ARCHEOLOGIE BARBAR 2005

Eduard Droberjar Michal Lutovsk (eds.)

ARCHOLOGIE DER BARBAREN

2005
Materialien der I. frhgeschichtlichen Konferenz Die sptkeltische, germanische und frhslawische Besiedlung Kounice, 20.22. September 2005

Institut fr Bodendenkmalpflege des Mittelbhmens Prag 2006

Eduard Droberjar Michal Lutovsk (eds.)

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005

Sbornk pspvk z I. protohistorick konference Pozdn keltsk, germnsk a asn slovansk osdlen Kounice, 20.22. z 2005

stav archeologick pamtkov pe stednch ech Praha 2006

EDITOI: EDUARD DROBERJAR, MICHAL LUTOVSK REDAKCE, GRAFICK PRAVA, SAZBA, OBLKA: MICHAL LUTOVSK (m.lutovsky@seznam.cz) ADRESA REDAKCE: APPS, NAD OLINAMI 3/448, 100 00 PRAHA 10 (www.uappsc.cz) TISK: RK TISK, HRADECK 1130, 506 01 JIN (www.rktisk.cz)

SBORNK VYEL
V RMCI PUBLIKAN INNOSTI

STEDOESKHO KRAJE

Pokud nen uvedeno jinak, peklad souhrn do nmeckho jazyka Daniela Mareov (daniela@skriptorium.cz)

STAV ARCHEOLOGICK PAMTKOV PE STEDNCH ECH 2006 ISBN 80-86756-11-4

PEDMLUVA
Na zem bvalho eskoslovenska se stalo u jistou tradic podn pravidelnch neformlnch setkvn archeolog-specialist pro rzn obdob pravku a stedovku. Tak se postupn na rznch mstech v echch, na Morav a na Slovensku konaj vdy jednou ron archeologick konference i kolokvia v rmci tzv. pracovnch skupin. Badatel, zabvajc se asnou dobou djinnou (protohistori) i archeologi barbar, dosud obdobn jednn na srovnateln rovni nemli. Proto jsme se rozhodli zaloit tradici pravidelnch konferenc pro archeology a odbornky z pbuznch obor (zejmna klasick archeologie, historie, numismatiky, antropologie ad.), jejich spolenm zjmem jsou pozdn doba latnsk, doba msk, sthovn nrod a asn slovansk obdob ve stedoevropskm kontextu. U dlouhou dobu jsou sice podna prestin mezinrodn sympzia Grundprobleme der frhgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum, ta vak maj vce i mn uren okruh astnk a pevn konferenn tmata. Vsledkem jsou kvalitn tmaticky zamen sbornky. Nam clem je setkvn nejirho okruhu badatel, ale rovn student, kde vedle pednek z pedem urenho hlavnho tmatu stedoevropsk protohistorie bude msto i pro referty a krtk sdlen o novch vzkumech a nlezech, informace o projektech a prostor pro diskusi. Pokud to bude mon, ml by z kad konference vychzet sbornk pspvk. Podn prvn mezinrodn protohistorick konference se ujal stav archeologick pamtkov pe stednch ech. Ve dnech 20.22. z 2005 se na pracoviti APPS v Kounicch u eskho Brodu selo na padest eskch, polskch a slovenskch archeolog a student a odeznlo 27 pednek. Vtina refert byla vnovna hlavnmu tmatu konference, jm byl Konec keltskho osdlen a problmy s potky doby msk. K tto problematice se vedly velmi iv diskuse, co je dkazem nejen o neobyejn komplikovanm seku stedoevropskch djin mezi Kelty, Germny a many, ale rovn svdectvm rznch pedstav a teori souasnho bdn o konci oppid, akulturaci, etnicit, relativn a absolutn chronologii nejstarch germnskch pamtek atd. Dal referty se tkaly pedevm novch mskch, germnskch a asn slovanskch nlez, z nich je nutn vyzdvihnout dleit vsledky iroce koncipovanho vzkumu mskho Muova. Soust konference byl spoleensk veer v objektu APPS v Kounicch a tak exkurze po vybranch pamtkch a archeologickch lokalitch eskobrodska a Kolnska (Dobichov-Pihora: vznamn rov pohebit z asn doby msk, Plaany-bval cukrovar: eponymn lokalita plaansk skupiny, Radim-zmek: psobit J. Vaka, jednoho ze zakldajcch len tzv. Povy archeologick druiny, Pistoupim: ran stedovk hradit, Tismice: romnsk bazilika). Podkovn za vydatnou pomoc pi organizovn cel akce nle pedevm editeli APPS PhDr. Vladimru tverkovi a kolegyni mgr. Iren Benkov. Vsledkem prvn protohistorick konference je tento sbornk, do nho pispla vtina referujcch a ti kolegov, jejich pspvky nemohly bt pedneseny. Pt (druh) protohistorick konference se bude konat v roce 2006 v eskch Budjovicch a lze si jen pt, aby se v zapoatm dle spn pokraovalo dl. Praha Kounice Zvist leden nor 2006

Eduard Droberjar

Michal Lutovsk

VORWORT
Auf dem Gebiet der ehemaligen Tschechoslowakei wurde die Durchfhrung von regelmigen, inoffiziellen Treffen von Fachleuten fr unterschiedliche Zeitrume der Urgeschichte sowie des Mittelalters zu einer festen Tradition. Daher finden archologische Konferenzen oder Kolloquien im Rahmen der sog. Arbeitsgruppen in verschieden Orten Bhmens, Mhrens und der Slowakei einmal pro Jahr statt. Fr Wissenschaftler, welche sich mit der Frhgeschichte (Protohistorie) oder mit der Archologie von Barbaren beschftigen, fehlten bisher hnliche Treffen mit vergleichbarem Niveau. Daher entschieden wir uns, eine Tradition regelmiger Konferenzen fr Archologen und Spezialisten verwandter Fcher, wie vor allem klassische Archologie, Geschichte, Numismatik, Anthropologie u. a. mit gemeinsamen Interesse fr die Sptlatne-, Rmer-, Vlkerwanderung- und frhe Slawenzeit im mitteleuropischen Kontext zu begrnden. Internationale Prestigesymposien wie Grundprobleme der frhgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum werden zwar schon lngere Zeit veranstaltet, aber sie haben einen mehr oder weniger begrenzten Teilnehmerkreis und feste Konferenzthemen. Unser Ziel besteht in Treffen breiteres Kreises von Wissenschaftlern und Studenten, wobei neben Vortrgen zu einem vorher bestimmten Hauptthema aus der mitteleuropischen Frhgeschichte breiter Raum fr Referate und kurze Nachrichten von neuen Untersuchungen, Funden und Projekten sowie fr Diskussion bleibt. Wenn mglich, sollen die Beitrge einer jeden Konferenz in Sammelbnden verffentlicht werden. Die Veranstaltung der ersten internationalen frhgeschichtlichen Konferenz ermglichte das Institut fr Bodendenkmalpflege des Mittelbhmens. Vom 20.22. September 2005 trafen sich fnfzig tschechische, polnische und slowakische Archologen und Studenten in den Rumen des Instituts in Kounice bei esk Brod, und 27 Vortrge wurden gehalten. Die Mehrheit von Referaten wurde dem Hauptthema der Konferenz Das Ende der keltischen Besiedlung und Probleme des Beginns der rmischen Kaiserzeit gewidmet. Diese Problematik fhrte zu intensiven und lebhaften Diskussionen, was nicht nur von einem ungewhnlich komplizierten Abschnitt der mitteleuropischen Geschichte zwischen Kelten, Germanen und Rmern, sondern auch von den verschiedenen Darstellungen und Theorien der gegenwrtigen Forschung zum Ende der Oppida, zur Akulturation, Ethnizitt, zur relativen und absoluten Chronologie der ltesten germanischen Denkmler usw. zeugt. Weitere Referate betrafen vorwiegend neue rmische, germanische und frhslawische Funde. Das Ergebnis der ersten frhgeschichtlichen Konferenz wurde dieses Sammelbuch mit den Beitrgen der Mehrheit der Referenten sowie von drei Kollegen, deren Beitrge nicht gehalten werden konnten. Im Jahre 2006 wird die nchste (zweite) frhgeschichtliche Konferenz in esk Budjovice stattfinden. Es ist nur zu wnschen, das das angegangene Werk erfolgreich fortgesetzt werden kann. Praha Kounice Zvist Januar Februar 2006

Eduard Droberjar

Michal Lutovsk

OBSAH
Eduard DROBERJAR
Plaansk skupina grossromstedtsk kultury. K chronologii germnskch nlez a lokalit v echch na sklonku doby latnsk a v potcch doby msk . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Die Plaany-Gruppe der Groromstedter Kultur. Zur Chronologie der germanischen Funde und Fundstellen in Bhmen am Ende der Latnezeit und zu Beginn der rmischen Kaiserzeit . . . . . 89

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Problmy konce doby latnsk v Pojize Probleme vom Ende der Latnezeit im Isergebiet . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Jan NOVK Slivnko zprva o antrakologick analze (Slivnko Anthracological analysis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Kristin KOELSKY Analysis of Faunal Material from Two Features at the La Tne Site of Slivnko in Bohemia . . . . . . . . 149 Analza archeozoologickho materilu ze dvou jam latnskho sdlit ve Slivnku v echch) . . . . . . . . 153

Balzs KOMORCZY
K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova (kat. z. Pasohlvky, Jihomoravsk kraj). Kritick poznmky z pohledu msko-provinciln archeologie . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Zur Frage der Existenz eines rmischen Militrlagers am Anfang des 1 Jh. n. Chr. in Muov (Kataster Pasohlvky, Sdmhren). Kritische Bemerkungen aus der Ansicht der provinzial-rmischen Archologie . . . . . . . . . . . . . . . . 203

Ji MUSIL
Keltov a Germni v Caesarov a Augustov pojet. Vojensk obsazovn zaalpskch oblast Kelten und Germanen nach der Auffassung von Caesar und Augustus. Militrische Besetzung der Lnder hinter den Alpen . . . . . . . . . . . . . . . . 207

. . . . . . . . . . . . . . . . 214

Karla MOTYKOV
Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech . . . 217 Ein Beitrag zur Diskussion ber den Untergang der bhmischen Oppida und die Anfnge der germanischen Besiedlung Bhmens . . . . . . . . . . . . . . . . 226

Vladimr SALA
Kdy zan doba msk? Wann beginnt die Rmische (Kaiser)Zeit? . . . . . . . . . . . . . . . . 229 . . . . . . . . . . . . . . . . 235

Petr ZAVEL
Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch Der gegenwrtige Forschungsstand des Plaany-Horizont in Sdbhmen . . . . . . . . . . . . . . . . 237 . . . . . . . . . . . . . . . . 251

Jn BELJAK
Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Die Pchov-Kultur und die Germanen im Gran-Gebiet (Hron) in der lteren rmischen Kaiserzeit . . 272

Tom POLIENSK
Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch. Pedbn zprva o vzkumu . . . . . . 273 Eine neue Siedlung der frhen rmischen Kaiserzeit in Prag-Keslice Vorlufiger Untersuchungsbericht . . . . . . . . . . . . . . . . 282

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu) . . . . . . . . 287 Siedlungs- und Grabfunde der lteren rmischen Kaiserzeit aus Prag-Keslice (Flur Ke ttu) . . . 305
Pavel KUBLEK Antropologick zhodnocen lidskch kosternch pozstatk ze rovch pohb nalezench v Praze-Keslicch (Anthropologische Auswertung der menschlichen Skelettreste aus den im Verlaufe der archologischen Rettungsgrabung entdeckten Brandgrbern in Prag-Keslice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 Ji HOEK Metalografick analza no Metallographic examination of knives . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309

Ivana VOJTCHOVSK
Hrob ze sklonku doby latnsk ve Velkch Plepech, okr. Praha-zpad Ein Grab vom Ende der Latnezeit in Velk Plepy, Bez. Prag-West . . . . . . . . . . . . . . . . 313 . . . . . . . . . . . . . . . . 318

Lucia ULOV
Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad . . . . . . . . . . . . . . . . 319 Die Besiedlung der frhen rmischen Kaiserzeit auf dem Kataster Horomice, Bez. Prag-West . . . 327
Marie PTKOV a kol. Analza vzork strusek z Horomic (Die Analyse der Schlackeproben aus Horomice) . . . . . . . . . . . 328

Jakub HALAMA
Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad . . . . . . . . . . . . 337 Fast vergessene Funde der rmischen Kaiserzeit aus Lety bei Dobichovice, Bez. Prag-West . . . . . 358

Martina BEKOV
Sdlit z potku doby msk ve Slepoticch, okr. Pardubice . . . . . . . . . . . . . . . . 361 Eine Siedlung vom Anfang der rmischen Kaiserzeit in Slepotice, Bez. Pardubice . . . . . . . . . . . . . . 364

Agnieszka RESZCZYSKA
Souasn stav zpracovn sdlit z doby msk v Trmicch, okr. st nad Labem . . . . . . . . . 365 Der gegenwrtige Bearbeitungstand der rmerzeitlichen Siedlung von Trmice, Bez. st nad Labem . . . . . . . . . . . . . . . . 368

Milan JANO
Nkolik poznmek k mskm vrobkm 1. poloviny 1. stolet v echch . . . . . . . . . . . . . . . . 373 Kurz zu dem rmischen Erzeugnisse der 1. Hlfte des 1. Jahrhunderts in Bhmen . . . . . . . . . . . . . 378

Ivana KVETNOV
Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska . . . . . . . . . . . . . . . . 379 Norisch-pannonische Trachtbestandteile in germanischen Grabfunden aus dem Nordteil des Mitteldonaugebietes . . . . . . . . . . . . . . . . 403

Jan JLEK
Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan. K poznn dekoru skyf typu Meroe a psunu drahocennch ndob na zem SR . . . . . . . . . . . . . . . . 405 Meroe type skyfos from Krakovany-Stre and Ostrovany. Contribution to the cognition of the Meroe type skyfos decor and the supply of precious vessels to the territory of the SR . . . . . . 425

Marek KALBEK
Germnsk osdlen Olomouce Die germanische Besiedlung der Stadt Olmtz . . . . . . . . . . . . . . . . 431 . . . . . . . . . . . . . . . . 448

Tom ZEMAN
Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu . . . 451 Eine Siedlung aus der spten rmischen Kaiserzeit in Zlechov. Zum Stand der Bearbeitung, Ausgangspunkte und Ziele eines Projektes . . . . . . . . . . . . . . . . 468

Milo VVRA Draen ASTN

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk Die Rettungsgrabung an der Autobahn D11 in Kann, Bez. Nymburk . . . . . . . . . . . . . . . . 471 . . . . . . . . . . . . . . . . 480

Ivana PLEINEROV
Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod . . . . . . . . . . . 483 Litovice (Bez. Prag-West): Die Grber der vlkerwanderungszeitlichen Vinaice-Stufe . . . . . . . . . . . 492

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov) . . . . . . . . . 499 Der Fund eines Tpferofens aus der Vlkerwanderungszeit bei Rajhradice (Bez. Brnn-Land) . . . . . 510 Program konference Seznam astnk konference . . . . . . . . . . . . . . . . 515 . . . . . . . . . . . . . . . . 516

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 1190

PLAANSK SKUPINA GROSSROMSTEDTSK KULTURY K chronologii germnskch nlez a lokalit v echch na sklonku doby latnsk a v potcch doby msk*
Eduard Droberjar

1. VOD
I pes usilovn bdn nad problematikou konce keltskho osdlen a potk germnskho osazen ve stedn a zpadn Evrop pat toto tma stle ke komplikovanm a nedoeenm. Mnohm otzkm z rznch pohled u byla vnovna znan pozornost v pracch badatel zahraninch zejmna nmeckch (Jahn 1941; Pescheck 1941; t 1960; Werner 1942; t 1979; Hachmann 1960; Hachmann Kossack Kuhn 1962; Christlein 1964; Glsing 1964/65; Haffner 1974; Seyer 1976; Peschel 1978; t 1997; Preidel 1979; Lichardus 1984; Frey 1986; t 1995; Oesterwind 1989; Bockius 1992; Lenz-Bernhard Bernhard 1992; Vlling 1994; t 2005; Metzler 1995; Rieckhoff 1995; Baatz 1997; Ament 1999; Demetz 1999; Hssen 2000; Seidel 2000; Irlinger 2003; Bockius uczkiewicz 2004). Do diskuse se zapojili i nai archeologov, a to jak v minulosti (imek 1934; Rybov 1956; t 1964; Motykov-neidrov 1965; t 1977; Meduna 1968; Tejral 1968), tak i v nedvn souasnosti (Waldhauser 1983; t 1992; Sala 1995; t 1996; Droberjar 1995; t 1997; Musil 1998). Vzkumn aktivity meme sledovat i v projektech a na rznch sympozich a konferencch (nap. Symposium Ausklang 1977; Tejral Pieta Rajtr eds. 1995; Haffner v. Schnurbein eds. 2000; Hssen Irlinger Zanier eds. 2004; naposledy prvn protohistorick konference v Kounicch v roce 2005). Problm celho tzv. pechodnho obdob v echch spov nejen v nedostatku kvalitnch archeologickch pramen, takka v absenci psemnch pramen, v tkostech chronologickho bdn a v neposledn ad ve vlastn vmn obyvatelstva, v n lze sledovat pomrn pestrou kulturn sms rznorodch vliv v keltskm i germnskm substrtu. U J. Filip (1956, 332) se ped pl stoletm domnval, e na rozhran letopotu je proto poteba pedpokldat ve stedn Evrop situaci nejen ethnicky, ale i kmenov siln komplikovanou. Zd se, e tato situace plat pedevm pro dobu kolem stedu a pro 2. polovinu 1. stolet p. Kr. Proto nelze pijmout zjednoduen model, kterm by se dal vvoj na sklonku doby latnsk vysvtlit tak, e echy byly osdleny nejprve Kelty a po nich pili Germni, resp. e germnsk kmeny vyplenily esk oppida, jak bylo jet do pelomovch vah J. Waldhausera (1983) v esk vdeck literatue vn mnno. Co se u ns dlo v dob pdu oppid a po odchodu Kelt? Kdy v esk kotlin zaalo souvisl germnsk osdlen? Nejmlad stopy po Keltech jsou v neoppidlnm prosted zpravidla spojovny s ptomnost germnskch nlez. Lze to ci tak o oppidln kultue? Je vskyt tzv. smench objekt s keltskou a germnskou keramikou (v latnu D1b, resp. D2a) dsledkem chronologickm nebo kulturn-loklnm? Problmy existuj i s absolutn chronologi. Kde je pro esk zem skuten potek doby msk v absolutn stanovench datech? Nen vdy snadn a mnohdy ani mon rozliit keltsk a germnsk prvky v nlezovm prosted 1. stolet p. Kr. Terminologick neujasnnost (co je keltsk, pozdn latnsk a germnsk?), jako i nesnze s tzv.
* Tuto studii pipisuji k 70. narozeninm svho profesora dr. Hermanna Amenta na Humboldtov stipendiu, je jsem vykonal na universit Johanna Gutenberga v Mohui.

12

Eduard DROBERJAR

pevajcmi pedmty, kdy mohlo jt o doklady staroitnost nebo i o svdectv pevn pvodnch obyvatel, celou situaci jet vce ztuj. Dosavadn bdn v echch sledovalo pedevm konec keltskho, resp. oppidlnho osdlen (Drda Rybov 1997; t 2001; Waldhauser 1983) nebo potky doby msk (Motykov-neidrov 1965; Motykov 1980). Kontakty mezi Kelty a Germny ve 2. polovin 1. stolet p. Kr. byly v posledn dob zkoumny zejmna zsluhou J. Waldhausera (1992) a V. Salae (1995). V tomto svm pspvku1 se pokusm na zklad dostupnch doklad ke germnskmu osdlen 2. poloviny 1. stolet p. Kr. charakterizovat vce i mn znm nlezov skupiny pamtek, podle nich lze nastnit problematiku pelomu mezi dobou latnskou a mskou v echch. Hlavn pozornost pitom bude soustedna na tzv. plaanskou skupinu jako soust groromstedtsk kultury (dosud v na literatue oznaovanou jako plaansk horizont nebo horizont plaanskch pohr), kter expandovala do ech ze stednho Nmecka, resp. Pomohan jet ped pchodem Markoman.

2. PROBLM LATNU D2
Nejasnosti spojen s koncem doby latnsk, resp. s potky doby msk se v pedevm na chronologick a kulturn objasnn latnu D2, resp. kompatibility tzv. keltsk a germnsk chronologie. Periodizaci pozdn doby latnsk nazval vstin A. Miron (1989) jako babylonsk zmatek, zvlt pokud jde o zpadn Evropu. Nejinak je tomu i v Evrop stedn, potamo v echch. Pro nae prosted je toto obdob ztotonno s potkem doby msk, resp. s Eggersovm stupnm A. V zpadn Evrop byl LT D2, kter nejprve vylenil podle jihobavorskch nlez W. Krmer (1962; t 1968), rozdlen na dv fze LT D2a a LT D2b. O to se zaslouil A. Miron (1991), a to podle invente enskho hrobu . 1242 na pohebiti ve Wederath-Belginu (Miron 1989) a na zklad dalch nlez ze sklonku hunsrcko-eifelsk kultury (HEK) v treversk sdeln oblasti, kde vznamnm ukazatelem byly tzv. asn spony s prohnutm lukem (geschweifte Fibeln). A. Miron (1991) povauje za meznk mezi asnou a pozdn fz latnu D2 rozmez let 55/50 p. Kr., piem fze D2a zan kolem roku 85 p. Kr. a fze D2b kon kolem roku 20 p. Kr. Dal precizaci latnu D2 provedla na bavorskm materilu S. Rieckhoffov (1992), kter LT D2a klade do rozmez let 8545 p. Kr. a LT D2b mezi roky 455 p. Kr.

2.1. Konec oppid a keltskho osdlen v echch

V echch byl dlouhou dobu na znik keltskho osdlen zastvn nzor, jen byl open o konec oppid v dsledku invaze germnskho kmene Markoman na samm sklonku starho letopotu (Filip 1956, 330331; Jansov 1965, 78; Motykov Drda Rybov 1978, 174; t 1990, 379; Motykov 1980, 5). Prvn, kdo u ns nejen vn zpochybnil dosavadn datovn konce oppid v souvislosti s pchodem Markoman, ale tak navrhl jasn a srozumiteln een na zklad srovnvacch dat z lokalit zpadn a jin ech, byl J. Waldhauser (1983). Oppida v echch podle nj kon v pedaugustovsk dob, tj ve 3. tvrtin 1. stolet p. Kr., resp. mezi roky 50 a 25 p. Kr. Dle modifikoval Dobiovu hypotzu (Dobi 1964, 5859) o obsazen ech Markomany nadvakrt, podle J. Waldhausera nejdve pravdpodobn Hermundury a a pot Markomany. Latn D1 rozdlil na dv fze (LT D1a, LT D1b), piem fze D1b je pro nj zvrenm horizontem eskch oppid a konec tto fze tvo rozhran stup D1 a D2. V LT D1b dolo podle J. Waldhausera (2001, 139) k zniku kompaktnho osdlen, agnii civilizace oppid a Kelt vbec, v echch jsou doloeny posledn stopy Kelt a potky stlho osdlen polabskmi Germny. Jin hypotzy k tzv. keltsko-germnsk otzce pedloil V. Sala (1995; t 1996). Znik oppid hled v krachu ekonomickho systmu a zhroucen oppidln kultury (podobn jako J. Waldhauser) dsledn oddluje od historickch udlost spjatch s Marobudem. V chronologickch otzkch argumentuje tm, e ped pchodem Marobudovch Markoman do ech existovalo po zniku oppid pe1 Prce byla dokonena v rmci pobytu v msko-Germnsk komisi Nmeckho archeologickho stavu (RmischGermanische Kommission des Deutschen Archologischen Instituts) ve Frankfurtu nad Mohanem v prosinci roku 2005. Za monost studia v RGK dkuji srden panu Prof. Dr. S. von Schnurbeinovi (prvnmu editeli RGK) a panu Prof. Dr. H. Amentovi (pedsedovi spolenosti Freunde der Archologie in Europa e. V. ).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

13

Obr. 1. Nejmlad oppidln spony a analogie v echch. 1 Tsov: Almgren 65a1 (podle Ben 1966), 2 Stradonice: Almgren 65a1 (podle Ben 1964), 3 Tsov: Almgren 65 (podle Karasov 2002), 4 Stradonice: Almgren 65b1 (podle Ben 1964), 5 Stradonice: Almgren 65b2 (podle Ben 1964), 6 Tsov: typ Cenisola III (podle Karasov 2002), 7 Stradonice: typ Jezerine (podle Ben 1964), 8 Stradonice: Almgren 238aa (podle Ben 1964), 9 Mlkojedy, obj. . 75: likovit spona typu Demetz Ia, 10 Kinec, obj. . 27: likovit spona typu Demetz Ia (podle Sedlkov 1991), 11 Stradonice: likovit spona typu Demetz Ia (podle Ben 1964), 12 Stradonice: likovit spona typu Demetz IIa (podle Ben 1964), 13 Luice, obj. . 9/83: typ Beltz J (podle Salae 1995), 14 Stradonice: typ Beltz J (podle Ben 1964), 15 Kobyly, hrob . XXVI: typ Beltz J (podle Mhlinga 1944), 15 Tsov: typ Kostrzewski var. K (podle Karasov 2002).

14

Eduard DROBERJAR

chodn obdob. Pouv pojem tzv. pechodn latnsko-msk horizont (LT D2: tzv. groromstedtsk i plaansk horizont), kter podle nj pedstavuje mlad chronologickou i kulturn npl celho pechodnho obdob. Za doklady pechodnho obdob povauje sdlitn celky, v nich vedle keramiky germnsk se vyskytuje jet keltsk sloka. Na rozdl od starch prac (nap. Motykov-neidrov 1965) soud, e pechodn horizont byl del a klade jej piblin do tet tvrtiny 1. stolet p. Kr. Nov k problematice konce oppid a latnu D2, zejmna na zklad vzkum Hradit nad Zvist, pisply prce P. Drdy a A. Rybov (Drda Rybov 1997; t 2001). Sv vahy o nejmladm osdlen oppid dvaj do kontextu nejen s Caesarovou pas o asti Bj na galskm taen kolem roku 6058 p. Kr (b. G. I. 5, 2829), ale svoji argumentaci opraj zejmna o nejmlad doklady, jakmi jsou masivn sypan valy, tzv. belgick hradba, spony typu Almgren 65, Beltz J, likovit a typ Jezerine, ndoby z foukanho skla, mincovn nlezy ad. LT D2 pro n pedstavuje obdob vymezen v absolutnch datech roky 50 a 30/25 p. Kr., co odpovd nejmladmu, tedy V. horizontu zvistskho oppida. Podobn i na nejdkladnji zkoumanm oppidu, na bavorskm Manchingu je, na zklad novch poznatk (Sievers 2004), konec keltskho osdlen kladen do tzv. caesarskho horizontu, resp. do rozmez let 50 a 30 p. Kr. Pispvaj k tomu nejen stratigrafick pozorovn na lokalit, ale i nejmlad nlezy, mezi nimi vynikaj spony likovit a Almgren 65, kovn pochev me typu Ormes nebo jin kovn mee s analogi v nlezovm souboru v Alesii, datovanm k roku 52 p. Kr. (Sievers 2004, 7071, Abb. 1:1,3). Na Manchingu a eskch oppidech je zvren fze osdlen kladena do LT D1b. Na rozdl od J. Waldhausera (1983; t 1992; t 2001, 41) se domnvm, e pro zkoumn konce keltskho osdlen a potku doby msk v echch je lep ponechat latnsk stupe D1 bez dalho lenn (nebo jej rozlenit podle jinch kritri) a naopak rozdlit nsledujc stupe D2 na dv fze, tj. D2a (keltsk latn=Waldhauser LT D1b) a D2b (nekeltsk latn=Waldhauser LT D2). Na prvn pohled se to zd bt pouh kosmetick prava. Vznam vak spov v tom, e pro latnsk stupe D2 by zbyl jen velmi mal prostor (podle stvajc chronologie jen asi tvrt stolet i dvacet let), kter je navc vyplnn (pokud nebudeme nadle akceptovat tzv. latnsko-msk horizont viz dle) germnskm osdlenm u zanajc doby msk. Pilennm hmotn kultury eskho latnu D1b k LT D2a (pak LT D1a = LT D1) tak vznikne lep prostor pro zkoumn keltsko-germnskch vztah, a to jak z relativn, tak i absolutn chronologickho hlediska. Jinou monost je pojem LT D2 vbec nepouvat, nebo se stejn podle pvodnho pojet pekrv s Eggersovm stupnm A doby msk, nebo nepouvat stupe A, protoe je dle novho pojet nahrad LT D2b, charakteristick v echch pro plaanskou skupinu. Na zklad upraven chronologie by oppida konila v latnu D2a, akoli drobn aktivity omezench skupin Kelt mohly bt v oppidlnm prosted patrn jet na potku LT D2b, podle P. Drdy a A. Rybov (1997) dokonce jet ve 30. i 20. letech 1. stolet p. Kr., tedy u v dob germnsk expanze tzv. plaansk skupiny. Pm kontakty mezi Kelty a Germny plaansk skupiny na oppidech sice meme pedpokldat, dle stvajcch nlez je vak nelze prokzat (k tomu srov. Waldhauser 1983, 334337). Pro esk LT D2a jsou charakteristick krom nejmladch oppidlnch spon typu Almgren 65, resp. Almgren/Demetz 65a1: Tsov (obr. 1:1,3) a Stradonice (obr. 1:2), Almgren/Demetz 65b1: Stradonice (obr. 1:4), Almgren/Demetz 65b2: Stradonice (obr. 1:5), tak spony typ Cenisola III: Stradonice a Tsov (obr. 1:6), na Zvisti nle do IV. horizontu, tedy do LT D1(Drda Rybov 2001, obr. 14:2627), Jezerine: Stradonice (obr. 1:7), Almgren 238aa: Stradonice (obr. 1:8), likovit typu Demetz Ia: Stradonice (obr. 1:11) a typu Demetz IIa: Stradonice (obr. 1:12), typu Beltz J: Stradonice (obr. 1:14) a sten patrn tak typu Kostrzewski var. K: Stradonice (P 1903, tab. IV:11) a Tsov? (obr. 1:15). Dalm dleitm chronologickm ukazatelem pro konec oppid jsou msk importy, krom vzpomenutch spon Almgren 65 a 238aa jde zejmna o bronzov ndoby, resp. vdra. Akoli vdra typu Eggers 18 a 19 jsou v eskm oppidlnm prosted charakteristick spe pro LT D1, nkter se mohla vyskytovat i dle v LT D2a (obr. 2:811; 3:17), nebo jsou v echch doloeny i pro LT D2b (viz dle) a B1a (Droberjar 1999, 131). Za nejmlad importovan bronzov ndoby mohou bt povaovny pohry typu Idria (obr. 2:47), kter se vyskytuj i kolem poloviny 1. stolet p. Kr. (Feugre 1991). Na msk lokalit v Dangstettenu jsou kladeny a k rokm 159 p. Kr. (tamt). Dal velmi mladou skupinou ndob jsou simpula typu Castoldi-Feugre 3 (obr. 2:13), jejich nejmlad exemple znme z obdob 5030 p. Kr. (Castoldi Feugre 1991, 7481). Do asn fze stupn D2 lze podle P. Drdy a A. Rybov (1997, 108) klst i fragmenty foukanho skla.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

15

Obr. 2. msk bronzov ndoby na oppidech v LT D2aD2b. 1 simpulum typu Castoldi-Feugre 3 (podle Castoldi Feugre 1991), 23 Stradonice: simpulum typu Castoldi-Feugre 3 (podle Svobodov 1983), 4 pohr typu Idria (podle Feugre 1991), 57 Stradonice (podle Svobodov 1983), 8 vdro typu Eggers 18. 911 Stradonice (podle Svobodov 1983).

16

Eduard DROBERJAR

Obr. 3. Fragmenty vder typu Eggers 19 (1) ze Stradonic (27). Podle Svobodov 1983.

Pro zkoumn nejmladho keltskho osdlen eskch oppid by mohla mt vznam tak germnsk (przeworsk) keramika. Dosud byla rozpoznna jen nepoetn, nap. na Hrazanech (Jansov 1992, 257:27) nebo na Tsov (Waldhauser 1983, 340; Bockius uczkiewicz 2004, 100, Abb. 34, 198). Podle analogickch nlez nap. z Manchingu (Bockius uczkiewicz 2004, 114115, Abb. 22:1) nebo Starho Hradiska (Meduna 1970, 135, Taf. 46:5,7) lze oekvat v esk kotlin vt zastoupen. Mal zdoben fragment (vyplovan pole ohranien rytmi liniemi) z Hrazan (obr. 6:3) m krom arelu przeworsk kultury analogie v keltsko-germnskm objektu . 9/83 v Luici (Sala 1995, Abb. 9:1) nebo na lokalit Hanau-Mittelbuchen (Seidel 1999, Abb. 28:3), patc do okruhu tzv. odersko-wartsk skupiny (Oder-Warthe-Gruppe). V bnm keramickm inventi oppid, ale i na latnskch ninnch sdlitch je rozpoznvn nejmladch celk, pokud se zrovna nev ke germnskmu materilu (nap. Radovesice, Luice, Praha-Bubene), velmi obtn. Posledn Kelty v echch bez ptomnosti germnsk sloky, me reprezentovat nap. chata (obj. 27) z Kince (obr. 4) na Nymbursku (Sedlkov 1991). Objekt je datovn eleznou likovitou sponou typu Demetz Ia (Sedlkov 1991, 231, fig. 2:2). Pro pokroil datovn svd tak tzv. pozdn (msovit) okrajov profilace keltskch ndob (tamt, fig. 2:10).

2.2. Potky Germn v echch v pozdn latnskm kontextu

Zkoumn nejstar germnsk kultury v naich zemch je nutno sledovat v irch historickch a archeologickch souvislostech stedoevropskho vvoje, nebo i echy byly jeho integrln soust. Situace v barbarsk Evrop byla v 1. stolet p. Kr. nesmrn sloit, v jejm dsledku lze pedpokldat tak velmi komplikovan vztahy mezi Kelty a Germny na jedn stran a many a obecn barbary na stran druh. Expanze msk e, pesuny a njezdy keltskch a germnskch kmen vytvely prostor pro vzjemn prolnn rznorodch kulturnch proud a formovn novch, mnohdy i smench skupin. Na Rn musela Caesarova armda elit v 60. a 50. letech njezdm Germn, vedench svbskm Ariovistem, jen ohrooval galsk zem. Kolem roku 60 p. Kr., resp. 64/63, proud hercynskch Bj

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

17

Obr. 4. Kinec, obj. 27. Keltsk keramika se stbrnm kruhem a eleznou likovitou sponou (LT D2a). Podle Sedlkov 1991.

pronikl do Noreie. V letech 6058 p. Kr. se Bjov astn galskho taen proti Caesarovi. Tm dochz k jejich stenmu vylidnn z ech (Dobesch 1991; t 1995). Roku 58 p. Kr. Caesar por keltsk kmeny u Bibracte a souasn v tomto roce jsou poprv uvdni Markomani a Svbov (v souvislosti s monm osdlovnm levho galskho behu Rna Ariovistovmi Germny). Na dal vvoj severodunajskch Kelt ml znan vliv stet Bj s Dky, v nm utrpli porku. Nsledn rozpad dck moci po smrti krle Burebisty ( 44 p. Kr.), zavradn Caesara ve stejnm roce a zeslen germnskch njezd urychlily kulturn a spoleensk zmny. Ve 40. a 30. letech 1. stolet p. Kr. meme na eskch oppidech pedpokldat jen velmi miziv aktivity. Vtina oppid je v tto dob ji z vt i men sti postupn opoutna poslednmi zbytky Kelt. Doba pln pevratnch historickch udlost se projevila i tm, e nkter dal stedoevropsk kultury kolem stedu nebo v prbhu 2. poloviny 1. stolet p. Kr. zanikaj nebo se transformuj rznmi akulturanmi procesy v jin kulturn uskupen. To je pklad smen keltsko-germnsk kultury Fritzens-Sanzeno v Tyrolsku a pilehlm zem, je kon k polovin 1. stolet p. Kr. (Gleirscher 1986, 8788). Tak kultura oksywsk, na severu Polska mezi Odrou a Vislou, zanik pravdpodobn na sklonku 1. stolet p. Kr., protoe u potkem 1. stolet po Kr. se na pvodn oksywskm zem zaala formovat wielbarsk kultura (Kokowski 2005, 177, 183). Kolem pelomu letopotu zanik na jihu Polska tynieck skupina (Woniak 1992; Poleska Toboa 1987; t 1988), je je povaovna za smenou keltsko-przeworskou skupinu. Pomrn mlo znm je konec jastorfsk kultury (Mller 1985), jej vliv zasahoval i na sever ech. V 1. stolet p. Kr. (LT D1/D2) na zem jastorfsk kultury vznikaj nov kulturn celky: skupiny Odra-Warta a groromstedtsk kultura. Jin kultury kontinuln pokrauj z po-

18

Eduard DROBERJAR

Obr. 5. Keltsk keramika ze smench objekt skupiny typu Radovesice-Luice (LT D2a). 12,9 Radovesice, obj. 385 (podle Waldhausera ed. 1993); 3,8 Luice, obj. 9/83 (podle Salae 1995); 47 Praha-Bubene, obj. 2/83 (podle Salae a Konopy 1985).

zdn doby latnsk do asn doby msk (z LT D2b do B1). To se tk zejmna przeworsk kultury (Dbrowska 1988), jej zsah je patrn v echch a rovn na Morav (Meduna 1968; im 1990; Droberjar 1995) zejmna od A2/A3=LT D1/D2 (LT D2a) a A3=LTD2 (LT D2b=R A). Tak u pchovsk kultury na Slovensku (Pieta 1982) je doloena kontinuita od LT D1 (resp. D2a) pes LT D2b do B1. Na vchodn Morav, kam tato kultura expandovala, lze sledovat vvoj mezi LT D1, resp. D2b do LT D2b. Dal kontinuta do B1 zatm nen na Morav prokzna (im 1991; t 1993; t 1996). Pro esk zem maj ve 2. polovin 1. stolet p. Kr., krom zmnn przeworsk kultury, zvltn vznam pomry ve stednm Nmecku a v jihovchodnm Bavorsku. Germnsk osdlen stednho Nmecka (oblast Mittelgebirgsraum) bylo v mlad dob latnsk, resp. pozdn dob latnsk zasaeno silnou expanz przeworsk kultury. Na tomto zem se vytvoila vchodogermnsk kulturn skupina, kter je nkdy nazvna jako odersko-wartsk skupina (Oder-Warthe-Gruppe). Definoval ji R. Hachmann (1960, 4358) a dle se j vnoval zejmna K. Peschel (1978a, 4471). Geograficky zaujala piblin stejnou oblast jako pedchoz jastorfsk kultura (Mller 1985) a dle expandovala do Hesenska, podle K. Peschla a dalch (nap. Seidel 1999) i do ech. V nlezech pevauje hrub v ruce tvarovan

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

19

Obr. 6. Przeworsk keramika z Kobyl (1,6), Hrazan (3) a ze smench objekt skupiny Radovesice-Luice z LT D2a (2,45,722). 1 Kobyly, hr. XXXIV (podle Mhlinga 1944); 2 Radovesice, obj. 408 (podle Waldhausera ed. 1983); 3 Hrazany (podle Jansov 1992); 45,8,22 Radovesice, obj. 457 (podle Waldahusera 1992); 6 Kobyly, hr. XXXIV (podle Mhlinga 1944); 7,1112,1819,21 Luice, obj. 9/83 (podle Salae 1995); 9 Radovesice, obj. 130 (podle Waldhausera ed. 1983); 10,1316 Praha-Bubene, obj. 2/83 (podle Salae a Konopy 1985); 17,20 Radovesice, obj. 385 (podle Waldhausera ed. 1983).

20

Eduard DROBERJAR

keramika (s typickmi fasetovanmi okraji, X-tvarovanmi uchy apod.), tedy prvky pznan pro przeworskou keramiku. Proto tak S. Rieckhoffov (1995) hovo o stedonmeck keramice ve stylu przeworsk kultury. Mal procento tvo jemn na kruhu toen ndoby. Skupina je znm jak ze rovch hrob, tak i ze sdlitnch nlez. Velmi ast jsou hroby se zbranmi. Ve stejn dob (LT D2a) se na jihozpad od ech zformovala jin smen kulturn skupina, rozpoznan na sdlitch i v rovch hrobech a nazvan R. Christleinem (1982) jako jihovchodobavorsk skupina (SOB-GR: Sdostbayerische Gruppe). S. Rieckhoffov (1995, 16150, 183190) ji charakterizuje jako soubor rozlinch prvk: kultura obyvatel z oblasti rnsko-mohansk a Keltov z ech, tradice kultury przeworsk a stedonmeck jastorfsk. Pro keramiku jsou pznan hrub misky se zataenmi okraji nebo hrnce a misky s fasetovanmi okraji. Hrub keramika vrazn pevauje (8590 %), zastoupena je tak jemn toen keramika. Velmi zdka se objev i nkolik step hebenovch netuhovch, tuhovch a zcela vjimen i malovanch ndob. V keramice jsou natolik blzk vztahy ke stedonmeckmu prosted, e se dokonce hovo o keltizovan stedonmeck skupin (Steidl 2004, 225). Soust SOB-GR je skupina pozdn latnskch hrob oznaen jako Uttenhofen-KronwinklHrgertshausen, pvodn oznaen W. Krmerem (1968) jako skupina Traunstein-Uttenhofen-Kronwinkl. S. Rieckhoffov (1995) ji datuje do LT D2a (90/8050/40 p. Kr.), podle R. Gebharda (2004) je mlad, a to ze 2. poloviny 1. stolet p. Kr. (40/301 p. Kr.). Tato skupina bv nkdy ztotoovna s Ariovistovmi kolonisty (Rieckhoff 1995, 185; Bockius uczkiewicz 2004, 134). SOB-GR je podle S. Rieckhoffov (1995, 187) mlad ne keltsk oppidln kultura v Bavorsku. Oppida podle n zanikaj u kolem roku 80 p. Kr. Toto datum je vak pli asn a nelze je aplikovat na esk prosted. Jeliko vvoj v Bavorsku je v mnohm obdobn eskmu prosted do pvodn keltskho prosted infiltruj v 1. polovin 1. stolet p. Kr. Germni , porovnejme dv koncepce: bavorskou podle S. Rieckhoffov a eskou podle J. Waldhausera. S. Rieckhoffov (1995, 86) rozliuje tyi fze vvoje germnsk kultury v Bavorsku: 1) invaze Germn v LT D1, tj. jet v dob oppid (nap. Germni na Staffelbergu); 2) germnsk pisthovn v LT D2a je doloeno kolonizac JV Bavorska (SOB-GR) a ojedinlmi nlezy v Pomohan (tzv. Mainfranken); 3) zeslen pisthovn do Pomohan (nejstar fze groromstedtsk kultury, tzv. Situlahorizont) a padek SOB-GR a 4) germnsk kolonizace Pomohan v LT D2b (mlad fze groromstedtsk kultury). Procesem germnsk invaze do ech od pozdn doby latnsk do potk doby msk se zabval J. Waldhauser (1992). Tak on vylenil tyi tzv. kolonizan stupn. Do prvnho pedkolonizanho stupn (LT D1) klade kobylskou skupinu, druh asn kolonizan stupe (konec D1potek D2, Waldhauser LT D1/D2 nebo LT D1b) synchronizuje s prvn Lichardusovou fz, tet pedstavuje vrchol kolonizace (konec LT D2R B1=Lichardus 2) a tvrtm je stabilizan stupe (B1=Lichardus 3). Nejstar doklady germnsk kultury v echch lze rozpoznat u v podmokelsk skupin (Jahn 1941, 6568, Bild 1; Venclov 1969; t 1973; Waldhauser 2001, 128129) lokalizovan do labsk prrvy, kde je patrn siln vliv jastorfsk kultury (Mller 1985). V nejmlad fzi podmokelsk skupiny vznik potkem LT D1 na severu ech skupina kobylsk (Mhling 1944; Venclov 1969; t 1973), je geneticky navazuje na svoji pedchdkyni. Dosud mlo prozkouman kobylsk skupina, znm pedevm ze rovch hrob a snad i ze sdlitnch nlez (Waldhauser Krsn 2006), je sice povaovna za smenou keltsko-germnskou (Venclov 1973), ale dominuj v n v LT D1 prvky germnsk, resp. jastorfsk, stedonmeck a przeworsk. J. Waldhauser (2001, 129) soud, e kobylsk skupina kon dve ne zanikla oppida, tj. mezi lty 7050 p. Kr. Nejmlad kobylsk hroby meme podle mho nzoru synchronizovat s latnem D2a a stupnm A2/A3 przeworsk kultury. Jde zejmna o dva hroby z Kobyl, hrob . XXVI (obr. 7:15), v nm byla toen situlovit ndoba, spona typu Belz J, Almgren 65 a elezn psov zpona, a hrob . XXXIV (obr. 7:69) s przeworskou keramikou (miska a dvojknick ndoba) a starmi sponami pravdpodobn typu Kostrzewski var. D. V latnu D2a lze v echch sledovat postupn padek keltsk civilizace, projevujc se zvrenm horizontem oppid (sten dosavadn esk fze podle J. Waldhausera LT D1b) a nejmladmi latnskmi (keltskmi) sdliti (nap. Kinec). Pravdpodobn takovch ninnch sdli jako Kinec mohlo bt vce, ale zatm je obtn jejich rozpoznn v materilu nebo v ternu. Konec keltskho osdlen dokumentuj podle mho nzoru tak ty sdlitn objekty (Rieckhoff 1992, 113), v nich jsou zastoupeny germnsk nlezy. Jedn se zejmna o lokality v severozpadnch echch: Radovesice, obj. 130, 385, 408, 457 (Waldhauser ed. 1993, Abb. 80; 94:1226; 93:1617; 101; 102:1422); Luice, obj.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

21

Obr. 7. Nejmlad rov hroby z Kobyl (15 hrob . XXVI, 69 hrob . XXXIV). Podle Mhlinga 1944.

9/83 (Sala 1995) nebo Jeniv jezd (nepubl.). Dal nalezit je v Praze-Bubeni (ul. U Hbitova), obj. 2/83 (Sala Konopa 1985). Objekt (chata) z Luice, datovan sponou typu Beltz J, poskytl poetnou kolekci keltsk i germnsk keramiky (piblin v pomru 1:1), v Praze-Bubeni se nalo asi 15 % germnsk keramiky. V germnsk keramice lze v tchto sdlitnch objektech rozpoznat przeworskou kulturu (obr. 6:2,45,722) a vazby k odersko-wartsk skupin (Oder-Wartha-Gruppe). Podle J. Waldhausera (1992, 177, Abb. 9:1942; Waldhauser ed. 1993, 283, Abb. 138:3472) se jedn o horizont germnsk keramiky s fasetovanmi okraji (LT D1/2=VI. fze radovesickho sdlit). V. Sala (1995, 153; t 1996, 86, 90) tyto objekty, zvlt chatu z Luice, klade do groromstedtskho nebo plaanskho horizontu. Domnvm se, e podle analogickch tvar a vzdoby (obr. 6) m skupina sd-

22

Eduard DROBERJAR

li (i kdy je zatm rozpoznno jen nkolik objekt) siln vazby k przeworsk kultue (nap. Marciniak 1957, nap. X:8; XX:11; XXIII:2; XXVIII:4; XXXV:12; XLVI:1; XL:5; LIII:1; LIX:10; LXVII:5; LXXXI:4; Dbrowska 1988, 24-25, tab. III-IV), sten tak ke gubisk skupin jastorfsk kultury (nap. Domaski 1981, ryc. 79:1). Je to podle veho tak svdectvm expanze przeworsk kultury, kter prv v LT D2a (LT D1) zashla stedn Nmecko, Hesensko a patrn tak severozpadn a sten i stedn echy. Rovn na Morav je zastoupen obdobn smen keltsko-germnsk typ sdli, a to ve Vykov, obj. 1 (Horlkov 1993, 483486, 541542, obr. 58, tab. XIIIXIV). Jak je vztah kobylsk skupiny k sdlitm typu Radovesice-Luice (nebo pmo k Oder-WartheGruppe), je dosud obtn urit. Zd se vak, e nejmlad hroby jsou s nimi alespo sten souasn. Zrove meme vyslovit pedpoklad, e tyto nlezov soubory jsou star ne ty sdlitn objekty a rov hroby v esk kotlin, kter u reprezentuj groromstedtskou kulturu polabskch Germn, resp. Svby. Za svbsk pamtky nelze dle mho soudu v echch povaovat ve zmnn smen sdlit s vchodogermnskmi elementy.

2.3. Terminologick a chronologick svzele

S terminologi a datovnm pozdn keltsk a asn germnsk hmotn kultury v naem prosted souvisej dle mho soudu dv hlavn pekky: 1) lpn na tradinch, by nejasnch pojmech a 2) nepesn klasifikace keramickho materilu a nlezovch celk. V dsledku tchto skutenost pak dochz k mylnm interpretacm, a to nejen chronologickm, ale i kulturnm. Tradinm archeologickm termnem v esk literatue je tzv. latnsko-msk horizont. Dve se tm rozumlo pechodn obdob mezi dobou latnskou a dobou mskou, asto ztotoovan s tzv. plaanskm typem i horizontem. Domnvm se, e jeho pouvn pro nae prosted, nen dle opodstatnn. U samotn slovo msk je chybn, nebo o msk invazi (nebo mskm osdlen) ve 2. polovin 1. stolet p. Kr., resp. ped pchodem Markoman, nelze pro eskou kotlinu uvaovat. Mlo by se tedy radji pouvat latnsko-germnsk nebo snad keltsko-germnsk horizont, ale ani to nen pesn. Kontakt mezi Kelty a Germny nelze peci v echch zit jen na jeden krtk asov horizont. Prnik germnskch obyvatel je znm minimln od latnu C (podmokelsk skupina), pes LT D1 (kobylsk skupina) i LT D2b. Obdob nejintenzivnjch kontakt mezi eskmi Kelty a Germny lze spatovat prv v LT D2a, tedy nikoli v dosavadnm LT D2, resp. v LT D2b (=R A). asn fze stupn D2 me bt povaovna za hlavn keltsko-germnsk pechodn obdob a nikoli tzv. latnsko-msk horizont (R A), v nm etn sdlitn objekty s latnskou a germnskou keramikou podle J. Waldhausera (1986, 147) vznikly spe kontaminac obou skupin neli spolenm obvnm danch sdli Germny a Kelty. Hlavnm argumentem vak je to, e v echch nemme doklady ke kontinuit keltskho a germnskho osdlen v LT D2. Pinu lze spatovat v zniku eskch oppid, kter dle mho soudu nebyla dobyta vnjm neptelem, v naem ppad Germny. Takov kontinuita je doloena nap. v gallomskm prostoru, kde mezi pozdn latnskm a augustovskm horizontem nen dn hit. Nap. na lokalit Basel-Mnsterhgel (tzv. horizont Mnsterhgel) odpovd konec pozdn latnskho sdlit zatku augustovskho tbora mezi lety 4020 p. Kr. (Hecht Helmig Spichtig eds. 1999). Kontinuita vvoje je tak na oppidu Titelbergu (Metzler 1995), na pohebiti ve Wederath-Belginum (Haffner 1974; t 1989), mezi bohatmi hroby od horizontu Clemency (LT D2a), pes horizont Goeblingen-Nospelt C/D (LT D2b) a do gallo-mskho horizontu (3015/10 p. Kr.), kter reprezentuj hroby v Goeblingen-Nospeltu A, B (Metzler 1995) atd., by jsou to oblasti v dsledku asn msk expanze odlin od esk kotliny. Kontinuita vvoje mezi pozdn latnskm a asn mskm osdlenm je sledovna tak ve vchodnch oblastech Hornho a Dolnho Bavorska, resp. v bavorsk sti zem regnum noricum (Irlinger 2003) apod. Nkolika poznmkami je nutn se pozastavit i u klasifikace nlezovho materilu. Nkter esk nlezy se staly ve stejnm dle S. Rieckhoffov (1995) dleitm pramenem pro jej vahy. Koln-Radovesnice I (obj. 10) datuje S. Rieckhoffov (1995, 102103) do LT D2a. Domnvm se, e jde o objekt zaaditeln do plaansk skupiny, tedy do LT D2b. Svd pro to fragmenty dvou terin (Motykov Sedlek 1990, obr. 1:1 a 16), kter se vyskytuj od LT D2b, zlomek okraje plaanskho pohru (o. c., obr. 1:8) a knick miska s oukem (o. c., obr. 1:19), je m analogii na sdliti groromstedtsk kultury na lokalit Felsberg-Rhnda v severnm Hesensku (Seidel 2000, 29, Abb. 3:1). Mezi germnskmi nlezy z Prahy-Bchovic (Venclov 1975) nejsou pedmty, je by bylo mono klst ped LT D2b, tedy

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

23

ped plaanskou skupinu (Rieckhoff 1995, 104, 105). Obdobn problm spatuji i v termnu Brandgrberfelder vom Typ Nebovidy (Rieckhoff 1995, 140, 145, Tab. 18). Autorka sv vahy opr o materilovou publikaci K. Motykov (Motykov-neidrov 1963, 36, Taf. VII), v n byl zveejnn jen vbr nlez z nejstar fze pohebit. U nebovidskho pohebit je velmi obtn rekonstruovat nlezov celky, uloen v Regionlnm muzeu v Koln.2 Pesto lze ct, e rov pohebit zan v plaansk skupin a dle pokrauje pes stupn B1 a B2 do mlad doby msk. rov hroby z lokalit Lipence a Lkaova Lhota, kter S. Rieckhoffov (1995, 140) ad k typu Nebovidy, maj shodn charakter jako ostatn hroby plaansk skupiny. Ptomnost psovch zpon typu Voigt A jet nemus bt dokladem starho asovho zaazen (k tomu viz dle). Cel ada soubor, v nich postrdme dostaten poet charakteristickch znak i prvk a mon i v dsledku intruz, se obtn datuje. To je i ppad objektu (chata 10) z Prahy-Michle (Fridrichov 1976, 150153, obr. 67). Domnvm se, e nejde o chatu pozdn keltskou, ale germnskou (plaanskou). To dokldaj stepy zdoben jednoduchm ozubenm kolekem kolem rytch lini (o. c., obr. 7:1617), fragmenty terin (o. c., 151, obr. 7:6), ostatn tvary charakteristick pro LT D2b, patrn plaansk pohr (o. c., obr. 7:2), nkolik step toench na kruhu a pouze jeden fragment keltsk keramiky (o. c., obr. 7:4). O tom, jak dleit je zpstupnit a interpretovat plaansk nlezov materil, jako i nutnost definovat celou tuto skupinu, svd nejen ve nastnn problmy, ale zejmna poteba zasadit nlezy z asn doby msk v echch do irho kontextu germnskho osdlen.

3. PLAANSK SKUPINA JAKO SOUST GROSSROMSTEDTSK KULTURY

Od padestch let minulho stolet se v na literatue ujal pojem plaansk typ nebo plaansk horizont, event. horizont plaanskch pohr, jako nejstar stupe (Eggers A) doby msk v echch (Rybov 1956; neidrov 1956; Motykov-neidrov 1965, 146150). Nzev vznikl podle lokality Plaany (obr. 36), kde byla v nkdejm cukrovaru roku 1894 pravdpodobn na germnskm sdliti vykopna jedna jma (P 1897), dnes interpretovan jako kultovn objekt (Erne 1998, 230232, Abb. 3). Star nzev pro nlezy tto skupiny znl kostomlatsk typ, nebo v roce 1872 v Kostomlatech nad Labem (obr. 25) se podailo odkrt prvn rov hrob bojovnka s tzv. plaanskm, dve tedy kostomlatskm pohrem (najdr 1876). U v asopise Altbhmen und Altmhren sprvn rozpoznal M. Jahn (1941), e nlezy plaanskho typu jsou soust groromstedtsk kultury (nazvan podle rovho pohebit Groromstedt, zkoumanho potkem 20. stolet ve stednm Nmecku a publikovanho G. Eichhornem v roce 1927) a lze za nimi vidt germnsk kmen Hermundur. M. Jahn chronologicky umstil kulturu groromstedtskou mezi podmokelskou a dobichovskou. Souasn s I. Borkovskm (1942) byl tak prvn, kdo pojem groromstedtsk kultura pouil. V modern historii bdn jej znovu oivil D. Rosenstock (1986) a S. Rieckhoffov (1995). Na zklad novho pehodnocen a novch poznatk k potkm doby msk, lze zkladn Jahnovu tezi pijmout. Nlezy groromstedtsk kultury jsou pozstatkem specifick skupiny germnskch pamtek, pro kterou je mon podle mho nzoru v echch pouvat nzev plaansk skupina.3

3.1. Archeologick prameny k plaansk skupin

Nlezov fond plaansk skupiny tvo pedevm sdlitn nlezy. Z minimln 151 lokality lze shromdit pevn stepov materil hlavn ze sbr. Na nkterch nalezitch se provdly vzkumy, je odkryly sti pdorys osad (zejmna Nov Bydov-Chudonice, Slepotice, Praha-Bchovice, PrahaBubene, Zliv I, Star Vestec, Zaluany, Sobsuky). Nejrozshlej vzkum byl uskutenn v Mlkojedech, kde se podailo prozkoumat pravdpodobn cel pdorys rozshl osady se tyiceti zahloubenmi chatami a dalmi nadzemnmi, vrobnmi a hospodskmi objekty. V Jeniov jezdu vzkum odkryl zklady dvorce. Minimln z pti sdlitnch lokalit pochzej doklady obtnch jam (Plaany,
2 Mgr. R. Tvrdkovi (Regionln muzeum Koln) dkuji za laskav zpstupnn nlez z Nebovid. 3 Tak S. Rieckhoffov (1995, 122) pouv pojem die bhmische Gruppe Plaany.

24

Eduard DROBERJAR

Limuzy, Star Vestec, Dobany a Svat Jan pod Skalou). Dleit prameny k poznn plaansk skupiny znme z hrob, je jsou registrovny minimln na 25 nalezitch. Krom dvou malch plaanskch pohebi (Tiice a Tebusice) byly dal hroby objeveny nejastji osamocen nebo po dvou (celkem na dvaceti lokalitch) a v malch skupinch (Tvrice, Lkaova Lhota a Praha-Bubene). Zajmavm nlezem je depot eleznch pedmt z Kolna (Rybov Motykov 1983), jen je podle nejmladch artefakt datovn do doby a po polovin 1. stolet ped Kr. Kdybychom jej chtli interpretovat jako germnskou koist z njakho keltskho oppida na potku plaansk skupiny, pak by se jednalo spe o velmi hypotetick pedpoklad. Nicmn i tento nlez by mohl bt povaovn za jeden z pramen pro poznn latnu D2b. Dv vinn polohy4 (Zvist a Rubn) a minimln 15 lokalit s ojedinlmi nlezy (vtinou plaanskch pohr), uzavraj typy lokalit v echch, jejich celkov pehled je obsaen v ploze tto studie. Vedle archeologickch pramen poskytly dleit poznatky tak antropologie a osteologie. Lidsk pozstatky byly analyzovny z tiickho a tebusickho pohebit (Chochol 1963), rozshl zvec kostn materil (pes 3,5 tisce zbytk) z Mlkojed zpracoval L. Peke (1994).

3.2. Definice plaansk skupiny

Plaansk skupina rozen v echch je soust groromstedtsk kultury polabskch Germn pozdn doby latnsk (obr. 8). Sv koeny m ve stednm Nmecku, kde groromstedtsk kultura vznikla a kde se tak nachz nejvce sdlitnch a hrobovch lokalit (Peschel 1978, 72-114; Rosenstock 1986; Rieckhoff 1995, 151168; Vlling 1995; t 2005, 3238; Seidel Soares da Silva 2001). V groromstedtsk kultue lze rozpoznat ti chronologick fze (horizonty) i asov skupiny. Podle S. Rieckhoffov jsou pro prvn horizont (Zeitgruppe 1), jen pat do LT D2a, typick spony pozdn latnsk konstrukce, asn geschweifte Fibeln, situlovit a vzovit ndoby toen na kruhu, bronzov ndoby (hornoitalsk a jihovchodoalpsk). Nkdy bv tato fze oznaena jako tzv. Situlahorizont. Druh horizont (Zeitgruppe 2) je datovn do LT D2b a jsou pro nj pznan spony typu Kostrzewski var. M, oste profilovan situly, vzovit ndoby toen na kruhu a dal vci. Tet horizont (Zeitgruppe 3) datuje S. Rieckhoffov do fze B1a (esk fze 2 podle Licharduse) zejmna podle asnch spon s oky, noricko-panonskch spon a psovch garnitur, spon zpadomskch a Kostrzewski var. N a O. Nejlpe je groromstedtsk kultura dokumentovan na pohebitch ve Schkopau a Groromstedtu. Ve druh fzi, je je shodn s plaanskou skupinou, expandovala do Frank, resp. do Hesenska a Pomohan (Rosenstock 1986; Vlling 1995) a ech. Doklady groromstedtsk kultury jsou tak v jihovchodnm Bavorsku (Hssen 2000, 239248). Groromstedtsk kultura, v n jsou spatovni germnt Hermundui, zan podle S. Rieckhoffov kolem roku 75/70 p. Kr. Potek plaansk skupiny, resp. Lichardusova horizontu Tiice 1 (Lichardus 1984, 1719) je v obdob kolem roku 45 p. Kr., kdy zan pohebit v Groromstedtu (Rieckhoff 1995, 191). Jeliko je tedy u ns zastoupena a druh fze groromstedtsk kultury a z dalch dvod (v nkterch detailech se li keramika; ponkud odlin jsou typy sdlitn architektury; chyb kovov popelnice; rozdly byly ve struktue spolenosti, zejmna bojovnk tm chyb vy vrstva bojovnk s mei atd.), bude vstinjm pojmem pro germnskou hmotnou kulturu potk doby msk v echch (LT D2b) plaansk skupina groromstedtsk kultury. U tak z toho dvodu, e lokalita Plaany a plaansk typ jsou v esk a tak v zahranin literatue jistm zpsobem zait pojmy. V eskm stupni B1 pak sledujeme odlin vvoj, pro nj jsou rovn pznan jin prvky hmotn kultury, rozdly v pohebnm ritu, spolenosti apod. Pesto lze konstatovat, e vvoj osdlen v LT D2b je v echch, Frankch a stednm Nmecku v rmci jedn kultury natolik blzk, e nkter keramick a kovov artefakty a tak hrobov celky meme povaovat za identick nebo tm shodn, nap. Tiice, hrob 69 (Motykov-neidrov 1963a, 381, obr. 26:46) a Aubstadt, hrob 10 (Vlling 1995, Taf. 9); Tiice, hrob 49 (Motykov-neidrov 1963a, 407, obr. 39) a Altendorf, hrob 70 (Pescheck 1978, Taf. 8); Tebusice, hrob 733 (obr. 33) a Schkopau, hrob 145 (Schmidt Nitzschke 1989, 135, Taf. 35:145). Zvlt pak echy a oblast Mainfranken mly ve 2. polovin 1. stolet p. Kr. velmi blzk vztahy (Rosenstock 1986; Rieckhoff 1995, 143146), uriteln podle velkho potu analogickch
4 Vinn polohy groromstedtsk kultury se nachzej nap. v severnm Hesensku: Amneburg, Ungedanken, Niedenstein (Seidel Soares da Silva 2001, 282), v oblasti Mainfranken: Seinsheim Bullenheimer Berg (Rosenstock 1986, 131; Rieckhoff 1995, 146) a Wrzburg Marienberg (Rosenstock 1986, 131), v Durynsku: Arnstadt Alteburg a Rmhild Steinsburg (Rosenstock 1986, 130) a v dalch regionech (Peschel 1978, 179).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

25

Tab. 1. Chronologie groromstedtsk kultury (tun) a dal vvoj v asn dob msk podle hlavnch germnskch nekropol ve stednm Nmecku, Frankch a echch (GK: groromstedtsk kultura; Rieckhoff=Rieckhoff 1995; Vlling=Vlling 2005, 19).

Stedn Nmecko Rieckhoff LT D2a Rieckhoff LT D2b (=R A): Vlling/Hor.1 B1a: Vlling/Hor.2 B1b: Vlling/Hor.3 GK: Zeitgruppe 3 Groromstedt B GK: Zeitgruppe 1 Schkopau 1 GK: Zeitgruppe 2 Schkopau 2 Groromstedt A

Franky

echy

Altendorf 1 Aubstadt

Plaany Tiice 1 Tebusice 1 plaansk skupina

Altendorf 2

Tiice 2 Tebusice 2 Tiice 3 Tebusice 3

Dobichov-Pihora A Dobichov-Pihora B

Obr. 8. Rozen groromstedtsk kultury (stav do roku 1978). Podle Peschel 1978.

nlez hrobovch i sdlitnch nap. Altendorf, hroby . 19, 82, 83, 85, 149 (Pescheck 1978, Taf. 4; 12; 13:115; 17:47), Ascholshausen (o. c., Taf. 32:610), Baldersheim (o. c., Taf. 3637), Dingolshausen (o. c., Taf. 6165), Hallstadt (o. c., Taf. 77-79), Tauberbischofsheim (o. c., Taf. 92-94,96) atd. Pro plaanskou skupinu jsou charakteristick ndoby zhotoven v ruce, a to jak z jemn keramiky (pohry, polokulovit ndoby, teriny, rzn misky), tak i z hrub (hrncovit, ale i miskovit tvary a zsobnice). K nejdleitjm formm pat situlovit (tzv. plaansk) pohry (obr. 9:15), tj. oste profilovan pohrkovit ndoby na vysok noce. Jsou mal (kolem 15 cm), i velk a 30 cm, zdoben (rhy oboustrann lemovan vpichy, rzn ryt V-motivy, radlkov meandry ad.) a asto i nezdoben, nkdy maj ouko. Charakteristickm materilem je jemn, nkdy jemn zrnit a syt hnd hlna, povrch pohr je zpravidla ern hladk a letn. K dalm tvarm pat: misky polokulovit (obr.

26

Eduard DROBERJAR

9:910) i knick s vyhnutmi okraji (obr. 9:1112), asto s jednm nebo vce uchy a zdoben rznmi rytmi motivy, vpichy a hebenovnm; teriny s nzkm hrdlem (obr. 9:68); misky se zataenm okrajem (obr. 9:13,15); koflky (obr. 9:14); hrncovit ndoby (obr. 9:1718) nkdy s jednm nebo dvma uchy (obr. 9:16,19); zsobnicov a vzovit ndoby (obr. 9:2022). U fragment fasetovanch okraj je mnohdy obtn rozliit keramiku plaanskou od przeworsk. Ve vzdob pevldaj: motiv pespacch hodin s vyplovanmi trojhelnky, dekor tzv. psanek, rzn tvarovan a vrypy vyplovan trojhelnky, meandrov vzdoba, ryt klikatky, mkovn, svazky rh, V-motiv, rha oboustrann lemovan run provedenmi tekami, pska tvoen dvma rhami a uvnit drobn dlky i teky, hebenov vzdoba, vrypy nehtov a rzn jin, vleovan psy, plastick vnlky nebo tzv. neprav ouka. V plaansk skupin jsou potky techniky ozubenho koleka (jedno nebo dvouad radlko). Vedle ndob vyrbnch v ruce se vyskytuje i na kruhu toen keramika (nejvce vzovit, mn msovit tvary). Mezi hlinnmi pedmty jsou doloeny: tkalcovsk zva, pesleny, koleka a mal lce. K nejdleitjm sponm, je definuj plaanskou skupinu, pat spony s prohnutm lukem (geschweifte Fibeln): typy Almgren 18a (obr. 10:24), Almgren 18b (obr. 10:1), Kostrzewski var. M-a (obr. 10:56), Kostrzewski var. N-a (obr. 10:79) nebo jednoduch drtn spony Almgren 15 (obr. 27:3; 31:2) a sten snad tak Almgren 2aI (obr. 10:10). Dalmi pznanmi pedmty jsou bronzov prolamovan zpony typu Voigt A a B (obr. 12), elezn psov zpony typu Werner C (obr. 15:13,12), opaskov elezn kroukov mezilnky (obr. 25:56,910; 26:45; 27:45). Mezi kovovmi pedmty pevldaj vrobky elezn nad bronzovmi. Pohebn ritus plaansk skupiny byl rov, a to jak popelnicov, tak i jmov. Nejastj jsou ojedinl rov hroby nebo skupinky (se dvma a sedmi hroby), event. mal pohebit: Tiice (obr. 29) a Tebusice5 (cca po 16 hrobech). Obdobn mal jsou dv dleit rov pohebit groromstedtsk kultury ve Frankch: Altendorf se 17 hroby (Pescheck 1978, 133159, 310311, Taf. 118; nov Haberstroh 2000, 139 ad.) a Aubstadt s 12 hroby (Vlling 1995) i pohebit na severohesensk lokalit Hatzfeld-Lindenhof (Seidel Soares da Silva 2001), na rozdl od velkch nekropol v Groromstedtu: pes 600 hrob (Eichhorn 1927) a Schkopau: 285 hrob (Schmidt Nitzschke 1989). Do hrob plaansk skupiny se vkldaly vtinou sousti odvu (spony, psov zpony a kovn opask), nstroje (elezn noe a nky, jehly, pesleny, pazourkov tpy), zbran (hroty kop a otp, velmi vzcn mee), ojedinle i dal nap. kovn picch roh. Postrdme vysloven bohat hroby, jak znme z nsledujc fze B1a. V nkterch hrobech byly rozpoznny i zvec kosti (nap. Tebusice, hroby . 557, 904, 928). Bojovnick hroby maj opakujc se pedmty: kop, ojedinle me (Steheleves, hr. U1/62 a Tvrice, hr. V) a ttov puklice (Hlzov, hr. 1 a Steheleves, hr. U1/62), dle n a bitva, kroukov kovn opasku, jedna spona (nkdy beze spony) a plaansk pohr: Steheleves, hrob U 1/62 (obr. 28; Motykov 1981a, 362363, Abb. 1516), Tvrice, hrob V (obr. 27; Motykovneidrov 1965a, 124, obr. 5), Lkaova Lhota, hrob 1 (obr. 26; Motykov-neidrov 1963, 27, Abb. 7), Kostomlaty nad Labem (obr. 25). V Tiicch pevauj hroby popelnicov, doloeny jsou i velk jmov (obr. 30). Hroby se koncentruj pedevm na zpadnm okraji pohebit, tedy zpadn od mladch rovch hrob z B1. Pouze hrob . 49 (se stedolatnskou sponou spojen konstrukce) byl na jihovchodnm okraji (Droberjar 1999a, 32, tab. 4:1). Tak v Tebusicch pevldaj popelnicov hroby, jen tyi (. 413, 733, 928 a 936) byly jmov. Vechny hroby plaansk skupiny (krom dvou) se nachzely zpadn a jin od kvadratickch labovch objekt, o jejich asovm zaazen je mon vst diskuse (stupn A nebo B1?). Jen hroby 472 (XLV/37) a 557 (LIII/41) byly umstny severn a vchodn, asi 6 m od vtho objektu . 2 (Motykov-neidrov 1977, 241, Abb. 1). Pitom hrob
5 Na velkm rovm pohebiti z doby msk v Tebusicch s 960 hroby, se teprve nedvno, bhem grantovho projektu (Tebusice vznamn germnsk pohebit z doby msk v echch, grant GA R . 404/02/0047) podailo identifikovat skupinu nejstarch (plaanskch) hrob. Proto dosud za jedin plaansk pohebit byly povaovny Tiice.

Obr. 9. Hlavn typy keramiky plaansk skupiny v echch. A: 15 situlovit (plaansk) pohry, B: 68 teriny, C1: 910 polokulovit misky s vyhnutmi okraji, C2: 1112 knick misky s vyhnutmi okraji, D: 13,15 misky se zataenmi okraji, E: 14 koflky i misky s uchem, F: 1718 hrnce, G: 16,19 hrncovit tvary s uchy, H: 20-22 zsobnice a vzovit tvary. 1 Mlkojedy, obj. 141; 2 Jezbiny (podle Motykov-neidrov 1965); 3 Tebvlice (podle Motykov-neidrov 1963); 4 Lkaova Lhota, hr. 1 (podle Zavela 1999); 5 Steheleves, hr. U 1/62 (podle

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

27

Motykov 1981a); 6 Koln-Radovesnice, obj. 10 (podle Motykov a Sedlka 1990); 7 Roztoky, chata z r. 1957 (podle Motykov-neidrov 1965); 8 Mlkojedy, obj. 200; 9 Zliv, chata I/82 (podle Zavela 1999); 1011 Mlkojedy, obj. 141; 12 Tiice, hr. 71 (podle Motykov-neidrov 1963a); 13 Mlkojedy, obj. 157; 14 Jeniv jezd 11, obj. 3/77 (podle Erne 1992); 15 Mlkojedy; 16 Mlkojedy, obj. 161; 17 Jeniv jezd 11, obj. 9/77 (podle Erne 1992); 18 Tebusice, hr. 904 (podle Motykov-neidrov 1965); 19 Star Vestec, obj. 16 (podle Motykovneidrov 1958); 20,22 Plaany (podle Erne 1998); 21 Jeniv jezd 11, obj. 35/85 (podle Erne 1992).

28

Eduard DROBERJAR

. 455 byl spe mezi dvma velkmi kvadratickmi objekty 1 a 2. Na pohebiti v Tiicch vrazn pevldaj pohby en (70 %), a to ve starm a staeckm vku. V Tebusicch bylo mono antropologicky urit ze 16 jen 4, z nich ti pat osobm pohbenm ve st maturus (hr. 828 a musk hrob . 904) nebo adultus IImaturus I (ensk hr. 557). O velikosti a celkovm vzhledu plaanskch sdli si dovedeme uinit pedstavu jen stenou. Na vtin lokalit (viz soupis6) byla prozkoumna jen men i vt st osdlen plochy. Na zklad vzkumu sdlit v Mlkojedech (Motykov 1981b, 520521), kter lze povaovat za velkou osadu, je zejm, e objekty se koncentrovaly v psu ve smru ZV. Nkter chaty tvoily urit skupiny, ale o dvorcch nelze mluvit. Celkem bylo prozkoumno 40 zahloubench chat a dal objekty (zsobnicov jmy, ohnit a domc pece, klov jmy a laby), vetn elezskch pec. Krom vtch osad existovaly v echch na potku doby msk tak mal dvorce. Jeden byl prozkoumn v SZ echch na lokalit Jeniv jezd 117 (Erne 1997; Droberjar Prostednk 2004, 9091, obr. 16). Zstavbu dvorce tvoily dv nadzemn klov stavby s velkou jmou (hlinkem), zahlouben chata a dv pece. Tento sdlitn typ m pmou analogii v groromstedtskm dvorci odkrytm v bavorskm Gerolzhofenu (Steidl 1994). Zkladn sdeln jednotkou obyvatel plaansk skupiny byly zahlouben chaty (obr. 38). Objevuj se rzn typy:8 B1 (obr. 38:1) s kly rozmstnmi do estihelnka: (nap. Mlkojedy, obj. 8, 219) a A1 (obr. 38:34) se dvma kly ve stedu kratch stran: nap. Kada-Jezerka, chata 16 (Motykov 1976, 157, Abb. 4); pravdpodobn tak Praha-Michle, obj. 12 (Fridrichov 1976, 151, obr. 6); Zliv, chata I/82 (Zavel 1999, 505, obr. 23); Star Vestec, obj. 23 (Motykov-neidrov 1963, 57, obr. 18) a Mlkojedy, obj. 39, 172, 243 (nepubl.). Znme i obydl typu C2 (obr. 38:2) s trojic klovch jamek ve stedu kratch protilehlch stran (Mlkojedy, obj. 43, 203) nebo typu D1 bez kl (Mlkojedy, obj. 2, 38, 42, 117). Krom zahloubench obytnch objekt byly v osadch budovny tak nadzemn klov stavby. Vedle u zmnnho Jeniova jezdu, pipomeme Zaluany (Rybov 1961), Nov Bydov-Chudonice (Rybov 1964, 83, obr. 17) ad. Na nkterch plaanskch sdlitch je doloena elezsk vroba (Mlkojedy, Detovice, Praha-Bubene), tkalcovstv (hlinn zva, pesleny a jehly), chov domcch zvat pedevm tura domcho, prasete a ovce nebo kozy (Mlkojedy, Praha-Nusle, Koln-Radovesnice) a pstovn rostlin (velk mnostv zuhelnatlho obil z Mlkojed). Dleitou strnku vvoje osdlen pedstavuje otzka kontinuity i diskontinuity z pedchozho keltskho (LT D2a) a nslednho germnskho osdlen (B1). Na nkterch lokalitch jsou prokzny (na zklad sbr i vzkum) star keltsk aktivity (nap. Nov Bydov-Chudonice, Slepotice, Zliv, Peovice, Mlkojedy?). Je vak mono hovoit o LT D2a nebo jet starm LT D1? To je mnohdy obtn rozhodnout. Jin problm pedstavuje osdlen nsledn, postplaansk. Mezi nejvce zkoumanmi eskmi lokalitami nenachzme dnou, kde by bylo mono pesvdiv dokzat kontinuitu od LT D2b do B1. Ta se naopak jev na nkterch hrobovch lokalitch (tab. 2). Plaansk sdlit v Mlkojedech se nachzelo asi 1100 m jin od pohebit v Tiicch a bv povaovno za souasn s touto nekropol (Motykov 1980, 16). K. Motykov (1998) dokonce soud, e k mlkojedsk osad patilo pohebit v Tiicch a klade je do doby od potku 1. stolet po Kr. Toto konstatovn je ponkud v rozporu s vnitn chronologi obou lokalit. Jestlie v Mlkojedech pedpokldme osdlen v LT D2b (s monm pesahem do potku B1a?), pak v Tiicch je doloeno pohbvn jak v LT D2b, ale jen s velmi malm potem hrob ve vztahu k silnmu osdlen v Mlkojedech. Jinak jsou na tiickm pohebiti zastoupeny pedevm hroby ze stupn B1, a to jak fze asn (Tiice 2), tak i pozdn (Tiice 3).

3.3. Chronologick opory

Pro asov zaazen pamtek plaansk skupiny groromstedtsk kultury jsou v echch dleit jak nkter sdlitn a hrobov celky, tak i jednotliv pedmty, zejmna spony a dal sousti odvu (psov zpony) apod. Propojenost s pedchozm vvojem esk kotliny v LT D2a a nvaznost na markomanskou
6 Sdlitnch lokalit bude v echch daleko vce. Novmi povrchovmi sbry pibvaj dosud neznm nalezit (nap. v echch zpadnch, vchodnch a jinch). Ze zpadnch ech lze pipomenout nov plaansk sdlit (viz nepublikovan refert M. eze na prvn protohistorick konferenci v Kounicch). 7 Kolegovi PhDr. M. Ernemu, PhD. (Archeologick stav AV R Praha) dkuji za zpstupnn daj z jeho diplomov prce. 8 Typologie zahloubench chat podle Droberjar 1997a, 22, Abb. 11.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

29

Obr. 10. Charakteristick spony plaansk skupiny. 1 Tiice, hr. 76: Almgren 18b = Demetz A.18b2a; 2 Tebusice, hr. 557: Almgren 18a var. Altenburg; 3 Tiice, hr. 76: Almgren 18a; 4, 5 Tiice, hr. 24: Kostrzewski var. M-a; 6 Tiice, hr. 32: Kostrzewski var. M-a; 7 Lipence: Almgren 18a (podle Motykov-neidrov 1963); 8 Mlkojedy, obj. 87: Kostrzewski var. N-a; 9 Tiice, hr. 82: Kostrzewski var. N-a; 10 Tebusice, hr. 733: Almgren 2aI; 11 Mlkojedy, obj. 174: typ Aucissa; 12 Praha-Bchovice: typ Alesia (podle Venclov 1975). Tiice (podle Motykov-neidrov 1963a).

30

Eduard DROBERJAR

kulturu fze B1a zpsobily sten prolnn nkterch chronologickch prvk, pedevm kovovch pedmt. Tento jev me, zvlt v nlezovch celcch, ponkud znesnadovat jejich pesn datovn. V kombinaci s keramickm materilem lze v ad ppad tuto diskrepanci eit. Nkter samotn keramick tvary (situlovit i plaansk pohry, polokulovit misky s fasetovanmi okraji) a vzdoba (nap. ryt linie lemovan tekami, ryt psky s vrypy) jsou dostaujcm datujcm materilem. Problmy mohou vyvstat s nktermi hrobovmi celky, je ns zavdj spe do pechodnch fz. K nejstarmu hrobu z LT D2a/b (plaansk skupiny? nebo jet pedchozho vvoje?) podle psov zpony (profilierte Stabgrtelhaken) typu Voigt B a spony Almgren 18a snad pat soubor z Lukavce. Naopak mezi nejmlad hrobov soubory LT D2b/B1a (dle Licharduse 1984: fze Dobichov-Pihora AA) me bt zaazen hrob 30 z Dobichova-Pihory. Ze sdlitnch celk maj pro chronologii plaansk skupiny vznam nlezy z Mlkojed. Ve tyech chatch byly spony. Zatmco likovit spona v obj. 75 je dokladem pevn starch spnadel z LT D2a, dal spony u spadaj na sam sklonek Obr. 11. Spony typu Aucissa s npisy. 1 Nov BydovChudonice, sdlit: npis DVROTIX; 2 Bratislava-Devn: 1. stolet p. Kr., v nkterch ppadech by mohly npis AVICIN[II]? (podle Kolnka Krekovie ad. 1993). bt i mlad; spony Almgren 2aII z objektu . 38, Kostrzewski var. N-b z objektu . 87 nebo Aucissa z objektu . 174. V rmci LT D2b jsou tyto kusy zaaditeln na sam sklonek zmnn fze, nebo jsou pznan a pro B1a. Nicmn ptomnost plaansk keramiky umouje v rmci relativn chronologie a s vdomm obtnosti tzv. neuzavench nlezovch celk ze sdli klst objekty do potenho stupn doby msk. Chronologie spon, vt poet chat a orientace tchto objekt na lokalit Mlkojedy m vedou k domnnce, e na tomto sdliti snad mohly existovat dv vvojov fze osdlen v prbhu 2. poloviny 1. stolet p. Kr., m by se dala vysvtlit velk koncentrace objekt, zejmna obytnch.

3.3.1. Spony
Akoli spony plaansk skupiny nevytvej tak irokou typovou klu jako spnadla nsledujc fze B1a, pesto jsou dleitm zdrojem informac. K hlavnmu typu nleej spony s prohnutm lukem (tzv. geschweifte Fibeln) Almgren 18a, kterch je v echch ve srovnn s dalmi formami nejvce (min. 23 kus). Jejich typologie a chronologie postupn prochz vvojem. Pvodn P. Glsing (1972, 6) rozdlil Almgrenv typ 18 na dv varianty: A.18a (s horn ttivou a oprnou destikou, nejastji tvarovanou do podoby kidlek) a A.18b (s horn ttivou zachycenou hkem a s oprnou destikou). Th. Vlling (1994, 178188) rozliuje u typu Almgren 18a nkolik variant (var. Altenburg, Dnsberg a Wederath). V nejnovj studii S. Demetze (1999, 116 ad., Taf. 2930) je typ Almgren 18a rozdlen na ti varianty: 18a1, 18a2, 18a3. V echch je nejvce zastoupen zkladn (klasick) typ Almgren 18a (viz soupis). Ze dvou lokalit (Tebusice, hrob 557 a Praha-Bubene, hrob 12) znme i Vllingovu variantu Altenburg (=Almgren/Demetz 18a2), pro n jsou typick zaoblen vnlky (kidlka) msto oprn destiky. Tyto spony lze datovat do obdob po polovin 1. stolet p. Kr. (Demetz 1999, 122). Jednu sponu z Lukavce, je je shodn se spnadlem z Magdalensbergu, ad S. Demetz (1999, 118, 258) ke zvltn variant Almgren 18a2 s kidlky. Vechny spony typu Almgren 18a meme v echch na zklad vskytu v hrobovch i sdlitnch celcch klst podle mho nzoru do 2. poloviny 1. stolet p. Kr., tedy do LT D2b, na rozdl od nzoru S. Rieckhoffov (1999, 122, 315, Abb. 52), je nkter tzv. asn geschweifte Fibeln datuje u do LT D2a.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

31

Obr. 12. Prolamovan psov zpony v echch. 12 Radovesice, 3 Praha-Smchov, 4 Nebovidy, 5 Stradoniceoppidum, 6 Tebusice, hr. 912. 15 podle Motykov-neidrov 1961.

Spony Almgren 18a v echch: 1. Duchcov (Preidel 1930, 19, Abb. 6; Vlling 1994, 258) 2. Lkaova Lhota, hrob z r. 1960 (Motykov-neidrov 1963, 26, 28, Abb. 8:5; Vlling 1994, 258) 3. Lukavec, hrob (Preidel 1930, 19; Motykov-neidrov 1963, 33, Taf. 4:67; Vlling 1994, 258; Demetz 1999, 258) 4. Nebovidy, rozruen hroby (Motykov-neidrov 1963, 36 a nepubl.) 5. Nov Bydov-Chudonice, hroby 1 a 2 (Rybov 1964, 12, 103, Taf. I:12; Vlling 1994, 259) 6. Praha-Bchovice, sdlit (Vlling 1994, 258) 7. Praha-Bubene, hrob 12 (Motykov-neidrov 1965, Taf. 28:13,15; Vlling 1994, 180, 259, Abb. 14g) 8. Rosnice, sdlit (Motykov-neidrov 1963, 51ad.; Taf. XXXI:8; Vlling 1994, 259) 9. Star Vestec, sdlit (Motykov-neidrov 1958, 169, Abb. 7:3; Vlling 1994, 259) 10.Tiice, hrob 76 a 79 (Motykov-neidrov 1963a, 381, Abb. 26:1,3; 383, Abb. 27:2; Vlling 1994, 259) 11. Tebusice, hrob 557 (nepubl.) 12. Zaluany, sdlit (Rybov 1961, 401, Abb. 2; Vlling 1994, 259)

Ke vzcnm a pomrn luxusnm spnadlm nle v echch velk spona s prolamovanm zachycovaem typu Almgren 18b, kter se nala v hrob . 76 v Tiicch (Motykov-neidrov 1963a, 381, obr. 26:1; Droberjar 1997, 278) spolu se sponou Almgren 18a. Podle Demetze (1999, 120121, 258) jde o typ Almgren 18b2a9 podobn sponm s lmcem (Kragenfibeln), jen m analogie v nlezech na Magdalensbergu/A, v Nitranskm Hrdku/SK, Karlsteinu/D, Konopnici/PL a v Siemianicch/PL. R. Bockius a P. uczkiewicz (2004, 50) je nazvaj jako Pseudokragenfibeln A.18b2a. Na vznik tchto
9 Typologie spon doby msk je dnes u tak detailn, e v mnohch ppadech ztrc funkn vznam. Vedle uveden subvarianty lze zmnit dal, nap. Almgren 236b2a1 (podle Demetze 1999) nebo 8a8b1b, 19a1a1a i dokonce 20b3b2b2 (podle Coci 2004). Takovto sub-, sub-, atd. subvarianty asto maj jen jednoho zstupce. Z tohoto dvodu je nutn typologick systmy vrazn zpehlednit, nap. i slouenm mnoha takovch modern vzniklch hybrid.

32

Eduard DROBERJAR

spnadel mly nepochybn vliv galsk, resp. treversk spony s lmcem tzv. Kragenfibeln a mohou bt oznaeny i za jejich prototypy, resp. typ Bern-Gergovia (Bhme-Schnberger 1994). Th. Vlling (1986) je dokonce nazval pmo Kragenfibeln. Podle A. Bhme-Schnbergerov (1990, 240, 248) jde o zvltn skupinu geschweifte Fibeln typu Weisenau-Hrgertshausen. Urit blzkost je i se sponami typu CRICIRU podle S. Rieckhoffov (1995, 170, 315, Abb. 52:9-10). Nzev pochz z minc (zlatch statr) s npisem CRICIRV, na nich je zobrazena prv takov spona. Tyto galsk mince byly raeny ped rokem 51 p. Kr. (Vlling 1986, 229; Rieckhoff 1995, 127). Vskyt uvedench spon je znm i ze skupiny Uttenhofen-Kronwinkl-Hrgertshausen z doby kolem poloviny 1. stolet p. Kr. Blzkost maj tak se zlatou sponou z Ravenny (Krmer 1971, Taf. 28) i s jinou luxusn stbrnou sponou ze sbrek paskho Louvru (Krmer 1971, Taf. 29). Z toho veho je zejm, e tiick spona m zpadn pvod a byla zhotovena nkde v galsko-helvtsk oblasti ve 2. polovin 1. stolet p. Kr. K velmi charakteristickm spnadlm groromstedtsk kultury, ast jsou vak tak v przeworsk a oksywsk kultue, pat spony typu Kostrzewski var. M-a (Vlling 1994, 193 ad.; t 1995, 18 ad., 101105, Karte 2; Bockius uczkiewicz 2004, 5061, Karte 17). Z plaansk skupiny pochz minimln 21 kus a spolu s formami Almgren 18a pedstavuj v echch nejbnj typ spon. Jejich spolen vskyt byl zaznamenn v tiickm hrob 79, ale tak v Altendorfu, hrob 27; Aubstadtu, hrob 8, Schkopau, hrob 50 apod. (Vlling 1994, 197, Tab. 8). Zatm je znme jen z hrob: Lipence 4 kusy (Motykov-neidrov 1963, 3030, Abb. 9:47; Vlling 1995, 102), Nebovidy 3 kusy (Motykov-neidrov 1963, 36, Abb. 7:7,17; Vlling 1995, 102), Tiice, hroby . 19, 24, 32, 69, 79 10 kus (Motykov-neidrov 1963a, Abb. 5:23; 9:23; 359; 10:67; 26:45; 27:3,5; Vlling 1995, 102), Tvrice, hroby . 13, 32 4 kusy (Motykov-neidrov 1965a, Abb. 6:67; 10:67; Vlling 1995, 102). Pro LT D2b jsou rovn pznan spony typu Kostrzewski var. N-a (Vlling 1994, 198 ad., 260270, Beilage 6; Bockius uczkiewicz 2004, 6167, Karte 23, Tab. 5). Obdobn jako pedchoz typ s horn ttivou (var. M), tak varianta N-a (var. N se spodn ttivou) je doloena v eskch lokalitch (krom jednoho sdlitnho obj. . 87 v Mlkojedech) jen z hrob: Lipence (Motykov-neidrov 1963, 31, Abb. 9; 50; Vlling 1994, 264), Tiice, hroby . 36, 71, 82, 92, 101 (Motykov-neidrov 1963a, 362, Abb. 12:2; 377, Abb. 24:6; 387, Abb. 29:4; 401, Abb. 36:1; 409, Abb. 40:12; Vlling 1994, 264) a Tvrice, hroby . 12 a 36 (Motykov-neidrov 1965, 125, Abb. 6:9; 10:8; Vlling 1994, 264). Pitom prv nejastj kombinace spon var. N-a je s var. M-a (Bockius uczkiewicz 2004, 64, Tab. 5). Tak tyto spony se nejastji vyskytuj u polabskch Germn, v przeworsk a oksywsk kultue. Na sam sklonek 1. stol. p. Kr. a pedevm na potek novho letopotu pat spony typu Almgren 2a (tak Kostrzewski var. O). Zatmco typ A.2aII je pznan pro eskou fzi B1a, u nkterch spon A.2aI lze jejich vskyt pedpokldat snad jet v zvru plaansk skupiny. Ale je to zatm jen velmi hypotetick pedpoklad, zaloen na hrobovch nlezech z Dobichova-Pihory, hr. 30 (Droberjar 1999, 340, Taf. 38:30/7; Vlling 1995, 106), Tebusic, hr. 733 (nepubl.) a lokality Hedle (Felcman 1909, obr. 5; Vlling 1995, 106). Sporn nlez (sdlitn i hrobov?) ze Siemi (Motykov-neidrov 1963, 53, Taf. XI:8; Vlling 1995, 107) je obtn ble datovat. Spona Almgren 2aI ze rovho hrobu . 2 z nalezit Vrbice (Motykov-neidrov 1963, 66, Taf. V:4; Vlling 1995, 107) podle spony s oky nle do B1a. Konen je teba zmnit i jednoduch drtn spnadla se spodn ttivou typu Almgren 15, je zstvaj v bdn o sponch ponkud stranou. Men formy se nkdy oznauj jako tzv. vojensk spony (podle vskytu v mskch tborech) a u ns je datujeme do B1a (Droberjar 1997, 281). Spony Almgren 15 se v echch naly v Kostomlatech nad Labem (obr. 25:2), Tiicch, hrob 79 (obr. 31:2; Motykov-neidrov 1963a, 383, obr. 27:2) a Tvricch, hrob V (obr. 27:3; Motykov-neidrov 1965a, 124, obr. 5:3). Jsou velmi blzk sponm typu Gorica (Demetz 1999, 106109, Taf. 27), pro n je pznan vnlek nebo svinut zakonen noky. V ppad, e je ono zakonen odlomen, je pak obtn jejich klasifikace a mohou bt zamnny se spnadly Almgren 15. asov postaven forem Gorica je navc obdobn jako Almgren 15, tj. rmcov 2. polovina 1. stolet p. Kr., i kdy zanaj u se sponami typu Jezerine.

3.3.2. Psov zpony

Urit typy psovch zpon jsou jednm z charakteristickch pedmt, kter definuj ptomnost germnsk kultury v echch. Nejstar formy jsou u ns doloeny u v podmokelsk a kobylsk skupin

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

33

doby latnsk (Venclov 1973, Abb 3:D/13,E/15; 4:13,15; Waldhauser 2001, 128129). Nkter star tvary germnskch psovch zpon byly zaznamenny i v oppidlnm latnu D1, nap. na Tsov (Waldhauser 1992, 167, 182, Abb. 17:34), Starm Hradisku (Meduna 1968, 58, 6061, obr. 2). K dleitmu typu pat profilovan tyinkovit psov zpony (profilierte Stabgrtelhaken), kter lze klst do LT D2 (Voigt 1960, 235ad.; Motykov-neidrov 1965, 124125; Rieckhoff 1995, 140; Bockius uczkiewicz 2004, 915). V echch je doloen typ Voigt A (zpona zakonen kulovitm knoflkem), a to jednak ze Stradonic (P 1906, Taf. 13:6; 16:1) a nov tak z lokality Slivnko na Mladoboleslavsku (Waldhauser Krsn 2006). Typ Voigt B (zpona zakonen stylizovanou zvec hlavikou) byl v rovm hrob v Lukavci (Motykov-neidrov 1963, 33, Taf. 4:15). Podle R. Bockia a P. uczkiewicze (2004, 1315, 136137, Abb. 2b:69, Karte 3) je v echch zastoupen i typ Sotin (zpony s vrazn vystupujcmi polokulovitmi nebo hibovitmi knoflky). Nlezy ze Stradonic (P 1906, Taf. 13:1; 16:6), Starho Hradiska a Liptovsk Mary jsou nejsevernj, ostatn se koncentruj jin od Dunaje a ukazuj spe na vchodokeltskou oblast hlavnho rozen a pravdpodobn i pvodu. Nejmlad nlezy typu Sotin lze klst do asn fze stupn D2. V latnu D2 byly pouvny jak bronzov zpony prolamovan i s otvorem (Lochgrtelhaken), tak i kruhov formy (Ringgrtelhaken). Prolamovan zpony (Voigt 1960; Gleirscher 1986; MadydaLegutko 1990, 158, Abb. 1:56; Bockius uczkiewicz 2004, 1519, 137141) se mohou vyskytovat jet v oppidlnm prosted (Stradonice: P 1906, Taf. 19:11,16). Vtina z nich v eskch nlezech (Motykov-neidrov 1961; t 1965, 125126) pat do plaansk skupiny (typ Voigt A: Lkaova Lhota, Nebovidy/2, Praha-Lipence, Praha-Smchov, Radovesice/2 a typ Voigt B: Radovesice). Nkter mohou pevat a do potku stupn B1 doby msk. Zpona typu Voigt A z tebusickho hrobu 912 (XVI/63) se nala spolu se sponami Almgren 2aI (3), Almgren 2b (2), zvltnm typem bronzov nabraky, dvma nkonmi picch roh atd. Jeliko podle antropologickho uren byl v hrob pochovn jedinec ve vku maturus II a senilis, je urit monost pevn z LT D2b do R B1 vysvtliteln. Psov zpony obou uvedench Voigtovch typ se sousteuj hlavn do oblasti mezi Rnem a Labem, znme je tak z ech a jihovchodnho Bavorska (Bockius uczkiewicz 2004, 17, Karte 4). Vchodn od ech a v przeworsk kultue se u nevyskytuj. Je tedy zejm, e maj pvod v groromstedtsk kultue. Ze stednho Nmecka se pot se svmi nositeli dostaly do ech a Bavorska, tedy do oblast, kde je prokzna expanze tto kultury. Jednoduchm kruhovm psovm zponm (Ringgrtelhaken) se vnoval J. Werner (1961, 149151, 159160 Abb. 45). Rozdlil je do dvou skupin: typ Werner A (geflgelte Ringgrtelhaken) a typ Werner B (Ringgrtelhaken mit verzierten Knopfteil). Krom nich vak existuj i jin jet jednodu elezn kruhov, ovln i trojhelnkovit zpony zakonen na kratm nebo delm ramenu hkem i knoflkem (Ringgrtelhaken mit haken- oder knopffrmigem Ende). Tomuto prostmu typu, kter meme oznait jako typ Werner C, byla dosud vnovna nejmen pozornost (Madyda-Legutko 1990, 158, Abb. 1:4). elezn kruhov zpony jsou znm na etnch pozdn latnskch hraditch, ale tak v germnskch hrobech (Schulze-Forster 2004, 377, Anm. 17). Podle W. Zaniera (1999, 42) se kruhov psov zpony vyskytuj v keltsko-germnsk oblasti stedn Evropy v pozdn dob latnsk, pedevm jako soust muskho kroje. Tak podle J. Wernera (1961, 149151) jsou zpony s kidlky dominujcm prvkem muskho kroje bjsko-noricko-panonskch Kelt. Doklady pochzej i z Britnie, a to z doby kolem stedu 1. stolet p. Kr. (Collis 1973) a ze severn Itlie (Graue 1974, 59). Z prosted przeworsk kultury jsou doloeny ve stupni A2 (Dbrowska 1988, 25, tabl. IV:50). Typologicky a zejm sten i chronologicky eleznm kruhovm psovm zponm (Werner typ C) pedchzej bronzov (ojedinle i elezn) zpony s kidlky (Werner typ A) a zpony se zdobenm knoflkem (Werner typ B). Zatmco psov zpony Wernerova typu C ze Stradonic, Hrazan a Kobyl lze datovat do LT D2a, nlezy z Tebusic pat do plaansk skupiny (LT D2b). Ve Stradonicch se vyskytuj i elezn imitace norickch psovch zpon s pevnm hkem a s obdlnkovitm rmekem (P 1903, tab. XXXIII:50,56,57), je maj sv pedlohy v norickch bronzovch (mosaznch) zponch typu Garbsch G1a, znmch z Magdalensbergu (Garbsch 1965, 80) nebo z pchovsk kultury (Pieta 1997, 4952, Abb. 1:17), a kter meme klst na sam sklonek doby latnsk nebo a do augustovskho obdob (Kaczanowski Madyda-Legutko 2000, 169170).

34

Eduard DROBERJAR

Obr. 13. Rozen eleznch psovch zpon typu Werner C. 1 Alte Burg bei Bad Laasphe, 2 Altenburg-Niedenstein, 3 Augsburg-Oberhausen, 4 Badow, 5 Dnsberg, 6 Eisenberg, 7 Forggensee, 8 Groromstedt, 9 HamburgFuhlsbttel, 10 Hambach, 11 Hatzfeld-Lindenhof, 12 Heidetrnke, 13 Heunstein, 14 Hrgertshausen, 15 Hornbek, 16 Hrazany, 17 Kobyly, 18 Kojetn, 19 Kundl, 20 Liptovsk Mara, 21 Ornavasso-S.Bernardo, 22 Pikule, 23 Podture-Velnok, 24 Prosn, 25 Schkopau, 26 Sobocisko, 27 Stradonice, 28 Strgiel, 29 Tebusice.

Psov zpony typu Werner C (obr. 1315): 1. Alte Burg bei Bad Laasphe/D (Schulze-Forster 2004, Abb. 4:6) 2. Altenburg-Niedenstein/D (Schulze-Forster 2004, 385, Anm. 17) 3. Augsburg-Oberhausen/D (Hbener 1973, Taf. 30:9,12) 4. Badow/D, hroby 324, 992, 1025, 1298, 1462 (Bemmann 1999, Taf. 46:324/2; 136:992/2; 149:1025/3; 184:1298/2; 206:1462/4) 5. Dnsberg/D (Schlott 1999, Taf. 7:8,10; 8:14; Schulze-Forster 2004, 385, Anm. 17) 6. Eisenberg/D (Schulze-Forster 2004, Abb. 4:6) 7. Forggensee/D (Zanier 1999, Taf. 20:B33B36) 8. Groromstedt/D (Eichhorn 1927, 213, hrob 1908/E; hrob 1911/131) 9. Hamburg-Fuhlsbttel/D (Tischler 1954, Taf. 53:2) 10. Hambach (Schulze-Forster 2004, 385, Anm. 17) 11. Hatzfeld-Lindenhof, hrob 9 (Seidel Soares da Silva 2001, Abb. 5:6) 12. Heidetrnke/D (Schulze-Forster 2004, 385, Anm. 17) 13. Heunstein/D (Schulze-Forster 2004, 385, Anm. 17) 14. Hrgertshausen, hrob 3 (Gebhard 2004, 110, Abb. 5:2) 15. Hornbek/D, hroby 109, 134, 308 (Rangs-Borchling 1963, Taf. 14:109/c; 17:132/b; 134/b; 35:308/c) 16. Hrazany/CZ (Jansov 1988, Taf. 8:22; 97:22; 135:11) 17. Kobyly/CZ, hroby XIII, XXVI (Mhling 1944, 27, 35, Abb. 7:1; 12:3) 18. Kojetn/CZ (Pieta 1982, Taf. XI:7) 19. Kundl/A (Lang 1998, Taf. 11:284287) 20. Liptovsk Mara I/SK (Pieta 1982, Taf. XI:3) 21. Ornavasso-S.Bernardo/I, hrob 7 (Graue 1974, Taf. 12:4) 22. Pikule/PL (Kokowski uckiewicz 2002, Abb. 8:k) 23. Podture-Velnok/SK (Pieta 1982, Taf. XI:2) 24. Prosn/SK (Pieta 1982, Taf. XI:6) 25. Schkopau/D, hrob 41 (Schmidt Nitzschke 1989, Taf. 9:41/d) 26. Sobocisko/PL (dve Zotwitz), hrob 11 a 21 (Pescheck 1939, 48, 357, Abb. 42:2; 186:4) 27. Stradonice/CZ (P 1903, tab. XXXIII: 1,67,1113, 1820,3032,34) 28. Strgiel/PL (Jaskanis Okulicz 1981, tabl. XXXII:15) 29. Tebusice/CZ, hroby 413, 904, 928, 2 mimo hrobov celek (Motykov-neidrov 1965, Taf. 26:9 a nepubl.)

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

35

Obr. 14. elezn kruhov psov zpony typu Werner C. 1 Ornavasso-S.Bernardo/I, hrob 7 (podle Graue 1974); 2 Pikule/PL (podle Kokowski uckiewicz 2002); 3 Hrazany/CZ (podle Jansov 1988); 4 Augsburg-Oberhausen/D (podle Hbenera 1973); 5 Dnsberg/D (podle Schulze-Forster 2004); 6 Eisenberg/D (podle Schulze-Forster 2004); 7 Liptovsk Mara I/SK (podle Piety 1982); 8 Podture-Velnok/SK (podle Piety 1982); 9-16 Stradonice/CZ (podle Pe 1903).

3.3.3. Nramek(?) z Tebusic

V inventi hrobu 928 v Tebusicch (obr. 32:928/4), asov zaaditelnho podle spony Almgren/Vlling 2aII a psov zpony Werner C1 do plaansk skupiny, se naly fragmenty bronzovho psku (. 0,5 cm). Uprosted vnj strany byly zdobeny liniemi vpich. Zdnliv podobnost s kovnm zadn strany psov zpony z Traunsteinu (Krmer 1962, Taf. 106:10) vak neodpovd rozmrov. Tebusick pedmt je vrazn ten. Podle zaoblen nejvtho fragmentu lze pedmt interpretovat jako nramek. Z plaansk skupiny dosud neznme dn nlez kovovho nramku a ani v jinch nekeltskch kulturch pozdn doby latnsk nebyly nramky astm pedmtem. Nkolik exempl je znmo z przeworsk a oksywsk kultury (Dbrowska 2004). Zatmco v przeworsk kultue pevauj nramky bronzov drtn a uprosted zeslen a profilovan, pro oksywskou kulturu jsou charakteristick elezn nramky s kruhovm prezem. I tak nelze vylouit, e do tebusickho hrobu mohl bt uloen nramek.

36

Eduard DROBERJAR

Obr. 15. elezn kruhov psov zpony typu Werner C. 1 Tebusice/CZ, mimo hrob; 2 Tebusice, hr. 928; 3 Tebusice, hr. 413; 4 Sobocisko/PL, hr. 11 (podle Pescheck 1939); 5 Forggensee/D (podle Zaniera 1999); 6 Hamburg-Fuhlsbttel/D (podle Tischlera 1954); 7 Sobocisko/PL, hr. 21 (podle Pescheck 1939); 8 Strgiel/PL (podle Jaskanis Okulicz 1981); 9,13 Stradonice/CZ (podle Pe 1903); 10 Badow/D, hr. 1462 (podle Bemmanna 1999); 11 Badow, hr. 992 (podle Bemmanna 1999); 12 Tebusice, mimo hrob; 14 Schkopau/D, hr. 41 (podle Schmidt Nitzschke 1989); 15 Groromstedt/D, hr. 1908/E (podle Eichhorna 1927); 16 Badow, hr. 1025 (podle Bemmanna 1999).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

37

Obr. 16. Jemn toen keramika LT D2b (1-9) a B1a (10). 1 Tebusice, hr. 64; 2 Ptkov (podle Filipa 1956); 3, 9 Tebusice, hr. 73; 45 Praha-Bchovice, obj. 48/72 a H/68 (podle Venclov); 6 Tebusice, hr. 472; 7 Tebusice, bez hr.; 8 Tebusice, hr. 523; 10 Dobichov-Pihora, hr. 1.

3.3.4. Zbran
Zcela uniktnm nlezem plaansk skupiny je me s celokovovou pochvou (obr. 28:1,10), nalezen v rovm hrob U1/62 ve Stehelevsi. Podle Th. Vllinga (2005, 167, Karte 22) pat stehelevsk exempl do tzv. stedogermnsk skupiny me (mittelgermanische Sondergruppe), kter maj svj pvod ve stednm Nmecku, resp. pochvy jsou germnsk a vlastn dvousen mee mohou mt keltsk pvod. Ze stednho Nmecka se kovov pochvy me dostaly do dolnho Polab a na Jutsk poloostrov. Nejvchodnjm nlezem je prv zbra ze Stehelevsi. V plaansk skupin jsou mee vzcn, krom stehelevskho nlezu meme jednosen me vidt ve fragmentu bitu (obr. 27:2) v Tvricch, hrob V (Motykov-neidrov 1965, 124, obr. 5:2). Nov nlezy dokldaj i ptomnost przeworskch zbran. V objektu ve Velkch Plepech (Vojtchovsk 2006) byl nalezen me pravdpodobn typu uczkiewicz III/2 s celokovovou pochvou (uczkiewicz 1997, 204, ryc. 8:2; t 2000, 364365) a velmi dlouh kop (Dbrowska 1997, Taf. XCVII:5; Bochnak 2002, 46, 57, Taf. VIII:12).

38

Eduard DROBERJAR

Obr. 17. Jemn toen keramika (popelnice) z Tebusic.

Ob zbran meme datovat do stupn A3 przeworsk kultury, tedy do na plaansk skupiny. Jinak v eskm nekeltskm latnu (LT D2b) mezi zbranmi vrazn dominuj hroty kop i otp. Zbran byly v plaanskch rovch hrobech zjitny celkem v 17,2 %.10

3.4. Ciz prvky v plaansk skupin

Pro chronologick zkoumn nejstarch germnskch pamtek v echch maj tak znan vznam rznorod ciz prvky (keltsk, germnsk z jinch oblast nebo msk). Pestrost rozlinch sloek hmotn kultury na sklonku doby latnsk a v potcch doby msk dokumentuje nejen sloitost doby, ale souasn i propojovn mench i vtch kulturnch celk v dsledku astch migrac a akulturanch proces (k tomu srov. Andresen 2004). Zejmna pro otzky vzjemnho prorstn keltsk, germnsk a msk civilizace si zvltn pozornost zaslou srovnn nkterch jejich komponent.

3.4.1. Keltsk kovov pedmty v asn dob msk

Pomrn astmi nlezy na germnskch lokalitch nebo pmo i v objektech asn doby msk jsou kovov pedmty, kter maj pvod v keltskm prosted. Pipomeme si nkter z nich. Nap. kruhy s vnlky i s tzv. bradavkovitou vzdobou z Tebusic, hrob 744 (nepubl.) nebo Dobichova-Pihory, hrob 30 (Droberjar 1999, 340, Taf. 38:30/5,8). Zatmco hrobov celek z Tebusic klademe do B1,
10 V tto souvislosti je zajmav, e pro nsledujc stupe B1 bylo obdobn procento hrob se zbranmi zjitno v Tebusicch (17,8 %). Vce bojovnickch pohb znme z Dobichova Pihory (22 %).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

39

Obr. 18. Vzovit na kruhu vyrbn ndoby. 1 Tebusice; 2 Groromstedt, hr. 1908/E71 (podle Eichhorna 1927); 3 Aubstadt, hr. 1 (podle Vllinga 1995); 4 Groromstedt, hr. 1911/99 (podle Eichhorna 1927); 5 Groromstedt, hr. 1911/80 (podle Eichhorna 1927); 6 Hrgertshausen, hr. 2 (podle Krmera 1962); 7 Hrgertshausen, hr. 1 (podle Krmera 1962).

nlezy z tictho hrobu na Pihoe mohou bt star, a to z pelomu LT D2b (A) a B1. Kruhy s vnlky se vyrbly hlavn v obdob oppid v echch a na Morav (Balke 1999, 66, ryc. 5). Jsou tak doloeny jako pozdn importy na sklonku doby latnsk v przeworsk kultue (o. c., 6769). V dob msk dolo k jist renesanci tchto forem (o. c., 6972), znme je z oksywsk, wielbarsk a przeworsk kultury. Jinm pedmtem me bt bronzov podkovovit st uzdy z ji zmnnho hrobu 30

40

Eduard DROBERJAR

Obr. 19. Przeworsk keramika plaansk skupiny (LT D2b). 1-2 Stradonice, sdlit (podle Motykov-neidrov 1962); 3,6 Zvist (podle Motykov Drdy Rybov 1978); 4 Most (nepubl.); 5 Rybany (nepubl.).

v Dobichov-Pihoe (Droberjar 1999, 110, 111, Abb. 25:4; Taf. 38,30/2). Takovto pedmty, pochzejc ze stradonickho oppida (P 1906b, Taf. XXV, 20; XXXI, 17.20; Droberjar 1999, 111, Abb. 25:56), pozdn latnskho rovho hrobu z Hofheimu (Werner 1953, Abb. 2:7) nebo oppida na Altenburgu (o. c., Abb. 5:23), povauje J. Werner (o. c.) za keltsk vrobky. V plaanskch objektech jsou doloeny tak latnsk (keltsk) elezn nstroje, jako nap. pilnk (raple) v Horomicch, obj. 1/03 (ulov 2006), kter rovn pochzej z prosted oppidlnho (Jacobi 1974, 1518, Taf. 5), pchovsk kultury (Pieta 1982, 80, 260, Taf. XVIII:1) i z mskch provinci (nap. Hbener 1973, 51). Jinm nstrojem je sekera z Dubu-Javornice, obj. 1/99 (Parkman Zavel 2003, 209, Abb. 5:1), je znme z vcerch keltskch lokalit v echch, a to jak oppidlnch, tak i depot (Rybov Motykov 183, 132133, Abb. 9:3; 10:2,4; 11:4; 15:2,4; 16:1,4; 17:7; Parkman Zavel 2003, 211). Ponkud obtnj situace je v problematice spon, kter povaujeme ze jeden z nejdleitjch chronologickch ukazatel, pestoe toton pedmty materiln kultury, nap. spony, nemusej bt v rznch oblastech (nap. periferi a center) stejn datovny (Waldhauser 1983, 332). Nicmn urit typy spon pmo definuj jednotliv fze doby latnsk a msk. Nap. nauheimsk spony jsou typick pro latn D1 (konec 2. a 1. polovina 1. stolet p. Kr.; Striewe 1996; Demetz 1999, 7891). Jak prokzala nedvn studie W. Zaniera (2004), pevaj nkter exemple a do augustovskho obdob, zejmna v mskch nlezovch kontextech (nap. Vindonissa, Dangstetten, Kempten, Teurnia). Tak spony Almgren 65, kter pat k vdm typm LT D2a, se mohou vyskytnout v mladch souvislostech.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

41

Obr. 20. Expanze przeworsk kultury ve stupni A3 (=LT D2b). 1 zpadn hranice kultury ve stupni A3, 2 smry en a vliv, 3 intenzivn stopy osdlen. Podle T. Dbrowsk 2003a (doplnno o ipky smujc do ech).

Nap. v rovm hrob I ve Vrutici, jen je datovn sponou s oky Almgren 45 do stupn B1 (Zpotock 1969, 180, obr. 2:13) byla spona Almgren 65. Stejn forma a k tomu jet star spona nauheimsk tvoily nlezov celek v bavorskm Gromehringu spolu s labsko-germnskou terinou ze druh poloviny 1. stolet p. Kr. (Hssen 2000, 239246, Abb. 3). Se sponami Almgren 65 jdou likovit spony, ale i ty se mohly ve vjimench ppadech dostat do mladch celk. Jedna z nich byla v chat (obj. 75) plaansk skupiny v Mlkojedech (obr. 40:1). Je tedy zejm, e pevn uritch starch kovovch pedmt (a to z rznch dvod) patilo k astjmu jevu a nemus bt signifikantnm ukazatelem pro klasifikaci jednotlivch kus. V nlezovch celcch se starmi pedmty maj daleko vt vznam ty nejmlad. Posta vak vskyt tchto staroitnost k tomu, abychom mohli hovoit o pevn keltsk kultury do doby msk? K tomu by snad vce mohly napomoci jin nlezy.

3.4.2. Latnsk (keltsk) keramika

Krom kovovch keltskch nebo obecn pozdn latnskch pedmt jsme zaznamenali u ve vcero objektech z potku doby msk ptomnost keltsk keramiky. Jednm z pznanch jev je vskyt latnsk malovan keramiky v objektech plaansk skupiny. V germnskch chatch v Kadani-Jezerce, obj. 14 (obr. 45:B; Kruta 1972) a Koln-Radovesnicch I, obj. 10 (obr. 46:A6; Motykov Sedlek 1990, 272, obr. 1:6) se nala vt st ndoby a fragment. V obou ppadech jde o cizorod prvek v sdlitnch objektech, kde ostatn materil je kulturn celistv a nenechv ns na pochybch, e jej meme zaadit mezi keramiku plaansk skupiny. Proto zde keltskou malovanou keramiku lze oznait za star kulturn pms. Podle J. Waldhausera (1983, 338) existuj v severozpadnch echch i dal sdlitn objekty z asn doby msk, v nich byla nalezena latnsk malovan keramika. Ponkud jin si-

42

Eduard DROBERJAR

tuace je na jihu ech. V objektu (. 1/99), prozkoumanm na lokalit Dub-Javornice (Parkman Zavel 2003) se vedle germnsk keramiky plaansk skupiny (obr. 47:811) objevilo vcero keltskch fragment a rekonstruovanch ndob (obr. 47:12,47), vetn malovan oppidln keramiky (obr. 47:3) a tak dal keltsk pedmty (ernovy a sekera). V tomto ppad by jihoesk celek mohl bt dokladem pevn keltsk kultury do plaansk skupiny. Zd se, e potky plaansk skupiny zachytily jet sklonek civilizace oppid, resp. pedmty mohly bt na oppidech Germny plaansk skupiny bn nachzeny nebo v nkterch okrajovch oblastech, nap. prv na jihu ech, mal skupiny Kelt mohly pevat. Pomrn asto bvaj v plaanskch sdlitnch objektech tak fragmenty latnsk tuhov keramiky. Zde je vak vdy nutn rozliovat, zda na germnsk lokalit nebylo pedchoz keltsk osdlen. Pak nhodn tuhov stepy mohou bt jen intruzemi. Kdy to srovnme s nlezy ze rovho pohebit v Tebusicch, kde byl mezi 6,5 tisci germnskmi keramickmi fragmenty, pochzejcmi ze sbr v letech 196263, objeven pouze jeden zlomek keltsk tuhovan keramiky (obr. 34:3), pak nelze peceovat vznam ojedinlch keltskch hlinnch step v mladch objektech.

3.4.3. Jemn toen keramika

Ponkud z jinho pohledu, ne hrubou tuhovou a jemnou malovanou keramiku, jejich provenience je vcelku jasn, musme zkoumat jemn ed vyten zbo. Kulturn zaazen tohoto materilu nen zdaleka tak jednoznan jako u pedchozch na kruhu toench ndob. Ojedinle se ve stepovm materilu (od jednoho do nkolika fragment) vyskytuje v sdlitnch objektech plaansk skupiny. Dosud byla vemi naimi badateli urovna jako keltsk (nap. Venclov 1975, 424425; Motykov-neidrov 1977, 245). Je znm nap. z nsledujcch plaanskch objekt: Praha-Bchovice, obj. 18/68, H/68 a 48/72 (Venclov 1975, obr. 1:2; 4:2; 12:23), Horomice, obj. 1/03 (ulov 2006), Slepotice, obj. 32/02, Praha-Michle, obj. 12 (Fridrichov 1976, 152, obr. 7:4), Roztoky, pravdpodobn jma (Rybov 1956, 226, 227, obr. 116). Nejvce nlez pochz z Mlkojed, obj. 105, 140, 141, 164, 204, 255 (1 frag. s veovanou mkou), 260, 271, 272, 316 (nepubl.). Krom sdli je zaznamenna tak z hrobovho prosted. V Tebusicch se nala jedna cel ndoba (obr. 17; 18:1; Mhling 1944, Taf. 29:3), velk zachoval sti i stepy (Motykov-neidrov 1977, 245, Abb. 3) v nkolika hrobech (. 64, 73, 472, 523) i mimo hrobov celky (obr. 16:1,3,69). V uvedench hrobech vak chyb prvodn materil nebo je ble nedatovateln. Pesto se lze domnvat, e vtina nlez tto keramick skupiny nle v Tebusicch do LT D2b. Avak v ojedinlch ppadech lze pipustit i mlad datovn. V tebusickm hrob 514 byl spodek toen ndoby s urnou a sponami typickmi pro B1a. Tak v Dobichov-Pihoe, hrob 1 (Droberjar 1999, 325, Taf. 23:1/1) se nala cel toen ndoba (obr. 16:10) z asn fze stupn B1. Rovn i z jinch oblast je keltsk keramika prokzna v mladch kontextech, nap. v rovm hrob v korutanskm Peratschitzenu (Gleirscher 1997, 73, Abb. 31), kter pat podle dvou spon Almgren 67 do 1. poloviny 1. stolet po Kr. V onom hrob byla pohbena ena patrn v kroji jet s keltskou tradic. Toen ndoby jsou ast v hrobech a na sdlitch groromstedtsk kultury ve stednm Nmecku a ve Frankch (Peschel 1978; t 2000; Vlling 1995, 5660). Ve Schkopau bylo 38 toench ndob (tj. 12 % vech uren), nkter tvary lze datovat do 1., jin a do 2. horizontu pohebit (Schmidt Nitzschke 1989, 2628). Keramika zhotoven na kruhu pochz tak z Groromstedtu (Eichhorn 1927, 2025) nebo ze dvou hrob (. 1 a 6) z Aubstadtu (Vlling 1995, Taf. 2:5; 6:3). K. Peschel (1978, 99) soud na eskou provenienci vyten keramiky ve stedonmeckm prosted, kter v jeho druh fzi pronikla do Durynska z keltskch ech na konci doby latnsk. Tak S. Rieckhoffov (1995, 160164) spatuje pvod vysokch vzovitch na kruhu toench ndob v esk oppidln keramice. S konsolidac groromstedtsk kultury a po novch podntech z galsko-pornskch dlen na vrobu toench ndob, dolo podle S. Rieckhoffov (1995, 163) i k jistmu oiven tohoto sortimentu. Podnty dle n zprostedkovala elita pohben na bojovnickch nekropolch typu Schkopau a Groromstedt. Mezi 2. a 3. fz groromstedtsk kultury u nen mon podle tto badatelky potat s opanou cestou transportu toen keramiky z ech do stednho Nmecka. Vzjemn souvislost vysokch zdobench vzovitch tvar s horizontln litou na hrdle, je pochzej ze stednho Nmecka, Frank, Bavorska a ech, vypovd o propojenosti germnsk kultury a kontaktu jejich obyvatel. Cel ndoba z Tebusic (obr. 17) m analogie v Groromstedtu, hrob 1908/E71 (obr. 18:2) a 1911/80 (obr. 18:5) a Aubstadtu, hr. 1 (obr. 18:3). Obdobn ndoby jsou tak

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

43

Obr. 21. Przeworsk nebo oksywsk(?) keramika z Novho Bydova-Chudonic (12,7) a analogie z polskch lokalit. 1 Nov Bydov-Chudonice, hr. 1 (podle Rybov 1964); 2 Nov Bydov-Chudonice, hr. 2 (podle Rybov 1964); 3 Wygoda, hr. 54 (podle Machajewski 2001); 4 Podwiesk, hr. 300 (podle Bokiniec 2005); 5 Pruszcz Gdaski, hr. 424 (podle Pietrzaka 1997); 6 Podwiesk, hr. 308 (podle Bokiniec 2005); 8 Podwiesk, hr. 198 (podle Bokiniec 2005); 9 Podwiesk, hr. 105 (podle Bokiniec 2005).

44

Eduard DROBERJAR

Obr. 22. msk importy v LT D2b. 1 vdro typu Eggers 16 (podle Bolla Boube Guillaumet 1991), 2 Kostomlaty n.L., r. hrob (Eggers 16), 3 vdro typu Eggers 20; 4 Kluk (Eggers 20); 5 Litomice: Eggers 20 (podle Zpotockho 1969a); 6 Plotit n.L., obj. 152: fragment okraje neuriteln ndoby (podle Rybov 1974), 79 Podmokly: obrzek podle dobov publikace, rekonstrukce a souasn stav (podle Waldhausera 2001).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

45

v hrobech bavorsk skupiny Uttenhofen-Kronwinkl-Hrgertshausen (obr. 18:67; Krmer 1962, Taf. 107:3-5). Podle Th. Vllinga (1995, 5660) toen keramika tto bavorsk skupiny nepochz z domcch dlen a m vazby na stedonmeck prosted. Akoli jsou patrn keltsk tradice u vysokch situlovitch ndob, jejich vroba mohla bt germnsk. pln zachoval vzovit ndoba s litou byla objevena tak v Ptkov (obr. 16:2), okr. Teplice (Filip 1956, tab. CXXXI:1). Pvodn mohla slouit jako urna rovho hrobu. J. Waldhauser (2001, 422423) ji dv do souvislosti s keltskm rovnm cnu. Jinm prvkem toen keramiky jsou vzdobn motivy. Vleovan dekor v podob jedlov vtviky, doloen na dvou fragmentech a pochzejc z chaty (obj. 32/02) ze Slepotic (obr. 44:13,15), je shodn s nlezy ze severodurynsk sdlitn lokality Krner, obj. z r. 1954 (Peschel 2000, 10, Abb. 6:7). Tento objekt K. Peschel datuje u do LT D1=A2 przeworsk kultury (tj. bavorsk LT D2a). Lze se tedy domnvat, e ada nlez jemn toen keramiky v objektech plaansk skupiny m s velkou pravdpodobnost germnskou provenienci a byla zhotovovna v groromstedtsk kultue. Z tohoto dvodu vyvstv otzka, zda je mono u takovch artefakt hovoit o cizch prvcch v plaansk skupin, resp. groromstedtsk kultue.

3.4.4. Przeworsk keramika

Tak v plaansk skupin, podobn jako v pedchozm osdlen (LT D2a), lze v echch sledovat zsah przeworsk kultury (Bockius uczkiewicz 2004, 99101, 197198, Karte 34). Jak intenzivn byl, si na zklad zatm jen nkolika nlez dokeme pedstavit pouze velmi orientan (obr. 20). Hlavnmi typy przeworsk keramiky v echch jsou knick misky s vlcovitmi hrdly a fasetovanmi okraji (obr. 19:1,4) nebo hrncovit ndoby s fasetovanmi okraji (obr. 19:2,6), z vzdoby je nejtypitj ryt pska tvoc meandry a vyplovan krtkmi rkovitmi vrypy (obr. 19:4,5,3). Keramika z germnskho sdlitnho objektu (jma I) ze Stradonic (obr. 19:12; Motykov-neidrov 1962, 141, obr. 4:1819) je datovna fragmentem plaanskho pohru (o. c., obr. 4:17). Typickou przeworskou misku s oukem zdobila ryt peruovan klikatka umstn v horizontlnm psku. Takov vzdoba je na identickch tvarech ast (nap. Dbrowska 1997, Taf. LXIII:15; CLXXI:1213; Martyniak Pastwiski Pazda 1997, tabl. XXV:6; XLI:7; Bokiniec 1999, ryc. 13:p.8/6). Rovn ze severozpadnch ech mme doklady charakteristick przeworsk keramiky, a to z Mostu (obr. 19:4; Motykov-neidrov 1963, Taf. XXXIII:7) a Ryban (obr. 19:5; uloeno v mosteckm muzeu, inv. . 353b). Zvltn postaven maj germnsk nlezy z LT D2b na keltskm oppidu Zvist. Mezi zlomky plaansk keramiky nalezen v prostoru za brnou A lze identifikovat minimln dva fragmenty przeworskch ndob (obr. 19:3,6; Motykov Drda Rybov 1978, 172, obr. 48:1,5; Motykov 1981b, obr. 8:8,11). Zejm i na jihu ech meme pedpokldat przeworskou keramiku. Jeden fragment se nael v obj. 1/88 ve ru, okr. Psek (Zavel 1999, 495, obr. 18:F23).

3.4.5. Przeworsk nebo oksywsk(?) keramika

Neobvykl keramika byla na naem zem zjitna na vchodoesk lokalit v Novm Bydov-Chudonicch. Ze starch nlez pochzej popelnice dvou hrob (obr. 21:12), v nich se nalo po jedn spon typu Almgren 18a (Rybov 1964, 12, tab. I:1113). Keramika z obou rovch hrob s typickou dvojknickou profilac m analogie na pohebitch oksywsk kultury: Podwiesk, hr. 300 a 308 (Bokiniec 2005, Taf. CIII:300/9; CVIII:308/1), Pruszcz Gdaski, hr. 424 (Pietrzak 1997, Taf. CXXVIII:424/1) nebo Wygoda, hr. 54 (Machajewski 2001, Taf. VIII:54/1). Pobl rovch hrob v Chudonicch se nachzelo germnsk sdlit plaansk skupiny. Mezi jeho materilem v objektu . 34 byla obdobn dvojknick ndoba (obr. 21:7; Rybov 1964, tab. XII:19) opt s analogiemi v Podwiesku, hr. 105 a 198 (Bokiniec 2005, Taf. XLIII:105/1; LXXIV:198/1). Na zklad uvedench paralel se meme domnvat, e mme ped sebou prvn doklad kontaktu ech s oksywskou kulturou. Vylouit vak nelze ani jinou interpretaci, je spov v uren keramiky jako przeworsk.11

11 Pan Prof. Dr. M. Mczysk (Uniwersytet d) dkuji za upozornn na skutenost, jak mnohdy obtn je rozeznat ve 2. polovin 1. stolet p. Kr. keramiku przeworskou od oksywsk.

46

Eduard DROBERJAR

3.4.6. msk importy

Pedstava, e v 1. stolet p. Kr. se msk importy ve stedn Evrop koncentruj pedevm na keltsk oppida, nen zcela pesn. Jak prokzal K. Pieta (1996), etn pedmty msk provenience jsou doloeny v pchovsk kultue v LT D1, resp. LT D2. Jedn se pedevm o sklenn pohry typu Reticela, fajnsov korle, bronzov pohry typu Idria, spony Almgren 65, norick psov zpony ad. Obdobn tak v kulturch tzv. nekeltskho latnu, zejmna v kultue przeworsk a oksywsk, je znm v LT D1 (A2) import bronzovch vder italsk provenience typu Eggers 1821 (Wielowiejski 1985; Dbrowska 2003, 154). V nsledujcm stupni przeworsk kultury (A3), kter podle T. Dbrowsk (o. c.) je datovan sponami typu Kostrzewski var. M/N a Almgren 18b, pronikaj do Polska nov typy mskch ndob Eggersovch forem 15, 67 a 122. Obdobn situace je v groromstedtsk kultue, z n se dochovalo nkolik druh bronzovch ndob. Vdra typu Eggers 18, kter jsou povaovna za hlavn typ stupn B1 a je se objevuj u od 1. poloviny 1. stolet p. Kr. na oppidech (nap. Stradonice a Star Hradisko), pochzej i z groromstedtsk kultury, nap. z eponymn lokality (hrob z r. 1910) a ze Schkopau, hroby 29 a 44 (Bolla Boube Guillaumet 1991, 1415, fig. 7; Rieckhoff 1995, 155159). Mezi dal msk importy tto kultury jmenujme ndoby Eggers 16, 19 a vchodoalpsk kotle Eggers 6/8 opt z Groromstedtu a Schkopau (Rieckhoff 1995, 156, Anm. 212). Tato vdra a kotle jsou datovan do obou asovch stup i skupin groromstedtsk kultury (Zeitgruppe 12). Z Groromstedtu (Eichhorn 1927, 204) a Schkopau (Schmidt Nietzschke 1989, Taf. 42:175a) jsou tak prokzny asn formy tzv. bodlkovitch spon (Distelfibeln). Obr. 23. Hradec Krlov. n nlez vdra Eggers 19 V echch jsme pro groromstedtskou z Labe. Foto: L. Kchov. kulturu, resp. plaanskou skupinu dosud dis-

Obr. 24. Vraclav, okr. st n. Orlic. Dradlo vdra typ Eggers 18-20. Foto: L. Kchov.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

47

Obr. 25. Kostomlaty nad Labem, rov hrob.

48

Eduard DROBERJAR

Obr. 26. Lkaova Lhota, hrob 1. Podle Motykov-neidrov 1963.

ponovali velmi torzovitmi daji o mskch importech. Na keltsk oppida a do Marobudovy e pronikaly msk vrobky nejen se znanou intenzitou, ale tak v pestr typov kle. Jestlie zatm existuj jen skromn vdomosti o mskch importech v plaansk skupin, pak to dozajista neznamen, e mezi eskmi Hermundury a many neprobhaly dn obchodn vztahy ani jin kontakty. Pijmeme-li tezi, e nositeli kultury mezi koncem oppidln civilizace a pchodem Markoman do ech mohli bt Hermundui, pak je obtn si vysvtlit Tacitovu zprvu o tom, e Hermundui obchoduj s many: Propior, ut quo modo paulo ante Rhenum, sic nunc Danuvium sequar, Hermundurum civitas, fida Romanis; eoque solis Germanorum non in ripa commercium, sed penitus atque in splendidissima Raetiae provinciae colonia./Bli, budu-li nyn sledovat Dunaj, jako jsem dve sledoval Rn, je obec Hermundur vrn manm. Proto jako jedin z Germn obchoduj nejen na dunajskm behu, ale i ve vnitrozem a v nejskvlej kolonii raetsk provincie (Tacitus, Germania 41). Jak Hermundury a v jakm ase a prostoru ml Tacitus na mysli. Blzko Dunaje sdlili tzv. et Hermundui groromstedtsk kultury, resp. plaansk skupiny. Jinou monost me bt ta skutenost, e Tacitus ml na mysli Hermundury, kte po zboru novm kmenem Markoman v echch jimi byli alespo sten asimilovni a mohli si zachovat uvnit Marobudovy e svoji identitu v prbhu fze B1a. Prv toto obdob je mimodn bohat na msk vrobky. Pravdpodobnj se vak zd bt doba pedchoz (LT D2b), pestoe pozdn

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

49

Obr. 27. Tvrice, hrob V. Podle Motykov-neidrov 1965a.

republiknskch a augustovskch import v tzv. nekeltskm latnu v echch bylo dosud rozpoznno jen nemnoho. Urovn mskch vrobk v plaansk skupin je obtn, a to zejmna v dsledku dlouh chronologie nkterch typ bronzovch ndob (pedevm Eggers 18, 20 a 6/8), u nich mnohdy nelze pesn rozhodnout, zda se do ech dostaly jet v oppidlnm latnu D2a nebo u v D2b i dokonce v B1 (Saka 1994, 22). Pesto lze v prosted plaanskch sdli, hrob a dalch lokalit nkter importy vidt. K nejcharakteristitjm pedmtm pat spona typu Alesia (typ Feugre 21a/Erice 19.A/Demetz Ia2: viz Demetz 1999, 273274) z Prahy-Bchovic (Venclov 1975, 401, obr. 1:1; Droberjar 1997, 277). Efektn mkovan vzdoba bchovick spony (obr. 10:12) m analogie na lokalitch panlska: Tarragona (Luik 1997, 466, Abb. 3:2), Francie: Alesia (Demetz 1999, Taf. 40:1), severn Itlie: Basiliano (Buora 1999, 138, Tav. IV:1) a Asseria (Buora 1999, 138, Tav. IV:1), Bavorska: Andechs (Bayerische Vorgeschichtsbltter 1986, Beiheft 2, 128, Abb. 101), Dolnho Rakouska: Waltersdorf (Tejral 1997, 117, Fig. 5:12) a Slovenska: Bratislava (Tejral 1997, 117, Fig. 5:14) a Liptovsk Mara (Pieta 1977, 289, Abb. 3:4). Sponu z bchovickho sdlit meme zaadit do pozdnho caesarskho nebo asn augustovskho obdob, v naem pojet na potek vvoje plaansk skupiny. Dal spona pochz z plaanskho sdlit v Mlkojedech (obr. 41:1), a to pmo z chaty (obj. 174). Typologicky jde o Aucissu varianty Riha 5.2.1b, kter se vyskytovala u od augustovskho obdob (Riha 1979, 115). Do stejn doby by mohla bt datovna dal Aucissa, pravdpodobn s keltskm npisem DVROTIX (obr. 11:1), z Novho Bydova-Chudonic (Svoboda 1955). Akoli podle ist typologickch kritri ji lze zaadit k var. Riha 5.2.4 (Riha 1979, 119 ad.; Droberjar 1997, 282), kter se vyskytuj pedevm od 2. poloviny 1. stolet

50

Eduard DROBERJAR

a do prbhu 2. stolet, me mt star pvod. Svd o tom nejen obdobn exemple z augustovskho tbora v Haltern (Mller 2002, 19, Taf. 12:123125), na jedn Aucisse je rovn keltsk npis ROXO[S] (o. c., Taf. 11:117), ale i spona s npisem z Bratislavy-Dvna (obr. 11:2; Kolnk Krekovi ad. 1993, 244, obr. 143:4). Chudonick spona by tak mohla reprezentovat nejstar npis z doby msk v echch, za pedpokladu, e by ji bylo mono klst do augustovskho obdob. Problmy s datovnm jsou i u spon typu Demetz TKF Ia1 (tzv. vchodn Menkeho srie), je znme z Tiic, hrob 80 (Motykov-neidrov 1963a, obr. 28:3) a Mcholup (Svoboda 1965, tab. XXIX:9). Akoli se jedn o nejstar formy spnadel se zvec hlavikou na luku (Demetz 1999, 138, pozn. 838), pesto jsou datovny v jihovchodoalpskm prostoru, kde patrn maj i svj pvod, do stedo- a pozdn augustovskho obdob. Pokud maj njakou spojitost s plaanskou skupinou, pak nejdve a s jejm koncem. Pravdpodobnj doba jejich psunu do ech je a ve fzi B1a. Za msk produkt lze tak oznait eleznou bitvu s bronzovou (mosaznou?) rukojet (obr. 26:2), je byla soust invente rovho hrobu . 1 v Lkaov Lhot (Motykov-neidrov 1963, 27, Abb. 7:2). Pestoe se tyto pedmty vyskytuj v zpadnch oblastech msk e zejmna a ve 2. stolet (Garbsch 1975, 73, 74, Abb. 3), me bt jihoesk nlez nejstarm dokladem tchto mskch bitev u v plaansk skupin. Dal importy z mskho zem do ech zastupuj bronzov ndoby. Mezi nlezy znmho rovho hrobu z Kostomlat nad Labem (najdr 1876) byl v literatue opomenut mal fragment bronzovho (mosaznho) plechu (obr. 25:8), uloen ve sbrkch Nrodnho muzea v Praze (HM-1 63 908). Podle profilace a ky stny je zejm, e jde o okraj ndoby typu Eggers 16 (obr. 22:1; Bolla Boube Guillaumet 1991, 811, Fig. 2), dosud v eskm prosted neznm. Francouzt badatel tento typ datuj do LT D1D2, piem nejmlad exemple se hls mezi roky 50 a 10 p. Kr. Podle profilace okraje jde o var. 4 (s pehnutm okrajem), pro n je pm analogie na slovinsk lokalit Crnica (o. c.). Dleit pi tom je, e vdra tohoto typu (var. 2) znme tak z Groromstedtu (Eichhorn 1927, 73, hrob . 1911/69) a Schkopau, hrob 36 (Schmidt Nitzschke 1989, 108, Taf. 8:36a). Tak tyto exeple lze datovat do 2.

Obr. 28. Steheleves, hrob U1/62. Podle Motykov 1981a.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

51

asov skupiny pohebit ve Schkopau (Rieckhoff 1995, 155156). Neuriteln fragment okraje bronzov ndoby (obr. 22:6) byl rovn v sdlitnm objektu (. 152) plaansk skupiny na lokalit Plotit nad Labem (Rybov 1974, 482, obr. 1:1). Zvltn nlezovou skupinou mezi kovovmi ndobami jsou n nlezy. Nkolik vder typu Eggers 18, 19 a 20 bylo u v minulosti vyloveno z Labe. V seku mezi Hradcem Kralov a Litomicemi je dnes znmo minimln pt lokalit: Hradec Krlov/ Eggers 19 (obr. 23; imek 1923, 64; Saka 1970, 54), Velk Osek/ Eggers 24?12 (P 1905, 303; Saka 1970, 57), Kluk/ Eggers 20 (obr. 22:4; Sedlkov 1973; Saka 1994, 22, pozn. 187; Motykov Militk 2001, 473, obr. 3:7), Lys na Labem/ Eggers 18 (Saka 1970, 55) a Litomice/ Eggers 20 (obr. 22:5; Zpotock 1969a, 308, 315, obr. 20:6). Kdy odhldneme od pesnho urovn chronologickch souvislost tchto nch nlez z dvodu ve naznaenho delho asovho vskytu (nap. fragmenty Obr. 29. Tiice. Pln rovho pohebit s vyznaenm vder Eggers 19 ze Stradonic nebo kotel plaanskch hrob (A). Podle Motykov-neidrov 1963a typu Eggers 20 ze znmho depotu zlaa Droberjara 1999a. tch keltskch minc z Podmokel obr. 22:79), pak je npadn koncentrace pbuznch forem mskch ndob na dleitm labskm seku v echch vchodnch, pes stedn po severozpadn. Zda-li lze interpretovat tyto n nlezy jako doklad obtin i daleko pravdpodobnji jako ztrty pi lodn doprav zbo po Labi (k vznamu Labe viz Zpotock 1969a nebo Sala 1998), musme prozatm ponechat oteven. Nicmn pro plnost a podpoen pedpokladu existence obchodnch tras je nutn zmnit star ojedinl nlez fragmentu dradla zakonenho pta hlavikou (pravdpodobn z nkterho vdra typu Eggers 18, 19 i 20) z vchodoesk lokality Vraclav (obr. 24), okr. st n. Orlic (Motykov-neidrov 1963, 66; Saka 1970, 51). Toto nalezit me bt povaovno za spojovac lnek mezi Labem a moravskm zemm, kudy (po tzv. trstnick stezce) snad prochzely kupeck karavany, smujc k polabskm Germnm z mskho Podunaj, resp. z vchodoalpskch oblast v augustovskm obdob.

3.4.7. Pnos osteologickch nlez

Zajmavm ukazatelem cizch vliv v echch jsou nkter druhy zvat doloen v sdlitnch nlezech. V plaansk chat (obj. 12) v Praze-Michli uril L. Peke (1976) kosti minimln ty kon, z nich jeden mlad jedinec (ve vku 12 roky) dosahoval kohoutkov vky vce ne 150 cm. V jin chat (obj. 10) plaansk skupiny v Koln-Radovesnicch se nala znrtn kost z kon, jeho kohoutkov vka byla vypotena na hodnotu pes 145 cm (Peke 1990). Oba takto velc kon nejsou v naich zemch podle L. Pekeho normlnm zjevem. Vrazn se li od malch keltskch a germnskch kon (ponny) t doby (Peke 1994, 312), kter znme z naich i zahraninch lokalit doby latnsk (nap. Zvist, Stradonice, Boitov, Radovesnice, Manching) nebo asn doby msk (Mlkojedy). Akoli ojedinle lze
12 Z. Karasov (1998, 14, 85, Karte IV) jej uruje jednou jako typ Eggers 24, podruh Eggers 2428. Jeliko je vak vdro nezvstn a nlez nem v publikacch obrzek, je toto uren pouze spekulativn.

52

Eduard DROBERJAR

Obr. 30. Tiice. Rzn typy jmovch hrob: 1 hr. 24, 2 hr. 92, 3 hr. 74. Podle Motykov-neidrov 1963a.

velk kon doloit nap. pro Manching, v naem prosted byly rozpoznny a pro dobu sthovn nrod. Velc kon byli chovni v msk i pozdn republiknskho a asn augustovskho obdob a v dalch dobch, zejmna od posledn tetiny 1. stolet po Kr. (Peke 1994, 312; Peters Manhart 2004, 4243). Mal kon Kelt a Germn mili prmrn 120 cm a tud nebyli vhodn pro vojensk taen. Z tohoto dvodu se kolem zlomu letopotu zapoalo s chovem vysokch kon, jejich prmrn kohoutkov vka dosahovala okolo 140 cm. Podle nmeckch badatel (Peters Manhart 2004, 4243) bylo mono po esti generacch doclit vzhledu pvodn rasy. Proto velc kon jsou snad v eskch nlezech (Praha-Michle a Koln-Radovesnice) dokladem importu z zem msk e nebo dokladem ken s mskmi komi. Nejpravdpodobnji vak mohli bt velc kon do ech importovni z nemskho zem, kde ped tm byli tak vylechtni.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

53

4. K PROBLMM PLAANSK SKUPINY

Mezi hlavn problematick okruhy ve zkoumn plaansk skupiny pat zejmna: otzky absolutn chronologie, eventulnch vazeb na pedchoz osdlen, kontinuity osdlen se stupnm B1 a samozejm etnicity a historickho kontextu. Problematiku pedplaanskho (pedsvbskho) osdlen jsem se ve strunch poznmkch pokusil nastnit ve. Co se tk absolutnch dat, jsme do jit mry zvisl na nkolika faktorech: 1. prodovdn data (zatm u ns chybj); 2. historick data; 3. data stanoven v jinch oblastech, zejmna v Bavorsku, Hesensku a Durynsku. Pro absolutn uren potk doby msk jsou dleit historick udlosti, kter vymezuj asov sek, dole i nahoe s pevn fixovanmi daty. Mezi tmito daty lze pak hledat vlastn potek doby msk (pedmsk?) a tedy i dobu existence plaansk skupiny. Obrazn i historicky eeno se budeme pohybovat mezi dobou dvou svbskch nelnk Ariovistem na stran jedn a Marobudem na druh, resp. mezi dvma hlavnmi udlostmi, jejich aktry byli tito svbt nelnci i krlov. Roku 58 p. Kr. Caesar por keltsk kmeny u Bibracte a souasn v tomto roce jsou poprv uvdna spolen jmna Markoman a Svb (generatimque constituerunt paribus intervallis Harudes, Marcomanos, Tribocos, Vangiones, Nemetes, Eudosios, Suebos; Caesar, b. G. I, 51), kte pod Ariovistovm velenm utrpli od man porku. Ped tmto rokem nelze se svbskm osdlenm v echch potat. Druhm meznm

Obr. 31. Tiice, hrob 79. Podle Motykov-neidrov 1963a.

54

Eduard DROBERJAR

Obr. 32. Tebusice, hroby . 557 a 928.

datem je rok 9/6 p. Kr. odchod Marobuda z Pomohan a jeho pchod s nejvt pravdpodobnost do ech. Pokud pijmeme tezi, e obyvateli ech s tzv. plaanskou skupinou groromstedtsk kultury byli Hermundui, pak nae zem osdlili bhem 2. poloviny 1. stolet p. Kr. O tom, e Hermundui byli v echch (nap. Peschel 1978; t 1978a; Saka 1981) svd daj: In Hermunduris Albis oritus/Labe pramen v zemi Hermundur (Tacitus, Germania 41). A u za pramen Labe budeme povaovat Labe i Vltavu, vdy jde o eskou kotlinu. V absolutnch datech stanovench pro groromstedtskou kulturu (nap. Rieckhoff 1995) je jej druh (mlad fze), kter je tak zastoupena v echch, vroena do rozmez let 45/40 p. Kr. A prv nkam kolem r. 40 bude teba klst i potky plaansk skupiny. K jednm z nejobtnjch otzek ve zkoumn potk doby msk pat stanoven doby, kdy dolo k ukonen plaanskho osdlen ech, dle co se dlo s obyvateli tto skupiny a jak je vzjemn vztah mezi eskmi Germny (Svby) ve stupnch A (LT D2b) a B1. Nen toti zcela jasn, jak groromstedtsk kultura u ns zanikla. Meme vbec hovoit o jejm zniku (odchodu obyvatel?), nebo lze v esk kotlin doloit kontinuitu osdlen? Na zklad vnitn chronologie pohebi lze uritou kulturn nvaznost sledovat. Na dvou velkch nekropolch v Tiicch a Tebusicch je prokzno pohbvn od plaansk skupiny (stupn A) do stupn B1. Nejprve mal pohebit se kolem zlomu letopotu postupn vrazn roziuj. Jin situace je v Dobichov-Pihoe, kde pohebit slouilo pedevm ve stupni B1. Nvaznost na star osdlen (snad vyjma problematickho hrobu . 30?) tam nen prokzna

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

55

v takov me, jako na dvou pedelch lokalitch. Na dalch mench pohebitch (Tvrice, Nebovidy, Praha-Bubene, Lomazice a Steheleves) byl vdy alespo jeden hrob plaansk a nkolik mladch (B1). Podle vtiny sledovanch lokalit je tedy jist, e urit vztah mezi obyvateli plaansk skupiny a osdlenm ve stupni B1 existoval. Kontinuita mezi stupni A a B1 je doloena na eponymn lokalit groromstedtsk kultury, na pohebiti v Hatzfeld-Lindenhofu (Seidel Soares da Silva 2001) apod. Naopak na nkterch svbskch hbitovech ji neznme (nap. Altendorf). Ponkud jin situace je na sdlitch. Pro vtinu eskch lokalit, kde byl proveden rozshlej vzkum a kde lze rozliit osdlen star (plaansk) od mladho v B1, postrdme jednoznan doklady kontinuity. Mon je to dno stavem sdlitnho vzkumu, mon splynut starho obyvatelstva s novch probhlo souvisle bez zachytitelnch archeologickch charakteristik. Pokud meme povaovat nkter nlezy, zejmna na pohebitch za doklad kontinuity (ovem nemus to tak bt vdy), pak se lze, a to jen vemi hypoteticky domnvat, e st Hermundur (mon i vtina) mohla v echch zstat. Tito obyvatel pak byli ovldnuti markomanskou elitou a pejali jej kulturu. Tm mohlo dojt k akulturaci a postupnmu splynut obou kmen. Poet Markoman v prvn vln tak nemusel bt zvratn vy ne mnostv pvodnho hermundurskho lidu. Rozhodujc vznam pro dal vvoj vak mla mocensk vrstva Markoman v ele s Marobudem.
Tab. 2. Kontinuita i diskontinuita vvoje asn svbskch rovch pohebi v echch (x neuriteln poet hrob).
PLAANSK SKUPINA DOBICHOVSK SKUPINA ostatn a nedatovan

LT D2b (R A) Tiice Tebusice Tvrice Lomazice Steheleves Nebovidy Praha-Bubene Dobichov-Pihora 16 16 7 1 1 x x 1? (D2b/B1a)

B1 88 282 2 5 10 x x 141

B2C3 0 662 22 24 15 x x 18

Celkem 104 960 31 30 26 x 9-12 160

V kadm ppad hmotn kultura germnskch obyvatel ech se ve stupni B1 oproti pedelmu obdob zmnila. Vytvoilo se specifick uskupen s novmi prvky, ale v mnohm zvisl na plaansk skupin, z n se nm dochovalo mnostv sdlitnch a hrobovch pamtek, kter je mono pracovn nazvat podle nejcharakteristitj lokality Dobichova-Pihory dobichovskou skupinou.13 Na tomto mst u nen mnoho prostoru pro jej podrobn vylen. Nlezm dobichovsk skupiny, jej definici a postaven v rmci labsko-germnskho okruhu bude vnovna samostatn studie. Nicmn alespo nkolik zkladnch dat. V souvislosti se vznikem a rozvojem prvnho historickho tvaru Germn tzv. Marobudovy e dolo na zem ech (vzhledem k pedchozmu osdlen v LT D2b, ale tak nslednmu v B2) k zsadnm spoleenskm a ekonomickm zmnm, je se projevuj i v archeologickch pramenech. Doba existence tzv. dobichovsk skupiny je fixovna v rmci esk kotliny na relativn-chronologick stupe B1, v nm pak lze sledovat dv fze vvoje (B1a: 10/5 p. Kr.20/30 po Kr., B1b: 20/3040/50). Pokud nositeli plaansk skupiny byli s velkou pravdpodobnost Hermundui, pak za dobichovskou skupinou lze vidt Markomany. Po stupni B1 nsleduje obdob, pro n je u pomrn obtn hovoit o ist markomanskch echch, zejm z dvodu podstatnho vylidnn tmto etnikem (odchod na vchod pedevm na jin Moravu a zejm tak z sti i na zpad do oblasti Neckaru). Nutno ovem podotknout, e vedle velkch kmen se na vvoji osdlen esk kotliny na po13 Zde pouvan pojem dobichovsk skupina nelze zamovat se starm pojmem dobichovsk kultura, kter byl pouvn pro celou dobu mskou (nap. Jahn 1941; imek 1923, 59178).

56

Eduard DROBERJAR

Obr. 33. Tebusice, hroby plaansk skupiny (. 32, 41, 56, 132, 413, 455, 456, 495, 733, 904, 936).

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

57

tku doby msk mohly podlet i men skupiny jinch germnskch (svbskch) obyvatel, kter je dosud obtn v archeologickch pramenech identifikovat. V ad charakteristik vak lze rozliit kulturn npl skupiny plaansk (hermundursk) od dobichovsk (markomansk). V plaansk skupin chybj velk pohebit jak jsou v B1 a neznme dn kostrov hroby, na rozdl od nsledujcch stup doby msk. V sociln struktue nenajdeme bohat ensk ani bojovnick hroby, jak existovaly v B1, a lze ci, e v plaansk skupin chyb elita. msk importy jsou na rozdl od tzv. Marobudova horizontu (B1a) mlo poetn. Urit diference sledujeme i v typech zahloubench chat. V plaansk skupin pevauje rznorodost obytnch objekt (typy A1, B1, C2, D1), ve srovnn s dobichovskou skupinou, kde jednoznan dominuje typ se estihelnkovitm rozmstnm kl (typ B1). Rozdly jsou tak v keramice: zatmco nejtypitjm tvarem plaansk skupiny je situlovit pohr, teriny s nzkmi nevraznmi hrdly a misky s vyhnutmi okraji, pro dobichovskou skupinu jsou charakteristick vysok (vzovit) teriny i vzy, teriny s kuelovitmi hrdly atd. Odlinosti lze sledovat i v kroji apod. Pomrn intenzivn osdlen v plaansk skupin

Obr. 34. Tebusice, plaansk (12,414) a keltsk (3) keramika z vrstev pohebit.

58

Eduard DROBERJAR

Obr. 35. Dobichov-Pihora, hrob 30. Podle Droberjara 1999.

(znme minimln 193 lokalit, z toho asi 150 sdli) bylo nahrazeno jet silnjm osdlenm ve stupni B1. Ve uveden rozdly nejsou jen dlem chronologickm, nbr tak kulturnm a spoleenskm. etn prameny jsou pznan pro eskou skupinu (dobichovskou), v mnohch existuj odlinosti od labsko-germnsk kultury na zem Nmecka, resp. od oblast, kter byly osdleny svbskm etnikem. Ale i v tomto rozshlm kulturnm okruhu lze pro asnou dobu mskou vylenit nkolik specifickch skupin, o nich bude pojednno jinde.

5. ZVR
Situace na sklonku doby latnsk a v potcch doby msk byla na zem ech znan komplikovan. K jejmu dkladnmu prozkoumn bude nejprve nutn vyeit nkter terminologick nesrovnalosti. Jednou z nich je i problm latnu D2. Dosavadn latnsk stupe D2 (=stupe A doby msk) je vhodn dle mho nzoru rozdlit na dv fze, piem LT D2a (=stvajc LT D1 nebo podle J. Waldhausera LT D1b) je mono povaovat jet za tzv. keltsk latn a LTD2b (=stvajc LT D2) oznauje u tzv. nekeltsk latn. Jet v zvren fzi oppid (LT D2a) lze v echch, krom keltskch ninnch sdli (nap. Kinec), sledovat vrazn vnj zsah pedevm vchodogermnskm etnikem. Vedle dovajc kobylsk skupiny na severu ech, znm pedevm z hrobovch nlez, meme na pozdn

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

59

Obr. 36. Plaany eponymn lokalita, obtn jma(?). Podle Erne 1998.

latnskch sdlitch rozpoznat smen keltsko-germnsk objekty skupiny Radovesice-Luice i odersko-wartsk skupiny (Oder-Warthe-Gruppe). Vedle keramiky pozdn keltsk se v tchto souborech vyskytuj tak przeworsk nlezy. Po polovin 1. stolet p. Kr. pronik do ech nov germnsk etnikum Svbov, resp. Hermundui. Jejich kultura, znm ze stednho Nmecka, Hesenska a Bavorska se nazv groromstedtskou. V echch je zastoupena a jej druh fze, kterou lze pojmenovat jako plaanskou skupinu. Z ve uvedenho textu je zejm, e jsem se pokusil nastnit odlinou pedstavu od stvajcho chronologickho pojet potk doby msk, kde draz byl kladen pedevm na rozliovn a vzjemn vztah jednotlivch stup a fz star doby msk. Domnvm se, e na zklad eskho materilu, vvoje v okolnch oblastech a interpretace djinnho vvoje germnskch kmen a skupin, meme postoupit dle. V asn dob msk na zem ech, v chronologickch stupnch A (LT D2b) a B1, lze kulturn i archeologicky rozliit dv velk skupiny, kter souasn pedstavuj hlavn invazi dvou labsko-germnskch kmen pravdpodobn Hermundur (plaansk skupina) a Markoman (dobichovsk skupina). V tto studii byla vnovna pozornost prvnmu z nich. Byl vytvoen soupis plaanskch lokalit (tm 200 poloek), v nich vrazn dominuj sdlitn nlezy. Pohebit byla mal (Tiice a Tebusice) nebo se dochovaly jen skupiny hrob i ojedinl pohby. Na zklad rozboru vybranch archeologickch pramen (spony, psov zpony) a cizorodch prvk (jemn toen keramika, przeworsk keramika a msk importy) je mono pamtky plaansk skupiny povaovat za nejstar vvojovou fzi doby msk v echch. Pitom siln vazby jsou nejen na pvodn

60

Eduard DROBERJAR

zem groromstedtsk kultury ve stednm Nmecku, ale zvlt na Pomohan (oblast Mainfranken). Podle absolutn chronologie lze plaanskou skupinu v echch klst do rozmez let 45/40 10/5 p. Kr. Potek tto skupiny meme jet alespo sten synchronizovat s koncem keltsk civilizace, zvlt se zvrenou fz oppid. Zvr plaanskho osdlen se podle dosavadnch poznatk kryje s novm pchozm lidem tzv. dobichovsk skupiny. Vzjemn pechod obou kulturnch a chronologickch skupin pitom nemusel bt oste ohranien. Zd se, e pvodn obyvatelstvo (Hermundui) bylo postupn asimilovno Markomany. Pouze dal zpesovn shromdnho materilu a dat, jako i nov nlezy mohou vytvoit celistvj obraz o potcch germnsk kultury v echch.

Obr. 37. Dobichov, sdlit. Podle Rybov 1974.

SOUPIS PLAANSKCH LOKALIT V ECHCH

A. rov hroby a pohebit
1. Daice (okr. Pardubice, Pardubick kraj), poloha: Kosejinsk. Hroby(?): frag. keramiky (vetn pla. pohru). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 14, Taf. XXXI:15. 2. Dobichov (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Pihora. Hrob 30: urna, br. spona Almgren 2aI, Ag kovn picho rohu Andrzejowski K.1, 3 frag. sklo, br. jehlice, 5 br. kruh, Fe kruh, br. udidlo, br. pezka, 2 Fe noe, 2 Fe kovn no, Fe nky (A[LT D2b]/B1a?). Lit.: Droberjar 1999, 234235, Taf. 38. 3. Hlzov (okr. Kutn Hora, Stedoesk kraj), poloha: ? Hrob 1 (1835): urna (pla. pohr), br. spona (typ ?), hrot kop, ttov puklice. Hrob 2 (1835): urna. Lit.: Preidel 1930, I 70, 240, 246; II 205; Motykov-neidrov 1963, 18, Taf. II:1; III:34. 4. Hlubok nad Vltavou (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: les Tolom (Kubatv les). Hrob (1884): frag. keramiky (pla. pohr,-y?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35 (vedeno jako Munice); Zavel 1999, 476, obr. 9:B. 5. Hradenn (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: ? Hrob (ped r. 1963): urna (A?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 19. 6. Hedle (okr. Rakovnk, Stedoesk kraj), poloha: pozemek Ant. Ledvinky. Hrob? (po. 20. stol.): urna, br. spona (Almgren 2aI), br. krouek (AB1a). Lit.: Felcman 1909, 550551, obr. 56; Motykov-neidrov 1963, 20. 7. Kostomlaty nad Labem (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: u ndra. Hrob (1872): urna (pla. pohr), br. vdro (frag.) Eggers 16, Fe spona (patrn Almgren 15), hrot kop, Fe n, Fe bitva, Fe psov zpona, Fe kovn opasku, Fe dlo, Fe objmka. Lit.: najdr 1876, 647650; Motykov-neidrov 1963, 2425, Taf. VIII:715.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

61

Obr. 38. Zahlouben chaty plaansk skupiny. 1 Mlkojedy, obj. 8 (podle Motykov 1976); 2 Mlkojedy, obj. 203); 3 Kada-Jezerka, obj. 14 (podle Motykov-neidrov 1976); 4 Mlkojedy, obj. 243; 5 Zliv, obj. I/82 (podle Zavela 1999); 6 Mlkojedy, obj. 42.

62

Eduard DROBERJAR

8. Ledvice (okr. Teplice, steck kraj), poloha: nkdej Haberova cihelna. Rozruen rov hroby z asn doby msk. Zachovala se z nich pouze jedna hlinn popelnice z plaansk skupiny(?). Tato lokalita bv myln uvdna jako Laho. Lit.: Preidel 1930, I 106, 138, Abb. 136; II 217; Motykov-neidrov 1963, 26. 9. Lkaova Lhota (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: Na Nvr (nvr Matky Bo). Hrob 1 (1/42): urna (pla. pohr), 2 Fe kovn opasku, Fe+br. bitva, hrot kop, Fe n, Fe pinzeta, Fe frag., br. drtek (frag.), brousek. Hrob 2 (1/52): urna, hrot kop, hrot pu, 2 Fe pezky, oclka, brousek. Hrob 3 (2/52): urna, Fe spona (frag., typ ?), hrot kop, 2 br. krouky, brousek. Hrob 4+5 (12/60): 2 urny (1 pla. pohr), ker. koflk, br. spona (Almgren 18a), br. psov zpona (frag.), Fe n, 2 Fe frag., br. plech, brousek. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 2628, Abb. 78; Zavel 1999, 476477, obr. 12:AB; 13. 10. Lomazice (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: Kosteln pole. Hrob 55: pla. pohr, Fe spona Kostrzewski var. N-a, hrot otpu, Fe n, oclka. Lit.: NZ .j. 1187/77 (D. Kouteck); Droberjar 2002, 160. 11. Lukavec (okr. Litomice, steck kraj), poloha: vpencov lom J obce. Hrob (1881): 3 br. spony Almgren 18a, br. psov zpona (typ Voigt B). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 33, Taf. IV:18. 12. Nebovidy (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Zdun pole. Vce hrob (poet: ?): 4 urny: z toho 2 plaansk pohry, 5 br. spon Almgren 18a, 3 Fe spony Kostrzewski var. M-a, 2 br. prolamovan psov zpony typu Voigt A. Lit.: Dvok 1936, 9193; Motykov-neidrov 1963, 36. 13. Nov Bydov-Chudonice (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: Zadinv psenk. Hrob 1: urna, Fe spona Almgren 18a (frag.). Hrob 2: urna, Fe spona Almgren 18a (frag.). Lit.: Rybov 1964, 12, tab. I:1113. 14. Praha-Bubene (Praha 6, kraj Praha), poloha: Terronsk ulice (mezi p. 960 a 740). Hrob 1: urna. Hrob 2: urna. Lit.: Droberjar 2005, 817. 15. Praha-Bubene (Praha 6, kraj Praha), poloha: proti bvalmu hostinci U Modr re a na Panskm poli (mezi dnenmi ulicemi Paanka a Pod Juliskou). Nkolik(?) hrob: Hrob I: urna (plaansk pohr?), hrot kop, Fe n. Hrob V: urna, frag. Fe spony (typ?). Hrob VIII: urna, Fe spona (typ?), Fe kruh, Fe n, 6 Fe fragment, smola. Hrob XII: urna (vyrobena na kruhu?), 2 br. spony Almgren 18a (+2 br. spony Almgren 67? a dal pedmty) nen jist, zda jde o jeden hrobov celek. Ndoba (urna, . hrobu ?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 45, Taf. VIII:16. 16. Praha-Hrdloezy (Praha 9, 10, kraj Praha), poloha: bv. Vavincova pskovna (ul. Pod Tborem). Rozruen rov hroby: 2 pla. pohry. Lit.: P 1905, 308; Droberjar 2005, 828. 17. Praha-Lipence (Praha 5, kraj Praha), poloha: pod svahem nvr Horka. v zahrad Vl. Krajka. 2 hroby (1935): 2 urny, 7 br. a Fe spon (4 Kostrzewski var. M-a, 2 Kostrzewski var. N-a), br. psov zpona (frag.), Fe krouek, Fe kovn opasku, br. plech, Fe jehla, 2 Fe bitvy (hrobov celky nerozlieny). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 30, Abb. 9. 18. Praha-Radotn (Praha 5, kraj Praha), poloha: v obci, p. 562 (dm pana Bergmanna). Hrob (1933): urna, hrot kop, Fe kovn opasku, Fe krouek. Lit.: NZ .j. 1484/33 v AR Praha (V. Budavry); Bichek 1986, 177178, tab. 57:1216. 19. Perov nad Labem (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: JZ od obce (mezi zmeckm parkem a etnmi parcelami). Hrob (1936): urna. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 4748, Taf. III:6. 20. Sobsuky (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: zemnk elektrrny Tuimice (pp. 137/1). Hrob (1990): 2 Fe spony (typ?), Fe jehlice, opaskov krouek (dat.: A?). Lit.: BZO 19902 (1995), 323324, . 1694 (P. Holodk). 21. Steheleves (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: bv. kova cihelna. Od potku 20. stolet zachraoval A. Knor rov hroby ze star doby msk. K. Motykov rekonstruovala min. 26 celk, z toho jeden pat k plaansk skupin. Hrob U1/62: urna (pla. pohr), Fe+br. dvousen me v pochv, ttov puklice, Fe n, Fe+br. bitva, br. prsten. Lit.: Motykov 1981a, 366367, 347, Abb. 1516. 22. Tiice (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: Kaberna. V letech 195455 prozkoumala K. Motykov 101 rovch hrob, z nich lze min. 16 klst do plaansk skupiny. Hrob 19: urna-frag., 2 Fe spony Kostrzewski var. M-a. Hrob 24: 2 Fe spony Kostrzewski var. M-a, pazourek. Hrob 32: urna-frag., 2 Fe spony Kostrzewski var. M-a. Hrob 36: urna-frag., Fe spona Kostrzewski var. N-a, Fe n, Fe bitva. Hrob 49: urna, Fe spona (tzv. stedolatnsk spojen konstrukce), Fe nky, smola, 2 Fe kovn opasku, dlouh Fe n s Fe pochvou(frag.), hrot kop. Hrob 58: br. kovn picho rohu, Fe nt. Hrob 69: urna, 2 Fe spony Kostrzewski var. M-a. Hrob 71: urna, Fe spona Kostrzewski var. N-a, hrot kop, Fe tyinka, Fe n, Fe bitva, br. kovn, Fe kovn. Hrob 75: Fe spona Almgren 15? Hrob 76: urna, br. spona Almgren/Demetz 18b2a=typ Weisenau-Hrgertshausen (podle Bhme-Schnberger), br. spona Almgren 18a. Hrob 79: urna, Fe spona Almgren 15, Fe spona Almgren 18a, 2 Fe spony Kostrzewski var. Ma, Fe jehla, peslen. Hrob 87: Frag. keramiky ze 4 ndob. Hrob 92: br. spona Kostrzewski var. N-a, Fe bitva, Fe jehla. Hrob 95: urna. Hrob 96: urna (pla. pohr). Hrob 101: Fe spona Kostrzewski var. N-a, Fe bitva. Lit.: neidrov 1957; Motykov-neidrov 1963, 60; t 1963a; Chochol 1963. 23. Tebusice (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: Za Leskem a K Ndra (na katastrech obc Tebusice a elenice), rov pohebit zkouman v letech 192127, 193639, 194142, 1944, 195657, 196263. Bylo

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

63

Obr. 39. Mlkojedy, ukzky plaansk sdlitn keramiky (1 obj. 141, 2 obj. 84).

64

Eduard DROBERJAR

prozkoumno min. 960 hrob, z nich min. 16 lze klst do plaansk skupiny. Hrob 32 (XXVI/21): urna. Hrob 41 (XXXV/21): urna. Hrob 56 (L/21): urna (pla. pohr nebo terina?). Hrob 64 (LVII/21): urna (na kruhu), smola. Hrob 73 (LXV/21): urna (na kruhu), hrot kop. Hrob 132 (XXIX/22): 2 ker. ndoby, br. slitky, kost. jehlice (frag.). Hrob 413 (XCVII/36): Fe psov zpona. Hrob 455 (XXVIII/37): urna (frag.). Hrob 472 (XLV/37): urna (na kruhu), Fe bitva (frag.), Fe hrot z kesac soupravy (intruze). Hrob 495 (pole 1/38, poloha b): urna, br. jehla, kost. jehlice (frag.), br. tyinka, Fe tyinka, br. kovn. Hrob 523 (XIX/41): urna (na kruhu, frag.). Hrob 557 (LIII/41): urna (pla. pohr, frag.), br. spona Almgren 18a (Vlling 18a var. Altenburg), Fe bitva, zvec kosti (ad. II.mat. I, ?). Hrob 733 (L/42): bronzov spona Almgren 2aI, kam. koule (frag.). Hrob 904 (VIII/63): urna, Fe psov zpona, Fe n, kost. jehlice (frag.), zvec kosti (mat.,M). Hrob 928 (XXXII/63): br. spona Almgren 2aII, br. spona (frag., typ?), Fe psov zpona, br. pskov kovn (nramek?), br. jehla, zvec kosti (mat.). Hrob 936 (XL/63): 2 pla. pohry, Fe jehla nebo jehlice. Ojedinl nlezy: 13 frag. pla. pohr (NM inv.. 486311, 486622, 486735, 486736/ab, 486766, 486777, 486795, 486806, 486812, 486822, 486950, muz. Slan inv.. 16), 2 frag. keramiky (NM inv.. 486659, 486741 (p.. 27/63), urna (na kruhu, NM inv.. 486976), frag. keramiky ze 2 ndob na kruhu (p..231/36, 175/41), 2 Fe kruhov psov zpony (p.. 40/23). Lit.: Droberjar 2002, 342344 (tam dal literatura); Motykov Droberjar, rkp. 24. Tvrice (okr. Louny, steck kraj), poloha: U ervenho ke. Potkem 20. stolet zachrnil A. Gerstenhfer 31 rovch hrob z doby msk, z nich min. 7 lze klst do plaansk skupiny. Hrob V: urna (pla. pohr), Fe spona Almgren 15, jednosen me? (frag.), hrot kop, Fe n, 2 Fe kovn opasku. Hrob XII: urna, frag. dal ndoby, 2 Fe spony Kostrzewski var. N-a. Hrob XIII: urna (frag.), 2 Fe spony (Kostrzewski var. M-a). Hrob XXIX: br. psov zpona, br. krouek (frag.). Hrob XXXVI: urna (frag.), Fe spona Kostrzewski var. N-a, Fe spona (frag.,typ?). Hrob XXXIX: urna, Fe psov zpona? (frag.), 3 kost. jehlice, 2 Fe tyinky (frag.). Hrob XLII: 2 Fe spony Kostrzewski var. M-a, kost. jehlice. Lit.: Preidel 1930, II 264; Motykov-neidrov 1963, 64, Taf. VI:15; t 1965a. 25. ielice (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: hbitov. Hrob 1 (1911): urna (pla. pohr). Hrob 2 (1912): urna (pla. pohr?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 70.

B. Ninn sdlit
26. Ahnkov (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 9. 27. Brandsek (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: pi stavb vodovodu do Cvrkovic. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 1011. 28. Beany (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: chmelnice po lev stran silnice z Bean do Tmn. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 11. 29. Benky (okr. Teplice, steck kraj), poloha 4: Maierhof. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 1112; Erne 1992, 2728, tab. II:710; III:18. 30. Benky (okr. Teplice, steck kraj), poloha 5: trkovna. Fragmenty keramiky. Lit.: Erne 1992, 2829, tab. IV:810. 31. Benky (okr. Teplice, steck kraj), poloha 6: Pod Lipami. 4 objekty (jmy). Lit.: Erne 1992, 2936, tab. VIIXV, XVI:117,20; t 1999. 32. Buzice, o. Blatn (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: jin od tvrze Buzice. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 12; Zavel 1999, 475, obr. 6:A. 33. Bystany (okr. Teplice, steck kraj), poloha: u silnice Teplice-Praha. Fragmenty keramiky. Lit.: Budinsk 1986, 60. 34. Cerhnky (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: bv. hlink H. Cabrnocha. Kulturn vrstva a jma. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 12. 35. ejetice (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: u st Zorkovickho potoka do Otavy. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 12; Zavel 1999, 475, obr. 6:B. 36. ervenves, o. Smidary (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: u mlna H. Matyse. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 13. 37. esk Budjovice (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: dvr radnice. Objekty a vrstvy. Lit.: Zavel 1999, 475. 38. esk Brod (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: autoprodejna a autoservis u kiovatky na Tismice. Nkolik objekt (jmy a jedna chata). Lit.: BZO 19967 (1998), 3536, . 118 (J. Valentov); BZO 2000 (2003), 41, . 151 (J. Valentov); Valentov 2000. 39. esk Brod (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Na Hliniti. 1 chata. Lit.: AR .j. 5376/60; Valentov 2000, 201, 202, mapa 2:6. 40. Dvice (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: 800 m od stedu obce. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 475, obr. 7:C.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

65

Obr. 40. Mlkojedy, obj. 75 (chata).

66

Eduard DROBERJAR

Obr. 41. Mlkojedy, obj. 174 (chata).

41. Dobany (okr. Louny, steck kraj), poloha: Zlat potok a Zmeck pole. Nkolik objekt, vetn obtn jmy s pla. pohry a kostrou kohouta. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 1415, Abb. 34; 17:914; Taf. XXXVI: 915; Erne 1998, 227230, Abb. 2. 42. Dobichov (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Pod Pihorou. Fragmenty keramiky. Lit.: Rybov 1974, Abb. 9; Droberjar 1999, 176. 43. Doln Jietn (okr. Most, steck kraj), poloha: dl Quido III. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 16. 44. Detovice (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: Na Blatech. Nkolik objekt (zejmna jma 1). Lit.: Pleiner 1960, 200206, obr. 18:18; Motykovneidrov 1963, 1718. 45. Dub-Javornice (okr. Prachatice), poloha: nvr mezi Dubskm a ernm potokem. Obj. 1/99: keramika plaansk spolu s keltskou (vetn malovan), Fe sekera, sklenn korlek, hlinn zva, 3 kamenn ernovy, frag. kam. brousk; sbry (fragmenty keramiky). Lit.: Zavel 1999, 476, obr. 8:B; Parkman Zavel 2003. 46. Horomice (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: rodinn domky. Obj. 1/03: chata (20032004, vzkum L. ulov): plaansk keramika, 3 frag. keramiky na kruhu, nkolik frag. keramiky latnskch tvar z hrubho materilu (germnskho proveden?), Fe pilnk, zdoben peslen. Lit.: ulov 2006. 47. Hoany (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: pi regulaci Vrovky. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 19.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

67

Obr. 42. Mlkojedy, obj. 38 (chata).

48. Hoenice (okr. Chomutov, steck kraj), poloha . 2: pole SZ od obce ped rokl. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19867 (1989), 51, . 130 (M. Dobe). 49. Hradiko, obec eretice (okr. Jin, Krlovhradeck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykovneidrov 1963, 20. 50. Hraditko (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: dvr H. Doui. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 20. 51. Charvatce (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: S strana rybnka. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 20. 52. Chotbudice (okr. Louny, steck kraj), poloha: prav beh potoka Dub II. Chata. Lit.: BZO 1988/9 (1992), 49, . 144 (M. Dobe). 53. Janovice (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: na polch okolo panskho dvora. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 22. 54. Jeniv jezd (okr. Teplice, steck kraj), poloha 11A: Hofmanova pskovna, pi vzkumu keltskho pohebit v roce 18961899, .parc. 661/662. 2 objekty (. II, IV). Lit.: Erne 1992, 4648, tab. XXXI:34; XXXII:19; XXXIII:113. Poloha 11A: Hofmanova pskovna, parc. . 650, nlez z roku 1906. 1 jma (obj. XIV) a ojedinl nlezy (sbry). Lit.: Erne 1992, 4950, tab. XXXI:2,59; XXX:13. Poloha 11B: Heinova pskovna, parc.. 645, nlez z roku 1901. Elipsovit jma (obj. X). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 22, Taf. XXXV:15;

68

Eduard DROBERJAR

Erne 1992, 5051, tab. XXXIVXXXV. Dvorec: Poloha 11D: jin od vsi, vchodn pole, vzkum 1977. Zahlouben chata (obj. 3/77). Lit.: Erne 1992, 5354, tab. XXIX; XXXVIIXXXVIII, XXXIX:17,910,1216. Poloha 11D: jin od vsi, vchodn pole, vzkum 1977, 1980, 1985. Zahlouben chata (obj. 1/80), jma (obj. 9/77), 2 nadzemn objekty (obj. 37/77), nepravideln jma (obj. 38/77). Lit.: Erne 1992, 5260, tab. XXVII: mapa 10; XXIX; XXX; XXXIX:8,11; XXXXL. Poloha 11E: vchodn od plochy vzkumu z roku 1977, vzkum 1985. Jma (obj. 35/85). Lit.: Erne 1992, 6061, tab. XXVIII; LILII. 55. Jeniv jezd (okr. Teplice, steck kraj), poloha 14: u hbitova, JZ od hbitova. Pec (obj. 4/91) a chata (obj. 6/91). Lit.: BZO 1988/9 (1992), 5051, . 153 (J. Bene); Erne 1992, 64. 56. Kada-Jezerka (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: vsypka dolu Merkur II. Chata 14 (plaansk keramika a 1 velk kus keltsk malovan keramiky). Lit.: BZO 1968 (1969), 5354, . 93d. (V. Kruta J. Bubenk); BZO 1969 (1972), 4445, . 74 (J. Bubenk V. Kruta); Kruta 1972. 57. Kamenn ehrovice (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: Turysk rybnk a okol. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 23. 58. Klobuky (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: ped rafinerkou cukru. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 2324. 59. Kluov (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Na Okrajkch (Salamnkova pskovna). Fragmenty keramiky a objekty(?). Lit.: AR, .j. 3246/49, 2975/57 (J. Kudrn); Motykov-neidrov 1963, 2. 60. Koln-Radovesnice (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: vpravo od silnice z Radovesnic do Loan (p. 198/15). Obj. 10 (chata s plaanskou keramikou a jednm fragmentem keltsk malovan keramiky). Lit.: Motykov Sedlek 1990; Peke 1990. 61. Kolomuty (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: Z od obce, na levm behu Klenice. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1998 (2000), 79, . 351 (J. Waldhauser). 62. Kopisty (okr. Most, steck kraj), poloha: dv. Lppenova pskovna. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykovneidrov 1963, 24. 63. Kralupy u Chomutova (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: kat.. 1879. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 25. 64. Kralupy nad Vltavou (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: pi st Zkolanskho potoka. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 25. 65. Krsn Dvr (okr. Louny, steck kraj), poloha: Za Mlnem. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19823 (1985), 68, . 176c (I. Rada); Velmsk (ed.) 1986, 201. 66. Kralovice (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha III: mrn V a S svah S od Blanice. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1998 (2000), 249, . 1210 (J. Michlek); Zavel 1999, 476, obr. 10. 67. Krtely, o. Malovice (okr. Prachatice, Jihoesk kraj), poloha: asi 650 m JV od kapliky v obci. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1998 (2000), 87, . 388 (M. Parkman). 68. Kttice, o. Vodany (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: Na Smricch. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 476, obr. 11. 69. Kyjice (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: Na Plni a Farsk louka. Vce objekt (chaty a jma). Lit.: BZO 19781979 (1982), 60, . 171 (Z. Smr I. Rada); Smr 1981; Velmsk (ed.) 1986, 22, 203, obr. 6. 70. Lahovice (okr. Louny, steck kraj), poloha: pole J od obce. Obj. 1/72 a 2/72: fragmenty keramiky, elezn zpona. Lit.: BZO 1972 (1975), 87, . 121 (J. Waldhauser P. Holodk); Budinsk 1986, 119. 71. Lkaova Lhota, obec Sedlec (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: na okraji kamenolomu. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 28. 72. Lety u Dobichovic (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: bv. hostinec u mostu. Objekt (jma). Lit.: Halama 2006. 73. Lhota Kestansk, o. Kestany (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: V svah Velkho vrchu pi starm meandru eky Otavy (parc. . 348353). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 29; BZO 1966 (1967), 61, . III/27b (J. Michlek); BZO 1968 (1969), 6869, . 121ab (J. Frhlich J. Michlek); Zavel 1999, 477, obr. 1415. 74. Lhotka nad Labem (okr. Litomice, steck kraj), poloha: nkdej cihelna. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 29. 75. Libovice (okr. Louny, steck kraj), poloha: u kolnho hit. Fragmenty keramiky. Lit.: Velmsk (ed.) 1986, 201. 76. Libice nad Cidlinou (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: pskovna V od obce, na pravm behu Cidliny. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 30. 77. Libkovice (okr. Most, steck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Rus 1990, 29.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

69

Obr. 43. Mlkojedy, obj. 87 (chata).

