty na Bradleyho tb Dempseyho, aby spolen prodiskutovali dal pos Spojenc. Nlada v ech odr ela rostouc vzru en. "Bradovo pivtn bylo vel a mil, vys n jim tiskl ruce a kal, jak rd je vid... Dempsey plnuje, e s 30. sborem vystartuje na evou stranu 5. [americkho] sboru," zaznamenal Hansen, "a bude n postup krt z boku." Kdy dokonce i na nejvy m velitelstv expedinch sil Spojenc pochopili, e Cobra je sp hower zpvat jinou. Veer 28. ervence obdr el telegram od Montyho potvrzujc Brookeovy ped ovdi. "Bitva na zpadnm kdle probh na vbornou a Bradleyho jednotky jsou v COUTANCE. Za ypadat," oznamoval Monty s neskrvanou pchou, e generln pln, na kterm tak dlouho pracuj me, konen zan nst ovoce." Aby se ujistil, e z nmeckho sektoru v Caen nic "neunikne" adleyho pedmost, vydal je t tho odpoledne Dempseymu pokyn, aby usp il datum vpadu 30. z Caumontu - 7. a gardov obrnn divize dostaly rozkaz pesunout se osmdest kilometr vpr avo a 30. ervence za svitu zatoit. "Pikzal jsem DEMPSEYMU, aby hodil v echnu opatrnost a hlavu, neohl el se na ztrty a na pln plyn uhnl do VIRE," ujistil Monty Eisenhowera. T ato zprva se cestou minula s Eisenhowerovm telegramem, v nm nejvy velitel konen svm u veliteli v poli vyslovil pochvalu: "Jsem nad en, e se v poten pln zan tak skvle s Bradleyho sp nm zahjenm," a sna n Montyho prosil, aby urychlil Dempseyho tok na Cau Toto neustl postrkovn sice bylo pro Montyho zkou kou, s ohledem na Brookeovo varovn v a dpovdl trpliv:

Doufm, e jste obdr el mou M68 s informac, e tok z CAUMONTU probhne ztra, tj. v nedli. doby doraz do tto oblasti dv divize a ostatn budou zaazovny do boj postupn, jak budou BRADLEY, DEMPSEY a j jsme se vera odpoledne se li a spolen sestavili pln na dokonen d okace neptele. Na vchodnm kdle bude dl hrt svou roli CRERAR. Chovm velkou nadji, e obrovsk vtzstv a doshneme zkladnho cle.

Je t tho dne Eisenhower rozradostnn pichzejcmi zprvami nastoupil do sv B-25 a odle die za Bradleym a Montym; tehdy s sebou poprv ml svou osobn asistentku Kay Summersb yovou. Okam it po pjezdu mu bylo na prvn pohled jasn, e vtzstv je na dohled. Po nvratu do . ervence, zatmco Bradley dl toil na jih a Dempsey zahajoval tok na Caumont, Eisenhowe r se pozd, ale pece pokusil napravit nejistou podporu, kterou a dosud Montymu sktal. Poslal telegram americkmu vojenskmu cenzorovi, generlu Surlesovi, a vyinil tm novinm te v Americe vyslovovali "ostrou kritiku" na adresu Montgomeryho - tuto kritiku to ti Eisenhower dajn bral na sebe. Jako nejvy velitel je, jak nyn tvrdil, zodpovdn za tegii a vznamnj aktivity" v Normandii, a kritika Montgomeryho je tud i kritikou jeho, nejvy ho velitele. Uv me-li, e ped necelmi osmatyiceti hodinami on sm zcela toto nm zpsobem ped Churc kem Montyho kritizoval, bylo to drobtko pokryteck. Teprve kdy sm na vlastn oi vidl, e ntyho nekonen zdlouhav strategie ka dou chvli zplod vtzstv, uril se konen za svh postavit. Zdlo se jist, e bitva v Normandii bude vtzn. Na scnu vchz Patton Krtce po Collinsov prlomu gratuloval Montymu poln mar l Brooke: Jsem nad en, e Va e operace probhaj tak sp n a tak dokonale v souladu s Va imi plny.

Momentln v echny "zl jazyky" zmlkly; nepochybuji ov em,

e zanou znovu mlt a nespou tm

Skutenost, e Montyho normandsk strategie rychle uzrla, nhle v echno zmnila. Umlela poc ovae, kouraly, kverulanty, zbablce i pivn stratgy, kte si hlavn chtli v atlase mohli aovat "zisky". Monty nejen e dokzal udr et celou nmeckou "pancovou skupinu Zpad" daleko americkho prlomu, ale vt inu z n udr el vchodn od Noyers. Kdy pak 30. ervence Dempse svj obrnn tok z Caumontu, von Kluge byl ve zcela nevhodnm postaven - proto e se v t c je t stle domnval, e Monty chce "ze sektoru Caen provst vpad k Pa i". Von Kluge, stejn jako Rommel, hrl Montymu pmo do ruky. V nkolika mlo hodinch po zahje u pronikly Dempseyho britsk obrnn divize a k Le Bny-Bocage a vytvoily tt pro nov Bra o pedmost na levm kdle - kter se u thlo a k Avranches na zatku Cherbourskho poloo zpadnm kdle nyn prav sbor Prvn americk armdy bojuje v AVRANCHES a j doufm, e ho u, budu moci stoit na zpad do Bretan," telegrafoval Monty Brookeovi veer 31. ervence. Nyn mlo zat fungovat velitelstv Pattonovy Tet armdy - akoli kvli utajen mohutnosti prlomu bylo rozhodnuto (k Pattonov ltosti) neuvdt jeho jmno s titulem velitele Tet a . "Do tto bitvy musm vrhnout v echno," psal Monty v bjen nlad 1. srpna 1944 generlu Sim vi na ministerstvo vlky:

Americk armdy napravo a Druh britsk uprosted postupuj jako obrovsk soukol vped, a ja fm, vyist Breta - zatla Nmce zpt za eku ORNE - a oto prav [americk] kdlo tohot mo no). Bude-li nyn Druh armda moci postupovat plynule, poda se nm nmeck sly, kter ns obkl na dv poloviny. Jakmile dorazme k VIRE a COND, octnou se Nmci v nepjemnm postaven a tom nyn pracuji. Nalevo mus kanadsk armda vydr et, ne se vojsko na tomto boku oto. Musm v echno z levh vzt a pidat k rozmachu napravo... V echno probh velmi dobe. Cel pln, podle nho jsem celou dobu postupoval, nyn zan n sn jak jsme potali. Doufm, e ztra obrtm prav sbor 12. skupiny armd na zpad do Bret

Ten dlouho oekvan okam ik ml v sob mnoho dojemnho. Kdyby ervnov boue nepinutily Bra postupu na Cherbourg zru it ofenzvu u Saint-L, mohl se u etit msc - cel msc, po kter musel provdt nkladn klamn operace na vchodnm kdle a Bradley se musel smiovat s t k dsledku opo dn ji n ofenzvy. Ale takov u je vlen tst. Navzdory "skuten tragdi po dn soustedn a nsledn rozvinut Va ich sil," jak to Brooke nazval v ervnu, se Monty enec nepestal dr et pvodn strategie, kter nyn pinesla ndhern ovoce. Tak se stalo, e senhowerv tb oteven probral Montgomeryho odvoln, byl jen pr hodin nato nejvy veli svit taktick velen nov vznikajc 12. skupiny americkch armd pod Bradleym prv jemu. 1944 ve dvanct hodin, oproti pvodn dohod, e Eisenhower pevezme poln velen celho poz vojska Spojenc, jakmile Normandii zanou operovat ob armdn skupiny, byl Monty oficiln p ven velenm obou armdnch seskupen, 12. a 21., pro konenou fzi bitvy. Veer Monty Simps napsal:

Bitva probh dobe a zcela podle plnu. RENNES u je na e a SAINT MALO tak . Pochybuji, e v cel Bretani bude mnoho Nmc, a na pr civilnch zamstnanc na zkladnch, orge Patton bude za den dva v BRESTU. Zkladn pln zstv nezmnn. Hodlm provst obrat pravho [americkho] kdla a vyslat je na PA . J se mezitm pokusm v jeho pozicch v oblasti CAEN. Potom vysadm velkou vsadkovou jednotku vetn 52. britsk DIV. nkde pobl CHARTRES a odznu nepteli nikovou cestu mezi PA a ORLANSEM. Bylo by skvl, kdyby se podailo zatlait neptele nahoru k SEIN - a tam ho "sbalit" [poch tat].

Dokonce ani Monty neekal, e Nmci str hlavu do jeho smyky tak ochotn, jak to prv dla i e Patton sebou mrskne tak rychle, e vsadki nebudou vbec zapoteb. Tv v tv nejv 2. svtov vlce pedlouh ervenec nhle jako by nebyl. st dest P R L O M

Bradley a Patton se krtce ped Pattonovm tokem v Normandii rad s Montym IMPERIAL WAR MUSEUM Montyho pevn ruka

Podobn jako v pou ti, na Siclii a v Itlii Monty strvil vt inu dne nv tvami u tvar a poli. Rozdl v ak byl v tom, jak uv liv nyn vyu val peliv vybranho tmu osobnch styn ad mu i, jeho "oi a u i" mu umo ovali dr et prst na tepu ka dho tvaru - a britskho, am adskho, francouzskho i polskho - v nejvt m armdnm seskupen, jak a dosud Spojenci n li. Vysok operan dstojnk major Odgers to bl e vysvtlil:

Podstatou vci byl as - myslm tm, e [Monty] teba chtl vdt, jak byla situace u urit dvma hodinami. A vt inou se to dalo zjistit.

Kdy u Monty nemohl diktovat tlovmu tbu v Anglii, mohl alespo bezvhradn ovlivovat d . dn nv tvnk, kter na taktick velitelstv v Normandii vkroil, nepochyboval o jedine ity, kter naznaovalo jakou m "pevnou ruku". Zvl tn nkladn auto, kter si nechal vyrobi dnem D, mlo uvnit obrovskou nstnnou mapu Normandie, neustle upravovanou podle nejnovj informac z operan mstnosti: Ta velk mapa byla svm zpsobem na e. Vyznaovali jsme na n operace velice podrobn - a ta tna byla ohromn, jestli si to dok ete pedstavit. Mli jsme karavan, kde byla uprosted ch dba se dvma dobe osvtlenmi stoly, u nich se dala zvednout postrann kdla, dol sjely p a mli jsme dva pulty... Styn dstojnci pichzeli a - samozejm podle nalhavosti dan situace, ale j jsem ml n pi li nejdv ke mn, trochu se sebrali a hned za tepla zprvu vysypali a rovnou ji nadikto vali. Za velkch operac se psac stroj vbec nezastavil, cel den ukal jako telegraf. Kopi e se archivovaly k historickm elm pro hlavn tb 21. skupiny armd a jedna la okam it Montyho pvsu. Kdy si pak trochu uspodali my lenky, li za Montym. Nikdy jsem tm ubo il nco zhltnout ani cokoli jinho, dokud to nevyklopili a my to nemli pmo od pramene.

Dva styn dstojnci pi vkonu sv slu by padli, dva byli ranni; v ichni obdr eli vyznamen st. Podzen velitel se mo n ctili doteni, e zprvy o nejnovj m vvoji vojensk situa y podvaj vrchnmu veliteli takov mladci a relativn nzk ar e (v ichni byli majoi). Je el v ak tento uniktn systm brali ve zlm, zsti proto e ti mldenci, kter si Monty sm i upmn, loajln a kur n a jejich ptomnost hmatateln dokldala Montyho vyrvalou snahu tsnj m styku s veliteli na front - proto e chtl jako starostliv lka o svch kapitnec "Jestli jsme vbec nkdy zapochybovali o tom, jak se bitva vede? Myslm, e musm piznat nikdy," uva oval Odgers pozdji. "Proto e jsme tehdy mli v Montyho neomezenou dvru, vte, a to se ned svtit, bylo nm a pli jasn, e o dn prlom nejde, proto e Druh armda potkala se stra livm odporem... Jist e jsme si kali "snad to proboha svedem", ale nemys eli jsme si, e situace je zl, to ne. Pesto si a moc dobe vzpomnm na to dlouh ervenco na napt, kter s sebou neslo." Hled se generl, kter se po ene jako bel

dn bitva na Zpad se zpasu o Normandii nemohla vyrovnat. Bitva o Francii v roce 1940 a o anglo-francouzsk evakuace v Dunkerque trvala st ti tdny. Bitva u Alamejnu v roce 194 2 pouhch dvanct dn - a dokonce i tady nestaten srdce selhala. Vylodn na Siclii a cel n ta en k jejmu dobyt zabralo osmaticet dn. Av ak stejn jako na Siclii i pekvapiv n D vzbudil nadje na nsledn rychl vtzstv v cel Normandii a Monty musel vyvinout velk pliv sil, aby sv vojsko piml dr et se pvodnho plnu. Dempseymu dalo pozdji dost pr ckmu vojenskmu historikovi vysvtlil, e "Montyho pln byl stle stejn - e jeho zmrem b otku prlom na (americkm) zpadnm kdle pedmost." V poli ekl tot 6. srpna 1944 i n pisovateli BBC Chesteru Wilmotovi: "Monty se pevn dr el pvodnho plnu a nikdy se ho nep

okusil njak markantn pozmnit, i pes v eobecnou a pirozenou netrplivost." Je ov em pravda, e Monty zas a znovu doufal, e Druh armda dok e udlat vc, ne jen zadr k tanky a zlohy na vchod, zatmco se Amerian budou probjet do tlu neptele; doufal, ey mohl hned v prvnch dnech invaze obklit Caen, obejt poten poet nmeckch pancov nout s obrnnmi vozy daleko za kopec Bourgubus a roz it britskou stranu pedmost. Kdy g ajor "Pip" Roberts, chrabr vetern od Alamejnu, 30. ervence za necelch estaticet hodin prorazil s 11. obrnnou diviz dobrch devatenct kilometr do nmeck fronty u Caumontu, byl nadje, e udr -li Dempsey britsk npor na Vire, poda se izolovan prostor proti Bradley vmu kdlu, okupovan nmeckmi jednotkami, zcela obklit. K tomu by v ak Dempsey musel na tsv lev bok vysunout dostaten poet tank, aby se mohl neru en dostat k Flers a odznou e Vire. K Dempseyho zklamn to v ak nebylo mo n, mimojin i proto, e 7. obrnn divize jednodu e n vysunout svj obrnn tt vas. Kolem poledne 2. srpna bylo Dempseymu jasn, e je pli p se na zpad zaaly pesouvat ti nmeck pancov divize - 21., 10. SS a 9. SS - , aby hroz vrtily. Jak si veer Monty st oval Simpsonovi," tyhle vci nevyjdou poka d podle plnu!... se, e budu muset Erskinea ze 7. obr. DIV. sundat. Nevede svou divizi dobe a boj se riskovat. V pou ti lovk pi el k "rozbitmu umku" ani nevdl jak. Star pou tn divize oukat se pes rameno, jestli je vzadu v echno O.K., nebo jestli jsou kdla v bezpe, a tak podobn. 7. obrnn DIV. je pesn takov. Potebuje novho generla, kter je pimje hnt a skrz, vyrvat mezery v neptelsk obran - a nelmat si hlavu s kdly a vbec." Na 90 000 ckch vojk se u ode dne D vzdalo - "velk masa nmeckch vojk ek jen na ple itost ke u jim musme dt; to se ov em netk jednotek SS," poznamenal Monty. "Vpedu se nm otevraj n perspektivy a potebujeme generly, kte se nahrb a po enou se jako bel." Pesn takov byl George S. Patton. Obrat pravho kdla k Pa i

V nsledujcch tdnech ml Patton podat nejlep vkon ve "zbrklch" mobilnch operacch, ja jensk historie dosud neza ila - a kter byly rozhodn srovnateln s nmeckm obrnnm prlom ulogni a Calais v roce 1940. Bez ohledu. na sv kdla Patton vyrazil vped, pekvapil nept le daleko sp rychlost ne urputnost boje a zaznamenal neuviteln vsledky. 1. srpna v 1 vydal Monty Bradleymu rozkaz, aby, a se Tet armda "kolem poledne ujme veden", pesunul jeden sbor pes AVRANCHES pmo na Bretask poloostrov". Jeho dva zbvajc sbory budou nasm na LAVAL a ANGERS" na Loie. Akoli Bradley i Patton zavhali, ne poslali tak velkou st Tet armdy do bojovch operac smujcch na vchod k Pa i, jejich nerozhodnost nemla t jako na Dempseyho front, proto e proti sob nemli siln nmeck odpor, a v nsledujcch d hl Patton uskutenit soustedn tok na Pa , o kter Monty usiloval. Pattonv gigantick npor na vchod se v ak mohl zdait jedin v ppad, e Crerar, Dempsey udr von Klugeho hlavn sly mezi Caen a Mortain. Bylo proto ivotn dle it, aby se Nmc o vytvoit novou obrannou linii, za ni by sthli mobiln sly, aby je ve vhodn okam ik vrhl na Pattona. Monty byl pesvden, e tokem na hlavn sly neptelsk obrany dok e Nmce a tn bitv na front Pt pancov a Sedm armdy, proto e se budou obvat, aby se nerozpadla ges - kter po pov en Bradleyho do ela 12. skupiny americkch armd postoupil na msto vel le Prvn americk armdy - a generl Patton budou zatm moci postupovat se svmi armdami na hod na Pa . Hodges ml obejt Dempseyho prav kdlo a zamit k Argentanu, zatmco Patton l oto k Mayenne a vy le velkou rychlost dva sbory k mohutnmu obchvatu hlavnho msta. "Gl bln strategie spojeneckch armd pedpokld obrat pravho kdla, vpad k PA I a zatlae liko na tto ece mezi Pa a moem byly znieny v echny mosty," uvdla Montyho direktiva srpna. Bitva o Normandii se pozvolna stvala bitvou o Francii. Past u Falaise

Pede lho dne, 3. srpna 1944, v 10 hodin dopoledne Monty nav tvil Dempseyho na jeho veli telstv. Spolen si ukazovali v map Normandie a zdlo se, e bitva nabv nov tvar. Jeliko cesty Dempseyho postupu na Le Bny-Bocage postavily do cesty ti cel pancov divize a da l ti zabraovaly Amerianm v pstupu do Vire, nabzela se jin mo nost: obchvat Nmc e Hodgesovi ze severu za pou it nov zformovan kanadsk armdy, kter vejde do djin pod nzv ast u Falaise". Monty soudil, e kdyby kanadsk sly udeily z Caen na Falaise, von Klugeho armdy v nmeckm

pedmost by se octly v obklen, proto e Hodges a Patton by jim odzli stupovou cestou na oku. Veer 3. srpna proto vydal Crerarovi telefonick rozkaz "zahjit ze sektoru CAEN ve smru na Falaise siln tok". Byl to patrn nejnapnavj okam ik z cel vlky - a Monty byl ve svm ivlu. "Psi, krlci zdrvi. Rychlm tempem zskvme znan oblasti Francie," chlubil se 6. srpna Phyllis Reynold ov. Pemstil sv taktick velitelstv bl k hlavnmu velitelstv 21. armdnho seskupen, ravilo z Anglie a usadilo se v Le Tronquay. Vydal svm armdm novou direktivu - M517 - a kopii poslal Brookeovi s vdnm doprovodnm dopisem: Mj mil CIGSi,

Poslm k Vm Dawnaye s rozkazem o postupu k SEIN a ped Vm i tento dopis. V echno probh dobe. V echno vlastn vychz tak podle plnu, e si lovk chvlemi k, j br. Na druhou stranu za sebou mme t kou dobu, jak sm dobe vte. A kdybychom tehdy byli zakol ali, dnes bychom mo n nebyli, kde jsme. Chci Vm podkovat za neochvjnou a vytrvalou podporu. Je pro mne dle it vdt, e za nmi evn jako skla a e na e vra v tom, eho se sna me doshnout, je pevn.

Ve svm novm rozkaze Monty stle je t s jistotou nevdl, jestli se von Kluge nestahuje "na njakou novou obrannou linii, ale zatm nemme dkaz, kter by o t linii cokoli naznaoval". Poda-li se Kanaanm dobt Falaise, pak budou v echny von Klugeho sly zpadn od Falaise o z boku - a dokonce, i kdyby se von Klugemu podailo Kanaany zastavit, Patton bude m oci nmeck sly odznout tm, e se pesune za n. "Pokud by [neptel] tvrd dr el sv poz co je docela dobe mo n, bude to ance pro na e prav [americk] kdlo, kter provede obra u stup. Ale a si neptel zamane cokoli, pro ns v tom nebude rozdl," tvrdil Monty. "My b udeme nenavn a rychle postupovat podle svch vlastnch pln na jeho znien." K vyi tn Bretan se nepou ije vc jednotek, "ne kolik bude nezbytn teba, proto e hlavn od," stanovil nyn Monty. "Vypracujeme plny rychlho vpadu pravho [americkho] kdla na a poslze na severovchod k PA I; rychlost tohoto pohybu bude zkladem celho plnu operac zdu n vsadkov divize sesko v Chartres a zablokuj Nmcm stup na jihozpad od Pa e. N nho msta Spojenci zatla neptele k Sein, na n nezbyl jedin most. V takovm ppad," nty, "usp me konec vlky." T noci se v ak zjistilo, e von Kluge se pesunul na novou linii, kter vbec nebyla obrann nbr ofenzvn - utajen protitok ty pancovch diviz, nazen pmo Hitlerem, ml za clem bylo vrazit kln mezi ob armdn skupiny u Avranches. Nmce ani nenapadlo utkat, a j k se zdlo, - dokonce je t ped spu tnm kanadsk ofenzvy - sami strkali hlavu do spojenec ! Je po ptkch!

Zpravodajsk slu ba Ultra sice neodhalila nmeck pancov tok pedem, rychl roz ifrovn poru ze vzduchu v ak umo nilo Montymu a Bradleymu odhadnout tm okam it velikost neptels zvy - a pichystat se na ni. Kdy pak Monty telegrafoval veer 7. srpna Brookeovi, byl nad en prbhem cel vci:

Neptelskmu toku v MORTAIN Amerian dobe vzdorovali a v echny pozice jsou netknut... Kd aal, ti americk div. se pesouvaly na jih mezi MORTAIN a AVRANCHES a byly zastaveny d nes rno, aby poskytly dodatenou ochranu v tomto mst. Nemm nejmen obavy o bezpenost t fronty a v ude jinde postupuji podle ofenzvnch pln beze zmny. tyicet pt minut nato telegrafoval asnou novinu o tchto ofenzvnch plnech:

Mj S.D. se prv vrtil z fronty u LAVALU a hls, e eln jednotky 15. americkho sboru do E, kter je jen asi 15 mil [24 km] od LE MANS. To je velmi dobr zprva a je docela mo n, e tento sbor do LE MANS doraz u ztra... Kdyby tak Nmci chtli je t pr dn toit na M to e to vypad, e by se pak odtamtud nemuseli dostat.

Monty nadle dval pednost irokmu obklen, kter by Pattonovi umo nilo uzavt nikovou s, a pak obrat k Sein a kanlu La Manche. Takov obklen by vylouilo vt odpor, proto e

jednotek byla a po u i v operacch mezi Falaise a Mortain. Bradley v ak byl pro krat hk a podporovali ho vy dstojnci Montyho tbu, de Guingand a Williams. "Monty byl cel pry d o obchvatu - zablokovn mezery u Orlansu para utisty atd. a rozestaven obrnnch sil sever smrem podl levho behu Seiny do velkho oblouku," svil se brigdn generl Williams Che ilmotovi po bitv. "To nezmnil," psal Wilmot, "dokud nezaal Mortain a - i pak se pod volil a na nalhn Freddieho, Bradleyho a Billa [Williamse]." Na Bradleyho radu se Monty smil s krat m obklenm ve Falaise, ne kolem Seiny. Nyn byl v i dle it as. 8. srpna ohlsily americk hldky na Hodgesov front u Mortain, e von Kluge nezdaenm toku stahovat tanky. Kdyby Patton ihned vyrazil z Le Mans na sever a souas n pokraoval v plnovanm ir m obkliovn neptele u Chartres a smrem na Pa , pak nad ho armd mezi Mortain a Falaise bez mo nosti niku. "Siln formace ty diviz bude operovat a sever od LE MANS k ALENONU," hlsil toho veera Monty Brookeovi. "Sna m se dobt FALAISE a ALENONU jako prvnho kroku k uzaven hradby za neptelem." Montymu krtk obchvat u Falaise stle ne el pod nos. "Souasn situace skt znan mo nosti afoval Brookeovi nazt. "Kdybychom hodn rychle dorazili k ALENONU, ARGENTANU a FALAISE , mli bychom velkou nadji uzavt hradbu kolem hlavnch nmeckch sil. Pracuji na plnech n eskok vsadkov divize v GACE asi 15 mil [24 km] vchodn od ARGENTANU, aby blok uzavela. " Bude to v ak k nemu ve stsnnm prostoru krajiny bocage, tak vhodn pro obranu? Monty s jm nebyl jist, poda-li se nmeck ohnisko neprody n uzavt, proto e telegram z 9. srpna akto: "Kdyby nm odtamtud Nmci unikli, rychle pejdu k plnu uvedenm v M517" - ili k ir chvatu. Proto e znal tern, upozoroval Brookea pedem, aby neoekval vrazn vsledky. Kanaan by t do Falaise, "ale nebudou to mt tak snadn, jak ekali," varoval. "Nmci budou o FALAI SE tvrd bojovat, myslm," kde to "Amerian podle mne nebudou mt s proniknutm do ALENONU blmy, proto e jim nic nestoj v cest. Kdybychom se dostali do FALAISE a dokzali udr et AL ENON, mohli bychom uzavt mezeru mezi nimi - a to by bylo vynikajc. Nmci v ak budou bojovat tvrd; je to dobr obrann tern a nesmme oekvat, e nm to pjde Polci dosud neprojevili eln, kter jsme oekvali, a sed jako pecky." Velitel Prvn kanadsk armdy generl Crerar na Montyho dobr dojem neudlal. V kritickm oka ku 23. ervence, kdy zaal fungovat tb Crerarovy armdy, se Crerar podle pravidel porval s velitelem svho sboru, generlporukem Crockerem, a namst ho vyhodil. "Zavolal jsem si je oba," hlsil Monty Brookeovi. "Doufm, e te u budu moci dl pokraovat v bojch s Nmc to abych e il rvaky mezi svmi generly!!" Crerar nyn "vel sv prvn bitv a tb kanadsk stoupil do djin. Zoufale se sna uspt. Je tak nervzn, e se u r od rna do veera!! Hodn za nm chodm a ukliduji ho. Bude na lpe," poznamenal Monty, "a pochop, e bitva jen mlokdy probh pesn podle plnu, e se en dokud to nepraskne vedle, a e kdyby se kvli tomu ml trpit, nakonec by se zblznil!! Zejm u pochopil, e je zapoteb hlavn spustit podnou vodn palbu a Nmci u uteou s Monty byl pesvden, e Crerarovu nezku enost vyl as. "Zl jazyky" na Eisenhowerov tb hl, a kdy se dovdl o novch snahch vyhodit ho ze sedla, byl poprvu rozezlen. Doufal ov e , e bl c se spojeneck vtzstv na njakou dobu kritiky uml - bylo toti nezbytn nutn naci spojeneckch operac, aby neptel mohl bt zpadn od Seiny definitivn pora en. Budou v ak Nmci v Normandii bojovat a do hokho konce - nebo se mobiln divize pokus o t ko zbytky Afrika Korpsu u Alamejnu a ponechaj pchotu napospas? Jak mjely hodiny, zdlo se stle mn uviteln, e by Nmci v pedmost u Mortain obtoval seskupen: jak v ak Monty oznmil Brookeovi, v echno nasvdovalo tomu, e Nmci se nestahuj opak, dokonce zahajuj dal tok! "Nmci se bu zblznili, nebo nevd, co se dje," pozname dley 10. srpna u asle ke svmu pobonkovi. "Myslm, e jsou pli mazan, aby tohle vyvdl o se v na e sektoru dje. Ka d profesionln vojk mus v thle chvli s jistotou vdt, e Ten den Ultra de ifrovala von Klugeho sebevra edn rozkaz k obnoven nmeck ofenzvy u Morta n - a vzhledem k fanatickmu zpsobu boje nmeckch jednotek Monty ani Bradley doopravdy nevili, e by se Nmci vzdali. 11. srpna proto Monty vydal dal rozkaz, M518, v nm Brad ho armdnmu seskupen pogratuloval, jak dokonale otupil nmeck pokus dobt Avranches, a uva oval, co bude nsledovat. Bylo jasn, e neptel, ktermu hroz obkl hodl vzdt a pokus se uprchnout. Ale kam? dajn neshoda

"Hlavn st neptelskch sil stoj zpadn od generln linie LE MANS- CAEN," zanal Monty 8. "V echny jejich zsoby, nafta, atd. mus pijt z vchodu. Ale mezera, kterou to v echno m

s projet, se zu uje; na severu se bl me k FALAISE a na jihu k ALENONU. Poda-li se nm tu mezeru neprody n uzavt, je zejm, e se neptel octne ve velice svz Dal m rozkazem nadil Kanaanm, aby se u Falaise otoili a odzli Nmcm nikovou cestu s k a k Argentanu; Bradley ml mezitm sv sly vyslat od Le Mans k Alenconu a odtud na lini i mezi Carrouges a Ses, asi dvacet kilometr ji n od Argentanu, m ml Nmcm odznout v e vedouc z pasti ven. V klauzuli v ak varoval, e "musme bt pipraveni zat provdt pln n obklen vetn vysazen para utist v Chartres], kdyby se zdlo pravdpodobn, e by tud niknout." V telegramu, kter veer poslal Brookeovi, dodal: "Nadil jsem BRADLEYMU, aby ze t diviz vytvoil erstv sbor u LE MANS a dr el ho pipraven k rychlmu prlomu k CHA ybychom neekan zaali operace podle M517." Monty prorokoval, e dobyt Falaise potrv osmatyicet hodin - rychlost Pattonova manvru h o v ak pekvapila stejn jako Nmce. 11. srpna ve 22 hodin Patton nebyl je t ani v Alenconu . Nazt veer ve stejnou dobu, prv kdy Monty psal koncept telegramu Brookeovi, tvrdily a erick jednotky, e jsou v samotnm Argentanu (co byla le ) a e provdj przkum v oblasti ges-Ses. "Prv tato situace," zapsal si Hansen do denku, "mla za nsledek, e generl Pat v zchvatu vesel zavolal Bradovi a zeptal se: 'Mme oddly v Argentanu[!] - mme pokraova t, nahnat Brity do moe a zopakovat Dunkerque?'" Monty chtl, aby Patton uj dl o zvod k Pa i a Sein, msto aby se zapltal do "stojatch ankist z du e nenvidli. Bradley v ak byl proti tomu. "Probh jist debata ohledn dajn strategii mezi Montym a Bradem kvli naasovn pohybu na sever [Pattonovy Tet armdy]," z znamenal major Hansen 12. srpna 1944. "Sly el jsem, e Monty trv na tom,, aby pokraova l plynul pohyb na Pa a zabralo se vc zem, kde to Brad klade stejn draz na to, abycho rtili v Le Mans na sever a chytili do pasti nmeckou armdu, kter na sebe v e st ejn bod n armdy..." Bradley, od prody opatrnj ne Monty, si iv vybavoval Pattonv kousek na Siclii, kdy s avn obrnn jednotky z bitvy na zpad a zte tn se hnal na vchod do Palerma, pln patn nyn nalhal, aby Pattona zadr eli vzadu pi obkliovn u Falaise, akoli ani tady nestl o sk vkony. Jak ekl jasn: "Nem eme si dovolit ztratit n strategick bod... Nmci tam na se temi divizemi a vypadali bychom velmi po etile. Pro George by to bylo trapn. On je zvykl na toky od jedn divize. K tomu je velice dobe vybaven. Je t nikdy ale na nj ne atoily ti nebo tyi nmeck divize. Nem pont, co to obn ." Jeliko Pattonv 15. sbor u veer 12. srpna tvrdil, e je v Argentanu, bylo nutn zkoordino vat sil armdy a vzdu nch sil Spojenc na past u Falaise. Monty proto po dal Bradleyho, a k nmu nazt piletl na obd. "Na m vznamnm clem bude zajistit, aby ve ker neptelsk hnout, nemohly zpt pes SEINU, leda tak zmandlovan, aby jim to dal akce vyhnalo na hod n dlouho z hlavy," uji oval Monty Brookea. "Po celou dne n noc, ztra a pak ka d den a ka noc budou do akc nasazeny cel AEAF [Allied Expeditionary Air Force, Expedin vzdu n sly pojenc], aby systematicky niily sly neptele." Monty si v ak byl velmi dobe vdom, e zniit nebo pinutit ke kapitulaci cel nmeck armd en nebude vbec snadn. Tragick ztrty

Nmeck est armda polnho mar la von Pauluse byla u Stalingradu obklena 23. listopadu 1 to trvalo je t msc, ne Rusov na Bo hod vnon zahjili definitivn dlosteleck a ob ledna 1943, tm po pti tdnech, von Paulus s 94 000 vojky, kte obklen pe ili, kapi Tak e popravd, a Monty sebevc povzbuzoval Crerara, aby dobyl Falaise a uzavel nmeck pe st, kol to byl nesmrn. Dokonce ani v niv sil Polk nepomohlo kanadsk operaci "Total ou it seznutch tank Priest k doprav pchoty - doshnout veer 7. ervence po asnm po laise. K dovr en v eho zlho se americk bombardry ze Spaatzovy americk 8. leteck armdy y kontrole, bombardovaly vlastn spojeneck vojsko a zpsobily jim hor ztrty ne v prvn d Cobry. Pattonv dajn vtip o zatlaen Kanaan do moe tud v t souvislosti vyznl velmi edem k tragickm ztrtm, kter Kanaan a Polci utrpli v krvav a krut e i pi "ztkovn 12. pancov divize SS "Hitlerjugend" s konvennmi tanky, Tigery a 88 mm dly je tehdy zc ela zmasakrovala - po jednom kanadskm obrnnm pluku zbyl bezdn pamtnk, "rozstlen ko luku", kter bylo i po letech mo no spatit v polch u vesnice Estres, 13 km od Falaise. Crerar i Simmonds byli pesvdeni, e jen novm, mohutnm tokem na linii Totalize dok e ka Prvn armda prorazit siln jednotky SS, kter Falaise brn - a Monty s nimi souhlasil. el schzky s Dempseym a Bradleym krtce po poledni 13. srpna 1944 proto bylo zajistit, aby navrhovan obklen bylo provedeno sprvn a aby byl Patton pipraven na onen druh boje,

ktermu se a

dosud vyhbal.

Pevn rameno, ne zlomen krk

Pln, na nm se Monty, Bradley a Dempsey dohodli, spoval v soustednm toku Prvn kanads kter ml probhnout do tyiadvaceti hodin za podpory t kch bombardr : Crerar to pova ov la mo n. Dempsey pom e Crerarovi tak, e kryt kanadskou zte obsad s britskmi silami p e a umo n Kanaanm udr et npor na Trun a Argentan. Hodges na ji nm boku tomu ml napomoci Collinsova 7. americkho sboru na vchod k Argentanu; tm by tak Pattonovi usnadnil pivs t dal sbor, a rozmstit ho za nj vchodn od je nmeckho pedmost v l'Aigle. Dempsey o u napsal:

12.15 - let na 21.skupinu armd a setkn s vrchnm velitelem a s generlem Bradleym. Probr ali jsme p t operace - zvl t pokud jde o armdn skupinu a hranice; dle piveden dal smrem na LAIGLE. Dokud bude Tet armda nar et na sebemen odpor, oba eln sbory nebudou brt ohled na hra zi armdami. Clem je rozmstit sly na komunikan linie neptele a zt it tak - ne-li zcel it - jeho stup.

Takhle to pochopil Dempsey - ale je t tho veera si Bradleyho pobonk zapsal, e "Britov stle nedoshli svho cle, zjevn nejsou schopni proniknout dl, akoli nechpu pro... Na G peran tb] padl nzor, e jsme dostali za kol udr et Argentan sp ne vyrazit na Falaise obyt toho cle by po kodilo presti sil, kter to na jih a kter by tak pi ly o v echnu pasti." Zjevn se v tto triumfln chvli bitvy o Normandii, kdy se spojeneck kle t svraly kolem armd, zanaly hlsit o slovo nacionalistick tendence a hrozilo nebezpe, e pobonick p pekrucovat historick skutenosti. Av ak bez ohledu na to, jak drby ni dstojnci roz iovali, Monty, Dempsey, Bradley a Cre i vborn rozumli. Nrodn presti tu prost nemla co dlat, lo o vojenskou innost a o l rv Bradley, u vdom hroziv nepesnosti stednch a t kch bombardr, nechtl kvli vzdu u dt k dispozici dal jednotky Tet armdy, aby pede el zbytenm ztrtm pi vpadu na s u. Kdy se pak Patton 12. srpna krtce ped plnoc telefonicky dotazoval, m- li pokraovat a Falaise, Bradley bez vhn odpovdl: "Nedlejte nic. Za Argentan nechote. Stjte, kde js a shrom dte se tam. Sibert [nelnk Bradleyho zpravodajc] tvrd, e Nmci zanaj vykl se rad i pevn zavete a ekejte na n." Patton - jeho jednotky ve skutenosti Argentanu pedtm ani potom nedobyly - se pozdji s na il shodit vinu za rozhodnut nevyslat Haislipv nov 15. americk sbor na sever od Arge ntanu na Montyho. "Myslm, e ten rozkaz," napsal, "pi el z 21. skupiny armd a ml pvod v vosti na Ameriany nebo v naprost neznalosti situace, ppadn v kombinaci obou. Byla vel k koda, e 15. sbor dostal rozkaz k zastaven, proto e mohl dojt k Falaise a navzat konta t s Kanaany severozpadn od toho bodu a s konenou platnost tu past sklapnout." Tento soud v ak chvatn nadrpal o mnoho dn pozdji. Bradley na zklad daj, kter ml teh ozici - od leteckho przkumu, pes Ultru a Phantom (monitorujc rdiov depe e Spojenc) a ran hl en - ani na chvilku nezavhal, kdy ml Haislipovu sboru zakzat, aby se nadmrn ylo mi daleko milej pevn rameno v Argentanu," vtipkoval pozdji, "ne riziko, e si u Fal aise zlmeme krk." Pattonv nov rozkaz k zastaven dorazil k veliteli 15. sboru Haislipovi 13. srpna v 1 1 hodin dopoledne. Do t doby stejn Argentan dobt nestaili, a jeliko mezi nm a Prvn ame ickou armdou nalevo od nj zela dra zvci ptaticeti kilometr, bylo stmelen otzkou ivo rti. Naznaovat, e vinu za to nese Monty a e dvodem byla nrodn presti , bylo pro Pattona typick. Bradley naopak ochotn vzal na sv bedra odpovdnost za rozhodnut zadr et Pattona v Argentanu. "Nekonzultoval jsem to s Montgomerym," uvedl pozdji. "Rozhodnut zasta vit Pattona bylo ist moje." Brookeovi Monty v noci 13. srpna telegrafoval: "Pokrauji v operacch a pedpokldm, e roz hodujc st neptelskch sil je dosud uvnit pasti, jak uvd mj zpravodajsk tb. Abych v ak zarazil v echny, kterm se poda uniknout prrvou, poslm 20. americk sbor vch 5. k LAIGLE. V LE MANS se formuje 12. americk sbor, aby byl pipraven na jakoukoli akci, kter bude ve vchodn nebo severovchodn oblasti zapoteb." V dve, e hlavn sly nmeckch armd v Normandii m pod poklikou a e dal americk jed

hvat na vchod k Sein, el Monty spt. Teprve nazt, 14. srpna 1944, se zaaly objevovat pochybnosti, kter st nmeckch armd j v pasti - a spolu s nimi vzjemn obviovn. Eisenhower se nevyzn ve veden vlky

"S obrovskm zjmem sleduji va i bitvu," napsal poln mar l Brooke 14. srpna 1944. "Nasktaj e ndhern mo nosti a j opravdu doufm, e tst bude stt pi ns a e se Vm poda u td n od Seiny. M ete dl potat s mou pevnou podporou, mj star, mil Monty. Spolupracujeme u dlouho a n nepjemnch mstech, tak e jsme se nauili jeden druhho sprvn ocenit. Hovom-li s Vmi nu, je to proto, e vm, e Vm tm mohu prospt. Je tady spousta lid, kte Vs nechpou a musm vst tvrd boje... M ete se nejvy mrou spolehnout, e Vm ohldm tl. Neochvjn vm, e dok ete dt Sk svt mnoho zvistivch, kritickch a zkoprsch lid. Mohou doshnout spchu tm, e ty ne plikuj a e nesmrn vychytrale pekrout pravdu. Vst vlku je sice obt n, ale vst vlku tlakem je nkdy pmo nemo n!!" Na tento bjen dopis, vyjadujc plnou podporu, Monty odpovdl s levou:

Opravdu se zd, e v echno jde dobe. Udlali jsme kruh kolem neptelskch sil a jedin cest ud nyn vede mezi FALAISE a ARGENTANEM. Co uvnit toho kruhu doopravdy je, nikdo nev. Kolik toho prozatm uniklo na vchod, tak ne. Ale velice pochybuji, e by se odv ili znov u zformovat na tto stran Seiny. Vera jsem ml poradu s Bradleym, Dempseym a Crerarem, kde jsme udlali podrobn plny - p ro ka dou eventualitu... V tomto tdnu se mo n odehraj velk vci.

Po tolika tdnech zkou ek Monty konen vychutnval pohr vtzstv. Na adresu nejvy ho vel projevoval netrplivost s pomalm postupem jeho strategie, a nyn jsal jako dt nad vyhldk u velkho vtzstv, se v ak vyjdil s rav: Ike m sklony snadno se vzru it a mluvit do vtru - tak nahlas, co mu hlasivky sta!!! Je zrovna tady [v Normandii], co je hrozn koda. Jeho neznalost veden vlky je absolutn a naprost; zn pr populrnch hesel, ale to je tak asi v echno.

Aby ten odsudek vlastnho nadzenho neznl pli drsn, Monty na zvr dodal: "Je to oprav apk, tak e se na nj lovk nedok e dlouho zlobit. Ale v jedn vci neustoupm: nikdy mu ne tnit se m porady s veliteli mch armd a Bradleym!" A s tmi slovy se Monty vrtil k bitv. Monty si kope profesionln hrob

Co si myslel Brooke, kdy tento dopis krtce ped odjezdem na italskou frontu obdr el, n en znmo - ale pi pomy len, e Monty zakzal Eisenhowerovi pstup na porady svho velen, en m zapl. A se to Montymu lbilo nebo ne - a zjevn se mu to nelbilo - Eisenhower byl nejen jeho nejvy velitel, ale tak nejvy velitel rozhodnut pevzt poln velen armdnch seskup ncii, jakmile bude mt fungujc poln velitelstv. Zachzet s nm jako s politikem na krtk akzat mu ast na schzch ty spojeneckch armdnch velitel byla tud z Montyho strany stra liv a navc zmrn chyba. V historickm smyslu slova to bylo je t hor . Opovr livm howerova po adavku stt se polnm velitelem se Monty proboxoval do rohu, odkud se u nik dy nedostane. Pesvden, e on sm je mistrem v modernm evropskm veden vlky, lta pohrdal neschopnmi pu Lorda Gorta u Dunkerque nebo generla Auchinlecka v pou ti. Jen e Dwight Eisenhower nebyl britsk generl. Byl to nejvy americk velc dstojnk v Evrop, zodpovdn za iv u americkch vojk ve Francii - a to nebyl konen poet, proto e dal stle pij dli. "Vzpurn smv", kter Monty nasadil ped asem u Alamejnu, kdy pedasn pevzal velen Osm byl na mst; naopak, byl na kodu. Jeliko v ak Brookeova pozornost byla zcela zaujata Ch urchillem, vylodnm Anvilu u Marseille 15. srpna, dopady Anvilu na boje v Itlii a po kraovnm vlky v Pacifiku a v Jihovchodn Asii, nebyl po ruce dn vy dstojnk, kter al - a Monty, ponechn zcela bez dohledu, si vykopal vlastn profesionln hrob.

st jedenct T R N O V K O R U N A Eisenhower a Monty pi bitv o uzaven pasti u Falaise v Normandii 19. srpna 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Tot jako v Palermu

V polovin srpna 1944 bylo jasn, e nmeck armdy na Zpad byly pora eny a a e vlka prot vi brzy skon, poda-li se Spojencm tohoto vtzstv vyu t. Podle Montyho bylo proto nezb udr et bitvu "pevn v ruce" - a nepipustit, aby nemrn nad en suplovalo vojensk sudek. Kdyby se nepodailo kruh kolem nmeckch armd mezi Falaise a Argentanem zcela uzavt, argu mentoval Monty, nesmj Spojenci propst ir obklen na Sein; vlastn prv kvli tomu n ustedit tak velkou slu (ti americk sbory) ji n od Argentanu. "Mj mil Brade," psal chvatn Bradleymu 14. srpna, kdy Kanaan zahjili za mohutn podpory tectva nov tok na Falaise. "Ned se zjistit, jak neptel se uvnit kruhu nalz a co v ec ailo uniknout na vchod. Mohlo zmizet dost znan mno stv. Myslm, e V 20. sbor by ml v severovchod k DREUX. Rovn cokoli, co budete moci pesunout kolem LE MANS, by mlo jt na severovchod. Chceme Nmce obejt a nedovolit jim prolomit obklen jihovchodnm smrem. Pozvu sem na ztra na 11.00 hod. Bimba [Dempseyho] a probereme tu situaci v ichni." T noci Monty zatelegrafoval Brookeovi o t kch bojch "proti odhodlanmu odporu" kolem pas ti, ml v ak radost, e Collins dorazil k hlavn silnici vchodn od Argentanu a e "mezera" Mayenne na ji nm americkm boku je od t chvle uzavena. "Na severu zatoila dnes ve 12.0 rvn kanadsk armda a podle poslednch hl en doshly jej eln jednotky ERNES, SASSY a OL o dl smrem k FALAISE. V toku nastal dost velk chaos, kdy pibli n dvacet procent t k odilo pumy pmo do stedu na ich lini na na e toc divize. Nen pochyb, e se znan s lo uniknout z obklen na vchod. Nadil jsem 12. skupin armd, aby vyslala 20. americk s a osu LA FERT BARNARD[!] pes NOGENT a LE ROTROU na DREUX, proto e je dle it zabrnit nep v obratu na jihovchod. Musme ty, kte nm tady unikli, zatlait k Sein." Pattona v ak Seina nezajmala. Popravd u otel zrak od nmeckch armd prchajcch z obkl k Pa i a Metm, vchodn brn do Nmecka. Veer 15. srpna Monty hlsil Brookeovi: "V eobec sti fronty [Tet armdy] je, e Patton m pmo na PA , je odhodln dostat se tam a a Bylo to opt tot jako v Palermu. Jak Monty pozdji truchliv poznamenal k Churchillovu v ojenskmu asistentovi generlu Ianu Jacobovi, Patton se dovedl rvt dopedu jako nikdo j in ve spojeneckm tboe, ale tmov hr jednodu e nebyl. "Patton by lovku zniil bitvu z ," potsal hlavou Monty. Velk zmatek

Kdy Patton uhnl vchodnm smrem, zanechal za sebou v pasti "dji t velkho vojenskho zm robrali jsme budouc operace - pedev m s clem uzaven prrvy mezi FALAISE a ARGENTANEM, bou mst jsme dosud nedobyli," zapsal si do denku Dempsey 15. srpna. Ov em s jedinou neplnou p a jednou francouzskou obrnnou diviz, kter v oblasti po Pattonov prku na Pa nemohl Bradley nadle na sebe brt uzaven prrvy u Falaise z jihu. kol byl tud cele pone na Crerarovi a Dempseym na severu, dobyt Falaise pipadlo Crerarovi a Argentanu Dem pseymu. "V eobecn obrzek v tto oblasti," popisoval Monty situaci Brookeovi, "je mohut n stahovn neptel, kte se sna uniknout z pasti na vchod." V Normandii ji bylo zajato tm 150 000 neptelskch vojk a podle odhadu jich v pasti zb e t asi 100 000 - vc, ne kolik zbylo Paulusovi u Stalingradu. Ten pytel je proto teba uzavt, je-li to v lidskch silch, a jeho hrdlo zavzat, jedno jestli u Falaise nebo u S einy. K obklen tch, kte z pasti staili uniknout, bude Bradley muset alespo nkter Pa formace poslat na sever msto na vchod k Pa i. Po dal ch vahch Bradley 16. srpna zatelefonoval Pattonovi a po dal ho, aby z jednotek, k

ter ponechal u Argentanu, vytvoil nov sbor a vyslal ho na severovchod k Trunu, kde b y se spojil s Polky a Kanaany postupujcmi od Falaise. S britskm 30. sborem, mcm na A an, a 5. americkm sborem, tocm na sever k Trunu, by se elisti spojeneck pasti slo ily ob a zaklaply. ir obchvat Bradley ponechal oteven, proto e nechtl Pattonovi pistihno e zlat kdla. Z Montyho pohledu to bylo ne astn rozhodnut. Pattonv zbrkl prk k Pa i nyn ohro oval avenou s Bradleym o uzaven pasti u Falaise v Trunu, proto e velitel Pattonovch francouz skch jednotek nemli chu riskovat t k ztrty, jak pi tom utrply kanadsk, polsk a bri , zatmco se americk a francouzsk tanky hnaly na Pa , kde jim prakticky nic nestlo v ces Velitel 2. francouzsk obrnn divize u Argentanu, generl Leclerc, kupkladu odmtl provs k na Trun, jakmile zjistil, e Patton uj d k hlavnmu mstu. Bradley se pozdji svil: "Le byl vzn v pasti u Falaise, a proto e se obval, aby osvobozen Pa e nezme kal, vyslal po svj przkumn pluk smrem na toto msto. Velitel sboru Gerow se o Leclerkov akci dovdl a am it jeho jednotkm nadil ' vihat ke v em ertm zptky, kam pat'". Monty si byl jist, e 16. srpna je krom nmeck pchoty "uvnit pasti dosud est pancovch iviz a oddly pti z tchto diviz se sna proniknout na vchod mezi ARGENTANEM a SES," a u Mortain mu Bradleyho nevzru en reakce dodvala dvru, e Nmci neuspj. "Myslm, e Ame oblasti ARGENTANU dost siln, aby tento tok vydr eli." Monty si byl jist, e Crerar, D empsey a Bradley neptelsk ohnisko zlikviduj. Sp si dlal starosti o to, kam se ene Pat . Ml pocit, e nastal as dohldnout, aby Patton neohrozil vsledek velkho vtzstv Spojenc andii neplnovanm, nepovolenm a nevyzkou enm nikem na vchod. Byl as zv it dal krok s a en, za Seinu - a s tm zmrem odletl 17. srpna na Bradleyho velitelstv. Pevn masa tyiceti diviz

Tho dne, 17. srpna, Hitler odvolal von Klugeho a nahradil ho v pasti u Falaise gen erlem Hausserem a mimo ni polnm mar lem Modelem. Model sice obdr el rozkaz vytvoit novou obrannou linii ped Seine-Yonne, av ak tou dobou u byla prohran nejen bitva v Normand ii, nbr v cel Francii. Von Kluge zemel dva dny nato, oficiln na infarkt, ve skutenosti v ak na kyanid draseln, proto e hrdost polnho mar la nepe ila por ku jeho armd. Kdy toti Kanaan a Polci pa aveli, do lo uvnit k p ernmu masakru. Pach smrti - pi lo zde o ivot na 10 000 Nmc stra it je t po ltech. "Pochybuji, e nkdy v historii tto vlky mly vzdu n sly takovo o e j kdy tolik vyu ily," telegrafoval Monty Brookeovi. "Celou oblast pokrvaj hoc tank vozidla. Jedna minimln ttiscov kolona byla zasa ena v cel dlce a tm pln zniena ary nebo jednotky, kterm se podailo uniknout na vchod za SEINU, budou v dal ch mscch z a neschopn boje." V Montyho mysli v ak pedev m vyvstvala paliv otzka, kterm smrem se nyn obrt armdy hovoru s Bradleym 17. srpna poslal Brookeovi telegram, kter v nadchzejc rozepi dostan e historick vznam:

M99. TAJ/DV. Osobn pro nelnka imperilnho generlnho tbu od generla Montgomeryho. Uva oval jsem o budoucch plnech, ale dosud jsem to s IKEM neprojednal. Mj nzor je tent o: Po pekroen SEINY by 12. a 21. armdn seskupen mla spolen vytvoit pevnou masu pibli ter bude tak siln, e se nebude muset nieho obvat. Tato ozbrojen sla by se mla vydat n hod. 21. armdn seskupen by mlo bt na zpadnm behu a istit pobe prlivu, PAS DE CALAIS a a dobt ANTVERPY. Americk armdy by se s pravm kdlem nly vydat k ARDENM, smrem na BRUSEL, CCHY a KOLN . Svm pohybem by mly nmeckm silm na pobe prlivu odznout dopravn cesty [do Nmecka nit operace britskmu armdnmu seskupen. Potenm clem bude znien nmeckch sil na pobe a usazen silnho letectva v BELGII. D it nepteli v odpalovn V1 a V2 na Anglii. BRADLEY se mnou naprosto souhlas. Rd bych vdl, jestli s tm rmcov souhlaste Vy. A bud dpov od Vs, proberu to s IKEM.

Bylo v ak u pozd. Telegram, za ifrovan 18. srpna v 8.30, dorazil na ministerstvo vlky do Londna, prv kdy se poln mar l Brooke chystal odlett do Itlie a Stedomo. Jeho asis

Kennedy byl nemocen a editel vojenskch operac generl Simpson odjel na dvcoutdenn dovol enou. Churchill byl v Itlii (trval na tom, e bude 15. srpna pihl et z paluby vlen lod dn v ji n Francii, kter dostalo nov kryc nzev "Dragoon") a nebyl tam tud nikdo dost by se tm zabval. Tak to zkrtka zbylo na Eisenhowera. Zabrnit nepteli uniknout

Nkolik msc se nejvy velitel zmtal mezi radostnmi nadjemi a hrzou ze slep uliky, ck vtzstv zaalo bt konen jist, ukzalo se, e dn dal pln na postup z Normandie Monty na schzce 17. srpna pedpokldal, e Bradley podporuje my lenku spolenho toku Spoje a sever. Zpis majora Hansena v denku z p tho dne, kdy generl Eisenhower pijel prodisku at strategii, tomu v ak neodpovdal:

Ike pijel s Jimem Gauntem[!] a Kay Summersbyovou dnes rno na poradu s Bradem o dal s trategii. Zejm dv pednost Bradovu plnu na tok vchodnm smrem do Nmecka, proti vysl sil na sever pes Holandsko a odtud do Nmecka... Ike byl vesel a optimistick a aktivn se podl na vytvoen strategie - pidluje koly Br a Montymu...

Pokud Bradley skuten takov "vchodn" pln ml, Monty o nm neml nejmen tu en. Nazt 0.00 Bradley odletl na Montyho tb "k porad o plnu operac po Sein", kter se zastnili sey a Hodges. Teprve tehdy se Monty dovdl, e "Ike chce vojska rozdlit a polovinu vys lat vchodnm smrem k Nancy" - tak to alespo podal Bradley. Bylo jasn, e Patton chce za ka dou cenu na vchod a Bradley s nm sympatizoval, proto e ho bezpochyby tak lkal mal odp r, kladen front Tet armdy. Kdy to Monty sly el, rozhodl se, e to nebude rozmazvat a r i promluv pmo s Eisenhowerem. Prozatm bylo nejdle itj odznout v em Nmcm nik z pa z ohledu na to, pro jak pln se rozhodnou potom. Bradley navrhl, aby Dempsey pes ame rick sektor pesunul asi dv divize a dokonil obchvat; Dempsey v ak soudil, e takov akce e ztrta asu, navc z hlediska zsobovn obt n, a bude postrdat dostatenou draznost em Montyho ofenzvy na sever toti byl zoufal nedostatek vojk u 21. skupiny armd. Britsk armda se v posledn dob oslabovala tak rychle, e se v Normandii i v Anglii musely dlit divize a jejich jednotky pesouvat jako posily k jinm tvarm. Bradley tedy loajln pisl , e poskytne dva americk sbory, jeden pod velenm Hodgesovy Prvn armdy, kter vyraz nepr dlen na sever k st Seiny a odznou v echny Nmce, prchajc k ece. Generl Hodges s tm byl zjevn srozumn, jak zaznamenal jeho pobonk na tbu Prvn americk

Porada s generlem Montgomerym byla v ka dm smru sp n. Mapa plnu generla Hodgese byla beze zmny. Prvn armda se svm 19. sborem zato na sever, obejde Dreux a zam na Gouch eux a odtud dl na sever k Elbeuf a Le Neubourg... Clem toku bude dobt Elbeuf a nedov olit nepteli uniknout za Seinu. Pattona se to v ak dotklo. Vtrhnout do Nmecka

"Bradley se zrovna vrtil z nv tvy u Montyho a Ikea," zapsal si Patton do svho denku. "M nov pln. Mysl si, e na vchod od Argentanu jsou pod Nmci a kvli t pasti chce, abych 5. obrnnou divizi z 15. sboru podl zpadnho behu Seiny na sever do Louviers, zatmco 19. sbor z Prvn [americk] armdy pjde nalevo." Patton vdl, e na vchod dn odpor nehroz, nechtl se nechat zaplst do metodick likvi eckch sil z Falaise - a Bradley se stle vce piklnl na jeho stranu. Jak do denku zapsal major Hansen, "tou vyrazit pmou cestou k Metm a nmeck hranici. Monty kvli politickm tm toho toku pochopiteln zase chce vyrazit k raketm na pobe a ulevit Londnu od toho s ivho bemene. Bradley souhlas, e dobyt pobe Nmce piprav o jednu z hlavnch vedlej er momentln nmeck lid povzbuzuj v nadji na odplatu. Ike rovn sdl Bradleyho touhu vyrazit na vchod a vtrhnout co nejrychleji do Nmecka. Mme dkazy, e na opan stran Seiny nm toho nebude stt mnoho v cest." Monty a Bradley se obrtili na Eisenhowera. A rozhodne nejvy velitel. Eisenhower si nev rady

Ve chvli, kdy Eisenhower opo dn zpolil s konkurennmi scni nmeck por ky, chystal M jednu ze svch poslednch direktiv ve funkci vrchnho velitele pozemnho vojska Spojenc ve Francii - kde podrobn probral celou situaci. Jednu kopii s doprovodnm dopisem p oslal nazt na Ministerstvo vlky: Musm v em velitelm zdraznit, e je zapoteb postupovat v t vci rychle. Vtzstv Spojenc v severozpadn Evrop bude mt obrovsk dopad, povede k ukonen nmeck ve Francii; je to zatek konce vlky.

Svm zpsobem jeho direktiva pipomnala slavn Haigovo poselstv velitelm na podzim 1918: " izika, kter by bylo zloinem podstoupit ped mscem, se nyn stala povinnost". Dva a pl m dokud se nepodailo uskutenit Bradleyho prlom, bylo kolem 21. skupiny armd zadr ovat hla vn neptelsk sly v bojch ve vchodnm sektoru. Av ak nyn, kdy byly zbvajc sly nep e it, aby ns nepemohlo vyerpn, ale ani sebeuspokojen:

Mme-li tyto velk zmry uskutenit, musme se na neptele vrhnout, dokud se vzpamatovv z usme mu u tdit dal rny, vc a je t mnohem vc; nesmme mu dopt as, aby se vzpamatov

Ale jak s tm nejlpe skoncovat? A jak to udlat "v rekordnm ase", kdy se nejvy velitel ozhodnout? Ve snaze situaci co nejlpe zu itkovat, spokojil se Monty vydnm rozkaz ohledn "likvidace nebo zajet" neptele, kter je dosud "uvnit normandsk 'kapsy'", a tak ir ho obchvatu dvma k tomu vylennmi americkmi sbory pod Bradleyho velenm. Ve vci dal strategie v ak udlat nic, dokud Eisenhower nedospje k rozhodnut:

V eobecn taktika pohybu vped Podle vvoje situace bude nejvy velitel spojeneckch vojsk vydvat rozkazy ohledn v eobec pohybu pozemnch armd. Prozatm se musme rozestavit tak, abychom mohli velmi rychle zat rozvjet operace ktermkoli smrem a elit ka d situaci, kter se neekan naskytne. Prvnm krokem je pekroit SEINU a zaujmout za n takov postaven - takticky i administrati vn - , abychom mohli rozkazy nejvy ho velitele Spojenc rychle provst.

Britsk Druh armda se mla pipravit na vpad severovchodn za Seinu, pes Beauvais do Bel Clem a hranic mly bt Antverpy. Bude-li ji doprovzet 12. armdn seskupen, kter mlo do l a v Cchch se obrtit na vchod, do Nmecka, to stle zle elo na rozhodnut nejvy ho ve zatm americk armdy "postoup pibli n do oblasti ORLANS-TROYES-CHALONS-REME - LAN-AMIEN "zaujme takov postaven, aby odtud mohla operovat severovchodnm smrem na BRUSEL a CCHY , zatmco st armdnho seskupen bude souasn operovat na vchod k ece SAAR". Nznak roz tpu, kter se zaal rsovat ve spojeneck strategii, kdy Patton jako o zvod vyr na Pa , perostl v otevenou trhlinu - a to Montymu dlalo velk starosti. Stle doufal, e nhower bude mt rozum, ale bez dohledu Churchilla a ministerstva vlky byl Monty ve velmi slo itm postaven. Hodinu za hodinou dochzely stle dsivj zprvy o jatkch v past se. 20. srpna jeho zpravodajsk tb odhadl, " e nejvt st estncti nmeckch diviz je veroji n linie vedouc ORBEKEM". 21. srpna inil poet Nmc zajatch za jedenct tdn ode adem 160 000 a dal se oekvali. Ani Stalingrad se velikost nmeck por ky nemohl Normand vnat a nkter scny uvnit pasti u Falaise pedily smrtc a niivou silou nejhor vzpomn rontu 1. svtov vlky. 21. srpna Monty generlu siru Oliveru Leesovi, veliteli Osm armdy v Itlii napsal:

Ta en v Normandii bylo velmi zajmav. Jdrem vci je, e nmeck armdy v SZ Evrop utr ily or ku a pestaly existovat jako inn bojov formace. Pa dobudeme, kdykoli se nm zachce to odkldm na pozdj dobu, proto e obyvatelstvu toho msta se nedostv potravin a paliva. V dob, kdy toto p i, mme v "pasti" uzaveno asi tyi a pt diviz SS; nemohou nm unikno pmo na ji nm boku a na sever postupuj od linie MANTES-DREUX-VERNEUIL dva sbory, kter ma j napravo od sebe Seinu... Mj p t tah bude pekroen Seiny, vyi tn Pas de Calais a zpadnch Flander a obsazen musme shrom dit siln letectvo a pak vtrhnout do Por - na Cchy a Koln nad Rnem. Nevm, co tam na ns ek; a pokud se mi poda pesvdit Ameriany, aby do tohoto smru vrh bude to znamenat konec vlky - rychle.

Je pravdpodobn, e se nyn vyno spousta politickch protiproud; bude-li jim dovoleno, ab a e zdej sil ovlivnily, bude tm asi rychl konec vlky s Nmeckem ohro en. Budoucnost uk e, e to byla velmi pesn pedpov.