70

Eduard DROBERJAR

78. Liboany (okr. Louny, steck kraj), poloha: Kadask ul., lev beh Liboce. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19967 (1998), 104, . 424 (P. Holodk). 79. Limuzy (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: pole pana Kubelky, J od silnice valy Roztoklaty. Nkolik objekt, vetn obtn jmy. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 30; Erne 1998, 230, Abb. 4:2; 5:47. 80. Lipany (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 30. 81. Lisovice, obec Zlonice (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: K Vyinku. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 30. 82. Lochenice (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: pi staven p. 41. Jmy. Lit.: Rybov 1974, 489490, obr. 7. 83. Lovosice (okr. Litomice, steck kraj), poloha: Resslova ul. Objekt (jma). Lit.: BZO 19821983 (1985), 95, . 239 (V. Sala). 84. Luice (okr. Most, steck kraj), poloha: pansk dvr H. Tatermusche. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykovneidrov 1963, 33. 85. Luice (okr. Most, steck kraj), poloha: SZ okraj obce pi silnici k Patokryjm. Fragmenty keramiky. Lit.: Waldhauser Holodk 1972, 2425, obr. 2 a 5; BZO 1973 (1975), 95, . 117 (J. Waldhauser). 86. Luice (okr. Most, steck kraj), poloha: pole v JZ sti katastru obce, pi silnici do Patokryj. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1972 (1975), 99, . 142a (J. Waldhauser P. Holodk). 87. Luice (okr. Most, steck kraj), poloha: pedpol vsypky dolu Bezno, lev beh Luickho potoka. 14 objekt (z toho 4 chaty). Lit.: BZO 19821983 (1985), 97, . 242a (Z. Smr). 88. Martinov, obec Zryby (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: kamenolom (.kat. 80910). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 34. 89. Milejovice (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: Na Olov. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 34. 90. Mirotice (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: pole nad Hoejm mlnem. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 484. 91. Mlkojedy, o. Neratovice (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: Na Vrch (pp. 568). Chaty (40 objekt: obj. 2, 8, 32, 38, 39, 43, 50, 75, 76, 77, 84, 87, 94, 102, 105, 106, 117, 140, 141, 154, 167, 170, 172, 174, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 215, 219, 220, 243, 254, 255, 260, 261, 262, 271), 2 laby, 15 elezskch pec se zahloubenou nstj a nadzemn hlinnou achtou, 15 ohni nebo domcch pec, 5 velkch pec obloench kameny, 115 jam rznho charakteru a 9 zsobnch jam. Objekty (chaty) se sponami: obj. 38 (Almgren 2aII), obj. 75 (likovit spona), obj. 87 (Kostrzewski var. N-a), obj. 174 (typ Aucissa). Lit.: BZO 19767 (1981), 86, . 245 (Motykov im); BZO 1972 (1975), 111112, . 160 (K. Motykov); BZO 1973 (1975), 9899, . 122c (K. Motykov); BZO 1975 (1978), 5354, . 148 (K. Motykov); Motykov 1981b, 520521; t 1981c; t 1998; Peke 1994. 92. Modlany (okr. Teplice, steck kraj), poloha: .parc. 119/2. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35. 93. Most (okr. Most, steck kraj), poloha: Podateck ulice. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35; BZO19841985 (1987), 251, . 637 (D. Kouteck). 94. Most (okr. Most, steck kraj), poloha: na polch podl cesty do Skyic. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35. 95. Most (okr. Most, steck kraj), poloha: blok 351 a zruen zahrdky. Fragmenty keramiky. Lit.: Velmsk (ed.) 1986, 201. 96. Mradice (okr. Louny, steck kraj), poloha: pole Z od obce. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35; BZO 19902 (1995), 212, . 1118 (P. Holodk). 97. Nebovidy (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Nad Pilou. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 36. 98. Nepevzka (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: koln hit na V okraji obce. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19967 (1998), 121, . 504 (J. Waldhauser); BZO 1998 (2000), 118119, . 542 (J. Waldhauser). 99. Nesuchyn (okr. Rakovnk, Stedoesk kraj), poloha: U Milostna nebo Pod Pinou (lokalita XIX-B). Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1969 (1972), 92, . 137, tab. LVI (F. Hammer) 100. Nov Bydov-Chudonice (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: U Sv. Frantika. Objekty (jmy, nadzem stavby), spona typu Aucissa s npisem DVROTIX. Lit.: Stock 1909; t 1913; Svoboda 1955; neidrov 1955; Motykov-neidrov 1963, 3738, Abb. 1011; Rybov 1964. 101. Obruby (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: SZ od obce, nedaleko bval koly. Fragmenty keramiky. Lit.: Waldhauser 1996, 77, obr. 2:46,8,10.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

71

Obr. 44. Slepotice, obj. 32/02 (chata).

102. Oploty (okr. Louny, steck kraj), poloha: chmelnice asi 250 m SSZ od stedu obce mezi silnic Oploty Knice. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 2000 (2003), 152153, . 690 (P. Holodk). 103. Plcky (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: Kydlnov. Jma. Lit.: Rybov 1974, 488489, obr. 6. 104. Plaany (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: dvr nkdejho cukrovaru. Jma (patrn obtn). Eponymn lokalita plaansk skupiny. Lit.: P 1897; Jahn 1941, 69, Abb. 47, 912; Motykov-neidrov 1963, 4243; Erne 1998, 230232, Abb. 3.

72

Eduard DROBERJAR

Obr. 45. Kada-Jezerka, obj. 14 (chata). Podle Kruty 1972.

105. Plotit nad Labem (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: pi vzkumu rovho pohebit z doby msk. 2 objekty (. 152 a 153). Lit.: Rybov 1974, 481488, obr. 15. 106. Plze (okr. Plze-msto, Plzesk kraj), poloha: Perlov ul. Chata. Lit.: BZO 19902 (1995), 246, . 1319 (M. Metlika). 107. Plze (okr. Plze-msto, Plzesk kraj), poloha: Sedlkova ul. Jma. Lit.: BZO 19902 (1995), 246, . 1319 (M. Metlika) 108. Poany (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 43. 109. Praha-Bubene (Praha 6, kraj Praha), poloha: Terronsk ulice, Pedn Ovenec a na dalch mstech. Objekty, fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 4345. 110. Praha-Bchovice (Praha 9, kraj Praha), poloha: bv. pskovna na ostrohu nad soutokem Rokytky a anskho potoka. Objekty (jmy, chaty), br. spona typu Alesia, br. spona Almgren 18a. Lit.: Venclov 1975. 111. Praha-blice (Praha 8, kraj Praha), poloha: JV od starch blic, Z od ulice Na Pramenech. Objekt (patrn chata). Lit.: MHMP .j. 2/85 (M. Kostka). 112. Praha-blice (Praha 8, kraj Praha), poloha: bv. zahrada a hit zkladn koly v ulici U Parknu. Jma (obj. 1). Lit.: BZO 19967 (1998), 144, . 597 (M. Kostka). 113. Praha-Dejvice/Podbaba (Praha 6, kraj Praha). Fragmenty keramiky. Lit.: Vokolek 2004, 70, tab. 133:3. 114. Praha-Doln Poernice (Praha 9, kraj Praha), poloha: V Rji a Na Pskch. Objekty (zejmna jma IV). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 1617. 115. Praha-Keslice (Praha 10, kraj Praha), poloha: Ke ttu. Objekty (vzkum T. Polienskho). Lit.: Poliensk 2006.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

73

Obr. 46. Koln-Radovesnice, obj. 10 (chata). Podle Motykov a Sedlka 1990.

116. Praha-Michle (Praha 4, kraj Praha), poloha: pskovna proti bv. hostinci U Nov Prahy. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 46. 117. Praha-Michle (Praha 4, kraj Praha), poloha: pskovna u cihelny vedle silnice z Michle do Kre. Fragmenty keramiky. Lit.: Vokolek 2004, 69, tab. 130:8. 118. Praha-Michle (Praha 4, kraj Praha), poloha: Velkopekrna, pi st ulic Hadovit, Vnj, Vnitn, Prostedn a V hlu. Chata (obj. 12) a pec (obj. 1). Obj. 12 (chata): tm 400 zl. keramiky (z toho 9 zl. toench na kruhu), pesleny, kosti (tur domc: 34,2 %, kohoutkov vka u jednoho mitelnho jedince dosahovala 112 cm, k domc: 14,1 % ze ty jedinc, z toho jeden mlad jedinec/12 roky/ dosahoval kohoutkov vky vce ne 150 cm!, prase domc: 9,4 %, divok zv: 24,2 %, pratur lesn, zubr, prase divok, jelen lesn, srnec evropsk; zlomek lastury velevruba). Lit.: BZO 1970 (1971), 117118, . 185 (M. Fridrichov); Fridrichov 1976, 150153, 155, obr. 67; Peke 1976. 119. Praha-Nusle (Praha 4, kraj Praha), poloha: ? Jma. Lit.: Droberjar 2005, 836. 120. Praha-Stodlky (Praha 5, kraj Praha), poloha: Na Dolnici. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 58; BZO 19789 (1982), 104107, . 287b (K. Motykov). 121. Praha-Vrovice (Praha 10, kraj Praha), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 46. 122. Probulov, o. Krlova Lhota (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: Na Skale, Rybk pahorek a id pahorek. Lit.: BZO 1975 (1978), 76, . 208 (J. Frhlich); Zavel 1999, 477, obr. 17. 123. Proevily, o. Volenice (okr. Pbram, Stedoesk kraj), poloha: severn od samoty Na Ciheln. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 477, obr. 16:E. 124. Prosmyky (okr. Litomice, steck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 47. 125. Pedmice nad Labem (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: bv. cihelna cukrovaru (.parc. 625/28). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 47; BZO 1968 (1969), 130131, . 205a (V. Vokolek). 126. Perov nad Labem (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: Na Behch. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 47; BZO 2000 (2003), 368, . 1756 (P. Sntil). 127. Peovice (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: J a JV svah nvr Na Bkovci. Objekty. Lit.: Dubsk 1937, 1415, obr. 34; Rybov 1956; Motykov-neidrov 1963, 48; Michlek 1999.

74

Eduard DROBERJAR

128. Putim (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: fara v obci a okol fary. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19967 (1998), 194, . 830831 (P. Bichek); Zavel 1999, 478. 129. Putim (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: Na Zmnch. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19967 (1998), 194, . 833 (P. Bichek). 130. Putim (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: Na Boku (V Pikrnch). Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 2000 (2003), 233234, . 1071 (J. Michlek). 131. Radovesice (okr. Teplice, steck kraj), poloha IIIb: u kostela. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1975 (1978), 78, . 216b (J. Waldhauser). 132. Radovesice (okr. Teplice, steck kraj), poloha I: vsypka Velkolomu M. Gorkij. Objekty (132317/73, 319328/73, 329394/74, 396398/74, 400463/74). Lit.: Budinsk 1986, 75; Velmsk (ed.) 1986, 201-202. 133. Ratenice (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: Nad Loukami (tzv. prvn sdlit). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 50; BZO 1988/9 (1992), 136, . 502 (V. Sala). 134. Ratenice (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: tzv. druh sdlit (kat.. 359368). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 5051. 135. Rosnice, obec Vestary (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: pole rolnk Sokole, Hampla, Prose, afka, Kunderta a Suchnkov a zahrady osadnk Tlustho a Helvicha). Fragmenty keramiky, spona Almgren 18a. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 5152; Rybov 1974, 490, obr. 8. 136. Roztoky u Prahy (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: lev beh Vltavy, jin od st ntickho potoka. Chata z r. 1957 a fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 52; t 1965, Taf. 37; BZO 19823 (1985), 159160, . 393 (M. Kuna); BZO 19845 (1987), 183, . 436 (M. Gojda M. Kuna). 137. Roztoky u Prahy (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: .parc. 251. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 52. 138. Rybany (okr. Louny, steck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 52. 139. Semice (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: u usedlosti p. 22. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykovneidrov 1963, 5253; BZO 2000 (2003), 374, . 1795 (J. paek P. Sntil). 140. Siem (okr. Louny, steck kraj), poloha: .parc. 426. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 53. 141. Slepotice (okr. Pardubice, Pardubick kraj), poloha: Na Vinicch. Vzkum V. Vokolka v letech 1998 a 2001: obj. 144 (chata), jmy (obj. 121 a 171); 2 chaty (obj. 346 a 346A), t frag. br. spony. Vzkum M. Bekov v letech 20022003: 4 chaty (obj. 23, 32, 29 a 187/02), 1 pec na plen vpna (obj. 13/02) a jmy. Lit.: Vokolek 2001, 51; Bekov Dragoun 2004, 24; Bekov 2006. 142. Sobsuky (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: .parc. 79/1. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 56. 143. Sobsuky (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: zemnk elektrrny Tuimice (pp. 137/1). Objekty (.2506, 3270-pec), ojedinl nlezy. Lit.: BZO 19902 (1995), 323324, . 1694 (P. Holodk); BZO 1988/9 (1992), 141142, . 524 (P. Holodk J. Vlkov); BZO 1989/9 (1992), 142143, . 526 (P. Holodk L. Kulichov). 144. Stakovice (okr. Louny, steck kraj), poloha: Tafka. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 56. 145. Star Vestec (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: JZ od obce, pi stavb kravna. Objekty, vetn obtn jmy, spona Almgren 18a. Lit.: Motykov-neidrov 1958; t 1963, 5658, Abb. 18; Erne 1998, 232233. 146. Stery (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 58. 147. Stradonice (okr. Beroun, Stedoesk kraj), poloha: pod Hraditm, pi stavb kravna (.parc. 493, 494, 486). Objekty. Lit.: Motykov-neidrov 1962; t 1963, 5859. 148. Svat Jan pod Skalou (okr. Beroun, Stedoesk kraj), poloha: u vpencovho lomu (.parc. 903/1). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 59. 149. Svtec (okr. Teplice, steck kraj), poloha: pi stavb silnice. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 59. 150. Svojice (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: Synkv grunt. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 60. 151. irok Tebice (okr. Chomutov, steck kraj), poloha 1: pole S od vsi. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1990/2 (1995), 345346, . 1804 (M. Dobe). 152. tke (okr. Strakonice, Jihoesk kraj), poloha: nad samotou U Mostka. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 478. 153. Tiice (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: J od Koteckho potoka (pole na .parc. 314 a 325). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 60.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

75

Obr. 47. Dub-Javornice, obj. 1/99. Podle Parkmana a Zavela 2003.

76

Eduard DROBERJAR

154. Tebestovice Sadsk (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: na rozhran obou katastr. Objekty a ojedinl nlezy. Lit.: Motykov Sedlkov 1974, 228, obr. 4:5,10,1621; Vokolek 2004, 101102, tab. 176:1011; 177:45,7; 178:4,78,10; 179:7,13. 155. Tuchlovice (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: pole NC 2671 pana V. Trnky. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 62. 156. Tuklaty (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: mezi eleznic a silnic vedouc do eskho Brodu. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 62. 157. Tvrice (okr. Louny, steck kraj), poloha: v obci. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 64. 158. herce (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: u epn vhy ejtickho cukrovaru. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 64; Waldhauser Konar 1997, 145. 159. Velk ernoseky (okr. Litomice, steck kraj), poloha: zpadn beh zatopen pskovny. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 65; BZO 19867 (1989), 212, . 498 (V. Sala); Zpotock 1975, 191246. 160. Velk Bor u Horaovic (okr. Klatovy, Plzesk kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Fragmenty keramiky. Lit.: Mcalov 2005. 161. Vilmov (okr. Chomutov, steck kraj), poloha: vlevo od Arbachu. Fragmenty keramiky. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 6566. 162. Vran (okr. Kladno, Stedoesk kraj), poloha: ? Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 163. Vysoany (okr. Hradec Krlov, Krlovhradeck kraj), poloha: bv. pskovna H. Dufka. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 67. 164. Zaluany (okr. Pbram, Stedoesk kraj), poloha: Na Ohrdce. Fragmenty keramiky; nadzemn klov stavby, chata 7 (spona Almgren 18a), obj. 1/74. Lit.: Rybov 1961; Motykov-neidrov 1963, 67; Frhlich 1987; Zavel 1999, 478, obr. 19. 165. Zlu, o. Stod (okr. Plze-jih, Plzesk kraj), poloha: tzv. zmek. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 2002 (2004), 318, . 1517 (M. ez P. Bichek) 166. Zpy (okr. Praha-vchod, Stedoesk kraj), poloha: drberna JZD (.parc. 217). Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 68. 167. Zaany (okr. Kutn Hora, Stedoesk kraj), poloha: pole H. Rumla na behu Doubravky. Fragmenty keramiky. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 68. 168. Zbeltov, o. Milevsko (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha: na poli JZ od osady K Babinm. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 2006. 169. Zliv I (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: Na Vart, V okraj obce. Objekty (vetn chaty I/82). Lit.: BZO 19823 (1985), 208, . 543 (P. Zavel); BZO 19845 (1987), 235, . 586 (P. Zavel); BZO 19867 (1989), 221, . 530 (P. Zavel); Zavel 1999, 483, obr. 2224. 170. Zliv II (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: S od rybnka Zadn Topole. Fragmenty keramiky. Lit.: Zavel 1999, 483. 171. Zliv III (okr. esk Budjovice, Jihoesk kraj), poloha: Varta. Objekty, vetn chaty. Lit.: BZO 19935 (1997), 329, . 1666 (J. Militk); Zavel 1999, 483. 172. abokliky (okr. Louny, steck kraj), poloha: SV od obce a V od hbitova. Fragmenty keramiky. Lit.: Velmsk (ed.) 1986, 202. 173. r, o. Tln (okr. Psek, Jihoesk kraj), poloha I: JJZ od samoty U Apoleka. Jma (fragmenty keramiky, vetn jednoho przeworskho stepu). Lit.: BZO 1988/9 (1992), 176, . 649 (J. Michlek); Zavel 1999, 484, obr. 18:F. 174. chovec, o. Strunkovice n. Blatnic (okr. Prachatice, Jihoesk kraj), poloha IV: mrn J svah nad levm behem Libotyskho potoka. 2 objekty (chata a jma). Lit.: BZO 19902 (1995), 407, . 2146 (J. Michlek); Zavel 1999, 484, obr. 28. 175. ielice (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: pp. 502/2. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19845 (1987), 238, . 594 (V. Vokolek); BZO 19902 (1995), 407, . 2150 (V. Vokolek). 176. ielice (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: pole na V okraji obce. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 19823 (1985), 212, . 557c (J. Frolk).

C. Vinn sdlitn polohy

177. Dolnky (okr. Louny, steck kraj), poloha: vrch Rubn. Fragmenty okraje plaanskho pohru (Muz. Chomutov, inv.. 4393). Fragmenty keramiky. Lit.: Droberjar 2002, 57. 178. Lhota, o. Doln Beany (okr. Praha-zpad, Stedoesk kraj), poloha: Hradit na Zvisti, vzkum brny N ve valu . I centrlnho opevnn v tsnm JZ sousedstv akropole. Fragmenty keramiky. Lit.: BZO 1988/9 (1992),

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

77

7879, . 261 (K. Motykov A. Rybov P. Drda); BZO 19902 (1995), 168169, . 855 (P. Drda); BZO 19935 (1997), 127, . 644 (A. Rybov P. Drda).

D. Ojedinl nlezy keramiky

179. esk Brod (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: ? Pohr plaanskho typu. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 13. 180. eov (okr. Jin, Krlovhradeck kraj), poloha: ? Fragment pravdpodobn plaanskho pohru. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 13. 181. Doln Bekovice (okr. Mlnk, Stedoesk kraj), poloha: ? Terina (plaansk skupina?). Lit.: Motykovneidrov 1963, 16. 182. Jabkenice (okr. Mlad Boleslav, Stedoesk kraj), poloha: Zahumensk rybnk. Vzovit ndoba. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 22. 183. Jezbiny, obec Jarom (okr. Nchod, Krlovhradeck kraj), poloha: ? Plaansk pohr. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 23. 184. Kluk (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: jezero, vznikl tkou psku od r. 1958 na pomez katastr Podbrad a Kluku. Cel zachoval plaansk pohrek, nezdoben. Lit.: Sedlkov 1973, 44, tab. 3:4. 185. Kely (okr. Koln, Stedoesk kraj), poloha: ? Terina. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 26. 186. Libovice (okr. Louny, steck kraj), poloha: ? Plaansk pohr. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 29. 187. Lovosice (okr. Litomice, steck kraj), poloha: ? Fragment plaanskho pohru. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 3233. 188. Mlkojedy (okr. Litomice, steck kraj), poloha: ? Plaansk pohr (?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 35. 189. Praha-Ruzyn (Praha 6, kraj Praha), poloha: retenn ndr Jiviny. Fragment plaanskho pohru. Lit.: Droberjar 2005, 838. 190. Peaply (okr. Chomutov), poloha: Am Brnnel. Fragment okraje zdobenho plaanskho pohru. Uloen: Muzeum Teplice, inv.. K3128. Lit.: nepubl. 191. Perov nad Labem (okr. Nymburk, Stedoesk kraj), poloha: ? Pla. pohr. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 48. 192. Tebvlice (okr. Litomice, steck kraj), poloha: ? Pla. pohr. Lit.: Motykov-neidrov 1963, 61. 193. Velte (okr. Louny, steck kraj), poloha: ? Frag. keramiky (plaansk skupina?). Lit.: Motykov-neidrov 1963, 65.

Obr. 48. Rozen groromstedtsk kultury v Durynsku a v Pomohan (oblast Mainfranken). Podle Vllinga 1995.

78
Eduard DROBERJAR

Obr. 49. Rozen plaansk skupiny v echch. sla odpovdaj soupisu lokalit v textu.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

79

Obr. 50. Synchronizan tabulka pozdn doby latnsk a asn doby msk.

80

Eduard DROBERJAR

LITERATURA
Almgren = Almgren, O. 1923: Studien ber Nordeuropische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Bercksichtigung der provinzial-rmischen und sdrussischen Formen. Mannus-Bibl. 32. Leipzig. Ament, H. 1999: Zur historischen Deutung der suebischen Funde am Oberrhein. Materialien zur Vor- und Frhgeschichte von Hessen 8 (Festschrift fr Gnter Smolla I). Wiesbaden, 13. Andresen, M. 2004: Studien zur Geschichte und Methodik der archologischen Migrationsforschung. Internationale Hochschulschriften, Bd. 373. Mnster. Baatz, D. 1997: Rhenus transeundus est - Rom berschreitet den Rhein. Antike Schriftquellen und archologische Spurensuche in Hessen, Berichte der Kommission fr Archologische Landesforschung in Hessen 4, 1996/97, 3752. Balke, B. 1999: Unikatowa bransoleta znad Mogielanki. In: J. Andrzejowski (ed.), Comhlan. Studia z archeologii okresu przedrzymskiego i rzymskiego w Ewropie rodkowej dedykowane Teresie Dbrowskiej w 65. rocznic urodzin. Warszawa, 6179. Bekov, M. 2006: Sdlit z potku doby msk ve Slepoticch,okr. Pardubice. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 361364. Bekov, M. Dragoun, B. 2004: Slepotice latnsk a asn msk sdlit, etapa II a III; Jahodov mln zanikl potkem 15. stol. In: Archeologick vzkumy v echch 2003, Zprvy esk archeologick spolenosti, Supplment 56, 2425. Bemmann, G. 1999: Badow. Ein Grberfeld der jngeren vorrmischen Eisenzeit und lteren rmischen Kasiserzeit im Landkreis Nordwestmecklenburg. Lbstorf. Bockius, R. 1992: Untersuchungen zur jngeren Latne- und lteren rmischen Kaiserzeit im Mittelrheingebiet. Disertace (rkp.), Mainz. Bockius, R. uczkiewicz, P. 2004: Kelten und Germanen im 2.1. Jhr. v. Chr. Archologische Bausteine zu einer historischen Frage. Rmisch-Germanisches Zentralmuseum, Monographien Band 58. Mainz. Bokiniec, E. 1999: Cmentarzysko z modszego okresu przedrzymskiego w wierkwcu, gm. Mogilno. In: J. Andrzejowski (ed.), Comhlan. Studia z archeologii okresu przedrzymskiego i rzymskiego w Europie rodkowiej dedykowane Teresie Dbrowskiej w 65. roczni urodzin. Warszawa, 115140. Bokiniec, E. 2005: Podwiesk. Fundstelle 2. Ein Grberfeld der Oksywie-Kultur im Kulmer Land. Monumenta Archaeologica Barbarica 11, Warszawa Toru. Bochnak, T. 2002: Die typochronologische Gliederung der vorrmischen Lanzenspitzen der Przeworsk-Kultur. In: Bewaffnung der Germanen und ihrer Nachbarn in den letzten Jahrhunderten vor Christi Geburt. Lublin, 4158. Bolla, M. Boube, Ch. Guillaumet, J.-P. 1991: Les situles. In: M. Feugre C. Rolley (eds.), La vaisselle tardorpublicaine en bronze. Actes de la table-ronde CNRS organise Lattes du 26 au 28 avril 1990 par UPR 290 (Lattes) et le GDR 125 (Dijon). Universit de Bourbogne, Centre de recherches sur les techniques grco-romaines 13. Dijon, 722. Borkovsk, I. 1942: Ein neues germanisches Urnengrab der Groromstedter Kultur aus Sdbhmen, Nachrichtenblatt fr deutsche Vorzeit 18, 257261. Bhme-Schnberger, A. 1990: Ein Bemerkenswertes Krpergrab aus Mainz-Weisenau, Maizer Zeitschrift 84/85, 1989/1990, 239252. Bhme-Schnberger, A. 1994: Die Kragenfibel eine treverische Fibelform? In: C. Dobiat (ed.), Festschrift fr Otto-Herman Frey zum 65. Geburtstag. Marburger Studien zur Vor- und Frhgeschichte 16. Marburg, 111126. Be, J. 1964: Vznam spon pro datovn keltskch oppid v echch, Sbornk Nrodnho muzea, ada A-Historie 18, 195289. Be, J. 1966: Tsov. Keltsk oppidum v jinch echch. Praha. Bichek, P. 1986: msk osdlen mezi Berounkou a Vltavou (ve Stedoeskm kraji). Diplomov prce (rkp.), FF UK Praha. Budinsk, P. 1986: Vzkumy a prstky Archeologickho odboru Krajskho muzea v Teplicch v letech 19721981, Archeologick vzkum v severnch echch 13, Teplice. Buora, M. 1999: Osservazioni sulle fibule dei tipi Alesia e Jezerine. Un esempio di contatti commerciali e culturali tra let di Cesare e quella di Augusto nellarco Alpino orientale, Aquileia Nostra 70, 105144. Castoldi, M. Feugre, M. 1991: Les simpulums. In: M. Feugre C. Rolley (eds.), La vaisselle tardo-rpublicaine en bronze. Actes de la table-ronde CNRS organise Lattes du 26 au 28 avril 1990 par UPR 290 (Lattes) et le GDR 125 (Dijon). Universit de Bourbogne, Centre de recherches sur les techniques grco-romaines 13. Dijon, 6188. Coci, S. 2004: Fubulele din Dacia Roman. Bibliotheca Ephemeris Napocensis 3. Cluj Napoca.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

81

Collis, J. R. 1973: Burials with Weapons in Iron Age Britain, Germania 51, 121133. im, M. 1990: Die Erforschung der sptlatnezeitlichen Siedlung in Boitov, Bez. Blansko (Mhren, SFR), Archologisches Korrespondenzblatt 20, 311315. im, M. 1991: Neue Erkenntnisse ber die Pchov-Kultur in Mhren (SFR), Archologisches Korrespondenzblatt 21, 523526. im, M. 1993: Zur Chronologie der Pchov-Kultur in Mhren, Pamtky archeologick 81, 8696. im, M. 1996: Die Stellung der Pchov-Kultur auf dem Gebiet der Mhrischen Pforte. In: Kontakte lngs der Bernsteinstrasse (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christi Geburt. Krakw, 173182. Dbrowska, T. 1988: Wczesne fazy kultury przeworskiej. Chronologia zasig powizania. Warszawa. Dbrowska, T. 1997: Kamieczyk. Ein Grberfeld der Przeworsk-Kultur in Ostmasowien. Krakw. Dbrowska, T. 2003: Jeszcze raz o najwczeniejszych wpywach rzymskich na ziemiach polskich. In: A. Bursche R. Cioek (eds.), Antyk i barbarzycy. Ksiga dedykowana profesorowi Jerzemu Kolendo w siedemdziesit rocznic urodzin. Warszawa, 153160. Dbrowska, T. 2003a: Przeworsk-Kultur: Jngere vorrmische Eisenzeit. Frhe Rmische Kaiserzeit. In: Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 23, 540553. Dbrowska, T. 2004: Bransolety z modszego okresu przedrzymskiego w kulturach przeworskiej i oksywskiej. In: Europa barbarica. wier wieku archeologii w Masomczu. Monumenta Studia Gothica IV. Lublin, 7990. Demetz, S. 1999: Fibeln der Sptlatne- und frhen rmischen Kaiserzeit in den Alpenlndern. Frhgeschichtliche und provinzialrmische Archologie, Materialien und Forschungen, Band 4. Rahden/Westf. Dobesch, G. 1991: Oppugnarant oder oppugnabant. Zum Text vom Caesar b. G. 1, 5, 4 und dem Angriff der Boier auf Noreia, Rmisches sterreich 17/18, 19891990, 7378. Dobesch, G. 1995: Die Boier und Burebista. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtr (eds.), Kelten, Germanen, Rmer vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno Nitra, 1519. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Domaski, G. 1981: Grupa gubiska. In: J. Wieowiejski (ed.), Prahistorie ziem Polskich, tom V. Pny okres lateski i okres rzymski. Wrocaw Warszawa Krakw Gdask, 196200. Drda, P. Rybov, A. 1997: Keltsk oppida v centru Boiohaema, Pamtky archeologick 88, 65123. Drda, P. Rybov, A. 1998: Keltov a echy. Praha. Drda, P. Rybov, A. 2001: Model vvoje velmoskho dvorce 2.1. stolet ped Kristem, Pamtky archeologick 92, 284349. Droberjar, E. 1995: Zur Frage der ltesten germanischen und rmischen Siedlungsfunde in Mhren. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtr (eds.), Kelten, Germanen, Rmer vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno Nitra, 2137. Droberjar, E. 1997: asn msk spony zpadn provenience v echch, Archeologie ve stednch echch 1, 273301. Droberjar, E. 1997a: Studien zu den germanischen Siedlungen der lteren rmischen Kaiserzeit in Mhren. Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae. Droberjar, E. 1999: Dobichov-Pihora. Ein Brandgrberfeld der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae. Droberjar, E. 1999a: Od plaanskch pohr k vinaick skupin (Kulturn a chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod), Sbornk Nrodnho muzea, ada A-Historie LIII/12, 158. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Droberjar, E. 2005: Praha germnsk. Doba msk a doba sthovn nrod (konec 1. stolet ped Kristem a 6. stolet po Kristu). In: M. Lutovsk L. Smejtek a kol, Pravk Praha. Praha, 777841. Droberjar, E. Prostednk, J. 2004: Turnov-Makovy zahrady germnsk dvorec ze 3. stolet, Pamtky archeologick 95, 31106. Dubsk, B. 1937: Jihozpadn echy v dob msk, I.V. stolet po Kr. Strakonice. Dvok, F. 1936: Pravk Kolnka. Soupis archeologickch pamtek Kolnka a Kouimska. Koln. Eggers = Eggers, H. J. 1951: Der rmische Import im freien Germanien. Hamburg. Eichhorn, G. 1927: Der Urnenfriedhof auf der Schanze bei Groromstedt. Mannus-Bibliothek 41, Leipzig. Erice = Erice Lacabe, R. 1995: Las fbulas del nordeste de la ponnsula ibrica: siglos I a.e. al IV d.e. Zaragoza. Erne, M. 1992: Osdlen na Lomskm potoce v severozpadnch echch v prvnch pti stoletch naeho letopotu. FF UK Praha (rkp.). Erne, M. 1997: Bemerkungen zu germanischen Siedlungsstrukturen in Nordwestbhmen am Beispiel der Mikroregion des Lomsk-Baches. In: Archologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Sdbhmen (6. Treffen, Hlubok nad Vltavou 1996). Espelkamp, 3947.

82

Eduard DROBERJAR

Erne, M. 1998: Opfergruben mit Tongefen aus der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen, Saarbrcker Studien und Materialien zur Altertumskunde 6/7, 1997/98, 227254. Erne, M. 1999: Sdlitn objekty ze star doby msk u Benek, okr. Teplice. In: P. ech (ed.), Archeologick vzkumy v severozpadnch echch v letech 19931997. Most 1999, 93101. Felcman, J. 1909: Archaeologick vzkum v roku 1906 a do roku 1908, Pamtky archeologick 23, 19081909, 547564. Feugre, M. 1985: Les Fibules de la Gaule Mridionale de la Conquta la fin du Ve Sicle aprs J.-C. Revue Arch. Barbonnaise Suppl. 12, Paris. Feugre, M. 1991: Les gobelets. In: M. Feugre C. Rolley (eds.), La vaisselle tardo-rpublicaine en bronze. Actes de la table-ronde CNRS organise Lattes du 26 au 28 avril 1990 par UPR 290 (Lattes) et le GDR 125 (Dijon). Universit de Bourbogne, Centre de recherches sur les techniques grco-romaines 13. Dijon, 5359. Filip, J. 1956: Keltov ve stedn Evrop. Monumenta Archaeologica 5. Praha. Frey, O.-H. 1986: Eine berlegungen zu den Beziehungen zwischen Kelten und Germanen in der Sptlatnezeit. In: Gedenkschriften fr Gero von Merhart zum 100. Geburtstag. Marburger Studien zur Vor- und Frhgeschichte 7, 4579. Frey, O.-H. 1995: Die Frhen Chatten. Zu den ltesten germanischen Funden aus Hessen nrdlich des Mains, Archologische Informationen 18/2, 195199. Fridrichov, M. 1976: Haltatsk a latnsk nlezy z Prahy-Michle, Archeologick rozhledy 28, 145159. Frhlich, J. 1987: Sdlit ze star doby msk u Zaluan, Vlastivdn sbornk Podbrdska 32/33, 2130. Garbsch, J. 1965: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Mnchner Beitrge zur Vorund Frhgeschichte, Bd. 11. Mnchen. Garbsch, J. 1975: Zu neuen rmischen Funden aus Bayern, Bayerische Vorgeschichtsbltter 40, 68107. Gebhard, R. 2004: Die sptkeltische Grbergruppe von Hrgertshausen, Lkr. Freising. In: C.-M. Hssen W. Irlinger W. Zanier (eds.), Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Akten des Kolloquiums in Ingolstadt am 11. und 12. Oktober 2001. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Band 8. Bonn, 105112. Gleirscher, P. 1986: Ein frher germanischer Grtelhaken aus Sanzeno im Nonsberg, Archologisches Korrespondenzblatt 16, 8591. Gleirscher, P. 1997: Die Keltensiedlung auf der Gracarca. Eine archologisch-historische Spurensuche um der Klopeiner See mit Ausblicken auf den Krntner Raum und bis ins Mittelalter. St. Kanzian. Glsing, P. 1964/65: Frhe Germanen sdlich der Donau. Zur Ethnischen Deutung der sptlatnezeitlichen Grabfunde von Uttenhoffen und Kronwinkl in Niederbayern, Offa 2122, 720. Glsing, P. 1972: Studien zur Chronologie und Trachtgeschichte der Sptlatnezeit und der frhen rmischen Kaiserzeit. Disertace. Kiel. Graue, J. 1974: Die Grberfelder von Ornavasso. Hamburger Beitrge zur Archologie, Beihefte 1. Hamburg. Haberstroh, J. 2000: Germanische Funde der Kaiser- und Vlkerwanderungszeit aus Oberfranken. Materialhefte zur Bayerischen Vorgeschichte 82. Kallmnz/Opf. Haffner, A. 1974: Zum Ende der Latnezeit im Mittelrheingebiet unter besonderer Bercksichtigung des Trierer Landes, Archologisches Korrespondenzblatt 4, 5972. Haffner, A. (ed.) 1989: Grber-Spiegel des Lebens. Zum Totenbrauchtum der Kelten und Rmer am Beispiel des Treverer-Grberfeldes Wederath-Belginum. Mainz am Rhein. Haffner, A. v. Schnurbein, S. (eds.) 2000: Kelten, Germanen, Rmer im Mittelgebirgsraum zwischen Luxemburg und Thringen. Bonn. Hachmann, R. 1960: Die Chronologie der jngeren vorrmischen Eisenzeit. Studien zum Stand der Forschung im nrdlichen Mitteleuropa und in Skandinavien, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 41, 1276. Hachmann, R. Kossack, G. Kuhn, H. 1962: Vlker zwischen Germanen und Kelten. Schriftquellen, Bodenfunde und Namengut zur Geschichte des nrdlichen Westdeutschlands um Christi Geburt. Neumnster. Halama, J. 2006: Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 337359. Hecht, Y. Helmig, G. Spichtig, N. (eds.) 1999: Zum Stand der Erforschung der Sptlatnezeit und der augusteischen Epoche in Basel, Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft fr Ur- und Frhgeschichte 82, 163182. Horlkov, P. 1993: Pozdn latnsk sdlit ve Vykov s nlezy germnsk keramiky, Archeologick rozhledy 45, 474491, 541542. Hbener, W. 1973: Die rmischen Metallfunde von Augsburg-Oberhausen. Materialhefte zur Bayerischen Vorgeschichte 28. Kallmnz/Opf. Hssen, C.-M. 2000: Endlatnezeitliche Fundstellen im oberbayerischen Donauraum, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 81, 235301.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

83

Hssen, C.-M. Irlinger, W. Zanier, W. (eds.) 2004: Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Akten des Kolloquiums in Ingolstadt am 11. und 12. Oktober 2001. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Band 8. Bonn. Chochol, J. 1963: Antropologick rozbor rovch pozstatk z pohebit mskho obdob v Tiicch, Pamtky archeologick 54, 438466. Christlein, R. 1964: Datierungsfragen der sptestlatnezeitlichen Brandgrber Sdbayerns, Bayerische Vorgeschichtsbltter 29, 241249. Christlein, R. 1982: Zu den jngsten keltischen Funden Sdbayerns, Bayerische Vorgeschichtsbltter 57, 275292. Irlinger, W. 2003: Zur Frage der Kontinuitt von der Sptlatnezeit in die frhe rmische Kaiserzeit im stlichen Ober- und Niederbayern. In: Archologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Sdbhmen, 12. Treffen 19. bis 22. Juni 2002 in Cheb. Rahden/Westf., 185195. Jacobi, G. 1974: Werkzeug und Gert aus dem Oppidum von Manching. Die Ausgrabungen in Manching 5. Wiesbaden. Jahn, M. 1941: Die ersten Germanen in Sdbhmen, Altbhmen und Altmhren 1, 6493. Jansov, L. 1965: Hrazany. Keltsk oppidum na Sedlansku. Praha. Jansov, L. 1988: Hrazany. Das keltische Oppidum in Bhmen, Bd. II. Tafeln und Beilagen. Praha. Jansov, L. 1992: Hrazany. Das keltische Oppidum in Bhmen, Bd. III. Die Besiedlung der Abhnge der ervenka. Praha. Jaskanis, J. Okulicz, J. 1981: Kultura zachodniobatyjska. In: J. Wieowiejski (ed.), Prahistorie ziem Polskich, tom V. Pny okres lateski i okres rzymski. Wrocaw Warszawa Krakw Gdask, 216247. Kaczanowski, P. Madyda-Legutko, R. 2000: Uwagi o napywie norycko-panoskich czci pasw na teren rodkowoewropejskiego Barbaricum. In: SVPERIORES BARBARI. Ksiga ku czci Profesora Kazimierza Godowskiego. Krakw, 169187. Karasov, Z. 1998: Die rmischen Bronzegefsse in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 22. Pragae. Karasov, Z. 2002: Spony z keltskho oppida na Tsov, Pamtky archeologick 93, 226258. Kokowski, A. 2005: Staroytna Polska. Od trzeciego stulecia przed narodzeniem Chrystusa do schyku staroytnoci. Warszawa. Kokowski, A. uczkiewicz, P. 2002: Pikule ein militrischer Opferplatz (?) aus der jngeren vorrmischen Eisenzeit. In: Bewaffnung der Germanen ind ihrer Nachbarn in den letzten Jahrhunderten vor Christi Geburt. Lublin, 147162. Kolnk, T. Krekovi, E. ad. 1993: Doba rmska. In: T. tefanoviov a kol., Najstarie dejiny Bratislavy. Bratislava, 210274. Kostrzewski = Kostrzewski, J. 1919: Die ostgermanische Kultur der Sptlatnezeit. Mannus-Bibl. 19. Leipzig. Krmer, W. 1962: Manching II. Zu den Ausgrabungen in den Jahren 1957 bis 1961, Germania 40, 293316. Krmer, W. 1968: Ein endlatnezeitlicher Stabgrtelhaken aus Eining in Niederbayern, Bayerische Vorgeschichtsblter 33, 8191. Krmer, W. 1971: Silberne Fibelpaare aus dem letzten vorchristlichen Jahrhundert, Germania 49, 111132. Kruta, V. 1972: elezsk osada ze star doby msk Kada-Jezerka (okr. Chomutov), Archeologick rozhledy 24, 317327, 367368. Lang, A. 1998: Das Grberfeld von Kundl im Tiroler Inntal. Studien zur vorrmischen Eisenzeit in den zentralen Alpen. Frhgeschichtliche und provinzialrmische Archologie, Materialien und Forschungen, Bd. 2. Rahden/Westf. Lenz-Bernhard, G. Bernhard, H. 1992: Das Oberrheingebiet zwischen Caesars Gallischen Krieg und der flavischen Okkupation (58 v.-73n.Chr.). Eine siedlungsgeschichtliche Studie, Mitteilingen des Historischen Vereins der Pfalz 89, 1991 (1992). Speyer. Lichardus, J. 1984: Krpergrber der frhen Kaiserzeit im Gebiet der sdlichen Elbgermanen. Saarbrcker Beitrge zur Altertumskunde, Band 43. Bonn. uczkiewicz, P. 1997: Miecze lateskie z obszaru kultury przeworskiej. In: Kultura przeworska III. Lublin, 169-225. uczkiewicz, P. 2000: Zur spteisenzeitlichen Bewaffnung in Polen. Stand der Forschung, Jahrbuch des RmischGermanischen Zentralmuseums Mainz 47, 355437. Luik, M. 1997: Fibeln vom Typ Alesia aus den rmischen Lagern um Numantia, Archologisches Korrespondenzblatt 27, 463479. Mcalov, M. 2005: Problematika osdlen esk kotliny na pelomu doby latnsk a doby msk. Diplomov prce (rkp.), Katedra archeologie Zpadoesk univerzity. Plze. Machajewski, H. 2001: Wygoda. Ein Grberfeld der Oksywie-Kultur in Westpommern. Monumenta Archaeologica Barbarica 9. Warszawa. Martyniak, G. Pastwiski, R. Pazda, S. 1997: Cmentarzysko kultury przeworskiej w Ciecierzynie, gminia Byczyna, woj. Opolskie. Wrocaw.

84

Eduard DROBERJAR

Mhling, W. 1944: Das sptlatnezeitliche Brandgrberfeld von Kobil Bezirk Turnau. Ein Beitrag zur germanischen Landnahme in Bhmen. Prag. Marciniak, J. 1957: Cmentarzysko ciaopalne z okresu pnolateskiego w Wilanowie kolo Warszawy. Materiay Starozytne 2, 7174. Meduna, J. 1968: Pspvek k problematice pozdn doby latnsk na Morav, Archeologick rozhledy 20, 5669. Meduna, J. 1970: Star Hradisko II. Katalog der Funde aus den Museen in Brno (Brn), Praha (Prag), Olomouc, Plumlov und Prostjov. Fontes Archeologiae Moravicae 11. Brno. Metzler, J. 1995: Das treverische Oppidum auf dem Tittelberg (G.-H. Luxemburg). Zur Kontinuitt zwischen der sptkeltischen und der frhrmischen Zeit in Nord-Gallien. Luxembourg. Michlek, J. 1999: Sdlit ze star a mlad doby msk u Peovic, okr. Strakonice (nepublikovan dokumentace k vzkumm B. Dubskho a J. Bhma v letech 19321934), Archeologick vzkumy v jinch echch 12, 3360. Miron, A. 1989: Das Frauengrab 1242. Zur chronologischen Gliederung der Stufe Latne D2. In: A. Haffner (ed.), Grber Spiegel des Lebens. Zum Totenbrauchtum der Kelten und Rmer am Beispiel des Treverer-Grberfeldes Wederath-Belginum. Mainz am Rhein, 215228. Miron, A. 1991: Die spte Eisenzeit im Hunsrck-Nahe-Raum. Mittel-und splatnezeitliche Grberfelder. In: A. Haffner A. Miron (eds.), Studien zur Eisenzeit im Hunsrck-Nahe-Raum. Symposium Birkenfeld 1987, Trierer Zeitschrift, Beihefte 13, 151169. Miron, A. 1998: Die babylonische Verwirrung. berlegungen zur Terminologie der Sptlatne-Chronologie. In: A. Mller-Karpe H. Brandt H. Jns D. Kraue A. Wigg (eds.), Studien zur Archologie der Kelten, Rmer und Germanen in Mittel- und Westeuropa. Alfred Haffner zum 60. Geburtstag gewidmet. Internationale Archologie, Studia honoraria Band 4. Rahden/Westf., 429438. Motykov, K. 1976: Die ltere rmische Kaiserzeit in Bhmen im Lichte der neueren historisch-archologischen Forschung. In: H. Temporini W. Hase (eds.), Aufstieg und Niedergang der rmischen Welt II, Bd. 5/1. Berlin New York, 143199. Motykov, K. 1980: Star doba msk v echch ve svtle novch archeologickch pramen. Autorefert disertace k zskn vdeck hodnosti doktora historickch vd. Praha. Motykov, K. 1981a: Das Brandgrberfeld der rmischen Kaiserzeit von Steheleves, Pamtky archeologick 72, 340415. Motykov, K. 1981b: Osdlen ze star doby msk u Dolnch Bean. Pspvek k problematice vzkum germnskch sdli a jejich interpretace, Archeologick rozhledy 33, 504533, 598. Motykov, K. 1981c: The early Roman settlement at Mlkojedy. In: Nouvelles archologiques dans la Rpublique socialiste Tcheque. Prague Brno, 116117. Motykov, K. 1998: Mlkojedy. In: J. Filip, Enzyklopdisches Handbuch zur Vor- und Frhgeschichte, Bd. III (ed. J. Hrala). Praha, 228. Motykov-neidrov, K. 1958: Dal poznatky k problematice pozdn latnskch a asn mskch osad v echch na zklad nlez ze Starho Vestce, Pamtky archeologick 49, 159184. Motykov-neidrov, K. 1961: esk nlezy prolamovanch zpon z nejstarho obdob mskho, Pamtky archeologick 52, 1961, 405413. Motykov-neidrov, K. 1962: Osada pod Hraditm u Stradonic, Pamtky archeologick 53, 137154. Motykov-neidrov, K. 1963: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Motykov-neidrov, K. 1963a: rov pohebit ze star doby msk v Tiicch ve stednch echch, Pamtky archeologick 54, 343437. Motykov-neidrov, K. 1965: Zur Chronologie der ltesten rmischen Kaiserzeit in Bhmen, Berliner Jahrbuch fr Vor- und Frhgeschichte 5, 103174. Motykov-neidrov, K. 1965a: rov pohebit z Tvric na atecku, Pamtky archeologick 56, 115148. Motykov-neidrov, K. 1977: Das Fortleben latnezeitlicher Traditionen im Verlauf der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen. In: Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 239248. Motykov, K. Drda, P. Rybov, A. 1978: Zvist. Keltsk hradit ve stednch echch. Praha. Motykov, K. Drda, P. Rybov, A. 1990: Oppidum Zvist prostor brny A v pedsunutm jovm opevnn, Pamtky archeologick 81, 308433. Motykov, K. Droberjar, E. rkp.: Tebusice vznamn germnsk pohebit z doby msk v echch (katalog). Praha. Motykov, K. Militk, J. 2001: Dva nov nlezy mskch minc ze stednch ech, Archeologie ve stednch echch 5, 469475. Motykov, K. Sedlek, Z. 1990: Osdlen ze star doby msk v Koln-Radovesnicch I, Archeologick rozhledy 42, 270283.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

85

Motykov, K. Sedlkov, H. 1974: Nlezy ze sdlit doby msk u Tebestovic-Sadsk, Archeologick rozhledy 26, 225235, 319. Musil, J. 1998: echy v Augustov zahranin politice. Pspvek k diskusi, Archeologie ve stednch echch 2, 151156. Mller, R. 1985: Die Grabfunde der Jastorf- und Latnezeit an unterer Saale und Mittelelbe. Berlin. Oesterwind, B. C. 1989: Die Splatnezeit und die frhe Rmische Kaiserzeit im Neuwieder Becken. Bonner Hefte zur Vorgeschichte 24. Bonn. Parkman, M. Zavel, P. 2003: Die Grabung in Dub-Javornice, Kr. Prachatice. Ein Beitrag zur Diskussion ber Kontakte zwischen Kelten und Germanen in Sdbhmen. In: Archologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/ West- und Sdbhmen, 12. Treffen 19. bis 22. Juni 2002 in Cheb. Rahden/Westf., 203219. Pescheck, Chr. 1939: Die frhwandalische Kultur in Mittelschlesien. Leipzig. Pescheck, Chr. 1941: Wandalen in der Wetterau zur Sptlatnezeit, Germania 25, 162170. Pescheck, Chr. 1960: Zum Bevlkerungswechsel von Kelten und Germanen in Unterfranken, Bayerische Vorgeschichtsbltter 25, 7599. Peschel, K. 1978: Anfnge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben Hermunduren Markomannen. Berlin. Peschel, K. 1978a: Die Sueben in Ethnographie und Archologie, Klio 6/1, 259309. Peschel, K. 1997: Frhgermanische Bodenfunde zwischen Werra und Rhein und die Stammesfrage, Berichte der Kommission fr Archologische Landesforschung in Hessen 4, 1996/97, 1936. Peschel, K. 2000: Keramik aus Siedlungen der jngeren vorrmischen Eisenzeit und frhen rmischen Kaiserzeit in Nordthringen. In: S. Biegert S. von Schnurbein B. Steidl D. Walter (eds.), Beitrge zur germanischen Keramik zwischen Donau und Teutoburger Wald. Kolloquium zur germanischen Keramik des 1.-5. Jahrhunderts 17.18. April 1998 Frankfurt a. M. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Bd. 4. Bonn, 116. Peke, L. 1976: Osteologick nlezy z Prahy-Michle, Archeologick rozhledy 28, 156159. Peke, L. 1990: Osteologick materil ze sdlit star doby msk v Koln-Radovesnicch, Archeologick rozhledy 42, 282283. Peke, L. 1994: Osteologick nlezy z Mlkojed, okr. Mlnk, ze star doby msk, Archeologick rozhledy 46, 306318. Peters, J. Manhart, H. 2004: und jegliches heimische Rind ist weit besser als ein auswrtiges Zur Frage der Kontinuitt keltischer Viehwirtschaft im sddeutschen Raum. In: C.-M. Hssen W. Irlinger W. Zanier (eds.), Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Akten des Kolloquiums in Ingolstadt am 11. und 12. Oktober 2001. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Band 8. Bonn, 3952. P, J. L. 1897: Kulturn jma v cukrovaru Plaanskm, Pamtky archeologick 17, 198697, 190192. P, J. L. 1903: Staroitnosti zem esk II. 2. Hradit u Stradonic jako historick Marobuduum. Praha. P, J. L. 1905: Staroitnosti zem esk, II/3. rov hroby v echch a pchod ech. Praha. P, J. L. 1906: Le Hradischt de Stradonitz en Bohme. Leipzig. Pieta, K. 1977: Zu Besiedlungsproblemen in der Slowakei an der Wende der Zeitrechnung. In: Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 283296. Pieta, K. 1982: Die Pchov-Kultur. Nitra. Pieta, K. 1996: Rmischer Import der Sptlatnezeit in der Slowakei, Arheoloki vestnik 47, 183195. Pieta, K. 1997: Die frhen norisch-pannonischen Handelsbeziehungen mit dem nrdlichen Mitteldonaugebiet. In: J. imov Z. Mchurov (eds.), Peregrinatio Gothica Jantarov stezka. Supplementum ad Acta Musei Moraviae 83, 4561. Pleiner, R. 1960: Vznam typologie elezskch pec v dob msk ve svtle novch nlez z ech, Pamtky archeologick 51, 184220. Poleska, P. Toboa, G. 1987: Osada grupy tynieckiej kultury lateskiej na stan. 41 w Nowej Hucie-Krzesawicach (Cz I. Katalog materiaw), Materiay archeologiczne Nowej Huty 11, 7119. Poleska, P. Toboa, G. 1988: Osada grupy tynieckiej kultury lateskiej na stan. 41 w Nowej Hucie-Krzesawicach (Cz II. Analiza materiaw), Materiay archeologiczne Nowej Huty 12, 89130. Poliensk, T. 2006: Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 273286. Preidel, H. 1930: Die germanischen Kulturen in Bhmen und ihre Trger, III. Kassel Wilhelmshhe. Preidel, H. 1935: Heimatkunde des Bezirkes Komotau. Chomutov. Preidel, H. 1937: Der Berg Rubin bei Podersam im Spiegel der Steiner-Sammlung. Ein Beitrag zur Vor- und Frhgeschichte des Saazer Landes. Brnn Prag Leipzig Wien. Preidel, H. 1979: Die Bevlkerungsverhltnisse in Bhmen und Mhren in den Jahrhunderten um Christi Geburt, Bohemia Jahrbuch des Collegium Carolinum 20, 1336.

86

Eduard DROBERJAR

Rangs-Borchling, A. 1963: Das Urnengrberfeld von Hornbek in Holstein (2. Jahrhundert vor bis 2. Jahrhundert nach Christi Geburt). Neumnster. Rieckhoff, S. 1992: berlegungen zur Chronologie der Sptlatnezeit im sdlichen Mitteleuropa, Bayerische Vorgeschichtsbltter 57, 103121. Rieckhoff, S. 1995: Sddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Rmern. Studien zur Chronologie der Sptlatnezeit im sdlichen Mitteleuropa. Trierer Zeitschrift, Beiheft 19. Trier 1995. Riha, E. 1979: Die rmischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Augst. Rosenstock, D. 1986: Ein reicher Keramikkomplex der Groromstedter Kultur aus Oberstreu, Landkreis RhnGrabfeld. Ein Beitrag zur frhgeschichtlichen Besiedlung in Mainfranken.In: Aus Frankens Frhzeit (Festschrift P. Endrich), Mainfrnkische Studien 37, 113132. Rus, A. 1990: Archeologick sbrka bvalho Mstskho muzea v Duchcov. Teplice. Rybov, A. 1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 206208, 213, 217236. Rybov, A. 1961: Pedbn poznatky z vzkumu mskho sdlit v Zaluanech u Psku, Pamtky archeologick 52, 397404. Rybov, A. 1964: Pozdn latnsk a asn msk sdlit v Novm Bydov-Chudonicch (Vzkum 19601961). Prce musea v Hradci Krlov, srie B: vdy spoleensk 7, 3142. Rybov, A. 1974: Dal nlezy z potku doby msk ve vchodnch echch, Archeologick rozhledy 26, 481503. Rybov, A. Drda, P. 1994: Hradit by Stradonice. Rebirth of a celtic Oppidum. Praha. Rybov, A. Motykov, A. 1983: Der Eisendepotfund der Latnezeit von Koln, Pamtky archeologick 74, 96174. Saka, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses 14. Pragae. Saka, V. 1981: Ein Beitrag zur Problematik der ethnischen und wirtschaftlichen Entwicklung Bhmens im 1. und 2. Jh. u.Z., Anthropologie 19, 129133. Saka, V. 1994: echy a podunajsk provincie msk e, Sbornk Nrodnho muzea, ada A-Historie 45/14, 166. Sala, V. 1995: Zur ltesten germanischen Besiedlung Bhmens. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtr (eds.), Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert, Brno Nitra, 145176. Sala, V. 1996: O hospodstv, oppidech a Marobudovi, Archeologick rozhledy 48, 6097. Sala, V. 1998: Die Bedeutung der Elbe fr die bmisch-schsischen Kontakte in der Latnezeit, Germania 76, 573617. Sala, V. Konopa, P. 1985: Pozdn latnsk objekt z Prahy 6-Bubene, Archaeologica Pragensia 6, 149165. Sedlkov, H. 1973: Archeologick nlezy z jezera u Kluku, Vlastivdn zpravodaj Polab 12, 4044. Sedlkov, H. 1991: La Tne Period sunken-floored houses at Kinec, district Nymburk. In: Archaeology in Bohemia 1986-1990, 228232. Seidel, M. 1999: Siedlungsfunde der Przeworsk-Kultur aus Hanau-Mittelbuchen, Main-Kinzing-Kreis (Hessen). Ein Beitrag zu den sptlatnezeitlichen Kultur- und Bevlkerungsverhltnissen in der Wetterau, Alt-Thringen 33, 181230. Seidel, M. 2000: Die jngere Latnezeit und ltere Rmische Kaiserzeit in der Wetterau, Fundberichte aus Hessen 3435, 19941995 (2000), 1355. Seidel, M. 2000a: Frhgermanische Siedlungskeramik aus Felsberg-Rhnda, Schwalm-Eder-Kreis (Niederhessen). In: S. Biegert S. von Schnurbein B. Steidl D. Walter (eds.), Beitrge zur germanischen Keramik zwischen Donau und Teutoburger Wald. Kolloquium zur germanischen Keramik des 1.5. Jahrhunderts 17.18. April 1998 Frankfurt a. M. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Bd. 4. Bonn, 2535. Seidel, M. Soares da Silva, M. A. 2001: Das frhgermanische Grberfeld von Hatzfeld-Lindenhof, Fundberichte aus Hessen 37/38 (1997/98), 281352. Seyer, R. 1976: Zur Besiedlungsgeschichte im nrdlichen Mittelelb-Havel-Gebiet um den Beginn unserer Zeitrechnung. Schriften zur Ur- und Frhgeschichte 29. Berlin. Schlott, Chr. 1999: Zum Ende des sptlatnezeitlichen Oppidum auf dem Dnsberg (Gem. Biebertal-Fellingshausen, Kreis Gieen, Hesse). Forschungen zum Dnsberg 2. Montagnac. Schmidt, B. Nitzschke, W. 1989: Ein Grberfeld der Sptlatnezeit und der frhrmischen Kaiserzeit bei Schkopau, Kr. Merseburg. Berlin. Schulze-Forster, J. 2004: Spteisenzeitliche Funde von Eisenberg bei Battenberg (Eder), Kr. Waldeck-Frankenberg (Hessen), Archologisches Korrespondenzblatt 34, 375388. Sievers, S. 2004: Das Ende von Manching eine Bestandsaufnahme. In: C.-M. Hssen W. Irlinger W. Zanier (eds.), Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Akten des Kolloquiums in Ingolstadt am 11. und 12. Oktober 2001. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Band 8. Bonn, 6771.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

87

Smr, Z. 1981: Early Roman period settlemet site at Kyjice, NW Bohemia. In: Archaeological News in the Czech Socialist Republic. Prague Brno, 120121. Steidl, B. 1994: Ein frhkaiserzeitliches Gehft der Groromstedter Kultur bei Gerolzhofen, Das archologisches Jahr in Bayern 1994, 100102. Steidl, B. 2004: Mainfranken in den beiden Jahrhunderten um Christi Geburt. In: C.-M. Hssen W. Irlinger W. Zanier (eds.), Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Akten des Kolloquiums in Ingolstadt am 11. und 12. Oktober 2001. Kolloquien zur Vor- und Frhgeschichte, Band 8. Bonn, 223235. Stock, A. 1909: Praehistorick vzkum okol Novho Bydova r. 1907, Pamtky archeologick 23, 19081909, 165168. Stock, A. 1913: Nlezy z doby mskho csastv v okol Novho Bydova, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch (ploha Obzoru praehistorickho) 21 (IV), 57, 1723. Striewe, K. 1996: Studien zur Nauheimer Fibel und hnlichen Formen der Sptlatnezeit. Internationale Archologie 29. Espelkamp. Svoboda, B. 1955: Provinciln spona s npisem z Chudonic (okr. Nov Bydov). Studia Antiqua. Antonio Sala septuagenario oblata. Praha, 173177. Svoboda, B. 1965: echy v dob sthovn nrod. Monumenta Archaeologica 13. Praha. Svobodov, H. 1983: Bronzov ndoby z keltskch oppid v echch a na Morav, Archeologick rozhledy 35, 656677. Symposium Ausklang 1977: Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava. imek, E. 1923: echy a Morava za doby msk. Kritick studie. Praha. imek, E. 1934: Keltov a Germni v naich zemch. Kritick studie. Spisy Filosofick fakulty Masarykovy university v Brn 38. Brno. najdr, L. 1876: Staroitnosti Kostomlatsk, Pamtky archeologick 10, 647650. neidrov, K. 1955: Sdlit star doby msk v Novm Bydov, Archeologick rozhledy 7, 5560. neidrov, K. 1956: Zur Chronologie des Plaaner Typus. In: Chronologie prhistorique de la Tschcoslovaque. Praque, 153158. neidrov, K. 1957: Pohebit v Tiicch a problematika pohebnho ritu ve star dob msk, Archeologick rozhledy 9, 6668, 82103. ulov, L. 2006: Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 319336. Tejral, J. 1968: K otzce postaven Moravy v dob kolem pelomu letopotu, Pamtky archeologick 59, 488518. Tejral, J. 1997: The Amber Route and the Roman Military Campaigns north of the middle Danube Area during the first two centurie A.D. In: J. imov Z. Mchurov (eds.), Peregrinatio Gothica Jantarov stezka. Supplementum ad Acta Musei Moraviae 83, 111136. Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. eds. 1995: Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno Nitra. Tischler, F. 1954: Das Grberfeld Hamburg-Fuhlsbttel. Hamburg. Valentov, J. 2000: Pspvek k osdlen eskho Brodu (okr. Koln) na potku letopotu, Archeologie ve stednch echch 4, 2000, 199209. Velmsk, T. (ed.) 1986: Archeologick vzkumy v severozpadnch echch v letech 19731982. Archeologick studijn materily 15, Praha. Venclov, N. 1969: Problm potk germnsk kultury v echch. Diplomov prce (rkp.), FF UK Praha. Venclov, N. 1973: Otzky etnick pslunosti podmokelsk a kobylsk skupiny, Archeologick rozhledy 25, 1973, 4171. Venclov, N. 1975: Sdlit latnsko-mskho horizontu v Bchovicch, Archeologick rozhledy 27, 400428, 479. Voigt, Th. 1960: Einige Funde der Spt-La-Tne-Zeit von Halle und Umgebung, Jahresschrift fr mitteldeutsche Vorgeschichte 44, 223251. Vojtchovsk, I. 2006: Hrob ze sklonku doby latnsk ve Velkch Plepech, okr. Praha-zpad. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 313318. Vokolek, V. 2001: Zvren zprva o archeologickm vzkumu ve Slepoticch v roce 2001. In: Vron zprva Vchodoeskho muzea Pardubice za rok 2001, s. 4751. Vokolek, V. 2004: Katalog star sbrky Oddlen prehistorie a protohistorie Nrodnho muzea. Fontes Archaeologici Pragenses 30. Pragae. Vlling, Th. 1986: Die Kragenfibel aus Delbrck, Boreas. Mnstersche Beitrge zur Archologie 9, 226231. Vlling, Th. 1994: Studien zu Fibelformen der jngeren vorrmischen Eisenzeit und ltesten rmischen Kaiserzeit, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 75, 147282.

88

Eduard DROBERJAR

Vlling, Th. 1995: Frhgermanische Grber von Aubstadt im Grabfeldgrau (Mainfranken). Materialh. Bayer. Vorgesch. A 67. Kallmnz/Opf. Vlling, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim bergang von der vorrmischen Eisenzeit zur lteren rmischen Kaiserzeit in der Germania Magna. BAR Internat. Ser. 1360. Oxford. Waldhauser, J. 1983: Zvren horizont keltskch oppid v echch (Konfrontace vklad historickch pramen, numismatiky a archeologie), Slovensk archeolgia 31, 325356. Waldhauser, J. 1986: Problmy interpretace pozdn latnskho objektu 2/83 z Prahy-Bubene a otzka obchodu u eskch Kelt, Archaeologica Pragensia 7, 143150. Waldhauser, J. 1992: Zum Bevlkerungswechsel von Kelten und Elbgermanen in Bhmen nach Siedlungsstrukturvernderungen in der Mikro-, Mezzo- und Makroebene whrend der Endlatne- und frhen Kaiserzeit, Weimarer Monographien zur Ur- und Frhgeschichte 28, 162183. Waldhauser, J. 1996: Nov germnsk nlezy jihu eskho rje v Pojize, Pojizersk sbornk 3, 7782. Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Kelt v echch. Praha. Waldhauser, J. (ed.) 1993: Die hallstatt- und latnezeitliche Siedlung mit Grberfeld bei Radovesice. Praha Teplice. Waldhauser, J. Holodk, P. 1972: Z archeologickch prstk teplickho muzea za rok 1972, Zprvy - Studie Oblastnho vlastivdnho muzea v Teplicch 8, 2326. Waldhauser, J. Konar, L. 1997: Archeologie Germn v Pojize a v eskm rji. Praha Mlad Boleslav. Waldhauser, J. Krsn, F. 2006: Problmy konce doby latnsk v Pojize. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 91153. Werner, J. 1942: Zur Besiedlungsgeschichte Mitteldeutschlands in der Sptlatne- und frhen Kaiserzeit, Germania 26, 148154. Werner, J. 1953: Keltisches Pferdegeschirr der Sptlatnezeit, Saalburg-Jahrbuch 12, 4252. Werner, J. 1961: Bemerkungen zu norischem Trachtzubehr zu Fernhandelsbeziehungen der Sptlatnezeit im Salzburger Land, Mitteilungen der Gesellschaft fr Salzburger Landeskunde 101 (Festschrift M. Hell), 143160. Werner, J. 1979: Sptes Keltentum zwischen Rom und Germanien. Gesammelte Aufstze zur Sptlatnezeit. Mnchen. Wielowiejski, J. 1985: Die sptkeltischen und rmischen Bronzegefe in Polen, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 66, 123320. Woniak, Z. 1992: Zur Chronologie der keltischen Siedlungsmaterialien aus Schlesien und Kleinpolen. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Krakw, 917. Zanier, W. 1999: Der sptlatne- und rmerzeitliche Brandopferplatz in Forggensee (Gde. Schwangau). Mnchner Beitrge zur Vor- und Frhgeschichte, Bd. 52. Mnchen. Zanier, W. 2004: Ende der Naumeimer Fibeln in frher rmischer Kaiserzeit, Archologisches Korrespondenzblatt 34, 6580. Zpotock, M. 1969: Materily k osdlen Litomicka v dob msk. I. Doln Pooh, Archeologick rozhledy 21, 178201. Zpotock, M. 1969a: K vznamu Labe jako spojovac a dopravn cesty. n nlezy mezi Mlnkem a Pirnou, Pamtky archeologick 60, 277366. Zpotock, M. 1975: Archeologick nlezy a vzkumy litomickho muzea v letech 1945-1973. BZO 1973, Supplementum, 191246. Zavel, P. 1999: Souasn stav vzkumu doby msk a doby sthovn nrod v jinch echch, Archeologick rozhledy 51, 468516. Zavel, P. 2006: Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 237256.

Plaansk skupina grossromstedtsk kultury

89

DIE PLAANY-GRUPPE DER GROSSROMSTEDTER KULTUR Zur Chronologie der germanischen Funde und Fundstellen in Bhmen am Ende der Latnezeit und zu Beginn der rmischen Kaiserzeit
Dieser Beitrag ist der Problematik Bhmens in der 2. Hlfte des 1. Jhdts. nach Chr., als die keltischen Oppida enden und die intensive germanische Besiedlung des bhmischen Beckens beginnt, gewidmet. Die Situation am Ende der Latnezeit und zu Beginn der rmischen Kaiserzeit war in diesem Gebiet recht kompliziert. Zu ihrer grundstzlichen Untersuchung schlgt der Autor zunchst vor, einige terminologische Unklarheiten zu lsen. Eine davon stellt das Problem der Latnestufe D2 dar. Nach Meinung des Autors wre es gnstig, die bisherige latnezeitliche Stufe D2 (= Stufe A der rmischen Kaiserzeit) in zwei Stufen zu teilen, wobei LT D2a (= bestehende LT D1 oder nach J. Waldhauser LT D1b) noch als sogenannte keltische Latnezeit angesehen werden kann, whrend LT D2b (= bestehende LT D2) schon als sogenannte nichtkeltische Latnezeit bezeichnet werden kann. Noch in der Schlussphase der Oppida (LT D2a) kann in Bhmen ausser den keltischen Flachsiedlungen (z. B. Kinec, Abb. 4) ein machtvoller Eingriff vorwiegend durch ein ostgermanisches Ethnikon (PrzeworskKultur) beobachtet werden. Neben der Kobyler Gruppe in Nordbhmen (Abb. 7), welche ihre Tage schrittweise beschloss und vor allem aus Grabfunden bekannt ist, knnen wir auf den sptlatnezeitlichen Siedlungen vermischte, keltisch-germanische Objekte unter dem Arbeitsnamen RadovesiceLuice-Gruppe oder Oder-Warthe-Gruppe verfolgen. Gemeinsam mit sptkeltischer Keramik treten in diesen Fundkomplexen auch Przeworsk-Funde auf (Abb. 6). Ebenfalls werden auf manchen bhmischen Oppida (Abb. 13), auf denen die Siedlungsaktivitten in den vierziger oder am Anfang der dreiiger Jahre des 1. Jhdts. n. Chr. enden, germanische Funde nachgewiesen. Neben Grtelschnallen handelt es sich um Przeworsk-Keramik aus Hrazany, Tsov und Zvist. Es ist allerdings nicht gelungen, zu beweisen, dass diese Oppida im Zusammenhang mit der Ankunft der Germanen untergegangen sind, wie in der lteren tschechischen Literatur behauptet wurde. In der 2. Hlfte des 1. Jhdts. drang das neue germanische Ethnikon die Sweben, bzw. die Hermunduren nach Bhmen. Ihre Kultur, welche aus Mitteldeutschland, Hessen und Bayern bekannt ist, heit die Groromstedter Kultur. In Bhmen ist erst ihre zweite Phase unter dem Namen Plaaner Gruppe vertreten. In dieser Studie versuchte ich, eine andersartige Darstellung von der bestehenden, chronologischen Auffassung zu den Anfngen der Rmerzeit, wo vor allem die Differenzierung und beiderseitige Beziehung einzelner Stufen und Phasen der lteren Rmerzeit betont wurde, zu skizzieren. Ich vermute, dass wir auf Grund des bhmischen Materials, der Entwicklung in den umliegenden Gebieten und der Interpretation der geschichtlichen Entwicklung der germanischen Stmme und Gruppen weitergehen knnen. In der frhen rmischen Kaiserzeit (in den chronologischen Stufen A/LT D2b und B1) knnen auf dem Gebiet Bhmens zwei groe Gruppen, welche gleichzeitig die Hauptinvasion beider elbgermanischen Stmme vermutlich der Hermunduren (Plaaner Gruppe) und Markomannen (Dobichov-Gruppe) darstellen, kulturell und chronologisch unterschieden werden. Hier definiere ich die Plaaner Gruppe der Groromstedter Kultur (Abb. 910, 12, 2546, 49), die frher in Bhmen als der sog. Plaaner Horizont oder Plaaner Typ bezeichnet wurde. Es wurde ein Verzeichnis von Plaaner Fundstellen (mit mehr als 200 Eintrgen) erarbeitet, wobei die Siedlungsfunde deutlich dominieren. Die Grberfelder (Tiice und Tebusice mit 16 Grbern) waren klein oder es erhielten sich nur Grbergruppen und vereinzelte Grber. Auf Grund der Analyse ausgewhlter archologischer Quellen (Fibeln Almgren 18a und 18b, Almgren 15, Kostrzewski Var. M-a und N-a; Eisengrtelhaken des Typs Werner C) und fremdartiger Elementen (feine Drehscheibenkeramik, Przeworsk- und vermutlich auch Oksywie-Gruppe? sowie rmische Importe) knnen die Denkmler der Przeworsk-Gruppe fr die lteste Entwicklungsphase der rmischen Kaiserzeit in Bhmen gehalten werden. Dabei existieren nicht nur starke Beziehungen zum ursprnglichen Gebiet der GroromstedtKultur in Mitteldeutschland, sondern auch besonders zum Maingebiet (Gebiet Mainfranken). Eine interessante Gruppe bilden rmische (gallische, italienische und ostalpenlndische) Importe in den Siedlungen: Fibeln des Typs Alesia (Abb. 10:12) oder Aucissa (Abb. 41:1) und auf den Grberfeldern: Fragment eines Eimers des Typs Eggers 16 (Abb. 22:2; 25), Prototyp der Kragenfibel (Abb. 10:1), Rasiermesser (Abb. 26) sowie die Flussfunde aus der Elbe (Abb. 22:44; 23). Von fnf Lokalitten zwischen den Stdten Hradec Krlov und Litomice sind Eimer des Typs Eggers 18, 19 und 20 ausge-

90

Eduard DROBERJAR

baggert worden. Hchstwahrscheinlich handelt es sich um Gegenstnde, welche die Hndler beim Schiffsverkehr auf dem Weg nach Bhmen (aus dem Donaugebiet durch Mhren und den sog. TrsteniceWeg) verloren. Auf diesem Weg ist das Fragment eines Eimergriffes mit Vogelkopf vermutlich des Typs Eggers 18, 19 und 20 (Abb. 24) auf der ostbhmischen Fundstelle Vraclav entdeckt worden. Von fremden Einflssen in Bhmen zeugen ebenfalls manche Tierarten in den Siedlungsfunden. Es handelt sich vorwiegend um hohe Pferde mit Widerristhhen zwischen 140 und 150 cm (Prag-Michle, Obj. Nr. 12 und Koln-Radovesnice, Obj. Nr. 10). Diese beiden groen Pferde unterscheiden sich deutlich von keltischen und germanischen Pferden (Pony). Daher kann vorausgesetzt werden, dass die groen Pferde aus dem Gebiet des Rmischen Reiches, bzw. aus nichtrmischem Territorium, wo sie vorher hochgezchtet worden waren, importiert wurden. Fragen werfen auch die eventuelle Kontinuitt und Diskontinuitt zur lteren keltischen Besiedlung auf. Auf manchen Siedlungen (z. B. Nov Bydov-Chudonice, Slepotice, Zliv, Peovice, Mlkojedy) wurden ltere keltische Siedlungsaktivitten vorwiegend LT D1 oder noch lter nachgewiesen. Abgesehen davon knnen vereinzelte keltische Funde in den Plaaner Objekten eher fr Intrusionen gehalten werden. Das betrifft auch manche keltischen Metallgegenstnde, wie Fibeln, Knotenringe, Eisengegenstnde u. a. oder bemalte Oppida-Keramik in der frhen rmischen Kaiserzeit (LD D2b B1). Eine andere Situation herrscht bei der feinen Drehscheibenkeramik, welche frher fr keltische gehalten wurde. Laut einer Reihe von Analogien in der Groromstedter Kultur sowie in der bayerischen Gruppe Uttenhofen-Kronwinkl-Hrgertshausen scheint es eindeutig zu sein, dass sowohl manche Scherben als auch ganze Gefe aus Siedlungsobjekten und Brandgrbern (Abb. 1618) hchstwahrscheinlich germanischen Ursprung haben. Der einzige Beleg einer Kontinuitt zwischen der sptkeltischen und germanischen Besiedlung ist aus Sdbhmen bekannt. In einer Siedlungsgrube in DubJavornice (Abb. 47) sind keltische und Plaaner (Groromstedter) Keramik sowie weitere Gegenstnde zusammen gefunden worden. Nach der absoluten Chronologie kann die Plaaner Gruppe in Bhmen in den Zeitraum von 45/40 v. Chr. bis 10/5 n. Chr. datiert werden. Der Beginn dieser Gruppe kann zumindest teilweise mit dem Ende der keltischen Zivilisation, besonders mit der Schlussphase der Oppida, synchronisiert werden. Der Schluss der Plaaner Besiedlung entspricht nach bisherigen Erkenntnissen chronologisch dem neu ankommenden Volk der sog. Dobichov-Gruppe (Dieser Gruppe wird besondere Aufmerksamkeit in einer selbstndigen Studie gewidmet.). Der bergang zwischen beiden kulturellen und chronologischen Gruppen musste nicht unbedingt scharf begrenzt sein. Davon zeugt vorwiegend die Entwicklung auf den Grberfeldern (Taf. 2). Es scheint, dass die ursprngliche Bevlkerung (Hermunduren) schrittweise von den Markomannen assimiliert wurden. Zum Schluss sollte es erwhnt werden, dass nur die weitere Przisierung der gesammelten Funde und Daten sowie die Neufunde ein vollstndigeres Bild von den Anfngen der germanischen Kultur in Bhmen schaffen knnen.

EDUARD DROBERJAR STAV ARCHEOLOGICK PAMTKOV PE STEDNCH ECH, NAD OLINAMI 3, CZ-100 00 PRAHA 10

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 91153

PROBLMY KONCE DOBY LATNSK V POJIZE1

Ji Waldhauser Filip Krsn

I. LATNSK OSDLEN U SLIVNKA NA MLADOBOLESLAVSKU JAKO POTENCILN SDLO SPOLEENSK ELITY KELT
Ji Waldhauser Filip Krsn Veobecn informace
Obec Slivnko, na jejm katastru se nachz sledovan lokality, le v oblasti dolnho Pojize, na zem okresu Mlad Boleslav (Stedoesk kraj), 8 km zpadn od Bentek nad Jizerou (obr. 1; 2). Titm tto prce je mikropoloha Slivnko 2, lec na jihovchodnm okraji intravilnu stediskov obce Dolnho Slivna v nadmosk vce 272 m n. m., nedaleko hospodskch budov bvalho zemdlskho drustva (obr. 1; 14).

Lokalizace
Mikropoloha Slivnko 2 je situovna na SV okraji obce, a to na velmi pozvolna se sklnjcm svahu JV expozice. Pvodn geomorfologicky znateln vodote mohla bt vzdlena zhruba 100150 m JZ od objektu 1/02. Souadnice objektu na ZM 1:10 000 13-11-12 in 094:232, nadmosk vka dosahuje 272 m (obr. 1).

Historie vzkum
Oblasti dolnho Pojize, zejmna pak irmu okol sledovan lokality, nebylo v minulosti vnovno z archeologickho hlediska mnoho pozornosti. Z okol Slivnka jsou z latnskho obdob znmy pouze povrchov nlezy z VVS okraje vsi, u p. 47. Jedn se o nkolik keramickch zlomk nalezench snad roku 1949, datovanch do LT B2D1 (obr. 34). Zskny byly amatrem J. Zitou po roce 1949/ped 1960 a uloeny v M Mlad Boleslav, . pr. 40/86 (Waldhauser 2002a, 119). Od roku 1995 jsou ternn aktivity v tto oblasti sledovny archeologickm oddlenm Muzea Mladoboleslavska; v poslednch letech zde navc psob nkolik mstnch archeolog-amatr, jejich povrchov sbry do r. 2004 pinesly mnostv informac. Zchrann vzkum dvou cestou poruench objekt v mikropoloze Slivnko 2 vak probhl a 7. 3.9. 4. 2002 a provdl ho J. Waldhauser (Waldhauser 2002b, 262263; Krsn 2005, 140, 143). V okol Slivnka byla zjitna dal latnsk sdlit: dv polohy u Suna (700 m J od obce a v Zbrod, 300 m Z od obce), dle u Krp v poloze Na psku, u Kotek (Waldhauser 2001, 273274, 280, 473) a v Bentkch nad Jizerou-Obodi (Waldhauser 2002c). Pouze jedin men archeologick vzkum nadzemnho objektu ze zlomu LT A/B1 byl uskutenn v Krpech (Waldhauser 2003).

1 Za konzultaci problematiky a cenn rady pat dky kolegovi E. Droberjarovi. Vel dk pat tak panu Tomi Gajdoovi z Kotek, kter objevil lokalitu Slivnko pro vdu a provedl adu nehonorovanch prospekc.V tto prci uvan periodizan symboly, nap. LT D, LT D1, LT D1b, odpovdaj definovan nplni podle R. Gebharda (1989), toton a pro echy rovn vypracovan (cf. Waldhauser 1983). V pojet P. Drdy a A. Rybov (1998) se kryje jejich LT D1 s LT D1a a jejich LT D2 s LT D1b.

92

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 1. Nahoe: Pojize s vyznaenm v textu diskutovanch lokalit Slivnko, Kobyly a Chocnjovice (podklad podle Nmce a kol. 2000); dole: situace latnskho osdlen lokality Slivnko na ZM 10 000.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

93

Obr. 2. Slivnko (okr. Mlad Boleslav), mikropoloha 2, pln archeologicky zkouman plochy (nahoe); plny a profily objekt 1/02 a 2/02 (dole).

Prodn podmnky
Region Pojize mezi Turnovem a Starou Boleslav tvo pomrn oste geograficky ohranien oblast o rozloze asi 600 km2. Pnvovit konfigurace je obklopena od severozpadu Dokskou pahorkatinou, pechzejc k jihu v pahorkatinu Kokonskou. Na jihu se rozprostraj Staroboleslavsk lesy, mezi nimi a Kokonskem kles tern pod 300 m n. m. a protk tudy Koteck potok, odvodujc vchodn st zem do Labe. Od Star Boleslavi se obloukovit k severovchodu thne irok zven ps les smrem k Libni, oddlujc doln Pojize od Nymburska. Na severovchod ohraniuj region vyveniny u Hornho Bousova, kter pechzej v oblast eskho rje. Jeho nejzpadnj vspa Musk-Hrada uzavr cel region od severovchodu. Jizera zde vytvoila zhruba 8 km irok prchod, pedstavujc pstup na Turnovsko. Geomorfologicky nle sledovan oblast k Dolnojizersk tabuli. Geologick podlo mikroregionu tvo uloeniny svrchnho a stednho turonu (svrchn turon slnovce a vpnit jlovce, jlovit vpence; stedn turon vpnit, slnit a kaolinitick pskovce, slnit prachovce, psit slnovce a vpence). Vodopisn spad lokalita Slivnko nikoli do Pojize, nbr k povod Koteckho potoka, kter st u Neratovic do Labe. Ovem rozvod k povod Jizery je

94

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

od Slivnka vzdleno piblin pouh kilometr severovchodn (Nmec a kol. 2000, 4243). Mon, e prv mimodn poloha mezi rozvodmi mohla hrt dopravngeografickou roli. Pedologick podlo pedstavuj pedevm modln hndozem, kter jsou nejastjm podlom okol latnskch sdli v severn polovin ech. Potenciln vegetac sledovanho seku Pojize byly habrov doubravy. Z geobotanick rekonstrukn mapy vyplv pro radil bezprostednho okol lokality Slivnko typ ernov dubohabiny Melampyromemorosi Carpinetum; nle po vymcen k rodnm a dobe obdlvatelnm pdm (Neuhuslov a kol. 2001). Sledovan prostor pat k tzv. bentskmu bioregionu, uvdnmu na klimatick map k tepl oblasti s prmrnou ron teplotou 8,08,5 C a srkami a pes 600 mm (Nmec a kol. 2000).

Polohy s vskytem latnskch nlez na katastru obce Slivnka (obr. 1; 2; 14)

Mikropoloha Slivnko 1

Lokalita se nachz na vchodnm okraji intravilnu Slivnka, za domem p. 47. Zde zskal povrchovm sbrem, zejm po roce 1949, kronik Zita nkolik zlomk latnsk keramiky. lo o tyi zlomky keramiky z rozpt LT B2D1 (nejpravdpodobnji LT C2/D1), z toho dva okraje, st noky pohru vyrobenho na kruhu a jeden zlomek na kruhu toen keramiky s ebry (obr. 34:14); uloeno v Muzeu Mladoboleslavska, . pr. 40/86; Zita 1960).
Mikropoloha Slivnko 2

O dvou prozkoumanch objektech a nkolikrt provdnch povrchovch sbrech pojednv dal text.
Mikropoloha Slivnko 3

V poloze U vodotee nalezl pan T. Gajdo z Kotek dva keramick zlomky, datovan do LT BD (obr. 34:5,6). Jedn se o okraje msovitch ndob (Muzeum Mladoboleslavska, . pr. 8/2002). Dal nlez z tto polohy pedstavuje zlomek nramku z modrho skla se lutou klikatkou.
Mikropoloha Slivnko 4

V poloze U kalu nalezl v roce 2003 pan T. Gajdo dva zlomky okraj latnsk keramiky (LT B2D1), a bronzov prsten (obr. 10:5), rmcov zaaditeln do doby latnsk (Muzeum Mladoboleslavska, . pr. 294/01).

Postup a metodika vzkumu mikropolohy Slivnko 2

Potkem bezna roku 2002 bylo ve vzdlenosti 70 m vchodn od zemdlskho drustva zjitno naruen dvou objekt hlubokou orbou a pleitostnou hloubji vyjednou vozovkou. lo o dv tmav kruhovit probarven o prmru cca 8 m, vzdlen od sebe 10 m. Na tchto plochch bylo sesbrno vt mnostv (dov destky) latnsk keramiky, kter lze datovat do obdob LT B2C1. Pmsi jinch pravkch ani stedovkch kultur nebyly (a na dv vjimky ran stedovkho st) v souboru identifikovny. Vzhledem k vnmu ohroen objekt doasnou vozovitou vozovkou a hlubokou orbou byl v prbhu roku 2002 proveden zchrann vzkum veden archeologem Muzea Mladoboleslavska J.Waldhauserem. Po runm skryt ornice na ploe vymezen tmavm zbarvenm a nejvy koncentrac nlez bylo pistoupeno k zaitn plochy a nslednmu proveden ez obou objekt. Vyhzen zemina byla nsledn prosvna a zkoumna detektorem kov (v souasn dob je Muzeem Mladoboleslavska pedbn plnovno dkladn prozkoumn oranch ploch na katastru Slivnka pomoc detektoru kov, mj. z dvodu ohroen nlez orbou, pp. neleglnmi vkopci). Nlezy jsou deponovny v Muzeu Mladoboleslavska pod pr. . 9/02, 57/02, 5/03 a 35/04. st zskanch artefakt je t. . vystavena v expozici poboky Muzea Mladoboleslavska v Bentkch nad Jizerou.

Objekty zkouman na lokalit Slivnko 2

Popis objektu 1/02 Objekt 1/02 se projevoval jako tmav zabarven nepravideln kruh o prmru 8 m. Po skryt ornice o mocnosti 3540 cm se podailo zachytit obdlnkov pdorys objektu o rozmrech 3,82,8 m, zaputn do hndolut

Problmy konce doby latnsk v Pojize

95

spraovit zeminy do hloubky max. 65 cm od souasnho povrchu (zbavenho ornice). Objekt byl pracovn rozdlen na zpadn a vchodn sektor a zkoumn po mechanickch vrstvch 20 cm. Stny objektu se ve vztahu k podlaze jevily jako tm kolm, pouze u S stny byl zjitn miniaturn lavicovit vbek. Ve stedu V strany byla zjitna klov jamka, piem pilhajc strana byla nepatrn obloukovit rozena. Dno bylo rovn, dn pravy podlahy (krom velmi mlkho zahlouben s obsahem uhlkov drt a popela u JV rohu objektu) nebyly pozorovny. Vpl byla ernohnd, pevn jednolit konzistence, zvrstven nebylo zjitno. Msty bylo zjitno slab promen uhlky o max. velikosti 0,5 cm. Nlezy byly rozptleny plon i hloubkov po cel vplni objektu, zejmna vak v jeho J polovin. Zven koncentrace keramiky byla tak sledovna v SV rohu objektu. Zhruba v geometrickm stedu objektu, 8 cm nad dnem, byly nalezeny dva zlomky sklennch nramk, st vartnovho kruhu, snad nramku, pmo na dn (podlaze) potom krouek z bronzovho drtu. Dal vznamnj nekeramick nlezy se nepodailo polohopisn zamit (obr. 23). Popis nlez z objektu 1/02 1. Keramika (707 jedinc); obr. 45. 2. Sklenn nramek, zlomek (dlka 47 mm, ka 10 mm, vka 7 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick/Venclov 1990 typ 14, Gebhard 1989 serie 1; datace (rozum se potek vskytu): LT C1a; obr. 9:4. 3. Sklenn nramek, zlomek (dlka 41 mm, ka 12 mm, vka 7 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 8, Venclov typ 8a, Gebhard serie 12; datace: LT C1b; obr. 9:6. 4. Sklenn symetrick korl, zlomek (prmr 9 mm); barva: modr; typologie: Venclov typ 155; datace: LT BC, vjimen LT D1; obr. 9:15. 5. vartnov kruh, zlomek (dlka 36 mm, vka 7 mm, ka 5 mm); hrnn kruh s rhami ovlnho a trojhelnkovho profilu (Venclov 2001 typ 10); obr. 9:2. 6. vartnov kruh, zlomek masivnho trojhelnkovitho prezu (max. rozmry 382220 mm); zda se jedn o fragment nramku je vzhledem k rozmrm sporn (Venclov 2001 typ 4); obr. 9:3. 7. Bronzov tyinka, mrn zohban (dlka 34 mm), prez nepravidelnho trojhelnku a tverce o rozmrech 32 mm; obr. 10:6. 8. Bronzov oteven krouek (prmr 7 mm, vka 2 mm); obr. 10:4. 9. Kuelka s jednm lnkem etzku, bronzov; soust opaskov garnitury (max. rozmry 2210 mm); obr. 9:17. 10. Rotan ernov, fragment, nejpravdpodobnji bhoun neuritelnho typu, 3 ks (rozmry 7,36,13 cm, 263415 mm a 24186 mm); nalezen ve V sektoru; materil: kemenn porfyr typu Oparnoernoseky (uren V. Danek); obr. 11:3. 11. Brousek kamenn (dlka 97 mm, max. tlouka 30 mm, prez obdlnkov); artefakt nalezen ve V sektoru; materil: kemenec (uren V. Danek); obr. 10:9. 12. Nkolik amorfnch hrudek porzn sklovit speeniny o celkov vze cca 0,7 kg (max. rozmry nejvtho kusu 13510050 mm); pravdpodobn se jedn o nataven zlomky mazanice, resp. keramiky; nevyobrazeno. 13. Struska, polovina kolkovitho tvaru (rozmry 5,65,2, vka 2,9 cm), rziv charakter Fe-komponenty, nevyobrazeno. 14. Hrudky mazanice v potu 9 kus (rozmry nejvtho 654 cm); na dvou kusech otisky stbel i drobnjch vtvek; na nkterch mono pozorovat nerovnomrnost vpalu eln plocha (s otisky stbel) vyplen do cihlov barvy, plocha protilehl spe do ed barvy; nevyobrazeno. 15. Mazanice, zlomky deskovitho tvaru, ble len, 4 ks (obr. 12:3). 16. Miniaturn ndobka (nerevidovateln). 17. Deskovit ploch artefakt, brousek? (d. 16,7, v.2,1 cm), pravdpodobn opracovn po stranch a na svrchn ploe, event. surovina pro zskvn ostiva se sldou pro keramiku; materil: rula sldnat s vym podlem muskovitu (uren V. Daneek); obr. 12:2. 18. Tent artefakt, brousek? (d. 13,9, v. 1,1 cm), t materil jako . 17 (uren V. Danek); obr. 12:1. 19. Opracovan (?) hornina, sumrn opuka (uren V. Danek), plmscovit ploch tvar (d. 16,5 cm, v. 0,5 cm); obr. 12:4. 20. Mal uhlky v potu nkolika destek kus, rozmry nejvtch cca 2525 mm; analzu provedl J. Novk (viz Ploha 1). 21. Osteologick materil; expertizu materilu z obou objekt na lokalit Slivnko 2 provedla Kristin Koelsky (viz Ploha 2). Popis objektu 2/02 Po skryt ornice se v podlon hndolut spraovit zemin jevil objekt 2/02 jako mrn nepravideln obdlnk o rozmrech 3,63,2 m. Zjitn hloubka inila 2225 cm, max. 29 cm. Stny objektu byly tm kolm s vjimkou parti u SZ rohu. Jazykovit vbek byl pozorovn u S stny a na protilehl J stran. Lalokovit zahlouben vybhajc mimo objekt na V stran lze snad pipsat aktivit hlodavc. Na dn objektu se pes dkladn zaitn nepodailo identifikovat dnou klovou jamku, nicmn zjitna zde

96

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 3. Slivnko, leteck snmek lokality a fotodokumentace objektu 1/01 (foto J. Waldhauser).

byla prava podlahy vysypnm pskem. V ernohnd jednolit vplni se nlezy koncentrovaly v jin tetin objektu, hlavn vak v ovlnm msovitm zahlouben v JZ rohu (obr. 2). Popis nlez z objektu 2/02 1. Keramika (726 jedinc); obr. 68. 2. Peslen, rozmry: prmr 61 mm a tlouka 19 mm, prmr otvoru 7 mm, nese stopy po vrob na hrnskm kruhu; obr. 9:18. 3. Peslen z hrub drsnnho stepu s pms sldy, vyplenho do eda, max. prmr 65 mm, prmr otvoru 8 mm; nevyobrazeno. 4. Polovina peslenu (nezvstn). 5. Miniaturn ndobka, soudkovit tvar (st), vzdoba hluboce rytmi svislmi liniemi; rozmry: v. 6 cm, max. prmr 5,7 cm; obr. 12:7. 6. Miniaturn ndobka, msovit tvar (vt st); rozmry: v. 3,6 cm, max. prmr 5,8 cm; obr. 12:5. 7. Miniaturn ndobka, msovit tvar (men st); rozmry: v. 4,4 cm, max. prmr 6,9 cm; obr. 12:6. 8. Spona, elezn, st s deformovanm lukem a zachycovaem zlomek (dlka 75 mm, prmr luku 34 mm), dal men zlomek; typ: spona spojen konstrukce; obr. 9:1.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

97

9. Tyinka elezn, obklopen bochnkovitm vvalkem masivn koroze (dlka 35 mm, max. ka 4 mm); nekresleno. 10. Tyinka elezn tvaru see kruhu, mon nramek nebo npank, nepravideln prez (dlka 45 mm), siln zkorodovan; sbr z vyhzenho materilu; obr. 10:7. 11. dlo elezn, tyinka, siln zkorodovan, (dlka 82 mm, max.prmr 9 mm), mrn esovit prohnut, zkorodovan povrch, na koncch zapiatl, prez nepravideln (z dvodu koroze?), pi jednom konci snad tverhrann; obr. 10:5. 12. Amorfn zlomeky eleznho pedmtu, 5 ks; nevyobrazeno. 13. Tyinka elezn, rovn (rozmry d. 59 mm, prmr 5 mm); nevyobrazeno. 14. Struska, amorfn hrudka, povrch siln zkorodovan (maximln rozmr 19mm); nevyobrazeno. 15. Mazanice, ble len, zlomeky, nedeponovno. 16. Osteologick materil (uren viz Ploha 2). Povrchov nlezy z mikropolohy Slivnko 2 1. Keramika, zlomky, dov destky jedinc (nevyobrazeno). 2. Nramek sklenn, zlomek (dlka 28 mm, ka 8 mm, vka 4 mm); barva: medov/jantarov; typologie: Haevernick typ 3, Venclov typ 3a, Gebhard serie 35; datace: potek LT D1; obr. 9:12. 3. Nramek sklenn, zlomek (dlka 20 mm, ka 12 mm, vka 5mm); barva: modr/kobaltov, lut klikatka; typologie: Haevernick typ 7, Venclov typ 7b, Gebhard serie 14; datace: LT C1b; obr. 9:10. 4. Nramek sklenn, zlomek (dlka 23 mm, ka 11 mm, vka 7 mm); barva modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 8, Gebhard serie 12, datace: LT C1b; obr. 9:9. 5. Nramek sklenn, zlomek (dlka 18 mm, ka 11 mm, vka 5 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 13, Gebhard serie 4; datace: LT C1b; obr. 9:8. 6. Nramek sklenn, zlomek (dlka 14 mm, ka 14 mm, vka 4 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 13, Gebhard serie 4; datace: LT C1b; obr. 9:11. 7. Nramek sklenn, zlomek (dlka 12 mm, ka 12 mm, vka 5 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 13, Gebhard serie 4; datace: LT C1b; obr. 9:13. 8. Nramek sklenn, zlomek (dlka 21 mm, ka 18 mm, ka 5 mm); barva: modr/kobaltov; typologie: Haevernick typ 13, Gebhard serie 4; datace: LT C1b; obr. 9:7. 9. Korl sklenn, symetrick, miniaturn (prmr 13 mm), barva: modr; typologie: Venclov typ 155; datace: LT BC, vjimen LT D1; obr. 9:14. 10. Korl sklenn, zlomek, miniaturn, symetrick (prmr 5mm); barva: modr (prhledn); typologie: Venclov typ 157; datace: LT BC, vjimen LT D1; obr. 9:16. 11. Rotan ernov, fragment; bhoun typu B2 (zlomek, zhruba 1/6), rekonstruovateln prmr 36 cm, vka 13 cm, fragment postrd otvor pro osu a pohybov zazen; ploch lita nsypov vdut (ka 2,4 cm), uloen: M. Ml. Boleslav . p. 57/02; materil: znlec typu Kuntick hora (uren V. rein); povrchov nlez J. Waldhausera na ploe vzkumu v poloze Slivnko 2 (Waldhauser 2005, 312, obr. 4:6); obr. 11:2. 12. Fragment rotanho mlnku, bhoun typu B2 (zlomek, asi tvrtina), rekonstr. prmr ca 48 cm, v. 13,5 cm, bez dochovanho otvoru pro pohybov zazen, ploch lita nsypov vdut (. 3,5 cm), sbr T. Gajdo 2004, cca 20 m S od obj. 2, uloen: M Ml. Boleslav . p. 35/04, materil: znlec typu Kuntick hora (uren V. rein) (Waldhauser 2005, 312313, obr. 4:7); obr. 11:1. 13. Zpona, tyinkovit (Stabgrtelhaken) z bronzu (obr. 9:19). Nlezov okolnosti: artefakt byl zskn povrchovm sbrem na mikropoloze Slivnko 2, zhruba 20 m S od zkoumanch objekt 1/02 a 2/02; nalezl T. Gajdo, 2004 (M Ml. Boleslav, . pr. 35/04). Popis pedmtu (obr. 31): fragment bronzov opaskov zpony (zachovna tm polovina, jednoznan typov uriteln), dlka 15,8 cm, ka 1,32,9 cm, vka 11,6 cm. Profil psmene D; trapezoidn destika, na spodn sti s jednou zachovalou a jednou odlomenou kruhovou plokou pro uchycen organick sti opasku, nahoe ozdobn nt a podln dvojit linie. Odlomen zchytn oko reparovno bronzovm pltkem ve tvaru psmene U, pichycenm bronzovm ntkem; na tle zpony tyi uzlkovit zeslen, prvn kruhov tvarovan pro ozdobnou vloku (nedochovanou), druh a tvrt se sovm rhovnm (Kerbzier). Lom recentn; ulechtil svtle zelen patina. Typov uren: Tyinkovit profilovan psov zpona typu Traunstein, typ A shodn podle Voigta (1960, 235), Mller (1985, 9192), Rieckhoff (1995, 140) a Bockiuse uczkiewicze (2004, 915, Abb. 2a:12, Karte 3). Nkter vjimen znaky nle Voigtovu typu B (stdn kruhovitch a psovch vvalk). Povrchov nlezy z mikropoloh Slivnko 3 1. Nramek sklenn, zlomek (dlka 26 mm, ka 17 mm, vka 5 mm,); barva: modr/kobaltov, lut klikatka; typologie: Haevernick typ 7, Venclov typ 7b, Gebhard serie 14; datace: LT C2; obr. 9:5. 2. Keramika, zlomky (obr. 34:5,6).

98

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Povrchov nlezy z mikropolohy Slivnko 4 1. Keramika, nevyobrazeno. 2. Prsten, bronzov, pskov, prmr 17 mm, v. 4 mm; obr. 10:10. 3. Krouek, bronzov, ploch, max. prmr 1,2 cm; obr. 10:1. 4. Krouek, bronzov, ploch, max. prmr 1,5 cm; obr. 10:2. 5. Krouek, bronzov, vlcovit, max. prmr 3 cm; obr. 10:3. 6. Krouek sklenn, prmr 1,4 cm, podle sdlen F. Krsnho, nezvstn. 7. Slitek bronzu, rozmry 7,4x1,2 cm, v. 0,5 cm; obr. 10:8.

Kritika pramen
Zskan prameny pedstavuj nepatrnou st hmotn kultury keltsk komunity ze Slivnka; nlezy jen zsti pochzej z pouhch dvou prozkoumanch objekt. Vznamn st souboru, pedevm zlomky sklennch pedmt, byla zskna prostednictvm asto opakovanch povrchovch sbr objevitele lokality, amatrskho archeologa Tome Gajdoe, kter prochzel i adu jinch latnskch lokalit Pojize, ani by jinde na podobn bohatou latnskou lokalitu narazil. V tomto smyslu lze povaovat archeologickou reflexi mimodnch nlez ze Slivnka za objektivn realitu. Ani jinak se nejev pekky k vyhodnocovn latnskho fondu ze Slivnka (cf. Kuna 1994; Vencl 1995; Neustupn Venclov 1996).

Sumrn charakteristika keramiky

Pro analzu je k dispozici okolo pldruhho tisce keramickch jedinc, z eho 1433 pochz z vpln dvou nlezovch celk, polozemnic (obr. 48). Co do potu fragment keramiky nle oba objekty ke stedn bohatm (Sala 1998), a lze je tedy pomrn spolehliv vyhodnocovat. Fragmentarizace keramiky nevybouje z obvyklch situac, co plat tak pro zkladn druhovou skladbu, jednak pro komponentu tenkostnn, konvenn jako na hrnskm kruhu zhotoven hrniny, jednak pro komponentu nejbnj uitkov hrub keramiky. Mimo uvdn druhy stoj nepoetn tuhov keramika (obr. 8:14). Soudkovit i hrncovit tvary byly vtinou nezdoben nebo nanejve opaten na vduti psem prstovch (obr. 4:9) nebo nehtovch vryp (obr. 4:12).Velmi asto byly zastoupeny (hrub) msy, kter bvaj povaovny za nejetnj z tvar ndob. Pevauj typy se zataenm okrajem (obr. 5:410; 7:311). Vhradn na hrnskm kruhu byly zhotovovny esovit msy (obr. 5:11), dle rovn kalichovit ndoby (obr. 8:12,14). Zsobnice netvo podstatnou st souboru (obr. 4:7). Vzdoba keramiky nebyla poetn. Neobvykle asto byl na hrncovitch ndobch zaznamenn obn ps vryp, kter se na postasnlatnsk keramice ech vyskytuje pomrn vzcn. Zcela neobvykl je jejich kombinace s nehtovmi vrypy; snad me jt o keramick import (obr. 7:2). Naopak bnou povou obnou vzdobu bylo teba v souboru oekvat. Byla provedena kolkem a m analogii v blzkch Krpech (Waldhauser 2003, obr. 3:4). Rovn zcela ojedinl zstala klasick kolkovan vzdoba ploblouk/girland (obr. 8:9). Tak vhlazovan dekor obnch lini se nepoetn vyskytl (obr. 8:11), zatmco ryt obn linie nle k astjmu druhu vzdoby (obr. 5:2); stejn tak i plastick ebra (obr. 8:3). Vzcn zstalo tradin svisl rhovn na tuhov keramice (obr. 8:12), kde by opt lo uvaovat o importu. Celkov charakter souboru navozuje asociace s horizontem keramiky, kter je charakteristick pro LT B (nap. Waldhauser Sala Holodk 1986, obr. 45).

Kd a koment k selnmu popisu keramiky

Nejastjm nlezem na lokalit Slivnko byly keramick zlomky. K jejich popisu, nezbytnmu pro nslednou analzu nlezovho celku, byl pouit numerick kd vypracovan V. Salaem (1988; cf. t Rulf Sala 1995) pro latnsk sdlitn keramick soubory ze severozpadnch ech. Kd byl sten doplnn.
Struktura kdu Tvar ndoby (trojmstn slo, prvn slice vyjaduje tdu, druh typ a tet variantu): Soudky (100), varianty 121122. Msy (200), knick msy (210), varianty 211212, msy se zataenm okrajem (220), varianty 221225, msy esovit profilace (230), varianty 231234. Hrnce (300), varianty 311312, 321322, 331332. Si-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

99

Obr. 4. Slivnko 2, objekt 1/01, 113 keramika (ern vykryt profily zna ndoby s makroskopickmi stopami hrnskho kruhu; tekovan tuhovou keramiku a ostatn nevykryt bn hrnsk zbo).

Obr. 5. Slivnko 2, objekt 1/01, 114 keramika (znaky cf. obr. 4).

100
Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 6. Slivnko 2, objekt 2/02, 116 keramika (znaky cf. obr. 4).

Obr. 7. Slivnko 2, objekt 2/02, 111 keramika (znaky cf. obr. 4).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

101

Obr. 8. Slivnko 2, objekt 2/02, 114 keramika (znaky cf. obr. 4). Obr. 58 kreslil F. Krsn, Z. Rudolfov a L. Drpela.

tuly (400), s neodsazenm hrdlem (410), s odsazenm hrdlem (420). Lhve (500). Pohry (600), varianty 610 a 620. Zsobnice (700) s neodsazenm hrdlem (710) a s odsazenm hrdlem (720). Cednky (800). V ppad, e tvar ndoby neodpovdal dn z ve uvedench definic, ppadn lo o tvar sporn, je oznaen slem 999. Tvar okraje (trojmstn slo, prvn slice vyjaduje tdu tvaru ndoby, druh a tet typ a variantu okraj). Typy okraj byly vypracovny pro tyto keramick tdy: soudky (100), msy (200) a hrnce (300). prava povrchu. 1 makroskopick stopy po uit hrnskho kruhu, 1.1 stopy po rychle rotujcm hrnskm kruhu, 2 drsnn, 21 mramorovn (do 1 mm), 211 velmi jemn drsnn (do 0,5 mm), 22 chuchvalcovit drsnn (15 mm), 221 velmi hrub chuchvalcovit drsnn (pes 5 mm), 23 struhadlovit drsnn, 24 zrnit povrch, 3 ostatn, 1 tuhov step Umstn vzdoby. Trojmstn slo, prvn slice rozliuje vnj (100) nebo vnitn (200) povrch ndoby. Dal dv sla vychzej z lenn keramickch tvar, uvedench nap. v prci o moravsk malovan keramice. 01 okraj, 02 hrdlo, 03 nasazen hrdla, 04 plece (podhrdl), 05 vdu (maximln vdu), 06 spodek, 07 dno, 08 noka, 09 podstava, 10 tlo (plece+vdu+spodek). Vzdoba. Rhovn (100), vrypy, vpichy (200), plastick vzdoba (300), jemn vzdoba (400), kolkovan vzdoba (500), vhlazovan vzdoba (600), malovan vzdoba (700), (nevyobrazeno), 710 ern smoln ntr; vhlazovan vzdoba (800) typy nerozlieny (nevyobrazeno). Prmr st. Poet kus kad step m vlastn poadov slo.

102

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Odkaz na vyobrazen. Posledn sloupec; slo ped lomtkem je rovno slu obrzku, slo za lomtkem slu fragmentu keramiky na obrzku. Tabelizace popisu keramiky podrobn cf. Krsn 2006.

Vyhodnocen pedmt hmotn kultury

Keramick materil z objektu 1/02

Vrazn zastoupen v souboru z objektu 1/02 m jemn, na kruhu zhotoven keramika; nejastji se jedn o misky esovit profilace. Z celkovho potu 707 kus keramiky tvo jemn keramika 15,98 % (113 ks). Soudky jsou zastoupeny 32 zlomky (25,6 % z rozpoznatelnch tvar, t.j. 4,5 % z celkovho potu keramickch zlomk), msy max. 76 zlomky (60,8 % z rozpoznatelnch tvar, t.j. 10,8 % z celkovho potu) a hrnce 17 fragmenty (13,6 % z rozpoznatelnch tvar, t.j. 13,6 % z celkovho potu). V souboru nebyly rozpoznny situly, lhve, pohry ani zsobnice. Poet neuritelnch tvar je 582 kus (82,3 %). Celkov poet fragment keramickch ndob je vrazn nadprmrn.
15,98%

Jemn keramika (113 ks) Ostatn keramika (594 ks)

84,02%

Graf 1. Slivnko 2, pomr jemn a ostatn keramiky z objektu 1/02.

Keramick materil z objektu 2/02.

Z celkovho potu 726 kus keramiky je jemn zbo zastoupeno 11,98 % (87 ks). Fragmenty soudk jsou v souboru zastoupeny 30 kusy (4,2 % z rozpoznatelnch tvar, tj. 18,7 % z celkovho potu), msy 115 kusy (15,8 % z rozpoznatelnch tvar, tj. 71,9 % z jejich celkovho potu), hrnce 6 kusy (0,8 % z rozpoznatelnch tvar, tj. 3,8 % z celkovho potu), pohry 4 kusy (0,5 %, tj. 2,5 % z celkovho potu) a zsobnice 5 kusy (0,7 %, tj. 3,1 % z celkovho potu). Rozpoznny nebyly situly a lhve. Neuriteln fragmenty tvo 78 % z celho souboru. Zvltnm tvarem je miniaturn ndobka (dochovna polovina) s plastickou vzdobou svislmi vlnicemi.
11,98%

Jemn keramika (87 ks) Ostatn keramika (639 ks) 88,02%

Graf 2. Slivnko 2, pomr jemn a ostatn keramiky z objektu 2/02.

Akoli oba nlezov celky ze Slivnka nle do stejnho horizontu LT B2/C1, daly by se spatovat indicie k rmcov nepatrn vtmu st objektu 2/02, a to vzhledem k (by ojedinlmu) vskytu kolkovan keramiky (obr. 8:9) a tzv. povch kolk (obr. 8:10).

Miniaturn ndobky
Obecn bvaj rozliovny dva zkladn druhy latnskch keramickch ndobek vrazn malch rozmr (nejastji okolo vky 5 cm) jednak technick keramika, tzv. tyglky se stopami po metalurgickm pouit, jednak tzv. miniaturn ndobky bez pyrotechnickch stop. (Pochopiteln nelze stanovit, zda nebyly k uveden aktivit zhotoveny, ale nepouity). Jde o hrub hnten ndoby, soudkovit, miskovit nebo pohrkovit profilace, kter jsou z ech znmy (v potu a 4 kus) jednak z latnskch

Problmy konce doby latnsk v Pojize

103

zahloubench objekt (nap. Sobsuky, polozemnice II; Streit 1938, 13, Taf. III:15,19,2123), jednak z hrob (nap. Jeniv jezd, hrob 90; Waldhauser 1978, 72, Taf. 25:9074; Vitinves; Waldhauser 1988, 6061, obr. 5:3), konkrtn mu se zbranmi i bez. Co do kvantity vskytu na latnskch sdlitch v echch se jedn o pomrn ojedinl pedmt, jemu bvaj obecn pipisovny rzn (vesms nedoloiteln) funkce (nap. Stckli 1974, 21): 1) dtskch hraek (dtmi zhotovench); 2) ndobek urench pro uchovvn vzcnch sypkch hmot, eventueln jinch komponent, nap. soli nebo suench bylin; 3) stoln keramiky se zvltnm urenm; 4) manipulace pi zvltnch (nedoloitelnch) konech. Ti exemple miniaturnch ndobek ze Slivnka 2 (obr. 12:57) pochzej pouze z objektu 2/02. Jedna z nich je vjimen (v kontextu ech) zdobena, a to svislmi esovit vedenmi hrubmi liniemi. Ve vskytu hlinnch miniatur na lokalit lze spatovat uritou zvltnost, mon spojenou s postavenm keltskch obyvatel.

Datovn objekt a sdlit Slivnko na zklad keramiky

Proponovno a vce mn definovno bylo veobecn pt pijmanch fz vvoje latnsk keramiky ve stednch echch pro obdob LT A, LT B, LT B2/C1 a LT C2/D(1) (nap. Venclov 1998), poppad do sedmi vvojovch horizont v Podkrunoho (nap. Waldhauser Holodk Sala 1986, 127129, obr. 45), a to i pes to, e nkter konkrtn soubory/nlezov celky lze datovat pesnji. Jsou to pedevm ty, jejich soust tvo chronologicky citliv pedmty. Naopak nesnze psob datace patrn kontaminovanch nlezovch celk z dlouhodobji obvanch sdli, jejich soust jsou nejen fragmenty star keramiky, ale i mlad intruze. Podle uvedench studi nle keramika z obou objekt ze Slivnka do stedoesk fze LT B2/C1 nebo do podkrunohorskch fz LT B2 a LT C1 Na zklad dosavadnch poznatk o latnsk keramice ech lze stanovit jej pomrn spolehliv vvoj tak v Pojize (vetn lokality Markvartice), a to na zklad tchto (spe/pravdpodobn) krtkodob vzniklch soubor.
Tab. 1. Zaazen keramiky ze Slivnka do chronologick sekvence vybranch latnskch nlezovch celk v Pojize.

intuitivn datovn LT A zlom LT A /B1 LT B LT B2C1

LT C2 LT C2D1

lokalita/soubor Hrada 273 Krpy Klamorna ehnice 1 Dalovice Markvartice 1 epov 14/04 Srbsko-Sokolka Trosky, vrstva

literatura Pleslov 1958; Waldhauser 1976a Waldhauser 2003 Waldhauser 1976a Rybov 1968 Waldhauser 2002a Waldhauser 197071 Waldhauser 2005 Waldhauser Jen 1998 Prostednk 2001; Waldhauser 2002d

Na keramice ze Slivnka 2 je mono shledvat nkolik pro datovn vznamnch diagnostickch znak. 1. Nadprmrn zastoupen ms knick profilace, jejch chronologick vskyt poprv zachytil P. Drda (1977, 383384, 389, kombinan tab. na str. 383). I kdy potek jejich zastoupen v nejstarm horizontu pvodn datoval do prbhu LT C, nic nemn najejich chronologick prkaznosti pro LT B(2) a C1. 2. Absence hloubkov drsnn keramiky z obou objekt ze Slivnka vyluuje dataci do LT C2D1. Souhrnn ve smyslu ad quem by st objektu 1/02 ve Slivnku spadalo nejpozdji do LT C1b, tedy hlavn do 2. poloviny 3. stolet. 3. Absence ernho (smolnho) ntru naznauje ponkud vy st v rmci seku LT B2C1 (cf. Waldhauser 1991, s lit.).

104

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 9. Slivnko 2 a 3; objekt 1/02, 1 elezn (obj. 2/02), 23 vartnov (objekt 1/02), 416 sklenn (4, 6 a 15 objekt 1/01, 5 Slivnko 3, sbr; 714 a 16 Slivnko 2, sbr), a 17, 19 bronzov pedmty (17 objekt 1/01, 19 sbr), 18 keramick peslen (objekt 2/02).

Analogick celky k obma objektm ze Slivnka 2 lze uvst z Pojize (ehnice; Rybov 1968, 4344, tab. XXXV), tak z dalch lokalit v SV echch, pedevm z klov lokality Nov BydovChudonice. Jde hlavn o jmy oznaen jako a, resp. b ze patnho cihelny. Diagnostick znaky zastupuj prv knick msy, pov kolky, varianty hrncovitch ndob a hlavn tenkostnn esovit profilovan msy s plynulou profilac (Rybov 1964, 8, tab. IIIII na str. 104105).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

105

Obr. 10. Slivnko 24. Bronzov, elezn a kamenn pedmty. 13,8,1011 sbr z mikropolohy Slivnko 4; 4,6,9 objekt 1/02; 5,7 obj. 2/02 z mikropolohy Slivnko 2.

Oba nlezov celky ze Slivnka 2 bezesporu vykazuj vysok stupe podobnosti s adou analogickch celk a i jinak nen pochybnosti o jejich dataci do seku LT B2C1. Pesnj datovn do LT C1 by vak pipoutly pouze sklenn pedmty a rotan mlnek, nikoli keramika.

Vznam podlu jemn tenkostnn na kruhu vyrbn keramiky ve Slivnku 2

V esk literrn produkci o dob latnsk byl kladen draz na kvantitu zastoupen keramiky na kruhu (nap. Venclov 1998), z eho bylo usuzovno na vznam jednotlivch druh keltskch sdel, poppad na vztah k vrobnm a distribunm centrm tohoto druhu keramickho zbo, ani by byl badateli vbec exaktn prokazovn import keramiky z nich nebo toto centrum lokalizovno (s vjimkou znmch hrnskch pec). Ji dve byl sice veobecn zjitn sniujc se podl keramiky zhotovovan na kruhu smrem od jdra sdelnho zem Kelt ve stedn Evrop smrem k okraji, piblin na sever, ale uvdn procentuln poty pro potvrzen tto hypotzy (Stckli 1974) nejsou pesvdiv. Pro posouzen podlu tenkostnn keramiky na kruhu, soud dle objekt 1/02 (15,98 %) a 2/02 (11,98 %) ze Slivnka, do jejich vpln se ovem dostala po skonen jejich funkce sekundrn z okol (!), je mono pout vzorek z ech (1,228 % keramiky na kruhu), poppad z regionu Pojize (asto 312 % na kruhu). Podle tab. 2 lze povaovat kvantitu tto keramiky ve Slivnku za sice (mrn) nadprmrnou v rmci Pojize, pln srovnatelnou s oppidem Zvist a mrn men neli vzorky z arelu tyhelnkovch val Meck ehrovice a Markvartice. Pouh 1,21,9 % na kruhu zhotoven keramiky ze stedoeskch an a Piimas zdrazuje v tomto smru vznam Slivnka. Pokud by se dalo konstatovat, e jej zven podl je barometrem uvn pro nronj komunity, mohla Slivnko 2 obvat prv jedna z nich. V tomto ppad by pro ni lo zvaovat majetkovou potenci pro bezproblmov dovoz z center jej vroby, pokud se ovem nenalzalo pmo ve Slivnku.

106

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Tab. 2. Procentuln zastoupen tenkostnn na kruhu zhotovovan keramiky v pomru k tuhov a bn hrnsk produkci. Nkolik dat u hrub keramiky zastupuje jednotliv jej druhy.

Tuhov keramika
Zastoupen tuhov keramiky v obou objektech ze Slivnka nepesahuje pouh procento (0,89 % a 0,99 %). Tato kvantita se tm shoduje s uvdnou normou sousednho Mlnicka a okol soutoku Ohe s Labem, kde jde o 3. znu ve vzdlenosti 100175 km od zdroj grafitu (Waldhauser 1992a), nicmn v tto zn na Turnovsku byly zjitny i vy hodnoty (Waldhauser 1976a). V ad objekt vak nebyla nalezena dn keramika z tuhy (Trosky, epov 14/04; Waldhauser 2002d; Waldhauser 2005). Tyto okolnosti neukazuj na njakou mimodnou potenci keltsk komunity ze Slivnka v psunu sortimentu tuhov keramiky i tuhov suroviny, nicmn poukazuj na kontakty s jihem ech, poppad prostorem vzdlench vchodoeskch eleznch hor s loklnmi zdroji grafitu.

Pslunost souboru ze Slivnka ke keramickm okruhm

Zskan soubor fragment keramickho invente obou polozemnic sice nemohla nijak vrazn ovlivnit metodika ternnho vzkumu, nicmn schz dal dostaten poetn (a typick) soubor keramiky (nap. struhadlovit drsnn) z povrchovch sbr, kter by byla souasn s st sklennch nramk z LT C2 a (potku) LT D1. Regionln keramick okruhy byly toti zachyceny pedevm pro obdob LT C2D1. Dle lenn osdlen ech v mladm a pozdnm latnu na zklad charakteristickch znak keramiky nle lokalita Slivnko do kontaktn zny mezi stedovchodnmi echami na jedn stran a severozpadnmi echami a Podkrunohom na stran druh (Waldhauser 1996, Abb. 3). Ovem znaky keramiky z obou objekt ve Slivnku v obdob LT B2C1 oividn inklinuj ke keramickmu okruhu 1 ve stedovchodnch ech (doln Vltava a Labe), spe k podokruhu 1a (Bubene) ne k 1b (Bydov). Jde pedevm o hrnce s psy vryp nad vdut, patrn v partii st a podhrdl doten na kruhu (Wald-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

107

hauser 1996, 341342). Jejich analogie znme z Pojize (ehnice) i vchodu ech (Nov BydovChudonice). Podle bnho vskytu struhadlovit drsnn keramiky na vchod Mlnicka (Lobe; Filip 1947) a v Pojize (Bentky nad Jizerou; Waldhauser 2002c) nen pochyb o geografick pslunosti teritoria Slivnka v LT C2D1 ke keramickmu okruhu ve stedovchodnch echch. Jak ho interpretovat, zda se jedn o archeologickou reflexi teritoriln komunity, pagu i jinak, zstv (obecn) nevyeeno.

Vyhodnocen sklennch pedmt

Peliv modern vzkum zjiuje v latnskch osadch ptomnost vtho potu skel, zejmna nramk, ne se dv pedpokldalo ... tato frekvence vyvolv otzku, zda sklenn nramky byly tak nadstardardnm perkem, jak se obvykle pedpokld, a zda jejich lokln vroba v echch nezaala ji v LT C1 (paek Venclov 2003, 79). Tato formulace evokuje odpov v tom smyslu, e sklenn nramky (jako kad kardinln inovace perku) musely bt zpotku v LT C1 vysoce prestinm pedmtem osobn vbavy, jak to signalizuje jejich relativn vzcn vskyt v hrobovch inventch. Jejich vskyt ve Slivnku tedy ukazuje na mimodnou majetkovou potenci pslunk tamj komunity.

Relativn a absolutn datovn

Soubor 10 sklennch fragment kruh (a dalch ty sklennch korl) reprezentuje v rmci ech est nejpoetnj soubor z jedn lokality po oppidu Stradonice (143 kus sklennch nramk), Mec I (20/26? kus), Meck ehrovice II/Mec II (14 kus), Lovosice (13 kus), Modleovice (13 kus), Slivnko (10 kus), Tsov (9 kus), Mec II ( 8 kus), Radovesice (8 kus), Horouany-V suchch lukch (5 kus), Horouany-pskovna (4 ks), Zvist (4 kusy) (cf. Venclov 1990; Venclov Sala 1990; Michlek Venclov 1994; Venclov 2001; paek Venclov 2003). Tento fakt dovoluje pomrn spolehliv zaazen do vypracovanch chronologickch systm sledovanho druhu perku, a to podle N. Venclov (1990) a R. Gebharda (1989). Typy sklennch nramk ze Slivnka pat (podle datovn potku vroby) do obdob LT C1D podle N. Venclov (2002), poppad v rmci jemnjho chronologickho systmu R. Gebharda (1989) do LT C1a a potku LT D1, tedy do let 260/250220/210 a tsn po 125/115. Vtina z nich je charakteristick pro stupe LT C1, mn (tak) pro LT C2 (typ 13). Nstup jedinho exemple nejmladho typu jednoduchho nramku s D-profilem spad do LT D1, tedy do doby ke konci 2. stolet (Sievers 2004, 73). Typy sklennch perel lze jen rmcov datovat do doby latnsk, stup LT BC, ale vjimen se vyskytnou i v pozdnm latnu.

Pozice sklennch nramk ve srovnn s exempli ze Slivnka

Tit souboru ze Slivnka tvo sklo modr barvy, v rmci ech co do barevn kly nejhojnj (Venclov 1990, 155). Nejastj v echch (ale i v Durynsku), nramek typu Haevernick 13, zastoupen ve Slivnku temi zlomky (obr. 9:78,13), ilustruje nepochybnou pslunost ke stedoevropskmu prostoru (naposledy nap. ez 2004, 170). V rmci Pojize lze konstatovat naprostou vjimenost souboru ze Slivnka ve srovnn s pouhmi tymi dalmi sklennmi nramky (Karlovice-ertova ruka, 2 kusy, typ 7b a 16; Filip 1947; Venclov 1990, fig. 27:910; Povice, 2 kusy, typ 8 a 13; Brestovansk Star 1998; Waldhauser 2002a). Oba typy z Povic jsou rovn zastoupeny v souboru ze Slivnka, zatmco jeden ze dvou typ z Karlovic (typ 16) z fialovho skla, datovanho vhradn do LT D1, ve Slivnku chyb. Srovnvan soubor z Pojize zahrnuje ovem minimum nlez. Spe se jev npadn poet pouhch t lokalit z celho regionu Pojize, zvlt ve srovnn se stedem, severozpadem i jihem ech (Venclov 1990, mapa).

Socioekonomick interpretace sklennch nramk

Polovina typ nramk ze Slivnka je znma z invent latnskch plochch kostrovch hrob v echch; pedstavuj sice mlo poetnou, ale zato vraznou skupinu ze stupn LT C1, eventueln LT C1b. Soudilo se o jejich doprav jako import z zem mimo echy, urench pro zmonj vrstvy obyvatelek v oblasti severozpadnch a stednch ech (Venclov 1980, 8182). Patrn tento zvr pro

108
Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 11. Slivnko 2. Fragmenty rotanch mlnk. 12 povrchov sbr, 3 objekt 1/01.

Obr.12. Slivnko 2. 12 brusn (?) artefakty (objekt 1/02), 3 lomek mazanice s blm ntrem (objekt 1/02), 4 kamenn artefakt (objekt 1/02), 57 miniaturn ndobky (objekt 2/02).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

109

pedoppidln obdob konce 3. a potku 2. stolet nic neztratil na sv aktulnosti. Vskyt vtho mnostv (zlomk) sklennch nramk na lokalit byl nedvno povaovn nejen za obecn perk vy vrstvy keltskch komunit, ale tak za: doklad existence vrobnho a distribunho centra s proponovanou funkc jejich redistribuce (Venclov Sala 1990); indiktor prosperity, pramenc z existence industriln zny a poloze na komunikaci (Michlek Venclov 1994, 580); nebyl mu pipisovn markantnj vznam, spe byl odvozovn od pelivjch prospeknch metod autor vzkum (paek Venclov 2003). Zd se, e ptomnosti sklennch nramk na keltskch sdlitch lze pitat znan vznam, pedevm na potku jejich vskytu v LT C1. Jejich vt kvantita by tehdy mla bt indiktorem prosperity loklnch komunit.

Vyhodnocen vartnovch kruh ze Slivnka

Typy vartnovch kruh nle do rozpt LT B2(b)LT C1 (obr. 9:3) a do LT C1b (obr. 9:2), tedy do druh poloviny 3. stolet a prvn tetiny/tvrtiny 2. stolet (Venclov 2001).

Bronzov opasek jako indiktor ptomnosti en spoleensk elity Kelt na lokalit

Zvsek v podob bronzov profilovan kuelky s otvorem ze Slivnka (obr. 9:17) pochz z typu etzovho opasku bu s destikovitmi nebo tyinkovitmi i etzkovmi, eventuln osmikovitmi lnky, jak tyto tyi varianty pregnantn definoval J. Filip (1956, 171173). Podle jeho nzoru tyto opasky, vrobky z nejskvlejch slvaskch a emailrskch dlen, ... tvoily soust vstroje en, hlavn (podle nlezovch souvislost) en z uritch ve postavench vrstev. Co do relativn a absolutn chronologie spadaly etzov opasky do Filipova horizontu spon spojen konstrukce, kter byl pozdji pro echy rozlenn do fz LT B2b (st?), LT C1a a LT C1b (Waldhauser 1978; Waldhauser 1987, 37), kter v souasn absolutn chronologii spadaj aproximativn do 2. poloviny 3. stolet a pelomu 3./2. stolet (nap. Rieckhoff Biel 2001, 12). V nsledujcm, oppidlnm obdob sice bvaj registrovny ojedinl bronzov kuelky, spe vak vzikovitho, vrazn profilovanho tvaru (P 1903, tab. XXI:3; Hrazany, Jansov 1965), vdy se zvsnm kroukem. V tchto ppadech nebyla prokzna jejich funkce jako zvsk nebo/tak segment opask. V echch se etzov opasky s kuelkami vrazn koncentruj v hrobech v Pooh v makroregionu SZ ech (vce ne ti tvrtiny lokalit), podstatn mn ve stednch echch a prakticky vbec v dalch regionech osdlench v LT B2C1 (soupis: Filip 1956). Rozliovat lze osm typ kuelek (obr. 13): I. kapkovit s okem; II. kapkovit ovln s otvorem; III. osmikovit s okem (dv varianty, zk a prothl); IV. tyinkovit s okem a rozenou podstavou; V. hypertrofick s ebrem a okem; VI. baat s nokou s okem; VII. situlovit s okem a nokou; VIII. vzovit na noce s profilovanm podhrdlm nebo/tak nokou. Prv ti jmenovan typy kuelek se jev formln a podle datovn vbav hrob relativn spe star, i kdy chronologicky prbn, neli typy IVVI, zatmco typ VIII. je znm pouze z prosted oppid. Exempl ze Slivnka 2 nle typu VI, kter stejn jako typy V a VII charakterizuje jednodu plynul profilace s vdut v horn tetin a hlavn noka. Ostej hypertrofick profilace, hlavn typ V, koreluje s horizontem nejmladch plochch hrob (Libeves). Kapkovit typy I a II nle k nejstarm. Zvrem nutno jmenovat vznamn lokality s nlezy kuelek (Lovosice, Libeves, esk Kopisty, Telce, Tvrice, Liboany, Leneice, Jeniv jezd, Doln Chabry, Letky, Kinec; Filip 1956; Zpotock 1973; Kruta 1975; Bure 1987; Sedlkov Waldhauser 1987). V otzce pravdpodobn provenience kuelky ze Slivnka nen mono jednoznan urit msto vroby (dlny), nbr se jen spokojit s konstatovnm, e nejvce exempl bylo nalezeno na nkolika

110

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 13. Typologie rolnikovitch zvsk bronzovch opask z plochch kostrovch pohebi v echch (nahoe); rozen typ zvsk z vznamnjch plochch pohebiv echch (prameny cf. text). Tekovan spojeny analogie nlez ze Slivnka 2.

pohebitch v prostoru Lovosic (Zpotock 1973), tedy ve vzdlenosti 55 km vzdunou arou od Slivnka. Vylouena proto neme bt vroba etzovch opask prv v lovosick sdeln aglomeraci. Do Podkrunoho kladli dlny na vrobu nronch perk z plochch hrob tak J. Filip (1956) a V. Kruta (1975). Nicmn exempli ze Slivnka 2 tvarov nejpodobnj kuelka pochz z Prahy-Dolnch Chaber (Bure 1987, tab. XIX:5), ze vzdlenosti 30 km vzdunou lini od Slivnka, co nezpochybuje ani existenci dlny na zem stednch ech. Opasky s kuelkami nleely na plochch pohebitch ech tzv. bohatm enm, vdy byly doprovzeny nadprmrnou, event. mimodnou vbavou, na em nemn nic ani jedin (zdnliv) vjimka. Tou je nkdy v letech 19281932 prokopan hrob 14 z Lovosic s botkou kop, typickou pro hroby mu-bojovnk (Zpotock 1973, obr. 8:1823), kde snad dolo k pozdj muzejn zmn nebo k naruen dalho (dvoj)hrobu. Celokovov opasky se objevuj ji v LT B2b s horizontem vartnovch kruh. Tyto prvn kuelky na opascch, zhotovovanch pevn z organickho materilu, se projevuj segmenty z kovu, bronzovou zponou a kroukem (Waldhauser 1987, 103, Taf. 16:110).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

111

Funkce kuelek na opasku tm pravidlem dvou kus se sice stala pedmtem pozornosti. Nicmn nutno upozornit na nepochybn zvukov efekt chrastn kuelek pi pohybu (nap. chzi) nositelek opask s kuelkami. Podobn efekt lze pedpokldat v ppad zvsk ricovch spon nebo model vozk ze sklonku doby bronzov. Ji z vt vzdlenosti viditeln, mimodn hodnotn prestin opasek lut barvy, kter podle prmru 124 cm (Libeves; Filip 1956, 172) musel bt noen spe na svrchnm odvu, ale tak zvuk upozoroval na ptomnost eny z keltsk spoleensk elity. Zdraznn zaslou pedevm jeho dekorativn loha, a to v rmci girlandovitho zaven poslednho krouku etzu, ze kterho splval ozdobnj koncov lnek s etzky a kuelkovitmi zvsky (Filip 1956, 173). Okolnost, e opasky s kuelkami se i na vtch plochch pohebitch o destkch hrob objevuj vjimen (a na Lovosice), naznauje, e jejich nositelky patily i v rmci agrrnch komunit dvorc /vesnic k t nejvy pice keltsk spolenosti ve 3. stolet.

Prsten a jeho problematika

Tzv. snubn prsten ze Slivnka nle typu 410, kter je datovn do rozpt LT A2LT B2/C1 s titm v LT B. Prmr 1,7 cm se shoduje s kulminac tohoto rozmru; jde tm vhradn o ensk prsteny (Waldhauser 1998, Abb. 5, Taf. 2). Prsteny z latnskch plochch hrob ech jsou znmy vtinou z enskch hrob, a to pomrn vzcn. Jejich vznam pro sociln strukturu se nepodailo jednoznan objasnit, a na moment jejich vskytu u bohatji vybavench jedinc.

Interpretace diskovitho pedmtu s otvorem

Naprosto vjimen nlez v kontextu latnskch sdli pedstavuje artefakt tvaru peslenu, kter se vak od kategorie tchto pedmt odliuje technologi vroby na hrnskm kruhu a obzvlt kvalitnm vyhlazenm povrchu. Nen vyloueno, e byl zhotoven ze dna noky kalichovit ndoby a pot dvojkonicky provrtn. Pokud se nejedn o mimodn velk zvsek/amulet, pouvan pro perkovou dekoraci, mohlo by jt o peslen; pedmty tohoto druhu byly vjimen zhotovovny i z jinho atraktivnho materilu vartny (Venclov 2001, 101102, obr. 62). vartnov peslen ze atce (Venclov 2001, 386, obr. 62:6) se i svm prmrem 6 cm rozmrov pibliuje artefaktu ze Slivnka 2 s prmrem 6,1 cm. Bu mme co do inn s kategori pedmt oznaovanch jako curiosa, nebo jde o excelentn vrobky uren jen pro vznamn lenky keltskch komunit.

Diskuse o kamennch pedmtech

Dva fragmenty rotanch mlnk pochzej z tehdejho vznamnho vrobnho stediska, z dlen pod Kuntickou horou na Pardubicku na vchod ech, dal z lovosickho vrobn a distribunho centra v SZ echch. Byla prokzna majetkov potence obyvatel nkterch keltskch sdli v echch pro dovoz tchto nejkvalitnjch rotanch mlnk, zatmco jinde se museli (zsti) spokojit s mn kvalitnjmi loklnm surovinami a vrobky (cf. Frhlich Waldhauser 1989, 4546, obr. 10). V ppad Slivnka (ne)pekvapuje dovoz z obou nejvznamnjch center vroby, snad proto, e lokalita le zhruba na polovin vzdlenosti mezi nimi. Brousek zastupuje druh artefakt bn uvan na latnskch sdlitch (nap. Meck ehrovice; Venclov 1998, fig. 79:7), dokonce i pouit materil kemenec nle k nejbnjm (nap. Radovesice, 81,8 % vech urench brousk, cf. Waldhauser a kol. 1993, 197198). Ve stupnici tvrdosti dosahuj stupn 7. Dosud znm esk, v latnu vyuvan zdroje kemence v Podkrunoho, jednak v prostoru Most Podboany Louny? (Venclov 1998, 268269), jednak mezi Lahot a Hudcovem (Waldhauser a kol. 1993), dle ve stednch echch (Berounsko; Venclov 1998, 379; okol Nehvizd; Waldhauser 2001, 158) pichzej v vahu tak pro brousek ze Slivnka 2. Provenienci suroviny brousku ze Slivnka 2 by patrn bylo mon upesnit prostednictvm dkladn petrografick expertizy, nicmn podle publikovanch informac (mln monotnn vzhled) se makroskopicky jev nejpotencilnjm zdrojem bu okol Lahot v Podkrunoho nebo sbr valounu z teras vtch ek v severn polovin ech. Dal dva deskovit artefakty (obr. 12:12) pochzej ze stedoeskho krystalinika, nejpravdpodobnji z anska, ernokostelecka nebo Kutnohorska. I ony maj typologick analogie na stedo-

112

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

eskm latnskm sdliti Borek u Jlovho a pravdpodobn i jinde (Venclov 2001; Waldhauser 2001, 158). Mohly slouit jako brousky i jako surovina tenm suroviny se toti zsk siln obohacen muskovit pro ostivo tzv. sldnat keramiky (cf. im 1989, 9495; Motykov Drda Rybov 1990, 361)

Datovn objekt a sdlit Slivnko

Objekty 1/02 a 2/02 by bylo mono datovat podle prakticky identickch tvar a vzdoby keramick npln spe do (sklonku?) LT B2 neli do LT C1, jak to signalizuje datace obou typ sklennch nramk a pedevm podln rhovan vartnov kruh. Objekt 1/02 by vak mohl bt datovn tak zlomky dvou sklennch nramk ve smyslu ante quem (ped potkem vskytu) do LT C1a a LT C1b, dle fragmentem vartnovho kruhu s podlnm rhovnm nejspe do LT C1b, piem dal vartnov kruh je zaaditeln do rozpt LT B2bC1, stejn jako bronzov kuelka etzovho opasku. Bronzov prsten by pravdpodobn spadal a k seku LT B2(/C1). Oba ernovy s plochou litou z materilu Kuntick hory nle ve smyslu post quem do LT C1 (cf. Waldhauser 2005 s lit.). Tomu neodporuje asov uren (bohuel jenom fragmentu) deformovan spony spojen konstrukce s doloenm vskytem od LT B2b, nejastji v LT C, mn a do konce doby latnsk. Diskutovat by tedy bylo mon o disproporci mezi datovnm (star) keramiky z mladho LT B2 i pelomu LT B2/C1 a (mladch) sklennch, kovovch a kamennch pedmt z LT C1(b). Nejpravdpodobnj se jev hypotza o dlouhodobjm eroznm procesu zaplovn objekt nebo o sekundrnm poruen objekt nerozeznatelnmi zsahy.

Tyinkovit profilovan opaskov zpona

Relativn datovn: pozdn doba latnsk (LT D1D2a/LT D1b. fortgeschrittene Stufe LT D1 bis frhen Abschnitt der geschweiften Fibel Bockius uczkiewicz 2004, 1012). Absolutn datovn: 8050/40 p. Kr. (stn sdlen E. Droberjar) Sociln postaven majitel tohoto druhu pedmtu: gehobene Wert bis hin zu Pretiosen (Bockius uczkiewicz 2004, 9) Sociln statut pohbench: hroby en zmonho okruhu obyvatelstva (vermgendes Bevlkerungskreis Bockius uczkiewicz 2004, 9). Geografick rozen: typ A obecn Durynsko, Z od Sly, stedn a nejjinj Nmecko, ojedinle echy; typ B obecn Durynsko, Z od Sly, stedn a nejjinj Nmecko, Burgundsko, stedn Francie, ojedinle echy; typ Sotin vchodn st Karpatsk kotliny (vetn Liptovsk Mary, Starho Hradiska), ojedinle nejjinj Nmecko, Petronell, Sotin, Velem-Szent Vid

Problematika provenience exemple tyinkovit opaskov zpony ze Slivnka.

Profilovan tyinkovit zpony byly povaovny za vrobky noricko-raetskch dlen na zem severnho Rakouska a jinho Bavorska. V devadestch letech minulho stolet zaaly bt povaovny za produkt dlen v oblasti Sly v Durynsku ve stednm Nmecku (srv. Mller 1985, 9192; Rieckhoff 1994, 140). Pi hledn pvodu profilovan tyinkovit zpony typu A ze Slivnka lze povaovat za dleit zjitn, e do detailu identick analogie pochzej tm vhradn z oblasti povod Sly (nap. Gernsted, Brcken; Mller 1985, Abb 42:14, Abb. 66:4). Pesnou analogii se nepodailo zjistit v jinm Bavorsku.

Finln vyhodnocen tyinkovit zpony.

Tento prestin pedmt osobn vbavy en, patcch nepochybn k nejvy elit soudobch komunit ve stedn Evrop, lze zaadit do pokroil fze LT D1 (LT D1b), snad do doby piblin po roce 80 p. Kr., stejn jako zlomek neprofilovanho sklennho nramku medov barvy. Oba artefakty pedstavuj nejmlad (znm) datovateln doklady aktivit ve Slivnku, jejich spodn hranici vskytu nelze pesnji datovat.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

113

Z ech jsou znmy bronzov tyinkov zpony typu A z oppida Stradonice (P 1903), typu B z Lukavce (Motykov-neidrov 1963). Pokud opasek s tyinkovitou zponou nenleel ke hmotn kultue lokln keltsk komunity (co nen pravdpodobn z dvodu sporadickho vskytu tchto zpon v echch), je mono opatrn formulovat hypotzu o pvodu ve stednm Nmecku, v oblasti SaaleUnstrut, kde lze pozorovat jejich koncentrovan vskyt. Nelze vylouit souvislost se znikem, eventuln s krizovmi momenty elity spolenosti Kelt sdlcch ve Slivnku. V vahu pichzej dv vysvtlen bu podl skupiny migrant ze stednho Nmecka na zniku keltskho sdlit ve Slivnku, nebo interakce mezi nimi. Ty mohly bt bezkonfliktnho (obchod, dar, satek), nebo krizovho charakteru (ztrta pi likvidaci sdlit, eventuln odraz jeho ovldn imigranty, nsilnho spoluit obou komunit). Vzhledem k relativn blzkmu geografickmu sousedstv nejbliho pohebit nekeltskho etnika (ze stednho Nmecka t migrujc) kobylsk skupiny (Chocnjovice, 30 km vzdunou arou), spadajcho chronologicky prv do doby pravdpodobnho zniku keltsk komunity ve Slivnku, nen vylouen ani jej pm podl. Vskyt neetnch prestinch tyinkovitch zpon typu A i B na vchod Francie, hlavn vak v jinm Nmecku (Bavorsko, Mainfranken), bv pro dobu tsn ped znikem keltsk civilizace interpretovn migracemi tch komunit, kter jsou spojovny (mimo jin) s Ariovistovmi Svby a jinmi Germny. Bu jde o ojedinl nlezy z keltskho prosted, nebo o pedmty z nekeltskch pohebit s nkolika mlo hroby i ze stejn tak germnskch sdli.

Struktura hmotn kultury ze Slivnka

Vedle nekeramickch pedmt a naturfakt tvo vraznou slivneckou skupinu pedmty osobn poteby (nramky, spony, opasek), nepochybn dovezen z tehdejch vrobnch zn Novostraecka (vartnov kruhy), poppad sklo mon i z komernch center v prostoru mimo echy (cf. Venclov 1990). Oividn chyb zbran. Tak poet nstroj pedevm mlnk, brousk je nzk, zato je vak zastoupen kvalitnmi nstroji ze suroviny importovan a z Pardubicka, Litomicka (mlnky) a pravdpodobn i Teplicka (brousek), poppad jihovchodu stednch ech (deskovit artefakty). Varia vystupuj jen velmi vzcn. Co do importn (a tm i majetkov) potence (nkterch) pslunk keltsk komunity ve Slivnku 2 lze uvaovat o jej pslunosti k vy vrstv.

Vyhodnocen a interpretace objekt

Jedin doloen archeologick objekty ve Slivnku 2 zastupuj dv polozemnice, kter jak svm tvarem, tak strukturou nlez pln spadaj do standardu latnskch sdli ech (cf. Waldhauser a kol. 1993; Sala 1998, 48). Co do stavebn charakteristiky nle objekt 1/02 polozemnici typu 120 a objekt 2/02 typu 240/160, dle konstruknm typm B a E (Waldhauser a kol. 1993, Abb. 12, 164). Dlkami 3,8 a 3,6 m (variace 2,757,8 m) pat ke standardu, spe vak k menm, co plat i pro jejich hloubky 0,65 a 0,29 m (variace 0,101,1 m) (cf. Sala 1998, 48). Plochou okolo 10 m2 spadaj ob polozemnice ze Slivnka do (nejmen) skupiny a (variace 521 m2) (Waldhauser a kol. 1993, 348). Potem zskanch fragment keramiky (nco mlo pes 700 keramickch jedinc na kad objekt) se slivneck polozemnice zaazuj mrn nad prmr, inc 456 kus, zskan ovem z variace mezi 41 a 2796 kusy (Sala 1998). Otzky funkce latnskch polozemnic nebyly dosud jednoznan vyeeny; dosud bylo v tomto ohledu formulovno minimln 18 (nkdy diametrln odlinch) hypotz (Waldhauser a kol. 1993, 355357). Nicmn vtinou se pedpokld obytn nebo/tak vrobn vyuvn plozemnic (Sala 1984). V ppad obou polozemnic z mikropolohy Slivnko 2 neznme (krom indiktor podomck vroby) dn doklady (nap. pece) signalizujc vrobu. Naopak, materil v nich zskan se tam dostal a po skonen jejich funkce, a to z okol. Jenom s vhradami, vychzejcmi z dosavadnch poznatk, lze funkci polozemnice 1/02 definovat jako skladovac (mon v rmci okolnch staveb), zatmco vyuit polozemnice 2/02 by bylo mono hypoteticky oznait jako smenou vrobn a zrove obytnou, snad jenom v chladnjch stech roku. V dnm smru nebyla pozorovna mimodn specifika slivneckch polozemnic, je jsou bn zastoupeny na latnskch sddlitch, mn na oppidech.

114

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Ble naten zlomky mazanicovch desek jako indiktor ptomnosti dal (nadzemn) stavby
Nepoetn zlomky mazanice s blm ntrem pochzej z tzv. desky, kter byla soust interiru nadzemnho domu, jak to bylo prokzno na jinch sdlitch i oppidech. Desky slouily spe mimodnm aktivitm neli bn kadodenn innosti (Waldhauser 1977; Waldhauser a kol. 1993).

Podomck a specializovan vroba

Zskan latnsk soubor hmotn kultury ze Slivnka sice poskytuje informace o vrob na lokalit, ale pouze z mikropolohy Slivnko 2. Aktivity podomck vroby, bn na kadm (ve vtm akvizinm zbru dokumentovanm) latnskm sdliti, zastupuj pesleny jako doklady tkalcovstv, rotan mlnky jako indiktory semln zrnin na mouku, resp. dalch podobnch aktivit, a brousky jako univerzln nstroje s multifunknm urenm, pedevm vak uren pro osten eleznch epel a hrot. Takt nalezen elezn dlo nle k veobecn asto uvanm nstrojm. Aktivity specializovan vroby jsou prokazateln indikovny pouze vjimenm nlezem nkolika hrudek strusky, jej hmotnost a oxidovan rziv charakter makroskopicky ukazuje na vraznou komponentu eleza. Pouze v jednom ppad se jedn o zhruba polovinu kolkovitho tvaru, co by podle tohoto vraznho druhu strusky dvalo oprvnn uvaovat o kovsk vrob, a ji byla v rmci latnsk komunity trval, nebo pouze obasn. Ptomnost (obasnou?) kove na lokalit lze sotva zpochybnit. Problematick nlez bronzov tyinky (obr. 10:6) a peplench hrudek mazanice, kterou lze spe ztotonit s armaturou stn polozemnic neli s pltm pece, nen mono kvalifikovan hodnotit (Waldhauser a kol. 1993). Vzhledem k omezenmu rozsahu vzkum na lokalit nemus bt absence etnjch doklad podomck a specializovan vroby rozhodujc pro vahy o mimodnm postaven tto keltsk komunity.

Problematika vpovdn hodnoty osteologickho materilu pro stanoven druhu konzumace masit potravy u keltsk populace ve Slivnku
Analzu ve stanovenm smru nutno povaovat za obsahov pouze orientan, nebo dosud nebylo v esk archeologii Kelt prokzno, jak zvata, event. jejich sti poppad vbr chovanch nebo lovench zvat by mly bt specifick pro elitu spolenosti a naopak jak pro mn vznamn vrstvy. Dosud se tyto rozdly nepodailo urit ani mezi protourbnnm prostedm (oppidy) a neopevnnmi agrrnmi sdliti, poppad tyhelnkovmi valy. Mezi eskmi oppidy byly zachyceny rozdly, a to v nadprmrnm zastoupen ovc/koz a snad i kon na oppidu Zvist, a to ve srovnn s Hrazany a Stradonicemi (Motykov Drda Rybov 1990); zkuenosti ze stedovk archeologie zatm mluv jednak o nadprahovm podlu kost lovn zve na nkterch hradech, jednak o co do potu kost hojnjm praseti neli hovzm dobytku, ale s jednoznanou pevahou hovzho masa (!) v jdelnku (cf. Beranov 2005, 52 s lit.).

Problematika konzumace druh masit potravy ve Slivnku 2

V ppad sdeln jednotky Slivnko 2 omezuje vpovdn hodnotu men kvantita osteologickho souboru; nemla by vak zsadnm zpsobem ovlivovat analzu. Nicmn nutno konstatovat, e z tohoto souboru nevyplv proporcionalita obvykl normy latnskch rovinnch sdli, kde se v kvantitativnm zastoupen vyskytuje nejhojnji tur, mn ovce/kozy a na dalm, tetm mst prase (Zikmundov 1972, 41; Peke 1993; Venclov 2001, 6566), zatmco k bv na 4. mst s tm, e na nkterch rovinnch sdlitch nebyl v osteologickch souborech zjitn vbec (Zikmundov 1972, 41). Nktermi vjimkami osteologickho souboru vak Slivnko 2 pesto vybouje. Lze pozorovat: rovnovn zastoupen tura a prasete v objektu 1/02; nadprmrn zastoupen kon; vy podl lovn zve. V publikovanm fondu z latnskch sdli ech jenom zcela vjimen (a v rmci nkolika objekt, nikoliv lokalit) vystupuje vy podl prasete nad ostatnmi druhy. Pokud nejde o nhodn vbr, ml by v tomto smru soubor z polozemnice 1/02 mimodn postaven. Tak vskyt pozstatk kon

Problmy konce doby latnsk v Pojize

115

nad obvyklou hranici 5 % nemus bt u tho objektu nhodn, i kdy hodnoty nad normu nevystupuj nikterak markantn (kon ovem nleeli k obchodnmu artiklu, Beranov 2005, 56). Snad chov vep a kon mohl hrt ve Slivnku nepatrn vy roli neli na bnch sdlitch Kelt v echch.
Tab. 3. Srovnn podlu domestikovanch zvat ve Slivnku 2 s vybranmi lokalitami doby latnsk v echch (podle Budinskho 1987; Waldhausera Holodka 1984; Waldhausera a kol. 1993; Vlkov 1991; Venclov 1998; Rybov Drdy 1994; im 1989; Motykov Drdy Rybov 1990; Kyselho 2002).

Otzka podlu lovn zve

Souasn stav teoretickho vzkumu ivoin vroby na sdlitch Kelt v echch mluv jednoznan jenom v odpovdi na badatelskou otzku podlu lovench a domestikovanch zvat. Podl obou sloek se ustlil v pomru do 5:95 v neprospch lovench zvat (Peke 1993; Zikmundov 1972); nap. v Radovesicch v jednotlivch fzch 0,94,5 %, v Netmicch, 2,1 % lovn, ale se zcela ojedinlmi vjimkami v Netmicm blzkm Stekov v hodnot 37 % lovn zve (Waldhauser Holodk Sala 1996, 126; Waldhauser a kol. 1993; Waldhauser 1976b, 60; Kysel 2002). Jde vak o aritmetick propoet pomru uritelnch kost domestikovanch a divoce ijcch ivoich, co pochopiteln nemus odpovdat tehdejmu kvantu zskan biomasy obou komponent. Nicmn lze upozornit na indicii zvenho podlu divokch zvat z materilovho fondu na lokalit Slivnko 2. Ten in v ppad objektu 1/01 znanch 7,14 %. Tam zastoupen druhy divokch zvat (NISP) jelen (1 ks), srnec (4 ks), zajc (2 ks), pop. lika (1 ks) vak nevybouj z (percentulnch) zastoupen na jinch keltskch sdlitch ech (Zikmundov 1972). Ve Slivnku 2 chyb nap. bobr, medvd, drobn hlodavci, dle i rys, znm ze Zvisti, odkud jsou z vyhodnocovanho souboru znmy kosti pouhch dvou zajc (Motykov Drda Rybov 1990, 365), tedy stejn jako ze Slivnka 2. Zven podl lovn zve ve Slivnku 2, pokud nen nhodn, by mohl signalizovat bu zjem tamjch Kelt o lov jako takov (podobn tomu bylo u lechty ve stedovku) nebo by se snad mohlo jednat o projev kultovnch praktik, zejmna v ppad zajce jako totemovho zvete... .jeho spojen s kultem matky zem, s msnm kultem, kultem plodnosti a jara (Pleinerov 1973, 290291), jak je znm z ikonografie na haltatskch a latnskch bronzovch a hlinnch ndobch, dle uloen v hrobech i depotech (nap. Rvenice, Libkovice, Radovesice; Pleinerov 1973; Waldhauser 1981; Waldhauser 2001).

116

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Konfrontace vsledk osteologickho studia

Nzor K. Koelsk (Ploha 2), e skladba konzumovanch druh zvat na lokalit Slivnko 2 nle v rmci sdel doby latnsk spe k hormu, se opr o tyto (nepli) prkazn argumenty: vysok podl domcch zvat, kter nesou minimum svalov hmoty; rmcovou shodu druh a kvantity zvecch kost ze Slivnka s jinmi (vybranmi) latnskmi sdliti ech, ale hlavn Moravy. K. Koelsk ovem konfrontovala soubor ze Slivnka 2 pouze s rovinnmi sdliti, a to asto s datovanmi do LT A, vjimen se sdliti LT C, opominula srovnn s oppidy a tyhelnkovmi valy. Po dodatenm srovnn souboru ze Slivnka 2 s adekvtnmi lokalitami (tab. 3) by mohly bt shledvany indicie pro zven podl konzumace prasat a lovn zve v tamj keltsk komunit. Nutno bez komente pipomenout, e zastoupen prasete jako nejastji konzumovanho domcho zvete je uvdno z nejprestinjch lokalit stedoevropskho keltskho osdlen, z Manchingu (Sievers 2004, 59) a Heuneburku (tverk 2005, 647)

Sumarizace poznatk o sdelnm arelu u Slivnka

Podle vsledk povrchovch sbr a ternnch vzkum byly artefakty latnsk kultury zjitny na celkov ploe 810 hektar. Tam vak vjimen nevystupovaly v bezprostednm okol vodotee a na zatravnnch mstech vetn staveb na V okraji intravilnu obce. Rozpoznny byly tyi zahutn archeologickch nlez, a to na plochch od 0,7 do 1,5 hektaru a oznaeny jako mikropolohy Slivnko 1, 2, 3 a 4. Podle dosavadnho studia variabiln velikosti sdelnch komponent (sdli) pat lokalita Slivnko do skupiny 3 velk nikoli dlouhodob (po celou dobu latnskou) obvan sdlit na ploe nejastji 78 ha (Waldhauser a kol. 1993, 271272, Abb. 136). Minimum poznatk vyplynulo o prodnm prosted Slivnka v dob latnsk. Pouze uren uhlk z jednoho z objekt, kter provedl J. Novk (Ploha 1), ukzalo na pednostn vyuvn deva dubu (76 % urench uhlk). Tento rezultt konvenuje s geobotanickou rekonstrukc okol lokality, kde je pedpokldn pvodn porost ernov dubohabiny (Neuhuslov a kol. 2001). Zajmav je uren dal deviny, slivon (10 %), co koresponduje s eskm nzvem obce (dnes Slivnko, ve 13. stolet Slivno). Uren tisu naznauje jeho mon uit pi vrob zbran, luk a otp.

Identifikace sdel spoleensk elity ve 3.1. stolet v echch (podle nlez skla) a postaven keltskho Slivnka v tchto souvislostech
I pesto, e se pro pedoppidln echy obecn soudilo, e o elit, jejich sdlech a sfe vlivu v tto dob nejsou tm dn informace (Venclov 2001, 12), dl pozorovn byla pesto uinna. Z nsledujcho textu vyplv rznorodost postup. Jedno z vchodisek pro hledn sdel spoleensk elity v dob latnsk pedstavuj mimodn nlezy bohat hmotn kultury, v prvn ad takovch atribut, kter obvykle bvaj povaovny za specifick pro vy vrstvy keltsk spolenosti. Tento jev me bt ovem interpretovn i jinak, napklad nhlm znikem sdla. Nzor N. Venclov a V. Salae (1990, 655), e vy podl (mnostv) skla (sklennch nramk) naznauje vznamn postaven lokality jako bohat obchodn stanice, jej osazenstvo mlo monost zskvat urit luxusn pedmty pro sebe a ppadn dal distribuci nelze (ani pro Lovosice, oznaen P. Drdou a A. Rybovou /1998/ jako obchodn emporium) bez vhrad pijmat. Nzk poet sklennch nramk z vznamnch oppid akoli tam probhaly plon rozshl ternn vzkumy jako jsou Zvist, Hrazany, Tsov a esk Lhotice (kter nepochybn hrly vznamnou lohu v obchod), dokonce men neli ze Slivnka, znemouje generalizaci pin vskytu tohoto druhu sklennho perku. Na nkterch oppidech ovem mohly bt neupotebiteln zlomky sklennch nramk recyklovny pro nov vrobky. Sdlit Mec I (20 ks) a Meck ehrovice II (14 ks) byla ovem mimo jin podle nadprmrnho mnostv potu nalezench zlomk sklennch nramk interpretovna jako sdla mstn elity (Mec I), Meck ehrovice II konsekventn jako elity duchovn (Venclov 2001, 211). V dosavadnm bdn eskch archeolog platil tedy vy poet nlez zlomk sklennch nramk (nad 9 ks) z jedn lokality jako jedno z kritri ptomnosti elity tak (!) mimo oppida. Pijmeme-li tento metodick postup, mlo by bt rovn ve Slivnku hledno sdlo (spoleensk) elity Kelt. To konvenuje i s tm, e jak na Novostra-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

117

ecku a Strakonicku, tak v Pojize, kde dlouhodob psobili amatrt archeologov (F. Sedlek, skupina J. Michlka, respektive T. Gajdo), kte proli opakovan destky lokalit, jenom na nkolika mlo z nich nalzali (vy poet) zlomk sklennch nramk a korl. Jev se tedy odvodnn konkluze, e prv jenom na nkterch sdlili pslunci keltsk spoleensk elity. Pokud by byla konsekventn poloena otzka, kde se v rmci (obytnho) arelu lokality Slivnko (14) mohly nalzat vlastn domy (usedlosti) elity, bude mluva archeologickch pramen vyznvat jednoznan. Podle (dosavadnch) nlez skla pouze v mikropolohch Slivnko 2 a 3 by byla jako sdlo elity indikovna plocha tm vhradn na sever od vodotee. Jedn se asi o tvrtinu plochy z pedpokldanch 78 ha rozlohy celho (archeologicky znmho) sdlit. Obr. 14. Radil 0,75 km okolo mikropolohy Slivnko 2 s rekonstruovanou vodote (rkovan) a vodnmi prameny; Exkurs. Tzv. industriln zny, tekovan znzornny nlezy keramiky z povrchovch sbr. resp. vrobn a distribun centra, poppad obchodn emporia a nkter vt sdlit (villages v termnu ostrovn archeologie) by se mly archeologicky projevovat jako vznamnj neli okoln osady, a to velikost a sortimentem nlez, vlastn vrobou, poppad ve vce vrobnch odvtvch, a podlem na nadregionlnm obchodu (Venclov 2001, 212). Toto konstatovn vak nelze bez vhrad vzthnout k lokalit Slivnko, nebo tam (zatm) nen doloena specializovan vroba. V vahu by mohla pipadat rovn hranin poloha uritch sdli na okraji region i makroregion, poppad mezi nimi; tmto zpsobem usnadnn kontrola (nap. toku komodit) mohla bt zdrojem urit nadstandardn hmotn kultury. Sumarizace poznatk. V dob uvn sdla u Slivnka musela elita keltsk spolenosti v pedoppidlnm obdob ve 3. a potkem 2. stolet, tedy v dob, kdy j pibvalo (Rieckhoff Biel 2001, 214), sdlit na tehdy bnm nehrazenm sdliti dvorci nebo sti vesnice.

Stav vzkumu malch sdlitnch jednotek dvorc (mimo oppida)

A bhem rozvoje plonch archeologickch vzkum, od 50. let minulho stolet (vjimen i o dv desetilet dve), dochzeli est archeologov k formulaci podloenjch zvr o zkoumanch sdlitnch strukturch. Dailo se jim to hlavn na tch lokalitch, kde bylo zachyceno krtkodobj osdlen a chronologicky citliv datovac materil, a kde tud nedochzelo k pekrvn fz osdlen (nap. Hloubtn; Soudsk 1955; Blina; Waldhauser Holodk 1984; Luice; Sala Smr 1989; Strakonice; Michlek 1990; Modleovice; Michlek Venclov 1994). Dosud byly v esk literrn produkci o dob latnsk oznaovny jako dvorce rzn archeologick entity: men sdlit (Bhm 1941, 421); skupiny staveb na latnskch sdlitch, tzv. dvorcov komplexy (Pleiner a kol. 1978, 628); plon omezen koncentrace latnskch objekt krtkodobho/jednofzovho osdlen (Waldhauser Holodk 1984); palisdou ohraen arel, v nmeck archeologick terminologii tzv. Herrenhof, poppad oznaen termnem hrazen dvorec (Drda Rybov 1998, 118); tyhelnkov valy, tzv. Viereckschanzen (Venclov 2000).

118

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 15. Kontakty komunity Kelt ze sdlit Slivnko 2 v obdob LT B2/D1 podle analzy hmotn kultury (cf. text).

Byla vyluovna identita jejich vzhledu a funkce s dvorci stedovku (Waldhauser Holodk 1984, 205); zrove se bnji zaal uvat pojem dvorec i mimo oppida, a ji na zklad teoretickho nebo (zrove) terennho vzkumu (Rybov 196769, 84), jako samostatn hospodstv (Waldhauser Holodk 1984; Waldhauser 2001). Tento terminus technicus byl definovn pomrn iroce a nebyl konfrontovn s vsledky archeologie doby latnsk ve Francii a Anglii. V esk literrn produkci dolo ke konkretizaci pojmu latnskho dvorce mimo oppida na zklad tchto znak: plon omezen rozloha vskytu sdlitnch objekt (na ploe zhruba 5050 m); zastoupen nkolika typ objekt v nkolika mlo ppadech (polozemnice, zsobnice/sila, nadzemn (klov) stavby, hlink apod.). vrazn agrrn charakter osdlen, vjimen se specializac na (podomckou?) vrobu. Hmotn kultura z agrrnch sdli krtkodobjho charakteru, tak jak byla v echch poznna bhem minulch padesti let, vykazuje mnoh podobn znaky. Bn je keramika dokonalejho tenkostnnho charakteru, zhotoven na rychle rotujcm hrnskm kruhu, nejastji esovit profilovan msy. Vjimkou nejsou ani zsobnicovit tvary, tm chyb luxusn malovan keramika, typick pro prosted oppid. Z nstroj jsou zastoupeny pedevm noe a dleit soust vybaven drtidla/zrnotrky a (pozdji) rotan mlny. Rovn brousek k osten no, srp, seker a vzcn tak zbran nleel k bnmu sotimentu, m se dostvme k dalm pedmtm hmotn kultury. Osobn vbavu zastupuje pedevm kruhov perk (nramky, nnonky), dle segmenty opask a spony. vartnov (od LT B2), pozdji sklenn nramky byly zpotku (v LT C1) uritm mdnm luxusem, ale po ase (od LT C2) se mohly sklenn perky vetn korlk stt bnou ozdobou. Vjimkou zstvaj doklady specializovan vroby kovstv, ale hlavn zpracovn barevnch kov (Luice). Bnm nlezem je peslen, vjimen vak v dokonalejm zpracovn na hrnskm kruhu jako exempl ze Slivnka. Konzumaci bnch druh masit potravy dokld poetn osteologick materil. Prozatm se nepodailo eliminovat rozdly mezi druhy agrrnch sdli navzjem a oppidy, zstv monost, e ani ne-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

119

existovaly. Dluhem zstv poznn rostlinn vroby, nebo chyb paleobotanick expertizy vetn uren druh obilnin. Nicmn se pro dvorce uvauje o 6,710 hektarech orn pdy vetn plohu, kter by obhospodaovalo 1018 jedinc (Waldhauser Holodk 1984, 211). esk archeologie dosud nepistoupila ke komplexnmu studiu sdli dvorcovho charakteru doby latnsk (co neplat pro keramiku, kde bylo dosaeno vznamnch vsledk; nap. Sala 1988). Pedevm chyb souborn kritika pramen a pln publikace materilov zkladny. Proto zstvaj nsledujc vahy o lokalit Slivnko (2) pouze pedbnm pokusem.

Konfrontace lokality Slivnko s dosavadnmi poznatky o latnskch dvorcch v echch

I kdy rozsah ternnho vzkumu ve Slivnku 2 byl limitovn, meme na zklad povrchovch sbr velmi pravdpodobn konstatovat, e koncentrace osdlen zachycen severn od vodotee koresponduje s dosavadnmi poznatky o charakteru latnskch dvorc v echch. Slivnko 2 pochopiteln reprezentuje pouze jednu sdeln komponentu z nkolika. Pedpokldan komponenty Slivnko 1, 3 a 4 bu zastupuj vvoj (dvorce?) v nkolika fzch doby latnsk, nebo vy tvar v hierarchii neopevnnch agrrnch sdli (vesnice). Opt narme na limity pramen, i kdy pracovn hypotza, e mohlo jt o dvorec elity tehdej spolenosti nen teoreticky zpochybniteln. Mon, e prv polohu komponenty Slivnko 2 na okraji sbry a nlezy vymezenho osdlen lze interpretovat jako specifickou pro tu st keltsk komunity, kter se chtla/musela vylenit z bnho sdelnho arelu. Pochopiteln nelze jednoznan ztotonit Caesarovy gallsk aedificia privata (viz ne) s termnem dvorec v prosted eskch Kelt. Chyb toti spolen entity k obma termnm. Proto uvaj francouzt archeologov termn aristokratick rezidence, definovan archeologickmi znaky elity luxusnmi a prestinmi pedmty (Brunaux Mniel 1997).

Informace o dvorcch v Zpiscch o vlce gallsk G. I. Caesara

Termn aedificium pekldan podle bnch slovnk eskmi vrazy dvorec, ale i staven nebo budova zmiuje Caesar zdka, take nelze jednoznan stanovit jejich stavebn vzhled a msto v hierarchii sdlit. Uvd je asto v souvislosti s vesnicemi (vici) a oppidy, snad jako nejmen typ galskho sdla. Uveden pklady pouit termnu dvorec najdeme v souvislosti s plennm: I dal Caesar zpustoit vecka pole neptel, vyplit jejich vsi i osaml dvorce... (III/29), dle II/7, III/29, IV/19, IV/35, VI/6. Poznmka o osamlosti dvorc koresponduje s asi nejobshlejm popisem dvorce: Dvorec byl obklopen lesem, jak u bvaj skoro vdy pbytky Gall, kte proti vedru vyhledvaj obyejn blzkost les a vod (VI/30). Dle se dozvdme, e v pmoskch krajch Britnie je dvorc gallskm skoro pln podobnch velmi husto (V/12). Na uskladovn obil na dvorcch snad ukazuje nsledujc pas: ...obsadili vecky jejich dvorce a ili zbytek zimy z jejich zsob (IV/4). Jak vyplv ji z latinskho vrazu pro dvorec aedificia privata, jednalo se o vcemn soukrom (?) sdeln jednotky. (Caesar, jeho clem bylo zachytit hlavn hrdinsk iny sv a iny msk armdy, vnoval nevojenskm zleitostem minimln pozornost. Sporn zstv asto tak mra pravdivosti jeho informac. Nutno mt t na pamti e Caesar zachycuje vlen stav, tedy nestandardn situaci. V neposledn ad m vliv na konenou podobu zpracovvanho textu jeho peklad z latinskho originlu).

Problematika polohy Slivnka na pozemn komunikaci (dopravn-geografick situace lokality)

K aktulnmu trendu archeologie pat (pokusn) analza monho postaven lokality Slivnko na pravk (latnsk) stezce, a ji by byla regionln nebo/tak dlkov. (Pozitivn) predestinace potenciln stezky, je by probhala pes Slivnko, je sice dna jeho polohou v prostoru rozvod (a zrove navazujcch dol) mezi dvma vtmi vodoteemi; jednak bezejmennm potokem, tekoucm od Slivnka na vchod a stcm u Bentek nad Jizerou do Jizery, jednak rovn bezejmennm potokem, vedoucm pmo z katastru Slivnka dlcho latnsk sdlit na dv poloviny na severozpad a stcm pod Krpy do Koteckho potoka. Pokud by takto pes Slivnko probhala komunikace, existovalo by tak dopravn-geografick propojen mezi komunitou Kelt u Slivnka a Jizerou na jedn, zrove

120

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

i pes Koteck potok s Labem na stran druh (cf. obr. 17). Jizera a Koteck potok zastupuj dva vt vodn toky II. du, kter st do Labe. Slivnkem mohla tedy probhat regionln, mn vznamn (transverzln?) pozemn komunikace mezi dvma regiony keltskho osdlen: jednak (dolnm) Pojizem (na Mladoboleslavsku), jednak prostorem na stednm Labi u soutoku s Vltavou (Mlnicko) (cf. Waldhauser 2001, 4243). Ovem R. Kvt (1999, obr. 1) nelokalizoval dnou keltskou stezku pes lokalitu Slivnko i do jej blzkosti. Za mlo pravdpodobnou lze pedpokldat polohu Slivnka na njak nadregionln (dlkov) trase, takov, jak je znma z vrcholnho stedovku, ovem relativn daleko od sledovan lokality. Jde o tzv. itavskou, pop. nisko-jizerskou/boleslavskou stezku, probhajc podl Jizery (Kvt 1997, 23, obr. 50). Do prostoru od Bentek nad Jizerou po Mlnk (Pov) vak byla ve vlastivdn literatue kladena slovansk stezka mezi kmenovm zemm Charvt a Povan. V Bentkch nad Jizerou, poppad v sousednch Brodcch ml navazovat brod pes Jizeru (Strnad 1938, 1823). Tak k roku 1561 se vztahuje zmnka o zatarasen svobodn silnice od Mlnka k Bentkm a dle k Podkrkono prv pes Horn Slivno, potamo i Slivnko, kudy jezdvali s chmel od Bavor (Kolektiv autor 1927, 263).2 Umstn Slivnka na njak pravk (latnsk) komunikan tepn loklnho rzu nen mono vylouit, ale ani jednoznan prokzat.

Zvr
Clem analzy se stalo poznn struktury agrrnho osdlen v dob latnsk. Zpracovn (by ne rozsahem velkho) vzkumu lokality Slivnko zahrnuje nejenom mimodn nlezy, ale i keramiku. Jedn se o nejpoetnj soubor latnskch artefakt nejen z Mladoboleslavska, ale z celho Pojize. Aktuln zjitn naorn objekt a jejich nsledn vzkum snad zabrnil dal fragmentarizaci, poppad i pozdjmu totlnmu znien. Otevenou zstv tak otzka umstn pohebit, kter lze snad pedpokldat na ternn vln SV od mikropolohy Slivnko 2. Ideln podmnky vymezen plochy vskytu objekt jednak naornm objekt, jednak keramikou, poskytuj orientan pedstavu o velikosti sdeln jednotky Slivnko 2. Zkouman objekty jsou zejm dokladem krtkodobho (jednofzovho) osdlen okolo rozhran stup LT B2/C1 na zlomu 3./2. stolet). Archeologick nlezy indikuj ovem ptomnost Kelt v sdelnm arelu Slivnko, na mikropolohch 1,3 a 4, od LT B ve 4./3. a do (potku) LT D1, tedy do prvn poloviny 1. stolet. 1. Vsledky intenzivnch povrchovch sbr a leteckho przkumu ukazuj, e jde o plon omezen arel, kter je snad reliktem nejmen sdlitn jednotky dvorce. Ty mohou bt povaovny za sdla vy sociln skupiny, nkdy nazvan elitou. Na tuto skutenost ukazuje i vrazn koncentrace artefakt, kter obecn svm malm zastoupenm v nlezovch fondech bvaj povaovny za atributy movitj skupiny obyvatelstva. Akoli je vpovdn hodnota tchto nlez z povrchovch sbr u Slivnka zsti snena chybjcm nlezovm kontextem, lze pedpokldat, e jejich vskyt je vzn na existenci sdla spoleensk elity, snad aedificia, tedy dvorce, staven, budovy, jak jsou znmy z Caesarovch Zpisk o vlce galsk. Ambivalentn projekci dvorc znmch z psemnch pramen a nkterho z druh ohraench i volnch sdli kontrastn odlinch archeologickch pramen z ech nen ovem (zatm) mono pekonvat. 2. Z ekonomickho hlediska zstv nevyjasnna pina majetkov potence obyvatel dvorce (?), situovanho vcemn na okraji makroregionu, mimo loiska vyuitelnch surovin. Ani existence obchodn i jin stezky mezi oblast soutoku Labe s Vltavou (Mlnicko) a Pojizem (Mladoboleslavsko) neme bt apriorn vylouena; mohlo to ostatn souviset s importem prestinch pedmt do Slivnka. Prosperita zkoumanho dvorce me jednak souviset s archeologicky nedoloitelnm druhem vroby nebo smny, jednak a to je nepravdpodobnj z kontroly/vlastnictv nad ornou pdou (cf. Pleiner 1979, 19; Rieckhoff Biel 2001, 213). Spekulovat tak lze tak o ble nespecifikovatelnm vldnoucm postaven zdejch obyvatel; potom by jejich majetnost mohla vyplvat z dan i podobn formy odvdn neznmho druhu dvek podzenm obyvatelstvem (podle Caesarova len situace
2 Slivnko se ve stedovku stalo sdlem nejenom v Pojize vznamn feudln rodiny pn ze Slivna, pedk nap. znmch pn z Cimburka. Prvn z nich je zmiovn Albert ze Slivna ji roku 1224, Jaroslav ze Slivna, znm pod jmnem Jaroslav ze ternberka v RK jako obrnce Moravy proti Tatarm, jinak jako dritel nejvyho adu v zemi a diplomat (Kalista 1947, 6970). Snad prv poten pozemkov drba a osobn duchovn i vojensk kvality mohly bt dvodem potku prestie pn ze Slivna (tedy pi srovnn s dvj keltskou elitou ve Slivnku, fenomny archeologicky pmo nezachytiteln).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

121

v Galii se nejastji jednalo o obil). Pro ptomnost ozbrojen komponenty keltsk spolenosti ve Slivnku nen pmch dkaz, a tak lze sotva soudit na jej vliv na prosperitu. 3. Podle kontextu soudobch pohebi souasnch v LT C1 se sdlem Kelt v mikropoloze Slivnko 2 by obyvatele mla zastupovat spoleensk elita, nejpravdpodobnji mu(i) se zbranmi a eny s honosnmi opasky a prv inovovanm kruhovm perkem, sklennmi nramky, mon i jejich podzen. Nen od vci zvaovat vrstvu, uvdnou u Caesara (VI/13/1) jako equites (jezdci/ryti), mon (v okol ty bez jakkoli ceny) plebs. Jak a nad m mohla spoleensk elita ve Slivnku 2 vykonvat uritou kontrolu (nejspe zemdlsk vroby a eventueln i smny), z n by mla profit, zstv nevyeenm problmem. Jej msto bylo mezi (jedinou tehdy existujc) lokln elitou s odpovdajc omezenou moc (cf. Venclov 2001, 12, 213).3 4. Znik keltskho sdlit u Slivnka nemohl bt jednoznan objasnn. Snad jen nhodn povrchov nlez prestin opaskov zpony, znm z ech pouze ve tech exemplch, vyvolv otzku, zda jde o svdectv ptomnosti Germn v 1. stolet na jet existujcm keltskm sdliti (nebo mn pravdpodobn o soust vbavy rozoranho hrobu). Lokalita i jej ir okol zasluhuje dal dkladn vcefzov przkum povrchovmi sbry, doplnn uitm detektoru kov a perspektivn tak maximln peliv zchrann vzkum s odebrnm monch vzork pro nsledn analzy.

II. KONEC KELTSKHO OSDLEN POJIZE A PROBLEMATIKA IDENTIFIKACE SDLI KOBYLSK SKUPINY
Ji Waldhauser Geografick rozen
Termnem kobylsk skupina bv oznaovna skupina pouhch t pohebi: Kobyly (Mhling 1944), Chocnjovice (Filip 1932) a Jesteb (Streit 1936). Jako archeologick odraz exogenn migrace do ech neme bt sporu o oprvnnosti vylenn kobylsk skupiny, by se jej lokality rozkldaj na ploe trojhelnka o stranch pouhch 30228 km. V souasnosti by mohla bt zpochybnna oprvnnost vylenn kobylsk skupiny, protoe od tictch let minulho stolet nebyly zjitny nov lokality, pedevm dn sdlit. Pouh ti pohebit tak i pes svoji odlinost od charakteristick hmotn kultury Kelt v echch toti nebvaj obvykle dvodem k vylenn samostatn archeologick skupiny. Mimo to nzvy dalch regionlnch skupin doby latnsk (turnovsk, ctolibsk a hoejansk typ) miz z obvykl archeologick terminologie .

Stav vzkumu/sumarizace poznatk z pohebi

Vechna pohebit kobylsk skupiny byla prozkoumna ji v mezivlenm obdob, emu odpovd snen kvalita dokumentace a absence prodovdnch analz (hlavn antropologickho uren kremac), nicmn zskan informace byly (ji na svou dobu) kvalitn zveejnny, hlavn co do fotodokumentace. st archeologickho materilu se nedochovala, co plat o naprost vtin fondu z Chocnjovic (do sbrek Muzea Mladoboleslavska se pevodem z majetku Univerzity Karlovy dostala pouze znm lahvovit ndoba s kolkovanou kotvou a jedna elezn zpona).
3 Piny mimodnho bohatstv komunity Kelt u Slivnka na zlomu 3./2. stolet se tradinmi archeologickmi metodami nepodailo zjistit. Hranice exagerace dosahuje hypotetick vaha o nadstandardnm zdroji exportnho artiklu, a to (uzen) slaniny, pramenc z faktu nadprmrnho zastoupen kost vep u v lokalit a (zrove) mimodnho kvanta uhlk slivon (10 %), tm nikde v soudobch echch nedoloen. Dnes se v Pojize (vetn Slivnka) uv devo vestky (druh slivon) pro zven kvality uzenho, a to pro zven aroma finlnho vrobku vetn slaniny. Vborn galsk slanina se vyvela a z Cisalpiny do ma ve velkm mnostv u od 2 stol. p. Kr., jak zaznamenal Varro (II, 2 Terentii Varroni Rerum rustikarum libri tres). Podle Strabona (IV, 4, 3 Geografica) se m a cel Itlie staly odbrateli galskch masnch vrobk (cf. Pleiner 1979, 43): (Gallov) jdla maj velik mnostv, t mlka a masa veho druhu, erstvho i solenho. Nebylo exportovan uzen maso/slanina protihodnotou za (archeologicky doloen) nadstandardn sklenn perk Kelt ve Slivnku nedlouho ped vznikem oppid? Ptomnost tisu ervenho pokld J. Novk (Ploha 1) za doklad ptomnosti odezk z vroby zbran v palivovm dv, ppadn pmo jako zuhelnatl zbytky luku i otpu. Pravdpodobn pouit luku ve Slivnku pro lov by mohla nepmo potvrzovat tak osteologick analza. Nebyly devn (sousti) zbran vvozn komoditou keltsk komunity ze Slivnka?

122

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 16. Geografick postaven kobylsk skupiny v rmci latnskch ech (krouky v poad zleva ukazuj polohu pohebi Jesteb, Kobyly a Chocnjovice).

Pohebn ritus populace kobylsk skupiny byl vhradn rov; jin druhy pohb neli popelnicov zstvaj spe vjimen nebo neoviteln. Pohebit se skldala a z 55 (znmch) hrob, ve zbvajcch pipadech z piblin okolo deseti. Invent hrob tvoila pedevm keramika, dle poetn spony a zpony, jin pedmty byly zastoupeny pouze v nkolika mlo exemplch (nap. hrot a botky kop, ovck nky, pinzeta).

Hmotn kultura a jej komponenty

Co do kulturn identity funerln hmotn kultury kobylsk skupiny byly rozpoznny prvky latnsk kultury, zvl jastorfsk a stedonmeck materiln kultury, dle tak przeworsk kultury, nemluvme-li o tzv. vlastnch vtvorech kobylsk skupiny (pehledn Venclov 1973, 5156, obr. 23). Ovem ji pi prvotnm pohledu na fossile directeur hmotn kultury t pohebi kobylsk skupiny zstane zafixovna absence (a na ovck nky a pinzety) vech druh kovovch, kamennch a kostnch nstroj, dle pedevm hrub sdlitn keramiky (obr. 18) a nkterch druh zbran. Skutenost, e nkter druhy zpon a spon (ale i keramiky) zjitn na kobylskch pohebitch se vyskytnou v kontextu bnch latnskch sdli a oppid ech, vyvolv nutn otzku, zda populace kobylsk skupiny (bez vlastnch sdli) obvala nkter (nepli vzdlen) keltsk sdlit.

Relativn a absolutn chronologie

Datace kobylsk skupiny tradin spadala vhradn do pozdn doby latnsk, tedy stupn LT D1, a byla povaovna za jeden z jejch klasickch pedstavitel (nap. Hachmann 1961; Venclov 1973). Jeden typ spony se zalomenm lukem, typ Kostrzewski C (cf. tab. 4), byl ovem klasifikovn s pojmenovnm typ Eichloch jako jedna ze spon npln LT C2 (Polenz 1971, 35). Prv tento typ spony byl v nkolika exemplch zjitn na nekropoli u Kobyl, nap. v hrob XXXIX (Mhling 1944, 4546, Abb. 21:58). To by mohlo bt indici pro zaazen nejstarch hrob v Kobylech ji na sklonek LT C2. Periodizace kobylskho pohebit na dv fze (Zeitgruppen 1 a 2, Hachmann 1961, cf. revize Venclov 1973, 5961, obr. 6) je dnes stle problematick. Nicmn star hroby se sponami Kostrzewski var. D a E doprovz astji hrub keramika zhotoven bez kruhu, zatmco mlad se sponami

Problmy konce doby latnsk v Pojize

123

Obr. 17. Povod sti Jizery v dob latnsk (stupn LT BD1) s vyznaenm region dolnho a stednho Pojize (podle Waldhausera 2002a s doplnnm novch nlez z let 20022005). Znaky: 1 sdlit (LT BD1), 2 pohebit (LT BC1), 3 tyhelnkov valy Markvartice na okraji Pojize (LT C2potek LT D1), 4 ojedinl nlezy (LT BD1), 5 pevis/jeskyn, 6 opevnn/ohraen nap. Semn, kat. z. Troskovice, okr. Semily, 7 depot, 8 keltsk mince, 9 pohebit kobylsk skupiny (tekovan dnes zalesnn zem).

var. K a F provz tenkostnn keramika vyrbn na kruhu (co by v dsledcch signalizovalo akulturaci migrant na domc civilizaci eskch oppid a nesluovalo by se s ne citovanm nzorem R. Gebharda /2004/) V absolutn chronologii nle existence kobylsk skupiny do pokroil druh poloviny 2. a prvn poloviny 1. stolet p. Kr. Toto datovn souvis s tendenc asnjho datovn latnskch stup ve stedn Evrop. Jet J. Filip (1956) kobylskou nekropoli kladl do 2. poloviny 1. stolet, poppad tak N. Venclov (1973, 64) hledala jej chronologick tit po polovin 1. stolet. Potky pohebi kobylsk skupiny ji ve 2. stolet a pokraovn pouze v prvn polovin 1. stolet p. Kr. zastval autor tohoto pspvku (Waldhauser 1990, 87, Anm. 1).

Etnicita kobylsk skupiny

Ji tm 80 let trvajc bdn o etnicit kobylsk skupiny, zahrnuje (tm) vechny mon alternativy: neuriteln etnicita; nekeltsk etnicita, tj. Germni; smen etnicita (germnsk a keltsk); akulturovan etnikum (germanizovan Keltov nebo keltizovan Germni); Keltov (pop. jin keltsk kmen) (nap. Franz 1939; Bhm 1941; Mhling 1944; Be 1960; Hachmann 1961; Venclov 1973; Waldhauser 2001; Gebhard 2004). Shrnemeli, potom vet nzor o etnicit kobylsk skupiny paradoxn zan a kon s identifikac Kelt jako nositel kobylsk skupiny (Gebhard 2004, 112: die in ihrer Genese eindeutig keltisch erscheint, in litt. 15. 5 2005 vom Anfang aussschliesslich keltisches Geprge).

124

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Po metodick strnce vechny uveden dosavadn dvody (ne)uren etnicity spovaly v posouzen hmotn kultury jako takov, dle vychzely z pohebnho ritu a geografick polohy kobylsk skupiny. Podle (mho) nzoru se jev (nikoli jako klov) argumentace lingvistiky pro prostor centrlnho Durynska, odkud (pinejmenm zsti) do ech migrovala populace kobylsk skupiny; germnsk toponyma toti zasahuj od severu a po oblast Lipska. Tak aproximativn svdectv psemnch pramen o zarnskm osdlen (na sever od Mittelgebirge) tam signalizuje vhradn Germny (Caesar a dal). Nezaznamenat ovem nelze trend souasn archeologie s vraznou skeps a agnosticismem ke stanovovn etnicity na zklad archeologickch pramen (pehledn nap. Brather 2004).

Vchodisko a cl migrace populace kobylsk skupiny

Transfer ady pedmt hmotn kultury ze stednho Durynska na (sever) ech na zlomu 2. a 1. stolet neme bt pedmtem sporu. O doklad smny/obchodu, exogennch satk apod. by mohlo jt v ppad jejich ojedinlho vskytu (nap. na oppidu Stradonice), prokazateln se jev vmna (nebo napodoben) hmotn kultury mezi Kelty ze stedovchodnch ech a nositeli kobylsk skupiny (nap. hloubkov drsnn keramika; Mhling 1944, Abb. 34).

Prodn podmnky
V dob, kdy byla kobylsk skupina rozpoznna (poprv ve 30. letech 20. stolet), nedosahovaly poznatky o pvodnm prodnm prosted okol jejich pohebi a o klimatu (subatlantiku) vraznj kvality. A nedvno byla zdraznna poloha pohebi kobylsk skupiny na samm okraji ekumeny zemdlskho pravku (obr. 1617), na nepli rodnch pdch, v klimaticky pro zemdlstv mlo vhodnch mstech (Waldhauser 1990, 102; Waldhauser 2001, 130). Doba existence kobylsk skupiny ve srovnn s obdobm latnu a doby msk by podle V. Loka (2000) klimaticky zastupovala relativn nejchladnj a nejvlh periody. Pro stedn Evropu tak spadaj do doby mezi lety 120114 p. Kr. a do edestch let (7060 p. Kr.) extrmn vlhk periody, co podporuje legendu o povodnch, kterou zachytil Strabon (Vll, 2, 1) (cf. Schmidt Gruhle 2003, 281283, Tab. 2, Abb. 10; Bockius uczkiewicz 2004, 3, Anm. 10)). Z tto psemn zprvy a z okolnosti bytku osdlen v prostoru dolnho a stednho Labe v Nmecku byla odvozovna pina germnskch do ech smujcch migrac v poslednch dvou stoletch ped zmnou letopotu (Waldhauser 1992b, 168). Lze konstatovat, e kolonizace teritoria kobylsk skupiny pi srovnn s dalmi zemmi ech nevychzela ze snahy o zbor optimlnch pdnch druh, ani ze zjmu o klimaticky vhodnou znu. Samo chovatelstv domcch zvat nemohlo bt pro imigranty jedinou motivac obsazen sti severu ech. Jako pravdpodobn piny migrace populace kobylsk skupiny tak zbvaj faktory politick, mj. katastrofy a nedostatek potravin.

Kritika pramen a vzkumnch metod

Povrchov sbry v zn pohebi Kobyly, Chocnjovice a okol Jesteb provdn v letech 19692005 (sice asto, ale nesystematicky) nezaznamenaly dn pozitivn zjitn latnskch aktivit. Je tedy nutn zaujmout k problmu sdli kobylsk skupiny stanovisko, kter vychz z teoretickho studia. Zkreslen pramen vyplv z okolnosti, e znme pouze funerln pedmty, hlavn keramiku. Vbr hrobov keramiky byl vak vrazn omezen, nap. lze zdraznit absenci soudk a dalch typ ndob (obr. 18). Chyb tak zsobnice, cednky a nkter typy mis. Nezanedbateln st fragmentrn nalezen keramiky, pedevm t z Kobyl, nebyla vyobrazena a podrobnji publikovna; nalezneme o n jenom zmnky v textu (Mhling 1944).

Teoretick pedpoklady k identifikaci sdli kobylsk skupiny

Zvaovat lze sdlitn nlezy, kter by mimo datovn do LT C2D1 splovaly nsledujc pedpoklady: poloha v bezprostedn topografick souvislosti s pohebiti; v zn vskytu pohebi a vjimen i mimo n dov do vzdlenosti 2 a okolo 10 km; mimo znu pohebi do vzdlenosti a okolo 25 km, bu jako latnsk sdlit s st exogenn hmotn kultury nebo jako ojedinl pedmty.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

125

Obr. 18. Absentn a frekventovan tvary keramiky kobylsk skupiny v konfrontaci se soudobou skladbou keramickho invente latnskch sdli v typologii V. Salae (1988). 1 vbec nezastoupen na nekropolch, 2 ojedinle se vyskytujc do 5 ks, 3 vjimen okolo 10 ks zastoupen. Bez krouku bn se vyskytujc typy ndob.

Potenciln sdlit Kobyly (sporadick nlezy v okol sdlit)

Na pti mstech (mikropolohch 15), 100300 m S, poppad Z od nekropole u Kobyl se na pp. 184/2 a dalch narazilo na zlomky keramiky. Jde o nledujc msta, zatmco dal mikropolohu (6) zastupuj ji v literatue zmnn archeologick struktury na Z okraji kobylsk nekropole: (1) Akce J. Waldhauser, V. Weber (1970, 4748), 28. 4. 1970, ti sondy 10,5 m v mstech tmavho probarven ornice, archeologick nlezy uloeny v M Liberec, inv. . 74678. O datovn do zemdlskho pravku nen sporu, nicmn do doby latnsk by bylo mono zaadit zlomek msy se zalomenm okrajem (obr. 19:2), hlavn vak fragmenty tuhov keramiky (obr. 19:34). Datovn fragmentu eleznho pedmtu a bronzovho kruhovho tere s eleznm ntem (falry?) zstv sporn (obr. 19:1,5). (2) Akce J. Nachlinger (dchodce), 1960, zjitn keramiky ve zkypen sti ovocn aleje (nlezy nezvstn). (3) Akce J. Kavn, 1959, naruen, dle nezkouman objekt (dajn hrob, co nekoresponduje s uvdnou hlubkou 1,5 m; takovto hloubky hroby kobylsk skupiny zdaleka nedosahuj), stepy, nezvstn (Kavn 1964, 269). (4) Akce J. Louda (uitel), 1965, povrchov sbr u lesa, keramick fragmenty (dajn uloeny v soukrom sbrce). (5) Akce J. Waldhauser, 19712005, opakovan povrchov sbry, zskny dov destky keramickch zlomk neuritelnho zemdlskho pravku z plochy na rozhran pp. 177/1 a 177/4 (pedno M esk Dub). (6) Akce J. Bhm, 1931. Na JZ tsn vedle (!) nekropole zcela mimo hroby (!) byla zjitna na ploe cca 2015 m koncentrace 4 objekt, ohnit s vyplenm dnem a 17 klovch jamek (obr. 19). Lze uvaovat o archeologickch reliktech obdlnkovho klovho domu o rozmrech cca 115 m v nejbnj (latnsk) orientaci staveb VZ. Prv J. Bhm (1941, 451), autor vzkumu v Kobylech v letech 193031, na tato msta proponoval existenci jaksi devn stavby. Nalezen zlomky keramiky se bohuel nedochovaly.

126

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 19. Kobyly (okr. Liberec). Dokumentace nlez z 20. stolet (polohy 16) s nlezy z r. 1970 (dole), nahoe vez z plnu zkouman plochy v Kobylech s objekty a klovmi jamkami (podle Mhlinga 1944).

Bhem archeologickho vzkumu eponymn nekropole u Kobyl se na pp. 184/1 v arelu rovch hrob narazilo na dal archeologick objekty a klov jamky. st z nich je podle superpozice star neli rov hroby (XLIX a XLVI), co asi plat i pro dal nepravideln objekty a klov jamky, situovan mezi jednotlivmi hroby. Nkter mohou bt prodnmi nebo recentnmi tvary. Archeologick nefunerln nlezy z arelu nekropole (obr. 20), tedy ty nalezen mimo hroby, zastupuj (bohuel v originle nezachovan) zlomky keramiky a 6 ks tpan industrie (Mhling 1944, 116, Taf. 28:117; zde obr. 20). Ze zlomk keramiky tyi bezpen pat na zlom ranho a vrcholnho stedovku (Mhling 1944, Taf. 28:1316), dalch 6 ks s pesekvanou plastickou pskou/litou, event.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

127

Obr. 20. Kobyly (okr. Liberec). Archeologick nlezy sdlitnho charakteru z arelu nekropole (podle Mhlinga 1944).

i okrajem nle dajn do sklonku eneolitu, do kultury se rovou keramikou (Mhling 1944, Taf. 28:26, 17; cf. Turek 1995, 91), jeden zstv podle fotografie nedatovateln (Mhling 1944, Taf. 28:1). Silexy byly nalezeny ve vtm objektu v sektoru 53 spolu se stpky a zejm nenle do doby latnsk. Mohlo jt o eneolitick objekt.

Diskuse
Uveden informace indikuj v okol kobylsk nekropole i jin aktivity ne funerln; nelze vak prokzat ani vylouit jejich datovn do doby pohbvn na nekropoli. Tyto okolnosti ovem vyaduj bu-

128

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

douc bedliv sledovn lokality, j m prochzet komunikace novho obchvatu a patrn i vstavba rodinnch domk. I kdy vyobrazen zlomek vdut/resp. okrajov partie ndoby s plastickou vlnic (Mhling 1944, Taf 28:5) byl datovn do eneolitick kultury se rovou keramikou, kde se mlo jednat o zsobnici (Turek 1995, 91), neunikly registraci nsledujc do detailu analogick nlezy z latnskch kontext ve stedn Evrop (obr. 2425, 32): pevis u Troskovic (obr. 24:12) spolu s keramikou tradice doby latnsk (cf. text ne); latnsk sdlit Nowa Cerekvia, dom 1, v Hornm Slezsku, odkud ze souboru z obytn stavby spolu s keltskou keramikou na kruhu, ale i przeworskou (Woniak 1970, 305, tabl. XXIV:1), byla publikovna st ndoby s plastickou pskou, do detailu shodn s exemplem z Kobyl (cf. obr. 25:11). Rovn ze sdlit gubisk skupiny v Luboszycch a Now Sli jsou uvdny ndoby s plastickou pskou z obdob LT C/D1 (Domaski 1975, tabl. XXIII:p, XXXII:p; cf. obr 32:p); koncov (endlatnezeitliche) latnsk sdlit v Bavorsku (Rieckhoff 1995), kde opt najdeme plastickou psku (cf. obr. 25:810); latnsk sdlit v Durynsku maj v keramickm inventi z LT C/D1 rovn ndoby s plastickou pskou (nap. Widerstatt, Grube 38/75; Grasselt 1994, Taf. 46:8, k tomu Korelationstabelle Abb. 10). Nutno podtrhnout, e z uvdnch nepoetnch pklad vyplvaj pouze dv monosti. Bu keramika se sledovanm typem plastick psky patila (i kdy pomrn vzcn) k vrobkm lid na sklonku doby latnsk v okrajovch znch latnsk kultury, nebo jde v tchto ppadech o nerozpoznan intruze fragment z epochy eneolitu, haltatu a podobn. V kadm ppad nen mono zcela vypustit z vah latnsk st keramiky s plastickou pskou z prostoru nekropole Kobyly (a tm zpochybnit jej jednoznanou, prodnmi expertizami neprokzanou dataci do kultury se rovou keramikou; cf. Turek 1995).

Obr. 21. Troskovice (okr. Semily). Poloha pevisu dr. A. Nastoupilov v lenit geomorfologick situaci stedn sti eskho rje (oznaeno ipkou). Podle Waldhauser Lutovsk 1998.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

129

Aktivity z konce doby latnsk pod pevisem u rybnka Vk v eskm rji (hmotn kultura problematick uloeniny/vrstvy)
Nkter nhodn archeologick nlezy z nestandardnch (archeologm bn neohlaovanch) zsah do ternu, pkladn eroznch rh, lesnch prac, vyjednch vozovek a dalch, pispvaj v mstech se zalesnnm k registraci asto zcela neoekvanch pravkch a stedovkch lokalit. Takovmto zpsobem byly v z 2003 identifikovny aktivity pod skalnm pevisem o rozmrech (ped deovmi srkami chrnn plochy) 4,01, 3,55, 2,35 a 3 m. Lokalita je vzdlena pouhch 90 m od behu rybnka Vk. Na ZM 10 033409 in souadnice 017:252. Nadmosk vka aproximativn dosahuje 285 m (obr. 21) Pevis, lec ve vzdlenosti 18 km JV od Kobyl, a to na JZ okraji katastrlnho zem Troskovic (okres Semily, Libereck kraj), byl kresebn zamen a fotograficky dokumentovn (obr. 22 a 23). Lokalita byla pojmenovna po objevitelce jako Pevis dr. A. Nastoupilov. Dosud byla publikovna tdkov zmnka (Waldhauser Drpela Krsn 2004, 152) a vypracovna NZ j. 85/03 (Muzeum Mladoboleslavska). Nlezov okolnosti souboru 82 keObr. 22. Troskovice. Pln a profil pevisu. ramickch jedinc zstaly limitovny, nebo se omezuj na informaci Martina Kubeka (Jablonec n. Nisou), kter je zskal z ern vrstvy v hloubce a 60 cm pod povrchem. Nlezce neobjasnil jemu neznm pvod nehlubok ternn deprese, probhajc nedaleko od lesn vozovky, kterou uvaj i tk motorov vozidla. Informoval mne, e odhrabal keramick fragmenty, kter jsem v ervnu r. 2005 pedal do sbrek Muzea eskho rje v Turnov.
Popis keramiky (sla 112 se shoduj s obr. 24): 1 st ndoby s prohnutm hrdlem a oblm odsazenm tlem, silnostnn, (pedevm) uvnit siln pepleno, bahnit materil, ed; 2 st soudkovit ndoby s vodorovnou lini, nad n vyhlazeno, pod nepravideln zdrsnno, bahnit materil, tvrd vypleno, lutoed (2 ks); 3 vdu tenkostnn ndoby, oboustrann letn povrch, tm. ed (2 ks); 4 vdu ndoby, bodov vrypy; 5 st silnostnn ndoby s st pskovho ucha, okrov neupraven povrch, bahnit materil (3 ks); 6 vdu ndoby s vzdobou kolmch lbk, bahnit materil, okrov; 7 vdu tenkostnn ndoby s vzdobou nehluboko ryt vlnice mezi liniemi, plaven materil, ed; 8 tlo ndoby s chuchvalcovitm drsnnm, nznak ikmho rhovn, svtle hnd povrch; 9 vdu stednstnn

Obr. 23. Troskovice. Fotodokumentace pevisu (foto V. Kopiva).

130

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 24. Troskovice. Keramika z pevisu; 18 datace zlomu doby latnsk a msk, 9 vrcholn stedovk; 1012 datace do kultury se rovou keramikou.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

131

Obr. 25. Vbr keramiky z nekeltskch/germnskch sdli konce doby latnsk v Bavorsku, 110 (. 810 vzdoba plastickou pskou, podle Rieckhoff 1995), a latnskho sdlit v Hornm Slezsku,1115, Nowa Cerekvia, dom 1, vbr keramiky z nlezovho celku (. 11 okraj s plastickou pskou podle Woniaka 1970). Keramika na kruhu s vykrytmi profily.

132

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

ndoby ady vryp tvaru trojhelnk, kosodlnk, tvrd pleno, na kruhu edoern (vrcholn stedovk); 1012 st vdut silnostnn ndoby s vodorovnou plastickou pskou peruovanou prstovmi vrypy, neupravovan povrch, bahnit materil, okrov petah vn (5 ks); nevyobrazen keramick fragmenty: 13 zlomek z tla stedn siln ndoby, hlazen povrch, oboustrann stopy ern hmoty (pkvar?, ern/smoln ntr), tvrd vypleno; 14 dovnit prohnut zlomek vdut tenkostnn ndoby, bahnit materil, okr; 15 zlomky tl tenkostnn keramiky, neupravovan povrch, okr, (jeden zlomek s nznaky svislho rhovn), (3 ks); 16 zlomky tl stednstnnch ndob, neupravovan povrch, ed, (7 ks); 17 zlomky tl stednstnnch ndob, neupravovan povrch, okr, (5 ks), (. 1418 nedokonal vpal); atypick zlomky: zl. vdut, silnostnn, bahnit materil, neupravovan povrch, okr (3 ks); zl. vdut, silnostnn, vrazn oboustrann provit peplen, bahnit materil, ed, (10 ks); zl. vdut, silnostnn, sten peplen, bahnit materil, okr (19 ks); atypick odlouen (odprskan) zl. (10 ks); dno s blm ntrem (novovk?); zl. dna vy silnostnn ndoby, neupravovan povrch, ed (2 ks). Nekeramick nlezy: kosti zvec (3ks, z toho 2 peplen; neureno); kulka, olovn. Bezpen uren intruze: stedovk, sldnat, hraditn tradice (2 ks); novovk (5 ks, vdut, z toho 2 s vnitn lutohndou glazurou).

Charakteristika pravkho keramickho souboru Pedloen kolekce keramiky zahrnuje 82 fragment, kter lo jenom zcela ojedinle laboratorn slepit do st ndob. Dalch 7 zastupuje stedovkou a novovkou intruzi. Co do potu zlomk jde o men soubor, avak s nadprahovm (tj. minimln 30 diagnostickch jedinc obsahujcm) vznamem. Bn je velikost zlomk, odpovdajc norm podobnch soubor z objekt a uloenin kulturnch vrstev. Formln lze dlit keramick soubor na vce i mn peplen zlomky (24,447,6 %) a zcela intaktn, rem nepostien fragmenty (52,4 %). Tato okolnost se jev jako mimodn hlavn po srovnn s jinmi soubory ze sdlitnho nebo z pevisovho kontextu mladho pravku nejen z Pojize, ale i ze stednch ech. Pozoruhodn je poloha lokality pmo pod valovm opevnnm hradit Semn (cf. Waldhauser 1992; Waldhauser Lutovsk 1996; 1998). Mezi fragmenty keramiky vystupuj jako chronologicky citlivj zlomky soudku s vodorovnou rhou v podhrdl (obr. 24:2), vdu s vlnic mezi liniemi (obr. 24:7), mn potom soudek s prohnutm hrdlem (obr. 24:1) a ucho (obr. 24:5). Zmnn dekor vlnice i varianty soudk s prohnutm hrdlem vychz z latnskho zkladu (cf. Waldhauser Holodk Sala 1986, obr. 45). Co do datovn souboru keramiky z Pevisu dr. A. Nastoupilov spadaj do vahy pouze analogie z tzv.latnsko-mskho horizontu a samch potk star doby msk, nap. v Pojize situovan lokalita Obruby nebo stedoesk Bchovice, objekt 37/71 a dal (Waldhauser Konar 1997, 19, 134135 s obr.; Venclov 1975, 414416, obr. 9); tak z Novho Bydova, jma I, (Motykov-neidrov 1963, 3738, Abb. 11). Absolutn jde o posledn desetilet ped zmnou (a zlom) letopot, co naznauje rovn analogie vlnice z hrobu 1 pohebit Dobichov-Pihora, patcho mezi nejstar na nekropoli, tj. do obdob 10/5 p. Kr.20/30 po Kr. (Droberjar 1999, 158, 224, Taf. 23:1).

Stopy sdelnch aktivit doby latnsk v okol nekropol kobylsk skupiny (problmov neeiteln interpretace)
V okruhu do nkolika kilometr S, V a Z od pohebi kobylsk skupiny byla doloeny aktivity z mlad a pozdn doby latnsk, kter by mohly souviset se sdlenm zmnn populace. Vylouit ovem nelze aktivity Kelt z nin ech ani jejich pedchzejc osdlen, dokonce ani jejich sdla ve stupni LT D1. Latnsk aktivity v okol nekropole Kobyly Letaovice (okr. Liberec). Lokalita se rozkld 3 km severn od Kobyl. Soubor t zlomk keramiky (obr. 26:1) ze dvou tm sousedcch poloh na SZ okraji obce nem bli nlezov okolnosti. Nesporn zstv datovn struhadlovit drsnn situly do LT C2D1 (2.1. stolet). Literatura: Filip 1947, 177; Filip 1956, tab. CXII:1; Waldhauser 2002a, 101102.

Obr. 26. Latnsk nlezy z okol pohebi kobylsk skupiny. 1 Letaovice; 2 Sobslavice; 3 bronzov spona z Lobe (podle Filipa 1956).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

133

Sobslavice (okr. Liberec). Lokalita le 2,5 km jihovchodn od eponymn nekropole Kobyly. Snad orbou siln otel okrajov zlomek soudku s prohnutm hrdlem (obr. 26:2) z polohy U dubu na Z okraji vsi m nznaky struhadlovitho drsnn, datovatelnho jako u pedchzejc lokality. Literatura: Filip 1956, tab. CXII:2; Waldhauser 2002a, 119. Latnsk aktivity v okol nekropole Jesteb esk Lpa (okr. esk Lpa). Nkolik fragment keramiky (min. 6 ks, obr. 27:16) z nevrazn vrstvy a z vpln jednoho objektu bylo zskn archeologickm vzkumem v poloze Erbenova ulice-nov parkovit. Datovn spov na zlomku msy s vhlazenou vlnic a koncentrickou krunic do LT C1bLT D1. Lokalita je situovna 8 km SZ od pohebit Jesteb. Literatura: Gabriel 198687, 30.

Obr. 27. Latnsk keramick nlezy z okol pohebi kobylsk skupiny. 16. esk Lpa (podle Gabriela 198687).

Sloup (okr. . Lpa).Vzdlenost in 9 km od pohebit Jesteb severozpadnm smrem. Necel dv destky zlomk keramiky a nezvstnou eleznou sponu bez okolnost (akce 1934, 1938) a ze dvou sond (zjiovac vzkum 1970, 1998) na suovm kuelu pod skalnm sukem se zceninou stedovkho hradu lze datovat do obdob LT C/D, ani by lo konstatovat vjimenost tvar i vzdoby od bn mlado- a pozdnlatnsk keramiky. Mimodn je poloha lokality na sever od latnskho osdlen a dokonce i na severozpad od kobylskho pohebit v Jesteb u esk Lpy. Poloha byla ve vrcholnm stedovku vyuita pro stavbu skalnho hradu. Literatura: Waldhauser 1971, 5152; obr. 3031; Waldhauser 1990, 102, Abb. 9; Waldhauser 2002a, 119, 156, obr. na str. 155:1314. Latnsk aktivity v okol nekropole Chocnjovice Jivina (okr. Ml. Boleslav). Vt soubor keramiky pochz z obdlnho objektu (polozemnice?) ve Fiedlerov ciheln, a to ve vzdlenosti pouh 3 km od kobylskho pohebit u Chocnjovic. Bohuel zlomky keramiky, vetn svisle rhovan a mis, se nedochovaly. Literatura: Waldhauser 1976a, 70; Waldhauser 2002a, 92. Srbsko (okr. Ml. Boleslav). Pod kolmmi skalnmi stnami pskovcovho bloku Sokolka (kta 322 m) byla v letech 199798 na svait ploe 159,5 m pod svislou skaln stnou v hloubce okolo 80 cm zjitna a 16 sondami zkoumna tmav ern uloenina (vrstva), kter obsahovala 951 fragment keramiky. Z nich bylo 876 ks (92,1 %) ureno jako typickch pro latnsk obdob LT C2D1 (obr. 28:111), zatmco zbytek tvoily nelatnsk specifick zlomky keramiky (obr. 28:1216), kter se stvaj pedmtem analzy. Lokalita le 12 km JV od pohebit kobylsk skupiny u Chocnjovic. Literatura: Waldhauser Jen 1998; Koldov 2005. Specifickou nekeltskou komponentu z latnsk vrstvy tvo tyi bez pouit hrnskho kruhu zhotovovan keramick tvary: 1. Msy/hrnce/hrnky s hrnnm, ven profilovanm, trojhelnkovm okrajem (obr. 28:14). Analogick tvary s charakteristickm tmav edm peliv hlazenm povrchem jsou uvdny z przeworskho prosted v severn sti stedn Evropy, hlavn ze Slezska (nap. Wielowiejski 1981, tabl. I:7; Dbrowska 1988, tabl. I:4, III:35), vetn gubisk skupiny z LT CD1 na teritoriu dnench hranic Polska a Nmecka (Domaski 1975, tabl. XXXII:9). Z autopsie je posoudili specialist na latnsk obdob M. Bednarek (Univerzita Wroclaw) a M. Rudnicki (Univerzita Warszawa), kte vyobrazen zlomek na konferenci v Kounicch klasifikovali jako nepochybn import pedmsk przeworsk kultury (do jejho okruhu spad i gubisk skupina). Oba poukzali nejenom na tvarovou identitu(obr. 32, 33), ale i charakteristickou pravu povrchu, popisovanou i v literatue (Wielowiejski 1981, 60). Zmnu tohoto tvaru

134

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Obr. 28. Srbsko (okr. Ml. Boleslav), poloha Sokolka. Latnsk a nekeltsk keramick komponenta z vrstvy LT C2D1.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

135

s keramikou konce doby msk a potku sthovn nrod vyluuj i konzultace nad materilem i s eskmi specialisty. 2. Teriny (hrnce) se zalomenm ven trychtovit vyhnutm okrajem (obr. 28:13). Hrub tvar keramiky, vetn typick pravy hrubho chropowatego povrchu (cf. Wielowiejski 1981, 60) shodn urili oba ve jmenovan badatel. 3. Hrnce s krtkm svislm a nepatrn ven zahnutm okrajem blzk profilac okraje a horn sti vdut ndob praskho typu (obr. 28:16) opt pochzej v ad pklad z prosted przeworsk kultury a nem smysl uvdt etn analogie. 4. Msy se zalomenm a ven talovit vyhnutm plochm okrajem (obr. 28:15) pochzej v nkolika ppadech dokonce z eponymn nekropole u Kobyl (Mhling 1944, Abb. 38/hroby I, XLVI, XXXIX), dle bn z przeworskho milieu, kde tvo i jeden z vdch typ (Wielowiejski 1981, tabl. I:1; Dbrowska 1988, tabl. II:9), a to pro fze A1A2/LT CD1, opt vetn gubisk skupiny (Domaski 1975, tabl. XXXII:a). Uvdny jsou rovn z Durynska (Mller 1985, Taf. 86:2, 79:2, 82:2, 93:7, 97:23), kde byly zdraznny scharfkantige profilace okraj v souvislostech s przeworskm prostedm tzv. Oder-Warthe Gruppe (Mller 1985, 117), dle i z Bavorska (Rieckhoff 1995), opt se souvislostmi s Durynskem (cf. zde obr. 25:6) Tento vet zahrnuje jeden z astch keramickch tvar, bn bhem LT CD na sever, zpad i jih od ech. Kriticky je nutno upozornit na formln ponkud vzdlen analogick tvary z prosted latnskch sdli, kter vak maj nepatrn vyvinut ploch vjovit tvar st mis, a to napklad ji ze zlomu LT B2/C1 ze Slivnka (obr. 6:1), Branee v souboru patrn z LT C2 (Waldhauser 1994, obr. 5:14) a Novho Bydova-Chudonic (Rybov 1964, tab. XXVII:1). Posledn jmenovan datovala autorka vzkumu do nejmlad latnsk fze V. Dokonce i v prosted souboru ze Sokolky nalezneme podobnou, ale na kruhu provedenou keramiku (obr. 28:11). V tchto souvislostech se jev oprvnn otzka, zda mezi etnmi pedmty (a nkdy adaptovanmi pedlohami) pejmanmi populac przeworsk kultury (nap. sponami) nebyl tak tento keramick tvar. Nebo jde i v Chudonicch o importy? Diskuse. Vylenn keramick tvary tvo makroskopicky naprosto specifickou komponentu hrnskho zbo ze Srbska-Sokolky. Odliuj se rovn nelatnskm zpsobem pravy povrchu a v ppad obou variant mis pedevm absenc stop po hrnskm kruhu. Nejsou uvdny ze standardnch latnskch sdel ech. Msy se zalomenm a ven talovit vyhnutm okrajem jsou znmy v nkolika exemplch (obr. 29) z nekropole Kobyly (Mhling 1944), bn z przeworsk kultury. Vzdlenost gubisk skupiny u hranic mezi Polskem a Nmeckem od kobylsk skupiny in vzdunou lini pouhch 60 km. Jej znik s proponovanm odchodem populace v LT D1 okolo roku 100 p. Kr. z Nadod (Domaski 1975, 93104) teoreticky Obr. 29. Kobyly (okr. Liberec). Msovit tvary s krtkm zalomenm okrajem a hrnce (podle Mhlinga 1944). konvenuje s objevenm tohoto druhu kera-

136

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

miky na severu ech. Neschz tedy pedpoklady k vaze o migraci populace gubisk skupiny/przeworsk kultury z nin severn pod Krkonoemi na jih smrem do ech (pokud by nelo o lidi tto identity, kte v tto dob pronikli i do Durynska; cf. Peschel 1978). Slivnko (okr. Ml. Boleslav). Nyn se vrtme k ji v tto stati podrobn zveejnn lokalit Slivnko, kter je situovna 25 km jin od pohebit kobylsk skupiny u Chocnjovic. Nlez tyinkovit zpony z bronzu typu A (obr. 9:19; 31) prv na latnskm sdliti Slivnko 2 indikuje komponentu hmotn kultury s provenienc mimo echy, nejpravdpodobnji ve stednm Durynsku v oblasti ek Sly a Unstruty (Bockius uczkiewicz 2004, 1415). Jejich vskyt dosahuje pialpsk oblasti na jihu a vchod (nap. Karlstein u Berchtesgadenu v Bavorsku), dle byl zaznamenn ve vchodn Francii (Aubeterre, dep. Allier; Holtzheim, dep. Bas-Rhin a Elsass bez uren pesn lokality; Peschel 1978, 191192; Bockius uczkiewicz 2004, 135136). Z nlezovho kontextu nen pochyb o datovn toho typu A prestin zpony do LT D1, jak to konen naznauje i jedin dal eskch nlez z oppida Stradonice (P 1903, tab. XVI:1). Pokud nejde o komern import, signalizuje to nejpravdpodobnji expanzn zjem populace z Durynska nejenom o echy, ale tak o vchodn partie bval Gallie, mimo jin osdlen kmeny Arvern a Skvan. Pmo to vysvt z textu G. I. Caesara (I, 31) pro lta 72/7158 (tj. zvr LT D1), kdy germnt Svbov v ele s krlem Ariovistem zabrali st zem jmenovanch kmen a ovldli jejich oppida. Avak tato expanze Germn se (zatm) neprojevila v archeologickch pramenech z vchodu Francie s vjimkou ji ve zmnnch t nlez tyinkovitch zpon. Absence germnskch sdli z LT Dl jak z vchodn Francie tak v arelu okol pohebi kobylsk skupiny mus nutn evokovat

Obr. 30. Rozen bronzovch tyinkovitch zpon (Stabgrtelhaken). Podle Peschel 1978 a Bockius uczkiewicz 2004, hvzdika oznauje lokalitu Slivnko.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

137

Obr. 31. Slivnko 2, bronzov zpona (foto V. Kopiva).

badatelskou otzku, zda Germni neobvali bn (latnsk/keltsk) sdlit. Tato problematika bude jet diskutovna ne, a to s reflex na psemn prameny.

Alternativy k datovn, zpsobu a pinm zniku keltskho osdlen v regionech stednho a dolnho Pojize
Hypotzy mus bt nejprve formulovny, aby vbec mohly bt odmtnuty. Pipomenut zaslou badatelsk pstup J. Filipa (1932), kter varoval, aby apriorn negace v tomto smyslu nm nakonec nebrnila v pesnjm poznn pravho stavu vci. Nezbv tedy, ne se pokusit balancovat na samm okraji vpovdn hodnoty dosavadnch archeologickch nlez s tm, e v budoucnosti budou stle ovovny a snad se stanou i clem grantovch projekt. Dosavadn bdn na tto problematice vystilo ve formulaci t hypotz.

138

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Hypotza A: Keltov neopustili v dob padku keltsk moci po roce 50 p. Kr. Pojize, ale ili zde sami i v urit symbize s lidem popelnicovch pol turnovskho typu a do potku doby msk v 1.2. stolet po Kristu. Tato alternativa byla formulovna podle zvr prac J. Filipa. Hypotza B: Keltov sdlili pinejmenm ve stednm Pojize a do doby potku imigrace nekeltsk populace kobylsk skupiny z zem zhruba mezi Odrou a Durynskem, kterou lze datovat na sklonek archeologickho stupn LT C2 (zhruba po polovin 2. stolet p. Kr.). Tato komunita po sob zanechala hbitovy v Kobylch, Chocnjovicch a Jesteb. V tomto asi konfliktnm obdob Keltov odeli z Pojize a spolu s dalmi z ostatnch st ech migrovali do zem u soutoku Dunaje s Moravou zhruba mezi Neziderskm jezerem, Vdn a Bratislavou. Hypotza C: Relikty keltskho osdlen se v Pojize udrely a do archeologickho stupn LT D1b (zhruba prvn polovina 1. stolet ped Kristem) a zanikly ve stejn dob jako oppida v echch ve tet tvrtin 1. stolet p. Kr. Po uritou dobu dochzelo k sotva mrov koexistenci populace Kelt a nekeltskch, snad germnskch nositel materiln kultury kobylsk skupiny, a to ve 2. polovin 2. stolet a potku 1. stolet ped Kristem. Zvaovno by mohlo bt i krtk trvn keltskho osdlen po odchodu populace kobylsk skupiny, na jejich pohebitch kon ukldn splench pozstatk pravdpodobn ji ped polovinou poslednho stolet ped zmnou letopotu (cf. Waldhauser 1994, 164). Diskurs. Ve uveden alternativy mohou bt testovny a lze se tak pokusit o piblen k pravdpodobnosti nkter ze t hypotz, i kdy vpovdn schopnost dosud zskanch archeologickch pramen z Pojize zstv i nadle siln omezena. Hypotzu A je nutno povaovat za antikvovanou, nebo nelze identifikovat ani nznaky (neakulturovan) existence lidu popelnicovch pol. Prost chybj oviteln podklady, kter by byly v souladu se souasnmi poznatky archeologie Kelt a doby msk v echch. Na zklad nov identifikovanch sdli polabskch Germn z Dolnho Bousova a Obrub na jinm okraji eskho rje a jinch v dolnm Pojize, z nich pochz poetn materilov fond, shledvme jednoznan, e Pojize bylo od severozpadu jet na sklonku 1. stolet p. Kr. osdleno vlnou polabskch Germn, v jejich ist hmotn kultue nejsou ani nznaky po pevn endogenn populace popelnicovch pol. Na nkterch sdlitch tchto polabskch Germn (nap. Nepevzka) se sice v nkolika zlomcch vyskytla latnsk keramika, tu vak v irm stedoevropskm kontextu nelze interpretovat jako fyzick doklad ptomnosti Kelt. Alternativu (C) podporuje sekvence latnskch spon z Pojize a pilehlho zem (tab. 4), ojedinl nlez bronzov spony stradonickho typu (Almgren 65) z Lobe, datovateln do stupn LT D1b (zhruba 1. polovina 1. stolet p. Kr. a nsledujc desetilet). Tak zmnn nlezy zlomk fialovch sklennch nramk z ertovy ruky, kter pat do doby od samho sklonku LT C2 po LT D1b (rozpt od poloviny 2. stolet do obdob okolo poloviny 1. stolet p. Kr.), je mono datovat jako souasn nebo i mlad neli osdlen populace kobylsk skupiny. Tm se pochopiteln sniuje monost pijet hypotzy B.
Tab. 4. Postaven typ latnskch spon v Pojize na jedn a v kobylsk skupin na stran druh ( prameny: Waldhauser Sala 1977; Waldhauser 1975; Waldhauser 2002a; Waldhauser Konar 1997; Mhling 1944; Hachmann 1961).
chronologie vznamn typ spony klov lokalita (. odpovd objektu) Detailn chronologie kobylsk skupiny typy spon (Kostrzewski 1919)

400/375 p. Kr. LT B1 LT B2 LT C1 LT C2 LT C2 LT C2 125/115 p. Kr. LT C2/D1 LT D1a LT D1b 50/25 p. Kr. LT D2

duchcovsk spona spona s velkou kulikov. patkou spona spoj. kulikov konstrukce mtschwillsk spona spona typu Eichloch spona se zalomenm lukem Kostrzewski C/D nauheimsk spona stradonick spona geschweifte Fibel

epov H. Stakory Markvartice 17 Markvartice 17 Markvartice 1 Markvartice 20 Markvartice 22 Paez Lobe Zdtn LT D1/Zeitgruppe 1 Kostrzewski (C) D/E Kobyly LT D1/Zeitgruppe 2 Kostrzewski K (F,G) Kobyly (polabt Germni)

Problmy konce doby latnsk v Pojize

Obr. 32. Gubisk skupina, keramika ze sdlit Nowa Sl v Polsku (nahoe); npl fz III a IV pohebit Luboszyce (podle Domaskiego 1975).

139

140

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Zvr. Hypotza C je dnes (!) v souladu s existujcmi archeologickmi nlezy. V souasnosti lze nejpravdpodobnj datovn, zpsob a motivaci zniku keltskho osdlen Pojize naznait nsledovn: nejpozdji v prbhu archeologickho stupn LT C, nikoli vak na jeho sklonku (tedy od konce 3. a v prbhu 2. stolet p. Kr.) dolo k maximlnmu rozsahu keltskho osdlen Pojize (vetn kolonizace regionu stednho Pojize), snad provzen prosperitou, asi navazujc na asimilaci i genocidu pedchzejcho lidu popelnicovch pol s turnovskm typem. (konfliktn?) situace nastaly asi po phodu populace kobylsk skupiny, spojen s osazenm jen malho zem na SZ okraji Pojize. Nejpravdpodobnj datovn tto imigrace na samm sklonku stupn LT C2 i na rozhran LT C2/LT D1 a po polovin 2. stolet p. Kr. by se mohlo shodovat se znikem nkterch keltskch sdli, zejm i sdlit u Branee (Waldhauser 1994), ale tak s ukonenm funkce keltskch tyhelnkovch val a pilehlho sdlit u Markvartic na V okraji Pojize. Ojedinl keltsk sdlit petrvala i pomrn krtk trvn osdlen populace kobylsk skupiny (odhadem 4060 let) a po odchodu komunit kobylsk skupiny z Pojize pravdpodobn jet njakou velmi krtkou dobu existovala. Jejich znik nutno klst do souvislosti se situac, kdy miz vechny archeologick stopy Kelt v echch na konci stupn LT D1b zhruba ve tet tvrtin 1. stolet ped zmnu letopotu.

Obr. 33. Vd typy przeworsk kultury ve fzi A1, LT C (nahoe) a A2, LT D(1) dole (podle Dbrowsk 1988).

Problmy konce doby latnsk v Pojize

141

Obr. 34. Slivnko 1: 14 nlezy zskan J. Zitou; Slivnko 3: 5,6 sbr r. 2003 (pokud nen uvedeno jinak, kresby A. Waldhauserov).

Modelovn potencionln socioekonomick a politick situace v kontaktnm prostoru latnsk kultury a kobylsk skupiny ech
Interakce Kelt a Germn (event. Kelt navzjem) na uritm zem sice archeologick prameny mohou indikovat, ale ke zjitn historick situace nejsou jednak prkazn, jednak maj vrazn omezenou vpovdn hodnotu. Nicmn psemn prameny zachytily interakce mezi Kelty a Germny na vchod Galie v 1. polovin 1. stolet p. Kr., tedy ve stejn kritick dob na tomto mst zkoumanch vztah populac kobylsk skupiny a latnsk kultury v echch. G. J. Caesar popsal v Zpiscch o vlce galsk interakce keltskch kmen Arvern a Skvan s germnskmi komunitami, vedenmi krlem Ariovistem, a to mezi lety 72/7158 p. Kr.: Arvernov i Skvanov si povolvaj za oldne Germny. Tch pr pelo pes Rn napoprv okolo patncti tisc. Kdy vak si ten divok a barbarsk lid oblbil obdlan galsk pole, vysplej zpsob ivota a blahobyt galsk, byly pr jich pevdny dal zstupy. Nyn pr jich je v Galii celkem na sto dvacet tisc. He vak pr pochodili vtzn Skvan ne poraen Haeduov. Krl germnsk Ariovistus se usadil toti v jejich zem a zabral si tetinu pdy skvansk, kter je nejlep z cel Galie. A nyn pr u zase pikazuje Skvanm, aby mu vyklidili dal tetinu, protoe ped nkolika msci pilo za nm tyiadvacet tisc lid kmene Hard, kterm pr se opatuje prostor k osdlen. A tak pr dojde v nkolika letech k tomu, e oni vichni budou vypuzeni z zem Galie a e vichni Germni pejdou Rn. Nebo ornou pdu germnskou nelze pr vbec srovnvat s ornic v Galii ani ivobyt v germnskm Zarn s obvyklm ivotem zde v Galii (Caesar I, 31). Skvan, kte si Ariovista vpustili do zem a vecka sv hrazen sdlit vydali do jeho moci, mus snet vecka mysliteln muka (Caesar I, 32). Z uvedenho textu vyplv nkolik dleitch informac: migrace Germn na zem Kelt, nejprve doasn, pozdji spojen s (relativn) trvalm osdlenm; penechn pdy k (relativn) trvalmu zemdlskmu uvn, co muselo bt spojeno s trvalmi sdliti. Bu Germni zaloili nov sdlit nebo se usdlili v keltskch, poppad lze pipustit ob monosti; oppida byla (zsti) obsazena, tud osdlena Germny, kte v rmci keltskho kmene zskali politickou moc; ob etnika koexistovala na stejnm teritoriu, piem Keltov ve vazalskm postaven platili Germnm tribut.

142

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Zvr: fakta a hypotzy o sdlech elity Kelt i konci keltskho osdlen Pojize a zpsobu sdlen imigrant kobylsk skupiny
Shrnout je mono stav analyzovan problematiky, ani by ji bylo mon povaovat za vyeenou, co souvis s men kvalitou a hlavn kvantitou archeologickch pramen k obdob LT CD v Pojize. Jednodue vzato, je zapoteb novch ternnch archeologickch vzkum. Souasn stav een problematiky lze formulovat takto: 1. Lokalita Slivnko 2 reprezentuje sdeln jednotku (nebo jej st), kterou obvala v LT C1 na zlomu 3./2. stolet p. Kr., v dob nedlouho ped vznikem oppid, agrrn spoleensk elita Kelt. Tato komunita disponovala hmotnou kulturou s nktermi atributy tehdej spoleensk piky. Jej znik nejpozdji v prvn polovin 1. stolet me souviset s migranty, a to spe s Germny ne s Kelty, ze stednho Durynska (v pokroilm LT D1 mezi lty 8050 p. Kr). Ti mohli ve Slivnku sdlet spolu s Kelty, jak mon indikuje prestin zpona z bronzu. 2. Zvren horizont keltskho osdlen Pojize zasahuje pravdpodobn a do konce LT D1, tedy a k letm 50/25 p. Kr. Zahrnuje jednak komponentu tradin oznaovanou za keltskou, jednak migranty ze stednho Durynska, kte v Pojize pohbvali na okraji tehdej ekumeny (Kobyly) nebo i mimo ni (Jesteb). Motivac zboru mohly bt negativn faktory, konkrtn stedoevropsk klimatick vkyv mezi lety 120114 p. Kr. 3. dn sdlit populace kobylsk skupiny migrant ze stednho Durynska se zatm nepodailo jednoznan identifikovat, i kdy jsou k dispozici vgn indicie. Jejich registrace by mla bt podntem pro budouc clen ternn vzkum. Kontexty, znm z psemnch pramen k rozhran stedn a zpadn Evropy v souvislosti s germnskmi Svby a krlem Ariovistem na jedn a keltskmi kmeny Arvern a Skvan v Galii na stran druh, nevyluuj monost sdlen (germnskch) imigrant na keltskch sdlitch i oppidech. Naznaovala by to tak (by nepatrn) komponenta hmotn kultury, nap. tyinkovit zpony ve vchodn Francii (a tak ve Slivnku 2). Politick a socio-ekonomick situace v Pojize v prvn polovin 1. stolet p. Kr. mohly bt analogick jako ve vchodn Galii. 4. Na latnskch sdlitch v Pojize byla rozpoznna komponenta keramiky przeworskho prosted. Nen vyloueno, e jde o projev populace gubisk skupiny (jako okrajov facie przeworsk kultury), migrujc na sever ech z Pood, a to ze vzdlenosti okolo 60 km.

LITERATURA
Beranov, M. 2005: Historie senosee v echch podle archeologie, Archeologie ve stednch echch 9, 963. Brather, S. 2004: Ethnische Interpretationen in der frhgeschichtlichen Archologie. Geschichte, Grundlagen, Alternativen. Berlin. Brestovansk, P. Star, M. 1998: Archeologie v Povicch (okres Liberec), Archeologie Libereckho kraje 1, 167174. Bhm, J. 1941: Kronika objevenho vku. Praha. Bockius, R. uczkiewicz, P. 2004: Kelten und Germanen im 2.1. Jahrhundert vor Christus. Archologische Bausteine zu einer historischen Frage. Mainz. Be, J. 1960: Nae nejstar msta mlad doba latnsk. In: J. Neustupn a kol., Pravk eskoslovenska. Praha, 324344. Budinsk, P. 1987: Libkovice (Marinsk Radice), Jeniv jezd, Hostomice. Vznamn nalezit doby latnsk v Podkrunoho. st III.1. Hostomice, rekonstrukce nalezit a prameny. Teplice. Bure, M. 1987: Ploch kostrov pohebit doby latnsk v Praze, Archaeologica Pragensia 8, 5123. Brunaux, J.-L. Mniel, P. 1997: La rsidence aristocratique de Montmartin (Oise). Paris. Cvrkov, M. Sala, V. 2002: Latnsk sdlitn nlezy na Stekov (st nad Labem). In: P. ech Z. Smr (eds.), Sbornk Drahomru Kouteckmu. Most, 6792. im, M. 1989: Pozdn latnsk osdlen pedhrad Zvisti, Pamtky archeologick 80, 59122. tverk, V. 2005: Praha elezn. Star doba elezn doba haltatsk. In: M. Lutovsk L. Smejtek a kol., Pravk Praha. Praha, 591715. Dbrowska, T. 1998: Wczesne fazy kultury przeworskiej. Chronologia zasig powiazania. Warszawa.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

143

Domaski, G. 1975: Studia z dziejw rodkowego Nadodrza w III.I. wieku p. n. e. Wrocaw Warszawa Krakw Gdask. Drda, P. 1977: Latnsk osada Vikletice I, Archeologick rozhledy 29, 366393. Drda, P. Rybov, A. 1998: Keltov a echy. Praha. Droberjar, E. 1999: Dobichov-Pihora. Ein Grberfeld der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae. Filip, J. 1932: K problmu kultury latnsk v echch, Pamtky archeologick 38, 2532. Filip, J. 1947: Djinn potky eskho rje. Praha. Filip, J. 1956: Keltov ve stedn Evrop. Praha. Franz, L. 1939: Kelten und Germanen in Bhmen. Brnn Prag Leipzig Wien. Frhlich, J. Waldhauser, J. 1989: Pspvek k ekonomice eskch Kelt (kamenictv a distribuce ernov), Archeologick rozhledy 41, 1658. Gabriel, F. 198687: esk Lpa, okr. esk Lpa, Vzkumy v echch 198687, 30. Gebhard, R. 1989: Glasschmuck aus dem Oppidum von Manching. Stuttgart. Gebhard, R. 2004: Die sptkeltische Gruppe von Hrgertshausen, Lkr. Freising. In: Sptlatnezeit und frhe Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Kolloquien zur Vorgeschichte 8 (ed. K-M. Hssen et. al.). Bonn, 105112. Grasselt, T. 1994: Die Siedlungsfunde der vorrmischen Eisenzeit von der Widerstatt bei Jchsen in Sdthringen. Stuttgart. Hachmann, R. 1961: Die Chronologie der jngeren vorrmischen Eisenzeit. 41. Bericht Rmisch-germanischen Kommision. Frankfurt/Main. Jansov, L. 1965: Hrazany. Keltsk oppidum na Sedlansku. Praha. Kalista, Z. 1947: 1000 let v djinch naeho kraje. In: E. Strnad (ed.), Boleslavsko. Mlad Boleslav, 61129. Kavn, J. 1964: Vzkum pechodnho toit pod pevislou skalou ve Svtl pod Jetdem na okrese Liberec, Sbornk Severoeskho muzea 4, 259272. Koldov, K. 2005: Mimodn aktivity Kelt na lokalit Sokolka. Liberec (nepublikovan magistersk prce). Kolektiv autor 1927: Djiny obc okresu mladoboleslavskho a benteckho. Mlad Boleslav. Kostrzewski, J. 1919: Die ostgermanische Kultur der Sptlatnezeit. Leipzig Wrzburg. Krsn, F. 2005: Archeologick vzkumy na Mladoboleslavsku v roce 2004, Stedoesk vlastivdn sbornk 23, 140143. Krsn, F. 2006: Latnsk osdlen u Slivnka (okr. Mlad Boleslav). Nepublikovan diplomov prce FF UK. Praha. Kruta, V. 1975: art celtique en Bohme. Paris. Kuna, M. 1994: Archeologick prkum povrchovmi sbry, Zprvy AS supplment 23. Praha. Kvt, R. 1997: Star stezky v esk republice. Brno. Kvt, R. 1999: Keltsk osdlen esk republiky v zvislosti na predispozici stezek, Archaeologia historica 23, 215222. Kysel, R. 2002: Latnsk zvec kosti ze Stekova. In : P. ech Z. Smr (eds.), Sbornk Drahomru Kouteckmu. Most, 9396. Loek, V. 2000: Vvoj klimatu a prodnho prosted v holocnu. In: Jen, P. Pea, V., Nejstar osdlen severnch ech. esk Lpa, 2731. Mhling, W. 1944: Das sptlatnezeitliche Brandgrberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Prag. Michlek, J. 1990: Pozdn latnsk sdlitn objekt u Strakonic, Archeologick vzkumy v jinch echch 7, 750. Michlek, J. Venclov, N. 1994: Latnsk sklo ze Strakonicka, Archeologick rozhledy 46, 558583. Motykov-neidrov, K. 1963: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Motykov, K. Drda, P. Rybov, A. 1990: Oppidum Zvist prostor brny A v pedsunutm jovm opevnn, Pamtky archeologick 81, 308433. Mller, R. 1985: Die Grabfunde der Jastorf- und Latnezeit an unterer Saale und Mittelelbe. Berlin. Neuhuslov, Z. a kol. 2001: Mapa potencionln pirozen vegetace esk republiky. Praha. Neustupn, E. Venclov, N. 1996: Vyuit prostoru v latnu, Archeologick rozhledy 48, 615642. Nmec, J. a kol. 2000: Proda Mladoboleslavska. Praha. Peschel, 1978: Anfnge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben Hermunduren Markomanen. Berlin. Peke, L. 1993: Hunting specialisation during La Tne D period. In: J. Pavk (ed.), Actes du XIIe Congrs UISPP. Bratislava, 213217. P, J. L.1903: Hradit u Stradonic jako historick Marobudum. Praha. Pleiner, R. 1979: Otzka sttu ve star Galii. Praha. Pleiner, R. a kol. 1978: Pravk djiny ech. Praha.

144

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Pleinerov, I. 1973: Bronzov ndoby v bylansk kultue, Pamtky archeologick 44, 272300. Pleslov-tikov, E. 1958: Nlez latnsk chaty s hromadnm pohbem na Hradech, okr. Mnichovo Hradit, Pamtky archeologick 59, 143158. Polenz, H. 1971: Mittel- und sptlatnezetliche Brandgrber aus Dietzenbach, Landkreis Offenbach am Main. Studien und Forschungen NF 4. Langen. Prostednk, J. 2001: Pravk nlezy z hradu Trosky, Archeologie ve stednch echch 5, 297312. Rieckhoff, S. 1995: Sddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Rmen. Studien zur Chronologie der Sptlatnezeit im sdlichen Mitteleuropa. Trier. Rieckhoff, S. Biel, J. 2001: Kelten in Deutschland. Stuttgart. Rulf, J. Sala, V. 1995: Zprva o latnsk keramice SZ ech, Archeologick rozhledy 47, 373417. Rybov, A. 1964: Pozdn latnsk a asn msk sdlit v Novm Bydov-Chudonicch (Vzkum 19601961). Prce muzea v Hradci Krlov 7. Rybov, A. 196769: Hospodsk charakter osad z doby latnsk a asn doby msk ve vchodnch echch, Acta musei Reginaehradecensis (ada B) 11, 7179. Rybov, A. 1968: Latnsk sdlit ve vchodnch echch a pilehl oblasti stedoesk. Hradec Krlov. Rybov, A. Drda, P. 1994: Hradit by Stradonice. Rebirth of Celtic Oppidum. Praha. ez, P. 2004: Mladolatnsk sklo v zpadnch echch, Sbornk Zpadoeskho muzea v Plzni 17, 159173. Sala, V. 1984: Latnsk sdlit u Bean, okr. Teplice, Archeologick rozhledy 36, 261278. Sala, V. 1988: Latnsk keramika v eskm stedoho (I. st). Metodika prce systematick popis keramiky, Litomicko 24, 3154. Sala, V. Smr, Z. 1989: Latnsk sdlit u Luice v SZ echch, Archeologick rozhledy 41, 549576. Sala, V. 1998: Standardn soubor latnsk sdlitn keramiky, Archeologick rozhledy 50, 4376. Sedlkov, H. Waldhauser, J. 1987: Latnsk pohebit ve stednm Polab, okr. Nymburk, Pamtky archeologick 78, 134204. Schmidt, B. Gruhle, W. 2003: Niederschlagsschwankungen in Westeuropa whrend der letzten 8000 Jahre, Archologisches Korrespondenzblatt 33, 281299. Soudsk, B. 1955: Haltatsk prmyslov osada v Praze-Hloubtn, Archeologick rozhledy 5, 190197. Sievers, S. 2004: Manching. Die Keltenstadt. Stuttgart. Stckli, W.-E. 1974: Die Grob- und Importkeramik von Manching. Wiesbaden. Streit, C. 1936: Neue Brandgrber der Latnezeit in Nordbhmen, Sudeta 12, 3339. Strnad, E. 1938: Boleslavsko. Praha. paek, J. Venclov, N. 2003: Pravk sklo ve sbrkch Mstskho muzea v elkovicch, Historick sklo 3, 7180. Turek, J. 1995: Sdlitn nlezy kultury se rovou keramikou v echch, Archeologick rozhledy 47, 91101. Vencl, S. 1995: K otzce vrohodnosti svdectv povrchovch przkum, Archeologick rozhledy 47, 1157. Venclov, N. 1973: Otzky etnick pslunosti podmokelsk a kobylsk skupiny, Archeologick rozhledy 25, 4171. Venclov, N. 1975: Sdlit latnsko-mskho horizontu v Bchovicch, Archeologick rozhledy 27, 400428. Venclov, N. 1980: Nstin chronologie latnskch sklennch nramk v echch, Pamtky archeologick 71, 6192. Venclov, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha. Venclov, N. 1998: Meck ehrovice in Bohemia. Sceaux. Venclov, N. 2000: Dvorce a druidov. In: In memoriam Jan Rulf. Pamtky archeologick supplementum 13, 458471. Venclov, N. 2001: Vroba a sdla v dob latnsk. Projekt Lodnice. Praha. Venclov, N. Sala, V. 1990: Latnsk sklo ze sdlit v Lovosicch, Archeologick rozhledy 42, 640657. Vlkov, J. 1991: Pohlody, okr. Chomutov. Pspvek k latnskmu osdlen podkrunohorskho regionu, Archeologick rozhledy 43, 520551. Voigt, Th. 1960: Einige Funde der Spt-La Tne-zeit von Halle und Umgebung, Jahresschrift fr mitteldeutsche Vorgeschichte 44, 223251. Waldhauser, J. 197071: Vzkum tyhelnkovch val a latnskho sdlit u Markvartic, okr. Jin, v roce 1969, Sbornk s. spolenosti archeologick 4, 6188. Waldhauser, J. 1971: Archeologick vzkum v severnch echch II. Liberec. Waldhauser, J. 1975: Die keltische Viereckschanzen in Bhmen, Alba Regia 14, 235244. Waldhauser, J. 1976a: Turnovsk typ kultury lidu popelnicovch pol v severnch echch. Teplice. Waldhauser, J. 1976b: Sdlit podmokelsk skupiny u Netmic (o. st n/L), Pamtky archeologick 67, 3184. Waldhauser, J. 1977: Keltsk opevnn (?) sdlit, kultovn objekt a pohebit u elenic (okres Most) a nlez keramickho importu na keltskm sdliti u Vechlap (okres Teplice). Teplice.

Problmy konce doby latnsk v Pojize

145

Waldhauser, J. (ed.) 1978: Das keltische Grberfeld bei Jeniv jezd in Bhmen. Teplice. Waldhauser, J. 1981: Keltsk rotan mlny v echch, Pamtky archeologick 72, 153221. Waldhauser, J. 1983: Zvren horizont keltskch oppid v echch. Konfrontace vklad historickch pramen numismatiky a archeologie, Slovensk archeologia 31, 325356. Waldhauser, J. 1987: Keltische Grberfelder in Bhmen, Bericht der Rmisch-germanischen Kommission 68, 25179. Waldhauser, J. 1988: Keltsk pohebit na Jinsku, Zpravodaj KMV 15, 5676. Waldhauser, J. 1990: Soziokonomische Modelle zu den nordbhmischen nichtkeltischen Gruppen von Podmokly und Kobyly (Modelle der Latnisierung), Archeologia Polski 35, 87111. Waldhauser, J. 1991: Diskussion ber die oppidumartige Anlage ho und keltische Besiedlung Nordwestbhmens, Pamtky archeologick 82, 385404. Waldhauser, J. 1992: Opevnn Semn na Semilsku v Pojize, Archeologick rozhledy 44, 6676. Waldhauser, J. 1992a: Keltische Distributionssysteme von Graphittonkeramik und die Ausbeutung der Graphitlagersttten whrend der fortgeschrittenen Latnezeit, Archologisches Korrespondenzblatt 22, 377392. Waldhauser, J. 1992b: Zum Bevlkerungswechsel von Kelten und Elbgermanen in Bhmen nach Siedlungsvernderungen in der Mikro-, Mezzo- und Makroebene whrend der Endlatne und frhen Kaiserzeit. Kelten und Germanen in Mittelgebirgsraum. Weimar, 162183. Waldhauser, J. 1994: Znik keltskho osdlen eskho rje a Pojize na zklad archeologickho vzkumu v Branei v roce 1993, Z eskho rje a Podkrkono 7, 5154. Waldhauser, J. 1996: Regionale keramische Kreise der jngeren Latnezeit in Bhmen: Anfnge der Forschungen. In: Die Kelten in der Alpen und an der Donau. Budapest Wien, 335357. Waldhauser, J. 1998: Die Goldfingerringe von Mnsingen-Rain und ihre Vergleichstcke aus Flachgrberfeldern zwischen schweizerischen Mittelland und den Karpatenbecken. In: Mnsingen-Rain. Ein Markstein der keltischen Archologie. Bern, 85122. Waldhauser, J. 1999: Zchrann archeologick vzkumy na Mladoboleslavsku v roce 1998, Stedoesk vlastivdn sbornk 17, 8790. Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Kelt v echch. Praha. Waldhauser, J. 2002a: Keltov na Jizee a v eskm rji (2. doplnn vydn). Praha Mlad Boleslav. Waldhauser, J. 2002b: Slivnko, o. Doln Slivno, okres Mlad Boleslav, Vzkumy v echch 2002, 262263. Waldhauser, J. 2002c: Latnsk sdlit v Bentkch nad Jizerou III-Obodi, Archeologie ve stednch echch 6, 363365. Waldhauser, J. 2002d: Semn a Trosky. Problematika latnskch struktur a lokalit, Archeologie ve stednch echch 6, 325-350. Waldhauser, J. 2002e: Wirtschaftliche Strukturen in offenen Siedlungen und Verkehrswege der Latnezeit in Bhmen. In: Drrnberg und Manching. Wirtschaftsarchologie im ostkeltischen Raum. Kolloquien 6. Bonn, 273286. Waldhauser, J. 2003: Archeologick vzkumy na Mladoboleslavsku v roce 2002, Stedoesk vlastivdn sbornk 21, 203214. Waldhauser, J. 2005: Latnsk objekt 14/04 s nlezem antick mince a rotanho mlnku u epova na Mladoboleslavsku, Archeologie ve stednch echch 9, 307316. Waldhauser, J. Drpela, L. Krsn, F. 2004: Archeologick vzkumy na Mladoboleslavsku v roce 2003, Stedoesk vlastivdn sbornk 22, 147152. Waldhauser, J. Holodk, P. 1984: Keltsk pohebit z Bliny okres Teplice, Pamtky archeologick 75, 181216. Waldhauser, J. Holodk, P. Sala, V. 1986: Vzkum sdelnho arelu Horn Lukovsk potok (Radovesice) v letech 19691983. In: T. Velmsk (ed.), Archeologick vzkumy v severozpadnch echch v letech 19731982. Praha, 112132. Waldhauser, J. Jen, P. 1998: Aktivity doby latnsk na lokalit Sokolka v eskm rji, Stedoesk vlastivdn sbornk 16, 137141. Waldhauser, J. Konar, L. 1997: Germni v Pojize a v eskm rji. Praha. Waldhauser, J. Lutovsk, M. 1996: Endlatnezeitliche Befestigung aus Dehns Gruppe 2 von Semn in Bhmen. In: Europa celtica. Marburg, 189193. Waldhauser, J. Lutovsk, M. 1998: Zjiovac archeologick vzkum latnskho opevnn Semn roku 1993, Z eskho rje a Podkrkono 11, 133158. Waldhauser, J. Sala, V. 1977: Keltsk pohebit ve stednm Pojize, Muzeum a souasnost 1977, 3580. Waldhauser, J. a kol. 1993: Die hallstatt- und latnezeitliche Siedlung mit Grberfeld bei Radovesice in Bhmen. Praha Teplice. Waldhauser, J. Weber, V. 1970: Kobyly, o. Liberec, Vzkumy v echch 1970, 4748. Wielowiejski, J. 1981: Pny okres lateski i okres rzymski. Warszawa Wrocaw Krakw Gdask.

146

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Woniak, Z. 1970: Osadnictwo celtyckie w Polsce. Warszawa Wrocaw Krakw Gdask. Zpotock, M. 1973: Keltsk pohebit na Litomicku, Archeologick rozhledy 25, 139184. Zikmundov, E. 1972: Chov zemdlskch zvat na sdlitch doby latnsk, Vlastivdn sbornk Podbrdska 6, 3552. Zita, J. 1960: Osdlen Slivna v pravku a stedovku. Mlad Boleslav (rkp.).

Antick psemn prameny:

Caesar (10044 p. Kr): Zpisky o vlce gallsk (Commentarii de belo Gallico). Strabon (63 p. Kr.19 po Kr.): Geographica.

PROBLEME VOM ENDE DER LATNEZEIT IM ISERGEBIET I. Die latnezeitliche Besiedlung bei Slivnko in der Region Mlad Boleslav als potenzieller Sitz der keltischen Gesellschaftselite
Auf dem Fundplatz Slivnko (Bez. Mlad Boleslav, Mittelbhmischer Kreis) sind im Jahre 2002 zwei Grubenhuser (Abb. 1; 2) untersucht worden. Durch Oberflchensammlungen wurde ferner der Siedlungsraum, welcher in vier Siedlungseinheiten (Abb. 1; 14) geteilt wurde, beobachtet. Ausser Keramik stammen vom Objekt 1/02 je zwei Bruchstcke von Glas- und Sapropelitsarmbndern und eine Reihe von weiteren Gegenstnden (Abb. 45; 9). In Objekt 2/02 berwog die Keramik (Abb. 68). Weitere acht Glasarmbnder (Abb. 9) sowie der Teil eines Stabgrtelhakens (Abb. 9; 31) wurden durch eine Oberflchenuntersuchung gefunden. Die Lokalitt wurde vorwiegend im Zeitabschnitt LT C1 besiedelt, wobei die Existenz hiesiger Besiedlung bis an den Anfang von LT D1 dauerte. Die Autoren widmeten ihre Aufmerksamkeit auch dem hheren Anteil der dnnwandigen Drehscheibenware, importierten Graphitgefen und den Prestigebronzegrteln, von denen ein Kegelanhnger stammt (Abb. 13). Es ist gelungen, die Provenienz zweier Fragmente von Drehmhlen aus Kuntick Hora bei Pardubice und einer Drehmhle aus Oparno Mal ernoseky bei Lovosice (Abb. 15) festzustellen. Der Ursprung des Stabgrtelhakens des Typs Voigt A kann in Mittelthringen gesucht werden. Bemerkenswerte Ergebnisse brachte eine Beobachtung des Anteils von Jagdtieren sowie von Hausschweinen. Die Autoren schlieen eine Stellung der Lokalitt Slivnko im Bereich eines rtlichen Weges nicht aus und verbinden ihre Siedlungseinheit 2 mit dem Sitz einer keltischen Gesellschaftselite. Zum Indikator ihrer Anwesenheit im 3./2. Jhdt. (vor der Entstehung der Oppida) wurden vor allem manche nichtkeramische Funde. Die Form dieses Sitzes konnte ein unbefestigter Gehft sein, soweit man sich der Begriff aedificium bei Cesar berhaupt in dieser Weise verstehen lt.

II. Das Ende der keltischen Besiedlung im Isergebiet und die Problematik der Identifikation von Siedlungen der Kobyler Gruppe.
Der zweite Teil der Studie macht die bisher schmalen Erkenntnisse ber das Ende der keltischen Besiedlung des Isergebietes am Ende der Stufe LT D1, d.h. nach der Mitte des 1. Jhdts., berschaubarer. Es ist leider nicht gelungen, die Siedlungsweise der Einwanderer der Kobyler Gruppe zu identifizieren, obwohl endlatnezeitliche Funde aus der Umgebung von Nekropolen dieser Gruppe (Abb. 1924) bekanntgeworden sind. Die geringe Qualitt und Quantitt der archologischen Quellen fr die Stufen LT CD im Isergebiet erlauben keine endgltige Lsung der Problematik (beider Teile) der vorliegenden Studie. Der Erkenntnisstand kann in vier Hypothesen zusammengefasst werden: 1. Die Lokalitt Slivnko 2 prsentiert eine Siedlungseinheit (oder deren Teil), welche eine agrarische keltische Gesellschaftselite in der Stufe LT C1 auf der Wende des 3./2. Jhdts. kurz vor der Entstehung der Oppida bewohnte. Diese Gemeinschaft verfgte ber eine materielle Kultur mit einigen Attributen der damaligen Gesellschaftsspitze. Ihr Untergang sptestens in der 1. Hlfte des 1. Jhdts. kann im Zusammenhang mit Einwanderern (eher mit Germanen als mit Kelten) aus Mittel-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

147

thringen (in der entwickelten Stufe LT D1, zwischen den Jahren 80 und 50 v. Chr.) stehen. Diese konnten in Slivnko gemeinsam mit den Kelten siedeln, wovon der Prestigestabgrtelhaken zeugen kann. 2. Der Schlusshorizont der keltischen Besiedlung im Isergebiet reicht wahrscheinlich bis zum Ende der Stufe LT D1, d. h. bis zu den Jahren 50/25 v. Chr. Er umfasst sowohl eine Komponente, welche traditionell als keltisch bezeichnet wird, als auch die Einwanderer aus Mittelthringen, welche am Rande (Kobyly) oder auerhalb der damaliger Siedlungskumene (Jesteb) bestatteten. Zu dieser Annexion haben negative Faktoren, wie eine Klimaschwankung in Mitteleuropa zwischen 120 und 114 v. Chr. beitragen knnen. 3. Bisher konnte keine Siedlung der Kobyler Gruppe eindeutig identifiziert werden. Die Belege, welche in den schriftlichen Quellen einerseits mit den germanischen Sweben und Knig Ariovist, andererseits mit den keltischen Stmmen der Arverner und Sequaner in Gallien in Verbindung stehen, schlieen die Mglichkeit einer Besiedlung germanischer Immigranten auf keltischen Siedlungen und Oppida nicht aus. Diese Tatsache knnte ebenfalls eine wenngleich kleine Komponente der materiellen Kultur, z. B. die Stabgrtelhaken in Ostfrankreich (ebenfalls in Slivnko 2), andeuten. Die politische und sozial-konomische Situation in der 1. Hlfte des 1. Jhdts. v. Chr. konnte im Isergebiet analogisch derjenigen in Ostgallien sein. 4. Auf den latnezeitlichen Siedlungen im Isergebiet wurde Keramik des Przeworsk-Milieus erkannt. Es kann nicht ausgeschlossen werden, da es sich hierbei um eine Population der Gubier Gruppe (als einer Randfazies der Przeworsk-Kultur) handelt, welche aus dem Odergebiet nach Nordbhmen (Entfernung von ca. 60 km) emigrierte.

JI WALDHAUSER, FILIP KRSN MUZEUM MLADOBOLESLAVSKA, STAROMSTSK NMST 1 HRAD, CZ-293 01 MLAD BOLESLAV

148

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

PLOHA 1
SLIVNKO ZPRVA O ANTRAKOLOGICK ANALZE
Jan Novk
Analyzovan materil Dodan vzorky pochz ze zchrannho vzkumu na lokalit Slivnko 2, z objektu 1/02, datovanho do latnskho obdob. Vzorky uhlk byly uloeny v jednom sku. Struktura uhlk byla pomrn dobe zachoval. Velikost valn vtiny uhlk byla okolo 0,5 cm, ale bylo zde zastoupeno i nkolik uhlk okolo 11,3 cm. Metoda Po vysypn ze sku na podloku byl vzorek fragment makroskopicky posouzen jako celek. Jednotliv zlomky byly lmny prsty (pn lom) a prohleny stereomikroskopem o zvten 40 na pnm lomu. Dle byl na plasteln pomoc iletky vytvoen podln nebo tangeciln lom, kter byl prohlen mikroskopem pi zvten do 250. Nalezen anatomick struktury byly porovnvny se snmky v mikroskopickm atlasu dev (Schweingruber 1978). Pokud se v sku vyskytl jin materil ne uhlk, byl o tom uinn zznam do databze. Fragmenty uhlk byl urovny, tak jak je to dosud v antrakotomickch analzch typick, pouze do rovn botanickho rodu. Tak napklad u dubovho deva lze urit pouze botanick rod slivo (Prunus). Nelze jist urit, zda se napklad jedn o slivo trnku (Prunus spinosa) nebo stemchu hroznovitou (Prunus padus), i jin druhy. Vsledky Poet pozitivn urench jedinc v souboru je 63 a celkov byly zaznamenny tyi druhy devin. Materil lze interpretovat s nejvt pravdpodobnost jako palivov dv, co dokldaj nap. i nalezen kousky zuhelnatlch vtviek. V souboru zcela pevldal dub (Quercus), kter byl zastoupen 48 urenmi (co odpovd 76 %). U ady ppad se jednalo i o mal lomky, asto o velikosti okolo 5 mm. Druhou nejhojnji zastoupenou devinou je slivo (Prunus). V souboru je zaznamenna v 6 urench, co odpovd 10 % pozitivnch uren. Je zajmav, e se asto jednalo o uhlky o velikosti 0,71,3 cm. Borovice (Pinus, s velkou pravdpodobnost Pinus sylvestris) byla v souboru nalezena ve 4 urench (co odpovd 6 %). Je to svtlomiln devina asto osidlujc ran sukcesn stdia vegetace, a tak nen divu, e se v blzkosti lokality nachzela. Dal devinou je tis erven (Taxus baccata) zastoupen v 5 urench, co odpovd 8 % pozitivnch uren. Jednalo se o pomrn mal uhlky okolo 510 mm. Vskyt tisu v souboru si vysvtluji jako ptomnost odezk z vroby zbran v palivovm dv, pop. jako zbytky luku i otpu po poru.

Graf antrakotomickch uren z lokality Slivnko 2, objekt 1/02.

Zvr Studovan materil poskytl cennou informaci o devinn skladb uhlk na lokalit Slivnko. Soubor tajc 63 pozitivnch uren (z celkovch 79 uren) nelze sice povaovat za reprezentativn, ale i tak m jistou vypovdajc hodnotu. Za velmi zajmav povauji vskyt tisu ervenho (Taxus baccata). Hojn vskyt dubu v souboru je vedle dominantnho postaven v okolnch biotopech mon tak zpsoben rozpadem vtho kusu deva na drobnj uhlky. Je tedy mon, e jeho ptomnost je sten nadhodnocena.

LITERATURA
Schweingruber, F. H. 1978: Mikroskopische Holzanatomie. Formenspektren mitteleuropischer Stamm- und Zweighlzer zur Bestimmung von rezentem und subfossilem Material. Zug.

JAN NOVK LABORATO ARCHEOBOTANIKY A PALEOEKOLOGIE, JIHOESK UNIVERZITA BRANIOVSK 31, CZ 370 05 ESK BUDJOVICE

Problmy konce doby latnsk v Pojize

149

PLOHA 2
ANALYSIS OF FAUNAL MATERIAL FROM TWO FEATURES AT THE LA TNE SITE OF SLIVNKO IN BOHEMIA
Kristin Koelsky
Introduction Faunal material from two settlement features from the La Tne period site of Slivnko in Mlad Boleslav district, Czech Republic, was analyzed. Both features are dominated by the non-meaty portions of young adult domestic animals, although a small number of wild animal elements are present. The distribution of taxa in the Slivnko assemblage is similar to other La Tne domestic samples. The modifications and distribution of elements suggests that the deposits may have been middens associated with butchering waste, mid or low-status household(s), or fill containing waste material collected from the site vicinity. Site Setting Slivnko is located, Bohemia, Czech Republic. The Iron Age settlement is from the La Tne C1b period, and has been dated to about 200 BC. The material included in this study was recovered from two features; a pit inside a pithouse and a pit outside of the pithouse (Obal 152 57/02-4, Obj 1/02 z sektor 0-40cm, 267ks and Obal 153 57/02-13, Obj 1/02 v sektor 0-25cm, 326ks, referred to as Features 152 and 153 in this study). The material was excavated in 2002 by Ji Waldhauser. Based on the size and robusticity of the fragments, it appears that screens were not used during excavation. It is likely that the sample is biased toward larger elements and larger-bodied animals whose bones are easier to recognize during excavation and that small elements or the remains of small animals were lost. Analysis of the material was begun by Jitka Petkov, who removed one element that she identified as a donkey (Equus asinus). The location of this element is currently unknown. Since it was not analyzed by the author, it has been excluded from this analysis. Methodology The Slivnko faunal sample, a total of 255 specimens, was analyzed by the author during July and August 2005. Since the material was already grouped by feature, analysis proceeded accordingly. The primary source for identification was the zooarchaeological collection maintained by the department of Institute of Archaeology, Academy of Sciences in Prague. Identification was fairly general due to the experience of the researcher and the limitations of the comparative collection. Osteological similarity between sheep (Ovis aries) and goat (Capra hircus) was particularly problematic; specimens that could not be distinguished were identified to subfamily (Caprinae) only. Unidentified mammal fragments were usually classified as large, medium, or small based on the deduced size, thickness, and robusticity of the elements. Large mammals include such potential taxa as Bos Taurus, Cervus elaphus, Ursus arctos, and Equus caballus; medium mammals include Ovis aries, Capra hircus, Capreolus capreolus, and Canis familiaris; and examples of small mammals include Lepus europaeus and the mustelids. Data collected from the specimens include provenience information, taxon, element, portion of element, number, side, age, sex, modification, mass, biomass, minimum number of individuals (MNI), totals, and additional notes. Dentition and epiphyseal fusion were used to estimate age, and when possible dentition and morphological differences were used to estimate sex. NISP (Number of Identified Specimens) is the most basic calculation technique, simply yielding the number of specimens that have been identified. Researchers may or may not include highly generalized categories such as large mammal in calculation. Payne (1975) states that calculating the NISP of diagnostic elements (i.e., excluding generalized categories) is sufficient for relatively unbiased samples, but that MNI (Minimum Number of Individuals) of identified taxa is the most appropriate way to compare different taxa in highly biased samples. It has been argued that MNI may distort the data in small samples, and that these two measures target slightly different kinds of information (Reitz and Wing 1999: 202). Other suggestions, such as Binfords MNE (Minimum Number of Elements) and MAU (Minimal Animal Units), produce useful data but rarely appear in zooarchaeological reports, making inter-site comparison difficult. MNI is the primary measure used in this study in order to account for the sampling bias. Measures of fragment mass, biomass (a logarithmic calculation of potential meat weight), and ecological variables such as richness, diversity and equitability provide further insight into the relative exploitation of different taxa. Taxonomic richness simply describes the number of species present, and the Shannon-Weiner diversity index describes how individuals are distributed in each taxon. This measure addresses heterogeneity the uncertainty or inability to predict the taxa of the next specimen and is a logarithmic measurement based on the number of individuals present in each taxon with respect to the total number of individuals. Equitability incorporates the actual and maximum diversity measures of the sample and describes the evenness of distribution (Krebs 1978: 449-458).

150

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

Summary of Feature 1; 152- 57/02-4, 0-40, Specimen Numbers 1-73 TAXA NISP % MNI % Mass % Biomass Lepus europaeus 2 I-87 1 V-88 9.0 0.28 190.03 Carnivora? 4 III-74 0 V-88 7-IX 0.24 168.99 Canis familiaris 3 2-VIII 1 V-88 83.5 II-57 1410.97 Vulpes vulpes 1 0.93 1 V-88 10-I 0.31 210.81 Sus scrofa/cf: Sus 18 16.82 3 17.65 310.9 IX-58 4606.37 Capreolus capreolus 1 0.93 1 V-88 11-V 0.35 236.93 Bos taurus/cf: Bos 18 16.82 3 17.65 1673.2 51.53 20950.44 Caprinae 8 VII-48 4 23.53 237.9 VII-33 3620.39 Capra hircus 1 0.93 0 V-88 9-VI 0.3 201.39 Ovis aries/cf: Ovis 1 0.93 0 V-88 9-VII 0.3 203.28 Equus caballus 3 2-VIII 1 V-88 501.0 15.43 7077.08 Small Ungulate 7 VI-54 0 0 37.3 I-15 683.18 Large Ungulate 4 III-74 0 0 80.3 II-47 1362.21 Small Mammal 3 2-VIII 0 0 4-VII 0.14 105.90 Medium Mammal 23 21-V 0 0 85.7 II-64 1444.38 Large Mammal 10 IX-35 0 0 175.0 V-39 2746.21 Unidentified Vertebrate 2 I-87 0 0 8-V 0.26 180.50 TOTALS 107 100 15 100 3246.8 100 45209.04

% 0.42 0.37 3-XII 0.47 X-19 0.52 46.34 8-I 0.45 0.45 15.65 I-51 3-I 0.23 III-19 6-VII 0.4 100

Feature 152 A minimum of 15 individuals in nine taxonomic groups were identified in Feature 152. The most frequent taxon was Caprinae (sheep/goat), with four individuals present. There were also at least three cows (Bos taurus), three pigs (Sus scrofa), and one horse (Equus caballus), domestic dog (Canis familiaris), red fox (Vulpes vulpes), hare (Lepus europaeus), and roe deer (Capreolus capreolus). The sample achieves a very high equitability rating (Shannons Equitability = 0.92, maximum 1), which is the result of a nearly equal distribution of a few individuals in each taxa and a low taxonomic richness (nine taxa). The distribution of elements does not indicate a strong preference for side or part of the body, but some patterns are evident. Cattle are mainly represented by lower limb elements, which may indicate that the animal was butchered before deposition and that the meaty elements (such as the femur) were deposited elsewhere. Pigs, caprines, and dogs are represented primarily by mandibles and dentition, but it is difficult to determine if this is the result of human selection or the fact that these elements are more robust and tend to preserve well (Pohl 1976: 71). The cattle elements that could be used to estimate age originated from adult individuals between the ages of one and three and a half years. Similarly, the horse elements indicate that an individual of at least one year was present. The majority of the caprine elements also originated from adult individuals between two and four and a half years. One individual was estimated to be about three months old from mandibular dentition. The youngest pig was estimated to be between seven and eleven months old, and the oldest over three years old, The oldest individual was estimated to be female based on dentition. All hare and canid (domestic dog and red fox) elements originated from adult individuals. The roe deer element could not be used to estimate age. Thirty-seven possible instances of modification were noted in the sample from Feature 152. Fourteen examples of scrapes, cutmarks, Summary of Modified Fragments or chopped bones were noted. These cuts tend to occur on domestic Modifications F 152 F 153 animals and usually appear near the epiphyses of long bones but were Carnivore gnaw 13 38 found also on scapulae, a cervical vertebra, mandible, and innominate Rodent gnaw 3 5 bone. There were also five burned fragments; the distal humerus of a Chopped/cut 14 11 horse, a cow zygomatic bone, a dog mandible, a small ungulate cervical vertebra, and an unidentified medium mammal long bone fragWorked 2 3 ment. Two worked or smoothed elements (a medium mammal long Burned 5 3 bone diaphysis fragment and the gonial angle of a large mammal Pathological 1 2 mandible), three fragments with rodent gnaw marks, and 28 fragments TOTALS 38 62 with carnivore gnaw marks were identified.

Feature 153 Feature 153 contained at least 17 individuals in eight taxa. Bos taurus and Caprinae were the most frequent taxa, each comprised of four individuals. In addition, there were three pigs (Sus scrofa), two equines, and one dog (Canis familiaris), red deer (Cervus elaphus), roe deer (Capreolus capreolus), and chicken (Gallus gallus), indi-

Problmy konce doby latnsk v Pojize

151

Summary of Feature 2; 153 -57/02-13, 0-25, Specimen Numbers 74-177 TAXA NISP % MNI % Mass % Biomass Canis familiaris/canidae 5 III-42 1 V-26 35.1 0.85 646.81 Sus scrofa/cf: Sus 24 16.44 3 15.79 444.7 X-74 6357.12 Cervus elaphus/cf: Cervus 1 0.68 1 V-26 57.2 I-38 1003.82 Capreolus capreolus/cf: Capreolus 3 2-V 1 V-26 22-VI 0.55 435.21 Bos taurus/cf: Bos 37 25.34 4 21-V 2484.9 60.03 29907.36 Caprinae 4 II-74 4 X-53 69.2 I-67 1191.50 Capra hircus/cf: Capra 3 2-V 0 X-53 154.4 III-73 2453.48 Ovis aries/cf: Ovis 5 III-42 0 X-53 89.9 II-17 1507.94 Equidae 2 I-37 2 X-53 198.4 IV-79 3074.59 Gallus gallus 1 0.68 1 V-26 0.5 0.01 X-87 Small Ungulate 11 VII-53 0 0 44.4 1-VII 799.18 Large Ungulate 11 VII-53 0 0 276.4 VI-68 4143.66 Small mammal 4 II-74 0 0 2-VII 0.07 64.30 Medium mammal 14 IX-59 0 0 46.4 1-XII 831.51 Large mammal 17 XI-64 0 0 206.3 IV-98 3184.56 Unidentified Vertebrate 4 II-74 0 0 6-IV 0.15 139.82 TOTALS 146 100 17 100 4139.5 100 55751.72

% I-16 11-IV 1-VIII 0.78 53.64 II-14 4-IV 2-VII V-51 0.02 I-43 VII-43 0.12 I-49 V-71 0.25 100

viduals were also identified. Similar to Feature 152, the sample achieves a very high equitability rating (Shannons Equitability = 0.92, maximum) due to a nearly equal distribution of individuals in a small number of taxa (8). The distribution of elements among the taxa is fairly regular, but some patterns are present. It appears that a nearly complete Bos skull was originally present in the deposit, which accounts for the high number of cranial fragments identified in the sample. As in Feature 152, there is a lack of meaty elements, and lower limb and foot bones are much more common. Likewise, dog and pig mandibles are more frequent than other elements of the body. The distribution of sheep/goat is more distinctive; there are a high number of scapula fragments and an innominate is present. Like the cattle, however, meaty elements are missing and lower limb bones are common. The elements utilized for age estimation suggest that both subadult and adult cattle up to about four years of age or more were present in the deposit. The caprines were also represented by young and adult individuals, ranging from six months old to at least four years old. The pigs exhibited a smaller range of ages; the youngest was about one and a half years of age and the oldest was at least three and a half years old. The majority of dentition originates from individuals that were one and a half to two years old or individuals that were two and a half to three years old. The two equine individuals were both adults. The first was a seven to eight year old individual represented by a single tooth (third molar) and might have been a Celtic pony. The tooth was slightly smaller than an adult domestic horse (Equus caballus) tooth, but was larger than a domestic donkey (Equus asinus) tooth. The second individual was a domestic horse less than three years old. The dog (Canis familiaris), chicken (Gallus gallus) and possible red deer (Cervus elaphus) were adults, and the roe deer (Capreolus capreolus) was a subadult individual. Feature 153 contained 11 fragments that were scrapped, cut, or chopped, also generally occurring on domestic animals. These cutmarks were observed on a variety of elements; cranium fragments, a mandible, a cervical vertebra, scapulae, ribs, an innominate bone, and podial and metapodial elements. Three fragments were burned one pig maxilla and two mammal long bone diaphysis fragments, and three fragments were worked or smoothed the gonial angle of a cow mandible, a cow metatarsal, and a sheep/goat scapula. Five fragments were gnawed by rodents, and 38 fragments were gnawed by a carnivore. Two elements might have pathological damage; one cow phalanx appears to have pathologies related to heavy labor. Discussion Both features primarily consist of the non-meaty elements of domestic animals. The distribution of taxa between the two deposits is similar with cattle, caprines, and pig comprising the majority of individuals, but in each deposit a small number of dog and wild animal fragments were present. Both deposits have an equitability rating of 0.92, resulting from a low number of individuals distributed fairly evenly among a small number of taxa. In addition to the domestics, Feature 152 included fox, hare, and roe deer fragments. The hare and roe deer were probably hunted for food and possibly for fur or leather, and the fox could have been procured for its fur. The only elements from wild animals in Feature 153 were red and roe deer, which might have been used for food and possibly fur or leather. In addition to the diagnostic material, non-diagnostic fragments were also present and ascribed to general taxonomic categories such as medium mammal or large ungulate. These fragments primarily consist of long bone diaphyses, rib fragments, and some cranial material.

152

Ji WALDHAUSER Filip KRSN

The element distribution suggests that there was no selective pressure for side, but that meaty elements (e.g., femur, humerus, and lumbar vertebrae) were excluded from these deposits. Without information about the other materials found in the deposits it is difficult to make a solid interpretation, but the presence of these elements may suggest that these features were contained refuse from butchering, belonged to mid or low-status households (e.g., Koelsky 2005: 85) or simply contained fill and waste collected from the site vicinity. Juvenile, subadult, and adult individuals are present in both deposits with a general preference for young adults. This distribution indicates that most individuals included in the deposits were killed for human consumption and did not die naturally of old age. Fragments in both deposits show evidence of human and animal modification. Worked, burned, cut, scraped, and chopped fragments tend to originate from domestic animals. Carnivore gnaw marks are prevalent in the deposits, especially in Feature 153, suggesting that the bones might have been exposed before deposition, or that the deposits accumulated slowly allowing time for dogs or other carnivores to chew on the bones. This destructive action might partially account for the high number of non-diagnostic long bone diaphysis fragments. Three possible examples of pathologies were identified in the sample, one proximal pig ulna, one large ungulate mandible, and one cow phalanx. As described above, the last was probably due to heavy labor during the animals lifetime. The presence of a small horse tooth is intriguing, and suggests that Celtic ponies were present at Slivnko or in the surrounding region. In addition to the material presented here, another researcher, Jitka Petkov, identified a donkey metapodial among the Slivnko material and removed it. The current location of this element is unknown. This element is significant because domestic donkey is very rare in La Tne period faunal assemblages and it appeared to have been modified into a skate. When compared to other La Tne period assemblages1 from Slavkovice (Enderov 1994), Horn Herpice (Enderov 1994), Stekova (Kysel 2002), Obany (im 1994), and elkovice (Mlkovsk 2004), the Slivnko samples most closely resemble the assemblages from Stekova and the hill settlement of Obany. These two assemblages both contain a high proportion of domestic animals as well as a small proportion of wild animals. Like the Slivnko material, these assemblages are thought to have been related to domestic structures. The the other samples were recovered from storage pits or other features. Conclusions The Slivnko faunal material is mainly characterized by the remains of young adult domestic animals. Unfortunately, it is likely that smaller remains were lost during excavation and without more information about the provenience and other material recovered from the features, it is difficult to assess the original composition of the faunal assemblage and accurately interpret the sample. Despite this, some conclusions can be drawn. The age range of the individuals in the deposit suggests that they were killed for human consumption, and the presence of a pos-

Comparative Summary of La Tne Period Faunal Assemblages Equus/cf: Equus caballus Canis/cf: Canis familiaris Bos taurus/primigenus Capreolus capreolus

Sus/cf: Sus scrofa

Lepus europaeus

Cricetus cricetus

Cervus elaphus

Vulpes vulpes

Gallus gallus 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0

Ursus arctos

Castor fiber

Rattus sp.

Caprinae

Sites and Feature Numbers

Slivnko 152 Slivnko 153 Stekov Slavkovice 12 Slavkovice 20 Slavkovice 21 Horn Herpice 4 Horn Herpice 7 Horn Herpice 9 Obany elkovice

1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 2 0 0 0 2 0 0

0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 2

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

3 3 5 0 0 0 2 0 0 16 2

0 1 3 0 0 0 0 0 0 8 0

1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

4 4 2 1 0 0 3 0 0 9 2

3 4 4 3 28 3 6 4 1 18 3

1 2 1

15 17 19 5 34 3 16 4 3 54 10

0 0 5 0 0 1 1

TOTALS

Problmy konce doby latnsk v Pojize

153

sible Celtic pony tooth and donkey metapodial provide interesting information about the equines present at the site or in the region. In addition, it can be argued that the features were the waste from butchering, middens associated with mid or low-status individuals, or simply fill that included waste from the site locality because the meatiest portions of the body were not included in these deposits and a number of fragments had carnivore gnaw marks, suggesting that the material was exposed before deposition.

LITERATURA
im, M. 1994: Latnsk osdlen Hradiska u Oban (okr. Brno-Msto), Pravk N 4, 253270. Enderov, P. 1994: asn latnsk sdlit v Brn-Hornch Herpicch, okr. Brno-msto a Slavkovicch, okr. Vykov, Pravk N 4, 233251. Koelsky, K. 2005: Identifying Social Drama in the Maya Region; Fauna from the Lagartero Basurero, Chiapas, Mexico. Masters Thesis, Department of Anthropology, Florida State University, Tallahassee, Florida (available online). Krebs, Ch. J. 1978: Ecology: The Experimental Analysis of Distribution and Abundance, Second Edition. New York. Kysel, R. 2002: Latnsk zvec kosti z polohy Stekov-Podhrad (st n. L). In: P. ech Z. Smr (eds.), Sbornk Drahomru Kouteckmu. Most, 9396. Mlkovsk, J.2004: Zvec kosti ze dvou latnskch objekt v elkovicch. In: 100 let Mstskho muzea v elkovicch. elkovice, 141144. Payne, S. 1975: Partial Recovery and Sample Bias. In: Archaeozoological Studies: Papers of the Archaeozoological Conference 1974, held at the Biologisch-Archaeologisch Institut of the State University Groningen, edited by A. T. Clason. Amsterdam, 1-17. Pohl, M. D. 1976: Ethnozoology of the Maya: An Analysis of Fauna from Five Sites in Peten, Guatemala. PhD Dissertation, Department of Anthropology, Harvard University. Reitz, E. Wing, E. 1999: Zooarchaeology. Cambridge.

ANALZA ARCHEOZOOLOGICKHO MATERILU ZE DVOU JAM LATNSKHO SDLIT VE SLIVNKU V ECHCH

Pedmtem archeozoologick analzy byly zvec kosti nalezen ve dvou latnskch sdlitnch objektech lokality Slivnko (okr. Mlad Boleslav). Oba objekty obsahuj vysok podl kost domc zve, kter za ivota nesou minimum svalov hmoty. Nedomestikovan druhy jsou v obou objektech zastoupeny dce. Druhov sloen domc zve je srovnateln s ostatnmi latnskmi lokalitami. Variabilita kosternch element a zsahy na jejich povrchu naznauj, e zvec kosti mohly bt soust zsypu objekt, kter pvodn pochzel z jejich blzkosti, zbytky po eznickm zpracovn zabitch zvat nebo odpadem domcnosti, kter nebyla postavena vysoko ve spoleensk hierarchii.

KRISTIN KOELSKY BARRANDOVA 5, CZ-301 00 PLZE

1 For comparative purposes some of the taxonomic groupings were simplified. Consequently all sheep, goat, and ambiguous caprine specimens are grouped into the subfamily Caprinae, and individuals that could not be definitely assigned to the wild or domestic strain of a species are grouped together into a single taxonomic category, such as Sus/cf: Sus scrofa.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 155205

K OTZCE EXISTENCE MSKHO VOJENSKHO TBORA NA POTKU 1. STOLET PO KR. U MUOVA (KAT. Z. PASOHLVKY, JIHOMORAVSK KRAJ)1 Kritick poznmky z pohledu msko-provinciln archeologie
Balzs Komorczy

1. VOD
Praeparaverat iam hiberna Caesar ad Danubium admotoque exercitu non plus quam quinque dierum iter a primis hostium <aberat et legiones etiam quas> Saturninum admovere <ei> placuerat, paene aequali divisae intervallo ab hoste intra paucos dies in praedicto loco cum Caesare <se> iunctuare erant, cum universa Pannonia, insolens longae pacis bonis, adulta viribus, Delmatia omnibusque tractus eius gentibus in societatem adductis consilii, arma corripuit (Vell. Pat. II, 110, 12; citace podle Fehr Kovcs 2003, 126). Znm pas z dla C. Velleia Patercula, legatus legionis pro praetore v prbhu bellum Delmaticum,2 je jednm z mla oprnch bod pi rekonstrukci historickch udlost ve stednm Podunaj krtce po pelomu letopotu. Nen teba pli zdrazovat, jak vznamn ovlivnily historick procesy tto doby ry ustupujc keltsk civilizace, prvnch germnskch pisthovalc a postupn se etablujc msk moci mocensko-politickou mapu stedn Evropy. Pesn archeologick a historick vymezen tto etapy je vrazn ztovno nepli zetelnmi sdelnmi strukturami, pohyblivmi hranicemi kulturnch okruh a kmenovch celk, slabou resp. nerovnomrn rozloenou archeologickou pramennou zkladnou a omezenm, jednostrannm a rozhodn ne objektivnm spektrem svdectv psemnch pramen.3 Za tto situace pochopiteln nabv kad nov objev, nlez i lokalita, souvisejc s dobou vldy csae Augusta, obrovskho vznamu. Proto znamenaly i prvn zprvy o vsledcch vzkum v trati Muov-Neurissen pro odbornou veejnost senzaci. Akoli oekvan vdeck zpracovn a zveejnn tto lokality se doposud neuskutenilo, akceptovala st badatelsk obce existenci mskho vojenskho tbora (tzv. Muov-Neurissen I), zzenho na katastru zanikl obce Muova v rmci Tiberiova taen proti Marobudovi v roce 6 po Kr. (nap. Gassner Jilek 2002; Mosser 2002; Kolnk 1999; Rajtr 1998; Schnurbein 2000; Wells 1999). Pes nkter ji dve vysloven skeptick pipomnky zatm nebyl uinn pokus o celkov kritick zhodnocen dosud pedloench objekt a nlez z pohledu msko-provinciln archeologie.
1 Tato studie byla vypracovna v rmci grantovho projektu GA R . 404/05/2455 Aktuln koly vzkumu a zchrany msko-antickch pamtek u Muova a je soust plnn vzkumnho zmru Archeologickho stavu AV R Brno . 10507. Vznikla na zklad mrn pepracovan kapitoly m disertan prce (Komorczy 2003a), kter byla obhjena na univerzit ELTE v Budapeti. Hlavn teze pak byly pedloeny v listopadu 2004 na konferenci Rom auf dem Wege nach Germanien: Geostrategie, Vormarschtrassen und Logistik v Delbrck-Anreppenu a pot odevzdny do tisku v monografick ad Bodenaltertmer Westfalens. Tato studie nen pekladem, nbr rozvinutm a rozpracovnm tam diskutovanch mylenek. Za etn cenn diskuse, doprovzejc mj. i vznik tto prce, pat mj zvltn dk Jaroslavu Tejralovi. Za pomoc pi pprav obrazovch podklad dkuji Miroslavu Lukovi. Kolegm O. edovi a J. Rajtrovi dkuji za monost studovat jejich dosud nepublikovan disertan prce. 2 asto se objevujc pedpoklad, e byl i pmm astnkem taen proti Marobudovi v roce 6 po Kr. (nap. Dobi 1964, 99, pozn. 93; Blek edo 1996, 411; Droberjar 2000, 30; Jano 2005, 445), nemus bt sprvn, nebo v t dob ml zastvat v m ad quaestora (Fehr Kovcs 2003, 60, pozn. 31). Do vojenskch akc v prbhu panonsko-dalmatskho povstn se skuten zapojil jakoto legatus quaestorius jeho innost v Illyricu a edn postup viz Fitz 1993, 80d. 3 Shrnut Dobi 1964, 98d. K metodice a pojet djepisectv klovho autora doby Velleia Patercula viz fundovanou monografii Schmitzer 2000; srov. Kehne v tisku.

156

Balzs KOMORCZY

vodem tto studie povauji za nezbytn krtce se vyjdit k motivaci jejho vzniku a jej struktue. Moje snaha vyslovit se k naleziti a nlezm, kter nebyly doposud v plnosti zveejnny, je vyvolna vhradn zjmem o poznn jedn z klovch lokalit na protohistorie Hradiska u Muova. V dob, kdy j jsem svoji aktivn ast na zdejch vzkumech brnnskho Archeologickho stavu zahajoval, zchrann vzkumy na terase Neurissen se ji chlily ke konci. Nejsem oitm svdkem jejich prbhu a moje zde vysloven zvry a kritick poznmky se opraj pouze o ji zveejnn materily. Za uplynulch deset let od ukonen vzkum vyla ji cel ada dlch i pedbnch publikac, kter bohuel analytickou st resp. snahu o pln zveejnn a vyhodnocen alespo dlch sek pomjej (Blek edo 1994; 1995a; 1995b; 1996; 1998; edo 1999; t 2000a; t 2000b; t 2001). Pesto vak zavedly do esk i cizojazyn odborn literatury mnostv historickch a archeologickch hypotz a interpretac, majcch dopad na nzory odborn i laick veejnosti o udlostech prvnch dvou stolet po Kr. v barbariku severn od stednho toku Dunaje. Tato skutenost, spolu s tm, e dostupn oviteln informace se asem nerozmnouj, jen se dopluj asto velmi odvnmi teoretickmi konstrukcemi, mne pimla ke snaze dobrat se urit konzistentn, o hlub analzu open interpretace dosud znmch vsledk vzkum. Povaha pedmt tto studie mla jist vliv i na strukturaci textu, v nm zaujm citace a rozbor dosud zveejnn literatury a jej komente nadstandardn prostor. Nkdy je to za elem pesnjho zjitn charakteru analyzovanch objekt, jindy k tomu vede nutnost zsadnji se vyjdit k nkterm publikovanm archeologickm i historickm zvrm. Naprost zlomkovitost dosud odborn publikovanch zprv o vznamn sti nesmrn dleit lokality, jejm ternnm vzkumem se zabvm i j, mi jin postup ani neumonila. Vystavuji se tak vdom rizika vyvratitelnosti mch tvrzen. Stane-li se tak na zklad argument, opench o ovitelnou ternn dokumentaci a materilov soubory, budu tuto prci povaovat za spnou.

2. LOKALIZACE
Ji samotn lokalizace nalezit Muov-Neurissen v jednotlivch publikacch vyvolv adu pochybnost a pro tene, znajc region jen z literatury, je velmi zavdjc (nap. Blek edo 1994, 167; 1996, 400d.). Na mapovch podkladech a v popisech lokality je vtinou uvedeno, e se jedn o tra, kter se sice nachz v sousedstv tzv. Hradiska (Burgstall) u Muova, ale jinak s n nikterak nesouvis (nap. edo 1999, 7: v mstech, kter se nalzaj mimo arel msk vojensk stanice na nvr Burgstall). Napklad na map, zveejnn v zkladn publikaci dajnho augustovskho tbora MuovNeurissen I v Germanii roku 1996 (obr. 1; Blek edo 1996, Abb. 1), pokrv tverec znac tra Neurissen z 85 % s lokalitou nijak nesouvisejc inundan zem eky Jihlavy. Naopak Hradisko u Muova se zde objevuje jako samostatn a zeteln oddlen ternn tvar. Pitom jeho vyznaen hranice jsou ve skutenosti jen jednou z nhodn vybranch vrstevnic, kter s rozlohou tto lokality nem mnoho spolenho. Plocha zchrannho vzkumu na trati Neurissen pokryla prostor o rozloze ca 30080 m, nachzejc se ve spodn partii severovchodnho svahu Hradiska. Zde pechz pozvoln svah nvr v plochou terasu, jej severovchodn hranici pak tvo ca 15 m hlubok zez inundanho zem Jihlavy (a v dob msk zejm i jeho koryta). Rozhran mezi tratmi Hradisko a Neurissen, tak jak je definovno ternn konfigurac, tvo pouze 8 m irok silnice, vybudovan v novovku (podobn Tejral 1999a, 95). V dnm ppad se tedy nejedn o svbytn ternn tvar, zeteln oddlitelnou tra, ani o mocnou vyveninu, na kter se ml dajn tbor nachzet (Blek edo 1996, 407, 409). Naopak, z tohoto pohledu je poloha trati pro vstavbu tborovho tvaru vcelku nevhodn a nezahrnuje-li v sob t ve poloen svahov partie Hradiska, pak nem z hlediska efektivn obrany pli kvalitn parametry.

3. FORTIFIKACE
Jako soust opevnn tbora Muov-Neurissen I byl uveden pkop s hrotitm dnem (Spitzgraben, hl. 1,5 m, . 2,6 m), kter byl na hran terasy zjitn v dlce ca 190 m. Jeho prbh kopruje prodn linii tto hrany (obr. 3 a obr. 4:MN I Blek edo 1994, 168, Abb. 3:2; 1996, 404, Abb. 2; 1998) a na jednom mst proezval jet star pkop (MN III obr. 5B). Jeho hndoern vpl dajn odpovdala sloe-

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

157

Obr. 1. Muov-Neurissen a Hradisko-Burgstall na map podle Blek edo 1996.

Obr. 2. A Muov-Neurissen; B Hradisko u Muova; C inundan zem; D msk fortifikace z obdob markomanskch vlek.

n valu, obsahovala rozptlen kusy uhlk a proplen hlny, jednu sponu typu Aucissa, jednu v ruce robenou keramickou ndobku a jeden step s hebenovou vzdobou. V dosavadnch publikacch se krom schematick kresby ezu pkopem (obr. 5A) neobjevily dn podklady, kter by umonily detailnj poznn tohoto objektu (nelze se ani doptrat, ve kterm mst byly zveejnn ezy uinny). Chyb pedevm kresby profil a fotografie, na kterch by bylo mon vidt stratigrafickou skladbu vpln pkopu. Obecn lze ci, e se jedn o typickou fossu fastigata (na jej tvar m jasn vliv poloha na hran te-

158

Balzs KOMORCZY

Obr. 3. Muov-Neuriessen. Plocha dajnho augustovskho tbora. A budova s apsidou; B studna; C val; D pkop; E brna; F ve.

rasy), kter je jak na Hradisku u Muova, tak i u dalch krtkodobch tbor msk armdy severn od stednho Dunaje zcela bnou a jedinou formou opevovacch pkop v obdob markomanskch vlek (veobecn pehledy viz Blek Droberjar edo 1994; Blek edo 1998; Kovrnk 1996; t 1997a; t 1997b; Tejral 1999a; t 1999b; Friesinger 1985, 258259; Hanzelyov Kuzma Rajtr 1996, 194212; Rajtr 1997; t 1998, 86d.; t 2002, 114d.; Komorczy 2002; t 2003a, 63d.). Srovnn MN I s pkopy, zkoumanmi na etnch mstech Hradiska u Muova a jeho okol, je bez dalch daj a odpovdajc dokumentace nemon, po formln strnce jej ovem datovat nelze.4 Pedloen pln objekt na trati Neurissen (obr. 4) ukazuje, e zde krom MN I bylo odkryto jet nkolik dalch pkop. Jejich interpretace jakoto pozstatk nejmn pti

Obr. 4. Pln pkop v tratch Neurissen (MN) a Hradisko (MB) podle Blek edo 1998.

4 Tvrzen, e hel, pod kterm se protnaj dv stny pkopu, me mt chronologickou vazbu, vyslovili Blek edo 1998, 164. Odvolvali se pitom na publikaci fortifikace ran csaskho tbora Lahnau-Dorlar. Zejm patn pochopili tam uveden konstatovn (Schnurbein Khler 1994, 198), e u augustovskch tbor vchodn od Rna se tento hel pohybuje v rozmez 4050. O tom, e by to byla ale njak norma, jev aplikovateln i mimo doten zem nebo e by na zklad tohoto konstatovn bylo mon datovat jakoukoli fossu, tam nen ani zmnky.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

159

krtkodobch tbor byla ovem provedena bez pedloen nleit analzy, open o statigrafick data (Blek edo 1995b, 66; 1998, 161167; edo 1999, 23d.; t 2000b, 2728, tab. 3334). Forma (kolm stny, ploch dno, rozmry), celkov konfigurace ternu a vsledky odkryv na Hradisku u Muova jasn dokazuj, e pkopy MN III (obr. 5B, na zklad jasn superpozice s pkopem MN I byl i autory vzkumu oznaen za star), MN VII a MN VIII jsou jednoznan pozstatky star, prehistorick (zejm asn doba bronzov) opevovac soustavy (srov. Tejral 1987, 35; t 1999a, 97; Droberjar Tejral 1993, 65; Droberjar 1993, 43, obr. 6; ervk Komorczy Musil 1997, 170171; Tejral Bouzek Musil 1995, 57d., Fig. 2; Komorczy 2002, 132, pozn. 4; msk datovn viz Blek edo 1998, 164, Abb. 11:3, 12:12; edo 2000a, 188189; t 2000b, 3334, kde tyto pkopy jsou ji uvedeny jako sousti jednoho opevnn). Pozstatky tto pravk fortifikace byly objeveny i na nkolika mstech Hradiska u Muova (nkte autoi ho oznauj jako MB III nap. edo 2000b, 6364; srov. Kovrnk 1997a, 317, obr. 1; t 1997b, 89, obr. 2), a to ve zcela jednoznan stratigrafick poloze vetn drobn ale datujc kolekce nlez (obr. 14; srov. Tejral 1999a, Abb. 16). Argumentace O. eda (nap. 1999, 23; t 2000a, 188; t 2000b, 33d.) pro piazen pkop MN III, VII a VIII (a MB III) k mskm vojenskm aktivitm na zem jin Moravy vyaduje nkolik poznmek. V citovanch pracch zformuloval nsledujc mylenku: Pouit pkop s plochmi dny je doloeno z doby Caesarovch kampan v Gallii, kde byla takov pekka soust oblhacch zazen ped gallskm oppidem Alesia a podle svdectv Hirtiova tak byl Caesarem opevnn tbor vystaven toku neobvykle poetnch neptel. Tyto skutenosti ns vedou pi vkladu pkopu s plochm dnem k hledn odpovdajc dobov situace v zatcch pronikn man do oblasti stednho Dunaje. Tato teze je doprovzena spekulac, e msk vojska mohla bt v Muov u ped rokem 6 po Kr., napklad v dob boj o Panonii v poslednch desetiletch ped zlomem letopotu. Podle toho by tbor vznikl v souvislosti s akcemi, jakmi byla vprava M. Vinicia roku 9 ped Kr.....

Obr. 5. A pkop MN I; B pkop MN III (bez mtka).

160

Balzs KOMORCZY

K historick relevanci tto mylenky se vyjdm ne. Pirovnn pkop s kolmmi stnami a plochm dnem v trati Neurissen k fosse tbora Mula 1 (edo 2000b, 33) z obdob markomanskch vlek nelze ovem pijmout ani po formln strnce (srov. Hanzelyov Kuzma Rajtr 1996, 203204; Rajtr 1997, 476; t 1998, 8788, obr. 65:1). edv argument je i z metodickho hlediska st akceptovateln. Pase erpan z Caesarovch popis nemohou bt v dnm ppad povaovny za archeologick dkaz. Nejsou dokumentan povahy, nepopisuj konkrtn typ pkopu, charakteristick pro urit asov sek. Naopak v obou citovanch pasch se hovo o nestandardn, oblhac a nikoli tborov architektue. Caesar (VII, 72) volbu tto netypick formy dokonce zdvoduje prv tm, e mlo jt o prodn pekku zsti naplnnou vodou v mstech, kter jeho jednotky nemohly dostatenou silou brnit. Samotn vzkumy v Alesii prokzaly, e se v rmci oblhac soustavy stdaj pkopy hrotit a lichobnkovit, a to asto na tme seku (vechny viz Harmand 1967, Fig. 13, 16, 17, 23, 24; novji Redd Schnurbein 1995, 175d., Fig. 2:7, kter je Spitzgraben). Pkopy s vyloen kolmmi stnami mezi nimi ovem nejsou.5 as od asu se sice pi vzkumech mskch fortifikac objevuj pkopy do urit mry se vymykajc klasickmu formlnmu schmatu, v dnm ppad ovem nejsou chronologicky signifikantn a vtinou ani nepedstavuj pevldajc formu na tom kterm opevnn (pklady viz Nijmegen-Hunerberg Bogaers Haalebos 1977, 97, 104; Oberstimm Schnberger Khler Simon 1989, 243d., 256, Abb. 6; Longthorpe Frere St. Jospeh 1974, Fig. 5; Baunaventa Dix Taylor 1988, 302, Fig. 3). Jejich vysvtlen nen jednoznan (viz nap. Johnson 1987, 62), jejich mskost mus bt dokzna nikoli samotnm tvarem. Podobn nemus bt kad pkop ve tvaru psmene V nutn mskho pvodu (srov. nap. Schnberger et al. 1982, 223; Heiligmann 1990, 127, Abb. 5657; Musil 1997, obr. 4). Zjitn, e tvary MN III, VII a VIII nelze zaadit mezi msk pkopy, vrazn koriguje tvrzen o mnostv krtkodobch tbor na tomto mst. Fragmentrnost pkop MN V a VI jejich interpretaci jako samostatnch pozstatk tbor (Blek edo 1998, 161d, Abb. 5; edo 1999, 27, Abb. 34; t 2000b, 28) pli nepodporuje. Nachzej se na pomrn strm hran terasy, v mstech, kde ji pkop MN I dajn nebyl zachycen. Mnohem pravdpodobnj se mi jev, e jsou prv pokraovnm fossy MN I, zvl poloha MN V tomu odpovd. Vzjemn superpozice MN V a VI takov vklad nemus zpochybovat, v tomto nestabilnm a sesunutm ohroenm mst mohl bt pkop i nkolikrt opravovn i pedlvn (tato superpozice nen bohuel dokladovna nim jinm ne schematickm plnkem na obr. 4 ve vezu). Stejn tak i u sek pkop, oznaench jako MN II a IV neteba hned uvaovat o pozstatcch svbytnch tbor. Pkop . II je veden kolmo k hran terasy, ani by ovem dle svdectv autor vzkumu fossu MN I poruoval. Tato skutenost dobe pipout i jejich souasnou existenci (npadn je i shodn orientace MN II s osou budovy s apsidou, viz ne) a pisuzuje pkopu . II spe roli ve vnitn strukturaci arelu. Pkop MN IV po formln strnce ani pli neodpovd klasickm fossm mskch krtkodobch tbor na naem zem (. 7,4 m a hl. 3,9 m). Navc se na jeho dn nachzela kolekce archeologickch a osteologickch nlez, kter se ad ji do poten fze relativn-chronologickho stupn C1, v naem prosted tedy do doby po markomanskch vlkch (problematiku podrobn pojednal ji Tejral 1999a, 111d.; t v tisku; opan nzor, kladouc pes ptomn mlad datujc drobn pedmty pkop do markomanskch vlek viz Blek edo 1995b, 66; 1998, 161d.; edo 1999, 23; t 2000a, 198; t 2000b, 28). Zatm se tedy zd, e publikovan seky pkop rozhodn nemusme potat mezi zjitn msk krtkodob tbory na Morav. Lze jen litovat, e se citovanm autorm nepodailo pidret se vlastnho metodickho pokynu k datovn pkop, vyenho v prci vnovan prv soupisu tchto zazen: Ojedinl pedmty nebyly nikdy nalezeny pobl dna pkop. ... Tm tak nelze pmoae, bez kritiky nlezovch okolnost, asov zaadit kterkoli pkop i v ppad, e jeho vzkum pinesl datovateln pedmty (Blek edo 1998, 165).
5 Podrobn o nich referuje nap. Jones 1975, 1314, 18: Archaeological exploration has shown the reality to be neither so substantial nor so uniform. Far instance, the ditches surrounding Alesia, claimed to be each 15 feet wide with lateribus derectis, did not often reach those dimensions, and never had vertical sides. The latter was and is, anyway, practically impossible. The ditches of the circumvallation of Alesia were either of a wide V-shape or trapezoidal (perhaps this is a better interpretation of lateribus derectis), or a mixture of both. The way in which the archaeological evidence differs from Caesar's commentaries has important implications, for it suggests that, whatever the commander or the handbooks advised, details of the defensive structures were dependent on more local factors. Alternatively, the flat-bottomed shape encountered during excavations might have been caused by collapse of the graved scarps.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

161

Obr. 6. Muov-Neurissen. A klov jmy devn brny, B zbytky hlinnho valu.

Vrame se nyn k problematice dajnho augustovskho opevnn MN I. K nmu patc val je doposud znm pouze z jedin fotografie (obr. 6), kterou doprovz nsledujc popis: Der Wall verlief entlang der Terrassenkante und war auf einer Lnge von 22 m als Bodenwelle erkennbar. An anderen Stellen war er durch berpflgen bereits weitgehend eingeebnet worden. In den Profilen erschien der Wall als eine Schicht schwarzbrauner Erde, die stellenweise noch bis zu 1,5 m hoch war. In den gut erhaltenen Abschnitten berstieg die Wallbreite 5 m. Spuren einer Innenkonstruktion und Pfostengruben im Sohle Untergrund wurden nicht festgestellt. Die Wallaufschttung bestand aus humoser Erde, die ursprnglich auch die Bodendecke im Bereich der Terrasse gebildet hatte. Es ist anzunehmen, dass beim Bau Rasensoden verwendet wurden (Blek edo 1996, 404). Ve bez jedinho kresebn zdokumentovanho profilu ezu valem. Z dostupn fotografie (obr. 6) ovem jasn vyplv, e stratigrafick situace valovho nspu byla vyhodnocena nesprvn. Proto mohla vzniknout pedstava, e tlesem mskho valu je humusovit hlna, pvodn pda na terase.6 Pi vstavb hlinnch val mskch tbor je vdy pro jeho jdro uito vhozu, vzniklho pi kopn pkopu. Je to zcela jednoznan postup, kter neteba ani vysvtlovat (Jones 1975, 32; Johnson 1987, 70d.; Visy 2000, 71; srov. edo 1999, 8). Budovn hlinnho valu z humusovitho pdnho pokryvu je i z hlediska realizace (sbr orn pdy?) a technologie (bez pevn devn rotov konstrukce) obtn pedstaviteln. Vzhledem k tomu, e geologick podlo, do kterho je zde vyhlouben pkop, tvo na trati Neurissen lut spra, musme i na dostupn fotografii se objevujc tenkou spraovou vrstvu interpretovat jako jdro valovho nspu. Je to tak jedin zeteln stratigrafick jednotka, kter je s konstrukc valu spojiteln (tak ji Tejral 1999a, 101; t 2002, 76d.). V podstat identick struktura se objevuje i ve vech ezech valem, realizovanch na vych partich Hradiska (obr. 13; nap. Tejral 1986, 401d.; t 1992, 385d.; t 1999a, 88d.; t 2002, 76d.; Tejral Bouzek Musil 1995; Komorczy 2003a, 15d.). Srovnn s nimi ukazuje, e val na hran terasy je zachovn pomrn patn a udvan dochovan vka 1,5 m (a tot bude zejm platit i o ce) se tk pouze recentn ternn vlny. Ta vznikla postupnm nahromadnm humusovit pdy, vytlaen na okraj terasy orbou v dob, kdy valov tleso ji dvno zaniklo. Tuto skutenost znovu meme ovit na zobrazenm snmku (obr. 6). Mla-li bt devn brna, jej klov jmy jsou zeteln v poped, souasn s valem, tak ernohnd humusovit uloenina neme bt v dnm ppad tle6 Blek edo 1998, 170: ern hlna, kter v dob jeho vstavby zejm vytvela pdn pokryv v okol.

162

Balzs KOMORCZY

sem valu, nebo se nachz prv i v mstech prchodu brnou. Naopak zde pod n zeteln chyb lut spraov vrstva, vznikl tbou rostlho podlo pi kopn pkopu. Je to tak jeden z mla pmch dkaz toho, e hlinn val na okraji terasy a devn brna jsou soust jedn fortifikan linie. Dostupn obrazov a kresebn podklady jsou pro pesn posouzen charakteru valov konstrukce v trati Neurissen nedostaten, pesto se domnvm, e na nich archeologick stopy drn patrn nejsou.7 Na zklad dosavadnch vzkum odpovdajcch fortifikanch zazen se mi zd, e je to v naem regionu sp nepravdpodobn. Podle mho soudu je teba i na terase Neurissen potat s konstrukc valu, shodnou s fortifikac na Hradisku, kde se pedpokld hlinn val obloen neplenmi cihlami (k Muovu viz ve citovan prce, obecn k uit neplench cihel nap. Garca 1999, 161188; Chazelles de Poupet 1984, 71d.; t 1985, 149d.; Baatz 19631964, 55, pozn. 54; Tejral Bouzek Musil 1995, 65, pozn. 17; Kuzmov Rajtr 1986a; Rajtr 1998, 48d.; Ubl 1986, 293d., Taf. 33:3; Mller 1962, 12, 41; Donevski 1997, 331). Na vce ne 2,5 km dlouhm seku opevnn Muova je mon samozejm potat s uritmi odlinostmi v konstrukci valu, jak je to obas zjiovno i na limitnch tborech (nap. Visy 2000, 71; Hogg 1969, 149). Stratigrafick skladba drnovch val, charakterizovan stdajcmi se tenkmi svtlejmi a tmavmi vrstvami, je ovem dobe doloiteln dokonce i u fortifikac krtkodobho charakteru (srov. nap. Shirley 2001, 37d; Breeze 1993, 5; Hobley 1974, 79d.; Hogg 1969, 113, Fig. 23; Fahr Reichmann 2002, 478479; Planck 1986a, 522, Abb. 341; Welfare Swan 1995, 1718, Fig. 9; Asskamp 1986, 75, Abb. 2; Redd von Schnurbein 1995, 98, Pl. 38; Kaiser 1986, 182, Abb. 2). Nesprvnm pochopenm jejich technologie je pak tvrzen, e se uvaly tam, kde se val budoval na tvrdm nebo kamenitm podlo (edo 2000b, 34). Tento faktor pi jejich stavb dnou roli nehraje, na rozdl od dostatenho mnostv vlhkch luk (nikoli orn pdy) v prostoru tbora a jeho bezprostednm okol. Proto se nejastji objevuj prv v provincich s vhodnmi klimatickmi podmnkami (Britannia, Germania). Lze jen litovat, e nejsou k dispozici pesn kresby a kolm fotografie profil (jsou-li vbec njak), vedench pes celou ku valovho nspu. Pro posouzen charakteru valu (a s nm i pkopu MN I) a rozlohy dajnho tbora jsou velmi dleit daje o rozmrech a smovn fortifikace. Informace v jednotlivch publikacch jsou i v tto otzce velmi problematick, nejednotn a na sporch sdlench o ternnch jevech buduj neoviteln a nkdy i nesrozumiteln teoretick konstrukce.8 Dvodem skutenosti, e byl val podle sdlen autor vzkumu zachycen v pomrn krtkm seku (podle plnku na obr. 3 sek vchodn od brny a vchodn od ve F2), me bt krom nerozpoznn jeho vrstev i skrvka doten plochy stavebn mechanizac a na rove podlo. Jde o pomrn bn postup pi zchrannch vzkumech a dostupn fotografie uit tto metody naznauj (nap. obr. 7). Dal smovn valovho nspu ovem bezpen ukazuj pozice ty tvercovch v (F1F4), z nich kad stla na tyech nosnch klech (podobn ternn situace je nap. v tborech Hayton Johnson 1977, 43d. a Hofheim Nuber 1986, 226d.; t 1989, 354; obecn k devnm vm tbor viz Jones 1975, 89d., Fig. 18; Johnson 1987, 88d.; Hanson 1999, 47). Nen dnch pochybnost o tom, e tyto ve byly zaputny do tlesa valu (tak i edo
7 St pesvd argument, e tam drny musely bt, nebo jen tak je nejasn rastrov' struktura ernho tlesa valu vysvtliteln (edo 2000b, 34). 8 edo 1999, 17: ...byl zjitn pkop s hrotitm dnem, znm v dlce 190 m. Soubn s pkopem probhal val. Z tbora Muov-Neurissen I znme irok ps pouze 3060 m. Krajn body, v nich byly zachovny stopy objekt (?), kter k nmu nle, jsou ve smru SZJV vzdleny 320 m. Tamt, 20: Brna tbora Neurissen I stla zjevn na zatku nkter z hlavnch tborovch cest. V ppad, e to byla porta praetoria nebo decumana, leela by piblin uprosted severovchodn strany tbora, v jeho del ose. Brna v mst, kde by mla bt porta principalis, by byla situovna asymetricky u cesty probhajc nap kou (sic!!). V prvnm ppad by vzdlenost (275 m) mezi brnou a nejvzdlenjm znmm bodem tbora byla nejmn polovinou tto strany tborov fronty. Ta by na zklad tto vahy mla bt dlouh nejmn 550 m. edo 2000a, 189: Z jeho (tbora Muov-Neurissen I, pozn. autora) obrannch staveb znme pouze st pkopu a krtk sek valu. Tamt, 192: Podailo se z n (z fortifikace, pozn. autora) zachytit pouze st v dlce kolem 275 m. Pitom cel opevnn muselo zasahovat mnohem dl. Kvli inn obran by tbor ml zabrat prostor mezi vrcholovmi stmi Burgstallu (!!) na severu a nkdej terasou nad nivou eky Dyje na jihu, kter jsou vzdleny zhruba 800 m. Takov rozmry by zaazovaly Muov mezi rozshl opevnn doby augustovsk. K seriznmu zjitn toho, o kterou brnu se jedn, chyb podklady jak v rmci objekt na terase Neurissen, tak i v celm kontextu Hradiska u Muova. Urit nelo ale o porta praetoria! Takov definice je ovem asto obtn i u tch tbor nepravidelnho pdorysu, kde dolo ji k vtm odkryvm. Kadopdn by mla platit slova S. von Schnurbeina (1992, 89), diese Abweichungen vom spter kanonischen Schema warnt einmal mehr davor, im Rckschluss aus der Limes-Zeit und den dort erkannten Regeln der Kastellgrundrisse, Teilgrundrisse aus der Frhzeit des stehenden Heeres ohne grere Vorbehalte zu interpretieren, kter lze aplikovat nejen na potek 1. stolet po Kr., nbr na vechny nelimitn opevnn struktury.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

163

Obr. 7. Muov-Neurissen. Klov jmy ve F1.

1999, 17). Pokud by tomu tak bt nemlo, jak naznauj urit nejasn zmnky v nkterch publikacch (t 2000a, 189), tak nemohou bt ani s valem souasn. Obr. 7 (Blek edo 1996, Abb. 6) jasn ukazuje, e ve, zachycen na rovni podlo, a proto bez dokumentovan vazby na val, stly na okraji terasy, ped nimi by se pro hlinn nsep ji dn msto ani nenalo. Bereme-li v potaz daje o rozmrech v 4,54,5 metr a udvanou ku valu pes 5 metr (co je docela reln odhad, stanoven ovem proporcemi v nikoli ji zmnn humusovit uloeniny), vyplyne, e jedin doposud publikovan trochu detailnj ternn pln (obr. 3) dajnho augustovskho tbora v trati Neurissen je spe schematickm nrtem ne pesnou dokumentac. Pozice v F3 a F4, ale zejm i seku pkopu na hran terasy pod oznaenm MN V, pesto jasn dokazuj, e se zde opevnn koprujc hranu terasy st smrem k zpadu. Vzdlenost mezi v F4 a nejblim mstem, kde byl zdokumentovn val z doby markomanskch vlek na Hradisku, in ca 40 m. Podle mho soudu tato skutenost, celkov konfigurace ternu i shodn charakter obou val jasn ukazuj, e fortifikace odkryt v trati Neurissen je pmm pokraovnm opevnn Hradiska jsou to tud sousti jednoho opevnnho arelu (obr. 2 a 15; tak ji nap. Tejral 1997b, 532). Rozmry devnch bonch v (4,54,5 m) poskytuj dleit daj ke zjitn ky valovho nspu, kter je velmi vznamn i z hlediska interpretace brny tbora. Z dostupn ternn dokumentace a publikac jasn vyplv, e zde nebyly zachyceny dn konstrukn stopy valu a e zde v dnm ppad nebyla pouita pro ran csask tbory vchodn od Rna typick hlinn hradba s devnou konstrukc (tzv. Holz-Erde Mauer). Tu charakterizuj paraleln, od sebe ca 3 m vzdlen linie klovch jam nebo lab na pedn i zadn stran valu (obecn viz Jones 1975, 14; Johnson 1987, 72d.; Khlborn 1992, 20, tento typ hradeb dokonce oznauje pro augustovsk obdob jako normu).9 Na Neurissenu naopak musme potat s klasickm hlinnm valem se ikmmi stnami. Vzhledem k tomu, e spodn st tvercovch v nutn stla v tlese valu (ji jen z dvod porn bezpenosti; Johnson 1987, 89), musela bt spodn ka valu vt ne 4,5 m (jsou vak znmy i ppady, kdy ve byly zasazeny do tlesa valu ji od rovn horn plochy nspu, nap. Carlisle Charlesworth 1980, 201; v takovm ppad bychom museli potat s jet vt spodn kou). U limitnch tbor zjitn spodn ky hlinnch
9 Valy autory vzkumu citovanch augustovskch zazen vchodn od Rna jsou: Anreppen 3 m . HE hradba (nap. Khlborn 1987a, 392393, Abb. 331332; t 1995b, 130144; t 2000, 2733, Abb. 24; von Schnurbein 1981, 29); Beckinghausen 3 m . HE hradba (Khlborn 1987b, 540); Haltern, hlavn tbor 3 m . HE hradba (von Schnurbein 1974, 4853, Abb. 67, Beil. 6); Lahnau-Waldgirmes 3 m . HE hradba (von Schnurbein Wigg Wigg 1995, 337367; Becker Rasbach 1999, 349354; Rasbach Becker 2000, 3840; Becker Rasbach 2002, 591610, Abb. 1); Marktbreit 3 m . HE hradba (Pietsch Timpe Wamser 1991, 263324, Abb. 3; Pietsch 1995, 475d.; von Schnurbein 2000, 3437); Oberaden 3 m . HE hradba (von Schnurbein 1981, 10; Khlborn 1992, 20; t 2000, 29).

164

Balzs KOMORCZY

a drnovch val, u kterch nen uita devn konstrukce, se pohybuj v rozmez 4,5 a 9 m s nejvt koncentrac mezi 5,5 a 7,5 m (Johnson 1987, 89). Podle mch poznatk rozmry valu na Muov (v tomto ppad jak na Hradisku, tak i v trati Neurissen) vykazuj piblinou spodn ku 5,56 m, m se znan podobaj parametrm zjitnm a rekonstruovanm v tboe The Lunt v Bagintonu (Komorczy 2003a, 15d.; srov. Hobley 1971, 2133; t 1974, 79d.). Zchrann vzkum odkryl na hran terasy t pozstatky devn brny (obr. 6 a 8), kter pak byla pilenna k fortifikaci dajnho augustovskho tbora (popis viz Blek edo 1996, 404; 1998, 169; edo 1999, 17; t 2000b, 35). Jej konstrukn trmy byly umstny do klovch jam tvercovho pdorysu o ploe 12080 cm a hloubce 8090 cm. Tvo pdorys o celkov ce 15 a hloubce 6,75 m, kter jasn ukazuje, e jde o brnu, jej bon ve stly na esti klech a vjezd byl rozdlen dvojic kl na dva prchody. Akoli dle vyjden autor vzkum nebylo zjitno napojen brny na val, jeho datovn do potku 1. stolet po Kr. argumentovali tm, e je brna posunut za linii opevnn smrem dovnit tbora (Blek edo 1996, 404: anhand der Gesamtsituation). Tm m patit k typu bran augustovskch tbor, jen definovali slovy ...sind dadurch gekennzeichnet, dass der eigentliche Eingang tief hinter die Befestigungsfront zurcktritt (tamt, 409, co nen moc pesn definice, viz ne). Jako nejbli analogie oznaili brny s bonmi vemi na esti klech v tborech Rdgen (srov. Schnberger 1976, 13, Abb. 2; Bechert 1971, Bild 3:3), Haltern (nap. Khlborn 1995c, Abb. 4) a Nijmegen (Haalebos 1995, Abb. 4). Po publikovanm negativnm stanovisku (zaloenm na poznatku, e autoi vzkumu chybn identifikovali polohu valu, viz Tejral 1999a, 100; t 2002, 7677)10, upozorujcm na to, e brna na terase Neurissen vlastn nen pli zataen za linii opevnn, se pokusil O. edo svou interpretaci obhjit pomrn vgnm tvrzenm, e se ani pli neli od asnch bran, jak znme z Halternu i Nijmegenu (2000b, 35). Tato interpretace je ovem na zklad celkov ternn konfigurace i studia provincilnch pklad zpochybniteln. Na obr. 6 je zeteln vidt, e brna stoj svou vnj stranou bezprostedn na kraji terasy.11 Tvoila tak jednotnou linii s elem valovho nspu, co ostatn potvrzuj i pozice ji zmnnch tvercovch v. Pokud pijmeme realistickou i mon minimln spodn ku valovho nspu 5,56,0 metr, tak nm vyjde, e zadn linie bonch v brny pesahovala zadn linii valu o ca 0,751,25 m. Mapa rozen znmch devnch opevnn vykazuje nejvt koncentrace na zem obou Germani, v Britannii, Raetii a na zem vchodn od Rna.12 Otzce typologickho lenn a chronologie devnch bran, pochzejcch tam pevn z 1. a 2. stolet, je proto pochopiteln nejvt pozornost vnovna v msko-provinciln archeologii tchto zem (nap. Schnberger 1960; t 1964; Bechert 1971, 216217; Jones 1975, 10d.; Johnson 1987, 100d.13). Zkladn klasifikace mskch devnch bran z Anglie a Nmecka je len do 5 hlavnch typologickch skupin (Manning Scott 1979, 2061, Fig. 1; t 1988, 124, Fig. I; v rmci jednotlivch skupin se pak jet rozliuj varianty s jednm resp. dvmi prchody). Skupiny I a II jsou z hlediska posouzen muovsk brny bez vznamu (Manning Scott 1979, 1923). Brny III. typologick skupiny jsou vybaveny dvmi, na 66 klech stojcmi vemi (tamt, 2325). Jejich hloubka je pomrn mal, vtinou nepesahuje ani ku valovho nspu.14 Pro nalezen
10 Zmnku Droberjar Saka 2000, 24 za jednoznanou kritiku povaovat nelze. Poukzali sice na to, e stejn brny se objevuj i v mladm kontextu (Rottweil III), nicmn pipustili, e je muovsk shodn i s tmi, kter byly stavny v tborech za Augusta. Nepesnost (brna tbora Rottweil III pedstavuje typ Manning Scott IVb a nen shodn s augustovskmi; viz ne) takovho posouzen vyplv i z dle citovanch pramen. 11 K domnnce o posunut brny za linii valu mon pispla i skutenost, e vrstva destruovanho valu vpedu mrn pesahuje ped klov jmy konstrukce v. Jde ovem o jev sekundrn (destrukce), kter je u opevnn s hlinnmi valy bez oprn konstrukce bn (srov. nap. brnu tbora v Carlisle Charlesworth 1980, 201d.). 12 Tato situace je vak siln podmnna jak stavem zkoumn tak i klimatickmi a pdnmi podmnkami dochovn. 13 Je teba upozornit na to, e typologie A. Johnson (1987, 93112) nen pli pesn, jej uit pro typov uren a chronologii nen proto ani vhodn (jak to inili nap. Blek edo 1996, 409; Tejral 2002, 7677). 14 Nap. Biricianae-Weienburg (Grnke 1997, 3238, Beil. 1; Tejral 2002, 77 uvd nepesn prv tuto brnu jako analogii k brn na trati Neurissen), Heilbronn-Bckingen (Schnberger 1960, 6869; t 1962, 103, Abb. 12; t 1964, 42; Johnson 1987, 96 a 98, Abb. 52), Hofheim (Nuber 1986, 226227, Abb. 1; t 1989, Abb. 297), Knzing-Quintana (Schnberger 1964, 44, Abb. 2; t 1975, 1115), Moos-Burgstall (Schnberger et al. 1982, 191d., Abb. 8), Echzell (Baatz 1963/64, 3258, Abb. 9; t 1965, 139157), Fendoch (Manning Scott 1979, 46, Fig. 7:48; Johnson 1987, 76, 279, 281, Abb. 192), Hesselbach (Baatz 1968, 185192, Beil. 3; t 1971a, 98100; t 1973b).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

165

odpovdajcch analogi k brn z terasy Neurissen jsou nejpodstatnj typologick skupiny IV a V. Pklady IV. skupiny pedstavuj hlub variantu typu III (tamt, 25d.), u kter je pemostn nad prchody vce zasunuto smrem k vnitku tbora. Pomr ky a hloubky bran III. typu je 4 : 1, u IV. typu je to 2 : 1. Pdorysy bran IV. skupiny jsou pomrn jednotn, bon ve stoj na 66 pravideln, pevn v tmetrovch rozestupech rozmstnch klech.15 Rozmry jednotlivch bran jasn ukazuj, e jejich zadn strana bv sice mrn poObr. 8. Muov-Neurissen. Pdorys brny. sunuta za zadn linii valu, ale to pedevm u tch tbor, kde se objevuj spolu s klasickmi, 3 m irokmi devo-hlinitmi (Holz-Erde) hradbami (toto posunut se pohybuje v rozmez 0,2 a 3,4 m; Komorczy 2003a, 21d.). U opevnn, kter jsou srovnatelnch dimenz s tmi, co pepokldme na Muov (tj. hlinn val bez devn konstrukce se ikmmi stnami), je tento pesah smrem dovnit tbora nepatrn resp. shodn s tm, co jsem uvedl u brny na terase Neurissen (nap. porta decumana tbora Pen Llystyn je hlubok 6,4 m, ka drnovho valu je 5 m, pesah je tud 1,4 m). Autoi uit typologie uvedli, e brny IV. skupiny se objevuj ji na pedflaviovskch kastelech a stav se resp. uvaj a do t doby, ne na zem Britannie a germnskch provinci dojde k pestavb tbor do kamenn podoby (Manning Scott 1988, 5). Pklady V. typologick skupiny bran, k nim vlastn objekt na terase Neurissen piadili autoi vzkumu, se nachzej pedevm nikoli ovem vhradn v augustovskch tborech (Manning Scott 1979, 2728).16 Jejich spolenm charakteristickm znakem je pdorys bonch v ve tvaru psmene L. Znamen to, e devo-hlinit hradba (tzv. Holz-Erde Mauer, s jinou formou valu se tm neobjevuj) se na obou stranch podl prchodu pravohle st smrem dovnit tbora. Tm je pak hradba pevn spojena s konstrukc brny.17 Toto uspodn ve tvaru psmene L je pak asto potvrzeno i v konstrukci brny uitmi zeteln mohutnjmi kly, jejich rozmry pekrauj dimenze kl samotn hradby. Tyto brny jsou jednoznan chronologicky i typologicky star, sv pedlohy maj ji v pozdn republiknskm obdob (nap. Numanita-Renieblas III Bechert 1971, 216, Bild 2:4; tzv. Camp Csar Brunaux Fichtl Marchand 1990, 523; dal pklady viz v citovanch pehledech). Jejich konstrukce, na rozdl od na n typologicky navazujcch bran typ IV a III, zdrazuje obrannou strnku. Rozdl mezi V. a IV. skupinou nen tedy vhradn chronologick, nbr i koncepn. Kadopdn vak jde o rozdl zsadn (odkazuji nap. na velmi nzorn pklad odlinosti augustovsk a flaviovsk brny tbora Nijmegen-Hunerberg, Bogaers Haalebos 1977, 99100, 104, Abb. 4; Manning Scott 1979, 52, Fig. 8:68; Haalebos 1991, 97108, Abb. 1; t 1995, 3042, Abb. 2). Akoli ji ve uveden sta pro nezaazen brny z Muova mezi ran csask formy, vnujme jet pozornost i proponovanmu hlubokmu posunut za linii opevnn. Znm pklady toti jasn dokazuj, e se od nich zsadn li i v tomto parametru. Zadn linie bran V. typologick skupiny je vdy
15 Nap. Risstissen (Schnberger 1960, Abb. 5; Manning Scott 1979, Fig. 9:72), Hfingen (Fingerlin 1986a, 337344, Abb. 169; Hssen 2000, 5863, Abb. 47; Manning Scott 1979, 51, Fig. 7:60), Nijmegen 4 (Bogaers Haalebos 1977, 99100, 104, Abb. 4; Manning Scott 1979, 52, Fig. 8:68; Haalebos 1995, Abb. 2), Valkenburg (Haalebos Willems 1999, 79d., Abb. 98; Manning Scott 1979, 47, Fig. 7:53), Hod Hill (tamt 49, Fig. 7:59; Johnson 1987, 98, Abb. 54), Great Casterton (Manning Scott 1979, 31, Fig. 4:3, 48, Fig. 7:54; Johnson 1987, 98, Abb. 54), Usk (Manning Scott 1979, 53, Fig. 9:73), Longthorpe (Frere St. Joseph 1974, Fig. 819; Manning Scott 1979, 52, Fig. 8:66), Pen Llystyn (Hogg 1969, 113116, Fig. 5 a 20; Manning Scott 1979, 52, Fig. 8:69; Johnson 1987, 98, Abb. 54), Carlisle (Charlesworth 1980, 201210, Fig. 1; Breeze 1986, 24, Fig. 4), Hayton (Johnson 1977, 4346, Fig. 1). 16 Nap. Anreppen (Khlborn 1987a, 392393, Abb. 331332; t 1995b, 130144, Abb. 3; t 2000, 2733, Abb. 24; von Schnurbein 1981, 2932, Abb. 910), Beckinghausen (Manning Scott 1979, 53, Fig. 9:74; Khlborn 1995d, 125), Haltern (von Schnurbein 1974, 4853, Abb. 67, Beil. 6), Marktbreit (Pietsch Timpe Wamser 1991, 263324, Abb. 3, 6 a 7; Pietsch 1995, 475; von Schnurbein 2000, 3437), Nijmegen 1 (viz citace v pozn. 15), Oberaden (von Schnurbein 1992, 8999, Abb. 3235; Khlborn 1995a, Beil. 2; Bechert 1971, Bild 2:5), Rdgen (Schnberger 1976, 12d., Abb. 2:4), Vetera I (Manning Scott 1979, 57, Fig. 10:89). 17 Schnberger 1964, 39d.: rechtwinklige Abknicken der Umwehrung zu beiden Seiten des Torweges; Bechert 1971, 216: die Wallenden mit dem rckwrtigen Trakt, in welchem der Torverschluss untergebracht ist, einen Torhof bilden, der von drei Seiten her eingesehen und verteidigt werden konnte.

166

Balzs KOMORCZY

posunuta smrem dovnit tbora nejmn o ku samotn devo-hlinit hradby. Tento pesah se pohybuje v rozmez 3,1 m u jin brny v Marktbreitu a 13,5 m u porta principalis dextra v Oberadenu.18 Jsem tedy pesvden, e brna odkryt na terase Neurissen se svmi formlnmi parametry nead k typm, objevujcm se na augustovskch vojenskch zazench. Naopak je pomrn reprezentativnm pkladem IV. typologick skupiny (varianta B se dvma prchody). Jeho hloubka pln odpovd tomu, co je u tchto bran zjiovno (pohybuj se mezi 6 a 7 m), svou kou pat mezi nimi k nejvtm (12 a 14 m, vjimkou je brna v Inchtuthil se kou 22 m, jej bon ve stoj ovem na devti klech, srov. Pitts St. Joseph 1985, 73d.; daje o rozmrech Komorczy 2003a, tab. I). Za zadn linii opevnn zasahuje nevznamn (nikoli svou polovinou, jak uvedl Tejral 2002, 76). Chronologick kontext bran IV. skupiny je podstatn mlad a je vesms omezen existenc devnch tbor v zpadnch provincich vbec (k tomu viz i ne). Jsou tedy doloiteln a do t doby, dokud tam dochz k vstavb mskho vojenskho tbora s devnmi konstrukcemi.19 Podobn tendence, i kdy bohuel archeologicky h zdokumentovan a zveejnn, lze pozorovat i podl stednho a dolnho Dunaje.20

4. BUDOVA S APSIDOU
Dominantn postaven mezi objekty, odkrytmi na terase Muov-Neurissen, zaujm budova, jej pdorys a rozmry nemaj doposud ve stedoevropskm barbariku paralely a kter byla do odborn literatury uvedena jako tzv. stavba s apsidou (obr. 9 a 11; slovn mstnost bylo pro lep srozumitelnost provedeno autorem tto prce). Budova byla z leteckch snmk znm ji ped zahjenm zchrannho vzkumu a je zmiovna hned v prvnch zprvch o vzkumu (Blek edo 1994, 167).21 V souhrnn publikaci (Blek edo 1996, 403d.) je ji popisovna jednoznan jako st vnitn zstavby tzv. tbora Muov-Neurissen I z Augustovy ry, a to bez dalho zdvodnn, pouze s odkazem na zmnn vlastn pedbn zprvy (srov. jet edo 1999, 17). Citovan prce stavbu charakterizuj takto: devn budova, zkladov laby jsou 35130 cm hlubok a 6070 resp. 4550 cm irok. Stavba o celkov rozloze 4420 m se skld z nkolika st, jejich zkladov rhy jsou od sebe oddleny peruenmi. stedn st m tvoit mstnost s apsidou (mstnost . 2) a dv symetrick, SJ orientovan obdlnkovit mstnosti (. 34). Z jihu se k nim pipojuje peristylium s osmi klovmi jmami (. 6).22
18 U domnlch analogi v Halternu je to 6,1 m (tbor I, p. p. dextra), 8 m (tbor I, p. p. sinistra), 7 m (tbor II, p. p. dextra) a 9 m (tbor II, p. p. sinistra). U vchodn brny v Rdgenu je to ca 6 m. 19 Z chronologickho hlediska jsou nap. zajmav pozorovn v kastelu Knzing-Quintana, 3. stavebn perioda tbora, kdy dojde ke kamenn vstavb, je datovna do let 140/150 a 180 (Schnberger 1975; Herrmann 1972 pedpokld dobu markomanskch vlek). Schnberger 1985, 475 sp pot s datem 140/150. Zd se ovem, e nov vybudovan kamenn ve brny pesahuj ped linii kamennch hradeb o ku jejich zdiva. T. Bechert (1971, 250) tuto formu kladl do ry Marka Aurelia, novji je to v Pannonii posunuto jet dl a do doby jeho nsledovnk (Visy 2000, 104). Kadopdn kamenn brny, vystavn v 3. tvrtin 2. stolet podrely pdorysn dispozice a rozmry svch devnch pedchdc. Tato skutenost dobe ukazuje, e funkn i dispozin nebyly zastaral, pouze vojsko zaizujc se na dlouhodobou obranu hranic na jednom mst potebovalo pemnu z trvanlivjho typu stavebnho materilu. Dobe doloiteln je i ptomnost bran a v devn konstrukce v kastelu Ellingen, jejich kamenn, dispozin shodn pestavba se datuje do roku 182 (Zanier 1992; t 1995, 436439, Abb. 130). K veobecnmu uvn devnch bran v 1.2. stolet po Kr. viz Pitts St. Joseph 1985, 73. 20 Viz nap. brna v Gorsiu (Fitz 1986); porta principalis dextra v Tullnu (Ubl 1986, 296). Pi vstavb tbor v nov provincii Dacia vznikla za csae Traiana cel ada kastel devn konstrukce (nap. Bologa, Buciumi, Moigrad-Citera, Moigrad-Pomet, Tihau, Caei, Iliua, Gherla, Gilau), prvn kamenn tbory zanaj a o zhruba 40 let pozdji, kolem poloviny 2. stolet a jejich vstavba resp. pestavba z devnch potrv a do potku 3. stolet (Gudea 1997, 15; Isac 1999, 151170). T. Sarnowski (1984, 146) prokzal brny klov konstrukce na konci 1. stolet v Novae (srov. jet nap. Diana Kondi 19891990, 261272; t 1996, 8186). 21 Augustovsk datovn jakoto tzv. pracovn hypotza je anoncovno ji zde, o nlezech podporujcch toto datovn nebo o kontextulnch souvislostech s dalmi objekty na tto trati nen zmnky. Blek edo 1994, 168, pouze uvdj, e zkladov rhy budovy jsou porueny klovmi jmami tvercovho pdorysu, o nich pedpokldaj, e nle do obdob markomanskch vlek. V dalm pedbnm sdlen se o datovn stavby dozvdme pouze, e jak se nakonec ukzalo, byla tato stavba, soust vojenskho tbora, vybudovna na samotnm zatku naeho letopotu (Blek edo 1995b, 64). Podobn i edo 2001, 216: Wie es im Verlauf der Arbeiten festgestellt wurde, hatte er zur Bebauung des Holz-Erde-Lagers rmischer Truppen gehrt, das als Muov-Neurissen I bezeichnet wird. 22 Blek edo 1996, 403d. hovo o devti, co je zejm peklep.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

167

Obr. 9. Muov-Neurissen. Stavba s apsidou.

Obr. 10. Muov-Neurissen. Stavba s apsidou a poloha studny.

168

Balzs KOMORCZY

Na V stran peristylovho dvora se nachz mal mstnost s dvojitmi zkladovmi laby (. 7), na Z stran naopak paraleln lini zkladovch lab tvoen vchod (. 8). Na V stran stedn sti budovy je umstn chodbovit mstnost (. 5), dal takov m uzavrat st stavby s apsidou ze severu (. 1).23 Na dn zkladovch lab se mly snad nachzet jmy po klech, tvocch svisl konstrukce stavby.24 Na ploe cel budovy se nalo mnostv sekundrn proplench mazanicovch ker, na nich jsou zeteln stopy hlazen a prstovch rh (podle edo 2000a, 191, a 2000b, 65, se mazanice nachzela na rovni nkdejho povrchu ternu). Stavba mla bt celodevn se stnami z devnch trm a hlny. Nad mazanicemi se dajn naly spor fragmenty na kruhu toen keramiky a v destrukn vrstv jedna spona typu Aucissa a elezn hebky. Ve vplni zkladovch lab se zmiuje jet nlez ovlnho bronzovho plechu, dajn z bronzov ndoby, a jedno kovn cingula (Blek edo 1996, Abb. 7:211A). V novjch publikacch pak byla vyslovena interpretace, e budova, kterou zaali budovat man hned po ukonen prac na opevnn, byla plnovit zniena resp. splena samotnmi many ped jejich odchodem, ve stavu, kdy ji byla stecha pokryta indeli, ale jet nebyly poloeny devn podlahy. Tento krok jim umonil ze splenit rychle vysbrat vtinu eleznch hebk a stavebnch kovn (edo 1999, 2021; t 2000a, 191; t 2000b, 65; t 2001, 220). Jakoto objekt souvisejc se samotnou budovou resp. k n patc, je uvdna studna, nachzejc se v jej bezprostedn blzkosti (obr. 10 a 11; podle Blek edo 1996, 403, se nachz in einer durch Auenwnde geschtzten Ecke; podle edo 2000a, 190, nleela do arelu stavby s apsidou). V horn sti byla trychtovit rozen o nejvtm prmru 8 m, v hloubce 5 m pechzela v pravohlou achtu o rozmrech 2,62,5 m.25 Na stnch achty byly dajn jet sledovateln stopy devnho obloen. Ve vplni achty resp. na jejm dn v hloubce 8,5 m26 se naly zbytky splen devn desky, mazanice, elezn hebky, zlomky jelenho parohu a fragment amfory (srov. Blek edo 1995a, 11; edo 2000b, 65, hovo dokonce i o splench indelch).27 Podle dostupnch daj se horn st vpln achty nachzela bezprostedn pod ornic. Pedpokldaj, e studna nebyla dokonena, nebo k dosaen dnen rovn spodn vody by musela bt 16 m hlubok. Na zklad jej polohy a nlez eleznch hebk a zuhelnatlch dev pak stanovili, e patila jednoznan ke stavb s apsidou, tzn. do vnitn zstavby dajnho tbora Muov-Neurissen I (Blek edo 1996, 404; Blek edo 1998, Abb. 4 a 5; edo 1999, 17; t 2000a, 190; t 2000b, 28).28 Ne pikrome k dalmu rozboru samotn stavby s apsidou, musm hned konstatovat, e jsem pesvden, e uveden studna nemohla bt s n souasn. Z architektonickho hlediska a s ohledem na statick zajitn stavby se nezd pravdpodobn, e by stavitel studnu takovch rozmr hloubili v bezprostedn blzkosti zklad budovy. O prostorovou nouzi v ppad arelu, kter autoi vzkumu v nkterch publikacch dokonce srovnvaj s tbory v Halternu, Anreppenu i Marktbreitu (tj. mezi 18 a 37 ha; nap. edo 1999, 23; t 2000a, 192d.) neme bt e. Nespornm, a na vce vyobrazench zetelnm faktem je, e trychtovit rozen horn st achty jednodue protn zkladov rhy stn mstnosti . 1 (obr. 10). Podobn snadno rozeznateln je i fakt, e horn st vpln studny se nalezla ve vy vertikln pozici, podle slov autor pmo pod ornic, ne je horizont samotn stavby. Do achty propadl nlezy msk provenience (je-li vbec mon v ppad eleznch hebk nebo zuhelnatlch dev bez prodovdnch analz o pesn dataci hovoit), o kterch bohuel nevme, jestli nebyly
23 Tyto prostory oznail O. edo (2001, 217) jako obslunou chodbu a obslun prostor (Bedienungsflur, Bedienungsraum), co podle mho soudu nem dn opodstatnn a ani paralely v msko-provinciln architektue (viz ne). 24 Naopak dle edo 2000a, 191, a t 2000b, 65, byly rozeznateln pouze slab a to ne pli zetelnm odlinm zabarvenm vpln zkladovch rh. 25 Pozdji (nap. edo 1999, 17; t 2000a, 190) ji studna nen popisovna s trychtovitm stm, pouze je udvn rozmr 2,62,6 m. 26 V tto, z hlediska stratigrafie vznamn otzce (tj. nachzely se na dn i ve vplni?) je v publikacch znan nejednotnost. Podle Blek edo 1995a, 11 nap. nlezy leely v blzkosti (?) dna achty vetn dajnho fragmentu msko-provinciln keramiky. 27 Nabz se tak otzka, jak byly rozeznny zbytky dajnch indel od devnho obloen achty. V dostupn literatue nen dn konkrtn dkaz ani pokus o vysvtlen. 28 edo 2000a, 191, dokonce vyvozuje i pedpoklad, e akoli jej hloubka nedoshla rovn spodn vody, byla nepochybn urena pro zsobovn velkho mnostv lid.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

169

Obr. 11. A Muov-Neurissen, stavba s apsidou a poloha studny; B Muov-Neurissen, prostory s oddlenmi zkladovmi laby; C stedn budova villy v Gorhambury (ve bez mtka).

doprovzeny i nlezy jinmi, pochzej jednoznan z jinch objekt (zejm z budovy s apsidou). Ty mohly bt narueny pi hlouben achty a do n se dostaly pi jejm zaplnn. Nemohou tak dokldat dnou paraleln existenci studny s budovou. Je takt otzkou, zda je pedpoklad o nedokonen studny sprvn. Osobn se domnvm, e hladina spodn vody dnen doby o tom neme vypovdat. Musme si uvdomit, e pod hranou terasy Neurissen se ji nachz inundan zem a je velmi pravdpodobn, e v dob msk, ale i v jinch secch prehistorickho vvoje, se tam nachzelo rameno eky Jihlava (tak ji i Blek edo 1998, 167). Znanou kolsavost hladiny spodn vody lze asto doloit prv i na dobe zkoumanch studnch (srov. nap. Vaday 2003, 4142). Pokud je sprvn daj o dochovanch zbytcch devnho obloen achty (co je v klimatickch a pdnch podmnkch dotenho regionu velmi vzcn a bez ptomnosti vody v podstat vyluiteln jev), naznauje to sp naopak, e studna dokonena resp. naplnna vodou byla (viz Matuz Szab Vaday 1998, 43). Do komplexnho zveejnn dokumentace se lze jen obtn vyslovit k otzce, kdy se to stalo, rozhodn je vak studna mlad ne samotn stavba s apsidou. Architektue budovy vnoval O. edo samostatnou studii, ve kter mj. zveejnil i nvrh jej rekonstrukce (edo 2001, 215d., Abb. 4). Znovu uvedl, e se skld z nkolika st, kter podle mho soudu meme bez pot nazvat pesnjm termnem mstnosti i prostory. Podle nj stavba vykazuje charakteristick znaky antick architektury, definovan Vitruviem. Opr se pitom o pas, vnovanou mstsk bazilice v Colonia Iulia Fanestris (Vitruvius V, 410). Jedin shoda, kterou uvd, ovem spov v tom, e pomr stran obou budov je 1 : 3. Vzhledem k tomu, e toto tvrzen obstoj u muovsk stavby jen bez zapoten prostoru . 5 (tak je to 4415 m), e orientace obou budov vi dominantnmu prostoru apsidy je naprosto odlin a e ani po funkn strnce nejde o srovnateln pklady, musme tuto shodu povaovat za dlo nhody. Stejn tak i nsledn zjitn, e der Bau offensichtlich nach einem vorher vorbereiteten Plan gebaut worden war und dabei rmische Lngenmae benutzt worden waren (tamt, 218), je ve skutenosti zcela oekvatelnm zkladnm jevem, platnm pro kad objekt msk architektury. O shodch stavby s konkrtn budovou, nato s Vitruviovou bazilikou, nevypovd vbec nic. V nsledujc sti citovan stati autor definoval v sedmi bodech postup prac pi rozmen a zakldn budovy (tamt, 219). O rozmrech jednotlivch mstnost, vychzejcch z msk stopy neteba pochybovat, tento vet domnlch krok vyvolv vak adu dalch otzek. Jeho prvn bod zn: In der Nhe des Tors, wo sich der Lagerweg mit dem als via sagularis bezeichneten Weg kreuzte, war ein Punkt ausgesteckt worden, der zur Ecke des Baus wurde. Doposud jsem bohuel v dn publikaci o vsledcch vzkum na terase Neurissen nenalezl odpov na nsledujc otzky: O jak tborov cest je e? Byla njak vykopna? O ptomnosti via sagularis na vnitn stran valu,

170

Balzs KOMORCZY

oznaovanho jako MN I, neteba pochybovat, i kdy lo sp o voln nezastavn prostor ne o klasickou cestu. Msto, smysl a pedevm archeologick projev komunikace, oznaen jako Lagerweg, zstv ovem nadle nevysvtleno. Snad se nepokld za archeologicky pijateln dkaz cesty schematick kresba s vytekovanm psmem, kter se objevila v nkterch novjch publikacch (viz nap. edo 1999, obr. 5; t 2000a, obr. 7)? m bylo prokzno, e budova a brna jsou souasn?29 Na zklad eho vyluuje autor, e mezi nepravidelnou lini opevnn a budovou resp. na obou stranch budovy nestly i dal objekty? Byla tato msta zcela bez nlezovch situac nebo tamn situace jen neproly stem pi vbru objekt do domnlho augustovskho tbora Muov-Neurissen I? Dokud poloen otzky nebudou jednoznan zodpovzeny, je teba povaovat navren postup prac pi stavb budovy s apsidou za hypotetick, kter v nkterch bodech neodpovd ani skutenosti, zeteln z publikovanch plnk a fotografi.30 K posouzen sprvnosti kresebn navrenho pvodnho vzhledu budovy je bohuel k dispozici mlo podklad. Nkter odlinosti v mm pojet vyplynou z nsledujcch rozbor. Sm autor rekonstrukce pipustil, e lze o n diskutovat (edo 2001, 220, Abb. 4, ohne Kenntnisse der darstellenden Geometrie vorbereitet wurde). Pesto podle nj jej sprvnost potvrzuje fakt, e se v zkladnch rysech shoduje s rekonstrukn kresbou jedn z budov, odkrytch v Marktbreitu. Protoe vak jde o budovu pdorysn, funkn i chronologicky podle mho soudu st srovnatelnou (viz Pietsch Timpe Wamser 1991, 281, Bild 11), je dkazn vha chtn i nechtn podobnosti obou rekonstruknch kreseb pro sprvnost jeho nvrhu minimln. Z hlediska komplexnho pojednn zprv o trati Muov-Neurissen, ale i pi snaze o shromdn co nejvtho potu informac o samotn stavb s apsidou, nen bez vznamu si pipomenout vvoj jej interpretace. Budova s apsidou, jak poznamenali i autoi vzkumu, je nejen na zem barbarika, nbr i na provinciln pd znan ojedinl a hledn jejch paralel je velmi obtn. Zpotku se tomu ani nevnovali a prvn dv interpretace, kter augustovsk datovn objektu odmtly, pochzej od jinch badatel. Ti na zklad dostupnho leteckho snmku a ptomnosti apsidy budovu oznaili jako principii nebo principii podobnou stavbu (Tejral 1994a, 301, pozn. 4; t 1997b, 532; Tejral Bouzek Musil 1995, 65, pozn. 16; jako uritou alternativu to pipout t Droberjar 2002, 196). Interpretace budovy v publikacch autor vzkumu jak sami uvdj vychz z metodologicky nesprvnho pstupu, kter pedjm bez analzy augustovsk st a proto hled vhodn analogie jen na lokalitch, odpovdajcch tomuto asovmu horizontu (shrnut nap. edo 2000b, 65). V prvn detailnj publikaci (Blek edo 1996, 409) za analogie oznaili budovu, odkrytou u jin fortifikace v Marktbreitu a s n tm totonou stavbu v tboe Anreppen (srov. Marktbreit: Pietsch Timpe Wamser 1991, 292d., Abb. 1113, Beil. 2.; Pietsch 1995, 475; Anreppen: Khlborn 1995b, Abb. 1 a 5). Ty vykazuj podle nich shodn dispozice (tzn. e mstnosti se nachzej podl del osy a peristylium na jedn z kratch stran), jsou srovnatelnch rozmr a v obou ppadech le v blzkost opevnn. Typick jsou pro n dajn i chodbovit een vstupy, kter lze jet srovnvat s principiemi v Marktbreitu a Halternu (viz nap. Pietsch 1993, 357, Abb. 2,2; 3,3; 4). Analogie k mstnosti s apsidou se domnvali nachzet v hlavnm tboe v Halternu. Dv dajn podobn mstnosti uvdj z budovy, oznaovan jako fabrica, kde podle mnn autor vzkum je jedna z apsid shodn s muovskou jak rozmrov tak i tm, e je vestavna do vnitn sti budovy (srov. von Schnurbein 1974, 66, Abb. 11, Beil. 6; t 1981, 5961, Abb. 1516). Pravohl prostor v budov . 10 v Halternu, jeho jedna stna je mrn ven vyklenut, povauj za paralelu k mstnosti . 7 muovsk stavby. Na zklad tchto pozorovn pak soud, e technologicky s muovskou identick budovy se stavly v tborech vchodn od Rna za csae Augusta (Blek edo 1996, 409).31 Na tento nzor pak navzal ve zmiovan architektonick studii
29 Dle mho soudu souasn nejsp jsou (oproti nap. Droberjar 2002, 196), nikoli ovem z doby vldy csae Augusta (viz ne). J jsem pi svch soudech odkzn pouze na dostupn spor materil a na vlastn vzkumn zkuenosti z Muova. Pi takov rekonstrukci celho prostoru je nutn tento problm eit t na zklad zjitn stratigrafie pomoc oviteln dokumentace. 30 Nap. prostor . 7 (oznaovan nejasnm termnem Segmentverschluss) na V stran peristylia je pi tto rekonstrukci v rozporu s publikovanmi pdorysy umstn pesn v linii stn prostoru . 8 (srov. edo 2001, Abb. 3 a Abb. 4). 31 Akoli sami pipoutj, e hnliche Bauten gab es sicher in jener Zeit und auch noch spter an weiteren Orten mit militrischen Funktion innerhalb des rmischen Reichs sowie an den Grenzen, wo sie jedoch durch eine sptere Bebauung berdeckt wurden (tamt).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

171

O. edo tvrzenm, e ... mit grerer Sicherheit zu konstatieren, dass wir auch in Muov ein Werk von Tiberius Militrarchitekten antreffen, jak to bylo prokzno v ppad objektu v Anreppenu (edo 2001, 220).32 Funkce staveb v Marktbreitu a Anreppenu je vslovn hospodsk, co potvrzuj mj. i jejich nlezov spektra. Pesto pvodn stanovisko O. edo rozvjel dl (1999, 20), kdy se pokusil peklenout tuto funkn disproporci poukazem na nesporn fakt, e budovu na Muov ptomnost apsidy in v tomto smru vjimenou. Podle tto rozvinut interpretace byla tedy stavba vybudovna ihned po dokonen prac na opevnn a byla urena pro ad dstojnka, majcho na starost vstavbu tbora. Reakc na nkter mezitm publikovan negativn stanoviska (nap. Bouzek 1994; Tejral 1997b, 532; t 1999a) byl nzor, e sice stavebn technologie budovy s apsidou byla uvna dlouhou dobu, pesto jsou k n nejphodnj analogie v zstavb tbor, budovanch vchodn od Rna v dob ped rokem 9 po Kr. (edo 2000a, 191). Zrove vsledky vzkum na lokalit Lahnau-Waldgirmes dajn potvrdily pouit apsidy jako stavebnho prvku ji i v tomto asovm seku.33 Nejpodrobnji interpretaci pedmtnho objektu pojednal O. edo ve sv disertaci (2000b, 65d.), piem se pidrel ve popsanch analogi (Marktbreit, Anreppen, Haltern, Waldgirmes) a datovn. Zajmav vak zde rozvinul otzku funkce budovy jako adu vyho dstojnka s ne pln jasnm odkazem na praetorium a quaestorium v Marktbreitu.34 Pesto, e pipustil kvli pozici muovsk stavby na okraji tbora problematinost jejho spojen s innost vyho dstojnka, pokusil se definovat koly nkterch dstojnk msk armdy. innost praefecta castrorum popsal na zklad dvou psemnch pramen, kter doplnil tvrzenm, e ml i soudn pravomoc,35 podobn se pidrel jedin pase u Vegetia o loze praefecta fabrum.36 Tato soudn jednn pak nm dajn vysvtluj ptomnost apsidy na muovsk stavb, kter tak odpovd apsidm v bazilikch na civilnch sdlitch. Nepli lenit pdorys budovy se li od dom vych dstojnk augustovsk ry a proto ji autor uruje nikoli jako dm obytn, nbr pedevm jako ad dstojnka dcho stavbu a zsobovn tbora. Upozoruje na to, e praefectus fabrum je jednm z nejvych ednickch post doby csastv a praefectus castrorum byl jak pe Vegetius vybrn z nejzkuenjch dstojnk armdy. S jejich vznamem pr sice koliduje poloha stavby na okraji tbora v bezprostedn blzkosti brny, je to vak vysvtliteln tm, e na potku 1. stolet po Kr. se struktura novch ad teprve utvela a tud toto msto bylo zatm odpovdajc. Konfrontace dostupnch vsledk vzkumu na terase Neurissen s objekty z ady lokalit a s uvedenou klou interpretac jasn ukazuje, e autoi citovanch prac v augustovskm prosted nenalezli ani jednu pln pesvdivou analogii ke zkouman stavb. Shody nkterch dlch komponent jsou vtinou jen velmi obecn a stejn tak by se naly i v jinch asovch secch mskho csastv. Nap. zjitn, e apsida je ptomn i na devnch stavbch z doby vldy csae Augusta, samo o sob nedokazuje nic. Uvala se i v dobch starch i podstatn mladch. Uvdn ran csask apsidy vak ani nejsou analogick k mstnosti . 2 muovsk budovy. V ppad lokality Waldgirmes (srov. von Schnurbein Wigg Wigg 1995, 337d.; Becker Rasbach 1999, 349d.; Becker Rasbach 2002, 591d.; Rasbach Becker 2000, 38d.; Becker Rasbach 2003, 193) jde o apsidy s kamennm zkladem, kter jsou soust bazilikln budovy, lemujc z jedn strany mstsk forum a nelze je povaovat za uzaven mstnosti (jsou to niky v jedn z delch stn halov stavby s pedpokldanm kultovnm vyuitm). Ani
32 Cituje Khlborn 1995b, 138141, kde ovem dn takto dalekoshl tvrzen nen, jen konstatovn npadn podobnosti ji zmnnch fabric resp. hospodskch budov v Marktbreitu a Anreppenu. 33 Domnvm se ovem, e jdrem vyslovench kritickch postoj nebyla otzka, zda se apsida jako stavebn prvek uvala v t dob i nikoli, nbr fakt, e na tomto typu stavby ji nenachzme v pslunm obdob a prosted. 34 Praetorium v Marktbreitu (viz Pietsch 1993, 362, 364, Abb. 1, Bau II; t 1995, Abb. 172) je podle nj mstem, kde se nachzelo obydl legata legionis a zrove i svatyn na uchovvn signi (naproti principii). Dovede si vak i pedstavit, e obydl legata nebo jinho vyho dstojnka bylo na jinm mst v blzkosti centra tbora (?). V jin centrln budov (Pietsch 1993, 363, Abb. 1, Bau III) byla pak dajn kancel praefecta castrorum nebo quaestorium. Zmiuje jet jednu budovu sloitho a s muovskm neporovnatelnho pdorysu v blzkosti principie v Halternu, o n se pedpokld, e ji uval prafectus castrorum. 35 Tacitus, Hist. I 38 (sprvn citace by byla Tacitus, Ann. I 38, ale ani tak nelze toto msto povaovat za vhodn pramen k otzce) a Vegetius II 10 (podle mho soudu z citovanho msta soudn pravomoc nevyplv, spe opak). 36 Vegetius II 11.