Eisenhower in rozhodnut

Akoli Bradley loajln souhlasil, e je poteba, aby 15. a 19. americk sbor vyrazily na se ver a obklily nmeck jednotky ustupujc k Sein, stle vce se to zdrhal nadit, jak za ho pobonk, "proto e pedev m tou vyrazit na vchod do Nmecka a pivst do t zem vojsk psychologickmu inku, jak to bude mt na americk lid." Veer 21. srpna Bradley na svm tbu promluvil k vlenm korespondentm a opt pipomnl "p ck inek dobyt Pa e" i "psychologick inek pekroen nmeckch hranic", kter pedsta "plnovn budoucch operac"; jak dle dopisovatelm ekl, tyto vahy jsou tak vznamn, e ato na sever a zne kodn odpalovac rampy raketovch stel V, "zatmco my vtrhneme do Nme Monty nalhal, aby Spojenci zstali pohromad a prorazili nmeck hranice severn od Arden, kde to Bradley prohla oval, e by Eisenhower ml ob armdn seskupen oddlit a umo nit Prvn rick armd zatoit na vchod, ji n od Arden, tak e Eisenhowerova nerozhodnost mla stle . Konen 21. srpna 1944 po nkolika dnech dohadovn na svm pedsunutm velitelstv v Norma se Eisenhower rozhodl. Jak Monty pozdji referoval Brookeovu zstupci generlu Nyeovi, rozhodl se takto: "a) od 1. z se zmn systm velen; b) Eisenhower se osobn ujme velen armdnch seskupen; c) 12. skupina armd bude operovat smrem na METY a eku SAAR... Pak b yl sepsn text telegramu nelnkm spojench tb a direktivy, kter se mla zaslat mn. Nelnk mho tbu navrhl, e by se snad slu elo konzultovat to se mnou, ne se to zane uv vyprvl Monty. "S tm byl vysloven souhlas a nelnk mho tbu pivezl text telegramu na k velitelstv je t t noci [21. srpna]. S rozhodnutm, k nmu se dosplo, jsem nesouhlasil. Rno 22. srpna jsem nelnka svho tb zpt k Eisenhowerovi s mmi 'Poznmkami o budoucch operacch'; ml informovat Eisenhowera, ty poznmky pedstavuj mj nzor a e Bradley s nimi ped nedvnem vyjdil souhlas." Je pravda, e Bradley s nimi 17. srpna skuten souhlasil, ale dnes u ne - a Monty to v hloubi srdce vdl. Mimoto, jak jeho "Poznmky" jasn stanovily, Monty se neomezoval je n na rozdlen armdnch skupin Spojenc do dvou samostatnch ofenzv rznm smrem. Tak e ne a il Spojence udr et pohromad v sevenm iku tyiceti diviz, ale dal jasn najevo, e chc m Eisenhower nevelel. Ztracen pe

"Nejrychlej cestou, jak tuto vlku vyhrt," tvrdily Montyho "Poznmky", "je vyrazit s ve lkou masou spojeneckch armd na sever, vyistit pobe a k Antverpm, shrom dit v Belgii ectvo a postupovat k Por." Stejn jako za invaze do Normandie se neptel bude muset mt n pozoru ped mo nmi poetnmi toky Spojenc z rznch smr; nemohou soustedit ve kerou ob tok, i kdy bude proveden velikm nporem na jeden rozhodujc bod. Ozbrojen sly mus operovat jako jeden celek, velmi soudr n a natolik siln, aby to proved ly rychle," prohla oval Monty. "Jedin smr a jedno velen pozemnch operac je pro spch zc zsadn. Je to prce na pln vazek pro jednoho lovka. Velkho vtzstv v SZ Francii bylo sobnm velenm. Pouze tak bude dobyto i tch p tch... Mnit systm velen nyn, po dobyt vlku prodlou ." Toto prohl en bylo sice logicky siln, ale politicky zcela naivn. 6. ervna 1944, v den D , byl poet britskch vojk, kte se vylodili v Normandii, nepatrn vy ne americkch. N pl msce pozdji, bylo ve Francii tm dvakrt tolik Amerian ne Brit a tato poetn p al erstvou diviz ze Spojench stt zvy ovala. Za takovch okolnost nebylo mo n systm "Vm, e jsem brnil ztracenou pi," piznal pozdji de Guingand. "Vzpomnm si na dlouh roz [s Eisenhowerem] v jabloovm sad. Na zvr ekl: 'Vy byste rd vidl, jak jenom pedvm m liteli americkho nmonictva?'... Nedokzal jsem s nm pohnout." Monty byl zoufal. "Nelnk mho tbu strvil 22. srpna dv hodiny pesvdovnm Eisenhowe nch a zsadnch bodech," referoval Monty Nyeovi. Vsledkem bylo podle Montyho jen dal otl n. Eisenhower trval na tom, e pevezme velen armd, jakmile bude mt na kontinent zzeno velitelstv, co mohlo podle jeho nzoru bt k 1. z; souhlasil, e Monty mus vyistit Pas ais a pokraovat k Antverpm; av ak ohledn smru, kterm vy le Bradleyho sly, nyn kolsal: na armd Sted [Prvn a Tet americk armda] budou pod velenm generla Bradleyho postupova

vchod a severovchod od Pa e, odkud pak bu ude na severovchod, m napomohou dobyt o Pas de Calais a budou dl postupovat pes Nizozem, nebo, nebude-li neptelsk sla v dan o sti vt , ne se nyn domnvme, m e msto toho zatoit pmo na vchod... a projt ji n Toto rozhodnut - nebo sp nerozhodnut - zachycuje telegram zaslan nelnkm spojench t v 16.55; a v doprovodnm dopise ke kopii, kterou obdr el Monty, Eisenhower jasn nazn auje, e si nepeje, aby Britov ve svch plnech na severn ofenzvu potali s vt ast sil: "Nevm, jestli po pekroen a zaji tn Seiny budete njak pozemn jednotky Spojench t nebo ne... Poten odhady takovch dodatench sil by mly bt co nejmen , nejen kvli r udr ovn pli daleko nata ench americkch komunikanch lini, ale tak proto, e je do vchod a peru it tm v echny neptelsk komunikace na velk sti francouzskho zem." Jinmi slovy, Britov a Kanaan pjdou na sever podl pobe , kde to Amerian se v pravd vchod. Lincoln armdy

Brookev zstupce generl Nye byl prv na Montgomeryho tbu, kdy de Guingand pinesl zprv armdy Spojenc rozdl. Nye, kter pochopil, e probh zva n rozhodovn o osudu spojeneck aliance, a vyctil neb n ve vojenskch silch, ale tak v alianci by mohlo dojt k tpen, msto Brookea Montyho sn aby neurychloval krizi spojeneckho velen, kdy jsou Churchill a Brooke mimo Anglii. "Montgomery mi odpovdl, " hlsil Nye Brookeovi, " e hodl dt jasn najevo, e s dnm pl spojeneckch sil nesouhlas a e hodl pedlo it pdn dvody" Eisenhowerovi, s nm si na 23 jednal schzku. "Hodl mu sdlit, e pokud po vyslechnut tchto nzor Eisenhower bude dl t na svch plnech, on je loajln pijme a spln v echny rozkazy, kter dostane." Jak Nye neop Montymu zdraznit, aliance mus bt na prvnm mst. Veer po nvratu do Anglie Nye celou vc prodebatoval s ministrem vlky P.J. Griggem a g enerlem Ismayem, Churchillovm vojenskm asistentem a tajemnkem vboru pro obranu. "Shod li jsme se, e bude lep netelegrafovat ministerskmu pedsedovi," informoval Nye nelnka erilnho generlnho tbu v Itlii, "a ponechat na Va em posouzen, kdy budete pova ovat za dnj tuto informaci mu sdlit." Nye, Grigg a Ismay se bezpochyby obvali, e Churchill bude protestovat stejn jako kvl i Anvilu a e tento protest Washington je t podnt, aby v britskm postoji spatoval nmitk olitick povahy (proto e by pichzely od Churchilla), kde to oni, nelnci americkch tb poruj taktick nzory nejvy ho polnho velitele. Monty se ml s Eisenhowerem setkat v poledne 23. srpna. Ve snaze zajistit si Bradl eyho podporu severn ofenzvy zaletl nejprve tajn na jeho velitelstv, jak sdlil Nyeovi: asn rno 23. srpna jsem zaletl do LAVALU za Bradleym; chtl jsem to s nm probrat, ne se ejdu s Eisenhowerem. K mmu asu Bradley pln obrtil; 17. srpna se mnou souhlasil, 23. na jednou vele obhajoval v eamerick der na vchod do SRSKA.

Monty odmtal uvit, e Bradley mluv pravdu. "Evidentn ho zatm "zpracovali". Znm Bradley dobe; soudm, e nek vlastn mnn, kdy obhajuje pochod do SRSKA." Monty se v ak mlil. Jak plynuly dny po uzaven pasti u Falaise, Bradleymu se stle mn cht operovat pod britskm velenm. Pi spojeneckm vtzstv v Normandii toti americk armda k a a odinila por ky u Kasseriny, Salerna a Anzia. Podobn jako se Britov pouili z pohrom u Dunkerque a ve Skandinvii, ve Stedomo a v Severn Africe, tak se i z Amerian postupn ali profesionlov. Svou roli v Montyho plnu pro Normandii sehrli hou evnat, staten a s touc sebedvrou a pi zbrklm prku k Pa i se jim britsk sebeobtovn, kter udr elo hl dnm sektoru, a pli rychle vykouilo z hlavy. Kdy Monty pidlil americkm armdm kol adn sektor, vydupal kapitl z americk pohyblivosti a bravury. Patton, kter spolhal na rychlost a drzost, jednodu e proltl rychleji, ne Nmci staili zareagovat, proto e byli p amstnni prudkmi boji na Hodgesov, Dempseyho a Crerarov front; a kdyby Bradley chtl, mo l tehdy Pattona poslat k La Manchi podl beh Seiny, kde by odzl ty, kte pe ili Falaise ak ho stoit k Por. Jen e Bradley nechtl. Neml nic proti Montyho postupu na Antverpy, jak po vlce pozname nal jeho pobonk: "Bradley po celou dobu uznval, e Spojenci potebuj zamit na sever. 'T e nikdo nezpochyboval, v ichni vdli, e se to udlat mus.'" Bradley v ak byl pesvden, l dok e Monty se svou 21. skupinou armdn zvldnout sm, jen s pomoc jedinho americkho s " 'Hodlal jsem vyrazit na vchod se v emi americkmi vojky s vjimkou jednoho sboru, kte

rm jsem chtl dt Montymu k toku na sever. A pak vst Prvn a Tet armdu na vchod.'" Monty v tom v ak vidl opakovn t e chyby, kterou Spojenci dlali u od operace Torch: tp neckch ofenzv na samostatn podniky, kter mohli Nmci snz porazit nebo alespo dr et v a proto e mli krat komunikan linie a mohli rychle mnit postaven vojsk. K tomu do lo u v Africe, potom v Itlii a nyn se to opakovalo znovu: spojeneck sly se msto sousteovn Montyho ze v eho nejvc rozesmutnilo, e Bradley, kterho tak trpliv "vychovval" jako veli ele armdy a poslze armdnho seskupen, se nyn nechal zvbit stejnmi fantasmagoriemi jako senhower a Patton - kdy obzvl popustili uzdu fantazii - zejmna vrou, e je-li njak ob neptelem mn hjena, je nejlep strategie nahnat se tam jako blzni a dobt ji; touha "zb se hnt" tam, kde je to snadn, a nepipustit si skutenost, e Nmci jsou misti obrany a mo ou bt pora eni jedin neprosnm a soustednm nporem do rozhodujcho msta. Bradley v ak neml nladu poslouchat Montyho kolometsk vklady o stmelenm velen a "dr en romad v jedin pevn mase". Ped dvma dny, 21. srpna, na tiskov konferenci, kam se se el " el sbor korespondent 1. armdy, jako napklad Red Knickerbocker, Charles Wertenbach, Do n Whitehead, Jack Thompson, Bob Cabby, Clark Lee, Al Dinny a Bert Bryant," Knick erbocker, jak si major Hansen py n zapsal, "navrhl 'Bradleyho do prezidentskho klubu ' a Lee ho nazval Lincolnem armdy. V echny fantasticky uchvtilo, kdy padlo nkolik oteve nch vpad proti BBC, proti nim se zstupce BBC sice ohradil, ale nar ka sedla. Generl b timistick a choval se velkolep." Nazt, 22. srpna, Bradley "vyrazil asn" k Eisenhowerovi "s propagac ofenzvy do Nmecka, er podle v eobecnho mnn probhne rychle, proto e Skopci se ped nmi rozpadaj a stle e se trochu brn, co nm brn v postupu, nemohou ns ale dostaten zadr et... V ichni cho u, e se postar o na e zjmy; dokonce i Col Conrad tvrd 'Brad se o ns postar'. Zajm se obraz Amerian a je zcela jist n mluv... M e to znamenat bod obratu, a pokud nevyu ij t rychle vhody, kterou mme, nevpadneme do Nmecka a neukonme vlku na jeho pd, budeme p eni k del m bojm v Nizozem, kde je tern vhodn sp pro obranu a kde bude mt [neptel] linii a postavit se na odpor. Kdy se nebrn tady, nebude se brnit ani nikde jinde." A se to komu lbilo nebo nelbilo, Bradley byl nezvratn odhodln zatoit na vchod, ji n n. Jdro cel vci

Dokonce i Monty pochopil, e se asy zmnily, kdy se oba velitel armdnch seskupen rno 2 pna 1944 se li na "Tac Eagle", jak se kalo Bradleyho velitelstv v Lavalu. Amerit velite l a vlen dopisovatel byli optimisticky naladni, proto e jejich vchodnmu kdlu nestl r, byli cele zaujati my lenkou na vpd do Nmecka z vchodn Francie a nemli v myslu zabed t do boj v "n inch" Belgie a Holandska. Ml se Monty smit s nevyhnutelnost? Neml pi pohledu na tu touhu vt iny Amerian vsadit na jednu kartu a vytit se na spojeneckou invazi do Nmecka pes Srsko a Frankfurt, dr et jazyk za zuby a kvnout? Jen e to by nebyl Monty, kdyby ochotn souhlasil se strategi, kter podle jeho nzoru vlku nezkrt, nbr prodlou . Za 1. svtov vlky Spojenci navzdory spchm z lta 1918 nikdy smyslu do Nmecka nevtrhli. Podobn jako Hindenburg v roce 1918 i Hitler disponoval v Nmecku znanou vojenskou silou, jeho vlen ma inrie v ak zvisela na prmyslov produkc nebude schopen ve vlce pokraovat. Z toho podle Montyho vyplvalo - a a dosud to byl i nzor plnovacho tbu SHAEF - e jakmile se nmeck armdy v poli octnou ve zmatku, mus S postoupit jako mocn pst do Por a bez prtah s vlkou skoncovat. Od Bradleyho se zklaman Monty vrtil letadlem na sv taktick velitelstv, kam ml pijet Ei enhower. Kdy tam v ak v poledne dorazil, zjistil, e Eisenhower s houfem poradc, s nelnk m svho tbu Bedellem Smithem a fem administrativy generlem Galem prv pij d. "Tehdy jsem Bedela[!] Smithe spatil poprv od chvle, kdy jsem 6. ervna odjel z Portsm outhu do Normandie," referoval Monty Nyeovi kousav. "ekl jsem Eisenhowerovi, e s nm musm mluvit o samot a zjistit, jak rozhodl v jistch zsadnch a vznamnch bodech; e to m udlat sami, v neptomnosti tbu. Souhlasil a mluvili jsme spolu asi hodinu. Vylo il jsem mu svj nzor, jak je uveden v M99" - pln spojeneckho postupu na sever v "p evn mase pibli n 40 diviz, kter bude tak siln, e se nebude muset nieho bt," pi em ou pesouvat podl pobe k Antverpm a Amerian k Bruselu, Cchm a Kolnu nad Rnem. Ale to nebylo v echno. Monty pes Nyeovo napomnn nyn Eisenhowerovi ekl, e pevzt velen jenc v poli byla podle nj chyba. "Tak jsem mu ekl, e on, jako to nejv. vel. by neml ses upovat do poln bitvy jako vrch. vel. pozemnch vojsk; e nejv. vel. m zstat sedt nkde vy

oko, aby ml odhled od spletitch problm dole - proto e m na starosti pozemn vojska, nmo vo, letectvo, civiln zle itosti, politick problmy, atd. atd. atd. Nkdo za nj mus pozem tvu vst; dobyl v Normandii velk vtzstv, proto e pozemn vojska mla jednotn velen, NE y tomu. ekl jsem mu, e tento bod je tak vznamn, e zle -li tolik na veejnm mnn v A den bitvy Bradleymu a m nech pod nm - tento nvrh vyvolal okam it popen, e by ml tak Aby Monty slou il pod Bradleym? Nebylo to nemo n. Patton, na Siclii pvodn Bradleyho veli tel, nyn tak slou il pod nm - a zdrn. Podstatou problmu v ak bylo, e Eisenhower poprav o jedinou ofenzvu smrem k Por a pestal chpat Montyho po adavek jednotnho velen. Nm mdy jsou pece zcela rozvrceny; nade el tedy as, aby nejvy velitel stal i generalissime poli a pru n podpoil ten tok, kter bude probhat zdaileji. Mohl vbec Eisenhower uskutenit dv ofenzvy souasn a ekat, kter si povede lpe? Monty s itru svho vojenskho srdce byl jist, e ani jedna nebude dost siln - pedev m ta, kter po e nahoru k Antverpm. "Po dal domluv Eisenhower pipustil, e 21. skupina armd nen dost n, aby sama a bez pomoci splnila, co po n ofenzva na sever d," napsal Monty. Z toho pl ynulo, e Eisenhowerv dopis z 22. srpna, v nm Montyho dal, aby "odhady takovch dodaten il... byly co nejni ," nebyl realistick. "Souhlasil, e mus bt poskytnuta takov americk oc, jak bude zapoteb." Bylo-li tomu tak, kdo tedy bude velet ofenzv? "Souhlasil, e koly koordinace a v eobecnho operanho zen mus provdt jedin velitel; pov mne," informoval Monty generla Nye. Mohl v ak? 21. armdn seskupen mohlo armdnmu seskupen Sever poskytnout pouhch trnct d la k dispozici vzdu n vsadkov armda Spojenc, jej ti normandsk divize se v ak pezbroj lika dal ch americkch diviz bude tedy zapoteb, tzal se Eisenhower, k uskutenn nezbyt severu - obsazen oblasti Pas de Calais s pstavy, dobyt Antverp, usazen spojeneckch vzd u nch sil v Belgii a konen soustedn dostatench sil k zahjen ofenzvy do Por? "Odpovdl jsem, e potebuji americkou armdu s nejmn dvancti divizemi, abych mohl zat kdle 21. skupiny armd postupovat," Monty na to bez mrknut oka. Eisenhower ztratil e. "Namtl, e v takovm ppad by 12. skupin armd zbyla jen jedna armda a veejn mnn ve stovalo," poznamenal Monty. Tohle rozhodn nebyl argument, kter by vojku tak profesionlnmu a logickmu, jakm Monty b l, vbec nco kal. "Zeptal jsem se ho, pro by ho veejn mnn mlo nutit k vojenskm roz r jsou zhola fale n," pokraoval Monty. "Odpovdl, e musm pochopit, e letos jsou v Amer rezidentsk volby a e on neudl nic, co by veejn mnn obrtilo proti prezidentovi natol volby prohrl. A e kvli tomu mus nyn ob armdn seskupen rozdlit, pevzt velen pozemnch sil a ka d vyslat jinm smrem, aby nikoho nemohlo napadnout, e americkmu armdnmu seskupen vel bri generl. A to je skuten jdro pudla," uzavel sklesle Monty. Nrodn skupiny armd

Bradley alespo udval Montymu jako dvod strategick vhody. Eisenhowerovy vahy o Roosevel tov znovuzvolen v ak Monty pova oval za ur ku vojensk logiky. Pot byla v tom, e ve sv zce zamen vojensk mysli nebyl schopen pochopit, e je pozd a principech. Pozice byly obsazeny v dob, kdy on sm bojoval ve finle bitvy v Norman dii, a bylo stle obt nj z nich ustoupit. Zanala skuten a potenciln tragdie. Jen t werovi jeho kol usnadnil, nikoli zt il, mohl Monty doufat, e Eisenhowera zsk pro koncep ci mohutn ofenzvy na sever. Msto toho znovu nejvy ho velitele urazil naznaovnm, e ne n dit armdy Spojenc v poli. To, nikoli Eisenhowerovy prezidentsk vahy, bylo skuten "j pudla". "Oba [Eisenhower a Bedell Smith] odjeli napsat koncept direktivy, kter bude vsledk em na eho rozhovoru," hlsil Monty telegraficky Brookeovi veer. "Uk ou mi ji, ne bude vyh l ena. Byl to velmi vyerpvajc den." Proti v vojensk logice budou ve chvli vrcholnho mn vojska Spojenc rozdlena do t st: armdn skupina Sever, armdn skupina Sted a ar (jakmile se invazn vojska Anvilu probojuj od pobe Stedozemnho moe). 1. z se Eisen ne generalissimem pozemnch sil Spojenc v poli. Jak to vidl Monty, plody nejvt ho vtzst ojenc ve 2. svtov vlce se vyhod oknem. Podle nj to byla ubohost. "Myslm, e Eisenhower v hloubi du e tu , e dl chybu," konil o generla Nye; "myslm, e ho do toho rozhodnut tla Bedel[!] Smith a jin ze SHAEF. NEV

v Americe chod tak, jak tvrd." Nechodilo. Ale bez ohledu na to, jak to Montymu vysvtlili, byl vsledkem patn komprom is. Ofenzva na sever - vzhledem k dle itosti dal ch pstav - musela nutn bt pro Spojen ritou slo jedna. 21. skupina armd v ak byla pli slab, aby svch cl doshla bez ameri Jen e tm zase nesml velet britsk generl. Americk armdy, jejich poetn i zbrojn pevaha roste, mus zstat pod taktickm velenm a enerl, rozumoval Eisenhower. Bradley dostane rozkaz, aby poslal to, co bude moci p ostrdat, jako tt pravmu kdlu 21. skupiny armd - ale to zstane pod z titou 12. skupin ckch armd. Koncepce vytvoen armdnch seskupen Sever, Sted a Jih, tak hladce pedlo en nch tb, byla oteven eeno vindl. Proto e od tto chvle budou existovat pouze "nrodn Monty na severu bude smt pouze vykonvat "operan koordinaci mezi 21. skupinou armd a levm kdlem 12. skupiny armd" - byla to tak matn definovan koncepce, e si Monty nebyl j st, co vlastn sm. Jak tragick Eisenhowerovo rozhodnut ve skutenosti bylo, se Monty za ivota nedozvdl - p rv v den, kdy se s Eisenhowerem dohadoval kvli rozplen spojeneckch armd Overlordu, za toti o cel vci spekulovat generl George S. Patton. Pattonv brilantn npad

"Dne n den, 23. srpna, si zatrhnte," ekl nhle Patton svmu operanmu fovi, plukovnku . "Dostal jsem nejlep strategick npad svho ivota. M e to bt vznan den." Ve stavu v dletl na Bradleyho tb. Kdyby ten npad dostal o pr hodin dv, byl by u Bradleyho zastihl Montyho a v ichni ti te n npad mohli prodiskutovat. Monty by nepochybn nvrh pivtal, stejn jako na Siclii nvrh dobyt Messiny. lo toti o to, e Patton by se pipojil k hlavnmu spojeneckmu nporu na s r a Srsko pustil z hlavy. Stra livou ironi vojensk historie v ak je, e na "Tac Eagle" v Lavalu dorazil pozd. Monty mezitm odjel zpt na svj tb k historickmu stetu s Eisenhowerem a dokonce i Bradley u pry - na pedsunutm velitelstv SHAEF v Tournires, kde jako na trn oekval Eisenhowerov ozhodnut. Pattonovi nezbylo, ne vylit "nejlep strategick npad" svho ivota nelnko iny armd: podle nj by Tet americk armda pekroila Seinu u Melunu a Yonnu u Sens (jihov n od Pa e), obrtila by se na sever za Marnu a Oisu a ve schlieffenovskm stylu odzla v uvais nmeck sly prchajc ped Dempseym a Hodgesem. Znamenalo by to, e Pattonova Tet ar vzd ofenzvy do Srska kvli asti v Montyho vpadu na sever. Generl Allen si to v echno l. Pak strun ekl: "Zn to pkn, generle." Patton byl nad enm bez sebe. "eknte o tom Bradovi, a se vrt," nalhal. "Jedu zptky k s adm tbu, aby oba plny hodili na papr - ten verej , e vyrazm rovnou vchod, a tenhl d to Bradley schvl, sta, aby mi do ztra do 10.00 poslal telegram 'Pln A'." Kdy od vs t doby neusly m, vyrazm na vchod podle plnu 'B'." Rozhodnut a revize

Pattonv nvrh bude pi hodnocen nezdaru Spojenc na podzim 1944 ka d vznamnj historik nebo bagatelizovat: bylo pli bolestn zva ovat tak krut prome kanou ple itost. Daleko s nasadit Montymu ps hlavu za to, e byl trnem v Eisenhowerov bolavm boku, a Pattona ma lovat jako nehybnho propagtora vchodn ofenzvy! Bradley ve skutenosti Allenovu verzi Pattonova npadu obdr el a druh den, 24. srpna po nvratu z Eisenhowerova tbu, kde strvil noc. V tu dobu u byly kostky vr eny. "Ve 12.00," zaznamenal nelnk Pattonova tbu 24. srpna, "vy ly rozkazy pro 12. a 20. sbor provst pl B'" - der na vchod k Srsku. ance na soudr n mohutn tok spojench 40 kanadskch, britskch i americkch diviz Prvn a yla zmaena neobyejnm silm udr et Brity a Ameriany od sebe, pod vlastnmi veliteli, s r i a s Eisenhowerem nad nimi. Montyho bolelo srdce. Zdlo se mu, jako by v echno, emu se kdy nauil, za ve svm vojenskm vot bojoval, pi lo vnive. "Nevm, jak situace je v PA I," telegrafoval t noci Brookeov enhower vydal rozkaz pmo Bradleymu, aby vyslal jednotky do toho msta, a mne pouze i nformoval, e se tak dje na dost generla Koeniga [velitel FFI, Franc. ozbrojench sil do mcho odboje]. Nemm telefonn spojen s Bradleym, tak e je nesnadn zjistit, co se dje. Po v ech zprv to vypad, e podniknut akce byla pedasn a vzejde z n jen trapnost a rozpt lavnho zmru."

"Hlavn zmr" byl vpad Spojenc za Seinu - o hodinu pozdji Monty telegrafoval generlu Nye vi smutnou novinu, e "Ike rozhodl o linii jeho akc. Koncept direktivy je momentln as i tak v echno, k emu ho dok u pimt. Souhlasil, e musme obsadit Pas de Calais a zmocnit leti v Belgii. Pot zamit na vchod do Por. Tento kol pidlil 21. armdnmu seskupen seskupen dost siln, aby ten kol splnilo? "12. skupin armd nadil zatoit v m, co na levm kdle m e postrdat, a pomoci tak 21. jch kol. Bude to asi est a osm americkch diviz" - jak daleko to mlo ke tyiceti, kte v plnu, a kterm tak mistrn velel v Normandii. "Zbytek 12. armdnho seskupen m vyistit Breta a pak se shrom dit vchodn od Pa e. Na yd z Pa e k METM a do SRSKA. Velen obou seskupen, 12. i 21., pebr od 1. z Ike." Montymu to v echno pipadalo zoufale slab. "Zjistte, e Ike namsto vysln spojen moci dv mdnch skupin na sever do Belgie a pak na vchod pes Por do Nmecka navrhuje sly rozdl erickou st vyslat z Pa e na vchod a pes Srsko do Nmecka. J sm s jeho nvrhem nesouh u jsem mu to ekl." Eisenhower v ak byl nejvy velitel a stejn jako Bradley se Monty musel smit s tm, e v pojeneck jednoty mus poslechnout. "Nehodlm ve sporu s Ikem pokraovat. Dle it je, e mm omoc koordinovat a kontrolovat pohyb levho kdla na sever k Antverpm a do Belgie." Monty se v ak mlil v domnn, e Eisenhowerovi le tok do Srska tolik na srdci. m vc t er studoval mapu, tm vc si uvdomoval, e se neodv promarnit ple itost zmocnit se s do spojeneckou silou pstav u La Manche, odpalovacch ramp raketovch stel V a vznamnho p Antverp. Kdyby byl v t chvli sezval poradu velitel, mohlo se pedejt mnoha pozdj m nedorozumnm oho velitel ka d armdy i oba velitel armdnch skupin vyrozumli ka d nco jinho, proto rv nvrh direktivy byl velmi neurit a navc byl vydn a za dal ch pt dn. A tak den po sudov schzce s Eisenhowerem, kdy byl Monty pesvden, e dostane ku pomoci pouze to, co B radley m e "postrdat" (ili " est a osm americkch diviz"), nov velitel Prvn americk a rl Courtney Hodges, vyrozuml prav opak, toti e cel Prvn americk armda pjde po Monty na sever, jak zaznamenal Hodgesv pobonk do vlenho denku Prvn americk armdy:

Generl Bradley nm oznmil mnoho zajmavho: 1. - generl Eisenhower se 1. z ujme velen. lem Prvn armdy bude po novm zv en postup na severovchod od Mantes do Beauvais do Albert do Antverp. Za operace odtud a k moi budou odpovdat Britov... 3. - Uva uje se, e v tomto toku bude Prvn armda slo ena z devti diviz: 1., 4., 9., 28., ., 79., 2., 3. a 5. obrnn a e krom toho dostaneme je t jednu nebo dv divize, kter nyn nuj i tn Bretaskho poloostrova.

Bradley dokonce pipojil je t destou, kdy pikzal, aby 4. americk divize pekroila Sein n od Pa e msto ji n. P t den Hodgesv pobonk psal:

Mme udeit severovchodn s Brity a postarat se o ty samostly [odpalovac rampy stel V]. n mme jednotky 15. sboru, ale vlastn sbor ne. Nen to nejpmj cesta do Nmecka, ani ce kterou by generl Hodges stl, ale zd se, e se momentln politicky nic jinho ned dlat. Stra liv chyba

Paradoxn je, e se Britov naopak nyn domnvali, e se Eisenhower rozhodl pro izolovan to pod velenm rznch nrodnch velitel, a to kvli americkm politickm dvodm (tj. kvli ve o Amerian soudili pesn opan, e Eisenhower byl k severn cest do Nmecka dotlaen brit ickmi dvody! Kdy Patton zjistil, e Bradley jeho "brilantn pln" ignoruje, zaal vinu za novou Eisenh owerovu kulhavou direktivu svalovat na Montyho a roztru oval, e hrozba nejsou stely V, nbr Monty, a kdyby "on, Bradley a Hodges pohrozili rezignac, pokud se nepjde na vc hod, Ike by musel ustoupit". Patton prohla oval, e kdyby mu dovolili vyrazit na vchod, "zadil by konec vlky za pr dn a e rozhodnut vyslat Hodgese na sever na pomoc Montymu "je stra liv chyba, a a vyjde najevo" po mnoha letech, "zpsob velk spory". Tak e ano - akoli vt ina tch, kte se o to budou pt, nebude mt tu en o skutench z jenc v srpnu 1944 ani o neuvitelnm nedorozumn mezi generly. Akoli byl Monty dosud da ktickm velitelem pozemnch sil Overlordu, neml od 23. srpna telefonick spojen s Bradle ym. V roztrpen nad hrozcm rozdlenm obou spojeneckch armdnch skupin pihl el Leclerk

en Pa e s cynickm nadhledem. 25. srpna telegrafoval Brookeovi:

Kdy francouzsk obrnn divize 23. srpna vjela na pedmst Pa e, dostalo se j od obyvate boulivho uvtn, e se vt ina vojk stra liv opila a po zbytek dne se u nic nedlo.

Nmci se sthli na sever msta. Kdy se v ak dn spojeneck jednotky neobjevily, Nmci se v znovu obsadili mosty. "Kdy francouzsk obrnn divize vystzlivla, vyrazila 24. srpna do P tak e je nyn na levm behu SEINY v centru msta. Probhaj boje o mosty a v ulicch pokrau rvtky. Amerian museli do msta poslat svou 4. divizi, aby vypomohla. istm vsledkem je, e zprva o osvobozen PA E byla pedasn. Navrhuji, aby se v LONDN y, dokud vm oficiln neoznmm, e cel msto je pod okupac Spojenc." Tato ponkud staropanensk reakce na historick osvobozen Pa e dobe ilustruje stav Montyh ysli v kritickm okam iku vlky. Vdl, e vyhrl jednu z nejvt ch bitev vojensk historie kter mla nevysliteln vznam ve spojeneckm veden vlky. Ped deseti tdny byli Spojenci vky, uprajcmi zraky na Hitlerv Zpadn val. Za deset tdn nejen e dokzali vylodit zna ormandii, nbr i rozdrtit nmeck armdy na Zpad a jejich zbytky zahnat na bezhlav tk. Tohle nebyla podle Montyho vhodn chvle na pltvn vojenskmi i morlnmi slami Spojenc. zice vrchnho velitele spojeneckch armd nemohl osvobozen Pa e vnmat jinak ne jako rozp tejn jako nemohl Eisenhowerovo pevzet polnho velen vnmat jinak ne jako nevyhnutelnou k tastrofu. 26. srpna proto telegrafoval Brookeovi, aby oznmil, e "ve ker odpor v PA I ust l a lze nyn ci, e jsme msto okupovali a osvobodili". Kdy mu v ak tho veera zatelegra ejvy velitel z Bradleyho tbu a po dal, aby ho jako velitel vtznch pozemnch sil Spoj odil nazt rno do msta, Montyho odpov byla stroh: Eisenhower: Chcete-li mne doprovzet, pokm na Bradleyho rosm odpovzte k Bradleymu ihned. tbu, a

Vm letov podmnky umo n

Monty: Lituji, ale ztra s Vmi jet nemohu. Dkuji Vm za pozvn. Vzen vlastn vroby

Montyho mysln afka - mluvil s Eisenhowerem pede l den jen nkolik minut, kdy Eisenhower l pes jeho tb, a poradil mu, jako by byl njak turista, "nejlep msto, odkud je vidt v bitvy" u Falaise - bylo ne astn. Vlastn je t hor , proto e dokazovalo malost Montyho ch eru ve chvli, kter si dala velikost. I kdy Eisenhowerovo rozhodnut byla z vojenskho hlediska zmaten, uinil je vdce spojenec koalice ve snaze dobe vst rznc se nrody aliance ve vlce a na boji ti. afka Eisenhower e tud rovnala afce cel koalici. Generl Nye Montyho pnliv dal, aby kladl koalici na . Monty ji v ak odsunul na druh - a podpoil tak skeptiky na SHAEF a v nkterch americkch tbech v pocitu, e se sm cpe do ela. Za to musel nakonec dvat vinu jen sm sob. U od vtzstv u Alamejnu se stal sm sob zko istancoval se nejen od nepodstatnch detail svho hlavnho velitelstv, nbr i od probrn s vy mi tbnmi dstojnky hlavnho velitelstv - kte se dobe znali nejen se leny SHAE riany, kte nyn tvoili tb Bradleyho 12. skupiny americkch armd. Tato izolace na bitevnm poli byla zmrn a Monty j nikdy pozdji nelitoval a ani se ji ne sna il omluvit. Jeho celo ivotn ambic byla dokonalost modernho umn velet v poli. Velk v v Normandii bylo jeho vrcholnm vkonem, plodem kromobyejn vize a pprav i dsledkem nena velen v poli. Popravd v ak m dle Monty velel ze svho malho taktickho tbu, tm he s hlavnm tbem, kter se stle vce mnil na tlov, proto e byl vyu vn jen k administrat dvrnou soust ka dodennho vvoje boj. Plukovnk Bonesteel kupkladu slou il u 21. skup stal zstupcem operanho G3 u 12. "Rd bych ekl," piznal plukovnk Bonesteel po vlce ame kmu oficilnmu historikovi, " e 21. skupina armd bylo to nejlep , co jsem ve vlce z funk lediska vidl. Jen e Monty peplul Kanl a pestal ho pou vat. To bylo velmi ne astn. Vzni nedobr propast mezi nm a tbem." Bonesteel ov em vyjadoval nzor tbnho dstojnka. Charles Richardson, Bonesteelv nadze upiny armd, soudil, e problm byl v hlavolamu, kter tbn dstojnci - brit t i amerit i ignorovat, toti ve velen v poli. Richardson za il, jak Monty dokzal petvoit morlku v pou ti; pak byl svdkem alostnho p rlky a velen pod Markem Clarkem v Itlii. Byl pesvden, e se Bonesteel ml, kdy klade ad velen - proto e prv nadmrn spolhn na prci tbu zavinilo stejn nezdar Amerian

ak za ili Britov v dob ped Montym, za velen generl Gorta, Wavella a Auchinlecka. Vsle bylo, e Nmci sv protivnky strili do kapsy. Modern velitel, stl Monty od potku na svm, mus bt pipraven velet z fronty - ne z tlu za 1. svtov vlky. Av ak pot co pedvedl klady modernho systmu velen, stal se v lt 1 astnm zajatcem, neschopnm pizpsobit se ir m skutenostem a problmm koalin vlky. Pr vrazn nyn, kdy vrchn velitel invaznch armd odmtl ast na oslavch osvobozen Pa e val za nutn komunikovat zdvoile se svm nadzenm. Trval na tom, e vysok dstojnk mus do bitvy, a radit se se svmi podzenmi, proto se odmtal obracet nejen na Eisenhowerovo , ale dokonce i na sv vlastn hlavn velitelstv, kvli zva nm rozhodnutm, kter bylo te "Monty kategoricky odmtl jet na SHAEF a tak za nj musel jet Freddie," piznal oteven R ichardson. A kdy Eisenhower pijel za nm, nedovolil, aby u jednn byl ptomen nelnk t litele nebo f jeho administrativy. Problmy v komunikaci, pokles sympati a mezinrodnho porozumn na sebe nedaly dlouho ekat De Guingand byl vynikajc tbn dstojnk a ml ohromn diplomatick talent, ale jak se Mo etoda polnho velen vyvjela, u nemohl bt jeho hldac alter ego jako v pou ti. "Myslm, ie byl stle vce mimo v tom, co se ve Francii dlo," pipustil Montyho vojensk asistent podplukovnk Dawnay. "Daleko astji se vdal se SHAEF a lidmi odtamtud ne s Montym. Ml tu d dost asto pln jinou pedstavu o situaci, ne by ml, kdyby byl v pravidelnj m styku " Monty ve svm odhodln velet peru il ivotn dle itou pupen ru se svm hlavnm velite uingandova mu e, Leona Russella, a ml nyn jako vrchn velitel spojeneckch armd, tajcc iliony vojk, daleko bl ke svm frontovm velitelm ne ke svmu tbu, o tbu nejvy ho luv. Prv to ml zejm na mysli Bedell Smith, kdy prohlsil, e Monty nedorostl k vy mu ne nanejv armdu - a v tomto smyslu ml mo n a pli pravdu. Podle Dawnayova nzoru bylo oddlen taktickho a hlavnho velitelstv "naprosto uv en. A n an na zklad zku enost z pou t, naplnovan pro Evropu - i s tmi stynmi dstojnky, je kte obas pedvali jeho rozkazy, o kterch se Freddie dovdal, a kdy bylo po v em, abyc l. Freddie se mockrt na Montyho a ty jeho SD pkn na tval, proto e prakticky neml pont, se dje. Bylo to t k, proto e Monty dval pm rozkazy i divizm a je t n ! Samozejm F tickm velitelstv Leo Russella, kter tam foval... No, jen e Leo byl p ern neomalen. T alo vyjt a pak pi el ten incident s prasetem [Russell uvznil dva Montyho styn dstojnky odcizen prasete, kter uteklo z chlvku] a Monty ho za to vykopl! Co byla smla, proto e pak u za nj nikoho nechtl. Freddie mu navrhl nkolik dal ch, kter by na Russelovo msto lal - ale Monty o tom nechtl ani sly et. Tak e o tenhle zdroj informac Freddie pi el. Paul Odgers byl tehdy jenom ni tbn dsto r - mn bylo tiaticet, chpete - ani jeden z ns jsme nebyli v pravm slova smyslu vojci [ j. pravideln armdy], tak e to bylo pro Freddieho opravdu slo it. Sna il jsem se udr et Fre dieho v obraze, jak nejlp jsem uml, ale asto jsem sm nevdl, co se dje! Chci ct, Mont el, on nkam jezdil ka d den, kde zrovna zuily nejhor boje, a nkam poslal ty svoje SD, mu tam, kde bude, hlsili, co se dje na thle a na tamt sti fronty a tak dle; a teprve dy se Monty veer vrtil, podailo se mi posbrat tr ky informac a zjistit, co se vlastn pak ml Monty porady s SD ve svm pvsu, kde mu oznaovali mapu a v echno mu vysypali. A M nty to pak zavolal Freddiemu. Jen e s postupem doby se njak odcizili. A to byla v n chy ba. Freddie za nm dvakrt letl, ale poas bylo mizern, nemohl pistt a musel se vrtit se s nm nevidl! Tohle byla velik koda. Freddie, to se ned popt, trochu rlil, e nen v obraze, e ho Monty dn neinformuje i nmu ml hdat. Nebyl naladn na stejnou vlnu jako Monty, aby ty vci mohl podn obhajov zvl s nadupanmi Ameriany, kte mli sv hlediska, navrch je t politick, a dokonce i s ter Montymu ne la pod nos. Chci ct, o tom nen pochyb, e si [Monty] myslel, e vtzstv je jedin vc, na kter sejde, a e on to dok e nejlp - pro tedy lidi nechod za nm a nep ! Kdyby jen de Guingand byl Montymu bl ," lamentoval dodaten Dawnay, mohlo se pedejt velm i ne astnmu nedorozumn. "Freddie byl jedin lovk na svt, kter mohl ct: 'V n, pan to velmi nemoudr.' Byla to stra n koda... A pochopiteln, jakmile jsme prorazili, lo v echno tak rychle, e s Montyho velitelstv sthovalo ka d druh nebo tet den - pod jsme byli v pohybu," vzpom nay - a to komunikaci mezi taktickm a hlavnm velitelstvm znesnadovalo je t vc. "Nemli e spojen od njakch osmi nebo devti rno do pti do veera, ne se v echno znovu nainstalo nathly se drty a mohlo se zase telefonovat. Z toho dvodu bylo dost nesnadn prb n lidi

formovat. V echno lo ohromn rychle. Taky to bylo ohromn vzru en! Bylo asn, jakou kontr nad svmi vojky v t dob." V tom byla podstata problmu. Monty sice dokzal demonstrovat v kontrastu k neschopn osti lorda Gorta v roce 1940, jak m modern velitel v poli velet, ale tato demonstr ace s sebou nutn nesla trestn body. "Ml velice jasnou pedstavu o koncepci bitvy a o zpsobu, jak ji vst, "uva oval Dawnay. "Jin, s ktermi o tom tolik nemluvil nebo s ktermi se tolikrt nesetkal, aby jim dosta ten pesn mohl vysvtlit, o mu jde, v ak mli pochybnosti... A urit byl na taktickm ve apoteb nkdo mnohem vy ne j, kdo by Freddieho zastupoval. K by tam nkdo takov byl, , proto e ten byl stra n neomalen, ale nkdo jin, kdo by zji oval, co se dje, a permanen val Freddieho v obraze, to by byla moc dobr vc - o tom nen pochyb. Monty se na v echn o dval vylo en vojenskm pohledem. Ned se pochybovat, e vbec nebral zetel na politiku a n, nrodn hlediska. ekl: 'J jsem se vojensky osvdil, ukzal jsem jim, e jejich pochybn v Normandii byly neopodstatnn, e kdy bojujete mm zpsobem, vyhrajete. Dsledky takovho v bitvy jsou fantastick. Tak e v thle chvli snad u chpou, e chceme-li vyhrt vlku ryc tohle jedin zpsob.' Jen e je tu taky otzka nrodn hrdosti, nejen toho, co je nejlep vojensky! A Montymu v t hvli prost nemohli svit velen nad Ameriany, o tom vbec nemohlo bt ei - tohle jednod kdy ti tvrtiny mu stva byly jejich! A u letectva jakbysmet!" Charakterov vady

Vce ne v ktermkoli jinm obdob vlky nyn Montymu jeho zva n charakterov vady zabrnil velkodu nost podobnou jeho vojenskm schopnostem. Dopisy Phyllis Reynoldsov - v n stle v e spatoval nhradu man elky a matky - prozrazuj du evn vypt, kter ho zmhalo, i nedosta er pak vyplouvaly na povrch. Znovu se zjevil onen otek, kter ho nutil zaprat rodinu a soustedit se jen na syna Davida. "Npad, aby mne sem David pijel nav tvit, je opravdu sm n," ertil se 17. srpna. "Nevm, kdo na takov nesmysl mohl pijt. Naprosto s vmi sou mus bt ponechn v klidu, aby dospval postupn; neml by moc jezdit za Jocelyn [man elka D vidova nevlastnho bratra, kter mu dovolila pt sherry]; m vc asu strv v poklidu doma ve kole Reynoldsovch], tm lpe." Jocelyn Carverov se opt stala - z velk sti obratnm manvrovnm Phyllis Reynoldsov - c yho tm maniakln podezvavosti. 1. z psal: "V dycky jsem kal, e [David] by neml v Jocelyn a dnm z jejch ptel jezdit; a km to pod -" a podporoval embargo, kter Phyl sov uvalila na Davidovy nv tvy u nevlastnho bratra. Tvrdit, e se Monty zmnil k hor mu, by v ak byla le , proto e jeho starost o ivoty a blaho ho vojk nikdy neochabla. Kdy generl Horrocks, kter se teprve nedvno vrtil do ela 30. ru, onemocnl na boji ti horekou, sna il se to skrvat a nechodit Montymu na oi. "ekl jsem [svmu pobonkovi], aby poslal vzkaz, aby [Monty] svou nv tvu odlo il, proto e budu mt p dlat mimo tb. Pr hodin nato se dvee karavanu otevely a k mmu zd en dovnit ve el Mo rrocksi,' spustil. 'J vdl, e nco nen v podku, tak jsem si to pijel ovit.'" Okam it ocksv pvs pevzt na taktick velitelstv 21. skupiny armd a postavit vedle svho a zavo u nejlep specialisty v armd. "Ka d den m chodil nav tvit a byly to kromobyej zajmav proto e prv v t dob probhaly mezi Montym a Eisenhowerem ty velk spory o dal m veden Kdyby byli Spojenci v Normandii zahnni do slep uliky, nebo dokonce utrpli por ku, tak j ako Britov a Francouzi v roce 1940, bylo by napt uvnit spojeneck aliance pochopiteln. Pradoxn v ak k rozkolu do lo v okam iku nejvt ho vtzstv, jak Spojenci dokzali v tto ritsk a americk vojska uhnla osto est na sever za Seinu a pes vchodn Francii. Nebyl to vsledek vojensk logiky a rozumnho velen, jak tvrdil Monty, nbr pesun moci uvnit "vel iance", proto e supervelmoc se definitivn a neodvolateln staly Spojen stty, nikoli Brit ie. Dny, kdy Britnie mla pevahu nebo alespo rovnost vojenskho pspvku do boj v Evrop, by m. Velk sval Spojench stt se napnal - a Monty, msto aby opt nav tvil svho nejbli h adleyho, rozprvl s nemocnm velitelem svho sboru. "Dnes nemm dn zprvy z americk fron legrafoval Brookeovi v noci 27. srpna - a neexistuje doklad o tom, e by se Monty v dob od 22. srpna do 3. z pokusil s Bradleym setkat. Nejen e to byla chyba z hlediska jednoty Spojenc, ale maila i jeho vlastn zmry. V Monty ho neptomnosti na "vlench radch" se Bradley pod vlivem popichovn ovinisty Pattona st stavl do "americkho" iku. Tak se stalo, e 25. srpna Bradley odmtl Eisenhowerovu dohod u, e Monty bude mt na starosti kontrolu operac a koordinaci spojeneckch armd. "Brad s

e proti tomu rzn postavil," napsal jeho pobonk major Hansen do denku. " 'Vychzm s Mont m docela dobe,' ekl. 'Ale musme dt americk veejnosti jasn najevo, e u nejsme pod jeh trolou. Lid u ns doma se kvli tomu do Marshalla strefuj.'" Tak Monty pi el i o mo nost operan kontroly na Hodgesovou Prvn americkou armdou USA, kte ou mu Eisenhower pvodn chtl pidlit - a to v echno proto, e se uzavel ve sv slonovinov vrhl ple itost oslavit spolu s Bradleym, Pattonem a Hodgesem osvobozen Pa e a ledovm o em se sna il Eisenhowera podrobit sv vli. Tak vypadala situace, kdy 29. srpna 1944 pij el na Montyho velitelstv poln mar l Brooke, kter se ped nedvnem vrtil ze Stedomo. Drtiv spch Spojenc

Na schzi nelnk britskch tb 28. srpna v Londn se probraly Eisenhowerovy nvrhy na everozpadn Evrop. "Tento pln," zapsal si s prorockou rezignac do denku Brooke, "pravdp dobn vlku prodlou o ti a est msc." Eisenhower "chce bezodkladn sv ozbrojen sly k kontingent vyslat k Nancy, zatmco britsk skupina armd vyraz podl pobe . Kdyby Nmci tak zbiti, jak momentln jsou, bylo by to osudn; takto v ak lze doufat, e se snad nena pch mnoho zlho. Ka dopdn ztra odltm do Francie za Montym a situaci s nm proberu... N dlouho nemohou vydr et." Monty nesouhlasil. Stejnm zpsobem jako ped rokem, kdy varoval generla Alexandera, ab y italskou kapitulaci nepova oval za automatick vtzstv Spojenc, kte se v Itlii vylodi nyn Brookea upozornil, e Nmci jsou mo n na lopatkch, ale rozhodn ne mimo ring. Podle M ntyho bylo nezbytn teba postupovat neprodlen a jednotn. "Neptel byl, a na pr vjimek, na sever od SEINY," uvedl ve sv direktiv M520 k 21. skupin armd 26. srpna,

a na e jednotky vstoupily do Pa e. Neptelsk sly jsou siln rozta eny a dezorganizovny; takovm stavu, aby se mohly zastavit a zat proti nm bojovat. Mme proto ple itost dosh rychle na ich dal ch cl a u tdit nepteli rny, kter jeho schopnost pokraovat ve vlc d nimi nyn 21. skupina armd stoj, jsou: a) operovat na sever a zniit neptelsk sly v severovchodn Francii a Belgii. b) obsadit oblast PAS DE CALAIS a leti t v Belgii. c) obsadit ANTVERPY jako zkladnu. Po splnn tchto kol bude konenm poslnm armdnho s up na vchod do POR. V tto chvli je ivotn dle it rychlost akce a pohybu. Ani nemohu zdraznit, e to, co mme za kol, musme provst rychle. Ka d dstojnk i ka d adov voj aximlnm silm nejen usp me konec vlky, ale zrove pineseme rychlou levu na im rodin , a zlikvidujeme odpalovac rampy raketovch stel v PAS DE CALAIS... Neptel nem dost jednotek, aby dokzal udr et silnou pozici. Vhodnou taktikou pro obrnn a mobiln kolony proto bude obchvtit neptelsk ohniska odporu, smle vyrazit vped a v tlu le psobit zd en a malomyslnost. S obklenmi stedisky odporu se vypodaj mobiln kolony pchoty, kter doraz pozdji. Spolhm, e velitel v ech hodnost a stup "po enou" kupedu s nejvy energi; ka d ten nebo "nepohyblivosti" mus bt bezohledn potlaena.

Mohlo v ak 21. armdn seskupen tohle v echno dokzat, kdy americk Prvn armda mla pouze Dempseyho prav bok mezi Pa a Bruselem? Co se stane, kdy si jeden nebo druh tok - Mont nebo Pattonv - povede lpe? Kter Eisenhower podpo? "Zbv pokat, jak politick tlak bu isenhowera vyvinut, aby Ameriany poslal po jin ose ne Brity," napsal si Brooke do d enku, kdy odj dl od Montyho. Nebylo pochyb, e v echny pede l vpoty jednotlivch tb vyletly oknem. Britsk obrnn ovaly vt rychlost ne Pattonovy - 30. srpna byly britsk obrnn kolony u za Beauvais a n vsadkov operace, kter mly probhnout v Pas de Calais, byly zru eny a posunuty do Tourn i v Belgii, aby obsadily linii na ece Escaut, kterou Monty tak dobe znal z stupu od Dunkerque v roce 1940. "Poprv za toto ta en dnes mohu ohlsit, e celkov poet zajatch n skch vojk pevy uje ve ker na e ztrty," hlsil Monty Brookeovi. "Ode dne D jsme zajali 2 neptel a na e ztrty jsou o nkolik tisc ni ." Byl to dvojnsobek potu, kter zajali Ru gradu, a v echno to byli Nmci. P tho dne jenom Horrocksv 30. sbor zajal 5000 mu - vet etnho taktickho tbu nmeck 7. armdy i s velitelem 15., kter dostal rozkaz 7. armdu p l tb byl pekvapen pi sndani a byl zajat v kompletnm stavu se v emi dokumenty, mapami a k dle." Samotn rychlost severn ofenzvy v ak ob spojeneck armdy od sebe je t vc odtrhvala a v yho obavy se naplovaly. T noci Brookeovi telegrafoval:

Mm velkou nadji, e budu mt mohutnou obrnnou slu na obou stranch SOMMY ztra [3. srpna] AMIENSU. Prav sbor Prvn americk armdy dorazil do LANU. Tet americk armda dostala rozkaz vyrazit na FRANKFURT a eln jednotky jejho 20. sboru j ou nyn v polovin cesty mezi REME a VERDUNEM. Nejsem z toho toku na vchod do SRSKA a za RN zrovna bla en. tok na sever probh velmi rychle, brzy budeme mt zsobovac pot e a b bovat v echny dosa iteln zdroje. Mj nzor je ten, e z hlediska materiln technickho zabezpeen nelze rozvjet dv ofenzv v echny zdroje mly bt pidleny severn ofenzv, kter je opravdu dle it. Tohle je pklad toho, do jakch pot se m eme dostat, kdy nemme vrchnho velitele pozem ..

Jen e Spojenci vrchnho velitele pozemnch vojsk mli: generla Eisenhowera. A se to Montymu lbilo, nebo ne, pi el den, kdy byl velitelem pozemnch armd Overlordu na posledy. Dieppe se Kanaanm vzdal tm netknut, Saint-Valry obsadila 51. skotsk divize. lk dobrodru stv", kter zaalo 6. ervna 1944 za svitu, dky Montyho velen vystilo v jed jskvlej ch vojenskch vtzstv v historii lidstva. Za ti msce Britov zajali 215 611 n merian 207 153. Kdy se spotali mrtv a rann, pi ly nmeck armdy o vce ne pl mili v spch Spojenc. Eisenhowerova velitelsk neschopnost a Montyho nekompromisn osobnost ho v ak v nsledujcch mscch hbit promnily v slzy a stra liv ztrty. st dvanct B H K R N U

Britsk tanky pej dj pes Seinu konec srpna 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Promarnn ple itost

Mohli Spojenci vyhrt 2. svtovou vlku u v roce 1944? Vt ina vysokch nmeckch dstojnk soudila, e po Montgomeryho triumfu v Normandii mohlo b n vlky otzkou nkolika tdn. "V ichni (nmet) generlov, s nimi jsem o tom hovoil, b spojeneck nejvy velen prome kalo velkou ple itost ukonit vlku na podzim 1944," naps k historik Basil Liddell Hart. "Byli zajedno s Montgomeryho pesvdenm, e se toho mohlo doshnout soustednm v ech dostupnch zdroj do ofenzvy severnm smrem, na Berln." Velitel von Rundstedtova tbu slova Liddella Harta potvrdil. "Nejlep m tahem Spojenc by bylo soustedit opravdu mohutnou dernou slu a prorazit s n pes Cchy do Por," prohls rl Blumentritt. "Strategickm i politickm clem byl Berln. Sla Nmecka je na severu. Ten, kdo ovldne sever, m v hrsti cel Nmecko. Takov prlom by spolu s ovldnutm vzdu nh oru roztrhal chabou nmeckou frontu na cucky a ukonil by vlku. Berln i Prahu mohli Sp ojenci obsadit ped Rusy. Za Rnem nestla jedin nmeck armda a na e fronta byla koncem sr zcela otevena." Generl Kurt von Manteuffel, kter v bitv v Ardench velel Pt pancov armd, ml stejn dn souhlasm s Montgomerym," napsal pozdji. "Domnvm se, e se stala chyba, kdy generl E nhower prosadil, aby se spojeneck sly rozvinuly k irokmu postupu. Kdyby byl pijat Mon togomeryho pln, vlka by se byla znanou mrou zkrtila." Zrod strategie irok fronty

Pradoxn je, e Eisenhower pvodn nezam lel " irok postup" - lo mu hlavn o mohutn ameri blasti Srska, ji n od Arden, zatmco britsk a kanadsk sbory by "vyistily severn pobe a Nizozem". Za tm elem 24. srpna nadil Bradleymu, aby do Belgie vyslal pouze takov po americkch sbor, aby s jeho pomoc Monty mohl uskutenit svou pobe n akci. Bradley ml ted ajistit americk "postup na vchod od Pa e... Nemohu ani vyjdit, jak u se nemohu dokat, amoval generlu Marshallovi do Washingtonu, "a shrom dm vojsko k toku na vchod od Pa e Bhem euforickch dn, kter nsledovaly, kdy byla dobyta Pa a nmeck fronta se zaala r senhowerv optimismus rostl, neklesal. A nejen jeho. Bradley si byl tak jist, e Nmci

budou v dohledn dob kapitulovat, e u dlal plny na "americkou okupan armdu". Plnov k okupace Berlna na nejvy m velitelstv zaalo u se vznikem Spojeneck dc komise "po v Berln od 1. listopadu". "Srpnov bitvy to dokzaly, neptel na zpad dostal na frak," h nelnk Eisenhowerovy zpravodajsk slu by. "Dva a pl msce t kch boj pivedly konec v ohled, ba pmo na dosah ruky." Tak Churchill byl u vytr en. Jeho soukrom tajemnk si koncem srpna 1944 do denku zapsal: "Na e armdy uhnj k belgickm hranicm daleko rychleji ne tanky v roce 1940. Rozhostilo ovzdu radostnho vzru en, nadje a takka ohromen, a jak se zd, konec je snad u blzko. Hvzdy "si pej, aby se [neptel] pibl il k zniku," prohlsil sm Eisenhower v prvnm sd 9. srpna, tsn pedtm, ne se ujal funkce velitele pozemnch sil Spojenc. Po sp nm vylo Francie Sedm americk armda "rychle postupuje od jihu na Dijon". V interview s vce ne stovkou spojeneckch vlench korespondent 31. srpna v Londn vysvtlil svou novou strateg "Oekvme, e vojsko generla Montgomeryho poraz Nmce na severu; generl Bradley je vyd a sly ze Stedomo pod velenm generla Deverse na n budou tlait od jihu." Pvodn strat ter potala s jedinou ofenzvou - Brit do Antverp a Amerian do Met a Frankfurtu - se v o totlnho nmeckho kolapsu mnila v taktiku nkolika souasnch ofenzv na v ech frontch, c n vedlo k nlepce " irok fronta". Eisenhowerova tiskov konference

Okle tn Montyho role po Normandii se ov em muselo njak vysvtlit veejnosti. Monty vc ne velel americkm, kanadskm a britskm armdm. Nyn, ve chvli, kdy Spojenci triumfovali, Ei enhower zaujal jeho msto - a nutn vyvolal spekulace, e nen s Montyho vkony spokojen. Na tiskov konferenci 31. srpna proto loajln Montyho hjil ped vpady tch komenttor, kt ali pomal postup britskch sil u Caen s rychlost Pattonovy americk armdy. "Nmci do t ob asti soustedili v echny pancov divize, aby ji udr eli," vysvtloval Eisenhower. "Ka d zr rachu na front u Caen platilo vc ne diamant." Tm, e zadr ovali nmeck tanky u Caen, Bri umo nili Amerianm "prorazit na zpad ze Saint-L a zahjit posledn st cesty, kterou kone li Nmce na zpad od Seiny". Jak jeho nmon pobonk a tiskov mluv zapsal do denku, Eis Montyho vychvaloval a prohlsil, e ka d, kdo si nesprvn vykld zmnu velen jako sesazen Montgomeryho, se to zdy k faktm. ekl, e Montgomery je jeden z nejvt ch vojk tto i nyn bude mt na starosti operace na sv stran fronty. Bylo by velmi ne astn, kdyby postu ta en, kter se vyvjel pesn podle potenho plnu, ml bt vykldn jako degradace neb rdil, e jeliko poten pedmost na moskm behu bylo nevelk a bylo teba vst pouze je itvu, svil velen americkch pozemnch sil generlu Montgomerymu. Tak to mlo zstat, dokud nezda prlom z Cherbourskho poloostrova. Pak nastala chvle, kdy se to podailo a tehdy operac pevzal generl Bradley pod pmm velenm SHAEF. Ike popsal Montyho jako 'bjenho ptele' a zdaznil, jak velk obdiv k nmu chov." Eisenhowerova tiskov konference mla vzne en motiv a obratn veden - poklona jeho sttnick talentu v roli vdce koalice. Nepochybn uinil mnoho, aby roztlil rivalitu mezi Spoje nci - akoli mu dlala velk starosti. "Jakmile se ve vzduchu objevil zvan vtzstv," psal mutn Marshallovi po konfenrenci, "registruji drobn pklady toho, e Spojenci zejm nedok r et spolu v dobrch asech tak pevn jako ve patnch." Ukzalo se, e to bylo a pli zdr enliv konstatovn. Poln mar l Montgomery

Zatmco Eisenhower podal tiskovou konferenci, Monty s Brity a Kanaany o zvod uhnl k Bel ii. 1. z 1944 pekroilo taktick velitelstv 21. skupiny armd Seinu a utboilo se v par u Dangu. Man elka majitele pozdji vzpomnala:

Mj nejstar syn si rno v iml, e v jedn aleji se prochz prost vojk v khaki svetru a s em; pozdji na tho vojna narazil jeden n bratranec. Chvli jsme se dohadovali a pak jsme se shodli, e to mohl bt jedin Montgomery.

Opravdu to byl Montgomery; v tm prostm edivm svetru, man estrovch kalhotch a ernm ba n sedl modelem k obrazu, na kterm James Gunn pracoval u trnct dn den co den, poka d n mst. Gunn Montyho zpodobnil vsed na obyejn mahagonov idli ped maskovac plachtou jed z jeho slavnch pvs - tak mo n vypadal stedovk krl po bitv u Kresaku i Azincourtu n u napsal Montymu dopis, ve kterm velebil velikost spojeneckho vtzstv. "Od chvle, kd

ste mi vysvtlil V mistrovsk pln pro Va i st ta en v zpadn Francii, sledoval jsem je za dnem s obdivem. Z celho srdce Vm blahopeji k jeho naprostmu spchu." Hrnuly se dal gratulace - 1. z 1944 toti bylo oznmeno, e armdn generl sir Bernard y byl pov en do hodnosti polnho mar la "za okolnost, kter jsou v djinch tchto vc za napsal krlv soukrom tajemnk. " e se tak stalo na bitevnm poli ve chvli Va eho nejvt u, nsob jeho hodnotu stonsobn," telegrafoval poln mar l sir John Dill, britsk vojensk ezentant mezi nelnky spojench tb. Dokonce i generl Marshall, kter tomuto tbu peds l Montymu blahopejn telegram "k nedvnmu uznn velkolep bojov slu by, kterou jste prok Spojenc". Kdy byl nyn rozsah Montgomeryho vtzstv v eobecn znm, pipojil se k jsotu i tisk. News cle titulek na pedn stran 1. z 1944 uvedl takto: "Eisenhower vypotv fakta vtzstv kch ztrt, vetn 47 zniench, zle zzench nebo zajatch diviz; ztrty na bojov technic 2000 dl a 3500 letadel..." To v ak byla statistika. Teprve titulek oznamoval dokonen spojeneckho vtzstv po tech m oj ode dne D: SPOJENCI PEKROILI MAASU A SOMMU Britov jsou za Sommou; Amerian pekroili Maasu a m na Sedan a Charleville. Jak uvdj depe e z fronty ze verej noci, nmeck fronta je zcela zlomena a bitva o Franc rychle bl k zvru. Zvl tn zpravodaj agentury Reuters u Prvn americk armdy, Robert Reuben, vera telegrafova : Nmeck fronta je zcela zlomena a bitva se zvrhla v bezhlav tk. Nmci prchaj tak rychle e je pro americk sly stle obt nj udr et kontakt. "Nebojujeme, ale pronsledujeme," u n vojensk initel...