172

Balzs KOMORCZY

zmiovan apsidy z Halternu neodpovdaj tomu, co bylo odkryto u Muova.37 S mstnostmi . 1 a 2 muovsk budovy srovnvan vestavn apsidy do pravohl mstnosti v Halternu neexistuje, zejm byl patn vyloen pln, v nm jsou shrnuty rzn stavebn fze tbora (co je zeteln ze vech publikac, srov. Stieren 1934, Abb. 10; von Schnurbein 1974, 66, Abb. 11, Beil. 6; t 1981, 59d. zvl. 6267, Abb. 1516). Domnl analogie v Halternu odmtli ji J. Tejral, E. Droberjar a V. Saka (Tejral 1999a, 104; Droberjar Saka 2000, 242538). Hlub rozbor hospodskch budov v tborech Marktbreit a Anreppen neteba na tomto mst uvdt. Nejen funkn, ale ani dispozin nejsou k na stavb analogick. Jejich mstnosti nejsou uspodny podl jedn osy nbr do tvercovho bloku.39 Nic na tom nemn ani dl shoda, spovajc v ptomnosti peristyli, kter jsou navc k budovm pipojena mimo osu, bez organick vazby na jejich centrln blok. Hledn analogi ke stavb s apsidou na terase Neurissen je ovem skuten znan obtn a t autor tohoto pspvku me vychzet pouze ze studia a porovnvn jednotlivch stavebnch prvk a celkov dispozice. inme-li to vak v irm asovm kontextu, pedem nezamenm jen na krtk sek augustovsk ry a omezen poet vojenskch tbor vchodn od Rna, snadno meme dospt i ke znan odlin interpretaci tohoto zajmavho objektu. Na prvn pohled je zejm, e dominantnm architektonickm elementem stavby na Muov je centrln mstnost s apsidou a peristylov dvr. Prostory . 2 a 6 jsou umstny v jedn ose, jsou orientovny proti sob a celou stavbu zeteln svraj v jeden smyslupln dispozin celek. Peristylium a obzvl apsida, a v tom se shoduji s ve citovanmi nzory O. eda, jsou znakem vy i vysok sociln prestie (nap. v klasick tborov architektue se peristylium objevuje u obytnch dom centurion jen ojedinle a spe charakterizuje domy vych dstojnk von Petrikovits 1975, 62). Je obecn znmou skutenost, e apsidy resp. apsidln ukonen mstnosti jsou v msk vojensk tborov architektue typick pro principie, praetoria a lzn. Pesto je teba bt vi porovnn s principiemi, praetoriemi a obytnmi domy velitel, kter O. edo zmiuje pi snaze o nalezen funkce muovsk budovy, skeptick. U principi je sice apsida jako stavebn prvek asto ptomna, muovsk budova se vak od nich li v ad dalch dleitch znak. Nejpodstatnj a rozhodujc je jejich koncepn odlinost. Principie vychzej ze stavebn a funkn koncepce mstskho fora (shromadit), a proto u nich dominuje rozshl dvr v centrln pozici stavby, kter je obklopen vtinou ze vech stran adou do nj se otevrajcch mstnost, ped ktermi se asto jet nachz portikus (von Petrikovits 1975, 68; Reuter 1995, 41d.). Ji prv u velmi asnch devnch principi dominuje jejich ka vi hloubce a jejich vnitn dvr s portikem je skuten centrlnm prostorem stavby (obecn k principim Johnson 1987, 123d., srov. nap. Baatz 1973b, 46d., Abb. 30;

37 Tyto stavby viz von Schnurbein 1974, 66, Abb. 11, kde nen jejich hlub rozbor jde o publikaci starch vzkumnch pln jen konstatovn, e jsou podle nlezovch zprv mlad ne je samotn fabrica. T 1981, 6267, Abb. 15, uvd, e se jedn zejm o svatyn. O dvou mstnostech pod nimi dodv, e kvli chybjc ternn dokumentaci lze o nich ci pouze tolik, e jsou npadn, protoe jsou v devn architektue nepli obvykl (tamt, 65). Samotn fabrica (tamt, 59d.) m rozmry 5446 m, je vybavena adou mstnost, ale jej funkce nen vbec jist. Ani tyto dv apsidy, ani klenut jedna stna mstnosti v budov Nr. 10 nejsou k muovskmu objektu analogick. 38 Droberjar Saka 2000, 2425, vak nepostehli stejn jako O. edo , e objekty na jejich Fig. 3 nejsou soust fabricy podle S. von Schnurbeina. Sprvn odmtli pdorysnou analogii, nebrali vak v potaz, e apsida se sloupy i kly na vnitn stran na plnku von Schnurbein 1981, Abb. 16, nen soust ani star ani mlad stavebn fze. Von Schnurbein o n ani nehovo a chyb i na rekonstrukn kresb (tamt, Abb. 17). Jde toti, jak Stieren 1934, 116, uvd, o jungsteinzeitliches Hgelgrab, kter byl many zplanrovn. Proto je argument, e vnitn klov jmy u muovsk apsidy chyb (Droberjar Saka 2000, 24) irelevantn. 39 Pietsch Timpe Wamser 1991, 292d., Abb. 1113, Beil. 2; Pietsch 1995, 175; Khlborn 1995b, 136d., Abb. 1. Pietsch Timpe Wamser 1991, 292296: Budova v Marktbreitu je v centrln sti o rozmrech 2521 m vcepatrov s peristyliem o velikosti 1812,5 m na V stran. Pedpokldaj, e byla soust vtho komplexu budov hospodskho charakteru, kter nebyl zcela dokonen. Naznauj to na SZ a JV stran ve vzdlenosti 3 resp. 4 m paraleln veden a 1,5 m hlubok zkladov rhy, kter se napojuj na vnj ze peristylia a jsou po 14 metrech perueny (jde o sti, kter O. edo pirovnv ke vstupn chodb muovsk stavby). Jak ukzaly dal vzkumy, ty jen spolu s dalmi zkladovmi rhami napojenmi na budovu tvo smyslupln celek uzaven dvr za elem ustjen zvat. Budova v Anreppenu (Khlborn 1995b, 136d. Abb. 1) se nachz v blzkosti via sagularis, m rozmry 26,523,5 m, byla pinejmenm jednou pestavna a podle nlez ji lze interpretovat jako fabricu. K n je pipojeno z jihu peristylium o velikosti 1621,5 m Vtina mstnost byla vybavena podpodlanm topenm i vtrnm. Jej pbuznost se stavbou v Marktbreitu je nepochybn, jejich datovn nen ovem zaloeno pouze na podobnosti pdorysu.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

173

Petrovi Vasi 1996, 23, Fig. 2:b, Fig. 3:a).40 Podobn ani mezi praetoriemi, vychzejcmi z mediternnho typu obytnho domu s peristyliem, nenachzme pdorys, porovnateln se stavbou s apsidou na Muov (srov. von Petrikovits 1975, 67d.; Johnson 1987, 152d.). Vechny tyto budovy zaujmaj v augustovskch tborech centrln polohu uvnit tbor (viz Pietsch 1993, 357, Abb. 2:2; 3:3; 4.), v em se pli neli od pozdj ustlen a jednotn tborov dispozice. Pokud by bylo nco pravdivho na tvrzen, kter se sna tuto skutenost peklenout, e na potku 1. stolet po Kr. nebyla jet vytvoena pevn struktura novch ad41 a e tato skutenost mla vliv i na uspodn staveb uvnit tbor, museli bychom si myslet, e tbory na vchod od Rna vznikly a v dob mlad. Ve vech, kde se uskutenily rozshlej vzkumy, se podailo toti dosti bezpen rozeznvat principie, praetoria, obytn domy i dal bn sousti vojenskch tbor. Ty se samozejm v mnoha rysech li od toho, co povaujeme pak v prbhu csastv za standardn vzhled vnitn zstavby tbora (srov. celkov plny tbor v Oberaden, Haltern, Anreppen Khlborn 2000, Abb. 19, 22, 24 a Marktbreit von Schnurbein 2000, Abb. 26). Nikoli ovem z dvodu neustlen hierarchie vojenskch a ednch struktur, ale protoe se v t dob prost stavlo jinak, ne pozdji pi budovn trvalch hraninch pevnost, majcch za kol pojmout vdy jednu konkrtn jednotku s vce mn danm potem vojk. Tko si lze pedstavit, e by msk armda bez pevn dan vojensk hierarchie vbec jakkoli operace vchodn od Rna zvldla. Ani pro zaazen muovsk stavby mezi lzn, jak bylo nktermi badateli naznaeno (Gassner Jilek 2002, 63, bez uvedench analogi), nenachzm dostatek pesvdivch argument. Samotn apsida nen pro lzn nejtypitjm a bezpodmnen nutnm znakem.42 Naopak u muovsk budovy chyb dal, v tomto ppad podstatnj prvky, jako jsou nap. praefurnia, hypocausta, vodovody nebo zklady bazn. Samotn stavebn materil nen nutn vyluujcm znakem, je ovem pravda, e ist ze deva vystavn lzn, nato jet dispozin s na stavbou shodn, neznm. Na rozdl od ji dle znmch lzn na temeni Hradiska u Muova nedisponujeme ani nznaky, e by zde bylo mon potat se smenou, pro nkter asn lzn typickou, devno-cihlovou architekturou (Komorczy 2003a, 33d.; t 2003b; srov. Baatz 1973a, 348). Apsidou ukonen mstnost jako stedn architektonick prvek se v mskm stavitelstv stejn siln prosazuje mimo samotnou vnitn zstavbu vojenskch tbor. V obytnch budovch pedevm villovho charakteru je typickou formou centrln mstnosti jdelny, triclinia.43 Takov mstnosti, uvan mj. k pijmn host domu (reception room), jsou vtinou oteven resp. orientovan smrem k peristyliu, bvaj nejvt a nejbohatji zdoben (Ellis 1995, 166; Black 1994, 107). Napklad v architektue civilnho charakteru na zem Britannie se stedn mstnosti s apsidou ojedinle objevily ji ped koncem 1. stolet po Kr (nap. villa ve Fishbourne; Todd 1994, 105; Ellis 1995, 166, Fig. I), z te doby jsou vak ji doloeny na celm zem mskho impria.44 Uit triclinia s apsidou v rmci provincilnch staveb je charakteristickm projevem adaptace mskch zvyklost stolovn, ale i obecn spoleenskch zvyklost a norem. Z toho plyne, e datovn dobe zmapovanch pklad na
40 Pouze v ppad nkterch malch principi, budovanch kolem pol. 2. stolet po Kr. v tborech u Antoninova valu v Britannii, lze postehnout prostorov een pipomnajc mstnosti . 24 muovsk budovy (tj. jeden prostor ovem bez apsidy pes celou ku budovy a na nj kolmo veden dv nebo ti shodn s osou budovy orientovan a vtinou rzn irok mstnosti nap. Cadder, Balmuildy; Breeze Dobson 2000, 108, Fig. 22). Za dispozin analogie k muovsk stavb jako celku je ovem povaovat podle mho soudu nelze. 41 Nen nikde bohuel upesnno, jak ad je tm mylen (zejm nco jako praefectus castrorum, praefectus fabrum nebo dstojnick sbor?), ani bohuel to, o jak pramen se toto tvrzen opr. 42 Wolff 1920, 83: Andererseits sind die apsisartigen Ausbauten, die man oft als charakteristisches Merkmal von Bdern bezeichnet findet, bei den in der Frhzeit der Okkupation erbauten Bdern teils gar nicht, teils sparsam angebracht; sie sind besonders charakteristisch fr jene der hadrianischen und nachhadrianischen Zeit. 43 Cosh 2001, 226; k apsidm u vznamnch obytnch dom v Britannii poznamenv, e it is the central room, either built with an apse at the rear or given one in a later period, which is likely to have been a dining-room. 44 Viz takov stedn mstnosti ve villch na zem Thracie a Moesie Inferior (Henning 1994, Abb. 21.11:11, 1316. Pl.). Dal pklady: Brodac bei Pula (Vasi 1970, T. III:7); Hummetroth, villa Haselburg (Baatz 1989a, 360362, Abb. 303ab); villa Hfingen (Eckerle 1987, 344, Abb. 173). Triclinia s apsidou jsou typick t pro villovou architekturu Pannonie (veobecn pehled s dal literaturou viz Gabler 1994, 377419; Visy 1994, 421449), nap. Balcza (Hajnczi 1975, 11, 1. kp); Hosszhetny (tamt, 14, 2. kp); Koml (tamt, 16, 3. kp); Eisenstadt (tamt, 20, 5. kp); Budakalsz (tamt, 25, 8. kp).

174

Balzs KOMORCZY

zem Britannie (s vjimkou zmnn vily ve Fishbourne vtinou z konce 2. resp. ze 3.4. stolet) nen primrn oporou pro chronologick zaazen tohoto architektonickho prvku, nbr pomrn citlivm ukazatelem tto kulturn adaptace ze strany mstnch elit (Ellis 1995, 178). Charakter apsidy, uit pi stavb budovy na terase Neurissen, je mj. i v detailech analogick k cel ad provincilnch pklad triclini. Zcela bnm jevem je sten oddlen apsidy od zbytku triclinia pomoc dvou z bok penvajcch zd45 a nen ojedinl ani vnj (resp. zadn) ukryt klenut zdi apsidy za dal ze (v naem ppad jde o prostor . 1).46 Mimodn rozmry nejen cel stavby, nbr i samotn apsidy podtrhuj spoleenskou presti osoby i osob, jim mla bt muovsk budova urena. O. edo (2001, 219) udv prmr apsidy 20 mskch stop (tj. ca 6 m) a plocha samotn mstnosti . 2 in 97 m2. Tento prmr ve srovnn s pklady z Britannie (shrnuty u Ellis 1995, 177, Tab. I.) odpovd apsidm v York-Clementhorpe (mstsk dm, prm. 6 m), Box (villa, prm. 6,8 m), Aldborough (msto, prm. 7,3 m), Dewlish (villa, prm. 6,5 m), Fishbourne (villa, prm. 6,25 m), Lullingstone (villa, prm. 6,4 m), Leicester (villa, prm. 6 m) a Winterton (villa, prm. 5,5 m). Uveden apsidy se na zem ostrovn provincie ad k nejvtm, 97 m2 plochy pijmac mstnosti i triclinia dokonce pekrauje i nejvt zjitn rozmry tamnch stejn interpretovanch sl (nejvt triclinium v Britannii m plochu 68,2 m2). Na zklad srovnn s uvedenmi pklady se domnvm, e mstnost . 2 (a vlastn i mstnost . 1 jako jej vnj soust) pedstavuje centrln prostor devn stavby na terase Neurissen a lze ji bez pot oznait za triclinium. Dispozin a podle ady analogi mon i vizuln vazba tto mstnosti k peristyliu takovou interpretaci jednoznan podtrhuje. Neptomnost podpodlanho topen, jinak u kamennch triclini bnho, lze narozdl od ppadn interpretace budovy jako lzn vysvtlit stavebnm materilem a uitm penosnch otopnch zazen (Seitz 1999, 147, pozn. 616 s citovanmi pklady). Vnujme pozornost i otzce mstnosti . 5, autory vzkumu oznaen jako obslun chodba. Prvn, eho si na publikovanm pdorysu budovy vimneme, je, e zkladov rhy stn nejsou napojeny na stnu mstnost . 2 a 4 a jsou u.47 V mskch provincich byla odkryta ada objekt, u kterch byl s nam pkladem srovnateln jev interpretovn tak, e se zde nenachzely uzaven stny nbr oteven veranda i portikus. Jejich konstrukn sloupy nemusely nutn zanechat od uzavench stn odlinou archeologickou stopu.48 Jsou vak k dispozici t analogie, kter srovnateln pdorys interpretuj jako skutenou chodbu.49 V anglick literatue se villy s takovou chodbou podl jedn z delch stran oznauj jako tzv. winged corridor typ (jejich veobecn pehled viz Smith 1978, 117147, nap. Ditchley, Boxmoor). Podle definice tohoto typu se vstup do villy otevral z tto chodby, za n se nachzely mstnosti podl del osy budovy. V stedn pozici, hned za chodbou, se nachz tzv. prin45 Nap. villa v Dewlish (Ellis 1995, 171, Fig. 45); villa Great Witcombe (tamt, 176, Fig. 9); Lulingstone (tamt, 171, Fig. 1). Mimo Anglii viz nap. villa Westerhofen (Fischer 1994, Abb. 14:10), Brodac bei Pula (Vasi 1970, T.III:7). 46 Toto se dlo dvojm zpsobem, jednak jako v ppad muovsk budovy vytvoenm samostatnho dutho prostoru i mstnosti (nap. Fishbourne, Ellis 1995, Fig. I), jednak tak, e vnj ze je zeslena a zarovnna bez uit meznho prostoru, take z vnj strany je ze rovn (nap. villy Box a Bignor tamt, Fig. I; villa Allersdorf v Noricu Genser 1994, Abb.17.11). Smysl tohoto jevu je dle Ellis (1995, 177) nejasn (oznaen obslun prostor vak rozhodn nepouv). Domnvm se, e souvis pedevm se zamezenm niku tepla na znan ploe apsidovit klenut stny. 47 Skutenost uch zklad reflektoval O. edo pi rekonstrukci budovy tak, e zde navrhl stny ni edo 2001, Abb. 4. 48 Takov pklad viz nap. villa Weienburg-Gunzenhausen (Fischer 1994, Abb. 14:8). Roth-Rubi (1994, 311) v pehledu vcarskch vill uvd v ppad stednch budov (Herrenhaus) tzv. variantu Sarmenstorf. Jej pdorysn dispozice se skld z prothlho obdlnku s mstnostmi umstnmi v ad, nkdy do hloubky dlenmi do dvou st. Podl jedn z delch stran obdlnku se pak nachz portikus (tamt, Abb. 16:2). Tato varianta asto tvoila jdro pozdjch rozench rozshlch reprezentativnch budov. Stejn pdorys vidme nap. ve ville v norickm Mautern a. D., kde se na jedn stran hlavn budovy nachz bon chodba i portikus (Genser 1994, 348, Abb. 17:6). Genser tuto budovu ad k villm se stednm koridorem, kter jsou obzvl v Pannonii velmi oblben ve druh polovin 2. a v prvn polovin 3. stolet (Thomas 1964, 363d.; srov. Hajnczi 1975; Br 1974). Dal pklad portiku viz nap. villa Hlstein (vcarsko Drack 1988a, 409410, Abb. 381, po pol. 1. stolet). Stejn tak je bon chodba interpretovna jako portikus v ppad villy v Oberlunkhofen (t 1988b, 459, Abb. 419), villa v Ormalingen (t 1988c, Abb. 424), villa Kln-Mngersdorf (Spiegel 1987, 502505, Abb. 431), villa Rothselberg (Bernhard 1990a, 544, Abb. 470), villa Steinwenden (t 1990b, 567, Abb. 500) atd. 49 Nap. villa v Boxmoor (Neal 1970, 156162, Fig. 3). Mimochodem, v jejm pdorysu se nachz i tzv. service corridor, narozdl od mstnost . 1 a 5 muovsk stavby se vak jedn o rozmrov dosti bezvznamn vnitn prostor. Ke stavebnmu vvoji villy viz Neal 1978, 36, 40, 46 (jej poten devn fze se datuje do doby kol r. 75 po Kr., za Hadriana byla pestavna v kamennou budovu).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

175

cipal room (znovu nejvt mstnost interpretovan jako triclinium i jdelna; tamt, 120). Domnvm se, e inspirace stavitel devn budovy na terase Neurissen uvedenmi typy provincilnch villovch staveb je zejm. Proto je teba podle mho soudu s touto vchodn stranou budovy potat jako se stranou frontln i vstupn. Pro mstnost . 5 je pak oznaen obslun chodba nevhodn a zbyten marginalizujc. dn dosavadn studie o budov s apsidou na terase Neurissen nereflektovala detailnji ji zmnnou skutenost, e zkladov rhy stn mstnost . 1, 5 a sten i 7 jsou od ostatnch vyloen oddleny. Pochopiteln to nemus nutn vyluovat jejich souasnost. Pohled na takto oddlen stny, vyznaen na pdorysu budovy (obr. 11B), nut vak k zamylen i nad tm, zda se v tomto ppad pece jenom nejedn o dodaten pistavn sti domu.50 V ppad mstnosti . 7 je sekundrn stavebn prava zcela zejm. Zd se, e se zde pvodn nachzel vchod stejnho charakteru, jako je prostor . 8 na protilehl stran peristylia. Ten byl v rmci uritch stavebnch prav pozdji pepaen. Vysvtlenm tto skutenosti me bt hypotza, potajc s tm, e i mstnost . 5 (portikus/vstupn chodba) byla a s odstupem asu pistavna k budov. Protoe se pak vstup do budovy otevral z n, men vchod (mstnost . 7) ztratil na tto stran sv opodstatnn a byl uzaven. Vznam tto ppadn druh stavebn fze budovy pro jej celkovou interpretaci neteba zdrazovat. Jak jsem ji zmnil, hledn pesnch analogi k muovsk stavb nen pli spn. Pesto se domnvm, e pdorysn dispozice na obr. 11C uvedenho objektu je k n mnohem ble, ne jsou ony z augustovskch tbor znm budovy. Jde o centrln obytnou budovu villy v Gorhambury (3013 m; Black 1994, 104, Fig. 2), vybavenou tricliniem s apsidou a bon chodbou. Jdro stavby vzniklo kolem roku 100 po Kr., zobrazen stav je pak datovn do 3. tvrtiny 2. stolet (Todd 1994, 106; Neal 1978, 33, 37, 41, Fig. 911, 14a). Podle mho nzoru, kter se opr o ve popsan rozbory, je tedy nutn hledat pedlohy budovy s apsidou na Muov v provinciln villov a civiln architektue. To je to jedin, v em tato budova vykazuje vt shodu s centrlnmi stavbami augustovskch tbor (srov. Khlborn 1991, 136). Tato shoda ovem vyplv z povahy msk vojensk architektury, kter organicky vychz z civilnho stavitelstv, nikoli z chronologick jednoty. Na zklad nepehldnutelnch shod s stednmi budovami provincilnch villovch komplex lze potvrdit ji i dve naznaen uren stavby na Muov jakoto domu obytnho (nap. Tejral 1997b, 532d.; t 1999a, 99d.), kter, ji jen s ohledem na rozmry cel budovy i samotnho triclinia, byl jist uren vysoce postaven osob i osobm a ml splovat velmi nron kritria.

5. DATOVN PODLE TERNNCH JEV, KONTEXT A NLEZ

Datovn existence dajnho tbora Muov-Neurissen I je v jednotlivch publikacch zaloeno na smsi pracovnch hypotz (mezi kter musme zaadit vechny ty zmnky o augustovskm tboe, u kterch nen snaha datovn vbec mkoliv doloit nap. Blek edo 1994, 167; t 1995a; 11; t 1995b, 6451), archeologickch argument, uritho souboru nlez a zmnek historickch pramen. Archeologickou argumentaci augustovskho datovn lze shrnout nsledovn: prbh valu a pkopu tbora je pizpsoben hran terasy mocn vyveniny; nepravideln pdorys a strategick vinn poloha (podobn tomu, co je zjiovno u jinch asn csaskch tbor); augustovsk typ brny; budova s apsidou, jej stavebn-technologicky a pdorysn identick paralely se stavly v tborech vchodn od Rna za Augusta (shrnut nap. Blek edo 1996, 407d.; edo 1999, 2023).
50 Z tohoto pohledu povauji za velmi neastn, e se nikde nemme monost dovdt, jak je rozloena autory uvdn znan variabilita hloubky zkladovch rh (35130 cm). Liila se uvnit jedn linie nebo v jednotlivch mstnostech? Podobn je evidentnm nedostatkem, e nikde nejsou na pdorysech zachyceny pesn polohy jednotlivch klovch jam v zkladovch labech. 51 Nap. takto: Im Verlauf der noch nicht abgeschlossenen Grabungen neigten wir zu der Arbeitshypothese, dass die Anlage (rozumj budova A, pozn. autora) in die augusteische Zeit gehrt, und brachten sie mit dem Feldzug des Tiberius gegen Markomannenknig Marobudus 6 n. Chr. in Verbindung. Wir nehmen demnach an, dass sie nicht in die Zeit der Markomannenkriege gehrt. Ein Teil der Objekte kann innerhalb der rmischen Kaiserzeit zeitlich nicht nher engeordnet werden. Sie knnten wie das Gebude mit der Apsis in augusteischer Zeit entstanden sein. Die Mehrzahl von ihnen kann man jedoch zweifelsohne der Zeit der Markomannenkriege zuornden. (Blek edo 1994, 167).

176

Balzs KOMORCZY

Jak jsem ji ve uvedl, v ppad trati Neurissen v dnm ppad nelze hovoit o strategick vinn poloze (i kdyby tomu tak bylo, za datujc argument ho povaovat nelze, srov. Stefan 1997, 519). Nen dokonce jasn, jak mohli k tomuto zvru dojt autoi vzkumu, kdy pitom sami vdli a vidli, e odkryli nanejv jednu stranu tbora a e ostatn ti strany se musej tedy nachzet na plochch, obrcench do svahu resp. do jen mrn sklonn roviny. Jsem pesvden, e k tboru Muov-Neurissen I pipisovan plochy jsou soust vojenskho komplexu na Hradisku, a tud dal spekulace o rozloze a poloze tbora ztrc na vznamu. Teze, e augustovsko-tiberiovsk devo-hlinit tbory jsou na rozdl od pravidelnch, nejpozdji od flaviovsk doby zakldanch tbor, pizpsobeny ternn konfiguraci a dky tomu zskvaj nepravideln pdorys (Blek edo 1996, 114), je i v obecn rovin akceptovateln jen s vhradami a s ohledem na historick kontext tchto zazen. Formy odlin od klasick tborov dispozice jsou zjiovny jak v dobch starch (srov. nap. republiknsk zazen Renieblas a Numanita Jones 1975, 10, Fig. 1cd; Pamment Salvatore 1997, 53d.) tak i mladch (nap. Hofheim Nuber 1989, 352354, Abb. 296; Baginton The Lunt Hobley 1974, Fig. 8; Frere 1986, 42d.). Nejlepm dokladem toho, e opevnn objekty nepravidelnho pdorysu, umstn v ne pln bnch ternnch podmnkch, vznikaly nap. i v druh polovin 2. stolet po Kr., je samotn Hradisko u Muova (obr. 2), kter je na rozdl od nevhodn samostatn pojednvan trati Neurissen skutenou vinnou a strategickou polohou. Vyuit pirozen ternn ochrany pi volb msta mskho vojenskho zazen je tedy ve velk me zvisl na okolnostech zakldn (Pamment Salvatore 1997). Ostatn ani klasick limitn tbory nevznikaly bez zetele k ternn konfiguraci (nap. Kabakieva 1997, 387; Visy 2000). Jejich stavebn dispozice vychz ovem ji z odlinch poteb a mnohem mn reflektuje samotn hledisko obrany, ne je tomu u tbor zaloench na nestabilnm, vlenm, okupovanm nebo zcela nov zskanm zem. Stejn tak jsem konstatoval, e odkryt sek opevnn se v dnm z nejvznamnjch znak neshoduje s typickmi fortifikacemi skutench augustovskch vojenskch tbor. Naopak jeho paralely shledvme v mladm kontextu vojensk architektury. Vcekrt vyslovili autoi vzkumu argument, e objekty v trati Neurissen spojuje s potky mskho csastv mj. i jejich devn stavebn technologie. Pitom je zcela evidentn, e vojensk opevnn a stavby ze deva nachzme v prvn stavebn fzi vpodstat vech nov zaloench tbor v 1. a 2. stolet po Kr. (srov. obecn pehledy Schnberger 1985; Johnson 1987; Gechter 1987, 135; Petrovi Vasi 1996, 18d.). Nap. u tbor na pannonskm limitu dochz k postupn pestavb vojenskch objekt vyjma legionskch tbor teprve v prbhu celho 2. stolet (Gabler 1997; Visy 2000). Pi vstavb nov zaloenho auxilirnho tbora v Ii (Lenyvr) v dob markomannskch vlek se zd, e byla uita vhradn devo-hlinit technologie (Kuzmov Rajtr 1986a; 1986b; Rajtr 1992; t 1998). O tom, e v Dacii v prbhu 2. stolet po Kr. pevld takt devo-hlinit architektura, jsem ji psal (viz ve, pozn. 20). Podobn je i vvojov tendence v zpadnch provincich u nov zaloench tbor, jen jejich chronologick kontext je od stedo a vchodoevropskho prostoru mrn odlin (Schnberger 1985; Gechter 1987, 175; dal ppady namtkou: Durnomagus-Dormagen Bechert Willems 1995, 3739, Abb. 33; Gelduba-Gellep tamt, 4447, Abb. 42; vvoj od prvn devn fze a ke kamenn je sledovateln i v provincilnm mstskm prosted viz nap. Fulford et al. 1997, 8898). Prezence devn opevovac architektury jak na Muov, tak i v tborech vchodn od Rna nen tud z hlediska chronologickho zaazen nijak signifikantn. Problematinost augustovskch pdorysnch analogi ke stavb s apsidou jsem ji podrobn pojednal ve, podobn zpochybniteln je i pedpoklad o datujc vze jej devn konstrukce. Obytn domy, jejich aspo sten s na stavbou shodn pklady se podle mne nachzej v msko-provinciln villov i civiln architektue, ukazuj, e je vlastn nemon jen na zklad uit stavebn technologie jakkoli objekt takto zce datovat. Svisl konstrukce budovy byly podle O. eda stavny technikou hrzdnho zdiva (tzv. Fachwerku), o em neteba pochybovat.52 Budov stavnch touto technikou je na zem mskch provinci cel ada (ve vech vojenskch a civilnch objektech v jejich devn stavebn fzi), proto nemaj autorem uveden sice technologicky odpovdajc analogie
52 Ne zcela srozumiteln je ovem vta: Zwischen den senkrechten Balken war ein durch Lehm ausgeschmiertes Stangenholz gefestigt worden, das in der Apsisumgebung wahrscheinlich durch Fingerkannelierung ergnzt wurde (edo 2001, 220). Co oznauje Apsisumgebung? Byly prstov rhy formou vzdoby stn?

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

177

z ran csaskho sdlit na Auerbergu dn vznam pro chronologick zaazen muovsk stavby.53 Akoli dvj ternn vzkumy nedokzaly vdy jednoznan zachytit devn villov obytn domy, jejich poet je dnes ji m dl vt. Dokonce se ukazuje, e vtina kamennch vill disponovala i pedchoz devnou stavebn fz. Na nkolika mstech bylo uit tohoto stavebnho materilu prokzno jet i v 2. a 3. stolet, tj. v dob, kdy ji v provincich jinak pevldala kamenn architektura.54 Podle aktulnho stavu bdn pevauje devn architektura i mezi stavebnmi strukturami, odkrytmi na Hradisku u Muova.55 V tto souvislosti bych chtl znovu pipomenout mon pestavby budovy s apsidou na terase Neurissen. V prbhu vzkum na Hradisku byly u vtiny objekt zjiovny dv stavebn fze (nap. mansionln stavebn komplex na temeni Hradiska, dlny, opevnn), ani by dle svdectv nlez mezi nimi nastal del asov hit (sp lze uvaovat o krtkm oputn a o zmnnch nrocch v prbhu uvn; Komorczy 2003a, 15d.). Stavby, ke kterm technologicky nle i budova s apsidou, se projektovaly s pomrn dlouhou ivotnost (nap. Zanier 1992, 160, pozn. 805; Grnke 1997, 32, pozn. 129: Die Dauer von Holzbauten wird, je nach Art des verwendeten Holzes, im Durchschnitt mit 3060 Jahren angenommen; srov. Pamment Salvatore 1997, 5556).56 Jejich pestavby jsou jistm dokladem toho, e se uvaly rozhodn del dobu, ne je as, kter byl historickmi okolnostmi vymezen pro efemrn psoben Tiberiovch vojsk v roce 6 po Kr. nkde ve stednm Podunaj (srov. Klee 1999, 96). Mezi charakteristiky, spojujc tbor u Muova s fortifikacemi vchodn od Rna bv azeno i tvrzen, e man dajn augustovsk tbor nedokonili a ped oputnm vyplili (v ppad budovy s apsidou dokonce za elem vysbrn stavebnch kovn; nap. edo 1999, 21; t 2000b, 65; t 2001, 220). O tto teorii lze bez odpovdajc dokumentace obtn diskutovat, pesto se musme ptt po jejch dvodech. Jak archeologick jevy ukazuj na nedokonen nkterho z pedloench objekt? V ppad devn brny a bonch v o niem takovm nemluv ani autoi vzkumu, zd se, e sp generalizuj na celou plochu to, co pedpokldaj, e nastalo v ppad stavby s apsidou. J jsem naopak ve uvedl pipomnky, naznaujc, e stavba dokonena byla, dokonce na n snad probhly i njak druhotn pestavby. Za hypotetick je teba povaovat tvrzen, e v ppad tto stavby jde o objekt, jeho budovn zapoalo ihned po dokonen prac na opevnn (pro ne jin objekt, kter nebyl doten plochou vzkumu nebo pro by man nestavli vechny objekty najednou?). Pro takovou konstrukci neme existovat jeden jedin ternn doklad a nem to oporu ani v odborn literatue (srov. ppad tbora Inchtuthil Shirley 2001, 36d., s jasnm rozpisem postupu prac pi stavb legionskho tbora).57 Rozumm sice tomu, e v koncepci autor vzkumu a s ohledem na asovou tse, do kter je stav literrnmi prameny pedesten sled udlost roku 6 po Kr., je tento postup (opevnn zahjen
53 Stavby na Auerbergu srov. Weber 1996, 129d, zvl. Abb.12 a pozn. 14 s adou paralel z ranho a stednho csastv; t 2000, Abb. 62. Dal pklady technologicky srovnateln devn architektury jsou nap. Valkenburg (van Giffen 1971, 88d.; Johnson 1987, 117118, Abb. 75), Speyer-Noviomagus (Bernhard 1990c, 557d., Abb. 492), Butzbach (Mller 1962, 12, Taf. 26), Hesselbach (Baatz 1973b, Abb. 21), Cambodunum-Kempten (Schleiermacher 1972, Abb. 22), Osterburken (Schallmayer 1986, 256d.); Hanson 1999, 48. 54 Nap. Unterschwanningen, Aschheim, Zuchering-Ingolstadt (Fischer 1994, 276d.). asn villy v Britannii viz Neal 1978, 3341. Dal pklady devn villov architektury jsou nap. Eching, Poing, Oberndorf am Lech, Mnchen-Denning (Fischer 1994, 276d.), Grosachsenheim (Hssen 1994, 258, Abb. 13:7). Helvetsk devn villov stavby viz Roth-Rubi 1994, 311 (nejlpe znm ppad je Laufen-Mschhag tamt, Abb. 16:4), norick viz Genser 1994, 344, Abb. 17:3, 17:4. Srov. jet Filgis 1997, 205d. 55 Nejen v civiln architektue je uit deva jako dominantnho stavebnho materilu bn i v prbhu 2. stolet po Kr. V cel ad limitnch tbor zstv dokonce vnitn zstavba pevn devn i po pestavb fortifikac do kamenn podoby. Namtkou jen Strageath Hanson 1999, 48; Holzhausen a. d. Heide Baatz 1989, 357360, Abb. 300; Moos-Burgstall Schnberger et al. 1982, 212; Aalen Planck 1986b, 203209, Abb. 5458; Knzing-Quintana Hermann 1972, 8; srov. Isac 1999, 152. 56 Podobn i u fortifikac ze deva se pot s ivotnost na dobu 2040 let (na zklad pozorovn nap. ve Valkenburgu, Knzingu, Hesselbachu Baatz 1971b, 37d.). 57 Jako doplnk k tto vykonstruovan asov posloupnosti lze zmnit i tvrzen autor vzkumu, e nedokonen studny (podle mne asov nesouvisejc, viz ve) je vysvtliteln peruenm taen proti Marobudovi a oputnm tbora (Blek edo 1996, 414; edo 2000a, 192: V dob, kdy byl dal postup kvli vzpoue v Pannonii zastaven, stavebn innost ustala, nepokraovalo se u v dalm hlouben studny a po uzaven mru bylo nehotov dlo oputno). Citovan detailn rozbor vstavby tbora v Inchtuthil dobe dokumentuje, e tbory nebyly stavny jedinou jednotkou o pr lidech, kter by postupovala od objektu k objektu.

178

Balzs KOMORCZY

stavby nhl oputn) nejmn ruiv. Ovem u jen nronost vstavby podle mho nzoru dokonen budovy s apsidou (srov. tamt, 49d., 145d.), ukazuje, e jsou pro pedloen objekty tyto asov rmce zk. Ve svm interpretanm vymezen tbora Muov-Neurissen I byli i autoi vzkumu nkolikrt konfrontovni tm, e charakter jimi odkrytch staveb neodpovd tomu, co bychom od msk armdy na pochodu zemm vn impria oekvali (viz citace v pozn. 86 a 87).58 Za elem peklenut tto disproporce se pokusili o nov vklad jedn v vodu tto prce citovan pase z prce Velleia Patercula o umstn Tiberiova zimnho tbora (hiberny) nikoli do prostoru pozdjho Carnunta i Porty Hungaricy, nbr k Muovu. I toto een, podle mho soudu nepravdpodobn, ovem nar na problm nejist definice tohoto typu tbora. Tu se pokusili ujasnit v jinch publikacch, piem se ale vhradn oprali o termny znm z literrnch pramen castra aestiva a castra hiberna (Blek edo 1998, 159, pozn. 1; edo 1999, 79; t 2000b, 913; shrnut tchto pramen viz Musil 2000b). Castra hiberna jsou podle jejich nzor ty tbory, kter vojsko buduje tehdy, pokud zstv na neptelskm zem mezi koncem jedn a potkem dal kampan. Jejich vnitn zstavba ji nen vhradn stanov, nad stany se buduj jednoduch psteky klov konstrukce (do tto kategorie tbor ad i tbory Oberaden, Rdgen, Dangstetten atd.). Podle tchto kritri pak na zem Moravy mezi zimn tbory zaazuj pouze Muov-Burgstall a Muov-Neuriessen. Nakolik je pli striktn uvn literrnmi prameny zprostedkovanch definic problematick, lze vyst i ze snahy o jejich naplnn konkrtnmi archeologickmi objekty v jinch zemch. Hojn citovan prce D. Baatze (1985) se pokusila o vymezen zimnch tbor, podailo se to ovem jen u augustovskch pklad a jen vi tzv. stlm tborm, rozhodn ne vi tzv. letnm.59 Vsledky nkterch plonch odkryv dobe dokumentuj slepou uliku tto determinace bez odpovdajcch vzkum. Nap. C.-M. Hssen prokzal v ppad tbora Ingolstadt-Zuchering I, e akoli nebyl vybaven v podstat dnou vnitn zstavbou, vcefzovost jeho fossy ukazuje na uvn po dobu nkolika let (Hssen 1995, 99, 107, jej nazv semipermanentes Kastell, vysvtlen vrazu viz Baatz 1963/64, 54, pozn. 47). Naopak tbor Breitung ve Weienburgu neml ani brnu ani palisdovou konstrukci valu, pesto plon odkryvy ukzaly, e jeho vnitn plocha je kompletn zastavn objekty klov konstrukce (Hssen 1991, 191195). Proto jej piadil k zimnm tborm, hibernm.60 Tato zstavba ovem ani vzdlen nedosahuje kvalit architektury, odkrvan na Hradisku u Muova nebo na terase Neurissen. Podle mho soudu rozdly mezi jednotlivmi typy tbor nejpesnji vystihl ve svm zkladnm dle H. von Petrikovits (1975, 3334.).61 Vyhnul se tm problematickm definicm literrnch pramen, kter vlastn ani nepopisuj ty typy tbor, kter nachz archeologie na naem zem (hovo sice o krtkodobch tborech srov. Webster 1969, 167d.; Johnson 1987, 31d. jejich popisy ovem odpovdaj tomu, co se zjiuje u stlch limitnch tbor na zpacifikovanm
58 Tj. nco, co oznaujeme termny krtkodob tbor, temporary camp resp. temporre Lager. Otzky jejich terminologie viz Welfare Swan 1995, 12, piem anglick literatura uv spe neutrlnho vrazu camp, u kterho pedpokld, e mohl slouit k ubytovn vojska na dobu od nkolika noc a po jeden i dva roky. Podle Welfare Swan 1995, 24, rozdl mezi camp a fort spov v tom, e the ditch is not likely to be massive, internal features such as roads would not normaly be expected, and structural timberwork would be not be encountered. Srov. Jones 1975, 2: as winter-quarters (hiberna) for a few years 59 Bishop Freeman 1993, 171d., poukzali podle mho soudu sprvn na skutenost, e castra aestiva a hiberna literrnch pramen archeologicky nejde rozliit nebo se ani nemusely od sebe liit reln, a e oby typy se mohly vyuvat i po del dobu. 60 Na tomto pklad je dobe vidt, jak je terminologie uvan pro moravsk tbory nepesn. Takov hiberna vzhledem k tomu, e se doposud ani v jednom ppad neuskutenily vt odkryvy v jejich vnitnm arelu me bt vlastn kterkoli zdej tzv. krtkodob tbor. C. M. Hssen (tamt, 194) trefn poznamenv, e zaazen tbor, znmch od Skotska a po Podunaj z leteckch snmk, ale nikdy nekopanch, je tud znan nejist. 61 die Trennung zwischen lang- und kurzfristig belegten Lagern ist schwierig. langfristig belegte Lager solche zu bezeichnen, die militrisch gesehen der Verteidigung oder militrischen Sicherung eines groen Gebietes auf weite sicht dienten, whrend kurzfristig benutzte Lager (temporary camp) Einsatzlager waren, die im Verlauf einer militrischen Aktion, whrend eines Marsches oder bei der Vorbereitung und Durchfhrung eines Angriffs angelegt wurden. Lager, die fr kurze Frist gebaut waren, unterschieden sich von den langfristig belegten dadurch, dass sie weniger Bequemlichkeiten fr die Truppe aufwiesen und dass in ihnen manche Einrichtungen fehlten, die in den fr lange Zeit eingerichteten Legionslagern gelufig waren. es gengt demnach nicht, kurzfristige von langdauernd belegten Lagern zu unterscheiden. wichtig ist der Unterschied zwischen Lagern, die fr eine im Einsatz befindliche Truppe gebaut wurden, und solchen, deren Truppe einen langdauernden Sicherungsauftrag hatte.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

179

provincilnm zem). Lze tedy konstatovat, e objekty dajnho tbora Muov-Neurissen I neodpovdaj tomu, co obecn zus oekv u krtkodobch tbor, stavnch za elem zajitn jednorzov vojensk operace. Nebyly projektovny na jednu i dv sezny resp. pro bn jednorzov pezimovn vojska na neptelskm zem. V tom se shoduji i s ve citovanm zjitnm autor vzkum. Domnvm se vak, e vysvtlen tto skutenosti nelze hledat ve snaze o vybudovn stlho centra nov provincie, resp. rozhodn ne na potku 1. stolet po Kr. (viz dle). Diskutabiln je i otzka vdomho znien tbora, ke kter takt nen pipojen dn ternn doklad (dokonce se domnvm, e nezeteln, tj. zejm skoro vbec neproplen, stopy nosnch trm ve vplni zkladovch lab budovy s apsidou nesvd o njakm prudkm ru i ohni pi zniku stavby). Nicmn tato praktika je pomrn bn zjiovna nejen na autory citovanch lokalitch Oberaden (Khlborn 1995a, 123124; zde ovem je hlavnm argumentem pro toto tvrzen otrven studn) a Anreppen (t 1995b, 139). Jako pklad znovu uveme legionsk tbor v Inchtuthil (Pitts St. Joseph 1985), ale nap. i na dalch mstech Hradiska u Muova lze takovou aktivitu pedpokldat (akoli jednoznanmi dkazy nedisponujeme). Tato strategie ovem nem sebemen chronologickou vazbu, a nen tud pouiteln jako argument pro datovn tbora Muov-Neurissen I. Problematick je i zdvodnn rychlm vysbrnm stavebnch kovn a hebk. V tborech, kter O. edo pokld za analogick, dn takov jednoznan pozorovn nebylo uinno. Naopak v Anreppenu se naly vt hromady speench eleznch hebk, kter dle nzoru J.-S. Khlborna ji man nechtli po evakuaci zbyten tahat sebou. Ve vdom vyklizenm tboe Inchtuthil se nalo vce ne milin takovch hebk (Pitts St. Jospeh 1985, 289d.). Nlezov spektrum Hradiska u Muova, kter podle mho soudu bylo tak oputno bez dobyt, jednoznan dokld, e etn drobn bronzov a elezn pedmty, uloen napklad v dlenskch objektech a uren k druhotnmu zpracovn, msk armda pi odchodu sebou nebrala (Komorczy 1999). Pro by se mla chovat jinak v roce 6 po Kr., kdy se nhle stahovala do Illyrica, dajn z tohoto msta, aby se zapojila do potlaovn vypuknuvho povstn? Akoli vznam nlez pro chronologick zaazen objekt na terase Neurissen je nade v pochybnost, v prvnch publikacch ji vyen datovn a historickou interpretaci nedoprovzej (Blek edo 1994; t 1995a; jinde sice zmiuj jedno kovn cingula a jednu sponu typu Aucissa, ovem bez vyobrazen, pesnho kontextu nebo vyhodnocen Blek edo 1995b, obr. 4). Teprve ve studii v Germanii je zveejnna tabulka s drobnmi pedmty, pedstavujcmi nlezov spektrum dajnho tbora Muov-Neurissen I (obr. 12; Blek edo 1996, 407, Abb. 7).62 Krom chronologicky necitlivch eleznch hebk a dosud neurenho fragmentu amfory tak pro plochu 30080 m, kde mla bt zjitna st augustovskho tbora, zbyly dv spony a jedno bronzov kovn. O sekundrn pozici nlez, pochzejcch z vpln studny, jsem ji hovoil. Nen bez zajmavosti se podvat i na to, jak jsou ostatn nlezy a jejich kontexty popisovny autory vzkumu. Nlezy z valu: ... kamen im Wall ausschlielich vereinzelte kleine vorgeschichtliche Scherben zutage, kein Fund aus der Rmerzeit (tamt, 404). Nlezy z pkopu: ... wurden hier eine Scherbe mit Kammstrichdekor und ein Fragment eines handgemachten Gefes gefunden. In einer der Anhufungen aus verbranntem Erdreich lag eine Fibel vom Typ Aucissa. (tamt, 404). Nlezy z budovy s apsidou: ber den Resten des Lehmbewurfs lagen vereinzelte kleine scheibengedrehte Gefscherben, aus der Destruktionsschicht mit Brandspuren stammen Eisenngel und eine Aucissa-Fibel. In der Verfllung der Wandgrben fand sich ein ovales Bronzeblech, wohl von einem Bronzegef, und ein Cingulumbeschlag. (tamt, 403). Eine Fibel des Typs Aucissa wurde im Bereich des Gebudes A entdeckt... (tamt, 407). Bruchstcke von scheibengedrehten Gefen lagen vereinzelt auf der Oberflche der Zerstrungsschicht von Gebude A. Es handelt sich um kleine Scherben aus hellrotem Ton, die kleine nhere Klassifizierung ermglichen (tamt, 407). Auf der Bauflche wurden Reste vom Lehmbewurf, AucissaFibel, Cingulumbeschlag und Eisenngel von drei verschiedenen Gren festgestellt (edo 2001, 217). Pi studiu jednotlivch publikac se nelze ubrnit ani podezen, e nkter pedmty nebyly pvodn (nebo pozdji) lokalizovny sprvn. Nap. se zd, e bronzov kovn cingula, kter je dodnes jedinm znmm opaskovm kovnm z tto lokality, bylo pvodn umstno do jedn z pec. O n referovali autoi vzkumu takto:
62 Zde se t dozvme, jak mlo hrla primrn analza nlez roli pi stanoven datace objekt z terasy Neurissen: Am Anfang der Grabungsarbeiten erwog man Mglichkeiten der Gleichsetzung des Fundes (tj. tbora MN I, pozn. autora) mit verschiedenen militrischen Zusammenstssen im nrdlich der mitteleren Donau liegenden Barbarikum (Blek edo 1996, 411).

180

Balzs KOMORCZY

Bei den Grabungen wurden im Ofenraum Nr. 2 eine eiserne Lanzespitze sowie ein versilberter, geschmiedeter Beschlag eines Militrgrtels gefunden (Blek edo 1994, 168). Naopak v roce 1996, kdy je ji zveejnno kovn cingula ze zkladovho labu budovy s apsidou, se meme dost, e im Verlauf der Rettungsgrabungen wurden weitere Befunde entdeckt, die die Anwesenheit rmischer Truppen anzeigen (z.B. fen). Es wurden jedoch nicht gengend Fundobjekte geborgen, die eine Datierung ermglichen... (Blek edo 1996, 407). Destikovit kovn se pozdji ji objevuje vdy jako nlez z vpln zkladovho labu stavby s apsidou (nikoli ze dna! srov. edo 2000b, 66). Proto je pak i vysloven argument, e ...er zweifellos in die Zeit der Entstehung des Apsidenbaus gehrt, da er beim Eintiefen des Wandgrabens verloren ging (Blek edo 1996, 410). Tyto nepehledn a v odborn archeologick literatue nestandardn popisy vyvolvaj adu dalch otzek ohledn datovac hodnoty

Obr. 12. Muov-Neurissen. Nlezov spektrum dajnho augustovskho tbora.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

181

pedloench nlez. Urit nejistoty si byli vdomi i autoi vzkum, jak to dokldaj jejich uveden slova, s nimi nelze ne souhlasit: Die Auffindung der Fibel im Bereich des Gebudes A garantiert nicht eindeutig ihre Gleichzeitigkeit. In die Schicht, die den Zerstrungshorizont bildet, kann die Fibel auch nachtrglich geraten sein. Das gilt letztendlich auch fr die Datierung des Grabens durch die Fibel aus seiner Verfllung (Blek edo 1996, 410). Rd bych upozornil na skutenost, zetelnou ji jen z pozorovn dostupnch obrazovch podklad. Na fotografich z dob vzkumu je patrn (obr. 9 a 10), e v prostoru budovy s apsidou (odjinud fotografie v podstat nemme, kresby vertiklnch ez ternem nejsou vbec) se geologick podlo nachz tm pod ornic. V tchto mstech se nemohl dochovat dn vraznj sled vrstev. Proto v nkterch publikacch objevujc se zmnky o destrukn vrstv resp. povrchu destrukn vrstvy je teba posuzovat znan opatrn. Tyto vrstvy mohou bt snadno kontaminovny i pedmty jinho st, ne je samotn budova. Ani v tomto svtle nen tedy nap. jasn, jak bylo mon zjistit, e stavebn prce na budov byly perueny jet ped poloenm devn podlahy (edo 2000b, 65). To, e tomu tak nebylo, jsem naznail ji ve. Jen znovu upozoruji na fakt, e se jedn o nadzemn budovu msko-provincilnho typu, nikoli o zemnici i polozemnici. Tud to, co se dochovalo v ternu do doby nutn destrukce zchrannm vzkumem, jsou spodn sti zkladovch lab. Na tto nivelet hovoit o podlahch i povrchu ternu nelze. Stejn tak je metodologicky znan problematick oprat datovn o jednotliv nlezy z vpln zkladovch lab i pkop. dn z pedmt, uitch autory vzkumu pro datovn, neleel pmo na dn tchto objekt a datovn podle nlez z vpln je mon jen pomoc statistickho vyhodnocen vech (!) nlez, z nich nejmlad by poskytl terminus post quem pro zaplnn objektu (rozhodn neme datovat kopn zkladovho labu! srov. nap. Schnberger et al. 1982, 213).63 Obzvl to plat v ppad lokalit s vce fzemi osdlen. A my na terase Neurissen vme nebo alespo tume ptomnost objekt i materilu z doby bronzov, elezn, z mon vcero etap doby msk atd. Jak samotn autoi uvdj Die meisten Objekte in Neurissen sind in die Zeit der Markomannenkriege zu datieren (Blek edo 1994, 168; 1996, 400; 1998, 161d.). Bohuel nevme kter jsou tm mnny a v em se vlastn li od tch, kter byly pedloeny jako augustovsk.64 Jet podstatnj je, e ani u jednoho objektu i vrstvy nen uvedeno, z jak velkho nlezovho souboru byly tyto tzv. augustovsk pedmty vybrny. Jako pklad uveme nlezy z vpln pkopu Muov-Neurissen I. Vyobrazena bv a pro datovn se uv pouze spona typu Aucissa. Zmiovny jsou ovem i stepy v ruce dlan keramiky s hebenovou vzdobou. Lze jen litovat, e je neznme, protoe zrovna v pedpokldanm augustovskm obdob keramiku na jin Morav neznme tm vbec (zrove ani nevme jak dlouh odkryt sek pkopu tento soubor reprezentuje). Problematika pkopu je zajmav jet v jednom aspektu. Jeho vpl je toti mon krom spodnch tenkch a pro ns neviditelnch splachovch vrstviek tvoena destrukc valu (tomu odpovd i ve uveden verbln popis kontextu spony). Ta ovem v sob neobsahuje nlezy souasn s existenc valu, nbr star. Dostala-li se tud jedna ze spon typu Aucissa do pkopu na hran terasy v destrukci valu, tak je star ne je val i pkop (jednoznan potvrzen tohoto postdepozinho procesu viz Hobley 1974, 79d.; identick jev je zjiovn i pi vzkum valu a pkopu na jinch mstech Hradiska v souvislosti s materilem ze star, pravk fze osdlen lokality). Akoli se jet v nsledujcm textu k problematice drobnch nlez vyjdm, ji nyn mohu pedeslat, e je nepovauji za oporu pro datovn dnho z pedloench objekt (tak ji Tejral 1999a, 130). Jsou to nlezy bu bez jednoznanho kontextu (spona nad stavbou s apsidou, zejm z ornice/podorni) nebo v jasn sekundrn poloze (spona ve vplni pkopu a kovn v zkladovm labu stavby). Vnujme nejdv pozornost kovn cingula, kter dle pedpokladu autor vzkumu bylo na terase Neurissen zanechno Tiberiovm vojskem pi stavb budovy s apsidou. V pehlednch prukch

63 Existuj i opan vjimky, nap. Schnberger 1976, 18, pozn. 23, odkazuje na situaci v Rdgenu, kde se v zkladovm labu principie naly i nlezy mlad ne samotn budova. 64 Musme se zatm spokojit s tmto vysvtlenm: Die meisten Objekte werden in die Zeit der Markomannenkriege datiert. Ein Teil der Befunde weist jedoch einen anderen Charakter auf und gehrt nicht in dieselbe Periode (Blek edo 1996, 400).

182

Balzs KOMORCZY

o mskch militarich je na prvn pohled patrn, e jednoduchmi koncentrickmi krouky zdoben destiky jsou dominantnm prvkem vojenskch opask 1. stolet po Kr.65 Nejlpe to dokldaj etn relify na vojenskch nhrobcch (mezi nimi mne nen znm dn pklad z augustovsk ry) resp. tzv. socha Casacco, kterou H. Ubl pokld za vyobrazen typick vbavy legione z 1. stolet po Kr. (nikoli z augustovsk ry).66 Nejdkladnj tdn tchto opaskovch kovn zveejnili vcart badatel (Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991; Unz Deschler-Erb 1997; Deschler-Erb 1999). Pi zpracovn nlez z Augstu a Vindonissy67 ukzali, e jedinm a typickm kovnm opasku z doby vldy Augustovy je typ s plochou destikou, jej jedin vzdoba spov v postben i potaen blm kovem.68 Kovn nalezen na terase Neurissen lze piadit ke skupin Grtelblech mit Nietlcher und Pseudoscharnierachsen,69 na nich jsou lit nebo soustruen koncentrick krouky a pp. ozdobn nt i knoflk uprosted. arnrovit ohnut okraje neplnily dnou funkci, na opasek se destiky pipevovaly nty v rozch (detailn rozbor viz Deschler-Erb 1999, 45). V citovanch publikacch je uvedena ada analogickch kovn, o kter se datovn tohoto typu opr.70 Vce exempli je mezi nimi zastoupena lokalita Rheingnheim, kde je doloen jejich spolen vskyt s typy s vzdobou niello a s emailem vykldanou stedn st.71 Dal exemple byly nalezeny nap. na lokalitch Xanten,72 Magdalensberg73 a Colchester.74 J. Tejral (1999a, 135) citoval jet dal nlez z lokality Longthorpe, kter vak nen pmou analogi, nebo pat k typu s vypouklou stedn st.75 Dal srovnateln kovn, vesms z tbor budovanch od dob csae Claudia, uvedli E. Droberjar a V. Saka (2000, 2425). Zejm rozpor mezi datac vech znmch analogi ke kovn cingula a pedpokldanm chronologickm zaazenm objekt na terase Neurissen poctili i samotn autoi vzkumu.76 Nalezit jedno-

65 Bishop Coulston 1993, 9698, Tab. 59 (kte pro tento asov sek oznauj vojensk opasek termnem balteus, j se pidrm tradinho vrazu cingulum). Dal pehledy vzbroje 1. st. viz nap. Robinson 1974, 512; Ulbert 1968; Feugre 1993. 66 Nhrobky viz nap. Firmus, cohors Raetorum, pol. 1. st., Gechter 1987, Abb. 61; Q. Petilius Secundus, legio XV Primigenia, pol. 1. st., tamt, Abb. 57; Pintaius signifer, cohors V Asturum, ped pol. 1. st., tamt, Abb. 67; Licaius (Wiesbaden), pol. 1. st.; Annaius Daverzus, Bingerbrck, cohors IIII Delmatarum, 1. st., Ulbert 1968, Abb. 1; Caius Valerius Crispus, legionarius, 1. st., Wiesbaden, tamt, Abb. 12; C. Largennius, legio II, Strassbourg-Knigshofen, Feugre 1993, 38; P. Flavoleius, legio XIIII gemina, Ubl 1989, 63, Abb. 1. Sochu Casacco viz tamt, Abb. 69. 67 Augst-Unterstadt je castellum z doby Tiberia a Claudia (Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991, 52; posunut datovn jeho konce a do doby Nerona E. Deschler-Erb 1999, 11 jednoznan vyvrac). Legionsk tbor ve Vindonisse existoval mezi 17 a 101 po Kr. (Unz Deschler-Erb 1997, 8). 68 Vtinou jde o masivn lit destiky. Augustovsk exemple viz Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991, 29d. pozn. 154, v pozn. 155 a 156 jsou ukzky typu pevajcho a do dob Claudia/Nera a Flaviovc. 69 Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991, 25, Abb. 10. Takov zde: Kat. Nr. 4850, Abb. 43; Nr. 48, 64, Abb.43 (masivn postben, d. 4,2 . 2,9 tl. 0,3 cm, datovn dle stratigrafie 1550, datovn v literatue 1560); Nr. 49, 64, Abb.43 (masivn postben, d. 4 . 3,4 tl. 0,6 cm, datovn dle stratigrafie nemon, v literatue 1560); Nr. 50, 64, Abb. 43 (plechov postben, d. 2,5 . 3,3 tl. 0,1 cm, datovn dle stratigrafie 1550, v literatue 1560). Unz Deschler-Erb 1997, Kat. Nr. 903913, hlavn Kat. Nr. 903, 904, 907, 911. Deschler-Erb 1999, 45: skupina destiek s jednoduchmi soustruenmi koncentrickmi krouky je Nr. 361368 (Taf. 1920). 70 Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991, 29; Unz Deschler-Erb 1997, 8; Deschler-Erb 1999, 47. 71 Jejich soubn uit viz nap. Bishop Coulston 1993, 98. Rheingnheim: Ulbert 1969, Taf. 27:112; t 1968, 11, Abb. 13, a Wamser 2000, 330, Kat. 38b2. 72 Schreiter 1993, 50, Abb. 31, Kat. Mil. 20, Taf. 30 (5,94,9 cm, tl. 1 mm, 2. tetina 1. st.) a Kat. Mil. 21, Taf. 30 (6,14,8 cm, tl. 1 mm). 73 Deimel 1987, 88, 294, Taf. 77:6 (4,83,4 cm ) a 7 (4,33,2 cm). 74 Crummy 1983, 133, Fig. 151, Nr. 4211 (3,93,35 cm). Zde je jet jeden pbuzn exempl s mrn vyklenutou stedn st (Abb. 151, Nr. 4210). Oba pochz z kontextu 1. st., nikoli vak z doby ped rokem 60/61. 75 To ovem jejich souasnost nikterak nevyvrac; nlez viz Frere St. Joseph 1974, 50, Fig. 27:32. 76 Blek edo 1996, 410: Er (tj. kovn cingula pozn. autora) zhlt zu den typologisch altertmlichen Gegenstnden aus dem Kreis der mit konzentrischen Linien verzierten Bleche, die vor allem aus der tiberisch-claudischen Periode bekannt sind. Pesto jim to nebrnilo v tom, aby jej nadle uvali jako dkaznho materilu pro existenci augustovskho tbora na Muov. Nap. edo 2000, 191 se domnv, e jsou pstupn dal analogick pedmty, kter dovoluj datovat kovn vojenskho opasku tak do doby augustovsk (bez jejich citace).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

183

znan augustovskho st takov kovn neposkytla77, proto se O. edo piklonil k vysvtlen, e jednoduchost proveden destiky z terasy Neurissen ji mezi dnes znmmi analogiemi in typologicky nejmn vysplou a tud i nejstar (tzn. e ji lze datovat i do doby ped nstupem csae Tiberia).78 Tato domnnka je zcela v protikladu s tm, co zjistil E. Deschler-Erb po proveden analzy vech dostupnch kovn cingula.79 Podle nj je datace tohoto typu do doby Tiberia a Nerona resp. Flaviovc jednoznan, ani by bylo mon jejich detailnj typo-chronologick lenn.80 Z ve popsanho je tedy zejm, e bronzov kovn cingula, nalezen na terase Muov-Neurissen, je typickou soust vojenskho opasku druh a tet tvrtiny 1. stolet po Kr. a jako takov v dnm ppad neme dokldat ptomnost msk armdy na jin Morav v roce 6 po Kr.81 Vysvtlen pro vskyt tohoto kovn na Muov a odpov na otzku, kdy se dostalo do zem, je znan zteno stavem publikovn vsledk vzkumu. Jeho nejednoznan specifikovan ternn kontext nm pli nepome. Bylo-li kovn nalezeno ve vplni zkladov rhy budovy s apsidou, znamen to, e se tam dostalo s hlnou, kter byla pi jejm kopn vyzvednuta a nsledn vsypna zpt. Dosud nen mon v archeologickm materilu a odkrytch objektech v celm prostoru Muova rozeznat jinou asovou fzi msk vojensk ptomnosti, ne jsou markomansk vlky. Jejich astnci vak toto kovn na nae zem ji nemohli pinst, v tto dob by to pedstavovalo ve vzbroji a vstroji mskho vojska prvek ji dlouho nepouvan a zrove i nepouiteln.82 Nelze ovem vbec vylouit dokonce se mi to zd velmi pravdpodobn e pvodnm archeologickm kontextem tohoto kovn byl objekt jin a nikoli msk. Bohuel jen ze sporadickch zmnek v jednotlivch publikacch vme, e se na terase Neurissen nachzely i jaksi germnsk sdlitn objekty. Je mon, e se sdlitn aktivity v tto trati (svou polohou na rozdl od vych parti Hradiska vce mn odpovdajc parametrm germnskch sdli star doby msk) objevuj ji ve stupni B2, tj. rmcov v obdob od konce 1. stolet po Kr. do markomanskch vlek. V tsn blzkosti trati Neurissen nalezen stbrn trubkovit spona typu Almgren IV 77 vedla pak nedvno J. Tejrala k vaze o ptomnosti bohatho hrobu (ppadn i snad sten rozruenho pohebit) stupn B2a v tomto prostoru (Tejral 2001, 203d.). Akoli se msk militaria na zem severn od stednho Dunaje objevuj v barbarskm kontextu pomrn zdka (vjimkou je obdob markomanskch vlek a nsledn fze C1; Komorczy 2003a,
77 edo 2000b, 66, cituje jet jeden pedmt z Magdalensbergu, kter je ovem dle jeho nlezc pouze vierfach zentrisch gerilltes, kreisfrmiges Bronzeblech, dm. max. noch 2,1 cm (Dolenz Flgel llerer 1995, 51d., Nr. 82, Abb. 12). Tento exempl, i kdyby nebyl tvaru kruhovho (!), tak je natolik zlomkovit, e jeho piazen ke kovnm cingula je pinejmenm velmi problematick. Jen samotn fakt, e je zdoben koncentrickmi krouky nedokazuje vbec nic (stejn zdoben nlezy tam nap. Nr. 25, Abb. 8 nt s plechovou hlavikou; Nr. 43, Abb. 9 a Nr. 95, Abb. 13 plechov kovn skky). Soustruen koncentrick krouky jsou jednm z nejoblbenjch vzdobnch prvk na mskch bronzovch pedmtech a objevuj se v kadm asovm seku doby msk (nap. v hojnm potu na militarich a kovovch pedmtech z doby markomanskch vlek na Hradisku u Muova). Co se tk nlezovch soubor z augustovskch tbor, tak zmime jen velmi dobe publikovan materil z tbora Dangstetten, kde se takov kovn cingula nevyskytuj (Fingerlin 1986b a 1998). Pro tento stav je charakteristick, e M. Junkelmann (1994, 161162) pi rekonstrukci vojenskho pochodu z doby csae Augusta si kvli chybjcm dokladm vypjil pro opasek piznan mlad pedlohy. 78 K tomu jet edo 2000b, 66, pipojuje poznmku, e v severovchodnch provincich impria se od dob csa Claudia a Nera uvaly svou vzdobou sice pbuzn, ale vrobn technologi ji zcela odlin sousti vzbroje a tud, e lze datovn muovskho kovn cingula do Augustovy doby povaovat za doloen. Nen mi znm zdroj tohoto zjitn, a tak se lze tko k tto dajn technologick zmn vyjdit. Nen bohuel ani zejm, o kter provincii je vlastn e (piem podle mho soudu je unifikace msk vzbroje tak vrazn, e tko mohlo dojt v nkterch provincich k vraznjm zmnm, ani by se to odrazilo na militarich i v jinch stech impria). Domnvm se vak, e mnou uveden ikonografick a archeologick prameny jsou v tomto smru naprosto prkazn. 79 Deschler-Erb 1999, 45. Jejich vskyt v Pompejch a Herculaneu uvd nap. Feugre 1993, 227. 80 K tomu poznamenvm, e samotn jednoduchost proveden neme bt kritriem st uvnit urit skupiny mskch vojenskch pedmt (a to v podstat plat i pro dal kategorie archeologickch nlez). Je k dispozici ada doklad o tom, e jeden typ vzbroje i vstroje v jednom konkrtnm asovm seku se uval ve velmi jednoduchm, ale i vysloven honosnm proveden (k tomu viz Komorczy 2003a, 92d.). 81 Takto zformulovan nadje musme pedpokldat, e obdobn pedmty se v budoucnu najdou v tborech a nlezovch situacch z doby augustovsk (Blek edo 1998, 173) zatm nedola naplnn. 82 Srov. kovov nlezy z Hradiska u Muova, v plnosti Komorczy 2003a, 84d.; Tejral 1994b, 27d. Vzhledem k odlinm parametrm vojenskho opasku 2. pol. 2. st. po Kr., kter kovn nalezen na Muov a na asov shodnch mskoprovincilnch lokalitch jednoznan dokladuj, by destika z terasy Neurissen nebyla uplatniteln.

184

Balzs KOMORCZY

Obr. 13. Hradisko u Muova. ezy hlinnm valem na V a J svahu nvr.

84d.),83 ve svtle historickch udlost si lze pedstavit i variantu, e Germni, kte v prbhu druh poloviny 1. stolet po Kr. pili do styku s mskou armdou, mohli t vlastnit nkter sousti vzbroje a vstroje. Jako modelov ppad lze uvst germnskho bojovnka, jeho hrob v Mehrumu, podle doprovodnch sigillatovch nlez uloen v 6. desetilet 1. stolet po Kr., obsahoval i dv hladk
83 Nedvno objeven hrob H2 v Dolanech, datovan na zklad doprovodnch nlez spon k pelomu letopotu a obsahujc bronzov zvsn poutko msk dky, ukazuje, e sice v menm potu, ale i v jinch dobch musme potat s monost pronikn mskch militari do germnskho prosted (Kalbek 1999, 391403, obr. 2).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

185

Obr. 14. Pkop MB III, dole v superpozici s vnjm pkopem msk fortifikace z doby markomanskch vlek.

destikovit kovn opasku.84 Hrob je v odborn literatue interpretovn jako poheb germnskho bojovnka, sloucho v mskm auxilirnm sboru. S takovou slubou je mon potat i v ppad germnskch bojovnk z naeho zem. Zvl je to pravdpodobn nap. v dob nstupnickch vlek po Neronov smrti, kdy o asti svbskch jednotek hovo i psemn prameny. Tato doba vcelku dobe odpovd datovn destikovitho kovn z trati Neurissen, kter se tak mohlo na nae zem dostat bez pmho podlu mskho vojska jakoto osobn majetek germnskho bojovnka. elezn hebky se mezi nlezy augustovskho st ocitly z dvod datace samotn stavby s apsidou. Zstv jen otzkou, jak vypadaly hebky z jinch st vzkumu. O jejich zmrnm sbrn jsem se ji zmnil a vzhledem k jejich nulov chronologick citlivosti je zde uvdm jen kvli jejich pesnj84 Tyto destiky byly sice v pvodn publikaci oznaeny za germnsk napodobeniny, s odvodnnm, e na rozdl od analogi zobrazench na nhrobcch jsou mlo zdoben (Gechter Kunow 1983, 449468, destiky viz 464, Abb. 17:11 na destice o rozmrech 5,13,5 cm, pokryt blm kovem, je vak prostedn, 2,13,6 cm velk st nepotaena, co podle mne naznauje pvodn ptomnost jakhosi aplikovanho zdoben v tchto mstech). Ve svtle novch publikac, pinejcch bohatou klu mskch militari 1. st. po Kr. se jev tento argument jako ne zcela pesvdiv. Proto se nlezy z Mehrumu v novjch zpracovnch ji objevuj jako opaskov kovn msk provenience (Bishop Coulston 1993, 96, Tab. 59; podobn nevyluuje jejich msk pvod ani Bishop 1985, 2). Nzor (Gechter Kunow 1983, 464), podle kterho pezky hkovit konstrukce hovo takt proti jejich msk provenienci, nen zcela prkazn. Destiky nepochzej z okrajov sti opasku, nemusely nutn patit k tmto pezkm a stejn tak mohly bt pvodn uvny s typickmi pezkami arnrov konstrukce (ve srovnn nap. s exempli Deschler-Erb 1999, 42, Nr. 312313, Taf. 17, nen ovem vylouena ani mskost samotnch pezek z Mehrumu). Potaen blm kovem a stle poetnj soubor jednoduchch, jinak nezdobench destikovitch kovn cingula v mskm prosted podle mho ukazuj mnohem zetelnji na msk pvod destiek z Mehrumu (srov. nap. Deschler-Erb Peter Deschler-Erb 1991, Kat. Nr. 36, Abb. 41, Kat. Nr. 37, Abb. 41; Unz Deschler-Erb 1997, Kat. Nr. 1120; Franzius 1995, Abb. 8:10).

186

Balzs KOMORCZY

mu zaazen. Autoi vzkumu uvedli, e vt hebky (12 cm) slouily v devn konstrukci budovy, ty men (46 cm) naopak pro uchycen indel na stee (Blek edo 1996, 407). J osobn jsem takovou definici zatm v odborn literatue neetl, ovem to neznamen, e je tento pedpoklad nutn nesprvn.85 Vyobrazen hebky pedstavuj po formln strnce variantu B typu 1 dle tdn nlez z British Museum, jejich dlka nepesahuje 15 cm (Manning 1985a, Fig. 32:1b). Nejvt soubor eleznch hebk z mskch provinci je znm z tbora Inchtuthil, kde pevauj velk stavebn hebky. Ty, kter mly na Muov slouit k pipevnn indel, lze piadit k tamn skupin E (3,87 cm; Manning 1985b, 289, Fig. 86). Dv spony typu Aucissa jsou tedy jedinmi dosud pedloenmi nlezy, kter lze bez pot zaadit do poten fze 1. stolet po Kr. (piem je teba potat s monou del ivotnost; naposled k tomuto typu viz Bhme-Schnberger 1998, 351d.). Vzhledem k jejich problematickmu nlezovmu kontextu a ve svtle ve uveden ady argument se domnvm, e nejsou pro datovn jednotlivch objekt v trati Muov-Neurissen pouiteln. Spony typu Aucissa nejsou sice pi objevovn stop augustovskch vojenskch aktivit bez vznamu, na druh stran rozhodn nepat k tm nlezm, jejich prezence by automaticky znamenala i ptomnost mskho vojska na konkrtnm mst. O takov interpretaci by se dalo uvaovat jen v ppad, e by byly doprovzeny i dalmi nlezy, nap. nktermi typy italskch sigillat a jinch charakteristickch keramickch forem, pro toto vojsko typickmi sriemi mincovnch raeb a/nebo nktermi soustmi vzbroje a vstroje (v tomto smyslu srov. Riha 1979, 114; Ettlinger 1973, 94; srov. dle Wigg 1997, 281288). Aspo nkter z tchto skupin nlez se toti objevuj i v tch augustovskch tborech, kter jsou jinak na nlezy pomrn chud (k metodice datovn tbor vchodn od Rna viz von Schnurbein 1991, 1d.; srov. jet Roth-Rubi 1997, 479d; k datovn jednotlivch tbor vchodn od Rna na zklad jejich nlezovho spektra viz vechny ve citovan prce, navc nejnovji i tbor Hedemnden, Ldkr. Gttingen, kde jsou hleny nlezy minc, nad, militari apod. http://www.grote-archaeologie.de/index.html, dne 14. 2. 2006). Drobn nlezy pedloen autory vzkumu na terase Neurissen tedy podle mho soudu neposkytuj dn pevn datovac opory pro analyzovan objekty a nelze je ani povaovat za jednoznan archeologick doklady ptomnosti msk armdy u Muova v roce 6 po Kr. Nelze pochopiteln zcela vylouit, e pln zveejnn nlez z tto trati pinese v budoucnu nkter pro tento asov sek typick pedmty. Jsou-li ovem njak takov, nabz se otzka, pro se tak nestalo doposud, po vech citovanch kritickch pipomnkch. Podle mch zkuenost s tm ovem pli potat nelze. Dlouhodob systematick ternn prospekce, provdn pomoc detektoru kov v celm irm prostoru Hradiska (vetn trat, oddlench od terasy Neurissen jen kou novovk silnice a podle pedstav autor koncepce tbora Muov-Neurissen I nlecch takt do jeho vnitnho arelu obr. 15, tekovan pole Flche mit zahlreichen rmischen Funden), doposud nepinesly ani jeden nlez, hlsc se do poten fze 1. stolet po Kr.

6. HISTORICK INTERPRETACE
Ve svch vahch o datovn a interpretaci pkop MN II, VII a VIII O. edo nkolikrt zmiuje vpravu M. Vinicia a boje o Pannonii.86 Historickm sprvnji literrnm pramenem k interpretaci dalch objekt (opevnn MN I, stavba s apsidou), odkrytch na terase Neurissen, byly nkter pase Velleia Patercula, citovan i v vodu tto prce. Celkov historick kontext dajnho tbora MuovNeurissen I pak byl spatovn jednoznan v taen proti Marobudovi v roce 6 po Kr.87 Archeologick
85 Lze jen litovat, e k nmu nepipojili dn citace. Shodn hebky drobnch rozmr s plochmi hlavikami se nachzej ve znanm potu i v objektech Hradiska u Muova, dokonce i tam, kde nemme dvod potat s pokrytm stech indeli. 86 In den Jahren vor dem Beginn unserer Zeitrechnung wurde an der mittleren Donau das Gebiet Pannoniens und Norikums allmhlich besetzt. Die rmischen Truppen berschritten die Donau zum ersten Mal im Jahre 19 v.u.Z. (?), whrend des Zuges von Marcus Vinicius. Dieser Feldzug fhrte jedoch wahrscheinlich in den Ostteil des Karpatenbeckens (Blek edo 1996, 411). Z historickch zprv je nejstar znmou zadunajskou vpravou taen Marka Vinicia, kter ml kolem roku 10 ped Kr. na levm behu Dunaje vybojovat vtzstv nad Dky a Bastarny a podmanit dal drobn kmeny. Akce proti Dkm mla vychzet z prostoru nkdej Jugoslvie, jako vchodisko vpravy je vak podle nkterch autor uvdno zem pozdjho Karnunta... Pedstava zsahu man do prostoru lecho severnm smrem od toku stednho Dunaje by odpovdala tehdej

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

187

Obr. 15. Muov-Hradisko a Neurissen, opevnn plocha a nejdleitj objekty v dob markomanskch vlek.

msk politice, kdy dosaen zemn zisky byly povaovny pouze za postupn kroky rozshl expanze. Navc man dobvali vznanou st pannonskho prostoru podl toku Dunaje od zpadu, z Norika. Norick krlovstv nedlouho pedtm zasahovalo mocensky do pomr za Dunajem. Imprium mohlo mt jist zemn nroky a veletok jet nebyl uren jako nejzaz hranice. Zda je n pkop skuten archeologickm projevem expedice, kterou podnikl M. Vinicius, nebo dokld jinou podobnou akci nezaznamenanou v antickch pramenech, mus bt podrobeno dal diskusi (edo 2000a, 188189). O. edo (2000b, 63d.) s odkazem na nzor von Premersteina pedpokld, e vprava M. Vinicia se uskutenila v roce 9 p. Kr. severn od Carnunta. Domnv se, e tato nebo j podobn vprava se mohla dotknout i oblasti Muova. Jako oporu tto hypotzy uvd mincovn raby na Oberleiserbergu v Dolnm Rakousku (cituje Kolnkov 1995, 105, 113), kter snad mly realizovat ped mskm obsazovnm prchajc keltsk skupiny z Norika a Pannonie. Problematika pevajcho keltskho substrtu na nkterch lokalitch pesahuje rmec tto studie, nicmn je teba podotknout, e datovn postnorickch raeb na Oberleiserbergu prozatm nen zcela jist. Nejnovji R. Gbl pedpokld jejich konec kolem roku 40 p. Kr., po rozruen bjsk sfry dckmi vpdy (srov. Gbl 1992, 16; t 1994, 41; obecnji k problmu viz nap. Dembski 20012002, 3d.). Podle dostupnch zjitn je zejm, e urit forma keltskho osdlen na Oberleiserbergu peila pustoen bjsko-dckho konfliktu. O. H. Urban u nj pedpokld existenci ve stupni LT D2, del ne na vinnch sdlech na Leopoldsbergu a Braunsbergu a zsti paraleln s Devnem (Urban 1996, 201d., Tab. 2.; srov. t 1992; t 2000, 352d.; k uritm shodm v nlezovch spektrech viz Pieta 1996; t 1997). 87 Das durch die Grabungen erforschte Lager bertrifft durch seine Ausstattung und Befestigung das Niveau, wie man es von einer im Zuge einer kurzfristigen Militraktion auf barbarischem Gebiet erbauten Anlage erwarten wrde. Es ist anzunehmen, dass das Lager einen Beleg fr ein wichtiges historisches Ereignis darstellt, das mglicherweise in antiken schriftlichen Quellen aufgezeichnet wurde (Blek edo 1996, 411). V stenm rozporu s tm pak Gesetzt den Fall, dass diese Schlussfolgerung richtig ist (tj. datovn MN I do roku 6 po Kr., pozn. autora), wurden Spuren eines historischen Ereignisses erfasst, das nur wenige Monate in einer einzigen Kriegssaison dauerte. Die freigelegten Bauten waren ohne Zweifel fr eine lngere Zeit gedacht und gingen weit ber den gelufigen Bedarf eines temporren Militrlagers hinaus. Aufgrund des Verzichts auf ein weiteres militrisches Vorgehen gegen Marbod wurden sie jedoch nur kurzfristig benutzt (tamt, 414). Pro omezen vypovdac schopnosti literrnch pramen byla odmtnuta datovac verze, potajc se vznikem tbora v dob Domitianovch boj v roce 89 po Kr. a byly hledny odpovdajc historick situace jet star. Er (taen proti Marobudovi, pozn. autora) fand in einer Situation statt, wo die Rmer den Raum zwischen Rhein und Elbe beherrschten. In der Nachbarschaft der neu konstituierten Provinz Germania sowie der donaulndischen Provinzen festigte sich in jener Zeit die Macht des Markomannenknigs Marbod (tamt, 411). Pot cituj teorii J. Dobie (1964, 34) o smovn tto invazn armdy podl dolnho toku Moravy a dle podl Dyje do oblasti Mikulova a zmiuj nlezy na Devn. Pak nsleduje dedukce: Der Feldzug im Jahre 6 u.Z. war fr lange Zeit die einzige Aktion rmischer Truppen nrdlich der mittleren Donau, von der wir aus den

188

Balzs KOMORCZY

argumenty proti tmto hypotzm, kter jsem uvedl ve, jsou podle mho soudu natolik siln, e detailnj rozbor udlost kolem pelomu letopotu nen na tomto mst nezbytn. Proto bych se chtl jen krtce vyjdit k nkterm historickm aspektm a tvrzenm, kter byly v tto souvislosti vysloveny (s ohledem na obrovsk rozsah literatury se v nsledujcm textu omezm jen na citace nkterch zkladnch prac). Domnvm se, e dosavadn poznatky archeologie a starovk historie nedovoluj pedpokldat msk vojensk zsah na nae zem v dob ped rokem 6 po Kr. (i dokonce jej spojit s vstavbou tbora o rozloze ca 25 ha u Muova). V uvedench citacch se nkolikrt hovo o dobvn i obsazovn Pannonie. Stopy neho takovho ovem doposud archeologie severn od eky Drvy (tj. v oblasti a nkolik set km jin od Muova) neprokzala. Naopak tento prostor, obvan nikoli pannonskmi, nbr pevn keltskmi kmeny, jaksi dobrovoln uznal hegemonii ma, ani by k jakkoli okupaci zpotku dolo (souhrnn zkladn prce s dal literaturou jsou nap. Fehr Kovcs 2003; Fitz 1993; t 1999; Gabler 1982; t 1997; Gabler Lrincz 1990; Gassner Jilek 2002; Genser 1986; Mcsy 1962; t 1974; t 1975; Mcsy Fitz 1990; Visy 1999; t 2000). V tom pochopiteln hrlo vznamnou roli i tzv. Norick krlovstv, kter podobn nekonfliktn pelo pod mskou moc (Jilek 1999, 122). Vechny vojensk aktivity man, kter se v psemnch pramenech objevuj, se tkaj zem pozdj Dalmatie a prostoru mezi ekami Sva a Drva (archeologick prameny jsou jet mn pesvdiv, jedin mn znm, bezpen augustovsk vojensk tbor le v Obreje na hranici mezi Chorvatskem a Slovinskem pednka P. Mansona na konferenci v Delbrck-Anreppen v roce 2004). V Pannonii je dokonce doloeno pevn vinnch sdli pvodnho obyvatelstva a do tictch let 1. stolet po Kr. a jejich raby minc, co jasn svd o neokupanm a postupnm etablovn msk moci (k problematice viz Gabler 19901991, 54d.). Teze o dobvn Pannonie ze zpadu, podl Dunaje, se mon zakld na nesprvn vysvtlenm faktu, e zpadn st pozdj Pannonie jakoto alespo sfra zjmu ne-li soust Norickho krlovstv se pod pmou mskou kontrolou ocit ji po anexi regna Norica, tud zhruba o ti desetilet dve ne st vchodn. Jinak samotn vojensk okupace sti pozdj Pannonie, lec severn od Drvy, zahjen teprve za vldy Tiberia, se uskutenila podl hlavnch, severo-jin (tzv. Jantarov stezka) a vchodo-zpadn (trasa Emona Siscia Sirmium) orientovanch komunikac resp. po cestch vedoucch z tchto tras diagonln (srov. ael 1977, 235d.). Tok Dunaje v tto okupaci (nikoli dobvn!) krom hraninho bodu i demarkan linie dnou roli nehrl (podobn jako v Raetii a zpadnm Noricu srov. Hssen 2000; Gassner Jilek
historischen Quellen erfahren. Funde aus der frhrmischen Periode in Muov knnen also hchstwahrscheinlich mit diesem Ereignis verbunden werden (Blek edo 1996, 412). Toto konstatovn je povaovno za een problmu datovn a citovno v dalch pracch autor vzkumu (nap. edo 1999, 20: Meme se domnvat, e cel nlezov situace souvis s mskou vpravou, kterou roku 6 po Kr. vedl Tiberius proti ... Marobudovi). Na zklad rozboru zprv Velleia Patercula (II 104108) meme pedpokldat, e man vyuvali tak v naddunajskm prostoru postupy osvden pi vpravch na vchod od Rna v letech 4 a 5 po Kr. Zde po skonen obou vlench sezn uvedl Tiberius vojsko do zimnho tbora uvnit dobytho zem a odchzel na krtk as do ma. Vstavba tbora v Muov zaala podle veho hned na zatku taen proti jdru markomanskho zem. Nejlpe dobov situaci vyhovuje zvr, e v Muov byl pipravovn zimn tbor. Obvykle se sice automaticky pedpokld, e hiberna mla bt pouze v Karnuntu (Velleius Paterculus II 109), odporovalo by to vak souasnm pedstavm o clech taen Tiberius by podle toho u pi plnovn akce potal pro zimu mezi lety 6 a 7 s nvratem svch vojsk na zem e, ne s trvalm podrobenm Marobudova krlovstv. Prbh vstavby tbora Neurissen I, peruen prac a odchod man dobe odpovdaj prbhu vlen akce, kterou znme z popisu Velleia Patercula (II 108110). Pot co se rozhoela protimsk vzpoura v Pannonii, byl zastaven dal postup proti Markomanm ... Po nastolen mru opustili man zem na sever od Dunaje a samozejm tak rozestavn tbor v Muov. ... Podle kvality stavby s apsidou se meme domnvat, e zde mly bt postaveny budovy stejn rovn, jak byly obvykl v zpadn sti Germnie (edo 1999, 23). Zjitn nlezov situace dobe odpovdaj prbhu Tiberiova postupu, jak jej popisuje Velleius Paterculus (108110). ... Obvykle se uveden text vykld v tom smyslu, e vojska z Pannonie vystavla na zatku vlen sezny roku 6 zimn tbor na jinm behu Dunaje v Karnuntu, pekroila eku a pot pokraovala v taen smrem k markomanskm sdlm. ... Podle naeho vkladu Velleiova textu dolo k vstavb zimnho tbora (nebo tbor) pro zimn msce mezi lety 6 a 7 po Kr. a po pekroen Dunaje na zem jeho severnm behu. Prv v tto situaci mly bt podle naeho nzoru vybudovny objekty tbora Muov-Neurissen I. Pokud plat, e dobytm Marobudova zem mly bt uzaveny boje nutn pro ustanoven provincie Germnia, byl by Muov vybrn za stedisko vchodn sti takovho zem. Jeho poloha tomu dobe odpovdala. Nalzal by se v sted naddunajskho prostoru, v relativn blzkosti Dunaje, z tohoto msta by byla mon kontrola komunikac smujcch k eskomoravsk vysoin a tak by tbor s poetnm vojskem leel na dohled od zpadnho okraje dck zjmov sfry (edo 2000a, 193). Pro vpravu vedenou Tiberiem roku 6 po Kr., byly nepochybn pipraveny a sten i realizovny projekty s jednoznanm clem zskat naddunajsk zem. K realizaci vech ppravnch krok nedolo pro krtkost asu akce trvala pouze v prvnch mscch jedin vlen sezny (edo 1999, 15). Znm stopy tbora oznaovanho jako Muov-Neurissen I jsou v ppad sprvnosti navrhovanho datovn do roku 6 po Kr. zlomkem pvodnho arelu (edo 1999, 20).

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

189

2002). Vyjma dleit suchozemsk spojnice mezi severn Itli a Balknem, vedouc podl Svy, se vt msk kontingenty na tchto trasch objevily vhradn a v poaugustovsk dob. Uvn termnu Pannonia jako provincie v tomto obdob je navc v rozporu s historickmi skutenostmi.88 Nkolikrt zmiovan jmno M. Vinica je nevyjasnnm problmem historiografie tto doby. V prvnm roce se boj proti pannonskm a dalmatskm kmenm (139 p. Kr.), vyvolanch jejich povstnm v tsnm sousedstv severn Itlie a Norickho krlovstv a vedench v oblasti mezi Svou a Drvou, zastnil proconsul M. Vinicius. Legtem mskho vojska byl Tiberius, kter jej vedl proti povstalcm jak z Itlie, tak i z Macedonie. Vsledkem dlouhotrvajcho konfliktu bylo poroben pannonskch a dalmatskch kmen. Po konenm vtzstv mohl Augustus rozit hranice provincie Illyrica k Dunaji (MonAnc. 30: ...protulique fines Illyrici ad ripam fluminis Danuvi..., citovno podle Fehr Kovcs 2003, 234). Dnes se ji vtinou nepochybuje o tom, e se tato dunajsk hranice tkala pouze sremskho seku tto eky (viz Tth 1976; t 1977; t 1981; t 1998, 1415; srov. Mcsy 1979). Nsledujcch 15 let je charakterizovno pedevm stetnutmi s Dky, nemajcmi ovem vyloen ofenzivn charakter. Jednu z vprav zmiuje i fragmentrn dochovan npis z Tuscula.89 Jednoznan dokazuje, e njak []ciu[s], jakoto illyrsk legatus vedl vpravu pes Dunaj proti Dkm a Bastarnm, piem donutil men kmeny v prostoru Velk uhersk niny (a snad a stednhovchodnho Slovenska; srov. Pieta 1982) k uznn msk nadvldy (jist jsou Cotini, Osi, Anartii). Ostatn teze, kter se k tomuto epigrafickmu pramenu vztahuj (vetn jmna M. Vinicia i jeho syna Publia; Fitz 1993 se klon sp k t druh variant), jsou ji jen hypotetick i interpretativn, ke kterm pm prameny nejsou. K tomuto taen se zejm ve i zmnka u Strabna, podle kter man sv zsoby transportovali po nch trasch Tisy a Maros/Mure. Pesn as taen nen znm, v vahu pichzej vechny alternativy mezi lety 10 p. Kr. a 1 po Kr. (srov. Mcsy 1962, 543544; Mcsy Fitz 1990, 33; Fitz 1993, 6266; Fehr Kovcs 2003, 269270).90 Dal vrazn meznk, pannonsko-dalmatsk povstn v letech 69 po Kr., je znm mnohem lpe (Mcsy 1962, 544548; Mcsy Fitz 1990, 3334; Fitz 1993, 66d; t 1999, 2021). Informuje o nm nkolik na sob nezvislch pramen (shrnuty Fehr Kovcs 2003, 270d.). Ne ovem o vprav proti Marobudovi, u kter zstv prioritnm pramenem Velleius Paterculus, veobecn povaovan za autora vi Tiberiovi znan a nekriticky zaujatho (tamt, 270). P. Kehne nedvno poukzal na skutenost, e o tto vojensk akci se pli nezmiuj prv ani ty prameny, kter jinak prbh povstn dobe znaj (Kehne v tisku).91 Jeho analza, podle mho soudu ve shod s archeologickmi prameny, vedla k zvru, e taen proti Marobudovi v podob, jak je dramaticky l Velleius Paterculus, je spe literrn fikc, sledujc mj. i uritou obhajobu Tiberiovy politiky, ktermu se situace jin od Drvy vymkla z rukou. Jeho exercitus Illyricus zejm ani nemuselo doshnout regionu Carnunta a Bratislavy, kter mohl bt plnovn jako zzem pro cel taen a kde mon doopravdy i mohla zat vstavba njakho tbora pro shromdn a pezimovn vojska. Podle J. Tejrala, kter nlezy asn mskch spon typu Aucissa, Alesia a Longton Dawn ve stednm Podunaj vckrt a podrobn zpracoval, je teba pi jejich interpretaci brt v vahu nejen aktivity
88 ... zu der Zeit, zu der Illyricum bestand, (die schon aufgrund des Gebrauches des Namens nicht bis 8/9 n. Chr. sondern eher bis 19/20 zu rechnen ist) Pannonien und Dalmatien die von den Pannonii bzw. den Delmatae bewohnten Gebiete bedeuten und nicht mit den Territorien der spteren Provinzen gleichzusetzen sind. Als Provinznamen kommen ,Pannonia und ,Dalmatia erst seit dem zweiten Drittel des 1. Jh. n. Chr. vor (Fitz 1993, 13). 89 [,,,,]ciu[s,,,, | co(n)s(ul)XV]vir s(acris) f(aciundis) [pr(aetor) q(uaestor) | leg(atus) pr(o)]pr(aetore) Augusti Caesaris in [Illyrico | qui t]rans flumen Danuium [missus Daco | ru]m et Basternarum exer[citum vicit pro | fli]gavitque Cotinos, O[sos, ,,,, Teuris | co]s et Anartio[s imperia p(opuli) R(omani) | et Au]gust[i Caesaris perferre coegit] viz Fehr Kovcs 2003, 238. 90 Z novjch prac pot s uskutennm tto vpravy nkde i severn od stednho Dunaje na zem Slovenska nap. Visy 1999, 143; t 2000, 126, jen ovem nedochovan msto ve vtu porobench kmen dopluje o Boios!. 91 Cassius Dio 55, 28, 57 pmo o vprav nehovo, pouze o poskytnut mru Germnm, ve srovnn s tm pas 55, 29, 14 detailn popisuje, jak pi taen proti Germnm mly bt k vojsku legata Valeria Messalina pipojeny i pomocn jednotky z ad Dalmat, jejich lenov se vzbouili ihned pi shromaovn vojska a vypukly boje v oblasti Drvy. Podle tto posloupnosti se zd, e se pomocn jednotky pro taen teprve shromaovaly a tud ani hlavn vojsko nemohlo bt pi postupu smrem na sever z trojhelnku Emona Siscia Poetovio pli vzdleno (pase viz Fehr Kovcs 2003, 201d.). P. Kehne (v tisku) celkem pesvdiv poukzal i na to, e u Cassia Diona nelze ani rozliit, jestli zde nemluv o vojenskch operacch Tiberia v letech 4 a 5 po Kr. vchodn od Rna. Tac. Ann. 2, 46, 2 mluv vlastn jen sty Marobuda o odvrcenm ohroen (Fehr Kovcs 2003, 157).

190

Balzs KOMORCZY

mskho vojska (Tejral 1997a; t 1998; t 1999a; srov. Stuppner 2002, 23; koncepci rekonstrukce taen Tiberia na zklad asto i velmi problematickch nlez spon typu Aucissa viz Kolnk 1991, 71d.; Musil 1998, 151d.; podobn i Bouzek 1994, 173; zpochybovan spony ze Starho Hradiska viz Peka 1972, 34, Taf. 1:2; Meduna 1961, Taf. 50; t 1970, 114; t 1974, 30, 33; z povrchovch sbr v Dolnm Rakousku pochzej dva exemple z lokality Drsing Allerbauer Jedlicka 2000, Abb. 544; Adler Jedlicka 1989, Abb. 620, po jednom z Rabensburgu Pollak 1980, 106, Taf. 95:10 a Sierndorfu a. d. March Stuppner 1986, Abb. 634). V poslednch letech jsou k dispozici stle poetnj archeologick doklady zetelnho pozdnho norickho vlivu i v tomto prostoru severn od Dunaje, pedevm podl tzv. Jantarov stezky (srov. Pieta 1996; t 1997; Pieta Zachar 1993, 190d., 203). V ppad Devna byla souvislost s Tiberiovm taenm vyslovovna ji dve. Jeho asn msk nlezov spektrum je v celm stednm Podunaj znan ojedinl a vedlo nkter badatele k nzoru, e jsou archeologickou stopou hiberna ad Danuvium, resp. e augustovsk nlezy pochzej z tbora nkde v okol a na devnsk sdlit se dostaly druhotn (co je s ohledem na nevhodnou polohu devnsk skly pro umstn tbora pro vt kontingent pi pezimovn i z dvod doposud nenalezench fortifikanch zazen pijatelnj vysvtlen; nap. Gabler 1981, 1617; Kolnk 1991, 74; Kolnk et al. 1993, 210211, pot s tm, e hiberna byla nkde jin od Dunaje v prostoru Hainburgu; srov. jet Urban 1996, 204). Nejnovj vzkumy na vinnm sdliti v Devn u Bratislavy ukzaly, e asn msk ptomnost na tomto strategicky exponovanm mst je doloiteln v pomrn dlouhm asovm seku poslednho desetilet p. Kr. a prvnch dvou desetilet po Kr. Urit symbiza pozdn keltskch a asn mskch prvk vojenskho ale i civilnho charakteru vedla slovensk kolegy k interpretaci lokality jakoto menmi vojenskmi jednotkami kontrolovanho regionlnho emeslnho a obchodnho stediska (Pieta Plach 1999). Vliv takovho na map sdlitnch struktur prvnch dvou dekd po pelomu letopotu severn od stednho toku Dunaje tm osamocenho centra musel bt znan i na zem podl dolnho toku Moravy (tak i asn msk spony interpretuje J. Tejral, cit. msta; naopak A. Stuppner 2002, 23 nevyluuje ani souvislost nlez tchto spon s prvnmi germnskmi skupinami v dolnm Pomorav, co by jejich dataci posunulo a nkam do tet dekdy 1. stolet po Kr.). Vysvtlen ptomnosti dvou spon typu Aucissa u Muova je zejm teba hledat v archeologicky obtn postiitelnm prosted posledn fze prezence keltskho substrtu na jin Morav a v naddudnajskm Dolnm Rakousku (k tomu viz Urban 1996, 204d. jen tuto zatm jen ojedinle prokzanou sloku pipout, a dle to, co jsem uvedl v pozn. 86). Problematika stupn LT D2 nen doposud v tomto prosted uspokojiv vyeena. Jej detailn rozbor jde nad rmec tto studie a s otzkou krtkodobho, s poetnou armdou realizovanho mskho taen a s vstavbou vojenskho tbora v prostoru Muova nem pmou souvislost. Obdobn, ale o nco star tendence ne na Devn byla pozorovna nap. v Nauportu, Iuliu Carnicu nebo zhruba souasn s Devnem na Magdalensbergu (k nim Gassner Jilek 2002, 41d.; Scherer 2002, 13d.; Dolenz Flgel llerer 1995). To jsou ty prav doklady pronikn man do prostoru vchodn od Alp. Etnicko-politick konfigurace nebo ekonomick zjmy ma zde nevyadovaly dn masivn vojensk akce a pevn pozdn keltskho substrtu, pochopiteln uznvajcho hegemonii ma, je jin od Dunaje sledovateln a do pozdn tiberiovskho-claudijskho obdob (resp. i dle, ale to ji v provincilnm kontextu). O. edo m samozejm pravdu v tom, e v tto dob neexistuje jet dn pevn hranice na Dunaji, ale man v podstat vt st budoucch provinci Pannonie a Noricum ani neokupuj vojensky (vtmi kontingenty jen zem odbojnch kmen z dob povstn jin od Drvy). Men jednotky, ptomn v loklnch i regionlnch centrech typu Magdalensbergu a Devna, lze chpat jako projev dozoru nad mskmi obchodnmi zjmy a kontroly dleitch komunikac. Zajist zrove i pipomnaly mstnm elitm zjmy jsou prioritn a kdo je politickm hegemonem na jejich zem. Je docela pravdpodobn, e urit men vojensk kontingenty man dohlely na sek Jantarov cesty i severn od Dunaje. Pesvdiv doklady jejich pobyt u ns ovem doposud archeologie nenala. V tomto svtle lze politick uspodn vchodoalpskho a stedodunajskho prostoru za vldy csae Augusta vnmat jako velmi podobn tomu, co nazvme v republiknsk e systmem klientelnch a sptelench, povtinou podl mskch hranic se nachzejcch tvar (nejde jen o asijsk zem, velmi podobn je i vvoj nap. v Thracii i Moesii obecn pehledy s dal literaturou viz Bechert 1999). Norick krlovstv a jeho zjmov sfra jsou tak i pirozenm nstrojem msk zahranin politiky v celm regionu. V tchto pomrech se zd, e ani ppadn taen proti Marobudovi neznamenalo vt zmnu a bylo vyeeno pomrn snadno a rychle.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

191

Teprve udlosti spojen s Marobudovm pdem a nslednm proniknm svbskch skupin a k Dunaji (Tejral 1995 s literaturou) pimly many k postupnmu pesouvn svch vojsk k dunajsk linii a k rezignaci na ptomnost na Devn, nachzejcm se severn od n. O. edo, v sten shod s nktermi dalmi badateli (nap. Musil 1998; v pimen form t Droberjar 2000), se podle mho soudu pli spolh na teze G. Dobesche o imperiln politice a koncepci jednotn, pod mskou nadvldou spojen Evropy (Dobesch 1985). Ta nen vemi badateli jednoznan akceptovna, co je npadn pedevm v oblastech, kde jsou stopy po ofenzivnm pojet zahranin politiky csae Augusta nejzetelnj (shrnut nap. Schnberger 1985, 324d.; Timpe 1995, 13d.; Gassner Jilek 2002). Jej nejmn pesvdivou strnkou je toti prv znan nesoulad mezi historikovmi konstrukcemi a realitou, odrejc se v archeologickm zznamu. Porovnme-li v tto souvislosti obraz, kter ukazuj oblasti vchodn od stednho a dolnho Rna, hornho Rna a pozdjho raetskho zem, Norika, Illyrica i dolnho Dunaje, nelze se ubrnit dojmu, e zde dn jednotn imperiln koncepce expanze za Augusta uplatnna nebyla. Upozoruji zde jen na evidentn disharmonii v obsazovn hornogermnsko-raetsk oblasti s aktivitami v oblasti povod Lippe (porovnej ve citovan studie v publikaci Wamser 2000). Nestabilnost a uritou povrchnost msk kontroly nad zemm vchodn od Rna ukazuje i fakt, e po jist katastrofln, pro velkolepou imperiln koncepci ale st fatln porce v Teutoburskm lese se m bez vtho vhn sthl za linii, kterou kontroloval ji ped ofenzvou v roce 12 p. Kr. Mohl tak uinit i z toho dvodu, e jeho hlavn cl nikoli koncepce kontinentln Evropy nbr pes striktn kontrolu Germn dosaen zajitn Gallie, byl splnn. Modern teze svtovldn koncepce i koncepce kontinentln Evropy je sice v nkterch rysech v souladu s tvrzenmi Velleia Patercula (nap. o tom, e ji krom Marobuda bylo v Germnii ve podrobeno), vcelku vak oste kontrastuje s tm, co odrej archeologick prameny. Podle mho soudu nevhodn a ahistoricky vnucuje pomrm dotyn doby novovk pojet politiky jakoto stetu velmoc, pehl sloitou etnickou, kulturn a geografickou skladbu rozshlch oblast, redukuje irokou klu mocenskch nstroj ma na volbu mezi porobenm a nezjmem a pisuzuje kmenovm strukturm schopnosti a monosti modernch sttnch tvar. Toto zjednoduen je vce pochopiteln u mskho autora, za cl si kladoucho jednodue a srozumiteln vylit pro tene ve vnm mst pedevm vrazn spchy Tiberiovy, a to i za cenu znanch nepesnost, zveliovn a zkreslen. Budovat ovem na tchto dvou pilch interpretaci konkrtnch archeologickch objekt je chybnm metodologickm vchodiskem a zkonit povede jen k velmi diskutabilnm a podle mho soudu neobhajitelnm zvrm (nap. teze o konench clech Tiberiova taen a s tm souvisejc role Muova v nov provincii, o ppadn stavb hiberny jin od Dunaje na ji provincilnm zem, o dohledu nad Dky z Muova apod.). Vyzn tak jen jako nepoveden a nsiln pokus ilustrovat ternnmi jevy velmi problematickou historickou mylenku konceptuln povahy, nikoli faktografick sled udlost. O sprvnosti opanho postupu, tj. na tvrdch archeologickch a historickch datech budovat ppadn ir koncepce, neteba diskutovat.

7. ZVR
Zvrem bych chtl navrhnout k diskusi odlinou interpretaci a datovn tch objekt v trati Neurissen, jejich zveejnn jsem ve ve uvedench dcch kriticky pipomnkoval. Vzhledem k povaze pedloench dokumentac a nlez tak mohu init jen ve velmi omezenm rozsahu. Pedpokldm, e detailnj vyhodnocen bude pedmtem jin studie, kter mus nezbytn zahrnovat i s touto terasou organicky souvisejc ostatn partie Hradiska u Muova. Na zklad archeologickch rozbor a dobovho kontextu musm vyslovit pesvden, e ran csask tbor Muov-Neurissen I v pedloen podob nikdy neexistoval. S ohledem na vsledky dlouholetch systematickch vzkum na Hradisku a na obrovsk mnostv prospekc zskanch nlez se piklnm k variant, e se zde podailo objevit st rozshlho mskho leen z obdob markomanskch vlek. Fortifikace MN I a zejm i MN II, V a VI jsou soust tho opevnn, kter obklopuje i vy partie Hradiska. Provinciln analogie proti takovmu datovn nehovo, hlinn val a pkop, brna a devn ve jsou typick pro vojenskou architekturu 1. a 2. stolet po Kr. a jako takov je nelze interpretovat jinak, ne v souvislosti s ptomnost vtho vojenskho kontingentu. Chronologick a interpretan uren budovy s apsidou je mrn pro-

192

Balzs KOMORCZY

blematizovno chybjcmi podklady k jej stratigrafii (pedevm se to tk vazby na opevnn) a uitm stavebnch forem, majcch sv pedlohy v civiln architektue. Terminus ante quem pro n ale i pro ostatn msk objekty na Neurissenu jsou na vce mstech zjitn stopy germnskho osdlen z relativn-chronologickho stupn C1 (Tejral 1986, 402, Abb. 4:b; t 1999a, 109d.). Dosavadn poznatky o vvoji germnsk spolenosti ve star dob msk na naem zem podle mho soudu neposkytuj dn dvody pedpokldat, e by zde mohlo dochzet k vstavb takto koncipovan msk budovy, a u pro mstn sloku nebo pro msk civilisty. Takov interpretace staveb na Hradisku byla sice dve astji vyslovovna (nap. Mcsy 1975, 96; Bhme 1975, 191d.), podle vsledk archeologickch vzkum ji ale bylo mon jednoznan odmtnout (srov. Tejral 1986; t 1999a; Komorczy 2003a, 33d.). Ptomnost apsidou vybavenho triclinia nebo lzn i u civilnch staveb na msko-provinciln pd odr zetelnou a nejen formln adaptaci mskho zpsobu ivota a spoleenskch norem ze strany jejich uivatel (nap. Ellis 1995, 178). S takovou poptvkou nelze podle mho soudu ani pes psobiv projevy akulturace ve vbav knecho hrobu u Muova (Peka Tejral 2002) potat. Podobn mlo pravdpodobn se mi jev vstavba honosnho obytnho domu s apsidou pro poteby mskch civilist (obchodnk, ednk atd.) ca 100 km od pannonskch hranic. Proto, nikoli z dvod nevhodnho asovho zaazen, povauji E. Droberjarem a V. Sakaem (2000) navren datovn do doby vldy Antonina Pia za mlo prkazn. Samotn stavba se musela uskutenit v reii mskho vojska. Datovn do doby germnskch vlek csae Domitiana problematizuj jak chybjc prkazn nlezy, tak i celkov pedpokldan charakter a rozsah tohoto konfliktu (naposledy shrnuto u Kovcs 2004, 170d.). Jako nejpravdpodobnj se mi jev, e budova je souasn s fortifikac na okraji terasy a tud je zaaditeln do obdob markomanskch vlek. V celkov koncepci zazen na Hradisku u Muova v dob markomanskch vlek nepsob civiln charakter uit architektury v dnm ppad ruiv. Toto oznaen a pedlohy pedevm ve villch toti neznamenaj nic jinho, ne e budova je msk, ale nepat do kategorie standardizovanch tborovch staveb (srov. Kunow 1994, 162163). Systematick vzkumy a analzy ji dle znmch objekt z tto lokality stle zetelnji ukazuj, e Hradisko u Muova se vymyk bnmu pojet mskho vojenskho tbora. Jsem pesvden, e habitus lokality tzn. jak objekty, tak i nlezy ve specifick form kombinuje prvky vojenskho tbora a vojenskho sdlit typu vici i canabae. Na rozdl od zpacifikovanch provincilnch oblast se zde ob tyto sloky nachzej uvnit mohutnho opevnn, ne nepodobn tomu, co bv zjiovno u nkterch kastel v Britannii ve form tzv. annexia (srov. Sommer 1984, 34ff; t 1989, 2529; Jones 1984, 84; detailn rozbor otzky Komorczy 2003b, 29d. znan pesahuje tma tto studie a bude zveejnn jinde). V tto souvislosti znovu upozoruji na pkop MN II, paraleln s osou budovy s apsidou probhajc k okraji terasy, kter byl autory vzkumu jednoznan zaazen do obdob markomanskch vlek (obr. 4:MN II). Nelze vylouit, e vdom oddloval prostor s budovou od ostatnch ploch vnitnho arelu Hradiska, co by jet podtrhovalo vznam stavby s apsidou. Interpretace v Inchtuthil odkryt struktury The Compoud (od tbora oddlen pkopem a tvoen rozshlou obytnou budovou, jej forma pochz tak z civiln architektury Pitts St. Jospeh 1985, 220d.) jako pro nejvy dstojnky, mj. snad pro praefectus castrorum a legatus legionis, urenho obytnho okrsku, me bt i pro nai situaci jakmsi interpretanm nvodem. Tm bychom alespo zsti nalezli shodu v interpretaci budovy s O. edem. Praefectus fabrum lze sice z tchto vah vylouit (ji B. Dobson 1965, 63 a 78 jasn ukzal, e jde o post vhradn edn, s vojenskou hierarchi nemajc nic spolenho), podobn jako soudn jednn odvozen z ptomnosti apsidy.92 Praefectus castrorum ovem skuten vykonval dozor i nad zsobovnm vojska, nad stavebn a emeslnou innost apod. (nap. Junkelmann 1994, 119 s dal literaturou). Jednm z jeho kol byl i dozor nad canabae legionis (Sommer 1984, 13). S ohledem na ptomnost vech tchto sloek v arelu zazen na Muov, a to ve znanm rozsahu, nelze skuten vylouit, e budova s apsidou mohla slouit jako reprezentativn obytn dm praefecta castrorum resp. osoby, kter v tto nestandardn struktue suplovala i jeho funkce. stedn role Hradiska-Neurissenu v rmci mskch vojenskch zazen v dob marko92 Nkdy se objevujc spojen praefecta fabrum s vojenskmi fabricae se zakld pouze na jedin pasi u Vegetia. M. Bishop (1985, 23) dokonce prokzal, e to co Vegetius vyjmenovv na zklad republiknskho zdroje o praefectovi fabrum, jsou ve skutenosti pravomoci praefecta castrorum (viz naopak Lrincz 1992, 194, kter hovo o legionskch cihelnch pod velenm praefecta fabrum). Srov. jet Saddington 1990, 67d; Pitts St. Jospeh 1985, 221.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

193

manskch vlek in pedpoklad o jejm vyuit i dalmi pedstaviteli nejvych kruh vlenho velen a okupan moci velmi pravdpodobnm.

LITERATURA
Adler, H. Jedlicka, F. 1989: Drsing, Fundberichte aus sterreich 27, 1988, 309. Allerbauer, S. Jedlicka, F. 2000: Drsing, Fundberichte aus sterreich 38, 1999, 841843. Asskamp, R. 1986: Die Lager von Herten/Wyhlen (?), Sasbach und Riegel. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20, Stuttgart, 7477. Baatz, D. 1963/1964: Die Grabungen im Kastell Echzell 1962, Saalburger Jahrbuch 21, 3258. Baatz, D. 1965: Limeskastell Echzell. Kurzbericht ber die Grabungen 1963 und 1964, Saalburger Jahrbuch 22, 139157. Baatz, D. 1968: Das Numeruskastell Hesselbach (Odenwald). Kurzbericht, Saalburger Jahrbuch 25, 185192. Baatz, D. 1971a: Ausgrabungen des Numerus-Kastells Hesselbach. In: Applebaum, S. (ed.), Roman Frontier Studies 1967. The Proceedings of the 7th International Congress held at Tel Aviv. Tel Aviv, 98100. Baatz, D. 1971b: Zum archologischen Nachweis eines Alamanneneinfalls, Bonner Jahrbcher 171, 377385. Baatz, D. 1973a: Rmische Bder mit hlzernen Apodyterien, Archologisches Korrespondenzblatt 3, 345350. Baatz, D. 1973b: Kastell Hesselbach und andere Forschungen am Odenwaldlimes. Limesforschungen Bd. 12. Berlin. Baatz, D. 1985: Hibernacula, Germania 63, 147154. Baatz, D. 1989a: Hummetroth. In: Baatz, D. Herrmann, F.-R. (Hrsg.), Die Rmer in Hessen. Stuttgart, 360362. Baatz, D. 1989b: Holzhausen a. d. Heide. In: Baatz, D. Herrmann, F.-R. (Hrsg.), Die Rmer in Hessen. Stuttgart, 357360. Blek, M. Droberjar, E. edo, O. 1994: Die rmischen Feldlager in Mhren (19911992), Pamtky archeologick 85, 5974. Blek, M. edo, O. 1994: Neue Forschungsergebnisse in Muov (Rettungsgrabungen beim Bau der Autobahn MikulovBrno, JuliNovember 1993). In: Friesinger, H. Tejral, J. Stuppner, A. (Hrsg.), Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen. Spisy archeologickho stavu AV R Brno 1. Brno, 167172. Blek, M. edo, O. 1995a: Die Notgrabungen in Muov in den Jahren 19931994 (im Bereich der Terasse unter der Anhhe Burgstall). In: Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. (Hrsg.), Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Spisy Archeologickho stavu AV R Brno 3. Brno Nitra, 1114. Blek, M. edo, O. 1995b: Zchrann vzkum v Muov v letech 19931994. In: Sbornk pspvk proslovench na I. obnovenm sjezdu Moravskho archeologickho klubu v Moravskch Budjovicch. Brno, 6370. Blek, M. edo, O. 1996: Das frhkaiserzeitliche Lager bei Muov Zeugnis eines augusteischen Feldzugs ins Marchgebiet? Germania 74, 399414. Blek, M. edo, O. 1998: Pspvek k poznn krtkodobch tbor msk armdy na Morav, Pamtky archeologick 59, 159184. Bechert, T. 1971: Rmische Lagertore und ihre Bauinschriften. Ein Beitrag zur Entwicklung und Datierung kaiserzeitlicher Lagertorgrundrisse von Claudius bis Severus Alexander, Bonner Jahrbcher 171, 201287. Bechert, T. 1999: Die Provinzen des Rmischen Reiches. Einfhrung und berblick. Mainz am Rhein. Bechert, T. Willems, W. J. H. (Hrsg.) 1995: Die rmischen Reichsgrenze zwischen Mosel und Nordseekste. Stuttgart. Becker, A. Rasbach, G. 1999: Die Ausgrabungen im sptaugusteischen Militrlager Lahnau-Waldgirmes in den Jahren 1996/1997. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedings of the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 349354. Becker, A. Rasbach, G. 2002: Waldgirmes. Eine augusteische Stadtgrndung im Lahntal, Bericht der RmischGermanischen Kommission 82, 591610. Becker, A. Rasbach, G. 2003: Die sptaugusteische Stadtgrndung in Lahnau-Waldgirmes. Archologische, architektonische und naturwissenschaftliche Untersuchungen, Germania 81, 147199 Bernhard, H. 1990a: Rothselberg. In: Cppers, H. (Hrsg.), Die Rmer in Rheinland-Pfalz. Stuttgart, 544. Bernhard, H. 1990b: Steinwenden. In: Cppers, H. (Hrsg.), Die Rmer in Rheinland-Pfalz. Stuttgart, 567. Bernhard, H. 1990c: Speyer. In: Cppers, H. (Hrsg.), Die Rmer in Rheinland-Pfalz. Stuttgart, 557567. Br, M. 1974: Roman villas in Pannonia, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 26, 2357.

194

Balzs KOMORCZY

Bishop, M. C. 1985: The Military Fabrica and the Production of Arms in the early Principate. In: Bishop, M. C. (ed.), The Production and Distribution of Roman Military Equipment. Proceedings of the Second Roman Military Equipment Research Seminar. BAR Internat. Ser. 275, 142. Bishop, M. C. Coulston, J. C. 1993: Roman Military Equipment from the Punic Wars to the Fall of Rome. London. Bishop, M. C. Freeman, P. W. M. 1993: Recent work at Osmanthorpe, Nottinghamshire, Britannia 24, 162175. Black, E. W. 1994: Villa-Owners: Romano-British Gentlemen and Officers, Britannia 25, 99110. Bogaers, J. E. Haalebos, J. K. 1977: Die Nijmegener Legionslager seit 70 nach Christus. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms II. Kln Bonn, 93108. Bhme, H.W. 1975: Archologische Zeugnisse zur Geschichte der Markomannenkriege (166180 n. Chr.), Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 22, 153217. Bhme-Schnberger, A. 1988: Die provinzialrmischen Fibeln bei Almgren. In: 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archologie im Land Brandenburg 5. Wnsdorf, 351366. Bouzek, J. 1994: Die neuen rmischen und barbarischen Funde und Befunde in Sdmhren und Niedersterreich: Historische Interpretationsmglichkeiten. In: Friesinger, H. Tejral, J. Stuppner, A. (Hrsg.), Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen. Spisy archeologickho stavu AV R Brno 1. Brno, 173178. Breeze, D. J. 1986: The Frontier in Britain, 19791983. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20. Stuttgart, 2134. Breeze, D. J. 1993: Hadrians Wall. A souvenir guide to the Roman Wall. London. Breeze, D. J. Dobson, B. 2000: Hadrians Wall. London. Brunaux, J. L. Fichtl, S. Marchand, C. 1990: Die Ausgrabungen am Haupttor des Camp Csar bei La Chausse.Tirancourt (Dept. Somme, Frankreich), Saalburger Jahrbuch 45, 523. Cosh, S. R. 2001: Seasonal Dining-Rooms in Romano-British Houses, Britannia 32, 219242. Crummy, N. 1983: The Roman small finds from excavations in Colchester 19711979. Colchester archaeological Report 2. Colchester. ervk, P. Komorczy, B. Musil, J. 1997: Muov (k.. Pasohlvky, okr. Beclav), Pehled vzkum 19931994, 169175. Deimel, M. 1987: Die Bronzekleinfunde vom Magdalensberg. Archologische Forschungen zu den Grabungen auf dem Magdalensberg 9. Klagenfurt. Dembski, G. 20012002: Die Mnzprgung der Boier in Niedersterreich, Folia Numismatica 1617, Supplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 8485, 311. Deschler-Erb, E. 1999: Ad arma! Rmisches Militr des 1. Jahrhunderts n. Chr. in Augusta Raurica. Forschungen in Augst 28. Augst. Deschler-Erb, E. Peter, M. Deschler-Erb, S. 1991: Das frhkaiserzeitliche Militrlager in der Kaiseraugster Unterstadt. Forschungen in Augst 12. Augst. Dix, B. Taylor, S. 1988: Excavations at Baunaventa (Whilton Lodge, Northants.) 197071. Britannia 19, 299339. Dobesch, G. 1985: Die Rolle Europas in der Reichskonzeption des Augustus und Tiberius. In: Lebendige Altertumswissenschaft. Festgabe zur Vollendung des 70. Lebensjahres von Hermann Vetters. Wien, 98105. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Dobson, B. 1965: The praefectus fabrum in the early principate. In: Jarrett, M. G. Dobson, B. (eds.), Britain and Rome. Essays presented to Eric Birley on his sixtieh birthday. Kendal, 6179. Dolenz, H. Flgel, Ch. llerer, Ch. 1995: Militaria aus einer fabrica auf dem Magdalensberg (Krnten). In: Czysz, W. et al. (Hrsg.), Provinzialrmische Forschungen. Festschrift fr Gnter Ulbert zum 65. Geburtstag. Espelkamp, 5180. Donevski, P. 1997: Neue archologische Informationen zum Legionslager Novae, Niedermsien. In: Groenmanvan Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 331334. Drack, W. 1988a: Hlstein. In: Drack, W. Fellmann, R., Die Rmer in der Schweiz. Stuttgart, 409410. Drack, W. 1988b: Oberlunkhofen. In: Drack, W. Fellmann, R., Die Rmer in der Schweiz. Stuttgart, 459461. Drack, W. 1988c: Ormalingen. In: Drack, W. Fellmann, R., Die Rmer in der Schweiz. Stuttgart, 465466. Droberjar, E. 1993: Die rmische Keramik von Muov-Burgstall, Archaeologica Austriaca 77, 3987. Droberjar, E. 2000: Pbh o Marobudovi. Praha. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Droberjar, E. Saka, V. 2000: Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A. D. In: Bouzek, J. Friesinger, H. Pieta, K. Komorczy, B. (Hrsg.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung Anerkennung Anpassung. Spisy Arch. stavu AV R Brno 16. Brno, 2142.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

195

Droberjar, E. Tejral, J. 1993: Erforschung der rmischen Hhenbefestigung am Muov-Burgstall im Jahre 1991 (Bez. Beclav), Pehled vzkum 1991, 6465. Eckerle, K. 1987: Hfingen. In: Filtzinger, Ph. Planck, D. Cmmerer, B. (Hrsg.), Die Rmer in Baden-Wrttemberg. Stuttgart, 344. Ellis, S. P. 1995: Classical Reception Rooms in Romano-British Houses, Britannia 26, 163178. Ettlinger, E. 1973: Die rmische Fibeln in der Schweiz. Bern. Fahr, R. Reichmann, Ch. 2002: Die Kasernen des Kastells Gelduba (Krefeld-Gellep) in frhflavischer Zeit, Germania 80, 475489. Fehr, B. Kovcs, P. (ed.) 2003: Scriptores geographici antiquiores aetas occupationis Romanae (usque ad a. D. 54). Fontes Pannoniae Antiquae I. Budapest. Feugre, M. 1993: Les armes des Romains de la Rpublique Antiquit tardive. Paris. Filgis, M. N. 1997: Umnutzung eines Luxuris Ausgestatteten Streifenhaues fr die Verarbeitung landwirtschaftlicher Produkte im Vicus von Wimpfen. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 205213. Fingerlin, G. 1986a: Hfingen. In: Filtzinger, Ph. Planck, D. Cmmerer, B. (Hrsg.), Die Rmer in BadenWrttemberg. Stuttgart, 337344. Fingerlin, G. 1986b: Dangstetten I. Katalog der Funde (Fundstellen 1 bis 603). Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 22. Stuttgart. Fingerlin, G. 1998: Dangstetten II. Katalog der Funde (Fundstellen 604 bis 1358). Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 69. Stuttgart. Fischer, T. 1994: Rmische Landwirtschaft in Bayern. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie. Bd. 2. Espelkamp, 267308. Fitz, J. 1986: Das Auxiliarkastell von Gorsium. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg. Bd. 20. Stuttgart, 316321. Fitz, J. 1993: Die Verwaltung Pannoniens in der Rmerzeit I. Illyricum von 35 v. Chr. bis 20 n. Chr. Budapest. Fitz, J. 1999: Pannonia szletse. Budapest. Franzius, G. 1995: Die rmischen Funde aus Kalkriese 198795 und ihre Bedeutung fr die Interpretation und Datierung militrischer Fundpltze der augusteischen Zeit im nordwesteuropischen Raum. In: van DrielMurray, C. (ed.), Roman Military Equipment: Experiment and reality. Proceedings of the Ninth International Roman Military Equipment Conference, Leiden 1994. Journal of Roman Military Equipment Studies Vol. 6, 6988. Frere, S. 1986: The Use of Iron Age Hill Forts by the Roman Army in Britain. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20. Stuttgart, 4246. Frere, S. S. St. Jospeh, J. K. 1974: The Roman Fortress at Longthorpe, Britannia 5, 1129. Friesinger, H. 1985: Rmische Befestigungsbauten nrdlich der Donau in Niedersterreich. In: Lebendige Altertumwissenschaft. Festgabe zur Vollendung des 70. Lebensjahres von Hermann Vetters. Wien, 258259. Fulford, M. Rippon, S. Ford, S. Timby, J. Williams, B. 1997: Silchester: Excavations at the North Gate, on the North Walls and in the Northern Suburbs 1988 and 199193, Britannia 28, 87168. Gabler, D. 1981: Zum Anfangsdatum des rmischen Carnuntum, Mitteilungen der Gesellschaft der Freunde Carnuntums 1981/3, 318. Gabler, D. 1982: Aspects of the development of Late Iron Age settlements in Transdanubia into the Roman Period (Evidence based upon the excavations at Szakly in southern Hungary). In: Studies in the Iron Age of Hungary. BAR International Series 144. Oxford. 57127. Gabler, D. 19901991: The Shaping of the Life of the Late La Tne Settlements in the Roman Period, Antaeus 1920, 5170. Gabler, D. 1994: Die lndliche Besiedlung Oberpannoniens. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 377419. Gabler, D. 1997: Early Roman occupation in the Pannonian Danube Bend. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 8592. Gabler, D. Lrincz, B. 1990: Limestborok. In: Mcsy, A. Fitz, J. (Hrsg.), Pannonia rgszeti kziknyve. Budapest, 94103. Garca, . S. 1999: Las tcnicas constructivas noc tierra en la arqueologa prerromana del pas valenciano, Quaderns de Prehistria i Arqueologia de Castell Vol. 20, 161188.

196

Balzs KOMORCZY

Gassner, V. Jilek, S. 2002: Die Frhzeit. In: Gassner, V. Jilek, S. Ladsttter, S., Am Rande des Reiches. Die Rmer in sterreich. Wien. Gechter, M. 1987: Das rmische Heer in der Provinz Niedergermanien. In: Horn, H. G. (Hrsg.), Die Rmer in Nordrhein-Westfalen. Stuttgart, 110138. Gechter, M. Kunow, J. 1983: Der frhkaiserzeitliche Grabfund von Mehrum, Bonner Jahrbcher 183, 449468. Genser, K. 1986: Der sterreichische Donaulimes in der Rmerzeit. Ein Forschungsbericht, Rmische Limes in sterreich 33. Wien. Genser, K. 1994: Die lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in Noricum whrend der Kaiserzeit (bis einschlielich 5. Jahrhundert). In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 331376. Giffen van, A. E. 1971: Neues zu dem Limeskastellen unterhalb Valkenburg am Rhein. In: Applebaum, S. (ed.), Roman Frontier Studies 1967. The Proceedings of the 7th International Congress held at Tel Aviv. Tel Aviv, 8893. Gbl, R. 1992: Mnzprgung und Geldverkehr der Kelten in sterreich, Verffentlichungen der Numismatischen Komission 28, 324 Gbl, R. 1994: Die Hexadrachmenprgung der Gross-Boier. Ablauf, Chronologie und historische Relevanz fr Noricum und Nachbargebiete. Wien. Grnke, E. 1997: Das rmische Alenkastell Biricianae in Weissenburg i. Bay. Die Grabungen von 1890 bis 1990. Limesforschungen Bd. 25. Mainz am Rhein. Gudea, N. 1997: Die Verteidigung der Provinz Dacia Porolissensis zwischen Mauersperre und Verteidigung in der Tiefe. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 1323. Haalebos, J. K. 1991: Das groe augusteische Lager auf dem Hunerberg in Nijmegen. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus, Bodenaltertmer Westfalens 26, 97107. Haalebos, J. K. 1995: Frhrmische Lager in Nimwegen. In: Khlborn, J. S., Germaniam pacavi Germanien habe ich befriedet. Archologische Sttten augusteischer Okkupation. Mnster, 2942. Haalebos, J. K. Willems, W. J. H. 1999: Der niedergermanische Limes in den Niederlanden, 19951997. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedingsof the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 7787. Hajnczi, Gy. 1975: Pannnia villaptszete, pts-ptszettudomny 7, 361. Hanson, W. S. 1999: The Antonine Wall: a review of recent research. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedingsof the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 4554 Hanzelyov, E. Kuzma, I. Rajtr, J. 1996: Leteck prospekcia v archeolgii na Slovensku, Archeologick rozhledy 48, 194212, 275278. Harmand, J. 1967: Une campagne csarienne Alesia. Paris. Heiligmann, J. 1990: Der Alb-Limes. Ein Beitrag zur rmischen Besetzungsgeschichte Sdwestdeutschlands. Forschungen u. Berichte zur Vor- u. Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg 35. Stuttgart. Henning, J. 1994: Die lndliche Besiedlung im Umland von Sadovec, Nordbulgarien (Vit-Tal) und die rmischen Agrarstrukturen im europischen Vorland von Byzanz (Thrakien/Niedemsien). In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 463503. Herrmann, F. R. 1972: Die Ausgrabungen in dem Kastell Knzing/Quintana. Kleine Schriften zur Kenntnis der rmischen Besetzungsgeschichte Sdwestdeutschlands. Stuttgart. Hobley, B. 1971: An experimental Reconstruction of a Roman Military Turf Rampart. In: Applebaum, S. (ed.), Roman Frontier Studies 1967. The Proceedings of the 7th International Congress held at Tel Aviv. Tel Aviv, 2133. Hobley, B. 1974: A Neronian-Vespasianic fort at The Lunt Baginton, England. In: Birley, E. Dobson, B. Jarrett, M. (eds.), Roman Frontier Studies 1969. Cardiff, 7083. Hogg, A. H. A. 1969: Pen Llystyn: A Roman Fort and Other Remains, The Archaeological Journal 125, 101192. Hssen, C.-M. 1991: Das Holzkastell auf der Breitung in Weienburg in Bayern. In: Maxfield, V. A. Dobson, M. J. (eds.), Roman Frontier Studies 1989. Proceedings of the XVth International Congress of Roman Frontier Studies. Exeter, 191195. Hssen, C. M. 1994: Die lndliche Besiedlung und Landwirtschaft Obergermaniens zwischen Limes, unterem Neckar, Rhein und Donau whrend der Kaiserzeit. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 255265.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

197

Hssen, C. M. 1995: Rmische Lager an der Donau in Ingolstadt-Zuchering. In: Czysz, W. et al. (Hrsg.), Provinzialrmische Forschungen. Festschrift fr Gnter Ulbert zum 65. Geburtstag. Espelkamp, 95110. Hssen, C.-M. 2000: Die Donaugrenze von tiberisch-claudischer bis in frhflavische Zeit. In: Wamser, L. (Hrsg.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer: Zivilisatorisches Erbe einer europischen Militrmacht. Mainz am Rhein, 5863. Charlesworth, D. 1980: The South Gate of a Flavian Fort at Carlisle. In: Hanson, W. S. Keppie, L. J. F. (ed.), Roman Frontier Studies 1979. Papers presented to the 12th International Congress of Roman Frontier Studies. BAR International Series 71 (III). Oxford, 201210. Chazelles de, C.-A. Poupet, P. 1984: emploi de la terre crue dans habitat gallo-romain en milieu urbain: Nmes, Revue Archologique de Narbonnaise 17, 71101. Chazelles de, C.-A. Poupet, P. 1985: La fouille des structures de terre crue: dfinitions et difficults, Aquitania 3, 149160. Isac, D. 1999: Die Entwicklung der Erforschung des Limes nach 1983 im nrdlichen Dakien (Porolissensis). In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedings of the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 151170. Jano, M. 2005: Existoval v strednch echch rmsky pochodov tbor? Pr zbench poznmok k nlezu dvojice zahrotench priekop vo Vlnvsi, okr. Mlnk, poloha U ke, Archeologie ve stednch echch 9, 441457. Johnson, J. S. 1977: An early Flavian fort at Hayton, near York. In: Fitz, J. (Hrsg.), Limes. Akten des XI. Internationalen Limeskongresses (Szkesfehrvr, 30. 8.6. 9. 1976). Budapest, 4346. Johnson, A. 1987: Rmische Kastelle des 1. und 2. Jahrhunderts n. Chr. in Britannien und in den germanischen Provinzen des Rmerreiches. Kulturgeschichte der antiken Welt Bd. 37. Mainz am Rhein. Jones, M. J. 1975: Roman Fort-Defences to A. D. 117, with special reference to Britain. BAR Brit. Ser. 21. Oxford Junkelmann, M. 1994: Die Legionen des Augustus. Mainz. Kabakieva, G. 1997: Die Grndung des Militrlagers bei der Mndung des Flusses Oescus und die Entstehung der Provinz Moesien. in: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 387392. Kaiser, H. 1986: Die rmische Kastelle in Ladenburg am Neckar. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20. Stuttgart, 182186. Kalbek, M. 1999: Germnsk pohebit z pelomu letopotu v Dolanech (okr. Olomouc), Pravk N 9, 391403. Kehne, P. v tisku: Velleius Paterculus und die geplante militrische Unterwerfung des Marbod-Reiches: Ein Krieg ohne Feldzug! Klee, M. 1999: Zum Stand der Limesforschung in der Provinz Obergermanien. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedings of the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 95114. Kolnk, T. 1991: Zu den ersten Rmern und Germanen an der mittleren Donau im Zusammenhang mit den geplanten rmischen Angriffen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Bodenaltertmer Westfalens 26. Mnster, 7184. Kolnk, T. 1999: Nordpannonische Limesvorland-Forschung 19841996. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedings of the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 131138. Kolnk, T. Krekovi, E. Snopko, L. Gerov, I. Ferus, V. Hekov, I. 1993: Doba rmska. In: tefanoviov, T. a kol., Najstarie dejiny Bratislavy. Bratislava, 210274. Kolnkov, E. 1995: Mnzfunde und die historischen Ereignisse im nrdlichen Mitteldonauraum um die Zeitwende. In: Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. (Hrsg.), Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Spisy Archeologickho stavu AV R Brno 3. Brno Nitra, 103119. Komorczy, B. 1999: Ein bemerkenswerter Eisenfund im Areal der rmischen Anlage am Burgstall bei Muov (Bez. Beclav, Sdmhren). In: Tejral, J. (Hrsg.), Das mitteleuropische Barbaricum und die Krise des rmischen Weltreiches im 3. Jahrhundert. Spisy Arch. stavu AV R Brno 12. Brno, 7190. Komorczy, B. 2002: Das rmische temporre Lager in Modice (Bez. Brno-venkov). In: Kuzmov, K. Pieta, K. Rajtr, J. (Hrsg.), Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift fr Titus Kolnk zum 70 Geburtstag. Nitra, 129142. Komorczy, B. 2003a: A barbr-rmai kapcsolatrendszer felbomlsa az i.sz. II. szzadban a Pannonival szomszdos barbarikumban. A markomann hbork s elzmnyei a rgszeti forrsok tkrben. Nepublikovan disertan prce. Budapest. Komorczy, B. 2003b: msk cihly na Hradisku u Muova, Zprvy pamtkov pe 63, 6677.

198

Balzs KOMORCZY

Kondi, J. 19891990: Diana Ist century fortification, Starinar 4041, 261272. Kondi, J. 1996: The earliest Fortifications of Diana. In: Petrovi, P. (ed.), Roman Limes on the Middle and Lower Danube. Belgrade, 8186. Kovcs, P. 2004: Pannonia trtnete Kr. u. 54166 kztt a forrsok fnyben. In: Fehr, B. Kovcs, P. (ed.), Historia Pannoniae ab a. D. LIV usque ad initia belli Marcomannici (CLXVI). Fontes Pannoniae antiquae II. Budapest. Kovrnk, J. 1996: Pnos leteck archeologie k poznn pravku a ran doby djinn na Morav (19831995), Archeologick rozhledy 48, 177191. Kovrnk, J. 1997a: 10 let leteck archeologie na Morav (a v bvalm eskoslovensku) 19831994, Pehled vzkum 19931994, 311331. Kovrnk, J. 1997b: Neue Entdeckungen rmischer Feldlager nrdlich von der Mitteldonau (Fnf Jahre nach der Entdeckung der ersten Feldlager in Mhren). In: imov, J. Mchurov, Z. (Hrsg.), Peregrinatio Gothica, Jantarov stezka. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 82. Brno, 87109. Khlborn, J.-S. 1987a: Delbrck-Anreppen. In: Horn, H. G., Die Rmer in Nordrhein-Westfalen. Stuttgart, 392393. Khlborn, J.-S. 1987b: Lnen-Beckinghausen. In: Horn, H. G. (Hrsg.), Die Rmer in Nordrhein-Westfalen. Stuttgart, 540541. Khlborn, J.-S. 1991: Die Lagerzentren der rmischen Militrlager von Oberaden und Anreppen. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Bodenaltertmer Westfalens 26. Mnster, 129140. Khlborn, J.-S. 1992: Das Rmerlager in Oberaden III. Bodenaltertmer Westfalens 27. Mnster. Khlborn, J.-S. 1995a: Das Rmerlager Oberaden. In: t, Germaniam pacavi Germanien habe ich befriedet. Archologische Sttten augusteischer Okkupation. Mnster, 103124. Khlborn, J.-S. 1995b: Das Rmerlager bei Anreppen. In: t, Germaniam pacavi Germanien habe ich befriedet. Archologische Sttten augusteischer Okkupation. Mnster, 130144. Khlborn, J.-S. 1995c: Der augusteische Militrsttzpunkt Haltern. In: t, Germaniam pacavi Germanien habe ich befriedet. Archologische Sttten augusteischer Okkupation. Mnster, 82102. Khlborn, J.-S. 1995d: Das Uferkastell in Beckinghausen. In: t, Germaniam pacavi Germanien habe ich befriedet. Archologische Sttten augusteischer Okkupation. Mnster, 125129. Khlborn, J.-S. 2000: Schlagkraft. Die Feldzge unter Augustus und Tiberius in Nordwestdeutschland. In: Wamser 2000, 2733. Kunow, J. 1994: Die lndliche Besiedlung im sdlichen Teil von Niedergermanien. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 141197. Kuzmov, K. Rajtr, J. 1986a: Anfnge des Rmerlagers in Ia, Archeologick rozhledy 38, 358377. Kumov, K. Rajtr, J. 1986b: Bisherige Erkentnisse zur Befestigung des Rmerkastells in Ia, Slovensk archeolgia 34, 185222. Lrincz, B. 1992: Organisatorische Fragen der Herstellung und Verwendung von Ziegelstempeln, Specimina nova 1991, 191211. Manning, W. H. 1985a: Catalogue of the Romano-British Iron Tools, Fittings and Weapons in the British Museum. London. Manning, W. H. 1985b: The Iron Objects. In: Pitts, L. F. St. Joseph, J. K., Inchtuthil. The Roman Legionary Fortress. Britannia Monograph ser. No. 6. London, 289299. Manning, W. H. Scott, I. R. 1979: Roman Timber Military Gateways in Britain and on the German Frontier, Britannia 10, 1961. Manning, W. H: Scott, I. R. 1988: Timber gateways, with a note on iron fittings. In: Bidwell, P. Miket, R. Ford, B. (eds.), Portae cum turribus. Studies of Roman fort gates. BAR Brit. Ser. 206. Oxford, 124. Matuz, E. D. Szab, J. J. Vaday, A. 1998: Preszkta kt Kompolton (Ein prskythischer Brunnen in Kompolt), Communicationes Archaeologicae Hungariae 1998, 4162. Meduna, J. 1961: Star Hradisko. msk importy. Brno 1961. Meduna, J. 1970: Star Hradisko. Katalog der Funde aus den Museen Brno, Praha, Olomouc, Plumlov, Prostjov. Praha 1970. Meduna, J. 1974: msk importy z keltskho oppida Star Hradisko. In: msk importy. Referty pednesen na semini konanm u pleitosti vstavy msk nlezy v echch. Praha, 2936. Mcsy, A. 1962: Pannonia. RE Suppl. 9. Stuttgart, 515776. Mcsy, A. 1974: Pannonia and Upper Moesia. A History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire. London Boston. Mcsy, A. 1975: Pannonia a korai csszrsg idejn. Budapest. Mcsy, A. 1979: Illyricum szaki hatra Claudius eltt, Archaeologiai rtest 106, 177186.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

199

Mcsy, A. Fitz, J. 1990: Esemnytrtnet. In: Mcsy, A. Fitz, J. (szerk.), Pannonia rgszeti kziknyve. Budapest, 3151. Mosser, M. 2002: C. Atius und die legio XV Apollinaris in Vindobona. In: Harl, O. (Hrsg.), Fundort Wien 5. Berichte zur Archologie. Wien, 102126. Mller, G. 1962: Untersuchungen am Kastell Butzbach. Limesforschungen Bd. 2. Berlin. Musil, J. 1997: Muov (k. . Pasohlvky, okr. Beclav), Pehled vzkum 19931994, 162168. Musil, J. 1998: echy v Augustov zahranin politice. Pspvek k diskusi, Archeologie ve stednch echch 2, 151156. Musil, J. 2000: Doasn msk tbory v literrnch a archeologickch pramenech, Studia Hercynia 4, 103136. Neal, D. S. 1970: The Roman Villa at Boxmoor. Interim Report, Britannia 1, 156162. Neal, D. S. 1978: The growth and decline of villas in the Verulamium area. In: Todd, M., Studies in the RomanoBritish Villa. Leicester, 3358. Nuber, H. U. 1986: Das Steinkastell Hofheim (Main-Taunus-Kreis). In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20. Stuttgart, 226239. Nuber, H. U. 1989: Hofheim am Taunus. In: Baatz, D. Herrmann, F.-R. (Hrsg.), Die Rmer in Hessen. Stuttgart, 350357. Pamment Salvatore, J. 1997: A possiblie strategic function for the Location of the Roman republican fortress at Cceres el Viejo in Extramadura, Western Spain. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 5358. Peka, J. Tejral, J. 2002: Das germanische Knigsgrab von Muov in Mhren. Rmisch-Germanisches Zentralmuseum, Monographien Bd. 55, 1. Mainz. Peka, I. 1972: Fibeln aus der rmischen Kaiserzeit in Mhren. Praha. Petrikovits von, H. 1975: Die Innenbauten rmischer Legionslager whrend der Prinzipatszeit. Abhandlungen der Rheinisch-Westfalischen Akademie der Wissenschaften Bd. 36. Opladen. Petrovi, P. Vasi, M. 1996: The Roman Frontier in Upper Moesia: Archaeological Investigations in the Iron Gate Area Main Results. In: Petrovi, P. (ed.), Roman Limes on the Middle and Lower Danube. Belgrade, 1524. Pieta, K. 1982: Probleme der Erfoschung der dakischen Besiedlung in der Slowakei, Thraco-Dacica 3, 3546. Pieta, K. 1996: Rmischer Import der Sptlatnezeit in der Slowakei, Arheoloki vestnik 47, 183195. Pieta, K. 1997: Die frhen norisch-pannonischen Handelsbeziehungen mit dem nrdlichen Mitteldonaugebiet. In: imov, J. Mchurov, Z. (Hrsg.), Peregrinatio Gothica, Jantarov stezka. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 82. Brno, 4561. Pieta, K. Plach, V. 1999: Die ersten Rmer im nrdlichen Mitteldonauraum im Lichte neuer Grabungen in Devn. In: Fischer, Th. Precht, G. Tejral, J. (Hrsg.), Germanen beiderseits des sptantiken Limes. Spisy Archeologickho stavu AV R Brno 14. Brno, 179206. Pieta, K. Zachar, L. 1993: Mladia doba elezn (latnska). In: tefanoviov, T. a kol., Najstarie dejiny Bratislavy. Bratislava, 143209. Pietsch, M. 1993: Zentralgebude des augusteischen Legionslagers von Marktbreit und die Principia von Haltern, Germania 71, 355368. Pietsch, M. 1995: Marktbreit. In: Czysz, W. et al. (Hrsg.), Die Rmer in Bayern. Stuttgart, 475479. Pietsch, M. Timpe, D. Wamser, L. 1991: Das augusteische Truppenlager Marktbreit. Bisherige archologische Befunde und historische Erwgungen, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 72, 263324. Pitts, L. F. St. Joseph, J. K. 1985: Inchtuthil. The Roman Legionary Fortress. Britannia Monograph ser. No. 6. London. Planck, D. 1986a: Rottweil. In: Filtzinger, Ph. Planck, D. Cmmerer, B. (Hrsg.), Die Rmer in Baden-Wrttemberg. Stuttgart, 521527. Planck, D. 1986b: Aalen. In: Filtzinger, Ph. Planck, D. Cmmerer, B. (Hrsg.), Die Rmer in Baden-Wrttemberg. Stuttgart, 203209. Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.4. Jahrhunderts n. Chr. im nrdlichen Niedersterreich. Wien. Rajtr, J. 1992: Das Holz-Erde-Lager aus der Zeit der Markomannenkriege in Ia. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Krakw, 149170. Rajtr, J. 1997: Temporre rmische Militrlager in der Slowakei. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford 1997, 473477. Rajtr, J. 1998: Krza rmsko-germnskych vzahov v stredodunajskej oblasti v 2. stor. Nepublikovan disertan prce. Nitra.

200

Balzs KOMORCZY

Rajtr, J. 2002: Nuove testimonianze archeologiche delle guerre dei Marcomanni a nord del medio Danubio. In: Buora, M. Jobst, W. (eds.), Roma sul Danubio. Da Aquileia a Carnuntum lungo la via delambra. Udine, 99120. Rasbach, G. Becker, A. 2000: Neue Forschungs-ergebnisse der Grabungen in Lahnau-Waldgirmes in Hessen. In: Wamser 2000, 3840. Redd, M. Schnurbein von, S. 1995: Fouilles et recherches nouvelles sur les travaoux de Csar devant Alsia (19911994), Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 76, 73158. Reuter, M. 1995: Zur Inschriftenausstattung rmischer Auxiliarstabsgebude in den nordwestlichen Provinzen Britannien, Germanien, Raetien und Noricum, Saalburger Jahrbuch 48, 2651. Riha, E. 1979: Die rmischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst 3. Augst. Robinson, H.-R. 1975: The Armour of Imperial Rome. London. Roth-Rubi, K. 1994: Die Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft im Gebiet der Helvetier (Schweizer Mittelland) whrend der Kaiserzeit. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 309329. Roth-Rubi, K. 1997: Zum strategischen Konzept der frhen Kaiserzeit am Oberrhein nach den neuen Erkenntnissen von Zurzach AG. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 479481 Saddington, D. B. 1990: Praefecti classis and praefecti castrorum in the Julio-Claudian Period. In: Vetters, H. Kandler, M. (Hrsg.), Akten des 14. Internationalen Limeskongresses 1986 in Carnuntum. Der rmische Limes in sterreich 36/2. Wien, 6770. Sarnowski, T. 1984: Poczatki legionowego budownictwa w Novae i wojny dackie Domicjana i Trajana, Balcanica Posnaniensia 1, 143169. Schallmayer, E. 1986: Ausgrabungen eines Benefiziarier-Weihenbezirks und rmischer Holzbauten in Osterburken. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms III. 13. Internationaler Limeskongre Aalen 1983. Forschungen und Berichte zur Vor- und Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 20. Stuttgart, 256261. Scherrer, P. 2002: Vom Regnum Noricum zur rmischen Provinz: Grundlagen und Mechanismen der Urbanisierung. In: ael Kos, M. Scherrer, P. (Hrsg.), Die autonomen Stdte in Noricum und Pannonien. Situla 40. Ljubljana, 1270. Schleiermacher, W. 1972: Cambodunum-Kempten. Eine Rmerstadt im Allgu. Bonn. Schmitzer, U. 2000: Velleius Paterculus und das Interesse an der Geschichte im Zeitalter des Tiberius. Heidelberg. Schnurbein von, S. 1974: Die rmischen Militranlagen bei Haltern. Bodenaltertmer Westfalens 14. Mnster. Schnurbein von, S. 1981: Untersuchungen zur Geschichte der rmischen Militrlager an der Lippe, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 62, 5101. Schnurbein von, S. 1991: Zur Datierung der augusteischen Militrlager. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Bodenaltertmer Westfalens 26. Mnster, 15. Schnurbein von, S. 1992: Exkurs 1: Die Tore. In: Khlborn 1992, 8999. Schnurbein von, S. 2000: Die augusteischen Sttzpunkte in Mainfranken und Hessen. In: Wamser 2000, 3437. Schnurbein von, S. Khler, H.-J. 1994: Dorlar. Ein augusteisches Rmerlager im Lahntal, Germania 72, 193203. Schnurbein von, S. Wigg, A. Wigg, D. G. 1995: Ein sptaugusteisches Militrlager in Lahnau-Waldgirmes (Hessen). Bericht ber die Grabungen 19931994, Germania 73, 337367. Schnberger, H. 1960: Das Nordtor des Rmerkastells in Heilbronn-Bckingen, Germania 38, 6575. Schnberger, H. 1962: Neuere Grabungen am Obergermanischen und Rtischen Limes. Limesforschungen Bd. 2. Berlin. Schnberger, H. 1964: ber einige neu entdeckte rmische Lager- und Kastelltore aus Holz, Bonner Jahrbcher 164, 3944. Schnberger, H. 1975: Kastell Knzing-Quintana. Die Ausgrabungen von 1958 bis 1966. Limesforschungen Bd. 13. Berlin. Schnberger, H. 1976: Rmerlager Rdgen. Limesforschungen 15. Berlin. Schnberger, H. 1985: Die rmischen Truppenlager der frhen und mittleren Kaiserzeit zwischen Nordsee und Inn, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 66, 321497. Schnberger, H. et al. 1982: Moos-Burgstall. Ein neues Rmerkastell, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 63, 179280. Schnberger, H. Khler, H.J. Simon, H.-G. 1989: Neue Ergebnisse zur Geschichte des Kastells Oberstimm. Mit Beitrgen von B. Becker und H. Koster, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 70, 243350. Schreiter, Ch. 1993: Die Militaria. In: Schalles, H. J. Schreiter, Chr. (Hrsg.), Geschichte aus dem Kies. Neue Funde aus dem Alten Rhein bei Xanten, Xantener Berichte Bd. 3, 4358. Seitz, G. 1999: Rainau-Buch I. Steinbauten im rmischen Kastellvicus von Rainau-Buch (Ostalbkreis). Forschungen und Berichte zur Vor- u. Frhgeschichte in Baden-Wrttemberg Bd. 57. Stuttgart.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

201

Shirley, E. 2001: Building a Roman Legionary Fortress. Gloucesterrshire. Smith, D. J. 1978: Regional aspects of the winged corridor villa in Britain. In: Todd, M., Studies in the RomanoBritish Villa. Leicester, 117147. Sommer, C. S. 1984: The Military Vici in Roman Britain. Aspects of their Origins, their Location and Layout, Administration, Function and End. BAR Brit. Ser. 129. Oxford. Sommer, C. S. 1989: The inner and outer relation of the military vicus to its fort. In: Driel-Murray, van C. (ed.), Roman Military Equipment: The Sources of Evidence. Proceedings of the Fifth Roman Military Equipment Conference. BAR Internat. Ser. 476. Oxford, 2529. Spiegel, E. M. 1987: Umland der CCAA: Gutshfe. In: Horn, H. G. (Hrsg.), Die Rmer in Nordrhein-Westfalen. Stuttgart, 501508. Stefan, A. S. 1997: Les guerres daciques de Trajan: les operations du front alpin. In: W. Groenman-van Waateringe et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 517525. Stieren, A. 1934: Vorgeschichtliche Bauten in Westfalen, Bodenaltertmer Westfalens 19, 97121. Stuppner, A. 1986: Siernodorf an der March, Fundberichte aus sterreich 23, 1984, 304. Stuppner, A. 2002: Rinvenimenti germanici a nord di Carnuntum. In: Buora, M. Jobst, W. (eds.), Roma sul Danubio. Da Aquileia a Carnuntum lungo la via delambra. Udine, 2132. ael, J. 1977: Viae militares. In: Studien zu den Militrgrenzen Roms II. Kln Bonn, 235244. edo, O. 1999: Pnos leteck prospekce a vzkumu v trati Neurissen v Muov k poznn mskho psoben v jihomoravskm prosted, Jin Morava 38, 731. edo, O. 2000a: Archeologie a stopy pobytu mskch vojsk v prostoru Muova. In: Muov 12762000. Pasohlvky, 183205. edo, O. 2000b: Krtkodob tbory msk armdy v barbariku na sever od stednho Dunaje. Nepublikovan disertan prce. Brno. edo, O. 2001: Bemerkungen zum Grundriss des Baus mit Apsis aus dem rmischen Militrlager Muov-Neurissen I, Anodos 1, 215221. Tejral, J. 1986: Neue Erkentnisse zum rmischen Sttzpunkt am Burgstall bei Muov in Sdmhren, Archeologick rozhledy 38, 395410. Tejral, J. 1987: Die Ergebnisse der Grabungssaison auf der rmischen Station bei Muov im Jahre 1985 (Bez. Beclav), Pehled vzkum 1985, 3435. Tejral, J. 1992: Die Probleme der rmisch-germanischen Beziehungen unter Bercksichtigung der neuen Forschungsergebnisse im niedersterreichisch-sdmhrischen Thayaflussgebiet, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 73, 378468. Tejral, J. 1994a: Die archologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in Mhren Probleme der Chronologie und historischen Interpretation. In: Friesinger, H. Tejral, J. Stuppner, A. (Hrsg.), Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen. Spisy archeologickho stavu AV R Brno 1. Brno, 299324. Tejral, J. 1994b: Rmische und germanische Militrausrstungen der antoninischen Periode im Licht norddanubischer Funde. In: Carnap-Bornheim, C. von (Hrsg.), Beitrge zu rmischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Marburger Kolloqium. Marburg Lublin, 2760. Tejral, J. 1995: Zur Frage der frhesten elbgemanischen Machtzentren nrdlich der mittleren Donau am Beispiel des rmischen Importes. In: Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. (Hrsg.), Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Spisy Archeologickho stavu AV R Brno 3. Brno Nitra, 225265. Tejral, J. 1997a: The amber route and the roman military campaigns north of the middle Danube area during the first two centuries A.D. In: imov, J. Mchurov, Z. (Hrsg.), Peregrinatio Gothica, Jantarov stezka. Supplementum ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales 82. Brno, 111136. Tejral, J. 1997b: The roman military impact and the natives north of Middle danube during the 1st centuries AD. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 531536. Tejral, J. 1998: Die Grundprobleme der kaiserzeitlichen Fibelforschung im norddanubischen Raum. In: 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archologie im Land Brandenburg 5. Wnsdorf, 387398. Tejral, J. 1999a: Zum Stand der archologischen Forschung ber den rmischen militrischen Eingriff in Gebieten nrdlich der Donau, Pehled vzkum 19951996, 81164. Tejral, J. 1999b: New aspects of the Roman-Germanic confrontation on the Middle Danube. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedingsof the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 829851.

202

Balzs KOMORCZY

Tejral, J. 2001: Die germanische Silberfibel von Muov und ihr archologisch-historisches Umfeld, Slovensk archeolgia 49, 203247. Tejral, J. 2002: Das archologische Umfeld des Grabes in der frhen Kaiserzeit. In: Peka, J. Tejral, J., Das germanische Knigsgrab von Muov in Mhren. Rmisch-Germanisches Zentralmuseum, Monographien Bd. 55,1. Mainz, 7395. Tejral, J. Bouzek, J. Musil, J. 1995: The Fortification of the Roman Military Station at Muov near Mikulov, Archaeologia 45, 1994 (Warszawa 1995), 5768. Thomas, E. B. 1964: Rmische Villen in Pannonien. Budapest. Timpe, D. 1995: Geographische Faktoren und politische Entscheidungen in der geschichte der Varuszeit. In: Wiegels, R. Woesler, W. (Hrsg.), Arminius und die Varuschlacht. Geschichte Mythos Literatur. Paderborn, 1327. Todd, M. 1994: Rural Settlement and Society in Britannia. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 101121. Tth, E. 1976: Pannonia provincia kialakulshoz, Archaeologiai rtest 103, 197202. Tth, E. 1977: ...protulique fines Illyrici ad ripam fluminis Danubii, Arheoloki vestnik 28, 278286. Tth, E. 1981: Megjegyzsek Pannonia provincia kialakulsnak krdshez, Archaeologiai rtest 108, 1333. Tth, E. 1998: Savaria-Szombathely trtnete a vros alaptstl 1526-ig. Szombathely. Ubl, H. 1986: Tulln, Zeiselmauer, Klosterneuburg. Neue Forschungsergebnisse zu drei Hilfstruppenlagern im norisch-pannonischen Grenzbereich des sterreichischen Limesabschnittes, Rmmisches sterreich 13/14, 19851986, 293322. Ubl, H. 1989: Was trug der rmische Soldat unter dem Cingulum? In: Driel-Murray, van C. (ed.), Roman Military Equipment: The Sources of Evidence. Proceedings of the Fifth Roman Military Equipment Conference. BAR International Series 476. Oxford, 6174. Ulbert, G. 1968: Rmische Waffen des 1. Jahrhunderts n. Chr. Kleine Schriften zur Kenntnis der rmischen Besetzungsgeschichte Sdwestdeutschlands 4. Stuttgart. Ulbert, G. 1969: Das Frhrmische Kastell Rheingnheim. Die Funde aus den Jahren 1912 und 1913. Limesforschungen Bd. 9. Berlin. Unz, Chr. Deschler-Erb, E. 1997: Katalog der Militaria aus Vindonissa. Militrische Funde, Pferdegeschirr und Jochteile bis 1976. Verffentlichungen der Gesellschaft Pro Vindonissa, Bd. 14. Brugg. Urban, O. H. 1992: Keltische Hhensiedlungen an der Donau. Freinberg Leopoldsberg Braunsberg. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Krakw, 1922. Urban, O. H. 1996: Zur Chronologie der jngeren Latnezeit in Oststerreich, Arheoloki vestnik 47, 1996, 197207. Urban, O. H. 2000: Der lange Weg zur Geschichte: die Urgeschichte sterreichs. Wien. Vaday, A. 2003: Wells excavated in the Carpathian Basin during a decade, Antaeus 26, 2568. Vasi, M. 1970: Rmische Villen vom Typus der Villa rustica auf jugoslawischem Boden, Archaeologia Iugoslavica 11, 4581. Visy, Zs. 1994: Die lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in Niederpannonien. In: Bender, H. Wolff, H. (Hrsg.), Lndliche Besiedlung und Landwirtschaft in den Rhein-Donau-Provinzen des Rmischen Reiches. Passauer Universittsschriften zur Archologie Bd. 2. Espelkamp, 421449. Visy, Zs. 1999: Neue Forschungsergebnisse an der Ripa Pannoniae Inferioris in Ungarn. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedingsof the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 139150. Visy, Zs. 2000: A Ripa Pannonica Magyarorszgon. Budapest. Wamser, L. (Hrsg.) 2000: Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches erbe einer europischen Militrmacht. Mainz. Weber, G. 1996: Rekonstruktionsversuch rmischer Holzbauten au dem Auerberg. In: Ulbert, G. Zanier, W., Der Auerberg II. Besiedlung innerhalb der Wlle. Mnchner Beitrge fr Vor- und Frhgeschichte 46. Mnchen, 129143. Weber, G. 2000: Von Holz zu Stein. Zum bauwesen in den Nordwestprovinzen. In: Wamser, L. (ed.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches erbe einer europischen Militrmacht. Mainz, 8188. Webster, G. 1969: The Roman Imperial Army of the first and second centuries A. D. London. Welfare, H. Swan, V. 1995: Roman camps in England. The Field Archaeology. London. Wells, C. M. 1999: The German Policy of Augustus: 25 Years On. In: Gudea, N. (ed.), Roman Frontier Studies 17/1997. Proceedings of the XVIIth International Congress of Roman Frontier Studies. Zalau, 37. Wigg, D. G. 1997: Coin supply and the Roman army. In: Groenman-van Waateringe, W. et al. (eds.), Roman Frontier Studies 1995. Proceedings of the XVIth International Congress of Roman Frontier Studies. Oxford, 281288.

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

203

Wolff, G. 1920: Kastelle und Bder im Limesgebiet, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission, 1918/1919, 7192. Zanier, W. 1992: Das rmische Kastell Ellingen. Limesforschungen Bd. 23. Mainz. Zanier, W. 1995: Ellingen. In: Czysz, W. et al., Die Rmer in Bayern. Stuttgart, 436439.

ZUR FRAGE DER EXISTENZ EINES RMISCHEN MILITRLAGERS AM ANFANG DES 1 JH. N. CHR. IN MUOV (KATASTER PASOHLVKY, SDMHREN). Kritische Bemerkungen aus der Ansicht der provinzial-rmischen Archologie
Die ersten Berichte ber die Aufdeckungen eines frhkaiserzeitlichen Militrlagers auf der Flur Muov-Neurissen stellten eine Sensation dar (sog. Lager Muov-Neurissen I). Obwohl eine serise und vollstndige wissenschaftliche Bearbeitung und Verffentlichung der Fundstelle bisher ausblieb, wurde eine Reihe von vorlufigen, eindeutige historische Interpretationen enthaltenden Beitrgen publiziert. Ein Teil der Forschung akzeptierte dann die Existenz eines im Rahmen des Feldzuges gegen Marbod im Jahre 6 n. Chr. errichteten Lagers und baute ihn in die archologisch-historische Konzeption der Zeitwende fest ein. Einleitend muss konstatiert werden, dass der Charakter dieses Beitrages stark durch den ungnstigen Bearbeitungs- und Verffentlichungsstand der Fundstelle beeinflusst ist. Es ist zwar bekannt, dass hier eine Menge von Objekten und Funden nicht nur rmischer Herkunft aufgedeckt wurde, dennoch steht uns nur ein kleiner Teil davon in unterschiedlicher Qualitt zur Verfgung (Fortifikation und weitere Grabenwerke, Bau mit Apsis). Allerdings bringt ein nheres Studium sowie die Konfrontation mit den Ergebnissen der systematischen Entdeckungen und Terrainbegehungen, die das Archologische Institut der Akademie der Wissenschaften Brno in der unmittelbaren Nhe der Flur Neurissen auch mit der Teilnahme des Verfassers realisierte, Zweifel an der Richtigkeit der von den Autoren der Grabungen vorgestellten historischen Interpretation mit sich. Bereits die Lokalisierung der Fundstelle Muov-Neurissen wurde in den Publikationen ungenau durchgefhrt, so dass sie fr diejenigen, die diesen Raum nur aus der Literatur kennen, ausgesprochen irrefhrend sein kann. In den Kartenunterlagen wird angefhrt, dass es sich um eine Flur handelt, die zwar an den sog. Burgstall bei Muov grenzt, jedoch mit diesem nicht zusammenhngt. In Wirklichkeit betrafen die Rettungsgrabungen eine Flche von ca. 30080 m, die sich im unteren Teil des stlichen und nordstlichen Abhangs des Burgstallberges befindet. Hier geht der nicht zu steile Abhang in ein teilweise flaches Gebiet ber, dessen nordstliche Grenze der ca. 15 m tiefe Einschnitt des Inundationsgebietes des Jihlava-Flusses bildet. Es handelt sich also unter keinen Umstnden um eine mchtige Anhhe, auf der sich das angebliche Lager Muov-Neurissen I befunden haben soll. Ein Bestandteil des angeblichen Lagers Muov-Neurissen I soll ein 1,5 m tiefer und 2,6 m breiter Spitzgraben sein, der entlang der Terrassenkante auf einer Lnge von 190 m festgestellt wurde. Allerdings handelt es sich um eine typische Form der fossa fastigata, die sowohl in Muov, als auch in temporren Lagern in der Zeit der Markomannenkriege eine bliche Befestigungsform darstellte. Der vorgelegte Plan der einzelnen grabenartigen Objekte in der Flur Neurissen deutet an, dass hier darber hinaus noch mehrere Grabenwerke erforscht wurden. Von den verffentlichten Formen und Vergleichen mit den am Burgstallberg entdeckten Grben lsst sich ablesen, dass die breiten Grabenwerke III, VII und VIII (alle mit flachem Boden und senkrechten Wnden) Bestandteile eines prhistorischen, hchstwahrscheinlich frhbronzezeitlichen Fortifikationssystems waren. Die problematischen Grabenwerke Nr. V und VI knnten nach den publizierten Plnen gut eine Fortsetzung der fossa Nr. I, der Graben II verlief rechtwinklig zum Graben Nr. I an der Terrassenkante, ohne ihn zu beschdigen. Damit ist eine Gleichzeitigkeit dieser Strukturen vorstellbar. Der Graben Nr. IV entspricht mit seinen Ausmaen und seiner Form nicht so ganz eindeutig den in unserem Raum entdeckten rmischen Fortifikationen. Aufgrund der bisher publizierten Fundstcke aus seiner Verfllung lsst sich voraussetzen, dass es sich in diesem Fall um eine nicht rmische Struktur handelt. Die stratigraphische Situation der zum beschriebenen Spitzgraben gehrender Wehrmauer wurde offensichtlich falsch interpretiert. Deswegen entstand die Vorstellung, dass den Krper des Walls eine Schicht schwarzbrauner

204

Balzs KOMORCZY

Erde darstellte, die ursprnglich auch die Bodendecke gebildet hatte. In Bezug darauf, dass den Untergrund in der Flur Neurissen gelber Sand und Lss bilden, muss die helle Schicht unter der humosen Deckschicht eindeutig als Wallkern interpretiert werden. Dies ist auch beim Wall in den oberen Partien des Burgstallberges der Fall. Die Orientierung des Walls belegt klar die Position der vier am Rand der Terrasse entdeckten Holztrme. Die Lage der Trme F3 und F4 ist ein eindeutiger Beweis dafr, dass sich der Wall zwischen ihnen nach Nord-Nordwesten richtete. Die Entfernung des Turms F4 von der nchsten Wallschnittstelle am Hang des Burgstallberges betrgt etwa 40 m. Daraus sowie aus der gesamten Terrainkonfiguration ist gut zu ersehen, dass die Fortifikationslinie, die von den Trmen, vom teilweise aufgenommenen Wall und vom Graben am Rand der Terrassenkante in Neurissen begrenzt wird, eine unmittelbare Fortsetzung der Umwehrung darstellt, die bereits mehrmals am Burgstall erforscht wurde. Wir sind der Ansicht, dass das Tor in der Flur Neurissen in Bezug auf seine formale Seite nicht zu dem Bautyp gehrt, der beim Festungsausbau auf dem rechtsrheinischen Gebiet zur Zeit Kaisers Augustus verwendet wurde. Hingegen gehrt es zu der IV. typologische Gruppe (Variante B mit zwei Durchfahrten), deren chronologischer Kontext auf eine jngere Zeitperiode hinweist. Seine Tiefe entspricht vllig den bei den Toranlagen desselben Typs festgestellten Ausmaen, mit einer Breite von 15 m gehrt es zu den breitesten. Wenn wir mit einer Sohlbreite des Erdwalls von ca. 5,5 m rechnen, dann ergibt sich eine Gre der Zurckversetzung der Rckseite der Tortrme hinter die Befestigung von 1,25 m. Das einzelne, in die innere Bebauung des angeblich frhkaiserzeitlichen Lagers in Muov eingeschlossene Objekt ist ein Holzgebude, das als Bau mit Apsis bezeichnet wurde. Der Vergleich der zugnglichen Dokumentation des Baus mit Apsis in der Flur Neurissen mit den Grabungsergebnissen der augusteischen Militranlage beweist, dass es den Autoren der zitierten Verffentlichungen nicht gelang, eine entsprechende Analogie zu ihm zu finden. Unserer Meinung nach weist die Grundrisskonzeption des Baus in Muov unbersehbare Anklnge an den angefhrten Typ des provinzialrmischen Herrenhauses auf. Seine Vorbilder sind nach unserer Ansicht in der zivilen Villenarchitektur zu suchen und die Analysen besttigen die schon frher geuerte Annahme, dass es sich um ein Wohngebude handelt. Hinsichtlich der Ausmae und aufgrund des groen Empfangsraumes und des Peristylhofes wird man jedoch kaum fehlgehen, hierin einen Bau fr gehobene Ansprche zu vermuten. Anhand der durchgefhrten Analyse der einzelnen Objekte sind wir eine unterschiedliche Interpretation und Datierung der Fundstelle getroffen. Wir sind der Ansicht, dass das frhkaiserzeitliche Lager Muov-Neurissen I in der vorgelegten Form nie existiert hat. Auer den ausfhrlich behandelten archologischen Argumenten dafr muss man noch daran erinnern, dass fr den Ausbau eines mit den rechtsrheinischen Anlagen vergleichbaren Standlagers im Jahre 6 n. Chr. auch die entsprechenden historischen Bedingungen fehlten. Die Tatsache, dass die aufgedeckten Objekte nicht den Charakter einer kurzfristigen Anlage (temporre Lager, Hibernacula) besaen welche man im Fall des Aufmarsches gegen Marbod erwarten wrde lsst sich nicht bezweifeln. Es mangelt auch an logischen und logistischen Grnden fr die Errichtung solch eines stark befestigten Lagers in einem Gebiet, in dem man in dieser Zeit hchstens mit einer sporadischen keltischen Restbevlkerung rechnen kann. Mit Rcksicht auf die langjhrigen Forschungen auf dem Burgstallberg und auf die gewaltige Anzahl der Fundstcke samt Prospektionen der Fluren, die der Flur Neurissen sehr nah liegen, neigen wir zu der Version, dass hier ein Teil einer Anlage aus der Zeit der Markomannenkriege entdeckt wurde. Die Fortifikation in Neurissen ist allem Anschein nach ein Bestandteil der auf dem Burgstall bei Muov erbauten Wehranlage. Die provinzialrmischen Analogien sprechen nicht gegen diese Datierung. Die zur Verfgung stehenden berreste des Erdwalls und des Grabens, die Toranlage und die Trme sind typische Merkmale der rmischen Lagerarchitektur der ersten zwei Jahrhunderte n. Chr. und als solche sind sie nur als Ergebnisse der Anwesenheit des rmischen Heeres anzusehen. Die chronologische und interpreterische Bestimmung des Baus mit Apsis ist durch das Fehlen stratigraphischer Unterlagen und die Anwendung einer zivilen Bauform erschwert. Den terminus ante quem fr die rmischen Bauten in Neurissen und auch im Bereich des Burgstallberges stellen die an mehreren Stellen belegten germanischen Siedlungsspuren der Stufe C1 dar. Die Ergebnisse der langjhrigen Forschungen der hiesigen Gesellschaft bieten keinen Grund fr die Voraussetzung des Ausbaus rmischer Bauten entweder fr die germanische Bevlkerung oder auch fr die Rmer in den friedlichen Perioden der lteren rmischen Kaiserzeit. Die Errichtung des Baus mit Apsis musste also unter der Assistenz des rmischen

K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova

205

Heeres geschehen sein. Damit halten wir seine Gleichzeitigkeit mit der Fortifikation am Rand der Neurissen-Terrasse am plausibelsten. In der Gesamtkonzeption der rmischen Anlage am Burgstall wirkt der Zivilcharakter des Gebudes keinesfalls strend. Dahingegen wurde bei den systematischen Forschungen immer mehr die Anwesenheit der nicht eindeutig militrischen Formen festgestellt. Wir sind der Ansicht, dass der Habitus der Lokalitt d. h. sowohl Befunde als auch Funde spezifisch die Elemente des Militrlagers und der vicus oder canabae-artigen Militrsiedlung kombiniert. Im Unterschied zu den pazifisierten Provinzgebieten befinden sich beide Elemente innerhalb der Befestigung, hnlich wie es in den sog. Annexen bei einigen britannischen Kastellen der Fall war. In dieser Hinsicht bekommt vielleicht der Graben MN II, der parallel zur Lngsachse des Baus mit Apsis und rechtwinklig zum Graben an der Terrassenkante verlief, ohne ihn zu beschdigen, und den die Ausgrber eindeutig in die Zeit der Markomannenkriege datierten, eine neue Bedeutung bei der Raumgestaltung im Inneren der gesamten Anlage am Burgstall. Diese mgliche abgesonderte Stellung wrde noch mehr die Bedeutung des auergewhnlichen Wohngebudes unterstreichen. Die zentrale Rolle der Anlage in Burgstall-Neurissen macht ihre Bentzung auch durch Mitglieder der hchsten Kreise des rmischen Militrs mglich. (Deutsch von B. Komorczy)

BALZS KOMORCZY ARCHEOLOGICK STAV AV R, KRLOVOPOLSK 147, CZ-612 00 BRNO

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 207215

KELTOV A GERMNI V CAESAROV A AUGUSTOV POJET Vojensk obsazovn zaalpskch oblast

Ji Musil
Pestoe intenzivnj kontakty obyvatel Stedomo s centrln Evropou lze vysledovat ji do 7.6. stolet p. Kr., povdom o jejm osdlen i jeho charakteru lze pirovnat spe k bjnm povstem o mlnch zemch Hyperborejc a nehostinnch krajinch, obvanch divokmi a neptelskmi kmeny barbar. Konkrtnj a pesnj pedstavy zskvali ekov a man pedevm dky obchodu s nerostnmi surovinami a jantarem. Pestoe se hranice znmho a prozkoumanho svta zaaly pinejmenm od doby foinick, eck a etrusk kolonizace zsadnm zpsobem roziovat, a ji v 6. stolet p. Kr. zmiuj keltsk osdlen et autoi (Hekataios Miltsk a Hrodotos), zem Alp a oblasti na sever od nich leely stle na okraji zjmu antickho svta. Avak na potku 4. stolet se zeteln ukzalo, jak se tento nezjem a neinformovanost mohl zmnit v pm ohroen samho centra msk republiky keltskmi tonky. Tak dky tto nepipravenosti mohlo bt keltsk taen nejen do Itlie, ale tak na Peloponssos a do Mal Asie tak spn. Poroben ma a nsledn udlosti pekvapily souasnky svou silou a bezohlednost, nicmn zprvy antickch autor z tto doby jsou pomrn fragmentrn. To se odr i v Eratosthenov map (kolem r. 220 p. Kr.), kter ji reflektovala taen Alexandra Makedonskho, znamenajc zsadn prlom v chpn dosud znmho svta. V jeho zobrazen nalezneme pedevm geograficky horizontln (rovnobkovou) rovinu od Stedomo s Lybi, pes Arbii a samozejm po Indii. Pro oblasti na sever od Alp zbylo pouze jedin souborn oznaen Celtae, pro nrody sdlc nad Istrem (Dunajem). Stedn a zpadn st kontinentu tehdy leela na okraji zjmu filozof, zempisc, historik, ale tak vojenskch stratg. Podobn se tak man nejprve soustedili na poroben kulturn i ekonomicky vysplch oblast zpadnho a vchodnho Stedomo (v 2.1. stol p. Kr. ovldli postupn Balknsk poloostrov, Malou Asii, Srii a Palestinu), zem na sever od Itlie jet Polybios ve 2. stolet p. Kr. vid jako nehostinn, vtrn oblasti (Polybios XXXIV, 10), obvan necivilizovanmi barbarskmi kmeny s podivnmi zvyklostmi (Wolters 2002, 22). Tyto poznmky pedstavuj vak pouze oficiln postoj, nebo hospodsk a politick tlak ma postupn slil. Dvodem se staly pedevm loiska nerostnch surovin, a u se jednalo o velmi kvalitn norickou eleznou rudu (ferrum Noricum; Gugl 2003, 39n., 51), olovo, m nebo zlato. Urit tsnj vztahy uvozuje tak existence ptelskho svazku, oznaovanho jako hospitium publicum mezi mem a Noriky. Jednalo se tedy pedevm o ekonomicky zajmav oblasti. Do otevenho konfliktu se man dostali na konci 2. stolet p. Kr. Roku 113 utrili katastrofln porku, kdy germnt Kimbrov proli ze severn Evropy pes nae zem k Dunaji a dle do zem keltskch Taurisk a Norik. Nedaleko msta Noreie man lehkovn pipustili bitvu, ve kter Germnm podlehli. Tato udlost je povaovna za jednu z prvnch mskch operac na sever od Alp (Gassner Jilek 2003, 3839). Dal porka pila roku 105 p. Kr. u Aurausia (Orange). Tyto nespchy se podailo odinit a Mariovi, kter Germny porazil nejprve roku 102 u Aquae Sextiae (Aix-enProvence) a o rok pozdji v dol Pdu u Varcell (Vercelli). Vsledky tchto boj vak nepinesly vraznj poslen mskch pozic, ale podobn jako v Illyrii, na Balkn nebo v Thrkii nedolo k invazi do vnitrozem a poroben cel oblasti a ke vzniku pevn stanoven hranin linie provincie, m se zatm omezil na vytven jakchsi sfr vlivu (Dobesch 1989, 53). Dvody, kter many k postupu vedly, mly v t dob pedevm ekonomick charakter. K zsadnmu obratu dolo vak pozdji, v dob Caesarovy vldy, kter pinesla zsadn obrat v dosavadnm vztahu mezi many a barbary. Caesar se

208

Ji MUSIL

svou politikou odpoutal od stedomoskho svta a jako prvn se plnovit obrtil na sever; intenzivn operoval nejen v Galii, ale tak v Porn a v Britanii. Pestoe smr dalch expanz byl tak literrn zachycen (Pltarchos, Vita Caesaria, 58), nelze s jistotou ci, do jak mry se jednalo o ucelenou a promylenou koncepci (dle Pltarcha bylo Caesarovm zmrem ovldnut Parthsk e, Dkie a konen tak Germnie; Dobesch 1985, 54, 55). Pestoe Pltarchos pisoudil Caesarovi takovto velkorys a rozshl pln na ovldnut kontinentln Evropy, je zejm, e fakticky dolo pouze k zahjen expanzivn politiky vi Keltm. Zrove tm vak byl uinn prvn krok pro faktick ovldnut dosud neporoben sti Evropy, co naznaily ji dv demonstrativn Caesarovy vpravy na prav beh Rna v letech 55 a 53 p. Kr.: Germanico bello confecto multis de causis Caesar statuit sibi Rhenum esse transeundum. Quarum illa fuit iustissima quod, cum videret Germanos tam facile impelli ut in Galliam venirent, suis quoque rebus eos timere voluit, cum intellegerent et posse et audere populi Romani exercitum Rhenum transire (Caesar, BG, IV, 16, 1).1 Nsledn dolo k vstavb devnho mostu (trvala pouhch 10 dn; BG IV, 18, 1) a nkolikadennmu plenn vesnic germnskch Sugambr v nejblim okol Rna. Skutenost, e Rn v t dob pravdpodobn pedstavoval hranici mskch aktivit, resp. takto jej vnmali jako urit status quo Germni, naznauje tak nsledujc text populi Romani imperium Rhenum finire; si se invito Germanos in Galliam transire non aequum existimaret, cur sui quicquam esse imperii aut potestatis trans Rhenum postularet?2 Dvody pro Caesarova taen mly praktick zklady ovldnut zaalpsk Gallie by pisplo k ochran Itlie. Ta by vak nebyla zajitna bez kontroly adriatick oblasti a Illyrie.

1. AUGUSTOVO ALPSK TAEN

Po Caesarov smrti vak dolo k peruen tchto operac a do t doby, ne utichly konflikty obansk vlky a k moci se dostal Oktavin. Teprve pak dolo k dal msk expanzi. Nejprve v letech 3533 p. Kr. realizoval vojensk operace v severn Itlii, a dle od Svy a po Chorvatsko. Sm Augustus v dopisech sentu pe, e ochrnil Itlii ped tko podmanitelnmi kmeny. Pestoe byly Alpy povaovny za pirozenou ochranu Itlie (claustra Italiae), nutnost se stalo ovldnut a kontrola Alpskch prsmyk a jejich severnho pedh tak, aby mohlo bt zajitno spojen mezi Gallii, Pornm a Illiri, Pannoni. Ze strategickho hlediska se jednalo o nezbytn krok, podobn jako kontrola oblast podl Dunajskho toku, kter byl dleitou spojnic. To pedpokldalo tak konen ovldnut Norickho krlovstv, kter bylo pod mskm vlivem ji od 2. stolet p. Kr. Zde se ji zaaly vedle zjm ekonomickch projevovat tak dvody vojensko strategick. Pestoe v t dob ji zaalo v Illyrii budovn provinciln sprvy a dolo ke stanoven tribut, tamn obyvatelstvo se proti msk nadvld postavilo v letech 11/10 p. Kr. a opakovan 6 9 po Kr. zde byl budouc nslednk trnu Tiberius nucen svdt tk boje.

1.1. Clades Lolliana, popud ke konenmu een

msk aktivity neochabovaly ani na Rn a ji za Agrippova taen dolo k pesdlen Ubi do okol pozdjho Kolna n. Rnem; mlo praktick vznam, nebo jako spojenci tvoili prostednky mezi Gali a koistnickmi toky dalch germnskch kmen (Simon 1982, 38). Tyto aktivity pedevm Sugambr, Usipet a Tenkter slily a popudem pro jasnou odezvu se stala zdrcujc porka legta Marca Lollia a ztrta orla 5. legie na podzim roku 17 nebo 16 p. Kr. (Khlborn 1988, 530). msk ofenzva roku 15 p. Kr. nejprve smovala na zem Raet a Vindelik (Fischer 2005, 48n.) a jejm vedenm byli poveni Augustovi adoptivn synov Tiberius a Drusus. Lto tohoto roku je tradin povaovno za potek msk ptomnosti za Alpami. Tiberius vyrazil pravdpodobn z Gallie a pes severn vcarsko dorazil a k Bodamskmu jezeru. Jeden pochodov den mu postail, aby doshl pramen Dunaje
1 Skoniv vlku s Germny rozhodl Caesar, e je z mnoha dvod pro nho nezbytn pejt Rn. Z nich hlavn byl ten: kdy vidl, e se Germni dvaj snadno pohnout, aby pichzeli do Galie, chtl, aby tak oni sami poctili strach o sv vlastn bezpe, a by vidli, e vojsko nroda mskho m slu i odvahu pechzet Rn. Pel. I. Bure. 2 odpovdli Sugambrov, e panstv mskho nroda kon Rnem. Pokld-li (Caesar) za nesprvn, aby proti jeho vli pechzeli do Galie, pro pr si osobuje vbec jakou svrchovanou moc nad nm za Rnem? BG IV, 16; pel. I. Bure.

Keltov a Germni v Caesarov a Augustov pojet

209

Obr. 1. Smr taen roku 15 p. Kr.

(Strabon 7, 1, 5). Drusovy jednotky vyly z Aquileie alpskmi dolmi a pasy (Etschtal, Brenner) a za Alpami svedly 1. srpna spnou bitvu, kter taen zakonila (Horacius carm, 4, 14, 14; Strabon 7, 1, 5; Cassius Dio 54, 22, 5). V tto dob dolo k vybudovn prvnch tbor ve Windischi, Basileji a Zrichu. Jeden z prvnch tbor v alpskm podh byl objeven na hornm toku Rna u Dangstetten. V tomto asi 13 ha velkm tboe (nedochoval se cel), kter vznikl v letech 1512 p. Kr., se vedle terry sigillaty (dlny Sexta Annia), ranch variant spon typu Aucissa, podailo nalzt tak bronzov plechy a olovn bully s oznaenm I.III. kohorty XIX. legie (Fingerlin 1970/71, Abb. 8, 13, 9; Fingerlin 1999). Za nejstar doklady Drusovy ptomnosti v Bavorsku jsou povaovny nlezy z Dttenbichlu (objeven na potku 90. let), jin od Oberammergau (Zanier 1994, 588, Abb. 2). Datovny jsou piblin do obdob 1510 p. Kr. Mezi nejastj nlezy pat hroty mskch p (na 350), 20 hrot kop, ti dky, lomky pilby, cvoky z bot (asi 100), 8 minc a hrot stely do katapulty s kolkem XIX. legie, kter v t dob zejm sdlila v Augsburku-Oberhausenu a zhy po r. 9 p. Kr. byla peloena na doln Rn. Dal lokality, jejich potky sahaj do tto doby, byly objeveny v Augsburgu-Oberhausenu, kde pravdpodobn leelo sdlo 13. a 21. legie. Pestoe pesn podoba tbora nen znma, nlezy minc a terry sigillaty umouj datovn k roku 15 p. Kr (Ritterling 1914; Ulbert 1960). Tbor byl zejm oprnm bodem, zajiujcm spojen a zsobovn pro pedsunut jednotky. V t dob dolo tak ke konenmu pipojen regna Norica (Gassner Jilek 2003, 58). Clem tchto aktivit zejm ani v tto dob nebylo poroben cel Germnie a k Labi, ale een otzky v alpskm pedh mlo upevnit situaci v Galli a zlepit jej spojen s Itli. Udlosti roku 15 p. Kr. a jejich spn zakonen se staly, jak bylo bn, nmtem mincovnch raeb. Denr z Lyonu/Lugduna, raen 1512 p. Kr. (RIC 165a; Zanier 2000, 11, Abb. 8, Kat.Nr. 7b2) zachycuje oba spn vojevdce, pinejc Augustovi vavnov ratolesti. Nezstalo vak pouze u minc: nad La Turbie v dnenm Monacu vznikl r. 7/6 p.

210

Ji MUSIL

Kr. z popudu sentu monument, velebc poroben 45 alpskch kmen (jejich pesn seznam uvedl Plinius, III, 136138), znm jako Tropaeum alpium. Zmnn skutenosti dokldaj, jak velk propagandistick vznam a dopad letn taen r. 15 p. Kr. mlo.

2. AUGUSTOVA TAEN PROTI GERMNM: MAN VCHODN OD RNA (12 P. KR. A 16 PO KR.)
man po taen roku 15 p. Kr. povaovali oblast Porn a Hornho Podunaj za svou sfru vlivu, nicmn zde byli vystaveni stle slcmu tlaku germnskch kmen, jejich sdla leela na pravm behu Rna. Pravdpodobn hlavnm popudem se stala provokace Sugambr a jejich spojenc r. 12 p. Kr., kter nakonec vystila ve velk konflikt, kdy se msk vojensk oddly dostaly hluboko do germnskho vnitrozem. Tyto toky a srky se odehrly ve tech hlavnch etapch: byla to Drusova taen v letech 129 p. Kr., Tiberiovy a Varrovy aktivity 14 po Kr., resp. 79 po Kr., a Germanikova taen v letech 1416 po Kr.

2.1. Drusova ofenziva

Roku 12 dolo k mohutnmu vpdu Sugambr a dalch kmen do Galie, co vyvolalo okamitou Drusovu protiakci (v srpnu), pi n nsledn porazil Usipety, Batavy a mezi ekami Lippe a Ruhrou usazen Sugambry. Nstupitm mskch tok se stal Rn: Drusus velel 5 i 6 legim a pomocnm sborm a operace vedl na severu z Vetery, na jihu z Mogontiaca a dal jednotky operovaly v Noviomagu a Neussu. Akce podporovala nmon flotila psobc na pobe Frs a Chauk, co mlo vznam pro logistiku bojujcch oddl. Vzhledem k tomu, e doba pozdnho lta neumonila dokonen akc, setrvali man pes zimu v doasnch tborech (castra hyberna). Ptho roku (11 p. Kr.) zaala taen ji na jae (Cassius Dio 54, 33, 1) a Drusus vedl sv operace pedevm proti Usipetm, Tenkterm, Sugambrm a Cheruskm. Vojska postupovala podl Lippe a k Vesee a pravdpodobn pi tto akci nechal Drusus v zim zaloit tbor v Oberaden. Dendrochronologicky je vznik tbora datovn do pozdnho lta a podzimu r. 11 p. Kr. (Khlborn 2000, 29, Abb. 22), pedpokldan uvn fortifikace spad zejm do rozmez let 118 p. Kr., pot dolo k jeho zmrnmu oputn. Podle rozlohy tbora lze pedpokldat, e zde sdlily dv legie a pomocn sbory. Pestoe se jednalo o tbor s pomrn krtkou existenc, vznikly zde rozmrn budovy principi (4159 m) a praetoria, stany mustva kryly lehk devn psteky (hybernacula). Krom tto rozlehl fortifikace vznikly v tomto obdob men tbory v Beckinghausenu, Dangstettenu, Bad Nauheimu-Rdgenu pro 1000 mu. Jejich funkce byla zejm pedevm taktick, mly zajistit zsobovn bojujcch jednotek. O tto skutenosti svd rozmrn horrea v Rdgenu, ale kvalitn a promylen systm zsobovn jednotek dokld tak dovoz luxusn keramiky (terra sigillata) i nlezy oliv, fk, hrozn, mandl, pepe (Khlborn 1988, 534). Dovoz vna dokldaj nejen transportn amfory, ale tak devn sudy. Tyto tbory pedstavovaly bze pro dal taen proti Chattm, Cheruskm, a r. 9 p. Kr. stanuli man na Labi. Drusovy aktivity zastavila pedasn smrt, ukonen akc se zhostil jako nov velitel vojska Tiberius a r. 8 dolo k oputn ve zmnnch tbor (pravdpodobn krom Marktbreitu).

2.2. msk aktivity na potku novho letopotu

Po Drusov smrti msk aktivity ponkud ochably, i kdy lze pedpokldat, e uritou kontrolu si nad dve obsazenou oblast ponechali. Bezprostednm popudem pro dal akce se opt stal neklid v Germnii roku 1 po Kr. legt Marcus Vinicius bez zsadnch spch proti nim vedl boj immensum bellum (Velleius 2, 104). Boje spn ukonil v letech 45 po Kr. a Tiberius, kdy se vrtil k rnsk armd. Vrchol tchto aktivit znamenal rok 5 po Kr., kdy podle zmnky Velleia Paterculla stl Tiberius blzko triumfu a pipravovalo se stanoven tributu nov provincie. (Hist. II, 97: sic perdomuit eam, ut in formam paene stipendiariae redigeret provinciae). Tato zmnka naznauje, e Germnie mezi Rnem a Labem byla vojensky obsazena, snad ped stanovenm tribut. Ptomnost na Labi vedla logicky k vystn, kterm se mlo stt poroben Marobuda. Roku 5 po Kr. byly ji stanoveny nov zjmov linie tvoen tokem Labe a Dunaje. Poslednm krokem mlo bt r. 6 po Kr. poroben Marobuda.

Keltov a Germni v Caesarov a Augustov pojet

211

Obr. 2. msk aktivity na Rnu a Dunaji 12 p. Kr.16 po Kr. 1 Xanten/Vetera, 2 Mohu/Mogontiacum, 3 Carnuntum, 4 Bunnik-Vechten, 5 Holsterhausen, 6 Haltern, 7 Beckinghausen, 8 Oberaden, 9 Anreppen, 10 Waldgirmes, 11 Dorlar, 12 Frankfurt-Hchst, 13 Rdgen, 14 Friedberg, 15 Marktbreit, 16 Bratislava-Devn, 17 Muov-Neurissen, 18 Kalkriese.

Dolo k dal akci, koncipovan podobn jako v dob Drusov: jeden proud vyrazil pod vedenm G. Sentia Saturnina opt z Mohue, odkud jako pi dvjch akcch proel Wetterau dle na vchod. Do souvislosti s tmto taenm je kladen pedevm vt tbor nedaleko Marktbreitu (rozloha 37 ha), prozkouman v letech 19861993 (shrnut Pietsch Timpe Wasmer 1991). Pestoe zde nebylo uinno mnoho nlez, 6 minc a terra sigillata (Ateiova dlna), datuj fortifikace od Drusovy doby do doby taen Sentia Saturnina. Vzkumy pinesly zjitn o poetn a sloit vnitn zstavb (principia, praetorium, horrea, dlny). Marktbreit pravdpodobn patil k tborm, je mly na starosti pedevm zsobovn mskch jednotek, operujcch dle na vchod smrem k echm (von Schnurbein 2000, 36). Druh proud vedl z Carnunta Tiberius a zejm smoval Moravskm polem smrem k severu. Do tto souvislosti jsou kladeny tak nlezy militri a spon typu Aucissa z lokality Muov-Neurissen (Blek

212

Ji MUSIL

Tab. 1. Datovn a velikost mskch tbor na vchod od Rna.

Dttenbichl-Oberammergau Mainz/Mogontiacum Xanten/Vetara Neuss/Novaesium Dangstetten Oberaden Rdgen Beckinghausen Haltern Dorlar Anreppen Holsterhausen Marktbreit Waldgirmes

rozloha ? 38 ha 54 ha 25,3 ha ? 54 ha 3,2 ha 1,6 ha 18 ha 21 ha 23 ha 50 ha 37 ha 7,7 ha

datovn 1510 p. Kr. 11 p. Kr. 11 p. Kr. 12/11 p. Kr. 15/129/7 p. Kr. 118 p. Kr. 118 p. Kr. 117 p. Kr. 8/7 p. Kr.9 po Kr. 9 p. Kr.9 po Kr. 4/5 po Kr.9 (?) po Kr. 4/5 po Kr. 9 (?) po Kr. 6/9 po Kr. 0 (?)9 po Kr.

edo 1996), ran datovn stavby s apsidou je vak spektakulrn (Komorczy 2006). Dokonen taen vak zabrnilo povstn v ne zcela klidn Pannonii a Illyrii (povstan Dalmat a Pannon), kter s velkm nasazenm (a 15 legi) likvidovali man po dobu t let. Tento konflikt znamenal ukonen Tiberiovy expedice v Germnii, aby, jak uvd Velleius Patercullus, dal pednost nutnosti ped slvou3 a jet ped dosaenm cle ji potkem lta ukonil. Situaci eil rychlm diplomatickm jednnm s Marobudem (Dobi 1964, 99). Toto konstatovn dokld prioritu een otzky panonskho povstn ped germnskou politikou, jist lo pedevm o zajitn bezpenosti severn Itlie. Velenm pornskch legi byl poven legt Publius Quinctilius Varus, kter se snail upevnit msk pozice na vchod od Rna do tto doby pat tbory v Halternu, Anreppenu (zaloen r. 4/5 po Kr.) a Holsterhausenu. Podobn je tak datovna fortifikace ve Waldgirmes o rozloze 7,7 ha. Z destruknch vrstev pochz 200 minc z rozmez let 73 p. Kr. z Lugduna, nkter s kontramarkami VAR; dn nen datovna po r. 9 po Kr. Hojn jsou civiln prvky portiky ped ubikacemi (bn a pozdji), zlomek olovn vodovodn roury. Keramika je podobn jako v Haltern; nlezy terry sigillaty pvodem z Arezza, Pisy, Puteoli (nap. Lucilius, Aulius Manius; Rasbach 2002, 434), dosud bylo objeveno nkolik fragment lyonsk. Krom toho nezvykle velk podl nlez tvo tak fragmenty germnsk v ruce vyrbn keramiky (a 20 %; Rasbach 2002, 434, Abb. 2). Uniktnm nlezem jsou lomky bronzov pozlacen jezdeck (snad Augustovy) sochy. Vzhledem ke struktue nlez, charakteru vnitn zstavby, pedevm centrln stavby, kter svm charakterem pipomn mstsk forum (Becker 2002, 462463, Abb. 1), se jev jako pijateln vaha, e v tomto ppad mohlo jt o jdro budoucho sprvnho centra oblasti (nap. Tacitus, Ann. I, 59, 6). Fortifikace lemuj nkolik hlavnch cest, kudy vojsko postupovalo do Germnie: podl Lippe (Hoslterhausen, Haltern, Beckinghausen, Anreppen), podl Lahnu (Dorlar, Waldgirmes) a podl Mohanu (Friedberg, Rdgen, jinji Marktbreit). To se vak ji schylovalo k novmu dramatu, kter otslo a zsadn zmnilo Augustovu politiku vi Germnm. Touto udlost se stala bitva v Teutoburskm lese roku 9 po Kr. Msto, kde dolo k tto udlosti, se podailo objevit v Kalkriese nedaleko Osnabrcku. Jej vsledky jsou dobe znmy ztrta t orl 17., 18., a 19. legie, znien 3 alae a 6 kohort, ale mnohem hor pro m bylo trauma z tto bitvy, srovnvan s dvnou Keltskou katastrofou. Ukzalo se, e i pes pomrn spchy vojenskch expedic kolem pelomu letopotu bylo ovldnut germnskho zem mezi Rnem a Labem pro m nad jeho sly. Oputn tbor vchodn od Rna dokldaj nlezy minc z r. 9 po Kr. nap. v Halternu.

3 Vell. Paterculus 2, 110, 3. Podobn tak u Suetonia: bellumgravissimum omnium externorum bellorum post Punica; Suet., Tib. 16.

Keltov a Germni v Caesarov a Augustov pojet

213

2.3. Epilog. Germanikova ofensiva

Bitva v Teutoburskm lese znamenala pro m velkou ztrtu, nicmn Tiberius, kter opt velel rnskm legim, provedl jejich reorganizaci a poslen. Osm mskch legi se rozdlilo na dv sti exercitus superior a ex. inferior apud ripam Rheni. Veleli jim legati pro praetore sdlc ve Veterae a Mogontiacu. Poslen msk moci nakonec pineslo urit vsledky; roku 11 vedl Tiberius odvetn taen na pravm rnskm behu. Jeho nstupce Germanicus se sice snail obnovit situaci ped rokem 9, podailo se mu dokonce po bojch s Cherusky roku 16 zskat zpt jednoho orla a po porce Arminia byl roku 17 po Kr. slaven v m triumf nad Chatty, Cherusky a Angrivary. Tyto spchy umonily tak ustaven dn provincie Gallie r. 19 po Kr. (viz Tabula Siarensis): Aquitania, Lugdunensis a Galie Belgika. Pestoe etn vojensk aktivity, nejsou nlezy ani tbory potom bylo vojsko vedeno do zimnho tbora a povaovalo se za nepochybn, e neptel kolsaj, e se zabvaj myslem dat o mr a e bude mono vlku skonit, pid-li se jen pt lto. Ale Tiberius Germanika pobzel etnmi dopisy, aby se vrtil k povolenmu ji triumfu: e je ji dost spch, dost nehod. e m za sebou velik astn boje; a je tak pamtliv ztrt, je zpsobeny bez vdcovy viny (Tacitus Ann., II, 26; pel. A. Minak a A. Hartmann). Na tomto mst tak zdrazuje zavzn si Sugambr a Markoman.

SHRNUT
Povdom man o osdlen oblast na sever od Alp bylo na konci republiky a potku principtu velmi povechn a nelze oprvnn oekvat (nemme podloeno), e mylenky na zemn zisky byly nm vce ne propagac a ppravou na vznik pornskch a podunajskch provinci, tak, aby nleit Germny upozornily na slu a moc msk e, ppadn je odradily a zastraily. Ran okupace se sousteuje na dnen vcarsko mezi hornm Rnem, Bodamskm jezerem, hornm Dunajem, Illerem a stedn Issarou. Naopak mezi Illerem a Innem nlezy z obdob 15 p. Kr. a 10 po Kr. dosud chyb, a po Augustov smrti odeslal Germanikus asi 2000 dle sloucch revoltujcch vojk do Raetie. Tbory byly budovny na nepravidelnm pdorysu, hlavnm stavebnm materilem bylo devo konstrukce staveb vtinou pedpokld rzn druhy hrzdnho zdiva, omtanho hlnou. Vjimku na vchod od Rna pedstavuje vak fortifikace ve Waldgirmes, kde se v zkladech uplatnilo zdivo kamenn. Zstv otzkou, do jak mry byly udlosti kolem pelomu letopotu vedeny snahou o skuten rozen pomeria, pm doklady pro toto konstatovn chyb. Vlen akce, kter pivedly Drusa a pozdji Domitia Ahenobarba neptelskm svbskm zemm a k Labi, stly m pli mnoho prostedk a sil a obtn lze rozliit osobn ambice velitel od plnn skutench sttnch mysl. Pokud jde nap. o Tiberia, postupoval alespo kolem r. 87 p. Kr. a 1114 po Kr. zpravidla obezetnji a zejm akceptoval skuten Augustovy zmry. Vojensk akce, jak se ukazuje, byly obvykle odpovd na toky Germn. Jist je, e vsledk vlek s Germny bylo vdy dostaten vyuito propagandisticky a nepm doklady pipravovan pacifikace existuj, jak naznauje existence fortifikac v Marktbreitu a pedevm ve Waldgirmes.

LITERATURA
Becker, A. 2002: Die Ausgrabungen in Lahnau-Waldgirmes. Limes XVIII. Proceedings of the XVIIIth International Congress of Roman Frontier Studies held in Amman, Jordan (September 2000), BAR-IS 1084, 461465. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Droberjar, E. Saka, V. 2000: Problems of the Roman Campaings against the empire of Marobuduus in the year 6 A.D. In: J. Bouzek H. Friesinger K. Pieta B. Komorczy (eds.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung Anerkennung Anpassung. Festschrift fr Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag. Brno, 2142. Fingerlin, G. 1970/71: Dangstetten, ein Legionslager am Hochrhein, Bericht der Rmisch-Germanischen Komission 51/521, 197232. Fingerlin, G. 1999: Rmische und keltische Reiter im Lager der XIX. Legion von Dangstetten am Hochrhein, Archologische Nachrichte aus Baden 60, 318.

214

Ji MUSIL

Fischer, F. 2005: Zur historischen Datierung frhrmischer Militrstationen. Walenseetrme, Zrich-Lindenhof und Dangstetten, Germania 83, 4551. Gassner, V. Jilek, S. 2003: Die Frhzeit. In: H. Wolfram (ed.), Am Rande des Reiches. Die Rmer in sterreich. Wien, 31284. Gugl, Ch. 2003: Das keltische und rmische Feldkirchen. In: A. Galik, Ch. Gugel, G. Sperl, Feldkirchen in Krnten. Ein Zentrum norischer Eisenverhttung, Archologische Forschungen 9, 760. Komorczy, B. 2006:K otzce existence mskho vojenskho tbora na potku 1. stolet po Kr. u Muova (kat. z. Pasohlvky, Jihomoravsk kraj). Kritick poznmky z pohledu msko-provinciln archeologie. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 155205. Khlborn, J.-S. 1988: Die Zeit der augusteischen Angriffe gegen die rechtsrheinischen Germanenstmme. In: Kaiser Augustus und die verlorene Republik. Berlin, 530541. Khlborn, J.-S. 2000: Frhe Germanienpolitik. Schlagkraft. Die Feldzge unter Augustus und Tiberius in Nordwestdeutschland. In: L. Wasmer (hrsg.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europischen Militrmacht. Mainz, 2737. Pietsch, M. Timpe, D. Wasmer, L. 1991: Die augusteischen Truppenlager von Marktbreit, Bericht der Rmisch-Germanischen Komission 72, 263324. Rasbach, G. 2002: Die sptaugusteische Siedlung in Lahnau-Waldgirmes Zusammenfasende Bemerkungen zum Stand der Fundauswertung. Limes XVIII. Proceedings of the XVIIIth International Congress of Roman Frontier Studies held in Amman, Jordan (September 2000), BAR-IS 1084, 433440. Ritterling, E. 1914: Die rmischen Mnzen aus Oberhausen bei Augsburg, Zeitschrift des Historischen Vereins fr Schwaben 40, 162176. von Schnurbein, S. 2000: Die augusteischen Sttzpunkte in Mainfranken und Hessen. In: L. Wasmer (ed.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europischen Militrmacht. Mainz, 3437. Simon, H.G. 1982: Eroberung und Verzicht. Die rmische Politik in Germanien zwischen 12 v. Chr. und 16 n. Chr. In: D. Baatz, F. R. Hermann (eds.), Die Rmer in Hessen. Stuttgart, 3857. Ulbert, G. 1960: Die rmische Keramik aus dem Legionslager Augsburg-Oberhausen. Kallmnz. Wiegels, R. Woesler, W. (eds.) 1995: Arminius und Varusschlacht. Geschichte Mythos Literatur. Mnchen Wien Zrich. Wolters, R. 2002: man v Germnii. Praha. Zanier, W. 1994: Eine rmische Katapultpfeilspitze der 19. Legion aus Obermargau Neues zum Alpenfeldzug des Drusus im Jahre 15. v. Chr, Germania 72, 587596. Zanier, W. 2000: Der Alpenfeldzug 15 v. Chr. und die augusteische Okkupation in Sddeutschland. In: L. Wasmer (ed.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europischen Militrmacht. Mainz am Rhein, 1117.

KELTEN UND GERMANEN NACH DER AUFFASSUNG VON CAESAR UND AUGUSTUS Militrische Besetzung der Lnder hinter den Alpen
Traditionell wird das Jahr 15 n. Chr., als die Truppen von Tiberius und Drusus im Verlaufe einer Kampagne die Gebiete um den Bodensee besetzten, als Beginn der rmischen Anwesenheit nrdlich der Alpen angesehen. Es ist interessant, dass, obwohl schon einige Jahrhunderte frher ein bestimmte Bewusstsein fr diese ungastlichen Landstriche existierte, sich die Rmer fr diese erst relativ spt zu kmmern anfingen. Eine wichtige Rolle spielten dabei vor allem praktische Grnde, da das Bevlkerungs- und Wirtschaftspotential dieser Lnder im Vergleich mit dem Mittelmeergebiet wenig interessant war. Zur Regierungszeit von Caesar und Augustus begann sich diese Situation wesentlich zu ndern. Der Gewinn neuer Lnder im nrdlichen Vorgebirge der Alpen sowie das Strken der Position am Rhein sollten zur Konsolidierung der Situation und Verstrkung des Schutzes Norditaliens, welches in der Vergangenheit durch die Barbaren bedroht wurde, fhren. Die weitrumigen militrische Eingriffe zwischen Rhein und Elbe, welche rmische Truppen unter der Fhrung von Drusus verwirklichten, bedeuteten eine eindeutige Antwort auf die Angriffe der Germanen, vor allem der Sugambrer und Usipeten. Im Zeitraum zwischen 12 und 9 n. Chr. entstanden die ersten Lager lngs der Flsse Lippe und Main, welche entweder zur Versorgung oder als Hinterland der kmpfenden Truppen dien-

Keltov a Germni v Caesarov a Augustov pojet

215

ten. Nach dem Tod von Drusus beschrnkten sich die rmische Aktivitten zwar einigermaen, aber weitere Konflikte fhrten schrittweise zu der groen militrischen Operation gegen Marbod im Jahre 6 n. Chr. Angesichts der Situation im schon frher kontrollierten Pannonien konnte dieser Feldzug allerdings nicht beendet werden, und die Niederlage der rmischen Legionen in Kalkriese zeigte klar, dass der eventuelle Gelndegewinne groe menschliche und materiellen Verluste bedeuten wrde. Trotz mancher Erwhnungen bei rmischen Autoren ist es bisher nicht gelungen, das eventuelle Interesse fr die Entstehung neuer Provinzen klar zu belegen. In der folgenden Zeit wurde es in rmischen Expansionen nur in begrenztem Mae fortgesetzt, und die Vorsicht von Tiberius verhinderte ihrem rasanten Abschluss. Die Ergebnisse wurden allerdings fr die kaiserliche Propaganda verwendet und fhrten zu einer Vernderung der rmischen Auenpolitik gegenber den Germanen.

JI MUSIL STAV PRO KLASICKOU ARCHEOLOGII UNIVERZITY KARLOVY, CELETN 20, CZ-110 00 PRAHA 1

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 217227

PSPVEK K DISKUSI O ZNIKU ESKCH OPPID A O POTCCH GERMNSKHO OSDLEN ECH

Karla Motykov

Pspvek je reakc na diskusi, kter probhla v prvn den konference, konan v roce 2005 v Kounicch (na pracoviti APPS). K prvnmu tmatu, zniku eskch oppid, odeznly pedstavy o trvn nkterch z tchto lokalit jet v dob, kdy do zem pichzej labsko-germnsk kmeny, s drazem na to, e mlo jt o nensiln obsazen zem. Jeliko jsem tento nzor zaregistrovala i v psemn form (Droberjar 2002, 241), rda bych k nmu zaujala sv stanovisko. Na zklad publikovanch ternnch vzkum i rozbor, ktermi dnes disponujeme, se jev uveden zvr jako mlo pravdpodobn. Je sice pravda. e vechna esk oppida se netila stejnmu vznamu, nezanala ani nekonila v pesn stejn dob a dvody i zpsob zniku jejich osdlen se pravdpodobn v detailech liily. Vdy se vak jednalo o fenomn s jistmi vazbami spoleenskmi, hospodskmi i obecn lidskmi k obklopujcmu je regionu, v nkterch ppadech dokonce vznamnmi pro celou zemi. lo o nejdleitj centra v kraji, kter se vyznaovala patinm zzemm a nesporn i uritou pevnou organizan strukturou a nepochybn i kultovnm ukotvenm. Tyto aglomerace se v mnoha smrech odliovaly od sdlitnch forem pevn zemdlskho germnskho obyvatelstva, kter archeologie objevuje v neopevnnch sdlitch nov pchozch po cel zemi a jejich emesln dovednosti, spoleensk organizace a nboensk pedstavy jsou na jin, vrazn ni rovni. Rozhodn se v tomto prosted nesetkvme s doklady znalosti psma jako na Stradonicch a Starm Hradisku na Morav (P 1903; im 1990) nebo s rabou zlatch a stbrnch minc i se specializovanou perkaskou vrobou. Chyb i vyspl stavebn technika obydl, kterou registrujeme na oppidech. Sv sdlit neopevuj a ij tedy v prosted, kde to nejspe nen zapoteb. Chtla bych zdraznit, e musme vzt v vahu, e nelo jen o velk oppida a vztah nov pchozch k nim, ale o celou rodnou st zem, kde se v mlad a pozdn dob latnsk setkvme vedle mench i vtch vesnickch tvar i s adou opevnnch mench hradi, pro kter raz J. Waldhauser oznaen castella. Ta zejm pedstavovala dleit lnky ve sprvn a hospodsk organizaci cel zem a ivotn standardy jejich obyvatel odpovdaly v zsad tm, kter znme z oppid. Jde o men a dobe strategicky situovan a opevnn msta, jako nap. Zvkov (Waldhauser 2001, 536).1 Ostronu Hradec (k. . Orlk nad Vltavou), kter vykazuje osdlen o rozsahu 2 ha, lze povaovat za dal analogickou lokalitu (Waldhauser 2001, 374). Mstem, kter lze v tchto souvislostech uvst ze stednch ech, je vrazn nvr Kolo u Tnce n. L. o rozloze 9 ha (obr. 1:poloha 17). Menm zjiovacm vzkumem se podailo objevit zklady velkho domu (8,006,50 m) vymezenho 50 cm irokmi laby vysekanmi do skalnho podlo (Sedlek 1981, 173178, obr. 3). Akoli pro zachycen zbytky opevnn nelze vylouit pozdnhaltatsk st, velk dm je spolehliv datovn do mlad doby latnsk a svoj rozlohou i technikou vstavby je srovnateln se zstavbou na oppidech, kde jednotlivm dvorcm dominuje velk nadzemn dm.
1 Latnsk opevnn hradit malho rozsahu (cca 2 ha) bylo zaznamenno na ostron nad soutokem Vltavy a Otavy, kde byl ve stedovku postaven hrad. V padestch letech 20. stol. ped zatopenm dol v souvislosti se stavbou pehrady, byl zde proveden vzkum menho rozsahu AR Praha, kterho jsem se t krtce astnila. Dlouh sonda o . 2,00 m byla vedena na severn stran od zklad hradu smrem po strni k podhrad. Pi tom protnala tehdy jet funkn cestu, smujc v serpentin k ece. Po obou stranch tto cesty byly zachyceny zahlouben sdlitn objekty, datovan do pozdn doby latnsk a do stedovku. Zejm zde u zanala zstavba podhrad. V horn sti, hned za bermou, zanala siln kamenn destrukce, ale pamatuji se, e jej datovn ve zkouman sti nebylo jednoznan, spe se uvaovalo o stedovkm st. Nsledn zjitn zbytky opevnn, kter pepauj vstup na ostronu, jsou datovny do doby latnsk a ad lokalitu mezi skupinu keltskch opevnnch mst menho rozsahu.

218

Karla MOTYKOV

Obr. 1. Mapa okol Labe u Kolna s vyznaenmi msty osdlen: 1 z doby latnsk, 2 ze star doby msk. Podle Motykov Sedlek 1990.

Intenzita a hlavn naprost vjimenost nkterch mladolatnskch nlez se projevila dle po proudu eky, v prostoru mezi dnenm Starm Kolnem, mstem Kolnem a jeho okolm. O koncentraci latnskho osdlen v psu dlouhm zhruba 1012 km podl levho behu Labe neme bt pochyb, ale pozornost pitahuje pedevm poklad 304 zlatch keltskch minc, objeven nedaleko behu ky Klejnarky, levho ptoku Labe na katastru Starho Kolna (obr. 1:poloha 20). K nlezu dolo u ve tictch letech 20. stolet a ml bt ukryt ve dvou vcch v sousedstv mladolatnskch jam (Filip 1956, 237), tedy v sdelnm prosted. Dle analzy Z. Nemekalov-Jiroudkov (1998) se v pokladu vyskytuj jen ojedinle mince, jejich pvod by bylo mon pedpokldat ve vzdlenjch oblastech. Naprost pevaha stejnch typ, kter jsou obvyklou slokou jinch eskch nlez, dovoluje povaovat poklad za soubor raeb domcch. Dleit je rovn skutenost, e poklad obsahoval pouze nejvy nominlov hodnoty: statry a jejich tetinky; nelo tedy o hotovost nhodn shromdnou, ale o mysln tvoen poklad vysok hodnoty. ad se tak k nejvznamnjm pokladm doby latnsk z ech, a to z Podmokel a Stradonic. Je datovn do prvn poloviny 1. stolet a jeho uloen dv Z. Nemekalov-Jiroudkov (1998, 133135) do souvislosti s posuny sti Kelt z ech do Podunaj. Dal depot, nalezen nhodn v tovrn v prostoru Praskho Pedmst v Koln (obr. 1:poloha 11) v r. 1936, vykazuje rovn clen vbr rznch druh, tentokrt eleznch nstroj a dalch vrobk, kter maj sv analogie pedevm na oppidech. Byl zejm uloen v njakm organickm obalu a obsahoval 68 pedmt o vze 15 kg. Na zklad nkterch charakteristickch kus (nap. zvsu kotle, nek) lze usuzovat, e k vrob nkterch pedmt dolo a po polovin 1. stolet p.Kr. (Rybov Motykov 1983, 168174). Oba popsan depoty spolu s npadnm soustednm dalch mn obvyklch latnskch nlez (nap. malovan keramiky) mus nutn vst k otzce, jak byly vzjemn vztahy objevench st zdej sdeln aglomerace a zda nelze uvaovat o njak organizan form blzk oppidm. Do dnenho dne patrn zbytky nch meandr mohly zajiovat bezpenost a tok hlavn esk eky dobr spojen s centrem zem. Po obou bezch se i pi bagrovn psku nebo roziovn pstav objevuj ojedinl latnsk nlezy, kter to dokazuj.

Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech

219

Ve stednm Polab neregulovan tok pinel ovem i zplavy, a tak registrujeme i pozdnlatnsk osdlen spe v jistm odstupu od eky. Vjimen se vyuila vyven poloha, co byl ppad pravho behu Labe v mstech, zastavnch jdrem bvalho krlovskho msta Nymburka. V poslednch letech se podailo pi zchrannch vzkumech na Kostelnm nmst a v jeho okol objevit mladolatnskou keramiku pedevm v navkch a vplnch stedovkch objekt jako intruzi. Pouze jedna men jma, zachycen pi vchodnm okraji nmst, naznauje, e meme potat s osdlenm vchodnm smrem. Pozoruhodn je vak v tto souvislosti zprva, e pi stavb drhy byl nalezen republiknsk denr (Motykov Sedlek 2001, 104106, obr. 6; Radomrsk 1955, 92). V ppad popsanch stop latnskho osdlen v Nymburce lo zejm o ochranu brodu, kter fungoval v lomu eky od pravku a byl soust dlkov cesty zhy se rozvtvujc ve dv vtve, a to k severovchodu a severozpadu. Jin pklad neopevnn polohy se specializovanou vrobou a obchodnmi kontakty pi levm labskm behu byl zkoumn v Lovosicch (Sala 1996). Nachz se na okraji esk kotliny v podstat na samm potku labsk prrvy a m u z geografickho dvodu jin vazby ke svmu okol. Pes evidentn velk hospodsk vznam lovosick aglomerace povauji vak srovnn s oppidy v tomto ppad za pedasn.2 K popsanm lokalitm pistupuj jet strategicky vhodn body v krajin, kde se sice dosud nepodailo registrovat vrazn stopy latnskho osdlen, ale na vznam msta ns upozoruj pozoruhodn, i kdy nhodn objeven nlezy nap. keltskch nebo republiknskch minc, zbran, ozdob nebo keramiky. Lze uvst nkolik pklad, kdy jde o pedmty z vinnch poloh: Star Kouim, na ran stedovkm hraditi byla na konci 19. stolet nhodn objevena stbrn hexadrachma s legendou TITTO, kter nle k nejmladm tzv. bratislavskm rabm (Waldhauser 2001, 276; Kolnkov 1991). Na polabsk krajinn dominant Okobrhu (kat. obce Opolany ) na jinm bo polohy Hebnek byla objevena u ped rokem 1900 tetinka zlatho mulovitho statru (Radomrsk 1955, 56). Ponkud jin pklad pedstavuj nlezy ze zpadnch ech. Pi vzkumu hradit z doby bronzov a star doby latnsk na ernm kopci u Svrna se naly dva elezn pedmty (spona spojen konstrukce a 8,4 cm dlouh hrot pu s kidlky), kter svd o keltsk ptomnosti na mst nebo alespo o uritch kontaktech s mladolatnskm prostedm (Chytrek 1996, 115127). vaha o kultovnm vznamu tchto i jinch pedmt objevench bez blich nlezovch souvislost, nap. bronzovch figurek kank (Drda Rybov 1998, 175176), me bt sprvn, ale oblast keltskch nboenskch pedstav je nm z rznch dvod jen velmi mlo znm. Vskyt prestinch pedmt v lesnm prosted nebo na vyvench polohch opravdu me pedstavovat pozstatky po obtinch. S ohledem na nemalou pvodn cenu nalezench pedmt, kter byly spe v dren elit ne vesnickho zemdlskho obyvatelstva, mohlo by jt spe o zen akce nebo slavnosti ne o jednn jednotlivc. Tento pehled byl mnn jako pipomenut situace v echch v dob, kdy se v jin sti sousteoval ivot na oppidech a lze pedpokldat, e fungovaly jist spolen vrobn, nboensk i organizan prvky spolu s ostatnmi stmi zem, osdlenmi keltskm etnikem. Vt archeologick vzkumy sledovanho obdob byly dosud zameny mnohem vce na oppida ne na rovinn sdlit. Proto tak jim bude vnovna nsledn pozornost s clem upozornit na postup zmn, ve kterch by se mohly odret udlosti neklidnho 1. stolet p. Kr., o kterch u vme z historickch zprv, a jakkoli strunch. U v dobch konsolidace a rozkvtu oppidln civilizace se setkvme s archeologickmi situacemi, kter lze nejspe vysvtlit mstnmi, zejm mezikmenovmi stety, ve kterch se ovem me odret i situace irho stedoevropskho dosahu. Sledujeme nap. vstavbu a nsledn pory bran a opevnn obou stavebnch fz na Hrazanech (Jansov 1986) nebo ve fzi III. a V. na Zvisti (Drda Rybov 1992, 344347). Zatmco Tsov, Hrazany i Nevzice byly zejm oputny dve a zmrn, i kdy zde jist hrly roli i toky a zaloen pory, zanikaj tato oppida pravdpodobn i v souvislosti s odchodem sti keltsk populace do Podunaj. Ped tm se vak jet hrazansk oppidum rozrostlo z pvodnch 30 ha do plochy 39 ha a do pevnostnho systmu byla zahrnuta ob pedhrad. I na Hrazanech se v posledn fzi uvn setkv archeologick vzkum s pedsunutm sypanm valem. Tato pozorovn vedou k zvru, e i zde dolo ke zzen refugia.
2 V souvislosti s hodnocenm lovosicho sdlit zmiuje V. Sala (1990, 635) soubor nlez z Demic, polohy mavy. Souhlasm s nm, e pedmty uloen v muzeu Tebenice nepedstavuj celek. Nlezy pochzej ostatn z osmdestch let 19. stolet. Pokud vak jde o mnou publikovan daj (Motykov-neidrov 1963, 17), tak jsem na pvod (?) nkterch kus z hrobovch kontext usuzovala pedevm ze stop, kter ukazuj, e proly rem.

220

Karla MOTYKOV

Obr. 2. Prvn fze vstavby brny D oppida Zvist. Axonometrick rekonstrukce P. Drdy.

Zvist i Stradonice funguj dle (Drda Rybov 1997, 6581; t 1998, 176182). Ve srovnn s prvn stavebn fz brny D na Zvisti, kdy stoj v mstech hlavnho vstupu monumentln brna s devnou stavbou (obr. 2), se v zvren V. fzi setkvme se zcela jinou formou opevnn, kdy byla vyuita technika sypanch val, kter nahradila star typ hradeb s vertiklnm lcem (obr. 3). K tto zmn existuj paralely z obdob dobvn Galie Caesarem v letech 5850 p. Kr. a ukazuj tak na tsn styky Boiohaema s Gali, kter ostatn dokldaj i nkter importovan pedmty, nalezen na Stradonicch. Pro trvn tto posledn brny na Zvisti pichz dle zmnnch analogi sypanch val (obr. 4) v vahu prbh tet tvrtiny 1. stolet p. Kr. Por, kter zachvtil vechny devn konstrukce brny D, byl stejn niiv, jako v bon brn A (Motykov Drda Rybov 1990; Drda Rybov 1992). Katastrofa byla takov, e se z n oppidum u nevzpamatovalo. Pokud jde o Stradonice, nen zpsob jejich zniku tak jednoznan pedevm proto, e zde systematick archeologick odkryv neprobhl. Zchrann vzkum, kter byl v roce 1981 vyvoln vkopy pro veden plynu, pinesl sice adu dleitch poznatk, ale nebyl tak rozshl, aby tuto otzku mohl vyeit (Rybov Drda 1994). Poukzat je vak mono na pozorovn J. L. Pe (1903), kter byl s lokalitou seznmen ped vce ne 100 lety. O porech nepochybuje a odvolv se na spousty popela. Z toho, co bylo jen strun uvedeno, jako i z dalch publikovanch podrobnost je nsiln konec eskch oppid jasn. Z ternn situace tak vyplv, e nelo o njak pekvapiv pepaden, ale e se situace vyhrocovala dlouhodob. Tak nap. lze pozorovat podstatn zmny ve struktue zstavby, kter se vysvtluje odchodem sti Kelt do Podunaj i budovnm refugi pro obyvatele zzem v nebezpench dobch. tonky, kte dobili zvistsk oppidum, zniili i dal keltsk dravy a tuto djinnou epochu na zem uzaveli, neznme jmnem. Nepochybn to byli Germni, a u uvaujeme o Hermundurech, Markomanech nebo jinch kmenech, znmch z psemnch zprv. Archeologick nlezy jsou v tomto ohledu pomrn vmluvn, protoe se zem zejm dosti brzy zaplnila novmi kolonisty. Tuto prvn vlnu pchozch charakterizuje npl tzv. plaanskho horizontu, kterou meme dobe sledovat jak na sdlitch, tak i v hrobov vbav rovch hrob (Motykov-neidrov 1963). Dleit je, e tato nejstar sdlit jsou v cel ad ppad funkn dle, po vt st 1. stolet po Kr. nebo i dle. To sam plat pro vt a lpe prozkouman rov nekropole (nap. Tiice, Tebusice, Steheleves, Tvrice ale i Dobichov-Pihoru). Z toho meme usuzovat, e nov pchoz se usazuj a msto u vesms po del as neopoutj. Vyznauj se zcela jinm zpsobem bydlen, hospodaen i nboenskch praktik. Jsou

Obr. 3. Pt, posledn fze brny D oppida Zvist. Axonometrick rekonstrukce P. Drdy.

Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech

221

Obr. 4. Zvren fze opevnn oppid tzv. sypan hradby. Pklady sypanch val: 1 La Chausse-Tirancourt, 2 Liercourt-rondelle, 3 Zvist, jov linie, 4 Zvist-ance, 5 Nevzice, 6 Heidengraben. Podle Drda Rybov 1998.

to zemdlci, kte nesnesou srovnn se specializovanmi emeslnky oppid, s vjimkou elezstv a kovstv. Posledn jmenovan emesla se naopak t jejich zjmu pedevm z dvod poteby zbran a zbroje. V tto oblasti navazuj nejspe na keltsk znalosti. Jinak nikde nen keltsk vliv markantnji patrn, pokud nevezmeme ovem v vahu nkolik drobnch ozdob nebo na kruhu vyrobenou ndobu, kter ale mohly mt pvod u v jejich pedchzejc vlasti, kde se s Kelty setkali. Pro poznn stavebn struktury germnskch vesnic z pelomu starho a novho letopotu, kter se prostraj pedevm v rodnch psech podl hlavnch ek asto v mstech ped krtkou dobou oputnch Kelty, jsem vybrala pln nejvtho dosud zkoumanho sdlit ze sledovanho obdob (obr. 5). lo o vzkum zchrannho charakteru, kter se uskutenil v letech 19721976 v pskovn u Mlkojed v malm pedstihu ped postupujc skrvkou pro pskovnu. Sdlit bylo zaloeno v horizontu plaanskho typu (stupe A) na thl psen terase nedaleko pravho behu Labe. Vech osm seskupen tvoilo adu a bylo zaloeno s nejvt pravdpodobnost najednou na zatku germnsk invaze. Osdlen trvalo piblin po dv generace, pot bylo zejm dobrovoln oputno. Tento zvr potvrzuje i k popsanmu sdliti nleejc hbitov, kter zanal ve vzdlenosti 150 m vchodnm smrem na katastru sousedn obce Tiice (obr. 6). Pohebit bylo vjimen tm, e jen men st hrob nleela podle an-

222
Karla MOTYKOV

Obr. 5. Mlkojedy, okr. Mlnk. Pln sdlit ze star doby msk. Pln obdlnk znamen polozemnici.

Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech

223

Obr 6. Tiice, okr. Mlnk. Pln pohebit ze star doby msk. 1 popelnicov hrob, 2 mal jmov hrob, 3 velk jmov hrob, rozruen, ble neuriteln hrob. Pln ern znaka ena, polovina znaky ern mu, tetina znaky ern dt, przdn znaka pohlav neuriteln.

tropologickho posudku mum a obecn ast byl i zvyk ukldat splen pozstatky mrtvch do jmovch hrob. Jeliko pohebit bylo ped asem publikovno i s rozlienm dvou chronologickch fz (obr. 7), uvdm je zde jako pklad, jak dobe me hrobov vbava odret rozdln chronologick horizont spojiteln nad to s historicky znmmi udlostmi (Motykov-neidrov 1963a). V tomto

224
Karla MOTYKOV

Obr. 7. Tiice, okr. Mlnk. Chronologick tdn nalezench pedmt do dvou stup.

Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech

225

smyslu by prvn fze znamenala stupe A, tedy dobu pchodu germnsk komunity do ech, druh fze (stupe B1), kter je bohat nap. i na msk importy, me bt spojena s rozkvtem zem za vldy Marobuda a jeho bezprostednch nstupc.3 Zbv nyn jet odpov na jednu otzku. Kdy budeme komplex Mlkojedy Tiice povaovat za bnou normu pro zemdlsk germnsk sdlit, jak meme hodnotit nkter zvltnosti, kter se vou na prostor bvalch oppid. Prv tyto sdeln stopy jsou jdrem vah o mrovm souit mezi Germny a Kelty. Jde pedevm o mal klov psteek, postaven do ruin postrann brny A zvistskho oppida, kter je datovn nemnoha keramickmi zlomky do stupn A. Domnvm se, e pro nov pchoz, kte zemi ovldli, znamenaly ruiny keltskch oppid vtan majetkov zdroj. Trvale se zde vak neusadili, ale vyuili nedlouho ped tm oputn msta v rodnch stech ech k zemdlstv a pastevectv. Stejn byla situace na Stradonicch, kde se pod Hraditm, na behu Berounky, usdlila men komunita. Zajmav je, e nkolik keramickch zlomk z obou lokalit ukazuje svoj ornamentikou na vztah k przeworsk kultue. Jako vysvtlen se nabz v tto souvislosti Tacitova zprva e Marobud mimo jin ovldl i kmen germnskch Lugi, kter bv s touto kulturou spojovn. Domnvm se, e z ve uvedenho je zejm, e na pelomu starho a novho letopotu opravdu dolo k nsilnmu obsazen zem germnskmi kolonisty. Stalet keltsk drava se zhroutila a oppida byla ponechna svmu osudu. Nov agrrn spoleenstv nevyhledvala vinn polohy a ani je nebyla zvykl opevovat. Nov osadnci spe ptrali po oputnch a dosud zcela nezarostlch polohch vhodnch k osdlen i k zemdlstv. asto diskutovan otzka, co se stalo se zbytky Kelt, kte stet peili a ze zem neodeli, mus zstat bez odpovdi. Jejich stopa v germnskm kulturnm projevu nen patrn.

LITERATURA
im, M. 1990: Funde der Siegelkapseln aus den keltischen Oppida Stradonice (Bhmen) und Star Hradisko (Mhren), Germania 68, 597600. Drda, P. 1987: Keltsk oppidum Hrad u Nevzic, Archeologick rozhledy 39, 517556. Drda, P. Rybov, A. 1992: oppidum de Zvist: construction de la porte principale (D) et sa chronologie, Pamtky archeologick 83, 309349. Drda, P. Rybov, A. 1997: Keltsk oppida v centru Boiohaema, Pamtky archeologick 88, 65123. Drda, P. Rybov, A. 1998: Keltov a echy. Praha. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha Filip, J. 1956: Keltov ve stedn Evrop. Praha. Chytrek, M. 1996: Ojedinl nlez z mlad doby latnsk na ernm vrchu u Svrna, okr. Domalice, Archeologick rozhledy 47, 115127. Jansov, L. 1986/1988/1992: Hrazany. Das keltische Oppidum in Bhmen. Band IIII. Praha. Kolnkov, E. 1991: Bratislavsk keltsk mince. Bratislava. Lichardus, J. 1984: Krpergrber der frhen Kaiserzeit im Gebiet der sdlichen Elbgermanen. Saarbrcker Beitrge zur Altertumskunde, Band 43. Bonn. Motykov, K. Drda, P. Rybov, A. 1990: Oppidum Zvist prostor brny A v pedsunutm jovm opevnn, Pamtky archeologick 81, 308433. Motykov, K. Sedlek, Z. 1990: Osdlen ze star doby msk v Koln-Radovesnicch I, Archeologick rozhledy 42, 270283. Motykov, K. Sedlek, Z. 2001: Archeologick vzkumy na Nymbursku v roce 2000, Stedoesk vlastivdn sbornk 19, 99106. Motykov-neidrov, K. 1963: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Motykov-neidrov, K. 1963a: rov pohebit ze star doby msk v Tiicch ve stednch echch, Pamtky archeologick 54, 343437. Nemekalov-Jiroudkov, Z. 1998: Keltsk poklad ze Starho Kolna. Praha.
3 O jet detailnj tdn tiick nekropole se pokusil J. Lichardus (1984), ale nedomnvm se, e je mon dojt pi pomrn malm potu hrob, nadto asto siln poniench orbou, k obecn pijatelnm podrobnjm zvrm.

226

Karla MOTYKOV

P, J. L. 1903: Staroitnosti zem esk II. sv. 2. Hradit u Stradonic jako historick Marobuduum. Praha. Radomrsk, P. 1955: Nlezy keltskch minc. In: Nohejlov-Prtov, E. (ed.), Nlezy minc v echch, na Morav a ve Slezsku I. Praha, 35-84. Rybov, A. Drda, P. 1994: Hradit by Stradonice. Rebirth of the Celtic Oppidum. Praha. Rybov, A. Motykov, K. 1983: Der Eisendepotfund der Latnezeit von Koln, Pamtky archeologick 74, 96174. Sala, V. 1990: K poznn latnskho (LT C2D1) vrobnho a distribunho centra v Lovosicch, Archeologick rozhledy 42, 609639. Sala, V. 1996: O hospodstv, oppidech a Marobudovi, Archeologick rozhledy 60, 6097. Waldhauser, J. 2001: Encyklopedie Kelt v echch. Praha.

EIN BEITRAG ZUR DISKUSSION BER DEN UNTERGANG DER BHMISCHEN OPPIDA UND DIE ANFNGE DER GERMANISCHEN BESIEDLUNG BHMENS
Dieser Beitrag ist die Reaktion auf eine Diskussion, welche am ersten Konferenztag in Kounice gefhrt wurde. Zum ersten Thema dem Untergang der bhmischen Oppida wurden die Vorstellungen prsentiert, nach denen manche Oppida noch in der Zeit der Landesbesetzung durch elbgermanische Stmme berdauerten, und dass das Land gewaltlos besetzt wurde. Auf der Basis der verffentlichen Gelndeuntersuchungen und Analysen von Fundkomplexen (vorwiegend von Mnzen) kann jedoch diese Ansicht nicht akzeptiert werden. Es ist zwar wahr, dass die bhmischen Oppida ihre Existenz nicht alle gleichzeitig beendeten und die Grnde zum Abruch der Besiedlung unterschiedlich waren, aber es handelte sich immer um wichtige Zentren innerhalb eines Gebietes mit ausreichendem wirtschaftlichem Hinterland und entsprechender Organisationsstruktur. Whrend Tsov, Hrazany und Nevzice im Zusammenhang mit dem Abzug eines Teiles der keltischen Bevlkerung ins Donaugebiet relativ absichtlich verlassen wurden, lebten Zvist und Stradonice weiter. Allerdings kann auch hier eine bestimmte Abnahme der Siedlungsbauten beobachtet werden (Z. B. Vorburg von Zvist bereits ohne Besiedlung.). In dieser Hinsicht ist es wahrscheinlich, dass ein Teil der einheimischen Bevlkerung ebenfalls mit anderen Gruppen abgewandert ist. Die Gesellschaft auf beiden Oppida scheint allerdings wirtschaftlich und gesellschaftlich konsolidiert gewesen zu sein. Es ist mglich, dass sie innerhalb ihrer Mauern einen Teil der Bevlkerung aus den sdbhmischen Oppida aufgenommen hat. Diese Tatsache kann auf dem Oppidum Zvist gut durch den Aufbau der letzten mchtigen Befestigung sowie durch eine Erweiterung der Gesamtflche des Oppidums belegt werden. Es besteht kein Zweifel daran, dass das Oppidum Zvist in der Schlussphase seiner Existenz erobert wurde und dass das Haupttor D sowie das Seitentor A dabei niederbrannten. Im Fall von Stradonice ist die Situation nicht so eindeutig, da hier keine systematischen Untersuchungen verliefen. J. L. P aber, welcher diese Lokalitt vor mehr als 100 Jahre gut kannte, hegte keinerlei Zweifel am Untergang der Anlage durch ein Brandereignis, wobei er immer wieder die Mengen an Asche erwhnte. Die ankommenden Germanen mssen auf Widerstand gestoen sein, wovon die ltesten Grber der Stufe A zeugen; den Mnnern wurden Waffen beigegeben. Manche der Brandgrberfelder beginnen gerade in diesem Horizont, und ihre Existenz dauert bis ins 2.3. Jhdt. n. Chr. Andere wiederum umfassen nur wenige Grber und haben eine kurze Lebensdauer. Da sie auf dem gesamten, damals besiedelten Teil Bhmens auftreten, knnen sie die Grber der germanischen Vorposten darstellen. Diese waren fr die Kontrolle der Situation in einem Land, welches sich in der vorangehenden keltischen Zeit durch eine starke Organisationsstruktur und ein relativ hohes Wirtschaftsniveau auszeichnete, notwendig. Fr Neuankmmlinge, welche nunmehr das Land beherrschten, wurden die Ruinen der keltischen Oppida zu einer willkommenen Vermgensquelle. Sie haben sich zwar nicht auf den Oppida angesiedelt, aber sie verwendeten die kurz vorher verlassenen Orte in den fruchtbaren Teilen Bhmens zur Land- und Weidewirtschaft. Unter dem Hradit bei Stradonice sind im Rahmen einer kleinen Rettungsgrabung vor kurzem die Spuren eines germanischen Dorfes aus dem ltesten Horizont der Rmerzeit festgestellt worden. Eine kleine Htte des gleichen Alters ist im Bereich des niedergerissenen Tores A auf dem Oppidum Zvist erbaut worden. Es stellt sich die Frage, ob es sich nicht um provisorische Be-

Pspvek k diskusi o zniku eskch oppid a o potcch germnskho osdlen ech

227

hausungen von Menschen handelt, welche das Land eroberten und auf dem verlassenen Oppidum nach Wertgegenstnden suchten. Es ist interessant, dass die Verzierung einiger Keramikfragmente von beiden Lokalitten eine enge Beziehung zur Przeworsk-Kultur hat. In dieser Hinsicht brachte Tacitus eine Bemerkung, dass Marbod auch den Stamm von germanischen Lugiern, welcher mit dieser Kultur in Verbindung steht, beherrschte. Der Schluss dieses Beitrages ist der grten bisher publizierten, germanischen Siedlung aus der lteren rmischen Kaiserzeit in Mlkojedy (Bez. Mlnk) gewidmet. Seine Existenz auf der Sandterrasse, unweit des rechten Elbeufers ist mit der Stufe A verbunden. Alle acht Gehfte (in eine Reihe geordnet) wurden gleich am Anfang der germanischen Invasion gegrndet und von zwei Generationen ungefhr verwendet. In Entfernung von zirka 150 m in der Ost-Richtung befand sich ein zur Siedlung zugehriges Grberfeld in Tiice, welches bei der fortschreitenden Sandfrderung durchgeforscht wurde.

KARLA MOTYKOV POLABSK MUZEUM, PALACKHO 68, CZ-290 55 PODBRADY

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 229235

KDY ZAN DOBA MSK?

Vladimr Sala

Abychom mohli odpovdt na otzku obsaenou v titulku, musme si nejprve poloit otzku zkladn co je doba msk? Student u zkouky zpravidla odpov, e jde o obdob, kdy se stedn Evropa a potamo i esk zem ocitaj a ji pmo i zprostedkovan ve sfe vlivu msk e.1 Je to ovem pravda? Plat toto tvrzen i pro jej potky? Jet nedvno se o takovto odpovdi nepochybovalo vdy velmi dobe odpovdala chronologickmu schmatu, kter se a do 80. let minulho stolet povaovalo za jedin sprvn. V echch mla doba msk zanat nkdy mezi lety 96 p. Kr., tedy v dob, kterou Josef Dobi (1964) povaoval za nejpravdpodobnj, avak nikoliv jedinou monou pro pchod Markoman pod Marobudovm vedenm do esk kotliny. Potud bylo ve v podku, protoe s pchodem Marobuda se skuten echy dostvaj do uho kontaktu s mskou , a to jak z hlediska archeologickho (pliv tzv. import), tak jist i politickho. Psemn prameny nm ostatn konkrtn politick iny zmiuj vzpomeme nap. posln Varrovy hlavy Marobudem, kter ji obdrel od Arminia po bitv v Teutoburskm lese, do ma apod. Nejen politick, ale pmo i mocensk tlak pedstavuje tak vojensk taen proti Marobudovi, od jeho proveden (i jen plnovn?) uplyne letos 2000 let.2 Pokud jde o pedstavu archeologickho projevu takovhoto potku doby msk v echch, vznamn k n pispl Oscar Almgren, kter v roce 1913 napsal lnek Zur Bedeutung des Markomannenreichs in Bhmen fr die Entwicklung der germanischen Industrie in der frhen Kaiserzeit. V tomto pspvku dospl vznamn vdsk archeolog k zvru, e zem na Vltav, Labi, Ohi a Berounce pedstavuje nejlep pklad toho, kterak obsazen pvodn keltsk zem polabskmi Germny za souasnho vlivu msko-provincilnho prosted vytvoilo podmnky pro symbizu tchto t kulturnch proud. Jejich symbiza potom mla vst ke vzniku svrzn smen kultury, kter mla ovlivovat okoln germnsk zem. Autor pitom vychzel z Pem (1905) publikovanch hrob ze star doby msk, pedevm z Dobichova-Pihory a v neposledn ad z psemnch pramen. Tady nkde jsme zejm na stop pedstavy, e prv u ns vznikala na potku doby msk specifick kultura pod vlivem mskch provinci, kter se odtud stejn jako politick moc ila do okol. Zde jsou jednoznan dvny do zkho vztahu historick politick udlosti s vvojem a enm hmotn kultury.3 e
1 Pro porovnn uveme charakteristiky doby msk v poslednch syntzch pravku naich zem. Pravk djiny ech (Pleiner ed. 1978, 676): Doba msk. Vit nzev pro prvn tyi stolet novho letopotu v samm stedu Evropy je mon pijmat s vhradami. V echch man nikdy nebyli, nepotmeli monost cest njakch obchodnk. K pohrani mskho impria patily jen mal zemn sti na jihozpadnm Slovensku a na jin Morav. Protoe vak byla prvn polovina +1. tiscilet ve znamen djin mskho csastv a ohlas nkterch jeho kulturnch projev, je ustlen nzev srozumiteln. Pravk djiny Moravy (Tejral 1993, 424): V archeologick literatue se djinn etapa, charakterizovan sousedstvm a vzjemnmi stety mskho impria s barbarskmi, ponejvce germnskmi kmeny, ijcmi na naem zem, nazv dobou mskou. Vztah tchto svt, barbarskho a antickho, je hlavnm a poslze osudovm momentem tohoto obdob, v jeho prbhu nabv rzn tvnosti a mnohdy je na obou stranch citlivm ukazatelem vnitnch spoleenskch proces. 2 Nelze ovem opominout, e o uskutenn tohoto taen resp. o hodnovrnosti zprv o nm v dle Velleia Patercula se zan v souasnm bdn i vn pochybovat (Kehne 2002). 3 Ovem kombinovn daj z antickch psemnch pramen s archeologickmi nlezy m i v esk archeologii dvnou tradici. Ji v Pravku zem esk J. E. Wocela (1968, 185) se jet ped kapitolou hledajc germnsk archeologick nlezy lze dost: Uvme-li vak, co o i Marobudov mst vrstevnci, zvlt Vell. Paterculus, kladou, naklonme se zajist k nhledu, e Markoman za onch vk z primitivnch onch pomr ponkud se ji byli vyinuli Ztotoovn daj z psemnch pramen s archeologickmi zjitnmi nkdy vedlo i k extrmnm zvrm, jako nap. ztotonn Marobudova sdla s latnskm oppidem Stradonice J. L. Pem (1903).

230

Vladimr SALA

nejde jen o dvno zapomenutou epizodu z djin bdn, dokld prv vydan, by posmrtn a s odstupem zhruba deseti let, kniha Th. Vllinga (2005), kter se k tomuto schmatu stle hls. Podvme-li se ovem na posuny v datovn, ke kterm u ns a nejen u ns za posledn tvrtstolet dolo (shrnut nap. Sala 1996 s dal literaturou), je zejm, e dvj chronologick schma a s nm spojen kulturn-historick interpretace mus bt nahrazeny schmaty novmi, odpovdajcmi dnenmu vymu datovn. ten oekvajc na tomto mst chronologick rozbor typ a variant spon i dalch artefakt s clem zpesnit jejich datovn, a tedy diskusi o tom, zda urit spona i opaskov zpona je o pt i deset let star nebo mlad, ne se dosud uvd v literatue, bude zejm zklamn. Clem pspvku je poukzat na nkter obecn problmy spojen s vytvenm chronologickch schmat a jejich nslednm vyuvnm k rekonstrukci historickch udlost, i naopak s tvorbou chronologickch schmat na zklad historickch udlost. Na tyto problmy se toti velmi snadno a asto zapomn. Pedstava, e z archeologickho hlediska lze potek doby msk v echch klst k letm 96 p. Kr. a spojovat jej s pchodem Markoman vedench Marobudem, kte k nm mli pinst kulturu tzv. plaanskch pohr, dnes ji neobstoj. Je toti zejm, e tzv. horizont plaanskch pohr, kter ve skutenosti nen nim jinm ne v echch z tradinch dvod odlin pojmenovanm mladm sekem groromstedtskho horizontu, je o nkolik desetilet star ne zmnn lta 96 p. Kr. Dvody, kter k vymu datovn vedly, zde nen mon a nakonec ani nutn rozebrat, nebo byly mnohokrt publikovny, by, jak jsme ji uvedli, o konkrtnm stanoven potku tohoto horizontu se nadle intenzvn diskutuje (nap. Rieckhoff 1995; Peschel 1991; 1999; Meller 1999; Bockius Luczkiewicz 2004). Vrame se ovem k pvodn otzce co je to doba msk? Pijmeme-li odpov, e jde o obdob, kdy se stedn Evropa ocit pod vlivem ma, pak zjiujeme, e dve uvdn potek, tedy posledn desetilet p. Kr., je vlastn v podku. Skuten, teprve od tto doby meme o mskm vlivu ve stedn Evrop vbec uvaovat. Maximln bychom se mohli dostat k roku 15 p. Kr., k prvnmu vojenskmu taen man za Alpy.4 Zde tedy narme na zsadn problm data spojovan s historickmi udlostmi a pedevm jejich historick interpretace se rozchzej s archeologickou chronologi, jinak eeno djinn udlosti nejsou v souladu s vvojem a enm hmotn kultury. Oboj se zjevn vyvj nezvisle na sob. Jak by tak mohly souviset politick udlosti nejasnjho csastv v m i Itlii, kter vystily v expanzi do stedn Evropy, s tvarovou i vzdobnou promnou germnskch hrnc, spon i polozemnic kdesi v eskm i nmeckm Polab? Jakkoliv by se zdl opan nzor absurdn, pesto mnoz archeologov v bn praxi nejednou podobn jevy do souvislost kladou. Zopakujme si, groromstedtsk horizont, jeho mlad fze je v echch nevhodn oznaovna jako horizont plaanskch pohr, neboli stupe A doby msk, zan vrazn dve, ne se jet nedvno soudilo, s ohledem na ve citovanou literaturu nejspe nkdy mezi lety 40 a 20 p. Kr. Zatmco vliv msk e ve stedn Evrop nelze ped mskm vojenskm taenm za Alpy v r. 15 p. Kr. zaznamenat ani historicky ani archeologicky. Potebujeme-li tedy ji pro njak ely jedin datum, nap. pro vuku, schma pro muzejn expozici apod., nikoliv vak pro samotn bdn, nebo je zejm, e msk vliv za Alpami se neprosadil narz v jedinm roce, pak by z hlediska historickho bylo mon spojovat potek doby msk prv s rokem 15 p. Kr. Z hlediska archeologickho ji odpov tak zejm nen. V sousednm Bavorsku (s vjimkou Pomohan), ale i Rakousku, jihozpadnm Slovensku i na blzk Morav, tedy na zemch, kde se groromstedtsk kultura nevyskytuje, lze na sklonku starho letopotu bu shledvat vvoj vychzejc pln z latnsk kultury, nebo, jako na Morav a v Bavorsku,5 osdlen z druh poloviny 1. stolet p. Kr. prakticky neznme. Na tchto zemch se oprvnn uv pro nkolik poslednch desetilet starho letopotu formln oznaen LT D2 a me se mluvit o nejpozdj dob latnsk. Ovem stejn oznaen uv nap. K. Peschel (1978; 1999) pi datovn groromstedtskho horizontu v Durynsku, vetn eponymn lokality Groromstedt. Toto oznaen zejm odr i skutenost, e kultura groromstedtskho horizontu zde plynule navazuje na smenou keltsko-germnskou kulturu pozdn doby latnsk. Mon jde ovem i o reakci na skutenost, e v nm4 Potkm mskho vlivu na zem mezi Alpami a Dunajem je vnovn sbornk pspvku z konference konan v Ingolstadtu v r. 2001 (Hssen Irlinger Zarnier Hrsg. 2004). 5 A na vjimky v podob zsahu pchovsk kultury na vchodn Moravu (im 1993) i sporadickho vskytu sdli tzv. jiho-vchodobavorsk skupiny (Rieckhoff 1995).

Kdy zan doba msk?

231

in se neuv obecn pojem doba msk, ale peci jen konkrtnj, a tm i chronologicky fixovanj oznaen Rmische Kaiserzeit, tedy doba mskho csastv. Dobu mskho csastv ovem nelze dle archeologickch poadavk posouvat v ase. I v echch se nkdy oznaen LT D2 pro nlezy groromstedskho horizontu uv, ale vzhledem k tomu, e zde na pelomu LT D1/D2 resp. uprosted stupn LT D2 (LT D2a/b)6 dochz k zsadn promn hmotn kultury, domnvm se, e je vhodnj tuto razantn zmnu vyjdit i novm pojmenovnm a oznaenm doba msk, stupe A. Ovem s tou podmnkou, e bude nutn vysvtlovat, e po vtinu tohoto stupn nebylo ve stedn Evrop po mskm politickm i kulturnm vlivu tm ani pamtky. Jde vlastn paradoxn z historickho hlediska o jaksi pedmsk stupe A doby msk. Toto oznaen zjevn nen nejastnj a nepsob jazykov ani obsahov pli logicky. Neloginosti se ovem nevyhneme, ani kdy budeme obdob groromstedtskho horizontu chpat jako zvren vvoj pedchozho latnskho obdob a ozname jej jako stupe LT D2 (nap. Peschel 1978; Waldhauser 1992). Pak by toti doba msk zanala a stupnm B, co zase souvis s tradinm lennm doby msk.7 Je ovem nepochybn, e pedl mezi pozdn latnskou kulturou a kulturou groromstedtskho horizontu je podstatn vraznj, ne mezi nplnmi stup A a B, co by se dle mho nzoru mlo odrazit i ve formlnm lenn. V kadm ppad je pojmenovn nejstarho stupn germnskho osdlen ech (i takto se d stupe A doby msk toti oznait) legitimnm nmtem k diskusi. Z archeologickho hlediska a s ohledem na ji zakoenn oznaen obdob nsledujcho v echch po zniku oppid resp. latnsk civilizace je snad nosn oznait stupe A za nejstar dobu mskou a dle pokraovat v ji zaitm pojmenovn stupe B = star doba msk atd. Tm by se i ve slovnm oznaen vyjdil odlin vvoj hmotn kultury, ale i hustoty, rozsahu a kontinuity osdlen mezi stupni A a B. E. Droberjar (1999b) uv stejn vhodnho pojmenovn asn doba msk, avak pro obdob stup A a B1, pojem star doba msk potom zuuje pouze na stupe B2. Toto lenn vak povauji za mn vhodn, nebo klade draz na pelom stup B1/B2 a nikoliv na podstatn vraznj rozdly mezi stupni A a B, nadto slovn oznaen nekoresponduje s pevn zakoennm lennm doby msk na alfanumerick stupn. Zatmco potek stupn A je dosud zahalen tajemstvm a jeho datovn osciluje v dech desetilet mezi lety 40 (vjimen ovem i 80) a 20 p. Kr., pak o jeho konci se asto mluvilo i mluv s pesnost na jednotliv roky. V dvjch pracch o dob msk se uvdlo, e stupe A zan v echch v letech 9/6 p. Kr. a jeho konec bval kladen na potek letopotu (nap. Motykov-neidrov 1965; Motykov 1976; cf. Pravk djiny ech, str. 691). Ml tedy v echch trvat zhruba jedin desetilet. Njak pesvdiv argument, pro by ml stupe A konit prv na pelomu letopot, vak nikdy publikovn nebyl. Spe se jednalo o to, e ze stupn B1 ji existuj msk importy, kter je mon a nutn datovat do prvnch desetilet po Kristu. Proto se zejm povaovalo za nutn stupe A urychlen ukonit, by bylo npadn, kolik sdli by v onch nkolika mlo letech mlo vzniknout a mnohdy i zaniknout. V dosud obecn uvan absolutn chronologii star doby msk, vytvoen na zklad datovn tzv. import, nlez z mskch vojenskch tbor a antickch minc v Germnii jej tvrce H. J. Eggers (1955, viz t 1959, 162170) piadil stupe A pozdnmu latnu a dle se jm nezabval. Pokud jde o datovn potku stupn B 1, pe v souvislosti s nlezy chronologicky spadajcmi do tohoto stupn: Haltern wurde 119 v. Christi Geburt von Drusus gegrndet und im Jahre 9 n. Christi Geburt nach der Varusschlacht zerstrt. Daraufhin knnen wir Beginn der Stufe B1 und damit der lteren Kaiserzeit um Christi Geburt annehmen (Eggers 1959, 168). Z tchto slov zjevn vyplv, e potek stupn B1 byl kladen k potku letopotu nikoliv striktn s pesnost na rok, jak by snad mohlo vyplvat z pehlednch chronologickch schmat a tabulek (Eggers 1955), ale spe orientan, u Eggerse nadto s ppisem ca, nebo um. Dnes, jak jsme ji uvedli, je situace odlin stupe A zan dve a trv podstatn dle, take se domnvme, e jsme schopni do nj vechny nlezy groromstedtsk kultury vtsnat a chronologicky
6 Vnovat se na tomto mst diskusi o chronologickch detailech, tj. opt datovn uritch variant spon, nen mon. 7 Zde je nutno podotknout, e tak H. J. Eggers (1955) ve sv zkladn prci o absolutn chronologii doby msk stupe A pisoudil pozdn dob latnsk, oznaen A vak ponechal.

232

Vladimr SALA

oste oddlit od nlez nsledujcch. S jeho ukonenm se pesto nebo prv proto dostvme do stejnch obt. Stle toti panuje snaha ukonit jeho trvn s pesnost na rok i jen na nkolik mlo let, a to nikoliv symbolicky, nbr absolutn, abychom je mohli klst do souvislosti s historickmi udlostmi. Nebo jet he, abychom pomoc historickch udlost hledali pevn body pro relativn chronologii archeologick kultury. Zejm jedin, kdo se u ns v posledn dob datovnm nejen potku, ale i konce stupn A zabval, je Eduard Droberjar (1999a,b). Je tak vlastn jedin, kdo na asnj datovn potku tohoto stupn zareagoval. E. Droberjar klade konec stupn A mezi roky 10/5 p. Kr. a dv jeho ukonen resp. potek stupn B do souvislosti s pchodem Marobuda resp. Markoman do ech. Dokonce nsledujc horizont oznauje jako horizont Marobudovy e. ili kruh se uzavr zmnilo se absolutn datovn konkrtnch stup, avak uit metody jsou stle stejn mme-li k dispozici psemn prameny, dostanou psemn zprvy nhle pednost ped naimi archeologickmi nlezy. Bohuel nezdka bez jakkoli bli argumentace. Jak ovem me zmna hmotn kultury, tedy tvary spon i ndob souviset s politickmi udlostmi? E. Droberjar se domnv, e novou kulturu stupn B1 k nm pinesli prv Markoman z Pomohan. Pot je ovem v tom, e prv v Pomohan nlezy stupn B1 prakticky postrdme (nap. Pescheck 1978; Rosenstock Wamser 1991; Vlling 1995; 2005). Ostatn k pechodu od archeologick kultury stupn A ke tvarm artefakt stupn B1 a souasn i k rozshlm strukturlnm zmnm v osdlen dochz na irokm zem Durynska, Posl, stednho i dolnho Polab, kde je do souvislosti s taenm Markoman do ech jist klst nememe. Zd se bt proto zejm, e tyto udlosti spolu nesouvis ani souviset nemohou. Budeme-li pedpokldat opak, dostaneme se krom jinho i do chronologickch pot. Tvarov npl stupn B1 by toti musela vzniknout dve, ne ji k nm donesli Markoman z Pomohan. Tam se ovem pedmty stupn B1, jak jsme prv uvedli, tm nevyskytuj a ji vbec nelze prokzat, e by se k nm dostaly artefakty, ale i typy objekt apod. stupn B1 se zpodnm prv oproti Pomohan. O znanm nepomru rozsahu a hustoty osdlen mezi echami a Pomohanm ve stupnch A a B1 ani nemluv. Domnvm se proto, e vznik archeologick groromstedtsk kultury stupn A, stejn jako jej znik resp. pemna v kulturu stupn B1, pedstavuj pirozen kulturn vvoj, kter je zcela nezvisl nejen na Marobudovi a jeho Markomanech, ale i na ostatnch historickch udlostech, kter nm psemn prameny uchovaly. Jedn se o stejnou promnu, se kterou se setkvme v pedchozm pravkm vvoji pomrn asto i lpe eeno pravideln, nebo souvis s pirozenm kulturnm vvojem. Na druhou stranu nelze pochopiteln ani tvrdit, e k promovn npln stupn A a ke vzniku tvar (spon, keramiky, dom apod.) stupn B1 skuten mezi roky 10 a 5 p. Kr. nemohlo zat dochzet, pochybuji vak, e to m njak souvislosti s Marobudovou . A ovem jet o jedn vci lze pochybovat toti, e by se tak npadn promna archeologick kultury dala stihnout za pt let. Vdy by to znamenalo, e by bhem tchto pti let musely vechny domcnosti vymnit sv ndoby, zmnit tvary spon, opaskovch zpon, ale i zaloit nov sdlit a zat na nich budovat nov typy staveb. Je to vbec reln? Nen peci jen pravdpodobnj, e kdo jednou obdrel kroj se sponami a dalmi doplky, byl s nm i pohben? e nositel kultury stupn A zde dovali v poklidu vedle nositel progresivnjch spon stupn B1? Pitom by to ovem vbec nemuselo znamenat, e nositel mlad spony se od nositele starch ozdob musel liit mstem svho pvodu, pslunost k jinmu kmeni i dokonce etnicitou. Musme tedy nutn pedpokldat, e ke kulturn promn dolo nhle? Nemohla trvat del obdob? Nap. v souvislosti s demografickmi zmnami i nkolik desetilet (viz obr. 1cd)? Tyto vahy se ovem netkaj jen pechodu mezi stupni A a B, jde o obecn archeologick problm kulturn zmny. Obvm se ovem, e prv archeologie doby msk se v ppad chronologickch otzek dostv do nemil zvislosti na psemnch pramenech. Nebt tchto pramen, nikoho by zejm ani nenapadlo uvaovat o rychlosti kulturn promny v dech jednotlivch let. Ostatn lidsk artefakty nebude nikdy mon datovat archeologickmi metodami s pesnost na konkrtn roky. Jestli k njakmu vraznmu pokroku v chronologii nkdy dojde, pak to bude jedin dky dokonalejm a pesnjm datovacm metodm prodovdnm. Tento pspvek by ovem neml bt chpn jako rezignace na een chronologickch otzek i snad jako vzva k ekn na pesn datovac metody, kter nm dodaj jin obory. Naopak, byl bych rd, kdyby byl chpan jako vzva k intenzivnjmu zabvn se chronologi, ovem pedevm v inter-

Kdy zan doba msk?

233

Obr. 1. Absolutn datovn potk doby msk dle K. Motykov (a), E. Droberjara (b) a schmata navrhovan v tomto pspvku (c, d).

pretan rovin, v domlen vech konsekvenc, kter s sebou vysloven uritho absolutnho data pin. Prodn vdy toti nae historick problmy eit nebudou. Jestli se nkdy v budoucnu objev metody urujc dobu nap. vyplen keramiky i petaven bronzu s pesnost na rok, nebude to samo o sob znamenat vyeen problmu. V optimlnm ppad toti obdrme pouze mnostv pesnch letopot, jejich vznam vak budeme muset urit sami. I kdy budeme znt datum vroby spony s pesnost na rok, nezbav ns to nutnosti zaobrat se problmem, jak dlouho byla uvna, ne se stala nap. soust hrobov vbavy. Nelze toti zapomnat, e dnes archeologick nlezy pedstavovaly kdysi soust iv kultury, a to po rzn dlouhou dobu. Opt jen archeolog bude muset rozhodnout, zda ve svch interpretacch upednostn nap. dobu vzniku artefaktu, i naopak jeho vyazen z uvn. Pesn data ostatn nevysvtl, pro a jak dolo nap. ke kulturn promn. V tomto smru je msto naeho oboru zjevn a nezastupiteln, proto bychom mli prv tmto smrem napt vce sil ne doposud. Kdy tedy v echch zan doba msk? Odpov zn: po formln archeologick strnce pon stupnm A nkdy mezi lety 4020 p. Kr. Po strnce historick, tedy po strnce skutenho uplatovn mskho vlivu na naem zem ovem stle zstvme u Marobuda a u let 9 a 6 p. Kr. Na otzku Kdy zan doba msk?, by tedy ml opravdu dobe pipraven student odpovdt opt otzkou Jak to myslte?

234

Vladimr SALA

LITERATURA
Almgren, O. 1913: Zur Bedeutung des Markomannenreichs in Bhmen fr die Entwicklung der germanischen Industrie in der frhen Kaiserzeit, Mannus 5, 265278. Bockius, R. uczkiewicz, P. 2004: Kelten und Germanen im 2.1. Jahrhundert vor Christus. Archologische Bausteine zu einer historischen Frage. Mainz. im, M. 1993: Keltsk okupace Moravy (doba latnsk). In: V. Podborsk a kol., Pravk djiny Moravy. Brno, 380423. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Droberjar, E. 1999a: Dobichov-Pihora. Ein Brangrberfeld der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae. Droberjar, E. 1999b: Od plaanskch pohr k vinaick skupin (kulturn a chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod), Sbornk Nrodnho muzea v Praze ada A-historie 53/12, 158. Eggers, H. J. 1955: Zur absoluten Chronologie der Rmischen Kaiserzeit im freien Germanien, Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 2, 196244. Eggers, H. J. 1959: Einfhrung in die Vorgeschichte. Mnchen. Hssen, C.-M. Irlinger, W. Zarnier, W. (Hrsg.) 2004: Sptlatnezeit und frhe rmische Kaiserzeit zwischen Alpenrand und Donau. Bonn. Kehne, P. 2002: Limitierte Offensiven: Drusus, Tiberius und die Germanienpolitik im Dienste des augusteischen Prinzipats. In: J. Spielvogel (Hrsg.), Res Publica Reperta, Zur Verfassung und Gesellschaft der Rmischen Republik und des frhen Prinzipats. Festschrift fr Jochen Bleicken zum 75. Geburtstag (Hermes-Sonderband). Stuttgart, 297321. Meller, H. 1999: Recenze: S. Rieckhoff Sddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Rmern. Studien zur Chronologie der Sptlatnezeit im sdlichen Mitteleuropa. Arbeits- und Forschungsberichte zur Schsichen Bodendenkmalpflege 41, 252256. Motykov, K. 1976: Die ltere Rmische Kaiserzeit in Bhmen im Lichte der neueren historisch-archologischen Forschung. In: H. Temporini W. Haase, Aufstieg und Niedergang der rmischen Welt. Geschichte und Kultur Roms im Spiegel der neueren Forschung. II. Principat. Berlin New York, 143199. Motykov-neidrov, K 1965: Zur Chronologie der ltesten Rmischen Kaiserzeit in Bhmen, Berliner Jahrbuch fr Vor- und Frhgeschichte 5, 103174. Pescheck, Ch. 1978: Die germanischen Bodenfunde der Rmischen Kaiserzeit in Mainfranken III. Mnchen. Peschel, K. 1978: Anfnge germanischer Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Sueben Hermunduren Markomannen. Arbeits- und Forschungsberichte zur Schsichen Bodendenkmalpflege Beiheft 12. Berlin. Peschel, K. 1991: Chronologie und Struktur des elbgermanischen Grberfeldes Groromstedt. In: F. Horst H. Keiling (Hrsg.), Bestattungswesen und Totenkult in ur- und frhgeschichtlicher Zeit. Berlin, 131155. Peschel, K. 1999: Groromstedt. In: Reallexikon der Germanischen Altertumskunde Bd. 13, 8997. P, J. L. 1903: Staroitnosti zem esk II/2. Hradit u Stradonic jako historick Marobudum. Praha. P, J. L. 1905: Staroitnosti zem esk II/3. rov hroby v echch a pchod ech. Praha. Pleiner, R. (ed.) 1978: Pravk djiny ech. Praha. Rosenstock, D. Wamser, L. 1991: Von der germanischen Landnahme bis zur Einbeziehung in das frnkische Reich. In: R. Kolb E.-G. Krenig (Hrsg.), Unterfrnkische Geschichte I. Wrzburg, 1590 (3. vydn). Rieckhoff, S. 1995: Sddeutschland im Spannungsfeld von Kelten, Germanen und Rmern. Trierer Zeitschrift Beiheft 19. Trier. Sala, V. 1996: O hospodstv, oppidech a Marobudovi, Archeologick rozhledy 48, 6097. Tejral, J. 1993: Na hranicch impria (doba msk). In: V. Podborsk a kol., Pravk djiny Moravy. Brno, 424468. Vlling, T. 1995: Frhgermanische Grber von Aubstadt. Kallmnz. Vlling, T. 2005: Germanien an der Zeitenwende. Studien zum Kulturwandel beim bergang von der vorrmischen Eisenzeit zur lteren Rmischen Kaiserzeit in der Germania Magna. BAR International Series 1360. Oxford. Waldhauser, J. 1992: Zum Bevlkerungswechsel von Kelten und Elbgermanen in Bhmen nach Siedlungsstrukturvernderungen in der Mikro-, Mezzo- und Makroebene whrend der Endlatne- und frhen Kaiserzeit. In: Beitrge zur keltisch-germanischen Besiedlung im Mittelgebirgsraum. Weimar, 162183. Wocel, J. E. 1868: Pravk zem esk. Praha.

Kdy zan doba msk?

235

WANN BEGINNT DIE RMISCHE (KAISER)ZEIT?

Der Autor befasst sich mit Datierung der Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. In der tschechischen Sprache lautet die Bezeichnung fr den Zeitraum nach dem Untergang der Latne-Zivilisation rmische Zeit, nicht wie im Deutschen Rmische Kaiserzeit. Die tschechische Bezeichnung ist also chronologisch nicht an den Zeitraum des rmischen Kaisertums gebunden. Hinsichtlich dessen, dass in Bhmen eine scharfe Trennung zwischen der Latne-Kultur der Stufen LT D1 (bzw. LT D2a) und der Kultur des Groromstedter Horizontes besteht, wird im Beitrag vorgeschlagen, diese Trennung auch formell zu verdeutlichen. Die in Bhmen vllig neue Kultur des Groromstedter Horizontes sollte in der relativen Chronologie schon als Stufe A der Rmischen Kaiserzeit bezeichnet werden. Der Groromstedter Horizont ist durch seine jngere chronologische Phasen in Bhmen vertreten und wird traditionell, doch aber dem Verfasser nach, wegen der berregionalen Zusammenhnge unpaend als Horizont der Plaany-Situlen bezeichnet. Der Beginn des Groromstedter Horizontes wurde in Bhmen mit dem Einzug der Markomanen unter Marbods Fhrung in Zusammenhang gestellt und wurde zwischen den Jahren 96 vor Chr. datiert (z. B. Motykov 1965; Abb. 1a). Spter (z. B. Waldhauser 1992; Sala 1996) wurde der Beginn dieses Horizontes in die Jahre 4020 vor Chr. verlegt. E. Droberjar (1999a,b) verschiebt in diesem Zusammenhang auch sein traditionell zum Beginn der Zeitrechnung datiertes Ende und setzt das Ende und dementsprechend auch den Beginn der Stufe B1 jetzt zwischen die Jahre 105 vor Chr. (Abb. 1b). Der Autor dieses Beitrages macht weist darauf hin, dass der Wechsel einer archologischen Kultur mit einzelnen konkreten historischen Ereignissen in direkten Zusammenhang nicht gesetzt werden kann. Einer Kritik ist auch die Annahme unterzogen, dass eine relativ markante Vernderung der archologischen Kultur zwischen Stufen A und B1 lediglich whrend fnf Jahre eintreten konnte. Es wird mit einer kontinuierlicheren und langwierigeren Kulturabwandlung zu rechnen sein.
Abb. 1. Die absolute Datierung der Anfnge der rmischen Kaiserzeit nach K. Motykov (a), E. Droberjar (b) und die im vorliegenden Beitrag enworfenen Schemata (c, d)

(Deutsch von H. Salaov)

VLADIMR SALA ARCHEOLOGICK STAV AV R, LETENSK 4, CZ-118 01 PRAHA 1 STAV PRO PRAVK A RANOU DOBU DJINNOU UNIVERZITY KARLOVY, CELETN 20, CZ-110 00 PRAHA 1

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 237256

SOUASN STAV POZNN PLAANSKHO HORIZONTU V JINCH ECHCH

Petr Zavel

DJINY VZKUMU
A do doby prkopnick prce B. Dubskho byly jin echy v dob msk povaovny za neosdlen. Pelomem se stal rok 1932, kdy B. Dubsk objevil v Peovicch u Strakonic sdlit, v letech 1933 a 1934 sten prozkouman (Dubsk 1937, 1134; Dubsk 1949, 400425; Michlek 1999, 3360). Poten fze tohoto sdlit nle prv potku doby msk. Bhem tyictch let 20. stolet rozil B. Dubsk okruh znmho osdlen v Pootav o dal sdlit (ejetice, Lhota Kestansk). Z potku doby msk je tak jedin dosud bezpen zjitn pohebit tohoto obdob v jinch echch, objevovan postupn v letech 19421960 v Lkaov Lhot na eskobudjovicku (Borkovsk 1942, 257261; Dubsk 1956, 251252; Michlek 1983, 67). Dal vt akc dleitou pro poznn nmi sledovanho obdob byl vzkum sdlit v Zaluanech na rozhran stednch a jinch ech v letech 19581959 (Rybov 1961, 397404). V roce 1980 zaal vzkum sdlit ve Zlivi na eskobudjovicku, kter probhal a do roku 1988; jeho potek nle do obdob plaanskho horizontu (Zavel 1999, 469). Souasn probhal i pomrn intenzivn ternn przkum a drobn zchrann akce, kter pispvaly k dalmu zahuovn dosud znmho osdlen star doby msk v jinch echch. Jde nejen o klasickou oblast Pootav (obr. 1: 2 ejetice, 11 Kbelnice, 17 Lhota Kestansk, 2527 Putim IIII, 30 tke, 38 Peovice) , ale i o rozhran jihoesk a stedoesk oblasti ve stednm Pootav (obr. 1: 1 Buzice, 56 imelice, 1920 Mirotice, 21 Mysln, 23 Probulov, 24 Proevily, 28 Rakovice, 32 Zaluany). Zcela nov vykrystalizovala skupina sdli star doby msk v podh umavy v povod Volyky a Blanice (obr. 1: 8 Dub-Javornice, 10 Hotice, 13 Krtely, 18 Litochovice, 22 Prachatice, 31 lehle, 37 chovec. K dalm objevm dochzelo v prbhu devadestch let minulho stolet v eskobudjovick pnvi. Vedle ji znmch lokalit (obr. 1: 9 Hlubok nad Vltavou, 15 Lkaova Lhota) dolo i k objevu lokalit novch (obr. 1: 34 esk Budjovice, 7 Dvice, 16 Lkaova Lhota, 29 evtn, 3335 Zliv IIII). Zjitn skupina sdli v okol Vodan a Protivna (obr. 1: 12 Kralovice, 14 Kttice, 36 r) tvo spojovac lnek mezi pootavskou a budjovickou skupinou. Meme tak konstatovat, e cel jdro jinch ech bylo na potku doby msk pomrn hust osdleno (obr. 1). V souasn dob registrujeme z obdob plaanskho horizontu na zem jinch ech celkem 38 lokalit, z toho 34 sdli, dv pohebit a dva ojedinl nlezy.

SDLIT
Drtivou vtinu lokalit plaanskho horizontu v jinch echch tvo sdlit. Jejich charakter byl ryze zemdlsk. Byla zakldna v nestrategickch polohch na relativn rodnch pdch kolem vtch ek jako je Vltava, Otava, Volyka, Lomnice, Skalice a kolem jejich ptok (obr. 1). Nachzej se na mrnch svazch obrcench pedevm k jihu, jihovchodu nebo k vchodu a jen vjimen k severovchodu i k severozpadu (obr. 2). V nkolika ppadech jsou situovny v rovinnch polohch (obr. 3), na nvr (obr. 4), vjimen v sedle mezi dvma pahorky i ktami (obr. 5). Nadmosk vka se pohybuje v rozmez 370550 m. Vodn zdroj (eka, potok nebo alespo pramen) je zpravidla v blzkm okol. Peven nad nivou kols v prmru kolem 1020 m. Rozloha sdli in podle momentlnch

238

Petr ZAVEL

Tab. 1. Pehled lokalit plaanskho horizontu v jinch echch.

znalost nkolik ar nebo destek ar, vjimkou vak nejsou ani sdlit rozshlej (obr. 6). Tyto daje jsou vak pouze orientan vzhledem k nedostatenmu stavu vzkumu. Nejdleitj pro poznn ivota v osadch star doby msk jsou sdlitn objekty. Zde vak opt narme na zatm nedostatenou rove archeologickho poznn. Vtinu sdli znme jen na zklad povrchovch sbr, nhodnch nlez a mench zchrannch vzkum. V jinch echch byl proveden rozshlej archeologick vzkum na sdlitch plaanskho horizontu pouze v Zaluanech, Peovicch a ve Zlivi. Nejrozshlej vzkum v tomto smru probhl v Zaluanech. Ji v roce 1924 zde B. Dubsk objevil chatu (Dubsk 1924, 445446), dal ti sdlitn objekty zde prozkoumal Archeologick stav v roce 1934 (Rybov 1956, 218). Rozsahem nejvt vzkum zde provedla A. Rybov v letech 1958

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

239

Obr. 1. Jin echy v obdob plaanskho horizontu. sla lokalit odpovdaj slovn lokalit v textu.

a 1959. Jeho vsledkem byl odkryv 11 chat a ady sdlitnch objekt (Rybov 1961, 397403). V roce 1974 byly na sdliti provedeny meliorace, pi kterch zde J. Frhlich registroval nkolik zahloubench objekt (Frhlich 1987, 2130). Z velkho mnostv zde zjitnch sdlitnch jam a komplex klovch jamek z plaanskho horizontu lze alespo st interpretovat jako pdorysy dom (obr. 7). Jejich ka se pohybuje zpravidla mezi 5 a 7 m, dlka od 8 do 14 m. O jejich vnitnm lenn a nosn konstrukci stechy se nelze vyjdit definitivn. Zd se, e mly ohnit nebo dokonce i pec uvnit, jindy vn svho prostoru. Nkdy nen po ohniti dnch stop. Uvnit nkterch chat jsou umstny sdlitn jmy, snad s chatami souasn (obr. 8). Vsledky vzkumu rovn pispvaj k een otzky vzjemnho vztahu zahloubench staveb a staveb klovch ve star dob msk. Patrn jsou souasn, piem mal rozmry zahloubench staveb v pomru ke stavbm klovm nasvduj tomu, e jde

240

Petr ZAVEL

Obr. 2. Zliv I (okr. esk Budjovice). Sdlit. Pohled od jihovchodu.

Obr. 3. Dvice (okr. esk Budjovice). Sdlit. Pohled od jihu.

Obr. 4. Putim I (okr. Psek). Sdlit. Pohled od severu.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

241

Obr. 5. Hotice (okr. Strakonice). Sdlit. Pohled od jihu.

Obr. 6. 1. Zaluany (okr. Psek). Rozloha sdlit (tekovan linie). Podle J. Frhlicha 1987. 2. Peovice (okr. Strakonice). Rozloha sdlit.

242

Petr ZAVEL

Obr. 7. Zaluany (okr. Pbram). Vzkum sdlit v roce 1959. Podle A. Rybov 1959.

Obr. 8. Zaluany (okr. Pbram). Chata 36 (pln) a chata 37 (rafovan). Podle A. Rybov 1961.

Obr. 9. Peovice (okr. Strakonice). Vzkum sdlit v letech 19331934. Podle J. Michlka 1999.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

243

Obr. 10. Peovice (okr. Strakonice). Vzkum sdlit v roce 1933 (J. Bhm, pp. 269, 270, 271). Podle J. Michlka 1999.

Obr. 11. Peovice (okr. Strakonice). Vzkum sdlit v roce 1932 (Peovice-Slank, pp 252, vzkum B. Dubsk). Podle J. Michlka 1999.

Obr. 12. Zliv (okr. esk Budjovice). Chata I/82.

sotva o obytn stavby dvojho typu, nbr e jejich funkce byla odlin a pramenila z hospodsk zkladny osady (Rybov 1961, 397403). Bohuel vsledky vzkumu dosud nejsou kompletn publikovny, co zatm neumouje tyto otzky zodpovdt. Dal dleit sdlit, sten prozkouman v letech 19321934, se nachz v Peovicch (obr. 6:2). Bylo zaloeno na samm potku doby msk a existovalo a do potku doby sthovn nrod (Michlek 1999, 3338; Zavel 1999, 477478). Vzkumem byla odkryta jen jeho st (obr. 9). Ze star doby msk pochz nejmn 4 chaty a 25 jam a jmovch komplex se stopami po stavbch, dle shluky nepravidelnch jam a klovch jamek rzn velikosti (obr. 10). Podle B. Dubskho jsou nkter dokladem devnch srub, jejich vnitn i vnj konstrukce spovala na klech (Dubsk 1949, 410, 418, 424). Je ovem otzka, co Dubsk tmto vrazem mnil, nebo pln vzkumu ani jednotlivch objekt nen k dispozici a v textu jeho knihy jsou pouze zmnky o jednotlivch klech a zbytcch mazanice v jamch. Snad lo o klovou konstrukci se stnami vypletenmi proutm a omazanmi hlnou. Pravideln

244

Petr ZAVEL

klov stavby s podlahou na rovni byly stejn bn jako objekty zahlouben a byly s nimi souasn. Bli zjitn pdorys a vnitnch dispozic staveb nen zatm mon. Jin je otzka ty tyhrannch chat o rozmrech 3456 m, zahloubench do zem. O jejich konstrukci a vnitn dispozici lze ci jen tolik, e nkter z chat mly uvnit jmy, asto kruhovho pdorysu, povaovan za ohnit (obr. 11). Typ tto chaty, zahlouben do podlo, tyhrannho (obdlnkovitho) pdorysu byl prozkoumn rovn ve Lhot Kestansk (Dubsk 1949, 492493; Rybov 1956, 218) a v Zaluanech (Dubsk 1932, 125; Dubsk 1949. 490491; Rybov 1956, 218). Nejnovji byla takov chata prozkoumna ve Zlivi. Mla obdlnkovit tvar, v rozch zaoblen o rozmrech 36 m a hloubce 30 cm, s jedinm klem uprosted krat strany. Byla orientovna SZJV a byla sten vysekna do skalnatho podlo (obr. 12). Poetn soubor keramiky z jej vpln ji datuje bezpen do obdob plaanskho horizontu (Zavel 1985, 1942; Zavel 1999, 505506). Na dalch jihoeskch sdlitch star doby msk (Dub-Javornice, Kbelnice, Krtely, Putim, r) byly prozkoumny vtinou jen jednotliv objekty jmy rznch tvar a velikost, kter mohly bt soust njak vt stavby nebo mohly pedstavovat pozstatek samostatnho objektu (nap. spky, surny, dlny apod.). Anebo lo o jmy odpadn, i kdy mohly pvodn slouit njakmu jinmu elu.

Obr. 13. DubJavornice (okr. Prachatice). Objekt 1/99.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

245

Nkdy byly v takovm objektu nalezeny kusy mazanice s otisky prut a dev. Pkladem me bt objekt, prozkouman v roce 1999 v Dubu-Javornici na Prachaticku. Jedn se o pravidelnou jmu o rozmrech 3,704,90 m, zahloubenou do podlo do hloubky 60 cm. Na jej jin stran se v rozch nachzely dva kly, kter nesly stechu psteku. Piblin uprosted byl umstn mohutn balvan s rovnou horn plochou (pracovn stl?) a ti mlnsk kameny (obr. 13). Z vpln pochzelo krom velkho mnostv nlez ze stupn LTD 2-A tak velk mnostv mazanice s adou dobe zachovanch otisk devn konstrukce. S velkou pravdpodobnost se jednalo dlnu nebo dlensk prostor (Parkman Zavel 2003, 203219; Parkman Zavel 2004, 381388). I kdy se za souasnho stavu vzkumu nen mon vyjadovat k vnitn struktue jihoeskch sdli star doby msk, pesto se zd, e osady vytvely urit hospodsk komplexy, skldajc se z chaty nebo nkolika chat a dalch hospodskch zazen. Nejvraznji se tato situace rsuje v Peovicch. Prakticky na vech jihoeskch sdlitch zjiujeme provozovn rzn domc vroby a emesel. Dle je doloen chov domcch zvat (vep, hovzho dobytka, kon, koz a ovc). Vjimkou je i lov (jelen, srnec). Bn jsou nlezy elezn strusky, kter dokld vrobu eleza na sdlitch, i kdy elezsk pec dosud v jinch echch nebyla objevena, stejn jako pec hrnsk.

POHEBIT
Zatm nezodpovzen zstv npadn protiklad mezi potem objevench sdli (33) a pohebi (pouh 2), piem jedno z nich m navc nejasn nlezov okolnosti. Jedn se toti patrn o dodaten poheb do pravk mohyly nedaleko Hlubok nad Vltavou (obr. 14). Zachovny jsou pouze typick zlomky keramiky, pochzejc z vzkumu Jana Nepomuka Woldicha v roce 1884 (Zavel 1999a, 84). Dotyn zlomky keramiky jsou z pohru plaanskho typu, kter patrn obsahoval rov poheb (obr. 15). Pi vbru pohebi je nepochybn zliba ve vyve-

Obr. 14. Hlubok nad Vltavou (okr. esk Budjovice). Mohylnk ze star a stedn doby bronzov a doby haltatsk v poloze Tolom Tolomy Kubatv les.

Obr. 15. Hlubok nad Vltavou (okr. esk Budjovice). Zlomky keramiky zskan z pravk mohyly.

246

Petr ZAVEL

nch polohch, jak to meme pozorovat v ppad druhho jihoeskho pohebit plaanskho horizontu, kter se nachz v Lkaov Lhot na zpadnm okraji Budjovick pnve (obr. 1:15). Prvn poheb zde byl nhodn objeven v roce 1942 pi vzkumu slovansk mohyly (obr. 16). Jednalo se o rov hrob, situovan na okraji mohylovho nsypu v jm, vyhlouben do skly do hloubky 30 cm. Jako urna byl vyuit plaansk pohr, kter obsahoval ohnut elezn kop, pskovcov brousek s otvorem pro zaven, eleznou bitvu s bronzovou rukojet, elezn n, dva elezn lnky opasku, st elezn pinzety a dal neuriteln elezn fragmenty (obr. 17). V bezprostedn blzkosti hrobu, tak jet pod nsypem mohyly, se nachzely ti do skly vyhlouben mal jamky, vyplnn popelem a uhlky. Na povrchu jedn z tchto jamek se patrn nachzel rov poheb (Borkovsk 1942, 257261). Nen vyloueno, e se jednalo o podobn jmov hroby bez milodar, jak byly zjitny na pohebiti v Tiicch ve stednch echch. Nlezy z Lkaovy Lhoty naznauj skutenost, e na pohebitch tto doby meme oekvat vedle sebe dva souasn pohebn rity urnov hroby a jmov hroby. V roce 1952 zde byly pi roziovn lomu objeveny dal dva hroby (Dubsk 1956, 251252). Prvn byl uloen do teriny, kter vedle rovho pohbu obsahovala ohnut elezn hrot kop, hrot otpu, oclku, pskovcov brousek a dv elezn kvadratick pezky. Z druhho pohbu se dochovala jen spodn partie urny, opt s ohnutm eleznm Obr. 16. Lkaova Lhota (okr. esk Budjovice). A pln hrotem kop, s st brousku, dvma bronzovzkumu z roku 1942; B uloen hrobu 1/42; C hrob 1/42. vmi krouky a stmi dvou spon (obr. 18). Podle I. Borkovskho 1942. Posledn dva hroby na tto lokalit byly objeveny za stejnch okolnost v roce 1960 a bohuel byly znieny. Nachzely se 30 a 70 cm pod dnenm povrchem, vzdleny od sebe asi 6 m a 20 m od hrob z roku 1952 (Motykov-neidrov 1963, 28). Je mon zrekonstruovat, e jeden poheb se nachzel v plaanskm pohru a druh v terin. Invent obou hrob je pomchn a nen dnes ji mon jej odliit do nlezovch celk. Meme tak jen konstatovat, e v inventi hrob byla bronzov spona pozdnlatnskho typu, st prolamovan bronzov zpony, zmakan bronzov plech, elezn n, ti neuriteln kousky eleza a st brousku. Soubor doplovala mal, hrub proveden, ndobka (obr. 19). Tm je vyerpn poet hrobovch nlez plaanskho horizontu a star doby msk v jinch echch. Nepochybn odr souasn stav vzkumu a tak skutenost, e minimln st pohebi i hrob mohla bt zniena hlubokou orbou. Zatm meme pedbn konstatovat, e dosud znm jihoesk pohebit tohoto obdob odpovdaj pohebnm zvyklostem stupn A, kdy pevaujcm zpsobem byl poheb v urn, kter obsahovala st splench lidskch pozstatk. V ppad obou jihoes-

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

247

Obr. 17. Lkaova Lhota (okr. esk Budjovice). Hrob 1/42. Podle K. Motykov-neidrov 1963.

kch nalezi v Hlubok nad Vltavou a v Lkaov Lhot vak nen mon tato pozorovn bez vhrad potvrdit, nebo chyb podrobn dokumentace. Pesto meme konstatovat, e alespo u sti hrob z Lkaovy Lhoty byly v urn splen lidsk pozstatky spolu s pedmty vbavy zemelho. Vbava v podob hrot kop, no, brousk a bitvy ukazuje na pohby bojovnk. Obloen hrob kameny nebo jejich oznaen na povrchu nebylo pozorovno. Vzkum z roku 1942 v Lkaov Lhot prokzal i druh typ pohbu, toti uloen splench pozstatk zemelho do okrouhlch, do skly vyhloubench jamek. Analogie k tomuto zpsobu pohbvn najdeme ve stednch echch, ve stednm Nmecku i na dalch lokalitch polabskho okruhu. Kostrov hroby z nmi sledovanho obdob v jinch ech dosud neznme (Zavel 1999a, 8691).

248
Petr ZAVEL

Obr. 18. Lkaova Lhota (okr. esk Budjovice). 1 hrob 1/52; 2 hrob 2/52.

Obr. 19. Lkaova Lhota (okr. esk Budjovice). A hrob 1/60; B hrob 2/60; C hroby 12/60. Podle J. Michlka 1983.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

249

NLEZOV INVENT
Keramika
Invent jihoeskch lokalit plaanskho horizontu a star doby msk pedstavuje z vt sti keramika. Jej pomrn znanou st tvo typick pozdnlatnsk zbo tuhov keramika zdoben svislm hebenovnm (obr. 20:11,15), hrnce s ovalenmi i esovit prohnutmi okraji (obr. 20:57), zsobnice s kulovitmi nebo kyjovitmi okraji (obr. 20:9,1920). Objev se i na kruhu toen keramika z jemn plaven hlny misky se zataenmi okraji nebo situly s baatou vdut (obr. 20:1,4,10,13,17). Vjimen je v sdlitnm prosted tto doby nlez lahvovit ndoby z Dubu-Javornice s malovanou vzdobou, kter je bn spe v prosted oppid (obr. 20:14). Tato keramika kon se znikem oppid a jej posledn stopy nachzme na sdlitch star doby msk. Nejvraznjm tvarem stupn A asn doby msk je plaansk pohr (obr. 21:35) a polokulovit terina (obr. 21:12,68). Oba tvary maj charakteristick hrnn okraje a vzdobu provedenou ozubenm kolekem v podob kosotverc, mky, psanek, cikcakovit linie, meandru a rhami vyplnnmi nebo lemovanmi run provedenmi vpichy (obr. 23:116). Z hrubho sdlitnho zbo je nejbnjm tvarem hrncovit ndoba s okrajem hrnnm do nkolika ploek (obr. 22:14,7), ovalenm (obr. 22:5,15), kulovitm (obr. 22:17) nebo kyjovitm (obr. 22:8,13,16). Mnohem vzcnj jsou hrnce s mrn klenutm tlem a ven vyklonnm zaoblenm okrajem (obr. 22:12,14). Objev se i soudkovit hrnce s rovn nasazenm okrajem (obr. 22:10) nebo okrajem dovnit zataenm (obr. 22:21). Charakteristick jsou mohutn zsobnice s vodorovn ven vyloenmi fasetovanmi okraji (obr. 22:1819). Zcela bn jsou msy a msovit ndoby s okrajem zaoblenm a lehce zataenm (obr. 22:23), rovn i ikmo seznutm (obr. 22:24), kulovitm (obr. 22:25) i ven vytaenm (obr. 22:6). Invent dopluj koflky se zakulacenm uchem (obr. 22:26) a amforovit tvary s uchy pod okrajem (obr. 22:27). Z vdobnch motiv se nejastji vyskytuje svisl rhovn (obr. 23:20) i hust hebenovn (obr. 23:1819,22,26,30), kiujc se rhy (obr. 23:25,2728), ikm hebenovn ohranien horizontln rhou, vrypy a dlky rznho druhu (obr. 23:17,21,2324,29) a uml drsnn a mramorovn (obr. 23:3132).

Ostatn nlezy
Bnmi nlezy z jihoeskch sdli jsou brousky rznch tvar (obr. 24:67,14), hlinn zva (obr. 24:10) a prost ploch nebo bochnkovit pesleny (obr. 24:15). Pekvapuje mal poet kovovch pedmt v nlezovm fondu plaanskho horizontu v jinch echch. Nepotme-li nlezy z Lkaovy Lhoty, jedn se prakticky pouze o nkolik eleznch no, eleznou sekerku z Dubu-Javornice (obr. 24:13), zlomek luku bronzov spony pozdn latnskho typu ze Zaluan (obr. 24:11) a zlomek bronzovho tyinkovho nramku s plasticky zdobenmi vvalky z mlad doby latnsk z te lokality (obr. 24:12).

ZVR
Od tictch let 1. stolet p. Kr. se v jinch echch objevuje vrazn skupina pamtek plaanskho horizontu, kter pedstavuje pchod novho germnskho obyvatelstva, patrn Hermundur. Ti obsadili centrln partie jinch ech Strakonicko, Psecko, eskobudjovicko a postoupili tak proti toku Volyky, Blanice a Dubskho potoka a do podh umavy v okol dnench Prachatic. Zde se toto osdlen udrelo a do stupn B2, avak nejpozdji ve 2. stolet ustoupilo zpt do nich poloh Strakonicka a eskobudjovicka. Zatm nezodpovzena zstv otzka vztahu tchto nov pchozch k domcmu keltskmu obyvatelstvu. Existuje jen omezen mnostv archeologickch pramen, kter tento problm pomhaj eit. Do tto kategorie pat i sdlitn objekt z Dubu-Javornice, prozkouman v roce 1999 Jihoeskm a Prachatickm muzeem (Parkman Zavel 2003, 203219). Jeho vpl obsahuje dv zcela odlin skupiny nlez, kter podle uznvanch kritri meme rozdlit na star keltskou a mlad germnskou. Teoreticky by se nemly vyskytnout spolen ve vplni jednoho objektu. Ob skupiny vak tvo vpl to-

250

Petr ZAVEL

hoto objektu a piblin stejn poetnou; podle archeologickch kritri jsou tedy souasn. Naskt se proto otzka, zda jsou ob nlezov skupiny skuten souasn, nebo zda mezi nimi existuje asov interval. Jinmi slovy, zda se Keltov dostali s nov pchozmi Germny do kontaktu a pokud ano, tak zda to byla koexistence mrov nebo se jednalo o likvidaci pvodnch obyvatel. Druh monosti by napovdala skutenost, e stavba zanikla mohutnm porem, jak to ukazuje velk mnostv mazanice s dobe zachovanmi konstruknmi prvky a rem deformovan ndoby. Ve vplni objektu zstaly zachovny i pomrn cenn vci, kter by pi pokojnm oputn sdlit byly jist odneseny. Dub-Javornice pat k sdlitm, kde se nlezy plaanskho horizontu nachzej souasn ve stejn poloze jako nlezy z pozdn doby latnsk, co je v jinch echch zcela bn. Zd se, e na vtin jihoeskch sdli existovala kontinuita ze stupn LT D1 do stupn LT D2-A. Nen vyloueno, e stavby pvodnho keltskho obyvatelstva byly pi pchodu Germn v krajin jet patrn a mohly bt ppadn i vyuity. Dle mho nzoru ke kontaktu Kelt a Germn v jinch echch dolo, ale je zatm velmi obtn ble definovat jeho charakter. Snad k een tto otzky pispje pokraovn vzkumu v Dubu-Javornici, kter zde v nejbli dob plnujeme.

LITERATURA
Borkovsk, I. 1942: Ein neues germanisches Urnengrab der Grossromstedter aus Sdbhmen, Nachrichtenblatt fr deutsche Vorzeit 18, 257261. Dubsk, B. 19241925: Latnsko-msk sdlit u Zaluan na Mirovicku, Pamtky archeologick 34, 445446. Dubsk, B. 1932: La Tne jinch ech. Strakonice. Dubsk, B. 1937: Jihozpadn echy v dob msk. Strakonice. Dubsk, B. 1949: Pravk jinch ech. Blatn. Dubsk, B. 1956: rov hroby ze star doby msk u Lhoty Lkaovy v echch, Archeologick rozhledy 8, 214, 251252, 297, 303. Frhlich, J. 1987: Sdlit ze star doby msk u Zaluan, Vlastivdn sbornk Podbrdska32/33, 2130. Michlek, J. 1983: Mstsk muzeum a galerie ve Vodanech. Katalog pravk sbrky. Zprvy eskosloven spolenosti archeologick 25. Praha. Michlek, J. 1999: Sdlit ze star a mlad doby msk u Peovic, okr. Strakonice (nepublikovan dokumentace k vzkumm B. Dubskho a J. Bhma v letech 19321934), Archeologick vzkumy v jinch echch 12, 3360. Motykov-neidrov, K. 1963: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Parkman, M. Zavel, P. 2003: Die Grabung in Dub-Javornice, Kr. Prachatice. Ein Beitrag zur Diskusion ber Kontakte zwischen Kelten und Germanen in Sdbhmen In: Archologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- Sdbhmen, 12. Treffen 19. Bis 22. Juni 2002 in Cheb. Rahden/Westf., 203219. Parkman, M. Zavel, P. 2004: The Prachatice region as a peripheral territory of the Bohemian basin in Prehistory. In: M. Gojda (ed.), Ancient Landscape Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology Czech Research Project 19972002. Praha, 364394. Rybov, A. 1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 205236. Rybov, A. 1959: Archiv NZ AR Praha, .j. 6334/59, Zaluany, okr. Pbram. Rybov, A. 1961: Pedbn poznatky z vzkumu mskho sdlit v Zaluanech u Psku, Pamtky archeologick 52, 397404. Zavel, P. 1985: Pokraovn vzkumu z doby msk ve Zlivi (okr. esk Budjovice), Archeologick vzkumy v jinch echch 2, 1942. Zavel, P. 1999: Souasn stav vzkumu doby msk a doby sthovn nrod v jinch echch, Archeologick rozhledy 51, 468516. Zavel, P. 1999a: Zu den Problemen des Bestattungswesens der rmischen Kaiserzeit und der Vlkerwanderungszeit in Sdbhmen. In: Archologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Sdbhmen, 8. Treffen 17. bis 20. Juni 1998 in Biny bei Klatovy. Rahden/Westf., 8496.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

251

DER GEGENWRTIGE FORSCHUNGSSTAND DES PLAANY-HORIZONT IN SDBHMEN

Bis die Pionierarbeit von Bedich Dubsk war Sdbhmen als unbesiedelt angesehen. Im Jahre 1932 kam die Wende, als B. Dubsk unweit von Peovice (Bez. Strakonice) eine Siedlung entdect, die in den Jahren 19331934 teilweise durchforscht worden (Dubsk 1949, 400425; Michlek 1999, 3360). Nach bisherige Gelndeforschung knnen wir konstatieren, dass ganzes Zentralteil Sdbhmens am Anfang der rmischen Kaiserzeit kontinuierlich besiedlet worden ist. Heute kennen wir aus der Zeitspanne des Plaany-Horizont in Sdbhmen insgesamt 38 Lokalitten 34 Siedlungen, 2 Grberfelder und 2 Einzelfunde. Die Siedlungen der lteren Kaiserzeit hat man auf den sanften, nach Sden oder Osten orientierten Abhngen gegrndet. Die Hhe ber dem Meeresspiegel bewegt sich zwischen 370550 Meter. Im Unkreis bis 500 Meter befindet sich meistens ein Wasserlauf. Die meisten Siedlungen kennen wir nur auf Grund der Lesefunde, zuflliger Funde oder kleinerer Rettungsgrabungen. Die grssere archologische Ausgrabung in der Siedlungen wurde in Peovice, Zaluany (Rybov 1961, 397404) und in Zliv (Zavel 1985, 1942) durchgefhrt. Gegenber der Zahl der entdecten Siedlungen steht eine auffalend geringe Zahl der Grberfelder. Bisher kennen wir in Sdbhmen nur ein einziges Grberfeld in Lkaova Lhota. Hier wurden in den Jahren 19421960 fnf Grber mit den Brandbestattungen in Trichterbecher vom Plaaner Typus oder in Terrienen mit der blichen Ausstatttung ausgegraben (Motykov-neidrov 1963; Zavel 1999, 468 516). Seit Ende des 1. Jh. vor Chr. erscheint in Sdbhmen eine ausgeprgte Gruppe der Lokalitten des Plaany-Horizont, die der neuen germanischen Bevlkerung (Hermunduren?) zugeschrieben wird. Diese neuen germanischen Stmme besiedelten vor allem das Kerngebiet des Sdbhmens das mittlere Otava-Gebiet und Budweiser Becken, aber auch das Gebiet am Unterlauf der Flsse Volyka und Blanice. Sehr wichtig ist auch Problem des Kontakts der Kelten und Germanen. Die sdbhmischen Siedlungen der Sptlatnezeit berlagern sich mit den Siedlungen des Plaany-Horizont. Es zeigt sich, das besiedelte Gebiet in der Sptlatnezeit und am Anfang der rmischen Kaiserzeit identisch ist. Es scheint, dass in den meisten sdbhmischen Siedlungen eine Kontinuitt von LT D1 bis in die Stufe LT D2-A existiert. Das Siedlungsobjekt 1/99 aus Dub-Javornice (Bez. Prachatice) zeugt klar davon (Parkman Zavel 2003, 203218). Es ist nicht ausgeschlossen, dass die Bauten der ursprnglichen keltischen Bewohner noch im Gelnde sichtbar waren und sogar von den neu angekommenen Germanen genutzt wurden. Meiner Meinung nach kam es hchstwahrscheinlich zu Kontakten zwischen Kelten und Germanen. Es ist aber sehr schwer den Charakter dieses Kontakts zu erklren. (Deutsch von P. Zavel)

PETR ZAVEL JIHOESK MUZEUM V ESKCH BUDJOVICCH, DUKELSK 1, CZ-370 51 ESK BUDJOVICE

252

Petr ZAVEL

Obr. 20. Vbr pozdn latnskch nlez z jihoeskch lokalit. DubJavornice, 14, 1018; Lhota Kestansk, 57, 20; esk Budjovice, 89, 19.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

253

Obr. 21. Vbr plaanskch pohr a polokulovitch terin z jihoeskch lokalit. Lkaova Lhota, 1; Zliv, 23, 6, 8; Lhota Kestansk, 4; DubJavornice, 5, 7.

254

Petr ZAVEL

Obr. 22. Vbr bn sdlitn keramiky z jihoeskch lokalit. DubJavornice, 1, 34, 19, 21, 27; Zliv, 2, 17, 26; Lhota Kestansk, 56, 816, 2225; Dvice, 7; Zaluany, 8, 18; chovec, 19; Probulov, 20.

Souasn stav poznn plaanskho horizontu v jinch echch

255

Obr. 23. Typick vzdoba jihoesk keramiky plaanskho horizontu. DubJavornice, 31; Dvice, 20; Lhota Kestansk, 2325, 27, 30; Probulov, 32; Zliv, 316, 1819, 22, 26; Kralovice, 12, 17, 21, 2829.

256

Petr ZAVEL

Obr. 24. Vbr nekeramickch nlez z jihoeskch sdli plaanskho horizontu. DubJavornice, 13, 610, 13; chovec, 4; Zaluany, 5, 1112 (podle A. Rybov 1961); Probulov, 14.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 257272

PCHOVSK KULTRA A GERMNI NA POHRON V STAREJ DOBE RMSKEJ

Jn Beljak

VOD A ZKLADN GEOGRAFICK CHARAKTERISTIKA

Predmetom predkladanej tdie je osdlenie zemia Pohronia a jeho prtokov v starej dobe rmskej, t.j. v stupoch B1 a B2 v chronolgii vylenenej Eggersom (Eggers 1951). Spomnan zemie je charakterizovan odlinmi geomorfologickmi danosami. Jun as Pohronia tvoria niny a pahorkatiny. Stredn a horn sek patr do horskej oblasti, kde rieka pretek niekokmi kotlinami. Tieto geografick predpoklady determinovali aj osdlenie tohto zemia v dobe rmskej.

OSDLENIE A ZNIK PCHOVSKEJ KULTRY

Horn a stredn as Pohronia bola osdlen v prvch dvoch storoiach nositemi pchovskej kultry (Pieta 1982). Z poiatkov doby rmskej pochdzaj opevnen osady tejto kultry, napr. Detva-Kalamrka a Hronsk Dbrava-Hrdok (alie lokality s v spise nlezsk a na mape). Nie je vylen, e medzi ne bude mon zaradi aj Zvolen-Pust hrad, na ktorom je potvrden osdlenie pchovskou kultrou v dobe latnskej.1 Neopevnen sdlisk sa nachdzali na rienych terasch Hrona, hlavne v oblasti Zvolena a iaru nad Hronom (obr. 1). K. Pieta (1994) predpoklad jun hranicu osdlenia pchovskej kultry na lnii: Trenn Partiznske arnovica Zvolen Detva. Na strednom a hornom Pohron nebolo dodnes objaven iadne centrlne hradisko ako napr. Liptovsk Mara na Liptove alebo Machalovce na Spii. Na zem Zvolenskej a iarskej kotliny s potvrden iba mal hrdky, ktor zvyajne sprevdzali spomnan centr. Absencia centier me svisie s tm, e sa sledovan regin nachdzal na junej hranici pchovskej kultry, resp. stavom archeologickho bdania. S pchovskou kultrou na strednom Pohron sa viau doklady metalurgickej innosti, napr. elezn poloprodukty a troska z Detvy-Kalamrky (alkovsk 1994). Treba podotkn, e elezn rudy sa vyskytuj v blzkych pohoriach Poana a Slovensk Rudohorie. O tejto innosti udu pchovskej kultry keltskch Kotnov ns informuje tie informcia Tacita z konca 1. stor. po Kr. Vzadu od chrbta obkuuj Markomanov a Kvdov Marsingovia, Kotni, Osi a Bri. Z nich Marsingovia a Bri pripomnaj reou a spsobom ivota Svbov; keltsk jazyk Kotnov a pannsky jazyk Osov dokazuje, e nie s Germnmi, takisto i to, komu platia dane. as poplatkov im ako cudzincom udeuj Sarmati, as Kvdi. Kotni aia aj elezo, aby ich hanba bola ete via (Tacitus, Germania 43). Zrove je to doklad o istej forme vazalstva Kotnov v tomto obdob. Prvkrt sa o Kotnoch dozvedme z Tuskulskho elgia (obr. 2:2), ktor sa spja s vojnovou vpravou Marca Vinicia okolo roku 10 pred Kr. Marcus Vinicius ako prv viedol rmsku vojensk vpravu za Dunaj. Poas vpravy sa urite stretol s Bastarnami, Anartami, Kotnmi a pravdepodobne aj s Dkmi a Osmi (ILS XIV 2757; Premerstein 1904; Pelikn 1960, 23, 3435). Horizont pchovskej kultry je v starej dobe rmskej menej vrazn v porovnan s predchdzajcim obdobm. Dvodom boli pravdepodobne vojnov udalosti v 30-tych rokoch 1. stor. po Kr. Vtedy
1 Nepublikovan nlezy z archeologickho vskumu V. Hanuliaka. Za informcie mu lskavo akujem.

258

Jn BELJAK

Obr. 1. Mapa nlezsk zo starej doby rmskej v oblasti Pohronia. 1 Ba-Apti; 2 Ba-Berek; 3 Ba-Halszov pozemok; 4 Ba-Severne od obce I; 5 Ba-Strojov park JRD; 6 Buda-Klinovisko; 7 Buda-Zpadne od potoka Turovka; 8 aka-Diely; 9 aka-Kopec; 10 Detva-Kalamrka; 11 Doln Se; 12 Doln daa-Prielohy; 13 Gbelce-ap; 14 Gbelce-Nov osada-pri eleznici; 15 Gbelce-Tehela; 16 Horn Lehota-Lesn klka; 17 Horn Lehotu-Hrdok; 18 Horn Prany-Vek Hrdok; 19 Hrocho-Hrdok; 20 Hronsk Dbrava-Hrdok; 21 Hronsk Dbrava-Su; 22 Chaba-dunajsk breh, km 1711; 23 Kaln nad Hronom; 24 Kamenn-av breh Hrona; 25 Kamenn most; 26 Kozrovce-Chrb; 27 Levice-Pod Krnym vrchom; 28 LieskovecHrdok; 29 Lova-Nad struka-Terasa III; 30 Mal Kosihy; 31 Pohronsk Ruskov-Severn okraj obce-breh Hrona; 32 Ostr Lka; 33 Salka; 34 Sikenica-Vek Pesek-Agtov dvor; 35 Selce-Hrdok; 36 Slovensk upa-Brvnitia; 37 Slovensk upa-svah s junm sklonom; 38 arovce-Tehela; 39 trovo-Obidsk pusta; 40 trovo-Vojensk cviisko; 41 Tekovsk Hrdok; 42 Tup; 43 Tur-Mal Tur; 44 Vek ur-Drustevn vinica; 45 Zvolen-Balkn; 46 ZvolenPod bralami; 47 Zvolen-Pod drahami-Haputka; 48 Zvolen-Pust hrad; 49 eliezovce; 50 iar nad Hronom-Horn Opatovce II-Senkov; 51 iar nad Hronom-Mestsk park; 52 iar nad Hronom-ovsk Podhradie-Hrad.

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

259

Obr. 2. 1. Stp Marka Aurlia v Rme. Scna XVI tzv. zzran d (Petersen Domaszewski Calderini 1896); 2. Tuskulsk elgium (Premerstein 1904).

M. VINU]CIU[S P. F., . N., COS., XV]VIR S. F.,[PR., Q. LEGATUS PRO] PR. AUGUSTI CAESARIS I[N ILLYRICO PRIMUS T]RANS FLUMEN DANIVIUM [PROGRESSUS DACORU]M ET BASTERNARUM EXER[CITUM ACIE VICIT FU]GAVITQUE, COTINOS, [OSOS, ..... ]S ET ANARTI[OS SUB POTESTATEM IMP. CAESARIS A]UGUSTI [ET P. R. REDEGIT

260

Jn BELJAK

dolo k celoplonmu zniku hradsk na jej zem (Pieta 1996, 30). Na skmanom zem mono stopy poiarov a detrukci sledova na opevneniach v Detve-Kalamrke (alkovsk 1994, 83) a v Hronskej Dbrave-Hrdku (Pieta Mosn 1999, 138). Katastroflne udalosti zaprinili znik osdlenia tejto kultry na hornej Nitre, strednom Pova, strednom a hornom Pohron, na severovchodnej Morave a v asti Maloposka (Pieta 1982, 17; Madyda-Legutko 1996, 45). Poet osd v jej zvynch reginoch (Orava, Liptov, Spi, Kotlina Sdecka, Krakovsk regin) nsledne vzrstol, ale nedosiahol u stav z neskorej doby latnskej. Rozsiahlejie osady vystriedali menie usadlosti. Prv raz sa objavuj obydlia vo vntri starch fortifikci, napr. na Liptovskej Mare (Pieta 1996, 31; Madyda-Legutko 1996, 45). Uveden nepokojn obdobie oznaovan tie ako obdobie katastrofy, K. Pieta spja s fzou B1a (Pieta 1982, 145146) v ponman T. Kolnka (Kolnk 1971). V tejto dobe sa vytrcaj prvky charakteristick pre latnsku kultru. Nastpila degradcia v remeselnej produkcii m. i. v technolgii produkcii keramiky, t.j. zanik jej vroba na hrniarskom kruhu (Pieta 1996, 29). Vrazn sa men aj sdeln truktra. Osady v starej dobe rmskej boli zakladan nzko na terasch nad riekami (Madyda-Legutko 1996, 103). V stupoch B1 a B2 doby rmskej sa v nlezoch pchovskej kultry objavuj cudzie kultrne a etnick elementy, napr. przeworsk, kvdske (zvl zosilnen v stupni B2) a dcke (Pieta 1994, 253; Madyda-Legutko 1996, 103). Doposia nie s plne znme priny, ktor spsobili detrukciu hradsk. Mohli ich vyvola njazdy Dkov prpadne aj nositelia przeworskej kultry. Znik niektorch hradsk pravdepodobne spsobili germnski Kvdi (Pieta 1982, 45; 1996, 29). Naznauje to i vazalsk vzah Kotnov ku Kvdom, doloen zmienkou Tacita (Germania 43) o nedobrovonom platen dan vyntenho na Kotnoch mocenskm tlakom. Svedectvom vojenskch udalosti z 30-tych rokoch 1. stor. po Kr . (t.j. stupa B1 doby rmskej) me by elezn ttov puklica typu Jahn 5 z okolia Zvolena (obr. 6:4; Hampel 1880, 72; Godowski 1992, 72, tab. 1.1; Liana 1970, 451, tab. IV.2). Zrove vak treba pripomen, e zbrane v dobe rmskej podliehali vraznej unifikcii, a ani vzbroj pchovskej kultry nie je dostatone rozpoznan. Rovnako nepoznme pohrebn rtus Kotnov, kee sa dodnes nepodarilo odkry iadne ich hroby (Pieta 1996, 91). Vo fze B1b sa stredn Pohronie pravdepodobne znane vyudnilo. Preruenie osdlenia trvalo pribline do obdobia okolo markomanskch vojen, kedy dochdza postupne k jeho osdovaniu germnskymi Kvdmi. P. alkovsk nevyluuje monos pretrvvania pchovskej kultry na strednom Pohron aj poas mladej doby rmskej (alkovsk 1994, 83). V sasnosti vak chbaj datovaten nlezy, ktor by potvrdzovali takto hypotzu. Datovanie lokality Detva-Kalamrka do starej doby rmskej, na zklade analzy mlo charakteristickej keramiky vyhotovenej v rukch, je problematick. Naopak rmskoprovincilnu amforovit ndobu z lokality Lieskovec-Hrdok (obr. 6:2), mono poda paralel z Pannie datova na roky 120170/180 (Gassner 1990, 131161). Je vak otzne, i svis so zanikajcou pchovskou kultrou alebo s prichdzajcimi Kvdmi. S Germnmi urite svis fragment bronzovej spony typu 43 Almgrena typickej pre fzu B2/C1 (Rajtr 2002) a v rukch vyhotoven keramika s lokality Zvolen-Haputka. Na tomto nlezisku je doloen osdlenie pchovskou kultrou v starej dobe rmskej a Kvdmi v mladej a neskorej dobe rmskej (Beljak 2003). K zniku osdlenia pchovskej kultry v horskch reginoch severnho a strednho Slovenska dochdza poas markomanskch vojen, ke poda psomnch prameov boli presdlen jej nositelia Kotni spolu s Osmi do junej Pannie (Pieta 1994, 254; 1996, 31).

POIATKY KVDSKEHO OSDLENIA

Doklady germnskeho osdlenia z 1. stor. po Kr. na dolnom Pohron chbaj. Pri nrte osdlenia v tejto oblasti meme zatia pracova len s vemi ohranienmi psomnmi pramemi. Je pravdepodobn, e tu ist as pretrvvalo keltskodcke osdlenie. Potvrdzuj to zmienky antickch autorov, ktor hovoria o susedstve Kvdov s Dkmi a Sarmatmi (Plnius Star, Naturalis historia IV, 80, 81;2 Strabon, Geo2 http://www.thelatinlibrary.com/pliny.nh4.html#80 [80] Ab eo in plenum quidem omnes Scytharum sunt gentes, varie tamen litori adposita tenuere, alias Getae, Daci Romanis dicti, alias Sarmatae, Graecis Sauromatae, eorumque Hamaxobli aut Aorsi, alias Scythae degeneres et a servis orti aut Trogodytae, mox Alani et Rhoxolani; superiora autem inter Danuvium et Hercynium saltum usque ad Pannonica hiberna Carnunti Germanorumque ibi confinium, campos et plana Iazyges Sarmatae,

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

261

Obr. 3. aka, poloha Diely. 1 pdorys objektu M 32-36/1950; 25 vber keramickch nlezov z vplne objektu M 32-36/1950.
montes vero et saltus pulsi ab iis Daci ad Pathissum amnem, [81] a Maro, sive Duria est a Suebis regnoque Vanniano dirimens eos, aversa Basternae tenent aliique inde Germani.grippa totum eum tractum ab Histro ad oceanum bis ad decies centenum milium passuum in longitudinem, quattuor milibus minus CCCC in latitudinem, ad flumen Vistlam a desertis Sarmatiae prodidit. Scytharum nomen usquequaque transiit in Sarmatas atque Germanos. nec aliis prisca illa duravit appellatio quam qui extremi gentium harum, ignotic prope ceteris mortalibus, degunt.

262

Jn BELJAK

grafia 7, 3, 1). Sporadick starie keltsko-dcke osdlenie je sledovaten ete v neskorej dobe latnskej (LT D2), napr. na Ponitr: Nitriansky Hrdok, Nitra-Mikov dvor (Pieta 1982a, 3638; 1993b); na Pohron doklady tohto osdlenia zatia chbaj. Zpadne od rieky Vh sa u v prvej polovici 1. stor. po Kr. dynamicky rozvjal nov politick celok Vanniovo krovstvo germnskeho kmea Kvdov. Vrazn koncentrcia kvdskeho osdlenia v priebehu 1. stor. po Kr. je evidovan na dolnej Morave a v junej asti Trnavskej pahorkatiny, t. j. v okol rieky Dudvh (Kolnk 1977; Rajtr 1998, 20). Vo fze B2 sa Kvdi zaali posva na vchod. Tto migran vlna vyla medzi rokmi 80100/120 z centrlneho zemia pvodnho Vanniovho krovstva, ktorho jun a vchodn hranicu tvorili rieky Dunaj, Vh a pohorie Malch Karpt (Kolnk 1971, 519522; 1977, 161168). Kvdske osdlenie sa vo fze B2 doby rmskej rozrilo a do dolnho Pohronia a Poiplia. Vytvorilo tak najalej na vchod vysunut sdeln znu podunajskch Germnov v starej dobe rmskej. Archeologick nlezy, ktor potvrdzuj prtomnos Kvdov na tomto zem okolo polovice 2. stor. po Kr., pochdzaj z osd poloench na dolnom Pohron, napr: Ba-Apti, Ba-Berek, aka-Diely, Gbelceap, arovce-Tehela, trovo-Obid-Obidsk pusta, trovo-Vojensk cviisko (alie lokality v spise nlezsk a na mape). Archeologick objekty datovan na fzu B2 doby rmskej boli potvrden v osadch v ake-Dieloch a v trove-Vojenskom cviisku. Pravdepodobne jednm z najstarch dokladov germnskeho osdlenia dolnho Pohronia je chata (objekt . 5 M 3236) z aky-Dielov (obr. 3: 15), odkryt poas vskumu A. Toka v roku 1950. Do polovice 2. stor. po Kr. je datovan aj chata . 4/1961 (obr. 4:13) z tej istej lokality, ktorej kontrukcia sa vyznauje dvoma stpmi umiestnenmi v strede jej kratch stien. alm objektom z aky-Dielov je jama . 2/1961 (obr. 4:57). Jej datovanie (do starej doby rmskej) potvrdzuje jednovrstvov kosten hrebe typu C poda S. Thomas (obr. 4:4). Zo trova-Vojenskho cviiska meme do tohto obdobia datova chaty . I/56 a II/56 (Kolnk 1962). Germnske pohrebisk zo starej doby rmskej s na Pohron doloen len na dvoch lokalitch: aka-Kopec a Gbelce-Tehela. V ake boli odkryt 4 iarov urnov hroby a jeden iarov jamov hrob. V Gbelciach bolo zachrnench p hrobov a niekoko nlezov z alch hrobov. iarov urnov hrob bojovnka z aky-Kopca (hrob . 4/60) patr medzi najstarie dosia odkryt uzavret nlezov celky na Pohron. Me typu gladius-Pompei (obr. 5:1; VI. skupiny Biborskho; Biborski 2004), hrot otepu (obr. 5:1; typ VI poda Kaczanowskho; Kaczanowski 1995), bronzov ndoby rmskej proveniencie (E 39/40) ako aj urna zdoben viacnsobnmi rytmi vlnovkami germnskej proveniencie, ho datuj do obdobia okolo polovice 2. stor. po Kr. (Beljak Kolnk 2006, v tlai). O nieo mladie s dva musk hroby s bojovnckou vstrojou z Gbeliec-Tehelne (hroby . 2/61 a 4/61). Hrob . 2/61 do stupa B2/C1 datuje pr eleznch ostrh (obr. 5:7; typ E 1/2 poda Ginalskho; Ginalski 1991) a elezn pracka (skupina G, typ 18 poda Madydy-Legutko; Madyda-Legutko 1986) s analgiami v przeworskej kultre a bronzov kolienkovit spona typu 140/141 Almgrena (obr. 5:6) s analgiami na Polab. elezn zves povy mea (obr. 5:3) a v rukch vyhotoven urna nm umouje zaradi hrob . 4/61 do fzy C1a. Dva ensk hroby z Gbeliec-Tehelne (hroby . 1/61 a 3/61) datujeme do rozvinutho tdia stupa B2, prpadne do B2/C1. V hrobe . 1/61 sa okrem sklench korlikov a hlinenej urny nalo aj dradlo drevenej skrinky provincilno-rmskej proveniencie. Z hrobu . 3/61 pochdza zaujmav kombincia pru eleznch provincilnych spn (varianty typu 86 Almgrena; obr. 5:4) a striebornej spony typu 3839c (obr. 5:5) s analgiami na Polab (Beljak Kolnk 2006, v tlai). Nlezy terry sigillaty z germnskch osd arovce-Tehela a Ba-Strojov park JRD dokladuj kvdske osdlenie na dolnom Pohron u v stupni B2. Pochdzaj z juhogalskch dieln3 a z dielne v Rheinzaberne.4

3 S to tri fragmenty terry sigillaty juhogalskej proveniencie zo aroviec-Tehelni a jeden z Bne-Strojovho parku JRD (Kuzmov 1997). 4 Ide o produkciu dielne v Rheinzaberne z obdobia vldnutia cisra Antonina Pia (Kuzmov 1997).

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

263

Obr. 4. aka, poloha Diely. 1 pdorys a prierez chaty 4/1961; 2, 3 vber keramickch nlezov z vplne chaty 4/1961; Vber nlezov z objektu 2/1961: 4 kosten hrebe, 5-7 vber keramickch nlezov.

264

Jn BELJAK

OBDOBIE MARKOMANSKCH VOJEN

Prechodov stupe B2/C1 (C1a) meme v predpol severopannskeho limitu synchronizova s vojenskmi udalosami, ktor s v psomnch prameoch znme ako tzv. markomansk vojny. Zaprinili zmeny nielen vo vojensko-politickch vzahoch medzi rmskym Impriom a barbarmi, ale aj v kultrno-historickom ivote stredoeurpskeho barbarika, obzvl v jeho naddunajskej zne. Vnimon udalos, ktor sa odohrala poas prvej rmskej vpravy (expeditio germanica prima), nala vrazn odzrkadlenie v psomnch prameoch a je bezprostredne zviazan s zemm Pohronia. Ide o tzv. zzran d, ktor sa pravdepodobne odohral niekde v povod Hrona alebo v jeho tesnej blzkosti5 (Cassius Dion Rmske dejiny 71, 8). Tto bitka medzi rmskymi oddielmi a kvdskymi bojovnkmi je zaznamenan aj ikonografickm prameom v scne XVI na stpe Marka Aurlia v Rme (Petersen Domaszewski Calderini 1896; obr. 2:1). Dleit je pripomen, e trasy rmskych oddielov pravdepodobne viedli proti toku riek Hron a Ipe (Bhme 1975). V zime roku 174 (Dobi 1964, 208), alebo v roku 173 (Jobst 1978) cisr Markus Aurlius psal 1. knihu (kapitolu) diela Ta eis heauton Hovory k sebe sammu, na konci ktorej sa nachdza poznmka, e bola: psan v krajine Kvdov nad Granuou t.j. Hronom (Marcus Aurelius Antoninus, Ta eis heauton Rozhovory I, 17; Birley 1987, 176). V mladej dobe rmskej zaznamenali Kvdi poetn nrast. Je to sledovaten na hustote osdlenia na zem obvanom prslunkmi tohto kmea u skr, ako aj v ich vraznej expanzii do novch reginov. Ide hlavne o priestory v horskch kotlinch strednho Povaia, hornho Ponitria, strednho Pohronia, strednho Poiplia a avho brehu Dunaja june od jeho ohybu (v okol dnenho Vcu v Maarsku). Vchodn enklva Kvdov v tom ase zaberala zemie na dolnom a strednom Pohron, na dolnom a strednom Poipl a na avom brehu Dunaja, june od pohoria Cserht (Rajtr 1998, 2829). Rozahlos tohto osdlenia celkom nezodpoved zmienkam antickch autorov. T informovali o vekch stratch Germnov, ktor ich postihli v priebehu markomanskch vojen (Cassius Dio, Rmska histria; SHA, ivot Marca Antonina). Meme uvaova o dvoch smeroch osdovania strednho Pohronia Kvdmi. Jeden viedol pozd rieky Hron a do Zvolenskej kotliny, t.j. po starej obchodnej komunikcii, ktor spjala centrlne asti dnenho Slovenska s zemm pri Dunaji. Druh trasa expanzie Kvdov smerovala do oblasti Zvolenskej kotliny z juhu, spjajc tak Poiplie a Pohronie. Hlavnm dvodom posunu germnskeho osdlenia do horskch kotln strednho Slovenska mohol by zujem o exploatciu rudnho bohatstva v tomto priestore. Monm dokladom je napr. eleziarska pec njden na lokalite Zvolen-Pod drahami-Haputka (obr. 6:1; Hanuliak Malek Pieta 2000, 4748). V tejto pozcii Kvdi pravdepodobne kontrolovali obchodn cesty, z ktorch (ako sme vyie naznaili), jedna viedla pozd Hrona spjajc naddunajsk reginy s zemm Spia, a druh z juhu na sever. Uveden trasa cesty sa v stredoveku spomna ako Via Magna; spjala oblas v okol dnenej Budapeti antickho Aquinka s reginmi Liptova, Oravy, Turca a cez horsk priesmyky aj severnejie reginy (Hanuliak 1996, 443449). Nepochybne mala starie korene. Sasn stav archeologickho vskumu nm zatia nedovouje preczne stanovi jej priebeh v dobe rmskej. Na zklade vskytu rmskych importov (TIR M 34, mapa B) a stredovekch analgi meme vak predpoklada jej priebeh po trase: Aquincum stredn Poiplie pozd toku Krupinice do mikroreginu Zvolena. Kvdske osdlenie na juhozpadnom Slovensku vrchol v prvej polovici 3. stor. po Kr. Viditen s oiven hospodrske kontakty medzi Rimanmi a Germnmi (Kolnk 1991, 21). V tomto obdob meme sledova prlev importovanej keramiky m. i. terry sigillaty. S to produkty z dieln: Rheinzabern, Westerndorf i Pfaffenhofen (Kuzmov 1997). Na zklade vskytu terry sigillaty, pannskej stolovej keramiky ako aj inch provincilnych vrobkov, meme sledova tri zny ich vskytu na Pohron a Poipl. truktra importov sa v tomto regine men v zvislosti od vzdialenosti provincilnych centier. Najsilnejie vzby vykazuje Pohronie s rmskymi centrami Brigetio a Aquincum. Prvou znou rmskych importov je doln Pohronie; tu bola najrozrenejia pannska itkov keramika a terra sigillata. Druh
5 Viac pravdepodobn je miesto bitky v istej odahlosti od rieky Rimania odvne bojovali so ttmi prirazenmi k sebe. Tu barbari zastavili boj v oakvan, e ich ahko zajm ukonanch pavou a smdom. Vetko navkol zahatali, aby Rimania odnikia nemohli zska vodu (Cassius Dion, Rmske dejiny 71, 8).

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

265

Obr. 5. Vber nlezov z germnskych pohrebsk. 1, 2 aka-Kopec, hrob 4/60; 37 Gbelce-tehela: 3 hrob 4/61; 4, 5 hrob 3/61; 6, 7 hrob 2/61 (14, 7 elezo; 5 striebro; 6 bronz).

266

Jn BELJAK

znu tvor stredn Pohronie, ktor bolo vzhadom na hornat geomorfolgiu menej dostupn. Kontakty medzi horskmi enklvami a Kvdmi usdlenmi na nine, t.j. na predpol severopannskeho limitu boli saen. Do horskch kotln strednho Slovenska sa rmske vrobky dostvali zriedkavejie ako do prvej zny. Z germnskych osd na strednom Pohron pochdzaj iba mlopoetn nlezy terry sigillaty a pannskej itkovej keramiky. Treou znou bolo zemie hornho Pohronia. Vzhadom na hit v osdlen, ktor tu vznikol po zniku pchovskej kultry, sa tu dosia nevyskytli provincilne vrobky napr. terra sigillata. Do istej miery to me svisie aj s medzerovitosou prieskumu a vskumu. Sporadick importy sa vo veobecnosti dvaj do svisu s kvdskym osdlenm z neskorej doby rmskej a vasnej fzy doby sahovania nrodov. Pre regin Pohronia a Poiplia je charakteristick urit kumulcia rmskych minc v obdob okolo polovice 2. stor. po Kr., v druhej polovici 3. stor. po Kr. a v prvej polovici 4. stor. po Kr. V prvej skupine s najpoetnejie zastpen mince Hadrina, Antonina Pia, Marka Aurlia, Kommoda a v druhej mince Gordiana III, Filipa I. Araba a Kontantna I. Z germnskych osd (Ba-Kostoln zhrada, aka-Diely, Dek-Zaihlavie, Chaba, Kamenn-av breh Hrona, arovce-Tehela, Zvolen-Haputka) s iba mlo poetn razby Antonina Pia a Marka Aurlia (Beljak 2006, v tlai). Vo vzdobe alebo vo formch ndob Kvdov obvajcich niny a Kvdov sdliacich v horskch kotlinch nie s viditen rozdiely. V horskch oblastiach takmer nenachdzame kvalitn rune vyhotoven, iernu leten keramiku. Tto situcia me svisie so stavom archeologickho vskumu,6 ale me to by aj pecifikom keramickej vroby v tomto regine. Pre mladiu dobu rmsku s charakteristick zahben chaty so stpovou kontrukciou v schme esuholnka. Na dolnom Pohron s takto chaty doloen na osadch v: arovciach-Tehelni (chaty . C9 i C9/10), trova-Vojenskho cviiska (chata . XII), trova-Obidskej pusty (chata . 32/84) a eliezovciach. Poznme ich tie z dolnho Poiplia, z lokality Ipolytlgyes-TSZ-Major pochdza chata s kontrukciou v schme esuholnka (Erdlyi Lamiov-Schmiedlov 1971, 5156). Na dolnom Pohron je dobre doloen chronologick fza B2/C1 (C1a). Potvrdzuj to okrem inventrov hrobov . 3 (2/61), 4 (3/61), (4/61) zo iarovho pohrebiska Gbelce-Tehela aj nlezy z chaty . 32/84 z osady trovo-Obidsk pusta (chata . 32/84).

ZVER
Osdlenie nositemi pchovskej kultry je poiatkom doby rmskej doloen na hornom a strednom Pohron (Pieta 1982). Ich sdlisk sa nachdzali najm na rienych terasch Hrona. Potvrden s aj mal hrdky, ale dodnes nebolo objaven centrlne hradisko typu Liptovsk Mara. S pobytom udu pchovskej kultry mono na strednom Pohron spja doklady metalurgickej innosti, napr. elezn poloprodukty a troska z Detvy-Kalamrky (alkovsk 2002, 99126). elezn rudy s doloen v blzkych pohoriach Poany a Slovenskho Rudohoria. Predpokladan remeseln innos naznauje tie Tacitus vo svojej Germnii (Tacitus, Germania 43). Horizont pchovskej kultry je tu v starej dobe rmskej v porovnan s predchdzajcimi obdobiami zastpen menej vrazne. Dvodom boli pravdepodobne udalosti v 30-tych rokoch 1. stor. po Kr., ke dochdza k celoplonmu zniku hradsk tejto kultry (Pieta 1996, 30). Na skmanom zem s stopy poiarov a detrukci viditen na opevneniach v Detve-Kalamrke a v Hronskej Dbrave (alkovsk 1994, 83; Pieta Mosn 1999, 138). Stredn Pohronie sa v obdob od fzy B1a vyuduje. Tento hit trval pribline do obdobia markomanskch vojen, ke sem postupne expanduj germnski Kvdi. Z dolnho Pohronia dosia chbaj archeologick nlezy z priebehu 1. stor. po Kr. Je pravdepodobn, e tu ist as pretrvvalo keltsko-dcke osdlenie. Potvrdzuj to psomn pramene, ktor hovoria o susedstve Kvdov s Dkmi a Sarmatmi (Plnius Star, Naturalis histria IV, 80, 81; Strabn, Geografia 7, 3, 1). Poiatky kvdskeho osdlenia zanaj vchodne od rieky Vh a v druhej polovici 1. stor. po Kr. Kvdi obsadzuj doln asti Pohronia a Poiplia v druhej polovici 2. stor. po Kr. a v priebehu markoman6 Stav vskumu na zem strednho Slovenska m v porovnan s juhozpadnm Slovenskom podstatne niiu rove. Doteraz tu neboli odkryt pohrebisk z doby rmskej. Stolov keramika je na dolnom Pohron znma predovetkm z pohrebsk.

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

267

Obr. 6. Germnske nlezisk z okolia Zvolena. 1 Zvolen-Haputka, eleziarska pec (Cengel Holly Hanuliak 2002); 2 Lieskovec-Hrdok, amforovit ndoba z (Malek 2000c); 3 Zvolen-Haputka, miska; 4 Zvolen-okolie, ttov puklica (Hampel 1880).

268

Jn BELJAK

skch vojen aj stredn Pohronie, stredn Poiplie a zemie june od dunajskho ohybu v okol dnenho mesta Vc v severnom Maarsku. Vznik tzv. vchodn enklva Kvdov. Pre osdlenie Pohronia s charakteristick odlinosti spsoben geografickmi danosami. Zodpoved im rozdelenie tohto reginu na tri zny vskytu rmskych importov. Geografick danosti ternu predurovali aj smer osdovania a obchodnch ciest. Tie viedli jednak pozd tokov Hronu a Ipa, a jednak aj popri riekach Krupinica a Neresnica.

SPIS NLEZSK ZO STAREJ DOBY RMSKEJ NA POHRON

Opevnen osady pchovskej kultry 1. Detva-Kalamrka (alkovsk 1994, 83). 2. Horn Lehota-Hrdok (Pieta 1982, 219, . 37). 3. Horn Prany-Vek Hrdok (Pieta 1982, 218, . 2; 1993, 107). 4. Hrocho-Hrdok (Jank 1938, 4950). 5. Hronsk Dbrava-Hrdok (Pieta Mosn 1999, 138). 6. Lieskovec-Hrdok (Beninnger 1937, 42; Malek 1997, 133134; 1998, 111; 1999, 143156; 2000b, 8082; 2000c, 8284). 7. Ostr Lka (Pieta 1982, 221, . 101). 8. Selce-Hrdok (Pieta 1990, 138). 9. Zvolen-Pust hrad (nepublikovan). 10. iar nad Hronom-ovsk PodhradieHrad (Hoo 1980, 9192; Pieta 1982, 222). Otvoren osady pchovskej kultry 1. Buda-Klinovisko (Mosn 1993, 9899). 2. Buda-Zpadne od potoka Turovka (Pieta Mosn 1990, 139). 3. Doln daa-Prielohy (Pieta 1988, 108; Trgina 1980, 238). 4. Horn Lehota-Lesn klka (Pieta 1982, 219, . 37). 5. Hronsk Dbrava-Su (Pieta Mosn 1999, 138). 6. Slovensk upa-Brvnitia (Mosn 1998, 120). 7. Slovensk upa-svah s junm sklonom (Mosn 1998, 120). 8. Zvolen-Balkn (Beninnger 1937, 42; Pieta 1982, 223, . 187). 9. Zvolen-Pod bralami (ebrk 1982, 311). 10. Zvolen-Pod drahami-Haputka (ebrk 1982, 310; Pieta 1982, 223; Mcelov 1993, 35; Hanuliak Malek Pieta 2000, 4749). 11. iar nad Hronom-Horn Opatovce II-Senkov (Trgina 1981, 315; Pieta Mosn 1990, 139;). 12. iar nad Hronom-Mestsk park (Pieta Mosn 1990, 140). Germnske osady 1. Ba-Apti (Kuzmov Roth 1988, 18, 6a). 2. Ba-Berek (Kuzmov 1997, 113114, 6b). 3. Ba-Halszov pozemok (Prek 1995, 111112; 1996, 142143; 1997, 151152). 4. Ba-Severne od obce I (Beninger 1937, 40, . 70; Kiek 1966, 114). 5. Ba-Strojov park JRD (Kuzmov Roth 1988, 1920, . 6c). 6. aka-Diely (Tok 1951, 158160; Kolnk 1962, 356; Beljak 2004). 7. Doln Se (Vlaiov 1997, 188). 8. Gbelce-ap (Kek 1966, 113; Kuzmov Roth 1988, 32, . 22; Beljak 2004). 9. Gbelce-Nov osada-pri eleznici (Kopeck Kuzma Rajtr 1990, 100). 10. Chaba-dunajsk breh, km 1711 (Kek 1966, 133). 11. Kamenn-av breh Hrona (Oni 1984, 167). 12. Kamenn most (Kolnk 1962, 356; Kiek 1966, 99). 13. Kaln nad Hronom (Krekovi 1981, 363, 369; 1987, 272, . 68). 14. Kozrovce-Chrb (Ivani 2002, 7980). 15. Levice-Pod Krnym vrchom (Odni 1976, 173). 16. Mal Kosihy (Kolnk 1962, 364). 17. Pohronsk Ruskov-Severn okraj obce-breh Hrona (Kolnk 1962, 364). 18. Salka (Kolnk 1962, 364).

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

269

19. Sikenica-Vek Pesek-Agtov dvor (Beninger 1937, 44, . 100). 20. arovce-Tehela (Novotn Kuzmov 1994; Beljak 2003). 21. trovo-Obid-Obidsk pusta (Oni 1985, 182184; 1986, 177178). 22. trovo-Vojensk cviisko (Kolnk 1962, 356363; Kuzmov Roth 1988, 103). 23. Tekovsk Hrdok (Kuzmov Roth 1988, 105, . 63). 24. Tup (Beninger 1937, 42, . 88; Kek 1939, 54/55). 25. Tur-Mal Tur (Eisner 1933, 22; Beninger 1937, 44; Kopeck Kuzma Rajtr 1990, 101). 26. Vek ur-Drustevn vinica (Beninger 1937, 33, . 17; Kuzmov Roth 1988, 123). 27. Zvolen-Pod drahami-Haputka (ebrk 1982, 310; Pieta 1982, 223; Mcelov 1993, 35; Hanuliak Malek Pieta 2000, 4749; Beljak 2003). 28. iar nad Hronom-Horn Opatovce II-Senkov (Pieta Mosn 1990, 139140; Trgina 1981, 315). 29. iar nad Hronom-Mestsk park (Pieta Mosn 1990, 140). 30. eliezovce (Kolnk 1962, 356; Novotn 1984, 107117, Tab. V: 12, 4). Germnske pohrebisk 1. aka-Kopec (Beljak Kolnk 2006 v tlai). 2. Gbelce-Tehela (Beljak Kolnk 2006 v tlai).

Prspevok bol vypracovan v rmci grantovho projektu VEGA 2/6126/6

LITERATURA
Beljak, J. 2003: Germnske osdlenie Pohronia osady v arovciach a Zvolene. Diplomov prca. Rukopis. Trnava. Beljak, J. 2004: Osadnictwo z okresu rzymskiego i wczesnej fazy okresu wdrwek ludw w dorzeczu Hronu i Ipoli. Praca magisterska. Rukopis. Krakw. Beljak, J. 2006 v tlai: A few comments on occurrence of Roman coins in the Hron and Ipe river basins, Slovensk numizmatika 18. Beljak, J. Kolnk, T. 2006, v tlai: Germnske hroby z aky a Gbeliec prspevok k osdleniu juhozpadnho Slovenska v dobe rmskej, Slovensk archeolgia. Beninnger, E. 1937: Die germanischen Bodenfunde in der Slowakei. Reichenberg Leipzig. Biborski, M. 2004: Schwert. Rmische Kaiserzeit. In: Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. Band 27. Berlin New York, 549562. Birley, A.1987: Marcus Aurelius. A biography. London. Bhme, H. W. 1975: Archologische Zeugnisse zur Geschichte der Markomannenkriege (166180 n. Chr.), Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 22, 153217, tabl. 7680. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Eggers, H J. 1951: Der rmische Import im freien Germanien. Atlas der Urgeschichte 1. Hamburg. Eisner, J. 1933: Slovensko v pravku. Bratislava Erdlyi, I. Lamiov-Schmiedlov, M. 1971: Osada z doby rmskej v Ipolytlgyesi v Maarsku, Vchodoslovensk pravek 2, 5172. Gassner, V. 1990: Gelbtonige Keramik aus datierten Fundkomplexen in Carnuntum, Carnuntum Jahrbuch 1989, 133161. Ginalski, J. 1991: Ostrogi kabkowe kultury przeworskiej. Klasyfikacja typologiczna, Przegld Archeologiczny 38, 5384. Godowski, K. 1992: Zmiany w uzbrojeniu ludnoci kultury przeworskiej w okresie wpyww rzymskich. In: Arma et Ollae. Studia dedykowane Profesorowi Andrzejowi Nadolskiemu w 70 rocznic pracy naukowej. d, 7188. Hampel, J. 1880: Magyarhoni rgszeti leletek repertoriuma, Archeologiai Kzlemnyek 13, 72, tab. 36. Hanuliak, V. 1996: Via magna na strednom Slovensku v obdob vasnho a vrcholnho stredoveku, Archaeologica historica 21, 443449. Hanuliak, V. Malek, R. Pieta, K. 2000: Zchrann vskum vo Zvolene, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1999, 4749. Hoo, J. 1980: Vskum hradu v ov a mestskho hradu v Kremnici, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1979, 9193.

270

Jn BELJAK

ILS XIV 2757 Dessau, H. 1893: Inscriptiones Latinae Selectae. Berlin. Ivani, P. 2002: Vsledky prieskumu v Kozrovciach a ajkove v rokoch 19992001, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 2001, 7980. Jank, . 1938: Star osdlenie Slovenska (Doln Hron a Ipe v praveku). Spisy historickho odboru Matice slovenskej III. Turiansky sv. Martin. Jobst, W. 1978: 11. Juni 172 n. Chr. Der Tag des Blitz- und Regenwunders im Quadenlande. ster. Akad. Wiss., phill-hist. Kl. 335. Wien. Kaczanowski, P. 1995: Klasyfikacja grotw broni drzewcowej kultury przeworskiej z okresu rzymskiego. Krakw. Kolnk, T. 1962: Nov sdliskov nlezy z doby rmskej na Slovensku, Archeologick rozhledy 14, 344368, 371380, 385397. Kolnk, T. 1971: Prehad a stav bdania o dobe rmskej a sahovan nrodov, Slovensk archeolgia 19, 499548. Kolnk, T. 1977: Anfnge der germanischen Besiedlung in der Sdwestslowakei und Regnum Vannianum. In: Symposium. Ausklang der Latne-Zivilization und Anfnge der germanischen Besiedlung im Mitteleren Donaugebiet. Bratislava, 143171. Kolnk, T. 1991: Germni a Rimania na Slovensku. Archeologick tdie. Autorefert dizertcie na zskanie vedeckej hodnosti doktora historickch vied. Nitra. Kopeck, M. Kuzma, I. Rajtr, J. 1990: Vsledky leteckej prospekcie, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1988, 101. Krekovi, E. 1981: Rmska importovan keramika na Slovensku, Slovensk archeolgia 29, 341376. Krekovi, E. 1987: Rmske importy na Slovensku, Pamtky archeologick 78, 231282. Kek, F. 1939: Terra sigillata in der Slowakei. Brno. Kek, F. 1961: Nov nlezy terry sigillaty na Slovensku, Slovensk archeolgia 9, 301317. Kek, F. 1966: Nov nlezy terry sigillaty na Slovensku II. Slovensk archeolgia 14, 97145. Kuzmov, K. 1997: Terra sigillata im Vorfeld des Nordpannonischen Limes. Nitra. Kuzmov, K. Roth, P. 1988: Terra sigillata v barbariku. Nlezy z germnskych sdlisk a pohrebsk na zem Slovenska. Materialia Archaeologica Slovaca 9. Nitra. Liana, T. 1970: Chronologia wzgldna kultury przeworskiej we wczesnym okresie rzymskim, Wiadomoci Archeologiczne 35, 429491. Mcelov, M. 1993: Pravek a vasnohistorick osdlenie. In: Zvolen. Monografia k 750. vroiu obnovenia mestkch prv. Martin, 3139. Madyda-Legutko, R. 1986: Die Grtelschnallen der rmischen Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit im mitteleuropischen Barbaricum. BAR International Series 360. Oxford. Madyda-Legutko, R. 1996: Zrnicowanie kulturowe polskiej strefy beskidzkiej w okresie lateskim i rzymskim. Krakw. Malek, R. 1997: Vskum vinnho sdliska v Lieskovci, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1995, 133134. Malek, R. 1998: Druh sezna vskumu vinnho sdliska v Lieskovci, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1996, 111. Malek, R. 1999: Doterajie vsledky archeologickho vskumu na Lieskovskom hrdku. In: Otzky neolitu a eneolitu naich krajn 1998. Nitra, 143156. Malek, R. 2000a: Zbery v okresoch Zvolen a Detva, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1998, 128129. Malek, R. 2000b: Piata sezna vskumu vinnho sdliska Lieskovec-Hrdok, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1999, 8082. Malek, R.2000c: Nlez rmskeho dvojuchho dbnu v Lieskovci-Hrdku, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1999, 8284. Mosn, P. 1993: Vsledky prieskumu v katastri mesta Zvolen a Buda, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1992, 9899. Mosn, P. 1998: Vsledky prieskumu v lupianskej doline, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1996, 120. Novotn, B. 1984: Chata z doby rmskej v eliezovciach (okr. Levice). In: Zbornk prc udmile Kraskovskej (k ivotnmu jubileu). Bratislava, 107117. Novotn, B. Kuzmov, K. 1994: Terra sigillata z germnskeho sdliska v arovciach, tudijn zvesti A SAV 30. 107115. Odni, O. 1976: Nov pravek a vasnostredovek nlezy v Leviciach, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1975, 172173. Odni, O. 1984: Vsledky prieskumu strednho Poiplia v okrese Levice, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1983, 168171.

Pchovsk kultra a Germni na Pohron v starej dobe rmskej

271

Odni, O. 1985: Vsledky zchrannho vskumu v trove v Obidskej puste, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1984, 182184. Odni, O. 1986: Druh vskumn sezna v trove-Obide, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1985, 177179. Pelikn, O. 1960: Slovensko a rmske imprium. Bratislava. Petersen, E. Domaszewski, A. Calderini, G. 1896: Die Marcus-Sule auf der Piazza Colonna in Rom. Mnchen. Pieta, K. 1982: Die Pchov Kultur. Nitra. Pieta, K. 1982a: Probleme der Erfoschung der dakischen Besiedlung in der Slowakei, Thraco-Dacica 3, 3546. Pieta, K. 1988: Polykultrne sdlisko v Dolnej dani, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1987, 108. Pieta, K. 1990: Nov nlezy na Hrdku v Selciach pri Banskej Bystrici, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1988, 138. Pieta, K. 1993a: Hradisko a vinn sdlisko z doby latnskej a rmskej v Hornch Pranoch, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v r. 1992, 106107 Pieta, K. 1993b: Osdlenie z doby rmskej a sahovania nrodov v Nitre. In: Nitra. Prspevky k najstarm dejinm mesta. Nitra, 7490. Pieta, K. 1994: Mittel- und Nordslowakei zur Zeit der Markomannenkriege. In: Markomannenkriege. Ursachen und Wirkungen. Brno, 253261. Pieta, K. 1996: Liptovsk Mara. Vasnohistorick centrum severnho Sloveska. Bratislava. Pieta, K. Mosn, P. 1990: Prieskum sdlisk z doby rmskej na strednom Pohron, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1988, 139140 Pieta, K. Mosn, P. 1999: Hrdok pchovskej kultry pri Hronskej Dbrave, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1997, 138. Prek, K. 1995: Pokraovanie vskumu v Bni, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1993, 111112. Prek, K. 1996: Pokraovanie vskumu v Bni, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1994, 142143. Prek, K. 1997: Pokraovanie vskumu v Bni v roku 1995, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1994, 142143. Premerstein, A. 1904: Ein Elogium des M. Vicinus Cos. 19 v. Chr., Jahreshefte des AI 7, 215239. Rajtr, J. 1998: Krza rmsko-germnskych vzahov v stredodunajskej oblasti v 2. stor. Autorefert dizertcie pre zskanie vedeckej hodnosti kandidta historickch vied. Nitra. Rajtr, J. 2002: Zur Verbreitung der Fibeln Almgren 43 im Mitteldonaugebiet. In: Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift fr T. Kolnk zum 70. Geburstag. Nitra. alkovsk, P. 1994: Hradisko v Detve. Materialia Archaeologica Slovaca 11. Nitra. alkovsk P. 2002: Vinn hradisko v Detve - protohistorick osdlenie, Slovensk archeolgia I.1. 99126. TIR M 34 Kaczanowki, P. Margos, U. 2002: TABVLA IMPERII ROMANI M 34KRAKW. Krakw. Tok, A. 1951: Vskum v ake na Slovensku, Archeologick rozhledy 3, 158160. Trgina, G. 1980: Nlez keramiky z doby rmskej v Dolnej dani, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1979, 238239. Trgina, G. 1981: Prv vskumn sezna v iari nad Hronom, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1980, 315. Vlaiov, H. 1997: Prieskum v Dolnej Sei, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1995, 188. ebrk, P. 1982: Pedbn vsledky zchrannho vzkumu v okol Zvolena. AVANS v roku 1981, 310312.

Antick pramene:
Cassius Dion, Rmske dejiny. Marcus Aurelius Antoninus, Ta eis heauton Rozhovory I, 17. Plnius Star, Naturalis historia IV. SHA, ivot Marca Antonina. Strabon, Geografia. Tacitus, Germnia.

Antick psomn pramene boli prebran z:

Pramene k dejinm Slovenska a Slovkov I, Bratislava 1998. Marcus Aurelius Antoninus, Hovory k sob. Praha 1969. http://www.thelatinlibrary.com

272

Jn BELJAK

DIE PCHOV-KULTUR UND DIE GERMANEN IM GRAN-GEBIET (HRON) IN DER LTEREN RMISCHEN KAISERZEIT
Die Besiedlung der Pchov-Kultur ist zu Beginn der rmischen Kaiserzeit im Gebiet der oberen und mittleren Gran belegt (Pieta 1982). Die Siedlungen dieser Kultur wurden vorwiegend an den Flussterrassen der Gran situiert. Es werden auch kleine Burgwlle nachgewiesen; bisher ist allerdings keine Zentralburg vom Typ Liptovsk Mara entdeckt worden. Mit der Anwesenheit der Trger der PchovKultur im mittleren Gran-Gebiet knnen Belege metallurgischer Ttigkeit, wie Eisenhalberzeugnisse oder Schlacke aus Detva-Kalamrka (alkovsk 2002, 99126) verbunden werden. Eisenerzlagersttten befinden sich in den nahegelegenen Gebirgen der Berge Poana und Slowakisches Erzgebirge (Slovensk rudohorie). Die hierbei vorausgesetzte Handwerksttigkeit skizziert auch Tacitus in seiner Germania (Tacitus, Germania 43). Der Horizont der Pchov-Kultur ist hier in der lteren rmischen Kaiserzeit im Vergleich mit den vorhergehenden Zeitabschnitten weniger vertreten. Diese Tatsache verursachten vermutlich die Begebenheiten in den dreiiger Jahren des 1. Jhdts. n. Ch., als die Burgsttten dieser Kultur grorumig untergegangen sind (Pieta 1996, 30). Im Untersuchungsgebiet knnen Spuren von Brnden und Zerstrungen an den Befestigungen in Detva-Kalamrka und Hronsk Dbrava beobachtet werden (alkovsk 1994, 83; Pieta Mosn 1999, 138). Das mittlere Gran-Gebiet wurde ab Phase B1a entvlkert. Dieser Hiatus dauerte ungefhr bis zur Zeit der Markomannenkriege, als germanische Quaden schrittweise in diese Region expandierten. Vom unterem Gran-Gebiet fehlen bisher archologische Funde aus dem Verlaufe des 1. Jhdts. n. Chr. Es ist wahrscheinlich, dass hier fr bestimmte Zeit eine keltisch-dakische Besiedlung berdauerte. Diese Tatsache betonen auch schriftliche Quellen (Plinius der ltere, Nauralis historia IV, 80, 81; Strabon, Geographia 7, 3, 1), welche von der Nachbarschaft der Quaden mit den Dakern und Sarmaten sprechen. Die Besiedlung der Quaden fing stlich der Gran erst in der 2. Hlfte des 1. Jhdts. n. Chr. an. Die Quaden treten spter in der 2. Hlfte des 2. Jhdts. n. Chr. im unteren Gran-Gebiet und unterem Eipel-Gebiet auf. Im Verlaufe der Markomannenkriege sind sich schon im mittleren Gran-Gebiet und mittleren Eipel-Gebiet sowie im Bereich der Donaubiegung in der Umgebung der heutigen Stadt Vac in Nordungarn. Auf diese Art und Weise entsteht die sogenannte stliche Enklave der Quaden. Fr die Besiedlung des Gran-Gebietes sind die durch geographische Gegebenheiten verursachten Unterschiede charakteristisch. Diesen entspricht die Gliederung der Region in drei Bereiche mit dem Vorkommen rmischer Importe. Geographische Gelndeeigenschaften bestimmten auch die Richtung der Besiedlung und Handelswege vorher. Diese fhrten einerseits lngs der Flusslufe von Gran und Eipel, andererseits auch lngs der Flsse Krupinica und Neresnice.

JN BELJAK ARCHEOLOGICK STAV SAV, AKADEMICK 2, SK-949 21 NITRA

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 273286

NOV SDLIT Z ASN DOBY MSK V PRAZE-KESLICCH Pedbn zprva o vzkumu

Tom Poliensk

V prbhu kvtna a srpna roku 2004 bylo v Praze 10-Keslicch pi stavb komunikac pro plnovan rodinn domy zachyceno nov sdlit z eneolitu, doby latnsk a asn doby msk. asn mskmu obdob nle s jistotou tyi zahlouben objekty a lze prokzat elezskou vrobu. Zjitn objekty poskytly asn germnsk nlezy plaanskho horizontu a tak nlezy kultury latnsk.

Obr. 1. Praha-Keslice, U Fantova mlna. Poloha lokality s vyznaenm rozsahu asn germnskho osdlen.

VZTAH K PRODNMU PROSTED

Lokalita se nachz v poloze U Fantova mlna na severnm okraji mstsk sti Praha-Keslice (obr. 1; koordinty situace sted: ZM 12-42-04, 280/168). Sdlit je situovno na velmi mrnm svahu se sklonem k jihu a vchodu nad soutokem Botie a Pitkovickho potoka v prostoru ansk ploiny (VA-2A-c; Demek 1987, 449) v nadmosk vce 260265 m. Substrt je tvoen wrmskmi navtmi

274

Tom POLIENSK

Obr. 2. Praha-Keslice. Pln plochy zkouman v r. 2004 (vyznaen pouze objekty a elezsk pece).

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

275

psky (Macoun 1984,34) pdn pokryv tvo arenosoly (Tomek 1984, 3638). V sti lokality s asn germnskmi objekty je tedy vude psit podlo.

POPIS TERN SITUACE

Zchrann archeologick vzkum probhal v prostoru budovn komunikac pro zajitn plnovan vstavby rodinnch dom. Plon skrvka poskytla mnostv archeologickch situac z rznch obdob pravku. Z datovatelnch objekt nle asn germnskmu obdob tyi (obr. 2). Mocnost ornice na lokalit kolsala mezi 20 a 40 cm. Vzhledem k plnovanmu kompletnmu znien pvodnch tern v prostoru komunikac byly zjitn objekty prozkoumny cel.
Objekt . 34 (obr. 3) Rozmry: prmr 174 cm, max. hloubka 77 cm. Popis: kruhov jma s dnem kotlovitho tvaru, stny ikm a kolm. Vpl: vrstva 1 ernoed hlinitopsit; vrstva 2 ernoed hlinitopsit promsen se lutou jlovitopsitou (bez nlez); vrstva 3 edohnd hlinitopsit promsen se lutou; vrstva 4 edohnd hlinitopsit (bez nlez); vrstva 5, 6 lut jlovitopsit (bez nlez). Nlezy: 60 zlomk keramiky (14 okraj, 1 dno, 45 stn), 2 fragmenty bronzovho drtu (obr. 7:4), 1 ks eleza, 1 fragment rotanho ernovu (bhounu) (obr. 8:1), 40 ks mazanice, uhlky. Popis keramiky: 1 zlomek ven vyhnutho oste vyhnutho okraje, barva ern, povrch letn, vzdoba ozubenm kolekem dv vodorovn, navzjem se kc linie na podhrdl a pod nimi girlandov motiv; tlouka 0,5 cm; ostivo do 1 mm (obr. 7:1). 4 zlomky stn ndob ern letn keramiky, 3 z nich s vzdobou ozubenm kolekem. 3 zlomky nezdobenho plaanskho pohru (1 okraj), barva lutobl, povrch hlazen, keramika peplen, tlouka 0,5 cm, ostivo do 1 mm (obr. 7:2). 1 zlomek okraje misky s dovnit zahnutm vodorovn seznutm okrajem, barva edohnd vn a edoern zevnit, keramika toen na kruhu, tlouka 0,40,8 cm, ostivo do 1 mm (obr. 7:3). 2 zlomky fazetovanho okraje hrnce, barva oranovohnd vn a ed zevnit, povrch hlazen, vodorovn rha na plecch, tlouka 0,40,6 cm, ostivo do 2 mm (obr. 7:6). 1 zlomek lehce ven vyhnutho okraje , barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,20,4 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek stny ndoby, jemn keramika, barva edohnd, povrch hlazen, plastick vzdoba dochovan st dvou eber a jednoho lbku, tlouka 0,4 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek fazetovanho okraje hrnce, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,9 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek vodorovn seznutho okraje hrnce, barva oranovohnd, tlouka 0,8 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek ovalenho vodorovn seznutho okraje hrnce, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,6 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek ovalenho okraje hrnce, barva edohnd, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 8 zlomk (4 okraje) msy s vodorovn seznutm okrajem a lehce odsazenmi plecemi, peplen hrub porzn keramika, barva ed, povrch lehce drsnn, tlouka 0,71,2 cm, ostivo do 3 mm. 1 zlomek dna a stny ndoby, jemn na kruhu toen tvrd vyplen keramika, barva ed (msty i oranov), povrch lehce drsn, dno plasticky profilovan, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm (pouita i namlet keramika) (obr. 7:5). 1 zlomek stny ndoby, barva ed, povrch hlazen, vzdoba trojhelnkov vrypy, tlouka 0,5 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek stny ndoby, barva oranovohnd vn a ed zevnit,povrch otel, vzdoba 3 svisl rhy, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 3 zlomky stn rznch ndob, barva ed a hnd, povrch hlazen, tlouka 0,41,5 cm, ostivo do 2 mm. 10 zlomk stn vce ndob, barva edoern a oranovohnd, povrch lehce drsnn, tlouka 0,30,8 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky stn rznch ndob, tuhov keramika, barva ed, povrch hlazen (1 otel), tlouka 11, 5 cm, ostivo do 2 mm (resp. do 5 mm). 17 zlomk stn vce ndob, hrub keramika, barva ed a oranovohnd, tlouka 0,31,3 cm, ostivo do 2 mm. Datace: asn msk obdob LT D2b (R A). Objekt . 62 (obr. 4) Rozmry: dlka 250 cm, ka 150 cm, max. hloubka 14 cm. Popis: mlk podlouhl jma nepravidelnho tvaru, dno tm rovn, stny ikm. Vpl: vrstva 1 edohnd psitohlinit s drobnmi kousky mazanice a jlu, vrstva 2 edolut psit (bez nlez), vrtva 3 do ervena proplen psitohlinit (bez nlez).

276

Tom POLIENSK

Obr. 3. Praha-Keslice. Objekt . 34. Seznam zkratek (k obr. 36): k kmen, ke keramika, ko kost, m mazanice, st struska, u uhlky.

Nlezy: 54 zlomk keramiky (8 okraj, 4 dna, 3 ucha, 39 stn), 12 ks zvecch kost, 129 ks mazanice, 37 ks strusky, 1 ks elezit konkrece, 3 ks ostrohrannch kamen. Popis keramiky: 1 zlomek fazetovanho okraje, barva ern, povrch letn, vzdoba ozubenm kolekem 2 a 3 linie v meandrovm vzoru na plecch, tlouka 0,30,4 cm, ostivo do 0,5 mm (obr. 8:3). 2 zlomky fazetovanho okraje msy, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,5 cm , ostivo do 1 mm (obr. 9:1). 1zlomek ovalenho okraje hrnce, barva ed, povrch hlazen, vzdoba ryt linie (1 vodorovn a 3 ikm), tlouka 0,6 cm, ostivo do 5 mm (obr. 8:2). 1 zlomek ven vyhnutho okraje hrnce, barva ed, hlazen povrch, tlouka 0,51,5 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek okraje msy s uchem, barva edobl, povrch hrub, ucho nasazeno pod okraj, prez ucha ovln 1,5 cm, tlouka stny 0,5 cm, ostivo do 2 mm (obr. 9:2). 2 zlomky okraje msy s uchem, barva ed, povrch hlazen, ucho nasazeno vodorovn s okrajem, prez ucha tvercov 1,3 cm, ostivo do 1 mm (obr. 9:3). 1 zlomek lehce rozenho vodorovn seznutho okraje msy, hrub keramika, barva ed, povrch na spodn sti tla lehce drsnn, tlouka 0,5 cm , ostivo do 2 mm. 1 zlomek rovnho vodorovn seznutho okraje msy, hrub keramika, barva edohnd vn a edoern zevnit, tlouka 0,50,8 cm, ostivo do 3 mm. 1 zlomek stny ndoby, jemn keramika na kruhu toen, barva ed, povrch hlazen, vzdoba plastick ebro, tlouka 0,3 cm, jemn ostivo. 1 zlomek dna noky pohru, jemn keramika, barva ed a hnd, povrch hlazen, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 17 zlomk stn (+3 dna a 1 fragment okraje) vce ndob, barva ed a oranovohnd, povrch hlazen, ostivo do 2 mm.

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

277

Obr. 4. Praha-Keslice. Objekt . 62.

4 zlomky stny ndoby, barva ed, povrch svisle a ikmo hebenovan, zevnit stopy po ern organick hmot i ntru, tlouka 0,6 cm, ostivo do 2 mm (obr. 8:4). 15 zlomk stn vce ndob, barva ed a oranovohnd, povrch lehce drsnn, tlouka 0,50,8 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek stny ndoby, hrub keramika, barva hndorov vn a ed zevnit, povrch prstovan, tlouka 1 cm, ostivo do 2 mm (intruze). Datace: asn msk obdob LT D2b (R A), intruze pravdpodobn eneolit. Objekt . 74 (obr. 5) Rozmry: dlka 240 cm, max. ka 130 cm, max. hloubka 66 cm. Popis: objekt nepravidelnho tvaru s elezskou pec v severovchodnm rohu a kumulac strusky v pedpecnm prostoru, dno ploch s nkolika menmi prohlubnmi rznch tvar a vt prohlubn z sti zabhajc pod rove povrchu v zpadn sti objektu. Vpl: vrstva 1 edohnd hlinitopsit s drobnmi kousky mazanice a uhlk, vrstva 2 lut psitohlinit (bez nlez), vrstva 3 ernoed hlinitopsit (bez nlez). Nlezy: 143 zlomk keramiky (21 okraj, 6 den, 116 stn) + 4 z pece .1 (1 okraj, 3 stny), 1 keramick zva (obr. 10:2), 1 fragment modrho sklennho nramku s plastickou vzdobou vodorovn vlnice (obr. 10:1) (srov. Venclov 1990, 354, Pl. 34:14 a 373, Pl. 53:8,9), 20 ks zvecch kost, 254 ks mazanice , 907 ks strusky, 3 ks elezit konkrece. Popis keramiky: 2 zlomky fazetovanho okraje, barva edoern, povrch letn, vzdoba ozubenm kolekem ve dvou vodorovnch psech na plecch ( horn ps ikm linie, doln ps girlandy), tlouka 0,20,3 cm, jemn ostivo (obr. 9:5). 8 zlomk stn vce ndob, jemn keramika, barva edoern (vzdoba ozubenm kolekem na dvou), tlouka 0,30,5 cm, jemn ostivo. 2 zlomky stny ndoby, jemn na kruhu toen keramika, barva ed, povrch letn, tlouka 0,30,6 cm, jemn ostivo.