Reuben zaznamenal, e obrnn jednotky generla Connorse urazily "60 mil [96 km] za 48 h odin, aby dobyly Amiens" a e "britsk lev kdlo postupuje stejn rychle jako Patton a mo n ychleji. Amiens je n . Vera veer jsme mli ti mosty pes Sommu. Zd se, e neptel u ne ii nikde, a zejm nebude dlouho trvat, ne nm padnou do rukou odpalovac rampy raketovch stel na pobe La Manche." V sousednm sloupci byla fotografie Montyho v baretu, poln uniform a leteck bund s pro stm titulkem "POLN MAR L MONTGOMERY". Vvoda z Dangu v obav, aby si nkdo nevykldal patn jeho postoje - jeho zmek byl od roku 940 okupovn nmeckou Luftwaffe - shrom dil co nejvt poet pslu nk mstnho Hnut odp avit Montymu. Ten v ak prv sedl modelem a odmtl se s nimi setkat. Pov en ho nezmkilo. l kloubnat psti a v ocelov modrch och ml tvrd pohled, kdy svmu vojenskmu asistento al nepjemn dopis nelnkovi svho tbu. Nebyl to dopis nov jmenovanho polnho mar la, ale jedovat a rozhnvan protest. Svtov t l sebevce jsat, jak iroce se rozbhly armdy Spojenc od francouzskho pobe k " eleznm entrm Lotrinska na ji nm konci linie", ale Monty byl zd en. Podle jeho zkho pohledu na v Eisenhower rozmaile utrcel velk a rozhodujc vtzstv Spojenc, proto e pod thou civiln ckch a vojenskch kol, kter na nj v jeho funkci dolhaly, nedokzal postavit dn strat Monty nemohl pochopit, jak bude Eisenhower spojeneckm armdm velet z novho velitelstv SHAEF v Granville na atlantsk stran Cherbourskho poloostrova, stovky mil za frontovm i liniemi. Jak pozdji ekl Chesteru Wilmotovi, Eisenhower by byl v tsnj m styku se svmi olnmi veliteli, kdyby zstal v Londn, za La Manchem. Na de Guingandv vzkaz, e Eisenhowe r "se Vs sna sehnat telefonem, aby Vm mohl pogratulovat" k pov en na polnho mar la, a neml tst", Monty nedtkliv odpovdl: "Nepedpokldm, e m IKE nebo kdokoli jin v n e na telefonu." patn znamen

Stavl-li se Monty opovr liv k touze nejvy ho velitele promnit se pes noc ve velikho po elitele, nebylo to nic ve srovnn s tm, jak sm lel o svch "mn vznamnch" spojencch. V e Guingandovi napsal, e u vydal generlu Crerarovi rozkazy "pevst belgickou deta ovanou jednotku okam it k Druh armd. Vstoup do BRUSELU jako prvn a doufm, e toho dne je uvid osledy." Uctivji se nevyjadoval ani o jednotkch Svobodnho Holandska. "Holandsk kontingent pone chm u Kanadsk armdy, proto e za BRUGGAMI je t kousek HOLANDSKA je," poznamenal jzliv. " se m ou flkat po libosti." Netajen sarkasmus prozrazoval rozarovn, kter Monty v t kritick chvli ctil. Dempseyho

britsk a Hodgesova Prvn americk armda se tily pes belgick hranice severn od Arden a jeho pesvden bylo nezbytn, aby se clem Amerian stala mezera u Cch, proto e podle Mo lnova sktala "nejvhodnj pstupovou cestu do Por a stt na kopci je na podzim a v z onty byl kvli tomu ochoten obtovat dokonce i Eisenhowerovu nabdku pomoci vzdu nho vsadk u pi dobvn pstav na pobe a odpalovacch ramp stel V. Msto toho dostal generl Bro skoit se temi divizemi vzdu nho vsadku v Tournai na levm kdle Hodgesovy Prvn americk Tak bude Dempseyho Druh britsk moci pevzt frontu zhruba sedmdest kilometr vchodn od A erp - a umo nit tak Hodgesov cel Prvn americk vyrazit rovnou na Cchy msto na velk belg pstavy. Akce vsadk [operace Linnet Dv] mla 3. z 1944 pomoci vystelit americkou armdu pes edne 2. z si v ak generl Dempsey zapsal do denku, e operace "vypad nereln... kvli p Bylo to patn znamen. Spojencm zaal dobhat as. Po ndhernch slunench letnch dnech s thla. Zaalo hust pr et a vsadkskm operacm odzvonilo. Ve chvli, kdy spojeneck nad en zaaly se tragicky projevovat nesnze podzimnho ta en a nedostatench zdroj. Zmny smru Odpoledne 2. z de Guingand telegrafoval Montymu:

Vzhledem ke zdr en a nejistmu poas bychom nemli trvat na LINNETU, je-li to mo n, a pip podobnou operaci, kter by vyhovovala Va im plnm. Prosm, oznamte sv rozhodnut obratem.

Monty byl pro. Jeliko se elo ofenzvy 21. skupiny armd bl ilo k Bruselu a Antverpm - bez rostednm clm, kter stanovila souasn Eisenhowerova direktiva - byl vzdu n vsadek v To kuten zbyten. Podle Montyho bylo nejdle itj vypracovat nov pln. Nov velitel pozemn nebyl k dosa en. Monty tedy udlal jedin, co mohl: po dal velitele armdn skupiny Sted, a Bradleyho, o nalhavou schzku. Velitelstv 12. americk armdn skupiny bylo nedaleko Chartres - kde byl ironi osudu prv a nv tv Eisenhower a v ptomnosti Hodgese a Pattona probral s Bradleym budoucnost. Patton, kter si umnil, e se do Met a do Srska dostane, ne Nmci sta zorganizovat obran linii, byl zmaten Eisenhowerovou opatrnost - Bradley a Hodges, jak tvrdil, rovn a jemu z n bylo "docela nanic". Bradley se u od 23. srpna "energicky" zasazoval pr oti Eisenhowerovu rozhodnut "dt Montgomerymu v echny ti sbory Prvn armdy. Tvrdil jsem, jeden by byl a dost." 1. z ekl svmu pobonkovi, majoru Hansenovi, e "m v myslu Ike na mo nost obrtit jeho npor na vchod, vyrazit k nmeckm hranicm a prorazit Siegfriedovu inii, dokud je neptel dezorganizovn, a ne to sta ucpat, vyrazit k Rnu a shodit para ut y, aby chrnili mosty." Eisenhowerovi u pi jeho minul nv tv ekl, " e Monty momentln u pomoc, proto e m v eho a a , a e tam nahoe stejn nenaraz na dn odpor - a my bychom armdy na vchod a v echno, co mme, kdy te prokristapna m eme, vrhnout do Nmecka... De 8000 tun vchodn od Pa e a vyrazme. Zastavm operace tam na tom kdle [21. skupiny armd pln [tj. severn od Arden] a v echno otom do Nmecka. Devt diviz m e vyrazit okam it dospje velice rychle k Rnu." Podle Hansena "generl Bradley pedpokld, e na Rnu bude od dle za tden [10. z], pokud mu Ike d zelenou k tomu pesunu, o kter mu jde. Kdybychom b mohli vyrazit [pedtm], mo n jsme tam dnes byli." Eisenhower, kter netu il, e akce Browningovch vsadk v Belgii bude co nevidt zru ena, Hodgesovi, "stoit 7. sbor ped Tournai a 19. sbor ped Monsem", leda e by byli po dni, aby se pesunuli na sever do Gentu a Antverp, kdyby Montyho operace Linnet v Tournai n arazila na v n odpor. Kdyby v ak Brusel a Antverpy Montymu padly do rukou bez pot , Eisen ower souhlasil, aby Hodgesv 5. americk sbor nezamil na Cchy, ale za zadnm vojem 7. sbo ru se otoil a plnou rychlost vyrazil na vchod k Rnu ste it lev bok Pattonova vpdu do N a pes eku Saar, ji n od Arden. Hodges byl pochopiteln zmaten - nebyl si jist, m-li toit na Antverpy, vyrazit k Cchm n ebo podporovat Pattonv vpd do Nmecka ji n od Arden, eventuln v echno troj najednou. "V , kterm se mla dt Prvn armda, se udlalo tolik zmn," zapsal do denku jeho pobonk, ka vain, " e se chvlemi zdlo, jako by ti nahoe nemli dnou jasnou a dslednou koncepci ohle ta, kde chtj nmeck hranice pekroit." Jeho tvrzen bylo siln podhodnocen. Vlen porada

V dob, kdy Bradley a Hodges pij dli na Dempseyho velitelstv v Lailly, nedaleko Amiensu, Brusel byl tm dobyt obrnnmi elnmi oddly Brit. Dobyt Antverp se oekvalo do tyia Hlavn otzka porady tud znla: Kam dl? Americk Prvn armda u nemusela podporovat pobe 1. armdnho seskupen. Hodl nyn Bradley vyslat Prvn armdu k Rnu pes Cchy, severn od Tet armdu ji n od nich? Jestli e ano, bude Bradley potebovat Prvn vzdu nou vsadkovou a jenc? "Vera jsem ml schzku s Bradleym a je mi zcela jasn, e Amerian plnuj provst hlavn n Y, NANCY a dle na FRANKFURT, tak e mi podle toho zdecimuj podporu Prvn armdy na mm kdl st oval si Monty Brookeovi 3. z veer. Nar el tm na pesun Hodgesova 5. sboru k Patton u ji n od Arden. Bradley v ak nabdku na pomoc vsadk odmtl. "Radil jsem se s Bradleym a on NEBUDE chtt v dit para utisty na linii u LUTYCHU," telegrafoval Monty de Guingandovi po skonen schz e. "Oba soudme, e v echna dostupn letadla by mla pejt na transportn prce, abychom udr chlost postupu." Ale jakm smrem budou tedy Britov postupovat? V Eisenhowerov neptomnosti a pi Bradleyho zmru provst hlavn npor ji n od Arden, se hodl sladit s nm svou vlastn strategii za Antverpami, jak hlsil Brookeovi:

Od 26. srpna jsem Eisenhowera nevidl a nemm od nj dn rozkazy, proto pracuji na vlastnc plnech postupu k POR a sna m se Bradleyho pemluvit, aby mi pomohl. Byl to Montyho nejneobyejnj a nejosudovj telegram 2. svtov vlky. Izolovat Por

Tragdie Montyho vlen porady z 3. z 1944 spovala v tom, e v Eisenhowerov neptomno do Granville, kde si zranil koleno, kdy se v silnm vichru pokou el odvlci letadlo do bezpe), ka d spojeneck velitel vyrozuml njakou jinou spojeneckou strategii. Generl De ey si do denku zapsal:

VV [21. skupina armd] a generlov Bradley a Hodges pijeli na mj tb. Probrali jsme budo lny a shodli se na rozhran mezi seskupenmi, co bude rozhran mezi Prvn americkou a Druh ou britskou armdou. Bude probhat JI N od linie BRUSEL-DSSELDORF, co dv cel POR[!] mo no POR obejdeme ze SEVERU a vrtme se za nj pobl HAMMU.

Tento pln, kter dal "cel Por" Dempseyho Druh britsk armd, pln odrovnal Montyho p fenzvy 40 spojeneckch diviz, kter budou "tak siln, e se nebudou muset nieho bt". Nyn kanadsk armda byla stle vzna na Sein a Somm, stovky mil za Druhou armdou, bylo nemys eln, e Dempsey bude mt dost lid, aby zajistil pstupov cesty do Antverp a je t zatoi rovchod a od severu vpadl do Por, pokud mu v tom Amerian vznamnou mrou nepomohou. Pe e do toho Dempsey v Eisenhowerov neptomnosti pustil. Generl Hodges, zpro tn povinnosti vykat, nebude-li Dempsey jeho pomoc pi dobvn Antverp Bruselu potebovat, se opt sklonil nad mapami Nmecka. "Vrtil se [Hodges] ve tyi hodiny se zprvou, " napsal jeho pobonk, " e mme zatoit na vchod, jak bylo ustanoveno pvodn, stupovat na sever. Bradley paradoxn, jak se zd, po schzce zmnil nzor. Pvodn se zasazoval o jedin americk hromadn a sp n pesun k ece Saar, rychl vytvoen pedmost za Rnem a Pattonv vpad k podpory Hodgesovy Prvn armdy, jakmile bude dobyto Antverp. Po setkn s Montym v Laill y se v ak rozhodl pojistit se pro ka d ppad a rozdlit tok na dva souasn proudy k Rnu, severn a druh ji n od Arden. Jeho pobonk, major Hansen 4. z do denku napsal: "Gener pedpokldal harmonogram zsobovn, kter by pidlil zsoby Tet [Pattonov] armd a udr ] na mst, dokud Tet nedoraz k Rnu." Nyn v ak "se pot, e ob armdy vyraz tryskem oto bylo nutn zdr et je kvli dozsoben. A budou ob u Rna, iniciativa pejde na Prvn ar r zsk pedmost a spolu s britskou naplnuje, jak odznout a izolovat Por[!] od zbytku ritov od severu a my z jihu. Bude-li to mo n, roz me pedmost na protj beh Rna jak douc operace v sektoru Tet armdy." Bradley se tedy skuten pokou el "podat pomocnou ruku" Montymu, proto e se pizpsobil jeho npadu obchvatnho toku Por tm, e by Pattona pehnal kolem nmeckho kdla, jako v No naze vymanvrovat neptele od Frankfurtu. Monty byl pesvden, e k proveden obchvatnho toku na Por je poteba jedin taktick v Normandii. Jen e "j mm pravomoc operace pouze koordinovat, nikoli dit," st oval si Broo

eovi. Vdl, e takovm zpsobem se neptel porazit ned. Ale co se dalo dlat? V tomto chaotickm ovzdu a za Eisenhowerovy neptomnosti se Monty pustil do vypracovn vo enskch kol, kter pro britskou stranu z danho plnu vyplvaly. Velk vzdu n vsadek

Na Montyho a Dempseyho velkch mapch byla linie budoucho postupu Druh armdy vyznaena er enou barvou a vedla z Antverp pmo na severovchod pes Eindhoven, Goch, Cleves, Emmeri ch a Bocholt, kde se stela kolem severn strany Por, je t ped Osnabrckem. Kdy Monty zaal studovat podrobnj mapy Holandska a zpadnho Nmecka, bylo mu okam it ja Maas pedstavuje znanou pek ku s jedinm malm pechodem mezi Venlo a Grave; podobn mezi em na okraji Por a Arnhemem na severu byl jedin most pes Rn v Emmerichu. Vzhledem k to mu, e doprava materilu a enist k 21. skupin armd probhala mezi Seinou a Sommou naplno, bylo dobyt stvajcch most zcela nezbytn - a pitom tyto mosty nemohly dobvat postupujc n sly, proto e ustupujc Nmci by je nevyhnuteln zniili. I pes nedvnou dohodu s Bradle ra utisty nepou ije, neprodlen telegrafoval de Guingandovi:

Uva uji, e asi budeme potebovat velk vzdu n vsadek, abychom mli jistotu, e se dostanem MAASU a RN. A za mnou BROWNING [velitel sboru Prvn vsadkov armdy Spojenc] ztra pijed y pijete s nm. Tak zapoal neprosn etz udlost, kter vystil v katastrofu u Arnhemu - Guingandv armd toti s touto lini zimnho deru na sever nesouhlasil a ani ji neplnoval. Montyho ultimtum tb

Zatmco se Monty, Dempsey a Browning potili nad mapami Por, 21. armdn skupina musela je splnit sv koly na pobe . Msto Antverpy padlo 4. z, ale pstupov cesty k jeho psta oe po obou stranch st eldy dosud dobyty nebyly a podl pobe ustupovala cel nmeck a onty dobe vdl. "Odhaduje se, e severn od generln linie ANTVERPY-LILLE- BTHUNE- HESDIN odhadem 150 000 Nmc, ale prv v thle chvli zasouvme do lhve ztku," tvrdil nelnkov generlnho tbu v telegramu nsledujc noci, "tak e se odtamtud nedostanou. Ka d den v ec tky berou zajatce a jeden sbor jich dnes zajal 10 tisc." Na to v ak bude potebovat spoustu asu a vojk. Pro vlastn ve chvli, kdy bylo na pobe teba splnit tak dle it vojensk povinnosti, Mo edla my lenka jednostrannho britskho deru holandskmi n inami v okam iku, kdy Bradleyho z o Por byl v nejlep m ppad vla n? Popravd bylo pro Montyho nemysliteln tak hluboko se sn it a zabvat se omezenmi americkm cli ve chvli, kdy Spojenci mli podle jeho nzoru sklzet ovoce velkho vtzstv z Norman Bez Por budou Nmci ztraceni. "Obdr te mou M523 s plny p tch akc," telegrafoval Broo inm dodatkem je, e mm v plnu seskok velkho potu vsadk k zaji tn most pes RN a toku." Mimo zmru deta ovat "jednu divizi nebo v ppad nutnosti cel sbor k vpadu na se ROTTERDAMU a AMSTERDAMU", nyn plnoval je t dodatenou podporu kolm, kter ml na pobe k zrak z prmyslovho srdce Nmecka. Rozpor mezi Montyho taktickm a hlavnm velitelstvm se prohloubil v propast. Monty pr ohla oval, e hlavn velitelstv nem kontakt s operacemi. Oteven pstupovch cest do Antv dal m pstavm u La Manche stejn zabere tdny. Maj-li bt Nmci pora eni a Por dobyto nesm se ztratit ani vteina. Dokonce v obav, aby posledn anci na rychl spch neohrozil dostatek zsob, zatelegrafoval nazt Eisenhowerovi:

Soudm, e jsme nyn doshli stadia, kdy jeden skuten mohutn a plnokrevn der k Berlnu m pravdpodobnost uspt a ukonit vlku s Nmeckem. Na dva mohutn toky nemme dostatek zdroj Ten der, kter bude zvolen, mus mt ve ker materiln technick zabezpeen, kter bude po njakho dokazovn, a v echny ostatn operace mus vystait s tm, co zbude. V vahu pichzej dva dery, jeden do POR a druh na METY a SRSKO. Podle mho nzoru bude mt nejlep a nejrychlej vsledky der na sever, pes POR. ivotn dle it je otzka asu a rozhodnut, kter der bude zvolen, mus bt uinno ihned. o kompromisn e en a budeme zdroje dlit, tak e ani jeden der nebude plnokrevn, prodlou .

Nepjemn dilema

Monty v ak nejvy mu veliteli nevysvtlil, e nadle nezam l prorazit si cestu do Por a eru u Cch, jak urovala osa pvodnho plnu ze 17. srpna, kter potal se tyiceti divizem ovho toku plnoval severn od Cch n innou osou, kde sice mohl obejt Siegfriedovu linii ( la ve Weselu), tuto cestu v ak jeho plnovai u ped asem odmtli. Podle nelnka Montyho srpnov zprvy ji petnaly "poetn eky" a tarasilo ji "bludi t zaplavitelnch oblast". V tak nalhav chvli se v ak tyto podzimn vahy nebraly jako relevantn. I pesto, e s Eis erem nemluvil od 19. srpna, dal po nm nyn bleskov rozhodnut - navrhl, aby se se li hned nazt, 5. z. Generl Eisenhower v ak ke schzce s Montym neml nejmen chu . Po nv tv u Bradleyho muse it v rozhlase k "lidu severozpadn Evropy", uv it, jak je t m e italsk ta en napomoci s rdu, a zastnit se schzky s generlem Deversem o operanm zen francouzsko-americkho vo ter se bl ilo od jihu Francie. Rovn musel zv it dost o vysln jednoho sta dopravnch Stedomo pro operaci v ecku. Uprosted tchto rozhovor dorazil Montyho nalhav telegram a ve vrchnm veliteli zaalo hlo at nepjemn dilema. Zva ovn politickch aspekt

Eisenhower byl skuten na v kch. Podle majora Petera Earlea, lena Brookeova tbu, kter rongem veeel o nkolik dn pozdji, kdy Montyho telegram pi el, "Bedell Smith ho peetl e slo en z Freddyho Morgana, Humphreyho Galea [Plnovn], Stronga [Zpravodajsk slu ba] a J cka Whiteleye [Operace]. V ichni byli po dni o vyjden." A bylo pozdji v memorech a lench nejrznj ch vysokch dstojnk zkonstruovno cokoli ea vypovdal dsiv jasn: "Strong byl tvrd pro to, aby jedna armda s 21. armdnm seskupen ovedla mohutn der pes Belgii k Rnu." O Strongovi se kalo, e je zbablec, hlupk v ak nebyl. Podle Earleova denku se tehdy Eise hower na celou hodinu se Strongem zavel, pi em mu ukzal telegram od Stimsona [ministr vlky Spojench stt], nalhajc, aby pevzal velen. "'Co byste tv v tv tomuhle dlal vy?'" zeptal se ho Eisenhower. Eisenhower jednodu e musel brt ohled na politick dopady svch rozhodnut -"Ike mus zva ova politick hlediska" - ale nyn byl pitlaen ke zdi. Kdyby pisoudil prioritu Montyho deru na sever - a svil mu velen nad britskm i americkm kontingentem - rozzlobil by nejen Stimsona ve Washingtonu, nbr i Bradleyho a Pattona. Jedinm e enm proto bylo vst oba to oddlen, severn a ji n od Arden, ale pod svm velenm. "Chce, aby ob armdy udeily na N len, " shrnul Earle. V obav z Montyho reakce v ak Eisenhower pozvn ke schzce 5. z nepijal. Msto toho pik u Smithovi, aby pipravil koncept psemn odpovdi. Bedell Smith to uinil, a kdy si ho Eis enhower pozorn prostudoval, dal ho je t t den odeslat tajnou ifrou na Montyho taktick v litelstv. ivotn dle it Montyho zastavit

Mnohovznamn a sttnick telegram zanal uji tnm, e Eisenhowerovi se sice Montyho koncep utnho a plnokrevnho deru na Berln" zamlouv, nesouhlas v ak, e by ml bt zahjen prv t v echny ostatn operace". Oficiln taktika jeho SHAEF byla vydna formou direktivy den pedtm. Por i Srsko se pova uj za hlavn cle postupu Spojenc - ale dokud nebudou v pr y v Antverpch a Le Havru, "der na Berln nepipad v vahu," zdraznil. Pesto se Eisenhower sna il rnu zmrnit. Tvrdil, e nejvy priorita se v dy piznvala de en e m Prvn spojeneck vsadkov armda rozkaz operovat k podpoe Montyho armdn skupiny n u, ale tak "lokomotivy a vozov park se dnes pidluj na zklad tto priority, aby pomohly r et rychlost postupu va ich a Bradleyho jednotek na severozpad od Arden [k Cchm]." Kdyby se Monty tehdy se el s Eisenhowerem osobn a kdyby jejich vzjemn vztah byl jin, k tragdii u Arnhemu by nikdy nedo lo, proto e z denku Eisenhowerova pobonka Butchera vypl e na Eisenhowera udlala obrovsk dojem pozitivn reakce jeho poradc na spojen americkch a britskch armd k jednotnmu postupu na Por, severn od Arden, jak navrhoval Monty, teb u bylo proti mysli zdr ovat Pattona. Proto e se v ak nezastnil Montyho vlen porady 3. z e dojem - jako ostatn vt ina tbu SHAEF a dokonce i Montyho hlavnho velitelstv - e hlav

a postupu k Por povede pes Cchy a bude se moci spojit s Pattonovm tokem k Metm. Jak v morandu 5. z uvedl, "od zatku tohoto ta en jsem v dy potal s rychlm postupem k Rnu Cch na severu a u Met na jihu, jakmile dojde k podstatn likvidaci neptelskch sil ve Francii. Kladem tohoto pohybu je, e vyu ije v ech stvajcch komunikanch lini v postupu cko a ji n ozbrojen sly dovede k Rnu u Koblence, prakticky po bok tm, kter budou na vc postupovat pes Cchy." Jestli e Eisenhower "v dy potal" s takovm postupem, zapomnl o tom uvdomit sv velitele v li. Je t ped tdnem by po takov strategii skoili jak Britov, tak Amerian. Nyn v ak by Poln velitel si umnili vyrazit ka d jinudy - a Montyho nov cesta vedla kolem severn str ny Por, nad Siegfriedovou lini, pes "nesetn vodn pek ky". Bylo ivotn dle it Montyho zastavit. Ale to Eisenhower nemohl, nejen proto e o Montyho no v ose neml tu en, ale pedev m proto, e se osobnho setkn a ur ek od erstvho polnh Djiny zase jednou podlehly zhoubnmu psoben Montyho ne astn povahy. Berln za ti tdny

Eisenhower, uvznn na pobe Atlantiku nedaleko Granville jako na posmch ve vile jmnem M gomery, se nyn jako onglr sna il udr et v echny pochodn ve vzduchu - a vbec si neuvdomi fenzva Spojenc do Nmecka se u dl trojmo, nemluv o poetnch pomocnch tocch od Brest pstavm ani o Deversov armdnm seskupen, kter si je t stle razilo cestu na sever dol Mohl jeden jedin ze t hlavnch der Spojenc do Nmecka uspt navzdory situaci v dozsobo yla v prvnm zijovm tdnu kritick? Monty si, veden bezohlednm realismem a zku enostmi vo oste uvdomoval, e Spojenci jsou na pokraji nezdaru podobn jako loni v Itlii, rovn pod Eisenhowerovm velenm. Na boji t se mus vrtit podek, usuzoval Monty. Bradleyho 8. sbor kupkladu v prvnch dne r el tm 40 tisc hektolitr nafty - zatmco Pattonovy przkumn kolony nemly ani kapku a usel zastavit postup celch diviz od Druh britsk a Prvn kanadsk armdy kvli nedostatku onnch hmot. V dopise krli Jimu VI. zopakoval sv pesvden, e nadji na spch m pouz enzva:

Na i velc Spojenci jsou nramn "nrodn uvdoml" a letos jsou ve Sttech volby a nejvy merian. Obvm se, e mo n dospjeme k nesprvnmu rozhodnut. Hodlm do zpasu vrhnout ve i svj vliv; obvm se v ak, e ns americk veejn mnn asi pivede k nesprvnmu rozhod

Bez pomoci vsadk Monty pochopiteln nemohl doufat, e v nejbli budoucnosti postoup a ho severn od Por pekro. Ukazovalo se v ak, e nebude mo n oddly para utist vysadit F, jak Monty pozdji svil Chesteru Wilmotovi, mlo obavy z hustoty nmeck protivzdu n obr v jeho sousedstv. Kdyby se tud Druh armda pokusila zmocnit mostu pes Rn ve Weselu, ja bylo naplnovno, neozbrojen transportn letouny by se staly snadnou koist dlosteleckc eri rozmstnch v Por (Wesel je jen 24 km od Essenu). Generl Browning proto argumentova bude lep udeit o nco severnji, sledovat si hlavnch silnic na Grave a Nijmegen a dobt Arnhem - m by se operace dostala z dostelu nmeckho protivzdu nho dlostelectva a naop citla v dosahu podpory sthaek a sthacch bombardr, kter mly zkladny v Anglii. Jeliko dosud nedostal od Eisenhowera dnou zprvu, zatelegrafoval Monty 5. z veer svj tmn pln nelnkovi imperilnho generlnho tbu: Postup Druh armdy na severovchod k Rnu zapone 7. z z LOUVAIN a ANTVERP ve spoluprci ki, kte toho veera sesko a zajist mosty pes RN. Omezujcm faktorem postupu tto of ovn a doprava. Doposud jsem od Eisenhowera neobdr el dnou odpov na mj verej telegra dlen v ech dosa itelnch zdroj jednomu zvolenmu deru.

Eisenhowerovo mlen bylo znepokojujc. Monty tho dne napsal generlmajoru "Simbo" Simpson vi, editeli vojenskch operac na ministerstvu vlky: "Doshli jsme ve vlce ivotn dle it a jestli e nyn uinme sprvn rozhodnut, budeme za ti tdny v Berln a vlce s Nmeckem V postskriptu dodal: "Velice se v ak obvm, e budeme mt kompromis, a tm i del vlku." V t chvli u se rychlost, kterou spojeneck vojska nabrala v Normandii, pozvolna vytrce la. Akoli 11. obrnn divize dobyla Antverpy nedoten, v echny mosty pes Albertv kanl by hozeny do povt a mal pedmost, kter se podailo vytvoit gardov obrnn divizi, bylo n k neptele. Vtzn vlna donesla Spojence tm na dohled Rna - av ak pi tech konkurenn novm vrchnm velitelem v poli nedokzal Monty skrvat stle hlub pesvden, e Eisenhow n rozhodnut".

To tak Eisenhower nakonec udlal - akoli podpoil prv Montyho der! Zlovstn pedtucha

Jak velice byl v prvnch dnech msce z Monty dohnn a na pokraj zoufalstv, hezky dokld eho podzenmu generlu Crerarovi. Crerar toti pijel 3. z na dle itou poradu velitel armd a armdnch seskupen, kter se konala na Dempseyho velitelstv, pozd. Po schzce si h onty odvezl na sv nedalek taktick velitelstv u Amiensu a sepsul ho, jako dosud v pol i nikoho. Jak si Crerar zapsal do denku, "poln mar l se na m oboil a chtl vdt, pro j nedostavil na schzku podle instrukc". Kdy se mu Crerar pokusil vysvtlit, e v Dieppe p robhala pehldka na pamtku kanadskch vojk zabitch pi nezdaenm nletu v roce 1942, M l. "VV mi dal najevo, e ho moje vysvtlen nezajm," pokraoval Crerarv zpis v denku a k ontyho dovtkem, e "kanadsk aspekt na ceremonilu v Dieppe je ve srovnn s pokraovnm v vznamn." Monty byl je itn, chvstav a py n, ale ka dm coulem vojk, a proto se sna il ovldnout. J z nerozhodnho velen shora ho v ak dohnlo do stavu, kdy byl - podobn jako Patton - schop en impulzvnho a potenciln kodlivho jednn. Crerarovi se zanedlouho psemn omluvil. V nitru jm v ak cloumala hrza. Zlovstn pedtucha je t prohloubila, kdy se 7. z od svho stynho dstojnka u 12. skupiny armd, majora ovdl, e generl Bradley plnuje sv p t velitelstv nikoli ve smru k Por, ale dalek trase do Srska. Monty zru il akci

Montyho izolaci na jeho novm taktickm velitelstv pobl holandskch hranic je t zvy oval e mu, podobn jako v srpnu, nemohl poradit nikdo z Londna. Churchill a nelnci jeho tb emnch, vzdu nch a nmonch sil byli opt na cest, tentokrt na vrcholnou konferenci s ame protihri do Quebeku. Eisenhower ml stejn jako Monty vst ta en v severozpadn Evrop bez dohledu shora. Zmtn sobnostmi a prioritami, nedlal nic. Kdyby tehdy Montymu nadil zajistit jako nejvy prio ritu laman sk pstavy a kapitulaci pibli n 150 000 neptelskch vojk, obklench Prvn u britskou armdou, Monty by bezpochyby uposlechl. Msto toho mu Eisenhower poslal 5 . z telegram, dajc dobyt Por a Srska a Brestu a Le Havru a antverpskho pstavu razil na Montyho tb ve dvou stech, 7. a 9. z) - a pak se o vsledek dal ch pt dn ne Tak tohle m bt to velk poln velen? Monty jen u asle potsal hlavou. Ka d den byl zmate dem na souasnou krizi v zsobovn souhlasil s Bradleym, e bude lep pou t spojeneck tra letadla k peprav vojska, aby se udr ela rychlost postupu. Tento postup v ak zaal nar et. eck jednotky zahnan k pobe mly ke kapitulaci daleko. "Vypad to, e se Nmci udr na l GY-GENT", hlsil Monty nelnkovi imperilnho generlnho tbu v nonm telegramu ze 7. z nt Druh armdy klade neptel velmi odhodlan odpor na severnm pedmst ANTVERP a podl g e ALBERTOVA KANLU mezi ANTVERPAMI a MAASTRICHTEM". Nalhal proto na Eisenhowera, ab y zv il pdly zsob: "moje zsobovn je nata eno k limitu... mj transport mus operovat 0 20] od mch pstav a momentln jsem pes 300 mil [480 km] od BAYEUX... Je proto jasn, akovm zzemm nemohu POR dobt". Znovu dal, aby "mne pijel nav tvit, je-li to mo n." Kvli pehldce vtznch spojeneckch vojsk v Pa i, kter se hodlal 8. z zastnit, mu l vyhovt. Nemluv o tom, e nsledujc den odcestoval opanm smrem, do Bretan, na nv t 8. americkho sboru ped Brestem a zstal pes noc na tlovm velitelstv generla Bradleyho Versailles. Stle zklamanj Monty proto akci britskch vsadk u Arnhemu zru il - k ltosti Browninga britsk vsadkov divize a polsk para utistick brigdy. Byla to u sedmnct operace, napl tuto divizi a vzpt zru en - a nladu mu stva zeteln poznamenala nervozita, jak dokazuj izn popvek, kter tehdy koloval: Pojte a pozvednte e, na zdrav pijte chlap py nch, tch pn nadoblan v e, v zahlce mistr nedosti nch, od Prvn vzdu n - a kdo za to m e? Kolikrt celkem u li do akce,

na kterou se chystaj od dne D, to ani Einstein nespot hladce, ani kdy k logaritmm pihldne, a urit z t diny pobledne. A te je nhle s vlkou men, v ak jin zniili ten mor. Stojme tady, srdce ztuhl v kmen, a bubnuje v ns hnus a vztek a vzdor, v dy zbv jen nazout se do bakor. Arnhem nebo Koln nad Rnem?

Zatmco para utist kleli v domnn, e vlka co nevidt skon bez nich, vyhldka na sp n z hodiny na hodinu nejistj . Monty bezmocn pihl el, jak si Bradley od Prvn americk ar re dal a dal jednotky na jih k Metm a dl zsoby pl na pl mezi oba americk toky, ja dovdl od majora Biglanda. Sm s nedostatkem transportu i vojk elil rostoucmu neptelskmu odporu, a kdy se s nm litel navc odmtal sejt a nesna il se mu alespo nco zavelet, byl v poku en my lenku jedn nnho deru na Por pes Arnhem opustit. 9. z u to bylo patnct dn, co se s Eisenhower a tehdy to bylo "pouhch deset minut"). Ml proto sto chut odlo it vzdu n vsadek u Arnhemu na dohlednou budoucnost. "Druh armda nar na velmi odhodlan odpor na linii ALBERTOVA KA NLU a rychl postup se v tomto mst ned ekat," telegrafoval Brookeovi. "Vzdu n vsadek v sti ARNHEMU na RNU byl prozatm odlo en." Kdy Dempsey t noci psal do denku, nepochybn spekuloval, jestli se m od britsk sti kle severu upustit a radji soustedit ve ker britsk sly podl Hodgesovy c sk osy:

Vzhledem k na zsobovac situaci nebudeme v stavu vybojovat skutenou bitvu je t dobrch d t nebo i trnct dn. Je tedy sprvn Druhou armdu nasmrovat na ARNHEM, nebo by bylo lep LEV bok podl ALBERTOVA kanlu a udeit na VCHOD ke KOLNU [ji n od Por] v souinnosti ?

Byla to moudr a pedvdav otzka. Pstavu Le Havre Kanaan dosud nedobyli. Nezskali ani e, Calais a Dunkerque a pravdpodobn je bude nutn "metodicky dobt", vysvtloval Monty B rookeovi. Nmci, obklen na pobe mezi Bruggami a Gentem, se dokonce nkolikrt zmohli na itok. Zdlo se - zvl kdy se mu doneslo, e "lev dva sbory Prvn americk armdy nikde n na vt odpor, ale nemohou pokraovat, proto e nemaj benzn" - e by Monty vskutku udlal , kdyby ofenzvu do Por zru il pln a soustedil se na pobe Belgie a Holandska - pede eck tajn zbrani V-2. Eisenhower nem dn kontakt

Odpoledne 9. z pi el z ministerstva vlky zvl tn telegram od zstupce nelnka imperi ye, proto e poln mar l Brooke byl neptomen. Jeho text znl:

Vera dopadly na Anglii dv raketov stely, takzvan V- 2. Byly patrn vypleny z oblast po TTERDAMU a AMSTERODAMU. M ete nm prosm nalhav sdlit pibli n datum, kdy se Vm poda pobe n oblast ANTVERPY obsadit? A nm tato oblast padne do rukou, hrozba tto zbran nepochybn pomine.

Nmeck balistick stela V-2, vypou tn z pohyblivch - a tud nezamitelnch - odpalovac louho oekvala. Nyn tedy byla skutenost. Rotterdam a Amsterodam le pmo na sever od Antverp. Monty a Dempsey se znovu vrtili k mapm. Kdyby 21. skupina armd udeila z Eindhovenu na sever k Arnhemu a potom k Zuide r Zee, byla by s to "odznout" cel Holandsko, vetn 150 000 prchajcch nmeckch vojk i odpalovacch ramp V-2. Mohl v ak doufat, e se mu poda dorazit do Rotterdamu a je t prov ok na sever, kdy u mu beztak jeden sbor uvzl kvli nedostatku pohonnch hmot na Sein, kd y neml kde vzt dal vojky a nebyl pednostn zsobovn? Monty proto Nyeovi telegraficky Jak se vci v souasn dob maj, m e to trvat dva tdny, ale je velmi obt n uvst pesn kty stvajc situace mi psob velk starosti, a to pedn souasn systm velen pozemn bi

tuace v zsobovn. Dopis, kter poslm po DAWNAYOVI, Vm d podrobn fakta. Tyto vci maj obu, kterou si vy d to, o dte.

Montyho dopis do Londna byl tvrd realistick. "Situace NEN dobr." piznval. "Skopci zp pozice na Albertov kanlu, Druh armda bude muset pivolat od Seiny 8. sbor; od vlky o be nzn pejdeme k vlce o munici a dsledkem bude dal zdr en. Nemm dnou pravomoc smrovat nebo dit operace armdy USA na mm pravm boku; cel der na ml bt pod MM VELENM. Americk jednotky po m pravici proti sob nemaj dn odpor, ale e hnout kupedu, proto e nemaj benzn!! Cel tenhle spektkl je k pli... Budu do toho dl - dokud se z toho nezblznm." Rovn polnmu mar lu Alanu Brookeovi napsal dlouh a trpk dopis, kter iv odr el jeho z Mj mil CIGSi,

kdy jste mne nav tvil v ter 29. srpna, ptal jste se, jestli jsem se v eobecnou vlenou s ac a dal mi vyhldkami v zsad spokojen. Odpovdl jsem Vm, e se mi s Eisenhowerem poda ut kompromisu; jedna americk armda o devti divizch se mla pesunout kupedu na mj prav a j jsem mt nad celou severn ofenzvou operan a koordinan velen. To v ak nikdy nedostal - a tak den za dnem pibvaly dal a dal neshody a telegramy mezi p otagonisty. Stejn jako v Itlii v roce 1943 chybla "pevn ruka":

Za postupu na sever zaalo bt jasn, e probhajc bitvu je zapoteb dr et pevnou rukou. Nic takovho nemme. Bradleyho velitelstv se pesunulo na vchod. Moje velitelstv se pesunulo na sever. Bradleyho lev armda [Prvn pod Hodgesem] se pesouv na mj prav bok. Koordinaci jsem v ak sel zaizovat pes Bradleyho a neml jsem s nm jin spojen ne vyslakou. Eisenhowerv tb byl v Granville na zpadnm pobe Cherbourskho poloostrova.

Na porad v Lailly 31. z Bradley trval na tom, aby ti z Hodgesovch devti diviz postoup na jih a chrnily z boku Pattona. Jestli si Monty opravdu tolik peje dobt Por, mus si estavit vlastn pln postupu. Ten u sice takov pln v rmci pedpokldanho britsko- americ chvatnho toku ml - i ten v ak byl zjevn odsouzen k likvidaci, proto e SHAEF nepiznal de na Por potebnou prioritu v zsobovn a Bradley se rozhodl pevst v echny sv zbvajc onovu toku na Mety. Monty unaven uzavel:

Eisenhower je zjevn odhodln dobt jak POR, tak SRSKO a pot vst jeden nebo dva toky n Neustle vykld, e pikzal, aby der na sever k POR ml prioritu, ale NEPIKZAL to. tb SHAEF a v ichni Amerian chtj tok na POR omezit a soustedit se hlavn na SRSKO; a si Eisenhower k, co chce.

Zcela bez zsob je nejen britsk severn st kle t kolem Por, ale tak americk ji n, b vm boku severn od ARDEN vera zstaly stt dva sbory Prvn armdy USA (7. a 19. sbor), prot nemaj benzn; dnes dostaly tolik, e jedno brigdn seskupen dokzalo popojet o pr mil; p imi je velmi mlo neptelskch jednotek, a proto bychom tam chtli tvrd udeit," poznamenal s citem a pidal dva dal vykinky. Kdyby toti Hodges dokzal do Por proniknout mezero h severn ofenzvy by tm byl zaji tn, proto e Nmci momentln nemaj dost jednotek, aby mo t souasn severn i ji n stranu prmyslovho srdce sv zem. "Pattonova Tet armda zatm dl na vchod el znanmu odporu a na nkolika mstech byla Situace volala po pevnm a energickm velen v poli. Ale to se kvli Montyho neomalen a s r at povaze nedalo ekat:

Eisenhower osobn pevzal velen pozemnch armd, jen e te sed jako pecka v GRANVILLE a nem jen se svmi veliteli krom vyslaky, a tou to trv vc ne 24 hodin! Ml by to na boji t bl , kdyby byl v Londn a ml by lep spojen. Nem vbec dn kontakt s tm, co se dje; sna se vyhrt vlku sepisovnm dlouhch telegr . Eisenhower nem nejmen pont jak bojovat s Nmci; nem na tu prci na svm tbu ty prav o tam tomu nerozum.

Pozemn vojsko bez vrchnho velitele

Zpsob, jakm Monty svho velitele odsuzoval, byl jist nevhodn (akoli Eisenhower v soukro mch dopisech a telegramech Marshallovi a v memorandech, kter diktoval k zalo en do de nku korvetnho kapitna Butchera v Granville, na Montyho nadval pln stejn). Teba e to v ylo loajln, sla Montyho vojensk logiky byla nesporn:

Velmi se obvm, e rychle se NEDOSTANEME do POR ani do SRSKA. Lpe eeno, pokud se v ec protahovat tak jako dosud, nedok eme dostaten rychle ukonit ani tuto vlku. Jsem nezvratn pesvden, e kdyby mla tato zle itost pevn velen po celou dobu a kdyby t elen vyvjelo tlak na veden operac, dokzali bychom sv vhody vyu t. Mohli jsme udeit na POR rychle a celou vahou. Mli jsme do t jedin stra liv rny vlo i tvrd prorazit. Jen e prv kdy bylo zapoteb, aby velen bylo pevn, nebylo dn. "'Velitelsk' faktor totln selhal," uzavel Monty. Nadjm na ukonen vlky je t do zimy .

V bitv o Normandii a pi postupu vzhru k Sein bylo operan velen v pozemn vlce sveno veliteli. Nyn jsou pozemn vojska bez vrchnho velitele, proto e nejvy velitel tuto funkc vykonv jen jako pva ek k etnm dal m povinnostem. Nevm, co ve skutenosti dl, ale, jak se zd, pro pozemn bitvu nem ani chvilku nazbyt; ne divu, proto e je to prce pro jednoho lovka na pln vazek. Pokud se nco neudl dost rychle, obvm se, e tato vlka neskon tak brzy, jak jsme doufa ocela dobe se to m e thnout celou zimu. Doufm, e to, co jsem v e vylo il, vs pln poinformuje o tom, co se tady dje.

Tak Monty dopis skonil a je t dodal: "Nevm, jestli s tm nco m ete udlat, ale myslm, znt fakta." Brookev vojensk asistent, major Earle, 10. z do denku zapsal: "Nejnalhavj vc byl opis pro CIGSe od Montyho... V zsad se v nm k, e je se zsobami na dn a nikdo mu zej Nem nad 1. armdou USA velen, leda pes 12. skup., se kterou je ve spojen pouze vyslakou 1. americk armda na severu od Arden ped sebou nic nem, ale taky nem benzn. Patton dos tv u Met na umk. Ike se zapsah, e zsoby nechv poslat k Por i k Srsku souasn ohoto rozhodnut bude, e potrv vky, ne se nco z toho dostane k nmu, a e se vlka prot zimy." Bylo to velice dobr shrnut. Ale a se to Montymu lbilo nebo ne, on u vlce neporouel. Ei enhower ano. Brookeova vize

Co Monty jako poln velitel nemohl vidt, byla skutenost, e v koalinm veden vlky byly n kompromisy i absence pevn ruky shora, proto e koalinmu velen nutn vyhovovali nejvc roze smiovai typu Eisenhowera a Alexandera. Monty samozejm uznval, e Eisenhowerovo diplomatick nadn je nesmrn dle it. Jako nej kzal vd schopnosti a inspiraci, kter Monty upmn obdivoval. Ale jako velitel na boji t podle Montyho nzoru stejn pohroma jako lord Gort v roce 1940: ani jeden nedokzal v elet v bitv, ne pro nedostatek srdnatosti a cti, ale proto e vbec nebylo schopni vel et a mimo jin i proto, e si nedokzali podit prvotdn mobiln velitelstv s prvotdn ikou. Eisenhowerovo pesvden, e m e inn velet armdm v poli z velitelstv na pobe padest kilometr od Normanskch ostrov, bylo pro Montyho pdnm dkazem jeho nekompetence v roli polnho velitele. Jen e co mohl dlat? Poln mar l Brooke byl stle na palub Queen Mar a cest do Quebeku spolu s Churchillem. Generl Nye mu poslal strun obsah Montyho dopi su s prorockm dovtkem: "Mm podezen, e Eisenhower nev, na jeho zsobovn vysta, a k mu poda odstartovat ob ofenzvy. Pokud ne, m e se vlka prothnout a do jara." Montymu v ak Nye mohl pouze naznait, jak dalece je ministerstvo vlky ve Whitehallu b ezmocn: Pln s Vmi sympatizuji v tchto obt ch, kter mus bt k uzoufn. Bohu el v ak NEMME na

U pln pehled o tom, jak materiln-technick zdroje m SHAEF k dispozici ani jak je pid zi Va i a Bradleyho SKUPINU armd. I kdybychom v ak dokonale znali v echna fakta, bylo b y obt n zasahovat na rovni nelnk tb. Nepochybn by to nadlalo vc kody ne u itku e rdi pomohli, NEZD SE, e odtud mnoho zm eme.

Brooke naopak, jakmile v Quebeku obdr el za ifrovan vtah z Montyho dopisu, okam it rozlo i mapy Holandska, Belgie a Nmecka. Ml za sebou urputn boje s Churchillem z nejtemnj ch d ob vlky a nyn se rval s koalinmi partnery, proto e jejich pln spoluprce bylo zapoteb ze v eho nejdv k sp nmu ukonen vlky s Nmeckem, pak k por ce Japonska a nakonec k z v Evrop nezskali pli velkou moc. Z psn vojenskho hlediska potebnou rychlost naru ov howerova neschopnost velet armdm tak dobe jako Spojencm. Jen e jak se nyn situace z hle diska anglo- americk aliance jevila, rychlost u kritickm faktorem nebyla. Zato alia nce sama ano. Jestli e Eisenhowerova neschopnost vyvjet rozhodn velen v poli prodlou vlku v Evrop o e, ne-li o est, usuzoval Brooke, budi . Byl pesvden, e bude lep soustedit se na prvo ouhodobho ta en, pedev m na otzku zsobovn. Hloubku Brookeovy pronikav vize dokazuje telegram, kter prostednictvm ministerstva vl ky poslal Montymu:

Osobn pro polnho mar la Montgomeryho od CIGSe: Pi pohledu z dlky mm dojem, e velmi dle it bude brzk oteven Antverp a vyi tn eky race Comet [vzdu n vsadek v Arnhemu] odlo ena, neuva oval jste o nasazen tchto vsadkovc nebo jejich sti v oblasti Walcherenu? Mlo by to i dal vhodu v odznut 15. [nmeck] a jich stvajcho pedmost. Brookev telegram dorazil asn rno 12. z 1944. V t chvli v ak u bylo bohu el vkuum z erace Comet a nrstem neptelskho odporu zaplnno. Nanejv dle it schzka

V dsledku porady, kterou ml v 9 hodin dopoledne s Dempseym, Monty po dal Eisenhowera, aby msto do Amiensu piletl radji do Bruselu, a prv tam se 10. z 1944 oba velitel s Monty se v t dob u vzdal nadje, e by se dalo v blzk budoucnosti proniknout k Berlnu. po vlce ekl Chesteru Wilmotovi, "vdl jsem, e u nem eme doufat, e za Rnem zskme do ne pedmost, abychom alespo byli dobe pipraveni k prlomu v novm roce." Tedder to potvrdil v rozhovoru s americkm oficilnm historikem, dr. Poguem, krtce po skonen vlky: Monty se odtamtud [z Arnhemu] nehodlal dostat do Berlna. V t dob u jit se s postavenm za Rnem. byl ochoten spoko

Mimoto v telegramu britskmu nelnkovi tbu vzdu nch sil (generlporuku letectva Portal t po schzce Tedder oznmil, e "o postupu na Berln se jako o v n mo nosti nehovoilo". O em se tedy hovoilo? Stejn jako v Lailly, ani tady nebyl pozen zznam a Monty dokonce nedovolil generlu Galovi ast na jednn. A do konce ivota o tomhle Monty nerad mluvil. " yla to zjevn nanejv dle it schzka," napsal Wilmot po rozhovoru s Montym v roce 1946. "J kmile jsem toti na ni pivedl e, zeptal se, o pi n lo, a namtkou vyjmenoval nkolik b se v t dob petsaly, okam it ekl: 'Na t schzce nebyl nikdo jin ne Eisenhower a j.' Pro byl Monty na tu schzku tak pecitlivl? Jednodu e proto, e se pokusil postavit Eisenhowera ped hotovou vc. Jak ekl Wilmotovi, "probrali jsme cel obraz, administrativn problmy... irokou strategii... o Arnhemu se moc nemluvilo. O tom u bylo rozhodnuto." Bylo. Ale Eisenhower o tom neml tu en, proto e inkoust na revidovan arnhemsk operaci osy chal sotva pr hodin. len nvrh

Pede l noci byla obloha bez mrku, bylo v ak chladno: ideln poas pro nasazen sil vzdu V Montyho pvsu s mapami se v 9 hodin rno on a Dempsey dohodli, jak Dempsey uvedl ve svm denku, e "vzhledem k rostouc sle neptele v oblasti ARNHEM-NIJMEGEN nebude jedna di ize stait. VV svolil k vysazen t diviz."

A tak msto pesmrovn britskch sil ke Kolnu nad Rnem po bok Hodgesovy Prvn armdy, o k psey hloubal pede lho veera, Monty povolil seskok para utist u Arnhemu; a na to, e mst n divize se mlo pou t v ech t spojeneckch vsadkovch diviz, prb n pipravovanch k . a 101. americk. Dempsey proto neprodlen odjel pracovat na plnech. Monty zjevn zam lel pedlo it Eisenhowerovi nikoli pln, nbr hotovou operaci. Poledn set ruselskm leti ti v ak nezaalo dobe. Monty mval sn kou Eisenhowerovch nejerstvj ch te rektiv, nakal na neexistujc zsobovn a nedostatenou podporu pro 21. armdn seskupen kritizoval, jak Eisenhower rozmlnil spojeneck npor. "Pomalu, Monty, nem ete se mnou takhle mluvit," upozornil ho Eisenhower a polo il mu ruku na koleno. "J jsem v f." Montymu nezbylo ne se omluvit. Stejn jako Patton ml Monty tendenci licitovat v , ne na kolik ml. Doufal, e nasazenm c nglo-americk armdy vzdu nho vsadku Eisenhower pimje vrhnout ve kerou vhu na der do Po by ml velet jen jeden velitel, nalhal Monty. Eisenhowera sice Montyho panovan tn sice uvedl do rozpak, nehodlal se v ak nechat pevlc vat. Pi el na schzku dobe pipraven, proto e vdl, e nmeck odpor na v ech frontch sl ou t Prvn vzdu nou vsadkovou armdu, rezolutn v ak odmtl Montymu svit vrchn velen na u v zsobovn pednost ped Pattonovm tokem na Srsko. Z hlediska materiln technickho z senhower nevidl mo nost, jak by Spojenci mohli hloubji proniknout do Nmecka, dokud se pro n neotevou dal pstavy; prozatm bylo podle nj nezbytn zskat pedmost za Rnem, severu, tak na jihu od Arden. "V souasn dob musme bojovat obma rukama a moment levho h u dosud nenastal," zaznamenal Tedder, "a nenastane, dokud zsobovn armdnho seskupen Sev er nebude bezpen zaji tno z laman skch pstav." Tak e se ctil pora en Monty. Jen nkolik hodin pedtm se rozhodl nasadit do operac celou P vn vzdu nou vsadkovou armdu jen proto, aby Eisenhowera zskal pro ofenzvu do Por. Eise r pesto odmtl dt tto ofenzv naprostou prioritu v zsobovn, akoli s mohutnm vzdu nm hemu souhlasil. "Monty si nramn hrl se slovem 'priorita' a sna il se dokzat, e jeho vkl d toho slova ve smyslu 'absolutn pednost' je ten sprvn, dokonce natolik, e vylou v ech ostatn operace, bude-li toho zapoteb. Argument na takov bzi svrchovan jalov," pokraov Tedder ve sdlen pro Portala. Eisenhowerova osobn asistenka v Granville, Kay Summers byov, byla je t u tpanj : "Montyho nvrh je prost, 'dejte mi v echno', co je lenstv Nikam to nevedlo Zpra en Monty, a u len i nikoli, veer telegrafoval generlu Nyeovi:

IKE za mnou dnes piletl na leti t v BRUSELU. Kulh, nem e chodit, tak jsme sedli v jeho adle. ekl jsem mu, e je dle it, aby znal mj nzor a mohl rozhodnout, jak akce se podnik . Sdlil jsem mu svj nzor, e je teba soustedit v echno na jeden vybran der viz moje M1 4. z. NESOUHLASIL, opakuji, NESOUHLASIL. Namtl jsem, e v par. 4 sti 4 jeho 13889 z 5. z tvrdil, e v dy dval a nadle dv prioritu POR a severnmu smru postupu. Nato mi ioritu jako absolutn prioritu a e nem e der do Srska v dnm ppad omezit. ekl, e t egramu ohledn priority deru do POR nemyslel. Ovzdu bylo velmi pvtiv a ptelsk. Nikam to v ak nevedlo. Oekvm, e dojde k znanm oustedit dost sil, abych mohl operovat s Druhou armdou na sever k ARNHEMU a UTRECH TU, proto e mi chyb transport, abych mohl dostat dopedu zsoby a materil ke stavb most. ude ho zapoteb hodn.

Ani zmnka o zvt en navrhovanho anglo-americkho vsadku v Arnhemu. Cel operace po Eisenh rov schzce s Montym toti vypadala na dal mnohotdenn odklad - pokud se vbec uskuten. Kostky jsou vr eny

"Problm byl v tom, e Eisenhower nevdl, co by ml udlat," ekl Monty pozdji Chesteru Wil ovi. "Neml dn zku enosti a dnou vlastn bojovou filozofii, podle n by dokzal posuzov ptele. Jeho metodou bylo s ka dm si popovdat a pak se pokusit najt kompromisn e en, k e lbilo v em. Vlastn pln nikdy neml. Byl to spoleensk chlapk, rd si popovdal a obvyk il z jednoho tbu na druh, aby zjistil, co si kter podzen mysl, msto aby pi el a ek pln, vy udlte to a to a ten a ten zase tamto. Eisenhower podal porady, aby nasbral np dy; kde to j jsem na nich vydval rozkazy."

V tom bylo jdro celho problmu. Eisenhower byl nyn vrchnm velitelem pozemnch sil Spojen c a zrove nejvy m velitelem a Montymu neprosplo, e se t realit nedokzal pizpsobit Uvdomil si toti , e se mu nepodailo Eisenhowera pesvdit o nezbytnosti zvolit jeden der ten pln podpoit. V tom se v ak mlil, proto e na Eisenhowera zapsobil vc, ne tu il. Tedd tom informoval Portala:

Mm pocit, e ta debata vyistila vzduch, akoli Montgomery bude pochopiteln zklamn, e ned stal bianko ek. Pom e to zajistit, aby der na Por dostal potebnou prioritu, a usoudm ji dostat ml.

Kdy byl Monty v tak nronm rozpolo en, nikdo se zejm neodv il pipomenout Dempseyho ot by Druh armda podpoit Hodgese v toku na Cchy a Koln nad Rnem? Takov nvrh by v ak zno sl na svtlo debatu, kdo vlastn tomu toku bude velet, a do toho se Eisenhowerovi nec htlo. Vdl, e Bradley s ofenzvou do Por nesouhlas a dv pednost Pattonov toku na o lep , soudil Eisenhower, dr et nadle jednotliv armdy Spojenc oddlen, jak to ustanovi rpnu, a neriskovat osobn stety kvli velen. Proti Montyho arnhemsk kostce tedy nikdo neprotestoval a Eisenhower dal bezdn zeleno u strategick bot. Posledn nadje na rychl pedmost

Eisenhowerovi ani jeho zstupci se zpochybovat novou Montyho ambicizn para utistickou o peraci nechtlo, zato jejich tby si to nenechaly ujt. Nelnk Eisenhowerova tbu Bedell Smith, vyjdil hlubok znepokojen ohledn dopad, jak a Antverpy - "omezen vzdu n nkladn dopravy bude zva n a pitom jim tato vsadkov opera ytne nov pstav, kterho je tak nalhav poteba. U potvrt se m vzdu n most peru it, kter se dosud neuskutenila," psalo se v zznamu z porady vy ch velitel spojeneckch vzd sil, kter se konala na druh den. Dokonce i Tedder se k nmu pidal s nzorem, e ance na r chl oteven antverpskho pstavu u mo n byla "zahozena" - a e je pehnan oekvat, e strova Walcheren, kter ste jednu z pstupovch cest k Antverpm, st eldy, a "na kter lh". Nespoutan nadje, kter vyvolal fantastick postup armd v prvnch zijovch dnech, nyn zc pochopen, e Nmci ani zdaleka pora eni nejsou, teba e bojuj na tech frontch. Vojensk ajsk slu ba poukazovala na rostouc poet a kvalitu nmeckch diviz, bojujcch proti Patto Ten se sice chvstal, e proraz, av ak cesta do Srska byla zjevn zablokovan - a tak na gesov front zeslil odpor. Vzadu i vpedu byl m ve he. Montyho der na Arnhem sice nesliboval nov pstav, ale alesp bzel rychl pedmost za Rnem a zrove se vyhbal Hitlerov nedvno poslen Siegfriedov l debat," pokraoval zpis z porady, "se dosplo ke shod, e spln-li Operace 'Comet' sv tat armdu pes Rn [v Arnhemu] a obejt Siegfriedovu linii, stane se nejcennj m pspvkem sn kritick situace. Do tohoto kormutlivho ovzdu dorazil na Eisenhowerv tb nov Montyho telegram, oznamujc n revidovanho vzdu nho vsadku Spojenc za Rn o dal ch dvanct dn kvli nedostatenmu A Eisenhower, msto aby v tom rozpoznal znamen Prozetelnosti, kapituloval. Teprve po druh ode dne D vyslal nelnka svho tbu za Montym a nadil mu, aby Montymu dal v echno, e. V echno. Bh k Rnu se obnovil. Pyrrhovo vtzstv

Jak Monty veer 12. z Brookeovi vzru en oznamoval, ml jeho telegram Eisenhowerovi o odlo cel akce "ELEKTRIZUJC inky":

IKE dnes kapituloval a poslal za mnou BEDELLA. der do SRSKA se m zastavit. Ti americk divize zstanou stt a jejich transport se pou ije k doprav dodatench zsob 2 upin armd. Ve ker pdly, uren pro 12. skupinu armd, dostane Prvn americk na mm pravm boku; arm ude zce spolupracovat a je mi dovoleno jednat pmo s HODGESEM. Velitelstv vzdu n vsadkov armdy pvodn odmtlo mou dost o poskytnut pomoci pi dobyt tm, e to pro n nen vhodn kol, ale nyn jim IKE hodl nadit, aby udlali, o je po d

Jako vsledek tchto zmnnch okolnost jsem nyn stanovil jako den D operace MARKET, pvodn aen krycm nzvem COMET, nedli 17. z. Doshli jsme tedy velkho vtzstv. Jsem tm v m trochu vyerpan, ale doufm, e te u do vlku vyhrt.

"Elektrizujc" vsledky v ak byly nakonec iluzorn. Montyho "velk vtzstv" bylo ve skute yrrhovo. Vlku se ani zdaleka nepoda vyhrt rychle, nbr daleko pomaleji a za cenu velkch ztrt na ivotech. Ocas vrt psem

Nazt odpoledne, 15. z, piletl Montyho nav tvit Bradley. Dlalo mu starosti, e revid zen tm cel spojeneck Prvn vzdu n vsadkov armdy, hrozil zarazit mohutn proud dodv ud vzdu nm mostem hrnuly k nmu. "Je proti pou it para utistickho toku na Montyho front, sal jeho pobonk toho veera, "proto e si mysl, e stejn nesvede vc ne pozemn sly." I kdy Eisenhower souhlasil s Montym, Bradley se dl stavl proti koncentrovanmu toku Sp ojenc na Por severn od Arden - a britsk, nebo americk, nebo teba oba. Nespou tl poh ka. Jeho pobonk po setkn s Montym rovn zapsal, e Eisenhower nyn "nalh, aby Brad pe vn st vojska k Prvn [americk] armd a vyrazil na sever... pi soustedn pev n st armdnho] seskupen. Brad je proti tomu, proto e tu mo nost prlomu fronty v sektoru 5. sboru [ji n od Arden], de se podailo uskutenit nkolik ostrch vlom, nebo u 3. armdy, kter by pak mohla Por ihu a skokem se octnout u Rna. Jen e Ike se upnul s Montym na hlavn der k Rnu. Bradleyho reakce na Montyho tok na sever tud byla velmi nenad en - zvl kdy ho Monty p by kvli pomoci Dempseymu, kter ml po sou i udeit na Arnhem, byla lev hranice Hodgesovy armdy posunuta o 48 kilometr na sever. "Kdybych vdl, e se bude dlat takov mezera," tvr il Bradley Eisenhowerovi, "byl bych 79. divizi nechal Hodgesovi [poslal ji zatkem z Pattonovi]." Bylo to nespravedliv, proto e Monty tehdy proti odvelen 79. divize drazn protestoval. Jak Bradley dobe vdl, pravda byla docela jin: Pattonovo nalhn, aby mu dovolil vyrazit Rnu pes Mety, mu toti pipadalo pli lkav, ne aby dokzal odolat - a te u se ani o Zdali si Monty uvdomil, e je klamn - e Bradley nedok e odolat poku en vrhnout se s celo ahou za Pattonovm ji nm nporem a e Eisenhower nedok e odolat poku en Bradleyho, svho n rickho podzenho, podpoit - nelze tvrdit s jistotou. 14. z, dva dny po "elektrickch" ch podpory Montymu v toku na Arnhem, schvlil Pattonv nov tok do Srska. "Nen dvodu, pr Patton neml dl jednat ofenzvn, jsou-li podmnky k ofenzvn akci phodn, " telegrafova eymu - rd by toti velitele obou svch armdnch skupin pesvdil, e on, Eisenhower, za je koncepc postupu stoj. Monty to nemohl nevidt. Jeho styn dstojnk major Bigland ho denn informoval o americkch plnech, rozkazech a probhajcch bojch a Bradley se vbec netajil, e nehodl Pattona zast t uprosted bitvy. Uji oval v ak Montyho, e Pattona obrt k severu, jakmile pekro Mosel podpoil Hodgesv tok na Por:

Jak jsem vm ekl vera, [Patton] bu postoup z oblasti u Met na severovchod, nebo mu pik unout jeden sbor na sever od eky Mosely.