278

Tom POLIENSK

2 zlomky fazetovanho okraje hrnce, tvrd vyplen keramika, barva svtle hnd vn a ed zevnit, povrch lehce drsn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 1 mm (obr. 9:4). 1 zlomek vyhnutho okraje hrnce, tvrd vyplen keramika, barva ed, povrch lehce drsn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek lehce vytaenho okraje, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,7 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek vyhnutho okraje hrnce, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,3 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek lehce vytaenho vodorovn seznutho okraje hrnce, barva oranovohnd, povrch hlazen, tlouka 0,40,6 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky fazetovanho okraje hrnce, barva svtle oranovoed, povrch hlazen, tlouka okraje 0,71,5 cm ostivo do 2 mm. 2 zlomky zataenho fazetovanho okraje msy, barva ed, povrch horn sti hlazen a doln sti lehce drsnn, tlouka 0,50,6 cm, ostivo do 2 mm (obr. 9:6). 1 zlomek zataenho vodorovn seznutho okraje msy s lehce odsazenmi plecemi, barva ed, povrch hlazen, na vnitn stn stopy po ern organick hmot i ntru, tlouka 0,4 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek vodorovn seznutho okraje msy, barva oranovohnd, povrch lehce drsnn, tlouka 0,40,5 cm, ostivo do 3 mm. 1 zlomek fazetovanho okraje, hrub keramika, barva edobov vn a ed zevnit, tlouka 0,40,5 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek vodorovn seznutho okraje, hrub keramika, barva ed, tlouka 0,6 cm, ostivo do 4 mm. 1 zlomek vyhnutho okraje, hrub keramika, barva ed, tlouka 0,8 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky fazetovanho okraje hrnce, velmi hrub keramika, barva ed a oranovohnd, povrch hrub nepravideln drsnn, tlouka 0,60,7 cm, ostivo do 4 mm. 1 zlomek fazetovanho okraje msy, velmi hrub keramika, barva ed a oranovohnd, povrch hrub nepravideln drsnn, tlouka 0,50,6 cm, ostivo do 3 mm. 1 zlomek fazetovanho okraje msy, velmi hrub keramika, barva oranovohnd, povrch hrub nepravideln drsnn, ostivo do 2 mm. 2 zlomky stny ndoby, hrub keramika, barva ed, vzdoba trojhelnkov a estihelnkov vrypy, tlouka 0,60,7 cm, ostivo do 4 mm (obr. 9:7). 5 zlomk stn ndob, barva edohnd, povrch hlazen, vzdoba svisl rha na plecch (4). 1 zlomek stny hrnce s odsazenmi plecemi, barva edohnd, povrch hlazen, stopa po ernm ntru, tlouka 0,81 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky stn ndob, tvrd vyplen keramika, barva ed, povrch lehce drsn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek stny cednku, barva ed vn a oranov zevnit, povrch hlazen, tlouka 0,5 cm, ostivo do 1 mm, pravdpodobn intruze. 20 zlomk z tl vce ndob + 1 ze dna, barva ed a oranovohnd, povrch hlazen. 33 zlomk stn vce ndob + 1 ze dna, barva ed a oranovohnd, povrch lehce drsnn, (1 Fe reparace). 35 zlomk stn vce ndob + 1 ze dna, velmi hrub keramika, barva ed a oranovohnd, povrch hrub nepravideln drsnn. 3 zlomky stn ndob, hrub peplen keramika, barva ed, povrch omlet. 3 zlomky stn ndob, hrub keramika, barva hnd, povrch struhadlovit drsnn, tlouka 0,50,8 cm, ostivo do 2 mm; 4 zl. hrub ble neur. keramiky (3 dno). 1 keramick zva kuelovitho tvaru s otvorem v horn sti, dlka 12,4 cm, ka 8,2 cm, otvor ovln cca 11,5 cm, barva ed a oranovohnd (obr. 10:2). Z pece . 1: 1 zlomek oblho vytaenho okraje, barva edohnd, povrch hlazen, tlouka 0,5 cm, ostivo do 1 mm. 1 zlomek stny, barva edobov, tlouka 0,8 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek stny a dna, barva ed vn a oranovohnd zevnit, povrch stny lehce drsnn, tlouka 0,6 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek stny, barva edohnd, povrch chuchvalcovit drsnn, tlouka 11,3 cm, ostivo do 4 mm. Datace: asn msk obdob LT D2b (R A), intruze pravdpodobn LT A. Objekt . 80 (obr. 6) Rozmry: dlka vetn pec 314 cm, ka 186 cm, max. hloubka 41 cm (pec 2 91 cm, pec 3 78 cm). Popis: ml jma ovlnho tvaru se dvma elezskmi pecemi v krajch podln osy, dno tm ploch, stny plynule se svaujc, pece v horn polovin z sti naruen. Vpl: vrstva 1 tmav edobov hlinitopsit, vrstva 2 edohnd hlinitopsit, vrstva 3 hlinito-uhlkat, vrstva 4 tmav edobov a edohnd hlinitopsit, vrstva 5 ern uhlkat. Nlezy: 106 zlomk keramiky vrstva 1 (19 okraj, 14 den, 73 stn) + 1 z pece . 2 vrstva 3 (okraj), 28 ks zvecch kost, 168 ks mazanice, 231 ks strusky, 1 ks elezit konkrece. Popis keramiky: 1 zlomek vyhnutho okraje hrnce, barva lutohnd, povrch hlazen, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm.

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

279

Obr. 5. Praha-Keslice. Objekt . 74 s pec .1.

280

Tom POLIENSK

1 zlomek vyhnutho zduelho okraje hrnce, barva lutohnd vn a ed zevnit, povrch hlazen, tlouka 0,8 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek lehce vyhnutho fazetovanho okraje hrnce, barva edohnd, povrch hlazen, tlouka 0,4 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky zduelho fazetovanho okraje zsobnice, barva ervenohnd vn a ed zevnit, tlouka okraje 1,2 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky lehce oblho okraje msy, barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,50,6 cm, ostivo do 2 mm. 2 zlomky lehce zataenho dovnit seznutho okraje msy, barva edohnd vn a ed zevnit, povrch lehce drsnn, tlouka 0,30,5 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek lehce zataenho dovnit seznutho okraje msy, barva ed, povrch lehce drsnn, tlouka 0,6 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek lehce zataenho fazetovanho okraje msy, barva edohnd vn a ed zevnit, povrch lehce drsnn, tlouka 0,81 cm, ostivo do 3 mm. 1 zlomek lehce zataenho fazetovanho okraje msy, barva edohnd, povrch lehce drsnn, tlouka 0,60,8 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek vodorovn seznutho okraje msy, barva svtle edohnd, povrch lehce drsnn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 1 zlomek vodorovn seznutho okraje msy, barva ed, povrch lehce drsnn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. 1zlomek okraje hrnce (horn st nedochovna), barva ed, povrch hlazen, tlouka 0,81,1 cm, ostivo do 3 mm. 4 zlomky fazetovanho okraje soudkovitho hrnce, barva svtle ervenohnd, povrch hrdla hlazen, povrch plec a stn lehce drsnn, tlouka 0,81,3 cm, ostivo do 3 mm (obr. 10:3). 2 zlomky stny (1 i st dna ) msy, hrub keramika, barva edohnd, vzdoba ryt mka, tlouka 0,30,4 cm, ostivo do 4 mm (obr. 10:4). 1 zlomek stny ( zalomen plec ), barva svtle edohnd, povrch hlazen, tlouka 0,30,4 cm, ostivo do 2 mm. 7 zlomk den, barva ed a svtle edohnd, (2 z hlazench ndob). 6 zlomk den a sti stny, barva ed a svtle ervenohnd, povrch stn lehce drsnn s hlazenm pruhem nade dnem. 1 zlomek stny, velmi hrub keramika, barva ed, povrch hrub nepravideln drsnn, tlouka 0,81 cm, ostivo do 3 mm. 11 zlomk stn hlazench, 51 zlomk stn lehce drsnnch, 8 zlomk stn hrub keramiky. Pec . 2 (vrstva . 3): 1 zlomek stny hrnce, barva hnd, povrch z sti hlazen a z sti drsnn, tlouka 0,5 cm, ostivo do 2 mm. Datace: asn msk obdob LT D2b (R A).

ROZBOR KERAMIKY
Keramick nlezy ze vech ty asn mskch objekt nle v naprost vtin germnsk provenienci, tj. grossromstedtsk kultue, horizontu plaanskch pohr, s vskytem pro toto obdob typickch vzdobnch technik vzdoba proveden ozubenm kolekem (obr. 7:1; 8:3; 9:5), ryt linie (obr. 7:6; 8:2), trojhelnkovit a estihelnkovit vrypy (obr. 9:7), ryt mka (obr. 10:4) a prav povrchu fazetovn okraj (obr. 7:6; 8:3; 9:1,4,5,6; 10:3), letn povrchu jemn keramiky (obr. 7:1; 8:3; 9:5), nepravideln hebenovn (obr. 8:4), drsnn (obr. 9:6; 10:3). Krom germnsk keramiky obsahuje soubor i nlezy patc spe latnsk kultue (obr. 7:3,5). Tuto skupinu keramickch nlez dopluje jet fragment sklennho nramku (obr. 10:1) a mon i fragment rotanho ernovu (obr. 8:1), ten vak zatm nebyl podrobn analyzovn. Vzhledem k tomu, e se plocha s asn germnskmi objekty kryje s prostorem osdlenm v mlado- a pozdn latnskm obdob (LT C2/D1), nelze ani v jednom ppad vylouit vysvtlen vskytu latnskch nlez v asn germnskch objektech jako intruzi. V latnsk sloce souboru pevauj drobn zlomky a je zde zastoupena jemn i hrub keramika. Celkem lze latnsk kultue pipsat 13 a 15 keramickch zlomk. Veker keramika byla ostena drobnmi kamnky, ojedinle i namletou keramikou.

ZVR
Pi zchrannm archeologickm vzkumu v Praze-Keslicch, v poloze U Fantova mlna, bylo objeveno nov polykulturn sdlit. V rmci tto lokality bylo zachyceno t asn germnsk osdlen LT D2b (R A) s prokazatelnou vrobou eleza. Byly zjitny tyi zahlouben objekty, z nich minimln jeden ob-

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

281

Obr. 6. Praha-Keslice. Objekt . 80 s pecemi . 2 a 3.

sahoval soudobou elezskou pec. Ostatn elezsk pece v blzkosti objekt . 80, 81 a samotn objekt . 81 mohou tomuto obdob nleet tak, stejn tak ale mohou nleet i obdob latnskmu. Tuto otzku zatm nelze pro absenci datovatelnch keramickch nlez s uritost rozhodnout. Lokalita byla osdlena ji v mlado- a pozdnlatnskm obdob LT C2/D1. Kontinuita osdlen lokality trv a do potku stupn R B1b, jak dokldaj sdlitn a hrobov nlezy zjitn v nedalek poloze Ke ttu (Bene Jirik Kypta 2006).

282

Tom POLIENSK

Podkovn:
Za pomoc s datovnm dkuji PhDr. Eduardu Droberjarovi, Dr.

LITERATURA
Bene, J. Jik, J. Kypta, J. 2006: Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu). In: In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 287311. Demek, J. a kol. 1987: Zempisn lexikon SR. Hory a niny. Praha. Macoun, J. 1984: Kvartr. In: J. Maek (ed.), Vysvtlivky k zkladn geologick map SSR 1:25 000 12-422 Prhonice. Praha. Tomek, M. 1984: Pdn pomry. In: J. Maek (ed.), Vysvtlivky k zkladn geologick map SSR 1:25 000 12422 Prhonice. Praha. Venclov, N. 1990: Prehistoric glass in Bohemia. Praha.

EINE NEUE SIEDLUNG DER FRHEN RMISCHEN KAISERZEIT IN PRAG-KESLICE Vorlufiger Untersuchungsbericht
Im Jahre 2004 ist im Verlaufe einer archologischen Rettungsgrabung in Prag 10-Keslice eine neue polykulturelle Siedlung entdeckt worden. Im Rahmen dieser Lokalitt ist auch eine frhgermanische Besiedlung LT D2b (R A) mit nachweisbarer Eisenherstellung festgestellt worden. Es wurden vier eingetiefte Objekte aufgedeckt, von denen mindestens eins einen Eisenschmelzofen darstellt. Weitere Eisenschmelzfen in der Nhe der Objekte Nr. 80, 81 sowie das Objekt Nr. 81 selbst knnen sowohl in diese Zeit als auch zur Latnezeit gehren. Infolge des Fehlens datierbarer, keramischer Funde kann diese Frage nicht eindeutig gelst werden. Die Lokalitt wurde schon in der Jung- bis Sptlatnezeit LT C2/D1 besiedelt. In der frhen rmischen Kaiserzeit LT D2b (R A) enden offensichtlich die hiesigen Siedlungsaktivitten. Es ist bisher leider nicht gelungen, jngere Funde festzustellen, welche eine Besiedlungskontinuitt in den nachfolgenden Phasen der rmischen Kaiserzeit nachweisen knnten.

TOM POLIENSK STAV ARCHEOLOGICK PAMTKOV PE STEDNCH ECH, NAD OLINAMI 3, CZ-100 00 PRAHA 10

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

283

Obr. 7. Praha-Keslice. Nlezy z objektu . 34 (16).

284

Tom POLIENSK

Obr. 8. Praha-Keslice. Nlezy z objekt . 34 (1) a 62 (24).

Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch

285

Obr. 9. Praha-Keslice. Nlezy z objekt . 62 (13) a 74 (47).

286

Tom POLIENSK

Obr. 10. Praha-Keslice. Nlezy z objekt . 74 (12) a 80 (34).

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 287311

SDLITN A HROBOV NLEZY ZE STAR DOBY MSK Z PRAHY-KESLIC (POLOHA KE TTU)

Jaromr Bene Jaroslav Jik Jan Kypta

VOD
Pedmtem pedkldan studie je publikace vsledk zchrannho vzkumu sdelnho a pohebnho arelu ze star doby msk nachzejcho se v katastru Prahy-Keslic, v poloze Ke ttu. Vzkum byl uskutenn v souvislosti s vstavbou souboru adovch rodinnch dom v letech 2002 a 2003 (realizace CENTRAL GROUP a. s.).1 Ternn prce, proveden spolenost Archeos Prachatice, probhly ve tech etapch v zvislosti na postupu stavebnch prac: I. etapa - skrvka v trasch komunikac, II. etapa - celoplon skrvky parcel v zn vstavby investorskho zmru, III. etapa prbn dohledy individuln vstavby jednotlivch stavebnk. Plon skrvka se tkala pouze zhruba jedn tetiny vstavbou doten plochy. Krom tras komunikac byla ornice kompletn odstranna i v irokm psu podl vchodn hranice stavenit a sten i v jeho severozpadnm rohu. Zbvajc st byla archeologicky dotena velmi nevyrovnan. Kontrolovny byly pouze nevelk skrvky v mstech plnovanch obytnch dom a krtk trasy vkop. Lokalita je situovna na terase nad levm behem Botie, severozpadn od jdra vsi Keslice, jej katastr je dnes zalenn do tzv. Velk Prahy (obr. 1).2 Severovchodn od doten plochy probl v roce 2004 vzkum pod vedenm T. Polienskho z APPS, bhem nho byly t zachyceny nlezov situace ze star doby msk (Poliensk 2006). Identifikaci a vlastn vzkum jednotlivch nlezovch situac ztovala obtn rozpoznatelnost vpln objekt od okolnho podlo, pevn tvoenho kompaktnm pskem svtle hndch odstn, msty s vraznm podlem jlu. Obrysy nkterch objekt byly iteln teprObr. 1. Praha-Keslice. Plocha doten vzkumem v roce 2002 a 2003. Hranice stavenit vyznaena neperuenou lini, vymezen plonch skrvek erchovanou lini. Jako podklad vyuita ZM 1 : 10 000. Interval vrstevnic je 2 m. Kresba J. Kypta.
1 Pi vzkumu byla t zachycena st sdelnho arelu z obdob kultury s lienrn keramikou. Pedbn publikace tto komponenty viz Bene Kypta Lukeov Vnov 2004. 2 K prodnmu prosted lokality vce Bene Kypta Lukeov Vnov 2004.

288

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Obr. 2. Praha-Keslice. Vez z celkov plochy vzkumu s vyznaenm sdlitnch objekt ze star doby msk (srov. obr. 1). Kresba J. Kypta.

Obr. 3. Praha-Keslice. Vez z celkov plochy vzkumu s vyznaenm registrovanch pohb ze star doby msk (srov. obr. 1). Kresba J. Kypta.

ve po vcensobnm zaiovn podlo, mnohdy vak a po nkolika dnech nebo a tdnech od doby proveden skrvky. Ptomnost zahloubench situac byla nejprve indikovna pouze vskytem step na povrchu skrytch ploch. Vzkum byl t vrazn komplikovn klimatickmi podmnkami; st prac probhla v zimnch mscch, jim pedchzel velmi detiv podzim. Toto poas ale nkdy paradoxn pispvalo k zvrazovn vpln, kter se od podlo odliovaly a pi astm zamokovn a nslednm vysychn skrytch ploch. Zmnn charakter podlo zsadnm zpsobem ovlivnil monost registrace archeologickch situac v prbhu postupn provdnch dohled stavebnch prac, uskutennch jednotlivmi vlastnky. Tito stavebnci nebyli ochotni akceptovat monost, aby byly skryt plochy vystaveny alespo dva tdny vlivm povtrnosti (uveden doba byla odhadnuta na zklad zkuenost pi vzkumu celoplon skrytch ploch), kter by ppadn barevn odliily vpln objekt od podlo. Z tohoto dvodu nebyly pi tm dvou destkch dohled zachyceny dn zahlouben situace, by se t v mstech nkterch parcel jist musely nachzet. Limity archeologickho vzkumu v lokalit, kter vak maj jist t ir platnost, dobe odrej i okolnosti evidence pohebnho arelu, kter se nachzel v severozpadn sti plochy vstavby (obr. 3). Okamit bhem dohledu pi skrvce v trase komunikace zde byl zaznamenn rov poheb uloen v urn (H1). Tato situace byla zvlt npadn, nebo radlice stroje odzla horn st ndoby. Stopy dalho pohbu (H2) prozrazovalo ji jen nkolik kstek a pr atypickch step v jedn z hlubch rh orby na povrchu podlo. Dal hrob (H3) vak byl nalezen a po dvou mscch od proveden skrvky. K jeho odhalen napomohl vydatn d, kter vymlel hrdlo urny, j si nhodn poviml jeden ze sta-

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

289

vebnch dlnk. Tato skutenost je vmluvnm dokladem omezench monost registrace rovch pohb, kter mohou bt uloeny do nevelkch jam, jejich zsypy jsou zcela nerozeznateln od okolnho podlo. Ve uloen pohby naopak mohla tm zniit zemdlsk innost. Po identifikaci tetho hrobu byly dky vstcnosti investora skryty i sti parcel (v zn individuln vstavby) pilhajcch ke komunikaci v okol skupinky t hrob. Nsledn byla cel takto odkryt plocha a do vzdlenosti piblin 30 m od stedu skupinky hrob hluboce zryta (do hloubky cca 20 cm). Poloky pohebnch aktivit se ji ale nepodailo dle rozhojnit.

Obr. 4. Praha-Keslice. Sdlitn objekty ze star doby msk. Kresba J. Kypta.

290

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

POPIS NLEZOVCH SITUAC A ARTEFAKT

Odkryt st sdlitnho arelu vyplovala jihovchodn roh plochy plnovan vstavby (obr. 2). Jeho vymezen jsme schopni stanovit pouze od severu a zpadu, na vchod patrn plynule zasahoval a do zem zkoumanho v roce 2004 T. Polienskm. Celkem bylo zachyceno 9 zahloubench jam (obr. 4), vesms funkn neuritelnch, a 7 zaputnch nstj elezskch pec (obr. 5). asovou spojitost mezi sdlitnmi a vrobnmi objekty povaujeme podle analogi za velmi pravdpodobnou, jednoznan dkaz ale chyb. Nepmm dokladem jsou nlezy strusky ve vplnch jam.
Objekt 3 Tvar: pdorys nepravideln, dno nerovn. Vpl: horn vrstva hndoed psek promen hlnou, nahodile drobn uhlky, ojedinle zrna mazanice, velk mnostv vmstk edho jlu vytvejcch efekt mramorovan; spodn vrstva hndookrov psek se slabou pms jlu, nahodile drobn kamnky. Funkn neuriteln jma. Nlezy: mazanice 6 amorfnch zlomk, rozm. max. 286223 mm, keramika 454 fragment a 2 tuhov zlomky se stopami obrouen jsou latnsk produkce. K dokumentaci vybrny: 1) 1 zlomek okraje a hrdla ndoby s radlkovou vzdobou, ker. t. jemn, Pu i Pv3 ern, hlazen, okraj 3 fasetovan, rozm. 28485 mm. Obr. 6:1. 2) 1 zlomek okraje te ndoby, rozm. 28265 mm. Obr. 6:2. 3) 1 zlomek okraje ndoby, ker. t. jemn, okraj 1 fasetovan, podhrdl zdobeno rdlkem, Pu i Pv ern, hlazen, rozm. 18195 mm. Obr. 6:3. 4) 1 zlomek okraje te ndoby, okraj 3 fasetovan s radlkovou vzdobou, rozm. 283011 mm. Obr. 6:4. 5) 1 zlomek okraje te ndoby, okraj 3 fasetovan s radlkovou vzdobou, rozm. 193011 mm. Obr. 6:5. 6) 1 zlomek podhrdl a stny ndoby s vzdobou meandru tvoenho rdlkovm otiskem a rytch horizontlnch lini, ker. t. jemn, Pu i Pv ern, hlazen, rozm. 32353 mm. Obr. 6:6. 7) 1 fragment dna (slepeno z 5 ks) podstavy ndobky s omfalem, stna zdobena otiskem rdlka, ker. t. jemn, Pu i Pv ern, letn, rozm. 70446 mm. Obr. 6:7. 8) 1 zlomek okraje ndoby, okraj vytaen, 3 fasetovan, ker. t. jemn, Pu i Pv ern, hlazen, rozm. 19458 mm. Obr. 6:8. 9) 1 zlomek vyhnutho okraje ndoby, ker. t. jemn, okraj zaoblen, na vnj stran 1 mrn fasetovan, Pu i Pv ern, hlazen, rozm. 22289 mm. Obr. 6:9. 10) 1 zl. stny ndoby s radlkovou vzdobou, ker. t. jemn, Pu i Pv ern, letn, rozm. 13204 mm. Obr. 6:10. 11) 1 zl. vytaenho okraje ndoby, ker. t. hrub, Pu i Pv drsn, oranovoerven, rozm. 65249 mm. Obr. 6:11. 12) 1 zlomek okraje ndoby, ker. t. hrub, 3 fasetovan, Pu hndoern, Pv hnd, rozm. 341911 mm. Obr. 6:12. 13) 1 zlomek stny ndobky s radlkovou vzdobou, ker. t. jemn, Pu i Pv ern, hlazen (slepeno ze 2 ks), rozm. 33585 mm. Obr. 6:13. 14) 1 torzo misky s knickmi stnami a mrn zataenm okrajem, Pu bov, Pv bov, msty ed, ker. t. stedn hrub, rozm. 89916 mm. Obr. 6:14. 15) 1 zlomek zataenho okraje a sti stny msy, ker. t. hrub, stna zdobena prstovanmi dlky, Pu ed, hlazen, Pv svtle hnd, rozm. 70408 mm. Obr. 6:15. 16) 1 zlomek okraje ndoby, ker. t. jemn, Pu i Pv hnd, hlazen, rozm. 25116 mm. Obr. 6:16. 17) 1 zlomek vytaenho okraje, ker. t. stedn hrub, 3 fasetovan, Pu i Pv edoern, potuhovan, rozm. 185610 mm. Obr. 6:17. 18) 1 zlomek okraje hrubho hrnce, okraj vytaen, Pu i Pv ed, rozm. 303313 mm. Obr. 6:18. 19) 1 zlomek hrub stny s vzdobou rytch lini, Pv svtle hnd, Pu hndoern, rozm. 39509 mm. Obr. 6:19. 20) 2 zlomky vytaench okraj patrn te ndoby, ker. t. stedn hrub, okraje 2 fasetovan, Pu i Pv edohnd, rozm. 501810 a 244212 mm. Obr. 6:20,21. 21) 1 zl. stny s vzdobou prstovanch dlk, ker. t. hrub, Pu i Pv hrub, cihlov erven, Pu msty edoern, rozm. 65688 mm. Obr. 6:22. 22) 1 zlomek okraje msy s knicky se rozevrajcmi se stnami, Pu ernoed, Pv ed, msty ern a bov, ker. t. hrub, rozm. 534010 mm. Obr. 6:23. 23) 1 zlomek zataenho okraje hrub msy, Pu i Pv oranovohnd, rozm. 225410 mm. Obr. 6:24.
3 Pi popisu keramickch nlez byly pouity nsledujc zkratky: ker. t. keramick tda, Pu vnitn povrch, Pv vnj povrch.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

291

Obr. 5. Praha-Keslice. Obrysy nstj elezskch pec na povrchu podlo. Kresba J. Kypta.

Objekt 6 Tvar: pdorys nepravideln, sloen z vrazn trychtovit jmy s rovnm dnem, k n se napojuje mlk nepravideln zahloubenina. Vpl: svtle hnd hlna vrazn promen pskem a jlem, nahodile drobn uhlky, ojedinle kameny do 15 cm. Trychtovit jma mohla plnit skladovac (zsobn) el. Nlezy: 8 amorfnch zlomk mazanice a 1 zlomek s otisky konstruknch detail, rozm. 245725 mm, obr. 7:12. Keramika 275 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 1 zl. okraje a sti tla msy, ker. t. hrub, okraj vytaen, zaoblen, Pu hlazen, hnd, Pv okraj a podhrdl hlazeno, tlo bez pravy, barva hnd, rozm. 76607 mm. Obr. 7:1. 2) 1 zl. vytaenho okraje a tla msy, ker. t. jemn, okraj 2 fasetovan, podhrdl zdobeno rytou horizontln lini, Pu i Pv letn, ern, rozm. 47475 mm. Obr. 7:2. 3) 1 zl. vytaenho okraje ndoby, ker. t. hrub, zaoblen, Pu hlazen, hnd, Pv hlazen, hndoern, rozm. 41558 mm. Obr. 7:3. 4) 2 zl. zataench okraj ms, ker. t. hrub, rozm. max. 35478 mm. Obr. 7:4. 5) 1 zl. vyhnutho okraje, ker. t. jemn, Pv hlazen hnd, Pu bez prav, cihlov erven, rozm. 30474 mm. Obr. 7:5. 6) 1 fragment (slepeno ze 2 ks) okraje msy, ker. t. hrub, vyhnut, vn zeslen, zaoblen, Pu i Pv hlazen, edohnd, rozm. 853015 mm. Obr. 7:6. 7) 1 zl. okraje msy s knicky se rozevrajcmi se stnami, ker. t. stedn hrub, Pu i Pv hnd drsn, rozm. 15205 mm. Obr. 7:7. 8) 1 zl. vytaenho okraje, ker. t. hrub, okraj zeslen, zaoblen, Pu i Pv edoern hlazen, rozm. 386415 mm. Obr. 7:8. 9) 1 zl. okraje a tla msy, okraj mrn zataen, 2 fasetovan, seznut, Pu hndoern, hlazen, Pv hlazen, z sti svtle hnd, z sti hndoern, rozm. 855010 mm. Obr. 7:9. 10) 1 zl. vytaenho okraje msy, ker. t. stedn hrub. Pv hlazen, hndoern, Pu bez pravy hnd, rozm. 15348 mm. Obr. 7:10. 11) 1 zl. okraje msy, ker. t. hrub, okraj vyhnut, Pu i Pv hlazen, edoern, rozm. 435313 mm. Obr. 7:11. 12) 2 zl. vytaenho okraje jedn ndoby, ker. t. stedn hrub, okraj 3x fasetovan, Pu i Pv hlazen, edohnd, rozm. max. 411810 mm. Obr. 7:13.

292

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

13) zl. okraje a tla misky, ker. t. jemn, okraj vytaen, vn mrn zeslen, Pu i Pv hlazen, svtle hnd, msty a edoern, rozm. 40435 mm. Obr. 7:14. 14) 1 zl. okraje a tla ndoby, ker. t. hrub, okraj vytaen, zaoblen, Pu hnd, hlazen, Pv z sti hlazen, z sti bez pravy, hnd, rozm. 59708 mm. Obr. 7:15. 15) 1 zl. vytaenho okraje, 3 fasetovan, ker. t. hrub, Pu i Pv edoern, hlazen, rozm. 457316 mm. Obr. 7:16. 16) 1 zl. okraje a tla ndoby, ker. t. hrub, okraj vyhnut, zeslen, 2 fasetovan, hranky zmrnny zaoblenm, Pu letn, edoern, Pv z sti edoern letn, z sti drsn, svtle hnd, rozm. 1277714 mm. Obr. 7:17. 17) 1 fragment (slepeno ze 3 ks) okraje a stny ndoby (hrnce-teriny), ker. t. hrub, okraj vytaen, zaoblen, Pu hlazen, edohnd, Pv okraj a hrdlo hlazeno, edohnd, tlo bez pravy, hnd, rozm. 147608 mm. Obr. 7:18. 18) 2 fragmenty (slepeno po 2 ks) a 3 zl. z jedn msy, ker. t. stedn hrub, okraj vytaen, zaoblen, Pu i Pv hlazen, Pu svtle hnd a oranovohnd, Pv hndoed, rozm. max. 101905 mm. Obr. 8:1. 19) 1 zl. okraje s vlevkou kahanu, Pu hlazen, ed, Pv bez prav, ed, ker. t. stedn hrub, rozm. 45497 mm. Obr. 8:3. 20) 1 zl. okraje a tla ndoby, ker. t. hrub, okraj vyhnut, zeslen, 4 fasetovan, Pu hlazen, edoern, Pv hlazen, hnd, rozm. 858910 mm. Obr. 8:4. Objekt 8 Tvar: pdorys mrn nepravideln, ovln, dno rovn. Vpl: horn vrstva edohnd hlna promen pskem, spodn vrstva tmav ed hlna promen pskem, nahodile uhlky. Funkn neuriteln jma. Nlezy: mazanice 20 amorfnch zlomk, rozm. max. 755230 mm; struska 1 kus; peplen mazanice zpeen se struskou 2 zlomky, rozm. max. 507529 mm; keramika 70 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 1 fragment (slepeno ze 2 zl.) okraje a tla ndoby, ker. t. hrub, okraj 4 fasetovan, vyhnut, Pu letn edoern, Pv drsn bez prav, edohnd, rozm. 120559 mm. Obr. 8:2. 2) 1 zl. peplen stny s vzdobou rytch trojhelnk s podstavou orientovanou vzhru, ker. t. hrub, Pu edoern, hlazen, Pv edoern hlazen, msty bez pravy, rozm. max. 68939 mm. Obr. 8:5. 3) 1 zl. okraje ndoby, ker. t. jemn, okraj vytaen, zaoblen, Pu i Pv letn, pokryt ernou engobou, podhrdl s vzdobou ryt rhy, rozm. 18255 mm. Obr. 8:6. 4) 1 peplen zl. ndoby, ker. t. st. hrub, okraj 4 fasetovan, vyhnut, Pu i Pv hlazen, edohnd, rozm. 31578 mm. Obr. 8:7. 5) 1 zl. vytaenho okraje ndoby, ker. t. stedn hrub, 4 fasetovan, Pu ern, letn, Pv drsn, hndoed, rozm. 464910 mm. Obr. 8:8. 6) 1 vytaen okraj ndoby, ker. t. stedn hrub, 4 fasetovan, Pu i Pv hlazen, hndoed, rozm. 37407 mm. Obr. 8:9. 7) 1 torzo msy, ker. t. hrub (slepeno z 9 zl. + 1 neslep.), okraj vytaen, 3 fasetovan, okraj dotven jednoduchm plnm oukem, Pu bez pravy, oranovohnd, msty ed, Pv bez pravy, ed, prm. dna 88 mm, prm. st 195 mm, vka 155 mm, max. s. stny 7 mm. Obr. 8:10. 8) 1 fragment (slepeno ze 2 ks) a 2 zl. vytaenho okraje a sti tla msy, ker. t. stedn hrub, okraj 4 fasetovan, Pu letn, hnd, Pv hlazen, hnd, rozm. max. 505310 mm. Obr. 9:1. 9) 1 zl. mrn zataenho zaoblenho okraje msy s knicky se rozevrajcmi se stnami, ker. t. stedn hrub, Pu hlazen, ern, Pv pi okraji hlazen, ern, jinak bez pravy, hnd, rozm. 34408 mm. Obr. 9:2. 10) 1 zl. mrn zataenho okraje msy s knicky se rozevrajcmi stnami, ker. t. stedn hrub, okraj uvnit zeslen, zakonen ikmo seznuto, Pu i Pv hlazen, hnd, rozm. max. 63649 mm. Obr. 9:3. Objekt 9 Tvar: pdorys ovln, dno rovn. Vpl: na povrchu kusy strusky (do hloubky 4 cm), pod nimi hlna vrazn promen uhlky (do hloubky 16 cm) a vrstva uhlkov drt (do hloubky max. 22). Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 2,2 kg. Objekt 11 Tvar: pdorys pravideln, ovln, dno rovn Vpl: hndoed hlna promen pskem a jlem, ojedinle drobn uhlky. Funkn neuriteln jma.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

293

Obr. 6. Praha-Keslice. Vbr keramiky. 124: objekt 3. Kresba J. Jik.

294

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Nlezy: keramika 17 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 1 zl. stny s radlkovou vzdobou, ker. t. jemn, Pu i Pv pokryt ernou engobou, letn, rozm. 13236 mm. Obr. 9:4. 2) 1 zl. vytaenho okraje, ker. t. jemn, okraj zaoblen, Pu i Pv letn, barva hnd, rozm. 10205 mm. Obr. 9:5, k tomu pat 8 jemnch stn tho materilu, neslepiteln, povrch msty korodovn, rozm. max. 20203 mm. Obr. 9:5. 3) 1 zl. vytaenho okraje ndoby, ker. t. stedn hrub, 3 fasetovan, Pu letn, hnd, Pv hnd, bez pravy, rozm. 23269 mm. Obr. 9:6. Objekt 23 Tvar: pdorys ovln, dno rovn. Vpl: hndoed hlna s vraznou pms psku, nahodile vmstky hndorzivho psku, ojedinle drobn uhlky. Funkn neuriteln jma. Nlezy: keramika 21 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 1 zl. zataenho okraje msy, ker. t. hrub, pepleno, Pu ed, bez pravy, Pv, bez pravy, oranovohnd, rozm. 45589 mm. Obr. 9:7, z te ndoby patrn t 2 zl. pep. dna a stny. 2) 1 fragment (slepeno ze 3 zl.) a 14 zl. okraje a tla msy, ker. t. hrub, okraj vytaen, vn zeslen, 3 fasetovan, hranky zmrnny zaoblenm, tlo zdobeno rytmi trojhelnky orientovanmi podstavou vzhru, od okraje k vduti vedena plastick aplikace s dvma postrannmi vnlky, Pu ed, hlazen, Pv hnd, bez pravy, rozm max. 12514013 mm. Obr. 9:8. 3) 1 zl. mrn zataenho okraje a tla misky s knicky se roziujcmi se stnami, ker. t. stedn hrub, okraj zaoblen, Pu hlazen, hndoed, Pv hlazen, ed, prm. okraje je 172 mm, rozm. 147847 mm, k te ndob 2 zl. okraj. Obr. 9:9. Objekt 24 Tvar: pdorys tm kruhov, dno rovn. Vpl: hndoed hlna s vraznou pms psku, nahodile vmstky hndorzivho psku, ojedinle drobn uhlky. Funkn neuriteln jma. Nlezy: keramika 20 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 1 zl. stny, ker. t. stedn hrub s vzdobou svislch rytch lini, Pu drsn ern, Pv drsn edohnd, rozm. 36555 mm. Obr. 9:10. 2) 1 zl. okraje msy, ker. t. stedn hrub, okraj vytaen, 4 fasetovan, Pu letn, ern, Pv letn, hnd, rozm. 446310 mm. Obr. 9:11, z te ndoby 1 fragment (slepen z 5 ks) a 5 zl. 3) 1 zl. stny ndoby s vzdobou rytch lini, ker. t. hrub, Pu ern hlazen, Pv drsn hnd, rozm. 495010 mm. Obr. 9:12. Objekt 27 Tvar: pdorys pravideln, ovln, dno msovit. Vpl: horn vrstva edohnd hlna slab promen pskem, ojedinle drobn uhlky; spodn vrstva kompaktn ed psek se slabou pms hlny. Funkn neuriteln jma. Nlezy: keramika 14 fragment K dokumentaci vybrny: 1) 1 fragment (slepeno ze 3 ks) okraje a tla ndoby, ker. t. hrub, okraj vytaen, zeslen, zaoblen, Pu i Pv drsn hndoed, podhrdl zdobeno rytou horizontln lini, rozm. 621029 mm. Obr. 9:13, k tomu 1 zl. okraje a stny te ndoby, rozm. max. 515710 mm. Obr. 9:13. 2) 1 zl. zataenho okraje msy, t. stedn hrub, Pu i Pv hlazen, svtle hnd, rozm. 39555 mm. Obr. 9:14. Objekt 31 Tvar: pdorys tm kruhov, dno msovit. Vpl: na povrchu kusy strusky (do hloubky 5 cm), pod nimi hlna vrazn promen uhlky (max. do hloubky 18 cm). Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 0,9 kg.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

295

Obr. 7. Praha-Keslice. Vbr keramiky. 118: objekt 6. Kresba J. Jik.

296

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Objekt 32 Tvar: pdorys tm kruhov, dno msovit. Vpl: na povrchu kusy strusky (do hloubky 4 cm), pod nimi hlna vrazn promen uhlky (max. do hloubky 18 cm). Msty slab proplen stny max. do hloubky 4 cm. Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 1,3 kg. Objekt 33 Tvar: pdorys mrn ovln, dno msovit. Vpl: na povrchu vrstva s kusy strusky (do hloubky 8 cm), pod nimi hlna vrazn promen uhlky a kusy mazanice (max. do hloubky 19,5 cm). Msty proplen stny max. do hloubky 8 cm. Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 0,8 kg. Objekt 35 Tvar: pdorys ovln, dno nerovn. Vpl: hndookrov psek slab promen hlnou, nahodile drobn uhlky a drobn kamnky. Funkn neuriteln jma. Nlezy: keramika 10 fragment. Objekt 41 Tvar: pdorys mrn ovln, dno msovit. Vpl: na povrchu kusy strusky (do hloubky 6 cm), pod nimi hndoern hlna vrazn promen uhlky a kusy mazanice (max. do hloubky 19,5 cm). Msty proplen stny max. do hloubky 8 cm. Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 0,5 kg. Objekt 42 Tvar: pdorys mrn ovln, dno msovit. Vpl: na povrchu vrstva tvoen tm vlun kusy strusky (do hloubky 11 cm), pod n vrstva hndoern hlny vrazn promen uhlky (14 cm) a vrstva uhlk a kusy mazanice (max. do hloubky 18 cm). Msty proplen stny max. do hloubky 14 cm. Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 1,5 kg. Objekt 43 Tvar: pdorys mrn ovln, dno msovit. Vpl: na povrchu vrstva tmav hnd hlny s kusy strusky (do hloubky 5 cm), pod n hndoern hlna vrazn promen uhlky a kusy mazanice (max. do hloubky 18 cm). Msty proplen stny i dno. Relikt zahlouben nstje elezsk pece. Nlezy: kusy strusky 0,7 kg Objekt 47 Tvar: pdorys ovln, dno rovn, stny sten mrn podhlouben. Vpl: hndorziv hlna vrazn promen pskem. Funkn neuriteln jma. Nlezy: mazanice 8 amorfnch zlomk, rozm. max. 30479 mm; struska 3 kusy; keramika 109 fragment. K dokumentaci vybrny: 1) 3 fragmenty (slepeno ze 4, 2 a 2 zl.) okraje a tla ndoby, okraj vytaen, zeslen, zaoblen, plece nesou vzdobu ryt horizontln rhy, Pu i Pv drsn, Pu barva ed, Pv oranovohnd, rozm. max. 6225112 mm, prmr okraje 284 mm. Obr. 10:1. 2) 1 zl. stny, ker. t. stedn hrub ndoby s vzdobou v podob rytch lini, Pu drsn, edohnd, Pv hlazen, ed, rozm. 36438 mm. Obr. 10:2. 3) 1 zl. okraje a tla msy, ker. t. stedn hrub, okraj zataen, dovnit rozen, zaoblen, Pu i Pv poten ernou engobou, letn, rozm. 42639 mm. Obr. 10:3. 4) 1 zl. stny s vzdobou rdlka, ker. t. jemn, Pu i Pv poten ernou engobou, letn, rozm. 35525 mm. Obr. 10:4.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

297

Obr. 8. Praha-Keslice. Vbr keramiky. 1, 34: objekt 6; 2, 510: objekt 8. Kresba J. Jik.

298

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Hrob 1 rov poheb byl uloen do urny (pi skrvce byla zniena jej horn st), kter byla vsazena do jamky, jej rozmry jen o nkolik centimetr pesahovaly prmr vdut. Na splen kstky (bez jinch zbytk pohebn hranice), je vyplovaly zhruba polovinu objemu ndoby, byla poloena spona. 1) Urna: torzo spodn sti teriny z 27 zlomk. Ker. t. jemn. Povrch opaten ernou letnou engobou, vzdoba sestv ze 4 ps kombinace rytch svislch lini a ikmch lini tvoench rdlkovm otiskem. Prmr dna 92 mm, prmr vdut 140 mm. Obr. 10:5. 2) Noricko-panonsk bronzov nebo mosazn spona se dvma uzlky na luku typu Almgren 236b. Zachovna zcela. Svtle zelen patina. Dlka 68 mm, ka vinut 24 mm. Hmotnost 19 g. Konzervovno (r. 2005).4 Obr. 10:6. Hrob 2 Existenci tohoto pohbu prozrazovaly 4 stepy ze spodn sti ndoby a nkolik splench kstek nalezench v rze po orb, kter zashla do podlo. Hrob 3 Obrysy jmy, do n byla vloena kompletn dochovan urna (rozpadla se vak na nkolik destek step v dsledku tlaku tk mechanizace), nebyly ureny. Podobn jako v ppad hrobu 1 vyplovaly spodn st ndoby splen kstky (bez jinch zbytk pohebn hranice), na kter byly poloeny artefakty a 2 rem pukl oblzky (max. velikost 6 a 8 cm). 1) Urna: ni irok terina. Kompletn, slepena ze 127 zlomk. Ker. t. jemn. Vzdoba vdut tvoena rdlkovm otiskem nepravideln se opakujcch ps. Pu opaten ernou engobou, letn, Pv z sti letn, z sti bez pravy, barva hnd a hndoed. Prmr st 208 mm, prmr vdut 328 mm, prmr dna 100 mm, vka ndoby 230 mm. Obr. 11:1. 2) Bronzov nebo mosazn spona s oky typu Almgren 45b. Zachovna zcela. Ryt vzdoba na noce (V motiv), stopy vybjen vzdoby na luku a uzlku. Svtle zelen patina, povrch msty siln korodovn a pokozen rem. Dlka 66 mm, dlka zachycovae 31 mm, hmotnost 39 g. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:2. 3) Zlomek spodn sti bronzov nebo mosazn spony s oky typu Almgren 45b. Zachovna st luku vetn sti uzlku a zachycova. Ryt vzdoba na noce (V motiv) a zachycovai. Svtle zelen patina, msty povrch pokozen rem. Zachovan dlka 44 mm, dlka zachycovae 30 mm. hmotnost 17 g. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:3. 4) 3 zlomky podunajsk vrazn profilovan bronzov nebo mosazn spony typu Almgren 67 (a?). Zachovn a) zlomek luku, sti vinut a noky, b) zlomek noky, c) zlomek vinut, st zachycovae chyb. Svtle zelen patina. Pvodn dlka 59 mm, hmotnost 17 g. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:4. 5) 1 elezn pedmt s okem. Siln korodovn. Rozm. 50208 mm. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:5. 6) 1 ploch elezn pedmt s otvorem prmru 1 mm. Siln korodovn. Rozm. 22471 mm. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:6. 7) dlo elezn, tyhrann, siln korodovno, max. ka 9 mm. Rozm. 829, resp. 4 mm. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:7. 8) dlo elezn, tyhrann, na konci s kruhovm prezem, siln korodovno, dlka 92 mm, max. ka 5 mm. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:8. 9) elezn n s tyhrannm apem a objmkou pro rukoje typu Dobichov-Pihora 2. Objmka zdobena 3 rytmi liniemi. Na apu vrub 28 mm od konce. Zachovn cel. Slab korodovn. Dlka 262 mm, max. ka epele 23 mm, sla epele max. 5 mm, ka apu max. 10 mm, elezn objmka pro rukoje dlka 17 mm, ka 1517 mm. Hmotnost ped konzervac 111 g. Konzervovno (r. 2005). Obr. 11:9.

4 Konzervaci kovovch pedmt provedla RNDr. Alena ilhov z Archeologickho stavu AV R v Praze.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

299

Obr. 9. Praha-Keslice. Vbr keramiky. 13: objekt 8; 46: objekt 11; 79: objekt 23; 1012: objekt 24; 1314: objekt 27. Kresba J. Jik.

300

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

ROZBOR NLEZ
Keramika ze sdlitnch situac
Zkladn statistika Ve statistickm pehledu byla krom morfologie okraj ndob zohlednna keramick tda, jej uren bylo provedeno na zklad vizulnho posouzen. K jemn keramick td byly zaazeny exemple tenkostnn (cca do 6 mm), nezdka patrn z plavenho materilu, k n nle keramika s radlkovou vzdobou. Povrch tchto ndob je tvoen (asto ernou) letnou engobou. K hrub keramick td byly zaazeny zlomky ze silnostnnch ndob (cca 10 mm a vce), jejich povrch nen upraven vbec nebo jen urit st (napklad okraj). Materil keramiky hrub tdy obsahuje silnou pms ostiva. Na pechodu obou je tda stedn, kam byly zaazeny zlomky se slou stny na pomez pedchozch dvou kategori; materil obsahuje rzn mnostv ostiva, povrch bv upraven hlazenm i letnm.
Tab. 1. 1) ker. t. jemn (%), 2) ker. t. stedn hrub (%), 3) ker. t. hrub (%), 4) celkov poet okraj (ks), 5) okraje zataen (%), 6) okraje vytaen fasetovan (%), 7) okraje vytaen zaoblen (%).

Objekt 3 Objekt 6 Objekt 8 Objekt 11 Objekt 23 Objekt 24 Objekt 27 Objekt 47

1 5% 2% 10 % 59 % 0% 0% 0% 1%

2 5% 13 % 36 % 35 % 14 % 50 % 57 % 1%

3 92 % 85 % 54 % 6% 86 % 50 % 43 % 98 %

4 47 28 24 2 8 2 2 5

5 66 % 14 % 12 % 0% 50 % 0% 50 % 40 %

6 28 % 32 % 83 % 50 % 50 % 100 % 0% 0%

7 6% 54 % 5% 50 % 0% 0% 50 % 60 %

Z pehledu je zejm, e keramick soubory z jednotlivch objekt jsou nevyrovnan jak co do mnostv step, tak i v zastoupen jednotlivch keramickch td. Navc se ukazuje urit zkreslen, kter je patrn zejmna pi sledovn keramiky jemn tdy. Ta sice v objektu 3 tvo pouze 5 %, oproti objektu 11 s 59% zastoupenm, nicmn co do potu radlkem zdoben keramiky je v objektu 3 etnj: 25 kus oproti 2 z objekt 11 a 47. Z vpln objektu 3 pochz zlomky keramiky jemn tdy nejmn ze 3 ndob a svoj charakteristikou zastupuj stoln ndoby. Pomr jednotlivch td a zastoupen tvar okraj je tedy spe ovlivnn rznmi zpsoby zaplovn objekt a patrn nen odrazem chronologie. Datace Vzhledem k absenci modern pojat klasifikace sdlitn keramiky ze star doby msk z eskho prosted se lze pi pokusu o dataci opt jen o nejist opory. Jen voln meme vce i mn namtkov uvst analogie k registrovanm vzdobnm prvkm a zastoupenm tvarm. Zda jsou vak v literatue pedloen datace oprvnn zdvodnn, nelze dosud adekvtnm zpsobem ovit. K rekonstruovatelnm tvarm nle miska s ovalenm okrajem z objektu 6 (obr. 8:1), misky se zataenm okrajem a zdrsnnm vnjm povrchem z objekt 3, 6, 8, 23, 27 a 47 (obr. 6:23,24; 7:4; 9:2,3,7,14; 10:3) a terina z objektu 8 (obr. 8:10), jejich analogie lze datovat do intervalu stup AB1 (Rybov 1974, 488490, obr. 6:6,9,11, 7:68). K chronologicky citlivjm nlezm nle stepy ndob jemn keramick tdy s vzdobou provedenou ozubenm kolekem. Tyto fragmenty z objekt 3, 11 a 47 (obr. 6:17,10,13; 9:4; 10:4) nle miskm se zeslenm okrajem a oblm lomem, je lze na zklad analogi datovat do stup AB1 (Benkov 1997, obr. 4:4; Rybov 1974, 490, obr. 8:1; Motykov 1981, 525, obr. 8:2; Pescheck 1978, Taf. 37). Bn jsou zastoupeny teriny s fasetovanm okrajem (obr. 6:1,2,4,5,8,9,11,12,17,20,21; 7:2,13; 8:2,4,7,8; 9:1,6,11), kter jsou jednm z charakteristickch znak keramiky grossromstedtskho horizontu. Ze sdlitnch nlez jsou znm napklad z prostoru brny A na oppidu Zvist (Motykov 1981,

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

301

Obr. 10. Praha-Keslice. Vbr keramiky. 14: objekt 47. Hrobov nlezy. 56: hrob 1. Kresba J. Jik.

302

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

524525, obr. 8:1,8,10,12). Obdobn zlomek v hrob 24 na pohebiti v Tiicch je datovn sponami typu Kostrzewski var. M-a rovn do stupn A (Motykov-neidrov 1963b, 350, obr. 9; Droberjar 1999a, 79; Droberjar 1999b, 2, tab. 4:4). Pkladem ne zcela jasnho chronologickho zaazen je souasn vskyt fasetovanch okraj spolen se zlomky stn ndob, zdobenmi nehtovmi vrypy v objektu 3 (obr. 6:15). S analogickou situac se setkvme v ppad objektu 8 na sdliti s elezskmi pecemi v Oechu u Prahy, jen byl datovn do stupn B1 (Motykov Pleiner 1987, 427, Abb. 28). Charakteristickm vzdobnm prvkem terin jsou tak plastick aplikace, zastoupen v objektu 8 a 23 (obr. 8:10; 9:8). Jednodue utven exempl z objektu 8 lze piadit k form A1b Asmusovy typologie, pklad z objektu 23, dotven dvma postrannmi vbky, nle k form A1e s analogiemi v Krchow v hrobech 148 a 36 (Asmus 1939, 24, Abb. 40). V eskm prosted jsou nlezy analogickch plastickch aplikac uvdny napklad ze sdli z Dobichova Pod Pihorou, z Kopist a PrahyBubene Mauthnerovy cihelny (Rybov 1974, 492, obr. 9:9; Droberjar 1999a, 176, Abb. 40; Motykov-neidrov 1963a, 43; Abb. 6:26; 13:1718). Vzdoba tvoen prostmi rhami a rytmi trojhelnky (obr. 6:19; 9:10,12; 8:5; 9:8,13; 10:2) nachz obdobu v souborech z Trubna, Jeniova jezdu, Lochenic, Ploti nad Labem a z hrob z Modan a Tiic (hr. 74) (Benkov 1997, obr. 3:23,26,27; 4:3; Motykov-neidrov 1963a, Taf. 17:1,31:7, 34:1, 35:7,10; Rybov 1974, 484, 489, obr. 4:7, 7:1,5; Motykov-neidrov 1963b, 376, obr. 25:89). Ne zcela bnm nlezem je zlomek kahanu domc produkce z objektu 6 (obr. 8:3). Jakousi obdobu pedstavuje nlez torza kahanu na sdliti v Beroun-Zvod v objektu 2/78, jen je datovn do mlad doby msk (Bichek Konar 1998, 7071, obr. 7:4). Na zklad uvedench lokalit s obdobnm nlezovm rejstkem lze datovat zskanou keramiku do stupn A a B1a. Tato klasifikace vak sten zstv v intuitivn rovin.

Hrobov nlezy
Hrob 1 byl uloen v urn s radlkovou vzdobou a povrchem potenm ernou engobou. Bli zaazen v rmci typologie terin vypracovan na pohebiti v Dobichov-Pihoe znesnaduje jej torzovit dochovn. Na zklad profilu spodn sti torza lze uvaovat o zaazen k typu Dobichov 6, jen se hojn vyskytuje prbn ve stupni B1 v eskch a labskogermnskch nlezech (Droberjar 1999a, 4243). Jedin milodar hrobu 1 pedstavuje noricko-panonsk spona se dvma uzlky na luku typu Almgren 236b. Spony tohoto typu pat k vzcnji doloenm exemplm, na pohebiti v Dobichov-Pihoe jsou znm pouze ve tech exemplch. Jejich datovn spad do stupn B1a, tedy do horizontu Marobudovy e (Droberjar 1999a, 142). Urnu z hrobu 3 lze na zklad typologie terin z nekropole v Dobichov-Pihoe pomrn bezpen zaadit mezi teriny typu 6a, datovateln do prbhu stupn B1 (Droberjar 1999a, 4243). Dva exemple klasickch spon s oky typu Almgren 45b v hrob 3 nle svmi rozmry mezi prmrn exemple. Potek jejich vskytu je kladen na sklonek fze B1a, tedy na konec obdob Marobudovy e. S jejich nejvtm zastoupenm v hrobovch kontextech se setkvme v nsledujc fzi B1b. Jsou charakteristickm spnadlem v oblastech labskogermnskch kmen, jako importy se vak vyskytuj i na zem przeworsk a wielbarsk kultury. Nejvt koncentrace tchto spon se nachz v esk kotlin, kde je rovn hledno msto (msta) jejich vroby (ejkov Droberjar Vykoukov 1999, 193). Podunajsk vrazn profilovan spona typu Almgren 67 nle v eskm prosted k nejvce rozenm typm. Pesn uren keslickho exemple v rmci variant Almgren 67a a 67b znesnaduje pokozen zachycovae spony, jeho prolamovan otvory jsou pro determinaci nejdleitj. Vskyt tchto spon je kladen do stupn B1, varianta Almgren 67a spe do jeho star fze (Droberjar 1999a, 141; Motykov-neidrov 1963b, 394).5 Dleitm pedmtem je n zaaditeln v rmci typologie nekropole Dobichov-Pihora k typu 1, jen se vyskytuje prbn ve stupni B1. Svoj dlkou 262 mm nle k nejdelm exemplm tto skupiny (Droberjar 1999a, 114). Chronologicky necitlivm nlezem jsou dva exemple del (Droberjar 1999a, 121). Funkn nezaazen zstv elezn plek s drobnm otvorem a elezn pedmt s okem.
5 Ppadn budouc exaktn posouzen materilu spon me pinst podstatn zjitn (srov. ejkov Droberjar Vykoukov 1999; Droberjar Frna 2004).

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

303

Obr. 11. Praha-Keslice. Hrobov nlezy. 19: hrob 3. Kresba J. Jik.

304

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

ZVR
Pestoe se bhem zchrannho archeologickho vzkumu podailo zachytit jen st situac, kter byly ptomny na vstavbou doten ploe, nabzej dosaen vsledky rmcovou pedstavu o topografickm vztahu mezi sdlitnm arelem a pohebitm, kter se pvodn patrn skldalo jen z mal skupinky hrob. Uren velikosti sdlit a vysledovn monch prostorovch promn jeho struktury zstavby dnes nen mon. Podstatn je identifikace produkce eleza, je je znm i z mnoha jinch lokalit (nap. Motykov Pleiner 1987, 400402). Sdlitn objekty lze na zklad rozboru keramiky klst na sklonek stupn A s pesahem do stupn B1a. Ptomnost tuhov keramiky latnsk produkce se stopami obrouen a keramickho fragmentu s tuhovanm povrchem z asn doby msk v objektu 3 svd o pleitostnm sbru step na latnskch sdlitch. U hrobovch nlez se lze opt o dosud nejdkladnji zpracovan nlezov fond z pohebit v Dobichov-Pihoe (Droberjar 1999a). Z typologick analzy vyplv, e hrob 1 je mon na zklad spony typu Almgren 236b datovat do horizontu tzv. Marobudovy e (fze B1a), hrob 3 podle ptomnosti spon typu Almgren 45b a Almgren 67 na potek stupn B1b. V zskan kolekci artefakt se tak podailo doloit osdlen ponaje pozdn fz plaansk skupiny grossromstedtsk kultury s jejm pesahem do stupn B1a. Hrob 3 pak svm bohatm inventem pedstavuje zvr osdlen ve sledovanm prostoru. Toto chronologick zaazen otevr otzku monho podlu obyvatelstva z lokality v Praze-Keslicch pi sdelnch zmnch na potku stupn B1b, tedy v dob po zniku Marobudovy e (Kolnk 1977). Ve popsan okolnosti tkajc se pdnch podmnek mohou mt i obecnj platnost a vmluvn svd o snadnm pehldnut ady nenpadnch nlezovch situac pi zbnch prohldkch skrytch ploch, kde jsou potenciln oekvny tmav vpln zahloubench objekt v barevn kontrastnm podlo. Jako nutn se t ukazuje, aby archeolog byl ptomen po celou dobu skrvky. Na mon dvody absence pohebnch komponent drazn upozoruj okolnosti registrace keslickch hrob.

LITERATURA
Asmus, W.-D. 1939: Tonwaregrupen und Stammesgrenzen in Mecklenburg whrend der ersten beiden Jahrhunderte nach der Zeitenwende. Neumnster. Bene, J. Kypta, J. Lukeov, A. Vnov, K. 2004: Sdlit z doby potk kultury s linern keramikou v Praze-Keslicch. In: M. Lutovsk (ed.), Otzky neolitu a eneolitu 2003. Praha, 2940. Benkov, I. 1997: Chata ze star doby msk v Trubn, okr. Beroun, Archeologie ve stednch echch 1, 303308. ejkov, I. Droberjar, E. Vykoukov, J. 1999: K vyuit elektronovho rastrovacho mikroskopu pi konzervaci spon z doby msk, Archeologie ve stednch echch 3, 193203. Droberjar, E. 1999a: Dobichov-Pihora. Ein Brandgrberfeld der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae. Droberjar, E. 1999b: Od plaanskch pohr k vinaick skupin (Kulturn a chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod), Sbornk Nrodnho muzea v Praze, ada A-historie, 158. Droberjar, E. Frna, J. 2004: Antick mosaz (aurichalcum) v eskch nlezech asn doby msk, Archeologie ve stednch echch 8, 441462. Kolnk, T. 1977: Anfnge der germanischer Besiedlung in der Sdslowakei und das Regnum Vannianum. In: Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 143171. Motykov, K. 1981: Osdlen ze star doby msk u Dolnch Bean. Pspvek k problematice vzkum germnskch sdli a jejich interpretace, Archeologick rozhledy 33, 504533. Motykov-neidrov, K. 1963a: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Motykov-neidrov, K. 1963b: rov pohebit ze star doby msk v Tiicch ve stednch echch, Pamtky archeologick 54, 343437. Motykov, K. Pleiner, R. 1987: Die rmerzeitliche Siedlung mit Eisenhtten in Oech bei Prag, Pamtky archeologick 78, 371448.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

305

Pescheck, Ch. 1978: Die germanische Bodenfunde der rmischen Kaiserzeit in Mainfranken. Mnchen. Poliensk, T. 2006: Nov sdlit z asn doby msk v Praze-Keslicch. In: E. Droberjar M. Lutovsk (eds.), Archeologie barbar 2005. Praha, 273286. Rybov, A. 1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 206236. Rybov, A. 1974: Dal nlezy z potku doby msk ve vchodnch echch, Archeologick rozhledy 26, 481503.

SIEDLUNGS- UND GRABFUNDE DER LTEREN RMISCHEN KAISERZEIT AUS PRAG-KESLICE (FLUR KE TTU)
In den Jahren 2002 und 2003 fand im Zusammenhang mit der Errichtung von Familienhusern eine Rettungsuntersuchung des Siedlungs- und Grberfeldareals der lteren rmischen Kaiserzeit im Kataster Prag-Keslice Flur Ke ttu statt. Die Lokalitt befindet sich auf einer Terrasse ber dem linken Ufer des Baches Boti, nordwestlich des Ortskernes von Keslice. Die Identifikation sowie die Untersuchung selbst erwiesen sich als kompliziert, da sich die Verfllung der Siedlungs- und Grabbefunde nur schwer von der umliegenden Bodensohle unterschied. Die Keramik aus den Siedlungsobjekten kann auf Grund von Analogien zu gleichzeitigen Funden in die Stufe A mit bergreifen in die Stufe B1a, d. h. in die Zeit der Plaany-Gruppe der Groromstedter Kultur sowie in die sogenannte Zeit des Marbods Reiches datiert werden. Die Grabfunde gehren auf Grund der Anwesenheit von Fibeln des Typs Almgren 236b, Almgren 45b, Almgren 67 in die Stufen B1a und B1b. Das gleiche Alter wie die Siedlungs- und Grabfunde werden vermutlich die Relikte der eingetieften Herde der Eisenfen haben.

JAROMR BENE ARCHEOS, NEBAHOVSK 1016, CZ-383 01 PRACHATICE LABORATO ARCHEOBOTANIKY A PALEOEKOLOGIE, BIOLOGICK FAKULTA, JIHOESK UNIVERZITA BRANIOVSK 31, CZ-370 05 ESK BUDJOVICE JAROSLAV JIK PRCHESK MUZEUM, VELK NMST 113114, CZ-397 24 PSEK JAN KYPTA NRODN PAMTKOV STAV-ZEMN ODBORN PRACOVIT STEDNCH ECH V PRAZE SABINOVA 5, CZ-130 11 PRAHA 3

306

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

PLOHA 1
ANTROPOLOGICK ZHODNOCEN LIDSKCH KOSTERNCH POZSTATK ZE ROVCH POHB NALEZENCH V PRAZE-KESLICCH
Pavel Kublek
Materil a metody
Materil pro osteologick rozbor tvo lidsk kostern pozstatky jedinc ze rovch pohb, vyzvednut bhem zchrannho vzkumu v Praze-Keslicch. Pi hodnocen bylo pouito mezinrodn platnch standardnch metodik (viz Dokldal 1999).

Hrob 1
Zlomky kost jsou druhotn zbarveny do luta pravdpodobn vlivem prosted, v kterm byly uloeny, zelen ionty mdi a hnd ionty eleza. Nejvt velikost zlomku je 47 mm, zlomk je velk mnostv asi 2 l, pes 2 kg. Splen kost je druhho (zsti nedokonal) a ptho stupn (kdovit; vznik parabolickch trhlin, syt bl zbarven kost i na lomu, srov. Dokldal 1999). Zachovny byly zlomky krania, obratl, eber, pan kosti, vetenn kosti, lnek prstu ruky, holenn kosti a dlouhch kost. Nalezen kostern pozstatky nle pravdpodobn dosplmu jedinci, neurenho pohlav. Podle Dokldala lze odhadnout teplotu splen tla na 800 C a vy.

Hrob 3
Zlomky kost jsou druhotn zbarveny do luta pravdpodobn vlivem prosted, v kterm byly uloeny, a hnd ionty eleza. Nejvt velikost zlomku je 56 mm, zlomk je velk mnostv asi 2 l, pes 2 kg. Splen kost je druhho (zsti nedokonal) a ptho stupn (kdovit; vznik parabolickch trhlin, syt bl zbarven kost i na lomu, srov. Dokldal 1999). Zachovny byly zlomky krania, (doln a horn elisti s jednm zlomkem zubu), volnch obratl, eber, kov kosti, lopatky, pan kosti, (hlavice) loketn kosti, zprstnch kost, lnku prstu ruky, pnevnch kost, distln konec stehennch kost, holennch kost, zlomek znrtnch kost, nrtnch kost, prav a lev (?) ky, lnk prst palce nohy. Nalezen kostern pozstatky nle pravdpodobn dosplmu jedinci, neurenho pohlav. Podle Dokldala lze odhadnout teplotu splen tla na 800 C a vy.

LITERATURA
Dokldal, M. 1999: Morfologie splench kost. Vznam pro identifikaci osob. Sbornk prac Lkask fakulty v Brn . 113. Brno.

PAVEL KUBLEK MATKOVA 786/10, CZ-149 00 PRAHA 4

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

307

PLOHA 2
METALOGRAFICK ANALZA NO
Ji Hoek

V rmci pedkonzervanho przkumu byl v laboratoi Archeologickho stava AV R Praha proveden metalografick rozbor noe z hrobu . 3 a pozdji i typologicky shodnho noe z bohatho hrobu VI z Dobichova-Pihory (n velmi blzk exempli z Keslic, zlomen na 2 ks; Nrodn muzeum inv. . H1 53.541; Droberjar 1999, 222224, Taf. 22:1) pro monost srovnn. Clem analz bylo posoudit zkladn konstrukci epel a dle monost vyslovit hypotzu o jejich pvodnm tepelnm zpracovn a kvalit.

Metodika prce a rozbor

Metalografick rozbory byly v obou ppadech provedeny na vzorcch odebranch z bitovch st epel v blzkosti koene trnu. Metalografick vbrusy byly pipraveny standardnmi postupy, tj. zalitm do dentakrylu, za mokra vybroueny na sad brusnch papr a vyletny pomoc diamantovch past. Hodnocen bylo provedeno na mikroskopu Olympus BX60, dokumentace pozena fotoapartem Olympus Camedia C-5050. Hodnotil se neleptan stav (mikro i makropozorovn uspodn, tvar a hustota vmstk; dle zvyklosti laboratoe dle normy Jernkontoret) a stav po naleptn 3% nitalem (mikropozorovn zkladn struktura oceli) a Oberhofferovm inidlem (makropozorovn rozloen fosforem bohatch a chudch st). Prbh tvrdosti byl namen na tvrdomru BEUHLER ady Micromet 2100 ve spolupracujc laboratoi Katedry materilu FS TU v Liberci. Chemick sloen jehlicovitch precipitt ve struktue noe z Keslic bylo stanoveno energiov disperzn mikroanalzou na elektronovm mikroskopu PHILIPS XL30 s analyztorem EDAX (systm korekc ZAF, urychlovac napt 20 kV, doba natn spekter 50 s).

N z Keslic, hrobu 3
Metalografick popis (viz obr. 1, 3 a 4) Na prav stran vbrusu je zk oblast (obl. IV) ad vmstk odpovdajc vysokmu stupni zneitn 4 a 5 dle Jernkontoret. Zbytek vbrusu je vmstk relativn prost stupe 2 Jern. V oblasti I je hrub perliticko-feritick Widmanstttenova struktura s obsahem uhlku do cca 0,4 % (viz obr. 4a). Smrem k bitu uhlku pozvolna ubv (asi 0,3 a 0,4 % C; oblast II), jehlicovit Widmanstttenv sloh je veskrze zachovn. Perlit je pevn v lamelrn form, nkter zrna vak vykazuj sten rozpad lamel cementitu. V oblasti III ji prothl zrna ze spodn sti oblasti II nabraj polyedrick tvar a velikost 67 dle ASTM. Obsah uhlku zde kles na cca 0,3 a 0,2 %. Tvrdosti v tchto feiritcko-perlitickch oblastech dosahuj 12721 HV0,3, piem smrem dle do tla epele me tvrdost vraznji rst (posledn vtisk byl 170 HV0,3). V oblasti IV, zasahujc v bit a sten i v bon strany zachovalho jdra (viz obr. 4be), jsou zrna feritick velikosti 56 ASTM prostoupen jemnmi a v bitov hran hrubmi karbidickmi lakami, viz obr. 4f; na bonch stranch epele je ferit vtinou svzn s perlitickmi ostrvky (v tom ppad ferit bez jemnho precipittu). Tvrdost v oblasti IV je 10210 HV0,3. Korozn vrstva vzorku je velmi rovnomrn a m ve srovnn s bnmi pdnmi nlezy atypickou stavbu dle obr. 3. Hodnocen Konstrukn lze n z Keslic ohodnotit jako pvodn celoocelovou epel (hbetn st ovem nehodnocena) s obsahem uhlku min. 0,4 %, v ost zejm nauhlienou (avak v tom ppad pravdpodobn nekalenou). Ze struktury lze dle usuzovat na nsledn vysok vyht, nejspe na teploty 750 a 850 C, pi kterch dolo ke znan austenitizaci a oduhlien povrchovch vrstev. N byl pvodn jist kvalitnm i kdy patrn nekalenm vkovkem.

N z hrobu VI z Dobichova-Pihory (Nrodn muzeum inv. . H1 53.541)

Metalografick popis (viz obr. 2 a 5) V rovin vbrusu je materil epele prost vmstk; vmstkovitost tak odpovd nejnimu stupni zneitn st. 1 dle normy Jernkontoret. Vzorek lze podle rozloen struktur podln rozdlit do ty zkladnch oblast. Oblast I je feriticko- globulrn perlitick s cca 0,2 a 0,3 % C, velikost zrn 8 ASTM a tvrdost 1369 HV0,3. V oblasti II mnostv glob.

308

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

perlitu narst, nkter zrna feritu se prodluuj a struktura celkov hrubne na vel. zrn 76 ASTM. Oblast III je perliticko-feritick a msty tm eutektoidn; perlit se vyskytuje jak v globulrn tak i lamelrn form, velikost zrn lze odhadnout na 76, tvrdost dosahuje 1847 HV0,3. V oblasti IV je globulrn cementit rovnomrn rozloen ve feritick hmot; vel. zrn kolem 7 ASTM, tvrdost 1716 HV0,3. Ve struktue vzorku lze rozpoznat nevrazn stopy podlnch svar, kter dobe vyniknou po naleptn Oberhofferovm inidlem, viz obr. 5f.

Obr. 1. N z hrobu 3; Praha-Keslice; a zkouman n; b nkresy vbrusu (zleva: neleptan stav, po naleptn Oberhofferem, rozloen popisovanch oblast, rozloen struktur po naleptn nitalem, dtto s vmstky a grafem prbhu tvrdosti).

Obr. 2. N inv. . H1 53.541 z hrobu VI; Dobichov-Pihora; a zkouman n; b nkresy vbrusu (zleva: neleptan stav, po naleptn Oberhofferem, rozloen popisovanch oblast, rozloen struktur po naleptn nitalem, dtto s vmstky a grafem prbhu tvrdosti).

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

309

Hodnocen epel byla pravdpodobn vyrobena podlnm svaenm kvalitnho ocelovho a eleznho i nzkouhlkovho ocelovho prutu. Pestoe tato elezn (ocelov?) st (oblast I) je na hranici monosti bt kalena, pomrn dobr a uhlkem bohat ocel v epeli pevauje. Zda bylo ost pvodn cementovan nelze rozpoznat, nebo bitov st podlehla korozi. Po naleptn Oberhofferovm roztokem lze v zachoval ocelov sti pomrn spolehliv doloit proces paketovn materilu, tj. jeho nkolikansobn peloen a prokovn (ppadn vzjemn svaen nkolika jednotlivch plt). Jestli byl n pvodn kalen vak rozhodnout nelze. Vce pravdpodobn je, e nikoliv. Posledn fze tepelnch cykl, kterou jsme schopni rozliit, spovala v ohevu (nebo ochlazen) a vdri na teplotch kolem 700 C, pi kterch dochz k rozpadu cementitickch lamel a vzniku zrnitho perlitu. Z pohledu uit oceli, kter by mohla bt dobe kalena ppadn i dle cementovna v ost, je n kvalitnm vrobkem.

Zvr
U pedmt postihnutch sekundrnm vyhnm je vdy velmi problematick urit pvodn tepeln pp. chemickotepeln zpracovn a tm i vlastnosti vkovku. Archeometalurgick posouzen proto hodnot pedevm konstrukci a uit typy materilu, kter nedoznvaj tak kritickch zmn. Zkouman noe byly z pohledu materilu dobr, oba vykovny z oceli, piem epel z Keslic mohla mt pvodn nauhlien ost. epel z Dobichova zase nesla prokazateln stopy paketovn, kter teoreticky mohlo bt provedeno ve snaze o vyrovnn obsah uhlku a zhomogenizovn struktury. U obou no lze pitom vyzdvihnout nzkou vmstkovitost, co by svdilo o pelivm zpracovn a pouvn svaovacch prostedk (kemiitho psku). Ani u jednoho z exempl dnes nelze prokzat pvodn kalen, oba nicmn nle k velmi kvalitnm vrobkm sv doby, u kterch byla vroba z paketovanch ocelovch polotovar Obr. 3. N z hrobu 3; Praha-Keslice; korozn vrstva anebo nauhliovn v sench a eznch hranch na vbrusu vzorku z epele. obvykl (viz Pleiner 1962, 122123).

LITERATURA
Droberjar, E. 1999: Dobichov-Pihora. Ein Grberfeld der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes Archaeologici Pragenses 23. Pragae. Pleiner, R. 1962: Star evropsk kovstv. Praha.

METALLOGRAPHIC EXAMINATION OF KNIVES

Knife from grave No. 3 and very similar knife No. 53.541 from grave VI from Dobichov-Pihora were metallographicaly examined in order to evaluate their original construction and quality of used material. Both of them were found very good, originally forged out of steel and at least the blade from Keslice in addition most likely carburised in the cutting edge. The blade from Dobichov-Pihora revealed traces of piling, which could be done in order to homogenize distribution of carbon. In both cases we can underline very low amount of slag inclusions, what witnesses for precise treatment and forging. In any case we cannot describe original heat treatment (if quenched or not), both the knives however ranked among contemporary high quality products, which were usually made of piled steel and/or carburised in their cutting edges (see Pleiner 1962, 122123). (English by J. Hoek)

JI HOEK ARCHEOLOGICK STAV AV R LETENSK 4, CZ-118 01 PRAHA 1

310

Jaromr BENE Jaroslav JIK Jan KYPTA

Obr. 4. N z hrobu 3; Praha-Keslice; a Widmanstttenova struktura v oblasti I; b oduhlien lev strany; c oduhlien prav strany; d feriticko-perlitick struktura v oblasti III; ferit v oblasti IV; f jemn i hrub karbidick jehlice ve feritickch zrnech oblasti IV; ve leptno nitalem.

Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic (poloha Ke ttu)

311

Obr. 5. N i. .53.541 z hrobu VI; Dobichov-Pihora; a feriticko-perlitick struktura oblasti I; b a d feritickoperlitick a perlitick struktura oblasti III; e globulrn perlit oblasti IV; f stopy po paketovn v tle vzorku; pouit leptadla; ae: nital, f: Oberhoffer.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 313318

HROB ZE SKLONKU DOBY LATNSK VE VELKCH PLEPECH, OKR. PRAHA-ZPAD

Ivana Vojtchovsk

Na sklonku jara roku 1999 provdlo Stedoesk muzeum v Roztokch u Prahy pod vedenm autorky tohoto pspvku zchrann archeologick vzkum na budouc komunikaci a jedn z parcel z chystanch esti rodinnch dom, . parc. 64/7 a 64/8, k. . Velk Plepy (obr. 1). Lokalita se nachz ve svahu na lev stran silnice vedouc z Velkch Plep do holiek proti rybnku a zrove proti poloze rozshlho archeologickho vzkumu na stavb domk firmy H-SYSTM, kter zde probhal v letech 19941996 pod vedenm Stedoeskho muzea zastoupenho I. Vojtchovskou a obanskho sdruen Archaia zastoupenho tehdy L. Smejtkem. V dol pod lokalitou protk Podmorsk potok, kter dle smuje pes obec holiky a vlv se jako levoben ptok do Vltavy. Prav strana dol se zmnnm vzkumem na stavb H-SYSTEMU je daleko otevenj, zatmco na stran lev se z nivy potoka zdvh tern a k horn terase daleko prudeji (obr. 2).
Obr. 1. Velk Plepy. Situace v map 1:5000. ipka ukazuje polohu objektu 4 v trase komunikace.

Obr. 2. Velk Plepy. Pohled ze svrchn terasy dol pes lokalitu smrem na nivu.

314

Ivana VOJTCHOVSK

Celkov dlka komunikace od nivy byla 116 m a ka 6 m, rozmry zkouman plochy pro dm na parcele . parc. 64/8 doshly 910 m, s tm, e bylo mono odkryt objekty na hranici skryt plochy prozkoumat v celistvosti z sti i mimo ni (obr. 3). Plocha byla smrem od nivy zkoumna temi monmi zpsoby. Dole v niv byla vyhloubena podln sonda od nivy do svahu kolmo na vodote potoka v dlce cca 26 m se temi na ni kolmmi sondami. Nplavy potoka i jednotliv, patrn uml vyrovnvac vrstvy, tvoily v nkterch mstech tto sondy souvrstv mocn a 240 cm, pod nm se teprve nachzelo spraov podlo. Zhruba na rovni dnenho ternu se d pedpokldat osdlen konce obdob sthovn nrod nebo po skrvce ornice cca 80 cm od povrchu byla nalezena v odhrnut zemin hlinn hlavika orla, pravdpodobn odlomen vodorovn zakonen ucha dbnu. Dle laskavho sdlen E. Droberjara jde patrn o vrobek z Podunaj datovan do 5.stolet. V souvrstv se nachzel v hloubce 130 cm od povrchu rov hrob z mlad doby msk v ndob (Droberjar Vojtchovsk 2001) a na te rovni elezsk pec. Skladba nlez na tto rovni je bohuel mozaikovit vzhledem k omezen monosti sondovn v budouc komunikaci. Sted skryt plochy smrem do svahu byl prozkoumn tymi sektory. Vseverovchodnm sektoru byla odkryta rokle, zasypan ji ve star dob msk, v jej stn se nalezly zbytky tlesa elezsk pece. Po zasypn rokle byl do zsypu jet ve star dob msk vhlouben ensk kostrov hrob (Droberjar Vojtchovsk 2000). Horn st spraov terasy nad potokem byla pekryta pouze 20 cm ornice. Krom zsobnch jam kultur nlevkovitch pohr, s vypchanou keramikou a obdob asnho latnu byly nalezeny tak dv asn latnsk polozemnice. V tomto lnku sledovan objekt byl oznaen slem 4. Jednalo se o tm pravidelnou kruhovou jmu (obr. 4; 5) o rozmrech 178200 cm, max. hloubka 45 cm od povrchu skrvky. Na jin stran z tohoto pdorysu vybhal ovln vbek. Pi vzkumu bylo zjitno, e jde o superpozici dvou objekt, pvodn ovln jmy s keramikou vypchanou, byla zde nalezena i kemencov epelka. Vbek pak byl vsledkem vhlouben mladho ovlnho objektu do pvodn jmy. Vpl starho objektu byla ern hlinit, zatmco mlad vhlouben objekt ml vpl edohndou hlinitou. Rozmry tohoto mladho objektu jsou 260 cm na dlku ve smru severjih a 106 cm na ku ve smru vchod zpad. Nejedn se vak o tvar klasick hrobov j-

Obr. 3. Velk Plepy. Pln prozkouman plochy. ipka ukazuje polohu objektu 4.

Hrob ze sklonku doby latnsk ve Velkch Plepech

315

my, ale spe o nepravideln ovl. Objekt byl ji na povrchu vymezen nejen odlinou barvou vpln, ale t rozptylem eleznch zlomk, pi zpadn stn se nachzela nejvt st samostatn pochvy mee, rozptlen zlomky patily mei a ble ke stedu jmy leelo elezn kop ve dvou kusech (obr. 6). Tyto pedmty se rsovaly ji po skrvce, ale neleely voln. Mezi nimi byly na povrchu nalezeny jako pms zlomky keramiky, kter patily kultue nlevkovitch pohr (sousedn objekt) a kultue s keramikou vypchanou. Jin st tohoto mladho objektu obsahovala ji po skrvce zjitnou kumulaci zvecch kost, z nich tyi patily turovi domcmu, velkmu silnmu jedinci, snad bku, a jeden zlomek pochzel z patn kosti ovce. Na tme mst se nachzely v tsn blzkosti tyi lidsk kosti v neanatomickm uloen. Nen vyloueno, e pvodn uloen kost mohlo bt t porueno skrvkou. V antropologickm posudku M. Dobiskov je uvedena robustn doln epifza stehenn kosti, zlomek hlavice holenn kosti, zlomek tla kosti pan a zlomek hlavice neidentifikovateln kosti. Pokud byla na kostech spongiza, potom jevila lehk prodnut. Z tchto skutenost M. Dobiskov usuzuje, e kosti patily dospl osob, kter pravdpodobn nedoshla vkov kategorie senilis a uruje piblin vk mezi 20 a 40 lety, postavu stedn robustn a robustn. Pohlav nemohlo bt s jistotou ureno. Lidsk kosti nesly znmky znanho opotebovn a mly nezvykle tmavou barvu a dohnda.

Obr. 4. Velk Plepy. Objekt 4/99.

Pi blim pohledu na objekt naeho zjmu lze konstatovat, e rozmrov se objekt bl klasickmu hrobu, m vak tvar nepravidelnho ovlu. Dleit je ovem zdraznit orientaci jmy podlnou osou severjih. Zatmco pedpokldan lebka a horn st kostry v severn sti nalezena nebyla, naopak zlomek kosti pan je pohromad s st kosti stehenn a holenn v jin sti objektu. Severn st objektu vypluj roztrouen zlomky mee a jeho pochvy, zatmco vt st pochvy je v zpadn sti, hypoteticky jakoby v poloze u prav ruky. Poloha kop uloenho ve smru severjih zcela ve stedu hrobu by mohla odpovdat hrobu skutenmu. I kdy vrstva ornice byla pomrn nzk, elezn pedmty i kosti byly po skrvce vidt na povrchu pouze z sti a musely bt postupn na te rovni vypreparovny. Pi hloubce objektu pouze 20 cm po skrvce se d ci, e leely v jedn vrstv nade dnem. Domnvm se proto, e vechny pedmty byly nalezeny v pvodnm uloen. Dlka rekonstruovanho mee bez nedochovan piky je 61,5 cm, dlka kop 59 cm. Metalografick rozbor nebyl zatm proveden. I kdy v antropologickm posudku nen mono stanovit pohlav jedince ze zlomk zachovanch kost, domnvm se, e pro jejich robustnost a ptomnost zbran v tme objektu lo s nejvt pravdpodobnost o mue. tyi nevrazn keramick zlomky z tohoto objektu nepat ani k souboru keramiky kultury s keramikou vypchanou a nedaj se ani jednoznan piadit k objektu mladmu.

316

Ivana VOJTCHOVSK

ROZBOR NLEZU
Na zklad pedloen dokumentace se domnvm, e v tomto ppad nejde o klasick hrob. Npadn je kumulace zvecch a lidskch kost na jednom mst, jako by byly shrnuty na hromdku. Tak nezvykle tmav zabarven kost a opotebovn jejich povrchu je npadn. elezn me a pochva mee byly bu zmrn ped uloenm rozlmny nebo po pedchoz destrukci uloeny druhotn. Pouze kop bylo nalezeno jen ve dvou navazujcch kusech, nen ovem tak zjistiteln, zda nelo o zmrn rozlomen. Vzhledem k umstn pedmt v objektu i jejich rozloen se domnvm, e jde o dodaten uloen pohbu penesenho z jinho msta. Zbytky ostatk mrtvho, vbavy a obtin byly druhotn peneseny na msto dnenho nlezu, odkud snad mrtv pvodn pochzel. S tmto faktem by mohl souviset tak typ mee a kop pipomnajc nae zbran doby latnsk, avak odlinho typu. Napklad takovto kop

Obr. 5. Velk Plepy. Pln objektu 4. Legenda: 1 edohnd hlinit, stedn ulehl; 2 ern hlinit, stedn ulehl.

Hrob ze sklonku doby latnsk ve Velkch Plepech

317

Obr. 6. Velk Plepy. Invent objektu 4: 1 me, 2 pochva, 3 kop.

318

Ivana VOJTCHOVSK

s dlouhou tulej se v naich nlezech nevyskytuje. E. Droberjar m upozornil na podobn nlezy v Polsku z prosted przeworsk kultury. Podle analogickho mee (uczkiewicz 1997, 204, ryc. 8:2) a dlouhho kop (Bochnak 2002, 46, 57, Taf. VIII:1,2) lze zbran datovat na sam konec 1. stolet p. Kr. Tato nov fakta, kter nm snad pinej analogie ke zbranm nalezenm v obj. . 4/99, by mohla potvrzovat teorii, e mstn bojovnk, kter se na sklonku doby latnsk dostal do bojovho prosted na sever od naeho zem, pouval zbran z prosted przeworsk kultury a jeho ostatky byly pozdji, snad pbuznmi, peneseny do msta jeho rodit. Nebo zde byl pohben pmo germnsk bojovnk przeworsk kultury. Zvrem je nutn zmnit nlezov vztahy k okol. Prostor zkouman plochy byl omezen (na zpadn stranu 1 m od okraje ke kraji skrvky, na vchodn stran 4 m od okraje skrvky, ale severn okraj skrvky byl vzdlen a 50 m), a proto se tento zajmav objekt jev jako osamocen. V rmci vah o irch vztazch musme vak pedpokldat, e a ji lo o dodaten symbolick hrob i kultovn objekt, v jeho blzkosti se pravdpodobn nachzela osada, k n mrtv psluel. Omezen rozsah vzkumu zatm nedovoluje jednoznan zvry, zda jde o ojedinl objekt i zda mohl bt soust vtho pohebit.

LITERATURA
Bochnak, T. 2002: Die typochronologische Gliederung der vorrmischen Lanzenspitzen der Przeworsk-Kultur. In: Bewaffnung der Germanen und ihrer Nachbarn in den letzten Jahrhunderten vor Christi Geburt. Lublin, 4158. Droberjar, E. Vojtchovsk, I. 2000: Kostrov hrob mlad eny ze star doby msk z Velkch Plep, Archeologie ve stednch echch 4, 211225. Droberjar, E. Vojtchovsk, I. 2001: rov hrob mlad doby msk z Velkch Plep, okr. Praha-zpad, Archeologie ve stednch echch 5, 447483. uczkiewicz, P. 1997: Miecze lateskie z obszaru kultury przeworskiej. In: Kultura przeworska III. Lublin, 169225.

EIN GRAB VOM ENDE DER LATNEZEIT IN VELK PLEPY, BEZ. PRAG-WEST
Im Jahre 1999 wurde im Verlaufe einer archologischen Rettungsgrabung in Velk Plepy (nrdlich von Prag) ein Grundstck am linken Ufer des Baches Podmor (Podmorsk potok) untersucht. Auf der hchsten Talterrasse wurde ein ovales, NS-orientiertes Objekt aufgedeckt, welches in eine ltere Vorratsgrube der Stichbandkeramik eingetieft worden war. Das Objekt ma 170 cm in NS- und 100 cm in OW-Richtung. In seinem Sdteil befanden sich Fragmente von vier Menschenknochen sowie von Auerochsen- und Schafknochen. Die Fundsituation erlaubt die Vermutung, dass diese Menschen- und Tierknochen zu einem Hufchen zusammengeschoben wurden. Auf der Gesamtflche des Objektes ausgenommen seinen Sdteil waren Bruchstcke eines gebrochenen Eisenschwertes und seiner Scheide verstreut. In der Mitte lag in NS-Richtung eine in zwei Teile gebrochene Lanze. Der Typ des Schwertes und der Lanze weist auf direkte Verbindung mit hnlichen Waffentypen in der PrzeworskKultur auf dem Gebiet des heutigen Polens hin. Laut der anthropologischen Analyse gehren die menschlichen Knochen zu einem robusten Individuum (Alter zwischen 30 und 50 Jahren) vermutlich des mnnlichen Geschlechts. Die Autorin setzt voraus, dass es sich in diesem Fall um ein Kultobjekt, eventuell um ein Sekundrgrab handeln knnte. In seiner unmittelbaren Umgebung sind keine weiteren Grab- oder Siedlungsbefunde vom Ende der Latnezeit (d.h. mit gleicher Datierung wie unser Objekt) festgestellt worden, wobei hierfr allerdings der kleine Untersuchungsbereich eine wesentliche Rolle spielen knnte.

IVANA VOJTCHOVSK STEDOESK MUZEUM, ZMEK 1, CZ-252 63 ROZTOKY U PRAHY

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 319336

OSDLEN Z ASN DOBY MSK NA KATASTRU HOROMIC, OKR. PRAHA-ZPAD

Lucia ulov

VOD
Na podzim 2003 byly v rmci bn dohledov innosti pi stavb rodinnho domku objeveny na parcele . 149/70, k. . Horomice, antropogenn pozstatky datovan do mlad doby latnsk a asn doby msk (vzkum L. ulov). Lokalita se nachz cca 400 m JJZ od kiovatky sttnch silnic Horomice ntice a Praha Suchdol Statenice. Zamenm na map ZM 10 12-24-11 lze umstn vymezit jako desetimetrov okruh kolem bodu 163:265 (obr. 1, plocha 1). Parcela le na jinm svahu, na terase vyven 3 m nad hladinu Horomickho potoka, vzdlenho 100 metr. Nadmosk vka je 286 m. Stejn datovan sdlitn a vrobn objekty byly v letech 2003 a 2004 nalezeny tak o 100 a 150 m severnji pi vstavb Komern zny Horomice (vzkum J. Hloek, J. dk, L. ulov). Na map ZM 10 12-24-11 lze tuto plochu vymezit koordinty: 160:282; 170:284; 162:275; 172:278 (obr. 1, plocha 2). Prozkoumn byl dosud velk vrobn objekt s pec (390680 cm), zvltn vanovit objekt s pyrotechnologickou aktivitou (165105 cm) a nkolik dalch zsobnch a jinch jam. Ob plochy spolu v asn dob msk nepochybn souvisely a zejm nleely jednomu vtmu sdliti. Pedmtem nsledujcho lnku je vak pouze plocha 1, kde ji znme vsledky vtiny analz.1

Obr. 1. Horomice. 1 parcela 149/70 se zahloubenou chatou a vhn, 2 sdlitn a vrobn objekty z asn doby msk, objeven pi vstavb Komen zny. Vsek ze ZM 10 12-24-11.
1 Podkovn nle J. Hlokovi za dokonen vzkumu chaty a poskytnut zhotoven dokumentace a E. Droberjarovi a R. Pleinerovi za cenn rady a pipomnky.

320

Lucia ULOV

POPIS OBJEKT
Po odstrann ornin vrstvy (30 cm) pod budoucm rodinnm domkem parc. . 149/70 se na pdorysu 812 m ve svtl sprai vyrsovalo pt objekt. Objekty 35 byly vyhodnoceny jako recentn jmy vznikl vysazovnm ovocnch strom v sadu, obj. 1 byl zaplnn artefakty nleejcmi pozdn dob latnsk a plaanskmu horizontu asn doby msk. Necel 4 m od objektu 1 se nachzel objekt 2 datovan dle keramickho invente do asn doby msk. Obj. . 1/2003 zahlouben chata (obr. 2)
V roce 2003 mohla bt odkryta pouze jin st objektu 1/2003, kter byla bezprostedn ohroena stavbou. Objekt pesahoval mimo pdorys rodinnho domu smrem na sever, kde byl sloen stavebn materil, a proto investor nechtl povolit vzkum celho objektu. Dokonen vzkumu bylo mon a v nsledujcm roce, kdy jej vedl z dvodu m neptomnosti J. Hloek. Vzhledem ke skutenosti, e objekt byl ji znm a zamen, bylo mono v nsledujc sezon zkoumat objekt od rovn souasnho ternu a zskat tak zajmav poznatky o mnostv niku informac zpsobench skrvkou ornin a podornin vrstvy. Vpl v jin sti, rozdlen na dva sektory, se jevila jako jednolit kompaktn hndoern a edoern zemina. Byla proto odebrna po mechanickch 10 cm vrstvch. Pesnj rozdlen vrstev bylo patrn a z profilu vytvoenm na hran monho vzkumu a zrove v pedpokldan polovin chaty (profil CD). Na tomto profilu je zeteln asi 10 cm mocn svtle hnd podornin vrstva (2), kter jasn oddluje vpl objektu od ornin vrstvy (obr. 2). V samotnm objektu bylo mono odliit dv vrstvy (3 a 4), piem vrstva 3 zejm zaplavila objekt nedlouho po jeho zniku. V jin sti bylo zachyceno 5 klovch jam (kj. 1 34 cm, hl. 20 cm; kj. 2 42 cm, hl. 12 cm; kj. 3 40 cm, hl. 42 cm; kj. 4 26 cm, hl. 10 cm; kj. 5 26 cm, hl. 10 cm). Severn st byla run zaiovna od povrchu ternu. Artefakty nleejc do asn d. msk se nachzely a na rozhran podorni a vrstvy 3, tj. skrvka v tomto ppad mnoho informac nezniila. Po odstrann ornice se ji v podornin vrstv (v r. 2003 oznaeno jako vrstva 2) objevily obrysy objektu, kter byl zde rozdlen do 10 sektor. Vpl se jevila jako jednolit edoern vrstva, a proto byla odebrna po 20 cm. V severn sti nebyly nalezeny klov jmy. Je mon, e se nachzely v bezprostedn blzkosti mimo vkop, nap. vedle vklenku symetricky naproti kj. 4 a 5. Zaitn okolo objektu nemohlo bt z asovch a finannch dvod provedeno. Celkov rozmry: 480 (bez vklenku na SV konci)414 cm; hloubka od souasn rovn ternu: 90122 cm; hloubka od povrchu skrvky 60 cm. Nlezy: vpl objektu obsahovala krom bnho sdlitnho materilu, jako je keramika, pesleny, zvec kosti, mazanice, uhlky, kamenn brousky, i kousky strusky (cca 1 kg) a elezn pilnk.

Obj. . 2/2003 vyhvac vhe (obr. 3)

Ve vzdlenosti asi 4 m od chaty se nachzela mlk ploch jma. Pvodn se pravdpodobn vodorovn zaezvala do svaitho ternu. Po odstrann povrchovch vrstev skrvkou (ale mon ji pedtm eroz i orbou) se postupn smrem k jihu (ze svahu) ztrcela. Dno tvoila mocn, do ervena vyplen vrstva (msty a 15 cm!). Na povrchu tto proplen a mazanicov vrstvy se nachzely hroudy mazanice, strusky a uhlky. Pi okrajch objektu byly zdokumentovny tyi klov jmy (kj. 1 32 cm, hl. 15 cm; kj. 2 32 cm, hl. 20 cm; kj. 3 36 cm, hl. 25 cm; kj. 4 38 cm, hl. 25 cm). Dal klovou jmu lze pedpokldat na jinm okraji, kde zmizela v dsledku odstrann povrchovch vrstev (obr. 3). Rozmry jmy byly 400320 cm, v tom proplen krusta vhe 180170 cm. Hloubka od povrchu skrvky 020 cm (v jin sti svaujc se k potoku byl objekt naruen skrvkou a ke dnu). Vpl tvoila hndoed hlna s etnmi uhlky, kousky mazanice a strusky (ca 0,75 kg). Na rozdl od obj. 1 zde bylo nalezeno minimum zlomk keramiky i zvecch kost. Uprosted spovaly dv cel ndoby (obr. 8:12; 9:8). Na zklad analogi (Mec, Tuchlovice, Hostivice-Palouky) lze objekt interpretovat jako vhe, v n se na devnm uhl vyhvaly houbovit elezn lupy. Tato lupa se pot opatrn kovala a stlaovala, m se zbavovala roztaven hutnick strusky (Pleiner 2005, 385400). Tuto interpretaci potvrzuje tak laboratorn analza elezn strusky (viz Ploha). Neobvykl je existence klovch jam na okrajch objektu. Zasteen pec a vyhvaek nen doloeno. Je tak nepravdpodobn z dvodu monho zpsoben poru. Kly spe patily ke konstrukci ohrazen, kter mlo nap. zabraovat pronikn velkho ru do okol. Pomrn blzko postaven chata musela bt tak chrnna. Samotn konstrukce ohrazen mohla bt proti ohni zabezpeena mocnm hlinnm omaznm, o em by svdilo i mnostv nalezen mazanice v objektu. To ve jsou ale pouze dohady. Skuten dvod umstn klovch jam vedle vyhvac vhn zstv i nadle zhadou.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

321

Obr. 2. Horomice. Objekt 1/2003, zahlouben chata, pdorys a profil CD. Vpravo celkov pohled po odkryt.

322

Lucia ULOV

INVENT
Keramika
Keramick invent obsahoval dv keramick skupiny: keramiku s prvky pozdn latnskho charakteru a keramiku typickou pro plaansk horizont asn doby msk. Analza keramiky mla mimo jin prokzat pomr zastoupen tchto kulturnch sloek v souboru. Posuzovn byl tvar, okraj, vzdoba, kvalita vpalu, keramick hmota, ostivo.2 Ukzalo se, e keramick materil (hmota, ostivo, vpal) je u obou komponent obdobn, typick ji pro dobu mskou. Ostivo je podle elu keramiky jemn psit a hrub kamenit. Materil vtch hrubch zsobnic obsahuje drcenou ulu. Vraznm rysem je pms sldy. Celkem bylo vyzvednuto a posouzeno 708 zlomk vcch 17.286 gram. Mnoho zlomk bylo svisle i ikmo vlnkovit rhovno hebenem (obr. 6), nkdy byly rhy pekeny (obr. 4:13). Obdobn keramika byla hojn zastoupena tak na sdliti v Bchovicch (Venclov 1975, 400428), Peovicch, Chudonicch (Rybov 1956, 230) a na dalch prozkoumanch sdlitch latnsko-msk fze. U tohoto typu vzdoby vak nelze urit, ke kter ve zmnn keramick skupin nle. Bv asto azen jet ke keramice latnsk, ale stejn vzdoba pokrauHmotnostn pomr keramiky - okraje je i ve star dob msk. Tak v Horomicch se tato vzdoba vyskytla jak na ndobch latnskho charakteru, tak i na ndo22% bch s asn mskou profilac. Stejn obtn bylo rozliit mezi tmito dvma keramickmi skupinami i drsnn nebo hlazen Latn 474 g zlomky z vduti. Jako ukazatel zastoupen asn m 1658 g obou kultur byly proto vzaty v vahu pouze zlomky pochzejc z okraj ndob, kter umouj kulturn rozlien. Pro statistick 78% zhodnocen jsme zvolili hmotnostn ukazatel, kter se jev jako nejobjektivnj (viz Graf 1 graf 1). Keramika nleejc typologicky dob latnsk Keramickmu souboru nleejcmu typologicky dob latnsk pat celkem 18 kus zlomk okraj s ovalenm pevislm a lbkem odsazenm okrajem (obr. 4:13; 6:4,5,10; 7a:4). Podobn okraj, oznaovan nkdy jako msovit, bv povaovn za pomrn mlad a meme jej v relativn chronologii adit do LT D1 a LT D2 (Jansov 1960, 148; Rybov 1964, 66, 73; Venclov 1973, 638; Sala Konopa 1985, 156, obr. 3:7,8,10 a 5:1). Zlomky okraj jsou pozstatky z minimln ty ndob. Ndoby s tmito okraji byly zdobeny svislmi, vlnitmi nebo kovmi tahy hebene. Podobn keramika je zmiovna v nlezech z pozdn latnskch i latnsko-mskch sdli a zpravidla je z tuhovho nebo tuhou promenho materilu (Rybov 1956, 224226; Venclov 1975, 422). Nkdy se tato keramika povauje za intruzi pimsenou do asn msk germnsk keramiky. Horomick soubor vykazuje jeden zsadn rozdl v tom, e keramick tsto, ze kterho jsou latnsk ndoby vyrobeny, je vizuln shodn s materilem, ze kterho je vyrobena vechna ostatn typick keramika plaanskho horizontu (tj. germnsk keramika). Dal specifikum je hlub a vraznj profilace s dol prohnutm lbkem, kterou jinde nenachzme (obr. 6:4,5,10). V zsypu (v hl. 020cm) se vyskytla tak jemn na kruhu toen keramika s velmi kvalitnm vpalem (2 zlomky). Keramika plaanskho horizontu asn doby msk Typick plaansk pohr byl rozpoznn ve 12 zlomcch pochzejcch minimln ze ty ndob (obr. 4:9; 10:1; 11:1). Zlomky byly tenkostnn, kvalitn vyplen z jemn psit ern a edoern hlny.
2 Provdno pouze vizuln zhodnocen, nikoli chemicko-fyzikln analzy.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

323

Obr. 3. Horomice. Objekt 2/2003, vyhvac vhe, pdorys a profil AB. Vpravo pohled na objekt od jihu.

Povrch byl tuhovan, letn, zdoben vleovanou nebo mlce rytou pskou ze dvou paralelnch rh, vyplnnou dvojit vletnmi psanky v oddlench obdlnkovch polch. Okraje (8 ks) byly vzhru vytaen, hrnn do nkolika ploek. U vdut nelze asto bezpen rozpoznat, zdali se jedn o plaansk pohr nebo o jinou kvalitn ernou keramiku. Proto byly do tto skupiny zaazeny pouze 4 zlomky, i kdy jich sem pat pravdpodobn vce. Dalm typem keramiky tohoto horizontu jsou polokulovit ndoby s podobn profilovanmi okraji, zdoben stejnmi technikami jako plaansk pohry (Rybov

324

Lucia ULOV

1956, 206208, 217236). Ve sledovanm souboru bylo 10 vtinou zdobench okraj tohoto typu ndob, piem vtina zlomk z vdut nemohla bt rozpoznna. Vzdobu opt tvo dvojit vletn pska, vyplnn dvojit vletnmi ki, po stranch nkdy zdoben runmi vpichy (obr. 5:17,19). Z dalch tvar je mono uvst rzn terinovit, pop. vzovit ndoby, s okraji hrnnmi do nkolika ploek. Ty byly buto cel hlazen nebo s vyhlazenou horn tetinou vdut a drsnn v dolnch dvou tetinch. Dle misky se zataenm nebo rovn seznutm okrajem (obr. 4:8; 7a:5), koflky se zakulacenm uchem nasazenm pi rovnm okraji (typ Da Rybov 1956, obr.115:9), zsobnicov ndoby s masivnm, ven vyklonnm nebo vzhru vytaenm okrajem ad. Ani na jednom zlomku nebyla prokzna vzdoba ozubenm kolekem. Run vpichy byly provedeny na pedkreslench linich (obr 4:10; 8:11), co je povaovno za star vzdobn motiv (Venclov 1975, 422), nebo samostatn tvoily njak obrazec (obr. 9:11). Typickm znakem celho zdobenho souboru je dvojit proveden vech rytch i vleovanch lini, nikoli ale nstrojem se dvma hroty; kad linie byla vedena zvl. Chronologick zaazen Cel soubor psob kompaktnm dojmem. Domnvm se, e keramika byla pouvna souasn, nebo v krtkm asovm sledu za sebou. Nejvt podl obou typ keramiky leel ve spodn sti objektu, ale artefakty byly rovnomrn rozloeny v cel vplni, jak ukazuje graf 2. Keramiku latnskho charakteru rozhodn nelze povaovat za intruzi. Jej podl zde tak pevyuje zvyklosti na jinch sdlitch latnskomsk fze (Venclov 1975, 422423). Vezmeme-li v vahu vysok podl keraVskyt okraj ndob v jednotlivch vrstvch (v g) miky chronologicky zaaditeln do LT D1 1000 a LT D2 a star zpsob vzdoby kerami900 ky horizontu plaanskch pohr, me800 700 me keramiku asov klst do obdob po600 Latn 500 zdn doby latnsk a do star fze horiasn m 400 zontu plaanskch pohr (stupe A), te300 200 dy asi do tet tvrtiny 1. stolet p. n. l. (po100 0 dle chronologickho tdn E. Droberjara Vrstva 3 Vrstva 4a Vrstva 4b Vrstva 4c 1999). (0/-10cm) (10-20cm) (20-30cm) (30-50cm)
Graf 2

Pesleny
V zahlouben chat byly nalezeny celkem tyi pesleny. Koresponduj s ve popsanm rozborem keramiky. Jeden peslen se tvarem a vzdobou vymyk od ostatnch (obr. 7a:17). Do ern hlny jsou vyryty obrazce pipomnajc keltsk vzdobn motivy. Snad jde pmo o keltsk peslen.

Zvec kosti
Soubor zvecch kost z roku 2003 byl analyzovn v Archeologickm stavu AVR mgr. L. Kovaikovou. Zpotku jsme se domnvali, e artefakty ze zkoumanho objektu spadaj do mlad doby latnsk a s touto informac osteoloka pracovala. Soubor zhodnotila jako neobvykl pro mladolatnsk obdob z dvodu vyho zastoupen divokch druh (jeleni, srnci, bobi, zajci a prase divok). Naopak pipodobnila hodnocen vzorek k osteologickmu materilu z lokality 2 (obr. 1, plocha 2), kter j byl prezentovn jako staromsk. Tak soubor vyzvednut nsledujcho roku vykzal vy podl divok zve. Mezi ulovenmi zajci, jeleny, srnci a bobry byl zjitn i medvd hnd (Weiter 2005). Z domestikovanch druh zvat byly zjitny pedevm skot, prase domc, k, ovce/koza a pes. Z analz vyplv, e hlavnm zdrojem masa na sdliti byly vzrostlej druhy skot a jelen. Druhm nejastji porenm druhem byly domestikovan vepi. Kosti ovc/koz se objevuj v malm mnostv. V jednom ppad byl pozorovn kuchysk zsah (zsek) i na krnm obratli kon. Rybolov je doloen lomkem kosti kaprovit ryby (poerkov zuby).

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

325

elezn pilnk
Dalm zajmavm nalezenm artefaktem byl elezn pilnk obdlnkovitho prezu (116,5 mm), svaen ze eleznch (feritickch) a ocelovch prut (obr. 7b). Celkov dlka pilnku je 160 mm, dlka pracovn sti 130 mm. Analogie lze nalzt na latnskch oppidech (Jacobi 1974, Taf. 5; Pleiner 1982, 86173). Abychom vyuili veker informan hodnoty pilnku, byl pedn k analze J. Hokovi z jeho odborn zprvy cituji: Ocelov st mla msty vysok obsah uhlku a mohla po kalen doshnout vysok tvrdosti. V mst odebranho vzorku byl vak zjitn pouze povrchov inek kalen. Martenziticko-feritick vrstva, ve kter lze namit max. cca 420 jednotek Vickerse, svd o nedostaten kalc teplot. Kalenou vrstvu ale bylo mono doloit jen na bon stran. Dochovan materil v mstech pracovnch ploch je relativn mkk (27923 HV0,2 na stran s ocel a 2016 HV0,2 na stran feritick). Ke zmrnn nepznivho soudu musme ale uvit stav zachovn pedmtu. Skuten pvodn povrch je ji zkorodovan a nelze ho metalograficky ohodnotit. Pitom prv kvalita povrchov vrstvy byla pro funknost nstroje rozhodujc. Rovn nelze vylouit lep inek tepelnho zpracovn ve vzdlenjch mstech od trnu rukojeti. Je mon, e kov chtl snit kehkost nstroje po kalen samopopoutnm, co by bylo mon jen velmi krtkm ponoenm celho vkovku anebo pouze jeho jednostrannm ochlazovnm. Z proveden analzy vyplv, e oproti publikovanm analzm latnskch pilnk nalezench na oppidech (Pleiner 1982) je tento o nco mn kvalitn. Otzkou zstv, zda me bt mal odebran vzorek dostaten reprezentativn.

Struska
V obou objektech bylo nalezeno celkem asi 1,75 kg strusky (1 kg v chat, 0,75 kg ve vyhvac vhni. Proveden expertiza potvrdila ptomnost hutnick strusky v objektu 2/2003, a tm i pedpoklad, e se skuten jedn o vyhvac vhe. V chat byla nalezena struska kovsk.

Mazanice a ostatn nlezy

Mazanice byla ptomna v obou objektech. Ve vyhvac vhni byly i velk kusy o prmru 40 cm. Byla vak mkk a droliv, take se velkou st nepodailo zachrnit. Z dalch materil byly v chat nalezeny tak dva kamenn brousky a nkolik dalch v mst netypickch kamen. Mezi nimi vynikl zvlt jeden trojhelnkovit, zplotl a hladk oblzek s rzn seikmenmi a ohlazenmi hranami (tab. 4:12). Kmen zejm fungoval jako pomcka hrne k profilaci ndob. Nhodn experiment, kdy se jedna seikmen hrana vsunula do lbku pod okrajem ndoby s vlnovitm hebenovnm (tab. 6:10,4), ukzal npadnou shodu. Jin zaoblen hrana oblzku zase pesn zapadala do profilu lbku ndoby se svislm hebenovnm (tab. 6:5). Je mon, e jde o nhodu, ale nezavrhovala bych brt tuto skutenost alespo jako nepmou indicii mstn vroby keramiky.

ZVR
Je jist, e z vzkumu na ploe 812 m nelze init dalekoshl zvry. Pesto i tyto dva objekty podvaj zajmav svdectv o obdob, kter je dodnes, pes nemal sil badatel, zahaleno tajemstvm. Jak tedy interpetovat objekty, kde v ucelenm souboru (intruze meme vylouit) nachzme souasn vysok podl artefakt latnskho i germnskho charakteru. Nepm indicie ukazuj na mstn vrobu keramiky, keramick tsto i vpal je obdobn u obou skupin. Vechny artefakty psob kompaktnm dojmem, jakoby lid, kte je vyrobili, pijali sloky obou materilnch kultur. V okol lokality nenachzme dn star latnsk osdlen a ani osdlen mlad, m je vylouena monost kontaminace npln s jinm obdobm (stejn situace je i na ploe 2). Chronologicky lze cel soubor zaadit do obdob pozdn doby latnsk a do horizontu plaanskch pohr. Keramika s ovalenm a lbkem odsazenm okrajem m sv analogie ji v LT D1. Stejn tak pilnk, kter je znm pevn z oppid. Podle souasnho vskytu tchto artefakt a plaanskch pohr lze pedpokldat fungovn objekt spe v mlad fzi pozdn doby latnsk a star fzi horizontu plaanskch pohr (LT D1/LT D2 R A), tedy asi ve tet tvrtin 1. stolet p. n. l.

326

Lucia ULOV

Situace v Horomicch se jev jako osdlen zdejho zem nov pchozm obyvatelstvem. Je vak zejm, e tato nov kultura musela njakm zpsobem pijt do kontaktu s keltskm etnikem od nj mohla vrobky zskat pmo (pilnk?, peslen?), nebo na zkuenosti a um keltskch vrobc sama navzala (pilnk?, keramika latnskho charakteru). Nen od vci uvaovat i o mal sti pevajccho keltskho obyvatelstva, kter se na sdlitch latnsko-mskho horizontu samo podlelo na vrob. Na lokalit bylo prokzno zpracovn houbovitch eleznch lup ve vyhvac vhni. Tak dal nsledn kovsk zpracovn probhalo zde, co potvrzuje nlez kovsk strusky a pilnku na elezo v chat. Je pravdpodobn, e nkde v okol se nachzely i hutnick pece, kter snad meme pedpokldat ble k potoku, zahlouben do svahu. V souasnosti je uznvn spe nzor o oputn ech Kelty jet ped pchodem hlavn vlny Germn. Pesto se objevuj doklady o souit nebo delm kontaktu tchto dvou etnickch skupin. K lokalitm jako jsou Praha-Bchovice (Venclov 1975, 400428); Koln-Radovesnice I (Motykov Sedlek 1990, 270); Luice u Chomutova (Sala 1995, 146150) i Dub-Javornice (Zavel Parkman 2004, 381389) meme pidat i sdlit v Horomicch.

EXPERTIZY
Hoek, J. 2004: Pilnk z Horomic (vzkum 2003 RD), Archeologick stav AVR, Praha. Kovaikov, L. 2003: Analza zvecch kost ze ZAV Horomice 2003 RD, Archeologick stav AVR, Praha. Weiter, L. 2005: Horomice, Nlezov zprva o osteologick analze, Zpadoesk institut pro ochranu a dokumentaci pamtek, Plze. Ptkov, M. 2005: Mineralogick a metalografick rozbor strusek, Vysok uen technick v Brn, Fakulta strojnho inenrstv, Odbor strukturn a fzov analzy, Brno.

LITERATURA
Droberjar, E. 1999: Od plaanskch pohr k vinaick skupin (Kulturn a chronologick vztahy na zem ech v dob msk a v asn dob sthovn nrod), Sbornk Nrodnho muzea, ada A-Historie 53, . 12, 158. Jacobi, G. 1974: Werkzeug und Gert aus dem Oppidum von Manching. In: Die Ausgrabungen in Manching 5. Wiesbaden. Jansov, L. 195960: Studn na latnskch oppidech, Pamtky archeologick 51, 136160. Motykov, K. Sedlek 1990: Osdlen ze star doby msk v Koln-Radovesnicch, Archeologick rozhledy 42, 270282. Pleiner, R. 1982: Untersuchungen zur Schmiedentechnik auf den Keltischen Oppida, Pamtky archeologick 73, 86173. Pleiner, R. 2005: Hostivice-Palouky: protohistorick vroba eleza, Archeologie ve stednch echch 9, 385400. Rybov, A.1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 206236. Rybov, A.1964: Pozdn latnsk a asn msk sdlit v Novm Bydov-Chudonicch, Prce muzea v Hradci Krlov 7, srie B. Rybov, A. Drda, P. 1989: Hradit de Stradonice nouvelles notions sur loppidum celtique, Pamtky archeologick 80, 1989. Sala, V. 1995: Zur ltesten germanischen Besiedlung Bhmens. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtr (eds.), Kelten, Germanen, Rmer im Mitteldonaugebiet vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno Nitra, 145176. Sala, V. Konopa P. 1985: Pozdn latnsk objekt z Prahy 6-Bubene, Archaeologica Pragensia 6, 149165. Venclov, N. 1973: Nov latnsk nlezy ze stednch ech, Archeologick rozhledy 25, 626646. Venclov, N. 1975: Sdlit latnsko-mskho horizontu v Bchovicch, Archeologick rozhledy 27, 400428. Waldhauser, J. 1983: Zvren horizont keltskch oppid v echch, Slovensk archeolgia 31, 1983. Zavel, P. Parkman, M. 2004: The Prachatice region as a peripheral territory of the Bohemian Basin in prehistory. In: M. Gojda (ed.), Ancient Landscape Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Praha, 382389.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

327

DIE BESIEDLUNG DER FRHEN RMISCHEN KAISERZEIT AUF DEM KATASTER HOROMICE, BEZ. PRAG-WEST
Am NW-Rand des Dorfes Horomice wurden in den Jahren 2002 und 2003 zwei Stellen mit Siedlungsbelegen der frhen rmischen Kaiserzeit entdeckt. Die erste befindet sich auf einer Terrasse am Sdabhang des Horomitzer Baches 3 m ber dessen Wasserspiegel (286 m NN). Die zweite Stelle wird hier nur am Rande erwhnt, da die Untersuchung bisher nicht aufgearbeitet wurde. Beide Stellen hngen aber ohne Zweifel zusammen; in der frhen rmichen Kaiserzeit bildeten sie vermutlich eine grere Siedlung. An Fundstelle 1 wurden eine eingetiefte Htte (Objekt 1/2003) und eine Herdstelle (Objekt 2/2003) aufgedeckt und untersucht. Der Fundkomplex umfasste zwei keramische Gruppen, deren Material (Ton, Brand, Graphitzusatz) zwar gleich war, aber sie unterschieden sich in der Profilierung der Rnder. In der ersten Gruppe wird typologisch die Keramik aus der Latnezeit vertreten. Fr diese ist der ovale, durch eine kleine Kehle abgesetzte Rand (Abb. 4:13; 6:4,5,10; 7:4) typisch, welcher sich nach der relativen Chronologie in die Stufen LT D1 bis LT D2 reiht. Weiterhin kann hierher Drehscheibenware hoher Brandqualitt (zwei Bruchstcke) eingereiht werden. Die zweite Gruppe stellt Keramik des Plaaner Horizontes der frhen rmischen Kaiserzeit dar (Abb. 4:8,9,10,11,12; 5:17,19; 7:5; 8:11). Der Graph 1 belegt die Vertretung (fast ein Viertel) der Keramik mit dem latnezeitlichen Charakter. Einen deutlich keltischen Charakter haben ebenfalls eine Eisenfeile mit Analogien auf den Oppida (Abb. 10) und ein verzierter Spinnwirtel (Abb. 7:17). Eine interessante Aussage erbrachte die Tierknochenanalyse, welche einen hohen Anteil an Jagdtieren (Hirsche, Rehe, Biber, Hasen, Wildschwein, Braunbr), welcher auf Siedlungen ungewhnlich ist, zeigte. Auf der Lokalitt wurde die Verarbeitung schwammartiger Eisenluppen im Ausschmelzofen nachgewiesen. Wie die in der Htte entdeckten Funde (Schmiedeschlacke, Feile zur Bearbeitung von Eisen) belegen, erfolgte auch hier die weitere schmiedetechnische Bearbeitung. Auf Grund des Vergleichs aller Artefakten knnen beide Objekte in den Zeitraum von der jngeren Phase der spten Latnezeit bis zur lteren Phase des Horizontes der Plaaner Becher (LT D1/LT D2 R A), d. h. vermutlich ins dritte Viertel des 1. Jhdts. n. Chr. datiert werden. Es ist zwar kompliziert, die Ethnizitt der hiesigen Bevlkerung zu bestimmen, aber nach dem Vergleich aller Artefakte scheint es, dass das bis dato unbesiedelte Gebiet durch Neuankmmlinge die germanische Bevlkerung besiedelt wurde, welche allerdings in Kontakt mit der ursprnglichen Bevlkerung kamen.

LUCIA ULOV STEDOESK MUZEUM, ZMEK 1, CZ-252 63 ROZTOKY U PRAHY

328

Lucia ULOV

PLOHA
ANALZA VZORK STRUSEK Z HOROMIC
Marie Ptkov a kol.

Na zklad objednvky . 43/2005 byl proveden mineralogick (fzov) a metalografick rozbor dodanch strusek. Vzorek . 49 objekt 2, vrstva 2, sektor SV; vzorek . 50 objekt 2, vrstva 1, sektor J, vzorek . 80 objekt 1, sektor A6.

Pprava vzork a pouit experimentln metody

K analze byly z nlez strusek odebrny vdy dva vzorky. Z jednoho vzorku po rozdrcen a rozemletm v achtovm mlnku na zrnitost ca 1 a 10 mm byl pipraven prkov vzorek pro fzovou (mineralogickou) analzu. Z druhho vzorku byl obvyklm zpsobem, brouenm za mokra a letnm na diamantovch pastch o zrnitosti do 1 mm, pipraven metalografick vbrus. K analzm byl pouit elektronov analytick komplex PHILIPSEDAX a rentgenov difraktometr SIEMENS D 500. Vsledky analz jsou uvedeny v nsledujc tabulce: sloky Na2O MgO Al2O3 SiO2 P2O5 SO K2O CaO TiO2 Cr3O3 MnO Fe2O3 vzorek 49 0,22 0,79 5,44 23,42 0,63 0,16 1,87 2,89 0,5 0,59 0,69 63,12 vzorek 50 1,87 2,27 11,79 68,23 1,06 0,39 2,28 6,92 0,67 0,36 0,3 3,93 vzorek 80 0,67 1,43 10,4 20,25 1,89 0,22 1,12 1,39 0,7 0,49 0,97 60,47

Vsledky rtg. difrakn fzov (mineralogick) analzy strusek

struska fze techiometrick vzorec 49 1 2 3 50 2 4 5 6 7 8 9 2 Ag2S Si02 SiO2 CaMgSi206 PbSO4(PbO)2 Ca(Al2Si2O8) Fe2SiO4 Mg75Fe.110Mn.15SiO4 FeO SiO2 minerl Silver Sulfide Quartz low standard 15-0077 86-1560 46-0469 05-0490 71-1495 75-1248 85-1660 71-1400 71-1087 06-0615 83-2465

Ho2FeO,667Mo1.33307 Holmium Iron Molybdenum Oxide Quartz low Diopside Lead Sulfate Oxide Anorthite Fayalite Hortonolite Weustite Quartz

80

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

329

elezskou strusku 49, pro kterou je charakteristick pomrn vysok obsah oxid eleza (63 hm. %) a pomrn nzk obsah oxidu fosforenho (0,63 hm. %) a zrove nzk obsah voln sry (0,05 hm.%), je mono s jistou pravdpodobnost hodnotit jet jako odpadn produkt vroby eleza z rud v primitivn achtov nebo vhov peci, vytpn devnm uhlm. Z analz plyne, e chemick sloen tto strusky je obsahem oxid eleza velmi blzk sloen strusky 80, od n se odliuje obsahem oxidu fosforenho, kter je ve strusce 80 trojnsobn vy a zrove je v te strusce ponkud vy obsah voln sry (0,07 hm. %). Avak strusku 80 je ji mono charakterizovat jako strusku provzejc spe kovsk zpracovn hutnicky vyrobenho eleza, ne vlastn hutnick proces. Svd o tom zmnn vy obsah oxidu fosforenho (1,89 hm. %), kter je ve strusce pznan pro pevn oxidan atmosfru, kter provz kovsk zpracovn eleza. Mineralogick sloen tto strusky tvo podle fzov analzy fayalit Fe2SiO, hortonolit Mg0,75Fe1,10Mn0,15SiO4 wstit FeO a kemen SiO2. Struska 50 je pozoruhodn tm, e m velmi nzk obsah oxid eleza (3,9 hm. %), vysok obsahy oxidu kemiitho (68 hm. %) a hlinitho (11,8 hm. %), pomrn nzk obsah voln sry (0,13 hm. %) a pevn sklovitou, amorfn strukturu. Stejn jako v pedchozch ppadech b o strusku kyselou. V danm ppad se jej sloen nejvce bl struskm charakterizujcm pochod v devouheln vysok peci. Nutno vak poznamenat, e analogick pochody mohou probhat v primitivnch achtovch pecch, je-li pochod veden pi vysok intenzit hoen paliva devnho uhl.

Zvr
Strusky . 45 a 50 jsou pravdpodobn hutnick strusky. Struska . 80 pochz velmi pravdpodobn z kovskho zpracovn polotovaru kujnho eleza.

MARIE PTKOV VYSOK UEN TECHNICK V BRN, FAKULTA STROJNHO INENRSTV, TECHNICK 2869/2, CZ-616 69 BRNO

330

Lucia ULOV

Obr. 4. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky z vrstvy 3: 113, a z povrchu: 1418.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

331

Obr. 5. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky z vrstvy 4a.

332

Lucia ULOV

Obr. 6. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky z vrstvy 4b.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

333

Obr. 7a. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky z vrstvy 4c.

Obr. 7b. Horomice. Objekt 1/2003, pilnk z vrstvy 3 (0/10cm).

334

Lucia ULOV

Obr. 8. Horomice. Objekt 2/2003, zlomky keramiky z vrstvy 1.

Osdlen z asn doby msk na katastru Horomic, okr. Praha-zpad

335

Obr. 9. Horomice. Objekt 2/2003, zlomky keramiky z vrstvy 1 a 2: 17, z vrstvy 2: 8, z povrchu: 912.

336
Lucia ULOV

Obr. 10. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky z sti zkouman v roce 2004.

Obr. 11. Horomice. Objekt 1/2003, zlomky keramiky.z sti zkouman v roce 2004.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 337359

POLOZAPOMENUT NLEZY DOBY MSK Z LET U DOBICHOVIC, OKR. PRAHA-ZPAD

Jakub Halama

1. VOD
V archeologickch depozitch Nrodnho muzea v Praze se nachz mnostv starch jet nepublikovanch nlez, mimo jin tak z obshl sbrky Frantika C. Friedricha, kter se dostala do NM v roce 1967. Osobnost F. C. Friedricha, vznamnho archeologa-amatra 1. poloviny 20. stolet, pipomenul v nedvn dob lnek M. Lutovskho a M. Slabiny (2004). Autoi v nm publikovali pedevm cenn Friedrichovy denkov zznamy se soupisem pslunch nlez. F. C. Friedrich byl archeologicky inn pedevm ve 20. a 30. letech minulho stolet v oblastech eskho krasu, Podbrdska, Prahy a jejho okol. Zajmav materil z doby msk zachrnil z Let u Dobichovic.1 V roce 1937 dolo v tto obci pi kopn zklad hostince p. Stky k naruen dvou sdlitnch jam z doby msk; dve, ji roku 1933, pi prokopvn silnice k novmu mostu bylo bez jakkoliv dokumentace znieno mnostv archeologickch objekt (pevn knovzskch), z doby msk se dochovala jedna bronzov spona (Lutovsk Slabina 2004, 29, 32).

2. POLOHA, GEOMORFOLOGICK A GEOLOGICK CHARAKTERISTIKA

Lety u Dobichovic (bval okr. Praha-zpad) le na levm (severnm) behu dolnho toku eky Berounky. V tchto mstech vytv lev beh Berounky doln terasu evnickou brzdu (zde zasahuje i na protj beh) o ce cca 1 km, kter na severu pechz v Tebotovskou ploinu (Demek 1987, 78). Podle geologick mapy (Zkladn geologick mapa SSR 1:25000, list 12-414 ernoice) je podlo v mst lokality tvoeno fluvilnmi psitmi trky wrmskho st. Tyto psit trky maj na sob vyvinut hlubok povodov hlny a holocenn subfosiln pdy, proto jsou prvotdnmi zemdlskmi pdami (Havlek 1986, 5152). Budova bvalho hostince p. Stky stoj na n terase v blzkosti mostu pes eku v prostoru na ZM R 1:10 000, list 12-41-19, 428 mm od Z a 121 mm od J sekn ry. Od nynjho behu eky je budova vzdlena cca 30 m. Nadmosk vka pozemku hostince in asi 207208 m. Lokalizace nlezu spony je obtnj byla nalezena pi stavb silnice k novmu mostu, kter od nj prochzela Lety smrem na Dobichovice. Hostinec byl poslze postaven prv vedle tto komunikace (obr. 1).

3. SPONA
Tento pedmt byl bohuel F. C. Friedrichovi pouze pedn bez jakchkoliv nlezovch okolnost, ten jej navc povaoval za sponu starolatnskou. Ve sbrkch NM je zapsn pod inv. . H1 352.548 (v pvodnm Friedrichov inventi pod . 345).

1 Za zpstupnn materilu a Friedrichovy dokumentace (bhem r. 2002) dkuji Dr. E. Droberjarovi.

338

Jakub HALAMA

Obr. 1. Vez z mapy 1:10 000 (ZM10 12-41-19) s vyznaenm pozemku p. Stky v Letech u Dobichovic.

3.1. Popis konstrukce a vzdoba

Jedn se o bronzovou sponu jednodln konstrukce s hornm oboustrannm samonosnm vinutm o tyech zvitech a horn ttivou (obr. 11:3). Stav zachovn je vynikajc (stle funkn). Pskov luk obdlnkovho prezu je parabolickho tvaru; noka tvaru prothlho hrotitho trojhelnku, na vrchn stran podln hrann. Mohutn zachycova probh v dlce cel noky; je pln nzk nejvy na zatku a smrem ke konci noky se postupn sniuje. Celkov dlka spony je 77 mm, ka vinut 10 mm, nejvt vka spony 19 mm. Vzdoba se uplatuje formou pnch rh a postrannch vroubk na zatku luku ped pechodem k vinut a na rozhran luku a noky (zde jet navc plastick pn vvalek); dv rky jsou po obou stranch koncov sti noky. Po stranch luku je patrn zlacen povrchu, msty vak setel.

3.2. Zaazen spony

Podle konstrukce, vzdoby i poetnch analogi pat tato spona do skupiny jednodlnch spon se piatou (hrotitou) nokou (derivty spon s podvzanou nokou). Spony tto skupiny znme pedevm z pohebit Kostelec na Han (Zeman 1961a, 188195, obr. 8788). Nejvce se popisu konstrukce a vzdoby tto skupiny vnoval ve sv studii I. Peka (1972, 118120, Taf. 3435). Podle typu noky pedloil jedno lenn T. Kolnk (1965, 210212, obr. 1315). Nlez z Let nle do jeho prvn skupiny spony s pravideln do hrotu se zuujc, na konci otevenou nokou, tj. bez patky. Je teba ale tak zmnit, e spony s hrotitou nokou se vyskytuj i jako dvojdln derivty podvzanch samostlovch spon (typ A 178). Co se te materilu, vtinou je uit bronz (i na naem nlezu), ojedinle, hlavn v jinm Polsku, elezo; ze Slovenska je popsn jeden stbrn exempl (Peka 1972, 118).

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

339

3.3. Pvod a rozen

Jako samostatnou germnskou (kvdskou), vvojovou adu je vylenil ji E. Beninger a jejich rozen omezil pouze na zpadn Slovensko (dolnolovick skupina) a Moravu (Kostelec na Han) (Beninger Freising 1933; Beninger 1937; Kolnk 1961, 249). Je zejm, e tento typ spon zce geneticky souvis s jednodlnmi podvzanmi sponami s zkou nokou. Svd o tom jejich geografick rozen a urit typologick znaky; maj t mnoh pbuzn znaky se soubnmi tvary s obdlnkovitou nokou (Zeman 1961a, 193; 1961b, 426 ).2 Nejvt koncentrace nlez byla zaznamenna na jihozpadnm Slovensku a na Morav, jen odtud I. Peka uvdl 40 lokalit s 90 exempli spon se piatou nokou (Peka 1972, 118119). Pochzej nejen z pohebi (nejvce Kostelec na Han, Doln Lovice, Okov, Stre Zeman 1961b, 426), ale i ze sdli i se objevuj jako ojedinl nlezy (Kolnk 1961, 249). Popisovan typ vykazuje nad rmec vlastn oblasti vzniku jen mal rozen.3 Znme i nkolik exempl z ech (viz dle).

3.4. asov horizont vskytu

Na zklad nlez z Kostelce n. H. byly ji ped vlkou jednodln spony se piatou nokou datovny k r. 300 a na zatek 4. stolet (Beninger Freising 1933). J. Zeman se domnv, e tyto spony meme typologicky navzat pouze na jednodln podvzan spony s zkou nokou, kter v moravskm prosted mohou bt spolehliv prokzny teprve v prbhu prvn poloviny 3. stolet. Dle poukazuje na nlez spony se piatou nokou z knecho hrobu I ze Str, tradin datovanho k r. 300, oporou jsou podle nj i nlezy dvojdlnch samostlovch spon se piatou nokou. Pikln se tedy k dataci jednodlnch spon se piatou nokou na konec 3. a 4. stolet (Zeman 1961b, 4246). Ponkud odlin nzor m vak T. Kolnk, kter pot s vskytem spon se piatou nokou u v prbhu 1. poloviny 3. stolet. Monost asnjho datovn spon je podle nj v souladu s datovnm spolu s nimi zjitnch keramickch forem (Okov, Doln Lovice) a neodporuje mu ani ast fasetovn a metopovit lenn luku, ani na konci uzaven zachycova, kter mohl vzniknout pod vlivem provincilnch spon z 2. stolet (Kolnk 1965, 214); tak datace hrob ze Str je dle nj pli pozdn a spona z hrobu I spe pedstavuje vrchol vskytu (Kolnk 1961, 250). Dv spony popisovanho typu publikoval v rmci jihopolskho pohebit Opatw K. Godowski, kter se ve svch nzorech opr o zvry T. Kolnka a v podstat souhlas s jeho datovnm i ve sv nastnn chronologii pro ir stedoevropskou oblast (Godowski 1961, 298, 301302, Taf. II:5; 1992, 3637, 39). Tak J. Tejral povauje datovn tchto spon E. Beningerem a J. Zemanem za pli pozdn a odvolv se opt na T. Kolnka; domnv se, e hrob I ze Str by se ml pedatovat do 3. tvrtiny 3. stolet a poukazuje na typologickou podobnost s vrazn obloukovitmi sponami, kter znme z pozdn fze C1. Vznik jednodlnch spon se piatou nokou tedy v jeho pojet spad pravdpodobn ji na sklonek C1 v absolutnch datech jet ped polovinu 3. stolet (Tejral 1975, 1314). Co se te exempl z Kostelce na Han (zatek pohebit datuje do poloviny 3. stolet), poukazuje na pomrn mal poet tchto spon ve srovnn s ostatnmi typy zastoupenmi na pohebiti a vyslovuje nzor, e v dob potk kosteleck nekropole tento typ ji doznv (Tejral 1993, 465, 467). Dal badatel jsou v datovn opatrn a spe shrnuj dvj nzory (Peka 1972, 119120).

3.5. Analogie v rmci ech

Spony tohoto typu byly objeveny tak na nkolika dalch eskch lokalitch, u nkterch vak nen jejich piazen jist. st jednodln bronzov spony se piatou nokou registrujeme v jinch echch na sdliti v Sedlci (bv. okr. esk Budjovice) Zavel 1997, 263, Abb. 4:2. Je zachovn pouze luk s nokou

2 Podle T. Kolnka pi jejich vzniku dleitou lohu, vedle jednodlnch podvzanch spon, tak sehrly jednoduch, vrazn obloukovit spony, blzk nejen konstrukn, ale i formou noky zachycovae (Kolnk 1965, 214). 3 Dal byly ojedinle zaznamenny v jinm Polsku (nap. Opatw); na provincilnm zem v limitn oblasti Pannonie (nap. Carnuntum, Brigetio), Noricu (Lauriacum Jobst 1975, 84, 175, Taf. 27), tak v sarmatsk oblasti dnenho Maarska (Kolnk 1965, 212).

340

Jakub HALAMA

(ta dle Kolnkova tdn pat t do 1. skupiny); spona m nejble k moravskm nlezm a je datovna rmcov do 1. poloviny 4. stolet (Bichek Braun Konar 1991, 127128, Fig. 3:2). Dva dal exemple pochzej z nekropole Plotit n. Labem ve vchodnch echch; jsou elezn (spony tohoto typu bvaly vtinou bronzov), patn zachoval (Rybov 1979, Abb. 16:2, 43:6; 1980, 143) a odpovdaj opt 1. skupin tdn T. Kolnka. Oba hroby, ve kterch byly nalezeny, pat do II. fze pohebit, kladen do let asi 260 krtce po 300 n. l. (st. C2; Rybov 1980, 217). Datovn fz ale zpochybnil K. Godowski (1992, 2627, 31) a fzi II ad ji do st. C1b. Problematick je nlez z pohebit Opono v severovchodnch echch, zachovala se toti pouze st luku s nokou. Nelze tedy jednoznan rozhodnout, zda byl tento exempl konstrukce jednodln i dvojdln samostlov. I. Pleinerov se spe klon k dvojdln samostlov konstrukci, nebo poukazuje na B. Svobodou uvdn exempl z 2. kostrovho hrobu v Praze-Bubeni U modr re, kter je azen do 4. stolet (Svoboda 1965, 70, obr. 20). Exempl z Opona byl nalezen v zsypu muldy, kter pat k nejmladm stem pohebit, a je datovn t do 4. stolet (Pleinerov 1995, 114, Taf. 65:2 ). Nlez fragmentu spony ze sbr u obce Kely (bv. okr. Koln) nen analogi zcela pesnou jedn se o sponu s lichobnkovou nokou pravdpodobn dvojdln samostlov konstrukce, jako vzdlenou analogii ji uvdm pro jej metopovit ornament na doln sti luku a na noce; je datovna kolem r. 300 (Bichek Konar 1993, 136138, obr. 1:2).

3.6. Spona z Let a vztahy k osdlen z mlad doby msk v blzkm okol
Co se te katastru samotnch Let, neregistrujeme tu zatm dn stopy osdlen z mlad doby msk. Severn od sousednch Dobichovic z polohy Blatnice pod vrchem Krsn str (cca 2,5 km severovchodn od Let) byly vyorny ti elezn kle spojen bronzovm etzkem. Podle typologie mohou bt datovny do mlad doby msk a snad mohly pochzet z poruenho kostrovho hrobu (Droberjar 2002, 57). Nlezy ze 3.4. stolet uvd ze Venor (cca 4 km vchodn pes eku) P. Bichek (1986, 223, tab. 83:18), jedn se o nkolik fragment keramiky a dva kostn zdoben hebeny. Ten vce zachoval pat Thomasovu typu II, var. 3 s motivem A, kterou autor datuje do 4.1. poloviny 5. stolet (Thomas 1960, 101102, 191; Abb. 78). Jin od obce Ble (cca 5,5 km zpadn Let pes eku) byl r. 1900 nalezen rov hrob s bohatm eleznm inventem, kter P. Bichek datoval do 2.3. stolet (1986, 90, tab. 1:16). Nejnovji je vak soubor podle bronzov pezky s pchytnou destikou datovn do 2. stolet (Droberjar 2002, 16). V evnicch (cca 1 km jihozpadn Let, pes eku) byla nalezena bohuel blObr. 2. Schematick mapa okol Let u Dobichovic (1:100 000) s lokalitami z mlad doby msk (1 spona z Let, 2 nlez kl e nedatovan msk bronzov minz Dobichovic, 3 Venory, 4 Ble). ce (Fridrich 1964) obr. 2.

3.7. Shrnut
Ojedinl nlez jednodln spony se piatou nokou a plnm zachycovaem z Let u Dobichovic pedstavuje dleit doplnn vskytu spnadel tohoto typu mimo oblast s jejich nejvt koncentrac (Morava a jihozpadn Slovensko). Jedinmi prokazatelnmi analogiemi z ech ke spon z Let jsou prozatm dva exemple z pohebit v Plotiti n. L. a hlavn nlez ze Sedlce, kter vedle stejnho materilu m i sten stejnou pravu a vzdobu (profil luku, fasetovn noky a zdoben pechodu luku v noku). Exempl z Let sice spad do kategorie ojedinl nlez, je z nich vak v nejlepm stupni zachovn.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

341

4. OBJEKTY DOBY MSK ZJITN PI STAVB HOSTINCE

Jedn se o dv sdlitn jmy s keramikou doby msk a zvecmi kostmi zachrnn r. 1937 na staveniti p. Stky. Nlezy jsou v NM evidovny pod prstkovmi sly 7/6772; z objektu II pod inv. . 352.727731 a z obj. I pod inv. . 352.732898. Bohuel se mi vak nepodailo nalzt soubor z obj. I kompletn, chyb nlezy inv. . 352.890892 a 352.895898.

4.1. Okolnosti nlezu

O okolnostech naruen dvou sdlitnch objekt doby msk r. 1937 na pozemku hostince jsou zmnky ve Friedrichov denku na dvou mstech, navc doplnn plnkem a nkresy objekt (Lutovsk Slabina 2004, 3233, obr. 2426). Bohuel ani jedna jma nebyla pro odpor majitele dokopna. Z nkresu jmy I je patrn (pod slab vrstvou ornice) pravideln obdlnkov objekt se zaoblenmi rohy o dlce 490 cm a ce 300 cm; zejm se zuujcmi stnami smrem ke dnu, zahloubenmu 65 cm do podlon vrstvy (pokud ovem bylo dosaeno dna objektu) obr. 3; pipojen i situan plnek (obr. 4). Nlezy z jmy I jsou v Knize invente . I uvdny pod polokami 904905; vedle zvecch kost a keramiky mskho obdob je zde zmnka o pmsi keramiky knovzsk. O poloze jmy II v rmci stavenit pana Stky se meme pouze dohadovat, situan plnek tentokrt pipojen nen. Nechyb vak nkres objektu, ale je omezen pouze na profil (obr. 5). Z nj vyplv ka/dlka objektu 160 cm (z absence nkresu pdorysu by se mon dalo usuzovat na to, e jma byla okrouhlho tvaru); stny byly tvoeny 34 cm silnou vyplenou vrstvou, postupn se zuovaly a dno bylo v hloubce 115 cm. Zhruba ve tetin vky byl objekt vyloen horizontln vrstvou kamen (mocnost cca 20 cm). Nlezy z jmy II jsou v Knize invente . I uvdny pod polokou 903 a to hrub keramika z doby msk a zvec kosti.

Obr. 3. Friedrichv nkres jmy I na pozemku p. Stky.

Obr. 4. Friedrichv plnek s umstnm jmy I na pozemku p. Stky.

Obr. 5. Friedrichv nkres jmy II na pozemku p. Stky.

342

Jakub HALAMA

4.2. Keramika
Z objektu I registruji cca 253 zlomk, kter pochzej z nejmn asi 60 rznch, v ruce robench ndob (zachovny sti okraj asi 48 ndob); z obj. II je k dispozici pouze 9 zlomk ze 4 ndob. V nsledujcm pehledu je podn vet tchto keramickch zlomk podle inventrnho sla se zkladnm popisem (krom nezdobench zlomk tl a podstav ndob). V rmci obj. I vydluji dv zkladn skupiny jemnou ernou hlazenou keramiku (cca 22 % celku) a keramiku hrub s rznou pravou (viz dle), kter jsou dle dleny tvarov. Zde byl tak rozpoznn 1 zlomek patc kultue knovzsk. Z obj. II pochz pouze hrub keramika.

4.3. Objekt I popis materilu

Jemn ern keramika
Ndoby tto skupiny maj ern hladk a hlazen (a letn) povrch (u jedn ndoby t tuhovan) a jsou vyrobeny z jemn tmavoed hlny, v nkterch ppadech s obsahem sldy. Tvarov lze rozeznat vrazn pohry plaanskho typu, msovit, terinovit i polokulovit a hrncovit tvary. Nkter okraje a dal zlomky z tl a den ndob jsou bez monosti bliho uren. Pohrky plaanskho typu 352.758 zlomek 3 hrann vduti pohrku; povrch se stopami sldy, uvnit hladk, vn hlazen zdoben jemnmi vletnmi liniemi tvocmi horizontln ps dvojitch trojhelnk a svazky t krtkch vertiklnch rovnobnch rek pod tmto psem. Zdoben msty setel; tlouka stepu 0,51 cm; obr. 6:1. 352.810 4 zlomky tla a vduti pohrku; povrch se stopami sldy, uvnit hladk, vn hlazen zdoben velmi jemnmi vletnmi liniemi tvocmi t zejm horiz. ps dvojitch trojhelnk i psanek, msty setel; tl. stepu 0,51 cm; obr. 6:4. 352.753 zlomek 2 hrannho zevnit zeslenho okraje pohrku; povrch ale barvy okrov, zevnit i vn hlazen vzdoba je tvoena jednoduchm radlkem, msty vak znan setel; vnitn prmr st cca 13 cm; tl. stepu 0,5 cm; obr. 6:8. Msovit tvary 352.744 3 slepen zlomky msy s mrn zataenm, 3 hrannm odsazenm okrajem; od okraje k podhrdl obloukov symetrick tunelovit ouko s provrtem (prmr 3 mm) pouze ze 3/4; povrch zevnit hladk, vn letn bohat vzdoba jemnch vletnch horiz. a vert. lini, v jednom mst ohraniujcch trojhelnk vyplovan drobnmi mlkmi dlky. Vnitn prmr st cca 20 cm; tl. stepu 0,60,8 cm; obr. 6:10. 352.748 zlomek msy s nlevkovit seznutm, 1 hrannm, mrn zataenm okrajem; povrch uvnit hladk, vn hlazen. Vnitn prmr st cca 20 cm; tl. stepu 0,80,9 cm; obr. 6:3. 352.768 zlomek msy s pmm, mrn vn zeslenm, 1 hrannm okrajem; povrch uvnit hladk, vn hlazen. Tl. stepu 0,70,8 cm; obr. 6:2. 352.814 2 slepen zlomky dna a stny velmi tenk miniaturn oteven misky; dno rovn, plynule nasazen; podstava t rovn, se zaoblenou hranou. Povrch se stopami sldy a tuhovn, uvnit hladk, vn hlazen. Prmr podstavy cca 3,5 cm, tl. stepu 0,30,5 (pechod ke dnu) cm; obr. 6:6. 352.785 zlomek tla, zejm msy, s mlkm horizontlnm lbkem; povrch uvnit hladk, vn hlazen. Tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 6:11. Terinovit a polokulovit ndoby 352.751 zlomek oblho, zevnit mrn zeslenho okraje terinovit ndoby; povrch zevnit i vn hlazen. Vnitn prmr st cca 30 cm; tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 6:7. 352.756 zlomek oblho, ven vyhnutho, 1 hrannho okraje teriny se zejm vlcovitm hrdlem; povrch uvnit hladk, vn hlazen. Vnitn prmr st cca 28 cm; tl. stepu 0,70,8 cm; obr. 6:5. 352.777 5 slepench zlomk tla asi terinovit ndoby, dole patrn mrn odsazen zejm znak blcho se dna; v horn sti zbytek plastickho, dlouhho zkho, mrn prohnutho vnlku vertiklnho smru. Povrch zdka se stopami sldy; uvnit hladk, vn hlazen zdoben vletnmi liniemi, kter tvo vertikln psy, rozlenn dalmi liniemi na trojhelnky a kosotverce. Linie jsou z obou stran hust lemovny mlkmi dlky. Vnitn prmr v mst nejvt vdut cca 36 cm; tl. stepu 0,70,9 cm (smrem ke dnu se postupn zesiluje); obr. 11:1. 352.754 zlomek teriny/polokulovit ndoby s oblm, zevnit zeslenm, odsazenm okrajem. Povrch zevnit i vn hlazen vzdoba radlkem dvojit a trojit vert. i horiz. psy; znan setel. Tl. stepu 0,50,6 cm; obr. 6:9.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

343

Obr. 6. Lety u Dobichovic. Jma I tvary jemn keramiky.

344

Jakub HALAMA

352.993 zlomek 2 hrannho, zevnit zeslenho, odsazenho okraje tenk, zejm polokulovit ndoby s vertiklnm vnlkem (nepravm uchem) od okraje k podhrdl. Uvnit ern povrch hladk nerovn, vn edoern hladk. Na nejvt vduti zan ikm obloukovit rhovn. Vnitn prmr st cca 16 cm; tl. stepu 0,30,5 cm; obr. 7:1. Hrncovit ndoby 352.737 zlomek hrncovit ndoby s ven vyklonnm oblm, oboustrann zeslenm, odsazenm okrajem; povrch barvy edoern, uvnit hladk, ale pokozen, vn hlazen. Vnitn prmr st cca 16 cm; tl. stepu 0,6 cm; obr. 7:3. 352.743 2 zlomky hrncovit ndoby s ven vyklonnm, 1 hrannm, zevnit zeslenm odsazenm okrajem; na podhrdl st ucha i oble kuelovitho vnlku; povrch zevnit i vn hlazen. Vnitn prmr st cca 16 cm; tl. stepu 0,70,8 cm; obr. 7:2. Bez uren tvaru Jedn se o 13 fragment tl a 1 dna (obr. 7:7) rznch ndob, kter maj vtinou povrch se stopami sldy, uvnit hladk a vn hlazen; zdoben rytmi liniemi jsou pouze 4, z nich uvdm jen tyto: 352.783 zlomek tla ndoby; povrch se stopami sldy, zevnit i vn hladk zdoben jemnmi rytmi horiz. a vert. liniemi. Tl. stepu 0,50,55 cm; obr. 7:6. 352.784 zl. tla ndoby; povrch uvnit hladk, vn hlazen zdoben tenkmi hlubmi a jemnmi vletnmi hor., vert. i ikmmi liniemi. Tl. stepu 0,650,7 cm; obr. 7:4. 352.808 zlomek tla ndoby; povrch se stopami sldy, uvnit hladk, vn hlazen zdoben jemnmi vlsenkovmi hor., vert. a ikmmi liniemi. Tl. stepu 0,8 cm; obr. 7:5.

Hrub keramika
Keramika tto skupiny je vyrobena z hlny tmavoedch, hndch i okrovch odstn, s obsahem drobnch kamnk, mn asto sldy. prava povrchu se rzn od hlazen po hrub drsnn; vzdoba se uplatuje mn asto. Tvarov jsou zde zastoupeny ndoby msovit, terinovit, hrncovit, zsobnicovit a dokonce zlomky cednku a amforovit ndoby; dle zlomky podstav a vt mnostv neuritelnch zlomk tl rznch ndob. Msovit tvary Msy s pmm (tj. nezataenm nebo ven nevyklonnm) okrajem 352.761 zlomek hlub msy s pmm, vodorovn seznutm (2 hrannm) okrajem. Povrch uvnit hladk, ale nerovn, barvy ern a hnd; vn hladk, barvy edohnd. Tl. stepu 0,80,9 cm; obr. 7:12. 352.773 zlomek msy s pmm, vodorovn seznutm (2 hrannm) okrajem. Povrch uvnit hladk, ale nerovn, barvy edoern; vn hladk, barvy hnd a ern. Tl. stepu 0,8 cm; obr. 7:11. 352.762 zlomek msy s pmm oblm okrajem promnlivho tvaru. Povrch uvnit hladk, ale nerovn, dost pokozen, barvy ern; vn hladk, barvy ern. Tl. stepu 0,8 cm; obr. 7:8. 352.767 zlomek ml misky s pmm oblm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy tmavoed. Tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 7:10. 352.766 zlomek misky s pmm, oboustrann zeslenm oblm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy svtlehnd; na vduti vzdoba dva horizontln mlk u lbky ikmo pravideln spojovan dalmi. Vnitn prmr st cca 20 cm; tl. stepu 0,80,9 cm, pod okrajem 0,5 cm; obr. 7:14. 352.769 zlomek misky s pmm, vn zeslenm oblm okrajem. Povrch uvnit hlazen, barvy ern; vn hlazen, barvy ern. Tl. stepu 0,7-0,8 cm; obr. 7:9. 352.811 zlomek tla a dna misky; dno rovn, plynule nasazen; podstava rovn se zaoblenou hranou. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy ern. Na vduti irok mlk vcemn horizontln lbek. Prmr podstavy cca 10 cm; tl. stepu 0,5 (tlo) 0,8 (dno) cm; obr. 7:13. Msy se zataenm okrajem 352.760 zlomek msy se zevnit zeslenm, vn 1 hrannm, mrn zataenm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy ern a hnd. Vnitn prmr st cca 24 cm; tl. stepu 0,91 cm; obr. 8:1. 352.763 zlomek misky se zataenm, 1 hrannm okrajem. Povrch uvnit zrnit, barvy ern; vn hladk, barvy ern a hnd. Vnitn prmr st cca 14 cm; tl. stepu 0,50,6 cm; obr. 8:4. 352.771 zlomek misky se zataenm, 1 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy edoern; vn hladk, barvy edohnd. Tl. stepu 0,80,9 cm; obr. 8:5.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

345

Obr. 7. Lety u Dobichovic. Jma I tvary jemn keramiky (17), msovit tvary hrub keramiky (815).

346

Jakub HALAMA

352.759 3 slepen zlomky hlub msy se zataenm, oboustrann zeslenm oblm okrajem. Povrch uvnit hladk, ale nerovn, barvy ern; vn hladk, barvy hnd, pi okraji ern. Vnitn prmr cca 20 cm; tl. stepu 0,70,8cm; obr. 7:15. 352.772 3 slepen zlomky hlub msy s mrn zataenm oblm okrajem promnlivho tvaru. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy tmavoed; vn hladk znan nerovn, barvy ern a hnd. Vnitn prmr st cca 18 cm; tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 8:3. 352.774 2 slepen zlomky msy s mrn zataenm oblm okrajem; horn st tla je vlcovit. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy ern; vn hladk nerovn, barvy ern. Tl. stepu 0,91 cm; obr. 8:2. Terinovit a polokulovit (?) ndoby 352.755 zlomek terinovit ndoby s ven vyklonnm oblm okrajem a nznakem hrdla. Povrch uvnit hladk, barvy svtlehnd (okrov); vn hladk, barvy svtlehnd (okrov). Vnitn prmr st cca 17 cm; tl. stepu 0,6 cm; obr. 8:9. 352.735 zlomek ven vyklonnho, 1 hrannho okraje zejm terinovit ndoby s oddlenm hrdlem. Povrch uvnit hladk, barvy hndoed; vn hladk, barvy hndoed. Tl. stepu 0,8 cm; obr. 8:12. 352.742 zlomek nelenn teriny s ven vyklonnm, 2 hrannm okrajem promnlivho tvaru (msty zeslen). Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy ern a hnd. Vnitn prmr st cca 20 cm; tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 8:10. 352.745 zlomek nelenn teriny/polokulovit ndoby s oblm zevnit zeslenm, 1 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy hnd; vn hlazen, barvy svtle hnd. Vnitn prmr st cca 30 cm; tl. stepu 0,81 cm; obr. 8:6. 352.749 zlomek nelenn teriny/polokulovit ndoby se zevnit zeslenm, 1x hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy ern a hnd. Vnitn prmr st cca 30 cm; tl. stepu 0,80,9 cm; obr. 8:7. 352.750 zlomek nelenn teriny/polokulovit ndoby s 2 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy ern. Tl. stepu 1 cm; obr. 8:8. 352.778 zlomek tla polokulovit (?) ndoby. Povrch uvnit hladk, ale patrn stopy vroby (horizontln nepravideln rky), barva ern. Vn povrch svtlehnd barvy; v horn sti hladk zdoben ryt linie vytvej pravideln trojhelnky, stdav vyplovan mlkmi dlky (motiv psanek); v doln sti (od nejvt vduti) se uplatuje vertikln hebenovn. Vnitn prmr v mst max. vduti cca 34 cm, tl. stepu 0,70,8 cm; obr. 8:11. Hrncovit ndoby 352.734 zlomek ndoby s mrn zataenm, vn zeslenm oblm okrajem. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy ern; vn hlazen, barvy ern. Vnitn prmr st cca 12 cm; tl. stepu 0,50,6 cm; obr. 8:13. 352.752 zlomek ndoby s oblm, odsazenm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy edoern. Vnitn prmr st cca 18 cm; tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 8:14. 352.736 zlomek ndoby s mrn ven vyhnutm, oblm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hlazen, barvy ern. Tl. stepu 0,70,9 cm; obr. 8:15. 352.739 zlomek ndoby se zataenm oblm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy svtleed; vn hlazen, barvy ern. Tl. stepu 0,91,1 cm; obr. 8:16. 352.746 zlomek ndoby se zevnit 2x hrannm okrajem. Povrch uvnit nerovn, barvy ern; vn hladk, barvy ed. Tl. stepu 0,80,9 cm (pod okrajem ale jen 0,5 cm); obr. 8:17. 352.747 zlomek ndoby se zevnit 1 hrannm, pokozenm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ed; vn hladk, barvy ed a ern. Tl. stepu 0,80,9 cm; obr. 8:18. Podskupina vejit hrnce 352.764 zlomek ndoby se zataenm, 2 hrannm okrajem. Povrch msty se stopami sldy; uvnit nerovn, msty zrnit, barvy svtleed; vn hladk, ale pokozen, barvy tmavoed. Vnitn prmr st cca 24 cm; tl. stepu 0,81,2 cm; obr. 8:21. 352.765 zlomek ndoby se zataenm, vn 1 hrannm okrajem. Povrch msty se stopami sldy; uvnit nerovn, zrnit, stopy vroby nepravideln horizontln rhy; barva pi okraji ern, jinak hnd. Vn povrch nerovn, rhovan (stopy vroby); barva hnd. Vnitn prmr st cca 15 cm; tl. stepu 0,60,7 cm; obr. 8:19. 352.770 zlomek ndoby se zataenm oblm, zevnit zeslenm okrajem. Povrch uvnit nerovn, msty hladk nebo zrnit, barvy ern; vn hladk, barvy hndoern. Tl. stepu 0,91 cm; obr. 8.20.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

347

Obr. 8. Lety u Dobichovic. Jma I hrub keramika: tvary msovit zataen (15), terinovit a polokulovit (612), hrncovit (1321); knovz (22).

348

Jakub HALAMA

Podskupina hrncovit ndoby s uchem/vnlkem 352.732 zlomek ndoby s odsazenm, zevnit lehce zeslenm oblm okrajem; na podhrdl zlomek malho ucha i oble kuelovitho vnlku. Povrch uvnit hlazen, barvy ern; vn hlazen, barvy ern. Vnitn prmr st cca 16 cm; tl. stepu 0,70,8 cm; obr. 9:4. 352.855 2 zlomky tla ndoby se zlomkem ucha i oble kuelovitho vnlku. Povrch uvnit hladk nerovn, se stopami vroby, barvy hnd; vn hladk, barvy hnd a ern. Tl. stepu 0,81 cm; obr. 9:3. 352.856 zlomek tla ndoby se zlomkem ucha i oble kuelovitho vnlku. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy tmavoed; vn hladk, barvy oranovohnd. Tl. stepu 0,81,1 cm; obr. 9:2. Hrncovit/zsobnicovit tvary 352.820 zlomek vt ndoby s oboustrann zeslenm, 3 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy ern. Tl. stepu 0,91,1 cm; obr. 9:5. 352.733 2 slepen zlomky vt ndoby se zevn zeslenm, 2 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy svtleed; vn hladk, barvy svtleed. Tl. stepu 0,91,1 cm, pod okrajem 0,8 cm; obr. 9:11. 352.738 zlomek ndoby s oboustrann zeslenm, zevnit 2x hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy ern. Tl. stepu 0,91 cm; obr. 9:7. 352.740 zlomek ndoby s oblm zeslenm, kyjovitm okrajem. Povrch uvnit hladk, stopy po vrob (horizontln linie), barvy ern; vn hladk, barvy ern. Tl. stepu 0,7 cm (okraj a 1,4 cm); obr. 9:6. 352.775 zlomek ndoby s oblm zeslenm, kyjovitm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, ale nerovn (obas rky, prohlubeniny), barvy ern. Tl. stepu 0,60,7 cm (okraj a 1,4 cm); obr. 9:10. 352.741 zlomek ndoby s ven vyhnutm, zevnit 2 hrannm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy edoern. Tl. stepu 0,81 cm (okraj a 1,1 cm); obr. 9:8. 352.757 zlomek ndoby s ven vyhnutm, vn 2 hrannm, zeslenm okrajem. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy ern. Tl. stepu 1,5 cm; obr. 9:9. Zvltn tvary 352.819 21 zlomk velk amforovit ndoby s ven vyhnutm, vodorovn seznutm okrajem a vlcovitm hrdlem; na nejvt vduti dv obloukov symetrick, tunelovit ouka s provrtem nestejnho prmru. Povrch uvnit hladk, barvy edoern; vn povrch od okraje po zhruba nad nejvt vdu vetn ouek hladk, na spodn sti tla zdrsnl; toto hrub molkovit zdrsnn kon cca 2 cm nade dnem; barva edohnd. Tl. stepu 0,81,1 cm; obr. 11:2. 352.776 2 zlomky tla cednku. Povrch uvnit hladk, barvy ern a cihlov (do oranova); vn hladk, barvy ern a cihlov. Tl. stepu 0,91,1 cm (smrem ke dnu se profil roziuje), prmr otvor vn 0,6 cm, zevnit 0,5 cm; obr. 9:1. Zlomky podstav ndob Jedn se o zl. podstav pravdpodobn 11 ndob; podstavy rovn, se zaoblenou hranou (nap. obr. 9:12), mn asto s hranou ostrou (obr. 9:14); u nkterch mrn vypoukl dno. Povrch vtinou hladk, ale u nkterch uvnit nerovn nebo zdrsnl; barva ern, mn asto edoern, ed i hndoern. Na zl. podstavy jedn ndoby nkolik rovnch rovnobnch hlubch rh: 352.883 zlomek podstavy a stny ndoby; podstava rovn, se zaoblenou hranou; dno plynule nasazen. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn drsn nkolik rovnch rovnobnch hlubch rh; barva hnd. Prmr podstavy cca 1314 cm; tl. stny 1,21,5 cm, tl. podstavy 1 cm; obr. 9:13. Zlomky tl ndob bez uren tvaru Daj se dle pravy povrchu a tlouky profilu rozdlit do nkolika skupin: 1 zl. ndob s oboustrann hladkm (nkdy vn i hlazenm) povrchem 24 zl. tenho profilu (1A) tlouka stepu do 0,9 cm (hl. 0,60,8 cm); z nich 3 maj zajmavou vzdobu: 352.779 zlomek tla ndoby; povrch uvnit hladk, barvy ern. Vn povrch zdoben trojhelnkovitmi mlkmi vrypy (o stran 0,40,7 cm); barva ern. Tl. stepu 0,8 cm; obr. 9:16. 352.780 4 zlomky z tla ndoby (vzovit?); povrch uvnit hladk, barvy ern. Vn povrch hladk, vzdoba zejm v irokch vertiklnch psech vyplovanch mlkmi ovlnmi dlky. Ps s vzdobou je od psu pouze hladkho ohranien mlkou irokou vert. rhou; barva ed a ern. Tl. stepu 0,60,75 cm; obr. 9:15. 352.782 zlomek prohnutho tla ndoby, povrch uvnit hladk, barvy ern. Vn hladk, se temi horizontlnmi rytmi liniemi; barva edoern. Tl. stepu 0,7 cm; obr. 9:17. 1B 18 zl. ndob silnjho profilu tl. stepu od 0,9 do 1,4 cm (hl. 0,91,1 cm); bez vzdoby, pouze na zl. 352.882 horizontln velmi mlk zk lbek a na zl. 352.867 hlub horizont. lbek (zejm pod okrajem) obr. 10:1.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

349

Obr. 9. Lety u Dobichovic. Jma I hrub keramika: cednk (1), hrncovit a zsobnicovit tvary (211), podstavy (1214) a fragmenty tl (1518).

2 zl. ndob, kter maj povrch uvnit hladk (nebo hladk nerovn), vn drsn nebo s jinou pravou (rhovn). 2A 3 zl. s pravidelnm i nepravidelnm, vertik. i horizont. rhovnm na vnjm povrchu: 352.852 (obr. 9:18), 352.853 (obr. 10:2), 352.854 (obr. 10:4). 2B 4 zl. ndob, jejich povrch je vn drsnn jen ve spodn sti, v horn je hladk. Drsnn m charakter vtch i mench nalepovanch molk. Barva povrchu uvnit u vech ern, vn ed; tl. stepu se pohybuje v rozmez 0,70,9 cm. Inv. sla 352.830; 352.838; 352.841; 352.843 (obr. 10:3).

350

Jakub HALAMA

2C 10 ker. zl. tenkho profilu (tl. do 0,8 cm); povrch uvnit hladk, barvy ern; vn mrn zdrsnl, barvy ed nebo hndoed. 2D 11 zl. stednho profilu (tl. 0,91,1 cm); povrch uvnit hladk (nebo hladk nerovn), barvy vtinou ern, tak ed i hnd; vn zdrsnl, barva odstny ed, nkdy hnd. 2E 6 zl. silnho profilu (tl. 1,21,6 cm); povrch uvnit hladk (nebo nerovn); barvy ern, ed, ernoed i hndoed. Na vnjm povrchu hrub nepravideln drsnn, s vystupujcmi kamnky, nkdy s hrubmi molkovitmi nlepy; barva odstny ed. 3 53 zl. velmi malch rozmr z tl i den rznch ndob (vechny pod inv. . 352.888). Intruze V souboru z objektu I byl rozeznn tak jeden knovzsk step4: 352.994 zl. ndoby s oblm, nahoru se zuujcm, mrn ven vyklonnm okrajem s vertiklnm vnlkem (nepravm uchem) od okraje k vduti. Materil jemn, s drobnmi kamnky; barva lomu ed. Povrch uvnit hladk, barvy tmavoerven; vn hladk zdoben malmi dlky v horizontlnch adch; barva tmavoerven. Tl. stepu 0,50,8 cm; obr. 8:22.

4.4. Objekt II popis materilu

Pochz odtud pouze 9 zl. ze 4 ndob z tmavoed hlny s drobnmi kamnky (hrub keramika): 352.727 3 zl. koflku s oblm okrajem a vertik. pskovm, obloukovm symetrickm uchem od okraje k vduti. Povrch uvnit nerovn, barvy ed a ern; vn hladk, barvy ern a ed. Vnitn prmr st cca 13 cm; tl. stepu 0,70,8 cm; tl. ucha cca 1 cm; obr. 10:6. 352.728 st oteven msy s oblm, zevn zeslenm okrajem. Dno rovn, plynule nasazen; podstava rovn, se zaoblenou hranou. Je to jedin pln rekonstruovateln tvar. Povrch uvnit hladk, barvy ern; vn hladk, barvy ern a ed. Vka ndoby 6,8 cm; vnitn prmr st cca 20 cm; prm. podstavy 9 cm; prm. dna 78 cm. Tl. stepu 0,8 cm (okraj 1 cm); obr. 10:8. 352.729 zlomek hlubok oteven msy/vzovit ndoby s pmm vodorovn seznutm, 2x hrannm okrajem s nznakem hrdla. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy svtlehnd/okrov; vn hladk, barvy svtlehnd/okrov. Vnitn prmr st cca 25 cm; tl. stepu 0,9 cm (hrdlo 0,70,8 cm); obr. 10:7. 352.730 4 zl. tla a podstavy velk zsobnicovit ndoby z velmi hrubho materilu; podstava rovn, se zaoblenou hranou; dno rovn, plynule nasazen. Povrch uvnit hladk nerovn, barvy ern; vn hrub zdrsnl, s vystupujcmi kamnky, barvy okrov. Prmr podstavy cca 13,5 cm; tl. stepu 11,2 cm; obr. 10:5.

4.5. Shrnut a zhodnocen keramickho materilu Objekt I

Z jemn keramiky s ernm hlazenm povrchem jsou velmi vraznm tvarem zlomky vdut a jednoho okraje 3 pohrovitch ndob plaanskho typu, kter se v echch objevuj vlun na potku doby msk ve stupni A dle Eggerse, neboli tzv. plaanskm horizontu (dve nazvanm tak pechodnm latnsko-mskm horizontem). Zlomky dvou pohrk jsou zdobeny vletnmi liniemi, vytvejcmi horizontln ps dvojitch trojhelnk i psanek (obr. 6:1,4), kter jsou pro tyto ndoby charakteristick (Rybov 1956, 2078, obr. 112:13,17, 113:8; Motykov-neidrov 1963, Beilage 1; 1965, Taf. 36:4,16; 39:5,6; Droberjar 1999, Tab. 2,3); zajmav jsou nap. tak paralely na sdliti v Bchovicch (Venclov 1975, obr. 4:3, 7:12, 10:14), Starm Vestci (Motykov-neidrov 1958, obr. 4:2), Lhot Kestansk (Zavel 1999, obr. 15:1) i ze Zaluan zde tak motiv svazk krtkch vertiklnch rek pod hlavnm vzdobnm psem (Frhlich 1987, 25, obr. 26). Zdoben zlomku okraje tetho pohrku je provedeno jednoadm ozubenm kolekem je iteln horizontln rha a z n vychzejc dvojice paralelnch ikmch rh, msty bohuel seten (obr. 6:8). Mohlo se jednat o podobn motiv uvdn K. Motykovou-neidrovou (1965, Taf. 39:12) nebo motiv z Limuz (tamt, Taf. 36:15), Perova n. L. (Motykov-neidrov 1963, Abb. 19:1), Lhoty Kestansk (Rybov 1956, obr. 113:9), Bchovic (Venclov 1975, obr. 6:3), i z Lkaovy Lhoty (Zavel 1999, obr. 12:1, 13:1; Motykov-neidrov 1963, Abb. 7:11). Z dalch tvar jemn ern keramiky jsou to pedevm terinovit a polokulovit ndoby s oblm i hrannm okrajem (obr. 6:5,7,9; 7:1; 11:1), kter jsou tak pro plaansk horizont charakteristick
4 Za potvrzen dkuji Dr. M. Slabinovi z Nrodnho muzea.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

351

Obr. 10. Lety u Dobichovic. Hrub keramika z jmy I (14) a keramika z jmy II (58).

(Motykov-neidrov 1963, 79; t 1965, 143145). Okraj terinovit (?) ndoby zejm s vlcovitm hrdlem (obr. 6:5) by snad mohl ukazovat asn vskyt tto teriny v Letech v rmci pokroilejho stupn A (uritou paralelou je keramick zlomek ze sdlit v Mlkojedech Motykov-neidrov 1965, Taf. 38:1 a snad zlomek misky ze sdlit v Rosnicch Rybov 1974, 490, obr. 8:9), objevuje se

352

Jakub HALAMA

i ve stupni B1. Dle msy jednak se zataenm, hrannm okrajem a msy s pmm okrajem (obr. 6:23,6,1011). Zvltn je mal tenkostnn miska, kter z obou objekt jako jedin nese stopy tuhovn povrchu (obr. 6:6). Vet tvar jet dopluj dv hrncovit ndoby s ven vyklonnm okrajem (obr. 7:23), dal zlomky jsou tvarov neuriteln. Vzdoba je nejastji tvoena vletnmi nebo mlce rytmi horizontlnmi, vertiklnmi nebo zkenmi liniemi (obr. 6:1,4,10; 7:46) a tak malmi dlky. Pro stupe A je charakteristick vzdoba terinovit ndoby (obr. 11:1), kde jsou vletn linie z obou stran doprovzeny adou vpich (Motykov-neidrov 1963, Beilage 1:5,78; dle motiv kcch se lini nap. Zliv Zavel 1985, obr. 11:8,14; 17:1), tak msa s vletnmi horizontlnmi a vertiklnmi liniemi, na n navazuje trojhelnk (vymezen vletnou rhou) vyplnn malmi dlky (obr. 6:10) srv. Motykov-neidrov 1965, Taf. 39:8. Objevuje se i ikm, mrn obloukov rhovn (obr. 7:1) a t vzdoba pomoc ozubenho koleka (obr. 6:89) srv. Motykov-neidrov 1965, Taf. 36:18; 38:1, kter by mohla zrcadlit zejm mlad vvoj stupn A (Motykov-neidrov 1963, 79). Na ji zmiovanm zlomku msy (obr. 6:10) registrujeme mal, obloukov symetrick ouko od okraje k podhrdl s nedokonenm provrtem; na zlomku hrncovit ndoby (obr. 7:2) nelze rozeznat, zda se jedn o zbytek malho ouka i plastickho vnlku na podhrdl. Plastick ornamentace je zastoupena plnm nznakovm oukem i vnlkem od okraje k podhrdl na jedn polokulovit ndob (obr. 7:1) analogie nap. na sdliti v Bchovicch (Venclov 1975, obr. 10:1,2) nebo z Kralovic (Zavel 1999, obr. 10:1,2) a zlomkem zkho oblho, mrn prohnutho, vertiklnho vnlku na zejm terinovit ndob (obr. 11:1). Z tvar hrub keramiky jsou to, stejn jako u jemn keramiky, zlomky polokulovitch ndob i nelennch terin (obr. 8:612) s okrajem vtinou hrannm, ale tak oblm, ve dvou ppadech vraznji odsazenm a tak terinovit ndoba s nznakem hrdla (obr. 8:9), je by snad ukazovala na pokroilou fzi stupn A (cf. Rybov 1974, 498). Vrazn jsou zastoupeny msovit ndoby; jednak msy s pmm (obr. 7:814), oblm nebo vodorovn seznutm okrajem a msy se zataenm okrajem (obr. 7:15; 8:15) oblm i 1 hrannm. Hojn se vyskytuj t hrncovit tvary hrnce se zataenm (ve dvou ppadech s ven vyhnutm) vtinou jedno- nebo oboustrann zeslenm, oblm nebo hrannm okrajem, vtinou mrn odsazenm (obr. 8:1318; 9:24), u zlomk t tchto ndob zbytky ucha nebo oblho kuelovitho vnlku; a zlomky vejit klenutch hrnc (srovnej Rybov 1974, 484) se zevnit zeslenm, hrannm i oblm okrajem (obr. 8:1921). Dle hrncovit i zsobnicovit ndoby se zataenm, siln zeslenm hrannm (obr. 9:5,7,11) nebo oblm kyjovitm okrajem (obr. 9:6,10) a t s ven vyklonnm zeslenm, hrannm okrajem (obr. 9:89). Z objektu I pochz i dva zlomky cednku s kruhovmi otvory, jejich prmr se smrem dovnit ndoby mrn zmenuje (obr. 9:1) analogi nap. Star Vestec (Motykov-neidrov 1958, obr. 7:4,5). Zajmavm tvarem je amforovit ndoba s vlcovitm hrdlem a se dvma tunelovitmi ouky (obr. 11:2). Okraj, hrdlo a horn st tla vetn obou ouek m povrch hladk, zhruba ve vce maximln vduti zan hrub molkovit drsnn, kter kon asi dva cm nade dnem. Podobn tunelovit ouka se objevuj na plaanskch pohrech a nelennch terinch srovnej nap. Droberjar 1999, tab. 2:11; Zavel 1999, obr. 12:1 a 13:1 a zvlt Venclov 1975, obr. 7:11 (zde tak ouko na rozhran povrchu hladkho a zdrsnlho). Nakonec jet zlomky podstav (obr. 9:1214) s rznou pravou povrchu podstavy vdy rovn, bu se zaoblenou nebo ostrou hranou; dna rovn nebo mrn vypoukl, vdy plynule nasazen a dle vt mnostv neuritelnch zlomk tl ndob, rzn tlouky a pravy povrchu. Na zlomcch tto hrub keramiky se uplatuj rzn zpsoby vzdoby a pravy povrchu. Nejprve si vimnme zlomku vdut (snad njak polokulovit) ndoby (obr. 8:11). Horn st je rozdlena rytmi liniemi na pravideln trojhelnky, kter jsou stdav vyplnny malmi dlky; kousek pod touto vzdobou zan svisl hebenov rhovn povrchu. Tyto ob vzdobn techniky jsou pro plaansk horizont charakteristick (Motykov-neidrov 1965, Taf. 39:4,7; 41:3), velmi zajmavou analogi je zlomek ndoby ze Starho Vestce (Motykov-neidrov 1958, obr. 9:1) a vyplovan trojhelnky znme i odjinud, nap. ze Zlivi (Zavel 1999, obr. 23:6,7; 24:9) i z Bchovic (Venclov 1975, obr. 12:2) a na dalch lokalitch. Vertikln hebenovn vidme i na zlomku tvarov neuriteln ndoby, zde je vak msty znan setel (obr. 9:18). Podle K. Motykov-neidrov (1965, 160161) vychz tato technika ze zdoben pozdnlatnskch ndob. Na nkolika dalch zlomcch je povrch zdoben rytm i lbkovnm, zajmav motiv sledujeme u zl. misky (obr. 7:14) dva horizontln mlk u lbky jsou pravideln ikmo spojovny dalmi.

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

353

Obr. 11. Lety u Dobichovic. Keramika z jmy I (12), ojedinl nlez spony (3).

Jednou z mla (vzdlench) analogi je zlomek z Kralovic (Zavel 1999, obr. 10:12), ovem bez spodnho horizontlnho lbku, anebo z Blata (Motykov-neidrov 1963, Abb. 1:4). Vzdobu horizontlnmi rhami, resp. mlkmi umi lbky vidme tak na dvou zl. tl neuritelnch ndob (obr. 9:17) a dokonce na zlomku podstavy jin ndoby zde rovnobn hlub rhy v nepravidelnch odstupech (obr. 9:13). U dalch dvou zlomk je nepravideln ryt jemn i hlub, rznch smr (obr. 10:2,4). Objevuje se t horizontln lbek pod okrajem u dvou msovitch ndob (obr. 7:13; 10:1). V jednom ppad registrujeme vzdobu trojhelnkovitmi vrypy (obr. 9:16); na tyech zlomcch tvarov ble neuriteln ndoby zdoben mlkmi dlky, tvoc na povrchu ndoby irok vertikln ps, oddlen od psu hladkho (bez vzdoby) ir mlkou vertikln rhou (obr. 9:15). Velk skupina zlomk m povrch vn zdrsnl. U zlomk tenho profilu se jedn vesms o jemn pravideln drsnn, s menmi nalepovanmi molky. Zejm nebyl drsnn cel povrch ndob, jak dokld nkolik zlomk s horn st hladkou (obr. 10:3). Na ndobch silnjho profilu pevld hrub nepravideln drsnn, s vystupujcmi kamnky a hrubmi molkovitmi nlepy.

354

Jakub HALAMA

Vkopce F. C. Friedrich se tak zmiuje o pmsi knovzsk a ttarsk keramiky (Lutovsk Slabina 2004, 32); jako knovzsk byl s bezpenost rozeznn pouze jeden okrajov step (obr. 8:22), ale pslunost ke knovzsk keramice5 nememe vylouit ani u nkterch miniaturnch zlomk. Meme tedy shrnout, e keramick npl z objektu I pat potenmu stupni doby msk stupni A (tzv. plaanskmu horizontu); pro toto zaazen svd pedevm zlomky ostrohrannch plaanskch pohr a zlomky terinovitch i polokulovitch ndob pedevm s hrannm okrajem. Charakteristick je tak vzdoba vletnch rh doprovzench malmi dlky po stranch, ryt trojhelnky vyplovan malmi dlky i vertikln hust hebenovn (vychzejc zejm z latnsk tradice). Terinovit ndoba s vlcovitm hrdlem a terinovit ndoba s nznakem hrdla, ppadn t vzdoba ozubenm kolekem by mohly ukazovat na mlad (koncovou?) fzi stupn A. V materilu se nevyskytuje dn latnsk keramika, snad a na miniaturn, velmi tenkostnnou, msovitou ndobku se stopami tuhovn, kter by mohla odret latnskou tradici. Na sdlitch plaanskho horizontu je pozdnlatnsk keramika asto vrazn zastoupena, vtinou vak na tchto lokalitch registrujeme pozdnlatnsk osdlen, ale nen to pravidlem (nap. Bchovice Venclov 1975, 425). Na katastru Let u Dobichovic zatm doklady pozdnlatnskho osdlen nemme.

Objekt II
Z objektu pochzej zlomky ty ndob hrub keramiky (obr. 10:58) koflk s oblm okrajem a vertiklnm pskovm uchem od okraje k vduti (obr. 10:6); dle pln rekonstruovateln oteven miska s oblm, zevn zeslenm okrajem (obr. 10:8); zlomek msovit i vzovit ndoby s vodorovn seznutm okrajem s nznakem hrdla (obr. 10:7) a nakonec zlomky podstavy a tla zejm zsobnicov ndoby s hrubm drsnnm a vystupujcmi kamnky na povrchu (obr. 10:5). Vechny zlomky ndob jsou bez vzdoby. Podle tchto chronologicky nepli citlivch tvar meme keramick obsah objektu II zaadit do asn doby msk jen rmcov. Na relativn souasnost s objektem I by snad mohl ukazovat stejn charakter a barva materilu i barva a prava povrchu hladk povrch prvnch t popisovanch ndob a drsnn zsobnicov ndoby; nznak hrdla u vzovit i msovit ndoby lze srovnat s terinovitou ndobou z objektu I (obr. 8:9).

4.6. Osteologick materil

V Nrodnm muzeu jsou deponovny tak zvec kosti; 10 kus z jmy I (pod inv. . 352.889) a 4 kusy z jmy II (inv. . 352.731).6 Zajmav je, e F. C. Friedrich pe, e jma I obsahovala velmi mnoho kost v NM je jich jen deset a u jmy II se o kostech vbec nezmiuje v NM je ale k jm II pipisovn sek se tymi kostmi (?).

5. VZTAHY K OSDLEN V OBLASTI DOLN BEROUNKY

V nsledujcm pehledu uvdm lokality datovan do plaanskho horizontu (stupe A star doby msk) na doln Berounce (mapa obr. 12). Ppadn jeden nebo vce otaznk ped nzvem lokality znamen men i vt nejistotu pi zaazen do nmi sledovanho obdob. Nkolik rovch urnovch hrob z blzkch Dobichovic (cca 1,52 km) je azeno a do plnho stupn B1 (spony s oky; Motykov-neidrov 1963, 16), proto nejblimi lokalitami ze stupn A jsou Letm nlezy z Prahy-Lipenc a Lipan (cca 910 km vzdunou arou severovchodnm smrem).
5 V souvislosti s touto intruz je teba podotknout, e na katastru Let bylo v tictch letech minulho stolet porueno pohebit knovzsk kultury a registrujeme zde tak rozshl knovzsk osdlen (Hrala 1973, 15). 6 Osteologick uren provedla J. Petkov. Jma I: Tur domc (Bos primigenius f. taurus) zl. rohovho vbku mladho adultnho zvete; 3 zlomky eber, jeden se stopami sekn na obou koncch z vnitn strany. Prase domc (Sus scrofa f. domestica) zlomek mandibuly, dex., adultn; mandibula sin., tet molr zcela skryt (1,5 roku). K domc (Equus caballus) erstv proezan prvn premolr (P2), (kolem 2,5 roku). Prase divok (Sus scrofa) mandibula dex., adultn (kolem 3 3,5 roku). Neuriteln 1 fragment. Jma II: Tur domc (Bos primigenius f. taurus) 2 zlomky eber; tibia dex., distln konec, adultn (+3 roky). K domc (Equus caballus) metatarsus sin., cel, adultn (+1,5 roku).

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

355

Obr. 12. Schematick mapa doln Berounky s lokalitami stupn A (1 Lety, 2 Beroun-Plzesk pedmst, 3 Krlv Dvr, 4 Lodnice/Sv. Jan pod Skalou, 5 Oech, 6 Praha-Jinonice, 7 Praha-Lipence, mstn st Lipany, 8 Praha-Lipence, 9 Praha-Radotn, 10 Praha-Stodlky, 11 Stradonice, 12 Zvist).

Beroun-Plzesk pedmst (Stedoesk kraj, bv. okr. Beroun) sdlitn aktivita Zchrann vzkumy v letech 197880 zde zjistily sdlit asn a star d. msk stupn AB2 (Bichek Charvt Matouek 1983; Bichek 1986). ??Krlv Dvr (Stedoesk kraj, bv. okr. Beroun) ojedinl nlez (sdl. aktivita?) Pi stavb plynojemu Krlovdvorskch elezren r. 1930 byly porueny objekty z rznch obdob. V souboru nlez byl rozlien okraj polokulovit ndoby s nevrazn hrannm okrajem z jemn plavenho materilu, tvrd vyplenho; hlazen letn povrch je ern barvy. Zlomek ndoby by mohl patit stupni A (Bichek 1986. 146). ???Lodnice/Svat Jan pod Skalou (Stedoesk kraj, bv. okr. Beroun) sdl. aktivita J. Kabt odtud publikoval objekt kruhovho tvaru, ve kterm byly nalezeny ti ndoby nelenn terina se ikmo odsazenm okrajem, baat mal koflk s odlomenm uchem, miniaturn vzovit pohrek a elezn poz jako nlezy z doby kolem rozhran letopotu (Kabt 1950, 2268). Do stup AB1 je datovala K. Motykov-neidrov (1963, 59). Dal objekty pozdji zde odkryt spadaj dle N. Venclov do st. B2 a ony 3 ndobky autorka nepovauje za vrazn asov oddlen i kdy jsou dle n jen obtn zaaditeln (Venclov 1982, 20). Stejnho nzoru byl zejm i P. Bichek, kter tyto sdlitn aktivity ad tak a do stup B1B2 (Bichek 1986, 155163). Oech (Stedoesk kraj, bv. okr. Praha-zpad) sdlitn-vrobn aktivita V letech 197780 zde bylo odkryto (polohy U kamene a Prsne) st sdlit ze star doby msk s 15 elezskmi dlnami s nejmn 44 reduknmi pecemi (typ se zahloubenou nstj a nadzemn achtou). Nejstar doklady osdlen ze stupn A se sousted do vchodnho seku plochy I. Jde hlavn o elezskou hu . 37 a zbytek jmy . 31. Plynul vvoj sdlit v prbhu cel star doby msk (stupn B1B2) Motykov Pleiner 1987, 443446. Praha-Jinonice (Praha 5) sdlitn-vrobn aktivita V roce 1963 naruili dlnci zbytky 4 elezskch pec (podbabskho typu) s pilehlm objektem. Na zklad keramiky ad J. Fridrich (1964, 503512) vechny tyto objekty do nejstarho mskho obdob stupn A. Praha-Lipence, mstn st Lipany (Praha 5) sdlitn aktivita Jedn se o keramick stepy z jedn jmy, kterou K. Motykov-neidrov zaadila do stupn A pedevm st zdoben teriny s ikmo odsazenm hrannm okrajem a st ndoby s oblm, zeslenm okrajem a odsazenm hrdlem; ostatn stepy maj star charakter (Motykov-neidrov 1963, 30). Praha-Lipence (Praha 5) pohebit V r. 1935 byly odkryty na pat kopce Horka dva rov pohby v urnch typickch pro keramiku st. A, s kovovm inventem (m.j. nkolik bronz. a el. spon pozdnlatnskho typu) Motykov-neidrov 1963, 30, Abb. 9.

356

Jakub HALAMA

?Praha-Radotn (Praha 5) rov hrob Ve 30. letech (?) minulho stolet byl pi vkopech ve dvoe domu p. 562 nalezen rov hrob (Budavry 1933). Z urny se zachovaly jen zlomky jej spodn poloviny ndoba v ruce roben, z jemn hlny, hlazen povrch tmavoed a hnd barvy je zdoben svislmi rhami; msty na povrchu zachovny zbytky ernho ntru. Invent: elezn kop s tulej a stednm ebrem, hrot odlomen; el. krouek, el. kovn emene a zlomky oplench lidskch kost. V. Budavry, kter psal nlezovou zprvu, jej klasifikoval jako pozdnlatnsk; P. Bichek hrob rmcov ad do asn doby msk stupn A nebo B1 (Bichek 1986, 178180). Praha-Stodlky (Praha 5) sdlitn-vrobn aktivita Roku 1957 bylo v poloze Na Dolnici odkryto 10 sdlitnch (nkter klasifikovny jako zahlouben chaty) a dlenskch jam (2), v nich byly rozeznny 4 elezsk pece (se zahloubenou nstj latnskho typu). Na zklad keramiky je tato odkryt st sdlit datovna do nejstar fze doby msk st. AB1 (Pleiner 1960, 186190; Motykov-neidrov 1963, 58). Ve stejn poloze pozdj zchrann vzkum ze 70. let datovn potvrdil (Motykov 1982, 104107; Motykov 1980, 327). Stradonice (Stedoesk kraj, bv. okr. Beroun) sdlitn aktivita V roce 1958 bylo pod znmm keltskm oppidem odkryto sdlit, kter leelo na pat svahu na pravm behu Berounky. Celkov jde o 38 objekt datovanch od pozdnho haltatu a do mlad doby msk. Ti vt ovln jmy (. I, X, XIII) byly vyplnny ker. stepy z nejstar fze (stupe A) doby msk, za zmnku stoj kostern pozstatky asi plronho kojence z jmy I a z jmy XIII ker. step s natavenou struskovitou hmotou (Motykov-neidrov 1962, 141142; 1963, 5859, Abb. 2). Zvist (okr. Praha-zpad) sdlitn aktivita Prostor za rozvalenou brnou A je zatm jedinm mstem z celho znmho keltskho oppida, odkud disponujeme doklady germnsk ptomnosti z potku doby msk, dle nlezov situace mon lo jen o osamocen men nadzemn objekt stanovho typu. Krom zlomk keramiky plaanskho horizontu je t zajmav fragment vdut ndoby s vzdobou rytho meandru vyplnnho nepravidelnm rkovnm zejm doklad kontakt s oblastmi przeworsk kultury (Motykov-neidrov 1963, 1920; Motykov 1981, 524525; Motykov Drda Rybov 1990, 377379).

6. ZVREN SHRNUT
Obsah sdlitn jmy I (s nktermi velmi zajmavmi keramickmi tvary i vzdobou), alespo sten zkouman F. C. Friedrichem roku 1937 na pozemku pana Stky v Letech u Dobichovic, adm na zklad keramickho materilu do stupn A (dle nkterch keramickch zlomk snad meme uvaovat o mlad fzi stupn A) Eggersova tdn doby msk, neboli tzv. groromstedtsko-plaanskho horizontu, neboli horizontu Tiice 1, tj. do stupn LT D2 (Droberjar 1997, 273274). Materil z jmy II meme do asn doby msk datovat jen rmcov. Toto sdlit tvo lokalitu v rmci oblasti dolnho toku Berounky ponkud izolovanou, je se nachz piblin stejn daleko (cca 912 km vzdunou arou) od nejblich lokalit stupn A, kter v tomto prostoru vytvej ti skupiny v irm okol bvalho oppida Stradonice, dle v oblasti soutoku Berounky s Vltavou (u dalho bvalho oppida Zvist) a posledn skupinou je oblast kolem toku Dalejskho potoka (severovchodn st Tebotovsk ploiny) s doklady elezsk vroby. Popisovan lokalita tyto skupiny v podstat propojuje a je tedy velmi dleit pro doplnn poznatk sdeln struktury tto oblasti na potku doby msk. Velmi dleit je i ojedinl nlez bronzov jednodln spony se piatou (hrotitou) nokou a plnm zachycovaem (datace tchto spnadel se pohybuje v rozmez 3.1. poloviny 4. stolet, pevauje datovn do 2. poloviny 3. stolet) rovn z Let, nebo je jen jednm z mla exempl tohoto typu spony znmch z zem ech.

PRAMENY
Nlezov zprvy Archivu nlezovch zprv Archeologickho stavu AV R Praha: Budavry, V. 1933: Radotn, Praha 5. NZ .j. 1484/33. Fridrich, J. 1964: evnice, o. Praha-zpad. NZ .j. 3163/64

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

357

LITERATURA
Beninger, E. Freising, H. 1933: Die germanischen Bodenfunde in Mhren. Reichenberg. Beninger, E. 1937: Die germanischen Bodenfunde in der Slowakei. Reichenberg Leipzig. Bichek, P. 1986: msk osdlen mezi Berounkou a Vltavou. Nepublikovan diplomov prce. FF UK Praha. Bichek, P. Braun, P. Konar, L. 1991: Sedlec, district of esk Budjovice a settlement of the late roman period. In: Archaelogy in Bohemia 19861990. Praha, 126129. Bichek, P. Charvt, P. Matouek, V. 1983: Zprva o zchrannm vzkumu v Beroun 19791980, Archeologick rozhledy 35, 377386. Bichek, P. Konar, L. 1993: Nov nlezy z doby msk v Kelch (okr. Koln), Archeologick rozhledy 45, 136139. Demek, J. a kol. 1987: Zempisn lexikon SR. Hory a niny. Praha. Droberjar, E. 1997: asn msk spony zpadn provenience v echch, Archeologie ve stednch echch 1, 273296. Droberjar, E. 1999: Od plaanskch pohr k vinaick skupin. Sbornk Nrodnho muzea, ada A-historie 53. Praha. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Fridrich, J. 1964: Nlez latnsko-mskch elezskch pec v Praze-Jinonicch, Archeologick rozhledy 16, 503512. Frhlich, J. 1987: Sdlit ze star doby msk u Zaluan, Vlastivdn sbornk Podbrdska 32/33, 2130. Godowski, K. 1961: Ein Grberfeld aus der spten Kaiserzeit in Opatw, Kreis Klobuck, Archeologia Polona 4, 295305. Godowski, K. 1992: Die Chronologie der jngeren und spten Kaiserzeit in den Gebieten sdlich der Sudeten und Karpaten. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Krakw, 2354. Havlek, V. a kol. 1986: Vysvtlivky k zkladn geologick map SSR 1:25000 12-414 ernoice. Praha. Hrala, J. 1973: Knovzsk kultura ve stednch echch. Archeologick studijn materily 11. Praha. Jobst, W. 1975: Die rmischen Fibeln aus Lauriacum. Linz. Kabt, J., 1950: Latnsk nlez ze Svatho Jana pod Skalou, Archeologick rozhledy 2, 226228. Kolnk, T. 1961: Pohrebisko v Beenove, Slovensk archeolgia 9, 219-300. Kolnk, T. 1965: K typolgii a chronolgii niektorch spn z mladej doby rmskej na jihovchodnm Slovensku, Slovensk archeolgia 13, 183236. Lutovsk, M. Slabina, M. 2004: Archeologick dlo Frantika C. Friedricha, Archeologie ve stednch echch 8, 964. Motykov, K. 1980: Iron working in an Early La Tne settlement at Prague-Stodlky, Archeologick rozhledy 32, 327. Motykov, K. 1981: Osdlen ze star doby msk u Dolnch Bean. Pspvek k problematice vzkum germnskch sdli a jejich interpretace, Archeologick rozhledy 33, 504533. Motykov, K. 1982: Praha 5-Stodlky, Vzkumy v echch 19781979, 104107. Motykov-neidrov, K. 1958: Dal poznatky k problematice pozdnlatnskch a asn mskch osad v echch na zklad nlez ze Starho Vestce, Pamtky archeologick 49, 159181. Motykov-neidrov, K. 1962: Osada pod hraditm u Stradonic, Pamtky archeologick 53, 137153. Motykov-neidrov, K. 1963: Die Anfnge der rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 6. Pragae. Motykov-neidrov, K. 1965: Zur Chronologie der ltesten rmischen Kaiserzeit in Bhmen, Berliner Jahrbuch fr Vor- und Frhgeschichte 5, 103174. Motykov, K. Drda, P. Rybov, A. 1990: Oppidum Zvist. Prostor brny A v pedsunutm jovm opevnn, Pamtky archeologick 81, 308433. Motykov, K. Pleiner, R. 1987: Die rmerzeitliche Siedlung mit Eisenhtten in Oech bei Prag, Pamtky archeologick 78, 371448. Pleiner, R. 1960: Vznam typologie elezskch pec v dob msk ve svtle novch nlez z ech, Pamtky archeologick 51, 184220. Pleinerov, I. 1995: Opono. Ein Brandgrberfeld der jngeren und spten Kaiserzeit in Nordwestbhmen. Krakw. Peka, I. 1972: Fibeln aus der rmischen Kaiserzeit in Mhren. Praha. Rybov, A. 1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 206236. Rybov, A. 1974: Dal nlezy z potku doby msk ve vchodnch echch. Archeologick rozhledy 26, s. 481503.

358

Jakub HALAMA

Rybov, A. 1979: Plotit nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.5. Jahrhundert u. Z. I. Teil, Pamtky archeologick 70, 353489. Rybov, A. 1980: Plotit nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.5. Jahrhundert u. Z. II. Teil, Pamtky archeologick 71, 93224. Svoboda, B. 1965: echy v dob sthovn nrod. Praha. Tejral, J. 1975: Die Probleme der spten rmischen Kaiserzeit in Mhren. Praha. Tejral, J. 1993: Na hranicch impria. In: Podborsk, V. a kol., Pravk djiny Moravy. Vlastivda moravsk. Zem a lid. Nov ada, sv. 3. Brno, 424-470. Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kmmen der rmischen Kaiserzeit, Arbeits- und Forschungsberichte zur schsischen Bodendenkmalpflege 8, 54215. Venclov, N. 1975: Sdlit latnsko-mskho horizontu v Bchovicch, Archeologick rozhledy 13, 400428. Venclov, N. 1982: elezsk vroba z asn latnskho a mskho obdob v Lodnici a ve Svatm Janu pod Skalou, Archeologick rozhledy 34, 323. Zavel, P. 1985: Pokraovn vzkumu sdlit z doby msk ve Zlivi (okr. esk Budjovice), Archeologick vzkumy v jinch echch 2, 1942. Zavel, P. 1997: Der Gegenwrtige Forschungstand der sptrmischen Zeit und der Vlkerwanderungszeit in Sdbhmen. In: Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike in mittleren Donauraum. Brno, 259272. Zavel, P. 1999: Souasn stav vzkumu doby msk a doby sthovn nrod v jinch echch, Archeologick rozhledy 51, 468516. Zeman, J. 1961a: Severn Morava v mlad dob msk. Problmy osdlen ve svtle rozboru pohebit z Kostelce na Han. Praha. Zeman, J. 1961b: Zvltn rysy vvoje spon z mlad doby msk na Morav a jihozpadnm Slovensku, Pamtky archeologick 52, 423429. Zkladn geologick mapa SSR 1: 25000 12414 ernoice.

FAST VERGESSENE FUNDE DER RMISCHEN KAISERZEIT AUS LETY BEI DOBICHOVICE, BEZ. PRAG-WEST
Es ist das Verdienst des Laienarchologen F. C. Friedrich, da in den dreiiger Jahren des 20. Jhdts. u. a. interessante Funde der rmischen Kaiserzeit in Lety bei Dobichovice (linkes Ufer des Flusses Berounka) gerettet wurden. Beim Strassenbau wurde ihm im Jahre 1933 der Einzelfund einer einteilige Bronzefibel mit selbsttragender Oberspiralwicklung (4 Gewinde) und einer Obersehne bergeben (Abb. 11:3). Die Verzierung bilden Querrillen und Seitenkerben auf dem Bgel und dem Fuss. Auf den Bgelseiten kann eine Vergoldung der Oberflche beobachtet werden. Diese Fibel gehrt zur Gruppe der einteiligen Fibeln mit spitzem Fu (Derivate der Fibeln mit umgeschlagenem Fu). Nach der weiteren Gliederung von T. Kolnk reiht sie sich in seiner ersten Gruppe ein, d. h. zu den Fibeln mit regelmiger Verengung in der Spitze, offenem Fu ohne Schlussstck. Ihre Funde konzentrieren sich in der Westslowakei und in Mhren. Es berwiegt eine Datierung in die 2. Hlfte des 3. Jahrhunderts. Die einzigen nachweisbaren Analogien aus Bhmen fr die oben genannte Fibel stellen zwei Eisenexemplare aus dem Grberfeld in Plotit n. Labem in Ostbhmen sowie ein Fund aus der sdbhmischen Siedlung in Sedlec dar. Aus Lety sind bisher keine Funde der jngeren Rmerzeit bekannt, die nchsten stammen aus Dobichovice und aus Venory (zirka 2,5 bzw. 4 km entfernt) Abb. 2. Im Jahre 1937 wurden zwei Siedlungsgruben (Abb. 1; 35) zerstrt, ihr Material wurde leider nur teilweise geborgen. Aus dem Objekt I wurden 253 Bruchstcke von mindestens sechzig unterschiedlichen, handgemachten Gefen gewonnen. Diese knnen in zwei Gruppen feine schwarze, geglttete Keramik (zirka 22 % des Ganzen) und grbere Keramik (graue, braune und schwarze Farbe) mit unterschiedlicher Oberflchenbearbeitung (Glttung, Rauhung) geteilt werden. Das Keramikinventar des Objektes I gehrt zur rmerzeitlichen Anfangsstufe A (sog. Groromstedt-Plaany-Horizont) nach der Gliederung von Eggers. Auf diese Gliederung weisen vorwiegend die Bruchstcke von scharfkantigen Plaaner Bechern sowie die Bruchstcke von Terrinen oder halbkugeligen Gefen mit krftig profiliertem Rand hin. Weiterhin sind sowohl Schssel-, Topf- und Vorratsformen als auch Bruchstcke eines Siebes sowie eines amphorenartigen Gefes vertreten. Charakteristisch ist nicht nur die Verzierung

Polozapomenut nlezy doby msk z Let u Dobichovic, okr. Praha-zpad

359

mit eingegltteten Rillen in Verbindung mit kleinen Dellen auf den Seiten, eingeritzten Dreiecke mit inneren kleinen Dellen und der dichte vertikale Kammstrich (vermutlich aus latnezeitlicher Tradition hervorgegangen), sondern auch die feine Rillenzier, Dellen oder Ritzlinien. Terrinen mit zylindrischem Hals sowie solche mit der Andeutung eines Halses, ggf. die Dekoration mit Rollrdchen knnten die jngere (End-?) Phase der Stufe A bezeugen. Im vorliegenden Material kommt keinerlei latnezeitliche Keramik ausgenommen vielleicht ein kleines, sehr dnnwandiges Schsselgef mit Spuren von Graphitierung als vermutlicher Hinweis auf latnezeitliche Keramik - vor (Abb. 6:6). Aus dem Objekt II stammen nur Bruchstcke von vier Gefen der grberen Keramik aus dunkelgrauem Ton und ohne Verzierung (Abb. 10:5-8), welche aufgrund ihrer chronologisch wenig empfindlichen Form nur eine Rahmendatierung in die frhe rmische Kaiserzeit erlauben.

JAKUB HALAMA STAV PRO PRAVK A RANOU DOBU DJINNOU UNIVERZITY KARLOVY, CELETN 20, 110 00 PRAHA 1

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 361364

SDLIT Z POTKU DOBY MSK VE SLEPOTICCH, OKR. PARDUBICE

Martina Bekov

Pskovna ve Slepoticch, v bvalm pardubickm okrese, se nachz na okraji trkopskov terasy eky Loun, v mstech, kde pravideln zasdlen rodn oblast Chrudimska a Pardubicka pechz do koridoru spojujcho tradin sdeln oikumeny ech a Moravy, do tzv. Trstenick stezky. ast archeologick nlezy provzely vtinu stavebnch aktivit na katastru obce, povtinou vak nebyly odborn vbec podchyceny. Prbn dozorovn je a prostor pskovny pi vchodnm okraji Slepotic, nejdve jen zchrannmi akcemi na zklad zjitnch konkrtnch nlez, poslze ji dnm pedstihovm vzkumem. Vtina vzkumnch kampan zde byla vedena dr. V. Vokolkem, nejprve jako zstupcem hradeckho, pozdji pardubickho muzea (pehled jednotlivch sezn cf. Bekov Droberjar 2005, 401). Od roku 2002 zde byl vzkum veden autorkou lnku, zamstnankyn muzea v Rychnov nad Knnou, ve spoluprci s archeologickm oddlenm pedagogick fakulty v Hradci Krlov. Pskovna t trkopsky v mocnosti nejmn 4 m, hloubji nepostupuje vzhledem k rovni spodnch vod, svrchn pekryv zde tvo spraov hlny v mocnosti od 40 do 60 cm. Odborn zkoumno zde ji bylo vce ne 6 ha, tba a j pedchzejc vzkum postupuj podl silnice Slepotice Turov, tedy smrem k vchodu. Nalezen doklady osdlen jsou typick pro polykulturn lokalitu, msto bylo osdlen od mlad doby kamenn a po 8. stolet n. l. Z tebnho prostoru jsou znmy kamenn nstroje bez nlezovch souvislost (z podorni), osada luick a slezskoplatnick kultury, rozshlej latnsk osdlen s vazbami na sousedn Moravu a sdlit z potku doby msk. Nalezen byl i okraj sdelnho arelu Slovan psluejc 7. a 8. stolet. Zbor zkouman rychnovskm muzeem navazuje na dve sledovan prostor tby od vchodu; jednalo se o plochu zhruba 90100 m, zkoumna byla od podzimu 2002 do jara 2003. Svrchn vrstvy skrvky byly provedeny buldozerem, dokonovalo se run. Bylo zachyceno celkem 200 sdlitnch objekt (vetn klovch jamek). Kumulovaly se v zpadn polovin skrvan plochy, tedy v sti pilhajc k ploe zkouman dve dr. Vokolkem. Ti polozemnice patily do obdob latnu B jedna latnu D, ostatn pedstavovaly bn sdlitn objekty a oplocen. Sdlit byla uspodna do dvorc. Za zmnku stoj jet nlez dvou nadzemnch latnskch sil. Nalezeny byly i dva kostrov hroby, jeden vykraden ploch bez dalch prav, druh sten vykraden komorov hrob se zbytky enskho knecho pohbu (Bekov Droberjar 2005). Mimo tyto objekty byly na ve uveden ploe pskovny zkoumny jet ti plaansk polozemnice (. obj. 23, 32 a 29/02) a jedna pec na plen vpna, umstn v polozemnici s dvoj rovn podlah, tvoc v podstat uzaven arel ve tvaru obdlnku 5030 m, patrn ohranien palisdou (zkouman palisdov lab byl bez nlez, ale vzhledem k poloze se zd plochu obsazenou polozemnicemi ohraniovat). Jasn jsou pouze J, V a Z hranice tohoto arelu, smrem k S leel posledn objekt nedaleko hranic otvran skrvky

Popis objekt
Obj. 23/02 je velmi mlk a dky erozi jen sten zachovan polozemnice o rozmrech 53 m s maximln hloubkou okolo 40 cm a ponkud nepravidelnm dnem. Polozemnice je sten ve svahu, proto jej J strana je zahlouben vce a severn st se prakticky ztrc, stopy po klech nesoucch stechu jsou opt dochovny jen v jin sti (chata typu E1). Vzhledem k minimln zachovan hloubce se ve vplni objektu nachz jen velmi mlo a drobnjch keramickch zlomk.

362

Martina BEKOV

Obr. 1. Slepotice, obj. 13/02. Pec na plen vpna v polozemnici.

Obj. 29/02 je prakticky tvercov polozemnice o rozmrech 44 m a se zcela plochm dnem se ztvrdlou vpenitou krustou, doklady klov konstrukce zde patrny nejsou. Objekt patil na naleziti ke keramicky nejbohatm, krom znanho potu velkch zlomk na kruhu toen keramiky zde byla nalezena i vcelku zachovan tetina plaanskho pohru. Obj. 32/02 je opt tm tvercov polozemnice o rozmrech 44 m a dochovan hloubce cca 40 cm s naprosto plochm dnem se zalapanmi vtmi kusy keramiky a proplenm topenitm v severozpadnm rohu chaty. Klov konstrukce odpovd chat typu E. Objekt byl keramicky stedn bohat, mimo jin zde byly nalezeny i ti drobn zlomky plaanskch pohrk. Obj. 13/02, pec na plen vpna se zachovanm tlesem i kanlkem na odvod spalin byla umstna v mlk polozemnici (54 m) o nepravidelnm pdorysu se dvma rovnmi podlah a maximln hloubkou 0,5 m. Datovat ji opt bylo mono zcela jednoznan jednak podle keramiky nalezen v zsypu, jednak podle keramickch zlomk vtlaench pmo do tla pece (obr. 1).

Za pomrn zajmav detail relativn stratigrafie lze oznait fakt, e polozemnice latnu D a plaanskho horizontu se prakticky dotkaj (konkrtn stny objekt 19/02 LT D a 32/02 plaansk horizont). Uvnit arelu vymezenho polozemnicemi se nalz i vt mnostv shluk klovch jamek. Netvo jednoznan pdorysy a vzhledem k minimu jednoznan datovatelnch keramickch nlez je nelze spolehliv kulturn zaadit. Krom polozemnic potku doby msk se na tto ohranien ploe jet nalz nadzemn silo latnsk kultury. Kulturn pslunosti drobnch keramickch zlomk nelze pesvdiv urit a dle zde do hry vstupuje i fakt, e orba lehkou psitou pdou vstupovala pomrn hluboko i do objekt; nlezy ve svrchnch kulturnch vrstvch jsou zde prakticky ve vech objektech smen. Kolmo na tuto skrvku byla jet na podzim 2003 zkoumna tentokrt podstatn men plocha ve tvaru obdlnku 3515 m, na kter bylo nalezeno celkem 123 objekt (82 klovch jamek, palisdov lab, 3 polozemnice, zbytek sdlitn jmy). Naprost pevaha patila sdliti latnsk kultury, pouze ti objekty lze pipsat opt plaanskmu horizontu a dv sila nleela slovanskmu osdlen. Asi ve vzdlenosti 50 m zpadn od plaansk polozemnice 32/0 byla nalezena takka kruhov mlk kulturn jma . 312/03 (prmr 4 m, hloubka 1020 cm) te kultury, asi dalch 10 m smrem k zpadu pak opt okrouhl jma . 301/03 o rozmrech 2,22 m a hloubce kolem dvaceti centimetr (obr. 2). V jej zpadn polovin byly nalezeny dv rozdrcen zsobnicov ndoby, sten odoran, a drobn zlomky nejmn dvou dalch, vchodn polovina obsahovala jen nkolik stpk. Pi severnm

Sdlit z potku doby msk ve Slepoticch, okr. Pardubice

363

Obr. 2. Slepotice, obj. 301/03. Jma s destruovanmi ndobami.

okraji skrvky se nalzal tet objekt, a to mlk kulturn jma . 427/03. Jinak na tto men obdlnkov ploe dal plaansk nlezy nejsou, pouze ve dvou objektech pi V stran bylo nalezeno nkolik plaanskch keramickch zlomk. Kulturn obtn zaaditeln jsou i zde shluky klovch jamek, s vt pravdpodobnost ale pat latnsk fzi osdlen. I na tto ploe se vi sob relativn vymezuj plaansk a latnsk (takt LT D) objekty, konkrtn jma s ndobami 301/03 se prakticky dotk latnsk polozemnice 302/03. Informace by o sti zkoumanho sdlit plaansk fze doby msk se Obr. 3. Slepotice, obj. 29/02 (polozemnice). Plaansk pohrek. jev bt vzhledem ke znan torzovitosti pramenn zkladny tohoto obdob ve vchodnch echch podstatnou, nalezen keramick materil ze znikovch horizont jednotlivch chat je pomrn bohat a obsahuje pro toto obdob typick tvary i vzdobu. Momentln je tba v pskovn vzhledem k odbytovm potm pozastavena, ale v roce 2006 zde nejspe budou provdny ternn pravy nazen bskm adem; je tedy mon, e bude zachycen pln okraj sdlit.

LITERATURA
Bekov, M. Droberjar, E. 2005: Bohat ensk kostrov hrob z mlad doby msk ve Slepoticch (Pardubick kraj), Archeologie ve stednch echch 9, 401439.

364

Martina BEKOV

EINE SIEDLUNG VOM ANFANG DER RMISCHEN KAISERZEIT IN SLEPOTICE, BEZ. PARDUBICE
Eine weitere Etappe der umfangreichen, vorlufigen Untersuchung im Rahmen der polykulturellen Lokalitt in Slepotice (Bez. Pardubice) erbrachte in den Jahren 2002 bis 2003 eine Siedlung mit berwiegend latnezeitlichen Objekten (Gehften). Weiterhin wurde hierbei ein Areal mit drei Htten und einem Kalkbrennofen vom Beginn der rmischen Kaiserzeit (Plaaner Horizont) festgestellt. In einer Entfernung von ca. 50 m von den Htten wurden eine grssere Kulturgrube sowie eine runde Opfergrube mit zwei Vorratsgefen und Fragmenten von zwei weiteren ausgegraben. Alle Objekte waren relativ reich an Keramik, und zwar ebenfalls an Funden der typischen, scharf profilierten Becher usw..

MARTINA BEKOV MUZEUM A GALERIE ORLICKCH HOR, JIRSKOVA 2, CZ-516 01 RYCHNOV NAD KNNOU

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 365372

SOUASN STAV ZPRACOVN SDLIT Z DOBY MSK V TRMICCH, OKR. ST NAD LABEM
Agnieszka Reszczyska

kolem pspvku je ve strunosti seznmit se souasnm stavem zpracovn sdlitnch nlez z doby msk zskanch na polykulturn lokalit Trmice st nad Labem pi zchrannm archeologickm vzkumu, kter byl veden ve dvou etapch na oddlench plochch. Tento text je obecnm pehledem nlez uinnch pi prv etap, piem jejich podrobn zpracovn je v pprav do tisku (Reszczyska Cvrkov Blaek 2006).1 Druh etapa vzkumu sdlit z doby msk je v souasnosti analyzovna rovn autorkou pspvku. Polykulturn sdlit v Trmicch st nad Labem bylo objeveno v jnu roku 1989 Martou Cvrkovou pi pravidelnm przkumu lokality. Pro panujc nepzniv klimatick podmnky nebylo mon zchrann archeologick vzkum bez prodlen uskutenit, a proto bylo jeho zapoet pesunuto na nsledujc seznu. Vzkum probhl ve spoluprci archeologickho oddlen Okresnho muzea v st nad Labem pod vedenm M. Cvrkov a expozitury Archeologickho stavu SAV v Most, kterou zastupoval D. Kouteck. Bhem dubna a ervna roku 1990 byla provedena prvn etapa zchrannho archeologickho vzkumu pi vstavb dlnin ppojky D 8 na katastrlnm zem msta Trmice oznaen jako plocha I. Nsledn v ervenci a jnu tho roku se uskutenila na katastrlnm zem msta st nad Labem pi peloce koryta eky Bliny druh etapa vzkumu, kter byla oznaena jako plocha II. Archeologick prce na obou polohch trvaly celkem sedm msc, piem pi nich byla prozkoumna plocha vt ne 1 ha (Kouteck Cvrkov 1990; Kouteck Cvrkov 1995, 367; Kouteck 1995, 368). Lokalita se nachz na rozhran katastrlnch zem mst Trmice a st nad Labem. Nalezit le na pravm behu eky Bliny, v jejm dolnm toku, nedaleko msta, kde se do n vlv drnick potok, na SZ pat svahu v nadmosk vce 144 m n. m. (Kouteck Cvrkov 1995, 367; Kouteck 1995, 368; Droberjar 2002, 341). Zpadn konec plochy I je v ternu umstn 50 m od pvodnho koryta eky Bliny, vchodn ukonen se nalz 75 m od ikovy ulice, kter smuje tm rovnobn s ekou. Plocha II je lokalizovna 70 m severnm smrem od plochy I, ve stejn nadmosk vce. V porovnn s pedelou polohou le ble k ece, jej severn st je ve vzdlenosti pouze 5 m od behu eky a jin 45 m (obr. 1). Podlo v prostoru nalezit sestvalo ze lut sprae s vpnitou konkrec a z kompaktnho lutoedho jlu. Prozkouman prostor plochy I mil 0,4 ha a bylo na nm zaregistrovno celkem 46 archeologickch objekt datovanch do eneolitu, doby bronzov, latnsk a msk. Do doby msk lze zcela spolehliv datovat celkov 10 z nich, ze kterch dva se nachzely v superpozici s dalmi objekty. Rozshl sdlitn objekt 25 nleejc kultue jordanovsk byl poruen pec z doby msk . 26, podobn tak jako v sti jmy . 6 se nachzel kostrov poheb ve skren poloze s hlavou na zpad bez hrobov vbavy, pouze v jeho blzkosti byly nalezeny fragmenty eneolitick keramiky (Kouteck Cvrkov 1990).

1 Uveden citace se tk pouze nlez z doby msk. Objekty datovan do eneolitu, doby bronzov a latnsk zpracovvaj autoi vzkumu, tedy PhDr. M. Cvrkov a PhDr. D. Kouteck. Analza tchto starch objekt z lokality Trmice plocha I bude pojata v jejich samostatn publikaci, kter je rovn pipravena do tisku.

366

Agnieszka RESZCZYSKA

Na ploe I byly zaregistrovny tyi samostatn stojc elezsk pece z doby msk oznaen sly 14AB, 15AB, 26 a 36 a jedna pec, kter byla umstna uvnit vrobnho objektu . 35. Konstrukn jednoduch pece 26 a 36 jsou tvoeny kruhovm pdorysem a msovitm dnem zahloubenm do podlon lut sprae. Svait stny obou objekt jsou po vnjm obvodu proplen do ervena a po vnitnm obvodu lemovny doeda proplenm pltm, kter lze povaovat za vmaz pece. Uvnit pec byly umstny bloky elezn strusky a pozstatky uhlk. Za nejlpe dochovanou elezskou pec lze oznait objekt 14AB, kter je tvoen dvma samostatnmi stmi v podob nstje a jej pedpecn jmy, je jsou vzjemn propojeny zkm kanlkem na vfunu i formu. Dvojice jam je orientovna ve smru vchod zpad, piem ve vchodn sti pece se nalz nstj, v zpadn pak pedpecn jamka. st A nstj je kruhovho pdorysu o prmru 70 cm, s rovnm, tm plochm dnem, v hloubce 35 cm propleObr. 1. Celkov situace zkouman plochy I na k.. Trmice a plochy II na k.. st nad Labem (okr. st n. L.). Vez z mapy nm do ervena. Svait stny nstje v M 1:10 000 (podle Kouteck Cvrkov 1990). jsou po vnjm obvodu nejprve lemovny do ervena proplenou podlon spra, uvnit pak opt edou, pevn vyplenou krustou jako v pedelch dvou ppadech. Hornch 20 cm vpln pece bylo tvoeno elezskou struskou, spodek a do dna objektu vyplovala popelovit vrstva s etnmi uhlky. st B pedpecn jma je tvoena mrn ovlnou jmou o rozmrech 5040 cm. Zpadn stna se pozvolna svauje do stedu jmy, kdeto vchodn stna je oste svait a na jejm dn byl zaznamenn vzduchov kanlek o prmru cca 10 cm na umstn vfuny. Nad vlastnm kanlkem byla stna zpevnna velkou pevnou proplenou hroudou (obr. 2:1). Analogii objektu 14AB lze nalzt kup. na lokalitch Detovice, Klobuky i Buthrad v okr. Kladno nebo Kopisty a Ervnice v okr. Most (Pleiner 1960, 202, obr. 16; Pleiner 1965, 24). Tento typ pec bv nejen R. Pleinerem azen mezi tzv. slnsk typ, i kdy pec 14AB z Trmic postrd charakteristick kuelovit zahlouben tvar nstje (Pleiner 1960, 217; Pleiner 1965, 2425; Droberjar 2002, 96). Dalm objektem na ploe I nesoucm stopy po prci se elezem je objekt 15AB. V jeho ppad se me jednat bu o nstj s pedpecn jmou, nebo o dv samostatn vhn k praen rudy (obr. 2:2). Naopak mezi nejjednodu typ znm nap. z Tebovle u eskho Brodu i Dolnch Poernic, kter R. Pleiner oznauje jako tzv. tuklatsk (Pleiner 1960, 214; Pleiner 1965, 2021; Droberjar 2002, 96), lze nejspe zaadit objekt 35 z Trmic. Rozshl sdlitn, pravdpodobn vrobn obj. 35 o rozmrech zhruba 64 m byl nepravidelnho pdorysu s nerovnm dnem. Uvnit objektu byla ve dn zahloubena ovln proplen pec tvoen spadlou kopul. Nen vyloueno, e toto metalurgick zazen bylo postaveno na mst pvodn star pece, po kter se dochovala pouze siln proplen vrstva zahlouben pod rove dna objektu (obr. 2:3). Krom objekt vykazujcch znaky metalurgickch innost bylo na ploe I prozkoumno dalch 7 objekt. Vtina z nich jsou nejrznj sdlitn jmy vesms kruhovho i ovlnho pdorysu a knickho profilu s podebranmi stnami. Jeden z nejvtch objekt . 46 o rozmrech 53,25 m a hloubce 85 cm ml pravideln obdln pdorys se zaoblenmi rohy, kter naruoval pouze ovln

Souasn stav zpracovn sdlit z doby msk v Trmicch, okr. st nad Labem

367

vbek v SZ rohu. V JZ sti objektu se pod nm vyskytoval star sdlitn objekt datovan do doby latnsk. U zpadn stny se ve dn nachzela ojedinl klov jamka. Ve vplnch sdlitnch objekt se nalzalo pedevm znan mnostv keramickch zlomk, zvecch kost, mazanice, ojedinle tak kovov artefakty, a v metalurgickch objektech navc kusy elezsk strusky a uhlky. Z celkovho potu deseti objekt bylo zskno 25 rekonstruovatelnch ndob, 2900 keramickch fragment, 3 pesleny a 2 hlinn tyglky z doby msk, piem veker vbava byla vytven v ruce. Z celkovho objemu fragment tvoily 20 % okraje, dna a ucha, zbytek tvoily stnov stepy, z nich kolem 10 % bylo zdobench. V analyzovanm souboru se vyskytuje jednak keramika stoln zastoupen tenkostnnmi tvary ern nebo hnd barvy s hladkm, asto lesklm povrchem, a jednak keramika kuchysk, kter je silnostnn, vesms hrub utven, cihlov hnd i edohnd barvy a asto s drsnnm povrchem. Krom toho byly v souboru dle obsaeny tak velk zsobnicov tvary. Z typologickho hlediska se na sdliti ze star doby msk v Trmicch vyskytuj keramick tvary od nzkch msovitch, pes stedn velikosti reprezentovan rznmi podobami terin, a po vysok hrncovit formy. Vjimen byly tak zaregistrovny tvary nazvan pohry plaanskho typu. Mezi nzkmi tvary lze pozorovat jednak jednoduch formy se zataenm okrajem, rovn tak knick msy, ale i esovit profilovan msy. Mezi stedn velkmi typy ndob registrujeme vvoj terin od formy jednoduch nelenn, a po sloit lenn formy s kuelovitm hrdlem. Vysok hrncovit tvary jsou zastoupeny jednak soudkovitou formou se zataenm okrajem, jako i formou s odsazenm okrajem a velkmi vzovitmi tvary s plastickmi ebry. Tenkostnn stoln keramika je zdoben pedevm ozubenm kolekem v podob meandrovitch, stupovitch a klikatkovitch motiv (obr. 3). Hrub silnostnn kuchysk keramika bv zdobena hlavn rznm hebenovnm, mimo jin do tvaru oblouk a rytch lini, i nehtovmi, trojuhelnkovmi nebo rkovmi vrypy a tak drsnnm (obr. 4). Krom keramick npln bylo vzkumem zskno tak nkolik eleznch a bronzovch artefakt. Ti fragmenty eleznch pedmt jsou pravdpodobn pozstatkem kle a zmku. V zsypu sdlitn jmy 11A byly objeveny tak ti spony, z toho jedna pornsk typu Almgren 19 a dv spony z horizontu tzv. klasickch eskch spon s oky (A. 45 a A. 49). Pedevm na zklad zpracovn keramickho materilu jako i nemnoha kovovch pedmt je mon zaadit proces funknho trvn sdlit v Trmicch na ploe I do obdob star doby msk, a to od stupn A a do konce fze B2b (Motykov-neidrov 1965, 110, 112116, 142163, 168172, Taf. 4041; Motykov-neidrov 1967, 710, Beilage 1; Rybov 1956, 206236; Droberjar 2002, 116123). Na zvr zbv ve strunosti shrnout vznam nlezu sdlit v Trmicch. Jde o nejsevernji poloenou osadu ze star doby msk v esk kotlin, piem zrove pat mezi nejvt prozkouman sdlitn arely v SZ echch, a k tomu jedin, kter je nyn podrobn analyzovn. Vznam sdlit je o to cennj, e byla zachycena jak obytn, tak i jeho vrobn metalurgick st. V souasn dob je postupn zpracovvn keramick materil z plochy II z lokality st nad Labem, kde bylo vzkumem prozkoumno celkov 112 archeologickch objekt, piem piblin polovina nle do doby msk. Odvodnn lze tedy oekvat nrst informac o vvoji osady v prbhu doby msk, kter v dsledku mohou pispt k hodnotnjmu poznn struktury germnskho osdlen tto oblasti ech.

PRAMENY
Kouteck, D. Cvrkov, M. 1990: Archiv APPSZ Most, NZ .j. 90/97, st Trmice, o. st n. L., Vstavba ppojky k dlnici D 8 a peloky koryta eky Bliny, Archeologick vzkum polykulturnho sdlit: eneolit a doba msk.

LITERATURA
Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Kouteck, D. 1995: st nad Labem Trmice, okr. st n/Labem, Vzkumy v echch 19901992, 368, . 1928.

368

Agnieszka RESZCZYSKA

Kouteck, D. Cvrkov, M. 1995: st nad Labem, okr. st n/Labem. Vzkumy v echch 19901992, 367, . 1926. Motykov-neidrov, K. 1965: Zur Chronologie der ltesten rmischen Kaiserzeit in Bhmen, Berliner Jahrbuch fr Vor- und Frhgeschichte 5, 103174. Motykov-neidrov, K. 1967: Weiterentwicklung und Ausklang der lteren rmischen Kaiserzeit in Bhmen. Fontes Archaeologici Pragenses 11. Pragae. Pleiner, R. 1960: Vznam typologie elezskch pec doby msk ve svtle novch nlez z ech, Pamtky archeologick 51, 184220. Pleiner, R. 1965: Die Eisenverhttung in der Germania Magna zur rmischen Kaiserzeit. Bericht der RmischGermanischen Kommission 45, 1964, 1186. Reszczyska, A. Cvrkov, M. Blaek, J. 2006: Die kaiserzeitliche Siedlung von Trmice I. Most (v tisku). Rybov, A. 1956: Horizont plaanskho typu v sdlitnch nlezech v echch, Archeologick rozhledy 8, 206236.

DER GEGENWRTIGE BEARBEITUNGSTAND DER RMERZEITLICHEN SIEDLUNG VON TRMICE, BEZ. ST NAD LABEM
Dieser Beitrag mchte ber den gegenwrtigen Bearbeitungsstand der kaiserzeitlichen Funde, welche auf der polykulturellen Lokalitt Trmice (Nordwestbhmen, Bez. st nad Labem) im Verlaufe der Rettungsgrabung im Jahre 1990 aufgedeckt wurden, informieren. Der untersuchte Raum mit einer Flche von 0,4 ha umfasste insgesamt 46 archologische Objekte, welche ins neolithikum, die Bronze-, Latne- und rmische Kaiserzeit datiert werden knnen. In die rmische Kaiserzeit lassen sich recht zuverlssig 10 von ihnen einordnen. Im vorliegenden Beitrag werden Beispiele einzelner Siedlungsobjekte der rmischen Kaiserzeit, wie z. B. Eisenverhttungsfen und verschiedene Gruben beschrieben. Die metallurgischen Einrichtungen waren einerseits recht einfach einteilige, seicht eingetiefte fen andererseits zweiteilig gegliedert in Herd und Brennkammer (Abb. 2). Den Hauptinhalt der Analyse bildet die Untersuchung der kaiserzeitlichen Siedlungskeramik in typologischer und technologischer Hinsicht. Aus 10 Objekten wurden 25 rekonstruierbaren Gefe, 2900 Keramikfragmente, 3 Spinnwirtel und 2 Tontiegel gewonnen, wobei die ganze Ausstattung handgefertigt wurde. Innerhalb aller Fragmente bilden die Rnder, Henkel und Bden 20 %. Den Rest stellen Wandscherben dar, wobei 10 % verziert wurden. In der analysierten Kollektion treten einerseits die Tafelkeramik (dnnwandige, schwarze und braune Formen mit glatter, hufig glnzender Oberflche), andererseits die Kchenkeramik (dickwandige, grob gestaltete, ziegelbraune und graubraune Formen mit Oberflchenrauhung) auf. Weiter kommen hier groe Vorratsgefe vor. Vom typologischen Gesichtspunkt knnen keramische Formen, wie niedrige Schalenformen, mittelgroe vielgestaltige Terrinen und hohe Topfformen (ausnahmsweise auch Becher des Plaaner Typs) im Rahmen der altrmischen Siedlung von Trmice identifiziert werden. Die dnnwandige Tafelkeramik ist vor allem mit dem Rollrdchen verziert (Abb. 3). Die grobe dickwandige Kchenkeramik ist hufig mit Kammstrich verschiedener Art (Bgen, gravierte Linien) sowie mit Rauhung ausgeschmckt. Oftmals taucht eine eingeritzte Zier (dreieckige- oder strichfrmige Ritzlinien) zusammen mit einer einfachen Fingernageldekoration auf (Abb. 4). Auer der keramischen Ausstattung wurden durch die Untersuchung auch drei Fibeln geborgen. Es handelt sich um eine rheinlndische Fibel des Typs Almgren 19 und zwei Fibeln aus dem Horizont der sog. klassischen bhmischen Augenfibeln (A. 45 und A. 49). Vorwiegend auf der Grundlage der Bearbeitung der Keramik und der wenigen Metallgegenstnde kann die Siedlung von Trmice in die ltere rmische Kaiserzeit (Stufe A Ende der Phase B2b) datiert werden. Zum Schluss soll die Bedeutung des Fundortes Trmice kurz zusammengefasst werden. Es handelt sich um die nrdlichste Siedlung der lteren rmische Kaiserzeit im bhmischen Becken, wobei sie gleichzeitig zu den grten untersuchten Siedlungsarealen Nordwestbhmens gehrt. berdies ist dieses Siedlungsareal das einzige, welches in der Gegenwart ausfhrlich analysiert wird. Die Bedeutung der Siedlung ist umso hher einzuschtzen, als nicht nur der Wohn-, sondern auch der Produktions-

Souasn stav zpracovn sdlit z doby msk v Trmicch, okr. st nad Labem

369

bereich (Metallurgie) aufgedeckt wurde. Gegenwrtig bearbeitet die Autorin schrittweise das keramische Material aus der sich anschlieenden Siedlungsflche (Lokalitt st nad Labem), wo 112 archologische Objekte (hiervon etwa die Hlfte kaiserzeitlich) untersucht wurden. In dieser Hinsicht kann ein Informationsanstieg ber die Entwicklung dieser Siedlung im Verlaufe der rmischen Kaiserzeit erwartet werden. Solche neuen Informationen knnen zu wertvollen Erkenntnissen zur Struktur der germanischen Besiedlung Nordwestbhmens beitragen.

AGNIESZKA RESZCZYSKA INSTYTUT ARCHEOLOGII, UNIWERSYTET RZESZOWSKI, UL. HOFFMANOWEJ 8, PL-35-016 RZESZW

370

Agnieszka RESZCZYSKA

Obr. 2. Trmice, plocha I (okr. st n. L.), pklady typ elezskch pec. 1 objekt 14AB, pec s nstj a pedpecn jamkou, tzv. slnsk typ; 2 objekt 15AB; 3 objekt 35, pec zahlouben do dna objektu, tzv. tuklatsk typ (kresba D. echov).

Souasn stav zpracovn sdlit z doby msk v Trmicch, okr. st nad Labem

371

Obr. 3. Trmice, plocha I (okr. st n. L.), vbr tenkostnn stoln keramiky pochzejc ze sdlitnch objekt doby msk (kresba D. echov).

372

Agnieszka RESZCZYSKA

Obr. 4. Trmice, plocha I (okr. st n. L.), vbr silnostnn kuchysk keramiky pochzejc ze sdlitnch objekt doby msk (kresba D. echov).

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 373378

NKOLIK POZNMEK K MSKM VROBKM 1. POLOVINY 1. STOLET V ECHCH

Milan Jano

msk vrobky vznikl v dlnch Itlie, jako i mskch provinci, tvo v echch jednu z nejdleitjch skupin nlez. K nim se obracela tak pozornost mnoha generac naich (souhrnn: Saka 1970; 1991; Droberjar 1999) a zahraninch badatel (nejdleitj star literatura: viz Erdrich 2001, 425). Odpov na otzky, jak a pro se msk vrobky dostaly do barbarika, se nehledala tko. Jako model monch rozshlch msko-germnskch obchodnch kontakt se pmo nabzely poznatky z vzkumu novodobho kolonialismu 19. a 20. stolet. K dispozici byly etn pklady psoben vych rozvinutch kultur na ty mn vyspl v Africe, Asii, nebo Americe (von Schnurbein 2001, V). S oporou mskch autor 1. stolet, pedevm Caesara a Tacita, byla vtina mskch vrobk, tzv. import, nachzench v barbariku, interpretovna jako vsledek intenzivnho msko-germnskho obchodu. Na prvn pohled rovnomrn rozloen zbo mskch dlen v hrobech Germn doby msk a sthovn nrod se interpretovalo jako dkaz kontinulnho mskho importu. Vzrstajc poet mskch vrobk v barbariku ml bt dokladem rostoucho zjmu barbar o kvalitn a stle dan msk zbo. Ji od osmdestch let 20. stolet se zaaly ozvat pochybovan hlasy. Mono za msk importy (ve smyslu pedmt zskanch vmnou za jin vrobky) povaovat pedmty, kter Germni uloupili v mskch provincich? Mono takto oznaovat vrobky, kter Germni zskvali darem? Jsou importem pedmty, kter byly Germnm vyplceny jako old za jejich sluby v msk armd? Reakc na tuto diskusi bylo pejmenovn mskch import na neutrln msk vrobky. I nadle vak zstval v platnosti nzor, e vtina mskch vrobk je skutenm zbom importem pivenm tovarem dopravovanm do barbarika mskmi kupci (viz nap. von Carnap-Bornheim Sala 1994, 133134; Droberjar 2000, 139145; 2002, 221; Musil 2002, 252253).1 Jen men st mohla bt darem, koist, oldem, nebo osobnm majetkem pinenm do ech s pchodem vt skupiny obyvatel, nap. Markoman v letech 10/5 ped Kristem, i zbom zskanm vymnnou za jin produkty na msk pd (nap. Droberjar 1997, 285286). Diskuse vak neustala. Vyvstaly nov otzky. Jsou msk vrobky vloen do germnskch hrob skuten schopny pravdiv vpovdi o msko-germnskch obchodnch kontaktech?2 Nejsou jenom svdectvm toho, e Germni vypravovali sv nebotky na onen svt i s jejich osobnmi pedmty, vrobky germnskch a nkdy i mskch dlen? Kdy se msk vrobek v prostoru barbarika dostal do germnskho hrobu nezleelo na manech. Ovlivovala to dlka ivota kadho jednotlivce, kter mskou vc vlastnil, a ochota i neochota pozstalch mu danou vc vnovat, obtovat. Pro poznn pin, kter vedly k psunu mskch vrobk do barbarika, bylo zapoteb odpovdt na dv zkladn otzky. Prvn zn: Kdy byl msk vrobek zhotoven? Druh je: Kdy msk vrobek pekroil hranici mezi mskm impriem a barbarikem a vstoupil do barbarika? (von Schnur1 Za centrum msko-germnskho obchodu povauje Vladimr Sala germnsk sdlit v Lovosicch, jako i Hradit u Stradonic /Aufgrund der gnstigen verkehrsgeographischen Lage der Siedlung von Lovosice kann vermutet werden, da dieser Platz, wie auch der Hradit, Gem. Stradonice, als ein Zentrum rmisch-germanischen Handels betrachtet werden mu/ (von Carnap-Bornheim Sala 1994, 133). 2 Vtina mskch vrobk z ech pochz prv z germnskch hrob (Droberjar 1999; Saka 1970). Vjimku tvo mskoprovinciln spotebn keramika, kter se v germnskch hrobech odkrytch v echch objevila teprve ve sthovn nrod (Jano 2003b, 286289). Terra sigillata se v hrobech mstnho germnskho obyvatelstva, Markoman, neobjevuje a fakticky chyb i v hrobech sthovn nrod (Jano 2003b, tab. 8).

374

Milan JANO

bein 2001, VVI; Erdrich 2001). Nsledujc analza dobe datovatelnch mskch vrobk (pedevm vybranch typ kovovch ndob s kolky mistr, terry sigillaty, nkterch typ spon, zbran, msko-provinciln spotebn keramiky a minc) zaloen na draznm oddlen doby vzniku vrobku a jeho obhu v provincich a doby jeho pohybu v barbariku, pln vylouila kontinuln a stoupajc charakter dovozu mskch vrobk do barbarika a tak do ech. Po konfrontaci vsledk studia se znmmi historickmi udlostmi bylo mon konstatovat, e k psunu mskch vrobk do pornskho a podunajskho barbarika (a do ech) dochzelo vhradn v zkch asovch secch. Byly to obdob horizontu Marobudovi e, obdob vldy csa Flaviovsk dynastie, obdob markomanskch vlek a na pelomu doby msk a sthovn nrod. Ty stdaly obdob, kdy byl psun mskho zbo zcela zastaven. Charakter pedmt, kter se v jednotlivch, vzjemn vrazn oddlench etapch dostvaly do barbarika (a na zem ech), se zrove, v jednotlivch etapch, liil jak kvalitativn, tak kvantitativn (Erdrich 2001, 71135). ra horizontu Marobudovy e (B1a, 9/5 ped Kristem 19/20 po Kristu) byla prvnm obdobm psunu mskch vrobk do ech. Situace na norickm seku Limes romanus (zde je ptomnost vojenskch posdek doloena od nstupu flavijsk dynastie, pouze Linz a Enns byly osdleny ji od nstupu csae Tiberia /1437/) a liduprzdnost v pedpol norick hranice, a po eskobudjovickou kotlinu (Zavel 1999, obr. 3), vyluuj existenci msko-germnskch obchodnch kontakt (Jilek 2001, 9495). Potvrzuj to i vsledky archeologickho vzkumu jinch ech uskuteovanho v poslednch patncti letech 20. stolet. I kdy zde byla zjitna cel s germnskch sdli stup AB, tzv. msk import, typick prv pro horizont Marobudovy e, stupe B1b (Droberjar 1999, 24), zde fakticky chyb (Zavel 1999, 475484, 491497).3 Absence mskch vrobk na zemch osdlench Hermundury, nejenom v jinch echch, ale i v Pomohan, v pvodnch sdlech Markoman, kam v letech 6 1 ped Kristem usadil L. Domitius Ahenobarba prv kmeny Hermundur (Dobi 1964, 90), zpochybuje Tacitovo tvrzen o intenzivnch obchodnch aktivitch Hermundur v provincii Raetia a pmo v August Vindelicorum (Tacitus, Germania 41; Erdrich 2001, 2223, 127). msk vrobky nachzen v echch krle Marobuda byly zsti osobnm majetkem Markoman pinesenm z Pomohan, v letech 9/6 ped Kristem. Byly to nkter typy bronzovch ndob, nap. galsk kotle s plkruhovm dnem a eleznm okrajem E 78 a italsk situlov vdra E 1822 (Droberjar 1999, 23; Karasov 1998, 913). Tak to byla vtina spon tzv. zpadn provenience zhotovench v Galii a v Porn, soust odv pichzejcch Markoman, ukldanch nejen do hrob horizontu Marobudovy e, B1a (15. typ), ale i nsledujcho horizontu klasickch spon s oky, B1b (5 typ) (Droberjar 1997, 276285). Dokldala by to pomrn znan irok kla 21 zastoupench typ a relativn nzk poty jednotlivch kus. Pouze v ppad spon A 19a eviduje Eduard Droberjar (1997, 283285) celkem 56 exemplr. Z tohoto potu jich a 52 bylo opt zskanch z germnskch hrob stup B1a a B1b. Z pvodnch vlast v Pomohan si Markoman mohli pinst i vtinu mskch zbran. Ty patrn pedstavuj koist z boj s bratrem budoucho csae Tiberia, Drusem. O star koisti Svb (pinesen Markomany do ech), kterou Svbov (Kvdov) a Markomani zskali v bojch s Drusovou armdou,4 ne je, pravdpodobn v roce 9 ped Kristem, po nkolika nespnch bojch man porazili, pe i historik Tacitus (Tacitus, Letopisy II, 62; Dobi 1964, 77, 105). Podstatn st luxusnch mskch vrobk v echch horizontu Marobudovy e jsou pak diplomatick dary dvora csae Augusta krli Marobudovi (Erdrich 2001, 91, 140). Byly to stbrn a bronzov ndoby z dlen v severn Itlii a Kampnii (Droberjar 1999, 23; Karasov 1998, 5152). Funkci luxusnho balen plnily devn sknky s kovovm kovnm a kli. Dleitou soust dar byla tak norick kovn opask, nachzen v barbariku vhradn v hrobech mu, a tak tzv. norick spony

3 V jinch echch star doby msk (stupn AB) je podchyceno 26 sdli, ale jenom dv pohebit, s minimlnm 6+? potem hrob (Zavel 1999, 491). Jsou to pohebit Lkaova Lhota, hroby 1/42, 12/52, 12/60 (Zavel 1999, 476477) a Hlubok nad Vltavou, dodaten rov poheb v haltatsk mohyle (Zavel 1999, 476). Nen zcela vyloueno, e prv nlez pohebi mstnho obyvatelstva (nkde v prostoru ohranienm ekami Volykou a Blanic a v okol Bezdrevnho, Soudnho a Pitinskho potoka, kde se koncentruj germnsk sdlit /Zavel 1999, obr. 3/) pinese i nrst mskch vrobk v jinch echch. 4 Sloitost situace, ve kter se Drusova armda ocitla potvrzuje i skutenost, e vlc germnsk kmeny si ji pedem, ped rozhodujcm bojem dlily koist. Svbov se pihlsili o zlato a stbro (Dobi 1964, 77).

Nkolik poznmek k mskm vrobkm 1. poloviny 1. stolet v echch

375

(Droberjar 1999, 1). U nich pekvapuje nejen nzk zastoupen jednotlivch typ (6 zkladnch typ a jejich varianty) a znan vysok poty jednotlivch kus, ale i rozloen nkterch typ vhradn na lokalitch zpadn od tok Labe a Vltavy, spony A 238ab, nebo na vchod od nich, spony A 236b a A 237c (Droberjar 1997, 276; Jano 2003a, 119121). Germnskm dmm, z ad mstn elity, byla urena norick zrctka z bronzu (Droberjar 1999, 3). Jako doklad intenzvnch obchodnch kontakt mezi lidem Marobudova krlovstv a Impriem se obvykle prezentovala Tacitova informace (Tacitus, Letopisy II, 62) o rabovn Katvaldy na dvoe krle Marobuda (nap. von Carnap-Bornheim Sala 1994, 133134; Droberjar 1997, 285286; Dobi 1964, 99, 105, poznmka 100). Pece vak mus zaret skutenost, e Tacitus onu skupinu mskch oban, usdlenou v sdle Marobuda, pedstavuje jako kupce, kter prvo obchodovat a honba za ziskem pivedly z domova na ciz zem, kde zapomnli na vlast (viz Valachovi koviera Kolnkov Kolnk 1998, 152) a ve sv podstat zrdce, kte byli po prvu potrestni. Jen st si je mono pedstavit, e tito kupci (kte zapomnli na vlast) jsou tmi, kte by (v obchodnch karavanch /Droberjar 2000, 141/) pravideln pichzeli do stednch ech, pinejce zbo zpadnch mskch provinci a Norika. Prvn z diplomatickch dar vstoupil do ech ji kolem roku 6 po Kristu. msk imprium bylo v t dob v situaci, kter se zdaleka nedala nazvat ideln. I kdy budouc csa Tiberius zamlel pokoit Marobudovu i, z Pomohan a z Carnunta ji vychzely ozbrojen msk legie, povstn v Panonii ho pinutilo jednat jinak. Pro se man vbec rozhodli zatoit na Marobudovu i nen zcela jasn. Pm astnk vpravy Velleius Paterculus (Velleius Paterculus II, 109) pe, e Marobudus poskytoval toit kmenm a lidem, kte odstupovali od ma.5 Se svou poetnou armdou vzbuzoval strach, protoe mohl toit jak na Germnii, tak i na Pannonii a Noricum. V ohroen bylo i zem Itlie, vzdlen pes vrcholky Alp vce ne 200 000 krok, tedy kolem 300 km.6 Josef Dobi se piklonil k nzoru, e vsledkem plnovan vojensk vpravy budoucho csae Tiberia mla bt likvidace Marobudovy e, obsazen esk kotliny a zskn nraznkovho zem pro provincii Noricum zzenou v letech 129 ped Kristem (Dobi 1964, 98). S tmto nzorem se ztotouje i Eduard Droberjar (2000, 108110). Nov zskan zem pipojen k provincii i Germnii by chrnila msk zem ped njezdy Germn. Zrove by se zlepilo spojen mezi Polabm a Podunajm (Droberjar 2000, 108110). Nemono vak zapomnat na skutenost, e irok zem od norickho seku Limes romanus a po eskobudjovickou kotlinu bylo v prbhu doby msk a sthovn nrod neosdleno. man povaovali tento sek hranice, na rozdl od panonskho a raetskho seku, za bezpen. Patrn a v prbhu vldy flavijsk dynastie (datovn je nejasn, protoe zde, na norickm seku Limes romanus chyb uzaven nlezov celky) dolo k pevelen vojenskch posdek z vnitrozem Norika na jeho dunajskou hranici. Avak, a do Markomanskch vlek zde sdlily jenom auxilirn jednotky (Jilek 2001, 9495). Dvodem, pro se man rozhodli zatoit na Marobudovu i byla proto nejspe snaha potlait mon spojenectv krle Marobuda s polabskmi kmeny, jeho vsledkem by byl vznik velk protimsk koalice. Nelze vylouit, e kontrolou Markoman sdlcch v echch se man pokoueli zskat si, i dky mezikmenovm kontaktm Markoman a polabskch Svb, vliv nad germnskmi kmeny sdlcmi mimo jejich pm dosah (Erdrich 2001, 83). Po vypuknut povstn v Panonii v roce 6 po Kristu byla vprava proti Marobudovi zastavena. Msto zbran nastoupila msk diplomacie. Aby se zabrnilo tokm krle Marobuda a jeho vojsk (70 000 pk a 4 000 jezdc v tlu), byl Marobudovi udlen estn titul rex et amicus (Dobi 1964, 99). Podobnm titulem byl ji v dob G. I. Caesara titulovn vdce Svb, Ariovist (Erdrich 2000, 193). Luxusn msk vrobky proudily do ech postupn v letech 6917. Marobudus nezatoil na many ani v dob povstn v Panonii, ani po nm. Odmtl ast na protimskch aktivitch che-

5 Je zajmav srovnat tuto informaci s Tacitovou zprvou popisujc obsazen Marobudova sdla Katvaldou a upozorujc na zdej ptomnosti mskch kupc, jejich honba za majetkem je pivedla na ciz zem a kte zde zapomnli na vlast (Tacitus, Letopisy 62). 6 Jak upozornil Josef Dobi (1964, 133, poznmka 73), s touto vzdlenost je mon se dostat, vzdunou arou, nkam do oblasti Budjovick kotliny. Zde se taky koncentruje germnsk osdlen stup AB rozpoznan teprve zintenzvnnm archeologickho przkumu v poslednch cca 15 letech 20. stolet (Zavel 1999, 491497, obr. 3).

376

Milan JANO

ruskho knete Arminia. Nebojoval v bitv u Teutoburskho lesa a Varovu hlavu, Arminiv dar, poslal pozstalm mrtvho mstodrcho do ma. Pokud v letech 69 bylo hlavnm kolem mskch diplomatickch dar zavzat si Marobuda tak, aby netoil, clem mskch diplomatickch dar v letech 916/17 bylo vyvolat konflikt mezi markomanskm krlem a cheruskm knetem, kter by zkonit vedl k Marobudovu oslaben. V roce 17 ukonila konflikt mezi markomanskou a cheruskou elitou, na ble neznmm bojiti na severu ech, porka Marobuda Arminiem, v t dob tak ji oslabenm porkou od man na plni Idistaviso v roce 16. Krtce na to, po svren Marobuda markomanskm velmoem Katvaldou, snad i nyn za pispn msk diplomacie, kolem roku 19, byl psun mskch diplomatickch dar do ech zastaven. Marobudus doil svj ivot v Ravenn. Jeho druina, nesouc si s sebou zbytky honosnch mskch dar,7 se usadila na jihozpadnm Slovensku a jin Morav, kam se v dob flavijsk dynastie zaala obracet dal msk pozornost. Brzy na to ji doplnila druina Marobudova pemoitele Katvaldy (Tejral 1995, 225233). V echch a v podunajskm barbariku se posledn z diplomatickch dar dvoru krle Marobuda dostvaj do germnskch hrob jet ve 2. polovin 2. stolet (Droberjar 1999, 25), jak dokldaj i nkter luxusn pedmty uloen v tzv. krlovsk hrobce v Muov (Tejral 1995, 236240). Dlkov smnn styky nehrly v ivot Germn rozhodujc roli (Jano 2003b, 291). Ani v dob msk, ani v obdob sthovn nrod nebyl psun mskch vrobk v dnm ppad zvisl na pohybu a innosti mskch obchodnk a kupc. Jen st si je mono pedstavit, e by pichzeli prv v krtkch asovch secch, nebo dokonce v dobch, kdy mezi Impriem a barbarikem byly svdny krut a neltostn boje, jak se dlo v obdob boj s Markomany, Kvdy a Sarmaty v letech 166180 (Erdrich 2001, 120121; Jano 2003b, 292294). V dnm ppad za mskou armdou nepostupovali do vnitrozem barbarika mt obchodnci, je jedno, zda lo o obdob vboj Impria mezi Rnem a Labem (Erdrich 2001, 87), nebo to bylo v obdob markomanskch vlek (Erdrich 2001, 127128). Za psunem mskch vrobk do ech je teba vidt vsledky msk obrann politiky, diplomacie a jednn s partnery z ad germnskch kmen. msk vrobky nachzen v echch nejsou zbom, ale promylenm darem, tak koist, oldem, odmnou, vpalnm, nebo vkupnm. st mskch vrobk byla osobnm majetkem osob pichzejcch do ech. st byla vnem cizch vzneench dam provdvajcch se do ad mstn germnsk elity. Nen zcela vyloueno, e ve spleti nejrozlinjch diplomatickch a vojenskch vztah a kontakt se vytvoil i nepatrn prostor pro individuln, konkrtn a clen obchodn kontakty probhajc mezi konkrtnmi jednotlivci, ani by mly ir, globlnj charakter. Interpretace hmotnch archeologickch nlez jakhokoliv obdob, nejen doby msk a sthovn nrod, vychz z kladen otzek a z nslednho hledn odpovd na n. I kdy existuje odpov, kterou kad oekv, prv sprvn poloen dotaz me otevt cestu k dalm, neekanm interpretacm mncm astokrt vsledky prce celch generac vdc a archeolog. Chtl bych, aby diskuse, kterou mj pspvek vyvol, pispla k rozen stvajcch a k zskn novch poznatk o stle ne tak zcela poznanm obdob, jakm je doba msk a sthovn nrod v echch.

7 Sta vzpomenout honosnou norickou sponu A 238b, kter byla nalezena v ali (Slovensko) v dlenskm objektu datovanm do 4. stolet (von Carnap-Bornheim Sala 1994, 135). Zde byl tento ji pokozen exempl, na kterm byla pipevnna mlad jednodln spona pozdn doby msk, u jen kovem urenm k petaven.

Nkolik poznmek k mskm vrobkm 1. poloviny 1. stolet v echch

377

PRAMENY
Tacitus, Letopisy. Praha 1975. Tacitus, Germania. Praha 1976. Velleius Paterculus, Dejiny Rma. Bratislava 1987.

LITERATURA
von Carnap-Bornheim, C. Sala, V. 1994: Eine norisch-pannonische Flgelfibel aus Lovosice (Bez. Litomice, NW-Bhmen). In: Festschrift fr Otto-Herman Frey zum 65. Geburtstag. Marburger Studien zu Vor- und Frhgeschichte 16. Hitzeroth, 127137. Dobi, J. 1964: Djiny eskoslovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Droberjar, E. 1997: asn msk spony zpadn provenience v echch, Archeologie ve stednch echch 1, 273302. Droberjar, E. 1999: Od plaanskch pohr k vinaick skupin, Sbornk Nrodnho muzea v Praze, ada A-Historie 53, 158. Droberjar, E. 2000: Pbh o Marobudovi a jeho i. Praha. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Erdrich, M. 2000: Rmische Germanienpolitik im 1. Jahrhundert n. Chr. In: Wamser, L. Flgel, Ch. Ziegaus, B. (eds.), Die Rmer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europischen Militrmacht. Mainz, 193196. Erdrich, M. 2001: Rom und die Barbaren. Das Verhltnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stmmen vor seiner Nordwestgrenze von der spten rmischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz. Jano, M. 2003a: Zabudnut nlez troch starovekch antickch minc z Pbramska, Archeologick vzkumy v jinch echch 16, 117128. Jano, M. 2003b: Rmsko-provincilna itkov keramika v echch, Archeologie ve stednch echch 7, 261318. Jilek, S. 2001: Der norisch-pannonische Limes und seine Entwicklung Probleme, Strategien und Perspektiven der wissenschaftlichen Forschung. In: Kuzmov, K. Gassner, V. (eds.), Zentren und Provinzen der antiken Welt. Anodos Supplementum 1, 9399. Karasov, Z. 1997: Die rmischen Bronzegefsse in Bhmen. Fontes archaeologici Pragenses 22. Pragae. Musil. J. 2002: msk e a nae zem v prvnch tech stoletch po Kristu, Muzejn a vlastivdn prce, asopis spolenosti ptel staroitnost 40, 252253. Saka, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes archaeologici Pragenses 14. Pragae. Saka, V. 1991: echy a podunajsk provincie msk e, Sbornk Nrodnho muzea v Praze, ada A-Historie 45, 14, 166. von Schnurbein, S. 2001: Vorwort des Herausgebers. In: Erdrich, M., Rom und die Barbaren. Das Verhltnis zwischen dem Imperium Romanum und den germanischen Stmmen vor seiner Nordwestgrenze von der spten rmischen Republik bis zum Gallischen Sonderreich. Mainz, VVI. Tejral, J. 1995: Zur Frage der frhesten elbgermanischen Machtzentren nrdlich der mittleren Donau am Beispiel des rmischen Importes. In: Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. (eds.), Kelten, Germanen, Rmer. Vom Ausklang der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jh. im Mitteldonaugebiet. Spisy Archeologickho stavu AV R Brno 3. Brno, 225265. Valachovi, P. koviera, D. Kolnkov, E. Kolnk, T. 1998: zemie Slovenska pred prchodom Slovanov. In: Marsina, R. (ed.), Pramene k dejinm Slovenska a Slovkov. Bratislava, 5405. Zavel, P. 1999: Souasn stav vzkumu doby msk a sthovn nrod v jinch echch, Archeologick rozhledy 51, 468516.

378

Milan JANO

KURZ ZU DEM RMISCHEN ERZEUGNISSE DER 1. HLFTE DES 1. JAHRHUNDERTS IN BHMEN.

Im vorgelegtem Beitrag folge ich die Problematik der rmisch-germanischen Beziehungen im breitem Gebiet des mitteleuropischen Barbaricum. Der Schwerpunkt der Aufmerksamkeit meines Artikels liegt am Gebiet des Bhmens. Der grten Anlass zu der Erffnung der Diskussion habe ich im Michael Erdrich Werk Rom und die Barbaren gefunden. Die rmischen Funde aus Bhmen, die genau datieren, dienten mir als Ausgangpunkt fr eine andere Interpretation der rmisch-germanischen Beziehungen. Das sind die Bronzegefe mit den Meisterstempel, Terra Sigillata-Gefe, Fibeln und die Mnzen, deren Produktionszeit am besten bestimmbar ist. Wie auch Michael Erdrich getan hat, stelle ich dieselbe Frage: Wann ein rmischer Gegenstand den Weg aus dem Rmischen Reich zu den Germanen gefunden hat und nicht, wann er dort im Boden kam. Die strikte Trennung zwischen der Datierung der Produktions- bzw. blicher Umlaufzeit im Rmischen Reich und derjenigen des germanischen Fundmilieus bildet die Basis fr eine ganz andere Interpretation. Aus der Bearbeitung des Fundstoffes wurde deutlich, dass sich die Kontakte und der durch sie in Gang gesetzte Warenaustausch nicht kontinuierlich seit der spten vorrmischen Eisenzeit bis zum Ende des Rmischen Reiches entwickelten und verstrken, sondern dass sie in deutlich voneinander abgesetzte Schbe gegliedert werden mssen. Dabei unterscheiden sich die einzelnen Materialschbe stark in Qualitt und Quantitt. Die ersten rmischen Gegenstnde kamen in Bhmen der rmischen Kaiserzeit whrend des Bestehens des Marbod-Reiches. Ein Teil von ihnen /Fibeln von westrmischen Provinzen aus Gallien und Rheingebiet, Bronzegefe E 78, E 1821/ sind die persnlichen Sachen der Markomanen, die nach den Jahren 10/5 vor Christus nach Bhmen gekommen sind. Der Rest, die rmischen Luxuswerke aus den Werksttten in Italien und Noricum sind diplomatische Geschenke des rmischen Hofes des Kaisers Augustus am Hof des Knigs Marbod. Die kamen, allmhlich, in den mehreren Schbe, zwischen den Jahre 617/19 nach Christus. Nicht nur whrend der rmischen Kaiserzeit, sondern auch whrend der Vlkerwanderungszeit war die Anlieferung der rmischen Erzeugnisse ins Barbaricum und in Bhmen nicht von der Ttigkeit der rmischen Hndler und Kaufleute abhngig. Es ist nur schwer vorstellbar, dass die rmischen Hndler nur in stark begrenzten Zeitabschnitten ins Barbaricum gekommen sind, sogar in dem Moment, als das Rmische Reich eine Krise, wie Markomaannenkriege, betroffen hat. Es ist schwer zu erklren, warum in einem Zeitabschnitt die rmischen Erzeugnisse die gut datieren zusammen mit den Erzeugnisse die nicht so gut datieren ins Barbarikum kommen sollten, und danach nur die rmischen Erzeugnisse, die nicht so gut datieren, ber die Grenze ins Barbaricum gingen. Es gibt nur eine Erklrung. Die beiden Gruppen von rmischen Erzeugnisse kamen ins Barbaricum zusammen, in einem Schub. Die rmischen Erzeugnisse, die man in Bhmen findet, stellen keine von rmischer Kaufleute mitgebrachte Importe vor. Ihre Erscheinung in Bhmen hat mit dem Handel nicht zu tun. Die rmischen Erzeugnisse in Barbaricum sind das Ergebnis der rmischen Verteidigungspolitik und Diplomatie gegen den germanischen Nachbarn. Sie kamen auch in Bhmen als diplomatische Geschenke, Belohnung, Sold, Beute, Lsegeld oder Brandgeld. Teil von rmischen Erzeugnisse kamen als Eigentum der Germanen, die frher in der rmischen Armee diente. Teil von den rmischen Erzeugnisse knnten auch ein Zeugnis ber Heirat den heimischen Germanen mit fremden Frauen sein. (Deutsch von M. Jano)

MILAN JANO NRODN PAMTKOV STAV, STEDN PRACOVIT, VALDTEJNSK NM. 3, CZ-118 01 PRAHA 1

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 379404

NORICKO-PANNSKE SASTI ODEVU V GERMNSKYCH HROBOCH ZO SEVERNEJ ASTI STREDNHO PODUNAJSKA*

Ivana Kvetnov

1. VOD
Jednu z asto spracovvanch tm v oblasti skmania odevu doby rmskej predstavuj sasti tzv. noricko-pannskeho kroja. Jeho nositekami boli osoby enskho pohlavia. Ako je u vo veobecnosti znme, tma sa dotka predovetkm spsobu odievania pvodnho obyvatestva podunajskch provincii Norika a Pannie a vchodnej asti provincie Raetia v prvch dvoch storoiach po Kr. Obdobn kroj sa sporadicky vyskytoval taktie na zem provinci Illyricum a v zpadnej asti Moesie.1 Poetn nlezy sast noricko-pannskeho kroja (noricko-pannskych spn a sast opaska) za hranicami rmskeho impria viedli viacerch autorov k prehodnoteniu nzoru o ich rozren a spsobe nosenia medzi Germnmi. Strun kapitolu o sastiach noricko-pannskeho kroja v Slobodnej Germni zaradil do svojej sbornej prce u J. Garbsch (1965, 128132, 224234).2 Podrobnejie sa problematiky dotkaj tdie, ktor sa venuj nlezom z jednotlivch oblast, i reginov. Prehad vskytu noricko-pannskych spn s krdelkami (A 238) njdeme v tdi od C. von Carnap-Bornheima a V. Salaa (1994, 127137). Najnovie sa venoval prepracovaniu typolgie noricko-pannskych spn S. Demetz (1999).3 Zo tdi, ktor sa venuj noricko-pannskym sponm a opaskom v kontexte ich spsobu nosenia na pde barbarika, treba spomen prcu J. Bemmanna o nlezoch zo strednho Nemecka (Bemmann 1999), i prspevok P. Kaczanowskeho a R. Madydy-Legutko o garnitre noricko-pannskeho opaska v severnej asti barbarika (Kaczanowski Madyda-Legutko 2000). Dleitou analzou pre stredodunajsk oblas je prca od K. Motykovej-neidrovovej zaoberajca sa noricko-pannskymi opaskami z zemia iech (Motykov-neidrov 1964). Z oblasti strednho Dunaja naddunajskej asti Rakska, junej Moravy a juhozpadnho Slovenska podobn analza chba. Hoci ide o nevek skupinu nlezov, je potrebn sa na ich vskyt a pouvanie pozrie najm z toho dvodu, e pochdzaj z teritria bezprostredne susediaceho s provinciami Norikum a Pannia. Prehad rmskych importov na Slovensku, medzi nimi i noricko-pannskych spn a sast opaskov, zostavil E. Krekovi. Autor sa venoval predovetkm otzke datovania, hlbia analza odevu pochopitene nebola predmetom jeho prce (Krekovi 1987, 257258, 264). Vskyt noricko-pannskych spn na zem Slovenska zmapovala M. Lamiov-Schmiedlov (1961) a na zem Moravy J. Peka (1972).4
* tdia vznikla v rmci GP VEGA. 1 Na tento fakt poukazuje Irma ernonik, ktor vo svojej tdi vychdza predovetkm z ikonografickch prameov (ernonik 1964, 760). 2 Najvm prnosom k problematike s sborn prce J. Garbscha: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Mnchen a Die norisch-pannonische Tracht, ANRW II. 12.3, 1985, 546577. 3 Vskyt noricko pannskych spn typu Almgren 236238 na zem stredoeurpskeho barbarika spracovala v rmci diplomovej prce J. Kisielewska: Zapinki norycko-pannoskie typw Almgren 236238 na terenie rodkowoeuropejskiego Barbaricum. Diplomov prca. Instytut archeologii, Jagellonsk univerzita, Krakw 2002 (archv).

380

Ivana KVETNOV

Cieom tejto tdie je zhodnoti vskyt prvkov noricko-pannskeho kroja v odeve Markomanov a Kvdov. M by pokusom o overenie zisten, ktor priniesli u vyie spomnan prce (Bemmann 1999; Kaczanowski Madyda-Legutko 2000; Motykov-neidrov 1964; Carnap-Bornheim Sala 1994, 134). Ide pedovetkm o preverenie tzy, e tieto, v provinciach typicky ensk sasti odevu nosili na zem barbarika nielen eny, ale aj mui. aiskom analzy s prve hrobov nlezy, ktor poskytuj ucelenej pohad na podobu odevu, jeho sasti a jeho nositeov.5 Ojedinel nlezy spomenieme z tohto dvodu len ako paralely a doklady rozrenia. Hlavnou lohou je konfrontova obsah hrobovho inventru s vsledkami antropologickej analzy. Do vahy berieme rovnako tzv. archeologick ukazovatele typicky muskho a enskho hrobovho inventra, ktor sa vak kvli prevaujcemu iarovmu rtu javia ako mlo spoahliv. Vychdzajc z analzy vybranch germnskych pohrebsk zo strednho Podunajska zo starej doby rmskej, ktor realizovala U. Breitsprecher (1987, 181, tab. 50, 190, obr. 53, 192 obr. 54), za typick ukazovate muskho hrobu mono poklada zbrane a britvu (Breitsprecher 1. skupina). Za ensk hroby sa vo veobecnosti povauj tie, ktor obsahuj ke, kovania skrinky, praslen, korliky, nramky i n s oblkovitou epeou (Breitsprecher 2. skupina alebo Liana typ 1 alebo 2). V prpade hrobovch celkov obsahujcich noricko-pannske sasti odevu sa mono opiera jedine o nlezy zbran, britiev, v jednom prpadne kovania skrinky. Kovanie rohu na pitie sa vinou poklad za typick musk atribt, vyskytuje sa vak tie v enskch hroboch.6

1.1. Charakteristika noricko-pannskeho kroja a jeho sast

V oblasti rmskych provinci boli nositekami noricko-pannskeho kroja osoby enskho pohlavia. Dkazom je nielen poetn vskyt hrobov obsahujcich sasti tohto kroja, ale aj ikonografick pramene v podobe nhrobnch kameov. Tieto s najvou oporou pri jeho rekontrukcii, kee znzoruj aj podobu nezachovanch textilnch sast odevu. Zobrazen eny a dievat boli odet do dlhho spodnho pla s krtkymi alebo dlhmi rukvmi. Vrchn o nieo krat kus odevu bol na pleciach zopnut dvoma sponami, niekedy ho dopala menia spona umiestnen na hrudi. Vrchn odev bol v pse, resp. tesne pod prsiami prepsan opaskom (obr. 1; 2). alia skupina zobrazen reprezentuje kimonov odev s trojtvrovmi rukvmi, na pleciach zoit alebo zhotoven z jednho kusu ltky s otvorom pre hlavu (obr. 3). Na jeho zopnutie neboli potrebn spony. V pse bol zviazan jednoduchm nrovm alebo tenkm koenm opaskom (Garbsch 1985, 558; Pochmarski 2004a, 161; 2004b, 181; Bhme-Schnberger 1997, 3637). Ostatn asti odevu, odevn doplnky a perky sa vyznaovali variabilitou, pod ktor sa podpsali regionlne zvyklosti, vek, majetkov pomery, ale iste aj individulny vkus jeho nositeky. Odev mohol dopa vrchn pl. pecilnu kategriu tvorili pokrvky hlavy rznej podoby epce, klobky, zvoje reflektujce loklne odlinosti. Mui nosili tunikovit spodn odev a na vrchu pl zo tvorhrannho kusu ltky, na jednom, vinou pravom pleci zopnut sponou. Pokrvky hlavy nepatrili k astm sastiam muskho kroja. Ako ochrana v nease mohol posli pl s kapucou (Garbsch 1985, 574; Kurzynski 1996, 5658). Mda nosenia noricko-pannskeho kroja sa kladie predovetkm do prvch dvoch storo po Kr. Vasn nlezy sa vyskytuj u pred prelomom letopotov, najmladie formy registrujeme medzi nlezmi datovanmi do 3. stor. po Kr. (Garbsch 1985, 548). Kovmi atribtmi pri identifikci tzv. noricko-pannskeho kroja s nlezy sast odevu spn a opaska, ktor bliie charakterizujeme v nasledovnch podkapitolch.

4 Najnovie sa problematike rmsko-provincilnych spn na zem Moravy a naddunajskej asti Rakska venoval v diplomovej prci P. Kubn: mskoprovinciln spony star doby msk na Morav a naddunajsk ast Dolnho Rakouska. Diplomov prca. Praha 2002, archv stavu pro klasickou archeologii. 5 Do stredodunajskej oblasti spadaj taktie noricko-pannske mohylov hroby. Skmanho zemia severnej asti strednho Podunajska sa dotkaj lokality nachdzajce sa v severnom Burgenlande a Dolnom Raksku. Hoci niektor z nich obsahuj sasti odevu, nebudeme im bliie venova pozornos, kee sa vyskytuj priamo na pvodnom zem rozrenia noricko-pannskeho kroja. V ich inventroch registrujeme najm spony s krdelkami a dvomi uzlkmi, len zriedkavo sa objavuj v kombinci s kovaniami opaska (Urban 1984). 6 Mono sa tie opiera o pozorovania napr. z oblasti przeworskej i wielbarskej kultry (Kietliska 1963, 797; Liana 1970, 455458).

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

381

1.1.1. Opasok Nosenie noricko-pannskeho opaska je doloen irm spektrom funknch a ozdobnch kovan, spravidla zdobench prelamovanm. Ich podrobn typolgiu vypracoval J. Garbsch (1965, 79114). Vychdzajc z analzy zachovanch hrobovch nlezov vytvoril pravdepodobn rekontrukciu. Poda nej na noricko-pannskom opasku z koe alebo tkaniny bola aplikovan zpona s upevovacm kovanm (typ Garbsch G), alie upevovacie kovanie (typ Garbsch B), prpadne dve obdnikov zpony so stredovm spojovacm lnkom a upevovacmi kovaniami po oboch stranch. alou sasou opaska bolo jedno tvorhrann a dve profilovan nkonia, dve kaikovit (typ Garbsch E) a tyri lnkovit kovania (typ Garbsch K), dvans stredne vekch a dvans vekch ozdobnch nitov (obr. 4). 1.1.2. Spony Spnadl odevu reprezentuj spony s krdelkami (Garbsch A 238) alebo dvoma uzlkmi dvojuzlkov spony (Garbsch A 236, Garbsch A 237). Obvykle sa nosili v proch na oboch pleciach. V Noriku a Panni bolo okrem provch spn zvykom nosi aliu sponu na hrudi. Km vo funkci provch spn slil najm typ A 238, odev na hrudi spnali vrazne profilovan spony (A skupina IV) alebo dotikov spony. Dotikov spony dominuj hlavne na zobrazeniach, no v hrobovch nlezoch obsahujcich noricko-pannske sasti odevu sa vyskytuj sporadickejie. Spony s dvoma uzlkmi sa prleitostne nosili po jednom kuse (Garbsch 1985, 570571). Spony v muskom a chlapenskom odeve, tak ako nm to ukazuj severopannske nhrobn stly, spnali na pravom pleci vrchn pl (chlamys, sagum) a mali kruhov tvar (Kuprancov 2002, 52). Pod plom nosili zrejme jednoduch tuniku (Bhme-Schnberger 1997, 39). Kee ide vinou o vyobrazenia poprs, neposkytuj nm obraz o celkovej podobe odevu.

Obr. 1. Noricko-pannsky odev s opaskom a tromi sponami (prekresba stly, Virunum, poda S. Martin-Kilcher 1993, 183 obr. 1).

2. NORICKO-PANNSKE SASTI ODEVU V OBLASTI SEVERNEJ ASTI STREDNHO PODUNAJSKA

tdia sa koncentruje na zemie severnej asti strednho Podunajska, ktor zaha zemia dnenho juhozpadnho Slovenska, junej Moravy a Dolnho Rakska. Jun hranicu ohraniuje tok Dunaja siahajci a po jeho ohyb na vchode. Zpadn hranicu tvor rieka Kamp v Raksku. zemie siaha na severe a po rieku Han v rmci Moravy a na Slovensku hrani na vchode s riekou Hron a s zemm rozrenia pchovskej kultry. Ide o teritrium priamo susediace s rmskymi provinciami Norikum a Pannia, ktor bolo osdlen germnskymi kmemi Markomanov a Kvdov. Vskyt noricko-pannskych spn a opasku registrujeme v archeologickom materili pochdzajcom z hrobov a pohrebsk v Abrahme, Altenmarkt im Thale, Baumgarten an der March, BratislaveObr. 2. Rekontrukcia noricko pannskeho odevu s opaskom a dvomi sponami (poda T. Bechert 1982).

382

Ivana KVETNOV

Devne, Kostolnej pri Dunaji, Mistelbachu, v Kriovanoch nad Dudvhom, Sldkoviove, Velaticiach a lkovciach (obr. 5). Z Rakska pochdzaj spony s uzlkmi (spolu 5 ks) tie z rozruenho pohrebiska z Waidendorf an der March (Zekaj nepubl.).7 Noricko-pannske spony a kovania opaskov pochdzaj taktie zo sdliskovch (Bratislava-Trnvka,8 Bratislava-Dbravka,9 Drsing, poloha Hutmannsdorf,10 aa-Duskare,11 Uhersk Brod,12 KomrnoVek Har,13) a ojedinelch nlezov, prpadne z rozruench hrobov (spony Bratislava-ul. Klarisiek,14 Bratislava-Hajthova tehela,15 Bratislava-Zhorsk Bystrica,16 Bratislava-Vajnory,17 Chotn,18 Ludanice,19 Ringelsdorf,20 Nedakonice, Nmice nad Hanou,21 Uhersk Hradit22 a in). Viacer starie nlezy bez znmeho nlezovho kontextu sa nachdzaj v zbierkach mze, napr. spony v mzeu v Mikulove, na zmku v sove (Peka 1972, 60, tab. 6:1; 63, tab. 5:1). Pre analzu sme pouili hrobov celky ktorch inventr obsahuje: noricko-pannsku sponu, tj. dvojuzlkov sponu (A 236/ Garbsch A 236 a 237/ Garbsch A 237) alebo sponu s krdelkami (A 238/Garbsch A 238) kovania noricko-pannskeho opaska (bliie 1.1.1.)23 Kritri napokon spalo 22 hrobov, z toho 21 iarovch a 1 kostrov.
Obr. 3. Noricko-pannsky odev s opaskom (stla zo Sankt Donat, poda www.ubi-erat-lupa.org).

7 Za poskytnutie informcie a kompletnho spisu nlezov akujem C. Zekaj. Zekaj, C: Eine Kaiserzeitliche Fundstelle in Waidendorf an der March (Bez. Gnsendorf). Die Fibeln. Proseminararbeit, Wien. 8 Varsik 2002, 130131, 145, tab. VI:1. 9 Elschek, K. 1995, 42, 45, obr. 1:2,8. 10 Stuppner 1992, 282, obr. 668, 283, obr. 694; Jedlicka 2002, 653654, obr. 485. 11 Liptkov 1963, 334 obr. 115:1. 12 Peka 1972, 74, tab. 7:1. 13 Garbsch 1965, 234, . 772. 14 Pichlerov 1992, 8889, obr. 4:1; Garbsch 1965, 224, . 706. 15 Lamiov-Schmiedlov 1961, 14. 16 Farka 1996, 4950, 212, obr. 35. 17 Varsik 2002, 128, 140, tab. I:2. 18 Kolnk 1978, 138139, 342, obr. 79:2; Carnap-Bornheim Sala 1994, . kat. 40. 19 Garbsch 1965, 230, . 738. 20 Garbsch 1965, 231, . 755. 21 Garbsch 1974, 181, . kat. A236h; Peka 1972, 41, tab. 8:1. 22 Peka 1972, 74, tab. 4:2, 7:2. 23 Medzi hrobov celky neboli zaraden tie hroby, ktor obsahuj vlune tzv. germnske profilovan nkonia. Predovetkm vrazne profilovan nkonia s gulikovitm ukonenm (Madyda-Legutko skupina I., typ 1 a 2) s typologicky podobn s noricko-pannskymi exemplrmi klasifikovanmi poda Garbschovho triedenia (Madyda-Legutko 1977, 380381, 361, tab.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

383

Obr. 4. Rekontrukcia opasku poda J. Garbscha (Garbsch 1965).

Tab. 1. Zoznam nlezsk hrobov obsahujcich norickopannske sasti odevu.

2.1.1. Opasok Noricko-pannsky opasok, resp. jeho bronzov kovania sa vyskytli v skmanej oblasti v ptnstich hroboch (Abrahm 2, 26, 100, 166; Baumgarten a. March 6; Bratislava-Devn A, B; Kostoln pri Dunaji 35; Kriovany nad Dudvhom 2; Sldkoviovo 34, 58, 63, 64; Velatice 6; lkovce 1). Najkompletnejie zachovan zostavu kovan opaska mono doloi v troch hroboch Abrahm iarov hrob 100, Kostoln pri Dunaji iarov hrob 35, Sldkoviovo iarov hrob 34 a Baumgarten a. March kostrov hrob 6 (obr. 12).

IV:5,6,8; Droberjar 1999, 93). Tvar jednotlivch kusov sa li od jednoduchch a po bohatie profilovan kusy. Sprevdzaj vinou germnske pracky typu Raddatz C alebo Madyda-Legutko A 15 a A 18. Ich zastpenie v hrobe teda nemus by hodnovernm ukazovateom prtomnosti noricko-panonskho opasku. Na kombinciu tchto prvkov poukzal u J. Tejral. V rmci iech sa vyskytuj v horizonte spn s okami, v ostatnch astiach barbarika a provinci sa vyskytuj aj v neskorch fzach starej doby rmskej (Tejral 1970, 124). Vbornm prkladom je iarov hrob 26 z Abrahmu, hrob 48 z Kostolnej a hroby 35, 36, 51, 58, 65, 70 zo Sldkoviova. Na zem przeworskej a wielbarskej kultry a zpadobaltickom okruhu s nlezy profilovanch nkon datovan do B1 a B2 (Madyda-Legutko 1977, 381). V tejto svislosti sa me zda problematick zaradenie hrobu 26 z Abrahmu do analzy. Hrob toti obsahuje ako jedin sas opaska prve profilovan kovanie.

384

Ivana KVETNOV

Obr. 5. Rozrenie noricko-pannskych sast odevu v hrobovch nlezoch v stredodunajskom barbariku. 1. Abrahm, 2. Altenmarkt im Thale, 3. Baumgarten a. d. March, 4. Bratislava-Devn, 5. Kostoln pri Dunaji, 6. Kriovany n. Dudvhom, 7. Mistelbach, 8. Sldkoviovo, 9. lkovce, 10. Velatice.

Otzna je rmska proveniencia kovan opaska typu Garbsch B7. Ich provincilny pvod spochybuje K. Motykov-neidrov (1964, 360). Poklad ich za barbarsk napodobeniny noricko-pannskych originlov. E. Krekovi ich taktie jednoznane nezarauje medzi import (Krekovi 1987, 264). V. Saka nechva otzku napodobenn noricko-pannskych predlh otvoren a poukazuje na spolon vskyt pracky germnskej proveniencie spolu s noricko-pannskym opaskom typu Garbsch B7 v hrobe z Prahy-Bubene z r. 1948 (Saka 1970, 67). Tto diskusia sa zo skmanho zemia dotka kovan typu Garbsch B7 njdench v hroboch: Abrahm 166, Bratislava-Devn A (obr. 8), Sldkoviovo 63 a 64, lkovce 1. Antropologickou analzou bolo pohlavie pochovanho jedinca uren iba v prpade hrobu A z Devna. Poda hrobovho inventru ide, s vnimkou hrobu 63 zo Sldkoviova, o hroby obsahujce kovanie rohov na pitie. Sasn stav bdania vak neumouje zauja jednoznan stanovisko k proveniencii tohto typu kovan. Osobit postavenie medzi germnskymi hrobovmi nlezmi zo strednho Podunajska maj pracky z hrobu zo aroc (Tejral 1961, 110119, obr. 1; 1970, 129, obr. 12, 171, . 13; 1971, 78, . 19; MadydaLegutko 1986, 13, 133, . 375) a z Devnskej Novej Vsi (Kraskovsk 1977, 487491, 597, tab. I:5). K obom prackm patria liate bronzov kovania, zdoben prelamovanm vzikovitm (amforovitm), voltovitm ornamentom, kruhmi a polkruhmi, ak meme vidie na kovaniach noricko-pannskych

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

385

Obr. 6. Pracky s prelamovanmi kovaniami. 1. Pracka zo aroc (Tejral 1961, 111, obr. 1:4). 2. Devnska Nov Ves.

Tab. 2. Zastpenie jednotlivch sast noricko-pannskeho opaska v hroboch.

zpon typu Garbsch B5 (Garbsch 1965, 9192). Obdobn ornament vytvran technikou opus interrasile mali u kovania poiev neskorolatnskych meov datovanch do LT D2 a vasnej fzy B1 (Werner 1977, 367401; Pieta 1997, 49), alebo kovania konskch postrojov (Werner 1979, 4253). Rozrenie praciek s typickm arovm kovanm registrujeme na zem zpadobaltickho okruhu konkrtne na zem rozrenia kultry DollkeimKovrovo. Poda Madydy-Legutko mohlo s o miestne napodobeniny pvodne provincilnych, noricko-pannskych predlh, ktor sa do oblasti dostali ako import (MadydaLegutko 1977, 336367; 1984, 107; 1988, 190192; Nowakowski 1996, 72, 73; Pieta 1997, 49). Nlezy praciek z arovm kovanm zo aroc a z Devnskej N. Vsi neboli zaraden do analzy (obr. 6). Kvalita vroby a samotn ornament kovan nm dovouje hada ich pvod na zem provinci, pravdepodobne Norika (Tejral 1970, 367).

386

Ivana KVETNOV

2.1.2. Spony Spomedzi jednotlivch typov spn boli v hrobovch nlezoch zastpen typy A 236, presnejie Garbsch A 236c spolu v 7 hroboch (Altenmarkt im Thale iarov hrob z r. 1884, Kostoln pri Dunaji B a 7, Mistelbach 1, Sldkoviovo 52, 58, 59). Zriedkavejie s nlezy spn typu A 237 a A 238. Spona A 237/Garbsch 237b sa nala v jednom hrobe (Abrahm 67) a A 238/ Garbsch 238e taktie len v jednom hrobe (Bratislava-Devn A). Spektrum ojedinelch nlezov a nlezov zo sdlisk i rozruench hrobov poukazuje na prtomnos alch typov spn s krdelkami Garbsch A 238a, h, q, v (Carnap-Bornheim Sala 1994, 127137), i spn s dvomi uzlkmi (A 236b, g, h). Spolu s typickmi noricko-pannskymi sponami sa v hroboch objavuj najm vrazne profilovan spony typu A 67 alebo 68 (Altenmarkt im Thale hrob z r. 1884, Mistelbach 1). Zo skmanej oblasti nepoznme kombinciu noricko-pannskych dvojuzlkovch spn, i spn s krdelkami v kombincii s dotikovou sponou, ktor sa poda vyobrazen ien nosili na hrudi vo funkcii akejsi brone. Na vyobrazeniach muov mono stotoni s vyobrazenmi sponami kruhovho tvaru dotikov (kotovit) spony. Treba tie pripomen, e viacer noricko-pannske spony pochdzaj aj z ojedinelch nlezov.24

2.2. Modely odevu s noricko-pannskymi prvkami

alou otzkou s kombincie jednotlivch sasti noricko-pannskeho kroja, tj. spn typu A 236, 237 a 238 (Garbsch A 236, 237 a 238) a kovan opaska v hroboch v oblasti strednho Podunajska. Rovnako dleit je sledova kombincie prvkov noricko-pannskeho odevu s inmi asami odevu a perkami, ako aj si vma vskyt a zastpenie sasti noricko-pannskeho kroja v hroboch poda pohlavia a veku pochovanho jedinca a napokon porovna zskan vsledky s nlezmi z oblasti pvodu tohto kroja s nlezmi z barbarika. Opierajc sa o skman hrobov celky je mon odev rozdeli do troch kategri: 1. model odev s opaskom a jednou alebo viacermi sponami; 2. model odev s opaskom; 3. model odev bez opaska, s jednou alebo viacermi sponami. Toto delenie vychdza zo zachovanho hrobovho inventru. Kee s vnimkou jednho kostrovho hrobu ide o hroby iarov, me djs k istmu skresleniu. Delenie uvdzame kvli prehadnosti v nasledujcej kapitole.
Tab. 3. Model odevu poda vskytu spn a noricko-pannskeho opaska v hroboch.

2.2.1. Model 1. odev s opaskom a jednou alebo viacermi sponami

Model 1a noricko-pannsky opasok a noricko-pannske spony

Hoci sa na zem provinci Norikum a Pannia, ako u bolo vyie spomenut, nosil kroj v pse zopnut noricko-pannskym opaskom a na pleciach upevnen najastejie dvoma sponami typu A 236238, na sledovanom zem mono ich spolon vskyt v hroboch preukza len vnimone. Kombincia noricko-pannskej spony s krdelkami A 238/Garbsch A 238e s noricko-pannskym kovanm opasku Garbsch B7b je doloen jedine v hrobe A z Devna (obr. 8), datovanom poda Kolnka do 2. tvrtiny 1. stor. po Kr. (Kolnk 1991, 83).
24 Nlezy noricko-pannskych spn, ktor nepochdzaj z hrobov, resp. ojedinel nlezy nie s zaraden do prce pretoe nm neprinaj dostaton informciu o podobe kroja. Zastpenie jednotlivch typov vak svedo ich obube a teritorilnom rozren.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

387

Model 1b noricko-pannsky opasok a spony

Spolu s noricko-pannskymi opaskami sa nosili tzv. spony s okami (A 45 Abrahm 100, Sldkoviovo 64; A 47 variant Abrahm 2; A 48 derivt Kostoln pri Dunaji 35; A 45 alebo 47 Sldkoviovo 34; A 45 Sldkoviovo 64). U T. Kolnk si povimol, e vyie spomenut typy atovch spn sa spolu s noricko-pannskymi sponami nevyskytuj v iadnom z hrobov na juhozpadnom Slovenku, zatia o ich vskyt v hroboch z zemia iech je to plne ben (Kolnk 1971, 514; 1977, 152). Vrazne profilovan spony s spolu so sasami noricko-pannskeho opaska zastpen len v dvoch prpadoch v hroboch 26 (A 67a) a 166 z Abrahmu (A 67 alebo A 68). asto s sprevdzan trbkovitmi sponami (Velatice 6). V iarovom hrobe . 6 z Velatc (obr. 11) sa okrem dvoch bronzovch trbkovitch spn (A 75) nala strieborn spona II. Almgrenovej skupiny vchodnej srie (A 26). Na zklade zachovanho potu spn v iarovch hroboch mono skontatova, e okrem norickopannskeho opaska spnala odev vinou len jedna spona. Z celkovho potu 22 hrobov sa jeden kus vyskytol a v 13 prpadoch (iarov hroby 2, 26, 166 z Abrahmu, hrob B a 7 z Kostolnej, 34, 52, 58, 59, 63, 64 zo Sldkoviova, A, B z Bratislavy-Devna), dve spnadl odevu sa nali len v jednom hrobe (hrob 35 z Kostolnej), maximlny poet tri spony s znme z dvoch iarovch hrobov (hrob 100 z Abrahmu a 6 z Velatc). V troch hroboch (kostrov hrob 6 z Baumgarten a. March, iarov hrob 2 z Kriovan n. Dudvhom a iarov hrob 1 zo lkoviec) sa nenala iadna spona.
Model 1c noricko-pannske spony a opasok inho typu

Hroby obsahujce noricko-pannske spony poukazuj na nosenie odevu, ktor bol prepsan inm typom opasku zopnutm prackou. Najastejie sa pouvali pracky typu Raddatz C, Madyda-Legutko A 15, A 18. Spona s dvoma uzlkmi a s plnm zachycovaom, zdobenm viacnsobnmi prelamovanmi krkami (A 237, Garbsch A 237b), sa nala v hrobe 67 v Abrahme spolu s predenou prackou (typ Raddatz C, Madyda-Legutko A 15). Sponu s dvomi uzlkmi (A 236, Garbsch 236c) obsahoval hrob 58 zo Sldkoviova, v ktorom sa nalo upevovacie kovanie pracky (typ Madyda-Legutko A 15) spolu s almi kovaniami opaska. 2.2.2. Model 2. odev s noricko-pannskym opaskom Odev pozostvajci vlune z opaska doklad nlez kostrovho hrobu 6 z Baumgarten a. March. Kroj zomrelej 35 a 45 ronej eny bol podobne ako odev zobrazench ien a dievat na nhrobkoch pomerne jednoduch. Okrem nezachovanch textilnch ast pozostval z garnitry opaska, z ktorho sa nm zachovali jeho kovov sasti. Na jednom z bronzovch nitov sa nali pozostatky organickho materilu, pravdepodobne koe (Adler 1976, 9).25 2.2.3. Model 3. odev bez opaska, s jednou alebo viacermi sponami Viacero hrobovch inventrov zo skmanho teritria obsahovalo vlune noricko-pannske spony bez akchkovek sast opaska. Spona Garbsch A 236c spolu s vrazne profilovanou sponou A 67/68 pochdzaj zo iarovho hrobu v Altenmarkt im Thale. Spona identickho tvaru s typickm rmovm zachycovaom sa nala tie v hrobe B z Kostolnej. Spona Garbsch A 236c spolu s dvomi vrazne profilovanmi sponami A 68 v iarovom hrobe 1 v Mistelbachu. Neprtomnos zpony, pracky alebo inch kovan opaska me rovnako svisie s tm, e sa nosil jednoduch koen alebo textiln opasok, bez pouitia akchkovek kovan.

2.3. Funkn a dekoratvne doplnky noricko-pannskeho kroja

Ozdobnm doplnkom kroja noricko-pannskych dievat a ien boli perky rozmanitch druhov. Poda ikonografickch prameov sa zd, e perky boli atribtom astejie starch, resp. vydatch ien. Poda vyobrazen boli dievat ozdoben perkami len sporadicky, obyajne vak dria v rukch perkovnicu. Hrdlo a hru mvali ozdoben nkrnkmi, nhrdelnkmi a retiazkami. Tento typ perku asto do25

Archeobotanick analza preukzala, e okrem rastlinnch zvykov bol medzi skmanm materilom aj pozostatok nerastlinnho pvodu. Poda H. Adlera me s o pozostatky koe (Adler 1976, 10).

388

Ivana KVETNOV

pali lunulov zvesky, zvesky kruhovho alebo kotovho tvaru, i zvesky v tvare bulle. Pozoruhodn s zvesky, o ktorch ako zisti, i ide o retiazkami alebo nrkami spojen agraffy, alebo in typy spn a perkov. Ich funkcia je jednoznane dekoratvna (Garbsch 1985, 557). astejou okrasou boli nramky, ktor sa nosili jednotlivo alebo tie v proch, na kadej ruke jeden. Menej frekventovan s prstene objavujce sa na zobrazeniach ien na malku avej ruky (Kuprancov 2002, 112). Ozdoby hlavy a vlasov reprezentuj nunice a vlasov kruhy. Pouitie vlasovch a atovch ihlc nie je na kamenosochrskych pamiatkach mon postrehn. 2.3.1. Funkn a dekoratvne sasti odevu v hroboch Germnov v oblasti severnej asti strednho Podunajska Na zem Dolnho Rakska, Moravy a juhozpadnho Slovenska sa v skmanch 22 hroboch okrem spn a sast opaska vyskytuj jedine ihlice, prstene a sporadicky nramky (Tempelmann-Mczyska 1989, 45). Ozdoby hrdla a hrude s doloen v hroboch s noricko-pannskou garnitrou iba vo forme amuletov v iarovch hroboch A a B z Bratislavy-Devna (obr. 7; 8).
2.3.1.1. Ihlice

Nlezy kovovch ihlc registrujeme iba v troch hroboch fragment eleznej ihlice s profilovanou hlavikou (Beckmann podskupina IVa, tvar 60) zo iarovho hrobu 2 z Kriovan nad Dudvhom a bronzov profilovan ihlicu s kosotvorcovm otvorom (Beckmann skupina II.) zo iarovho hrobu 35 z Kostolnej pri Dunaji (obr. 9). Zlomky dvoch ihlc pochdzaj z hrobu 6 vo Velaticiach. Ned sa presne uri, i sa pouvali na zopnutie pla, k prave esu, resp. ako pomcka na upevnenie pokrvky hlavy. Prtomnos kostench ihlc sce nie je doloen, ale vzhadom na prevldajci iarov spsob pochovvania sa ned plne vyli.
2.3.1.2. Nramky

V hrobe 26 v Abrahme bola poda antropolga pochovan ena vo veku adultus. Potvrdzuje to tie nlez bronzovho nramku s preloenmi koncami ukonenmi tylizovanmi zoomorfnmi hlavikami. Z kroja pochovanej eny sa nm zachovala jedna spona, pravdepodobne mala na sebe opasok noricko-pannskej proveniencie, z ktorho sa zachovalo iba profilovan nkonie (Garbsch R2). Pochovan mala pri sebe n s rovnou epeou (Kolnk 1980, 28, 180, tab. XVII; Tejral 1970, 126).
2.3.1.3. Prstene

Prste nepatr medzi ast germnske perky. Zdobil osobu neznmeho pohlavia pochovan v hrobe 6 vo Velaticiach. Poda vskytu troch spn by mohlo s o enu. Nosenie prstea sa neraz poklad za prejav romanizcie a kontaktu s Rmskym impriom. Prste nemusel by nosen len na ruke, mohol sli taktie ako prvesok (Droberjar 2002, 267268), ako je tomu aj v prpade nlezu prstea z ova (Pieta 2002).
2.3.1.4. Zvesky (amulety)

Ozdobu hrdla a hrude, sliacu zrejme aj ako amulet, obsahovali iba dva iarov hroby z Bratislavy-Devna (obr. 7; 8). Za tento typ perku mono povaova miniatrny zvesok v tvare ruky (s tzv. gestom figy), miniatrnu plastiku kaky a krok s plastickmi naliatkami z hrobu A a zvesok v podobe miniatrnej figrky bka z hrobu B. Kee ide o nlezy zo iarovch hrobov sa o ich presnom spsobe nosenia mono len domnieva. Nlezy tohto druhu maj svoje paralely v zveskoch z doby latnskej. Mohli ma podobu zvierat kanca, psa, kozy, srnca, bka, kaky a in. ast s tie antropomorfn zvesky v tvare ruky, i nohy, vyskytuj sa tie exemplre v tvare topnky. Zvesky v tvare zovretej ruky pochdzaj z Boitova, i zo Starho Hradiska, kde sa taktie naiel prvesok v tvare kaky (imov 2004, 4142, 137, 232). Z zemia iech poznme viacer nlezy zvieracch zveskov z oppida zo Stradonc (Waldhauser 2001, 115; Vchov 2004, 40). Ani jeden z uvedench nlezov nepochdza z hrobovch celkov. Z zemia Slovenska poznme okrem zvesku z hrobu B z Devna alie plastiky bkov a to z Udie a Streenc. Kvli vekosti a znanej hmotnosti plastiky bka z Udie uvauje K. Pieta aj o inom spsobe nosenia amuletu na konskom postroji alebo na kultovom odeve (Pieta 2004, 140). Nlezy z Bratislavy-Devna datovan na zaiatok 1. stor. po Kr. mu by sasn s obsahom depotu z Udie s neskorolatnskou plastikou bka (Pieta 2004, 143144).

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

389

Zvesky v podobe jednoduchch krkov alebo krkov s nliatkami sa taktie objavuj v juhobavorskch kostrovch hroboch, kde s sprevdzan nlezmi dvojuzlkovch spn (Garbsch 237d2) v hrobe 2 alebo hrobe 3 z Heimstetten (Kirchheim bei Mnchen-Heimstetten, Keller 1984, tab. 5, 7, 19, 20). E. Keller vid v tchto amuletoch, nosench obvykle ako ozdoby hrdla a hrude, prevanie starej latnskej tradcie u domceho etnika keltskho pvodu (Keller 1984, 40). Oba hroby sa pripisuj osobm enskho pohlavia, v prpade hrobu 3 to potvrdzuje aj antropologick urenie. I napriek rozdielnej podobe opaska v porovnan s nlezmi z Norika a Pannie, vid E. Keller rovnak dleitos tohto odevnho doplnku i v enskom odeve na zem Raetie (Keller 1984, 48). alie dva analogick nlezy pochdzaj z hrobov przeworskej kultry z pohrebiska v Niedanowe. Dva bronzov krky s nliatkami ( 33,4 cm) sa nali spolu s dvoma sponami s okami (A 59), trbkovitou sponou A 74 a sponou A 120 v hrobe 306. Tento hrob, v ktorom bola pochovan ena vo veku adultus spolu s dieaom neurenho veku, je datovan do stupa B2a (Ziemliska-Odojowa 1999, 60, 257, tab. CVI). Analogick nlezy vskytu perkov starch latnskych tradci v germnskych hroboch mono njs v hrobe 478. Okrem dvoch krkov pravdepodobne nramkov zdobench nliatkami ( ca 5,5 cm) tvoril sas inventra enskho hrobu al nramok zdoben iestimi nliatkami a troma okami ( 6,47,5 cm). Hrobov celok sa poda spony s okami A. 45 (?) a fragmentu bronzovej trbkovitej spony datuje do stupa B1b (?). Antropologick analza neukazuje celkom jednoznane na to, i bola v hrobe pochovan vlune ena vo veku 2025 rokov, alebo podobne ako v prpade hrobu 306, ide o dvojhrob eny a pribline jednoronho dieaa (Ziemliska-Odojowa 1999, 85, 325, tab. CLXXIV). Motv ruky zovretej v ps s gestom figy sa objavuje nielen medzi latnskymi zveskami, ale taktie medzi nlezmi rmskej proveniencie. Prkladom je zvesok zo sklovitej hmoty njden v detskom kostrovom hrobe XI v Gerulate (Pichlerov 1981, 38, 235, tab. VII:2). M. im poukazuje na jun provenienciu nlezov zvieracch alebo antropomorfnch zveskov spt so severoitalskm a vchodoalpskm prostredm v neskorohaltatskom a vo vasnolatnskom obdob. V stredoeurpskom priestore sa objavuj predovetkm v prostred keltskch op-

Obr. 7. iarov hrob A z Bratislavy-Devna (Kolnk 1991,77, obr. 5).

Obr. 8. iarov hrob B z Bratislavy-Devna (Kolnk 1991, 78, obr. 6).

390

Ivana KVETNOV

pd. Uvauje nad monosou, e sa do oblasti strednej Eurpy dostali prve prostrednctvom severoitalskch Keltov (im 2005, 100). Rovnako nie je vylen, e naalej pretrvvala tradcia ich vroby a nosenia (im 2005, 100). Spolon nlez latnskych zveskov s mladmi noricko-pannskymi kovaniami opaskov v hroboch A a B v Bratislave-Devne vedie tie k vahm o pouit starch antikvovanch predmetov, ktor mohli pochdza zo starch votvnych pokladov alebo z inch nlezovch svislost.26 Urenie etnicity hrobov z Bratislavy-Devna by sa mohlo kvli rznorodmu spektru nlezov javi ako problematick. Poda keramiky ide vak o hroby germnske. Prtomnos Keltov na Devne sa predpoklad ete v prvch dvoch decnich 1. stor. po Kr. (Pieta 1993, 200; Kolnk 1993, 245). Hrobov celky s datovan do 2. tvrtiny 1. stor. po Kr., osoby pochovan v oboch hroboch sa doili veku adultus a maturus. Teoreticky mohlo djs k priamemu kontaktu s keltskm obyvatestvom. Bez prihliadnutia na antropologick analzu boli v literatre oba hroby oznaovan ako ensk. Dvodom bola pravdepodobne prtomnos noricko-pannskeho opasku a amuletov, ktor sa asto spjaj s demi alebo osobami enskho pohlavia (Vchov 2004, 39).
2.3.1.5. In typy opaskov

V rovnakom obdob sa paralelne s noricko-pannskymi opaskami pouvali germnske typy opaskov zopnut najastejie prackami s ovlnym dvojdielnym rmom, i tzv. osmikovitmi prackami (typ Madyda-Legutko A, B, Raddatz typ C alebo tzv. typ Beudefeld) a boli doplnen pravdepodobne almi funknmi, predovetkm zvesnmi kovaniami. Na juhozpadnom Slovensku, junej Morave a Dolnom Raksku sa objavuje skupina hrobov s prackami typu Raddatz C alebo skupiny A poda Madydy-Legutko (A 15 a 18), ktor patrili skr k muskmu odevu. Pracky tohto typu sa objavuj spolu s noricko-pannskymi dvojuzlkovmi sponami v hroboch 67 v Abrahme, 35 v Kostolnej a 58 v Sldkoviove. Vo vine prpadov kroj pozostval len z jednho opaska, nosenie dvoch sa prisudzuje germnskym bojovnkom z obdobia Marobudovej re (Droberjar 2002, 225226). Inventr
Obr. 9. iarov hrob 35 z Kostolnej pri Dunaji (Kolnk 1980, 262263, tab. XCIXC).
26 im 2005, 100.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

391

iarovho hrobu 35 v Kostolnej pri Dunaji obsahoval ako jedin zo skmanch hrobov zponu a pracku (obr. 9). Antropologick analza sce potvrdila musk totonos pochovanho, avak T. Kolnk upozoruje na skutonos, e mohlo djs k zmene s kostrovmi pozostatkami z hrobu . 36. K tomuto nzoru sa autor prikla kvli prtomnosti typickho muskho inventra zbran v hrobe 36 a typickho enskho noricko-pannskho opaska v hrobe 35.27 Za analogick mono povaova tie hrobov celky, ktor obsahovali bu oba opasky, alebo tie, v ktorch sa nachdzal bronzov kotol, podobne ako tomu bolo v prpade hrobu 35 z Kostolnej. Dva opasky sa nali v muskom kostrovom hrobe z r. 1948 v Prahe-Bubeni. Bronzov kotol spolu s medvedmi pazrmi pochdzaj zo iarovho hrobu VI z Dobichova-Pihory. Hrob patril pravdepodobne osobe muskho pohlavia, omu nasveduj vskyt zbran v hrobovom inventri. Nie je teda plne vylen, e obsah hrobu 35 z Kostolnej patril osobe muskho pohlavia, ako to preukazuje vsledok antropologickej analzy.

2.4. Noricko-pannska psov garnitra a kovania rohov na pitie

Nlezy noricko-pannskych opaskov z zemia barbarika s vemi asto sprevdzan nlezmi kovan z rohov na pitie. Nlezy kovan rohov na pitie s typick pre 1. a 2. stor. po Kr., s nstupom mladej doby rmskej sa z hrobovho inventra postupne vytrcaj. Svislos s uritm socilnym postavenm a vskytom rohov na pitie v hrobovom inventri nie je doloen.28 Opierajc sa o bohat vskyt kovovch sast rohov na pitie na zem iech v obdob Marobudovej re, sa C. Redlichov nazdva, e by mohlo s o skupinu bojovnkov blzkych Marobudovi (Redlich 1977, 8081, 115). Zd sa, e nkonia rohov sprevdzan nlezmi kovan opaska zdobenmi nitmi (Garbsch B7) tvoria pecifick skupinu hrobov, ktor s doloen, i ke v menej miere, aj na zem junho Slovenska, medzi riekou Moravou a Vhom (lkovce, Kriovany nad Dudvhom, Sldkoviovo). Kovania rohov na pitie sa nali spolu s noricko-pannskou garnitrou opasku v iarovch hroboch 166 z Abrahmu,
27 Kolnk 1980, 263, tab. C, 109110. 28 Na viacerch kompletne preskmanch pohrebiskch sa sasti rohov vyskytovali prve v tch hroboch, ktor sa nepovauj za najbohatie napr.: Grossromstedt, Dobichov-Pihora, Tiice (Andrzejowski 1991, 6869).

Obr. 10. iarov hrob 100 z Abrahmu (Kolnk 1980, 196197, tab. XXXIIIXXXIV).

392

Ivana KVETNOV

34, 58, 64 zo Sldkoviova, 2 z Kriovan n. Dudvhom, 1 zo lkoviec (tab. 4). V mnohch prpadoch nerealizovan antropologick analza do istej miery obmedzuje poznanie, i bol roh na pitie typickm atribtom muskch, alebo i enskch hrobov. Z dostupnho materilu vyplva ich astej vskyt v muskch, ako v enskch hroboch (Droberjar 2002, 237238; Breitspecher 1987, 30, 190, tab. 53).

2. 5. Vek a pohlavie nositeov sast noricko-pannskeho kroja

Z dostupnch archeologickch prameov sa poksime zodpoveda na otzku, i boli sasti norickopannskeho odevu v oblasti stredodunajskho barbarika sasou enskho, alebo podobne ako v inch oblastiach sasou muskho odevu. Z celkovho potu 22 hrobov bola antropologick analza zrealizovan v 13 prpadoch, z toho sa len v 8 hroboch podarilo identifikova pohlavie zomrelho. Z uvedench 8 hrobov boli 4 ensk a 3 musk; v hrobe 58 zo Sldkoviova boli pochovan dvaja jedinci ena vo veku maturus a mu vo veku adultus (tab. 4). Okrem antropologickho urenia s dleitmi indiktormi pri urovan pohlavia typick musk a ensk milodary. Z tohto dvodu dopame urenie pohlavia poda milodarov. Spektrum hrobovho inventra skmanej skupiny hrobov nm vak poskytuje len obmedzen monosti. Za musk mono oznai hroby so zbraami. Prtomnos rohu na pitie nie je plne jednoznanm znakom muskho hrobu. Vo veobecnosti sa za ensk povauj tie hroby, ktor obsahuj dve prov spony alebo tri spony vinou v zastpen dve rovnako vek prov a jedna menia spona rovnakho alebo odlinho typu. Zo perkov sa medzi nlezmi objavuje nramok. Antropologick urenie muskho pohlavia potvrdzuje prtomnos typickch muskch milodarov v dvoch hroboch (Abrahm 67, Sldkoviovo 58). Ako ensk mono poda antropologickho urenia oznai tyri hroby (Abrahm 2 a 26, Baumgarten a. March 6, Sldkoviovo 63) spolu s dvojhrobom 58 zo Sldkoviovo p hrobov. Antropologickmu ureniu zodpoved v 2 hroboch typick ensk inventr (Baumgarten a. March 6, Abrahm 26). Problematick je hrob 35 z Kostolnej pri Dunaji uren ako musk. Jeho pozostatky vak boli pravdepodobne zamenen s obsahom hrobu 36 (Kolnk 1980, 109110; Kolnk Stloukal 1977, 103, 107). V jedinom z hrobov (Sldkoviovo 52) bolo pochovan diea vo veku infans I. V alch 6 prpadoch mme dostupn aspo informciu o veku zomrelho. Zo skmanej skupiny hrobov, urench antropologickou analzou ako ensk, bola vina ien pochovan vo veku adultus a maturus, teda vo veku od 20 do 60 rokov. (tab. 4). V detskch hroboch neboli zisten doklady nosenia noricko-pannskeho opaska, o me svisie s rozmermi samotnch psovch kovan.29 Poda rozmerov kovan opasku, ktor dosahuj rku 5 a 5,5 cm, sa mono nazdva, e pouvanie tohto typu nebolo vhodn ani uren pre deti. Mono tie predpoklada, e opasok v tejto podobe zaali nosi a dospievajce osoby. Doloen je napr. ako sas odevu eny vo veku adultus (2040 rokov) v hroboch 2 a 26 v Abrahme. S opaskom a zrkadlom bola pochovan 3545 ron ena v Baumgarten an der March. Na rozdiel od opasku, vskyt noricko-pannskej dvojuzlkovej spony typu A 236 (Garbsch A 236c) je doloen aj v jedinom detskom hrobe 52 zo Sldkoviova.

2.6. Pvod nositeov sast noricko-pannskeho kroja

Prisdi jednotliv hroby uritmu etniku je neahkou lohou. Noricko-pannsky kroj na zem rmskych provinci pouvalo pvodn domorod keltsk obyvatestvo. Nlezy jeho jednotlivch prvkov v barbariku mono jednoznane povaova za cudzorod element. Otzkou je, i vskyt tchto prvkov v germnskom prostred vyjadroval prtomnos osb noricko-pannskeho pvodu alebo len import mdnych sast odevu. Tmto javom sa zapodieval J. Garbsch, ktor zvauje monos presunu a sahovania nositeov noricko-pannskeho kroja alebo jednoducho prenos samotnch mdnych prvkov (Garbsch 1965, 548). Neplnos jednotlivch sast noricko-pannskeho kroja a pozmenen spsob nosenia (predovetkm vskyt typicky enskch sast odevu v muskch germnskych hroboch), sved skr o preberan jednotlivch mdnych prvkov. Podobn nzor prezentuje J. Bemmann vychdzajc z nlezov z oblasti strednho Nemecka (Bemmann 1999, 166). Nemono vak plne vyli ani noricko-pannsky pvod niektorch pochovanch. Kostrov hrob eny z Baumgarten sa zd by vnimon nielen spsobom pochovvania. Zo skmanch hrobovch celkov sa najviac pona na ikono29 Pozri tie Tempelmann-Mczyska 1989, 48.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

393

NorickoVrazne Spony s Trubkovit Almgren spony II. skupina pannske spony profilova okami

Tab. 4. Skman hrobov celky obsahujce noricko-pannske sasti odevu.

1 1

1 1

grafick zobrazenia ien odetch v prepsanom odeve bez spn, so zrkadlom v rukch. V tomto prpade by sme mohli oprvnene predpoklada provincilny pvod pochovanej. H. Windl uvaoval o pochovanej ene ako o germnskej prslunke Marobudovej alebo Katvaldovej skupiny, ktor sa pred usadenm na Pomorav mohla krtku dobu zdriava v Noriku (Windl 1977, 12; 1990, 33). Mal poet skmanch hrobov obsahujcich noricko-pannske spony a garnitru opasku, nekompletnos hrobovch celkov, i ojedinelos nlezov, prpadne ich rozptlenie v rmci jednotlivch pohrebsk nm neumouje vyvodzova iadnu presnejiu svislos. Vnimkou by mohlo by jedine pohre-

Abrahm Abrahm Abrahm Abrahm Abrahm Altenmarkt Baumgarten Bratislava-Devn Bratislava-Devn Kostoln Kostoln Kostoln Kriovany Mistelbach Sldkoviovo Sldkoviovo Sldkoviovo Sldkoviovo Sldkoviovo Sldkoviovo Velatice lkovce

2 26 67 100 166 1884 6 A B 35 B 7 2 1 34 52 58 59 63 64 6 1

1 1 1

2 A 48 A 47 A 45 A 68 A 67/68 A 67 A 238/ Garbsch A238e A 237/ Garbsch A237b A 236/ Garbsch A 236c Hrob Pohrebisko

1 A 75

F? adultus ? F adultus F M maturus M ? maturus ? ? dospel ? ? ? M F 35-45 r. F M? maturus ? ? adultus ? M? adultus F ? ? M ? dospel ? ? ? ? ? ? ? ? maturus ? ? infans I. ? F,M maturus,adultus F,M ? ? ? F? dospel ? ? maturus ? ? ? ? ? ? ?

A 26

Pohlavie poda milodarov Vek Pohlavie Zrkadlo Skrinka Zbrane Nradie a predmety benej potreby Roh na pitie Ozdoby hrdla a hrude Prste Ihlica Nramok A1 Noricko-pannsky opasok Opasok inho typu

394

Ivana KVETNOV

bisko v Kostolnej pri Dunaji, kde s hroby 7 a 35 situovan v rmci 1. skupiny hrobov. Poloha iarovho hrobu B nie je znma. Osobit pozornos si zasluhuj oba iarov hroby z Bratislavy-Devna (obr. 7; 8). Hrobov inventr prezentuje nlezy keltskej, rmskej ako i germnske proveniencie. Kee urny s evidentne germnske, mono aj u pochovanch uvaova o ich germnskom pvode. V svislosti s latnskymi amuletmi v oboch hroboch sa objavuje otzka priameho kontaktu oboch etnk alebo pouitie starch antikvovanch predmetov. Zrejme neme by nhodou, e sa amulety keltskej proveniencie nachdzali v oboch hroboch.

2.7. Monosti rekontrukcie odevu

Na zklade doposia znmych hrobovch nlezov z juhozpadnho Slovenska, junej Moravy a Dolnho Rakska mono kontatova, e noricko-pannske sasti odevu sa v tejto oblasti nali prevane v iarovch hroboch. Jedin kostrov hrob s noricko-pannskym opaskom poznme z zemia Dolnho Rakska z Baumgarten a. d. March. ensk hrob z Baumgarten a. d. March je zaujmavm taktie nlezom postriebrenho bronzovho zrkadla. S nlezmi zrkadiel v hroboch sa sporadicky stretvame rovnako na zem strednho a severnho Nemecka, a to predovetkm v augustovskej dobe. Zrkadl s ojedinele zastpen v hrobovch nlezoch z oblasti Mecklenburg-Vorpommern (Lalendorf, Neubrandenburg, Poggendorf), Brandenburgu, rovnako s zastpen na lokalite Kleinzerbst (Sachsen-Anhalt) v hrobe 73. Zriedkav vskyt zrkadiel v hroboch na zem obvanom Germnmi mono poklada za prvok prevzat z vchodoalpskej oblasti (Bemmann 1999 165). Nlezy dvoch zrkadiel nechbaj ani na pohrebisku Dobichov-Pihora (hrob 68 a 131, Droberjar 1999, 245246, tab. 53:68/3, 259, tab. 73:131/1). Nlez zrkadla registrujeme rovnako na pohrebisku v Zemplne, kde sa nachdzal pravdepodobne v symbolickom hrobe . 167, datovanom do 1. stor. po Kr. (Budinsk-Krika Lamiov-Schmiedlov 1990, 295). Zobrazenia ien so zrkadlom s astm motvom noricko-pannskych nhrobnch kameov (obr. 3). Odev zomrelej 35 a 45 ronej eny z hrobu 6 z Baumgarten a. d. March bol podobne ako odev zobrazench ien a dievat pomerne jednoduch. Pozostval vlune z garnitry opaska. Zobrazenia na nhrobnch kameoch z provinci Noricum a Pannia zachytvajce jednoduch odev bez spn, pochdzaj prevane z konca 1. a z 2. stor. po Kr., kedy sa romanizcia prejavila aj na miestnom enskom odeve, ktor si po dlhiu dobu ponechval loklny tradin charakter. Jednoduch odev mali na sebe astejie mladie dievat a ako vidno na relifoch, opsan boli jednoduchm tenkm do uzla zviazanm opaskom bez pouitia kovan. Kostrov hrob z Baumgarten a. March mono poda H. Adlera datova medzi rokmi 2050 po Kr. (Adler 1976, 711). J. Garbsch poklad odev s opaskom, bez zopnutia sponami (M2), za typick pre 2. stor. po Kr. E. Pochmarski upozoruje na to, e dosia nebola realizovan paleografick analza npisov na hrobovch kameoch, bez ktorej je toto asov zaradenie spochybniten (Pochmarski 2004a,162, 2004b, 181-193). iarov hrob 100 z Abrahmu (obr. 10) je sce bez bliieho antropologickho urenia, no jeho obsah (3 spony, n s oblkovitou epeou, ihelnek?) zodpoved typickmu enskmu odevu. Poda kombincie troch spn (dve rovnako vek a jedna menia) a noricko-pannskeho opaska sa teda mono domnieva, e ide o ensk hrob. Sasti odevu tak reprezentuj typick schmu noricko-pannskeho kroja (obr. 1). Pravdepodobn model enskho kroja, pozostvajceho z noricko-pannskeho opasku, z dvoch provch spn umiestnench na pleciach a jednej menej spony pravdepodobne umiestnenej na prsiach, je okrem hrobu z Abrahmu doloen taktie v iarovom hrobe 6 vo Velaticiach (obr. 11).

3. ZVER
Z 22 hrobovch celkov bolo antropologicky urench 13, z nich sa dalo uri pohlavie zomrelho v 8 hroboch. Z nich dva hroby dvojhrob 58 zo Sldkoviova a hrob 35 z Kostolnej s z vyie uvedench dvodov (zlenie muskho a enskho hrobovho inventru v prpade dvojhrobu 58 zo Sldkoviova a zmena kostrovch pozostatkov v prpade iarovho hrobu 35 a 36 v Kostolnej) pre analzu takmer nepouiten. Ide teda o prli mal vzorku na vyvodenia jednoznanch zverov. I napriek obmedzenmu potu nlezov je pravdepodobn, e noricko-pannsky opasok bol v skmanej oblasti typickejm atribtom odevu ien. Mui uprednostovali opasok zopnut prackou, najastejie typu Raddatz C

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

395

alebo Madyda-Legutko A 15 (hrob 67 zo Sldkoviova). Noricko-pannske spony s uzlkmi sa vyskytuj rovnako v enskch, ako aj muskch hroboch. Zbrane ako typicky musk atribty, sa v hroboch obsahujcich sasti noricko-pannskeho odevu vyskytuj len zriedkavo. Z 22 sledovanch hrobov s doloen iba v 4 prpadoch (67 v Abrahme, hrob z r. 1884 v Altenmarkt im Thale, hrob B v Kostolnej pri Dunaji, 58 v Sldkoviove). Na zklade nlezov poetnejieho vskytu spn A 236 a 237 v hrobovch nlezoch sa me zda, e Germni ijci v stredodunajskom priestore uprednostovali tieto typy spnadiel pred sponami s krdelkami (A 238). Ojedinel a sdliskov nlezy, i exemplre pochdzajce z rozruench hrobov dokladaj rovnako vskyt spn s krdelkami (Uhersk Brod, Bratislava-Klarisk ul., Bratislava-Hajthova tehela at.). Je vak mon sa domnieva, e Germni uprednostovali menie spnadl pred exemplrmi vekch rozmerov. Medzi atovmi sponami s krdelkami sa zo skmanho zemia vyskytuj vinou spony, ktor patria poda Garbschovho triedenia, medzi menie a stredne vek kusy (Garbsch 1965, 49). Obr. 11. iarov hrob 6 z Velatc (Poulk 1950, obr. 71). Pouvanie noricko-pannskych sast odevu dokumentuj taktie nepoetn nlezy zo sdlisk (Bratislava-Trnvka; Bratislava-Dbravka; Drsing). Nlez zpony s upevovacm kovanm (Garbsch G2d a B1a) na sdlisku v Bratislave-Trnvke doklad stopy po oprave pomocou dvoch svoriek. Mono teda uvaova o dlhodobejom pouvan zpony, i exkluzvnej hodnote tohto vrobku, alebo jej zvltnom vzname osobnho charakteru. Vzhadom na celkov krehkos kovan zdobench prelamovanm (hrbka cca 0,2 cm) je rovnako mon, e mali pomerne krtku ivotnos. Charakter nlezov, spsob vroby a predovetkm pouitie techniky opus interrasile vypoved o tom, e vychdzali z keltskej tradcie. Zrejme nie je nhodou, e bohat vskyt noricko-pannskych spn registrujeme v oblasti pchovskej kultry (Pieta 1997, 45-61). Tieto nlezy mu by poda K. Pietu sasou vasnho prdu noricko-pannskych importov, ktor sa vo fzach B1a a B1b vrazne prejavil prve v pchovskej oblasti (Pieta 1982, 44). Hrobov nlezy kovovch sast noricko-pannskeho kroja sa ojedinele vyskytuj tie na zem vchodnho Slovenska. Ide o nlezy noricko-pannskych spn z hrobov 16, 94, 100 a kovan opaska z hrobu 121 z pohrebiska v Zemplne (Budnsky-Krika Lamiov-Schmiedlov 1990, 245-344, 249, 321, tab. II:18-23; 256, 258, 332, tab. XIII:1-17; 258, 333, tab. XIV:9-13; 263, 335, tab. XVI:17-32 ). Hroby 16 a 121 s antropologicky uren ako ensk, hrob 94 ako musk (Stloukal 1990, 346). Nlezy s datovan do 2. polovice 1. a na zaiatok 2. stor. (Budnsky-Krika Lamiov-Schmiedlov 1990, 291). Nosenie noricko-pannskych sast odevu bolo mdnou zleitosou starej doby rmskej, predovetkm 1. storoia po Kr. Tto mdnu vlnu mono na teritriu strednho Dunaja spja s intenzvnymi kontaktmi s junmi susedmi, ktor sa nepochybne zintenzvnili poas existencie Vanniovho krovstva. Vskyt noricko-pannskych sasti odevu v germnskych hroboch v strednom Podunajsku vak nemusel by vlune vsledkom priameho kontaktu s rmskymi provinciami. V hrobovch nlezoch tie vidie ist prbuznos nlezov s zemm iech, o mono dva do svislosti s presdlenm Marobudovej a Katvaldovej druiny medzi rieky Morava a Vh a tie ich prechodnho pobytu v Noriku. S istotou vak mono poveda, e hrobov nlezy datovan do fz B1aB1c zodpovedaj asovmu horizontu, ktor sa niesol v duchu pomerne intenzvneho kontaktu naddunajskej asti barbarika s rmskym impriom, o sa nepochybne odzrkadlilo aj v mde.

396

Ivana KVETNOV

Obr. 12. Zachovan sasti noricko-pannskych opaskov.

Vskyt noricko-pannskych opaskov a spn mohol by len istou mdnou vlnou, i mdou istej zkej skupiny obyvatestva. S postupujcou romanizciou a zalenenm zemia Norika a Pannie do Rmskej re ustupuj do zadia domce prvky s keltskou tradciou, o sa prejavuje aj na zmene spsobov odievania miestneho obyvatestva v provincich. Tto zmena zrejme vplvala aj na podobu germnskeho odevu na zem stredodunajskho barbarika. V nastupujcom obdob, v stupoch B2 a B2/C1, sa v om objavuj vo vej miere vplyvy pochdzajce z inch germnskych oblast (Garbsch 1965, 23; Tempelmann-Mczyska 1989, 129131).

SPIS HROBOVCH CELKOV

Zoznam hrobovch celkov v spise je raden abecedne. Pri jednotlivch hroboch uvdzame zkladn daje pohrebisko, datovanie, vek a pohlavie poda antropologickej analzy, inventr hrobu a literatru. asov zaradenie uvdzame poda relatvnej chronolgie, prpadne absoltnej chronolgie (v ztvorke uvdzame meno autora, z ktorho chronologickho lenenia vychdzame). Rozmery a materil je uveden len v prpade sast opaska, spn, prpadne inch sast odevu a perkov. Okrem urenia pohlavia poda antropologickej analzy, uvdzame v ztvorke pohlavie poda hrobovho inventru. V spise s pouit skratky: KH kostrov hrob; H iarov hrob, SR (Slovensk republika), R (esk republika), A (Raksko).

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

397

1. Abrahm (SR) H 2 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka 1977). Pohlavie a vek: ena ? (?), adultus (2040 r.). Spony: spona s okami (A 47 variant, bronz, d. 5 cm, . 2,2 cm). Opasok: fragment zpony (Garbsch G1c alebo G2c, d, e, bronz, . 5,4 cm); fragmenty bronzovho upevovacieho kovania (Garbsch B1b); nkonie tvorhran (Garbsch B1h, bronz, 3,42,4 cm); lnkovit kovania 3 ks (Garbsch Ka, bronz, d. 5,55,6 cm); profilovan nkonie s kueovitm ukonenm (Garbsch R2, bronz, pv. d. 7 cm); nity s klobkovitou hlavicou 3 ks (bronz, 0,91,8 cm, d. 11,5 cm). alie nlezy: urna; n s rovnou epeou; fragmenty drtenho oka a drtu. Literatra: Kolnk 1980, 28, 180 tab. XVII. 2. Abrahm (SR) H 26 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ena (F), adultus (2040 r.). Spona: vrazne profilovan spona (A 67a, bronz, d. 6,5 cm, . 2,3 cm). Opasok: profilovan nkonie (Garbsch R1 variant, bronz, zach. d. 5,1 cm). Ostatn sasti odevu a perky: nramok s preloenmi koncami ukonenmi tylizovanmi vtimi hlavikami. alie nlezy: urna; n s rovnou epeou. Literatra: Kolnk 1980, 28, 180 tab. XVII. 3. Abrahm (SR) H 67 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: mu (M), maturus (4060 r.). Spony: noricko-pannska spona s uzlkmi (A 237, Garbsch A 237b, bronz, zach. d. 7,3 cm, . 3,1 cm). Opasok: pracka s predenm ovlnym rmom a upevovacm kovanm (Raddatz C, Madyda-Legutko A 15, bronz, d. 10,2 cm, . 2,3 cm); rrkovit kovanie; oblkovit zvesn kovanie s kruhovitm ukonenm s otvorom na nit. alie nlezy: urna; hrot kopije; n s rovnou epeou; britva; kresadlo (okruhliak a ocieka); nkonie rohu na pitie (Andzejowski typ B.1, Redlich typ E); ivica. Literatra: Kolnk 1980, 36, 186, tab. XXIII; Madyda-Legutko 1986, 211, tab. 3; Andrzejowski 1991, 71, . 1c. 4. Abrahm (SR) H 100 Datovanie: B1a/1. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ? (F), maturus (4060 r.). Spony: 3 spony s okami (A 45, bronz, d. 6,8 cm, . 2,8 cm; d. 6,9 cm, . 2,7 cm; d. 5,9 cm, . 2,3 cm). Opasok: zpona s upevovacm kovanm (Garbsch G2d, B1b, bronz, d. 3,5 cm, . 5 cm, 5,25,6 cm); upevovacie kovanie fragment (Garbsch B1b); nkonie tvorhran (Garbsch B1h, bronz, 2,54 cm); kaikovit kovanie (Garbsch E3a, bronz, d.15 cm); 4 lnkovit kovania (Garbsch Ka, bronz, d. 5,5 cm, . 1,6 cm); profilovan nkonie (Garbsch R1 variant, bronz, zach d. 4,7 cm); nity s klobkovitou hlavicou, 9 ks (bronz, 1,71,8 cm). alie nlezy: urna; n s oblkovitou epeou; ihelnek ? fragment vtej kosti; zlomok bronzovho plechu; 2 ndoby; ivica, naberaka alebo cedidlo E 162 poda Krekovia. Literatra: Kolnk 1980, 4546, 196197, tab. XXXIIIXXXIV. 5. Abrahm (SR) H 166 Datovanie: B1aB1b (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ? (?), dospel. Spony: vrazne profilovan spona fragment (bronz, zach. d. 3,5 cm). Opasok: 2 upevovacie obdnikov kovania fragmenty (Garbsch B7b, bronz, 3,24,5 cm). alie nlezy: urna; kresac kame; 2 nkonia rohu na pitie (Andzejowski typ B3l, m; Redlich typ E); ivica. Literatra: Kolnk 1980, 60, 211 tab. XLVIII; Andrzejowski 1991, 71, . 1d, 18, obr. 2lm. 6. Altenmarkt im Thale (A) H z r. 1884 Datovanie: pol. 1. stor. Pohlavie a vek: neuren (M). Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, typ Garbsch A 236c, bronz, zach. d. 6 cm, . 1,85 cm)); vrazne profilovan spona fragment (A 67 alebo 68, bronz, d. 3,5 cm, . 1,4 cm). alie nlezy: urna; n; hrot kopije. Literatra: Mitscha-Mrheim 1930, 8; Garbsch 1965, 224, . 701; Pollak 1980, 1011, Taf. 1/14 (3); Wielowiejski 1970, 319; Tejral 1977, 321, obr. 11:1.

398

Ivana KVETNOV

7. Baumgarten an der March (A) KH 6 Datovanie: B1 poda Adlera r. 2050. Pohlavie a vek: ena, 3545 r. Opasok: zpona s obdnikovm kovanm (Garbsch G2d, bronz, d. 3,5 cm, . 4,7 cm); upevovacie tvorcov kovanie (Garbsch B1c, bronz, d. 4,4 cm, . 5,1 cm); kaikovit kovanie fragment (Garbsch E3a/b, bronz, zach. d. 6,2 cm); lnkovit kovanie (Garbsch Ka, bronz, d. 5,1 cm); profilovan nkonie (Garbsch R2, bronz, d. 5,7 cm); nity s klobkovitou hlavicou, 12 ks. vie (bronz, 1,6 cm), 6 ks stredn (bronz, 0,91 cm), 4 ks najmenie (bronz, 0,50,6 cm). alie nlezy: zrkadlo. Literatra: Garbsch 1965, 224, . 704; Tejral 1970, 171, . 16; Adler 1976, 711, obr. 1015; Windl 1977, 12, 16, . 7; Pollak 1980, 13, . 6, tab. 3:49. 8. Bratislava-Devn (SR) H A Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: mu ?, nad 40 r. (maturus) / prpadne robusnejia F. Spona: spona s krdelkami (A 238, Garbsch A 238e, d. 10,8 cm). Opasok: upevovacie kovanie (Garbsch B7b variant) 3 ks. Ostatn sasti odevu a perky: miniatrny zvesok v tvare ruky s gestom figy (bronz, d. 4,3 cm), miniatrna plastika kaiky (bronz, d. 3,2 cm), krok s plastickmi naliatkami (bronz, 2,5 cm), krok s profilovanm vstupkom, tyinkovit bronzov predmet zdoben koncentrickm krkom zlomok. Ostatn: urna; vzikovit kovanie rohu na pitie (Andzejowski typ D.1); bronzov konvica (Eggers 139), ivica. Literatra: Krekovi 1987, 237; Kolnk 1991, 83, 77, obr. 5; Kolnk a kol. 1993, 257259; Pichlerov 1992, 89; Keller 1994, 1617. 9. Bratislava-Devn (SR) H B Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ? (F), adultus. Spona: drten spona (A 1, bronz, d. 4,3 cm). Opasok: 2 prelamovan kovania (Garbsch B1c, bronz, 55,2 cm), zpona (Garbsch G2d, bronz, 4,63,4 cm). Ostatn sasti odevu a perky: zvesok v podobe miniatrnej figrky bka (bronz, v. 3,5 cm). Ostatn: urna; plechov kovanie zmky zo skrinky (Kokowski Typ 1); bronzov krok; fragmenty bronzu; fragment deformovanch nonc; n s oblkovitou epeou; dradlo patery ukonen baraou hlavikou (Eggers 154). Literatra: Krekovi 1987, 264; Kolnk 1991, 83, 78, obr. 6; Kolnk a kol. 1993, 257259; Pichlerov 1992, 89; Keller 1994, 1617. 10. Kostoln pri Dunaji (SR) H B Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: neuren (M). Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, typ Garbsch A 236c, bronz, d. 4,5 cm, . 1,8 cm). alie nlezy: urna; britva fragment; hrot kopije. Literatra: Kolnk 1980, 94, 237, tab. LXXIV. 11. Kostoln pri Dunaji (SR) H 7 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. Pohlavie a vek: dospel. Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, typ Garbsch A 236c, bronz, d. 4,4 cm). alie nlezy: urna. Literatra: Kolnk 1980, 97, 241, tab. LXXVIII. 12. Kostoln pri Dunaji (SR) H 35 Datovanie: B1a/1. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: mu (M), adultus, poda inventru by mohlo s o enu. Poda T. Kolnka mohlo djs k zmene s pozostatkami z hrobu 36. Spony: 2 strieborn spony s okami (A 48 derivt, striebro, d. 5,1 cm). Opasok: pracka (Madyda-Legutko A 18, bronz, d. 10,5 cm); zpona s upevovacm kovanm (Garbsch G2c, B1b, bronz, v. 5,2 cm, . 3,8 cm); 2 kaikovit kovania (Garbsch E3a, bronz, d.15,5 cm); 3 lnkovit kovania (Garbsch Ka, bronz, d. 5,5 cm); profilovan nkonia (Garbsch R3, bronz, d. 7,4 cm a 7,6 cm); nity s klobko-

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

399

vitou hlavicou, 13 ks (bronz, 1,61,8 cm, d. 0,30,4 cm); ovlny masvny gombk (bronz, d. 1,8 cm, . 0,9 cm); rrkovit kovanie (d. 4,6 cm, 1,2 cm). Ostatn sasti odevu a perky: bronzov profilovan ihlica s kosotvorcovm otvorom (Beckmannova skupina II, d. 14,9 cm). alie nlezy: urna bronzov kotol (Eggers 6); fragment nonc alebo noa; n; fragment britvy; kame brsik; zlomky bronzovej panvice (Eggers 137); fragmenty bronzovej ndoby (Eggers 92); zlomky z bronzovho vedra alebo naberaky; ivica; uhlk, medvedie pazre, 6 ks (pravdepodobne patria k hrobu 36); zliatok skla svetlohnedej farby; zlomok kamea. Literatra: Garbsch 1965, 229, . 730; Kolnk 1980, 8, 109110, 262263, tab. XCIXC; Madyda-Legutko 1986, 127, . 308, 211, tab. 3 13. Kriovany nad Dudvhom (SR) H 2 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: neuren. Opasok: 2 upevovacie kovania (Garbsch B1b, bronz, 5,3 x 5,4 cm, 5,4 x 5,5 cm); nkonie tvorhrann (Garbsch B1h, bronz, 2,43 cm); 2 kaikovit kovania (Garbsch E3a, bronz, d.14,4 cm a 12,9 cm); 3 lnkovit kovania (Garbsch Ka, bronz, d. 5,3, 5,5 a 5,5 cm); profilovan nkonie (typ Garbsch R2, bronz, d. 4 cm); nity s klobkovitou hlavicou, 2 ks (bronz, 0,8, 1,2 cm). Ostatn sasti odevu a perky: elezn ihlica s profilovanou hlavikou (Beckmann podskupina IV a, tvar 60). alie nlezy: urna; roh na pitie okrajov kovania stia (Andrzejowski K.1, Redlich Typ a), 2 upevovacie zvesn kovania s krkom a upevovacou platnikou (Andrzejowski S.3), 2 kovania s krkom a upevovacou obdnikovou platnikou, krok s dvoma upevovacmi platnikami obdnikovho tvaru (Andrzejowski S); 2 nkonia vzikovitho tvaru (Andrzejowski D.1e); n s rovnou epeou; zlomky 2 noov alebo nonc; bronzov panvica (Eggers 139 variant). Literatra: Beninger 1937, 37, . 46; Garbsch 1965, 233, . 770; Tejral 1968, 493, obr. 2.122; Kolnk 1973, 5153, . 33, tab. XV; Redlich 1977, 84, 120, . 109; Andrzejowski 1991, 84, . 151. 14. Mistelbach (A) H 1 Datovanie: polovica 1. stor. B1b. Pohlavie a vek: neuren. Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, Garbsch A 236c, bronz, zach. d. 4,9 cm), 2 vrazne profilovan spony (A 68a, bronz, d. 6,2 cm, 4,9 cm). alie nlezy: urna. Literatra: Mitscha-Mrheim 1925; 1930; 1956, 186215, obr. 1:14; Garbsch 1965, 230, . 741; Wielowiejski 1970, 319; Pollak 1980, 7377, tab. 62:25. 15. Sldkoviovo (SR) H 34 Datovanie: B1a/1. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ?, maturus, 4060 r. Spony: spona s okami (A 45 alebo 47, zach. d. 4,7 cm). Opasok: zpona s upevovacm kovanm (Garbsch G1c, Garbsch B1f, bronz, 3,3 3,1 cm), upevovacie kovanie (Garbsch B1f, bronz, 3,36,9 cm), 2 obdnikov zpony so stredovm spojovacm lnkom a otvormi na nity s upevovacmi kovaniami po oboch stranch (Garbsch B1f, bronz, d. 15 cm, . 3,3 cm), 2 obdnikov kovania (Garbsch B1k, 31,2 cm), nezdoben platnika fragment, profilovan nkonie (Garbsch R1, bronz, d. 3,3 cm), nit, trojramenn bronzov kovanie so zvesnm liabkom a bonmi nitmi. alie nlezy: urna; nkonie rohu na pitie (Andrzejowski B.1e; Redlich typ E), zvesn krky s trojuholnkovmi upevovacmi platnikami; nonice 2 ks; bronzov panvica (Eggers 131). Literatra: Kolnk 1980, 140141, 302303, tab. CXXXIXCXL; Andrzejowski 1991, 93, . 284a, 18, obr. 2. 16. Sldkoviovo (SR) H 52 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: diea do 7 r. (infans I). Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, Garbsch A 236c,bronz, d. 4,5 cm) alie nlezy: ivica, urna. Literatra: Kolnk 1980, 147, 311, tab. CXLVIII. 17. Sldkoviovo (SR) H 58 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ena, maturus (4060 r.) a mlad jedinec muskho pohlavia.

400

Ivana KVETNOV

Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, Garbsch A 236c, bronz, zach. d. 7 cm, . 2,8 cm). Opasok: upevovacie kovanie pracky (Garbsch B7, bronz, 6,43 cm), profilovan nkonie (Garbsch prechodn typ medzi R1 a R2, bronz, zach. d. 4,4 cm), profilovan nkonie (Garbsch R1, bronz, d. 3,1 cm). alie nlezy: roh na pitie zvesn ozdobn lenen kovanie s dvomi nitmi na upevnenie a zvesnm okom (Andrzejowski S.5), nkonie (Andrzejowski B.3, Redlich typ E); n; britva; dvojknick hrot ocieka; hrot kopije; bronzov naberaka (Eggers 159); ivica; keramick repy; urna. Literatra: Kolnk 1980, 149150, 314, tab. CLI; Andrzejowski 1991, 93, . 284f. 18. Sldkoviovo (SR) H 59 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ?, dospel. Spony: noricko-pannska vrazne profilovan spona s dvomi uzlkmi (A 236, Garbsch A 236c, bronz, d. 8 cm, . 2,6 cm). alie nlezy: ivica; urna; keramick repy. Literatra: Kolnk 1980, 150, 315, tab. CLII. 19. Sldkoviovo (SR) H 63 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ena ?, dospel. Spony: vrazne profilovan spona (A 68, bronz, d. cca. 6,2 cm, . 2,1 cm). Opasok: upevovacie kovanie opasku obdnikov vodorovn zdoben 4 nitmi (Garbsch B7, bronz, 4,12,4 cm); fragmenty zvesnch oblkovitch kovan s kruhovitm ukonenm s otvorom na nit; fragment pracky (?) alie nlezy: urna; bronzov tyinka. Literatra: Kolnk 1980, 150151, 315, tab. CLII. 20. Sldkoviovo (SR) H 64 Datovanie: B1b/2. tvrtina 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: ?, maturus (4060 r.). Spony: spona s okami (A 45, bronz, d. 7,3 cm, . 2,7 cm). Opasok: 2 obdnikov zpony so stredovm spojovacm lnkom a otvormi na nity s upevovacmi kovanm po oboch stranch (Garbsch B7b, bronz, v. 2,1 cm, 1,9 cm). alie nlezy: urna; 2 nkonia rohu na pitie (Andzejowski typ B.1; Redlich typ E). Literatra: Kolnk 1980, 151, 316, tab. CLIII; Andrzejowski 1991, 94, . 284g. 21. Velatice (R) H 6 Datovanie: B1IIb/2. tretina 1. stor. (poda J. Tejrala). Pohlavie a vek: neuren (F). Spony: 2 trbkovit vrazne profilovan spona (A 75), spona II. Almgrenovej skupiny vchodnej srie (A 26) Opasok: kaikovit kovanie (Garbsch E3), lnkovit kovanie (Garbsch Ka), profilovan nkonie (Garbsch R2), nity s klobkovitou hlavicou, vie 4 ks, menie 1 ks, rrkovit kovanie. Ostatn sasti odevu a perky: bronzov prste, bronzov a elezn ihlica. alie nlezy: urna; n s rovnou epeou; n s oblkovitou epeou (Liana typ 1 alebo 2.); nonice; zlomky bronzovch ndob, cedidla a naberaky (Eggers 160); sklen rebrovan misa (Eggers 181); krok. Literatra: Poulik 1950, 2324, obr. 71; Peka 1956, 42; Garbsch 1965, 233234, . 771; Tejral 1970, 127, obr. 11, 169170, . 11; Droberjar 2002, 355. 22. lkovce (SR) H 1 Datovanie: B1aB1b/1. polovica 1. stor. (poda T. Kolnka). Pohlavie a vek: neuren, (?). Opasok: 2 obdnikov zpony so stredovm spojovacm lnkom a otvormi na nity s upevovacmi kovanm na jednej strane (Garbsch B7f), upevovacie kovanie opasku bez zpony so stredovm spojovacm lnkom (Garbsch B7f), trojramenn kovanie remea so zvesnm liabkom a bonmi nitmi. alie nlezy: roh na pitie okrajov kovanie stia (Andrzejowski K.1, Redlich Typ a), nkonie (Andrzejowski B.1, Redlich Typ Ea). Literatra: Kolnk 1959, 153, 157158, tab. IV:16; 1973, 160, . 70, tab. XLVII:611; Garbsch 1965, 234, . 781; Redlich. 1977, 63, 80, obr. 4, 84, 118, . 29; Andrzejowski 1991, 99, . 360.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

401

LITERATURA
Adler, H. 1976: Kaiserzeitliche Funde aus Baumgarten an der March, Mitteilungen der Antropologischen Gesellschaft in Wien 16, 316. Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogw do picia z modszego okresu przedrzymskiego i okresu wpyww rzymskich w Europie rodkowej i Ponocnej, Materiay staroytne i wczesnoredniowieczne 6, 7120. Bechert, T. 1982: Rmisches Germanien zwischen Rhein und Maas. Die Provinz Germania Inferior. Mnchen Zrich. Breisprecher, U. 1987: Zum Problem der geschlechtsspezifischen Bestattungen in der Rmischen Kaiserzeit. Ein Beitrag zur Forschungsgeschichte und Methode. BAR International Series 376. Bemmann, J. 1999: Norisch-pannonische Trachtbestandteile aus Mitteldeutschland. Zur Bedeutung fremden Sachguts am Beginn der lteren rmischen Kaiserzeit in Mitteldeutschland, Arbeits- und Forschungsberichte zur Schsischen Bodendenkmalpflege 41, 151174. Beninger, E. 1937: Die germanischen Bodenfunde in der Slowakei. Reichenberg Leipzig. Bhme-Schnberger, A. 1997: Kleidung und Schmuck in Rom und den Provinzen. Stuttgart. Budinsk-Krika, V. Lamiov-Schmiedlov, M.1990: A late 1st century B.C.2nd century A.D. at Zempln, Slovensk archeolgia 38, 245344. Carnap-Bornheim, von C. Sala, V. 1994: Eine norisch-pannonische Flgelfibel aus Lovosice (Bez. Litomice, NW-Bhmen). In. Festschrift fr Otto-Hernman Frey zum 65. Geburtstag, Marburger Studien zur Vor- und Frhgeschichte 16, 127137. ernonik, I. 1964: Die einheimische Tracht Noricums, Pannoniens und Illyricums und Ihre Vorbilder, Latomus 23, 760773. im, M. 2005: Nov doklady jinch vliv v dob latnsk na Morav. In: Studenkov, E.(ed.), Jun vplyvy a ich odraz v kultrnom vvoji mladieho praveku na strednom Dunaji. Studia archaeologica et mediavalia 7. Bratislava, 99105. imov, J. 2004: Encyklopedie Kelt na Morav a ve Slezsku. Praha. Demetz, S. 1999: Fibeln der sptlatne- und frhen rmischen Kaiserzeit in den Alpenlndern. Frhgeschichtliche und provinzialrmische Archologie Materialien und Forschungen 4. Leidorf. Droberjar, E. 1999: Dobichov-Pihora. Ein Brandgrberfeld der ltern rmischen Kaiserzeit in Bhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs). Fontes archaeologici Pragenses 23. Pragae. Droberjar, E. 2002: Encyklopedie msk a germnsk archeologie v echch a na Morav. Praha. Elschek, K. 1995: Die germanische Besiedlung von Bratislava-Dbravka whrend der lteren rmischen Kaiserzeit. In: Tejral, J. Pieta, K. Rajtr, J. (eds.), Kelten, Germanen, Rmer vom Ausklang der Latne Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet. Brno Nitra, 3952. Farka, Z. 1996: Rmska spona z Bratislavy-Zhorskej Bystrice, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v r. 1994, 4950. Garbsch, J. 1965: Die norisch-pannonische Frauentracht im 1. und 2. Jahrhundert. Mnchen. Garbsch, J. 1985: Die norisch-pannonische Tracht. Aufsteig und Niedergang der rmischen Welt II. 12.3, 546577. Jedlicka, F. 2002: KG Drsing, MG Drsing, VB Grnserndorf, Fundberichte aus sterreich 40, 2001, 653654. Kaczanowski, P. Madyda-Legutko, R. 2000: Uwagi o napywie norycko-panoskich czci pasw na teren rodkowoeuropejskiego barbaricum. Klamra z osady w Kryspinowie. In: Svperiores Barbari. Ksiga pamitkowa ku czci Profesora Kazimierza Godowskiego. Krakw, 169187. Keller, E. 1984: Die frhkaiserzeitlichen Krpergrber von Heimstetten bei Mnchen und die verwandten Funde aus Sdbayern. Mnchner Beitrge zur Vor- und Frhgeschichte. Band 37. Mnchen. Keller, I. 1994: Najstarie germnske nlezy z Bratislavy, Pamiatky a mze 2/94, 1617. Kokowski, A. 1997: Schlossbeschlge und Schlssel im Barbaricum in der rmischen Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit. Klassifizierung Verbreitung Chronologie. Lublin. Kolnk, T. 1959: Germnske hroby zo starej doby rmskej zo Zohora, lkoviec a Kostolnej pri Dunaji, Slovensk Archeolgia 7, 144162. Kolnk, T. 1971: Prehad a stav bdania o dobe rmskej a sahovan nrodov, Slovensk archeolgia 19, 499558. Kolnk, T. 1973: Hrobov nlezy z doby rmskej na Slovensku. Korpus. Nepublikovan rukopis v archve Slovenskej archeologickej spolonosti. Kolnk, T. 1977: Anfnge der germanischen Besiedlung in der Sdwestslowakei und das Regnum Vannianum. In. Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 143171. Kolnk, T. 1978: Nlez spn z doby rmskej v Chotne, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v r. 1977, 138139. Kolnk, T 1980: Rmerzeitliche Grberfelder in der Slowakei. Bratislava.

402

Ivana KVETNOV

Kolnk, T 1991: Zu ersten Rmern und Germanen an der mittleren Donau im Zusammenhang mit den geplanten rmischen Angriffen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Die rmische Okkupation nrdlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Kolloquium Bergkamen 1989: Vortrge, Bodenaltertmer Westfalens, Bd. 26. Aschendorf Mnster, 7184. Kolnk, T. a kol. 1993: Doba rmska. In: tefanoviov, T. a kol., Najstarie dejiny Bratislavy. Bratislava. Kolnk, T. Stloukal, M. 1977: rov pohebit ze star doby msk v Kostoln pri Dunaji (okr. Galanta), asopis Nrodnho muzea 146, 97113. Kraskovsk, . 1977: Rmske iarov hroby v Bratislave-Devnskej Novej Vsi, Archeologick rozhledy 29, 487491, 597, tab. I. Krekovi, E. 1987: Rmske importy na Slovensku, Pamtky archeologick 78, 231282. Kurzynski von, K. 1996: ...und ihre Hosen nennen sie bracas. Textilfunde und Textiltechnologie der Hallstatt und Latnezeit und ihr Kontext. Espelkamp. Kuprancov, A. 2002: Zobrazenie perku v umen rmskych provinci. Pamiatky severopannskeho limitu. Diplomov prca. Trnavsk univerzita v Trnave 2002. Lamiov-Schmiedlov, M. 1961: Spony z doby rmskej na Slovensku, tudijn zvesti A SAV 5. Liptkov, Z. 1963: Vskum v Duskarni pri ali, Archeologick rozhledy 15, 327345. Madyda-Legutko, R. 1977: Sprzczki i okucia pasa na ziemiach polskich w okresie rzymskim, Materiay staroitne i wczesnoredniowieczne 4, 351405. Madyda-Legutko, R. 1984: Prba rekonstrukcija pasw z metalowymi czciami na obrszarze rodkowoeuropejskiego Barbaricum w okresie wpyww rzymskich i we wczesnej fazie okresu wdrwek ludw, Przegld Archeologiczny 31, 91133. Madyda-Legutko, R. 1986: Die Grtelschnallen der rmischen Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit im mitteleuropischen Barbaricum. Oxford. Madyda-Legutko, R. 1988: Powizania kultury wielbarkskiej z sziednimi obszarami w swietle analizy metalowych czsci pasa. In. J. Gurba A. Kokowski (ed.), Kultura wielbarska w modszym okresie rzymskim. I. Lublin, 189204. Martin-Kilcher, S. 1993: Rmische Grabfunde als Quelle zur Trachtgeschichte im zirkumalpinen Raum. In: Struck, M. (ed), Rmerzeitliche Grber als Quellen zu Religion, Bevlkerungsstruktur und Sozialgeschichte. Internationale Fachkonferenz vom 18.20. Februar 1991 in Mainz. Archologische Schriften des Instituts fr Vor- und Frhgeschichte der Johannes Gutenberg-Universitt Mainz, Band 3, Mainz,181203. Mitscha-Mrheim, H. v. 1925: Ein germanisches Grberfeld bei Mistelbach, Wiener Prhistorische Zeitschrift 12, 132136. Mitscha-Mrheim, H. v. 1930: Germanische Funde aus dem Bezirk Mistelbach in Niedersterreich, Jahrbuch fr Landeskunde von Niedersterreich 23, 8. Mitscha-Mrheim, H. v. 1956: Das germanische Brandgrberfeld am Galgengrund in Mistelbach, N, Archaeologia Austriaca 19/20, 186215. Motykov-neidrov, K. 1964: Noricko-panonsk kovn opask a jejich napodobeniny v echch, Pamtky archeologick 55, 350362. Nowakowski, W. 1996: Das Samland in der rmischen Kaiserzeit und seine Verbindungen mit dem rmischen Reich und der barbarischen Welt. Marburg Warszawa. Peka, I. 1959: Vzkum na pohebiti z doby msk u Velatic, Pehled vzkum, 42. Pieta, K. 1982: Die Pchov-Kultur. Nitra. Pieta, K. 1997: Die frhen norisch-pannonischen Handelsbeziehungen mit dem nrdlichen Mitteldonaugebiet. Peregrinatio gothica. Suplementum ad Acta Musei Moraviae 82, 4561. Pieta, K. 2002: Anmerkungen zum Grab von ov, Westslowakei. In: Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburtstag. Nitra, 343354. Pieta, K. 2004: Ein junglatnezeitlicher Stieranhnger aus Udia/Slowakei, Studien zur Lebenswelt der Eisenzeit. RGA-E, Band 40, 135145. Pichlerov, M. 1981: Gerulata Rusovce. Rmske pohrebisko II. Bratislava. Pichlerov, M. 1992: Vznamn ojedinel nlezy z doby rmskej v Bratislave, Zbornk Slovenskho nrodnho mzea 86, Archeolgia 2, 83109. Pochmarski, E. 2004a: Das sogenannte norische Mdchen. Ein Beispiel fr den Ausdruck lokaler Identitt in der provinzialrmischen Plastik des Ostalpenraums. In: Schmidt-Colinet, A. (ed.), Lokale Identitten in Randgebieten des Rmischen Reiches. Akten des Internationelen Symposiums in Wiener Neustadt, 24.26. April 2003. Wiener Forschungen zur Archologie 7. Wien, 161174. Pochmarski, E. 2004b: Zur Typologie und Chronologie der sog. Norischen Mdchen. Anodos 3/2003, 181193. Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.4. Jahrhunderts n. Chr. im nrdlichen Niedersterreich. Wien.

Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hroboch zo severnej asti strednho Podunajska

403

Poulk, J. 1950: Jin Morava, zem dvnch Slovan. Brno. Redlich, C. 1977: Zur Trinkhornsitte bei den Germanen der lteren Kaiserzeit, Prhistorische Zeitschrift 52, 62119. Saka, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes archaeologici Pragenses 14. Pragae. Stloukal, M. 1990: Problems of anthropological determination of cremation burials from Zemplin, Slovensk Archeolgia 38, 345348. Stuppner, A. 1992: KG Drsing, MG Drsing, VB Grnserndorf, Fundberichte aus sterreich 30, 1991, 281282. Tejral, J. 1961: rov hroby star doby msk ze aroic, Pravk vchodn Moravy 2, 110119. Tejral, J. 1968: K otzce postaven Moravy v dob kolem pelomu letopotu, Pamtky Archeologick 59, 488518. Tejral, J. 1970: Potky doby msk na Morav z hlediska hrobovch nlez, tudijn zvesti A SAV 18, 107192. Tejral, J. 1971: Pspvek k datovn moravskch hrobovch nlez ze sklonku star a z potku mlad doby msk, Slovensk Archeolgia 19, 2793. Tejral, J. 1977: Die lteste Phase der germanischen Besiedlung zwischen Donau und March. In. Symposium Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im Mittleren Donaugebiet. Bratislava, 307342. Tempelmann-Mczyska, M. 1989: Das Frauentrachtzubehr des Mittel- und Osteuropischen Barbaricums in der rmischen Kaiserzeit. Krakw. Urban, O. 1984: Das Grberfeld von Karpefenstein (Steiermark) und die rmischen Hgelgrber in sterreich. Mnchner Beitrge zur Vor- und Frhgeschichte 35. Mnchen. Varsik, V. 2002: Besiedlung in der lteren rmischen Kaiserzeit am stlichen Rand von Bratislava, Slovensk archeolgia 50, 127152. Vchov, D. 2004: Lidov vra a jej projevy v hmotn kultue doby protohistorick. In: Krekovi, E. Podolnsk, T. (eds), Kult a mgia v materilnej kultre. Bratislava, 3748. Waldhauser J. 2001: Encyklopedie Kelt v echch. Praha. Werner, J. 1977: Sptlatne-Schwert norischer Herkunft. In: Symposium. Ausklang der Latne-Zivilisation und Anfnge der germanischen Besiedlung im Mittleren Donaugebiet. Bratislava, 367401. Werner, J. 1979: Opus interrasile an rmischen Pferdgeschirr des 1. Jahrhunderts. Sptes Keltentum zwischen Rom und Germanien. Mnchen, 4253. Windl, H. 1977: Germanen, Awaren, Slawen in Niedersterreich. Das erste Jahrhundert nach Christus. Wien. Windl, H. 1990: Museum fr Frhgeschichte Traismauer. Katalog des N Landesmuseums. Wien. Ziemliska-Odojowa, W. 1999: Niedanowo. Ein Grberfeld der Przeworsk- und Wielbarsk- Kultur in Nordmasowien. Krakw. Zekaj, C. (nedatovan. rukopis): Eine Kaiserzeitliche Fundstelle in Waidendorf an der March (bez. Gnsendorf). Die Fibeln. Proseminararbeit. Wien.

NORISCH-PANNONISCHE TRACHTBESTANDTEILE IN GERMANISCHEN GRABFUNDEN AUS DEM NORDTEIL DES MITTELDONAUGEBIETES

Die Studie beschftigt sich mit dem Vorkommen norisch-pannonischer Trachtbestandteile in den Grabfunden aus dem Nordteil des Mitteldonaugebietes. Sie schliet an Arbeiten ber die Funde norisch-pannonischer Fibeln und Grtel im Raum der Germania magna an (Bemmann 1999, Kaczanowski Madyda-Legutko 2000; Motykov-neidrov 1964). Die Studie richtet ihre Aufmerksamkeit sowohl auf Vorkommen und Verteilung der norisch-pannonischen Trachtbestandteile in den Grbern nach Geschlecht und Alter der beerdigten Individuen als auch auf deren Kombination mit anderen Trachtelementen und dem Schmuck (Taf. 4). Die Hauptfrage besteht darin, ob diese typischen Frauenelemente im Untersuchungsgebiet einen Teil der weiblichen oder mnnlichen Tracht bildeten. Die Anwesenheit von norisch-pannonischen Doppelknopffibeln (Garbsch A 236, 237 und 238) sowie von Metallteilen norisch-pannonischer Grtel ist in 22 Grbern (1 Krper- und 21 Brandgrber) belegt. Es handelt sich um die Funde aus Einzelgrbern und Grberfeldern in Abrahm, Altenmarkt im Thale, Baumgarten an der March, Bratislava-Devn, Kostoln pri Dunaji, Mistelbach, Kriovany nad Dudvhom, Sldkoviovo, Velatice und lkovce. Eine anthropologische Analyse ist in 13 Fllen durchgefhrt worden, wobei das Geschlecht des Toten nur bei 8 Grbern identifiziert werden konnte. In ei-

404

Ivana KVETNOV

nem Grab (Sldkoviovo 52) wurde ein Kind (Alter Infans I) bestattet. Angesichts der kleinen Menge solcher Funde knnen eindeutige Schlsse schwer gezogen werden. Trotz der begrenzten Anzahl der Funde kann vorausgesetzt werden, dass der norisch-pannonische Grtel im untersuchten Raum eher ein typisches Attribut der weiblichen Tracht darstellte. Die Mnner bevorzugten den mit einer Schnalle verschlossenen Grtel am hufigsten den Typ Raddatz C oder Madyda-Legutko A 15 (Grab 6 aus Sldkoviovo). Die norisch-pannonischen Doppelknopffibeln kommen dagegen sowohl in weiblichen als auch in mnnlichen Grbern vor. Das gemeinsame Vorkommen norisch-pannonischer Flgelfibeln mit norisch-pannonischem Grtelbeschlag belegt nur das Inventar des Grabes A aus Devn. In weiteren Grbern tritt der norischpannonische Grtel gemeinsam mit den Fibeln A67, 68, 75 und 26 auf. Von der Frauentracht mit norisch-pannonischem Grtel, zwei paarweise auf den Schultern getragenen Fibeln und einer kleineren Fibel (vermutlich auf der Brust) zeugt das Inventar der Brandgrber: 100 (Abrahm) und 6 (Velatice). Eine Tracht mit norisch-pannonischem Grtel und ohne Fibeln prsentiert das Frauenkrpergrab 6 aus Baumgarten a. d. March. Besondere Aufmerksamkeit verdienen zwei Brandgrber aus BratislavaDevn. Das Grabinventar stellen Funde keltischer, rmischer sowie germanischer Provenienz dar. Das Vorkommen der norisch-pannonischen Trachtteile im Gebiet der mittleren Donau zeugt von intensiven Kontakten mit den rmischen Provinzen. Diese verstrkten sich in der Zeit des Knigreiches von Vannius. In diesen Zeitraum gehrt die berwiegende Menge der Grber.

IVANA KVETNOV ARCHEOLOGICK STAV SAV, AKADEMICK 2, SK-949 21 NITRA

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 405429

SKYFY TYPU MEROE Z KRAKOVAN-STR A OSTROVAN K poznn dekoru skyf typu Meroe a psunu drahocennch ndob na zem SR
Jan Jlek

1. VOD
Zd se, e v poslednm desetilet bud nlezy skyf typu Meroe (obr. 1) znanou pozornost v odbornch kruzch. Skupina byla vylenna S. Knzlovou (2000a; 2000b) na zklad shodnch znak, kter lze pozorovat na picch ndobch nebo na jejich soustech druhotn pouitch na ch odlinch typ. Dleitost byla pikldna nejen typologii, ale tak ikonografii (Stupperich 1997). Pedkldan zamylen rozvd a dopluje zvry, kter ji autor ped nedvnem uveejnil (Jlek 2005). Tato studie je tak reakc na nedvn zpracovn ostrovanskch nlez P. Prochszkou (2004), kter v ppad prvn publikace nebylo k dispozici. Prci P. Prochszky, kter je pnosn zvlt pro nov zhodnocen nlez, vak v otzkch tkajcch se ikonografie ostrovanskho skyfu bude vhodn doplnit a rozvst. Rovn v ppad doby psunu tto drahocenn ndoby na vchodn Slovensko je mon pedestt vce alternativnch hypotz.