Patton pochopiteln neudlal ani jedno. A Bradley zase nepipustil, aby Monty jednal s Hodgesem pmo -"nedovolm, aby ocas vrtl psem", zavtipkoval ped Eisenhowerovm operanm generlem Bullem, kter pijel ze SHAEF "prodiskutovat souinnost na ich a Montgomeryho ar md". Za takovch okolnost nebylo divu, e Montyho ofenzva do Por byla hodinu od hodiny vc a ritsk a nikoli spojeneck. "Krucinl, Brade," pochvaloval si Patton. "Nechal jsi tady americkou vlajku; jsem na tebe py n." Bylo jasn, e Bradleyho dlouh "lbnky" s Montym skonily. Bradleyho pobonk 15. z do d l:

Brad reprezentuje americk hledisko... Monty douf, e bude cel sil dit. Ike mu zjevn z omatickch dvod nem e ct "jdi do hje". Monty je milek britsk veejnosti, i kdy je t ned se s nm vyjt... Bull se sna prosadit Ikev pln a nem to tady lehk, proto e se v ichni boj, e Ike se mo

s Anglny... Brad a Patton se shoduj, md] byli na Rnu do tdne."

e by je nepekvapilo, kdybychom [12. skupina ar

Kdy Patton obdr el pi porad s Bullem zprvu, e Tet americk armda dobyla Nancy, div ne pchou. "'Co vy na to, krucinl? Koukejte mi gratulovat!' Byl astn jako blecha," koment oval Hansen. V dsledku toho se Bradley na mst rozhodl peformulovat svj rozkaz, e Patton mus zastavi svj postup, pokud do tvrtka nebude za Moselou - "Patton se mohutn pesouv za Moselu a dvj rozhodnut generla [Bradleyho] zastavit jeho postup ve tvrtek veer [14. z], n mu eku pekroit, se nyn odvolv." Ztrty Tet americk armdy v ak narstaly - nyn inily u vce ne 30 tisc. A Patton nas proklamace, e Tet armda bude do tdne u Rna, vyzn nakonec stejn naivn jako Montyho n a severu. st tinct A R N H E M Tanky pej dj v Nijmegenu most, vedouc k Arnhemu, z 1944 IMPERIAL WAR MUSEUM Pli pozd

O tom, co se stalo v Arnhemu, bude napsno mnoho knih. Ppravy a operan chyby budou, ja k bv u takovch debakl obvykl, vyerpvajcm zpsobem rozebrny a podrobeny kritice. Kdy lnovn vzala v vahu ptomnost dvou nmeckch obrnnch diviz, kter se tam pezbrojovaly n mezi pozemn armdou a vzdu nmi silami bylo lep ; kdyby msto seskoku bylo bl k Arnhem y oddly seskoily po obou stranch arnhemskho mostu; kdyby sthac bombardry mly dovoleno podpoe 21. skupiny armd startovat z Belgie a nikoli z Anglie; kdyby vojci 30. sboru generla Horrockse dorazili dv, pak snad... Takov spekulace jsou jdrem vojensk historie. Pravda je, e bitva skuten pinesla mnoho v amnch historickch ponauen - za kter Druh armda a 21. armdn seskupen nedlouho ped j tvrd zaplatily: v echna ta ponauen se brzy ujala a ovlivnila nasazovn vzdu nho vsadku ch p tch operacch. Pesto by nm nezdar v plnovn a veden bitvy u Arnhemu neml zakrv mnj a velmi nepjemnou pravdu. Revidovan pln vzdu nho vsadku mezi Zonem a Arnhemem, k nmu Monty 10. z 1944 vydal ro eskonil nezdarem kvli netu en ptomnosti nmeckch pancovch diviz, nedokonalmu rdio operanmu plnovn i mal horlivosti pozemnho vojska. Nezdarem skonil proto, e stejn j attonovu frontu u Met a Hodgesovu u Cch u bylo pli pozd. A nejhor bylo, e to Monty v bi du e vdl. Dal obt e

17. z Monty obdr el nejnovj Eisenhowerovu direktivu, lehkomysln pojednvajc o mo nc ck hlavn msto, kter budou zahjeny "brzy", jakmile se Spojenci zmocn POR, SRSKA a ok FURTU.... Nepochybuji ani v nejmen m, e ve kerou na i energii a zdroje musme soustedit do rychlho deru na Berln." Monty byl otesen zji tnm, e Eisenhower nepodpo der na sever s vylouenm v ech ostatn l, i bezbehou naivitou, e dobyt Por a k tomu i Srska, nemluv o Berlnu, se ek ka d zignovan proto nabdl, e der do Por zru : "Domnvte-li se, e ... sprvn osa postupu T a stedn Nmecko, pak navrhuji, aby se pou ilo Prvnho americkho armdnho seskupen se t mdami," telegrafoval 18. z. "21. skupina armd udl, co bude moci, s tm, co j zbude; m Druh britsk armdy zapoteb v druhotn roli na levm boku [americkho] pohybu." Jako Pattonv "zva n" nvrh rychlho postupu ke kanlu La Manche z 23. srpna, ml i Montyho legram tyiadvacetihodinov zpo dn. Pede lho rna toti odstartovaly dva proudy letadel, ce 560 kilometr, pod ochranou 1500 sthaek pes prliv a zamily na sever k dolnmu toku R Je t tragitj na arnhemsk operaci bylo, e s n Montyho vlastn tb nesouhlasil. Montyh

gdn generl Belchem, namtal, e der na Arnhem je pli zk a vede v nzkm ternu polde postup ovlivovn holandskmi kanly. Stejn jako Dempseyho tb i Belchem preferoval der k elu - a v ppad nutnosti i bez vsadk, kdyby jim to "ne lo pod nos". f Montyho plnova rl Richardson, o revidovanm seskoku para utist u Arnhemu nevdl celch sedm dn, akoli u ylo rozhodnuto, proto e od potku doporuoval spojen npor Spojenc mezerou u Cch a nikoli landskmi poldery se "spoustou zaplavitelnch oblast" a "poetnmi ekami." Nelnka Montyh avodajsk slu by, brigdnho generla Williamse, zase znervzovaly mno c se nznaky, e se j nmeck pancov divize; vdlo se rovn , e tuto oblast ovld nmeck vsadkov armda denta, kter se svmi vsadki dobyl Krtu. Zstupce velitele zsobovn a administrativy, p Poole, se trpil kvli nedostaten kapacit pstav, kter nemohla tak cti dostiv projekt nen nelnk Montyho tbu, Freddie de Guingand, byl tak znepokojen, e telefonoval dokonce nemocnice, aby Montyho varoval, e rostouc neptelsk odpor a zvislost materiln-technick obovn na dobyt dal ch pmoskch pstav takov jednostrann der velmi zpochybuj, i akrsn podailo doshnout. Monty, izolovan na svm taktickm velitelstv, v ak odmtl naslouchat protestm svho hlavn Ovzdu na taktickm velitelstv nejlpe popsal major Odgers, kter ml na starosti operan krtkm shrnut, sepsanm krtce po vlce:

Rychl sled udlost u od pekroen SEINY dal ivotu tm nerelnou podobu, proto e najedn nemo n. Toto fantastick ovzdu petrvvalo, kdy nm bez ustn ltaly nad hlavami dakoty pichzely zprvy o dobyt Eindhovenu a zaji tn most na velkch ekch. Kdy veer 18. z dorazila zprva o dobyt Eindhovenu, Monty stle neml tu en, akoli se do jeho telegram zaal vkrdat realistitj tn:

e jeho pl

Gardov obrnn divize se spojila se 101. vsadkovou diviz, kter se od EINDHOVENU rozvinuj e na sever a k VEGHELU... Tento postup probh po jedin silnici a pohyb kolovch a psovch vozidel je mimo ni nesmrn bt n kvli nzko polo enmu ternu protnanmu pkopy a hrzemi a rozmenmu nedvnmi pr

D dokonce peru il plnovan vzdu n most, kter ml pepravit dal jednotky a zsoby pro . americkou vsadkovou divizi. Od 1. britsk od Arnhemu nedo la jedin zprva, co bylo samo o sob zlovstn; 82. nahlsila od Maasy a Waaly uklidujc novinu, e pechod v Grave je v u Spojenc a most v Nijmegenu, kterho zatm nebylo dobyto, je t stoj. "Operace na front D uh armdy probhaj dobe," hlsil Monty a pli sebevdom Brookeovi - av ak vzhledem k z a zkmu koridoru, kterho se generlu Horrocksovi podailo doshnout, bylo na jsn pli P tho veera (19. z), kdy pozemn sly Spojenc pronikly a k ece Waale v Nijmegenu a rdiov spojen s 1. vsadkovou diviz zpadn od Arnhemu, obrtil Monty pozornost ke kdlm "Druh armda se zapojila do roz iovn st koridoru na ji nm konci a dosahuje slu nch p borem na vchodnm a 12. na zpadnm boku." Za tento pokrok se v ak platilo stle dr a tvrt den ofenzvy zaal Montyho optimistick n prlom blednout. Ano, jeho sly byly na protj m behu ji nho ramene Rna, Waaly, proto e kov divize skvostnm zpsobem dobyla nijmegensk most; ano, polsk para utistick brigda se la u Drielu, ji n od dolnho toku Rna u Arnhemu, a zdlo se, e existuje "slu n padestipr n ance na obsazen mostu pmo v ARNHEMU". Jenom e sebelkavj mosty nebyly hlavnm clem adle zstvalo Por. 30. sbor shrom dil na 1200 vozidel a asi 9000 enist, kte mli zb ty, kdyby se para utistm nepodailo stvajc mosty obsadit neznien. "Koridor probhajc pes Eindhoven je stle pli zk a nen dost bezpen, proto e do nj dnes dvakrt nkolik enu pronikl neptel. Tato situace se v ak zlep , jakmile 8. a 12. sbor postoup na sever p o obou bocch koridoru," uji oval Monty Brookea. Dok ou v ak dva bon sbory tolik postoupi A pokud bude odpor u Arnhemu pli znan, nebylo by moudej stoit se ve Weselu na vchod em pustit z hlavy? Dempseyho denk Druh armdy zachycuje jeho zjevn uspokojen s postupem svho sboru na boku v tomto stdiu bitvy. Monty v dopise opatrovnici svho syna se opt chvstal "ndhernm nov portrtem od Jamese Gunna", namalovanm nedvno na jeho velitelstv, kter nepochybn "nape rok bude obrovskou senzac Akademie". Poslal pan Reynoldsov tdr dar v podob bruselsk k ky, cigarety pro majora Reynoldse a okoldu pro syna Davida a s uspokojenm se vyjdil n a adresu svch "poslednch operac", kter "probhaj velmi uspokojiv". V zasutm koutku Montyho mysli v ak ukala obava, e i kdy Arnhemu doshne, zdroje potebn yu it pedmost a dobyt Por zstanou fikc. "Moje administrativn situace mi zan troc

," informoval Brookea 20. z. Po dal u fa Eisenhowerovy administrativy, aby ho pijel n Kdy Gale 21. z dorazil s Eisenhowerovou odpovd na dopis z 18. z, kde Monty doporuo y se pokraovalo jen v jednom deru, a u do Srska nebo do Por, ale ne v obou, Montyho p ybnosti doshly horenho stadia. Eisenhower toti nadle mluvil o anglo-americkm nporu na erln, kter zahj a povede Druh britsk a Prvn americk armda, zatmco Pattonova Tet a o Simpsonovu Devtou americkou (z Brestu) bude pokraovat v postupu na Mety, aby se po obsazen Srska pidala k toku na Berln. Vojku Montymu byla pedstava 400 kilometr irok spojeneck ofenzvy dost odporn, jak tele foval nejvy mu veliteli na jeho nov velitelstv ve Versailles:

Nemohu souhlasit, e na e koncepce jsou toto n, a jsem si jist, e byste si pl, abych byl cela upmn. Od zatku jsem kal, zastavte prav a pokraujte s levm, ale pravmu bylo dovoleno zajt t leko, e pedhonil sv zsobovn a ztratili jsme pru nost. Z Va eho dopisu vyplv, e nadl kraovat napravo a v par. 6 uvdte, e V ECHNO z BRADLEYHO armdnho seskupen bude pokraov d atd. ekl bych, e prav bok 12. skupiny armd by ml dostat velmi jasn rozkaz k zastaven a jestli neuposlechne, ekaj ns dal obt e. "Dal mi obt emi" Monty myslel rychl zkalen operanho obrazu. V echny ar e vyerpny

23. z se Monty dovdl o prekrn situaci 1. britsk vsadkov divize - proto e se neln rquharta se podailo vrtit pes Rn a nahlsit nesnze tto divize Browningovu tbu osobn. brigda se pmo v Arnhemu musela vzdt, zbytek divize v ak dr el pedmost na severnm behu osterbecku. Brookeovi proto Monty hlsil dvoj cl na nadchzejc noc: pekroit s Horrockso 0. eku u Oosterbecku, poslit Urquhartovo pedmost a tvit se, jako by mu lo o dobyt Arn u; mezitm obrtit O'Connorv 8. sbor na vchod k Por, zatmco se Nmci budou vypodvat vou hrozbou na severu. Nkolik stovek statench Polk z polsk para utistick brigdy se sice dostalo pes eku, k uharta poslit, pechod v ak ste ily nmeck dlosteleck pozice. "Posily z minul noci z p rigdy sice eku pekroily, utrply v ak obrovsk ztrty, proto e eku z obou stran ostelov ety" vysvtloval Monty smutn Brookeovi. "Dnes v noci provedeme dal pokus dostat pes eku p brigdu 43. divize, ale je to o emetn vc, proto e nemme dostatek jednotek na tak ir ontu. Utrpme-li dnes v noci t k ztrty pi pokusu o pekroen Neder Rijnu, pravdpodobn sthnu 1. vsadkovou divizi na jih od eky. Rozhodnut uinm ztra rno." Byl to zatek konce zuiv bitvy, veden za neptelskmi liniemi s kromobyejnou odvahou. M isovatel se zam leli nad tm, pro Monty, kter tak porn setrvval na bitevnm poli a odm tovat schz SHAEF daleko vzadu ve Francii, nenav tvil bhem bitvy o Arnhem generla Horroc se nebo osobn "nepod prajcoval" jednotky, kter se sna ily pomoci Urquhartovi. Zcela uri t ho dohnly k lenstv spousty vzkaz a telegram, kter vyvolal jeho spor s Eisenhowerem rategii; skuten dvod, pro se osobn nevypravil do Arnhemu, v ak byl nasnad. Poslal svho ovacho nelnka, aby osobn nav tvil frontu a poslal mu hl en; brigdn generl Richards t hodin bez spojen kvli nmeckmu protitoku, kter odzl silnici do Arnhemu. Podobn dopa Dempseyho tbu, kter letl letadlem; byl sestelen a 22. z telegrafoval Dempseymu, e d most zpadn od Arnhemu podle Horrockse "bude se souasnmi zdroji obt n zle itost... byl nes sestelen. Vy ztra NIKAM nele te." Vzhledem k Horrocksovm znepokojivm zprvm, kter dochzely z pedmost 22. z po cel de sey jinou mo nost, ne dt O'Connorovu 8. sboru za kol dr et Horrocksovy komunikan linie o even. Ale tenhle sbor ml pece za kol od Weselu vyrazit na vchod k Por! A nejen to, k se Horrocksovi podailo pekroit Neder Rijn a ulevit 1. vsadkov divizi, bude, jak pnliv 23. z, potebovat dal p divizi "pro nsledujc operace" - tu v ak Dempsey jednodu e kterou mohl poslat, byla 52. brigda vzdu nho vsadku - Browning v ak oznmil, e leti t v e pojme pouze estaticet letoun za hodinu, a divize po adovala dobe 2000 dopravnch opera c. Ve chvli, kdy bylo ivotn dle it dozsobit ze vzduchu Browningovy stvajc vsadkov lo to zrove zcela nemo n. Pozdji veer Browning objevil paseku, kterou bylo mo n pemnit na leti t. Dempsey souhlas - ale asu bylo namle. Siln neptelsk odpor na zpadnm boku arnhemskho koridoru zt il yho tet sboru - 12. sboru generlporuka Ritchieho - i obma zbvajcm. I kdy se Monty Bradleym 24. z - dohodl, e Hodgesova Prvn armda se posune stranou, aby 8. sbor uvolni

la pro britsk tok na vchod k Por, Dempsey nemohl O'Connorovu divizi propustit, dokud n ebude zaji tn koridor a do Nijmegenu. Bradley od Montyho odjel odpoledne - "V echno jsme uspokojiv zadili, " telegrafoval M onty Brookeovi - ale v 17 hodin Dempsey opt zapisoval do denku, e koridor byl peru en mezi St. Oedenrode a Vegelem: dlosteleck bombardovn nyn mlo trvat dva kritick dny. 24. z ve 21 hodin obdr elo Montyho taktick velitelstv zoufal telegram od Urquharta, kte se po celou tu dobu sna il udr et mal pedmost severn od Neder Rijnu. "V echny ar e vyer e proviant, vodu, munici ani zbran a ztrty dstojnk jsou vysok." Nazt v 11 hodin dopo na schzce na velitelstv 50. divize se Dempsey a Monty dohodli, e u bylo zmaeno pli m o ivot; zbytky 1. vzdu n vsadkov divize budou nadchzejc noci pod rou kou tmy sta eny. Tvil se staten

Jak blzko byl ve skutenosti Monty vtzstv, dokazuje pesimistick hl en nmeckho vrchn z 24. z Hitlerovi, dajc dovolen sthnout v echny nmeck sly v Holandsku na linii M poslze na prodlou enou Siegfriedovu linii. Hitler v ak dost zamtl - a nadil, aby von Rundstedt provedl protitok a Montgomeryho hro bu Por zlikvidoval. A tak, k asu tch dstojnk spojeneckch tb, kte chvatn zprac ecka a odzbrojovn neptelskch ozbrojench sil, se pora en neptel nhle zvedl a zatoi Vojen t a civiln plnovai nevili svm om a pro poln velitele, kte vedli velkou ofen d bylo dvojnsob pekvapiv. Dokonce ani na zdecimovn 1. vsadkov divize u Arnhemu se ne jako na zastaven vtznho spojeneckho proudu. Naopak panovalo pesvden, e 1. divize g rquharta, kter vzala pev nou st 2. pancovho sboru daleko na severu u Arnhemu, umo ni cm zpevnit lev kdlo na Waale a pipravit se k dal mu deru na vchod pes Rn u Weselu a or. Ped Brookem se Monty tvil staten. "Skutenost, e nyn nebude mt pechod pes NE ivn operace na vchod proti POR. Tm, e jsme se toho pedmost vzdali, budeme se naopak pohromad a nebudeme tak rozta eni. Hodlm udr et velmi siln pedmost za RNEM v NIJMEGENU Dokonce ani generl Horrocks neztrcel jistotu, e po dosa en Dolnho Rna dok e rychle obn pedmost za ekou, zpadn od Arnhemu, a "vyistit" Holandsko tak, e ude na sever k Amste u a Zuider Zee. "Po skonen dne n non operace [pepraven pe iv ch pslu nk 1. vsad der Rijnu]", telegrafoval Horrocks Dempseymu v 19 hodin 25. z, "mme velkou ple itost ro vinout silnou ofenzvu na SEVER a SEVEROVCHOD, jakmile dozraje as... Doufm, e blzkou bu doucnost s vmi proberu ztra odpoledne, bude-li silnice voln." Ale nebyla. Na vedlej kolej

Generl Kurt Student po vlce uvedl, e der na Arnhem byl "velk spch. Vsadkov akce Spoj zcela pekvapila," piznal. "Operace zashla mou armdu tm v centru a rozzla ji vejpl.. ory v em opatenm padly v echny mosty do rukou spojeneckch para utist netknut - dal dk aralyzujc inek pekvapen ze vzduchu mlo!" Student vyjadoval profesionln obdiv vznanho vsadkskho velitele. "Jednm derem se b mda zmocnila dle itch most a hodnotnho zem," pokraoval. "Dobyt oblasti Nijmegenu zna vytvoen dobrho odrazovho mstku pro ofenzvu, kter pispla k ukonen vlky." Tato chvla ov em nemohla zakrt fakt, e dky plnu celho spojeneckho manvru, nalezenmu americkho dstojnka, mohl Student se svm vrchnm velitelem, polnm mar lem Modelem, pip jednu z nejlep ch obrannch bitev tto vlky, v n nejprve zlikvidoval spojeneck pedmost hemu a pot podrobil komunikan linie Spojenc - "vos pas" tomu kal - ad prudkch a as p nch tok. Tmi Montyho Druhou armdu postupn vtahoval do dlch boj, tak e j nakonec m by mohla zahjit skutenou ofenzvu, vlastn cl cel akce, der na Por. Hodinu za hodinou se Montyho manvrovac prostor zmen oval, proto e Hitler nadil pesunout nijmegenskmu pedmost 2. a 116. pancovou divizi a dal pchotu. Den po dni mu svci sm Holandskem zhasnalo bombardovn nmeckho dlostelectva, minomet, kulomet a dokonce vzd t. Zatmco zpotku se sna il zskat oprn bod na Ruhru nebo alespo u Amsterodamu, nyn bo ivot, jak se sna il udr et pedmost u Nijmegenu, kter se mu podailo za tak dramatickch lnost zskat. S nmahou se pokusil novou direktivou 21. skupiny armd vzt Hitlerovi vtr z plachet. Britsk hrozba v ak vyznla naplano, proto e oblast, kam hodlal vst tok, byla po d soustednm nmeckm nporem a Prvn americk armd se v obchvatnm toku na jihu nepoda k Cchm. Bh k Por skonil. 5. jna 1944 uspodal Eisenhower novou poradu velitel. Aby se ujistil, e na n bude i Mon

y a e britsk ocas nap t nebude smt vrtt americkm psem, pozval i polnho mar la Brook u vrtil z Quebeku. Byl to mistrovsk tah. V denku Brooke piznal nejen obdiv ke zpsobu, jakm Eisenhower po radu vedl, ale tak sv pesvden, " e tentokrt byla Montyho strategie chybn. Msto postu rnhem si ml v prvn ad zajistit Antverpy. [Admirl] Ramsay na to ikovn pivedl e a ote ho zkritizoval. Ike vzal velkomysln v echnu vinu na sebe, proto e to byl on, kdo souh lasil s Montyho nvrhem operovat na Arnhem." Proto tehdy generl Eisenhower na porad nejvy ho velen Spojenc povstal z popela Arnhemu ako jedin vtz. Vojku a sttnkovi takov osobn velikosti mohl bt nezdar v poli snadno p ut. Zatmco Monty, vynikajc spojeneck poln velitel, byl v dsledku por ky u Arnhemu odsu na vedlej kolej. Spojenci v ak za odstren profesionlnho polnho velitele jeho velikosti do pozad zaplat rpkch dnech, kter jim chystala budoucnost, je t jednu a mnohem stra livj cenu - Ardeny.

Pvodn Montyho pln potal s postupem Dempseyho Druh britsk armdy kolem severn strany P nlo a Wesel. kde to Bradleyho 12. skupina armda mla sp n projt mezerou u Cch a obklit u. 3. z na porad zjistil, e Bradley nehodl pesunout sv sly na jeho bok. Bradley ml or minimln zjem, proto e dval pednost Pattonov ofenzv na jih do Srska a dle k Fr proto naplnoval jednostrannou britskou vsadkovou operaci u Arnhemu, aby podpoil sv ou ofenzvu, operaci Comet. Proto e v ak nmeck odpor mezitm zeslil, musel vsadek zvt it pl divize (operace Market Garden, viz vlo en mapka). st trnct B I T VA V A R D E N CH Monty v Ardench s veliteli svch ty armd, generly Dempseym, Hodgesem, Simpsonem a Crerarem, prosinec 1944. IMPERIAL WAR MUSEUM pln a naprosto k niemu

Monty na temnotu nereagoval dobe. Slva rozdmychala plameny jeho temperamentn osobno sti, pokora se zmnila v aroganci a tvr profesionalita v netoleranci. Pli si troufal, p oto e mu vtzstv v Normandii vnuklo pesvden, e ho nemohou porazit ani Nmci ani nadz Na podzim 1944 se v ak musel smit hned s dvoj por kou: od neptele u Arnhemu a od "Amer svch spojenc, v boji za spolenou a soustednou taktickou strategii. Poslu n proto, teba se zpo dnm, obrtil pozornost k oteven Antverp a vyi tn st el 1944), neposlu n v ak pihl el a opovr liv komentoval Eisenhowerovu a Bradleyho snahu pe vtu velikost americk vojensk moci i innost Eisenhowerovy "napnac" strategie. "Jako velitel pozemnch operac je Eisenhower dost neschopn. V thle vci mus bt zcela jas o; je pln a naprosto k niemu," svil se Monty Brookeovi dvrn koncem listopadu. "Prvn se namhav dere kupedu, ale ani ta nem zlohy," hlsil 23. listopadu. "Cel tahle zle ito prvotdnm pkladem po etil doktrny lovka, kter to v ude a zlohy nem nikde." Marn navrhoval, aby se Pattonova Tet armda pesunula na sever a pipojila se k ofenzv d or, aby Bradley pevzal funkci vrchnho velitele spojeneckch pozemnch sil a ulevil tak E senhowerovi v povinnosti, kterou jednodu e nesta plnit; nebo aby Bradleymu alespo svil spojeneck armdy severn od Arden. S tm v ak Bradley vhal, proto e mu velmi le ela na srdci pedstava oddlench, nrodnch ar pin a sm sebe si maloval jako velitele americkho "parnho vlce". Na porad vy ch velitel prosince v Maastrichtu bylo Montyho posledn zoufal voln po soustednm nporu Spojenc p ednocenm velenm v poli, odsteleno. Bradley triumfoval. Bradley si zadil velitelstv ji n od Arden v Lucemburku, proto e byl pesvden, e se es SS - kter se podle zprv sousteovala za nmeckmi liniemi - pouze chyst na ucpvn dr, a Patton obnov sv pozastaven ofenzvy do Por a Srska. Pattonv nov der se ml spusti

nce. Nmci v ak mli za lubem nco docela jinho. Drakeovy ku elky

16. jna 1944 ped svitem zatoily ti nmeck armdy na zk, sotva stokilometrov sektor er brnily ti americk divize. Hlavn der dopadl na frontu 8. sboru generla Hodgese, kter a dosud neprovdl dn przk ho prudkost nporu pli nevyvedla z mry. "Nejdv to vypadalo, e jsou to ty skopck pr term generl kal 'rozvratn'," zapsal jeho pobonk, kapitn Sylvan. "Mly za kol na sebe ce 5. sboru, kter ml nameno pedev m k pehradm na ece ROER. V jedenct hodin v ak za eptel do toku dv v echno a e nejvt slu postavil proti 106. div. a do oblasti rozhra a 8. sborem. Generl Hodges okam it nadil 1. div., kter odpovala v AUBELU, estihodinov hotovost a krtce nato po telefontu generlu Bradleymu dostal 7. obr. div. od Devt a 10 . obr. div. od Tet armdy." Zachycen neptelsk dokument "hovoil o rozkazu k protifenzv psanm von Rundstedtem, na kterou neptel szel ivot. Podle von Rundstedta s spchem zuiv ru, smovanho na 7. sbor, stl a padal osud nmeckho nroda. Podle zajatch Nmc, kte d bnosti, je clem protiofenzvy obchvatn pohyb na CCHY a m zejm dojt k toku v oblasti D y [severn od Hodgesovy Prvn] a tm ke spojen s jednotkami, kter to na jihu." Nmci ov em neshrom dili v nejvy tajnosti osmadvacet diviz jen proto, aby dobyli zpt C jich clem bylo prorazit slabmi silami, kter Amerian v Ardench mli, pekroit Maasu, do verpy a odznout Brity a Kanaany stejn jako v roce 1940. Bradley v Lucemburku posndal a sedl do auta. Ale msto aby odjel do Spa za velitele m sv Prvn armdy, vydal se na pln opanou stranu, do Pa e. Tam beze spchu poobdval v ak odjel za velitelem pozemnch vojsk Spojenc, Eisenhowerem, do Versailles. Jeho po bonk Hansen ho tam dovezl a sm se vrtil do Pa e, aby ve spolenosti Ernesta Hemingwaye il veer pitkou; nakonec skonil v Lidu, "kde jsme vidli hopsat koky nahoe bez". Zatmco Hansen sledoval tanec nahch dvat v Pa i, Bradley pil a hrl s Eisenhowerem bridge: vjev kka surrealisticky symbolick, kdy dva nejvy velitel amerit poln velitel mastili ka k ndhee trianonskho palce jako Ludvk XVI. se svmi dvoany (a s Eisenhowerovou britskou lenkou Kay Summersbyovou v pozad). K oslav Eisenhowerova pov en na ptihvzdikovho gene eveli lhev ampaskho a odmtali uvit hl enm, kter dochzela z Arden, e jde o vc ne dley sice povolil Hodgesovi pou t 7. a 10. obrnnou divizi, odmtl v ak zmnit nebo zru it p y na ofenzvu v Pattonov ji nm sektoru. Po vzoru Drakea, kter tak nepestal hrt ku elky, kdy se ke behm Anglie bl ilo panlsk aoval v bridgi. "Promite mi to vrazivo"

Teprve p tho rna, 17. prosince, dal Bradley ped svm pobonkem najevo prvn znmky obav plnoci, ale "nespal dobe. Bdl a pem lel o problmu, kter nmeck tok pedstavuje. Ohro ale zatm nen nebezpen ani kritick. Jeho hlavn npor je zamen na Lutych, proto e ns t od na zsobovac linie, a podnik klamn manvr k Lucembursku, piem oba tyto toky si ektory, kter na e jednotky brn jen lehce, proto e jsme nejvt slu soustedili k logick Nmecka." Bradley byl nadle pesvden, e von Rundstedt se jen sna zdr et nadchzejc americkou of ev m Pattonovu do Srska. "Zan si [neptel] dlat starosti kvli Tet [americk armd] m a hroz nebezpe, e ho prolom," ekl svmu pobonkovi. "Pochopiteln kdy se mu poda chom se odtamtud zsti sthli a zastavili jeho protitok, doshne svho zkladnho cle." Bradley se tedy domnval, e Nmci reaguj na Pattonovu hrozbu - akoli ani tehdy, ani poz dji neml dkaz, e by se Pattonova prlomu obvali. Na sv lucembursk velitelstv se vrtil teprve 17. prosince po poledni, estaticet hodin p o zahjen nmeckho toku. Podobn jako Rommel u Alamejnu a v Normandii, ani Bradley nebyl na svm velitelskm postu, kdy neptel udeil - a jak Monty od potku argumentoval, patn dispozice se zptn napravuj t ko. Bradley si byl tak jist, e von Rundstedt pou ije sv pa ohy jen k likvidaci jednotlivch akc, e ho ani nenapadlo rozestavit v Ardench jednotk y pro ppad nmeckho protitoku. "Na e linie nebyly zbudovny do hloubky," piznal toho dne ho pobonk, kvli "ofenzvnm zmrm na ich velitel. Na e zlohy maj stedn velikost, je lik toho dok ou na sebe vzat." Americk strategie "valit vped" na pli mnoha frontch a bez zloh se prv dost trapn ko

ovala. Poln mar l Brooke v denku u 7. listopadu prorokoval, e "a Amerian uvid neblah roztlen vojsk podl cel fronty, bude mo n snaz je pesvdit, e je zhodno provst jis Stoupajc americk ztrty v prbhu listopadu a prosince v ak Bradleyho jen je t vce zatvr Stvajc pln [ irok fronty] sice selhal, ale my si mme nadle myslet, e vlastn neselhal se ho," st oval si Monty Brookeovi po maastrichtsk porad. Ardensk sektor mu dlal starosti, a proto Eisenhowera upozoroval, e tato fronta je pli ehce opevnna. Eisenhower varovn pedal Bradleymu, kter v ak zareagoval zdvoilou, nicmn ou dost, aby se Monty staral o sv zle itosti. Byl pesvden, e jeho vytrval toky nm apnaj k prasknut stejn jako v Normandii. Ve skutenosti v ak mly nmeck sly k prasknut leko a jeho postoj naopak Hitlerovi umo nil peformovat vojsko a vytvoit dernou zlohu d vou kompletnch pancovch armd. Kdy konen Bradleymu do lo, jak je situace v n, nevi mi to vrazivo," zvolal pi pohledu na sv mapy, "ale kde do hajzlu ten parchant takov ou slu posbral?" Ani pont, jak si s problmem poradit

Bradley zsadn neztrcel klid - a jeho postoj dobe ilustruje poznmka, kterou prohodil d ruhho rna bitvy ke svmu pobonkovi, kdy ho velitel 4. americk p divize upozornil, e uset evakuovat sv lucembursk velitelstv zrove s americkmi sthacmi letkami, kter ustu bezpenj leti t do tlu. Bradley se nehodlal hnout. "Za dnou cenu se s mm velitelstv hbat nebude," prohlsil nadut. "V szce je pli mnoho presti e." Toto rozhodnut v ak bylo pinou jeho pdu. Jakmile toti bylo americk telefonn veden v peru eno, mohl s Hodgesem i s velitelem sv Devt armdy, Simpsonem, komunikovat pouze rdi m. Zatm Monty rozbsnn Eisenhowerovm bdnm vkonem v roli vrchnho velitele varoval 16. pro zstupce nelnka jeho tbu, e Spojenci si koleduj o malr. Nevybudovali si dn strate ; jednotliv velitel podaj oddlen a nekoordinovan toky podl cel spojeneck fronty; hlavn pln. Eisenhower od 28. jna, tedy u tm osm tdn, nevydal jedinou direktivu. "Po IKE rychle nerozhodne, co hodl udlat a nevyd konkrtn rozkazy," ekl Monty jasn generlu iteleymu na svm hlavnm velitelstv v Bruselu, "velmi pravdpodobn zabedneme do velmi nev odnho postaven vi nepteli." Kdy dostal zprvu o nmeckm toku v Ardench, chvtal zpt na sv taktick velitelstv v Zo proto e si byl od potku jist, e to nen nic obyejnho. Proto e byl prostednictvm svho stynch dstojnk - vycviench hlsit se osobn, a ne telefonem nebo vyslakou - v zkm erickou frontou, telegrafoval v noci 17. prosince Brookeovi:

Mj SD se prv vrtil ze tbu Prvn americk armdy ve Spa. Je zejm u jasn, e neptel vapen. Amerian maj prakticky v echny jednotky na frontov linii od LINNICHU ke KARLSRUHE a nemaj momentln dn zlohy, kter by zadr ely neptelsk prnik. Na jih se poslaj d vt a jedna ze sektoru Prvn armdy u DURENU. Jednu divizi vyslala na sever Tet armda. BR DLEYHO TB je v LUCEMBURKU. Amerian jsou znan takticky nevyv en. Prvn armda nemla v pont, jak by si s tm problmem mla poradit. Smutn bylo, e Monty ani trochu nepehnl.

Cena za vhavost

21. skupina armd byla v ppad, e by se dvaceti osmi nmeckm divizm podailo proznout frontu a pekroit Maasu, ve skutenm nebezpe. Monty proto okam it nadil tem britskm ., 53. a gardov obrnn - pesunout se na jih k Maase a v ppad poteby brnit ji n bok s "Jak se zd, budeme nyn platit za vhavou taktiku a za nedostaten zen operac, kter by akteristickm rysem minulch t msc, " telegrafoval Monty polnmu mar lu Brookeovi. "Nyn enzva zejm rovn odhal na e nevhodn velitelsk uspodn." To ov em znamenalo, e doby pekroen Rna na severu bude odlo eno o cel msce. "Dojde-li k tomu, budeme si muset pi e jsme utrpli znan nezdar," varoval Monty - pot, co pnliv prosil generla Whiteleyho HAEF, aby radji "oderpal jednotky z ji nho kdla". S tm ov em Bradley nesouhlasil - po konzultaci s Eisenhowerem byl nanejv svoln poslat 101. obrnnou divizi z Pattonovy armdy, a to je t tuze nerad, proto e vdl, e Patton bude vdt. Patton skuten vyvdl a do denku si zapsal, e Bradley se "rad se svm strachem" a opovr

"srab". Ani ho nenapadlo zamyslet se nad tm, jestli je americk "napnac" taktika s oh ledem na nmeckou protiofenzvu vhodn, a radji hzel vinu na tyi Hodgesovy divize v Arden , kter dajn nejsou dost "agresivn". "lovk zkrtka nesm nikdy zstat sedt jako pecka," al se jako obvykle - a vbec si nepipustil skutenost, e prv jeho vlastn der na Mety a o oslabil zbytek Bradleyho fronty natolik, e Hodges nyn nedokzal soustednmu nporu t armd vzdorovat. Bradley zatm zskal veer 17. prosince Eisenhowerv souhlas k nasazen zloh SHAEF, 82. a 1 01. americk vzdu n vsadkov divize, do pozemn obrany u Bastogne i dle na severu a ohlsi vj zmr odlett na sever a ve Spa se na velitelstv Prvn armdy osobn setkat s Hodgesem a li vsadk s nm probrat. Av ak zprva, e 16. prosince seskkali za spojeneckmi liniemi n st, pevleen za americk vojky, i dal , kter do la nazt, e jednotky SS chladokrevn 200 americkch zajatc, vyvolaly ovzdu strachu, hranicho s panikou. Obavy je t zeslil alc se nmeck jednotky zniily americk tlov spoje. Hodgesv pobonk proto zatelefonova mu, aby radji odletl do Lutychu a odtamtud se nechal odvzt vozem. Prvn armda nem dobr prvy, varoval ho kapitn Sylvan pedem. Nazt rno ped odjezdem se Bradley poradil se svm tbem a prostudoval posledn hl en o pu. Bylo 18. prosince 1944 a Nmci u toili dva dny a dv noci. Pattonova nov ofenzva ml at na jihu p t den. M ji Bradley zru it? K tomu ho pece m SHAEF na Montyho nalhn p Bradleyho pcha se pi tom pomy len bouila - zvl kdy si pedstavil, jak bude zuit Patt k pedev m vojk. Uznal, e asi vykval a pli dlouho, a v 10.30 zavolal Pattonovi do Na se svmi vy mi zpravodajskmi, operanmi a proviantnmi dstojnky pijel rovnou do Lucemb , co mi chtl navrhnout, pro mne bylo nepijateln," zapsal si Patton, "ale ka dopdn se mn ou chtl mluvit." Hodgesv tk

V Lucemburku se ho Bradley zeptal, kolik jednotek m e okam it vyslat na sever. Patton, kter vdl, e jeho ofenzva do Srska je pinejmen m doasn pozastavena, odvtil, e ti eny k pesunu do dvaceti ty hodin. Patton se v ak je t nestail vrtit, kdy Bradley telef l nelnkovi jeho tbu, e situace se ka dou hodinou zhor uje, a po dal, aby jedna bojov yrazila u v noci. I pes poradu s Pattonem Bradley stle doufal, e nmeckou ofenzvu zadr , ani by musel sr ru odebrat pli mnoho jednotek. Stle toti doufal, soud podle pobonkova zpisu v denku prosince, e prv tento der "ns logicky dostane do Nmecka", e prv ten Nmce ohro uje " tak e nakonec ospravedln jeho dlouhotrvajc vru v ji n cestu do Nmecka. Major Hansen se nval, e dal porada ve Verdunu, kterou Eisenhower svolal na 19. prosince, "pravdpodobn stanov na i schopnost zahjit soustednou ofenzvu na jihu od Pattonovy, umo n nm prolet riedovou lini a uhnt k Rnu dole v srskm sektoru" - kde se, podle Bradleyho, "Nmci ped tesou strachy". Prv tato Bradleyho posedlost - mrnji se to ohodnotit ned - derem do Srska nakonec nep sla jemu ani Eisenhowerovi nic pknho, podobn jako Montymu, kter si umanutost severnm v adem k Arnhemu tak vykoledoval spoustu nepjemnost. Bradley proto na sever za velitel em sv Prvn armdy neodletl, zru il sv plny, zstal cel den v Lucemburku - a nechal Hodg aby si se temi nmeckmi armdami, z toho dvma tankovmi, poradil, jak um. Veer odjel do svho hotelu na veei, a kdy se vrtil do sv kancele "ml navzdory situac u nladu - proto e ji zjevn nepova uje za tak v nou jako vt ina ostatnch," napsal major H . Prv to dlalo velk starosti Hodgesovi. "Situace se rychle zhor uje," zaznamenal jeho po bonk. "Stle nevme, jestli Dvanct skupina armd pln chpe v nost situace, akoli gener enerl Hean [nelnk tbu] s generlem Bradleym mluvili bhem dne asi estkrt." 18. prosince v 16 hodin pi lo hl en, e nmeck tanky byly spateny ve Stavelotu, kudy pro sever rovnou na Spa - a cel tb Prvn armdy se musel vyhrnout ven a vlastnorun stavt z ! Nelnk zpravodajsk slu by Hodgese rozilen nabdal, aby uletl: "Cvin letoun ek... ". Jeliko mli Spojenci ve Spa uskladnno zhruba 150 tisc hektolitr benznu, mohli Nmci zsk prv tolik pohonnch hmot, kolik na tok do Antverp potebovali. Av ak "jednou z tch zvl t d vlky, kter se nedaj vysvtlit," (jak to pozdji okomentoval Hodgesv pobonk), Nmci na zahnuli na zpad a na sever nezatoili. Pesto Hodges usoudil, e je nejvy as velitelstv pesthovat. Za hlubok tmy lenov t tajn listiny, vyklidili budovy a odjeli na tlov velitelstv Prvn armdy do Chaudfontaine

- ale o svm odjezdu nikoho neuvdomili. Velmi zmaten situace

Monty, kter neml o bojov situaci od Eisenhowera ani od Hodgese dn zprvy, si dlal dost lk starosti. Kdyby Nmci prolomili frontu k Maase a zamili k Antverpm, bylo by to pro 21. skupinu armd dost zl - pesto se nikdo nenamhal ji informovat. Tohle se st dalo pova ovat za vzor spojeneck spoluprce, o vojenskm podku ani nemluv; se proto u dve toho dne rozhodl vyslat cel tm stynch dstojnk na jih, aby zjistili, kuten obraz nmeckho prniku - dokonce je poslal za americkmi polnmi veliteli. "V oblasti Prvn armdy je situace velmi zmaten a na velitelstvch vy ch tvar v zsad n dje, " telegrafoval Monty oteven 18. prosince ve 22 hodin Brookeovi.

Musel jsem na velitelstv sboru poslat, abych zjistil, jak to vypad. Hlavn npor neptele urazil asi 20 mil [32 km) a doshl STAVELOTU a ki ovatky silnic u TRO S PONTS a VIELSALMU... V oblasti 5. a 8. sboru panuje velk zmatek, nemocnice i ad ministrativn slo ky se pesouvaj zpt a pij dj nov divize. Tyto divize se zaazuj k t tak e ka d te m sedm diviz a dn sbor jich nedok e zvldnout tolik. Ob americk vsadkov divize, 82. a 101., se maj pou t v pozemnch bojch. Myslm, e Amer li neptele zadr et, kdyby mli na rovni tb armd a sbor dn velen, pokud se v ak mo rn od MONSCHAU zda, bude to pro n zapeklit. U dva dny nalhm, aby se cel ji n fronta zavela a zmnila na defenzvn pod PATCHEM [vel dm americk armdy] a aby se Pattonova armda pesunula na sever a zatoila na osu PRM-BON Dnes v noci jsem se dovdl, e IKE s tm nyn souhlas, jen e jsme si museli zjednat pomoc N abychom ho k tomu pimli... Doufal jsem, e se dostanu dom a strvm klidn Vnoce v HINDHEADU, ale pokud se situace ne zlep , nemohu odtud odjet. Zru en vnonch pln se ukzalo jako Lucemburku kvli situaci nijak pehnan o jinho. Z hl en stynch dstojnk e do toho Monty bude muset brzy vlo it, Porada ve Verdunu

prozrav. Montyho styn dstojnk mu sice oznmil, nevzru uje, ale Montymu jeho vojensk intuice kala toho veera vyplynulo, e situace se nezlep uje, nbr maj-li bt Nmci vbec zastaveni.

Bradley byl veer 18. prosince popravd tak vzdlen realit Hodgesovch trampot, e soud pod e pobonkovch zznam stle vil, e Hodgesovo velitelstv ve Spa "o pesthovn neuva uj Nazt rno, kdy bylo telefonick spojen s Hodgesem zcela peru eno, neml Bradley u vbe u o tom, co se v sektoru Prvn armdy odehrv. "Bastogne je v neptelskch rukou," zapsal j ho pobonk, zatmco "situace v centrln sti hlavnho prlomu fronty zstv neznm." Nav Bradley nadle "na pohled bez znmek nervozity, akoli se situace je t zhor ila, kdy nept prlomu u Bastogne vrhl dal zlohy". Bradley ov em nemyslel zdaleka tolik na neptele, jako na to, co se bude dt na Eisenho werov porad, kter se mla konat tho dne ve Verdunu - SHAEF toti skuten, jak Monty tel oval, pipravil nvrh rozkazu, kter ml bt "po schzi" vydn. Tato direktiva Deversovi nai ala ukonit v echny ofenzvn operace na jihu, ulehit Pattonov Tet armd a umo nit j ob r. Jakmile se situace na front Hodgesovy Prvn armdy stabilizuje, mlo Bradleyho 12. a rmdn seskupen provst ofenzvu na sever, jak to Monty navrhoval u na maastrichtsk porad prosince, s pou itm v ech svch t armd "severn od Mosely. toky tto protiofenzvy budo generln oblast Bonn-Koln nad Rnem". Bradley byl odhodln proti tto strategii rzn vystoupit - kdy v ak do Verdunu pijel, zjis il, e Eisenhowerovi dl souasn nmeck ofenzva daleko vt starosti ne pln p tch a d bylo napjat. Eisenhower byl v poku en pevzt velen na front sm, nakonec se v ak obr ttona. "ekl, e chce, abych odjel do Lucemburku, pevzal velen bitvy a aspo s esti diviz emi provedl protitok. Fakt, e dotyn ti divize [zlikvidovan pi nmeckm postupu] existu om na pape," konstatoval opovr liv Patton, "mu vbec nepi el na mysl." Sm pi el s protinvrhem provst tok do t dn s temi divizemi. Autor Pattonova ivotopis n americk historik Martin Blumenson soudil, e nade el "grandizn okam ik" Pattonovy kari kter vy adoval, aby "peorientoval celou armdu z vchodnho na severn smr, aby provedl o t o 90o... Celkem vzato si na takovou operaci mohl troufnout jen mistr."

Skutenost v ak byla jin. Patton byl pede l noci stejn jako Monty upozornn, e Eisenhowe sunout Tet armdu na sever od Mosely. Eisenhowera nepekvapila ani tak rychlost, s n Pat ton sv divize pesmroval, jako chvat, s nm nechal plavat ofenzvu do Srska, jakmile mu b lo sveno velen americkch ozbrojench sil v sektoru ji n od Arden. Eisenhower byl ohromen Je to tent velitel, kter ped asem tak soptil proti Montyho nvrhu koncentrace hlavnch ozemnch sil Spojenc a prohla oval za vc americk cti, e ofenzva do Srska nebude ukonen evm, jak takov dohadovn snesou," napsal si Patton pouhch pt dn pedtm, kdy se debata na Montyho vytrval dosti, aby der do Srska byl zru en - proto e si byl jist, e je "na m ovst ten prlom a ctm, e s Bo pomoc to dok u." Nyn si Patton bez slvka nku pesthoval velitelstv do Lucemburku vedle Bradleyho. Kdy s k Tet armda s tmsnm zpo dnm zaala pesouvat na sever, bylo u pli pozd. Ochra adley a SHAEF po celou dobu ili, konen popraskal - po nvratu z Versailles toti generlm ajor Strong obdr el hl en zpravodajsk slu by, kter konen otslo samolibm pesvdenm li pouze rozvratn tok. Na li przdn regly

Od zhoubnho optimismu ("Tato situace se pro Spojence m e vyvinout velmi pzniv," prohodi l Strongv zstupce, brigdn generl Betts na ka dodenn porad tbu ve Versailles je t 19 rno) pe el nejvy tb rovnou k nejhlub mu zoufalstv, jak po vlce svil nelnk Mont merickmu oficilnmu historikovi. "Bedell [Smith] nepokryt lhal, kdy tvrdil, e na SHAEF nevznikla kvli Ardenm panika," referoval brigdn generl Williams. "Nepestvali nm volat iv jsme se z toho nezblznili. Strong... propadl kvli Ardenm hysterii." Generlmajor Strong pozdji americkmu oficilnmu historikovi sdlil, e si zaal dlat "sta teprve v ter [19. prosince], kdy po nvratu z porady ve Verdunu objevil dkazy o ptomno ti st 10 [neptelskch] div. kolem Bastogne". Pipustil rovn , e akoli ml Eisenhower pravdu, kdy trval na tom, aby Spojenci toili zrove severn i ji n," on sm si v retrosp nen jist " e administrativn situace byla v potebnm kontaktu se strategi. Nebylo mo n ud t zrove dva toky." Monty v t dob ov em nic pmo od Eisenhowera, dajnho vrchnho velitele v poli, nevdl, j dav hlsil telefonem generlu Simpsonovi na ministerstvo vlky. "Zjistil toti ," vzpomnal Simpson pozdji, " e ani generl Hodges [Prvn americk armda] ani generl Simpson [Devt a k armda] nemaj vbec dn spojen s generlem Bradleym na velitelstv 12. skupiny armd, nechpe, jak vbec mohli njak mt pedtm, kdy je Bradley tak daleko na jihu v Lucemburku onty m po dal, abych zavolal CIGSovi, e nadle situaci velmi bedliv sleduje. Dlalo mu st rosti vchodn kdlo, a proto ml pipraven sbor o tyech divizch, aby ho k ochran toho ppad poteby vyslat a dokonce pomoci Amerianm, kdyby o to stli - lo o [Horrocksv] 30 r." A do tto chvle Monty pevn vil, e Amerian i pes vznikl zmatek a nedostatek aktuln dou schopni vst v Ardench vlastn bitvu. Teprve kdy spojeneck zpravodajsk slu ba opo dn ila mohutnost nmeck ofenzvy, pochopil, jak dalekoshl je zhroucen americkho velen. Dva ho styn dstojnci rno 19. prosince pijeli na tb Prvn armdy generla Hodgese do Spa dn regly! Jak si do denku napsal major Tom Bigland, Montyho zvl tn styn dstojnk pidlen k Brad na li opu tn & prosteno ke snd.!" V dopise americkmu spisovateli Ralphu Ingersollovi Bi land cel vjev popsal podrobnji:

Jel se mnou je t jeden styn dstojnk polnho mar la, aby mu odvezl hl en, zatmco j p e Tac [Bradleyho velitelstv v Lucemburku] s detaily jeho [Montyho] pln. Ve Spa nestl jedin vojensk policista, a kdy jsme ve li dovnit, nena li jsme tam doslova ani lovka, jednu Nmku. V jdeln bylo prosteno k sndani a stl tam ozdoben vnon stromeek, ve v ech kancelc , v ude se vlely pohzen papry - ale nezstal tam nikdo, kdo by pchozmu ekl, kam odjel ve mst nm ekli, e ve 3 rno odjeli zniehonic a narychlo po silnici. Na el jsem je nakon na jejich velitelstv v tlu, kde mli nad bitvou je t men kontrolu ne pede lho dne. Kdy to Monty usly el, otslo jm to. Pochopil,

e se bitva Amerianm vymkla z rukou pln.

Opevnit Maasu

Hodges na Montyho neudlal jako velitel armdy dobr dojem u v Normandii. 19. prosince v 17 hodin zavolal Dempseymu. Jeliko neml dn respekt vi americkm zmrm, rozhodl se cksv 30. sbor od kanadsk armdy k Dempseyho Druh britsk. Stane se tak Dempseyho rezerv nm sborem na zpadnm behu Maasy pro ppad, e by Nmci pes Prvn americkou armdu opravd li. Od kanadsk armdy se pesunula tak 51. skotsk divize, tak e nazt za svitu bude mt yi plnokrevn britsk divize pipraven zastavit ka d nmeck pokus o pekroen Maasy. Jel h stynch dstojnk doslechl, e na mostech pes Maasu, v sektoru Prvn americk armdy, ne erick posdky, pevedl pod Dempseyho 2. prapor Dvornho obrnnho pluku a nadil, aby se ta rozmstily na francouzsk hranici podl eky od Lutychu do Givetu. Vyslat britsk patroly za tmy osmdest kilometr do americkho sektoru Prvn a Devt armdy o mo n nadmru riskantn v dob, kdy se vdlo, e nmet para utist operuj za frontou ve formch; britsk pluk se v ak pesto p tho dne bezpen "rozmstil na linii eky krtce po t", jak Dempsey uvedl v denku. Vtz klasickch obrannch bitev u Alam Halfy a Medeniny n ehodlal riskovat. Pisatel jeho denku Kit Dawnay napsal:

Jakmile poln mar l zjistil, co se dje, tak akoli nedostal dn rozkazy ani dost od gen enhowera, provedl urit bezpenostn opaten, aby zaruil, e se Nmci pes Maasu nedostano yby nakrsn pronikli a k n. Bylo nezbytn v echny tyto kroky provst rychle, jinak by brit k oblasti hrozilo velk nebezpe a v ohro en by se octl BRUSEL i ANTVERPY.

Monty t noci ohlsil Brookeovi, e zaal shroma ovat rezervn sbor slo en ze ty diviz, raven postavit se von Rundstedtovi "s 43., 61., 53. a gardovou obrnnou a se temi n ezvislmi obrnnmi brigdami... Bhem 48 hodin mohu k 30. sboru pidat 4 kanad. obr. DIV, t dy celkem pt diviz. Pot 30. sbor pevedu pod Druhou armdu, aby udr oval linii MAASY od L UTYCHU po NAMUR a DINANT nedotenou." Prv tm byla veer 19. prosince 1944 zmaena nadje, e se Nmcm poda proniknout, pes v tehdy dlo v Ardench, a navzdory bezbeh panice, v n se Eisenhowerv tb ve Versailles . Fronta je na dva kusy

Zmatek na mnoha americkch tbech, chybjc spolehliv informace i absence jednotnho a sou spojeneckho velen tv v tv nmeck protiofenzv ur ely Montyho profesionln hrdost spodn bylo od potku zcestn," telegrafoval Brookeovi, "a nyn, s BRADLEYM v LUCEMBURKU ln nanic a fronta je na dva kusy." Tady existuje jen jedno rozumn e en, rozumoval Monty. "ekl jsem WHITELEYMU [na SHAEF], e IKE by mi ml svit operan velen v ech jednotek na severn polovin fronty," informov kea. "Myslm, e by mu k tomu nkdo ml dt pm rozkaz. Zdej situace se mus vzt pevn d mpromisn vye it." Jen e kdo jin by Eisenhowera mohl k nemu takovmu pimt, ne nelnci spojench tb? B mu nepodailo Eisenhowera pesvdit, aby spojeneck vojska po Normandii zkoncentroval. N emluv o tom, e Eisenhower se kvli politicko- medilnm komplikacm zdrhal ponechat velen d americkmi jednotkami britskmu generlovi u po triumflnm vtzstv v Normandii - jak by a to asi tvil ve chvli hrozc americk por ky? Npad se to zdl bt absurdn. Av ak v kontextu boji t to tak ani zdaleka nevypadalo. Monty epehnl, kdy "Simbo" Simpsonovi ekl, e "je pro nj nemo n dostat jakoukoli informaci" z nhowerova velitelstv. Akoli nelnci spojench tb, prezident Roosevelt a ministersk p urchill mli mt informace z fronty prv od SHAEF, ve skutenosti v ak odtud nedostvali pra ic. Ministerstvo vlky a Churchill se tedy nakonec obrtili na Montyho, jako na jedi nho spojeneckho velitele, schopnho podat pravdiv obraz boj. Jak Montyho informoval edi tel vojenskch operac na ministerstvu vlky, generl Simpson, pedseda vldy dokonce Montyh o osobnch depe Brookeovi u val ve vlenm sle svho kabinetu k oznaovn map - a k fan protideru! Nazt, jak si kupkladu Brooke poznamenal do denku, se premir vynoil "zna proto e zjevn msto obda zkonzumoval nkolik sklenek sherry. Nebylo snadn pimt ho, aby l v nost situace. Vyslechli jsme mnoho nar ek na Marlborougha a spoustu dal ho, co nepati o k vci!"

Churchill byl v emi deseti pro, aby se Horrocksv 30. sbor okam it poslal do boje, bez ohledu na plny budoucch akc, velitelsk sektory, fronty i komunikan linky. "Winston se ostal do stavu znanho vzru en a zaal sestavovat telegrafick rozkaz Montymu, aby na nkte on linii okam it zahjil s 30. sborem akci," vzpomnal "Simbo" Simpson. "Vlastn se pokou pevelet pod Montyho rzn ciz tvary. CIGS byl tou pedstavou zd en a honem mu zaal vysv e rozkazy m e Montymu dvat pouze Ike a e nikdo v Londn pece nem e pesn ci, co by dy nemme ani tu en, jak je situace pmo v mst samm." Vlastn jedin, co jsme vdli, pi lo od Montyho! Konen, vzpomnal Simpson, "premir neoch l slu [Brookeova] argumentu a telegrafovn Montymu vzdal. Potom se CIGSe zeptal, jak by mohl pomoci. CIGS navrhl, aby zavolal Ikeovi, vyptal se ho na situaci a zmnil se, e by cel severn polovina fronty mla mt jednoho velitele, nejradji Montyho. Telefo nt se uskutenil v 17 hodin [20. prosince]." V t dob v ak u Eisenhowera donutil jednat jeho vlastn tb. Strong a Whiteley jsou propu tni

"Do plnoci [19. prosince] se zprvy z fronty zhor ily natolik, e jsem pova oval na nezby tn informovat Bedella Smithe o svch rostoucch pochybnostech, e se Spojenci dok ou se si tuac vyrovnat," vzpomnal pozdji generlmajor Strong. "Nkolik nmeckch jednotek proniklo aleko za Bastogne a dostalo se na mj vkus pli blzko k Maase. Proto jsme s generlem Whi teleym... za li do bytu nelnka tbu v sousedstv jeho kancele a vythli ho z postele." Strong sna n dal, aby Monty dostal velen alespo nad tmi spojeneckmi jednotkami, kter lzaj severn od nmeckho prlomu. "Generl Whiteley k tomu dodal njak operan podrobnos lsil, e bezpen v, e Bradley nem u dva dny spojen s velitelstvm sv Prvn armdy na dr el hl en od dstojnka, kter provdl rozshl osobn przkum v tlu americkch jednote atek a dezorganizaci." O tom, co se odehrlo vzpt, se zprvy rzn. Bradley v roce 1948 piznal, e mu Bedell Smi oci telefonoval, jestli by ml nmitky, kdyby Monty pevzal celou jeho frontu severn od Bastogne - a on, Bradley, pr proti tomu nic neml. Podle generla Stronga v ak Bradley nemluvil pravdu. "Bedell Smith v na ptomnosti zavola l Bradleymu a opakoval mu na e slova," vyprvl pozdji generlmajor Strong. "Bradley odvti l, e pochybuje, e by situace byla natolik v n, aby opravovala tak razantn zmnu velen, y se uv , jak dopad to bude mt na veejn mnn v Americe." Bedell Smith v rozpacch a zahanben, e si dovolil zpochybnit Bradleyho schopnost bi tvu zvldnout, se oboil na sv britsk kolegy, vynadal jim do "hajzl" a "anglnskch parcha t" - nae prohlsil, e maj padka! "S ohledem na postoj, kter jsme zaujali, Whiteley ani r nem eme nadle zstat ve tbu generla Eisenhowera," vyprvl Strong. "Nazt vyd poky a ich povinnosti a odvel ns zpt do Spojenho krlovstv." Nen znmo, zda Whiteley telefonoval o tomto podivuhodnm vvoji Montymu; jist v ak je, e 2 . prosince 1944 ve 4.15 (podle Stronga schzka s Bedellem skonila ve 3 rno) probudil v londnskm klubu United Services generlmajora Simpsona telefon. "Se el jsem dol a usl y el ve sluchtku Montyho ve stavu dosti znanho vzru en," vyprvl pozdji Simpson. "Oznm prv poslal CIGSovi telegram, kde tvrd, e alespo severn kdlo by u konen mlo mt p nem dn rozkazy a e ns ek podn katastrofa, jestli se s tm nco neudl... Po dal ministerstvo, vzal si telegram, ne ho dostane do ruky nkdo od telegrafu, vzbudil C IGSe a po dal ho, aby neprodlen nco udlal. Tak jsem se honem oblkl, ode el na ministerst o a telegram u tam byl." Simpson si ho pozorn peetl a pochopil, jak kritick je situace na hlavn spojeneck front - a jak to m e ovlivnit samu budoucnost vlky v Evrop. "Vte, vlastn jsem neudlal nic," piznal se Simpson. "Budit CIGSe nebylo k niemu, stejn nemohl nic udlat - a nemohl k tomu pimt ani nelnky ostatnch tb. Cel ta zle itost projednat ve Washingtonu a do devt, kdy stejn pichzel do kancele, zbvalo jen pr hod ak e o nic ne lo. Vrtil jsem se tedy do klubu, nasndal se a pak jsem se vrtil ke sv ka do enn prci. Kdy pi el CIGS, vylil jsem mu, co se pesn stalo. ekl, e jsem udlal dobe. e jsem st nemohl a on te tak ne. M e o tom jedin informovat nelnky tb, jen e ti tak nemohou i nic naizovat, i kdyby situace byla nevmjak stra liv." Vznm na svm vlastnm velitelstv

Bezmocnost a nesoudr nost nejvy ho velen demokratickch Spojenc ve vlce proti diktatue nejlpe ilustroval vjev, k nmu do lo v Brookeov kanceli 20. prosince 1944 dopoledne, za se nmeck pancov armdy valily k Maase. V okam iku, kdy Brooke piznval, e nen schopen pomoci, bral si generlmajor Strong slovo na ka dodenn porad nelnk tbu SHAEF ve Versailles a byl pesvden, e naposledy. "Pe strun popis situace," rozpomnal se Strong iv i po bezmla ptadvaceti letech. "Bedell Sm th, kter porad pedsedal, byl zachmuen a po celou dobu takka nepromluvil. Kdy jsme se v po schzi j a Whiteley vydali naproti do Eisenhowery kancele, pipojil se k nm a vzal m ne za pa i. Prohlsil, e chce na e nvrhy generlu Eisenhowerovi pedlo it sm jako sv vlas , e doporu, aby velitelem severnho toku na [nmeck] pedmost byl jmenovn Montgomery. , abychom mleli, a bude s Eisenhowerem mluvit, proto e bude lep , kdy takov nvrh pijde meriana." Nmeck protiofenzva v Ardench toti doshla bodu, kdy mohla cel spojeneck domeek z kare vrop strhnout. Plukovnk Lash z operanho tbu na schzi SHAEF v 9 hodin oznmil, e "dva ky, kter prolomily na i frontu severn od Lucemburku, postupuj stle kupedu a v tto chvl e mo n u spojily... Generl Strong uvedl, e do boj se zapojily dv dal divize 6. panc epodailo se v ak lokalizovat dv pancov grantnick divize... Ptomn si uvdomili, e s ystaj ustoupit z vchodn fronty a z ITLIE a poslit protiofenzvu na zpad, proto e se sbory, o kterch se myslelo, e jsou v RUSKU, byly spateny v oblasti Schwarzwaldu. Ge nerl Spaatz se zeptal, jestli se Nmcm podailo ukoistit v oblastech, kam pronikli, hod n benznu. Generl Smith odpovdl, e men ch loklnch sklad se zmocnit mohli, e v ak by zkaz velk sklady vyprzdnit nebo zniit. Generl Spaatz namtl, e americk dodvky benznu tak tdr, e z toho, co dostala jedna americk rota, m e nmeck divize vy t i nkolik t Situace byla stejn pochmurn jako poas. Viditelnost byla kvli mlze miziv, teplota se dr la pod nulou a sn ilo, tak e spojeneck letadla nadle nemohla operovat. A to nebylo v echno. Zaala se it domnnka, e nmet para utist, operujc za spojeneck a lubem atentt na nkterho vysokho spojeneckho velitele. Eisenhowerova osobn asistentka Kay Summersbyov si zkostn zapsala do denku, e "na E. m bt spchn atentt. 60 Nmc j k Pa i za tm elem, v ichni budou mt na sob uniformy Spojenc a nezastav se ped nim na E. nalhaj, aby neodchzel z adu a vbec se nevracel dom." Eisenhower sice zpotku pochyboval, e by to bylo tak kritick, ale nakonec se podvolil . Od 20. prosince 1944 se tedy generl Dwight D. Eisenhower, ptihvzdikov generl armdy Spo ench stt, nejvy velitel expedinch sil a vrchn velitel pozemnho vojska Spojenc v se vrop, stal vznm na svm vlastnm velitelstv v Trianonskm palci ve Versailles. Tam tak 20. prosince v 10 hodin dopoledne s asem vyslechl doporuen nelnka svho tbu e t americkch armd pe ly pod Montyho velen. Stejn jako Bradley byl i Eisenhower proti u - proto e mu nerovn boj destek tisc americkch vojk proti obrovsk neptelsk pesile edlal zdaleka takov starosti jako pravdpodobn reakce americkho tisku. Jednoznan ppad

Kdyby ov em americk tisk znal rozsah pohromy v Ardench nebo vdl, jak ochotn se Eisenhow er podrobil nutnosti skrt se na tlovm velitelstv ve Versailles, bezpochyby by spusti l velk pokik, aby Kongres zahjil vy etovn. Tisk v ak v t dob byl dr en v achu nhubk - a po vlce monumentln kamufl . Jak pozdji svil americkmu oficilnmu historikovi je ranch dstojnk zpravodajsk slu by, plukovnk J. O. Curtis: "Ta zle itost v Ardench byl zva nj , ne se v eobecn soud. Nikdy se nebude vdt pln v echno." Eisenhower v otesu z toho, co mu Bedell Smith doporuoval, se zaal o situaci vc zajmat . Vyzval generly Stronga a Whiteleho, aby mu podali posledn operan a zpravodajsk hl en Whiteley oznmil, e Nmci u obe li Bastogne a nyn se prora enou americkou frontou val pra cky bez odporu k Maase. Nebyla vytvoena dn spojeneck zloha, tak e je nem kdo zastavit, vjimkou t, kterou za ekou shrom dil Monty. Patton by se mo n mohl pokusit prolomit se sv temi divizemi zub do ji nho kdla nmeckho pedmost - jen e to by pro ticet nmeckch stly, bylo jako pchnut pendlkem. Bedell Smith v rostoucch obavch u 20.prosince asn rno poslal Montymu ifrovan vzkaz se o radu: prvn od zatku bitvy, kter trvala u cel tyi dny. "Prosm, sdlte mi, jak je V situace na severn stran prlomu, zvl t s pihldnutm k mo nosti stupu z men sti z er od nj," dal pnliv, "abychom zkrtili na i linii a shrom dili siln zlohy za elem lgii."

O nco pozdji, v 9 hodin dopoledne, kdy Lash a Strong podali sv rann hl en a vynoila s obava o ivot nejvy ho velitele, Bedell Smith pochopil, e jeho f ani Bradley tuhle bitvu nezvldnou, dokonce ani s Montyho otcovskm vedenm. "Nejvc m rozvzteklilo vdom, e mte u," piznal dodaten Strongovi. "Zvtzilo nade mnou m americk ctn, proto e jsem si dov vit, jak povyk se ve Spojench sttech strhne, a se v nvrh stane skutkem." Kdy Eisenhower vyslechl sv nejbli poradce, konen se vzdal. Jin alternativa neexistovala, a o tom tisk ve Spojench sttech dodaten nap e cokoli. Po verze generlmajora Stronga z roku 1946 Eisenhower nejprve zatelefonoval Montymu a potom Bradleymu. Generlmajor letectva Robb, kter tam byl tehdy ptomen a zapisoval do denku, se ani slovem nezmnil o Bradleyho nesouhlasu - "nejvy velitel to [zmnu velen prodebatoval s generlem Bradleym, kter souhlasil." Vzpomnky jinch v ak naznauj, e Bra y zaal protestovat, ale Eisenhower ho zarazil, prohlsil, e je to rozkaz, a zavsil. " Byl to pomrn dlouh hovor, z nho jsme pochopiteln sly eli jen jednu st, ale generl Br nesporn dost velk nmitky," vzpomnal zase Strong, "proto e nakonec Eisenhower ekl, 'Vte Brade, tohle je rozkaz.'" Kdy Bradley v roce 1948 pi el s vlastn verz, o dnch protestech se pochopiteln nezmni , jak pozdji Bedell Smith svil americkmu oficilnmu historikovi, Eisenhowerv rozkaz vel telem 12. skupiny armd hluboce otsl. "Myslel jsem si, e Bradley dok e ty armdy zvldnou a kdy za mnou Strong a Whiteley pi li s nvrhem, aby veleni pevzal Montgomery, vyletl js em vzteky," piznal Bedell Smith. "Nicmn jsme si vyhledali na e silnin komunikace a zazn amenali, kudy se bl neptel. Pak jsem zavolal na Bradleyho velitelstv a zjistil, e Brad ey u dva nebo ti dny nem spojen s Prvn armdou. Byl to tak jednoznan ppad, e jsem s Ikeovi zmnu velen doporuit. Souhlasil a zavolal Bradleymu a Montgomerymu. Bradley se urazil." Bedell Smith ml pravdu. Zbaven velen nad dvma z jeho t armd uprosted bitvy Bradleyho oilo. Ale ekalo ho nco je t mnohem, mnohem hor ho. Obavy z atenttu

Bradley popravd ztratil telefonn spojen nejen s veliteli svch armd, ale i s veliteli svch vzdu nch sil. Eisenhower proto pedal Montymu velen nad v emi americkmi jednotkami s vern od Bastogne a jeho fovi taktick vzdu n obrany generlporuku letectva Coninghamovi n nad americkm podprnm letectvem. Jak generlmajor letectva Robb zapsal do denku SHAEF, "bylo odsouhlaseno, aby Coningham pevzal 9. a 29. taktickou leteckou skupinu (Qu esada a Nugent). Pr byli rdi, proto e u njakou dobu nesly eli od Bradleyho ani popel." Bradley se v Lucemburku mezitm podobn jako Eisenhower poddal dsu z nmeckho atenttu. Ma jor Hansen do denku napsal:

Hrozba toku neptele na osobu generla je velmi reln. Hl en naznauj, e do na ich lin sabot n prp. Za na imi liniemi se dajn pohybuj para utist v americkch uniformch s na a v na ich d pech. 40 z nich bylo poveno sabot emi a atentty zvl t na vysok ar e... Z toho dvodu se na velitelstv zv ila bezpenostn opaten. Sali jsme znaky z generlova m jinm u nejezd, se sedany je konec.

Cadillac, kter Bradleymu v pedveer osudov maastrichtsk porady vnoval Eisenhower, stl n n zamen v gar i. Bradley jezdil v mrazu v otevenm d pu bez oznaen a dokonce se nechal t, aby si zakryl ti generlsk hvzdiky na plb a uniform a do hotelu chodil pouze zadem uchy. I tak v ak "vchzet a vychzet" musel nap t "sp n... Generl na to v echno hled y," poznamenal Hansen. "Kdy jsme navrhli, aby spal v jinm pokoji, zprvu to pijal s nedvrou, ale pak si uvdomil, e by se to mohlo stt, a souhlasil." Tak se Bradley vzdal nejen armd, ale i pokoje. Octl se na samm dn - akoli se pot, co porada v Maastrichtu ped trncti dny oficiln pijala jeho strategii, vznesl na sm prh v nsk velikosti, proto e se pod jeho velenm mlo shrom dit na edest americkch diviz. U Montyho tomu bylo pesn naopak. Povoln do bitvy

"K dosa en spchu bude taktick bitva vy adovat velmi psn zen a opatrn veden. Dopor itel povil tm kolem mne a dal mi pravomoc operanho zen Prvn americk armdy." Montyho dost adresovan generlporuku Bedellu Smithovi nesla datum 21. z 1944 - ti m

vou v Ardench! Kdy pak Eisenhower 20. prosince 1944 v 10.30 konen zatelefonoval na Montyho taktick velitelstv v Zonhovenu, Montymu spadl kmen ze srdce. Koncem srpna, kdy byl pinucen pe dat taktick velen nad americkmi armdami 12. skupin armd, zaali si o nm nkte myslet ampa za sjednocen velen a jedin spojeneck der do Por hrani s lenstvm. Generl C legovi napsal: "Monty... je velmi rozladn, e pi el o operan velen na armdami USA, a to byl jmenovn polnm mar lem, jeho du evn poruchu sp zhor ilo ne naopak. Je koda, e ned e jeho vznam pro spojeneck vldy, zalo en pedev m na skutenosti, e je skvl poln v e, jakmile bude konen vtzstv jist." Vtzstv v ak u njakou dobu jist nebylo - a Spojenci zase jednou potebovali nikoli velk iovae i hlasatele mezinrodn spoluprce, nbr velkho polnho vojevdce. "Byl [Eisenhower] velmi rozilen a ml jsem pot e pochopit, co mi vlastn chce," vyprvl M y za pr dn o tom, jak byl povoln do bitvy. "Hulkal do sluchtka a mluvil velmi rychle. Jedin, co se mi podailo zachytit, bylo 'jak se zd, mme te dv fronty' a e j mm pevz severn. Vc jsem nepoteboval sly et. On potom dl mluvil zmaten o dal ch vcech; skoro js nesly el a ekl jsem mu to; konen se spojen peru ilo, ne stail skonit." Podle Montyho nzoru byla nyn slova zbyten. Od zahjen nmeck ofenzvy ztratili Spojenci drahocenn dny. Podle Dawnaye, kter ml zrovna slu bu a telefon bral, Monty patn spojen asn pehnl. Zaval: " patn vs sly m. Okam it pevezmu velen," nae svmu nadzenmu Nato se obrtil k Dawnayovi a ekl: "Kite, chci tu nejvt britskou vlajku, jak se mi vejd e na kapotu. A osm motocykl jako doprovod." vahy o dal bitv

Monty chpal, e amerit velitel na front potebuj po tyech dnech neustvajcch boj v soustedn mase nmeckch armd pozvednout sebedvru. "Monty byl komediant," piznval pluk nay - "ale prokristapna, jak ten se vyznal v tom, co dl morlku morlkou!" Monty si pochopiteln ze v eho nejdv pl promluvit osobn s veliteli britsk a kanadsk ar ter si pozval do Zonhoven na 11 hodinu. Oznmil jim, e mu Eisenhower prv svil velen na rvn a Devtou americkou armdou, a vylo il jim svj nzor na situaci. Nmeck pancov jedn oshly Marche - mn ne 48 kilometr od Namuru. Ti americk divize - 7., 28. a 106 - byly p stupn "odepsny". Na druhou stranu dn nmeck sly dosud nepronikly k Maase a "podl seve any prlomu fronty" se americk jednotky "docela slu n 'zpevnily'". Je t ped jmenovnm do unkce Monty rozmstil jednu britskou ad hoc zformovanou obrnnou slu, aby "kryla a dr e la pechody pes . Maasu od NAMURU po GIVET". Protivzdu n dlostelectvo se pesouvalo od B elu, aby po zpsobu proslulch nmeckch 88 mm dl pevzalo pozemn protitankovou roli. Demps y ml okam it pevzt odpovdnost za v echny pechody na Maase vchodn od Namuru. 30. brits od velenm generla Horrockse v ak ml prozatm pejt pod Montyho osobn velen a bt pipra v bitv v Ardench - kdyby bylo teba. Jak Monty Crerarovi a Dempseymu svil, doufal, e Horrocksv sbor nasadit do boj nebude muset. Podobn jako u Alam Halfy u toti myslel na dal bitvu - na erstvou ofenzvu Spojen k dobyt Por. Daleko vhodnj mu proto pipadalo shrom dit sly k protitoku z americk vydit nmeckou pedsunutou frontu. "Zmr VV byl zorganizovat k tomuto elu strategickou u pokud mo no z jednotek Prvn a Devt armdy USA," napsal si do denku Crerar, "a kvli tom byl vcelku ochoten vzdt se sti ternu, kter momentln zaujmaj americk jednotky vcho odn a ji n od CCH". Montyho ochota vzdt se zem, obsazenho Ameriany, se mla stt jednm z nejkontroverznj jeho velen v Ardench. Znovu a znovu budou amerit autoi Montyho lit jako pli opatrni rovnvat ho s dobrodruhem Pattonem, kter byl v emi deseti pro okam it protitok v Ardench. Jak v ak Monty jasn ekl Crerarovi a Dempseymu, Ardeny nebyly vhodnm mstem pro velkou o fenzvu Spojenc. Toto poho Spojence nepivede k Rnu, proto e jeho hust lesy a kopcovit na se vten hod k obran a Nmci jsou tam opevnni do znan hloubky. Daleko lep bude N dr et jejich tanky v Ardench bojem s americkmi jednotkami a teba i ustoupit, bude-li to teba. Mezitm shrom dit zlohy, potebn k dobe veden obrann bitv - a po celou tu do at v plnech na spojeneck der do Por dl na severu:

VV prohlsil, e materiln situace spojeneckch armd se bhem p tch nkolika dn patrn u tak a nebude-li 30. sboru nezbytn teba pi protiofenzv na pravm kdle, zd se pravdp se tb 30. sboru i s nkolika divizemi vrt k Prvn kanad. armd a bude pokraovat v opera ERITABLE" [pedb n operace k obsazen zem nezbytnho k pekroen Rna a dobyt Por na

k tomu budou energicky pokraovat prce na pravch komunikac v oblasti Prvn kanad. armdy, vedoucch k pedmost u NIJMEGENU...

Montyho pesvden, e Amerian maj dost jednotek, aby dokzali v obrann bitv v Ardench ho zmr vytvoit americkou strategickou zlohu byly tud zejm je t pedtm, ne zajel na americkm podzenm. "Jakmile VV skonil debatu s generlem Dempseym a se mnou, se el se je generly Hodgesem a Simpsonem od Prvn a Devt americk, " uzavel Crerar zpis ze schze. rada skonila ve 12.05 hod." Dempseyho i Crerara Monty energickm vkladem p tch pln povzbudil. Stejn jako v Normand l zjevn ve svm ivlu, kdy ml svm velenm tyi armdy. "Jako kdy Kristus pi el oistit chrm"

O hodinu pozdji s britskou vlajkou na kapot svho Rolls-Royce a s motocyklovm doprovo dem Monty dorazil na nov velitelstv Prvn armdy ve Verviers, "jako kdy Kristus pi el oi t chrm," vzpomnal jeho pobonk. Hodges i Simpson, velitel Devt americk armdy, u na nj ekali. "Ani jeden z nich BRADLEY O ani nikoho z jeho tbu nevidl, co bitva zaala," telegrafoval Monty Brookeovi t noci. "Devt armda m ti divize, Prvn patnct, a nikde za frontou nemaj dn zlohy. Morlka k. Pipadalo mi, e maj radost, e konen dostanou konkrtn rozkazy." Monty nadil, aby Simpsonova Devt americk okam it pevzala odpovdnost za sektor na seve nmeckho prniku nad Monschau. "Divize, kter se tam vyskytuj," pevede pod sv velen a do jich oblasti vsune nov velitelstv sboru (19.). Dle, jak zaznamenal v denku Hodgesv po bonk, Monty zam lel vytvoit taktick zlo n sbor o nejmn tech divizch k zahjen p enhle tok "jak ekl Hodgesovi, chce nejagresivnj ho velitele sboru": generla Collinse, z vanho "Bleskov Joe", kter pod Montyho vrchnm velenm ti tdny ode dne D dobyl Cherbourgu Collins dostane od Simpsonovy Devt 84. a prv doraziv 75. divizi a je t 3. obrnnou. "T sbor se shrom d v generln oblasti" kolem DURBUY a MARCHE a nebude nasazen do ofenzvy, d okud nebude zcela shrom dn a pipraven k boji," informoval Monty t noci Eisenhowera. "Myslm, e si se situac na jih od MAASY dok u poradit s americkmi jednotkami, kter tam u sou," hlsil Brookeovi. "K dispozici je jich tam spousta, jen potebovaly vzt pevn do ruky." "Rameno" Hodgesovy Prvn armdy se thlo od Elsenbornu na zpad pes Malmdy, Stavelo t, Durbuy a Hotton k Marche; od Marche na jih k Bastogne byla spojeneck linie peru e na - "mezi MARCHE a BASTOGNE je mezera, odkud probh [spojeneck] linie na JV k ECHTE RNACHU". Budou Nmci chtt svj spch poslit tm, e proraz touto mezerou na zpad? "V ech pes MAASU od LUTYCHU exkl. po GIVET v. jsou nyn obsazeny britskmi posdkami," uji oval M nty Brookea. "V pozad budu mt 30. sbor, kter bude do ztej noci 21. pros. pipraven." "Chovm velkou nadji, e situaci lze okam it napravit, proto e mme perfektn zorganizovan n a nad bitvou budeme mt dn dohled a kontrolu," shrnul. Pr dn nato psal "Simbo" Simpso ovi: "20. pros. jsem si v klidu sedl a nestaral se, co se dje napravo ode mne, dok ud se mi Nmci nezanou hrnout pes MAASU, co , jak jsem dobe vdl, jim dok u zatrhnout." Konen byla bitva "pod kontrolou" - jeho. Slvko varovn

Montyho prvn ivotopisec, Alan Moorehead, americkmu oficilnmu historikovi po vlce ekl, podle jeho odhadu byla tohle Montyho "nejskvlej chvle" kter pedila dokonce i jeho vyni ajc vkon ve funkci vrchnho velitele pozemnch vojsk v den D a za invaze do Normandie. Av ak v dob, kdy Moorehead svou biografii psal, tedy v roce 1946, byl tento vkon v p oli pro splasklou americkou pchu nepijateln - a je t nepijatelnj pro Montyho nejvt eho chvstavou, sebejistou a nepotlaitelnou je itnost. Brooke jako v dy tento problm pedvdal. "Rd bych pipojil slvko varovn," upozornil Mont 1. prosince tajnou ifrou. "Vvoj udlosti a neptelsk akce Eisenhowera pinutily zvolit us okojivj systm velen. Soudm, e je nanejv dle it, abyste ani v nejmen m tento fakt ani jinde neotloukal o hlavu. V echny Va e poznmky nutn k Eisenhowerovm u m dve nebo p dospj a bude pak obt n zaruit, aby nov systm velen petrval i potom, a momentln kr odezn." Brookeovo varovn bylo mimodn jasnoziv, proto e, jak vzpomnal "Simbo" Simpson, u 21. e si Eisenhower sv rozhodnut zaal rozm let. dn potvrdil telegramem na ministerstvo vl Monty byl oficiln jmenovn velitelem "v ech jednotek armdnho seskupen Sted [Bradleyho]

sever od rozhran... Givet-St Vith-Koln nad Rnem". Zapel v ak svj slib Churchillovi, e s cel zpadn fronta nap t rozdl na dv sti a e generl Bradley bude velet v em jedno ku - tj. zbytku 12. skupiny armd a Deversov 6. skupin armd. "Simbo" Simpson proto na psal Montymu, aby zjistil, jestli Monty v, co se dje. "Zeptal jsem se ho na to," v ysvtloval Simpson pozdji, "proto e jsme nemli jistotu, zdali generl Bradley skuten vel l ji n polovin fronty od Prmu a ke vcarskm hranicm. Pvodn jsme ten dojem mli, ale udovn v ech direktiv, kter z nejvy ho velitelstv jen pr ely, jsme nezjistili, jestli po dleyho spad i 6. skupina armd." To bylo patn znamen - kdyby toti Bradleymu v jeho "sku pin" zbyla jen jedin armda [Pattonova Tet, proto e Prvn a Devt pe ly k Montymu, zaa y znovu usilovat o nvrat svch americkch sil, jakmile Monty situaci stabilizuje. A nadto, nebude-li Bradley velet 6. skupin armd, nebude moci udlat to, co Monty na severu, toti ztenit spojeneckou linii nezasa enou nmeckm tokem a vytvoit taktick zloh k se ministerstvo vlky obvalo, velitel 6. skupiny armd, generl Devers, se zdrhal post oupit sv tvary jinmu veliteli. Patton, kter Deverse nesn el, zase odmtal pepustit zem y 6. skupin armd, nebo nadle hkal sen o ofenzv do Srska, jakmile patlie v Ardench Kdyby byl Bradley jmenovn vrchnm velitelem oblasti mezi Ardenami a vcarskem, mohla s e na jihu uinit smyslupln vojensk rozhodnut. Eisenhower se v ak v souladu se svou takt ikou "rozdl a panuj" - teba sm vojenskho vldnut neschopen - zavel na osm kritickch dn oc bitvy ve sv kanceli v Trianonskm palci ve Versailles. A tak, teba e Monty ze v ech sil vracel na boji t podek, v malichernch srdcch zapou tl a nov semnka nedorozumn a zloby. Uklidit nepodek

Generl Collins se nramn hrnul do boje v Pattonov stylu - "Generl Collins je pln irsk b jovnosti. Je nezvratn pesvden, e s 2. a 3. obr. div. d na frak ka d sebrance, kterou n Nckov po lou," napsal Hodgesv pobonk. Monty takovou "bojechtivost" sice chvlil, odmtl v ak svj rodc se zlo n sbor po kodit n ojenm do akce a pipravit se o taktickou iniciativu, jestli e si - jak ml z przkumnch hl podezen - Nmci rovn dr eli rezervn tvary, aby je nasadili do v ech mezer, kter se jim razit. Po cel den 20. prosince generl Ridgway, kter velel 18. americkmu sboru (slo enmu z 30., 82. a z toho, co zbylo ze 7. americk obrnn divize), telefonicky Hodgesovi " oznamoval, e na nj velkou silou to odhadem dv nebo ti obrnn divize". Nmci byli zcel Marche, ale Hodges si nebyl jist, jestli 7. americk obrnn divize dosud dr Saint-Vith , i jak je vlastn osud 106. americk p ji n od Saint-Vith. "Je nemo n s jistotou ci vli stojme," shrnul Hodgesv pobonk nzor velitelstv Prvn armdy veer 21. prosince. Monty si umnil, e to zjist. "Byla to velmi zmaten bitva a za tchto okolnost si Montyho styn dstojnc opravdu pi l " uvedl pozdji Horrocks. "Byli to peliv vybran, inteligentn a hou evnat mlad tbn d ydleli na taktickm velitelstv. Ka d den byli rozeslni k bojovm tvarm. Po veei Monty po druhm podvali hl en o v em, co vidli a sly eli. Dky tmto hl enm byl Monty patrn uln obraz cel fronty. Jedin zpsob, jak se udr et ve styku s ve kerm dnm, byl poslat d o zpravodajce, aby si prostudoval Montyho operan mapu." Monty svj pstup shrnul: "Moje taktika na severu spov v klidu boji t a dokonalm zabez jdeme k ofenzv"; tuto ofenzvn akci provede 7. [americk] sbor, teprve a bude zcela zfor movn a pipraven tvrd udeit." Patton se nakrsn mohl na SHAEF holedbat, e svj protitok "se esti divizemi" spust za ne elch tyiadvacet hodin; podle Montyho "kalupk" toti ve tech divizch z 8. sboru generl dletona vldl naprost chaos. "Poslal jsem tm smrem jednoho SD a dnes se mi vrtil s obrz kem velmi rozlo en fronty, na n jsou divize porznu rozptleny," informoval Monty Brookea 21. prosince. Na Pattonv protitok se proto dval pesimisticky. "M informace o situac i na ji n front u BASTOGNE jsou ponkud alarmujc a mm dojem, e neptelsk kolony tm m y a pokrauj na zpad." A Patton hlsal cokoli, Monty upmn pochyboval, e Pattonv ped dr et hlavn npor neptele na zpad. Nevil tomu ostatn ani SHAEF - generlmajor letectva o denku 21. prosince 1944 napsal: "Zstupce nejvy ho velitele i nkte dal vyjdili ob eyho protitok bude mo n jen dl zle itost podobn nmeckm protitokm v Normandii. K to ojt, kdyby ob divize, kter jsou na cest, byly nasazeny do boj dve, ne se shrom d v Dokonce i Eisenhower byl skeptick: "Nejvy velitel se zmnil, e se nejvce obv, e ten n umluv Bradleyho, aby mu dovolil zatoit okam it a neekat na dokonale koordinovanou ofe nzvu," lil Robb. Vsledkem bylo, e Bradley dostal rozkaz osvobodit Bastogne, ale nepipu

stit, aby se tok "roz il", dokud nebude vytvoen "pevn odrazov bod" s dostatenmi zloh er budou s to skutenou "hlavn protiofenzvu" dovst do konce. Jen e "hlavn protifenzva" a ve skutenosti jenom humbuk. Eisenhower se oddv iluzm

e si Eisenhower mohl myslet, e dok e po Hitlerov vzoru velet pozemn bitv v Ardench pro nictvm telefonu ze zamen a zabednn kancele ve Versailles, se zptn d jen st uvi o se stovky mil za frontou dalo dlat, bylo udlosti sledovat a vydvat doporuen. I jeho vlastn tb piznval, e s postupem bitvy jsou informace, kter m SHAEF k dispozici, stl zastaralej - nkdy mly zpo dn cel den i pl druhho. Eisenhower, kter se neodv il z budovy ve dne ani v noci odejt, nemohl doufat, e bude v ydvat inn rozkazy Deversovi nebo Bradleymu - jeho tb, jak Monty opovr liv informoval ea 21. prosince, "je pesvden, e tok Tet armdy na sever Nmce kompletn vyd". Monty, profesionln vojk a do posledn kapky krve, tak optimistick nebyl. "tok 12. armd seskupen dnes zaal, akoli ve skutenosti pipraven nebyl," hlsil. "Z kusch informac, kt k dispozici, nemm z ji n fronty dnou radost a nemohu se zbavit dojmu, e se Tet armda boji se 7. nmeckou [chrnc ji n bok nmeck protiofenzvy], kter j znemo n udeit na s . Nedomnvm se, e Tet armda bude mt dostatek sil, aby udlala, co je teba. Bude-li moje prvn, budu si muset s 5. i 6. pancovou armdou poradit sm a bez pomoci. Myslm, e to zv , ale bude to dina." Admirl Ramsay ve Versailles vyjdil na ka dodenn porad SHAEF v 9 hodin dopoledne ohledn attona tyt obavy: "Poas zcela znemo nilo vzdu nm silm ast v bitv. Patton pokrauje s emi v protitoku na ji nm kdle a, jak se zd, velkho pokroku zatm nedoshl." Pesto vdom, e frontu severn od Bastogne m od nynj ka na starosti Monty, SHAEF zjevn u lo v nzoru, e nmeckou ofenzvu lze zadr et. Jak ekl Ramsay, "kdy se severn poloviny bit ujal Monty, m lovk jistotu, e bude brzy stabilizovna. U ji n poloviny takovou jistotu n mm." e Bradley nenav tvoval sv poln velitele a dokonce za nimi ani neposlal sv tbn dstoj valo dost nepochopiteln sebeuspokojen. Amerit novini a dokonce i pedn basebalov hr na frontu. Bradley v ak ze strachu, e bude zavra dn, neopou tl ve dne kancel a v noci h l. Mimoto se zd, e o osudu svch bvalch dvou armd severn od Bastogne neml nejmen pon ce snad ani starost. Kdy byl postaven ped skutenost, e Nmci se bl k mostm na Maase, il, e to u nkolik dn ekal. "SHAEF to nahn strach," pokraoval, "ale mn ne. I kdy nep pronikne, tolik most, kter by mohl pou t, tam zase nen." "Vyhldka, e eln oddly nmec mo n u brzy doraz k Maase, ho zjevn vbec nevyvd z mry," zaznamenal jeho pobonk 23. prosince! Bradley uvznn v Lucemburku se oddval iluz v nich ho je t podporovaly neznalost skuten situace na Hodgesov front a hlavn velkohu rdy Pattona, kter se pesthoval do Bradleyho hotelu. "Patton bydl s generlem a rno v dy uhn na svoje velitelstv... Ti dva spolu ohromn vychzej, kaj si 'Brade' a 'Georgi'. a se ukzat, Georgi, jestli nenese dobrou zprvu' vol Brad a propuk v hurnsk smch." K smchu toho ov em bylo pramlo. 24. prosince uspodal brfink pro tisk, kde oznmil, e mo neptelskho toku v Ardench pedvdal u est tdn ped bitvou a e prv z tohoto dvod aasy ani jeden sklad americkch pohonnch hmot! Byla to patentovan le a Bradley to vdl l e, ne kdo jin. Nepublikovateln pravda toti znla, e cel oblast kolem Lutychu vchodn o sy byla doslova pro pikovna sklady zsob a pohonnch hmot - a vt ina z nich se musela znii , aby nepadla do rukou nepteli. Byl tm zzrak, e Nmci pi prudkm nporu minuli obrovs unin sklady - jak Bradleyho tb pozdji soukrom piznal ("generl Moses, na e G-4, tvrd, ptel nemohl vybrat phodnj cestu pro svj postup, pokud se pohybu zsob te," zapsal H denku). Bradleyho v jeho sebejistot bohu el je t utvrzovala hl en od fa zpravodajsk slu by 12. armd, brigdnho generla Siberta, kter 22. prosince vypotal, e pev n st nmeckch - svho prohl en v ak brzy litoval, proto e z nj vyplynulo, e po cel listopad a prosine okzal rozpoznat, e se Nmci v Ardench sousteuj k ofenzv. O dva dny pozdji, 24. prosi oto v echny sv odhady nmeck sly podstatn nafoukl a nejen e pidal 25.000 k souasnmu od u vojk (tak e jich podle nj nyn bylo 350 000, tedy dvojnsobek spojeneckch vojk, kte ili v den D), ale je t ztrojnsobil pvodn odhadnut poet tank - tak e nyn uvdl 905 t pvodnm 345. Sibertova revidovan zprva vystupovn generla Bradleyho sice navenek nepoznamenala, ponk

ud mu v ak naru ila trvic systm - "lehk recidiva aludench pot , kter se u nj proje uvedl jeho pobonk. Nezdar Pattonovch dlch tok mu je t dodal. Kdy Nmci Ameriany j li stranou a dl se tili k Maase, na Bradleyho a jeho tb padly rozpaky a nejistota. A jak tak bezmocn pihl eli, jak nmet "bsi" pd vped, zaalo jim vrtat v hlav, propak itokem, dokud nebude zcela pipraven - a zaali zesm ovat jeho starost o zabezpeen most aasu i jeho "typickou opatrnost" pi "budovn konvenn obrann linie". A v ak Bradley ve slonovinov v i svho lucemburskho hotelu vykldal cokoli, realita na bo byla velice opan - proto e, jak Monty zjistil, v ichni amerit p ci po celou dobu bojov elmi staten, asto proti drtiv pevaze a vt inou bez podpory vzdu nch sil.

20. prosince 1944 v 10.30 generl Eisenhower konen zavolal Montymu a po dal ho, aby pevz al velen v ech spojeneckch sil severn od nmeck pedsunut fronty, kter rychle postupova Maase a obchzela ohniska odporu. Monty nejprve zajel nav tvil velitele svch americkch armd, Hodgese a Simpsona. Okam it n l zformovn dernho zlo nho sboru - byl to 7. americk a velel mu "Bleskov Joe" Collins. britsk sbor zstal stt za Maasou, proto e Monty chtl spustit vlastn protitok na sever k or s erstvmi britskmi silami, jakmile budou v echny nmeck sly vzny v boji. Bradly nesouhlasil, proto e spolu s Pattonem vil, e vrhnou-li Spojenci do boje v e, co maj, mus dobt vtzstv - a pomstt americkou por ku. Ocenit bojujc

Generl Hodges, kter nesl hlavn npor nmeck obrnn ofenzvy, 21. prosince dostal strach, Nmci pes Ridgwayv sektor u Malmdy nepodnikli mohutn tok na Lutych. Nazt, 22. prosinc se polekal generl Collins, aby se Nmci nepokusili prorazit pes oblast, kde se form oval jeho 7. sbor, na druh beh Maasy, a po dal velitele Hodgesovch enist, aby "zjistil, kter mosty v dan oblasti jsou pipraveny k demolici..." "Nemusel se v ak tolik trpit," zapsal Hodgesv pobonk veer 22. prosince. "Monty toti pi tsn po 13.45 a pivezl generlovi dobrou novinu, e obrnn brigda s 50 tanky u NAMURU, 5 GIVETU a 50 v mst pibli n stejn daleko od obou mst vyslala przkumn oddly ke shroma oru a bude metodicky likvidovat ve ker nmeck ohniska, jsou-li jak... Monty byl ipern a ln sebedvry jako v dy. To, e pou il ke kryt zadnho voje 7. sboru obrnnou brigdu, sal i ze srdce ohrovsk balvan. Jak se zd, my sami jsme k tomu nemli dost jednotek," pizn al upmn kapitn Sylvan. Nezmnil se v ak o jinm "balvanu", kter Hodgesovi ze srdce spadl tak Montyho zsluhou. Ho dges ml v myslu toho dne znovu pesthovat sv velitelstv, tentokrt na zpad od Maasy. A d neml kontakt se v emi svmi tvary a jednotkami a ani se nepokusil zajet se na n osobn podvat nebo povzbudit jejich velitele. Nyn, akoli se sm sthoval do tlu, odmtal povolit jakkoli stup z fronty. Kdy generl Gerow, zku en velitel 5. americkho sboru, dal o dov thnout se od Monschau na lep obrannou linii do Elsebornu, vyslovil mu Hodges pouze neoficiln souhlas, m ho donutil, aby za americk stup pevzal odpovdnost sm. Podobn enerla Hasbroucka sthnout 7. obrnnou divizi z americkho pedmost u Saint-Vith, dokud by l je t as. Montyho styl byl zcela opan. Jakmile 20. prosince pevzal velen nad Prvn americkou armd ou, umnil si, e si udl vlastn pedstavu o Hodgesov front jak osobn nv tvou, tak z h tojnk. V noci 22. prosince pak Brookeovi hlsil:

Mj osobn tm SD mi podal velmi ucelen obraz situace Prvn armdy. Mnoho bojovch skupin by o objeveno na zvl tnch a pekvapivch mstech... Nejpodivnj byl objev JV od VIELSALMU. 7. americk obrnn divize je rozta ena ve tvaru pr od VIELSALMU v. pes PETIT THIER a POTEAU a k ST VITH. V oblasti NEUNDOR THOMMEN ALD RINGEN BOUIGNY se dle vyskytuj ti bojov skupiny, ka d je slo ena z pslu nk 28., 106. DIV. a z komand odlouench od svch pluk. Cel skupina na JV od VIELSALMU, tvoen 7. obr. iv. a nkolika zbloudilmi jednotkami, byla dnes rno vystavena t kmu toku jednotek SS a h ozila j likvidace. Byl jsem prv na velitelstv Prvn americk armdy a okam it jsem vydal az, aby tato skupina byla neprodlen sta ena do oblasti BRA 5793, co se tak stalo. Tat o zloha se nm bude velice hodit, proto e v dan oblasti dosud nikoho nemme.

Na velitelstv 12. skupiny armd hledli na Montyho rozhodnost s nedvrou. Bradley zatm tr il ve ker as nad barevnmi grafy, jak popsal jeho pobonk:

Na el jsem generla na kolenou ped mapou, jak pes bifokln brle m our na silnin s ko u, kterou Nmci vyu ili k podpoe svho vlomu. Generl je peliv obtahoval hndou pastelkou. znail, e ofenzva 12. sboru [pod Pattonem] jednu peru a na druhou sousted dl[ostelec lbu. Podobn na silnici vyznail ztarasy a peru en smrem od sektoru u St Vith, pak se oto a ukzal na tu silnici - "kdy to tady peru me a tamhle spustme palbu z dl, zane se Nm tit."

Potili se v ak amerit vojci, jako napklad ti, kte pe ili ze 7. obrnn divize. Bradle r nemla s tm, co zakou eli tito mu i v boji, nic spolenho. Ne astn generlmajor Hasbr ru u Sait-Vith, kter vbec nebyl schopen njak silnice "peru ovat a tarasit", byl pesvd jeho hodiny jsou seteny. Montyho SD k nmu dorazil rno; Hasbrouck mladho britskho kapi tna strun informoval o situaci a prohlsil, e je odhodln bojovat na souasnch pozicch, -li to poteba, e v ak osobn dv pednost stupu na soudr nou obrannou linii. V 11 hodin d dne svmu nadzenmu, veliteli 18. sboru, generlu Ridgwayovi, oznmil, e nedok e "zabrni men fronty, dojde- li veer k dal mu soustednmu toku", a v postskriptu, ve chvli, kdy ancov armdy opravdu zaal, dodal: "Pokud odtud a z pozice 82. na severu neustoupme, nez bude podle mho nzoru ze 7. obrnn divize vbec nic." Montyho rozhodnut zru it Hodgesv rozkaz bylo nesmlouvav. "Mohou ustoupit se ct. Sthnou se na daleko bezpenj pozice. Odvedli ndhern boj," prohlsil. Jak poznamenal americk of n historik, "zde se projevila jeho schopnost ocenit bojujc vojky, kter ho zapsala do srdc Pou tnch krys v Severn Africe". Hodges, "unaven a nervzn z napt, z nho od 16. tupem souhlasil". Bez ohledu na to, co se na jihu dlo, Monty stl tvrd na svm - nepipust, aby bylo obtov vc americkch ivot, ne je nezbytn teba. Za to se stane hrdinou mu bojujcch v poli ritiky Bradleyho ura enho tbu. Eisenhower upoutn v kanceli

Bradley ani Patton nedokzali myslet na nic jinho ne na protitok - a to, podle Montyh o, zpsobilo, e Eisenhower nedoceoval zva nost postaven Spojenc. Montyho vlastn odhad byl, e se Pt i est pancov armda obloukem vyhbaj Bastogne a d a sever proti Prvn americk; spolen s motorizovanou pchotou Sedm nmeck armdy "to LONU se zmrem roz it trhlinu a zadr et Tet americkou na jihu, daleko od 5. pancov", situaci 22. prosince v telegramu Brookeovi. Jako vojk a velitel smekal klobouk pe d nmeckm vrchnm velitelem: "RUNDSTEDT bojuje dobrou bitvu." Monty si byl naprosto jist, e Rundstedta zvldne, kdy se mu podailo "odklidit nepodek a dn zorganizovat dv americk armdy". Dky uv livmu peskupen boji t nyn disponoval e ty americkch diviz, z toho dvou obrnnch, pod velenm generla Collinse, "co pedstav u slu". Jeliko se Patton "nedostal do k ku s 5. panc. armdou", bude se toho zejm muset mout Collinsv sbor: "5. panc. armda se bude muset poprat s mm 7. sborem, rozmstnm, jak uvdm v par. 4 [Bavaux-Merache- Nettenne-Terwagne], a ten se ned jen tak snadno obe jt ani odstrit". Jedin, v em Monty na cest "ped sebou tu il kameny", byl "optimismus, kter IKEA zejm zm il". Vzhledem k tomu, e neptel vedl opravdu dobrou bitvu, ekaly Ameriany dal znan zt tak mnoho zklamn, pokud si v n mysleli, e Pattonv tok "Nmce definitivn doraz". Eisenhower nadil pipravit zvl tn Rozkaz dne - kter "nebude mt nic spolenho se Zdy k e naopak, bude povzbuzovat a zdrazovat, jakou mme anci", zapsal nelnk tbu vzdu nch SHAEF. Koncept rozkazu konil dojmavm heslem: "Jednotni ve svm odhodln a s neotesitelno vrou ve vc, za ni bojujeme, s Bo pomoc budeme kret vped k na emu nejvt mu vtzst Takov paprov poselstv o "nejvt m vtzstv" Montyho utvrzovala v pesvden, e Eisenh Bradley, ije ve Versailles ve vysnnm svt - akoli Eisenhower mo n ml vt obavy, ne ho osobn asistentka Kay Summersbyov si oteven napsala do denku:

N tok [Pattonova 3. sboru] zaal. Nyn se zd, e nmeck sly na severu jsou silnj , ne i[!], pod to, poas je po celou dobu mizern, minul ti dny se nemohlo pou t na e let ezen E[isenhowera] se Strongem a Bullem [americk operan nelnk]. Strong je nervzn kv nevme, co hodlaj dlat, Nmci stahuj div. z r[usk] fronty. E. m v myslu poslat telegra CS [nelnkm spojench tb] ve vci Rus. G2 [zpravodajsk tb] nem dn nov zprvy o atenttnk] je dajn v Pa i.

K tomuto aspektu spojeneckho vtzstv se po vlce nikdo nechtl znt. Eisenhowerv ivotopi tephen Ambrose za el dokonce tak daleko, e napsal, e "Eisenhowerova sebedvra bhem t kri e nesmrn vzrostla... A Brooke a Montgomery kali na adresu jeho nezku enosti cokoli, ml ad bitvou kontrolu a uinil ji svou." Jak v ak v ichni astnci vdli - byl to hol blbol. 23. prosince si pan Summersbyov poz "Patton stle to, postup je pomal kvli demolicm, munm[!] atd.... E. je pod upoutn Admirl Ramsay byl ve svm osobnm denku podstatn mn shovvav. "Zatmco nejvy velitel el pozemnch sil zstv u tyi dny a noci kritick spojeneck bitvy zamen v krytu, ka d i se po severozpadn Evrop pohybuje, jak se mu zlb." Ramsay rovn neml velkou vru v B o a Pattonovu protiofenzvu, zahjenou 22. prosince: "Sted prlomu dosud nebyl uzaven. Ti divize jsou na cest, aby to provedly, jen e dv z nich dosud nebyly v akci," podotkl jzliv. Nazt byl je t otevenj . "Velmi mlo zprv, dra dosud zeje. Je velice znekli ejvy velitelstv m e bt bez informac dle ne 36-48 hodin." Ramsay, kter odvedl vynikajc vkon ve Stedomo, dil operace spojeneckho nmonictva p D. Kdy se Montymu v z nepodailo rychle otevt Antverpy, podn mu splal, ale Eisenho unkci velitele pozemnch si Spojenc zatracoval pln: Je a pli jasn, e zde neexistuje dn nejvy operan velen. Nen tu hlava, a tud

Tyto oteven odsudky z pera Eisenhowerovch vlastnch koleg budou z oficilnch zznam vym jakmile bitva skon a Spojenci vyraz ke konenmu vtzstv. Kvli povlen poteb udr et ckou a vojenskou ptomnost v Evrop byl Eisenhower vyn en do nebe jako zosobnn spoluprce zi Spojenci - kde to Monty byl pro svou je atou a chvstavou aroganci zavrhovn navzdory v em svm vlenm zsluhm. Monty o tom jednou ped britskm zstupcem nelnka Eisenhower udm, e Eisenhower je bh... proto e mne umstil na opan konec nebeskho ebku". Nepjemn, dikttorsk a obas neuviteln zkoprs Monty nikdy nebyl a nemohl bt zosobnn poluprce, mil zlat?" opil jednou, kdy byl pi pedinvaznch manvrech dotzn, jak pim letectvo a nmonictvo, ke spoluprci. "To nebyl dn problm. ekl jsem jim, co maj udlat to udlali." Takov lovk se v koalin vlce mohl stt hrozbou. Ale v t k chvilce naopak spasitelem storickou oponou, kter cudn zahalila spojeneckou pohromu v Ardench, zstal i Montyho prost gnius boji t, kter dokzal velitele - americk i britsk - povzbudit, obnovit jejic ebedvru a vru, e jsou schopni nmeckmu nporu elit a dokonce ho porazit. Chyb vojci

Od tto etapy ardensk bitvy se Churchill pestal spolhat na psun informac ze SHAEF. Na z ad Montyho necenzurovanch telegram z 22., 23. a 24. prosince se rozhodl ponechat bi tvu v Ardench zcela v Montyho rukou a zaletl si do ecka povzbudit britskou posdku v Athnch. Monty byl momentln daleko iroko nejvy spojeneck velitel, proto e ml pod sebou tyi a Bradley a Devers pouze tyi sbory. Generl Collins, "rtu ovit" velitel sboru, kter ml do tat na starost zlo n sbor na severu, to pozdji shrnul: "Podle mho soudu udlal Eisenhowe r sprvnou vc, kdy Montgomerymu... svil velen v ech vojsk na severu... Otevela se nebez ronta, kter by Bradleymu zt ila, ne-li znemo nila dit operace severn od Arden z velitels v v Lucemburku. Za tuhle st spchu [zahnn neptele zpt k zpadnmu valu] si Monty zas akoli se stejnch vsledk mohlo doshnout i dv a s daleko hor m dopadem na neptele, k Montgomery] ponal smleji a s vt dvrou v americk vojky a jejich frontov velitele." Collins soudil, e Monty ml podniknout tok k Saint-Vith a zashnout pedmost neptele v n generlporuk Horrocks, Collinsv protihr, kter velel britskmu 30. sboru v zloze zpad sy, byl naopak pesvden, e Monty ml v echny americk protitoky zastavit a nechat nmeck armdy proniknout a daleko na zpad k Waterloo, 48 kilometr zpadn od Namuru; tam by s ni mi na Wellingtonovu poest skoncoval on sm. Monty nesouhlasil ani s jednm. Hitlerovi nemla bt dopna est pekroit Maasu; rovn ofe aint-Vith, kde byli Nmci silnj a blzko svch sklad, by pivodila nesmysln pltvn ame Od prvopotku zvolil za cl svho protitoku Bastogne; jak v ak veer 23. prosince vysvtli rookeovi, i tato osa bude daleko obt nj , ne Collins pedpokld. e enm bylo podle nj ou tankovou ofenzvu neptele zatoit na vlastn zreorganizovanou obrannou linii jako u Al am Halfy a Medeniny a zpsobit tak nepteli, pinucenmu dobvat pipraven opevnn, t k

e vhodnou dobu pejt s [Collinsovm] 7. sborem do ofenzvy, kterou navrhuji zamit na jiho vchod, smrem k silnin ki ovatce u HOUFFALIZE, asi osm mil [13 km] od BASTOGNE. Nemm je sno, kdy budu schopen tento pohyb zahjit, a doufm, e vm toho ztra v tto vci sdlm vc tou dobou snad budeme zmry 6. a 5. pancov armdy znt lpe." Momentln dv neptelsk tankov divize z 5. pancov armdy "dor ely na 7. americk sbor t k zpadu", zatmco 6. pancov armda, kter se nedailo prorazit na severnm rameni pedm zjevn tak posouvala na zpad a "je mo n, e to zkus znovu severozpadnm smrem" na front ova 18. sboru. To v echno vypad dobe, hlsil Monty. Dvodem, pro zpochyboval innost ame protitoku, byl pedev m nedostatek p k v americkch divizch:

Zneklidujcm faktorem, kter vy el na svtlo, kdy jsem nav tvil americk tvary, je slab noha diviz. Dnes jsem pi nv tv velitelstv 5. sboru v EUPENU zjistil, e tyi divize to oru na frontov linii postrdaj dohromady 7000 mu , pev n p k, a e 5. obr. div. v z desti procentech svho potu.

Jeden Montyho SD pi nv tv u 29. americk divize zjistil, e m o 2000 mu , hlavn p k tatnch divizch je to zhruba stejn, a dovdm se, e v Evrop nelze potat s doplnnm. Sk americk divize nemaj dost vojk, je i pro mne novinkou," piznal Monty - na Bradleyho h oledbn, e od potku sv pedasn listopadov ofenzvy ji n od Arden, psob nepteli s odivn svtlo. Pi Montyho nv tvch u velitel sbor a diviz, kde kladl sv dobe znm otzky na tlo, s lo najevo, e ne Nmci, nbr Amerian nedokzali nahradit ztrty z podzimu. Collins, kter se nemohl dokat, kdy u se "do Nck pust", se v ak o tyto skutenosti nezaj A pli asto byli velitel lhostejn vi svm vlastnm vojkm, jak zjistil generl Horr tdn ped ardenskou bitvou pevzal Collinsovu 84. divizi:

Nejvc mi dlalo starosti, e Amerian nebyli schopni dopravit svm vojkm do pednch lini . V takovch vcech se zku enost z boje vyplat. Je mo n dle it vym let hodiny dopedu sp le maj-li vojci bojovat uprosted zimy, mus prost tepl jdlo dostat, to se ned svtit. m prvn otzka na 84. znla: "Kolik jednotek dostalo v noci tepl jdlo?" Prvn den odpov znla - ani jedna. Druh den to bylo padest procent a tet - 100. Na Amer ch bylo nejlep to, jak rychle se uili.

Kdy v ak Monty obj dl svj severn bok, byl stle mn a mn pesvden, e se Amerian usta jednotek nedostala tepl jdlo od 16. prosince, kdy bitva zaala. ance na "velk vtzs v" v drsnm prosincovm poas pi nedostatenm potu vojk v divizch mu nepipadala rel kritizuj pro pehnanou opatrnost, jeho loajalita se mus obracet k ivotm lid, kte s nm pedsunutou frontou bojuj - a byl pesvden, e se tyto ivoty nesm promarnit v nekoordin nch a nkladnch protitocch proti pozicm, kter si neptel sm zvolil. Na tdr den neptel, kterho Pattonova halasn vytrubovan ofenzva nikterak nepozdr ela, a 7. americk sbor v oblasti kolem HOTTONU a MARCHE," zatmco dal oddly udeily vchodn o aasy. 2. pancov divize se dokonce pibl ila k ece na dosah toku, tak e do lo k prvnmu nmeckmi a britskmi tanky. Monty o tom informoval Brookea: Mezi CINEY a DINANTEM je mezera a 3. Krlovsk tankov z pedmost u DINANTU se tam dnes s tetl v boji s 2. panc. div., zniil tyi TYGRY a sm vyvzl beze ztrt.

Monty hodlal v ppad nouze vylkat elo nmeck fronty na sever od oblasti Marche k Maase m zi Namurem a Huy. Nmci nebudou moci Maasu pekroit, proto e ji brn gardov obrnn divize i Namurem a Huy m e nmeck eln jednotky z obou stran bombardovat dlostelectvo - Horrock 0. britsk sbor ze zpadu, Collinsv 7. americk sbor z vchodu - a tak letectvo, proto e se vyjasnilo a RAF i americk vzdu n sly mohly opt operovat. Z toho dvodu Monty vydal Colli nsovi rozkaz, aby svj zlo n sbor zatm nenasadil do boje, nbr aby prav kdlo obloukem k Maase mezi Ardennes a Huy, kdyby na nj byl podniknut siln tok. Kdy v ak Collins obdr el telefonem tento rozkaz, vylo il si ho patn. Hodgesv nelnk t jist, e dok e sprvn vyhlskovat jmna Ardennes a Huy, a proto o nich mluvil jako o "A" a "H". Kdy toho veera zvl tn posel od Hodgese ohromenmu Collinsovi vysvtlil skuten vzn inicil, stla u 2. obrnn divize mezi vesnicemi Achne a Houisse. Jeliko se v ak pedsta by se odtamtud ml sthnout, v jeho och rovnala por ce, zatoil s 2. obrnnou diviz na p ck oddly a pinutil Hodgese, aby rozkaz odvolal.

Monty u asl nad Collinsovou neposlu nost. Jak si st oval Brookeovi, "doufal, e 7. sbor zs ane k dispozici pro ofenzvu, ale ten se nyn zapletl s 5. pancovou armdou". Vydal prot o rozkaz sthnout z pedmost u Vielsalmu Ridgwayv 18. sbor na "generln linii GRANDMENILTROIS PONTS. Tak vznikne krtk fronta a njak u iten zlohy". Kdy se o tchto rozkazech doslechli na Bradleyho velitelstv, zaaly se it kritiky, e Mo je zbyten defenzvn - a zcela ignorovaly fakt, e pede lho dne nadil, aby od most p ly odveleny v echny demolin ety - takovou jistotu choval, e dok e linii eky udr et. Kdy nyn Collins zapojil do boj, jeho nadje na skuten mohutn americk protitok v Ardench la, jak informoval Brookea:

Nemohu pejt k dn vt ofenzvn akci, proto e jsem pli rozta en a americk divize js tavem. Budu se pevn dr et na souasn linii a nemyslm, e ji neptel dok e prorazit a pro k MAASE v GIVETU. Budu se sna it neptele co nejvc rozthnout a celou tu dobu ho budu o bt ovat a po uchovat. Hlavn ofenzvn akce se mus uskutenit ze vzduchu, a bude-li nm p u vzdu nmi akcemi slu n otrvit ivot. Zatmco budou probhat vzdu n akce, zformuji dal Nezbude mu ne zat zase znovu.

Posledn velk obrann bitva

Jako u Alam Halfy a v Normandii se innost Montyho strategie - teba nepochopen tehdy ani pozdji - projevila na akcch neptele. Poln mar l Model, kter velel tem nmeckm ar nch, si dlal starosti s Pattonovm tokem, kter ml uvolnit Bastogne; ale poln mar l von stedt, vrchn velitel skupiny Zpad, jeho nmitky 24. prosince odmtl s tm, e si je na zkl d informac zpravodajskho a plnovacho tbu jist, e Spojenci nemohou shrom dit dost vel , aby do 30. prosince Maasu ubrnili. Nmeck pancov armdy tud maj est dn na to, aby savadn sp n postup, proto e jim k ece zbv u jen deset kilometr. Krom jedn bojov jednotky z 15. pancov grantnick divize, dn nmeck sly nebyly pe gne a ani proti Pattonovu dlmu toku od jihu. Jako pi agresivn he v achy Nmci jednodu rovali hrozbu na jedn stran achovnice, aby se mohli celou vahou soustedit na svj primr n cl - Maasu. Monty, kter ml k 23. prosinci u zformovn 30. britsk a 7. americk sbor, v ak nmeck oe h sedm dn zhatil. Byl trpliv, proto e vdl, e as hraje pro nj, a byl ve svm ivlu. Op mdm v poli v posledn velk obrann bitv tto vlky. Jen e Bradley ml nane tst jen jedinou armdu - a t je t velel Patton - a jeho tbn ds na Anglna, kter jejich ' fa" vystrnadil, nasazovali. A tak byla, stejn jako v Normandi i, pichystna ivn pda, v n nedorozumn a intriky jen puely, a to prv ve chvli, kdy kch armd zpeetn. Promna vztah uvnit koalice

Akoli Bradley neznal skuten stav svch bvalch americkch jednotek v Ardench a do Patton veden Tet armdy se zdrhal zashnout, zaal nicmn spdat plny na ofenzvu 12. skupin sti Eifelu v Ardench, jakmile souasn bitva skon a Devt a Prvn americk armda se vrt velen. Obvioval Montyho, ne Collinse, e "zbyten nasadil 7. sbor do obrann linie, probh jc na zpad k Givetu a k ece". Rovn i pes pomal, nkladn a zatm zcela neinn Patto adley pesvden, e "z jihu dosahujeme slu nho pokroku". Jeho pobonk zaznamenal: "Nem e uzavracho pohybu na severu." Bylo asi nevyhnuteln, aby Bradley - s ohledem na utrpnou por ku, peru en spojen, krach tonovy protiofenzvy i na ztrtu dvou tetin svho seskupen - vbec nepochopil, co Monty po dnik na severu ("Zd se, e nejsou schopni prorazit," podivoval se Bradleyho pobonk, ma jor Hansen, 24. prosince). Zde jasn vidme, e Hansen, kter ml v Normandii takov respekt k Montyho trplivmu veden, u tak podlhal posm nm komentm o "Montyho stagnujc a k ice", obvinnm, e Monty "zpotku docela zpanikail" a poznmkm typu "Montyho podl na sic ta en byl zanedbateln. Jeho role v bitv ve Francii a v Holandsku byla od potku podzena ." Jeliko Hansen po vlce anonymn sep e pamti, pod kter se podep e Bradley, byla takov zm je dost neblah. Stane se symbolem promny mezispojeneckho ctn, k n do lo v zim 1944er jen potvrdila Montyho dojem, e cokoli ekne, bude poka d pochopeno patn. Americk pc n en v Ardench neunesla; a proto se prv on musel stt obtnm bernkem vysokch dstojn

astnm nezdarem. Vhodn ov em pehldl pon en, kter Bradleymu u tdil sm. Na Hod Bo , devt dn od zat dley konen odv il vystrit nos ze svho velitelstv v Lucemburku a odjel za Montym: o tto hzce se dn vznamn historik nezmn, ale ani jeden z tch, kte se j zastnili, na ni Bradley - du e v jdru prost, laskav a plach - ji nikdy neodpust. Skvl ivot!!"

Montyho dopis synov pstounce ekl v e: Taktick velitelstv 21. skupina armd Hod Bo vnon, 25-12-44 M drah Phyllis,

m plny pijet na Vnoce na pr dn dom nestaily uzrt; udlosti a neptel rozhodli jinak tali prvotdn na umk; pevzal jsem velen Prvn a Devt americk armdy a v ech jednotek fronty a te ten zmatek dvm do podku. Doufm, e v ichni pro ijete hezk chvle. Skvl ivot!! Ze srdce Vs v echny lbm. Monty

Brooke, jak vme, Montyho vslovn varoval, aby americkou pohromu nerozmazval. Ani on v a k nevzal dostaten v potaz Montyho pomstychtivost. Sesazen z funkce velitele pozemnch sil Spojenc a Eisenhowerovo nsledn odmtnut pozemn armdy soustedit urazilo profesion ost vojka, kterou odjak iva jen nesnadno dr el na uzd. Kdy byla nyn Eisenhowerova taktik a oddlench ofenzv opu tna a Bradley pi el o velen nad Prvn a Devtou armdou, Monty j Nejvy mu veliteli Spojenc v Jihovchodn Asii, admirlu Mountbattenovi, napsal je t t d triumfln. dajn se dr el zptky, ale sv opovr en nad svmi spojenci dal jasn najevo:

Nedodm, co si o t vlce myslm. Amerian dostali dost ohavn "na umk" a jsou istm eze Znovu jsem se stal velitelem dvou americkch armd ndavkem k 21. skupin armd a sna m se en zmatek dt do podku. J osobn mm z dobr bitvy v dycky radost. Ale tohle se nemlo stt; lovk by nad tm skoro . Vlku to prodlou ilo o cel msce. Generlu siru Oliveru Leeseovi, novmu vrchnmu veliteli pozemnch sil pod Mountbattenem , psal Monty podobn, jen o nco zlovstnji skonil: Nedodm, co si o t vlce myslm. Neznm inkoust, kter by snesl to, co mm na srdci.

Bradley na Montyho velitelstv dorazil v 15 hodin. Nelnk jeho zpravodajsk slu by v obav nmeckch sthaek trval na tom, aby letl z tain, tm osmdest kilometr, jen e kdy Bra dorazil, zjistil, e osdka jeho letadla na nj ek v Lucemburku! Museli mu sehnat jin le tadlo a nhradn posdku a pak se je t museli postavit do fronty za tucet transportnch let oun a ekat na povolen ke startu do 13. hodiny. Bradley pomalu ztrcel trplivost. "Je t d set minut," prohodil ke svmu pobonkovi, "a byl bych celou tu zatracenou vc odvolal." V doprovodu eskorty americkch sthaek v ak nakonec pece jen do Saint- Trond odletl. A ta m na nj u pistvac drhy neekal dn vz. "Jestli tu nen doprava," prohlsil, "nastupme a le me zptky." Bradley se s Hodgesem nesetkal od doby ped zatkem bitvy v Ardench; Montyho nevidl od porady v Maastrichtu 7. prosince. Tehdy nesl hlavu hrd vzhru, proto e jeho strategie stoupala do zvratnch v in a jeho vojsko mlo oproti Montyho trojnsobnou poetn pevahu. v em pij dl s ostudou, proto e mu maastrichtsk triumf do tdne zkysl v podnou pohromu. eml ani trochu chu s Montym se schzet. Byl tak roztr it, e se cestou na Montyho velitel stv ve tbnm aut od generla Hodgese pozastavil, e lid ve vesnicch, kudy proj dj, j ech. Museli mu pipomenout, e je Bo hod! V prostm irokm zimnm pl ti a s blou pskou pes generlsk hvzdiky vstoupil pln obav litelstv. "Vel. bylo v malm domku nedaleko rozcest," psal v denku Hansen. "V doln mstn

osti, kde byly na stn rozv en vnon pohlednice, kter Montymu pi ly, dstojnci slavil dmky a pili portsk. Tch pohlednic byla velk spousta od ka dho a skoro od v ech jeho plu Byl to dost rozdl proti nm, ale na i lid jsou a po krk v t kch bojch, tak e nm letos ce neposlali." Bradley ml k slavnostnmu obdu jen jablko a hru ku od americkho proviantnho nelnka. Te pede lho dne se odv il pejt ze svho velitelstv do hotelu. "Najednou jsem se zastydl z starou ko enou bundu a zplatovan errn kalhoty," piznal Hansen, kdy jeho uctvan gener al s Montym nahoru po schodech k "porad". Monty Bradleyho zavedl do sv pracovny. Ml na sob pedpisovou uniformu, na vojensk blze nkolik ad stu ek od vyznamenn, kalhoty s dokonalmi puky a ziv leskl ko en stevce. v upnut v zimnm kabt, "vypadal pohuble, vyerpan a nejist," napsal Monty v dopise "Sim Simpsonovi na ministerstvo vlky. "Byl oividn velmi unaven. Vysvtlil jsem svou situa ci a ujistil jsem se, e v echno pochopil." Monty shrnul Simpsonovi situaci stejnmi slovy jako Bradleymu. Neptel "m iniciativu. Levho kdla pou v k zadr ovn Bradleyho a pravm - dvma pancovmi armdami - to na J ho zadr m. Ale americk divize jsou velmi slab a momentln nemohu na severu provst dnou vt ofenz pravmu boku neptelskho prniku. 5. pancov armda je nyn zaujata bojem s posdkou pe NTU. Bradley se na jihu porn sna zskat BASTOGNE a ulehit 101. vsadkov div. Mo n to msto v ak pipou t, e nem dost sil, aby pronikl dl. Neptel m takovou pevahu, e ani na severu ani na jihu nem eme rozvinout ofenzvn akci v aten sle, aby na ni vbec zareagoval. Jedin, co m eme dlat, je toit na nj bez ustn ze vzduchu; k tomu potebujeme slu n po va dny mme. Neptel se nadmrn rozthne, a to ho ve spojen s na imi toky ze vzduchu mo n pivede k z tli by se pece jen neml maliko sthnout, kdy nm u i tak dal podn 'na umk'. To je v echno, ve momentln m eme doufat. A doufat v to m eme jedin, bude-li nm pt po Zadr ujeme dv neptelsk pancov armdy, aby nepronikly do oblasti Prvn americk armdy, edn dva dny je poas phodn k ltn, a tak jsme mu zasadili ze vzduchu t k rny. Pokud o nejsp zadr ovat nedok eme. To je teba mt na pamti." Podle Montyho Bradley "s mm souhrnem situace souhlasil. Nae jsem se ho zeptal, co n avrhuje Eisenhower". Ze v ech rys, pznanch pro bitvu v Ardench, byl fakt, e musel polo it takovou otzku, t ivnj m, proto e naznaoval nejhor spojeneck poklesek - v dy vrchn velitel pozemnch si dobu zalezl ve svm palci ve Versailles, s Montym od chvle, kdy mu pedal velen nad hla vn bitvou, nemluvil. Bradleyho pon en

" Bradley byl v rozpacch. "Povdal, e v posledn dob Eisenhowera nevidl," napsal Monty t akka v neve, "a e nev. Montyho vlastn strategick nzor byl jasn. Nmeck npor by se ml o pevnou spojeneckou lin poslenou dlostelectvem sbor a vzdu nm bombardovnm, otupit sm. Pokud v ak lo o proti race v Ardench, byl Monty pesvden, e se Amerianm bez doplnn poetnho stavu vojk n ativu, nato doshnout velkho vtzstv proti armdm s vce ne temi sty tisci mu v ide roti n se bocage v Normandii zptn jevila vcelku nekomplikovan:

ekl jsem, e je celkem jasn, e ani jeden z ns toho bez dal ch vojk mnoho nezm e. Nkde musme na i frontu zkrtit a tak u etme divize; toho lze doshnout jedin sta enm na kdla [mezi Ardenami a vcarskem]. Byl jsem k Bradleymu naprosto upmn. ekl jsem mu, e nm Nmci dali podn "na umk"; by ou et se pedstrat, e tenhle zmatek obrtme v minut ve velk vtzstv; mli bychom si p la skuten por ka a e bude chvli trvat, ne se v echno naprav. Pak jsem ekl, e si za to m eme jen my sami; e jsme pravm kdlem za li pli daleko; po se provst dva dery [do Por a do Srska] zrove a ani jeden nebyl dost siln, aby pine odujc vsledky. Neptel vyctil ple itost a chopil se j. A te jsme v podn ka i. Musme si to pipustit a pak mus nkdo udlal zva n rozhodnut ravm kdle.

V budoucnu se musme zuby nehty dr et na eho pedmost za MAASOU na severu; kdybychom o n p i, dal postup k POR by byl vylouen. Toho si je neptel dobe vdom. Na severu proto ustoupit nesmme. M eme bt odra eni, ale nesmme se odtamtud sthnout. Na jihu v ak dn takov cl nen a j jsem vlastn nikdy nechpal, o nm tam dole jde. Sta enm na linii eky SAAR, vedouc ji n od SAARBRCKENU, a propojenm s kapsou u COLMARU s vy ehl zhyb" TRASBURSKHO pedmost a u etme tyi divize. Sta en velkho potu jednote od CHARLEVILLE na jih k TOULU a dle k MOSELE u et patrn dvanct diviz. Mluvme o pechodu k ofenzv, ale mus nm bt jasn, e na ofenzvu nemme dost vojk. Nikdy jsme na pravm kdle nemli zajt tak daleko; nyn se musme vrtit a nashrom dit div ofenzvn akci. ekl jsem, e jsem od potku vystupoval proti tak znanmu postupu na pravm kl jsem, e vm, e on (Bradley) ho podporoval; a e Eisenhower se rozhodl na jeho (Brad leyho) radu dt. Bradley se v m, co jsem ekl, pln souhlasil. Chudk, je to takov slu n chlapk a tohle pr yla hok pilulka. Ale je dost chlap, aby to piznal, a taky to udlal. Jed v srdci

Opravdu Bradley svj omyl piznal? dn memorandum ze schzky nenadiktoval. Je v ak velmi mlo pravdpodobn, e by Montymu dal ravdu, e jeho cel taktick strategie selhala jeho vlastn nedbalost. Nkolik dn nato naps l generlu Marshallovi: "Popravd nevinm svj tb, sv velitele, ani sebe sama za skutenos Nmci proti nm dokzali zahjit akci a uspt." Podle Montyho takov omluvy mly jen "pikra c" el. Podle jeho zjednodu ujcho uva ovn bylo daleko lep mu n uznat chybu, sebrat s yvodit pouen jako po Dunkerque. A se na schzce povdlo cokoli, nelze pochybovat, e prv toto osobn a uv en pon en a ov konference, kter se dostalo tak velk publicity, vlilo do Bradleyho srdce tolik j edu proti Montymu. Byl pon en jako kolek panem editelem. I Montymu bylo velmi proti srsti, kdy mu nkdo pipomnal t kou por ku neboli "rozbit um hemu, a Bradley reagoval na kritiku svho velen stejn nedstojn. V budoucnu si nenech uj jedinou ple itost, jak se Montymu pomstt, a znect ho ped ka dm, kdo se po vlce bude b v Ardench zabvat, vetn americkho oficilnho historika v roce 1946. Tomu kupkladu nap i na schzce s Eisenhowerem 19. prosince ve Verdunu pedem "dohodl vt inu pozdj ch dispozi " pro Prvn a Devtou armdu a e "vbr" Montyho do ela dvou americkch armd byl proto "ja esk z istho nebe". "Generl Bradley na mou otzku odpovdl, e na Montgomeryho taktice nic pozoruhodnho neshledv"; tvrdil, e Monty naplnoval sta en americkch sil, "proti nmu s amerit velitel postavili"; a e dostal velen nad dvma americkmi armdami nikoli kvli "spojen mezi mm velitelstvm a silami na severu", nbr "proto e to byl jedin zpsob, jak ntyho pimt, aby mi s britskmi silami pi el na pomoc." Takov obvinn byla ve svtle skutench udlost i okolnost pedn obou americkch armd en, absurdn a sm n. Skutenost v ak zstv, e si Monty sm takovou reakci vykoledoval tatkem citu k zahanbenmu kolegovi, a dosud loajlnmu a upmnmu spojenci. Montyho kritici v tom pozdji budou vidt pklad, e nedokzal s Ameriany "vyjt", ale tent or vyvracej Montyho vztahy k Hodgesovi a Simpsonovi i k velitelm americkch sbor a di viz v kritickch dnech nmeck ofenzvy. Kdyby Monty tehdy chtl, mohl si laskavou velkomys lnost, chpavost a dobrou vl lehce zskat Bradleyho trvalou loajalitu a ptelstv. Rozho v ak toho nesmrn plachho a velmi profesionlnho americkho generla v hodin hanby pon roto e ml profesionln nmitky, ale proto e v du i byl, a v dycky bude tyran. Eisenhower - du evn ponkud na dn

Monty ov em nemluvil jen za sebe, kdy Bradleymu oznmil, e se s okam itm a innm americk itokem potat ned. S dost znanm rizikem (proto e bylo hl eno, e se v Monschau na rozhran Devt a Prvn ame y hromad neptelsk jednotky k obnovenmu toku) nadil generlu Simpsonovi ztenit frontu oslat zlohy k Prvn; je t na Bo hod 1944 Hodges nalhav dal dal jednotky, aby mohl ck ofenzv, a vyjadoval velk obavy, e mal skupiny neptele naru uj jeho 240 kilometr ontu, jak zaznamenal jeho pobonk. Hodges dokonce znervznl do t mry, e na tdr den u n "pln evakuace ve kerho t kho materilu diviz 5. sboru do tlu, proto e, pokud by tyto musely ustoupit, urit by se s nm nevlely", napsal Sylvan, "a musely by ho nechat pad nout do rukou nepteli.

I pes velkolep vkon vzdu nch sil to dnes veer vypad sp h ne pedtm," dodal Sylvan pravodajci] ukazuj, e se Nckov pokus zatoit se v m, co maj, smrem na sever k VERVIE CHU... Dlme, co m eme, abychom zorganizovali obranu do hloubky, a k tomu potebujeme hl avn as." Nazt rno Sylvan napsal, e "situace vypadala zle; neptel vyvjel siln tlak pmo na se NNAY a tak v oblasti CELLES". Nkolik americkch jednotek bylo pora eno a "nuceno zniit v echen materil". Pokud Bradley skuten zam lel tuto armdu "vrhnout obchvatnm pohybem vped", jak tvrdil sv pobonkovi, pak ne il v relnm svt. Ten veer dopadla jedna raketa V-1 ped velitelstv y, edest pt mu zranila a zbylm zpsobila ok, ale americk fronta se dr ela pevn. "Dne neptel byl alespo doasn zastaven," napsal Sylvan. " dn zisk si nepipsal. To ov em nez ak si n generl i generl Kean uvdomuj, e pestane toit... Generl Kean udlal dnes od mi siln dojem na polnho mar la Montgomeryho, kdy mu v telefonnm rozhovoru ekl, e si p ostat okam it p divizi, nejradji 102., kter by mohla bt nahrazena nkterou britskou. M e tu Skoty z 51. k podpoe na linie [17 800 mu ], ale generl si chtl radji ponechat 102 poslen fronty 18. a 7. sboru." Je smutn, e takov denkov zznamy budou v oficilnch i neoficilnch americkch podnch nch nekompromisn pomjeny. Bradley, kter chtl bt doma do setmn, si neudlal as ani na odgese ve Verviers. Jeho nzor na bitvu tud pedem nepzniv ovlivnilo nejen pon en, kte tyho bezcitn u tdil, nbr tak petrvvajc neznalost situace na americkm severnm kd t dn trvn bitvy se s Hodgesem a Simpsonem nesetkal ani jednou. Po 20. prosinci u ov em nebyl jejich velitel. Av ak Eisenhower, kter vrchnm velitelem p ozemnch armd Spojenc zstal, neml krom strachu vbec dnou omluvu, pro sv armdy v po onty mu od chvle, kdy se velen Prvn a Devt armdy ujal, loajln poslal telegrafick hl ci. Mezi 21. a 26. prosincem na n v ak dostal jen jednu odpov - svolen propustit Hodge se nebo Simpsona "pokud by na stran Spojench stt bylo teba provst njakou zmnu"! ("Hod byl zpotku trochu otesen, byl velmi vyerpn a poteboval povzbudit," odpovdl Monty. "T vede daleko lpe a j se s nm a se Simpsonem vdm denn.") Pesto ho rozilovalo, e nem nhowera dnou podstatnou zprvu - a kdy a do tpna, 26. prosince 1944, pod nic nedo lo diteli vojenskch operac "Simbo" Simpsonovi s neskrvanm opovr enm:

Charakteristickm rysem souasn situace je, e nemm pont, kde je IKE. Vera jsem se na to ptal Bradleyho; nevdl to. Nadil jsem Freddiemu [de Guingand], aby se zeptal Bedella [Smithe]. Bedell odpovdl, e IKE je pod zmkem, ale a se propadnu, jestli vm, co to znamen. Mo n e maj strach, aby ho neptel t agenti, kter sem vyslali zabt jeho a mne, nezaste Nebo to znamen, e m Bedell po krk IKEOVY neschopnosti cokoli rozhodnout a e ho pemluv il, aby sedl doma a nechal v echno na mn a na Bradleym. Freddie mysl, e to tak je. Vm, Bedell je z cel t vci podn otrven.

Bedell Smith se skuten ctil trapn kvli Eisenhowerovu zazdn v Trianonskm palci. "E. j n ponkud na dn," svila se pan Summersbyov denku 25. prosince - kdy toti to rno roz osledn Montyho depe i, octl se Eisenhower na pokraji zoufalstv. Monty ho u pedtm telegr aficky uvdomil, e americk divize nemaj dost p k a e podle jeho nzoru budou ob nmec attonv uspchan protitok ignorovat a dl se budou sousteovat na Prvn armdu. Nyn hlsi nem e pejt k ofenzvn akci" - a ani Bradley, dokonce ani kdy osvobod Bastogne: "BRADLEY , e douf, e zsk BASTOGNE, ale pochyboval, e bez dal ch vojk dostane dl". Odkud by mli dal vojci pijt? Dv vzdu n vsadkov divize - 6. britsk a 17. americk t z Anglie, aby se zapojily do pozemnch boj; z Francie se pesouvala americk 11. obrnn. Jinak byla spojeneck sp przdn. Eisenhower proto bude muset zmen it Deversovu 6. skupinu armd, jak to Monty navrhoval u ped esti dny a nyn s tm pi el znovu: "Domnvm se, e vyrvat iniciativu, budeme potebovat daleko vc vojk, a ty si m eme opatit jedin sta en tek z nkolika pedmost a zkrcenm front. Navrhuji, aby se tento aspekt prozkoumal na ji n front." Po obdr en tohoto telegramu Eisenhowerovi spadlo srdce asi hodn hluboko. On i jeho tb byli kvli vznikl krizi tak na dn, e docela zapomnli na Vnoce. Eisenhower byl zd en pi en, e by ml rozhodn zakroit jako nejvy velitel a nadit Deversovi, aby zkrtil front tl posily protitoku v Ardench ; v t zkosti dokonce velmi nemoude poslal pm poselstv novi s dotazem, nesml-li by nkter vysok dstojnk SHAEF odlett do Moskvy k debat o pln usk ofenzvy! Jak pozdji napsal generlmajor Strong, uprosted bitvy v Ardench to zeteln

vnlo ebrotou. Stalinova kladn odpov nicmn dorazila 26. prosince a Eisenhower nadil pci, generlporukovi letectva Tedderovi, nelnkovi operanho tbu generlmajoru Bullovi u vysokmu zpravodajskmu dstojnkovi, aby, jakmile to dovol poas, odletli do Ruska a zj ili dal . Montyho dost udivovalo, e Eisenhower hnal svho zstupce a dal vysok tbn dstojnky p svta k rozpravm o ruskch vojenskch operacch, ale ke 21. skupin armd si nikoho poslat etroufal! I to, e se Eisenhower bl opustit svou kancel a nav tvit jednotliv velitele v poli, pip lo Montymu po ertech divn. Nco z jeho rozladn nejsp k Eisenhowerovm u m dolehlo (nep s Bedella Smithe), proto e v noci 26. prosince pece jen nadil, aby byl vypraven zvl tn v ak k non cest do Bruselu. Jedenct dn od zahjen bitvy v Ardench se tedy konen setk vy m polnm velitelem. Pln p t bitvy

Eisenhowerovy pamti, kter ov em nesepsal sm, Ta en do zpadn Evropy, publikovan v roce psobily dojmem, jako by sil v ech spojeneckch armd v zim 1944-45 dila jeho rozhodn n mysl. Rozhodnut postavit Montgomeryho do ela v ech spojeneckch sil severn od Givetu z de bylo popsno, jako by Eisenhower byl pkladn poln velitel - "informoval jsem Bradley ho o svm rozhodnut a pak jsem zatelefonoval polnmu mar lu Montgomerymu a vydal mu pslu zkazy". Monty ov em pravdu znal: vdl, jak Eisenhowera nmeck protiofenzva zaskoila zcela nepipr nho, jak se ve dne v noci zamykal v ad v obavch z atenttu, jak prosil o pomoc Rusy; a pedev m e od toho strunho a mlo srozumitelnho telefontu, kterm Montymu svil velen jednotkami v Ardench, nevydal k bitv jedin rozkaz! Podle Montyho byl Eisenhower ve funkci velitele pozemnch sil ttina vtrem se kltc - sku ten vsmch t funkci; pedil svou neschopnost i dokonce i to, co pedvedl lord Gort v e ary sthanch britskch expedinch sil u Dunkerque. Jak se Eisenhowerovo mlen prodlu ovalo ontyho mnn o nadzenm dle klesalo - zvl kdy pak Eisenhower svou nv tvu odlo il. ( v nmeckm vzdu nm bombardovn. Povtrnostn podmnky znemo ovaly let. Ve 22.30 Monty tel Brookeovi: "EISENHOWER se sem dnes nedostal letadlem, veer pijede vlakem." Nevydr el dl ekat a rozhodl se zat provdt vlastn strategick pln. Nazt rno, 28. p yly silnice zledovatl a msty nesjzdn. Pesto Hodges, Dempsey, Crerar a Simpson dorazili vozy na Montyho tb v Zonhovenu na dle itou poradu v 9.45 - kde Monty v em tyem velitel vch armd pedlo il svj pln. Zpravodajsk slu ba Ultra oznmila jeden konen nmeck tok na pedmost v Ardench, a Mont avrhl nalkat neptele na opevnn pozice Spojenc jako u Alam Halfy. Akoli si pl, aby pa lins mohl provst protitok na Houffalize, musel ten tok bt vlastn jen finta, kter mla N e pimt, aby ponechali hlavn tankov a p zlohy dl v Ardench, zatmco Monty by na seve a skuten cl Spojenc, na Por. Operace VERITABLE, spovajc v tsnm pilehnut 1. kan u k Rnu, bude, jak psal Crerar, "zahjena, jakmile se Skopci dkladn zaanga uj do protio zvy, kterou u brzy spust Prvn a Tet americk armda." [kurzva autora] Tento po adavek je vyti tn kurzvou, proto e stl u zrodu kardinlnho nedorozumn na stran americkch kritik i pozdj ch vojenskch historik, kterm bylo zat ko Montyho opatrnost v sebemn ospravedlnit. A si v ak jin hlsali nebo dlali, co se jim zlbilo, Monty nedosta a starost dv americk armdy na severu jen proto, aby pihl el, jak budou v uspchan proti nzv v krutch mrazech, bez dostaten vzdu n podpory, vcviku, pprav nebo manvr hnny ravda, e 19. prosince pesunul 30. sbor od kanadsk armdy k Maase; nikdy v ak neml v mysl nechat sv britsk jednotky vyerpat v mstnch potykch, dokud nedojde ke skutenmu nmec u. "Kvli operaci VERITABLE, kterou hodl spustit pozdji s Prvn kanadskou armdou, chce velitelstv 30. brit. sboru, jeho jednotky a nkolik britskch diviz, kter k t operaci ur l, dr et mimo v echny aktivn, vyerpvajc operace," napsal Crerar. Primrn lohou 30. sbo bylo vytvoit pte operace Veritable: tok severnho kdla na zpadn beh Rna v ele s Cr vn kanadskou armdou umo n Dempseyho Druh armd pekroit Rn ve Weselu a konen se zmoc o, jakmile se protiofenzvy 12. a 21. skupiny armd zanou pzniv rozvjet." shrnul Crerar ontyho rozkazy, "m v myslu pevst 30. brit. sbor a nkolik dal ch, pedem urench brit. jeho velenm, ke kanad. armd a co nejrychleji a nejdraznji zahjit operaci 'VERITABLE'." 30. sbor bude tedy v Ardench mt "roli sp e ochrannou ne operan", aby se uchoval v maxi n sle pro skutenou ofenzvu, kterou v Ardench zahj zhruba za trnct dn. Generlov Hodges a Simpson tuto strategii pochopili jasn. Stejn tak Crerar a Dempsey.

Av ak Eisenhower, podobn jako v Normandii, nikoli - a historiografie se po cel dese tilet chovala podle toho - loajalisticky, ale nezodpovdn. Bu se sm - nebo prohraje

Ve tvrtek 28. prosince 1944 krtce po poledni Eisenhowerv vlak konen zastavil ve stani ci Hasselt. Montyho ten prezidentsk pjezd ponkud zarazil - jak ekl "Simbo" Simpsonovi, kter za nm en nato piletl na jeho velitelstv. "ekl, e to vypadalo impozantn. Jakmile vlak vjel do stanice, vyskkaly z nj skupiny kulometk a po obou stranch vlaku rozestavily kulomety. Dal stelci obsadili v echny ppadn nebezpen body. Nebylo ani ei, e by njak atent dostal, komentoval Monty a dodal, e si s jedinm obrnnm vozem v zvsu pipadal doista n t, ale s tolika americkmi str ci hned ctil nramn bezpen." Eisenhower byl v rozpacch a trochu se stydl - dokonce po bitv nadil oficiln vy etovn pro tak pehnan bezpenostn opaten byl dvod. Monty ihned po dal, aby se bezodkladn pe lo k vci - v soukrom. 7. prosince v Maastrichtu Eisenhower trval na tom, e bude ptomen nelnk jeho tbu, Bedell Smith. Monty byl pesv proto zvtzila americk taktika rozmlnn spojeneckch sil do dvou oddlench a nepropojen on prohrl. Tentokrt v ak byla situace jin. Bedell Smith s Eisenhowerem nepijel, Tedder byl v Moskv a Monty nedovolil, aby se nelnk jeho tbu, de Guingand, schzky zastnil. u i se proto odebrali do Eisenhowerovy pracovny ve vlaku beze svdk - de Guingand a nel nk Montyho zpravodajsk slu by ekali jako kolci na studen chodb. ekl Monty Eisenhowerovi, pro nechce 30. britsk sbor pou t k ofenzv v Ardench? Pede l Eisenhower z 21. skupiny armd doslechl, e a se protitok na sever zformuje, bude tvoe n dvma spojeneckmi sbory, 7. americkm a 30. britskm - a tak se mu ulevilo, e ho na po rad v Trianonskm palci sly eli zvolat: "Bu chvla Bohu, od nho v echna po ehnn pr t na soukrom nv tv ve Versailles to odpoledne prohlsil, e m "okam it plny na poslen t a nsledn tok," Eisenhower se oklepal z vnon deprese a nepochybn doufal ve svtlo na i tunelu svho traumatu. Chtl vdt, jak brzy Monty na severn stranu nmeckho pedmost za ak sle? Monty se v ak o asovm plnu svch operac odmtl bavit a to, spolu se studenou sprchou, kte ou nejvy mu veliteli pokropil nov nabyt optimismus ohledn bitvy v Ardench, zpsobily Ei howerovi t k otes. Od zoufalstv a osobnch obav - nkdo by je ve svtle statenosti, kter ojevovali prost vojci tv v tv obrnn pevaze neptele, mohl nazvat zbablost - se j k prudkm a fantastickm nadjm na velk spojeneck vtzstv. Normandie tu byla zptky se Monty mu pedlo il svj pln na vpd do Nmecka po skonen bitvy v Ardench. Trpliv vysvt erace Veritable na severu, zatmco nmeck pancov divize budou vzny boji v Ardench, po nsledovat "Grenade", anglo-americk obchvatn tok ze sektoru Druh britsk a Devt americk y. K zaji tn jasnho taktickho propojen mezi souasnmi operacemi a optovnm zahjenm skut y Spojenc k Por v ak po adoval, aby operace na sever od Mosely byly sveny jedinmu veli

Potom jsem ekl, e je ivotn dle it rozhodnout u nyn o plnu dal ho veden vlky tak, hli u nyn sladit stvajc innost s plny budoucch akc. V tom plnu mus [Eisenhower] sp adn podmnky: Za prv: Ve ker ofenzvn npor mus bt veden na severn front. Za druh: Pravomoci operanho zen a koordinace celho severnho deru pibli n od PRMU v rukou jednoho lovka.

Pak jsem mu ekl, e mus naprosto pesn a bez nejmen nejasnosti pochopit mj nzor spojen plnem. e mj nzor je ten, e jestli se nesm obma podmnkami, prohraje...

Generlmajor letectva Robb popsal p tho dne, kdy se Eisenhower vrtil do Versailles, sch v Hasseltu takto: "Monty je pevn pesvden, e nebude-li mt v ruce v echno, co je nad Mos lou, dopadne to zle," shrnul Robb Eisenhowerovu stn zprvu tbu na SHAEF. Robb potom do dal: "Monty si mysl, e Bradley celou vc pkn zmastil" - tento vrok vyvolal u Amerian i it ve tbu rozhoenou reakci. Stejn jako u Bradleyho si Monty byl i nyn jist, e s nm Eisenhower souhlasil. "S prvn

podmnkou souhlasil [Eisenhower] ihned," informoval Monty Brookea v noci 28. prosi nce, "a ekl, e si nyn uvdomuje, e se pedtm mlil. Ale BRADLEY, PATTON a DEVERS tolik t li na deru na FRANKFURT, e jim ho povolil." Montyho depe e, odeslan jen nkolik hodin po schzce, vyvolvala dojem, e jednn probhlo venm a upmnm ovzdu . Zznamy z t doby mimoto naznauj, e Eisenhower skuten prodla sv spojeneck strategii. Pede lho dne poslal svho operanho nelnka za Deversem s rozk se 6. armdn skupina sthla k Vogzm a zaala ztenovat svou linii, aby SHAEF poskytla pot n zlohy. Tedder proti tomu protestoval, ale Eisenhower - akoli se neodv il promluvit o tom s Deversem pmo - byl neoblomn. Robb v denku doslova citoval Eisenhowerova slova : "'Pinku, ml by ses dnes vypravit k Deversovi. Myslm, e nejlep to bude tudy.' Nae na ap ukzal smr dol k Vogzm, kudy se dalo dostat k francouzskm jednotkm severn od Colma . 'Zajdi za Deversem a dej mu tohle.' Nakonec dodal: 'Bude to velk zklamn vzdt se to ho msta, ale j jsem Deversovi neekl, aby npor vedl tudy.' " Jak se zd, Eisenhowera osvtil strategick gnius: Spojenci mus pestat toit do rznch s tvoit dostaten zlohy a soustedit co nejvt npor na jeden jedin cl. Ale co to velen? I Monty si uvdomoval, jak obt n to pro Eisenhowera bude:

ekl, e s druhou podmnkou budou pot e [ e severnmu toku mus velet jeden lovk] a e ne tuto situaci americk veejnosti. Nato jsem mu ekl, e vysvtlit americk veejnosti ten "r zbit umk", co zrovna utr il od Nmc, taky nebude snadn, ale e to nebude nic ve srovnn ak pot e mu bude dlat vysvtlovn, pro u zase nepronikl k RNU. Opt jsem to postavil j ou vc, e nepodd-li se m druh podmnce, prohraje. e nesta vyhovt jedn. Mus souhla o prohraje.

Tohle byl Monty ve sv nejhor podob: tyransk, neuctiv a vhr n - vi nadzenmu dst o" Simpsona, kter na Montyho velitelstv pijel 29. prosince, si Monty byl jist, e "ge nerl Eisenhower souhlasil se v m, co po nm F.M. Montgomery chtl". Skuten souhlasil? Pli mnoho "J vm to kal"

Monty zase jednou riskoval pli v nadji, e ho americk por ka v Ardench zzran vynese sti vrchnho velitele pozemnho vojska Spojenc, podobn jako loni ped invaz do Normandie. Jeho zatvrzelost se projevila stejn neblaze jako po vtzstv v Normandii - nedokzal tot i vidt politick dopady skutenosti, e Spojen stty pispvaj do kontingentu pozemnch s Evrop dvma tetinami. Je pravda, e optovn nabdl, e bude slou it pod generlem Bradleym, bude-li si to Eisenhow r pt. Ale Eisenhower si to nepl ("Generl Eisenhower odpovdl, e nem v myslu svit B kov velen a e ani nen pravdpodobn, e by svj nzor nkdy zmnil," hlsil Simpson zpt vo vlky.) Nejen e Bradley nyn v bitv selhal, ale Eisenhower si v hloubi du e stle nebyl jist nezbytnost jedinho velitele. "Generl Eisenhower si myslel, e bude mo n vymyslet fo rmulaci, kter by F.M. Montgomerymu dvala koordinan pravomoc tam, kde bude koordinace zapoteb," vysvtlil Simpson Brookeovi. Jen e Monty to pochopil tak, jak Brookea infor moval: "Eisenhower konen souhlasil, e spln ob podmnky, a svil mi pravomoc operan ko a koordinace nad obma skupinami armd, zastnnch v severnm deru." Monty si tentokrt by t, e Eisenhower slovo dodr : "U pedtm jsme v tchto zle itostech doshli shody a pak ch Mm v ak dojem, e tentokrt od dohody neustoup. Byl velmi pvtiv a setkn se neslo v p , ale rozhodn byl v njak moc pokornm rozpolo en a je si zeteln vdom, e se souasnm n mohlo pedejt, kdyby pijal radu od Brit a ne od svch americkch generl. S prvn podmn udou problmy [soustedn na mohutnou spojeneckou ofenzvu s clem v Por]. Podnikm kroky zajistil, e m s tou druhou nepodraz." Brookea to nepot ilo, nbr pmo vydsilo. "Monty ml dal debatu s Ikem," napsal si ustar obnho denku. "To, co mi o n napsal, se mi ani trochu nelb. Obvm se, e Monty s obvyklo etaktnost rozmazval, jak Ike ignoroval jeho rady!! Pli mnoho 'J vm to kal', ne aby nimi navodilo potebn ptelsk ovzdu . Podle Montyho je Ike v emi deseti pro velkou ofenz Mm v ak neblah tu en, e Ikea ka d, s km promluv p t, zvikl na jin nzor. Jako vel Proniknout do pedmost Brookeovy pochybnosti se brzy potvrdily. Kdy se Eisenhower 29. prosince vrtil z Ha

sseltu do Versailles, na SHAEF doutnala rebelie - proti Montymu. Podle Brookeova mnn mohl Eisenhower bt beznadjn poln velitel, byl v ak jedinen v rol oalice a obrovsk mezinrodn tb SHAEF svho "starho" miloval. Pan Summersbyov si do den sala: "E. a Monty mli dlouh rozhovor, Monty nedovolil, aby u toho byl jeho nelnk tbu. onty se E. pod sna pesvdit, e cel fronta by mla mt jen jednoho velitele. Podle v e yl dvakrt ochotn ke spoluprci. E. ml poradu se svm tbem, v ichni jsou na tvan na Mint obzvl Whiteley." Problm byl stejn jako v Normandii, lo o taktickou strategii: trplivost versus netrpli vost, opatrn "rozvr en scny" proti pragmatickmu oportunismu. V prvnch dnech nmeckho t Ardench ml generl Whiteley u pipraven plny na masivn stup Spojenc na severu, jak g or McLean svil americkmu oficilnmu historikovi krtce po vlce ("Vytvoili jsme pln st chran Lutychu a Antverp... Whiteley vybral mne msto [generlmajora] Nevinse. McLean, akoli Montyho nesn el, prohlsil, e "Monty udlal dobe, kdy sv sly zadr el na mst a jt. Patton ml v echny sv sly vzan v boji a nikam jinam se nemohl hnout." McLeanv nzor v ak jeho kolegov nesdleli. V Pattonov protitoku a pli mnoho vojk od vidlo ple itost pomstt americk debakl v Ardench. Eisenhowerovi dvoan, kte se na SHA v paprovn, nemli zjem o Montyho plny na tok po Ardench; tou ili za t vtzstv te nost a neustl voln po jedinm veliteli na severu je dr dily. Vdnost, kterou ctili, kd bez cavyk obnovil na front podek, se rychle obrtila v posm ky. Generlmajor letectva Ro napsal v denku: "V ichni se shodli, e Monty sice rychle stabilizoval situaci v oblas ti americk armdy na severnm kdle, dal vojsko do podku a msto zmatku nastolil d, av jde o rychlou ofenzvn akci, je daleko za Bradleym a kvli t jeho vrozen peopatrnosti p jdeme o mo nost zasadit nepteli v dohledn dob tvrdou por ku. V e uveden prohlsil Bede a ti dal ptomn mu to potvrdili {Eisenhower, Strong a Whiteley]." Je t docela nedvno se Eisenhower a jeho tb v asu a dsu nad prudkost nmeckho protit ali ve svch kancelch a bitvu ponechali na vojcch v poli. Nyn, kdy nmeckmu vpdu zd pra, si opt na kobercch rozkldali mapy a plnovali protiofenzvn operace v promrzl zim ajin, jako by si hrli s cnovmi vojky:

Byla zv ena ofenzvn opaten, piem Eisenhower prohlsil, e na m jedinm clem mus b prnik do pedmost a postup na vchod podl neptelskch zsobovacch lini - kter pochopi moci zniit nebo zatarasit, jako to udlal na jinch silnicch. A tak, e jakmile se Patton tok z oblasti Bastogne stetne s Collinsovm ze severn sti pedmost, ml by se znovu uj velen Prvn armdy Bradley.

Monty, vy kolen celo ivotn zku enost a studiem velen na boji ti, v tom spatoval krutou a rdn hru se statenmi americkmi a britskmi ivoty. Odpovd na "rozbit umk' v Ardench til sen o prolomen nmeckho pedmost v idelnm obrannm ternu, kter pro Nmce neznamen ozbu, nbr soustedn na dkladn pln spojeneckho toku na prmyslov srdce hroutc se T Doprosted tchto dohad dorazil do Versailles 30. prosince Freddie de Guingand, nelnk Mo ntyho tbu, s dal " patnou" zprvou. Hlsil, e Monty odmt nasadit sv armdy do protit ped 4. lednem 1945. Stet vojenskch teori

"Nem ete z defenzvn pozice jen tak bez ppravy skoit do ofenzvy," sna il se de Guingand lit "band ty" ve Versailles. Spojenci mimoto maj nmeck pedmost pkn obklen v kruh du nm a dlosteckm bombardovnm. Generlmajor letectva de Guingandovu verzi Montyho takti shrnul takto: "Donutili jsme neptele, aby bhal jako mokr slepice z jednoho konce pedm ost na druh, as je na na stran a my bychom ho mli nechat, aby se sm vyerpal a [pak] e se do nj pustit, proto e nic nen hor ne nedopeen tok. Pln spu tn toku mus bt a mus se shrom dit a rozmstit zlohy." De Guingand nemluvil jen za Montyho, vyjadoval i svou vlastn zku enost od Alamejnu p o Tunisko, od Siclie po Itlii, od pobe Normandie po nmeck hranice. Jen e Bedell Smith Eisenhower jednotkm v poli nikdy neveleli; dokonce v ivot neslou ili ve tbu polnho vel tele. Bedell Smith proto namtl, e Monty Eisenhowerovi slbil, e zato nejpozdji do ledn tedy do dvou dn. Bedell Smith dokonce nadil prohledat archiv, aby dotyn telegram od Montyho, potvrzujc toto datum, nalezl, ale de Guingand se mu vysml. "De Guingand prohlsil, e jak Monty ho zn, posledn, co by udlal, by bylo zavzat se na pape... De Guingand zdraznil, e zk

ozdl mezi ofenzvn taktikou 21. a 12. skupiny armd je, e americk divize to v echny na kde to 21. skupina armd svj tok sousteuje na jedinou zkou frontu." O operaci Veritable a ofenzv po Ardench nepadla ani zmnka - tak byla "banda ty" uhranu ta pesvdenm, e pon en ze 16. prosince jako nic sma e velk spojeneck protider, zahj plnu a za stra livho poas jen proto, e Bradley svj tok u zaal. "Jak se zd, mezi 21. a 12. skupinou armd neexistuje dn koordinace, " zapsal Robb po s chzce ve Versailles. "Bradley u spustil svj tok v pesvden, e Monty zato na severu ebo je t pedtm. Stalo se to, e Nmci na severu nezatoili [co zpravodajsk slu ba Ultra prv proto chtl Monty vykat, ne svou vlastn ofenzvu spust], ale e jedna panc. div., vli tomu toku zstvala, se pesunula na jih proti Bradleymu. Zd se, e nezato-li Monty dve, neptel Bradleyho odraz a znovu se vrt v pln sle na sever - tak e si uchov ve k tivu, o ni by byl okam it pi el, kdybychom zatoili koordinovan. Tak e nejen e nebh ja ice, ale je t do urit mry vyu v svch vnitrozemskch lini." Robb vyjadoval podobn obavy a zklamn, jako SHAEF po celou dobu ta en v Normandii - u je ho len tehdy stle vce peva ovala krtkozrakost, tak e bitv, kter pro svou nezku enost st nerozumli, pouze pek eli. Zatmco tedy Monty klidn pihl el, jak Nmci, bombardovan i dlostelectvem, bhaj sem tam "jako mokr slepice", podnikaj tok v mst a ase vhodn ence - a et tak spojeneck sly pro skutenou ofenzvu do Por, kter zane operac Veri howerv tb jako pi ka d operaci v Normandii snil o okam itm a rozhodnm vtzstv, kter ohly zaruit jedin rychlost a souasn irok "rozprosten" v ech diviz na v ech frontch. Jak Monty a de Guingand dobe vdli, v Tunisku tato taktika zcela selhala. Stejn tak n a Siclii. Dokonce i v Normandii se musel Pattonv velk obrnn prlom z obklen - operace y Strike, kterou velitelstv 21. skupiny armd plnovalo pvodn na 14. ervna, st dva td ni D - odlo it, dokud se nepodailo drtivou st nmeckch sil v zpadn Francii vzat podobn u Alamejnu ve zniujc bitv, kde se oslabily natolik, e se americk tok vce ne o msc l zdait. Takov pzniv situace se v ak v Ardench doshnout nepodailo, to Monty i de Guin vdli, a kdy je t nebylo ani phodn poas k ltn, bylo by zloinem riskovat ivoty sp Bylo zejm, e se tu stetly dv rzn teorie veden modern vlky - a ani jedna strana nedo enit vhody t druh. Eisenhower v dsu ze slep uliky nyn svmu tbu peetl osobn dopis, kter mu de Guingand d Montyho a kde se kategoricky pravidlo, e nebude-li operan zen spojenho deru Spojenc Por v jeho, Montyho, rukou, Spojenci nezvtz. Tv v tv rozhoen reakci svch koleg si Eisenhower uvdomil, e je v szce jeho dvry velitelskch postaven. e se nadle nem e nechat od svch podzench takto tyranizovat a t. Jak napsala pan Summersbyov: "E. clem je udr et tb pohromad." Za tchto okolnost si Eisenhower uvdomil, e nejprve ztratil kontrolu nad americkmi armd ami a nyn i nad Montym. Popichovn svmi dvoany nadil Bedellu Smithovi, aby pipravil tel gram generlu Marshallovi a nelnkm spojench tb ve smyslu "bu Monty, nebo j". Telegram od Marshalla

Montyho nestupnost - nevra, e Spojenci mohou v Ardench uhrt velk vtzstv, a nalhn, ower soustedil v echny zlohy na skuten strategick cl, toti na Por, pod jedinho pol - to byl k , kter Eisenhower prost u dl nedokzal nst. V t chvli v ak dorazil telegram od Marshalla, kter na celou vc vrhl ponkud jin svtlo. shalla toti znepokojily zprvy britskho tisku. tb "Vs patrn neupozornil na lnky v nk ndnskch novinch, navrhujc jmenovat britskho zstupce ve velen pozemnch sil a naznauj na sebe vzal pli velk kol. Mj nzor je tento: Za dnch okolnost nepipus te podobn na i naprostou dvru, jde i o to, e takov postup by v na zemi vyvolal boulivou vlnu od u. Nepedpokldm, e jste nco takovho zam lel. Jen bych se rd ujistil, jak je V posto Odvdte skvlou prci, jen do toho a dejte jim zabrat." Jakmile byl Marshallv telegram roz ifrovn, naprosto zmnil rozkolsanou rovnovhu moci spo jeneckho velen na Zpad. Montyho hvzda na potku bitvy v Ardench vystoupila vzhru, kde enhowerova a Bradleyho padly k zemi. Nyn v ak, kdy byla nmeck ofenzva odra ena, vyjdil da nelnk spojench tb plnou dvru Eisenhowerovi a veto ka dmu plnu, kter by Montym ritskmu, ale i americkmu generlovi - svil v jeho zastoupen velen nad pozemnmi silami. kud by Eisenhower i nadle trval na svm ultimtu, bylo de Guingandovi jasn, kdo by mus el odejt. Pl osamlosti

De Guingand, upozornn, co jeho veliteli hroz, nyn moude Eisenhowera dal, aby telegram zatm neposlal, dokud si on, de Guingand, osobn nepromluv s Montym v Zonhovenu. Toho dne v ak byla hust mlha a tak se de Guingand na Montyho velitelstv dostal a 31. prosince v 15 hodin, kdy se mu podailo pistt na pedsunutm nouzovm leti ti pobl . V j podval aj, ale "dlouho jsem tam nepobyl, proto e [Montgomery] okam it poznal, e m nco t asi nco nen v podku. Kdy odchzel od stolu, ekl: 'Jdu nahoru do kancele, Freddie. P osm za mnou, a dopijete aj.'" Nahoe v Montyho pracovn pak de Guingand vylil, k emu ve rsailles do lo. Monty nejprve odmtal uvit, e situace je tak v n. A pak, i kdyby do lo na ost no e, pr ingand mysl, e by vyhrl Eisenhower? Nato de Guingand pipomnl rozdl vlenho nasazen m tnii a Spojenmi stty, kter Churchillovi zt ovalo, ne- li zcela znemo ovalo pimt Ameri cokoli, do eho se jim nechce. Monty slu toho argumentu uznal. Ale koho tedy chce Eisenhower postavit na jeho msto, jestli ho vyhod? Tehdy de Guingand uvedl Alexanderovo jmno. "Pi mm rozhovoru nejvy velitel," vyprvl de ingand, "prv takov e en nadhodil. Skuten si vzpomnm, e Alexanderovo jmno stlo v k telegramu [Marshallovi]." Monty byl pro jednou pln na lopatkch. Uva oval, e nyn m taktickou iniciativu na severn ran Arden, proto e pesunul 30. sbor na postaven mezi Marche a Givetem, aby Collinsovu 7. sboru umo nil pevst "cel ti divize" do zlohy, jak telegrafoval Brookeovi pede l no odlal 30. sbor posunout je t dl na vchod, aby se Collinsova protiofenzvn zloha mohla ro rst na tyi kompletn americk divize, kter by udeily na jih k Houffalize s pravm kdle Ourthe a levm na silnici Grandmenil-Hotton, jakmile Monty vyd rozkaz. Montyho clovm dnem byl 4. leden, ale "budu-li skuten tok ten den moci spustit, bude zle et na celko v situaci a zvl t na tom, co se bude dt na ji n front," informoval Brookea - jeho zmr bylo von Rundstedta pimt, aby sv sly posunul vce na jih proti Pattonovi, kde by jim p ak tyi Collinsovy divize tvrd udeily do zad. Za tm elem u 29. prosince Bradleymu dopo , aby pitvrdil v tlaku od Bastogne: "Prv od jihu by se nyn na e ofenzvn operace mly ro t v co nejvt sle, a proto jsem na SHAEF nalhal, aby Tet armd poskytly v echny divize , kter jsou k dispozici." Montyho clem ov em bylo pouze trestat tankov armdy za jejich cti dostivou ofenzvu rychlmi a krtkmi vpady, kter Nmce udr ovaly v nejistot. Proti smi nebo dokonce ticeti soustednm nmeckm divizm se dal t ko pedpokldat velk spojen snad pmo "t kou por ka" neptele. Daleko lep bude Nmce vzat v Ardench a zatm usku enzvu do msta, kde byl neptel slab a kter bylo stragicky nepomrn cennj : neboli na or. Z tohoto dvodu, ne z opatrnosti, trv na tom, aby 30. britsk sbor nebyl nasazen do bitvy, proto e pak by nemohl sehrt svou roli v operaci Veritable. Pi pohledu na de Guingandovu ne astnou tv v ak Monty pochopil, e je to k niemu. e ani ka nejde o jeho dlouhodobou vojenskou strategii, nbr o jeho vlastn velen. De Guingan d napsal: "Bylo mi mho fa nesmrn lto, proto e najednou vypadal pln ztracen - myslm, je t nikdy nevidl tak skleslho. Jako by na nj padl pl osamlosti." Pi el ke k ku

Pomy len, e by se jeho msta v ele 21. skupiny armd mohl zmocnit Alexander, Montymu vbec nepi lo na mysl. "ALEXANDER je mj velk ptel," napsal si do denku ped dvancti msci, elmi rd. Ale nedlm si nejmen iluze o jeho schopnosti vst velkou operaci v poli; nic o tom nev; nen siln velitel a nen schopen init pevn a jasn rozhodnut o tom, co chce. Ve utenosti nikdo nikdy nev, co doopravdy chce, a jeho vlastn tb nejmn ze v ech; on to vl n asi nev sm." Alexanderovo voln a nekoordinovan velen v Tunisku, Siclii a Itlii Mont dr dilo a nakonec podn rozhoilo. Alexander - skvl, roztomil a chladnokrevn - v Chu och ideln vzor vojka, by podle Montyho v zpadn Evrop zpsobil katastrofu. Bhal mu m ch pi pedstav, jak Eisenhower, Bradley a Alexander vedou spolen boj na v ech frontch a eodvratn si koleduj o stejnou por ku jako v Ardench... Nmeck ofenzva beztak odsunula k c vlky o dal msce. S Eisenhowerem a Alexanderem u kormidla by se vlka znovu prodlou ila jak dokazovaly pklady z Tuniska a Itlie. Montymu pipadalo sm n, e by ho ml vystdat tak neschopn generl jako Alexander. Krom e , e agituje o velen nad v emi pozemnmi silami v severozpadn Evrop - jde mu jen o to, u tyi msce, aby der k dobyt Por vedl jedin velitel: lovk, kter bude nenavn pr zajistil t operaci spch. Av ak Marshallv telegram s kategorickm po adavkem, aby Eisenhow r v otzce velen neustupoval, nenechval nikoho na pochybch, e Monty nem anci.

Prv bezohledn lpn na vlastnch zsadch z nj udlalo nejlep ho polnho velitele Spojen e. Tato bezohlednost toti pramenila z hlubokho vojenskho realismu. Mnohokrt, kdy bitv a neprobhala podle pvodnho plnu, dokzal taktickou nevhodu zmnit ve vhodu zmnou bitev hmatu. Tato taktick pru nost mu umo nila dr et se ir strategie, dky n dokzal udr et o konce. V dopise Eisenhowerovi se pokusil "bouchnout do stolu", nadiktovat nov s trategick cl Spojenc a zpsob, kterm ho mlo bt dosa eno: jeho pln. Bylo v ak jasn, e tvajc situaci - a e mu za rozpoutn krize vrchnho velen Spojenc nikdo nepodkuje. "Co mm dlat, Freddie?" ptal se nyn. De Guingand vythl z kapsy poln uniformy kus papru - koncept omluvnho dopisu Eisenhow erovi. Bylo to zejm jedin e en a Montymu slou ke cti, e v t chvli uml spolknout sv ddit se. Ped esti dny ve sv pracovn pon il Bradleyho; ped temi dny se v Hasseltu ve live, ste enm po zuby ozbrojenmi vojky, pustil do Eisenhowera; nyn do lo na nj. "Mil IKEU," zaal.

Mluvil jsem s Freddiem a chpu, e je toho mnoho, co Vs v tchto t kch dnech trp. Sdlil svj oteven nzor, proto e jsem ctil, e tomu tak je. Jsem si jist, e existuje ada fakt er sahaj mnohem dl, ne si uvdomuji. A bude Va e rozhodnut jakkoli, m ete se stoproce nout, e je splnm, a vm, e BRAD uin tot . Jsem zdrcen pedstavou, e Vs mj dopis snad a musm Vs po dat, abyste ho roztrhal. V velmi oddan podzen

MONTY

Telegram byl zakdovn v 15.55. To nebylo v echno. Kdy Hodges dorazil toho veera s konenmi plny na ofenzvu Prvn armdy ty naasovn o tyiadvacet hodin usp il. "Po konzultaci s HODGESEM posouvm tok 7. sboru UFFALIZE o jeden den kupedu, tak e bude zahjen 3. ledna za svitu", piem 30. sbor pevez spojeneckou frontu a na vchod u Hottonu 2. ledna, telegrafoval Monty Eisenhowerovi. De Guingand se vrtil do Bruselu, kam narychlo svolal schzku s britskmi vlenmi zpravod aji. V Normandii Monty vybojoval nejlep zpadn ofenzvn bitvu Spojenc ve 2. svtov vlce; v nejlep defenzvn. Av ak z pozice "spasitele" Spojenc, kter si mohl dovolit bouchat pst tolu, byl zhy zase to, co pedtm: britsk v evd v pev n americkm rybnce. Bradley je zklamn

Paradoxem Eisenhowerovy pohr ky, e Montyho nahrad jinm velitelem, bylo, e vlastn opusti my lenku americkho postupu na Frankfurt a konen se smil s Montyho po adavkem, aby se Sp jenci po skonen bitvy v Ardench soustedili na dobyt Por. Dokonce u na Silvestra odpo , kdy se de Guingand vracel do Zonhovenu, Eisenhower vydval nov rozkazy. Devt americk armda mla zstat u 21. skupiny armd pod Montyho velenm. "Hlavn npor" se t "na sever od Por", zatmco v echny sly na jih od Mosely mly zstat v "psn defenzv ml pesunout na sever od Mosely pod Bradleyho; Patton a Hodges si pak mli zat probojovv at cestu kolem ji n strany Por na linii Prm-Bonn, zatmco Montyho 21. skupina armd nejp vyist zpadn beh Rna (operace Veritable a Grenade), nae pekro eku a obloukem dora tranu Por. Za tm elem dostal Bradley rozkaz pesthovat sv velitelstv na sever, bl ymu, tak e "od tto chvle koordinace ka d podrobnosti nebo nouzov situace na rozhran arm seskupen na severu bude v rukou velitel obou tchto skupin, pi em rozhodovac pravomoc ude mt velc dstojnk 21. skupiny armd." S vjimkou velen obma stranm obchvatu, severn bylo prv to, o Monty od loskho podzimu dal - a Monty byl nad en. "M ete se na mne i o, emu budu velet, stoprocentn spolehnout, e va e plny splnme," telegrafoval Monty v od pov - u pedtm Eisenhowera v novoronm pn "ujistil o m osobn oddanosti a loajalit, v ech, kte jsou pod mm velenm. Pjdeme za Vmi kamkoli." Kdy tedy Monty Eisenhowera zapl l takovou vlnou omluv a slib loajality, mohl Eisenhower Marshalla ujistit, e si ne mus dlat starosti. "Nemuste se obvat, e zva uji zzen funkce svho zstupce u pozemnc egrafoval. Montymu zase podkoval "za velmi krsn telegram [omluvn]... Velmi oceuji chpa v postoj, kter projevujete". Byl mimo jin vdn i za to, e Monty "zjistil, e je mo n u peskupovac pohyby" k toku na jih k Houffalize.

Generl Bradley byl ov em pot en mn. "Kdy mne generl Eisenhower informoval, e ponechv mdu pod velitelem 21. skupiny armd, protestoval jsem a prohlsil, e kdyby nic jinho, v e chny americk jednotky by se mly vrtit k Dvanct skupin armd, i kdyby jen na pr dn," n Bradley v memorandu o nkolik tdn pozdji. "Podle mho mnn by se nenavrcen v ech amer otek pod velen Dvanct skupiny armd mohlo vykldat jako nedvra v americk velen." Poni ujc rozhovor na Bo hod v Zonhovenu; nevrcen Devt armdy pod jeho velen; rozkaz, Lucemburku pesthoval na sever, bl k Montymu; rozhodnut pijmout Montyho pln; a direkti a udlujc Montymu "rozhodovac pravomoc" pi koordinaci ofenzvy do Por - to byla jedna druhou a nedokzal je strvit Bradley ani jeho zdrcen tb. "SHAEF vydal novou direktivu ohledn sil na skupiny armd, a jak se nyn zd, mme se ang v bojch na severu, a budeme mt z krku Ardeny," napsal Bradleyho pobonk 2. ledna. "Vyjd l jsem nad tm jist pekvapen a rozarovn." Hansen nebyl sm - Bradley bez sebe zlost od a poln leti t v tain, aby osobn u Eisenhowera protestoval. Tanky s rozmno ovac schopnost

Bradley u njak as pipravoval plny jak na Pattonv der na jihovchod do Srska, tak na oblasti Eifelu u Kolna nad Rnem. Tyto plny byly nyn zbyten. Eisenhower piletl v C-47 pokusil se tu hokou pilulku osladit prohl enm, e Bradleyho "odhad situace prlomu byl je din sprvn. Jeho vlastn tb se v ak piklonil nejprve na jednu a potom zase na druhou str ". Bradley ov em nemohl bt zcela zpro tn viny, v dy prv kvli jeho chybnm dispozicm Ameri lkou por ku. A ne lo jen o to, e jeho paprov plny na velk vtzstv v dal m vvoji nev isenhower telegrafoval Marshallovi, e Bradley "postupuje od jihu jen pomalu a vel mi namhav", a dokonce i Bradley musel uznat, e "a dosud nedokzal prorazit dru, kterou bychom se tam rychle nahrnuli". Monty Eisenhowera 2. ledna varoval, e "taktick vtzst v uvnit pedmost si vy d del as a porn boje"; pesto Patton i Bradley usoudili, e tiskovou konferenci - Patton se dokonce 1. ledna 1945 ped reportry chvstal, e nezn " podobn [spch] ve vojensk historii" (pesun t diviz z jejich sektoru 22. prosince) a tv l, e "Nmcm to m eme natt kdekoli... Je mi jedno, kde bojujou. Najdeme je a vykopneme ji zuby". Obrana Bastogne je "stejn dle it jako bitva u Gettysburgu". Bradley uspodal svo u tiskovou konferenci o ti dny pozdji - v t chvli si v ak u zaal uvdomovat, e "na e o pi uzavrn prlomu budou zejm zdlouhav," proto e Pattonovy divize se pomalu vyerpvaly ozsah americkch ztrt pestval bt tajemstvm. Patton Bradleyho nakl, e mu nedovolil zat erickho pedmost. Pattonova bombastick rtorika v ak nemohla zakrt, e Tet americkou ar j spory, nedorozumn a nekompetentnost - jak dokazoval nepublikovan denk veden pro nel Pattonova tbu, generla "Hapa" Gaye. Generl Middleton, ktermu Patton nadil vst hlavn der ofenzvy 8. americkho sboru na se d Bastogne, ml ka dopdn pramalou vru v spch. V ptek 29. prosince prosil, "aby ho velit armdy [Patton] pijel nav tvit. Generl Gay mu oznmil, e armdn velitel onemocnl a nen absolvovat del cestu. Middleton pot po dal o dovolen zamit svj tok doleva [od Bastog ledem k nvalu ve mst]. Generl Gay mu nato ocitoval slova armdnho velitele, kter pr se a star o to, jak generl Middleton tok povede, ale provst ho a dobt urenho cle e mus ddleton nazt zahjil tok - kter podle pedstav Eisenhowera, Pattona a Bradleyho ml bt souasn s podobn nepipravenm tokem na Montyho severnm boku - Gay napsal:

Historie mo n uk e, e zahjen toku na tuto linii bylo nezbytn, ale momentln se ukazuj rost neporozumn danmu problmu ze strany velcho generla 8. sboru.

Middletonv tok selhal. Bombardry americk Osm vzdu n armdy bombardovaly svou vlastn 4. ou a 4. p divizi, zatmco americk protivzdu n dlostelectvo sestelovalo americk stha y pke odsoudil neschopnost nezku ench americkch diviz a nedostatek agresivity u generl iddletona. Middleton dostal rozkaz dobt Montyho cl Houffalize, zatmco 3. americk sbo r "zabil nebo zajal njakch 8000 Nmc", kte byli dajn zaskoeni v pedmost jihozpadn tak to alespo tvrdil Patton. Ve skutenosti se v ak Middleton stal terem toku nmeckch j dnotek a 17. americk vzdu n vsadkov divize nedokzala zatoit vbec, proto e americk lo estaila vas pistavit nkladn auta. Middleton se zaal opevovat proti nmeckmu protitoku a hodlal zaujmout obrann postaven, le Patton mu to zakzal:

Velitel armdy tuto dost zamtl a nadil, aby 8. sbor zahjil svj tok rno 4. ledna. Za dva roky se tato eknme "seance" opakovala nkolikrt a v dy a poka d ml armdn velitel p Vytrvale zastv nzor, e jakmile se tok zahj, m se v nm pokraovat; e na m hlavnm c ou armdu, a toho doshnem daleko sp toenm ne vykvnm, a zato oni. Zde je jasn vidt rozdl mezi Montyho a Pattonovm chpnm modernho veden vlky proti u, fanatickmu a dokonale vyzbrojenmu nepteli s vynikajcm velenm: Monty vtal ple ckmu toku ve stylu Alam Halfy, zatmco Patton defenzvu pmo nenvidl. Kdy Bradley toho veera s velitelem Tet armdy veeel, v echny jeho rozkazy schvlil. toho byl nazt vyhlazen cel jeden pluk 17. vzdu n vsadkov divize, jak jeho velitel ika tdnech svil americkmu vlenmu historikovi:

dob ito

V d po

Kdy jsme dorazili do NEUFCHATEAU, bylo na e uren zmnno a dostali jsme rozkaz odjet o 9 mil [14,5 km] dl a je t jednou ulehit 11. [obrnn divizi]. Tato divize se mezitm pesunu a podailo se j nalomit linii, ale boje byly velmi t k a 11. nakonec do neptelsk linie ronikla. Velen dosplo k nzoru, e za tto situace m e pomoci pchota. Zahjili jsme pohyb 2. ledna. 3. ledna nm nadili v noci podpoit 11. a nazt za svitu z To jsme v ak nemohli provst, proto e jsme tam nedorazili vas. Stle jsme mli problmy s n dnmi auty. Kdy se rozednilo, bylo na linii pouze 50 procent 17. divize. kol - podpoi t a vzpt zatoit - byl pro novou divizi velmi nron. Shora nm ale tvrdili, e ped nm ic nen. Kdy km shora, myslm tm, e Tet armda pedkldala 8. sboru tento svj nzor. Nedvno Patton ped novini hlsal, e chce "pochytat co nejvc Nmc, ale e [neptel] ust se holedbal, e "pokud nmeck tanky nemaj rozmno ovac schopnost", Nmcm jich "zbv po e . Jen e novci ze 17. vsadkov zjistili 4. ledna 1945 nco docela jinho. Kdy v mrazu vyrazi na zte s bodky, "odvedli zatracen dobrou prci" pi vyi tn lesa u Flamizoulle, jak uved ich divizn velitel. Pak ale na silnici Saint-Hubert-Bastogne narazili na nmeck tank y. Tot se pihodilo v Maude. V mlze nebylo mo no pou t dlostelectvo a vojci byli v nko dinch zase tam, odkud vyrazili. Kdy se 87. americk divize pokusila zatoit a proniknout k oble enm para utistm, zatoil na ni, tak e se jej zmr nezdail. Nmci sice nemli tanky s rozmno ovac schopnost, ale je do Arden z vchodn fronty, proto e Stalin nezahjil ofenzvu. Kdy 5. ledna 1945 Gay ko nen zajel za Middletonem, zjistil, e je nesmysl pokraovat v toku za ka dou cenu:

Velc generl 8. sboru byl velmi deprimovan a pesvden, e toit u nem e; rovn si ne eptelsk toky. Generl Gay si uvdomil, e toit v takovm rozpolo en by mlo za nslede ou akci, kter by nejsp stejn selhala, a proto mu ekl, e pebr odpovdnost za odvoln to datu.

Pattonem halasn vytrubovan ofenzva 8. sboru, na kterou Eisenhower tolik spolhal, byl a zru ena. Montyho to nepekvapilo - v nonm telegramu z 1. ledna dokonce Brookea varov al, aby ani od tok na severu neekal pli mnoho:. "nemyslm si, e se od tohoto [Collinso daj oekvat zzran vsledky, je v ak jist, e poslou ke zmrnn tlaku na ji n front P tho dne, v pedveer Collinsova toku, to je t rozvedl, proto e se doslechl, e Brooke ll maj v plnu nv tvu na Eisenhowerov velitelstv. Sm u Brookea o boulivm stetu kvl ho vsledku informoval ("Hodlm se z toho sporu sthnout. Je mi jasn, e jsme doshli v eho, o jsme usilovali, a e vc nedostaneme.") pak pedlo il svj profesionln vojensk nzor na jc operace v Ardench. Pod jednm velitelem

"Je mi postupn stle vce jasn, e postrdme dostatenou slu, abychom Nmce vytlaili z o o n pronikli, a doshli toho, emu IKE k 'taktick vtzstv v pedmost'", zaal Monty. pevahu. Americk divize jsou bu slab, nebo nezku en a na jihu je vt inou nasazovali do kc a na irok front, tak jak dochzely... V eobecn postoj SHAEF a americkho vrchnho velen je nadmru optimistick. Panuje v eobecn e Prvn a Tet armda si co nevidt podaj ruce a hned potom budou Nmci zatlaeni zpt. M t, e tento optimismus nesdlm. V oblasti prlomu pedvdm dlouh, t k a trpk boje a poc erian maj dostaten zlohy, aby v nich mohli del dobu pokraovat. Svj nzor jsem SHAEF Aby pomohl Bradleymu a dokzal, e je ochoten s Eisenhowerem spolupracovat, pistoupil

na usp en Collinsova toku - ale iluze si nedlal. Jak hned na zatku bitvy Eisenhowerovi telegrafoval, pouze pi bezohlednm sta en nadmru irok fronty ji n od Mosely mohli Spoje oufat, e shrom d dostatek rezerv, kterch bude nezbytn teba, jestli e si opravdu pej v fenzv zvtzit. Eisenhower prohlsil, e to udl - ale krom stnch direktiv lenm tbu nedlo tm nic. "Sdluji Vm tyto sv nzory, ne pojedete nav tvit IKEA," dodal Monty ke ro Brookea 2. ledna. "Napadlo mne, jestli byste nemohl diskrtn vysondovat, jak je s ituace ve svtle toho, co jsem uvedl v e, ne se dostanete ke mn, a pokud mo no zjistit fo rmu? V hloubi du e jsem stle pesvden, e asi bude nezbytn to sta en na jihu provst a p na mnohem krat linii, jeliko by to poskytlo potebn jednotky na likvidaci prlomu. Tohl e jsem IKEOVI na schzce ve vlaku 28. pros. ekl, ale od t doby to tma na petes nepi lo, k e nemm tu en, jak velik sly mohou Amerian poskytnout." V nonm situanm hl en na ministerstvo vlky ze 2. ledna Monty oznamoval, e Nmci zejm ncov a SS divize do zlohy, co naznauje, e neptel neustupuje, jak usuzoval Patton, al dl "udr et v echno, co zskal, dokud nebude vytlaen". Collins sice svm tokem m e zpotk nat spch, nutn se v ak octne clem mohutnch protitok "diviz SS, kter jsou v zloze se UFFALIZE". Monty ml pravdu. U veer prvnho dne Collinsova toku se jeho pedpov vyplnila a 30. sbor oto dostal rozkaz postoupit na Collinsv bok. 4. ledna 1945 byla snhov pokrvka "metr hlubok, nikde nele elo mn ne patnct centimetr a viditelnost na front byla tm nulov pozdji vylil, jak tvrd byl boj proti divizm SS: "Za tchto podmnek byl postup proti ost divizm SS pomal a draze vykoupen, pedev m na front 2. americk obrnn divize, a tehdy oprv a jedinkrt musel vyvinout ntlak na mho dobrho ptele a vynikajcho bojovnka, Ern rmona, aby udr el svou divizi 'Peklo na kolech' v pohybu. Dokonce i v 30. britskm s boru, kter chtl Monty udr et stj co stj erstv pro operaci Veritable dle na severu, zav zmatek, kdy se sna il prodrat levm kdlem po bok Collinsova deru na Houffalize a jak 29. obrnn, tak 6. vzdu n vsadkov divize se dostaly do urputnch boj s 2. pancovou diviz Monty, zklaman, ale odhodlan Collinsv energick der podpoit, proto nadil 53. britsk d , pilhajc ke Collinsovu pravmu kdlu "zapojit se do boj, dokud nebude vyerpna; pot thnu a nahradm 51. [skotskou] div., m udr me tempo na pravm boku 7. americkho sboru" ak se v ak netajil tm, e ped sebou maj je t hodn t kch boj. "Podle dne nho prbhu mentln nemaj v myslu ustoupit z kterkoli sti svho pedmost, a jestli se k tomu nkdy e jen rozhodnou, bude nejsp zle et na tom, jakho pokroku se nm v tyto dny poda na seve doshnout," telegrafoval 5. ledna. Dokonce i Eisenhowerv tb uznval, e Nmci "bojuj fanaticky" - ale pitali to "prohl e CE, e bude po adovna bezpodmnen kapitulace. B[edell] S[mith] soudil, e elem prezident rohl en bylo pimt IDY, aby mu v nadchzejcch volbch dali hlas, ale nechpal, pro se i ministersk pedseda". Mdl reakce SHAEF na fanatick boj Nmc odr ela hloubku jeho zklamn. Koncem prosince 1944 ldl pocit, e rychl a energick protitok na nmeck pedmost ze severu a z jihu dok e Sp navrtit iniciativu. Kdy v ak hou evnatost nmeckho odporu i nebezpe, e neptel zato ji n front, narstaly, Eisenhowera i jeho tb ztrta iniciativy pivdla k lenstv. "Mu iniciativy," vyhla oval nelnk Eisenhowerova tbu a Eisenhower mu pizvukoval: "Musme ini tivu zskat rychle." Rychlost v ak nebylo zbo , kter mohl SHAEF zzran vythnout z klobouku. V tto situaci se Eisenhower, pln zkosti nad tm, jak si Devers na jihu vede, vrtil k dohod, kterou uzavel s Montym 28. prosince v Hasseltu o tom, e jeden velitele pevezm e cel severn sektor a koordinovanmi ofenzvnmi operacemi iniciativu Spojencm vyboxuje. "Mysl, e je nezbytn, aby operace, kter budou nsledovat" po vyi tn pedmost v Ardenc ntrolou jeden lovk. Doslova ekl: 'V t dob vznikne jist obdob obluzen, kdy bude jedno, o bude velet, hlavn kdy to bude jeden lovk,'" citoval Robb nzor nejvy ho velitele z 8. dna 1944. Na okam ik se zdlo, e by tm lovkem mohl bt poln mar l Bernard Montgomery. Ale kvli M skov konferenci ne nadlouho. Churchillova nv tva

5. ledna se na Montyho velitelstv objevil ministersk pedseda Winston Churchill; pice stoval Eisenhowerovm vlakem, proto e poas zase jednou ltn znemo ovalo. Po pjezdu na stanici Kermpt u Zonhovenu Churchill u asl nad zmnou v Montyho postoji vi Eisenhowerovi. Je t ped nkolika dny Monty v telegramech s rozko rozmazval americk "roz

mk". Nyn, po stetu, byl Monty jako vymnn. Ped asem poslal svho americkho pobonka na do Amesbury, aby si odpoinul a aby ho u etil vtpk na americkou adresu, kterch na tak tickm velitelstv nutn poletovalo vc ne dost. "Jste velice laskav, e jste si ho u Vs t dlouho nechala," dkoval pan Reynoldsov. "Je to v n slu n chlapk a nem to mezi mmi d y snadn - jeliko je tu jedin Amerian... Obas vyslechne posm ky o americkch nhledech n kter ho urit trp." K Churchillovu pekvapen Monty nyn prohlsil, e celm srdcem stoj pi Eisenhowerovi, i p n debakl v Ardench. Obzvl ho dojalo, e mu Eisenhower okam it poslal novou C-47, kdy je vlastn byla zniena pi brilantnm "jitnm nletu", kter Luftwaffe na Nov rok podnikla na sk poln leti t v Bruselu a Saint-Trond; Monty zase nadil, aby Hodgesova Prvn armda dos a k deru na Houffalize 200 britskch tank. Ti a pl britskch diviz nyn bojovalo bok po u s americkmi jednotkami v pedmost. Pouen z toho bylo jasn: i pes rozdly v taktick s gii je nejvt sla Spojenc v jejich jednot. Toho veera Churchill pipravil telegram Rooseveltovi, kde vyjdil "naprostou dvru vldy J ho Velienstva v generla Eisenhowera... On a Montgomery jsou si velmi blzc a rovn Bradl ey a Patton a byla by katastrofa rozbt toto spojen, kdy v roce 1944 pineslo vsledky, kter pedilo i ty nejsmlej vojensk vize. Montgomery mi dnes ekl, e ten [nmeck] prl elmi zva n dsledky pro celou frontu, kdyby nebylo solidarity anglo-americk armdy." To nebyla jen churchillovsk rtorika. Monty mu povdl o statenosti americkch vojk odz potku nmeckho postupu i o tom, jak Collins na nejzaz m konci pedmost ztrestal 2. panc ivizi. To Churchill rovn Rooseveltovi opakoval spolu se dost o posily pro americkou pc hotu - "Nenalezl jsem jedinou znmku neshody mezi britskm a americkm velitelstvm; av ak , pane prezidente, je tady jeden zva n problm: abychom mohli celou vc dt do pohybu, pot bujeme dal bojov jednotky." Je t k vdt s jistotou, zda se Monty ctil kvli tomu, jak nedvno Eisenhowera shazoval, p inile nebo ne. V nitru toho bezohlednho profesionlnho taktika bilo pekvapiv citliv srd ce. Kdy se od Churchilla dovdl, jak pot e m Eisenhower s de Gaullem [de Gaulle Eisenhow ra donutil zru it plny na stup na ji n front do Vogz a piml ho, aby msto toho pomohl zm brnit trasburk, m skonily ve ker nadje na zskn potebnch zloh na "plnokrevno iofenzvu v Ardench]. Montyho zachvtila tm dtinsk touha napravit vlastn patn chovn hurchilla dal, aby pomohl zvrtit souasnou kampa britskho tisku, kter vyjadovala pochy sti o Eisenhowerov schopnosti velet spojeneckm armdm na evropskm kontinent; a v nvalu hnan horlivosti se dokonce nabdl, e si s novini promluv. Churchill - akoli by byl ml s ohledem na deliktnost situace promluvit s novini sm - so uhlasil. A tak nazt, 6. ledna, zatmco jeho anglo-americk sly pokraovaly v severn ofenzv v Ar e stra livm bahn a ledov vachtanici" i ve snhu, pipravoval Monty tiskovou konferenci, k er mla pivodit jeho zkzu. Tiskov konference Akoli Bradley pozdji tvrdil, e "Montgomery svou [tiskovou] konferenci neprobral s E isenhowerem", nebyla to pravda. V tajnm telegramu Churchillovi 6. ledna 1945 Monty probral zle itost tiskov konferenc e, kterou s nm pedem prodiskutoval, a hlsil:

Ve svm ztej m rozhovoru s britskmi a americkmi novini bych se rd zabval tmito body

1. Prbhem bitvy, kter nsledovala po nmeckm toku na Prvn americkou armdu, a budu obez ych neohrozil bezpenost.

2. Vysvtlm, jak jsme Nmce nejdv zastavili; pak vyprovodili; a jak je te postupn "odepi ujeme".

3. Uk u, jak se cel spojeneck tm semkl a nrodnostn vahy byly hozeny pes palubu; tmov hrnila situaci, kter nebyla zrovna dobr.

4. Budu volat po siln spojeneck solidarit. Nikdo nesm udlat nic, co by naru ilo ducha s pojeneck sounle itosti; prv tmov prce pomh peklenout nejt asy; tmov prce po vyhrvaj vlku. Ka d, kdo by chtl rozbt ducha tmov sounle itosti, pracuje pro neptel

Zdraznm velk ptelstv mezi mnou a IKEM a povm jim, e j sm mm americk prkaz toto n en jako pslu nk Armdy Spojench stt a moje otisky prst jsou zaregistrovny na Minister y ve Washingtonu.

Churchill telegrafoval v odpov: "To, co navrhujete, bude nedoceniteln. J nehodlm v ro zhlase je t nkolik dn vystoupit, dokud americk prezident nepednese svou zprvu Kongresu. Velice Vm dkuji." Prvn zprvy o Montyho tiskov konferenci, kter se konala 7. ledna 1945, byly dobr - obz vl americk noviny citovaly velkomyslnou chvlu bojovho vkonu americkch jednotek v ped Tit reporti si ped asem vyslechli Pattonovu e k tisku, pot i Bradleyho a 5. ledna k romluvil Bedell Smith na SHAEF. Montyho dlouh, pipraven prohl en, kter shrnovalo udlos vedouc k tomu, jak pevzal velen nad Prvn a Devtou americkou armdou i nad dal bitvou, o vojck, stzliv a daleko mn bombastick ne Pattonovo. "Vysvtlil mnoh z toho, co dos v tmch a co se tkalo velkho konfliktu v Ardench; sdlil, e prolomen linie je u drobet povna a stabilizovna a konen se obrtila k ofenzvn akci," komentoval obdivn vodnk Ne Times a dodval: "Americkmu vojku se nikdy nedostalo krsnj pocty, ne t, kterou mu upr bitvy vyslovil poln mar l Montgomery." Kdy pak 8. ledna dorazila k Churchillovi zprva, e se generla Bradleyho Montyho slova dotkla, nemohl to pochopit. Co vlastn Monty ekl, e to Bradleyho tak popudilo? Krize ve spojeneckch vztazch

Bylo asi nevyhnuteln, aby se Bradley urazil. Eisenhower navzdory pohrom v Ardench dl dlal svou prci. Bradley ne - a proto se ho novinov lnky, kdy byla tiskov omezen zru nutn musely dotknout. Jak lil Bradleyho pobonk, krizi zahjil u dva dny pedtm, ne Mo mluvil k tisku, Bedell Smith v oficilnm stanovisku SHAEF. "Oznmen SHAEF z 5. ledna, e operan kontrola nad Prvn a Devtou americkou armdou pe la . skupinu armd polnho mar la Montgomeryho, urychlilo krizi v na ich spojeneckch vztazch, napsal Hansen nabubele. "Ve stanovisku se pravilo, e velen nad tmito armdami pe lo z B adleyho na Montyho, proto e mezi na imi velitelstvmi a Hodgesem bylo peru eno spojen. Z t oho dvodu bylo nutn uinit uveden opaten. Dsledkem v ak byl hurnsk jsot britskho ti tou zprvou lel nad enm a oslavoval je jako roz en Montgomeryho velen." Nedvn tiskov konference Pattona a Bradleyho navodily dojem, e Bradley Prvn a Devt arm sud vel - a jak napsal Hansen, dokonce i "protiamerick Daily Mail otiskl fotografi e von Rundstedta a Bradleyho a nazval je soupei v tto velk bitv". Teprve kdy Bedell Smith pednesl stanovisko SHAEF, zjistil tisk, e nikoli Bradley, nb r Montgomery vel u od 20. prosince v em jednotkm v hlavn bitv v Ardench. "Hodgesova Pr rmda nyn ztratila svou identitu a jako velitel se vynoil Monty," lamentoval Hansen. "Ve v ech zprvch pro tisk se o tchto jednotkch mluv jako o 'Montyho jednotkch' nesmysl ou hatmatilkou, kter dokazuje, jak otrocky je britsk tisk oddn svmu hrdinovi. Dsledky jsou ov em daleko hlub ," pokraoval Hansen. "Monty je symbol britskho sil na z ront. Jako takovho ho britsk tisk i kvazi-oficiln BBC a London Times vid... Je symbole m spchu, vysoce pehnanho a pokivenho obrazu britskho sil na na front." Za tm v m major Hansen tu il "populistick britsk ta en za jmenovn Montyho Eisenhowerov m v poli, m by zskal nejvy velen nad v emi pozemnmi silami, proto e Ike v echen svj ice. Smysl tchto dost je jasn. K nmeckmu prlomu by nedo lo, kdyby ml velen Monty, p u zabrnil." To byla pravda. Ale tady se to nezastavilo, st ovali si Hansen, proto e "souasn podtext v ech novinovch lnk je, e nmeck tok se zdail kvli nedbalosti americkho velitele " Dokonce i americk noviny Stars and Stripes, Hvzdy a Pruhy, nasypaly sl do Bradleyho ran, kdy 6. ledna "oznaily [americk] jednotky jako Montyho," psal rozzuen Hansen. "N avc v lnku spchaly hanebn hch, kdy spekulovaly o Montyho velen a... napsaly 'pedpok radley nadle vel 12. skupin armd, ale ta se nyn skld jen z Tet armdy.' V echny to r radley ekl, e mu Patton ekl, e si mysl, e Hvzdy a Pruhy svou vydavatelskou politikou a uvolovnm informac prodlou ily na im jednotkm vlku o est msc." Bradleyho utrpen bylo jasn v em kolem nj - dvno pedtm, ne k tisku promluvil Monty. "A stanu velitelem [americkho] boji t," vyhro oval zlovstn Bradley, "Hvzdy a Pruhy projdou elkou reorganizac." Za tchto okolnost bylo ov em jasn, e a Monty ekne 7. ledna na tiskov konferenci cokoli

radleyho krvcejc rnu je t rozdrs - a pesn to se tak stalo. Boue odporu

I kdyby Churchill a Montgomery na Bradleyho utrpen zapomnli, Montyho tb si ho byl do be vdom. Nelnk Montyho zpravodajsk slu by, brigdn generl Williams, pozdji vzpomnal projev k tisku 7. ledna:

Smysl textu byl ne kodn, ale proveden zdrcujc. Mla to bt pocta americkm jednotkm; ale tak Monty zam lel. Churchill to schvlil. Kdy jsem to v ak etl, pokusil jsem se ho do to ho odradit, proto e mi to pipadalo - samozejm e tam skldal poklonu americkm vojkm ata jen e to vyznlo, jako by on Ameriany zachrnil - "samozejm e byli ohromn staten" a t tak podobn - ale pou il tam tu ohavnou frzi "velmi zajmav bitvika", nebo nco v tom smy lu. Myslm, e Chester Wilmot na t tiskov konferenci byl. Alan Moorehead tam byl urit, proto si pamatuji, e po skonen ekl: "Proboha, pro jste ho nezastavil?" a j odpovdl: "Hele nemohl." A on na to: Bylo to tak hnusn." Monty ml na sob nov para utistick baret se dvm odznaky a povdal nco jako 'Co kte m nov epici - a z celho toho pedvdn jsem byl

V u tak napjatm ovzdu mezi Montym a Bradleym byla tiskov konference posledn kapkou. "B ritsk prezentace Montgomeryho velen, " protestoval v denku Hansen, kterho lnky v brits kch novinch dohnly mlem k nepetnosti - "jestli schvln nebo ne tvrdila, e poln mar pev n britsk sly, aby v zoufalm boji o posledn zkop vyt ily z chaosu americkho vel o dobrho a zastavily mocnou ofenzvu na Antverpy a Pa ." "Boue odporu", kterou vyvolalo u vyhl en SHAEF z 5. ledna, se nyn zmnila v uragn. Kdy ley vidl, jak se morlka jeho tbu hrout, byl po prvu zdrcen. Eisenhower jako nejvy ve Spojenc nem e prosazovat ist americk zjmy. Bude je tedy muset prosadit Bradley. "Nalh jsme na generla, aby pamatoval na to, e Spojen stty nemaj na zpadn front svho mluv al nepokryt Hansen v denku. "Montgomery m e mluvit jako Angln, kde to Eisenhower mus mlu it jako velitel Spojenc... Jeliko je Eisenhower pece jen slu ebn nejstar Amerian na to boji ti, Bradley neustle a opakovan tvrdil, e nem e mluvit za americk velen a mnohokr odmtl. Tato krize ns v ak nut pijmout zmnu taktiky a je nyn zcela nezbytn, aby njak americk hledisko koordinovanho sil na 12. skupiny armd na na front. Generl to ochotn pipustil," psal Hansen. "Nalhali jsme, aby vydal zprvu pro tisk, kte r pesn pop e, jak ke zmn velen do lo a oprav v echny nepesnosti, kter se objevily v ech a ve vysln BBC." Aby etili city Toma Biglanda, vyexpedovali ho na as z velitelstv 2. skupiny. Hansen a Ingersoll pak celou noc 8. ledna prosedli nad novm, zcela nea utorizovanm prohl enm, kter ml Bradley druh den pednst tisku. Bradley se zpotku zdrhal - "To nem u. Armda je mj ivot, Ingersolle," brnil se. "Pm AEF vydalo zkaz neposkytovat zprvy tisku] je pm rozkaz a j ho nem u poru it." Na Inger vo opakovan nalhn v ak nakonec souhlasil. "Povzte Chetovi [Hansen], a se na ztra svol - a do Pa e ani slovo." Cena za Ardeny

Zprva o Bradleyho neschvlenm, nevybravm a protimontyovsky zamenm vystoupen ped tisk ychle donesla za La Manche, kde ji pijali s nedvrou, proto e prvn vsti ky z americkch se o Montyho projevu vyjadovaly velmi pzniv. Churchill bezodkladn nalil olej na rozb ouen vody tm, e poslal zvl tn gratulaci Bradleymu k jeho velkolepmu vkonu v Ardench, ent Roosevelt ho vyznamenal Bronzovou hvzdou a Eisenhower doporuil (bez spchu) Bradl eyho pov en na tyhvzdikovho generla, aby ho ut il. Kdy Monty od svho stynho dst radley ura en, okam it mu poslal osobn gratulaci k Bronzov hvzd. Bylo v ak pli pozd. Bez ohledu na medaile a gratulace Bradley, postrkovn svm zahanbenm rozzuenm tbem, uinil historick rozhodnut, pekonal vrozenou plachost a zatroubil na am ckou trumpetu, jak nejsilnji uml. Od tto chvle ho bude na ka dm kroku doprovzet houf fo ograf a dobe patnct novin, kte se stanou soust jeho tbu. Montyho zsluhou Nmci nedokzali uskutenit svj sml zmr a nedobyli Maasu a Antverpy. I piinnm se v ak mezi tbem 12. skupiny a 21. skupinou armd vytvoila propast, kter zni co Monty na tiskov konferenci tolik propagoval - anglo- americkou solidaritu. Tato skutenost byla vedle tm 100 tisc padlch americkch vojk nejtragitj cenou za

st patnct B H K B E R L N U Monty, Eisenhower a Bradley 25. bezna 1945 v Rheinbergu debatuj o Montyho plnu postupu k Labi - a na Berln. IMPERIAL WAR MUSEUM Tragdie

V prbhu konenho ta en Spojenc v roce 1945 se budou znovu a znovu opakovat tahanice z ro u 1944. Ani nyn Eisenhower nebude vyvjet rozhodn velen v poli a velitel t armdnch se n budou svdt oddlen bitvy - asto mezi sebou a nezdka s hrozivmi dopady na ukonen v Kdy Monty prohrl boj o taktick velen v bitv o Por, zanal zvolna chpat, kolik zapla s Bradleym jednal jako s chudm pbuznm. Eisenhower mu sice plny na ta en do Por v led schvlil, prv tak v ak schvlil i Bradleyho nov plny akc v Ardench! Strategie souasn v ech frontch tu byla znovu cel zptky, teba e u jednou prokazateln selhala - ne proto e ejvy velen Spojenc skuten v takovou strategii vilo, ale proto e se Eisenhower nedok plny velitel svch armdnch seskupen rozhodnout. "Nesmrn lituji, e jsme ponaje 17. lednem ztratili v echnu pdu pod nohama, kterou se nm dailo zskat," st oval si Monty 24. ledna krli Jimu VI. "Do hry znovu vstupuj nedostate evdomosti, nerozhodnost a nrodn hrdost; dohodnut postup miz v dlce; na e strategick in ativa se nadle utp na tto front; ztrcme ple itost, kterou nm poskytla rusk ofenzv agdie." Chlcholen roztrpenho Bradleyho

Monty ov em za to mohl dvat vinu jen sm sob. 7. ledna v projevu k tisku vyn el hodnotu t ov prce. Popravd v ak, pokud velen neml sm, nekala mu tmov prce pranic. Kdy Monty letl do Londna post ovat si na to, jak Eisenhower vlku vede, ministersk pedseda mu otev kl, e by se ml podvat do zrcadla. Kvli jeho "naparovn" po Ardench amerit generlov p t svit velen svch jednotek anglickmu generlovi". Americkmi generly Churchill mn "Zatmco si ka d z ns bojuje svou vlastn vlku, my navc Brity podporujeme materiln vc aten, a na e zjmy by proto mly mt pednost," uvedl Bradley v lednovm memorandu, v nm aby mu Eisenhower vrtil Devtou armdu. Eisenhower odporoval, " e u tak dlouho bojuje s propagandou za pedn velen mar lu Montgomerymu, a ho to unavuje; pece jsme se v ichni li, e Devt armda zstane u 21. skupiny armd po dobu ofenzvy do Por, a prv tmto sk odailo umlet ivly, kter nalhaly, aby mar l Montgomery dostal v e." Eisenhowerova diplomacie mla alespo ten inek, e se Bradley nakonec s rozhodnutm ohledn Devt armdy smil, jeho roztrpen to v ak neuchlcholilo. "Bradley je zle ura en E. rozho chat 9. armdu Montymu," napsala pan Summersbyov ve Versailles. "Chpe logistiku[!] E. rozhodnut, ale skuten problm sah daleko spt[!] k prosinci a lednu, kdy Monty dostal t olik publicity v tisku." Od t chvle se Bradley rozhodl vidt v Montym jen Anglna ba cho po moci, nikoli profesion o taktickho velitele, kter se sna porazit Nmce. "Pi zva ovn Montgomeryho pln," nap vlce v dvrnm sdlen, "bylo nutno mt na pamti, jak dalece ty plny ovlivuj Montgomer Vt inou toti mly za cl pouze zv it jeho slvu." A tak se na potku roku 1945 znovu opakovala situace z podzimu 1944. Byl tu v ak jede n zva n rozdl. Po bitv v Normandii Eisenhowerova strategie oddlench tok na velmi iro oskytla Hitlerovi anci shrom dit sly k nejkoncentrovanj protiofenzv cel vlky. Monty tok ztupil, a kdy Rusov zahjili 12. ledna 1945 vlastn ofenzvu, nmeck ance na dal velkou mrou ztenily. Ohro en tedy nap t nepedstavoval nmeck protitok, nbr zbyten prodlu ovn vlky, z rty - a tak pravdpodobnost, e vlku nakonec nevyhraj zpadn Spojenci, nbr Sovti.

Ponechat Bradleyho v ofenzvn akci

Americk ztrty v Ardench se do t doby vy plhaly na tm stejn poet jako za celou bitvu ndii, ode dne D a do Pa e - a dosud v ak bez znmky spchu. Bradley nicmn v bojch pok l velen nad Hodgesovou Prvn armdou a odmtl pedat Devt armd generla Simpsona divize, mly pipojit k pekroen eky Roer, obchvatu nmeckch opevnn na severu a k pprav odr pekroen Rna - operace Veritable a Grenade. 22. ledna Monty na pokraji zoufalstv psal Brookeovi: "Z toho, co zatm vidm, se v ar densk bitv pokrauje z jedinho dvodu, aby Bradleyho mohli ponechat v ofenzvn akci". Brooke s nm souhlasil - a Nmci rovn . Zpravodajsk slu ba Spojenc hlsila, e Hitler pes pancovou armdu na vchodn frontu. "My sice v Ardench tome, ale Nmour sv jednotky napsala Eisenhowerova asistentka 30. ledna. "E. tvrd, e mu moc neubli ujeme." Na "bouliv" porad svolan na nsledujc den se Eisenhower a jeho tb dohadoval s generl leym a "na obou stranch padla prudk slova". Konen 1. nora zazvonil u Montyho telefon. Byl to generl Whiteley se zprvou, e po pedlo en zle itosti na rovni nelnk spojen nhower ukonit ofenzvu v Ardench a celou slu vrhnout na sever pod Montyho velenm. Brad ley mus neprodlen ukonit operace v Ardench a pesunout sv jednotky po bok Montymu k dob yt ivotn dle itch pehrad na ece Roer, m- li bt spolen s operac Veritable zahjena ce Grenade. Eisenhower pjil Bradleymu sv osobn letadlo, aby se mohl okam it vrtit na nov velitelst Namuru a co nejrychleji zat pracovat na novch plnech. Rozbsnn Bradley odletl ve 13.45 itvu o Ardeny prohrl nanovo. Vymazno z pamti

V rozhovorech s hodnosti a novini, kte pij dli na nv tvu, nyn Bradley a jeho dvo dou nap t v americkch spisech o 2. svtov vlce udvat tn. Bitvu v Normandii vyvedl z b ep uliky jen sml americk oportunismus, prohla ovali najednou. V Ardench Bradley pedvd ck zmry a vydal v echny potebn opravn rozkazy, aby nmeck npor k Mosele zastavil je t velen ujal Monty, citoval Hansen slova, kter jeho uctvan generl pednesl na veei:

Kdy generl vzpomnal na organizaci tbu za toku v Ardench, upamatoval se, e pro pesun se nepotalo s psanm rozkazem. V echno pr zle elo na pohybu vojk a materilu k Prvn a boj bylo obrovsk. Bradleyho rozhodnut nasadit vojska do boj neprodlen bylo patrn nejvt nejrychlej , jak v tto vlce uinil. Jakmile se ujistil o rozsahu nmeck ofenzvy, do pt nadil obrnnm divizm na jihu poslit lucemburskou frontu. Prv toto rychl rozhodnut z vvodstv a zrove 101. poskytlo obrnnou podporu, aby udr ela Bastogne. Generl Bradley p e to bylo jeho nejrychlej rozhodnut v ivot - a nhodou i jedno z nejkrititj ch.

Tm bylo vymazno z pamti, jak Bradley odmtal uvit mohutnosti nmeckho toku v Ardench lu s tm i jeho bezradnost na stran jedn, pehnan sebejistota na stran druh i peru en zi nm a jeho veliteli. Od tto chvle se draz veejnho oslavovn sousted na to, jak Ame ritsk rigidit oportunisticky vyu ili ple itosti, a mysln odvede pozornost od tvrd, ner ick, teba e pravdiv podoby spchu Spojenc v tto bitv: od pelivho plnovn, dkladn nezbytn poteby nenavn vle dovst do konce spojeneck pln proti profesionlnmu nmeckm i. Tento revidovan autoportrt byl politovnhodnou chybou, proto e Bradleyho prav ctnosti sp ovaly pedev m v klidn profesionalit, kterou osvdil ve velen 2. americkho sboru v Tu Siclii a pedev m v ele Prvn americk armdy a 12. armdnho seskupen v Normandii. Byl du vojk, inteligentn, teba e v jdru plach a zdr enliv. Nyn v ak, vykolejen dvma ne h, dovolil svmu tbu nejen smolit nov a nov, stle fantastitj zprvy pro tisk, nbr pust l i - tou byl napklad nejnovj pln Ralpha Ingersolla roz it povst, e Bradley aby v Ardench zatoili, proto e si umnil, e oderp ped ruskou ofenzvou nmeck zlohy ! A se takov postoj jevil sebeubo eji, odr el nejen hanbu ardensk bitvy, ale i ne astn fa nov spojeneck bitva v Porn v noru 1945 bude Bradleyho slovy "parda 21. skupiny armd". Za tto situace mohl spch operac Veritable a Grenade americk rny jen rozjitit - a pesn se tak stalo. spch na severu

Tn asnho jara ani vypu tn pehrady na Roeru nemohly Montyho dobrou nladu zkalit. Stejn ped Invaz si umnil nav tvit co nejvt poet svch velitel a vojk, ne odejdou do bit , v jakch podmnkch budou muset bojovat. "Dnes jsem nav tvil oblast VERITABLE. Tern je r ozmen, silnice a cesty se rozpadaj a postup po zahjen operace bude z toho dvodu zejm l, " varoval Brookea 6. nora, dva dny ped spu tnm cel akce. "Ztra se zajedu podvat na st GRENADE." Oblast Simpsonovy operace Grenade nebyla o nic lep . "eka Roer je velmi rozvodnn," hlsi l Brookeovi 7. nora. "Setkal jsem se se v emi veliteli sbor a diviz a pohovoil s nimi. V ech deset americkch diviz je nyn soustedno do oblasti 9. armdy, v ichni vojci jsou rm stavu a pipraveni k boji. Vydal jsem rozkaz zahjit GRENADE 10. nora." Ob Montyho obchvatn operace, Veritable a Grenade, kter probhaly po tyi kritick tdny v u a na potku bezna 1945, skonily triumfem. 1. bezna Monty vzru en telegrafoval Brookeov , e "neptel ztratil v tto oblasti kontrolu nad bitvou a jeho velen se zejm zhroutilo. ajali jsme statick jednotky zadnho voje, kter vbec netu , co se vlastn dje, a tak jsm li na celou obrnnou kolonu tank, jedoucch na zpad z NEUSS na MNCHEN GLADBACH, kterou zajet nesmrn udivilo. Nejsem s to udat skuten poetn stav dne nch zajatc, je v ak znan a divizm je v rychle pek ku. V echna velitelstv se sthuj kupedu a vzdlenosti jsou pli velk, aby mohlo bt spojen nejkrat m ase sm obrtm k nomdskmu ivotu v pvsech v poli." Poprv od operac v Normandii byly ti nejvt spojeneck armdy - kanadsk, britsk a ameri jeny k jedinmu taktickmu cli pod jedinm velitelem. Jako v Normandii vsledek vyvrtil v e hny pesimistick pedpovdi Bradleyho a Eisenhowerova tbu o nezdaru a slep ulice; bylo za ato 100 000 nmeckch vojk a Simpsonova Devt armda se za pt dn octla na Rnu - v domin tu se pak nmeck odpor na zpad od Rna zaal v ude hroutit, tak e Collinsv 7. americk sbo Simpsonov pravm kdle dokonce dokzal zskat za Rnem mal pedmost v Remagenu. Por bylo konen na dosah spojeneckho deru - tak e Eisenhower dokonce oznmil, e budouyho plny na pekroen Rna (operace Plunder, uren na 23. bezna) sp n, zam l Bradley espokojenho se svou pomocnou rol - pevelet a vrtit mu velen nad Prvn a Devtou americko armdou, kter budou postupovat bok po boku s Druhou britskou a Prvn kanadskou armdou k zavr en nmeckho ta en. Akoli tuto skutenost v ichni vojen t historikov do jednoho pominuli, prv ve chvli, kdy por ce nacistickho Nmecka vrcholilo, naskytla se posledn ance na stmelen anglo- americ h armd - a selhala jen proto, e se Monty jednodu e u nedokzal pimt pracovat po Bradleyh boku ani se vzdt pln na vyhrann velen v poli, kter ho, nepotme-li Arnhem, pivedlo kch vtzstv. Plunder

Podobn jako ped Invaz Monty svolal nejvy dstojnky svch t armd na 21. a 22. bezna strategickou situaci neptele a pedlo il hlavn rysy operace Plunder. Nmci, zaal Monty, udlali ti velk vojensk boty - v lt 1944 pipustili rozhodujc bitv od Seiny, pak zahjili vlastn ofenzvu v Ardench bez dostaten vzdu n podpory i zloh a n c se rozhodli "rozdat si to" zpadn od Rna, kde se jejich ztrty vy plhaly a na zhruba 20 0 000. Jedin nmeck strategick zloha, est pancov armda, se nyn pesouv na vchodn Por je vzdu nou blokdou Spojenc ochromeno a prmyslov zny Srska a Rnsk Falce jsou chodu Zpadnch Spojenc u stoj v cest jen jedna velk pek ka, Rn. Operaci Plunder mezi Weselem a Rnem elilo pouze pt neptelskch diviz se dvma dal mi v "Jinak, a na nkolik zbylch bojovch skupin, nem neptel m zabrnit na emu postupu. V d bychom mli mt vchodn od Rna rozmstno dvanct diviz proti osmi nmeckm. Bylo velmi d adich vyrazit hromadn a dobt velk pedmost, uvnit kterho ns neptel nedok e zmkno V echny, kte se ped dne D zastnili Montyho velk porady ve kole u Svatho Pavla, i nyn lo nad en historick chvle. Poas bylo pkn a vojci plni sebedvry. Stejn jako pi vyl bude oboj ivelnou zte podporovat vzdu n vsadek, i kdy bude elit tvrdmu odporu. Pot p a adu tanky, kter budou v ppad poteby doplovny ze vzduchu. Neptel byl zahnn do kouta," prohlsil Monty ve svm poslednm "Osobnm poselstv vrchnho ele, kter bude peteno v em jednotkm," ve 2. svtov vlce. "Udlosti uhnj mlovmi kro por ka Nmc je neodvratn; v tto vci nen nejmen ch pochyb. 21. SKUPINA ARMD NYN PEKR sl, e je za tou obrovskou vodn pek kou v bezpe... ale my mu uk eme, e se ml... A j

na druhm behu RNA, vyrazme do rovin severnho Nmecka a po eneme neptele od erta k ohouc Bh v na em poslednm sil dopeje vtzstv jako ve v ech na ich dosavadnch bitvch sme se vylodili v Normandii." Ne v ichni mli takovou jistotu. Velitel slavn 51. skotsk divize, generlporuk Rennie, m dtuchy o smrti; mezi vojky panovaly obavy ze sly nmeck protivzdu n palby, kter hrozila eskoku para utist za dennho svtla. Generl "Bill" Simpson byl sp e pro vasnj a nepln ako u Remagenu. Ale Monty vyzaoval optimismus. Byl to nejnpadnj rys jeho vojenskch ta e - u Alamejnu, kde elil nepteli v defenzv, nebo v minovch polch, vdch, horch, moch , ped nejvt ekou Evropy, irokou dobrch tyi sta padest metr. Monty u dvno ped Du u armdy v Anglii zjistil, e zku enosti z 1. svtov vlky jsou v modern vlce k niemu, p proti invazi nen dn obrann linie bezpen. Obrnce mus rozprostt sv sly po cel fro veden, taktickm pekvapen, velkm soustedn vojsk a palebn sly, pi prudkm a nenavn spch ofenzvy zaruen. Nadto, jakmile Spojenci neptele pithnou do boje na jednom vybra t a pimj ho, aby tam nasadil pev nou vt inu svch sil, budou moci zu itkovat vlastn p bn sle letectva i dlostelectva a doshnout rozhodujcho vtzstv - v tomto ppad to z si cestu do Berlna bez obav z neptelsk protiofenzvy. Monty si nyn byl daleko vce jist, ne kdy pedtm. Nmci nemli mobiln zlohy, ktermi by astavit vytrvale veden prlom, a pln ztee, kter mla zat 23. bezna za svitu a vyvrcho dujcho rna seskokem para utist dvou vsadkovch diviz, byl podle Montyho tak dobr, e b ci s klidem odlo il, kdyby poas para utistm v seskoku brnilo. Po poledni 23. bezna napsa posledn dopis pstounce svho syna Davida: M mil Phyllis, vyr me za Rn. Poslm Vm dv kopie mho poselstv vojkm; dejte jedno Davidovi... Poas je ndhern, a vydr -li, mla by se nm operace zdait. Ministersk pedseda pijede pes vkend... Ve spchu V dy V Monty Zva n moment

Churchill navzdory v em doporuenm trval na tom, e bude pekroen Rna pihl et. "Nechtl m, ale umnil si, e pijede; tak jsem ho pozval, abych ml pokoj," vysvtloval Monty mini stru vlky, siru Jamesi Griggovi. Ministerskho pedsedu bude "t k zvldnout a nem tam vb dlat," napsal si 22. bezna do denku Brooke. "Vystav se jen zbytenmu ohro en ivota. B ho nic na svt nezastav." Vzne en nv tva pistla nedaleko Montyho novho velitelstv ve Straelenu 23. bezna v 17 h po aji Monty osobn informoval Brookea a Churchilla ve svm pvsu s mapami. "Cel pln na ozvinut a toku byl snadno pochopiteln," vzpomnal pozdji Churchill s typicky romantickm pohledem na velk drama, do nho byl zasvcen. "Na m kolem bylo vynutit si cestu pes ek deseti mstech dvacetimlov (32 km) fronty mezi Rheinbergem a Reesem. Mlo bt pou ito v ech na ich zdroj. Osmdest tisc mu , pedvoj milionov armdy, se mlo vrhnout vped. Le ely t masy lun a ponton. Na protj m behu stli Nmci, zakopan a zorganizovan v cel mohutno alebn sly." Pesn ve 21.30 si Monty el lehnout. Pro Brookea to v ak byl "zva n okam ik", a proto ho c vychutnat. Pi v upjatosti a rezervovanosti byl toti citliv lovk, a kdy ho Churchill v al k prochzce pi msku, neodolal. Churchill vzpomnal na pou v srpnu 1942 a na dlouh, n roky, kter pi ly potom, a to Brookea obzvl dojalo, proto e Churchill tehdy poprv n o imperilnho tbu podkoval za jeho neselhvajc dobr rady, za to, e se nikdy nedal zas za jeho schopnost vybrat sprvn lidi a delegovat odpovdnost. Kdy se v ak vrtili k Churc illovu "vagonu", klidn ovzdu pln hrdosti nad tm, co spolen dokzali, naru il telegram, talin Churchilla obvioval z obojakosti a snahy uzavt s Nmci separtn mr. Brooke byl op vdkem, jak bemena mus ministersk pedseda denodenn nst. Jen tyiadvacet kilometr odtud probhala mohutn bitva o pekroen Rna. Brooke se nechal ontyho chladnokrevnost a sebejistotou a netu il, co bude nsledovat, a vojsko Rn pekro. "Velen na sever od Por mus mt jeden lovk," zdrazoval Monty v niv v dopise, kter al "Simbo" Simpsonovi - odhodln nedlit se o velen na severu s Bradleym, jakmile Spo jenci Rn pekro. "Moc m zajm, co bude nsledovat. Jock Whiteley m pijet ztra na noc

svj nzor sdlit pdn." Nov pln

Monty skuten "pdn" pedlo il generlu Whiteleymu alternativn pln. Eisenhowerova souasn va, aby ob armdn seskupen - Montyho i Bradleyho - operovala na sever od Por, by se ml ru it. Msto toho by mlo velitelstv vznikajc 15. americk armdy pod generlem Gerowem po ontyho doporuen pevzt a dr et defenzivn frontu na zpadn stran Por. Bradley by nepo sever, ale zstal by na jihu, zatoil by ze stvajcho pedmost Prvn armdy u Remagenu a tnm pohybem obklil Por, jak Monty radil u v z 1944: "12. skupina armd by mla zsk most od BONNU k MOHUI a odtud zatoit na sever, tak e by se se mnou spojila vchodn od PO Deversova 6. skupina armd by pevzala odpovdnost za frontu ji n od Mohue." Dva dny nedostal odpov. Eisenhower byl s Kay Summersbyovou na dovolen na Rivie a v je ho neptomnosti se dn rozhodnut nemohlo vydat. 23. bezna v ak Eisenhower, kter stejn jako Churchill hodlal pihl et historickmu okam iku pekroen Rna, piletl z Cannes do M u na velitelstv Devt armdy generla Simpsona - kde obdr el Montyho nov pln, vydvan za AEF. Eisenhower pekvapen telefonoval Bradleymu, kter - jak sdlili Montymu - byl "nvrhem ve lmi pot en". Byl rd, e nebude muset ekat do poloviny dubna, aby se ujal velen Prvn a De americk armdy, ale bude moci ihned vyrazit dl do Nmecka, po ji n stran Por s Prvn a Tet armda toti - co Monty nevdl, toho rna vybudovala na sever od Wormsu, pontonov m s Rn. Jeliko si generl Marshall prv toho rna telegraficky st oval, e "do na zem se tgomeryho", Eisenhower nejen e Whiteleyho nvrh okam it telefonicky schvlil, ale navc po Bradleyho, aby okam it svolal tiskovou konferenci k vylep en obrazu operac 12. skupiny armd ve Sttech. Monty se "dobrou" zprvu o svm plnu doslechl krtce ped Churchillovm pletem 23. bezna. Churchill a Brooke s piknikovm ko kem vydali pozorovat para utistickou operaci na nej bli kopec. Ale Monty odjel na velitelstv tonho sboru Devt armdy u Rheinbergu nav t Simpsona, Andersona, velitele 16. americkho sboru - a Eisenhowera. Simpson mu hlsil, e pekraovn Rna v jeho sektoru probh vborn - asi tinct prapor ylo na protj m behu. Teprve ve vedlej kanceli, kde byl s Eisenhowerem sm, v ak Monty " otzku strategie a velen. Eisenhower potvrdil, e je mu nov pln obchvatu Por z jihu i severu po chuti, a dohodli se, e se nazt sejdou znovu i s Bradleym na oficiln porad a projdou potebn detaily a hranice. Eisenhowerova pvodn direktiva, aby Bradley provedl spolen s Montym prlom na sever, by la opu tna - a spolu s n ve ker nadje, e mu po dobyt Por bude Devt armda ponechn . Americk podezen

Jako v Normandii i nyn byl Monty pli zaujat velenm v bitv, ne aby se staral o pocity dstojnk na tlovch velitelstvch nebo o nzory tisku. Byl si jist, e s Devtou americko ou pod svm velenm si dok e cestu severnm Nmeckem prorazit. Zkladem v eho byla rychlost, oto e Sovti u byli na Ode, pouze padest est kilometr od Berlna. Pevn a jasn velen pinese Spojencm vtzstv, tm si Monty byl jist, a proto se na sv ve v ve Straelenu vrtil spokojen s tm, co s Eisenhowerem stn dohodl. Eisenhower si tak jist nebyl - ml toti pocit, e Monty by mohl chtt zakonit vlku sm a B adleymu a Deversovi ponechat pouze pomocnou roli. Ov em za pedpokladu, e Bradley pro ti tomuto novmu plnu na obchvat Por z jihu nebude protestovat, sliboval Montyho pln pr u nost v dob, kdy bylo mo n v echno - Himmler, Westphal (nelnk Rundstedtova tbu), Blas (velitel nmeckho armdnho seskupen H), von Zangen (velitel nmeck 15. armdy), Kesselrin vrchn velitel armdnho seskupen Jih) a Wolff (vrchn velitel v Itlii) u toti po dali o dnn o kapitulaci. Eisenhower proto dal Montyho plnu prozatmn po ehnn a doletl do Namu by ho osobn probral s Bradleym, ne se na druh den sejde k oficiln porad "Velk trojka". Bradley nad en pro nov pln bylo upmn. Popravd vbec netou il sthovat sv velitelstv ntymu - stejn jako o to nestl Monty - zvl kdy pvodn pln pedpokldal ponechat Patton u na jihu Deversovi. Nasazenm Prvn a Tet armdy do boj na vchod od Giessenu mohl naopak nmeck jednotky obklit vchodn od Rna mezi Remagenem a Wormsem; a pak, bude-li to teba, smrovat ob armdy k obklen Por, nebo jednu z nich poslat na Frankfurt. Tak "jsme byli i, e jsme dostali zelenou pro na e plny," vyprvl pozdji Bradley, kter ml za to, e to

astn "daleko lep ne Montgomeryho [pvodn] pln". Opravdu? Tak i tak, Bradleyho se nhle zmocnilo podezen. O vlastn Montymu jde? Eisenhower tedy podezval Montyho strategicko- egoistick ambice - e chce vlku vyhrt sm , kde to Bradleyho nepestvala stra it ostuda, kterou utr il v Ardench. Simpsonovu Devtou rmdu zptky nedostal a nepestval se kvli tomu u rat. Byl toti pesvden, e Montyho d ajetnick - "Mm velmi pesn dojem, e Montgomerymu jde hlavn o to, aby mohl velet co nejv potu americkch jednotek, a vbec ne o dostaten poet diviz pro tok na severu." V tom nzoru bohu el nebyl osamocen. Eisenhowerova osobn asistentka v Reme i zachytila stejn nzor na SHAEF, e Montymu jde hlavn o to, aby si ozdobil vlastn hnzdo co nejvt m per, kdy bude velet velkmu potu americkch jednotek. Eisenhower, psala, vidl, e Monty "je velmi spokojen.... tok probh dobe... Te k, e dal americk jednotky nechce. Doo hce ponechat velen 9. armdy. V velmi dobe, e bude-li se v jeho oblasti anga ovat dal a ick armda, strat[!] ko[n]trolu nad 9. E[isenhower] bude asi muset zvit[!] Bradleymu v e chny americk jednotky." V Marlboroughovch lpjch

Monty o jejich podezench neml nejmen tu en, proto e nespou tl zrak z Labe. Na svm vel ho veera ve spolenosti Churchilla a Brookea naslouchal nad enm hl enm svch stynch ds iktoval ka donon hl en na Ministerstvo vlky. Churchill byl opt okouzlen Montgomeryho "metodami veden bitvy v tomto gigantickm mtku. Bezmla dv hodiny se mlad dstojnci, tm v ichni v hodnosti majora, stdali. Ka d dor ektoru fronty. Byli to pm osobn zstupci vrchnho velitele a mohli jt kamkoli a vidt co i, vyptvat se velitel na cokoli, jedno jestli na diviznm velitelstv nebo u pednch jedn otek. Kdy jeden po druhm odkvali hl en a pak se jich velitel je t dkladn vyptal, ro d nmi prbh celho dne bitvy... Kdy cel proces skonil, Montgomery vydal de Guingandovi rozkaz, kter byly ma inri tbu okam it vtleny do akce. A pak jsme li spt." Nen pochyb, e Monty by nemohl mt tak dokonalou znalost ka dodennch vkon tak poetnch s poli, nebt odvahy a vytrvalosti jeho tmu stynch dstojnk. Nkte z nich urazili denn kilometr v d pech a letounech Auster. Major Peter Earle, kter slou il tm dva roky jako ookev vojensk asistent ve Whitehallu, se lenem Montyho tmu stal na jae 1945. Kdy se s Montym setkal poprv pi ta en v Normandii, jeho chovn u stolu ho pmo odpuzovalo: pil eho chvstav marnivost, pubertln vtipy, arogance a nevkus. Kdy v ak pro nj zaal pracova poli, u asl nad jeho vytrvalou p o tb i nad neobyejnou vdcovskou schopnost: "hulvt, t egoista, velice laskav lovk," psal ponkud bezradn, "velmi ohledupln ke svm podzen ziv taktik, velk velitel". Churchill se pi vahch o Montyho velitelskch schopnostech v duchu vrtil ke svmu pedkovi vvodovi z Marlborough, jeho ivot a ta en zachytil ve tysvazkovm pojednn, kter nyn aroval Montymu. Cestou k Eisenhowerovi - Churchill toti trval na tom, e Montyho do provod - zaal vym let paralely mezi Montyho systmem stynch dstojnk a Marlboroughovm icky rozms ovanmi generly, kte bitv pihl eli. Monty se tvil, e poslouch. Ve skutenosti se v ak jeho mysl uprala na roviny severnho N a. "Jeho [Churchillova] nv tva byla velmi zbavn," svil se Reynoldsovm, "ale je problem ck dbt dn o bitvu, dokud je tady." V Rheinbergu se Monty znovu dovdl o poslednm "skr front Devt armdy, kde se nmeck odpor mnil v bezhlav prk. Teprve v soukrom s Eisenh a Bradleym se v ak mlo rozhodnout, jak bude skuten podstata zbvajcho ta en; mlo to b t, kter poznamen historii Evropy na celou p t generaci. Oi na Labi - a na Berlnu

Je s podivem, e ze schzky v Rheinbergu 24. bezna 1945, navzdory jej dle itosti, nebyl p ozen dn zpis. Podle Montyho se tam probrala nov strategie obchvatu Por ze severu a aby Eisenhower mohl vydat oficiln direktivu nejvy ho velitele. Zatmco v ichni ti hlouba nad mapou Nmecka, kterou s sebou Monty pivezl, Monty vykldal svj pln rychlho postupu k Labi. "Vysvtlil jsem svj pln pohybu na linii LABE," napsal Monty trnct dn nato, "a na map jsem zakreslil pravou hranici 21. skupiny armd, tj. mezi mnou a Bradleym. IKE ml jedinou pipomnku, a to, e podle nj by MAGDEBURG (na LABI) ml spadat pod Bradleyho; bylo to nakreslen pode mnou. Okam it jsem souhlasil a Bradley tak. Jin pipomnky nebyly " Monty, rozradostnn bleskovm spchem na Rnu, myslel jen na Labe - a na Berln. Posledn,

thle chvli stl, byla bitva po zpsobu Stalingradu pi i tn Por. Bez zloh, pohonnch pory nem e armdn skupina B polnho mar la Modela napchat mnoho kod, a bude v Por ob dobn se vzd bez boj dm od domu a nslednch t kch ztrt. Podle Montyho nastal as odlo t a udeit hluboko do Nmecka tanky za vzdu n podpory spojeneckho letectva; a vylo il si j ako souhlas, e Eisenhower krom Magdeburgu jinou pipomnku neml. Souhlas to byl - ale ne nadlouho. Hlubok omyl

Monty nebyl jedin, kdo patn pochopil Eisenhowerovo nov rozpolo en. Poln mar l Brooke s al kolsn Eisenhowerovch nlad v minulch trncti dnech s ironickm humorem. Vlka v Zpa la prakticky vyhran. Pokud Eisenhower chtl, aby Bradley velel armdn skupin na sever o d Por - jak de Guingand Brookea informoval 16. bezna - pak, i kdy to bude podn stsn di . Kdy mu 19. bezna de Guingand telefonoval, e nvrh je "ze hry", ale vzpt se pes "S Simpsona dovdl, e je "ve he" podle dopisu, kter Eisenhower poslal Montymu, Brooke se tomu "zasml" a odmtl si dlat starosti. "CIGS m dojem, e operan tb na SHAEF nezastv vn stanovisko," informoval Simpson Montyho; pokud v ak Eisenhower nesthne nkterou z M ontyho t armd na severu, souhlasil Brooke s Montym, e teprve bh udlost by ml diktovat ter taktick strategie bude pou ita". Kdy se tud Brooke, kter 25. bezna Churchilla a Montyho doprovzel, se el s Eisenhowerem, nevidl nic patnho na Eisenhowerov nejnovj m plnu obchvtit Por od severu i od jihu azit na Frankfurt. Toho veera si do denku zapsal:

Chtl [Eisenhower] rovn vdt, jestli souhlasm s jeho stvajcm plnem na der ji n k Fr sselu. ekl jsem mu, e vzhledem k tomu, jak se Nmci rozpadaj, je situace jin, ne pi pe debatch. Skopci jsou zjevn na dn a my je nyn musme vytrvale tlait, kde to pjde, dok nezhrout pln. Vzhledem k jejich nynj situaci mme potebnou slu na dvoj obchvat, kte epova ovali za provediteln, dokud byl neptel v stavu klst zva n odpor.

Nezdary, kter Spojence od z 1944 provzely a kter vyvrcholily katastrofou v Ardench, by y zapomenuty. Eisenhower telegrafoval svmu mentorovi, generlu Marshallovi: "Pirozen jsem velmi asten, e ta en na zpad od Rna, kter jsme Bradley a j plnovali loni v lt jsme trvali jako na nezbytnm hlubokm prniku do Porn, bylo provedeno tak pesn podle na cepce. Patrn vte, e C.I.G.S. si jednu dobu myslel, e se ve svch snahch mlm, a v niv oval proti [v pedveer ardensk katastrofy]. Vera jsem s nm mluvil na bezch Rna a byl n lik slu n, e piznal, e mm pravdu a e mj souasn pln operac pesn odpovd stvajc ezn vychlouban, ale musm piznat, e ctm hlubok uspokojen, e to, ve jsme j a Bradl a co jsme prosadili proti znanmu odporu zevnit i zven, tak skvle dozrlo." Brooke zuil, kdy Eisenhower toto pekroucen znn v roce 1948 zopakoval ve svch pamtech do zpadn Evropy, pesto v ak vykal tm jedenct let, ne dovolil Arthuru Bryantovi publi is ze svho denku, kter Eisenhowerovo len vyvracel - a ne k tomu sm dodal: "Jsem si zc jist, e jsem mu nikdy neekl: 'Ml jste naprostou pravdu', proto e jsem dodnes pesvden, se naprosto mlil!" Brooke byl pesvden, e Eisenhowerova strategie " irok fronty" prodlou ila vlku o est m na tom po pekroen Rna u nezle elo. Jak pisatel Montyho denku nic netu e napsal:

Velk spchy podl cel fronty, kter nsledovaly jako pirozen dsledek sp n bitvy na s plnily radost; v echno bylo ndhern, konec vlky v Evrop v dohledu a spch stmelil velite Spojenc nebvalm zpsobem. Byl to v ak hlubok omyl. Slep optika

Dokonce i Churchilla pekvapila Montyho nespoutan dobr nlada, kdy se ukzalo, e operace lunder byla triumf a e se Spojenci chystaj vyrazit nap Nmeckem. Churchill navrhl, e by se po Eisenhowerov a Bradleyho odjezdu od Devt americk rd vydal pes Rn, a oekval odm onty v ak opil: "Pro ne?" K ustrnut generla "Billa" Simpsona se ti nejvznamnj britsk osobnosti vlky - Brooke, hill a Montgomery - nacpaly do lunu na vyloovn tank a peplavily se na vchodn beh Rn

se asi pl hodinky prochzely. Pak Monty kapitna po dal, aby je odvezl o kus dl po proudu do msta Weselu. Kdy kapitn kvli plovoucm minm odmtl, Monty nacpal panstvo do d p a je tam po zpadnm behu. Krtce nato byl Churchill spaten, jak se drpe pes pokroucen tro ocelovho elezninho mostu ve Weselu. Kdy nmeck granty zaaly dopadat nepjemn blzk kaly mohutn gejzry bl pny, generl Simpson apeloval na Churchillv zdrav rozum: "Pane p ire, ped vmi jsou odstelovai; osteluj granty most z obou stran a te u i silnici za ohu na sebe vzt odpovdnost za to, e tady jste, a musm vs po dat, abyste se mnou odjeli, zapsal si Brooke do denku. "Usoudili jsme, e je as premira, kter byl nad enm bez sebe zdrhal se odejt, odvzt do bezpe!" Veer Montyho styn dstojnci pinesly zprvy o stvajc situaci. Akoli para utist pi s ohem vt ztrty, ne se pvodn myslelo - "30 % pslu nk" 6. britsk vzdu n vsadkov d hliv telegrafoval na ministerstvo vlky - podailo se jim zniit posledn zbytky nmeck mor y. Na levm behu ztee, kde para utist nebyli, byl postup nadle pomal a boj mu e proti mu lmi porn, kde to ped 12. britskm a 16. americkm sborem, kam para utist seskkali, se od ozplynul. Simpson u ml v oblasti 16. americkho sboru pes Rn ti mosty tdy 40 a 3500 za c. Rovn 12. sbor ml ti mosty. Zajatc mla 21. skupina armd pes 10 500. Brna do rovin o Nmecka se konen zdla oteven. K esti mostm pes Rn pibvaly hodinu za hodinou dal hvle, kdy se tankov divize Spojenc rozjedou za Rn. "Pln vyu iji pokrok, kterho bylo dos no na pravm kdle 16. americkm sborem," telegrafoval Monty na ministerstvo vlky, "a na front 12. sboru vyrazm na vchod smrem na BRUNEN a REASFELD a na sever na BOCHOLT". Monty to vysvtlil pozdji v dopise "Simbo" Simpsonovi (nyn Brookeovu asistentovi): Mj mil Simbo,

dnes odpoledne se mi podailo zbavit se premira... Bylo slo it starat se dn o bitvu, dok d tady byl. Bylo mi jasn, e toho pede mnou mezi DORSTENEM a BOCHOLTEM mnoho nen a rozhodl jsem s e vrazit mezi ta dv msta a zopakovat taktiku od PAS DE CALAIS [tj. zablokovat cent ra odporu a s obrnnmi kolonami se valit kupedu]; pot zamit k LABI. To bylo 26. bezna v r. Nadil jsem armdnm velitelm, aby 27. bezna v 10 hodin pi li na m takt. vel. a vydal js zkazy; u 26. bezna veer jsem jim telefonicky sdlil strun obsah svch zmr.

Monty si uvdomoval, e rozkaz vyrazit rovnou k Labi, odporuje nov Eisenhowerov direkt iv, vydan pede l den na zklad rheinbersk porady, kde se jasn kalo, e se Por mus se bude pokraovat dl na vchod:

V imnte si, e jsem zcela ignoroval SCAF 247; ve vlce pichzej chvle, kdy lovk mus ri jednat smle; a pou t [Nelsonovu] doktrnu "slep optiky"!!

Pesto si Monty v radosti nad rozpadem nmeckho odporu byl "jist, e SHAEF bude nad en" a hned po schzce s veliteli svch t armd nazt rno poslal Eisenhowerovi tento telegram:

Dnes jsem vydal rozkazy armdnm velitelm k operacm na vchod, kter ka dou chvli zanou. erln pln je vysvtlen v nsledujcm par. Mm v myslu tvrd zatoit smrem k linii LABE ruh armdy. Prav kdlo Devt armdy bude zacleno na MAGDEBURG a lev kdlo Druh armdy Operace budou podobn pekroen SEINY a tvrdmu nporu k PAS DE CALAIS, po nm kanadsk arm tila pobe n ps kolem PAS DE CALAIS. Nadil jsem Devt a Druh armd, aby okam it peds obiln sly a maximln rychlost a silou dorazily k LABI. Situace vypad dobe a udlosti by v nkolika dal ch dnech mly slu n rozhbat. Kdyby zstalo u toho, bylo by to a a . V poslednm odstavci v ak Monty s obvyklou kvtnatos t dodal:

M taktick velitelstv se ve tvrtek 29. bezna sthuje do oblasti 1033 severozpadn od BON GHARDTU - Osa mho taktickho velitelstv nap t bude WESSELMNSTER - WIEDENBRUCK - HERFORD HANNOVER - a pak dlnic do BERLNA, jak doufm. Eisenhowerv senzan vkon

Montyho dojem, e SHAEF bude "nad en" byl pehnan optimistick. Vytrval nalhn, aby se Ei wer piklonil k jeho taktick strategii vtzn vlky, Eisenhowera zase jednou pivedlo na s rh zoufalstv. Vzpru en nedvnou dovolenou i zzranmi spchy Spojenc nejen na severu, al sektoru Prvn a Tet armdy, odcestoval 25. bezna na Bradleyho velitelstv do Namuru. Nazt Bradley, Hodgesem a Pattonem pekroil Rn u Remagenu. Odtamtud se 27. bezna vrtil na sv pedsunut velitelstv do Reme e a odpoledne odjel do Pa e na velkou tiskovou konferenci de podal vkon, kter jeho pobonk a tiskov mluv korvetn kapitn Butcher oznail za "sen hldl na Champs-Elyses v pedpremie film SHAEF Den D a nakonec strvil inkognito v hotelu Raphael noc s pan Summersbyovou. Teprve nazt, 28. bezna, po nvratu do Reme e uvidl Mo ho kabelogram o postupu k Labi - a k Berlnu. Jen nkolik dn pedtm v oficilnm poselstv nelnkm spojench tb Eisenhower prohla o me v plnech akc proti silnmu odporu, m osobn pesvden je, e neptelsk sly na zpa lik prodl, e na e prniky a postup u bude omezovat jen na e vlastn zsobovn... Hodlm o nejvt rychlost." Pro se tedy Eisenhower nyn rozhodl bez porady s nelnky tb postup Montyho a Spojenc z it? dn ivotopisec ani historik nikdy uspokojiv nevysvtl Eisenhowerovu nhlou a podivnou pr v poslednch dnech bezna 1945. Monty rozhodn nikdy nepochopil rozhodnut, kter ho zabr zdilo v rozletu a pivodilo krach logickho zvru ta en - akoli podezval Bradleyho, e v u Monty kal "lumprna" SHAEF, ml prsty. Ponechat Berln Rusm

Pouze pro polnho mar la Montgomeryho od Eisenhowera. Psn tajn. V zsad s va imi plny souhlasm a do bodu o navzn kontaktu s Bradleym vchodn od Por plny na dal postup jsou v koordinaci se Stalinovmi, jak se uvd v dal ch paragrafech...

Eisenhowerv kabelogram z noci 28. bezna 1945 znamenal pro Montyho nejvt otes za celou vlku - a nejvc u asl pi zmnce o Stalinovi. Minul ti dny, od 23. do 25. bezna, strvil olenosti Churchilla a Brookea a nepadla jedin zmnka o Stalinovi nebo o nutnosti koo rdinovat s nm prbh konce vlky; rovn pi porad s Montym a Bradleym v Rheinbergu 25. be a toto tma Eisenhower neekl ani slovo. Co ml takov pln znamenat? Eisenhowerv telegram vysvtloval podstatu cel strategie: Jakmile se spojte s Bradleym v oblasti Kassel- Padderborn, pejde Devt armda Spojench s tt k 12. skupin armd. Bradley bude zodpovdn za vyi tn a okupaci Por a s minimlnm odkladem uskuten svj Erfurt-Lipsko-Dr any, kde se spoj s Rusy. kolem va skupiny armd bude chrnit Bradleyho severn kdlo.

O Berlnu ani zmnka. Teprve a Bradley pracn vyist Por, vydaj se zpadn Spojenci vst na jihovchod Nmecka. Msto aby se na konci vlky s Rusy spojil v dobytm hlavnm mst Tet e jako rovn s rov er zradil. Pro? Velmi pinav prce

"28. bezna jsem vydal M563, psemnou direktivu [velitelm 21. skupiny armd]," psal Mon ty "Simbo" Simpsonovi v optovnm zoufalstv. "Tho dne jsem dostal rnu od IKEA, kter se p oti mmu plnu postavil a sebral mi Devtou armdu; skuten dobr protitok!! Jak se obvm, v echno velmi pinav prce." Monty pekypujc vztekem a zklamnm dokonce k dopisu pilo il fotografii z 25. bezna v Rhe ergu, na kter stoj vedle Eisenhowera a Bradleyho, pouh ti dny ped tou ranou pod ps. "Z vrazu na Bradleyho tvi koukaj trable!" poznamenal s nechut - kdy se toti nad tm zpt slel, usoudil, e Eisenhower a Bradley u museli mt revizi plnu spolen upeenou, ale schv mleli, dokud nemli Churchilla a Brookea z cesty. Krom poznmky, e by podle jeho soudu Magdeburg ml spadat pod Bradleyho, neml Eisenhower jedinou nmitku, kdy Monty "nad ma pou" vysvtloval svj dal postup k Labi, a tak se ani slovem nezmnil, e Montymu Devtou u sebere: " dn dal poznmka nepadla. Pesto IKE u tehdy musel vdt, e mi Devtou armd avn der povede jihovchodn na DR ANY, kde se chce spojit s Rusy."

Jak to Monty vidl, v echno bylo naplnovno pedem. Rozhodli se zastavit jeho postup a pe rlu celho ta en, Berln, darovat Rusm. Pekazit Montymu plny

Ml Monty pravdu? Ani Eisenhower ani Bradley si o rozhovoru z 25. bezna zznam nepodili a ani jeden z n ich nikdy nevysvtlil, jak se tak zva n rozhodnut, nepostupovat na Berln, zrodilo. Histo rick prameny v ak nepodporuj Montyho nzor, e bylo pedem promy len. Je t 29. bezna kup eyho pobonk pedpokldal - jak dokld denk - e clem Spojenc je Berln ("V sektoru Tet e 4. obrnn divize v drtivch prnicch na vchod a nyn se ot na sever ke Kasselu, aby d prvn fzi bitvy o Berln." [kurzva autora]. Jak tedy Eisenhower k takovmu rozhodnut dospl? Snad na zklad obav zpravodajskch dstojn HAEF z poslednho nmeckho hnzda v horch ji nho Nmecka, z takzvan Ji n pevnosti? Zpravodajsk informace, e takov hnzdo existuje, zaaly kolovat ve druhm beznovm tdnu, Monty je rozhodn nebral v n, kdy se ho na n Churchill vyptval. Bradley v al ml zcela o . Vil toti , e nepteli nejde o symbolick stup bojem, a byl "nezvratn pesvden, e b Nmci bojovat v horskch pevnostech ji nho Nmecka a zniit tam jdro jednotek SS, kter js odhodlny ve vlce pokraovat," psal major Hansen u 9. bezna: Bradley dokonce varoval, e boje mohou trvat je t dal rok! Tato obava dky vydatn podpoe Eisenhowerova britskho zpravodajskho nelnka, generlmajo ronga, podle v eho prorostla SHAEF jako ndor. 27. bezna, kdy obrnn jednotky 21. a 12. armdnho seskupen zahjily postup do nmeckho vnitrozem, Eisenhower oteven na sv tisko enci v Pa i varoval, e "Nmci si pravdpodobn vytvo hnzdo v horch". Nazt, po pet o postupu na Labe a Berln, Eisenhower poobdval v Reme i s generlem Bradleym. Je mo n, e Bradleyho osobn nv tva v Reme i skuten sehrla rozhodujc roli v Eisenhowe ut nechat Berln Rusm, alespo Monty takov podezen ml. Jist je, e kdy se Eisenhower pi obd zeptal, jak ztrty m e dobyt Berlna od zpadu pinst, Bradley bez pem len esla na jazyk, a shodou okolnost to bylo slo shodn se ztrtami, kter on sm utrpl v Ard - 100 tisc. e Eisenhower stejnou otzku nepolo il Montymu, kter spojeneckm silm uj djcm k Labi, v ovd mnoh. "Kdyby Bradley stl na severnm kdle, Eisenhower by ho na Berln nejsp posla nal pozdji Eisenhowerv ivotopisec, Stephen Ambrose. Jen e Bradley na severnm kdle nest kvli Montymu. Proto Bradley postupovat na Berln netou il. Aby v ak nechal dobyt Berlna na Montym, to mu po Ardench pipadalo rovn nemysliteln. A tak si pi obd v severofrancouzskm mst Reme i, dobe 480 kilometr za frontou, Eisenho Bradley umnili, e Montymu jeho plny pekaz. Poselstv Stalinovi

Eisenhowerv rozkaz znl drazn. Monty okam it zastav svj postup a ped Devtou americko adleymu. 12. skupina armd zane metodicky "istit" Por a pak se vyd na jihovchod k Dr jih k Regensburgu, aby zamezila vzniku Hitlerovy "pevnosti". Eisenhower poslal o dpoledne pmo spojeneck vojensk misi do Moskvy telegram, kter ml bt neprodlen pedn r kttorovi:

Osobn poselstv od generla Eisenhowera mar lu Stalinovi. M bezprostedn operace maj za kol obklit a zniit neptelsk sly brnc Por a izo ytku Nmecka. Toho bude dosa eno ofenzvami na sever od Por a od Franfurtu pes Kassel, do ud nebude kruh uzaven. Neptel zde obklen bude znien. Odhaduji, e tato fze operac skon koncem dubna [tj. za tyi tdny] nebo dokonce dve, a lem bude rozdlit zbvajc sly neptele tm, e se spojm s va imi vojsky. Pro m sly je nejlep osa k dosa en tohoto spojen Erfurt-Lipsko- Dr any; mimo jin douf se pemis uj hlavn nmeck vldn ady. Podl tto osy hodlm vst svj hlavn der. Dle, ol, provedu podprn der a spojm se s Va imi silami na linii Regensburg-Linec, m se zam solidaci nmeckho odporu v pevnosti ji nho Nmecka.

Nejpodivnj m Eisenhowerovm skutkem ve 2. svtov vlce bylo prv to, e informoval ruskh o spojeneckm plnu, akoli ho svm nadzenm (nelnkm spojench tb) ani velitelm sv mkou Bradleyho nepedlo il. Generlporuk letectva Tedder, zstupce nejvy ho velitele, na

isenhowerem nebyl a - nov pln s nm vbec nikdo nekonzultoval! Je pochopiteln, e Monty st vil svm om, kdy nazt asn rno obdr el roz ifrovan tu il, co Eisenhower se Stalinem projednval, domnval se, e " v zjmu zem je momentln ne p naprost mlen" - akoli byl pesvden, e Eisenhowerovo rozhodnut nem nic spolenho alitou, nbr e m uchlcholit Bradleyho, a v tom smyslu tak informoval "Simbo" Simpsona:

Soukrom jsem se dovdl, e tb SHAEF a BRADLEY vyvjej obrovsk ntlak, aby 21. skupina a a Devtou armdu. Tato armda si uvnit na eho seskupen vede velmi dobe; a m lpe j to j snaha dostat ji nazptek; nejvc do toho zezadu kope BRADLEY. Te, kdy je vtzstv v dohled , siln proamerick ivel na SHAEF tla na uspodn, kter pistihne kdla britsk skupi na bezvznamn msto na kdle; pak to Amerian s velkou slvou doraz sami.

"Nehodlm sv plny a rozkazy mnit," svil Monty Simpsonovi - v zoufal nadji, e s Brooke pomoc bude Eisenhowerv rozkaz odvoln a on nebude muset postup k Labi zastavit. V dy pec e ped pr dny piml Eisenhowera zru it pln pro pesun Bradleyho skupiny armd na sever. By velk nadje, e budou-li mt britsk a americk armdy nadji proniknout k Labi bez odporu a uze s drobnmi ztrtami, sama tha okolnost posta. Poslal proto Eisenhowerovi strunou a n lhavou prosbu o "poshovn":

Z FWD 18272 soudm, e zam lte zmnit systm velen. Pova ujete- li to za nutn, prosm, po dokud nedorazme k LABI, proto e takov akce velk pohyb, kter se zan rozvjet, po kod.

Brooke, prv tak ohromen neoprvnnm poselstvm Stalinovi, neprodlen poslal kopii Montyho osebnho telegramu spolu s Eisenhowerovmi direktivami pedsedovi vldy - a kojil se mar nou nadj, e nebude pozd. Churchill protestuje

Churchill ml podezen, je t ne dostal vzkaz od Brookea. Peetl si kopii Montyho depe e z bezna, ohla ujc velk anglo- americk postup k Labi; a kdy pak 28. bezna veer dorazila ndna kopie Eisenhowera poselstv Stalinovi o "hlavnm" nporu Spojenc do oblasti Dr an, a bez jedin zmnky o Berlnu, severnm Nmecku, pstavech u Severnho moe i Dnsku, byl Chu aten. "To se dost li od verej Montgomeryho depe e, kde se mluvilo hlavn o Labi," nalha a svho vojenskho tajemnka generla Ismaye. "Prosm, vysvtlete mi to." Ismay nemohl. Ve tvrtek 29. bezna 1945 rno se Whitehallem prohnal "uragn" - Churchil l v 6.45 zakdovanm telefonem volal na SHAEF, aby osobn protestoval u Eisenhowera. " Nesouhlas s E. plny p tch operac," napsala pan Summersbyov, "a chce, aby se na e sly a sever msto na vchod. Jinmi slovy chce udr et velk vojsko pod Montym." Eisenhowerv tb byl rovn obavami z Montyho tak zpitoml, e zpotku vbec nevnmal stra dstatu Churchillova hubovn. Vytrvale je proto bral jako protest proti pevelen Devt ame rick armdy od Montyho, a ne jako nalhn, e Berln mus bt dobyt, dokud to je v moci Spo bez ohledu na to, jestli to provede Bradley nebo Montgomery. Churchill tehdy opt projevil svou geniln politickou, diplomatickou a vojenskou vnmav ost. Britnie pispv "do sil, kterho podnikaly invazi do Nmecka", pouze tvrtinou, varova britsk nelnky tb, kdy se chystali protestovat u nelnk americkch tb; akoli p zalo eny na Montyho velk bitv v Porn, skutenost zstv, e Eisenhowerova taktika uzav e umo nila Spojencm zahjit dvojit postup msto jednoho, na kterm pvodn nelnci britsk trvali. Eisenhowerovy akcie stoj ve Washingtonu velmi vysoko - a obvinn, e nebere v v ahu "problmy, kter maj ir dopad, ne jen znien hlavn neptelsk sly v Nmecku" bud tak dlouho sna ili sv americk bratrance pimt, aby sv sly soustedili k por ce nepte k zemnm i politickm ziskm, pinejmen m podivn. Argumentovat, e Montgomerymu mly ame tky pomoci vyistit severn pstavy, Dnsko a Balt je t pedtm, ne si to Eisenhower rozd i silami neptele", se nesluuje s dosavadn britskou vojenskou taktikou; krom toho argu menty o ponorkovch zkladnch jsou neudr iteln, proto e souasn ponorkov hrozba je daleko e se pvodn pedpokldalo. Churchill ihned po obdr en Montyho telegramu Brookeovi o okam itm odvelen Devt armdy od . skupiny armd sprvn pedvdal, e se tm Britnie odsouv do tm "statick role na seve odsouzena vykat, dokud neskon "nepomrn pozdj stadium operac" v Por, aby pak mohl v postupu k Labi. Tm se vyluovala vyhldka, e "Britov vstoup do Berlna s Ameriany" - p d se Amerian vbec do Berlna probojuj. Zva nost Eisenhowerova telegramu Stalinovi v ak s

tom, e Amerian nyn nezam lej postup na Berln - a prv proti tomuto rozhodnut mus br nci britskch tb bojovat, dokud to je t jde. "Nevm, pro by mlo bt vhodn Labe nepe afoval Churchill Eisenhowerovi. "Nemyslm si, e Berln ztratil svj politick a vojensk vz am." Nelnkm svch tb Churchill napsal: "My lenku pominout Berln a ponechat ho k pozdj mu ova uji za sprvnou. Dokud Berln stoj a vzdoruje oblhn teba v ruinch, jak se snadno m ck odpor z nj bude erpat oporu. Pd Berlna vyvol u vt iny nmeckho nroda beznadj" l, aby msto nadvn Amerianm udlali, co je v jejich silch, aby Washington pesvdili, dobt Berln, nikoli Dr any, a nevpustit Rusy do Dnska ped zpadnmi Spojenci, bez ohled to, kdo bude stt v jejich ele. Stra liv chyba

Ani Churchill v ak nedokzal zmit rozsah "americkho" ctn v Reme i a Namuru. Bradley cht mu Devtou armdu vrtili ihned po pon en, kter utrpl v Ardench. Eisenhower tehdy bez o na Bradleyho ura enou pchu kur n odmtl. Nyn se v ak karta obrtila; americk armdy skl sk spchy a nic z toho, co by Churchill nebo nelnci britskch tb ekli, nemohlo zvrt erovo odhodln v echno Bradleymu vynahradit. Proto 31. bezna 1945 oficiln zamtl Montyho rosbu, aby sml pokraovat k Labi. Nadil, e nejprve mus bt Por "pod kontrolou". Pot nejvy velitel vyjdil pesvde bude osa KASSEL-LIPSKO, kter nmeck sly bojujc proti Spojencm rozdl a zni, a Spojen na nejlep cest spojit se "s RUDOU ARMDOU". Pokud lo o dal operace, nebyl si Eisenhower dosud jist, zda se vydat na sever a "dobt vznamn nmon, politick a dopravn cle za LAB bo se vydat na jih a zniit ka d velk soustedn sil, kter se nepteli m e zdait" ["Ji rs, pro kter se rozhodnu," vysvtlil Eisenhower, "bude zviset na vvoji situace, kter j e velmi promnliv." Bez Devt armdy ov em bude Monty odsunut na okraj dn, proto e velen nad celou operac v mt generl Bradley. Teprve a bude Por definitivn dobyto, zanou zpadn Spojenci postu ped - a "bude na Bradleym, aby posoudil", kdy nastane nejvhodnj okam ik k deru na Lipsk o - s Devtou armdou pod svm velenm. Bude-li pak nezbytn uskutenit operace za Labem, m 21. skupin armd "njak americk tvar" pjit. "Pov imnte si, e se ani jednou nezmiuji okud se mne te, nen toto msto nim vc, ne zempisnm nzvem, a o ty jsem se nikdy neza al Eisenhower nepravdiv. "Mm clem je zniit sly neptele a rozdrtit jeho odpor." Monty byl zdrcen. Podle jeho vojenskho nzoru bylo po etil marnit as i tnm Por, kdy lo na vchod a na severu; soudil, e by stailo vyslat jeden sbor Devt armdy na severn o j a zbytek by se spolu s Dempseyho Druhou armdou vydal k Labi. Nyn byl podle Eisen howerova energickho rozkazu z 31. bezna s postupem k Labi najednou men: "Jdro jeho o dpovdi je, e zam l zadr et souasn pohyb, dokud 12. skupina armd nevyist Por," na ookeovi nazt. "Pot 12. skupina armd vyraz na osu LIPSKO- DR ANY, kde se chce spojit s u armdou. Kvli tmto operacm chce 9. armdu vrtit Bradleymu; z toho rozhodnut nechce ust upit a pitom jenom tohle sn souasn pohyb na polovinu... Myslm, e dlme stra livou ch ntln je nejdle itj rychlost akc, abychom vlku s Nmeckem ukonili v nejkrat mo n d DVAT nepteli as, aby se vzpamatoval, a hlavn nepipustit, aby se jednotky, kter m v Ho dsku a v severnm Nmecku, dostaly na jih. "Jak se zd, opt se dostv do poped doktrna o tom, e veejn mnn vyhrv vlky," dod za odvelenm Devt armdy stoj Bradley, kter se ohn americkou veejnost. "Nesslnkr , e je to velice nebezpen doktrna, proto e podle mho nzoru vlku vyhrvaj vtzn bitv velkou por ku a jsou ve stavu, kdy s nimi m eme rychle skoncovat, pokud budeme postupo vat sprvn." Monty Brookeovi slbil, e "zachov naprost mlen". Nebyl v ak z tch, kte se vzdvaj be Brooke radil cokoli. Zavolal si nelnka svho tbu, Freddieho de Guinganda, a nalhal na , aby vyvinul tlak na svho ptele Bedella Smithe, kter se prv zotavoval z nedvn nemoci De Guingand to opravdu udlal a Bedell Smith zpotku s Montyho strategi skuten souhlasil , jak Monty vzru en 2. dubna hlsil "Simbo" Simpsonovi: Pemluvil jsem Freddieho, aby pedal Bedellovi pln uveden v par. 5 M564; to se stalo a Bedell je pro. Porada na SHAEF k dosa en sprvnho rozhodnut se konala vera veer a dnes o. Nakonec v ak bylo v echno marn.

Stejn jako po bitv v Normandii byl Eisenhower jako v jinm svt a, rozjsan spchem svc zahrnovan lichotkami dvoan, ani za mk nedbal, jak velkou historickou chybu on a Bra dley spchali. Zastavit stt

Tho rna, 2. dubna 1945, dostal Monty rozkaz, aby do plnoci p tho dne pedal velen nad novou Devtou armdou. Jak zdraznil, znamenalo to, e "12. skupina armd zstane stt a bude stit kapsu v Por"; teprve po nkolika dal ch tdnech s Devtou armdou pod svm velenm v ihovchod k Dr anm". 21. skupina armd tvoen kanadskou a britskou armdou bude na sv po ma. Od Hannoveru nedostane od 12. skupiny armd jedinou americkou jednotku k podpoe i k pouh ochran Dempseyho z boku: "sil 21. skupiny armd je druhotn, tak e bude dlat, ude umt, a bude se o sv kdla starat sama; nepedpokld se, e postoup za linii BRMY-HA " Monty protestoval, e bez Devt americk armdy nem e pokraovat k Labi mezi Hamburk a Magd rg "leda e pochopiteln v ichni Nmci uteou sami. Postoupm k Vesee na generln linii MIND Y [polovina cesty k Labi] a tam asi zstanu stt; jen e i tohle mi zabere spoustu asu," varoval, u vdom, e po bitv v Normandii trvalo v Bretani a kolem Pas de Calais zablo kovat nebo dobt pstavy v dr en neptele mnohem dle a tak si to vy dalo daleko vt p n oekvalo. Pstavy v Severnm moi v ak byly ivotn dle it nejen kvli por ce Nmecka sprv; a jeliko rusk vojska u byla na Ode, zbvalo Rud armd urazit pouhou polovinu vz , ne doshne vchodnho behu Labe - odkud bude mt volnou cestu na Dnsk poloostrov a do K skho prplavu: dsiv vyhldka. "V dycky jsem bojoval tak, abych byl siln nalevo, tj. na severu," shrnul Monty, kdy vzpomnal na ta en. "Od z 44 do ledna 45 jsme na severu nikdy nebyli tak siln, abychom m rozhodujc vsledky. Pak jsem v noru 45 dostal Devtou americkou armdu a poprv jsme byli na severu dost siln; vsledky byly skvl a v echno ostatn "se nm jen hrnulo". Te zase m na severu slab a nic dobrho z toho nevzejde," prorokoval. "Siln der v severnm Nmecku j e v tomto ta en sprvn strategie: z nmonho hlediska je dokonce ivotn dle it. Nic nm nestlo v cest, byli bychom dorazili k Labi a ochromili ve kerou nmon a ponorkovo innost neptele. Te se dokonce ani nepedpokld, e se dostaneme a tam; sever m hrt p li, zatmco hlavn npor se odehraje na jihovchod, Mm pocit, e tenhle IKEV nov pln vl rodlou . Doufm, e to premir chpe." Jak dle hlsil Simpsonovi, "ten poplach" zpsobil, e se de Guingand znovu zhroutil - " nesp a zase mus brt pr ky; moc pem l a neodpov. Jestli se mu neulev, po lu ho na p dpoinul. V echna ta prce by byla o hodn snaz , kdyby 'kapitn lodi' mohl svou lo dn dit; spou bhnm z jednoho boku na druh, aby se nm nepevrhla." Mt zase chvilku Devtou armdu

e Eisenhower, kter po celou tu dobu zastval my lenku pragmatickho postupu na irok front nyn sv armdy zastav a jejich innost omez na metodick, pomal operace, vypadalo skuten ironie. De Guingand, citliv a vel lovk, vzor harmonickch vztah mezi Spojenci, skuten ocnl a nemohl spt z napt a nedorozumn, kter nyn vyplouvala na povrch, prv v okam ik la vlka tm u konce. Znovu a znovu se sna il SHAEF pesvdit, e Monty bez Devt americk svobodit Holandsko, dobt Brmy a nmeck pstavy v Severnm moi, pak na vchod pejt Lab Rusm ve vstupu na Dnsk poloostrov. Na nejvy m velitelstv v Reme i se v ak moc nad Devt ickou armdou stala emotivn, ba pmo vlasteneckou zle itost - jak 2. dubna zjistil "Simbo Simpson. Podobn jako de Guingand i Simpson telefonicky upro oval "Jocka Whiteleyho, Eisenhow erova operanho nelnka, ale bezvsledn, jak referoval Montymu: "ekl jsem mu: 'Copak si m pedstavit, co asi Monty ct, kdy vid, jak mu jeho nejslibnj pln oezali? Copak s v vbec, jestli je mu to vhod?' Teprve po jeho odpovdi se mi rozbesklo: "Ale! Simbo! S na se bt spravedliv. Bradley m snad taky njak city - musme ho nechat, aby Devtou arm zase chvilku on." Podle Simpsona to byl "cel problm v kostce". V echny historick prameny budou neodvratn ukazovat k jednomu zvru": e touha nejvy ho a kho velitele v poli, Omara Bradleyho, zskat v zvru evropskho ta en velen nad v emi te ickmi armdami v nadji, e tm vyma e hanbu katastrofy v Ardench - zabrnila Eisenhowerovi

chopit logick Montyho i Churchillovo nalhn ohledn Berlna a pstav v Severnm moi. Z toho mohl nakonec Monty vinit jen sm sebe. Nejen e v pede lch mscch Bradleyho nkolik ; sm dokonce odmtl Eisenhowerv pln posunout Bradleyho velitelstv dl na sever, akoli by se tm drtiv sla spojeneckch vojsk penesla do severnho Nmecka - jen e prv za tuto tak n Monty Eisenhowera kritizoval. Jak v ak Brooke Montyho upozornil, nedalo se dlat vbec nic. Kvli tomu, jak Monty s Br adleym zachzel, neukonila 2. svtovou vlku rna z milosti, nbr stra liv pitomost.

Monty zam lel prorazit nmeckou obranu a pak se bez odporu tit k Labi - a Berlnu, akoli yl terem posmchu kvli pelivm ppravm 21. skupiny armd na pechod Rna. Eisenhower byl n a chtl, aby na sever vyrazil v tandemu s Montym tak Bradley. Monty s tm - z vojen skho a osobnho hlediska - nesouhlasil a Bradley se urazil je t vc, zahjil vlastn ofenz ji n od Por a trval na navrcen 9. americk armdy pod sv velen. 3. dubna jej postup oslze j sice pece jen dovolil vyrazit kupedu, nepipustil, aby 13.4. pekroila Labe; u toti Eisenhowerovi rozmluvil dobyt Berlna ped Rusy, kterm se po celou tu dobu nedailo pekroit Odru. To spolu s lpnm na vybjen "Ji n pevnosti" mlo za nsledek ztrtu Prahy Dnskho poloostrova ve prospch Rus. st estnct

KAPITULACE V LNEBURGU Admirl von Friedburg s nmeckou delegac pros o mr, Lneburg, 1. kvtna 1945 IMPERIAL WAR MUSEUM Vlka mezi Spojenci

"Kdy se ohl m zpt na cel ta en, asnu, kolik chyb jsme napchali," napsal Monty po nme aci. "Organizace velen byla od potku chybn. Nejvy velitel [Eisenhower] neml pevnou pedsta ak vlku vst, a 'toil se podle toho, kam zrovna foukal vtr', sem a zase tam; v tomhle konkrtnm ohledu [tj. ve velen armdm Spojenc] byl v podstat k niemu... tb SHAEF se v tom celou tu dobu plcal." V t dob u Eisenhowerv pln - pijat pes protesty Montyho, Churchilla a dokonce i gener rshalla a po adujc zastavit postup spojeneckch armd, dokud nebude "vyi tno" Por, "hl neck npor zahjit a pot, a to na jihovchod, a s Rusy se setkat v Dr danech nebo v Lipsk spolu s jeho neochvjnou vrou v existenci vybjen "ji n pevnosti" a s dvoutdennm odmt it se Berlna od zpadu, kter vyvrcholilo 13. dubna, kdy zakzal Simpsonov Devt americk zt tryskem poslednch devadest est kilometr, dlcch jej pedmost u Barby na Labi od B bil, e finle vlky v Evrop vystilo v debakl. Kdyby Eisenhower Simpsonovu Devtou armdu ponechal pod velenm 21. skupiny armd nebo j pod Bradleyho velenm nadil s Montym alespo spolupracovat, mohla bt situace pesn opan to se cel potenciln sla americk armdy na Dempseyho pravm boku, pinucen nkolik tdn t en zkazem operovat k Labi, zcela promarnila. Spojenci Berln nedobyli, dokonce k nmu a ni nedorazili, na severu nebyly na Labi vybudovny mosty, tak e to jednu dobu vypada lo, e Rusov, teba e se po mnoho tdn nedokzali pohnout od Odry, nakonec proniknou a do a a na okoln ostrovy je t ped Spojenci. Je v ak a neuviteln, jak dalece lze dvody tto taktick a strategick krtkozrakosti vys ke dvem Montyho pvsu. "Montgomery zaal bt ve sv snaze, aby Amerian - a obzvl j it," svil se pozdji Eisenhower Corneliu Ryanovi, " e jsem s nm nakonec pln pestal mluv " Bradleyho pocity byly je t vyhrannj - dokonce se zd, e cel velitelstv 12. skupiny ar ila v poslednch tdnech vlky jaksi paranoidn anglofobie, kter dokonce i vysok dstojnk lepila natolik, e nevidli, jak snadn by bylo zmocnit se Berlna od zpadu ("Myslm, e sta

o zabrat a do tyiadvaceti nebo nanejv do osmatyiceti hodin jsme byli v Berln," svil dji generl Simpson) o politicko-vojenskm vznamu dobyt toho msta ani nemluv. Prv tito nci v ak natolik pehnli dle itost vybjen "ji n pevnosti, e se nakonec, jak dosvduj sena, dokonce zaali obvat, aby se Montyho britsk vojsko nevykradlo na jih a nevyfou klo ji Bradleymu ped nosem! A tak se vlka mezi demokratickmi stty a nacisty v okam iku triumfu zvrhla ve vlku mezi Spojenci. Mohutn odpor

Monty ov em nedokzal vyslat vojsko na jih u proto, ponvad zstal na severu zcela ochrome n. ance na rychl pekroen Labe byla zmaena, kdy od 21. skupiny armd odveleli Devtou a kou armdu a 3. dubna zastavili jej postup. Vzpt nato nmeck odpor na Labi zeslil a ve itsk enijn a pemos ovac operace se musely soustedit na dobyt ivotn dle itch Brm, rav kdlo zstalo stt v Lauenburgu nedaleko Hamburku. "Labe je velik eka podobn RNU a at ji proti tuhmu odporu nen mal operace," upozoroval Monty Brookea 21. dubna. Nazt De psey zkormoucen potvrdil, e pro mohutnost nmeckho odporu se dv ne 1. kvtna, kdy, jak fal, u bude dobyto Brm, na druhou stranu neprobojuje. Za tto truchliv situace se zaali pohe ovat dva Montyho styn dstojnci, John Poston a P Earle. "Myslm, e byli pravdpodobn byli zajati," kabeloval Monty 22. dubna optimistic ky Brookeovi, proto e se v lesch mezi Mnsterem a Soltau, nedaleko takt. vel. 21. sku piny armd vytvoilo velk hnzdo Nmc; "a je-li tomu tak, dostaneme je zpt, proto e nemaj zmizet". Monty se v ak mlil. John Poston, "ztelnice jeho o" a jeho nkdej pobonk od Alamejnu, v. Smrt Johna Postona

Poston, nejmlad z Montyho SD, u dvakrt dostal vlen k za chrabrost. Vdlo se, e me elitelstvm 8. sboru generla Barkera v Lneburgu jsou neptelsk jednotky (nakonec tu bylo zajato asi 2000 Nmc, vetn SS, nmonk a deseti tank), ale proto e bylo teba zskat n , major Earle, kter ml za kol 21. dubna k Barkerovi zajet, si vybral nejkrat a nevyi t cestu na sever od lneburskho lesa - a Postona vzal s sebou. Oba mu i bez problm doraz ili k Barkerovi a obdr eli pln na pekroen Labe 53. diviz. Na zpten cest v ak pi ryc ilometr v hodin po silnici, kter vedla daleko bl k lesu ne ta pede l (bylo 18 hodin a dstojnci se chtli vrtit ped setmnm) a oni padli do nmeck lky. Earle byl postelen na pa i a na spnku a oba vystleli v echny nboje, proto najel s d pem ou na nmeckho kulometka ped sebou a zabil ho. Oba, Poston i Earle, v ak pitom z d pu v i a ihned byli obkleni. Earle se pokou et zniit mapu pozic 8. sboru, kdy byl znovu stel en zezadu a padl na zem. Poston s przdnm samopalem Sten "le el asi ti metry ode mne", vzpomnal Earle. "Najednou jsem sly el, jak John zoufale, nalhav vykikl, 'N - Ne - sto p - stop'. Byla to jeho posledn slova, proto e mu v t chvli vnikl do srdce bajonet a na mst ho zabil. J jsem le el beze zbran na zemi s rukama nad hlavou. Sebrali mu hodin ky a dal cennosti a nechali ho tam le et... Na svj vk [dvacet pt let] ml nejodhodlanj kter, s jakm jsem se v ivot setkal, a ml bych ci, e neznal strach. Byl prost, tvrd a osto sobstan, vc miloval zvata ne sv lidsk druhy. Urit by se byl plavil s Drakem." Nmci t noci na t e silnici ze zlohy zastelili dva dal przkumnky ze sboru a povra dil vinnch ruskch a belgickch uprchlk. Monty se zhroutil

Zrannho Earla nechali u nedalekho sedlka. Pe il v nmeck poln nemocnici, odkud ho osvo i p tho veera, 22. dubna, a pevezli do 212. poln ambulance. Odtud poslal nalhav teleg ontyho vojenskmu asistentovi, "Kitu" Dawnayovi: "S ltost oznamuji, e JOHN POSTON byl zabit v 18.00hod. v sobotu 21. dubna." Montyho lka, dr. Robert Hunter, byl vysln, aby zkontroloval Earla v nemocnici - a v yzvedl Postonovo tlo. "Nebyl pohben, na el jsem ho le et v pkop, kde zemel," vzpomnal Hunter. "Neml dn zrann krom dry v hrudi, kudy vnikl bajonet. Poprv v ivot jsem byl v poku en Montymu zalhat - napovdat mu, e ho v boji trefila kulka nebo tak nco... J... vdl jsem, e to s nm otese.

Kdy jsem mu to pece jen ekl, jenom pokval hlavou, otoil se na pat a ve el do karavanu. Joe Ewart [Monty zpravodajsk dstojnk na taktickm velitelstv] povdal, e z nj cel den tal ani slovo." Monty byl zkru en alem. "S ltost oznamuji, e JOHN POSTON byl zabit. Jeho tlo jsme na li telegrafoval Brookeovi 23. dubna. "Byl bych Vm vdn, kdybyste informoval ministerskho pedsedu, proto e v echny m SD znal a iv se o jejich prci zajmal." Ztrta Johna Postona s "ocelov modrma oima a jestbm obliejem" zashla Montyho stejn k smrt jeho milovan eny Betty ped osmi lety. Po tyiceti letech se lord Hunter nad tou udlost znovu zamyslel a pokusil se vysvtlit, pro se Monty tehdy tm zhroutil:

SD byli divok sebranka. Johna Postona stvoila nebo snad vyvrhla vlka. Byl u Montyho velmi dlouho a byl mu oddn. A Monty k nmu choval otcovsk city... Poston ml neustle " nco za lubem", pihodily se destky vc, za kter mu Monty mohl nebo ml podn umt hlavu dy to neudlal - akoli vdl, co John provd. Vte, Monty... John Poston asi zosoboval nco, co Monty sm bt nemohl - proto e Monty byl nesmrn disciplinovan a dr el sm sebe velice zkrtka.

Postonovo tlo bylo pohbeno "se v emi vojenskmi poctami na louce na okraji lesa". Jak napsal jeden vy tbn dstojnk, byl "nej ivj z dstojnk, kter jsme tu kdy mli a j e kerou na innost jako proud". Monty nad otevenm hrobem nepokryt plakal. Truchlil, jako by ztratil syna. Poston, n eohro en styn dstojnk u od Normandie, nyn polo il ivot ve slu bch jedinenho systm na Montyho mobilnm velitelstv. Churchill mu zaslal dojemn telegram: "Sdlm Va i bolest n ad smrt Johna Postona a zrannm Petera Earlea. Vyite laskav mou soustrast tak jejich ch abrm druhm. Skvl slu ba stynch dstojnk, jejich oi znte a jejich sudek dok ete ickm rysem znamenitho zpsobu Va eho velen velkm armdm." Ani Churchillova umen soustrast v ak Montyho nedokzala ut it. "Byl takov nkolik dn echtl mluvit," vzpomnal lord Hunter. "Pak najednou jako by to ze sebe po pohbu, pro kter sm vybral knze, skotskho presbyterina, shodil." Monty ml ov em je t dal nalhav dvod, pro ze sebe shodit melancholii - nedlouho po Pos hbu toti pi el telefont ze SHAEF v Reme i. "Doufaj pr, e se poddm nalhav poteb hlsil Monty ministerstvu vlky a protestoval: "Le m na zemi a je t do mne kopou," proto e i dobe vzpomnal, jak se Eisenhower stavl hluchm po cel msc ke v em jeho prosbm ohledn mdy. Se st skrvanou rozmrzelost po dal de Guinganda, "aby zavolal Whiteleymu a informo ho nsledovn: 1. J jsem si byl od potku vdom nalhav poteby dojt k LABI a v nejkrat mo n dob je 563 s datem 28. bezna.

2. Prv SHAEF mi v uskutenn tohoto plnu zabrnil. Vzal mi Devtou armdu, m 21. skupi bil do t mry, e se tempo operac zpomalilo. 3. Proniknou-li Rusov do LBECKU a dle do KIELU a DNSKA ped nmi, navrhuji, aby ve kerou inu za to na sebe vzal SHAEF. Doufm, e dal dotazy tohoto typu u nedostanu! Pekroen Labe

Pochopiteln je dostal - hned tho veera dorazil kabelogram od Eisenhowera, kter mu pipo mnal vznam Lbecku a Dnskho poloostrova a opo dn Montymu sliboval, e "jeho tb udl ho silch, aby mu pomohl zajistit rychl spch operace". Ve chvli, kdy se nemn ne "7 spojeneckch armd zavr kolem Hitlerovy 'posledn ba ty' v h a bavorskch horch" (jak se oteven psalo v tisku), poven pouhopouhch dvou armd vyi olandska, severnho Nmecka i v ech pstav v Severnm moi a navrch je t obsazenm Dnskh je t ped pchodem Rus - kte 26. dubna konen Odru pekroili - Montymu jasn dokazova ovu vojenskou neschopnost. Na vsledku v ak hodn zle elo, a proto nakonec Eisenhowerovu drzost spolkl, vypracoval harmonogram Dempseyho postupu pes Labe a 26. dubna ohlsi l "Simbo" Simpsonovi, e zte je pipravena:

Dnes veer vyr me za LABE; technika je stejn jako pi pechodu Rna; jako prvn (v 02.00 h jde pepadov brigda a zajist LAUENBURG. Pak pejde 15. div.... Pkn poas vystdalo chl ec je velmi nepjemn. Doufm, e se do veera vyjasn.

Toho veera bylo Labe opravdu pekroeno. Asi 200 mu pi operaci padlo nebo bylo zajato, m ost v ak byl zabezpeen a brzy zaaly na ece za komandy, pipravenmi vyrazit k Baltu, pib dal pontonov mosty. Rno 29. dubna byl Monty pevn pesvden, e je t Rusy stihne pedhonit Rusy, kte se v t objet z vlastnho pedmost u ttna, jak oznmil Brookeovi:

Prv jsem se vrtil z velitelstv 8. sboru, kde jsme s DEMPSEYM, BARKEREM a velitelem 1 8. americkho vsadkovho sboru RIDGWAYEM probrali situaci... Vydal jsem tyto rozkazy: 18. americk sbor provede pekroen LABE zte v oblasti BLECKEDE ztra rno v 03.00 hod a t 2. [americkou] vzdu nou vsadkovou div. Dal pechod se uskuten v oblasti DARCHAU, bude-li to phodn a mo n. 18. americk sbor pak bude operovat na SCHWERIN a WISMAR a spoj se s 6. britskou vsadkovou div., kter eku pejde v LAUENBURGU... 2. obr. div. 8. sboru se pesu ne kupedu a pejde LABE ztra ve 12.00 hod u ARTLENBURGU. Tato divize zam pmo na LBECK

82. americk vsadkov divize, kter pe la pes Labe v Bleckede, postupovala do 1 hodiny t i, "Nmce zcela zaskoila", akoli nmeck dlosteleck palba byla podle slov diviznho veli nejvt , jak divize kdy elila, proto e Wehrmacht vyerpval posledn zsoby munice - dokon agnetickch nmonch min. Monty se postupn vzpamatovval z Postonovy smrti i z pohbu a byl si jist, e k Lbecku d oraz vas: "V oblasti Lauenburgu je v echno pipraveno pro rychl pohyb obrnnch kolon na s ver k Lbecku, kter zahjme ztra. Chovm velkou nadji, e oblasti Lbecku doshneme ve dv h," kabeloval Brookeovi. Zatmco se 11. obrnn divize generla Pipa Robertse tila na sever, Montyho "klan" strhval stany a vydval se na posledn pesun 2. svtov vlky. Za sebou na tich louce u Soltau zane hal kvtinami pokryt hrob majora Johna Postona - a hrzy nedalekho koncentranho tbora v elsenu. Belsen

"Jen pr mil od mho souasnho velitelstv je koncentran tbor v BELSENU," psal Monty 29. na Phyllis Reynoldsov. "lovk to mus na vlastn oi vidt, aby si uvdomil, co se tam dlo i tisku a historickm dkazm okam it nadil, aby v echno zdokumentovali fotografov a kame i, aby podili dkazy nmeck bestiality. "[Pilo en] fotografie podil fotograf z mho t ndant SS je v n pkn kousek!" dodval sarkasticky. U pedtm vydal rozkaz, aby lid z oko nic tborem pro li a na vlastn oi se pesvdili, jak jejich krajan zachzeli s lidskmi b . Pustmi lesy a nmeckmi tankodromy si vozidla Montyho taktickho velitelstv razila cestu na zpad. "A tak jsme dorazili na PLN u LNEBURGU na vtrnm nvr nad vesnic DEUTSCH EV kud byl ndhern rozhled po hol plni daleko na jih," napsal vy operan dstojnk, major nkolik tdn pozdji. Nomdsk karavana, kter se v den D honosila dvaceti sedmi dstojnky 0 mu i, se od t doby je t rozrostla. "Nyn velitelstv t tm 50 dstojnk, 600 jinch uvdl major Odgers. "Od pl v NORMANDII urazila pes 1000 mil [1600 km]. Jako nervov cen rum ty spojeneckch armd v Normandii a v Ardench a do doby ped temi tdny t, ne byla ck armda pevelena, taktick velitelstv 21. skupiny armd fungovalo znamenit. 1. kvtna 1 vozy Montyho velitelstv postupn zastavily v dvrn znmm sledu pod shlukem nkolika bz oily tbor s Montyho pvsy uprosted: lo nice, kancel a mapovna a pes v echny byla nata ac s . "Asi 25 stop [8 m] ped karavany stla penosn vlajkov er," vzpomnal Montyho ka tent podplukovnk Warren, "kde neustle vll Union Jack." "Myslm, e se bl okam ik, kdy Nmci tento nerovn boj vzdaj," psal Monty Reynoldsovm 29 . "Dotrme na n tvrd; pokrauj v boji u jen proto, e ka d nmeck vojk slo il osobn dokud ije, mus bojovat. Jakmile se dovd o jeho smrti, zane se v echno hroutit ve velkm. Rusov konen dorazili na pedmst Berlna a nmeck tvary se bez dal ch boj zaaly vzdvat Spojencm. 1. kvtna byli ru t vojci jen pr stov itlerova bunkru - nae admirl Dnitz ze svho doasnho velitelstv v Lbecku oznmil ve vy skho rozhlasu Fhrerovu smrt a svj nstup na jeho msto v ele Tet e. Tho veera dor

cku 11. obrnn divize, zatmco 6. britsk vsadkov pronikla pes eku v Lauenburgu do pedm dgwayova 18. sboru severn od Bleckede a v echno bylo pipraveno k vpadu na Wismar. Tak Rusov zrychlili. 1. kvtna byli v Rostocku, pouhch estapadest kilometr od Wismaru. azt v ak przkumn hldky 6. vsadkov divize vstoupily do Wismaru - "n pchod do WISMA neekan, v pstavu kotvilo nkolik torpdoborc a pt ponorek, ale na i vsadki nebyli vy dstelen tchto plavidel a tak nm v echny unikly, " informoval Monty Brookea. Tak star ha zovn pstav Lbeck padl do rukou 11. obrnn divize - co pimlo Dnitze pesthovat se ne u a pak do Flensburgu. Veer 2. kvtna hlsil Monty Brookeovi:

Nen pochyb, e ve velmi rychlm pohybu z pedmost na LABI na sever k BALTU pedvedly zast dnotky velice pkn vkon. Rovn nen pochyb, e jsme Rusy pedbhli st o pouhch dvanct obr, v echno dobr. LESVICK poloostrov a DNSKO jsou nyn inn uzaveny a tak to udr me Proudy nmeckch jednotek a civilist, prchajcch ped Rusy, to je obrzek, jak byl pedtm n k vidn, a bude zajmav pihl et, jak se to do ztka vyvrb.

Bhem dne se objevily dva nznaky, e Nmci jsou odhodlni pinejmen m na severu kapitulovat elitel nmeck 21. armdy pi el na velitelstv Ridgwayova 18. americkho sboru nabdnout kap laci sv armdy, kter bojovala s Rusy. To bylo odmtnuto. V echno rovn nasvdovalo tomu, rl Blumentritt, velitel "vojsk stojcch proti nm mezi BALTEM a ekou VESEROU" je odhodln hodit runk do ringu. "M pijt ztra dopoledne v 11 hod. a nabdnout kapitulaci svch jed ek," oznamoval Monty Brookeovi. "Je docela dobe mo n, e je zplnomocnnec nkterho vy ho le, ale to se dozvme a ztra." Monty svj telegram uvedl slovy: "Mli jsme dnes pozoruho dn den a ztra bude mo n je t lep ." Vlka se konen chlila k vtznmu konci. Pichzej zplnomocnnci Zplnomocnnci opravdu zastupovali vt rybu ne l podplukovnk Warren:

Blumentrittovy jednotky, jak pozdji vzpomn

3. kvtna v 08.00 hodin zatelefonoval vojenskmu asistentovi Dawnayovi plukovnk Murph y, zpravodajsk dstojnk generla Dempseyho, e za nm pi la delegace ty dstojnk, a a erl Dempsey nejednal, panuje nzor, e chtj nabdnout kapitulaci, pokud zskaj urit pod Nmecko. Dawnay el okam it za VV - kali jsme mu " f" - a ohlsil mu to. Ten Dawnayovi ekl, aby j lal za nm, a a se to stane, aby mu to dal vdt. Nae stiskl bzuk a pivolal mne. ekl n fofrem vztyme britskou vlajku; a a [nmet dstojnci] doraz, e se maj seadit pod n, anceli; v ichni ostatn mli zmizet z dohledu; my dva jsme si mli vzt bon zbran a post hovu asi 25 stop [8 m] mezi jeho karavanem a vlajkou. Za dnch okolnost jsme se nesmli pohnout, dokud nm neekne; tak jsme mli sehnat jeho zpravodajskho dstojnka plukovnka rta a tlumonka. Oekvali jsme, e delegace doraz pibli n za dvacet minut, a skuten tak pijeli s eskort nsk policie, kter byla okam it odeslna zpt. Ti tyi [nmet] dstojnci se seadili po a jako dn dstojnci stli v pozoru; dva byli od nmonictva a dva od pchoty. Nmonci m n zimn kabty, ti druz dva ediv a generl ml pekrsn erven klopy. Napravo stl nejvy dstojnk generl admirl von Friedeburg, vrchn velitel vlen flotil byl generl Kinsel, nelnk tbu nmeck armdy Sever. Vypadal velkolep. Mil zhruba metr thlo mu na padest a dokonce ml monokl - skuten Pru k. Vedle nj stl kontraadmirl Wag ajkov dstojnk admirla flotily. Posledn byl major Friedl. Ten chlap byl v n nco! Mil tr ptaosmdest a ml tu nejkrutj tv, jakou jsem v ivot vidl - bylo mu osmadvacet... Stli v pozoru pod Union Jackem v tch svch zimnch kabtech, byl zatek kvtna a dost se o lilo. Stli oblieji ke tem pvsm, kter mly zaven dvee. Jak dlouho tam stli, opravd adalo mi to jako vnost - tak asi tyi nebo pt minut a ani se nepohnuli. Pak se ti e otevely dvee prostednho karavanu a v nich stanul dost mal anglick Ir v khak kalhotch, poln uniform a ernm baretu (na kter neml nrok) se dvma odznaky, generlsk rlovskho tankovho pluku; ruce ml za zdy. Monty jako u mnohokrt v minulosti, kdy jednal s njakmi hodnosti, hodlal delegaci pon dstojnk zvedne

Kdy ho uvidli, zasalutovali. Je zajmav vdt, e v nmeck armd ni

kde to vy dstojnk normln salutuje. Montgomery si dal zatracen na as, ne pozdrav op kama za zdy pomalu se el z pti schod na zem a pak u el tch osm metr, tak e stl pmo p o celou tu dobu salutovali. Nae velmi nedbale a lajdcky pilo il pravou ruku k baretu a oni pipa ili. Pot se podval na prvnho dstojnka a psnm ostrm hlasem zaburcel: "Kdo jste?" Odpov admirl von Friedeburg, vrchn velitel nmeckho nmonictva, pane." Montgomery mu velmi hl asit odsekl: "V ivot jsem o vs nesly el." [Nov Reichsfhrer admirl Dnitz von Friedebur uten jmenoval vrchnm velitelem nmonictva teprve toho dne]. Pak se otoil na dal ho chlpka a zase se zeptal: "Kdo jste?" a tak pokraoval a k posledn u, kter se ohlsil jako "major Friedl". f zaval: "Major! Jak se opova ujete pivst na m jora!" Za eptal jsem Dawnayovi, e to f dobe hraje. Dawnay mi rovn eptem odpovdl: "Sklapni, ty tupe! Tohle si cviil cel ivot!" Bezpodmnen kapitulace

A tak to bylo. Dlouh cesta od politiky appeasementu a katastroflnch britskch por ek ved la pod Montyho velenm neprosn z psku egyptsk pou t u pyramid, kter znakovaly hranice eonova pokusu o vojenskou nadvldu, a k vtrnm plnm u Lneburgu - a Monty hodlal pohr v e it vychutnat. Montyho vtzoslavn pedvdn v ak mlo daleko prost dvod. Nmet dstojnci pi li pro nout bezpodmnen kapitulace, musela se delegace sklonit ped jeho osobn autoritou - uvit sle jeho velen a jeho naprostmu odhodln pokraovat ve vlce a k hokmu konci, pokud ne slouchat. Bez dal ch americkch jednotek toti Monty neml dostatek sil k rychlmu rozdrcen nmeckch armd, obklench na Dnskm poloostrov, kdyby se mu postavily na odpor. "Co chcete?" vy tkl proto Monty. Von Friedeburg jmnem delegace odpovdl, e pichzej od polnho mar la Busche, vrchnho v everu, nabdnout kapitulaci nmeckch armd bojujcch proti Rusm v Meklenbursku -"po dali ch pijal kapitulaci t nmeckch armd, kter se stahuj z rusk fronty mezi ROSTOCKEM a BE " telegrafoval Monty Brookeovi. "To tedy ne! Tyto armdy bojuj s Rusy. Maj-li se nkomu vzdt, mus to bt Rusov," vyjel M y. "J s tm nemm co dlat." Nae , aby ten der ponkud zmrnil, dodal, e "je pirozen ochoten vzt do zajet v echny n kte do jeho oblasti pijdou s rukama nad hlavou". Nastala chvle, aby Monty vyslovil vlastn po adavek: a mu von Friedeburg a Busch "pedlo apitulaci v ech nmeckch vojsk na mm zpadnm a severnm boku. To zahrnuje nsledujc: V e ojen sly v zpadnm HOLANDSKU. V echny ozbrojen sly ve FRSKU vetn FRSKCH OSTROV a H hny ozbrojen sly ve LESVICKO- HOL TNSKU. V echny ozbrojen sly v DNSKU." Delegace "s tm odmtla souhlasit. ekli v ak, e maj obavy o civiln obyvatelstvo v tchto astech a e by se se mnou rdi dohodli, e se o n postarm. Budu-li s tm souhlasit, vytvo njak pln, podle nho budou sv sly stahovat v souladu s postupem mch armd.". Tato nov objeven starost o ivoty civilist Montyho nijak nedojala - jak vzpomnal Warre n: Na to jim Montgomery odpovdl: "Vzpomnte si na msteko v Anglii jmnem Coventry, kter p i lety va e bombardry vymazaly z povrchu zem? Vt ina zabitch tam byli sta lid, eny a Va e eny a dti se nemohou dovolvat mho soucitu - na to jste mli myslet ped esti lety." Nae jim je t pr minut nadval, podrobn jim lil hrzy koncentranch tbor, na kter c ze v ech sil se sna il, aby pochopili - a e v tom byl mistr nad mistry -, jak hrzy a ut rpen zavinili.

Kdy s kznm skonil, odmtl brt ohled na civilisty - a varoval delegaci, e nevzdaj-li s prtah a podmnek, nad, aby boje a bombardovn pokraovaly, co bude mt nevyhnuteln z l ztrty na ivotech nmeckch civilist i vojk. "Tou dobou u jsem vdl, e mi ned moc prce pimt je, aby pijali m podmnky," tvrdil po . "Ale kal jsem si, e pestvka pes obd bude douc, aby si v echno, co jsem jim ekl, t projt hlavou." Vlka se chl ke konci Nmeck delegace salutovala, kdy se Monty otoil a pomalu pistoupil k Dawnayovi a Warren

ovi mimo doslech Nmc. "ekl nm, abychom jim do kantny pro nv tvy dali donst co nejlep pit jim dali v echno, o si eknou," vzpomnal Warren. "Honem jsme vyhledali ser anta z kantny a ekli mu, aby se dal vidt. Msto ubrus pou il pr stradla. Dstojnk, kter ml na starosti nv tvy, uml nmecky, a tak dostal rozkaz obsluh stolu. Nkdo dokonce odnkud - neml jsem tu en, odkud, vyhrabal bl nick rondon, kter i perfektn sedl, kdy jsme si trochu pohrli se spnacmi pendlky. V pli obda, k nmu avdu znamenit jdlo, lhev ervenho vna a ke kv lhev koaku, domnl nk ve el, omlu jako dvod uvedl, e dosud nedorazily ka dodenn pdly. Jeden z nich na to ekl: 'Takov j e u msce nejedli'. Na to nk reagoval poznmkou: 'Na i vojni nad tm blafem ohrnuj no Pi obd v na vlastn jdeln f pesn vdl, co udl a jak to udl. ekl, abychom sra polo ili na n armdn prostradla a na jeden konec dali jednu idli pro nj a na ten protj o n, tsn vedle sebe. Pak rozlo il na stoly dv mapy, jednu s rudm vyznaenm na frontov druhou s mode naznaenou jejich. J a Dawnay jsme mli sedt po stranch a mli jsme bt oz jeni, ale tak, aby na e revolvery nebyly vidt; tlumonk [plukovnk Ewart] ml stt za nm. tek jsme mli nechat na nm." V echny Montyho sout iv a panovan vlastnosti se slily do absolutn jistoty, jakm zpsobe kn povede. Byla to hra - jen e na t he v okam iku, kdy odtikvaly posledn hodiny vlky, y ivoty mnoha spojeneckch vojk, letc a nmonk. Kdy vydal instrukce Dawnayovi a Warre de el Monty do svho pvsu. Warren vzpomnal:

Ve vhodnou dobu, kdy si Nmci pochutnali na kv a brandy, byli vyzvni, aby se odebrali do jdelny vrchnho velitele. Tentokrt je Monty ekat nenechal. Ve el ihned za nimi, tentokrt v uniform s vyznamennmi a odznakem hodnosti [polnho mar l Mluvil stroze, k vci a velmi rychle.

Monty jim pedlo il ti body. "Za prv. Musej se mi bezpodmnen vzdt v echny ozbrojen s par. ti," telegrafoval Brookeovi. "Za druh. Jakmile se to stane, prodebatuji s nim i, jak nejlpe tyto oblasti okupovat, jak jednat s civilisty atd. Za tet. Odmtnou-li v e uveden, budu pokraovat v bojch a bude zabito mnoho nmeckch civilist i vojk. Nae ukzal mapu situace na zpadn front." Zatmco nmeck delegace uprala zrak na mapu, "Monty jim ekl, e do Nmecka zanaj proudi sk pozemn sly," vzpomnal Warren, "a e mme dostatek letadel k 10 000 nlet ve dne i v n ." S tmi "obrovskmi silami" podn pehnl. Popravd docela nedvno ministr vlky sir James tymu k jeho ustrnut sdlil, e dn dal tvary, kter by mohly 21. skupinu armd poslit, ispozici. Hrozba dal devastace ze vzduchu byla nicmn reln. Hamburk, poboen spojeneck bardovnm, je jen mal ukzka vzdu nch zbran, kter nyn Spojenci pou vaj - a pou vat n al Monty, pokud Nmci nebudou kapitulovat. "Nemli o tto situaci vbec pont," kabeloval M onty Brookeovi, "a kdy uvidli mapu, okam it se podvolili." Monty vyhrl - to se dalo z tv len delegace jasn vyst. Von Friedeburg a Kinsel v ak p i oficiln svolen. "Vysvtlili nm, e nemaj pravomoc pijmout m po adavky," referoval Mo okeovi, "proto e za mnou pi li pouze kvli zle itosti par. 2 viz v e." Kdy byl podobn tho odpoledne informovn generlmajor Strong, pochopil to pln patn a u e oficiln kapitulace pijde odjinud. Strong ov em byl ponkud tup - a Monty i ministerst o vlky to dobe vdli. Von Friedeburg pi pohledu na specilky, rozlo en v Montyho stanu n tolech pokrytch prostradly, ztratil ve kerou nadji, e se v bojch d je t pokraovat, a odln doporuit Dnitzovi i nelnkovi generlnho tbu Wehrmachtu, polnmu mar lu Keitelo Montgomerymu na severu bezpodmnenou kapitulaci a zabrnili tak dal m ztrtm na ivotech. k Monty hlsil Brookeovi: "Mli v myslu doporuit KEITELOVI, aby pijal mj prvn bod [bezpo mnenou kapitulaci]. Von Friedeburg odjel zptky ke KEITELOVI a FRIEDLA vzal s sebou. KINSEL a WAGNER zstali na mm taktickm velitelstv do jejich nvratu." Von Friedeburg po dal o osmatyicet hodin; Monty mu povolil tyiadvacet - a prohlsil, e ust spojeneck bombardry, jestli e ke kapitulaci nedojde neuskuten. Je t von Friedeburgo nadil, aby se Keitela dotzal "na kapitulaci dal ch oblast, kup. NORSKA. Pokud ano, po l o na SHAEF." Na zvr rozhovor dal Monty sepsat zznam ze setkn, kter von Friedeburg podepsal, a jednu kopii odvezl Keitelovi. "Nen pochyb, e sem tahle parta pijela prozkoumat tern," shrn ul Monty v telegramu Brookeovi, "a vymmit ze mne njak kompromisn pln. Myslm, e budou s uhlasit s bezpodmnenou kapitulac v ech svch ozbrojench sil, proto e je jim bezvchodnost

jich situace a pli Reynoldsovm napsal:

zejm."

Opravdu jsem pesvden, e vlka s Nmeckem se chl ke konci. Kdy je nyn Hitler mrtev, bu nmeck armdy vzdvat jedna za druhou - v Dnsku, Norsku a de fakto v ude. V dubnu jsme vza li do zajet jeden milion Nmc, poet zajatc tedy ode dne D in celkem vc ne ti miliony Srden zdravm Vs oba, V dy V Monty Bradleyho posedlost

Generl Bradley se na svm novm velitelstv ve Wiesbadenu nadle upnal k "ji n pevnosti" e zde bojovat je t msc, ale tak zde m eme bojovat je t rok," citoval ho 24. dubna jeho "Je pesvden, e Nmci prchaj do oblasti tto pevnosti se v m, co se jim da zachrnit, v bojch pokraovat odtud." Bradleyho posedlost Ji n pevnost bude patit k nejsmutnj m omylm konce 2. svtov vlky. ntyho v ak u bylo tm po vlce. "Mnohokrt Vm dkuji, e jste mi tak vrn telefonoval," Simbo" Simpson z ministerstva vlky. "Vm, e ministr, CIGS i VCIGS Vm jsou nesmrn vdni to, e jste si pi ka d velk akci dal tu prci a informoval ns o v em osobn. Myslm, e m vo vlky nebylo nikdy tak dokonale v obraze, pokud jde o nzory vrchnho velitele na f ront! Pro vme velik chvle. Jist jste pro val obrovsk triumf, kdy za Vmi dnes ti Nm ch si, abych pi rozhovoru s nimi mohl bt." Von Friedeburg ml pesn opan nzor. Kdy byli oba nmet vyjednavai pepraveni s eskort liniemi zpt, Montyho tb zaal chystat na ztek ppadnou kapitulaci. K t ple itosti v stan a pozvali spojeneck vlen dopisovatele, BBC a filmov kameramany. V klidu svho pvsu Monty psal zlovstn dokument kapitulace, kter pedlo delegaci k pod let po triumflnm nmeckm vpdu do Norska, Dnska, Holandska, Francie, Belgie a Lucemburs ka. Dokument byl strun a nepipou tl dvoj vklad. Monty listinu pedal pobonkovi k pepsn l si lehnout. Kapitulace v Lneburgu

Zatmco Monty spal, telegrafist na taktickm velitelstv 21. skupiny armd vy ukvali ka don svho velitele polnmu mar lu, siru Alanu Brookeovi. Na vchodnm kdle v psmu mezi polabs m Dmitz po Wismar na severu, "jsme nyn v kontaktu s Rusy. V echno je velmi ptelsk. Doho dli jsme se, e zstaneme na pozicch, kter dr me," uvdl Montyho vzkaz. Od Wismaru se jeh everozpadn kdlo thlo podl Dnskho poloostrova pes Bad Segeberg dol k Hamburku. "Vyda rozkazy, aby se za tuto linii prozatm nepostupovalo... Dnes odpoledne jsme vstoup ili do HAMBURKU a v tto chvli je msto zcela v na ich rukou a v echny mosty mezi nm a HAR BURGEM i uvnit msta jsou netknut. Mezi obma kdly je dosud velk tlaenice, o kter si udlte obrzek, kdy Vm eknu, e po ej ka a dne ka in pravdpodobn pl milionu a e vt ina z nich se v tto oblasti dosud poh a o sob." Dok e v ak von Friedeburg narz pesvdit Dnitze a Keitela o nutnosti bezpodmnen kapitu tyho kanadsk asistent podplukovnk Warren byl von Friedeburgovi pidlen jako doprovod na zpten cestu na nmeck linie. "Vyrazili jsme okam it," vzpomnal pozdji Warren. "Mli ejich auto a jejich idie a spojku. Vpedu jel mj d p s mm idiem a dvma britskmi poln jejich autem pak jsem ml je t jeden d p se tymi britskmi etnky. Na ka d pedn sklo malou vlajkovou er s blm prostradlem, kter bude vidt na nkolik mil, a vyrazili jsme.. Pak jsme projeli Hamburkem... Jen tu a tam se na el dm, kter stl. Museli jsme zaj dt do ostrannch uliek a tak podobn, abychom se vyhnuli sutinm na hlavnch ulicch, jeli jsme v elmi pomalu a doufali, e na ns nikdo nezane stlet. Trvalo pes hodinu, ne jsme se odtam ud vypletli... a za celou tu dobu jsme nezahldli ani ivka - ani jedinou koku. Kdy jsme ujeli 12 mil [19 km] na sever od Hamburku, zahnuli jsme a jeli pmo na st dl, namontovanch na dvou nmeckch tancch. U silnice stl mlad jednoruk vojk, kter tm tank a kdy uvidl nmeck vz, pozdravil Heil Hitler. Major Friedl vystoupil, promluvil na nj

nmecky, pak nastoupil do vozu a velkou rychlost odjel. Zstal jsem tam s tm dstojnkem s , a proto jsem svm mu m podn nahlas ekl: 'Rychle do d p a padme o sto est pry.' Ne li jsme se, e je na stejnm mst vyzvednu p tho dne ve 14.00 a e budu ekat pouze dv h Nazt, 4. kvtna 1945, se Warren vrtil. Dv hodiny uplynuly a po delegaci ani vidu ani sl echu. Warren v ak pesto nadil svm mu m ekat dl, proto e Monty si byl jist, e Nmci po vysvtlil Brookeovi:

V thle chvli u jist mte mou M577 o podrobnostech dne nho setkn na mm taktickm velit r tm s jistotou povede ke kapitulaci v ech zbvajcch jednotek mezi zpadnm HOLANDSKEM . Generl Kinzel, kter je dnes veer na mm velitelstv, hovoil s mm zpravodajskm dstojn tvrd, e se to bude tkat vce ne jednoho milionu vojk. Tvrd dle, e ve LESVICKU- HOL ta tisc ruskch vlench zajatc. Dle uvd, e do LESVICKA-HOL TNSKA se pivalila vlna list, prchajcch z vchodnch okres ped postupujcmi Rusy a e situace v zsobovn potr tto oblasti tak zl, e do deset dn nebude co jst. Dodal, e si je tm jist, e KEITEL z kapitulovat, proto e u nen mo n pimt nmeck vojky k boji a ten stra liv civiln prob ldnout. Z toho si dok ete pedstavit, e tady budeme muset vye it hezkch pr problm...

Pl hodiny po vypr en ultimta uvidli Warrenovi lid pij dt auta, jak si Warren iv vyb stoupili jsme a vy li jim vstc a ukzalo se, e si s sebou pivezli dal ho dstojnka - by ukovnk Pollok." Pollok nesl v aktovce vyslac kdy nmeck armdy a nmonictva, mapy nmeckch nmonch mi ernm moi, u Frskch ostrov, v Helgolandskm zlivu a v Baltskm moi. "Krtce po 17.00 ho dorazili na na e velitelstv, kde nm ekli, abychom Nmce odvedli do nv tvnho stanu, kde ohli dt horkou kvu a koak," vyprvl Warren, " a ekali tam na n ti dva, kte tu zstali dy ple itost v soukrom si mezi sebou promluvit. Zatmco se toto dlo, Ewart el rovnou za a ekl mu, e [Nmci] maj zmocnn podepsat." Na tuto zprvu Monty ekal. Kdy se toti Ewart objevil, prv podval spojeneckm vlenm d lm zprvu o pozad kapitulace. "Generl admirl se vrt pibli n kolem pt," kal zrovna !" poznamenal, kdy uvidl pij dt Warrenv prvod. "Ml pivzt v echny nle itosti. Te u ma!" V Montyho karavanu pak Ewart "formu" vylo il, zatmco korespondenti obklopili "kapit ulan stan". R.W.Thompson popsal ten okam ik ve sv depe i:

Bylo naprost ticho. Temn lesy kolem... jakoby vytvely vakuum, v nm jsme vykvali. D ns lehaly a byla lezav zima. ev sthacch letoun nad na imi hlavami je t zdrazoval holou nutnost ultimta a moc Spoje A potom pijeli. Lesem a suchm hndm vesem, po cest, kterou jsme ped pti minutami proj se bl ila delegace s piznnm naprost por ky nacistickho Nmecka... Bl ili se zvolna. Admirlov v erno edch pr ipl tch, ostatn v dlouhch edivch kabtec lemy kabt jim pleskaly o vyle tn ern holnky. Jen arlatov klopy generla Kinsela por evnou jednotvrnost jejich zevnj ku, kdy se to osaml vojensk proces s kapitulac kdysi nroda bl ilo. A tak do li, generl Kinsel, mohutn, vysok a s monoklem, a za nm men a dstojnci, ke schodm do karavanu polnho mar la. Generl admirl von Friedeburg po nich vy upil sm a vstoupil. Ostatn ekali a my rovn . Nad tmi tymi postavami vll Union Jack a sn ti in byl jeho pleskot tm jedinm sly itelnm zvukem.

Monty ml pouze jednu otzku, jak uvedl pozdji: "Zeptal jsem se ho, jestli podep e plnou kapitulaci, jak jsem ji po adoval, a on odpovdl, e ano. Byl velmi sklesl. ekl jsem mu, aby se vrtil k ostatnm." Monty vydal rozkaz, e kapitulace bude podepsna okam it. "Nmeck delegace ode la naproti d stanu, sledovan zraky skupin vojk, vlench korespondent, fotograf a dal ch - v ichni mi vzru eni. Vdli, e nade el konec vlky." "Kapitulan dokument jsem ml pipraven. Zazen ve stanu bylo velmi prost - stl na koz armdnm prostradlem, kalam, obyejn armdn pero, kter koupte v obchod za dv pence. dva mikrofony BBC." Cel vc probhla rychle a bez prtah, jak vzpomnal plukovnk Warren. Bylo zejm, e Monty ebere jako emisary, ale jako mu e pora en v boji: Kdy

tentokrt Montymu zasalutovali, optoval pozdrav okam it a podle pedpisu; vbec se cho

al velice pedpisov. Slu ebn star novini pak smli vejt a rozestavit se podl stn sta Monty usedl do ela stolu a nahlas peetl pipravenou Kapitulan listinu":

Nmecko pistupuje na kapitulaci v ech nmeckch ozbrojench sil v HOLANDSKU, severozpadnm KU vetn FRSKCH OSTROV a HELGOLANDU i v ech dal ch ostrov, dle ve LESVICKO-HOL TNSKU rukou vrchnho velitele 21. skupiny armd...

Vzdvali se tedy osobn Montgomerymu - to byl vrchol kariry armdnho dstojnka, zahjen p ti lety v Sandhurstu. Svm i lavm "R" etl nahlas podmnky kapitulace. Na ostrm li m nos jn brle v elvovinovch obroukch, pod klopou pt ad vyznamenn a kapsy jeho poln blzy enk zlat etzek. Kostnatma lachovitma rukama, kter ml polo en na stole po obou stran tu - s tmi trochu sukovitmi klouby, kter mal James Gunn zachytil ped Montyho stanem lo kho lta -, obas charakteristickm zpsobem zdraznil njak bod. Nebylo pochyb, e kdysi z ovan kadet je dnes mistrem sv profese. Na tiskov konferenci v 17 hodin dval najevo klukovskou dom livost, kter tak zar ela ty, do ho neznali, v jednu chvli su e diskutoval o udlostech minulch tyiadvaceti hodin a vz se kodolib chechtal. "Mj zmr je, aby podepsali ten papr, co jsem pipravil," sly el ho . Thompson kat. "Nen pochyb, e a ho podep ou, vzd se nm pes milion chlap. To nen hlap! Parda!" Av ak hodinu nato, bude ped mikrofony, kter jeho hlas donesou do celho zpadnho svta, st docela jin Monty - tvrd velitel armdnho seskupen, kter nepipou t neposlu nost a nepe ter svj ivot zasvtil studiu a praktickmu uplatovn umn vlky. Monty peetl "Kapitul znmil, e pokud ji nmeck delegace nepodep e ped nm, nad okam it pokraovn vojensk Na chvli se odmlel, zatmco plukovnk Ewart hrozbu pekldal do nminy. Nmet delegti k n hlavou. Pot Monty vstal ze idle a prohlsil, e nmet dstojnci se zanou podepisovat dnosti - a podal dvoupencov pero generlu admirlu von Friedeburgovi. Ten sklesle vst al, uchopil pero a podepsal se. Po nm nsledoval generl Kinsel, pak kontraadmirl Wagn er a po nm plukovnk Pollok - ka d z nich se podepsal pod svho pedchdce. "Major Friedl s podep e jako posledn," pronesl Monty chraptiv. Ve stanu bylo ticho, jen fotoaparty cvakaly. "A nyn se v zastoupen nejvy ho velitele Spojenc, generla Eisenhowera, podep i j," pro nty, podepsal se nalevo od nmeckch podpis a pipojil datum a svou hodnost: "B.L. Mont gomery, poln mar l." "A pevn sevenmi rty se podepsal, povzdychl si, usedl a uvolnn sal brle s elvovinovmi ukami. 'Tm jsme uzaveli kapitulaci,' prohodil. Stanov dlce byly spu tny," psal Thompson "a my jsme ode li po hndm vesovi ti." Montyho bitvy definitivn skonily. E P I L O G Monty jako star pn, 1968 PRESS ASSOCIATION

Kdy 2. svtov vlka doznvala, byl poln mar l, sir Bernard Montgomery, pov en na ryte a ustanoven 1. vikomtem Montgomerym z Alamejnu. Od kvtna 1945 do dubna 1946 vele l britskmu sektoru v okupovanm Nmecku jako vojensk guvernr a britsk kontroln komisa p Berln. 1. kvtna 1946 se stal hlavou britsk armdy - nelnkem imperilnho generlnho tbu. V o h spornch opaten, rozpadu britskho impria a rostouc konfrontace se Sovty v Evrop ml rosti vysln vojenskch sil do Indie a Pkistnu, sta en britskch vojsk z Palestiny i kriz erlnskho vzdu nho mostu. V roce 1948 mu byl nabdnut post prvnho vojenskho velitele obra nch sil Zpadn unie, kter mla demonstrovat odhodln zpadnch demokraci elit Stalinov Evrop. V roce 1951 Spojen stty Zpadn unii pevzaly a pemnily ji v Severoatlantick pakt, NATO. ho prvnm hlavnm velitelem v Evrop se stal generl Eisenhower, jeho zstupcem Monty. Po sedmi letech, kter strvil v loajln slu b jako nmstek velitel spojeneckch sil v Ev

erl Eisenhowera, Ridgwaye, Gruenthera a Lemnitzera, se Monty uchlil na svj pestavn ml o Isingtonu v hampshireskm hrabstv. Tho roku vy ly jeho kontroverzn Pamti polnho mar rch se po celm svt prodaly miliony a kter definitivn pervaly dlouholet, teba nelehk prezidentem Eisenhowerem - jakmile se toti Monty osvobodil od vojensk slu by, byl o dhodln sdlit svtu svj nzor na 2. svtovou vlku, a to stoj, co stoj. il sm, jednmi uctvn, jinmi nenvidn, cestoval, psal knihy o velen a o veden vlek, p ro dobroinn organizace a 24. bezna 1976 zemel ve sv posteli ve vku osmaosmdesti let. " pijde as, vynese svj soud nad vojkem Montgomerym historie," napsaly londnsk Times. "Do t doby bude oplakvn nejen jako nrodn hrdina, ale zrove jako posledn velk velitel po rmd, a to i tmi, kterm je duch vojensk profese zcela ciz." Podkovn a prameny

Vzhledem k kolu tto knihy - zestrunit mj oficiln tsvazkov ivotopis polnho mar la do jedin, irok tensk obci pstupnj verze - musel jsem vynechat obrovsk mno stv v t a pominout bohat biografick, historick a doprovodn materil. Doufm, e mi to odborn datel o 2. svtov vlce odpust a obrt se sp e k pvodnmu dlu, kter vy lo v 80. letech oznmky, pou it materily, mapy, fotografie i seznam ve kerch pramen a bibliografie. Pvodn text a poznmky k Pedehe a sti prvn a tvrt tohoto svazku lze nalzt v Monty: of a General (Londn, Hamish Hamilton, 1981); k sti pt a jedenct v Monty: Master of th attlefield (Londn, Hamish Hamilton, 1983); a k sti dvanct a estnct v Monty: The Fiel shall (Londn, Hamish Hamilton, 1986). Pvodnm vydavatelm trilogie Monty, vydavatelstvm Hamish Hamiton v Londn a McGraw-Hill v New Yorku jsem obzvl zavzn, stejn jako zamst Imperial War Museum, kde jsou nyn ulo eny Montyho psemnosti a mj vlastn vzkumn materil Zhutnit ti svazky v jeden bylo nakonec mnohem t , ne jsem se zpotku domnval - a nebt sti a redaktorsk zbhlosti mch britskch a americkch redaktor, Roberta D. Loomise v New Yorku a Richarda Cohena v Londn, asi by se ani nepodailo. Obma dlu m obrovsk dk. Dkuji rovn svm agentm, Bruci Hunterovi v Londn a Claire Smithov v New Yorku, za podpo celho projektu a obstarn zmoskho vydn. Teprve pi prci s pvodnm textem jsem si v ak uvdomil, kolik pomoci a povzbuzen mi poskyt i Montyho syn David, 2. vikomt Montgomery z Alamejnu, a mj otec, zesnul sir Denis Hamilton, kter jmnem Thompsonovy organizace, kter v roce 1962 Montyho psemnosti zako upila, psobil jako Montyho literrn vykonavatel. Nikdy se nikdo nepokusil zt it nebo za mezit mj ivotopisn vzkum, ani ovlivnit mou verzi Montyho stet s jinmi - i se sebou. Pr to jsem, jak doufm, dokzal stvoit upmn, a pece laskav obraz kromobyejn vojensk kar n roz it na e chpn Montyho jako lovka i vojka a podat obraz soudobch tlak a okolno psobil, ovlivovaly. Budu nav dy dlu nkem stovek tch, kter jsem zpovdal a kte k m knize pispli - pedev illiamsovi a siru Charlesi Richardsonovi, kte nic netu cho autora ochrnili ped chybami nesprvnho sudku i neznalosti vojenskch zle itost. V mm sna en mi byli npomocni zam ha vznamnch instituc v Americe i Britnii, jak je uvedeno v poznmkch k mmu pvodnmu d pesto mi dovolte, abych jim sv dky vyjdil znovu - jsou to pedev m Eisenhower Library, litary History Institute v Carlisle, National Archives ve Washingtonu, Public Re cord Office v Kew, Liddell Hart Centre for Military Archives v King's College v Londn a Imperial War Museum v Lambethu.

A nakonec mi dovolte uvst, komu dlu m nejvt dk - samotnmu polnmu mar lu Montgomerymu a, dikttor a do jist mry pmo tyran a do konce svho ivota horliv pomhal v karie i a j jsem v nm jako chlapec vidl druhho otce. Jeho jasn a clevdom mysl i hlubok cit ne byly a v dy budou inspirac. NIGEL HAMILTON

1 Monty: The Making of General (Londn, Hamish Hamilton 1981); Monty: Master of Ba ttlefield (Londn, Hamish Hamilton 1983); Monty: The Field Marshall (Londn, Hamish Hamilton 1986). ---------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

You might also like