2. CLE PRCE
Se stbrnmi ndobami, o nich bude pojednno v tto prci, nelze pracovat jako s artefakty pochzejcmi z uzavench nlezovch celk. Nlezy z hrob . II ve Strch a z vbavy pohbu . I v Ostrovanech nebyly bohuel zajitny archeologem profesionlem. Tak nae informace o charakteru hrobov jmy, umstn ndob a dalch artefakt v hrobov jm nejsou dostaujc (Svoboda 1972, 123; Beninger 1937, 148149). Na zklad tto skutenosti budeme pracovat s popisovanmi artefakty jako s nlezy, kter jsou soust souboru spe ne nlezovho celku (Vencl 2001). Stbrn ndoby, kter pochzej z ve zmnnch hrob, podrobme srovnvac stylov analze. Nai pozornost obrtme jak k form ndob, tak k jejich vzdob. V ppad vyhodnocen relifn vzdoby bude nam hlavnm zjmem rozpoznat odpovdajc pedlohy pochzejc z vysokho umn eckho a mskho, na zklad tchto vzor pot urit styl vzdoby skyf. Podrobn rozbor dekoru byl proveden pouze u skyfu z Krakovan-Str (Svoboda 1972). U pkladu z Ostrovan mme k dispozici pouze rmcovou analzu (Drexel 1909; Schreiber 1894). Ze Svobodova rozboru vychzel i R. Stupperich (1997, 72, 73, 78), kter naposledy upozornil na nkolik zajmavost, tkajcch se pedevm relifn vzdoby vlastnch ndob. Autor se vak omezil pouze na popis a rmcovou stylovou analzu. Pokusme se tedy s pihldnutm k novj literatue stvajc interpretace vzdoby zpesnit a doplnit. Domnvme se, e v ppad takto vznamnch pamtek se nelze omezit pouze na popis vzdoby, ale je rovn douc pipojit pojednn o jejm monm symbolickmu vznamu. Souasn je vak nutn poznamenat, e jakkoliv, a sebelep interpretace zstv vdy otzkou spe subjektivnho pstupu (Smetnka 2003, 184, 185) a vry.

406

Jan JLEK

Obr. 1. Rozen skyf typu Meroe (Knzl 2000a). 1. Meroe/Sudan; 2. Stre/Slovensko; 3. Ostrovany/Slovensko; 4. Mccheta/Gruzie; 5. Mccheta/Gruzie; 6. Mingeaur/Azerbajdn; 7. Petrohrad, Ermitage (z Armnie); 8. Varpelev/Dnsko; 9. Sous-Parsat/Francie; 10. Chavagnes(?)/Francie; 11. Berthouville(?)/Francie.

3. TYPOLOGIE A CHRONOLOGIE
Typologicky stransk1 a ostrovansk skyfos odpovd Eggersovu typu 169 (Eggers 1951, Taf. 14). S. Knzlov oznaila tento druh skyf jako typ Meroe. Pro skyfy typu Meroe jsou charakteristick relifn zdoben destikovit dradla, kter jsou obvykle dekorovna rostlinnmi ponky a dvma rozetami. Mezi popisovanmi dradly meme jet rozliit dv skupiny, a to podle ptomnosti kachnch hlaviek na konci ramen dradla (Knzl 2000a, 74, 75, 77, Abb. 6). Dalm dleitm znakem je cylindrick tlo ndoby. Svm tvarem skyfy navazuj na star relifn zdoben ndoby pozdn republiknskho, augustovskho a claudiovskho st, kter znme z nsledujcch lokalit: Casa del Menandro, Hoby, Boscoreale, Marwedel II (Painter 2001, 5356, pl. 14; Thomas 2000; Knzl 1988; Laux 1992, 352, 353; Strong 1966, 163, 164). Setkme se vak i s ndobami s nezdobenmi stnami, jak dokazuje nlez z Oktabriskijskho kurganu . 28, kter je datovn na potek 1. stolet n. l. (Kropotkin 1970, 83, Ric. 45:6). Podobn pklad znme rovn z kurganu v Hohkhlach (Raev 1986, 1516, 53, Pl. 11), kter je datovn na konec 1. stolet n. l. a pedstavuje tak pravdpodobn staroitnost.
1 V. Ondrouch se zabval typologi a datac skyfu ze Str jako prvn (1957, 154156). Autor ml bohuel k dispozici pouze dradlo skyfu, kter oznail jako helnistickou prci a nlez datoval do stupn B1. Dle pedpokldal, e dradlo patilo k polokulovitm pohrm na noce typu E 170 (Ondrouch 1957, 156). Po nalezen vlastn ndoby skyfu se vak Ondrouchovo datovn ukzalo jako neudriteln (Svoboda 1972, 38).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

407

Obr. 2. Stre II skyfos typu Meroe, vzdobn pole A (Svoboda 1972).

Na svzanost s pedchozm vvojem ukazuj i vzdobn prvky na dradlech: mme zde na mysli rostlinn ponky a kachn hlaviky, kter byly oblbeny ji v obdob pozdn republiky. Datace skyf typu Meroe me bt pouze rmcov. Jako spodn chronologick hranice nm slou rok 79 n. l., a to z toho dvodu, e skyfy typu Meroe nejsou zastoupeny v materilu z mst pod Vesuvem. Na zem impria se s popisovanmi pamtkami setkvme a v galskch depotech datovanch na konec 2. nebo na potek 3. stolet. Nejvce skyf typu Meroe znme z bohatch hrob ze zem sousedcch s mskou a z zem barbarika. Chronologicky hodnotn informace nm poskytuje nlez skyfu z hrobov komory A z pyramidy v Meroe Nord 18. V hrobov komoe A byla pochovna krlovna Amanikatashan vldnouc buto na pelomu 1. a 2. stolet n. l., nebo v polovin 2. stolet n. l. Dal nlezy skyf byly zjitny v hrobovch inventch datovanch pedevm do 3. stolet.2 Pokud pipustme, e se stbrn ndoby dostvaly do hrobovch vbav velmo s jistm zpodnm, meme datovat vrobu skyf do 1. poloviny 2. stolet3 (Knzl 2000a, 75, 76, 77; Prochszka 2004, 66). Podobn se k dob vroby skyf vyjdil B. Svoboda4. R. Stupperich (1997, 72) zaazuje skyfos ze Str do 2. stolet, pesnji do antoninovskho obdob, co lze povaovat za pijateln.

4. ANALZA DEKORU SKYFU TYPU MEROE Z HROBU . II Z KRAKOVAN-STR

Relifn vzdoba stranskho skyfu je rozdlena do dvou vzdobnch pol. Ob vzdobn pole rmuj masky open o olte a na ikmo postaven thyrsy nebo piniov vtve. V obou ppadech tvo pr proti
2 Dataci vroby skyf do 3. stol. lze bez rozpak vylouit. Ve 3. stol. byly ji v impriu oblben spe polokulovit misky, tcy a msy (Knzl 2000a, 77). 3 Autorka vak na jinm mst navrhuje tak ponkud pozdj dataci do 2. a 3. stolet (Knzl 2000b, 613). 4 B. Svoboda datoval skyfos podle relifn vzdoby do chronologickho seku od konce doby flaviovsk do zvru hadrianovskho obdob (Svoboda 1972, 37). 5 Takovouto kompozici znme i z mskch relif s maskami (Cain 1988, 170).

408

Jan JLEK

sob heraldicky postavench masek5 jedna maska mainady a jedna maska satyra/silna. Za tmito vzdobnmi skupinami se vdy nachz thl strom, kter B. Svoboda oznail za cypi (1972, 30). Jednotliv vzdobn prvky jsou umstny bez perspektivy voln v prostoru. Takovto zobrazen povaujeme za padkov prvek ve srovnn s pohry z Hildesheimu a Boscoreale, zdobenmi maskami z pozdn helnistickho a augustovskho obdob (Stupperich 1997, 72). Avak je nutno podotknout, e ani toto tvrzen neplat absolutn, jak dokld dionsovsk vzdoba kalathu datovanho do 2. tetiny 1. stolet z bohatho hrobu z Vize (Knzl 1969, 336, Abb. 9, 10, 11). Pklad z Vize by tedy mohl poukazovat na star koeny tohoto typu (perspektivnho) zobrazen. Jako prvn popeme ve smru zleva doprava vzdobn pole A (obr. 2). Vzdobn pole A je na lev Obr. 3. Detail msy s vyobrazenm Mainady stran rmovno maskou vousatho satyra.6 Jeho vousy z Hermoupole (Mielsch 1997). i es jsou bohat zvlnn. Na esu jsou npadn vrazn kadee umstn nad elem, tento typ kade spatujeme i na jinch maskch satyr a silen.7 Zobrazen masky satyra na stranskm skyfu vychz z divadelnch masek urench pro satyrsk drama (Groh 1909, 246). Tyto masky jsou vak ji stylizovny, a neodr tak pmou podobu masek pouvanch v antickm divadle. Vzory pro popisovanou masku mohly bt podle formy esu pklady pochzejc z helnistickho obdob.8 Masky dionsovskho okruhu jsou jako vzdobn prvek znmy ji z asnho helnistickho obdob, jak dokld nlez kalixu zdobenho maskou opilho silna z II. hrobky ve Vergin (Barr Sharrar 1982, 131, 132). V mskm prosted se tento motiv objevuje ji od asnho 1. stolet p. n. l., a pot je hojn pouvn v 1. stolet n. l., jak meme doloit vzdobou na kantharech z Hildesheimu a z Stevensweertu (Strong 1966, 114, 115; Knzl 1971, 18; Baratte 1984, 84; Gregarek 1997, 93, Abb. 4; Gehrig 1980, 19). Maska je opena o olt a spov na nzk skalce. Skalka, olt, open maska a pentl zdoben piniov vtev pravdpodobn pedstavuj zti z venkovsk svatyn. Takovto venkovsk svatyn pat k astm vzdobnm prvkm dionsovskho okruhu a nachzme pro n analogie v alexandrijsk helnistick plastice. Popisovan motiv byl pouit k vzdob ji vzpomnanho kantharu z Hildesheimu (Erdrich 2002, 85, Taf. 13:2,3) a znme jej tak z pozdjch pamtek msk toreutiky.9 Pod maskou vousatho satyra se nachz zken peda (pastsk hole) a syrinx. Tyto atributy jsou voln pipisovny satyrm, kentaurm a nelze pesn urit, kter postav z Dionsova thiasu pat. Snad jen syrinx se astji vyskytuje ve spojitosti s Panem (Chinelli 2001, 41).
6 Maska byla urena jako maska Dionsa-Baccha (Svoboda 1972, 30), avak autor nepipojil argumentaci, kterou by svj zvr podpoil. Domnvme se, e oznaen popisovan masky jako masky Dionsa je myln, pro toto uren nemme opory v ikonografii Dionsa v helnistickm a mskm obdob, i kdy je nutn ci, e toto tvrzen neplat absolutn (Simon 1990, 130, 131). Atributy pod maskou sice pat dionsovskmu okruhu, ale ne pmo Dionsovi, pro nho je signifikantn kantharos, vnec spleten z vinn rvy, a thyrsos. 7 Jako srovnn nm mohou slouit masky satyr na tali z Graincourt-ls-Havrincourt (dat. 2./3. stolet n. l.) (Baratte 1997, Abb. 2), masky bezvousch satyr na lanxu z Bizerty (dat. 2. tetina 2. stolet) (von Prittwitz und Gaffron 1997a, Abb. 12, 15, 19, 20), maska bezvousho satyra na pnvi z hrobu II v Marwedel (dat. pnve 1. polovina 1. stolet) (Laux 1992, 363; Stupperich 1997, 76). Za jist vzor lze povaovat i es satyra tzv. Faune de Viene z Louvru (n usuel Ma 528). 8 Vzdlenou podobnost tvaru kade meme nalzt u esu sochy Starho kentaura z Kapitolskho muzea (. 568) u hlavy tzv. Wild Man ?Marsya? z Pergamonu (dat. 200150 p. n. l.) (Smith 1995, pl. 163, 189). 9 Srovnateln motivy viz okrajov vlys lanxu ze Str (Svoboda 1972) a okrajov vlys ovlnho podnosu z Lillebone (SeineMaritime) (dat. 2. stolet) (Baratte 1984, 84, 85, Abb. 7) a vzdoba cylindrick ndoby skyfu (?) z Muncelul de Sus (dat. 2. stole) (Mihilescu-Birliba Mitrea 1976, Fig. 2:14). 10 Mezi nejvznamnj pklady pat relify, kter slouily jako obklady studny v Praeneste. Relify zobrazuj ovci, lvici a divokou svini s mlaty, lec v idylick krajin. Popisovan zobrazen symbolizuj hojnost, klid a mr (Zanker 1997, 181, 182, Abb. 138ac).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

409

Dal vzdobn motiv pedstavuj domc zvata lec na nzkch skalkch (vzdobn pole A: bk, vzdobn pole B: koza a ovce). Tyto bukolick prvky maj sv pedlohy v pozdn helnistickm sochastv, pesnji v mskch kopich a dlech inspirovanch tzv. alexandrijskou plastikou.10 Znan obliby doshly tyto relify v augustovskm obdob, avak zde krom funkce estetick mly vznam spojen se sttn ideologi a propagandou, co o bukolickch motivech ze Str nememe tvrdit.11 Jistm vzorem jsou i domc zvata znzornn na vlyse s Venu (Tellus) na Ara Pacis Augustae v m. Voln v prostoru je vodorovn umstn kantharos, kter je povaovn za typick atribut Dionsv. V blzkosti kantharu se nachz kulovit plod s vtvikou, kter byl B. Svobodou uren jako grantov jablko (1972, 32). Centrum cel kompozice zaujm abax (honosn stl) podpran dvma na pravou stranu hledcmi sfingami. Na stolku jsou umstny tyi ndoby (jeden skyfos, ti pohry na noce calixy a dbn), dle ze stolu vis obiln (?) klas. Podobn honosn mramorov stoly patily k oblben dekoraci mskch zahrad.12 Znme je tak z relifn vzdoby skyfu z Berthouville a z vzdoby onyxov e Coupe des Ptolmes (Svoboda 1972, 36, 37, Abb. 24, 27). V prostoru nad stolem prostenm k hostin se nachz podnos se temi kulatmi plody, snad jablky, nad nm je umstna beran hlava. Dle jsou nad stolem umstny liknon (vjeka, oplka) a hlava kozla.13 Podnosy a koe s ovocem pat k asto vyobrazovanm atributm dionsovskho okruhu.14 Za stolem se nachz okrasn vza, snad krater (?), s poklikou, na kter spov tlapa vedle sedcho pantera. Panter m stejn jako sfingy hlavu otoenou doprava. Tato kokovit elma pat do irokho okruhu dionsovskch motiv. msk dio11 Rozveden augustovskch-bukolickch motiv nalezneme i na chronologicky pokroilej postben misce z Intercisy (hrob I) (Radnti 1957, 193197). 12 K oblib honosnch stol se sfingami v augustovskm obdob viz (Zanker 1997, 269, 270). 13 Interpretace tchto motiv bude provedena v nsledujc subkapitole. Oplka je tak asto vyobrazovna na dionsovskch sarkofzch, dle na bukolickm relifu z Mnchen Glyptothek inv. 455. (Zanker 1997, 288, Abb. 226) nebo na gemch (Fehlmann Brogli 1996, 140). 14 Viz lanx z Bizerty (von Prittwitz und Gaffron 1997a, Abb. 912,15,18). 15 Viz nap. sarkofg s Bacchovm triumfem z Muse de la civilisation Gallo-Romaine a Lyon.

Obr. 4. Maska Mainady na lanxu z Bizerty (von Prittwitz und Gaffron 1997a).

Obr. 5. Mainada z Louvru (bez inv. .) (fotoarchiv autora).

410

Jan JLEK

Obr. 6. Stre II skyfos typu Meroe, vzdobn pole B (Svoboda 1972).

nsovsk sarkofgy jsou asto zdobeny pantery, kte thnou na voze Dionsa vracejcho se z indickho taen.15 Nad dekorativn vzou je voln v prostoru umstn tc s konvic a mlkou miskou, snad obtn. Mezi stolem a popisovanou vzou je vyobrazeno dal grantov jablko. Vzdobn pole A uzavr maska mainady, jej hlava je zdobena vncem z beanovch list.16 es je spe neupraven, s voln splvajcmi prameny vlas, kter se dle vln pod maskou.17 Na obliejov sti masky nejsou patrn dn emoce. Povaujeme za dleit poznamenat, e zobrazen masky mainady na stranskm skyfu nepat mezi nejhojnj typy. V mskm umn (vysokm i uitm) se spe setkvme s typem mainady s krat dlkou vlas, kter jsou obvykle svzny do drdolu18 nebo voln spadaj k ramenm. Znme i kombinace tchto typ es.19 Podotkme, e vraz oblieje tohoto typu mainad je spe vzcn emotivn zabarven. Maska mainady opt spov na skalisku, opena o olt. Pod popisovanou maskou spov kithaira. Tento atribut je sice typick pro Apollona (Kolnk 1979b, 99), ale znme jej i v souvislosti s mainadami nebo satyry, a to jak na toreutice,20 tak na vjevech z dionsovskch sarkofg21 (Knzl 1971, 121). Siln s kithairou je rovn zastoupen na III. vjevu fresky z Vily mysteri v Pompejch. Protjkem k naikmo postaven piniov vtvi na zatku vjevu je zde nakoso postaven thyrsos ovnen pentl. Vzdobn pole B (obr. 6) zan zobrazenm masky vousatho satyra/silna lec na nzk skalce a open o olt. Maska byla B. Svobodou urena jako satyrsk (1972, 32, Abb. 23). Domnvme se, e je mon toto uren ponkud zpesnit. Vysok elo, stlaen nos, mal zapadl oi a vrazn knr cha16 Tento motiv spatujeme ji na pkladech z 1. poloviny 1. stolet viz Mnadenschale z Hermopole (Mielsch 1997, 43, 52, 53, Abb. 12) (obr. 3). 17 Blzkou analogi k tomuto zobrazen je hlava mainady znzornn na lanxu z Bizerty (von Prittwitz und Gaffron 1997a, Abb. 14) (obr. 4). 18 Viz socha mainady z Louvru (n usuel Ma 911). 19 Viz socha mainady z Louvru (inv. nebylo uvedeno) (obr. 5). 20 Nalezli jsme pouze jedno zobrazen kithairy, a to na kantharu z Stevensweertu (1971, Abb. 1). 21 Satyra s kithairou lze spatit nap. na dionsovskm sarkofgu z Louvru (n usuel Ma 1346). 22 Srovnateln typ silnsk masky viz stbrn msa z Caubiac u Toulouse (Svoboda 1972, Abb. 30). 23 Jist srovnn poskytuje socha Satyra Borghese (Borghese 802), kter je mskou kopi helnistick plastiky datovan k roku 300 p. n. l. (Smith 1995, 129, pl. 150) (obr. 7).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

411

rakterizuj v dionsovskm okruhu spe silna.22 Popisovan znaky vychzej z klasickch sonch typ urench pro nejvznamnjho ze siln, Marsya. Podoba masky silna ze stranskho skyfu vak vychz ji z pozdjch helnistickch variant Marsya.23 Za prvek charakteristick pro helnistick obdob a jeho pozdj reminiscence povaujeme vrazn zvlnn vous a vlas, pesnji jejich lenn do vraznch pramen. Pod maskou silna se nachz dal vzdobn prvky patc do dionsovskho okruhu: tympanon (ovln bubnek)24 a liknon. Ovln bubnky pat k velmi oblbenm prvkm dionsovskho okruhu25 a jsou spojovny s mainadami a jejich extatickm tancem. Motiv se objevuje na pozdn helnistickch dlech a je znm a do pozdn antiky.26 Nsleduj dal motivy, kter byly popsny ji v oddle o vzdobnm poli A, a tak podvme pouze jejich vet: odpovajc koza na skalisku, drobn cypi, kantharos, msa s ovocem (ti kulovit plody). Sted celho vjevu zaujm tynoh stl, na nm se nachz konvice a phiala, proutn cista mystica a na trojnoce umstn pohr. Stl je podn v perspektivnm zobrazen a jeho nohy jsou ukoneny lvmi tlapami (Svoboda 1972, 32). Zajmavm motivem je cista mystica ovnen vinnou rvou, kter pat k oblbenm dionsovskm prvkm. Jej vyobrazen znme ji z apuleiskch vz ze 4. stolet p. n. l. (Burkert 1987, 22, 23), avak zejmna z dionsovskch sarkofg,27 ale vyskytuje se i na mincch oznaovanch jako cistophoroi28 a na stbrn toreutice.29 V cist byly se v pravdpodobnost schovan hadi. Tvar cisty mysticy byl spjat i s funerln oblast, jak dokldaj keramick a mramorov urny znm z zem impria (Chinelli 2001, 38, Abb. 8, 9). Mylenkov pozad tohoto motivu vylome v kapitole pojednvajc o symbolickm vznamu jedObr. 7. Satyr Borghese, msk kopie notlivch prvk. eckho originlu z obdob kolem roku Nad stolem se stejn jako ve vzdobnm poli A nachz lik300 p. n. l. (Smith 1995). non a beran a kozl hlava. Za stolem se nachz konvice umstn na trojnoce. S dalmi motivy (msa s ovocem, beran odpovajc na nzk skalce, mal cypi) jsme se ji tak seznmili na pedchozm vjevu. Vzdobn pole B uzavr maska mainady open o olt a spovajc na skalce. Maska je ztvrnna v plom relifu a nijak se ikonograficky neodliuje od pedel mainady (Svoboda 1972, 32). Protjkem k silnovu thyrsu je zde pentl zdoben piniov vtev. Pod maskou mainady je stejn jako u masky mainady z vzdobnho pole A umstna kithaira.

24 B. Svoboda oznail tento pedmt jako ovlnou msu (1972, 32). 25 S ovlnmi bubnky se setkme ve vech formch mskho umn. Viz funerln relify se zobrazenm mainad (Pochmarski Nagele 1988, Abb. 5, 6), v toreutice nap. bronzov postben tal z Niederbiebru (datovan k polovin 3. stolet) (Menninger 1997, 117 Abb. 3641) nebo stbrn msa z Caubiac u Toulouse (Svoboda 1972, Abb. 30). 26 Viz mal tale z Mildenhall (datovan do 4. stol.) (Painter 1975, 7, Abb. 4). 27 Viz nap. sarkofg z Munich Glipthotheque (Turcan 1966, pl. 10a), sarkofg z Rome Thermes (t 1966, pl. 15b), sarkofg z Naples Muse National (t 1966, pl. 18c). 28 Viz Harrison 1922, Fig. 125. 29 Viz pohr z Blehradu (Greifenhagen 1967, Abb. 6) a kalathos z Vize (dat. 1. stol. n. l.) (Knzl 1969, 336, Abb. 9, 10, 11).

412

Jan JLEK

Obr. 8. Stre II skyfos typu Meroe, dradlo (Svoboda 1972).

Popis vzdoby dradla

Po chronologicko typologickm zhodnocen dradla (obr. 8), kter bylo provedeno v oddle 3, pistoupme k popisu jeho vzdoby. Plochu destiky dradla zdob postava okdlenho Amorka. Postava m hlavu otoenou vzad a jej krok lze povaovat za tanen. Amor je odn do bohat zasenho plt a v lev ruce dr dlouh prut, snad luk (?). V prav ruce zvednut k stm pidruje syrinx (Ondrouch 1957, 154). Amorci jsou dalm prvkem dionsovskho okruhu, meme je spatit, jak doprovzej satyry a kentaury na dionsovskch sarkofzch. Ze sarkofg a mozaik tak znme amorky trhajc vinn hrozny. Velmi oblben motiv znm z toreutiky a mozaik je tak Amor jedouc na panteru.30 st dradla, kter objmala stny skyfu, je zdobena ve sv centrln sti znzornnm sedcho zajce rmovanho zobrazenm rohu hojnosti a dalho syringu. Zajc v souvislosti s rohem hojnosti pat mezi symboly rody, klidu a dostatku. Tuto symboliku znme z vzdobnho psu z lanxu z Bizerty (von Prittwitz und Gaffron 1997a, Abb. 18). Je nutno podotknout, e na lanxu se symbol zajce objevuje v souvislosti s dionsovskm okruhem. Kad rameno dradla je na vnj stran lenno jednou volutou ponku konc rozetou a jednou ponkovou volutou bez rozety. Ramena jsou pak zdobena kad jednou vtvikou s nkolika vavnovmi lstky. Svou formou navazuj ponky na ztvrnn z 1. stol. n. l. Jistm vzorem mohly bt ponky podobn tm, kter zdob dradla ndob z Casa di Menandro v Pompejch nebo vt dradlo (F 11) z muovskho hrobu (Knzl 2002). ponky z dradla ze Str jsou vak ji hrub, k nim pslun analogie nachzme mezi materilem z 2. stolet.31

Interpretace vzdoby Masky

Jak jsme ji na nkolika mstech zmnili, skyfos ze Str je zdoben pedevm motivy dionsovskho okruhu. K maskm Dionsovch prvodc lze podat hned nkolik vzjemn se nestetvajcch vklad. Masky v souvislosti s olti a bukolickou tematikou, reprezentovanou na skyfu domcmi zvaty a hornatm ternem, mohou symbolizovat mal venkovsk posvtn okrsek. Motiv takovto idylick krajiny s Dionsovm posvtnm okrskem pak vyjaduje harmonii nim neruenho rodnho venkova (Cain 1988, 179181). Takovto nrov obrzky byly ji v obdob helnismu pouvny v ui30 Amor jedouc na panteru viz mozaika z Faunova domu v Pompejch, dle skyfos z Boscoreale (Wheeler 1996, pl. 196). 31 Viz ponky na ovlnm tcu (datovanm k potku 2. stol.) z pokladu z Manchingu (Knzl 1997, 21, Abb. 13) nebo na pnvi z Waal u Nijmegenu (datovan na konec 2. stol.) (Baratte 1984, 90, Abb. 31).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

413

tm umn (Hornkov 1997, 20). Harmonick krajina je v souvislostech s funerlnm mskm umnm spojovna tak s monm eschatologickm vznamem32 (Hornkov 1997, 19). Masky vak tak slouily v mskch zahradch a domech jako oblben dekorace, byly zpravidla vyhotoveny z keramiky, ale znme je i jako vzdobn prvky na pompejskch freskch (Brein Sauer 2001, 12; Wheeler 1996, pl. 190). Pipojujeme rovn zjitn, e masky tragick nebo s hrzostranm vrazem mohly slouit jako ochrann, apotropaick symboly, chrnc klid domu a zahrady (Brein Sauer 2001, 12). S apotropaickm pouitm popisovanho motivu se lze setkat i na poklopovch deskch mskch sarkofg.33 Masky s hrznm vrazem byly oznaovny jako larvae, stejn oznaen je vak u Apuleia spojovno i se zlmi podsvtnmi duchy. U Apuleia se nm zachoval popis takovto zhrobn bytosti: Avak tu enu, nehled ani na niemnost vlastn jej povaze, jet hloubji zranila a rozzuila ona pohana, tebae byla zaslouen, take se vrt k svm starm zvykm a je podncovna k praktikm bnm u en. Nelituje nmahy a vyhled jednu starou arodjnici, o kter se tvrdilo, e doke zakvnm a kouzly vechno, co chce, zahrne ji mnoha prosbami i mnoha dary a d na n jedno z dvojho: bu aby se manel uklidnil a smil se s n, nebo kdyby to nedokzala, aby na nho poslala njak straidlo nebo njakho zlho ducha a nsiln z nj vyhnala dui. [...] Kolem poledne se nhle objevila v pekaov dom ena obleen jako odsouzenec a s tv znetvoenou podivnm smutkem, zpola zahalen pltkem tak potrhanm, e budil trpnost, s nahma bosma nohama, mrtvoln bled a vyzbl, rozcuchan proedivl vlasy, pinav od popela j spadaly do ela a zakrvaly j vt st oblieje (Apuleius, Zlat osel 1974, 222223)34. Pravdpodobn byly tyto bytosti v mskch pedstavch tak spojovny s maskami (Cancik Schneider 1999, 1156). Naskt se zde mylenka, kter zatm me zstat pouze na poli domnnek, e tyto masky-larvae mly znzorovat prv ony zhrobn bytosti, a tak slouit i jako ochrann symboly prv proti onm zhrobnm duchm, kte mohli bt v mskch pedstavch zvanmi kdci. Masky vyobrazen na stranskm skyfu vak svm vzhledem neodpovdaj maskm tragickm a ani tm s pedpokldanm apotropaickm vznamem. Povaujeme je spe za ryze dekorativn prvky, kter spolen s ostatnmi dionsovskmi atributy byly v polovin 2. stolet velmi rozeny po celm impriu.

Cista mystica, kist

Proutn cista mystica ovnen vinnou rvou je znma v oblasti dionsovskch motiv ve dvou variacch: cista zaven konickou poklikou tak, jak ji znme ze stranskho skyfu, a cista oteven, zpravidla se dvma hady, kte se kolem n vln. Cista mystica byla v dob msk jistm symbolickm vyjdenm tajemstv35 spojovanho s antickmi mystrii (Burkert 1987, 7), v tto souvislosti bv tak interpretovna jako specifick symbol samotnch dionsovskch mystri (Ziegler Sontheimer 1964, 1197). Jak tedy interpretovat tento motiv spolen s dalmi picmi ndobami postavenmi na stolku, kter se nachz uprosted vzdobnho pole B? Ndoby umstn na stole jsme oznaili jako pic a tento servis, zasazen do dionsovskho vjevu, slouil s jistotou k pit vna.

32 Bv interpretovna jako obraz posmrtn klidn hojnost oplvajc krajiny. 33 Viz Philosophensarkofag Torlonia (Pelikn 1965, Abb. 13). Masky umstn na poklopovch deskch sarkofg nebo uloen v hrobech je vak mon opt spojit tak s eschatologickm vznamem, souvisejcm s dionsovskmi mystrii (Cancik Schneider 1999, 976). Tak se tedy mohou ob funkce prolnat a jejich pesn ohranien je asi dnes nemon. 34 Apulei Metamorphoseon. LIB. VIIII. Ed. R. Helm. Leipzig 1955, 2930: at illa praeter genuinam nequitiam contumelia etiam, quamusis iusta, tamen altius commota atque exasperata ad armillum reuertitur et ad familiares feminarum artes accenditur magnaque cura requisitam ueteratricem quandam femina(m), quae deuotionibus ac maleficiis quiduis efficere posse credebatur, multis exorat precibus multisque suffarcinat muneribus, alterum de duobus postulans, uel rursum mitigato conciliari marito uel, si id nequiuerit, certe larva uel aliquo diro numine immisso uiolenter eius expugnari spiritum. (...) Diem ferme circa mediam repente intra pistrinum mulier reatu miraque tristitie deformis apparuit, flebili centunculo semiamicta, nudis et intectis pedibus, lurore buxeo macieque foedata, et discerptae comae semicanae sordentes inspersu cineris pleramque eius anteuentulae contegabant faciem. 35 Cista mystica je rovn znma z ikonografie isidinch, eleusnskch mysteri a vyskytuje se i v souvislosti z Attidem (Burkert 1987, 7, pozn. 31, 40).

414

Jan JLEK

Vno je podle jedn verze mtu o Dionsov zmrtvchvstn spjato s utrpenm, kter musel mlad bh podstoupit. Bh byl zabit Titny, kte kousky jeho tla (a na jeden, kterm bylo srdce a podle pozdj tradice falos) splili a prv z tohoto popela vznikla vinn rva (Kerenyi 1996, 191). Vjev se stolem, picmi ndobami a cistou je pravdpodobn znzornnm posvtn hostiny, pi n mystov podstupovali a pijmali skrze vno znalosti a tajemstv odkzan Dionsem lidskmu pokolen. Vystupovali tak z kadodennosti vednho ivota a bylo jim dovoleno pohldnout na sv byt z jinho hlu (Pokorn 1993, 272). Snad stejn vznam jako tyto hostiny uren jen pro zasvcen mly podle W. Burkerta (1993, 266, 267) tak divadeln tance a veejn svtky konan na poest boha vna, pi nich byly rovn v prvodu neseny cistae.

Liknon, oplka
Liknon pat k motivm, kter stejn jako cista mystica ji pmo poukazuj na dionsovsk mystria. Na stranskch vjevech mme zobrazen liknon naplnn ovocem a pikryt tkem. Pokud pozorujeme popisovan motiv pozorn, neme nm uniknout vztyen vlcovit pedmt schovan pod tkem. Tento pedmt nen nim jinm ne ve popsanm Dionsovm falem vyezanm z fkovho deva.36 Tmto symbolem lze tak vysvtlit ptomnost Dionsa a jm poskytovan hojnosti a rody (Kerenyi Jung 1997, 84) na celm vjevu. Liknon m vak v dionsovskm kontextu jet dal funkce; podle W. Burkerta hrlo odkryt oatky a odhalen tajemstv dleitou roli pi obadu zasvcen do dionsovskch mystri (Burkert 1987, 95, 96), dle mohl liknon slouit jako oatka na penen dt a jako takov byl symbolem manelsk plodnosti a tst. V Athnch byl darovvn pi svatb nastvajcmu manelskmu pru (Harrison 1922, 533). Setkme se vak tak s interpretac, podle kter odhalen zakrytho liknu souvis s obadem uveden do dosplosti (Burkert 1987, 105). Oplka tak slouila na uskladovn obilnch zrn, kter byly proudem vzduchu oddlovny od plev. Pro vyvoln oistnho vzdunho proudn slouil v dionsovskm mystriu opt liknon (Dostlov Hoek 1997, 132, 134; Harrison 1922, 529). Dky Demosthnov ei O vnci mme doloeno noen oplky na hlavch astnk dionsovskch prvod, tzv. liknoforoi (Dostlov Hoek 1997, 123, 125).

Beran a kozl hlavy

Tyto vzdobn prvky pedstavuj obtn zvata typick pro Dionsv kult.37 asto jsou tato zvata vedena v Dionsov indickm triumfu (Kerenyi 1996, 200). Kozl hlavy jsou tak znmy v souvislosti s mainadami,38 snad jako pozstatky po jimi roztrhanch zvatech.

Amor se syringem
Spe jako zajmavost uvdme interpretaci amork-kupid, tak jak ji navrhli K. Kerenyi a K. Jung. Podle nich pedstavuje kupido s jednotlivm boskm atributem prvotn dtstv dotynho boha. Toto prvotn dt m kompetence danho bostva podle zrovna pipsanch atribut. Je nutno dodat, jak ji vyplv z pedchozch vah, e dtstv je u Dionsa zvlt dleitm obdobm ivota (Kerenyi Jung 1997, 84, 86). Motiv kupida se asto vyskytuje v souvislosti s dionsovskm okruhem. H. U. Cain (1988, 179180) vnm oba tyto okruhy motiv jako vyjden tst, rody a blahobytu.
36 K. Kerenyi (1996, 191, 192) osvtlil souvislosti mezi srdcem a falem Dionsa takto: O vjimce u jedn sti tla se hovoilo ve vech vyprvnch: nepohltili ji ani Titni, ani ohe, ani zem. Hostiny se zastnila jist bohyn podle pozdjch vyprvn Pallas Athn, kter tuto st schovala do pikrytho koe. Zeus ji vzal k sob. Pr to bylo Dionsovo srdce. V tom se skrv slovn hka. kalo se toti tak, e Zeus svil bohyni Hypt kradiaios Dionsos, aby ho nesla na hlav. Hipta bylo asijsk jmno velk matky Rhey, kradiaios je dvojsmysln slovo: me bt odvozeno od kradia, srdce, jako od krad, fkovnk, a znamenat pedmt z fkovho deva. Ko na Hiptin hlav byl vak liknon-oplka, kter se nosila na hlav ve slavnostnm prvodu naplnn plody, mezi nimi byl schovan falos: pedmt, jej sm Dionsos vyezal z fkovho deva. 37 Viz dionsovsk sarkofg z Louvru (n usuel Ma 1346), na nm je znzornn olt, na kterm spov kozl hlava. Berana jako ob Dionsovi, zmiuje rovn Longos. Antick prza, Lska a dobrodrustv 1971. Dafnis a Chloe III. 10. 38 Viz msk kopie sochy mainady z Louvru (INV. MR 101, n usuel Ma 911).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

415

Shrnut
Motivy vyobrazen na vzdobnch polch A, B ped ns stav otzky, na kter asi ji dnes nedokeme pesn odpovdt. Mohl mt dekor stranskho skyfu njak hlub smysl pro svho mskho majitele? Jak vnmal tento pohr a jeho vzdobu barbarsk vlastnk? V dob, kdy byl stransk skyfos typu Meroe vyroben, se ily tehdy velmi oblben dionsovsk motivy celm impriem. Jejich oblibu mme doloenou ji v dob augustovsk, kdy zejmna v souvislosti s bukolickmi prvky symbolizovaly tzv. saeculum aureum, obdob klidu a obnovy po dlouhch obanskch bojch (Zanker 1997, 289, 290). Vzdoba skyfu ze Str se v pravdpodobnost vak ji jen odr dobov vkus bez dalch mylenkovch konotac. Z zem e msk znme jen velmi mlo stbrnch ndob v hrobech, a ani v tchto vzcnch pkladech dionsovsk dekor nepevauje. Jedinou monou souvislost s dionsovskou tmatikou je snad jen vlastn funkce tchto luxusnch ndob jako ndob picch.

5. ANALZA DEKORU SKYFU TYPU MEROE Z HROBU . I Z OSTROVAN

Obdobn jako u stranskho skyfu je relifn vzdoba skyfu z Ostrovan (obr. 9) rozdlena do dvou vzdobnch pol (A, B). Ob vzdobn pole rmuj masky, za nimi se nachzej olte. Podobn jako u pedchozho exemple jsou masky proti sob postaven heraldicky. Masky i olte spovaj voln v prostoru, ale na rozdl od pedchoz relifn vzdoby je stedn dekor ztvrnn v perspektivnm zobrazen.

Obr. 9. Ostrovany I skyfos typu Meroe (Prochszka 2004).

Dekor vzdobnho pole A (obr. 10) je z lev strany zahjen zobrazenm masky vousatho bostva. Maska je podna v archaizujcm stylu, pro kter jsou charakteristick nsledujc znaky: zapiatl tvar plnovousu, forma jednotlivch pramnk vlas nad elem a tvar pramnk vous. Podle ikonografickch znak (vnec s piniovmi ikami, falx n slouc k oetovn vinn rvy, mocn plnovous) jsme urili masku jako masku Silvana.39 Silvanus40 patil mezi oblben bostva v 2. a 3. sto39 J. Arneth pikl bez zejmch ikonografickch opor masku Bacchovi (1845, 65). Th. Schreiber (1894, 451) ji pipsal Chronovi. Se v pravdpodobnost je toto uren openo o vskyt vinaskho noe-falxu, kter znme i u Chrona. Domnvme se vak, e celkov rz masky (tvar esu a plnovousu, vnec s piniovmi ikami) odpovd spe Silvanovi. Avak ji F. Drexel (1909, 207) na potku 20. stolet oznail tuto masku za panonsk bostvo blzk mskmu Silvanovi. Toto zjitn ovlivnilo dal vahy: podle F. Drexela byl skyfos vyroben v Aquilei. Pohr ml bt vyhotoven v alexandrijsk tradici, ovlivnn navc inskmi maloasijskmi prvky (souboje zvat) a motivy podunajskmi (masky ilyrsko-panonskho Silvana a dckho domcho bostva) (Drexel 1909, 207). E. Beninger se vyjdil k Drexelem navrhovanmu pvodu skyfu odmtav. Sm vyzdvihl pontsk pvod skyfu (1931, 217), avak k interpretaci masek se nevyslovil. Drexelovo, jinak zajmav mylenkov schma, je vak zaloeno na chybn analze dekoru. Silvanos, tak jak jej znme z ostrovanskho skyfu, je mskm bostvem a k on masce dckho bostva nm chyb patin paralely. 40 Jako srovnn me poslouit bronzov hlava Silvana inv. . II 1a 11 z Pukinova muzea v Moskv a tondo s vyobrazenm obti Silvanovy na Konstantinov oblouku v m (Simon 1990, 305, Abb. 261, 263).

416

Jan JLEK

Obr. 10. Ostrovany I skyfos typu Meroe, vzdobn pole A (Pulszky 1897).

let, co lze spojit s jeho kompetencemi, kter byly orientovny pedevm na venkov a soukromou sfru, otium. Zvltn oblib se til v obdob vldy csa Traiana41 a Antonina Pia, s monm pokraovnm do 3. stolet (Simon 1990, 200, 202; Cancik Schneider 1999, 563) (za srovnn stoj pedpokldan doba vroby skyf typu Meroe!). Olt, kter se nachz za maskou bostva, odpovd bn zobrazovanm oltm na msk toreutice. Pouze na jeho horn desce spatujeme rozloen obtiny, mezi nimi lze urit piniovou iku,42 je je umstna ve stedu obtin. Sted vzdobnho pole A zaujm souboj gryfa a jelena. Motivy souboj zvat pat k oblbenm a starm vzdobnm prvkm na antick toreutice43 (Stupperich 1997, 72). V obdob vldy csae Hadriana vrchol zjem o rozmanit eck vzdobn motivy. Ty jsou pot aplikovny na uitm umn, avak v takov form, aby co nejlpe odpovdaly mskmu vkusu. Bojujc zvata asto nachzme spolen s motivy dionsovskho okruhu (Cain 1988, 179180). Domnvme se, e k tomuto vrazovmu proudu meme piadit i pklady zvecch souboj z Ostrovan. Cel vjev je ukonen enskou maskou a oltem s obtinami. es masky je nad elem ozdoben plmscovitou elenkou. Vlasy pod elenkou jsou voln sesny smrem vzad. V blzkosti tve se nachz smrem dol visc cop. Pesn zaazen tto masky44 k uritmu bostvu se neobejde bez obt, a to pro neptomnost patinho atributu, kter by nm identifikaci umonil. Jistm vodtkem nm me bt elenka, kter je charakteristick pro Dianu nebo Venui.45 Tvar esu poukazuje spe na Dianu. Pro toto tvrzen by moha bt jistm podkladem i ptomnost zvat spojovanch s Dianou (a Apollonem). Vzdobn pole B (obr. 11) je opt zahjeno muskou maskou a oltem s obt. Maska pedstavuje vousatho mue s frygickou apkou a esem, kter je utvoen z rovnch copnk. Do pice tvarovan vous je ztvrnn v asn klasickm stylu, avak nen sloen z jednotlivch pramen a prstnk jako v ppad vousu Silvanova. Podle uvedenho popisu ped sebou bezpochyby mme masku orientlce, pro nho je v mskm umn mimo jin charakteristick frygick apka. Cizokrajnm dojmem psob tvar esu, kter je obvykle spojovn s Indy nebo s pedstaviteli negroidn rasy.46 Vedle masky je vak tak vyobrazena vzhru postaven zaehnut pochode. Motiv orientlce ve spojitosti s pochodn je znm v souvislosti s mithraismem. Avak tato spojitost se nm vzhledem k absenci dalch mithraistic41 Na potku 2. stolet n. l. dolo tak k ustanoven Silvanovy ikonografie (Cancik Schneider 1999, 564). 42 Piniov ika v souvislosti se Silvanem: viz hadrianovsk relif Antinoa ztvrnnho jako Silvana, inv. . NegInstRom 32.67. Rom, Instuto Bancare Italiano (Simon 1990, 305, Abb. 262). 43 Toto vzdobn schma znme ji z eckch toreutickch pamtek z klasickho obdob, kter byly zastoupeny v knecch skytskch kurganech. Ostrovanskmu vjevu podobn motiv gryfa a pronsledovanho jelena nalezneme na velkm loveckm tali z Karnaku (dat. potek 3. stol.) (Mielsch 1997, Abb. 10), dle je obliba doloena i v pozdn antice, jak to dokldaj misky s loveckmi vjevy z pokladu z Mildenhall (Painter 1975, Abb. 2). 44 J. Arneth vidl v popisovan masce znzornn Libery, avak sv tvrzen ble nezdvodnil (Arneth 1845, 65). Masky s podobnmi uesy lze rovn najt na relifech, zdobcch msk zahrady. Viz relify z Neapole, Museo Nazionale inv. 6638 a ma Museo Nuovo Capitolino inv. 2127. V tchto ppadech byly masky piknuty Ariadn a Mainad (Cain 1988, 129130, 201, 208, Abb. 23, 25). 45 Viz Artemis z Leptidy, kopie originlu z pozdnho 4. stolet p. n. l. Tripoli p. 75, Afrodite z Capuii, kopie originlu z pozdnho 4. stolet p. n. l. nebo z 3. stolet p. n. l. Naples 6017. (Smith 1995, pl. 87, 105). 46 Srovnateln esy viz Indov na sarkofgu s Bacchovm triumfem v Muse de la civilisation Gallo-Romaine a Lyon nebo sarkofg s indickm Bakchovm triumfem viz Pelikn 1965, VII. Indov jsou obvykle na dionsovskch sarkofzch znzorovni bez vous.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

417

Obr. 11. Ostrovany I skyfos typu Meroe, vzdobn pole B (Pulszky 1897).

kch prvk na vjevu zd pouze jako nhodn. Na masce orientlce je vak udivujc ptomnost plnovousu. Z mskho vtvarnho projevu sice znme zobrazen vousatch orientlc,47 ti jsou ale takto vyobrazovni ve zcela jinm kontextu. Je nutno poznamenat, e pi prochzen studovanho materilu jsme nenarazili na obdobn typ masky,48 proto prozatm nechme otzku uren otevenou. Za maskou orientlce s pochodn spatujeme vjev boje kokovit elmy49 (panter, lvice, tygr) s divokm oslem. Boj se podle ptomnho rozloitho stromu odehrv ve voln prod. I pes pokozen stny skyfu je zeteln, e rozvren toku elmy odpovd starm ionskm-levantskm zobrazenm.50 Tento vjev tak zapad do celkovho klasicistickho ztvrnn cel vzdoby. Ve 3. stolet byl tento motiv, avak v hrub podob, hojn pouvn jako vzdoba vder hemoorskho typu (Willers 1901, 166). Za soubojem se nachz dal ensk maska, kter se svou podobou nepatrn odliuje od pedchoz ensk masky. Jej es je opt zdoben plmscovitou elenkou. Rozdly nachzme v prav spodnch pramen esu, kter jsou oproti pedchozmu pkladu sesny do jednolitho copu. Tak zde nenachzme krtk cop v blzkosti tve. Pesn ikonografick uren je i v tomto ppad obtn. Pro oznaen masky jako masky Venue nm zatm chyb dal argumenty v podob pslunch ikonografickch znak. Cel vzdobn pole B uzavr olt s obt.

Popis vzdoby dradla

Popisovan dradla (obr. 12) jsou oproti dradlu skyfu ze Str vce lenna volutami. Nenachzme zde tak tradin zobrazen rozet, zato zde vak mme zastoupen jin star vzdobn prvek: kachn hlaviky. Na ploe destiky dradla nachzme vyobrazen masky vousatho Dionsa. Ikonografickou oporou pro uren bostva je psn ztuhl pohled, podan v duchu asn klasiky, dle zapiatl vous a forma esu. Pdnm argumentem pro toto uren je i ptomnost dvou panter a calixu na sti dradla, Obr. 12. Ostrovany I skyfos typu Meroe, kter objmala stny skyfu. es je zdoben vncem z beanovzdoba dradla (Pulszky 1897). vch list. Na inspiraci pozdn archaickm obdobm upomn voln sputn cop za uchem bostva.51 Za srovnn tak jist stoj klasicisticky podan dla augustovskho st, jako nap. podoba hermovky na bronzov noce stolku52 (Zanker 1997, 270, Abb. 214). Ramena destikovitho dradla jsou zdobena dvma pantery s vzad otoenou hlavou. elmy maj jednu ze svch pednch tlap poloenou na pohru naplnnm drobnmi bobulemi, snad jednotlivmi hrozinkami. Motiv pantera s tlapou poloenou na pohru jsme ji mohli spatit na stranskm skyfu.

47 Mme zde na mysli zobrazen vchodnch neptel mskho impria na triumflnch pamtkch. 48 Na mskch relifech zdobench maskami lze najt nkolik masek Dionsa s esem sloenm z drobnch copank (Cain 1988, Abb. 23, 26). Avak tato vyobrazen postrdaj frygickou apku. 49 Drav zve bylo rovn bez blich argument ztotonno s medvdem (Schreiber 1894, 337). 50 Viz podobn zobrazen toku lva na Alexandrov sarkofgu ze Sidonu (datovanm kolem 360 p. n. l.) Istanbul 370 (Boardman 1995, pl. 228:2). 51 Viz zobrazen Dionsa u Brygova male (Boardman 1997, pl. 255, 256) nebo vyobrazen Dionsa na archaistickm relifu z Louvru datovanm do 1. stolet n. l. (Ashmole 1975, Fig. 564) . 52 Neapel Museo Nazionale inv. . 72987 (Zanker 1997, 363).

418

Jan JLEK

ponky jsou ji siln zjednoduen a nejsou ani zastoupeny jednotliv lstky, tato skutenost vak kontrastuje se zrun vyhotovenmi kachnmi hlavikami, kter maj kvalitn modelovny zobky. Tento fakt poukazuje na zrdnost datace ndoby podle vyobrazench motiv. U takto stylov eklektickho dla je nutno potat s pouitm motiv odlinho st pochzejcch z rznch vzdobnch okruh.

Interpretace vzdoby
Jak ji bylo nastnno ve, vzdoba ndoby je podna v archaisticky-klasicistick form. Jednotliv motivy spolen splvaj v eklekticky ladn dlo. Vbr dekorativnch prvk poukazuje na dv skupiny motiv. Prvn a pevaujc tematika pedstavuje vzdobn prvky upomnajc na soukrom a klidn ivot na venkov spojen s radovnkami. Na vzdobnm poli A by tuto mylenku reprezentovaly masky Silvana a Diany (?). Souvislost tchto dvou bostev nen podle E. Simon nhodn, setkme se s nimi na dvou panelovch relifech Traianova oblouku v Beneventu (Simon 1990, 205, Abb. 161, 258; Cancik Schneider 1999, 563). Ob bostva pak maj k sob blzko svmi kompetencemi spojenmi s lesem a prodou. Do popisovanho okruhu meme snad zahrnout tak souboje zvat, kter lze spojovat s Dianou, podle star tradice tak pan zvat a vldkyn prody. Popisovan skupina motiv doshla znan obliby za vldy csae Hadriana, jen se tak sm rd obracel do soukrom a k lovu. Domnvme se, e tato skutenost by mohla podpoit i asov zaazen ostrovanskho skyfu, jak ho ji navrhovali R. Stupperich (1997, 73), S. Knzlov (2000, 76) a nejnovji tak P. Prochzska (2004, 66). Druhou tematiku pedstavuje dionsovsk okruh, kter je zastoupen na dradlech skyfu. Vyobrazen maska Dionsa pln odpovd pedstavm, podle nich byl bh spojen s divadeln maskou a tak byl jako maska vtvarn ztvrovn (Brein Sauer 2001, 11). R. Stupperich dokonce pmo oznail ostrovanskou masku za hermovku Dionsa (1997, 72). Toto tvrzen, a je sebevc poutav, vak nememe potvrdit. Na ostrovanskm dradle chyb podstavec busty, jen je pro hermovku podstatn.53 Je jist zajmav, e ani spolen vskyt Dionsa (Libera) se Silvanem nen vylouen, jak dokld krom vyobrazen na skyfu z Ostrovan tak panelov relif z Traianova oblouku v Beneventu (Simon 1990, Abb. 161; Cancik Schneider 1999, 563). Doposud nevyeenou otzkou je uren a vznam masky orientlce a k nmu prov ensk masky na vzdobnm poli B. Ptomnost zaehnut pochodn54 by mohla symbolizovat prvek spojen s osvcenm a iniciac zasvcence do dionsovskch mystri (Gag 1969, 159). Zaehnut pochode byla tak vyobrazovna na dionsovskch sarkofzch a na toreutice.55 Pesn rozlutn a nsledn vysvtlen dekoru strany B bude mon a po zskn novch, doposud nenalezench paralel.

Shrnut
Obdobn jako u skyfu ze Str pedpokldme, e popisovan tematiky dekoru ukazuj spe na jaksi mdn vlny, kter zachvtily celou klu umleck produkce v impriu, ne na pm doklady mylenkovch hnut. Motivy oblben v tzv. vysokm umn byly pro svou popularitu prost peneseny do oblasti umn uitho.

53 Pm zobrazen Dionsovy hermovky s velmi podobnou hlavou lze nalzt na lanxu z Bizerty (von Prittwitz und Gaffron 1997a, Abb. 18). 54 Hoc pochode ponoovaly tak mainady pi svch divokch tancch do vody, tato innost mla mt oistn vznam (Gag 1969, 168). 55 Viz pohr s maskami z Hildesheimu, kalathos z Vize a Villeretv pohr z paskho kabinetu staroitnost (Gehrig 1980, 17, Abb. 15; Knzl 1969, Abb. 10; Schreiber 1894, 451). Pochode je zobrazena v souvislosti s dionsovskmi motivy.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

419

6. DISKUSE
K vznamu ikonografickho rozboru
Pedloen pojednn o vzdob ostrovanskho skyfu reaguje na zhodnocen P. Prochszky (2004, 6466), kter se omezil pouze na zbn popis dekoru a rmcovou interpretaci, co je vzhledem k jedinenosti pamtky na kodu. Masky badatel pipsal dionsovskmu okruhu, a to bez podrobnj argumentace a uveden monch blzkch i vzdlench analogi. Domnvme se, e pi studiu mskho uitho umn se nelze omezit pouze na zevrubn popis vzdoby. Vznam stylov analzy a ikonografickho rozboru spov pedevm v poznn mdnch proud ovlivujcch msk umleck emeslo. Zajmav jsou tak zjitn tkajc se recepce sledovanho dekoru v mskm svt. Je zejm, e rozbor vzdoby jen ojedinle odpov na otzky tkajc se chronologie, avak pi komplexnm zpracovn nlezovch celk, soubor nebo sbrek povaujeme ikonografick zhodnocen za nedlnou soust publikace, a to i pes to, e stylov analza a nsledn interpretace jsou vdy zce spjaty se svm autorem a pedstavuj tak vlastn pouze jeden z monch vklad.

K otzce psunu skyf typu Meroe na zem SR

V ppad hrob z Krakovan-Str (II.) a Ostrovan (I.) zaujala nai pozornost pedevm skutenost znan chronologick diference mezi skyfy a ostatn hrobovou vbavou. Tento jev sleduje bdn doby msk ji od potku 20. stolet (Drexel 1909, 203; Beninger 1931, 216217; Krekovi 1992, 57; Stupperich 1997, 7273; Prochszka 2004, 66; Jlek 2005). Vysvtlen bylo hledno pedevm v pedpokldan koisti pochzejc z mskho zem (Krekovi 1992, 57; Godowski 1993). Podle alternativnho pohledu lze vak uvaovat o darech zprostedkovanch mskou moc (Bouzek 2002, 225). Je zejm, e v dob, kdy byli pohbeni velmoov z Krakovan-Str a Ostrovan, pedstavovaly ob ndoby ji staroitnosti. Ve uveden koncepce pat k hlavnm vysvtlovacm schmatm popisovanho jevu. Ob nelze jednoznan odmtnout a lze si pedstavit i jejich vzjemnou existenci. Popisovan pohledy jsou svzny s psemnmi prameny, v ppad koisti hledme djinn seky, bhem nich dochzelo ke vpdm za Dunaj na zem impria. Rovn v ppad diplomatickch jednn se neobejdeme bez kusch zmnek v psemnch pramenech, kter ns informuj o kontaktech mezi a barbarikem. Dle lze uvaovat o podmnkch, v jakch dochzelo k antikvovn pojednvanch ndob. Nabz se opt nkolik vklad. Ndoby, kter pedstavovaly sousti velmoskch poklad-keimeli (Fischer 1973, 453, 454; Hardt 2001, 293, 294; Jlek 2005), mohly bt samozejm zskny ve zmnnmi zpsoby. Zd se, e tyto poklady patily vldnouc rodin po nkolik generac a jejich obsah je tedy chronologicky znan variabiln. Lze si tak pedstavit, e germnt pedci obdreli jako dar ji antikvovan stbro. V tomto ppad vak nelze urit, zdali byla takovto staroitnost Germny nleit ocenna. Ponkud problematick se jev psun stbrnch ndob obchodn cestou. Doposud toti nevme, co by Germni nabdli jako protihodnotu za drahocenn stbrn ndob. Na tomto mst je tak vhodn poloit si otzku, jakou hodnotu mohlo pedstavovat msk stbro pro germnsk velmoe. Zd se, e i v tomto ppad se nelze omezit pouze na jeden z monch vklad. Je zejm, e funkci a hodnotu stbrnch ndob ovlivovaly soudob djinn udlosti, kter dnes ji lze st rekonstruovat. Nepochybn slouily k reprezentaci svch vlastnk, ale tak jako zsoba drahho kovu, kterho byl v barbariku nedostatek. O tto ryze materiln funkci by svdily fragmenty stbrn toreutiky nalezen v krlovskm hrob z Muova (Peka Tejral 2002, 509) nebo rozlman ndoby z poklad v Pietroase (Harhoiu 1977, pl. I; Steuer 1982, 95), Hammersdorfu (Bott 19761977, 147153; Wielowiejski 1989, 200201), i Grossbodungen56 (Stupperich 1997, 8082). I pes ve uveden komplikace vztahujc se k interpretaci nlez msk stbrn toreutiky v barbariku se pokusme krok po kroku rekonstruovat mon cesty psunu skyf typu Meroe do Pov a na vchodn Slovensko.

56 V ppad horizontu depot z pozdn doby msk a asnho sthovvn nrod se asto hovo i o zlomcch stbrnch ndob jako jistch prostedcch smny (Grnhagen 1954, 6872).

420

Jan JLEK

V ppad stbrnch ndob pochzejcch z hrobu . II v Krakovanech-Strch lze potat s odlinm stm jednotlivch kus. Hrob obsahoval stbrn ndoby z obdob pozdn republiknskho, augustovskho,57 dle skupinu datovanou do 2. stolet58 a tak pozdn kusy z 1. poloviny 3. stol.et.59 Ve shod s mnnm J. Bouzka (2002, 225) se domnvme, e skyfos mohl spolu s lanxem a dalmi ndobami z 2. stolet pedstavovat mon dar z doby antoninovsk, nebo z obdob vldy csae Antonina Pia (138161) mme doklady pro msk psoben na kvdskm zem. Tyto zmnky poskytuje pedevm numismatick materil60 a dle pak nalezneme skrovn daje v ivotopise Antonina Pia: Velmi mnoho vlek vedl prostednictvm svch legt. Pemohl Britany dky legtu Lolliovi Urbikovi, a kdy odrazil toky barbar, dal navrit z hlny dal val. Donutil Maury, aby podali o mr, Germny61, Dky a mnoh jin nrody i vzbouence v Judeji potel prostednictvm mstnch sprvc a velitel (Portrty svtovldc 1982, Antoninus Pius 5.4).62 Uveden text poukazuje na vlen stetnut s Germny. Pokud bychom pijali pedpoklad, e ve zmnn Germni jsou Kvdov, kterm byl po uklidnn pomr many dosazen nov krl, nelze pot vylouit, e drahocenn stbrn ndoby (lanx, skyfos, cednk, msa typu ND12) byly soust daru, kter ml zaruit vel vztahy s impriem. Dotyn vldce byl dary motivovn k zjednn klidu na zem, kter ovldal (Kehne 1994, 43). Avak ve uveden hypotza nen jedinm vysvtlenm monho psunu stbrnch ndob do barbarika. Podle alternativn mylenkov konstrukce lze pedpokldat, e se pojednvan luxusn artefakty dostaly do Pov jako koist zskan bhem poloviny 3. stolet.63 Pamtky z 2. stolet mohly bt tak pivezeny do barbarika, ji jako antikvrn kusy spolu s ovlnou msou, polokulovitou miskou a msou typu E 83 z 1. poloviny 3. stolet, a to v dob vldy csa Septimia Severa (193211) a Caracally (211217), kdy je nutn potat s zkmi styky impria se zadunajskmi Kvdy (Dobi 1964, 273, 274; Oliva 1959, 276, 277; Kolnk 1998, 79). Vechny ti uveden hypotzy o psunu stbrnch ndob na zem SR poskytuj mon vysvtlen, avak pesnou dobu psunu, obdobn jako kontext, ve kterm k pedn daru dolo, lze dnes ji obtn poznat. Stbrn ndoby z I. hrobu v Ostrovanech jsou rovn staroitnosti z 1. poloviny 2. stolet a ze 3. stolet, kter byly do hrobu uloeny kolem roku 300 (Krekovi 1992, 57). Nov se uvauje o dataci pohbu mezi roky 270 a 290 (Prochzska 2004, 112). Intenzivn styky mezi Vandaly a mskou vysledujeme v obdob markomanskch vlek (Godowski 1993, 7073, Abb. 2). Vandalov (Hasdingov) se stali spolu s Jazigy a Bury mskmi spojenci proti Markomanm (Kolendo 2003, 6164). Nememe tedy vylouit, e pi probhajcch jednnch byla jedna z pednch vandalskch rodin obdarovna mskm stbrem.

57 Kantharoidn dradla zdoben rostlinnm dekorem. 58 Skyfos typu Meroe, lanx, relifn zdobenou msu, cednk (?). 59 Ovlnou msu, polokulovitou misku, msu typu E 83. 60 Mme zde na mysli znm mince s opisem REX QUADIS DATUS, kter byly raeny v letech 140144 n. l. (Dobi 1964, 177; Arneth 1862, 25). V nedvn dob pipojil nkolik podntnch posteh k tomuto opisu a s nm spojenm interpretacm M. Jano (2003, 108, 109). Autor nepikld aktu dosazen krle Kvdm velk vznam, tvrzen opr o nedostatek mskch vrobk v kvdskm sdelnm prostoru. Domnvme se, e mon psun mskho stbra, jako diplomatickho daru ke kvdsk vldnouc rodin, Janovy zvry ponkud relativizuje. 61 Jak ji upozornil J. Dobi, je dnes tko poznateln, zda jednn probhala s germnskmi kmeny sdlcmi za Dunajem, nebo Rnem (1964, 177). 62 Scriptores Historiae Avgvstae ab Hadriano ad Nvmerianvm. vol. I. Ivlii Capitolini Antoninvs Pivs, 5. Eds. H. Iordan et F. Eyssehardt 1864, s. 36: Per legatos suos plurima bella gessit. nam et Britannos per Lollium Vrbicum uicit legatum, alio muro caespiticio summotis barbaris ducto, et Mauros ad pacem postulandam coegit et Germanos et Dacos et multas gentes atque Iudaeos rebellantes contudit per praesides ac legatos. 63 Podle J. Dobie (1964, 276) je nutn potat s vpdy na panonsk zem zvlt v dob vldy csae Valeriana (253260). P. Oliva (1959, 278279) pisuzuje znan vznam rovn barbarskm vpdm z obdob vldy csae Severa Alexandra (222235). V tto neklidn dob dolo k oslaben panonskch sil, kter byly odveleny na vchod, aby zde elily invazi Peran v Mezopotmii (Frye 1980, 293). Bohuel v obdob mezi roky 259274 lze jen obtn identifikovat jmna jednotlivch germnskch kmen tak, jak je znme z 1. stolet n.l., hovo se pouze obecn o Germnech (Pohl 2004, 27).

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

421

Dal vysvtlen by poskytovalo psoben msk zahranin politiky v dob vldy csae Caracally. V tomto obdob dolo pod vlivem zmiovan politiky k rozetvn Markoman a Vandal (Dobi 1964, 275; Oliva 1959, 277; Godowski 1993, 78; Kolendo 2003, 61). Nezodpovzenou otzkou v tomto ppad zstv, zda nelo spe o Vandaly sedc v blzkosti Markoman, tedy na zem severn od ech (Strzelczyk 2003, 210). Vandalov (Hasdingov) vystupuj znovu do poped a v dob vldy csae Aureliana (270275). Tehdy dolo ke stetu mezi vandalskm vojskem a mskou silou, o jeho nsledcch ns informuje Dexippos: 1. Protoe za Aureliana byli Vandalov s celou moc poraeni many, poslali k manm vyslance ohledn ukonen vlky a (mrov) smlouvy. Po dlouhm rozhovoru csae i barbar byla schzka rozputna...64 (peklad R. Bartnk65). Na jakm mst k bojm dolo, zstv doposud stle otzkou, pravdpodobn meme msto stetu hledat nkde v Panonii,66 jak ji pedpokldali J. Dobi (1964, 276, 277), H. Diesner (1966, 18), M. Nagy (1993, 157) a naposledy P. Prochszka (2004, 111112). A ji byl vsledek boje jakkoliv,67 pro n problm je dleit, e dolo k jednn, kter dle popisuje Dexippos takto: 2. A tito sem byli shromdni z rozhodnut: barbart krlov a vldci pichzeli tak, jak jim bylo pedem oznmeno, a dali rukojm z vlastnch ad nikoli bezvznamn, pokud jde o presti a postaven. Vdy vichni krlov jednotliv dvaj sv syny jako rukojm, ani by mli pochyby, a dal spolen s nimi (dvaj takov osoby, kter) nezaostvaj, pokud jde o presti. A za tchto okolnost dospli k (mrov) smlouv a uzaveli (slavnostn) pm. Od toho okamiku bylo dva tisce vandalskch jezdc mskmi spojenci. Jedni byli vybrni z (barbarskho) vojska a zaazeni do spojeneckch oddl, druz chtli vojenskou slubu podstupovat dobrovoln.68 (peklad R. Bartnk). Jednn se tedy na jedn stran astnil Aurelianus se svm doprovodem a na stran druh vandalt (hasdingt) velmoov. Jist je, e v zjmu obou stran bylo uzavt dohodu o mru. Pro mskou i, v t dob ohroovanou niivmi njezdy, znamenala takov smlouva dl odlehen. Snad tedy lze hypoteticky pedpokldat, e pi uzavrn pm dolo k obdarovvn vandalskch velmo, z nich se st, ta kter nensledovala Aureliana do Itlie, vrtila do sv domoviny:69 3. Zbyl dav Vandal thl dom, protoe jim msk vldce poskytl prostor (?) (dostat se) a k Dunaji. Vtina tam bezpen a beze kody prola.70 (peklad R. Bartnk). Jak ji rmcov naznail P. Prochszka (2004, 112), toto setkn tak mohlo stt u zrodu vandalskho stbrnho bohatstv tak, jak je znme z I. ostrovanskho hrobu. I kdy pedloen pklady maj podobu volnch hypotz, ilustruj pravdpodobn cesty psunu stbrnch ndob do vandalsk sdeln oblasti. Zda tedy stbrn ndoby z Ostrovan pedstavuj ukoistn cennosti, nebo diplomatick dary, je ji dnes podobn jako v ppad nlez ze Str tko rozhodnuteln.

7. ZVR
Vrobu pojednvanch pamtek lze hledat v 1. polovin 2. stolet n. l. Vrobn centrum zatm nelze pomoc archeologickch pramen bezpen doloit. Ob drahocenn ndoby jsou zdobeny dionsovskmi motivy, v ppad skyfu z hrobu I. v Ostrovanech uvaujeme i o vzdob odkazujc na prosted
64 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby 1926, 460:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:1. 65 Dkuji R. Bartkovi za peloen textu. 66 Panonii zmiuje ji Zosimos, Stesky poslednho mana 1983, I. 48. 67 Zosimos oznail vsledek stetnut za nerozhodn, Stesky poslednho mana 1983, I. 48. 68 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby 1926, 460, 461:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:2. 69 K vandalskmu nvratu a s nm spojenmi udlostmi byly vysloveny zajmav interpretace viz Diculescu 1923, 8; Strzelczyk 2003, 211. 70 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby 1926, 461:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:3.

422

Jan JLEK

souvisejc s idylickou bukolickou a lesn krajinou. Rozbor aplikovanch motiv upozornil na dlouhou ivotnost tchto vzdobnch prvk v mskm uitm umn. U skyfu ze Str jsme zaznamenali rozvdn augustovskch motiv. Pro chronologii doby msk jsou stbrn ndoby mn pouiteln, a to zvlt pro existenci ve popsanho fenomnu ddn drahocennost v barbarskch hrobech. Lze tedy shrnout, e popisovan pamtky se na zem barbarika pravdpodobn dostaly ve vybranch asovch secch, v kterch dochzelo k nejintenzivnjm stykm mezi Germny a impriem. Pokusili jsme se nastnit mon cesty skyf typu Meroe do Pov a na vchodn Slovensko. Z metodickho hlediska jsou pedloen mylenky pouze hypotzami, kter bude nutn do budoucna jet ovit, a to pedevm novmi nlezy a jejich nlezovmi kontexty.

LITERATURA
Arneth, von J. R. 1845: Beschreibung des K. K. Mnz- und Antiken- Kabinettes. Wien. Arneth, von J. R. 1862: Beschreibung des K. K. Mnz- und Antiken- Kabinettes zur Schlau ausgelegten Mnzen und Medaillen. Wien. Ashmole, B. 1975: Hellenistic Art. In: W. Janson (ed), Art of Ancient World. New York. Baratte, F. 1984: Rmisches Silbergeschirr in den gallischen und germanischen Provinzen. Stuttgart. Baratte, F. 1997: Silbergeshirr in Gallien und den benachbarten Provinzen. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band. 8. Kln, 5970. Barr-Scharrar, B. 1982: Macedonian Metal Vases in Perspective: Some Observation on Context and Tradition. In: E. N. Borza B. Barr-Sharrar (eds.), Macedonian and Greece in Late Classical and Early Hellenistic Times, Studies in the History of Art 10, 123139. Beninger, E. 1931: Der Wandalenfund von Czke-Cejkov, Annalen des Naturhistorischen Musem in Wein 45, 183224. Beninger, E. 1932: Zwei germanische Funde von Wulzeshofen in Niedersterreich, Wiener Prhistorische Zeitschrift 19, 215238. Beninger, E. 1937: Die Germanische Bodenfunde in der Slowakei. Reichenberg Leipzig. Boardman, J. 1997: Athenian red figure vases the archaic period. London. Boardman, J. 1995: Greek sculpture the late classical period. London. Bouzek, J. 2002: Die grosse Lanx von Stre bei Pieany und der Klientenstaat der Quaden. In: K. Kuzmov J. Rajtr K. Pieta (eds.), Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift fr Titus Kolnk zum 70. Geburtstag. Nitra, 225228. Bott, H. 197677: Zur Datierung der Funde aus Hammersdorf (Ostpreussen), Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 2324, 139153. Brein, F. Sauer, R. 2001: Eine tnerne Maske O Jegerl, der Mon-Mon!, Fundort Wien 4, 416. Burkert, W. 1987: Ancient Mystery Cults. Cambridge. London. Burkert, W. 1993: Bacchic Teletai in the Hellenistic age. In: T. H. Carpenter Ch. A. Faraone (eds.), Mask of Dionysus. Ithaca and London. Cain, H. U. 1988: Chronologie, Ikonographie und Bedeutung der rmischen Maskenreliefs, Bonner Jahrbcher 188, 107221. Cancik, H. Schneider, H. 1999: Der Neue Pauli. Enzyklopdie der Antike. Stuttgart Wiemar. Diculescu, C. C. 1923: Die Wandalen und Goten in Ungarn und Rumnien. Mannus-Bibliothek Nr. 34. Leipzig. Diesner, H. J. 1966: Das Vandalenreich. Stuttgart Berlin Kln Mainz. Dobi, J. 1964: Djiny eskoskovenskho zem ped vystoupenm Slovan. Praha. Dostlov, R. Hoek, R. 1997: Antick mystria. Praha. Eggers, H. J. 1951: Der rmische Import im freien Germanien. Hamburg. Erdrich, M. 2002: CRFB. Deutschland. Bd. 4. Hansenstadt Bremen und Bundesland Niedersachsen. Bonn. Fehlmann Brogli, R. 1996: Gemmen und Kammeen mit lndlichen Kultszenen: Untersuchungen zur Glyptik ausgehenden rmischen Republik und der Kaiserzeit. Bern. Fischer, F. 1973: KEIMHLIA, Germania 51, 439456. Frye, R. N. 1980: The history of ancient Iran, Handbuch der Altertums-wissenschaft III. 7, Mnchen. Gag, J. 1969: Fackel (Kerze). In: T. Klauser (ed.), RAC Band VII. Exkommunikation Fluchformeln. Stuttgart, 153180.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

423

Gehrig, V. 1980: Hildesheimer Silberschatz aus dem Antiken-Museum. In: Bilderhefte der Staatlichen Museen Preussischer Kulturbesitz. Heft 4. Berlin, 524. Godowski, K. 1993: Die Barbaren nrdlich der Westkarpaten und das Karpatenbecken Einwanderungen, politische und militrische Kontakte. In: Das rmische Reich und seine Nachbarn im Bereich der Karpaten. Specimina Nova IX, 6589. Gregarek, H. 1997: Der Hildesheimer Silberfund. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band. 8. Kln, 9198. Greifenhagen, A. 1967: Rmischer Silberbecher, Jahrbuch des Deutschen Archologischen Instituts 82, 2736. Groh, F. 1909: eck divadlo. Praha. Grnhagen, W. 1954: Der Schatzfund von Gross-Bodungen. Rmisch-Germanische Forschungen 21. Hardt, M. 2001: Der Schatz in der frhgeschichtlichen Gesellschaft. In: F. Daim T. Khltreiber (eds.), Sein&Sinn. Burg&Mensch. St. Plten, 293295. Harhoiu, R. 1977: The treasure from Pietroasa Romania. BAR Supplementary Series 24. Oxford. Harrison, J. E. 1922: Prolegomena to the study of Greek religion. Cambrige. Heather, P. 2002: Gtov. Praha. Hornkov, K. 1997: Mystick Dionsova zahrdka jako pedobraz kesanskho rje. Skryt vznam v antickm vyobrazen krajiny, Studia Hercynia 1,1822. Chinelli, R. 2001: Drei Gefssfragmente mit bacchischer Darstellung vom Michaelerplatz, Fundort Wien 4, 3062. Jano, M. 2003: AD: msk e a nae zem v prvnch tech stoletch po Kristu. Poznmky a pripomienky, Muzejn a vlastivdn prce 41 / asopis spolenosti ptel staroitnost 111, 106111. Jlek, J. 2005: Nkolik poznmek ke skyfm typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan, Sbornk prac filozofick fakulty brnnsk univerzity M 10 (v tisku). Kehne, P. 1994: Das Instrumentarium kaiserzeitlicher Aussenpolitik und die Ursachen der Markomannenkriege. In: H. Friesinger J. Tejral A. Stuppner (eds.), Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen. Brno, 3950. Kerenyi, K. 1996: Mytologie ek. Praha. Kerenyi, K. Jung, C. G. 1997: Vda o mytologii. Brno. Kolendo, J. 2003: Die antiken Schriftquellen zur ltesten Geschichte der Vandalen. In: A. Kokowski Ch. Leibner A. Urbaski (eds.), Die Vandalen. Nordstemmen, 4975. Kolnk, T. 1979: Rmsk importy na Slovensku. In: J. Bouzek I. Ondejov (eds.), Antick umn v eskoslovenskch sbrkch. Praha. Kolnk, T. 1998: Archeologick svedectvo. In: R. Marsina (ed.), Pramene k dejinm Slovenska a Slovkov. Bratislava, 5387. Krekovi, E. 1992: Zur Datierung der Frstengrber der rmischen Kaiserzeit in der Slowakei. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie von der Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Krakw, 5568. Kropotkin, V. V. 1970: Rimskie importnye izdelija v vostocnoj Evrope (II.V. Jh. n. Chr.), Archeologija SSSR 27, 5276. Knzl, E. 1969: Der augusteische Silbercalathus im Rheinischen Landesmuseum Bonn, Bonner Jahrbcher 169, 321392. Knzl, E. 1971: Zum Fries des Silberkantharos von Stevenswert, Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 18, 118123. Knzl, E, 1988: Germanische Frstengrber und rmisches Silber. Jahrbuch der Lauenburgischen Akademie fr Wissenchaft und Kultur, Bd. 1, 3153. Knzl, S. 1997: Rmisches Tafelgeshirr Formen und Verwendung. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band. 8. Kln, 930. Knzl, S. 2000a: Quellen zur Typologie der rmischen Tafelsilbers. In: E. Droberjar (ed.), Romanam amicitiam praetulisse. Sbornk Vladimru Sakaovi k 70. narozeninm. Sbornk Nrodnho muzea, ada Ahistorie 54, 7186. Knzl, S. 2000b: Der zerbrochene Krug: Reparaturen an rmischen Metallgefssen, Klner Jahrbuch fr Vor-und Frhgeschichte 33, 607614. Knzl, S. 2002: Rmische Silberbecher bei den Germanen, das brige Silbergeschirr: Schlchen und Schlchengriffe, Gefssfsschen und Lffel. In: J. Peka J. Tejral (eds.), Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov, Mhren. Mainz, 329355. Laux, F. 1992: berlegungen zu den germanischen Frstengrbern bei Marwedel, Gde. Hitzacker, Kr. LchowDannenberg, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 73, 315376. Menninger, M. 1997: Die rmische Silbergefsse im Rheinischen Landesmuseum Bonn. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band. 8. Kln, 99124.

424

Jan JLEK

Mielsch, H. 1997: Rmisches Tafelsilber aus gypten. In: H.H. von Prittwitz und Gaffron - H. Mielsch (eds.): Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band. 8. Kln, 4157. Mihilescu-Birliba, V. Mitrea, I. 1978: Le trsor de vases romains de Muncelul de Sus, Dacia 22, 201212. Nagy, M. 1993: The hasdingian Vandals in the Carpathian basin. In: Das rmische Reich und seine Nachbarn im Bereich der Karpaten. Specimina Nova IX, 157184. Oliva, P. 1959: Pannonie a potky krize mskho imperia. Praha. Ondrouch, V. 1957: Bohat hroby z doby rimskej na Slovensku. Bratislava. Painter, K.-S. 1975: Der Schatz von Mildenhall, Antike Welt 6, Heft 1. 313. Painter, K.-S. 2001: The Silver Treasure. In: R. Ling (ed.), The Insula of Menander at Pompeii. Vol. IV. Oxford. Pelikn, O. 1965: Von antiken Realismus zur Sptantiken Expressivitt. Praha. Peka, J. Tejral, J. 2002: Das Knigsgrab aus der lteren rmischen Kaiserzeit von Muov, Mhren. Tschechische Republic. Mainz. Pohl, W. 2004: Die Germanen. Mnchen. Pochmarski, E. Nagele, E 1989: Zwei Mnadendarstellungen aus den Municipia Virunum und Teurona. Carnuntum Jahrbuch 1988, 129146. Pokorn, P. 1993: eck ddictv v orientu. Praha. Prittwitz und Gaffron von, H.-H. 1997: Die Lanx von Bizerta. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band 8. Kln, 177195. Prochszka, P. 2004: Az Osztrpatakai vandl kirlysr. Esztergom. Pulszky, F. 1897: Magyarorszg archaeologija. Budapest. Radnti, A. 1957: Gefsse, Lampen, und Tintefsser aus Bronze. In: Intercisa II (Dunapentele). Budapest. Raev, B. A. 1986: Roman Imports in the Lower Don Basin. BAR International Serie 278. Oxford. Schreiber, Th. 1894: Die Alexandrinische Toreutik. Leipzig. Simon, E. 1990: Die Gtter der Rmer. Mnchen. Smetnka, Z. 2003: Archeologick etudy. Praha. Smith, R. R. R. 1995: Hellenistic sculpture. London. Strong, D. E. 1966: Greek and Roman Gold and Silver Plate. London. Steuer, H. 1982: Frhgeschichtilche Socialstrukturen in Mitteleuropa. Gttingen. Strzelczyk, J. 2003: Die Vandalen auf dem Weg nach Nordafrika. In: A. Kokowski Ch. Leibner A. Urbaski (eds.), Die Vandalen. Nordstemmen, 203246. Stupperich, R. 1997: Rmische Silbergeschirr der mittleren bis spten Kaiserzeit in Germanien. In: H.-H. von Prittwitz und Gaffron H. Mielsch (eds.), Das Haus lacht vor Silber. Kataloge des Rheinischen Landesmuseums Bonn. Band 8. Kln, 7190. Svoboda, B. 1972: Neuerworbene rmische Metallgefsse aus Stre bei Pietany. Archeologica Slovaca Fontes 11. Bratislava. Thomas, E. 2000: Nochmals zu den beiden Bechern des Chirisophos, Klner Jahrbuch f Vor- und Frhgeschichte 33, 251260. Turcan, R. 1966: Les sarcophages romains a representation Dionysiaques. Paris. Vencl, S. 2001: Souvislosti chpn pojmu nlezov celek v esk archeologii, Archeologick rozhledy 53, 592613. Wielowiejski, J. 1989: Die rmerzeitlichen Silbergefsse in Polen, Bericht der Rmisch-Germanischen Kommission 70, 191241. Willers, H. 1901: Die rmische Bronzeimer von Hemmoor. Hannover Leipzig. Zanker, P. 1997: Augustus und die Macht der Bilder. Mnchen. Ziegler, K. Sontheimer, W. 1964: Der Kleine Pauli. Lexicon der Antike. Stuttgart.

PRAMENY
Apulei Metamorphoseon. Ed. R. Helm. Leipzig 1955. Die Fragmente der Griechischen Historiker. Vol. IIa. Ed. F. Jacoby. Berlin 1926. Scriptores Historiae Avgvstae ab Hadriano ad Nvmerianvm. Vol. I. Ivlii Capitolini Antoninvs Pivs, 5. Eds. H. Iordan et F. Eyssehardt. Berlin 1864.

ESK PEKLADY
Apuleius, L., Zlat osel. Pel. V. Bahnk. Antick knihovna sv. 22. Praha 1974. Longos, Dafnis a Chloe. Pel. R. Kuthan. Antick prza sv. I, Lska a dobrodrustv. Praha 1971. Portrty svtovldc I. Pel. J. Burian, B. Mouchov. Antick knihovna sv. 47. Praha 1982. Zosimos, Stesky poslednho mana. pel. A. Hartmann. Praha 1983.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

425

MEROE TYPE SKYFOS FROM KRAKOVANY-STRE AND OSTROVANY Contribution to the cognition of the Meroe type skyfos decor and the supply of precious vessels to the territory of the SR
Introduction

It seems that during the past decade the findings of Meroe type skyfos (Fig. 1) awake a considerable attention among specialists. The group was hived off by S. Knzl (2000a; 2000b) on the grounds of identical characteristics that can be noted on the drinking vessels or their parts secondarily used for drinking cups of different types. Importance was attached to both typology and iconography (Stupperich 1997). The presented contemplation amplifies and amends the conclusions published recently by the author (Jlek 2005). This study also reacts to the recent treatment of Ostrovany findings by P. Prochszka (2004) which has not been available for the former publication. The work of P. Prochszka is of merit especially because of new evaluations of the findings; however the issues relating to iconography of the Ostrovany skyfos will be suitable for amending and developing. In the case of the period of supply of this precious vessel to the eastern Slovakia it is also possible to offer a greater number of alternative hypotheses.
Typology of the chronology

From the typological point of view the Strany1 and Ostrovany skyfos are in accordance with Eggers type 169 (Eggers 1951, Taf. 14). S. Knzl has labelled this type of skyfos the Meroe type (Fig. 1). The Meroe type skyfos are characterized by a relief decor of the platelet-shaped handles which are usually decorated with plant bines and two rosettes. Between the described handles it is possible to make a further two group distinction, namely according to the presence of duck heads terminating the handle arms (Knzl 2000a, 74, 75, 77, Abb. 6). Another important characteristic is the cylindrical body of the vessel. Dating of the Meroe type skyfos may only be done within the following boundaries: The lower chronological one is the year 79 A.D., and this is because the Meroe type skyfos are not represented in the material from the cities below Vesuvius. Within the territory of the Empire we encounter the described relics as late as in Gaelic depots dated towards the end of the 2nd or the beginning of the 3rd centuries. The contemporary research dates the production of these vessels back to the 1st half of the 2nd century (Knzl 2000a, 75, 76, 77; Prochszka 2004, 66; Stupperich 1997, 72).
Notes to the decor of the Meroe type skyfos from tomb No. II in Krakovany-Stre

A detailed analysis and interpretation of the decoration and the skyfos from Stre (Fig. 2, 6, 8) has already been made in a special study focused on Meroe type skyfos (Jlek 2005). In this paper we will therefore only outline the most important conclusions. With the skyfos from Stre we have noticed a development of Augustan motives (animals resting in a peaceful, idylic landscape). On this vessel there is also a depiction of a broad range of Dionysian motives which ensue primarily from Hellenistic patterns. A direct dependence is especially illustrated by the masks of Satyr (decor field A) and Silenus (decor field B). H. U. Cain (1988, 179180) sees both of these spheres of motives as an expression of happines, harvest and prosperity. Yet the decoration of the skyfos from Stre probably only reflects the style of the time without further thought connotations. From the territory of the Roman Empire we are aware of a very small number of silver vessels in tombs, and even in these rare examples the Dionysian decor does not prevail. The only possible link with Dionysian themes perhaps is the function proper of these luxurious vessels as drinking vessels.
1 V. Ondrouch was the first to deal with the typology and dating of the skyfos from Stre (1957, 154156). Unfortunately only a handle of the skyfos was available to the author, and he identified this handle as a Hellenistic work and dated the finding as B1 grade. Furthermore, he assumed that the handle was a part of hemispherical footed cups of E 170 type (Ondrouch 1957, 156). After the discovery of the skyfos vessel proper, however, Ondrouchs dating has proved to be unmaintainable (Svoboda 1972, 38).

426

Jan JLEK

Notes to the decor of the Meroe type skyfos from tomb No. I in Ostrovany

The decoration of the skyfos from Ostrovany (Fig. 9 to 12) is presented in an archaistic classicist form. The individual motives are blended together into an ecclectically tuned work. The choice of decorative elements refers to two groups of motives. The first and the prevailing group of themes presents decoration elements reminding of a private and peaceful life in the country combined with pleasures. In the decor field A this thought would be represented by the masks of Silvanus and Diana (?) (Jlek 2005). According to E. Simon the relation of these two deities is not coincidental; we are encountered with them on two panel reliefs of the Traian arch in Benevento (Simon 1990, 205, Abb. 161, 258; Cancik Schneider 1999, 563). Both deities are close to each other through their competences related to forest. Into the described sphere we may possibly include also animal fights that can be related with Diana; after the older tradition she also was the lady of animals and the mistress of nature. The group of motives under description has attained a great popularity in the reign of emperor Hadrian who himself liked to resort to privacy and hunting. We believe this fact could also support the chronological classification of the Ostrovany skyfos as already proposed by R. Stupperich (1997, 73) and S. Knzl (2000, 76). The second group of themes presents the Dionysian sphere which is represented on the handles of the skyfos. The depicted mask of Dionysos fully corresponds with the notions according to which the god was linked together with the histrionic mask, and therefore he was also depicted as a mask (Brein Sauer 2001, 11). R. Stupperich (1997, 72) has even directly labelled the Ostrovany mask as a Dionysos herm; no matter how catching this statement is we cannot confirm it. On the Ostrovany handle a bust pedestal that is elemental for a herm is missing. It is certainly interesting that not even a common occurence of Dionysos (Liberos) with Silvanus is excluded: apart from the depiction on the skyfos from Ostrovany this is also exemplified by the panel relief from the Traian arch in Benevento (Simon 1990, Abb. 161; Cancik Schneider 1999, 563). A hitherto unresolved question is the determination and importance of an oriental mask and a twin female mask to it in the decor field B. The presence of a lit torch could symbolize an element related to enlightenment and initiation of a devotee to Dionysian mysteries (Gag 1969, 159). The lit torch also used to be depicted on Dionysian sarcophagi and toreutics.2 It is therefore obvious that with both of the studied vessels the share of elements with Dionysian themes was widely represented; this can be principally attributed to the primary function of these drinking cups.
Argumentation: To the importance of iconographical analysis

The presented paper on the decoration of the Ostrovany skyfos reacts to the evaluation of P. Prochszka (2004, 6466) who has only confined himself to a cursory description of the decor and a general interpretation which is detrimental because of uniqueness of the relic. The researcher has attributed the masks to the Dionysian sphere without a more detailed argumentation and without providing possible close and distant analogies. We assume that when investigating the Roman applied art it is impossible to limit oneself to a mere comprehensive description of the decoration. The relevance of a style analysis and an iconographical assessment consists primarily in the cognizance of fashion trends influencing the Roman applied art. The findings pertaining to the reception of the decor in view in the Roman world are also of interest. It is obvious that the assessment of the decoration will only scarcely provide answers to the questions related to chronology; yet with a complex treatment of find wholes, arrays or collections we deem an iconographical assessment to be an inseparable part of a publication even despite the style analysis and the interpretation to follow are always closely related to the author, thus presenting only one of the number of possible interpretations.
Argumentation: To the issue of supply of the Meroe type skyfos to the territory of the SR

In the case of the tombs from Krakovany-Stre (II) and Ostrovany (I) our attention was primarily drawn by the fact of a considerable chronological difference between the skyfos and the other tomb equipment. This phenomenon has been observed by the research of the Roman period from the early 20th century (Drexel 1909, 203; Beninger 1931, 216217; Krekovi 1992, 57; Stupperich 1997, 7273; Prochszka 2004, 66; Jlek 2005).
2 See the drinking cup with masks from Hildesheim, kalathos from Vize and Villeret drinking cup from the Paris antiquity section (Gehrig 1980, 17, Abb. 15; Knzl 1969, Abb. 10; Schreiber 1894, 451). A torch is depicted in relation to Dionysian motives.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

427

The explanation was looked for mainly in assumed spoils originating in the Roman territory (Krekovi 1992, 57; Godowski 1993). However according to an alternative view it is possible to consider gifts arranged by the Roman power (Bouzek 2002, 225). It is obvious that at the time of burials of the magnates from Krakovany-Strae and Ostrovany both vessels have already been antiquities. The above concepts belong to the main explanatory schemes of the described phenomenon. Both cannot be explicitly dismissed, and we may even imagine their mutual existence. The described views are related to written sources, in the case of spoils we look for stages of history during which there were raids occuring beyond the Danube to the territory of the Empire. In case of diplomatic discussions we too cannot do without short references in written sources which inform us about the contacts between the Empire and the barbaricum. Furthermore it is possible to consider the conditions under which the antiquitation of the discussed vessels has occured. There are again several interpretations to choose from. The vessels which represented parts of the magnate treasures keimelia (Fischer 1973, 453, 454; Hardt 2001, 293, 294; Jlek 2005) could obviously have been obtained through the above ways. It seems that these treasures belonged to the ruling family for several generations; their contents have thus shown a considerable variability in respect of chronology. We may also imagine that the Germanic chiefs have received an already antiquitated silver as a gift. In this case however it is not possible to assess whether the Germans were capable of a proper appraisal of antiquities like these. The supply of silver vessels through a trade route seems rather problematic. It remains hitherto unanswered what could be offered by the Germans as a countervalue for the precious silver dishes. At this point it is also appropriate to ask the question what value could the Roman silver have had for the Grmanic magnates. It appears that in this case either it is impossible to confine ourselves to only one of the possible interpretations. Obviously the function and value of the silver vessels have been influenced by the contemporary historical events which can hardly be reconstructed today. Undoubtedly the vessels functioned as status symbols of their owners but also as a reserve of precious metal that was deficient in the barbaricum. This purely material function could be supported by fragments of silver toreutics found in the royal tomb in Muov (Peka Tejral 2002, 509) or by broken vessels from the treasures of Pietroas (Harhoiu 1977, pl. I; Steuer 1982, 95), Hammersdorf (Bott 19761977, 147153; Wielowiejski 1989, 200201) and Grossbodungen3 (Stupperich 1997, 8082). Despite the above complications relating to the interpretation of the finds of Roman silver toreutics in the barbaricum we will try to make a step-by-step reconstruction of the possible route of supply of the Meroe type skyfos to the region bordering the Vh and to eastern Slovakia. In the case of silver vessels coming from tomb No. II in KrakovanyStre we may take into account a differing age of the individual pieces. The tomb has contained silver vessels from the late Republican and Augustan4 periods, furthermore a group dating back to the 2nd century,5 and also late pieces from the 1st half of the 3rd century.6 In conformity with the opinion of J. Bouzek (2002, 225) we assume that the skyfos together with a lanx and other vessels from the 2nd century could have constituted a possible gift from the Antonine period because we have proofs of Roman impact on the Quadi territory from the period of reign of the emperor Antoninus Pius (138161). These proofs are mainly represented in numismatic material,7 and we also find some scarce details in the autobiography of Antoninus Pius: He waged a great number of wars through his legates. He defeated Britons by virtue
3 In the case of horizon of the depots from the L. Roman period and the early migration of nations fragments of silver vessels are often mentioned as certain means of exchange (Grnhagen 1954, 6872). 4 Kantharoidal handles with plant decor. 5 Meroe type skyfos, lanx, bowl decorated with reliefs, strainer (?). 6 Oval bowl, hemispherical bowl, bowl type E 83. 7 By this we mean the wellknown coins with circumscription REX QUADIS DATUS which were stamped between 140 and 144 A.D. (Dobi 1964, 177; Arneth 1862, 25). Recently a few imaginative observations to this circumscription and the related interpretations were added by M. Jano (2003, 108, 109). The author does not attach a great importance to the act of enthronement of a king to Quadi; he supports his contention by a scarcity of Roman products within the Quadi settlement area. We suppose that the possible supply of the Roman silver as a diplomatic present to the Quadi ruling family makes Janas conclusions somewhat relative.

428

Jan JLEK

of his legateLollius Urbicus, and when the attacks of the savages were beaten off, he had another vallum banked up. He forced Moors to ask for peace, Germans,8 Dacians and many other nations and also rebels in Judea were defeated through local governors and commanders (Portraits of World Rulers 1982, Antoninus Pius 5.4).9 The quotation points to a war conflict with Germans. If we proceed from the assumption that the above Germans were Quadi to whom a new king has been enthroned by the Romans to pacify the situation, then it cannot be excluded that the precious silver vessels (i.e. lanx, skyfos, strainer, bowl type ND12) were a part of a gift that should have secured heartfelt relations with the Empire. Through the presents the concerned ruler was motivated to make peace in the territory controlled by himself (Kehne 1994, 43). Yet the above hypothesis is not the sole explanation of the possible supply of silver vessels into barbaricum. According to an alternative thought structure it can be assumed that the treated luxurious artifacts got to the region bordering the Vh as spoils acquired during the half of the 3rd century.10 Relics from the 2nd century might also have been brought to barbaricum as antiquities together with an oval bowl, a hemispherical bowl and a bowl type E 83 from the 1st half of the 3rd century at the time of ruling of emperors Septimius Severus (193211) and Caracalla (211217); at that period it is necessary to take into account close contacts of the Empire with the Quadi from beyond the Danube (Dobi 1964, 273, 274; Oliva 1959, 276, 277; Kolnk 1998, 79). All of the three hypotheses presented on the supply of silver vessels to the territory of the SR provide a possible explanation but the exact time of the supply similarly as the context in which the gift handover has occured is difficult to know nowadays. The silver vessels from tomb I in Ostrovany are also antiquities from the 1st half of the 2nd century and from the 3rd century. These were put into the tomb around the year 300 (Krekovi 1992, 57). There is a new deliberation upon the dating of the burial between the years 270 and 290 (Prochzska 2004, 112). Intense contacts between Vandals and the Roman Empire are traced during the Marcomanic wars (Godowski 1993, 7073, Abb. 2). Vandals (Hasdings) together with Jazigs and Burs became Roman allies against Marcomans (Kolendo 2003, 6164). Therefore it cannot be excluded that during discussions one of the foremost Vandal families was presented with Roman silver. A further explanation would be provided by the impact of Roman foreign policy in the reign of emperor Caracalla. The influence of the above policy in this period brought about setting of Marcomans against Vandals (Dobi 1964, 275; Oliva 1959, 277; Godowski 1993, 78; Kolendo 2003, 61). An unanswered question remaining in this case is whether the Vandals concerned were rather the ones settled close to the Marcomans, i.e. in the territory to the north from Bohemia (Strzelczyk 2003, 210). Vandals (Hasdings) come again to the fore as late as in the reign of emperor Aurelianus (270275). This was the time of conflict occuring between the Vandal troops and the Roman power; Dexippos informs us about the outcomes of the conflict: 1. As in Aurelian reign Vandals with all their powers were defeated by the Romans, they have sent to the Romans an envoy regarding termination of the war and a (peace) treaty. After a long discussion of the emperor and the barbars the meeting was dismissed ...11 The site of the fighting remains hitherto uncertain. We may probably look for the battlefield somewhere in Pannonia12 as has already been assumed by J. Dobi (1964, 276, 277), H. Diesner (1966,
8 As has already been pointed out by J. Dobi, today it is difficult to know whether the discussions were carried out with Germanic tribes settled beyond the Danube or the Rhine (1964, 177). 9 Scriptores Historiae Avgvstae ab Hadriano ad Nvmerianvm. vol. I. Ivlii Capitolini Antoninvs Pivs, 5. Ed. H. Iordan et F. Eyssehardt 1864, s. 36: Per legatos suos plurima bella gessit. nam et Britannos per Lollium Vrbicum uicit legatum, alio muro caespiticio summotis barbaris ducto, et Mauros ad pacem postulandam coegit et Germanos et Dacos et multas gentes atque Iudaeos rebellantes contudit per praesides ac legatos. 10 According to J. Dobi (1964, 276) it is necessary to take into account the raids to the Pannonian territory especially in the reign of emperor Valerianus (253260). P. Oliva (1959, 278279) attributes a considerable importance also to barbarian raids from the period of reign of emperor Severus Alexander (222235). During this turbulent period the Pannonian powers were diminished as they were detached to the east to face the invasion of Persians in Mesopotamia (Frye 1980, 293). Unfortunately for the period from 259 to 274 it is hardly possible to identify the names if the individual Germanic tribes as we know them from the 1st century A.D., there are only general mentions made of Germans (Pohl 2004, 27). 11 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby. 1926, 460:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:1. 12 Pannonia has already been mentioned by Zosimos, Complaints of the last Roman 1983, I. 48.

Skyfy typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan

429

18), M. Nagy (1993, 157) and most recently by P. Prochszka (2004, 111112). Disregarding the outcome of the fight,13 for our issue it is important that there have been negotiations that were described by Dexippos as follows: 2. And these were assembled here out of decision: barbarian kings and rulers were coming as was communicated to them beforehand, and from their own ranks they gave hostage of importance as for prestige and status. For all kings individually are giving their sons as hostage without doubts, and others jointly with them (give such persons who) do not fall short as for prestige. And under such circumstances they have reached a (peace) treaty and entered into a (ceremonial) armistice. From this point of time two thousand Vandal cavalrymen were Roman allies. Some of them were chosen from (barbarian) forces and incorporated into allied units, the others wanted to undergo the military service voluntarily.14 Thus the negotiations were attended by Aurelianus with his retinue on the one hand and by the Vandal (Hasding) magnates on the other. Certainly it was in the interest of both parties to enter into a peace agreement. For the Roman Empire, at that time endangered by devastating raids, such an agreement meant a partial relief. Perhaps it may then be hypothetically assumed that when entering into the armistice the Vandal magnates have been presented with gifts, and a part of the magnates (the one that has not followed Aurelianus to Italy) has returned to their mother country:15 3. The remaining host of Vandals moved home because the Roman ruler has provided a space (?) (to get) as far as the Danube. Most of them have got there safely and without any harm.16 As has already been framed out by P. Prochszka (2004, 112), this encounter could have been the origin of the Vandal silver wealth as known to us from the Ostrovany tomb I. Although the presented examples fashion free hypotheses, they illustrate the probable routes of supply of the silver vessels to the Vandal settlement area. It is difficult to decide today whether the silver vessels from Ostrovany represent seized treasures or diplomatic gifts, similarly as in the case of findings from Stre.
Conclusions

The production of the treated relics may be dated back to the 1st half of the 2nd century A.D. The production centre cannot be safely corroborated by means of archaeological sources. Both of the precious vessels are decorated with Dionysian motives, in the case of skyfos from tomb I in Ostrovany we even think of decoration adverting to environment related to an idyllic, bucolic and forestal landscape. The analysis of the applied motives has drawn attention to the long life of these decorative elements in the Roman applied art. With the skyfos from Stre we have noticed a development of Augustan motives. For the chronology of the Roman era the silver vessels are of lesser use, especially because of the above described phenomenon of heirloom in the barbarian tombs. Therefore it can be concluded that the described relics have probably got into the barbaric territory in the selected periods of time during which the most intense contacts between the Germans and the Empire have occured. We have tried to outline the possible routes of the Meroe type skyfos to the region bordering the Vh and to eastern Slovakia. From the systematic point of view the presented thoughts provide only hypotheses that will have to be verified in the future, primarily by means of new findings and their find contexts. (English by L. Krutilov)

JAN JLEK STAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE FILOZOFICK FAKULTY MU, ARNE NOVKA 1, CZ-602 00 BRNO

13 Zosimos has labelled the result of the fighting as dubious, Complaints of the last Roman 1983, I. 48. 14 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby. 1926, 460, 461:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:2. 15 Interesting interpretations to the Vandal return and the related events were given in Diculescu 1923, 8; Strzelczyk 2003, 211. 16 F gr Hist. IIa. Ed. F. Jacoby. 1926, 461:7 (24) EXC. DE LEG. p. 385, 21386, 24:3.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 431450

GERMNSK OSDLEN OLOMOUCE

Marek Kalbek

V pomyslnm stedu Hornomoravskho valu le na ece Morav msto Olomouc. Jeho historick jdro je situovno na tzv. Olomouck kopec (233 m n. m.), skalnatou vyveninu nad rovinatou n nivou. Tento vznamn bod je pro svou vhodnou polohu nad jednm z mla historicky znmch brod pes eku tm trvale obydlen od mlad doby kamenn a do souasnosti (Prochzkov 2002). Dnen Olomouc se vak rozprostr i mimo kopec do nivy eky a na spraov nvje mimo n.

HISTORIE VZKUM
Prvn zprvy o ptomnosti Germn, ale i man v Olomouci pochz z per renesannch a baroknch autor. Zabvaj se pedevm samotnm pvodem msta, jeho zaloen bv pisuzovno samotnmu Gaiu Iuliu Caesarovi. Toto pouto se zajmavm zpsobem promtlo i do barokn podoby Olomouce na dnenm Hornm nmst byla nap. vybudovna tzv. Caesarova kana. Prvn prokazateln nlezy z obdob mskho csastv pochz z 18. stolet, kdy byly pi vstavb baroknho opevnn msta nachzeny msk mince (dajn nkolik destek). Mimo jin je ml z sti ve sv sbrce tehdej pevor premonstrtskho kltera Hradisko Josef Dobrovsk. Dal nlezy, kter lze asov piadit dob msk, byly nachzeny na pelomu 19. a 20. stolet pi rznch stavebnch pravch ve mst nap. msk mince nebo st na kruhu zhotoven ndoby pod dnen kapl sv. J. Sarkandera (Tejral 1975, 39). Ve sbrkch Vlastivdnho muzea jsou dal nlezy spon, u nich nen zcela jasn pvod a kter mohou bt i z Olomouce (Peka 1972, 60). Dal germnsk i msk nlezy jsou zskvny sporadicky bu sbry nebo na archeologickch vzkumech stedovkho msta (Peka 1972, 44; Blha 1978, 51; Blha 1986, 323; Dohnal Saka 1987, 213). Regulrn archeologick vzkumy germnskch lokalit v Olomouci a jeho okol jsou provdny a od 90. let 20. stolet, a to v Olomouci-Needn (Blha 1991, 97; rmek 1998; Peka Tajer 1999; Tajer 1999; rmek Vitula 2000; Kalbek 2001; rmek 2001; Peka rmek 2002; Peka rmek 2004b), Charvtech (Bm 1997), Dolanech (Kalbek 1999), Olomouci-Slavonn (md 1999, 370; Kalbek 2000, 236; Kalbek Preanov Tajer 2002, 241) a Olomouci-epn. Podle dosavadnch poznatk meme germnsk osdlen v Olomouci rozdlit na tyi fze. Prvn fze reprezentuje nejstar osdlen datovan kolem zlomu letopotu (stupe A2A3), druh je spojena s osdlenm ve 2. a na potku 3. stolet (stupe B2C1), tet nejvce zastoupen fze souvis s pozdn dobou mskou ve 2. polovin 4. stolet (stupe C3D1) a tvrt zvren fze je spojena s obdobm sthovn nrod ve 2. polovin 5. stolet (stupe D2D3).

ASN GERMNSK NLEZY (obr. 1)

V zvru latnu se i na stedn Morav objevuj prvn doklady ptomnosti i kontakt novho obyvatelstva. Jsou to prozatm pamtky majc charakter ojedinlch nlez. Na Olomoucku je znm jen z nkolika lokalit: Dolany, Dubany a Olomouc-Needn. V ppad Dolan a Duban se jedn o pohebit a rozruen hrob. V Dolanech byly pi vzkumu rodinnch dom objeveny ti rov popelnicov hroby, kter meme dle nlez spon (Kostrzewski varianta M-a, Beltz varianta J), importovanho volutovitho kovn a keramiky datovat do poslednch dvou desetilet ped zlomem letopotu (obr. 3; Ka-

432

Marek KALBEK

Obr. 1. Mapa lokalit na Olomoucku z asn germnskho obdob.

lbek 1999). Ve splench pozstatcch z hrob H1H3 byly rozpoznny kosti dosplch i dospvajcch a dtte (H1). V hrobech H1 a H3 byly zaznamenny i kosti zvat. Keramick soubor z Duban pochz patrn z rozoranho rovho hrobu, kter je datovn do pozdn latnskho obdob (Meduna 1968). V Olomouci-Needn byl objeven pi vzkumu pece z pozdn doby latnsk jeden charakteristick zlomek okraje z msy (obr. 2) datovan dle prvodn keramiky do LTD1. Tento horizont asn germnskch pamtek se ztotouje s vlivem i expanz przeworsk kul-

Germnsk osdlen Olomouce

433

Obr. 2. Pln lokality Olomouc-Nemilany Mlina s vyznaenm mstem nlezu keramiky przeworsk kultury.

tury z Polska. Z chronologickho hlediska jde o lokality mezi nimi je asov odstup. Zatmco nlezy z Duban a Olomouce-Needna meme zaadit do pozdn doby latnsk LTD1LTD2 i A2/A3 (Meduna 1968, 22; Dbrowska 1988, 113; Droberjar 1995, 22; Kalbek 1998, 118), tak soubor z Dolan je mlad a je datovn do A3/B1 (Kalbek 1999, 400).

OSDLEN STAR DOBY MSK (obr. 4)

Druh fze osdlen doby msk se na Olomoucku objevuje v prbhu 2. stolet (stupe B2C1). Germni zde vytvej zkladn s sdli, kter se pozdji jen zahuuje. Zkladnm typem sdlitnch poloh jsou spodn svahy mlkch dolek nad drobnmi vodoteemi. Vtina znmch sdlitnch lokalit se nachz na pravm behu Moravy. Jedinou vjimku tvo sdlitn nlezy ze tpnova a ojedinl nlezy minc z Brnka, Majetna a Star Vody, kter vodn tok pekrauj. Morava patrn tvoila pomyslnou hranici tehdy obydlenho svbskho svta v tomto regionu, kter byla pekraovna jen ojedinle, a to i v dalch fzch germnskho osdlen. Dky velkoplonmu pedstihovmu archeologickmu vzkumu polykulturn lokality OlomoucSlavonn Horn ln byla roku 2001 prozkoumna osada z tohoto asovho obdob. Germnsk osdlen se rozkldalo podl potoka Nemilanka v psu dlouhm 470 m a irokm a 160 m, na mrnm svahu obrcenm k jihozpadu. Sdlit mlo dce rozmstn objekty v jin a stedn sti zkouman plochy. Nle mu est chat, dv rozshl soujm, dv jmov pece na vpno a 27 ble nespecifikovanch sdlitnch objekt. Objekty byly rozmstny do dvou oddlench skupin. Na severu se nachz velk exploatan jmy na ploe asi 0,08 ha a na jihu se koncentruj bn sdlitn jmy, pece a chaty na ploe 1,45 ha. Mlce zahlouben obydl jsou typickmi zstupci chat typ B1, B2, C1 a D1 (Dro-

434

Marek KALBEK

Obr. 3. Dolany invent pohebit przeworsk kultury: H1 17; H2 822; H3 2332 (keramika 7,2028; bronzy 1,4,5,9,18; stbro 10,11; elezo 2,3,8,1217,19,2932; sklo 6).

Germnsk osdlen Olomouce

435

Obr. 4. Mapa lokalit na Olomoucku ze star doby msk.

berjar 1997, Abb. 11) s kly uspodanmi do estihelnku a s rozmry 4635,2 m. Obydl se koncentruj na ploe 0,4 ha a jsou rozdlena na ti tm sousedc dvojice vzdlen mezi sebou 94, 74 a 44 m. Z chat pochz bohat keramick invent, v nm jsou zastoupeny i importy: nap. rheinzabernsk terra sigillata (obr. 5:31,32). Z vpln mimodn zajmav chaty . 3476 (obr. 5:124) pochz zvlt zajmav kolekce dvou destek eleznch, bronzovch a kostnch pedmt: kovotepeck kladvko (obr. 5:23), kovadlinka-babka (obr. 5:24), zlomek nonic, n, opaskov nkon,

436

Marek KALBEK

Obr. 5. Olomouc-Slavonn Horn ln vbr sdlitnho materilu ze star doby msk: obj. 3476 124; obj. 2421 25; obj. 1547 26; obj. 2694 2733 (keramika 117,25,27,3033; bronz 19,21,26; bronz/elezo 18,20; elezo 23,24,28,29; kost 22).

Germnsk osdlen Olomouce

437

Obr. 6. Pln lokality Olomouc-Nemilany Mlina s vyznaenm prbhem pkopu mskho pochodovho tbora.

pezka, spona (obr. 5:20) a msko provinciln importy elezn n s bronzovou hlavic ve tvaru ke (obr. 5:18), bronzov nt ze ttu (obr. 5:19) a bronzov perforovan plech pochzejc nejspe z kovn skky (obr. 5:21). Nen zcela vyloueno, e st kovovch import byla zskna pmo od mskch legion z nedalekho pochodovho tbora v Olomouci-Needn. Analogie k noi s bronzovou hlavic ve tvaru ke je znm z vbavy hrobu legione z Radvan nad Dunajom (Hssen Rajtr 1994, 220, Abb. 6). Cel tento vznamn soubor je pomrn spolehliv datovn eleznou trubkovitou sponou (Almgren 76) do druh poloviny 2. stolet (obr. 5:20; Tejral 1994, 303). Z variability pedmt je mon usuzovat, e se jedn o obydl i dlnu kovotepce nebo kove (Haek Kalbek Peka 2004a; Haek Kalbek Peka 2004b; Kalbek Peka, v tisku). V objektech star doby msk bylo nalezeno 1681 ks fragment zvecch kost o hmotnosti 23 kg patc minimln 107 ks domcch a 10 ks divokch zvat. Z urench druh jsou zastoupeni: prase domc, tur domc, k domc, ovce/koza, kur domc, pes domc, srnec obecn, jelen evropsk a keek (Dreslerov 2004). V roce 2001 byl pi vzkumu nedalek lokality Olomouc-Needn Mlina identifikovn pkop mskho pochodovho tbora. Od t doby bylo prozatm prozkoumno 130 m z celkov dlky pkopu (391 m). ez pkopu ml tvar psmene V, o maximln ce 3,7 m a hloubce 1,2 m od hrany ornice a podlo (obr. 6). Ve svrchn vrstv zsypu pkopu byla nalezena germnsk i provinciln keramika z 2. stolet. Tyto nlezy a superpozice s mladmi a starmi objekty dovoluj tbor datovat do obdob tzv. markomanskch vlek. Jde tak prozatm o nejsevernj pochodov tbor na naem zem vzdlen cca 200 km od dunajskho limitu (Prochzkov 2002, 15; Peka rmek 2004a). Dal obdobn tvary identifikovan leteckou prospekc v bezprostedn blzkosti Needna nebyly jako pochodov tbory potvrzeny. Jednalo se vtinou o novovk vojensk zkopy. Nlez tohoto druhu nastoluje otzku, zda povsti o zaloen Olomouce Caesarem a zaznamenan v ranm novovku nepevaly vce jak 1000 let

438

Marek KALBEK

dky stnmu podn. Dle bude nutn znovu ovit star zprvy o nlezech mskch zd pi stavb interntu v zahrad knskho semine na erotnov nmst u kostela sv. Michala (Anonymus 1931).

OSDLEN MLAD A POZDN DOBY MSK (obr. 7)

V mlad a pozdn dob msk dochz k zahutn obydlen sti Olomoucka. Umstn lokalit je podobn jako v pedchoz fzi na svazch nad drobnmi vodoteemi. Z tto etapy pochz vznamn zjitn z nkolika zkoumanch lokalit: Olomouc-Slavonn Horn ln, Na dvorskm a Pod Vlachovm, Olomouc-Needn Mlina a Olomouc-epn Karlov a Doln nivy. V Olomouci-Slavonn dochz ke znovuosdlen obytn sti starogermnsk osady a jejmu rozen nejen severozpadnm smrem proti proudu potoka, ale i na protj svah. V roce 2001 bylo prozkoumno 180 objekt na ploe 1,8 ha. Del asov vvoj trvn vesnice nedovoluje prostor sdlit striktn rozlenit tak jako v pedchoz etap. Vzkum protilehlho svahu v polohch Na dvorskm a Pod Vlachovm z let 2001, 2004 a 2005 ovem ukazuje, e se prv zde nachzela st hospodskho zzem (velk hlinky a st hrnsk vroby). Hospodsk zzem vesnice v poloze Horn ln je reprezentovno pti vertiklnmi dvouprostorovmi hrnskmi pecemi, dvma obdlnmi ohniti, hlinky a bnmi sdlitnmi jmami. V hrnskch pecch orientovanch SVJZ byly vypalovny jak jemn ed na kruhu vyten ndoby, tak i ndoby hrub zhotoven v ruce. Podailo se zachytit i zasteen ohnit i dlnu. Tvoil ji centrln umstn mlk objekt se dvma msovitmi prohlubnmi a esti klovmi jamkami rozmstnmi ve dvou adch podl kratch stran. Obytnou st osady reprezentuj zemnice a nadzemn klov stavby. K tto fzi nle tyi chaty s konstrukc, je je toton s obydlmi pedchoz osady, a meme je tedy oznait za typ B1 (Droberjar 1997, 20, Abb. 11). Z nkolika kumulac klovch jamek lze v prostoru germnskho sdlit vystopovat sti pdorys dlouhch obdlnch dom. Nejzetelnj stavba, oznaen jako struktura 013, mla obdln pdorys s rozmry 515 m a orientaci SVJZ. Jej vnitn prostor byl rozlenn na ti piblin stejn velk sti. Uvnit jin klov struktury byl nalezen bronzov drtn sten nramek (obr. 8:14). Tyto nramky jsou ast ve vbav hrob z 2. poloviny 4. stolet v Panonii, nap. Gerulta (Kraskovsk 1974, 156, Abb. 85:8). Ze sdlitnch objekt pochz i dv elezn spony (spona s podvzanou nokou i spona s obdlnkovitou nokou; obr. 8:8,20) datovan do mlad a pozdn doby msk (Tejral 1992, 232). Do celkovho kontextu sdlit zapad i nlez parohovho hebene s omegovitou rukojet (obr. 8:21; Thomasov typ III), kter se objevuje v pechodnm obdob mezi dobou mskou a dobou sthovn nrod (Tejral 1992, 231241). Hlavn materiln npl sdlit tvo keramika. Je reprezentovan velmi rznorodmi tvary vytenmi na kruhu, kter se na Morav obvykle oznauj pojmem jikovick keramika (Peka 1988). Krom msovitch tvar z jemn plavenho materilu (obr. 8:4,5,9,10,12,13,16,19,24,27) se vyskytuj i ndoby z psitho, he vyplenho materilu, z nho byly vytvoeny pedevm velk hrnce a zsobnice (obr. 8:1, 2). Vzdobu tvo rzn typy hebenovanch vlnic a nsobnch plastickch lit. V jedn ze zsobnch jam byla objevena dokonce cel zsobnice se znakou na plecch (obr. 8:26). Zajmavou ndobou je miska s vodorovnm okrajem zdobenm spirlovm psem z plnch spirl (obr. 8:28). Hrubou, v ruce zhotovenou keramiku zastupuj dvojknick ndoby (obr. 8:6), hrnce s vakovit nebo vlcovit utvenm tlem (obr. 8:3,7) a msy s rovnmi, knicky rozevenmi tly (obr. 8:29). Soubor je o to vznamnj, e lze cel tvary dohledat jako analogie znm z pohebi nap. v Kostelci na Han hrob 78 (Zeman 1961, Abb. 16 C), araticch hrob 142 (Trkov 1960, Abb. 11:6), Velkch Hostrdkch hrob 42 (Tejral 1999, Abb. 2) a lze je datovat na pelom stupn C3 a D1(Tejral 1992, 231; 1999, 208). Jde tedy o tvary vyskytujc se na stedn Morav v pozdn dob msk a v prosted sdli tzv. zlechovskho typu (Tejral 1989). Ojedinle byly v jamch tto fze nalezeny i zlomky pozdn mskch zelen glazovanch mortri (obr. 8:25). Ze zsyp objekt byl zskn zajmav soubor zvecch kost: 4580 fragment o hmotnosti 63,57 kg patc minimln 352 ks domcch a 36 ks divokch zvat. Z urench druh jsou zastoupeni: prase domc, tur domc, k domc, ovce/koza, kur domc, pes domc, srnec obecn, jelen evropsk, pratur, prase divok, bobr, stedn velc ptci a ryby (Dreslerov 2004).

Germnsk osdlen Olomouce

439

Obr. 7. Mapa lokalit na Olomoucku z mlad a pozdn doby msk.

Obdobou slavonnsk lokality je sdlit v Olomouci-Needn. Nalezit je situovno na mrnch severnch a jinch svazch prodnho amfitetru obrcenho do nivy eky Moravy s nadmoskou vkou 240260 m. Poloha lokality byla nepochybn asto vyhledvan i z dvodu pirozenho pramenit potoka. Na ploe nalezit (asi 10 ha) bylo prozkoumno nkolik destek objekt (nap. 7 chat, 4 hrnsk pece, obdln pece, zsobn jmy a klov jamky). Nlezy ze sdlit jsou obdobou toho, co

440

Marek KALBEK

Obr. 8. Olomouc-Slavonn Horn ln vbr sdlitnho materilu z mlad a pozdn doby msk: obj. 2198 17; obj. 2002 813; obj. 2437 14; obj. 3599 1523; obj. 2424 24; obj. 2047 25; obj. 3728 26; obj. 2459 27; Olomouc-Slavonn Na dvorskm: obj. 29 2829 (keramika 17,913,1519,2429; bronz 14; elezo 8,20; kost 21; kmen 22,23).

Germnsk osdlen Olomouce

441

Obr. 9. Olomouc-Nemilany Mlina invent hrob H1, H6 a vbr sdlitnho materilu z mlad a pozdn doby msk: H1 46; H6 13; obj. 590 7; kontext 2362 8, 9; obj. 205 10 (keramika 2,3,10; bronz 79; elezo 46; sklo 1).

442

Marek KALBEK

se nachz ve Slavonn (keramika, spony, brousky, kosti atd.; obr. 9:710). Jednou vc se ovem radikln odliuje. Na sdliti byly prozkoumny dva hroby kostrov (H1) a rov (H6). Obdln hrobov jma H1 (obr. 9) obsahovala kostrov poheb mlad eny (17 let) orientovan ZSZVJV. U skeletu bylo jen nkolik zkorodovanch eleznch drobnost (pezka, prsten a tyinka). Pezka s ovlnm, na jedn stran zeslenm rmekem se vyskytuje v obdob konce doby msk a na potku doby sthovn nrod (obr. 9:4). Hrob H6 le piblin 300 m severovchodn od hrobu H1. V tomto ppad jde o rov hrob umstn v ovln jm s plochm dnem. V jm se nachzela keramick urna s kremac a sklennm korlkem (obr. 9:1). Urnou byl esovit profilovan hrnec zhotoven v ruce (obr. 9:3). Analogick hrncovit ndoby znme napklad z hrob z Kostelce na Han (hrob 78; Zeman 1961, 42) nebo Nkla (Tejral 1975, 98). Toto v ruce dlan zbo meme datovat do zvru doby msk a potku sthovn nrod stupe C3/D1 (Tejral 1999, 219). Ze zsypu hrobu bylo zskno dalch 30 zlomk z rznch ndob, mazanice (20 velkch kus 756 g), zvec kosti, uhlky (35 g). Proplavenm sti vpln bylo zskno krom keramiky i 252 g uhlk, silicitov tp, osteologick vzorek (25 g) a mazanice (574 g). Rozbor proplavench enviromentlnch vzork provedli pracovnci ZIP o. p. s. (Sovov Kor Mihlyov 2004, 3 4). Ve zlomcch uhlk bylo rozpoznno devo dubu (Quercus sp. 22 zlomk patrn z jednoho kusu deva) a jablon (Pomoideae 5 zlomk). Kreman hranice byla tedy pravdpodobn tvoena dubovm devem. Nlez jablon je interpretovn jako doklad otevench prosvtlench lesnch a keovch formac. Rozborem osteologickch pozstatk byla zjitna ptomnost stedn velkch a malch savc hraboe polnho/mokadnho (Microtus arvalis/agrestis), myi domc (Mus domesticus), plka lskovho (Muscardinus avellanarius), myice (Apodemus sp.) a psa domcho (Canis familiaris). Pes poetn nevelk vzorek z jedinho hrobu prokzaly xylotomrn i osteologick nlezy pomrn dobrou shodu: ukazuj na parkovitou krajinu s roztrouenmi kovinami v blzkosti lidskho sdla, pravdpodobn na okraji lesnho porostu (Kalbek 2005b).

OSDLEN Z OBDOB STHOVN NROD (obr. 10)

V obdob sthovn nrod se i na Olomoucku situace radikln mn. Star hust s sdli zanik a je nahrazena novmi malmi sdliti nov pchozho obyvatelstva. Tak na starch pohebitch se ji nepohbv a jsou nachzeny zpravidla jen ojedinl hroby (Charvty, Nasobrky, Nklo). Jednou z mla komplexn prozkoumanch lokalit je nejmlad fze germnskho osdlen v Olomouci-Slavonn. Slavonnsk sdlit ze sthovn nrod se rozkld v SZ sti zkouman plochy. M vmru 1,1 ha a adme sem 17 dochovanch objekt. Nejvt st pedstavuje devt mlce zahloubench chat a pstek tvercovho, poppad obdlnho pdorysu se dvma, temi, pti, esti, sedmi a osmi kly rozmstnmi podl delch stran. Krom zlomk keramickch ndob zde byly tak nalezeny zlomky kostnch a parohovch pedmt, zvec kosti, kamenn brousky a mazanice. Z nejvt chaty (obj. 1215) mme doloenu zbra drobn hrot eleznho kop (obr. 11:14). Za vrobn objekt lze povaovat jmu (obj. 1385), v jejm zsypu se nalo vt mnostv elezn strusky, eleznch okuj, bronzovch nt a parohovch pedmt (obr. 11:2527). Bronzov nty mohly slouit k sestaven tvrstvch heben podobnch tm, kter znme z nkolika zdejch objekt. Z malho hlinku pochz provrtan bronzov raba csae Constantia II. pouvan jako pvsek. K zajmavm nlezm se ad i kolekce osmi kamennch brousk nalezench v nkolika dalch objektech (obr. 11:23). Velk st keramickho souboru je tvoena tenkostnnou, na kruhu vytenou, dobe vyplenou, edou keramikou s krupikovitm povrchem (51 %). Druhou nejpoetnj skupinou keramiky je obten jemnozrnn keramika (40 %). Nejvt soubor rozpoznanch keramickch tvar pat esovit profilovanm obtenm hrncm (22 ks; obr. 11:19), terinovitm ndobm (16 ks; obr. 11:26) a hrncm se zataenm okrajem (14 ks; obr. 11:2,10,11,13,21) stejnm jako jsou znmy ze sdlit v Huln (Tejral 1982, 178, Abb. 70). K zajmavm exemplm nle i nkolik zlomk ern tenkostnn keramiky s vleovanm ornamentem tzv. keramika typu Murga. Jedn se o sti dvojknick hlubok msy (obr. 11:18) a dvojknickho hrnku (obr. 11:9). Analogie znme napklad z kostrovch hrob ve Vykov, poppad ze sdlinch objekt z Loviek a z Velkch Nmic (Tejral 1982, 156, 164, 167, Abb. 58:4, Abb. 63:1, Abb. XXIX:1). Ojedinle se v keramickm materilu vyskytly i drobn zlomky

Germnsk osdlen Olomouce

443

Obr. 10. Mapa lokalit na Olomoucku z obdob sthovn nrod.

importovan, lutohnd glazovan keramiky (5 ks) ukazujc na petrvvajc pozdn vztahy s provinciemi msk e. Ze slavonnskho sdlit pochz kolekce esti heben nalezench ve 3 objektech. Hebeny meme rozlenit na ti zkladn typy: 1. oboustrann tvrstv hebeny (obj. 1288, 1637; obr. 11:2831), 2. tvrstv hebeny s trojhelnkovitou rukojet Thomasov typ II (obj. 1288; obr. 11:32) a 3. tvrstv hebeny s obdlnou omegovitou rukojet (obj. 1216; obr. 11:16).

444

Marek KALBEK

Ze zsyp objekt byl zskn zajmav soubor zvecch kost: 929 fragment o hmotnosti 19,26 kg patc minimln 69 ks domcch a 14 ks divokch zvat. Z urench druh jsou zastoupeni: prase domc, tur domc, k domc, ovce/koza, kur domc, pes domc, pratur, prase divok, sysel, havran, stedn velc ptci a keci (Dreslerov 2004). Z zem ir stedn Moravy je vskyt sdli z obdob sthovn nrod tm neznm. Znme prakticky jen nkolik objekt ze sdlit v Huln, keramickou pec z Choliny a keramick materil z Vrchoslavic (im 1999, 268; edo 2000, 54; Tejral 1982, 77). Proto jsou poznatky ze Slavonna dleit a svm zpsobem ojedinl. Velikost pevyuje dosud nkolik mlo znmch sdli z oblasti jin Moravy, na nich probhl archeologick vzkum (Brod nad Dyj, Drysice, Hodjice, Holubice, Muov, Nov Mlny, Loviky, Smoln, Uherice; edo 2000, 53; Tejral 1998, 196; 2002, 359). Osadu lze datovat do 2. poloviny 5. stolet n. l. (Kalbek 2004).

ZVR
Olomoucko v dob msk tvo zejm okrajovou st Svby osdlen stedn Moravy s hranic na hornm a stednm toku eky Moravy. Prvn doklady germnsk ptomnosti pochzej ji z obdob ped zlomem letopotu (Dolany, Dubany, Olomouc-Needn) a vztahuj se k doposud ojedinlm pamtkm przeworsk kultury (LTD1LTD2, A2A3). Skuten germnsk osdlen sledovan oblasti je datovno a do star doby msk (B2). Tet nejvce zastoupen horizont je spojen s mlad a pozdn dobou mskou (C3D1). Sporadick nlezy z obdob sthovn nlez naznauj zmnu struktury osdlen po odchodu Svb v 5. stolet (D2D3). Nlezy zskvan pevn sbry byly v poslednch 15 letech vznamn doplnny o vzkumy nkolika zsadnch lokalit v Olomouci-Slavonn a Olomouci-Needn. Na lokalit Olomouc-Slavonn byly zjitny ti fze osdlen datovan od star doby msk a po obdob sthovn nrod. Obdobn vznamn lokalita Olomouc-Needn poskytla doklady jednak o germnskm osdlen v pozdn dob msk a jednak o ptomnosti mskho pochodovho tbora z obdob markomanskch vlek, kter je dosud nejsevernjm tborem na naem zem. Mnostv nlez a archeologickch situac na vech tchto lokalitch nabz dleit pramen ke studiu doby msk na Morav.

LOKALITY Z JEDNOTLIVCH FZ OSDLEN NA OLOMOUCKU

asn germnsk osdlen (obr. 1) 1. Dolany Za brankou, vzkum pohebit 1997 (Kalbek 1999, 391). 2. Dubany, hrob? (Meduna 1968, 56). 3. Olomouc-Needn Mlina, ojedinl nlez keramiky v latnsk peci v r. 2000. Osdlen star doby msk (obr. 4) 1. Blatec, stavba budovy JZD, ojedinl nlez mince (Dopita 1986, 13). 2. Brnko, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 292; Dopita 1986, 16). 3. Dub nad Moravou, sdlit (Tymonov 1994, 7). 4. Dubany-Cholina, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 229; Dopita 1986, 13). 5. Haovice Dubicko, sdlit (Tymonov 1994, 7). 6. Charvty, vzkum sdlitn jmy 1997 (Bm 1997, 11, 19). 7. Nklo Horn pole, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 239; Dopita 1986, 14). 8. Nm na Han Biskupstv, ojedinl nlez spony a mince (Beninger Freising 1933, 32, 33; Dopita 1986, 13). 9. Olomouc-Needn Mlina, vzkum mskho pochodovho tbora 20012005 (Peka rmek 2004, 127). 10. Olomouc-Slavonn Horn ln, vzkum sdlit 2001 (Kalbek Tajer Preanov 2002, 241). 11. Olomouc-Slavonn, ojedinl nlez spony (Peka 1972, 44). 12. Majetn Na panskm, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 214; Dopita 1986, 13). 13. Pkazy, cihelna, keramika s rytinou kon (Beninger Freising 1933, 33). 14. Slatinice Zadn dly, sdlit (Beninger Freising 1933, 33). 15. Star Voda, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 242). 16. tpnov, doln st obce, sdlit (Kalbek 1998). 17. ervky, hlink, sdlit (Beninger Freising 1933, 33).

Germnsk osdlen Olomouce

445

Obr. 11. Olomouc-Slavonn Horn ln vbr sdlitnho materilu z obdob sthovn nrod: obj. 1107 16; obj. 1228 7; obj. 1108 811; obj. 1215 1215; obj. 1216 16; obj. 1222 1724; obj. 1385 2527; obj. 1637 28,29; obj. 1288 3032 (keramika 14,6,913,1722,26; bronz 25; elezo 14; kost 5,7,8,15,16,24,2732; kmen 23).

446

Marek KALBEK

Osdlen mlad a pozdn doby msk (obr. 7) 1. Brnko, ojedinl nlez mince (Pochitonov 1955, 292; Dopita 1986, 16). 2. Dlouh Louka, ojedinl nlez mince (Dopita 1986, 14). 3. Dub nad Moravou, sdlit (Tymonov 1994, 7). 4. Cholina, nlez minc (Pochitonov 1955, 245, 266, 291; Dopita 1986, 14, 15, 16). 5. Mezice Na kopci, nlez minc (Pochitonov 1955, 248; Dopita 1986, 14). 6. Mezice Za kovrnou, nlezy spon (Peka 1972, 41). 7. Nklo Trvnk, nlez minc (Pochitonov 1955, 245, 263; Dopita 1986, 1415). 8. Nklo Rybky, Str, pohebit (Peka 1972, 40). 9. Nm na Han umice, vzkum sdlit 1996 (md 1997, 1 2). 10. Nm na Han Biskupstv, sdlit, ojedinl nlez mince (Beninger Freising 1933, 32, 33; Dopita 1986, 14). 11. Olomouc, dm sv. Vclava, terra sigilata, ojedinl nlez mince (Dohnal Saka 1987, 213; Dopita 1986, 15). 12. Olomouc ikovy kasrny, ojedinl nlez mince (Dopita 1986, 14). 13. Olomouc erotnovo nmst, Blaejsk nmst, Doln nmst, ojedinl nlez keramick ndoby a minc (Beninger Freising 1933, 33; Tejral 1975, 39; Dopita 1986, 15; Blha 1986, 323). 14. Olomouc-Nemilany, nepublikovan nlez spony uloen ve VMO. 15. Olomouc-Needn Mlina, vzkum sdlit a ojedinlch hrob 1990, 19982005 (Blha 1991, 97; Kalbek 2001; Peka rmek 2004b, 127; Kalbek 2005b). 16. Olomouc, Nov ulice, bval mstsk cihelna, nlez minc (Dopita 1986, 16). 17. Olomouc-epn Doln nivy, Karlov, vzkum sdlit 2005 (Kalbek 1998). 18. Olomouc-Slavonn Na dvorskm, vzkum sdlit 1996, 2000, 2001, 20042005 (md 1999, 370; Kalbek 2001b, 190). 19. Olomouc-Slavonn Horn ln, vzkum sdlit 2001 (Kalbek Tajer Preanov 2002, 241). 20. Pkazy Za humny, Pimky, sdlit (Nekvasil 1967, 32; 1971, 81). 21. Senika, ojedinl nlez spony (Peka 1972, 44). 22. Slatinice Trvnky, vzkum sdlit 2002 (md 2003, 243; Pichystal 2001, 191). 23. Slatinice Pod silnic, sdlit (Pichystal 2001, 191). 24. Slatinice Padlky, sdlit a spona (Peka 1972, 44; Pichystal 2001, 191). 25. Slatinice Zadn dly, sdlit (Pichystal 2001, 191). 26. Slatinky Molky, vzkum sdlit 1999 (md 2000, 147; 2001, 191). 27. Tetice, obec, vzkum sdlitnho objektu 2004 (Kalbek 2005). 28. Tetice, nlezy minc (Pochitonov 1955, 277; Dopita 1986, 1516). 29. stn Pod kbem, vzkum sdlit 19941995 (md 1996, 4). 30. Vojnice Za kovrnou, vzkum sdlit 19941995 (md 1996, 4). 31. ervky, hlink, sdlit (Beninger Freising 1933, 33). Osdlen v dob sthovn nrod (obr. 10) 1. Charvty, hrob (Tejral 1982, 201). 2. Cholina, vzkum sdlit 1997 (im 1999, 268). 3. Olomouc-Slavonn Horn ln, vzkum sdlit 2001 (Kalbek Tajer Preanov 2002, 241). 4. Nklo, hrob (Tejral 1982, 73; Prochzkov 2001, 35). 5. Nasobrky, hrob (Tejral 1982, 127, 206).

LITERATURA
Anonymus 1931: Starodvn vykopvky Na hrad v Olomouci, Vlastivdn sbornk stedn a severn Moravy 9 (19301931), 32. Bm, M. 1997: Charvty, Nlezov zprva ze ZAV uloena v AC Olomouc pod .j. 31/1997. Beninger, E. Freising, H. 1933: Die germanische Bodenfunde in Mhren. Reichenberg. Blha, J. 1978: Mladomsk sdlit v Olomouci-Needn, Pehled vzkum 21 (1976), 51. Blha, J. 1986: Olomouc erotnovo nmst, Vlastivdn vstnk moravsk 38, 323. Blha, J. 1991: Pehled dleitjch zchrannch akc oddlen historicko-archeologickho przkumu pi Pamtkovm stavu v Olomouci za rok 1990. In: Okresn archiv v Olomouci 1990. Olomouc, 9698. im, Z. 1999: Cholina (okr. Olomouc), Pehled vzkum 40 (19971998), 268.

Germnsk osdlen Olomouce

447

Dbrowska, T. 1988: Wczesne fazy kultury przeworskiej. Chronologia zasig powiazania. Warszawa. Dohnal, V. Saka, V. 1987: Nlez zlomku terry sigillaty, Archeologick rozhledy 39, 213214. Dopita, J. 1986: Nlezy minc na Olomoucku (I), Zprvy Krajskho vlastivdnho stavu v Olomouci, 119. Dreslerov, G. 2004: Nlezov zprva osteologickho vyhodnocen lokality Slavonn Horn ln 2001, rukopis v AC Olomouc. Droberjar, E. 1995: Zur Frage des ltesten germanischen und rmischgen Siedlungsfunde in Mhren. In: Kelten, Germanen, Romer im Mitteldonaugebiet vom Auskland der Latne-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno Nitra, 2137. Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der lteren rmischen Kaiserzeit in Mhren. Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae. Haek, V. Kalbek, M. Peka, J. 2004a: Bisherige ergebnisse der Geophysikalischen Prospektion und der archologischen Forschung in der Lokalitt Horn ln in Olmtz-Slavonn, Acta Archaeologica Carpathica 39, 2557. Haek, V. Kalbek, M. Peka, J. 2004b: Dosavadn vsledky geofyzikln prospekce a archeologickho vzkumu na lokalit Horn ln v Olomouci-Slavonn. In: Ve slubch archeologie 5. Brno, 7792. Hssen, C.-M. Rajtr, J. 1994: Zur Frage archologischer Zeugnisse der Markomannenkriege in der Slowakei. In: Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen Brno. 217232. Kalbek, M. 1998: Severn Morava v dob msk I, II, diplomov prce FF MU Brno. Kalbek, M. 1999: Germnsk pohebit z pelomu letopotu v Dolanech (okr. Olomouc), Pravk N 9, 391403. Kalbek, M. 2001a: Olomouc (k. . Slavonn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 42 (2000), 190. Kalbek, M. 2001b: U Keltov jdou. In: Bm, M. (ed.), Archeologick zrcadlen. Olomouc, 107111. Kalbek, M. 2004: Nlezy ze sdlit z obdob sthovn nrod v Olomouci-Slavonn. In: Roenka 2003, Archeologick centrum Olomouc. Olomouc, 137150. Kalbek, M. 2005a: Tetice (okr. Olomouc), Pehled vzkum 46 (2004), v tisku. Kalbek, M. 2005b: Germnsk hroby na sdliti v Needn. In: Roenka 2004, Archeologick centrum Olomouc, v tisku. Kalbek, M. Peka. J. (v tisku): Die germanischen Siedlungen in der Flur Horn Ln in Olomouc-Slavonn, In: Sbornk ke konferenci Grundprobleme, Kravsko 2001. Kalbek, M. Tajer, A. Preanov, V. 2002: Olomouc (k. . Slavonn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 43 (2001), 241. Kraskovsk, . 1974: Gerulta Rusovce. Rmske pohrebisko I. Fontes A SNM. Bratislava. Meduna, J. 1968: Pspvek k problematice pozdn doby latnsk na Morav, Archeologick rozhledy 20, 5669. Nekvasil, J. 1967: Sbrka pravkch nlez Josefa Svozila z Pkaz, Pehled vzkum 11 (1966), 33. Nekvasil, J. 1971: Sbry v trati Pimky u Pkaz, Pehled vzkum 15 (1970), 81. Peka, J. rmek, F. 2002: Olomouc (k. . Needn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 43 (2001), 239240. Peka, J. rmek, F. 2004a: Krtkodob poln tbor z doby msk v Olomouci-Needn, Roenka 2003, Archeologick centrum Olomouc. Olomouc, 127136. Peka, J. rmek, F. 2004b: Olomouc (k. . Needn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 45 (2003), 185187. Peka, J. Tajer, A. 1999: Olomouc-Needn, Pehled vzkum 40 (19971998), 261. Peka, I. 1972: Die Fiebeln aus der rmischen Kaiserzeit in Mhren. Praha. Peka, I. 1988: Hrnsk pece z doby msk na Morav, Pamtky archeologick 79, 106169. Pochitonov, E. 1955: Nlezy antickch minc v echch, na Morav a ve Slezsku. In: Nohejlov-Prtov, E. (ed.), Nlezy minc v echch, na Morav a ve Slezsku. I. dl. Praha, 87207. Prochzkov, P. 2001: Charvtsk princezna. In: Bm, M. (ed.), Archeologick zrcadlen. Olomouc, 3536. Pochzkov, P. 2002: Pravk a protohistorie. In: Schulz, J. (ed.), Olomouc. Mal djiny msta. Olomouc, 916. Pichystal, M. 2001: Slatinice (okr. Olomouc), Pehled vzkum 42 (2000), 191. Svov, Z. Kor, P. Mihlyiov, J. 2004: Olomouc-Needn Mlina. Enviromentln analza nlez z hrobu . 6. ZIP o. p. s. Plze. edo, O. 2000: Doba msk a doba sthovn nrod. In. Vzkumy Ausgrabungen 19931998. Brno, 5158. md, M. 1996: Vodovod Pomorav, Nlezov zprva ze ZAV uloena v APP Brno, 35. md, M. 1997: Archeologick vzkumy na trase Vodovodu Pomorav v okol Nmt na Han, Nm a okol . 10, 12. md, M. 1999: Slavonn (okr. Olomouc), Pehled vzkum 39 (19951996), 370. md, M. 2000: Slatinky (okr. Olomouc), Pehled vzkum 41 (1999), 147. md, M. 2001: Slatinky (okr. Olomouc), Pehled vzkum 42 (2000), 191192. md, M. 2003: Slatinice (okr. Olomouc), Pehled vzkum 44 (2002), 243244. rmek, F. 1998: Olomouc-Needn Mlina, inenrsk st pro vstavbu RD v roce 1998, Nlezov zprva ze ZAV uloena na AC Olomouc pod .j. 64/99.

448

Marek KALBEK

rmek, F. 2001: Olomouc (k. . Needn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 42 (2000), 190. rmek, F. Vitula, P. 2000: Olomouc (k. . Needn, okr. Olomouc), Pehled vzkum 41 (1999), 147. Tajer, A. 1999: Olomouc-Needn Mlina, vstavba RD v roce 1998, Nlezov zprva ze ZAV uloena v A AV R Brno pod .j. 1072/99. Tejral, J. 1975: Die Probleme der spten rmischen Kaiserzeit in Mahren, Studie A SAV III/2. Praha. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Monumenta archeologica 19. Praha. Tejral, J. 1989: K otzce pozdn mskch sdli zlechovskho typu, Acta Musei Moraviae/asopis Moravskho muzea 74, 7788. Tejral, J. 1992: Einige Bemerkungen zur Chronologie der spten rmischen Kaiserzeit in Mitteleuropa. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latnezeit bis zum Frhmittelalter. Materialien des III. Internationalen Symposiums: Grundprobleme der frhgesch. Entwicklung im nrdl. Mitteldonaugebiet. Krakw, 227248. Tejral, J. 1994: Archologischen Zeugnisse der Markomannenkriege in Mhren Probleme der Chronologie und historischen Interpretation. In: Markomannenkriege Ursachen und Wirkungen. Brno, 299324. Tejral, J. 1998: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungentwicklung whrend der Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit. In: Mhren und ihr Niederschlag im archologischen Befund. In: Haus und Hof im stlichen Germanien. Bonn, 180207. Tejral, J. 1999: Archologisch-kulturelle Entwicklung im norddanubischen Raum am Ende der Sptkaiserzeit und am Anfang der Vlkerwanderungszeit. In: LOccident romain et lEurope centrale au dbut de lpoque des Grandes Migrations. Brno, 209275. Trkov, Z. 1960: rov pohebit z pozdn doby msk v araticch, Pamtky archeologick 51, 561609. Tejral, J. 2002: Region pod Plavskmi vrchy v dob sthovn nrod. In: Oblast vodnho dla Nov Mlny od pravku do stedovku. Brno, 355370. Tymonov, M. 1994: Soupis archeologickch lokalit v okrese Olomouc, nepubl. ruk., VMO. Zeman, J. 1961: Severn Morava v mlad dob msk. Praha.

DIE GERMANISCHE BESIEDLUNG DER STADT OLMTZ

Nach bisherigen Erkenntnissen kann die germanische Besiedlung in Olmtz in vier Phasen gegliedert werden. Die erste Phase reprsentiert die lteste Besiedlung (um die Zeitenwende, Stufe A2A3). Die zweite Phase ist mit der Besiedlung im 2. und am Beginn des 3. Jahrhunderts (Stufe B2-C1) verbunden. Die dritte, am hufigsten vertretene Phase hngt mit der spten rmischen Kaiserzeit (2. Hlfte des 4. Jahrhunders, Stufe C3D1) zusammen. Die vierte abschlieende Phase steht dann schon mit der Vlkerwanderungszeit (2. Hlfte des 5. Jahrhunderts, Stufe D2D3) in Verbindung. Die lteste, mit den Anfngen der hiesigen, germanischen Anwesenheit zusammenhngende Phase (Abb. 1) prsentieren die Untersuchungen in Dolany und Olmtz-Needn. In Dolany wurden drei Brandgrber (Abb. 3) der Przeworsk-Kultur aus der Zeitenwende erforscht (Kalbek 1999; A3/B1). In Olmtz-Needn ist das Bruchstck einer Przeworsk-Schale (LTD1; Abb. 2) in der Verfllung eines sptlatnezeitlichen Keramikbrennofens freigelegt worden. Die zweite Phase der germanischen Besiedlung der Olmtzer Region fngt im Verlaufe des 2. Jahrhunderts (Abb. 4; Stufe B2C1) an. Einen Grundtyp der Siedlungslagen stellen untere Abhnge von seichten Tlern ber kleineren Flusslufern dar. Dank der Untersuchung der polykulturellen Lokalitt Olmtz-Slavonn Horn ln wurde im Jahre 2001 eine Siedlung aus diesem Zeitabschnitt untersucht. In dem Siedlungsraum wurden sechs Htten, zwei umfangreiche Grubenkomplexe, zwei Grubenfen, wo Kalk gebrannt wurde, und 27 Siedlungsobjekte ohne nhere Bestimmung untersucht. Die Objekte befanden sich in zwei abgetrennten Gruppen. Im Norden fanden sich groe Entnahmegruben auf einer Flche von 0,08 ha, whrend sich im Sden die blichen Siedlungsgruben, fen, Htten auf einer Flche von 1,45 ha konzentrierten. Aus den Htten stammt ein reiches keramisches Inventar, in dem ebenfalls Importe, wie Rheinzaberner Terra Sigillata (Abb. 5:31,32) vertreten sind. Zur Verfllung der Htte 3476 (Abb. 5:1-24) gehrt eine reiche Kollektion von zwanzig Eisen-, Bronze- und Knochengegenstnden. Es kann nicht vollkommen ausgeschlossen werden, dass manche Metallimporte von r-

Germnsk osdlen Olomouce

449

mischen Legionren aus einem nahegelegenen Marschlager in Olmtz-Needn stammten. Diese bedeutende Kollektion kann mit Hilfe einer eisernen Trompetenfibel (Almgren 76) relativ gut in die zweite Hlfte des 2. Jahrhunderts datiert werden (Abb. 5:20; Tejral 1994, 303). In Anbetracht der Variabilitt der Gegenstnde kann vorausgesetzt werden, dass es sich in diesem Fall um die Behausung oder Werkstatt eines Metallschlgers oder Schmiedes handelt (Haek Kalbek Peka 2004a). Bei der Untersuchung der unweit gelegenen Lokalitt Olmtz-Needn Mlina im Jahre 2001 wurde der Graben eines rmischen Marschlagers aus der Zeit der Markomannenkriege festgestellt. Von seiner Gesamtlnge von 391 m wurden bisher 130 m untersucht. Ein Schnitt durch den Graben hatte die Gestalt des Buchstaben V. Er wies eine maximale Breite von 3,7 m und eine Tiefe von 1,2 m von der Oberflche des Ackerbodens bis zur Sohle auf (Abb. 6). Der dritte Horizont der germanischen Besiedlung kann in die jngere und sptere rmische Kaiserzeit datiert werden (Abb. 7; C3D1). Mit dieser Etappe hngen bedeutende Feststellungen aus einigen untersuchten Arealen in Olmtz-Slavonn und Olmtz-Needn zusammen. In Olmtz-Slavonn (Abb. 8) wurde eine altgermanische Siedlung wiederbesiedelt und dabei nicht nur in nordwestlicher Richtung gegen den Bachstrom, sondern auch auf den gegenberliegenden Abhang erweitert. Im Jahre 2001 wurden 180 Objekte auf einer Flche von 1,8 ha untersucht. Den Wohnteil der Siedlung reprsentieren Grubenhuser und oberirdische Pfostenbauten. Zu dieser Phase gehren vier Htten mit einer Konstruktion, die mit den Objekten der vorangehenden Siedlung identisch sind. In dieser Hinsicht handelt es sich daher um den Typ B1 (Droberjar 1997, 20, Abb. 11). In einigen Anhufungen von Pfostengruben knnen die Reste der Grundrisse von langen Husern im Bereich der germanischen Siedlung identifiziert werden. Das deutlichste Gebude hatte einen lnglichen Grundriss von 515 m und war NO-SW orientiert. Sein Innenraum wurde in drei, ungefhr gleich groe Teile gegliedert. Innerhalb der anderen Pfostenstruktur wurde ein abgezogenes Drahtarmband aus Bronze entdeckt (Abb. 8:14). Das wirtschaftliche Hinterland des weiteren Dorfes bilden fnf vertikale Tpferfen mit zwei Rumen, zwei lngliche Feuersttten, Lehmgruben sowie die blichen Siedlungsgruben. In den Tpferfen mit NOSW-Orientierung wurden sowohl an der Drehscheibe erzeugte Gefe (Abb. 8:1,2,24,2629) als auch grobe, handgemachte Ware (Abb. 8:3,6,7) gebrannt. Es ist auch gelungen, eine berdachte Feuersttte oder Werkstatt nachzuweisen. Von den weiteren Funden sollen Fibeln (Abb. 8:8, 20), ein Kamm mit omegafrmigem Griff (8:21), Schleifsteine (Abb. 8:22,23) sowie Bruchstcke sptrmischer grnglasierter Reibschalen (Abb. 8:25) erwhnt werden. Die Siedlung in Olmtz-Needn ist auf den sanften nrdlichen und sdlichen Abhngen eines zur Flussaue der March gewandten Naturamphitheaters (240260 m NN) gelegen. Auf der Flche des Fundortes (zirka 10 ha) wurden mehrere Objekte, wie 7 Htten, 4 Tpferfen, lngliche fen, Vorratsund Pfostengruben untersucht. Neben den blichen Siedlungsfunden (Abb. 9:710) wurden hier berdies zwei Grber ein Krpergrab (H1; Abb. 9:46) und ein Brandgrab (H6; Abb. 9:13) mit gleicher Datierung wie die Siedlung (4.Anfang des 5. Jahrhunderts; C3D1; Kalbek 2005b) aufgedeckt. In der Vlkerwanderungszeit ndert sich die Situation auch in der Olmtzer Region sehr deutlich. Das ltere, dichte Siedlungsnetz ging unter und wurde durch kleinere Siedlungen der neuen Bevlkerung ersetzt. Eine von wenigen, vollkommen untersuchten Lokalitten stellt die Siedlung in OlmtzSlavonn dar. Die Lokalitt aus der Vlkerwanderungszeit erstreckt sich im nordwestlichen Teil der untersuchten Flche. Auf ihrem Areal von 1,1 ha befinden sich 17 erhaltene Objekte. Den grten Teil bilden neun, seicht eingetiefte Htten und berdachungen mit einem quadratischen, ggf. lnglichen Grundriss mit zwei, drei, fnf, sechs, sieben oder acht Pfosten entlang der Lngsseiten. Den greren Teil der keramischen Kollektion vertritt dnnwandige, auf der Tpferscheibe hergestellte, gut gebrannte graue Keramik mit der Grieoberflche (51 %). Die zweithufigste Keramikgruppe bildet feinkrnige Keramik (40 %). Zur grten Keramikkollektion von erkannten, keramischen Formen gehren s-frmig profilierte Tpfe (22 St.; Abb. 11:19), Terrinen (16 St.; Abb. 11:26) sowie Tpfe mit eingezogenem Rand (14 St.; Abb. 11:2,10,11,13,21). Zu den interessantesten Exemplaren reihen sich auch einige Bruchstcke von schwarzer, dnnwandiger Keramik mit Glttverzierung, sog. Keramik des Typs Murga. In dem Siedlungskomplex befinden sich weiter Fragmente von Gegenstnden aus Knochen und Horn (Abb. 11:5,7,8,15,24,27), Tierknochen, Bronzeniete (Abb. 11:25), die Spitze einer Eisenlanze (Abb. 11:14), Schleifsteine (Abb. 11:23) und Lehmbewurf. Aus Slavonn stammt ebenfalls eine Kollektion von sechs Kmmen. Diese Kmme knnen in drei Grundtypen: beidseitige, drei-

450

Marek KALBEK

schichtige Kmme (Obj. 1288, 1637; Abb. 11:2831), dreischichtige Kmme mit triangulrem Griff Typ II nach Thomas (Obj. 1288; Abb. 11:32) und dreischichtige Kmme mit lnglichem omegafrmigem Griff (Obj. 1216; Abb. 11:16) eingeteilt werden.

MAREK KALBEK ARCHEOLOGICK CENTRUM OLOMOUC, BRAT WOLF 16, CZ-779 00 OLOMOUC

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 451469

SDLIT Z POZDN DOBY MSK VE ZLECHOV Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu
Tom Zeman

Od ukonen systematickho vzkumu V. Hrubho ve Zlechov (okr. Uhersk Hradit) uplynulo ji 36 let, pesto doposud nebyl tento vznamn nlezov soubor komplexn vyhodnocen a publikovn. Autor vzkumu byl toti zaneprzdnn kadoronmi plonmi odkryvy ve Starm Mst a navc vykopan materil zlechovskho sdlit ne zcela zapadal do zornho hlu jeho odbornho zjmu, jak se pvodn domnval. Systematick vzkum ve Zlechov byl umonn pznivmi finannmi podmnkami v souvislosti s rychlm rozkvtem slovansk archeologie po 2. svtov vlce, kter pinesl objevy velkomoravsk kamenn architektury. V nvaznosti na tyto spchy bylo podporovno tak een problm potk slovanskho osdlen. Star nlezy mstnch oban pi zakldn ovocnho sadu, pozitivn povrchov przkum a blzkost staromstsk aglomerace vedly V. Hrubho k tomu, aby na mrnm nvr doln nivy bezejmennho potku v trati Padlky na SV okraji obce Zlechov provedl v roce 1964 rozshlej plon odkryv (obr. 1). Vsledky prvn sezny byly natolik zvan, e zde svj pobyt prothl a do roku 1972. Vzkum vlastnho sdlit ukonil roku 1969 a v nsledujcch tech letech se potom vnoval vzkumu sti nekropole kultury zvoncovitch pohr a velkomoravskho kostrovho pohebit s 28 hroby, kter le asi o 250 m dl severovchodnm smrem. Metodicky probhal odkryv na ploe zbaven ornice, jej mocnost dosahovala prmrn 30 cm, v zkladn tvercov sti 55 m. Plon byla rozliena nevrazn hlinitopsit kulturn vrstva poruen orbou a splachovou innost, z n mme jen minimum nlez, a objekty zahlouben do podlo. Vtina sdlitnch objekt byla horizontln i vertikln dokumentovna fotograficky a kresebn v mtku 1:20 nebo 1:50. Soubn byly poizovny pehledn plny jednotlivch vzkumnch sezn a vedena deskriptivn evidence archeologickch situac. Z vpln nkterch vznamnjch objekt byly odebrny vzorky hlny pro enviromentln rozbory a tak kusy zuhelnatlho deva a drobn uhlky. Vsledkem estiletho sil V. Hrubho bylo objeven a prokopn tm kompletnho sdlit ze dvou asovch fz na celkov ploe 16 976 m2. Pipoteme-li i okrajov sti, kter nebyly z nejrznjch dvod sledovny (nap. kvli existenci merukovho sadu, pp. zahrad za rodinnmi domy), meme pvodn velikost sdlit odhadnout zhruba na 22,3 ha. Pevedeme-li tato data do ei sel, bylo odkryto 432 objekt (32 chat, 5 pec, 144 hospodskch sdlitnch jam, 4 hlinky a 247 klovch jamek), pozeny stovky list verbln a plnov ternn dokumentace formtu A 5 a A 0, tisce fotografi, jeden tl seitek poznmek autora a zskno mnostv pedmt hmotn kultury (kolem 25 000 inventrnch poloek), z nich plnch 75 % tvo keramika. Vchoz pozice projektu je tak dna dosavadnm stavem zpracovn ternn dokumentace a uloen nlezovho fondu. Po ukonen vzkumu ve Zlechov dolo jen k nezbytnmu zkladnmu laboratornmu oeten nlez, jejich zanesen do 1. stupn muzejn evidence (kad pedmt nese slo sdlitnho objektu, z nho pochz a veker nlezy z jednoho objektu jsou zapsny pod jednm prstkovm slem). Ternn dokumentace zstala zakonzervovna v pvodnm stavu, byl pouze zhotoven celkov pln sdlit (obr. 3) a pozena fotodokumentace nkterch nlez. Pvodn nlezov zprva nebyla nikdy vypracovna. Seznmit se s prbhem vzkumu, jeho vsledky, pp. s archeologickm materilem mla odborn i laick veejnost tak pouze omezen monosti. Krom nkolika krtkch informativnch zprv (Michna 1966, 131; 1967, 297; 1970, 243) zhodnotil autor vzkumu obrnji jen prvn ti vzkumn sezny (Hrub 1967). Tato studie je i pes nkter nepesn vahy dan stavem tehdejho poznn dodnes

452
Tom ZEMAN

Obr. 1. Zlechov. Pohled na lokalitu. 1 ze zpadu, z protjho svahu (1964), 2 od severu (srpen 2004), 3 panoramatick pohled na st odkryt plochy v roce 1965 (1,3 archiv Archeologickho stavu MZM Brno, 2 archiv autora).

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

453

Obr. 2. Prezentace nlezovho fondu ze sdlit ve Zlechov. 14 vstava v Zkladn kole ve Zlechov v roce 1970, 56 vbrov vstava v rmci XIV. mezinrodn konference Grundprobleme der frhgeschichtlichen Entwicklung im nrdlichen Mitteldonaugebiet, Kravsko, listopad 2001 (14 archiv Archeologickho stavu MZM Brno, 56 archiv autora).

zkladnm pramenem, na nj se odvolvaj badatel doby msk. Po dalm desetilet V. Hrub ve svm refertu na 3. mezinrodnm kongresu slovansk archeologie v Bratislav v roce 1979 jet upozornil na dleit vchodoevropsk vlivy v materiln nplni zlechovskho sdlit, kter pipisoval zarubinck kultue (Hrub 1980) a povaoval je ve shod s nktermi ruskmi badateli (nap. Tretjakov 1972) za doklad asnho pronikn ranch Slovan. Domc archeologick obec zaujala k jeho nzorm rezervovan (Dekan 1971, 562564) a odmtav postoj (Tejral 1985a, 338339; 1989). Archeologick materil ze zlechovskho sdlit byl prezentovn tak pouze v omezen me. V prbhu systematickho vzkumu bylo svolno nkolik odbornch komis pmo na lokalit. Nejucelenjm a nejreprezentativnjm poinem bylo jeho zpstupnn formou krtkodob vstavy pro irokou veejnost v Zkladn

454

Tom ZEMAN

Obr. 3. Zlechov. Nepublikovan celkov pln sdlit (podle V. Hrubho). Upraveno. Tmav ed chaty, ern obilnice, svtle ed objekty praskho typu.

kole ve Zlechov v roce 1970 (obr. 2:14). Od t doby zstal materil peliv uloen v depoziti Moravskho zemskho muzea v Brn a byl pleitostn zapjovn pro rzn tmatick vstavy. Naposledy mli monost se s nm seznmit odbornci zabvajc se dobou mskou a asn historickm obdobm v listopadu 2001 pi vbrov vstav v rmci 14. mezinrodn konference Grundprobleme der frhgeschichtlichen Entwicklung im nrdlichen Mitteldonaugebiet v Kravsku (obr. 2:56). Vzhledem k zvanosti a vznamu nlezovho fondu ze Zlechova pro obdob konce doby msk i s pihldnutm k souasnm monostem ternn archeologie, kdy rozshlej vzkumy jsou limitovny zemnmi poadavky investora, pi jeho stavebn innosti se realizuj, pikroil autor lnku ke komplexnmu zpracovn zlechovskho sdlit v rmci svho doktorskho projektu.1 V souasnosti probh 2. etapa vyhodnocen sdlitnho souboru finann podporovan Grantovou agenturou Akademie vd R (grantov projekt reg. . KJB804270501: Sdlit z pozdn doby msk a poten fze sthovn nrod ve Zlechov). Clem tohoto projektu je zhodnocen zlechovskho sdlit po strnce vnitn struktury, typologie, konstrukce a funkce zahloubench objekt, rovn hospodsk a zemdlsk vroby, obchodnch kontakt, zjitn podlu domcch a cizorodch sloek v materiln nplni sdlit a rozlien sdlitnch fz na lokalit. V souasnosti je dokoneno laboratorn a evidenn oeten nlezovho fondu a jednotliv stratigrafick jednotky jsou pevedeny do formalizovan databze vytvoen v prosted MS Access. Ternn plnov dokumentace byla pevedena do digitalizovan podoby v prosted MicroStation 95 vetn vytvoen novho celkovho plnu. K zskn ucelenho obrazu ivota na sdlitch pozdn doby msk by mly pispt tak prodovdn (archeobotanick rozbor rostlinnch makrozbytk, osteologick analza zvecch kost, pet1 Za pedn materilu a dokumentace ke zpracovn dkuji PhDr. L. Galukovi z MZM Brno.

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

455

rografick rozbor zrnotrek, brousk aj., srovnvac pedologick rozbor zlechovskho sdlit a vybranch lokalit z doby msk a asn slovanskho obdob z oblasti stednho Pomorav) a chemicko-technologick analzy (metalografick rozbor eleznch pedmt, strusky a bronzovch slitk, vbrusy keramiky, stanoven mineralogickho charakteru mikrostruktury stepu, rozbor mazanice, stanoven absolutnch dat pomoc radiokarbonovho rozboru vzork zvecch kost ze t vybranch objekt dobe datovanch drobnou industri) dochovanch archeologickch pramen. Komparace s podobnmi rozshleji zkoumanmi lokalitami z zem Moravy, JZ Slovenska a Dolnho Rakouska (nap. Drslavice, OlomoucSlavonn, Sudomice, Beckov, Nitra-Provsk Hje, Oberleiserberg) by mohla nastnit realistitj pohled na vvoj sdelnho mikroregionu nad stednm tokem Dunaje koncem doby msk a na potku sthovn nrod.

SOUASN STAV ZPRACOVN SDLITNHO SOUBORU

Poloha lokality a fze jejho osdlen
Vzkum V. Hrubho odkryl na prvn pohled monokulturn lokalitu na geograficky pznivm, k JZ obrcenm svahu nad mrnou vodote. Pi blim pohledu vak zjiujeme, e v prbhu pravku a asnho stedovku byla tato poloha pravdpodobn osdlena nkolikrt, i kdy doklady jsou velmi sporadick. Jako intruze se v objektech z pozdn doby msk objevilo nkolik omletch neuritelnch neolitickch a eneolitickch step i fragmenty z doby latnsk. Nejlpe doloiteln je kultura zvoncovitch pohr, zastoupen nkolika rovmi hroby s pomrn chudm inventem. Na vlastnm zlechovskm sdliti meme rozliit dv hlavn sdeln fze, kter spolu zjevn nesouvisej. Drtiv vtina objekt pat do asovho horizontu sklonku doby msk a poten etapy sthovn nrod (C3/D1). Od nich se odliuje zhruba 1012 objekt, kter se svm inventem hls do asn slovanskho obdob s keramikou praskho typu (tto skupin objekt bude v nejbli dob vnovna samostatn studie). Blzk okol lokality je pomrn hust osdleno. Na protjm svahu (tra Dly) byla v roce 1968 odkryta pec s klenbou, kter vak byla bez nlez. V roce 1975 byly potom na stejnm svahu pi budovn vodovodu objeveny ti velkomoravsk kostrov hroby (Snil 1978) a asi 300 m severnji neolitick sdlit. V poloze Slny byly u objekt kravna JZD v roce 1968 odkryty V. Hrubm dva sdlitn objekty, z nich prvn meme datovat do asn slovanskho obdob (keramika starho praskho typu) a druh do stedn doby hraditn. Nejblimi asov souasnmi lokalitami se sdlitm ve Zlechov je zachycen st osady v Buchlovicch v trati Honcko, asi 2,8 km zpadn (Snil 1972; Tejral 1985a, obr. 11:34, 15:3) a nov tak v 5 km vzdlen Modr, tra Hrub dl, kde se podailo zchrannm vzkumem pi stavb archeoskanzenu odkrt objekt 1/05 obsahujc krom hrub v ruce dlan keramiky tak parohov heben s omegovitou rukojet.2

Sdlitn struktura osady

Jak je patrno z celkovho plnu (obr. 3), nem sdlit dn pravideln pdorys, ale dispozin sleduje doln nivu ve smru SVJZ v dlce asi 350 m a vytv ps objekt irok 5080 m. Nejhust koncentrace sdlitnch objekt je v centrln sti osady, kde jsou jednotliv rozmstny i objekty praskho typu, zatmco v severn sti sdlit jsou objekty vzdleny vce od sebe. Nelze s uritost tvrdit, e se jedn o typ rozptlenho dvorcovho seskupen objekt, je to vak vysoce pravdpodobn. Stedov st osady je navc propletena mnostvm neuspodanch klovch jamek, kter by mohly pedstavovat zbytky starch oputnch staveb v rmci germnskho sdlit nebo urit ohrazen skupinek obytnch, hospodskch a vrobnch objekt. Ve Zlechov navc postrdme rozmstn vrobnch objekt po okraji sdlit nebo dlensk okrsky jak znme z jinch lokalit (nap. Olomouc-Slavonn). Zlechovsk sdlit je uniktn souborem rznch typ obydl vyskytujcch se na jedn lokalit. Pevaujcm typem staven jsou zahlouben chaty se 4 klovmi jamkami umstnmi v rozch s prmrnou uitnou plochou 17 m2 (obr. 4:1), kter se v obdob kolem roku 400 vyvjej z klasickch
2 Za monost seznmit se s tmto novm materilem dkuji Mgr. Miroslavovi Vakovch ze Slovckho muzea v Uherskm Hraditi.

456

Tom ZEMAN

Obr. 4. Zlechov. Zahlouben chaty. 1 obj. 20/67, 2 obj. 23/66, 3 obj. 6/67 a 7/67, 4 obj. 9/68, 5 obj. 3/69, 6 obj. 46/67.

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

457

germnskch chat estiklovho schmatu (Tejral 1998, 202203). Druhm charakteristickm druhem obytnch staveb jsou chaty se 3 klovmi jamkami na kratch stranch (v rozch a uprosted stny) s vt uitnou plochou (21 m2), kter maj asto pod podlahou zahloubenou zsobn jmu a jsou rovn pznan pro sdlit doby sthovn nrod (obr. 4:23). Poetn jsou tak prost zahlouben chaty obdlnho pdorysu beze stop klov konstrukce (obr. 4:6). Jsou vtinou hlub ne ostatn a asto obsahuj zbytky ohnit nebo pece. Patrn se jedn o seznn vyuvan vrobn objekty s pleitostnou obytnou funkc (Kolnk 1998, 145). Srubov stavby s jednm nosnm klem hebenov stechy zhruba uprosted stny na kratch stranch (obr. 4:5) obsahuj vtinou doklady intenzvn vrobn innosti. Rozmanitost obytnch objekt ve Zlechov podtrhuj ti zahlouben chaty pouze s jednou klovou jamkou v rohu nebo chata 9/68 s nepravideln rozmstnmi klovmi jamkami (obr. 4:4). Tak skladba hospodskch objekt je ve Zlechov pestr. Jedinm pkladem nadzemn klov stavby je objekt 12/67 tvercovho pdorysu o rozmrech 345328 cm, vymezen tymi hlubokmi klovmi jamkami v rozch, kter s nejvt pravdpodobnost plnil funkci spky. Analogick stavby pochzej nap. ze sdlit v Nite-Provskch Hjch (Pieta Ruttkay 1997, 146) nebo v Berln-Marzahn (Seyer 2002, 249250, Abb. 2). Stejn jako i na jinch sdlitch jsou nejpoetnj zsobnicov a odpadn jmy kotlovitho nebo vakovitho tvaru, kter byly pvodn pouze lehce zasteeny. Velmi hlubok jmy oznail V. Hrub (1967, 644) jako obilnice. Pknm pkladem jsou spirny 15/67 a 8/68; v obou jmch leely na dn v anatomick poloze pedn a zadn st kostry skotu. Jednotliv rozmstny mezi ostatnmi sdlitnmi objekty se nachzej tak tyi hlinky. Nevrazn jsou ve Zlechov pece; pt pklad jednoprostorovch obdlnch a tvercovch mlce zahloubench jam mench rozmr bez rot interpretovanch V. Hrubm jako pece bude poteba jet ovit. Pesvdiv doklady mme naopak o nkterch vrobnch odvtvch provozovanch na sdliti ve Zlechov. Nkolika dlnami je doloeno hebenstv (nap. objekty 70/64, 89/64, 53/65, 20/67, 42/67, 3/69 nebo 4/69), a to jak nlezy parohov suroviny, odpadu, polotovar z rznch fz vrobnho procesu, tak i hotovch exempl (obr. 9). Nlezy elezn strusky a bronzovch slitk v zsypu sdlitnch jam jsou doloeny tak dlensk objekty zabvajc se zpracovnm kov (nap. 35/64, 54/65 ad.). Objekt 11/68 s ohnitm uprosted meme dky nlezm bronzovch slitk spojovat se zpracovnm kov, avak velk peplen stepy ze zsobnic zdobench vlnic ukazuj tak na urit vyuit v hrnsk produkci. Dokladem elezstv je kruhov jma 33/67 jevc se v podlo jako dv nad sebou zahlouben ohnit obloen pskovcovmi kameny. V zsypu ohnit byl nalezen kus elezn strusky a na jeho dn depot eleznch pedmt (obr. 8). Podomcku byla v sdlitnch objektech provozovna tak textiln vroba (nlez tkalcovskho stavu v obj. 89/64).

Pehled archeologickho nlezovho fondu ze sdlit

Archeologick materil zskan z vpln sdlitnch objekt je typologicky natolik jednotn a uniformn, e nedovoluje rozpracovat jemnj chronologii sdlit, a to i pesto, e mme k dispozici celkem poetnou kolekci drobnotvar industrie. Germnsk sdlit se tak jev jako jednorzov osdlen s plivem novm prvk ped koncem sv existence.

Domc germnsk sloka

Dominantn zastoupen m domc hrub v ruce dlan keramika s nepatrn hlazenm, nkdy a drsnm povrchem, kter tvarov navazuje na star tradice. Typickmi tvary jsou zejmna rzn variace baatch hrnc esovit profilace s vdut v horn nebo spodn tetin tla ndoby, kter jsou vtinou nezdoben (obr. 5:2) nebo maj okraj protlaovan prstovmi dlky i zseky (obr. 5:45,11), v men me potom thlej hrnce nebo msovit urny se iroce rozevenm okrajem (obr. 5:3). Prostm uitkovm ndobm jsou tak rzn typy misek, a knickch, nich s lmcovit vytaenm okrajem nebo hlubch ms se zataenm okrajem (obr. 5:67). Obas se v zsypech objekt objev tak hrubostnn msovit ndoby s masivnmi uchy, tenkostnn nebo miniaturn ndobky nebo cednky (obr. 5:8). Zajmavm zjitnm jsou doklady reparac pokozench ndob podobn jako nap. na hraditi Zvist (Jansov 1971, 151, obr. 13:3a). Popsan tvary hrub keramiky jsou shodn na vech germnskch sdlitch z pozdn doby msk (Tejral 1985a, 334337, obr. 814,1619; 1990, 1821, Abb. 413; Pieta Ruttkay 1997, Abb. 56,10; Elschek 2004, Abb. 4:1622, 5:1724, 6:816 ad.; Pollak 1999, 212, Taf. 2).

458

Tom ZEMAN

Obr. 5. Zlechov. Vbr nlez germnsk v ruce dlan keramiky (kresby 1 podle Tejral 1999; 3 L. Meliov; 2, 417 L. Dvokov).

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

459

Obr. 6. Zlechov. Vbr nlez germnsk na kruhu toen keramiky a drobn industrie (11 postben spona, 1215, 2022 elezo, 1617 sklo, 18 kan zub, 19 kost). Kresby L. Dvokov.

460

Tom ZEMAN

Typologicky nejstarm nlezem z obdob kolem poloviny 4. stolet je urna s dvojitmi podkovovitmi lbky na vduti (obr. 6:1), kter m etn analogie na pozdnch rovch pohebitch (Tejral 1999, 207, Abb. 2:12; Trkov 1960, obr. 9:8, 11:6; Kolnk 1975, 364, obr. 7:25, 9:22, 10:11). K reliktm star keramick vbavy pat tak step z vdut ern letn ndoby zdoben plastickm mkovitm dekorem (obr. 5:13). Nepli ast vzdoba na keramice pozdn mskho obdob se omezuje na horizontln a vertikln linie, irok lbky, peken rhy, ir i u nepravideln vlnice, ovln dlek nebo plastickou podkovu (obr. 5:10,12,15,17). K tomu se pidvaj rozmanit druhy kolk (Zeman 2004) dut kruhov vyskytujc se po celou dobu mskou (obr. 5:16), ovln listovit pevzat patrn z pannonsk kolkovan keramiky v mlad dob msk (obr. 5:14) a pedevm kruhov kolky s mkovitm vzorem uvnit, kter nachzej nejvt uplatnn v pozdn dob msk a zejmna v dob sthovn nrod v zpadn Evrop (obr. 5:9). Na kruhu toen keramika edch a ernch odstn je zastoupena zhruba 3 %. Standardnmi tvary jsou misky na nzk noce (obr. 6:5), mal misky se zataenm okrajem (obr. 6:6), msovit urny s plastickm stedovm ebrem (obr. 6:4), ni profilovan hrncovit ndoby (obr. 6:2) nebo dbny s vlevkou (obr. 6:1), kter se shoduj s destkami exempl z hrnskch pec v Jikovicch (Peka 1988, obr. 8, 11:750, 12:425, 13:4,89) nebo na Oberleiserbergu (Pollak 1997, Abb. 1, 2:12). Netypicky ojedinle se ve Zlechov objevuj zsobnice, kterch mme jen pr zlomk (obr. 6:3). Hlavn vzdobn motivy na kruhu toen keramiky se objevuj tak na fragmentech ze Zlechova, a to vcensobn hebenov vlnice (obr. 6:910) nebo vhlazovan klikatka (obr. 6:78). ed na kruhu toen keramika se ve stednm Podunaj vyrbla od konce 3. stolet (v pokroil fzi stupn C2) do prvnch desetilet 5. stolet (Tejral 1985b, 112116; Peka 1988, 130), v oblastech ble bvalho mskho limitu mon jet do 2. tetiny 5. stolet (Pollak 1997, 167). Z pedmt drobn industrie domc provenience pispvaj k relativn chronologii sdlit pedevm spony. Spona s zkou podvzanou nokou typu A 158 z objektu 55/67 (obr. 6:13) je shodn s mnostvm podobnch kus z pohebit v Kostelci na Han (Peka 1972, Taf. 2329) a byla v md od potku 3. stolet do potench fz doby sthovn nrod (Peka 1972, 111112). tyi drobn jednodln spony s obdlnkovou nokou, z nich jedna je stbrn, zdoben skupinkami pnch rek na luku (obr. 6:11,14), pedstavuj doklad pevn tohoto typu spon i do pechodnho asovho obdob kolem roku 400 (Tejral 1990, 23), jinak je jejich datovn od konce 3. stolet do asn 2. poloviny 4. stolet (Peka 1972, 124; Kolnk 1965, 216). Do stejn skupiny pat tak dvojdln spona samostlov konstrukce s obdlnkovitou nokou z objektu 53/65 (obr. 6:12). Sklenn perky jako nap. modr polyedrick korlek z klov jamky 65/65 (obr. 6:17) byly sice v oblib del dobu, avak nejvce jsou zastoupeny prv na pozdn mskch nalezitch (Stuppner 2002a, 307308, Abb. 8:23; im 1997, 28, Abb. 3:11; Kolnk 1980, 328, Taf. CLXV:e). Zajmav je rovn typ prostho nramku ze eleznho drtu s pesahujcmi ovinutmi konci (obr. 6:15), kter se v nezmnn podob vyskytuje od pozdn doby latnsk do sthovn nrod. Stejn nramky najdeme nap. v pozdnch germnskch rovch hrobech z Kostelce na Han (Zeman 1961, obr. 46A/c, 72C/a), Velkch Hostrdek (Peka Ludikovsk 1978, obr. 4:6) nebo z Abrahmu (Kolnk 1973, 380, obr. 27:29, tab. V:5), dle na sdlitch pozdn doby msk v Maiersch (Pollak 1980, Taf. 59:33) nebo v Nite-Provskch Hjch (Pieta Ruttkay 1986, 191192, obr. 80:1), ale tak na pozdnch provincilnch pohebitch nap. Lauriacum (Kloiber 1962, Taf. XII:Grab 3:1, XVIII:Grab 34:23), Sgvr (Burger 1966, 127, Fig. 116:275/2b), Somogyszil (Burger 1979, 107, Taf. 23:133/3) nebo Intercisa (Vg Bna 1976, 222, Taf. 12:962/2). Zatm nepli astm nlezem na pozdnch germnskch sdlitch jsou dlouh thl kosy se zptnm hkem na konci rukojeti (obr. 8:12), pochzejc z depotu v obj. 33/67. Podobn najdeme na sdliti v Maiersch (Pollak 1980, Taf. 60:2) a nov tak v Beckov3, v hojn me jsou zastoupeny na pozdnch provincilnch pohebitch. Skladbu pedmt kadodenn poteby dopluj nlezy peslen, kamennch zrnotrek, pskovcovch brousk, drobnch kostnch perk (obr. 6:1819), eleznch hrot a no (obr. 6:2021) nebo pilnk (obr. 6:22).

3 Za informaci dkuji PhDr. Vladimrovi Varsikovi z Archeologickho stavu SAV v Nite.

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

461

Obr. 7. Zlechov. Ciz sloky v materiln nplni zlechovskho sdlit. 14 pozdn przeworsk kultura, 516 okruh ernjachovsk kultury, 1719 pozdn provinciln import (58 podle V. Hrubho, ostatn kresby L. Dvokov).

462

Tom ZEMAN

Vlivy z pozdn przeworsk kultury (Dobrodziesk skupina)

Svj pvod v pozdn przeworsk kultue m nepochybn horizontlnmi litami bohat profilovan vzovit ndoba s nejvt vdut v doln tetin tla s prstencovit odsazenm dnem (obr. 7:1). Obdobn exemple najdeme jak na rovch pohebitch dobrodziesk skupiny (Szydlowski 1974, Tab. CXVI:bc, CXVII:c) a v kostrovch hrobech v Hornm Slezsku erniki Wielkie (Zotz 1935, Taf. XIV:1), tak na pozdn mskch sdlitch v Opatw (Tempelmann-Maczyska 1982, 190, Ryc. 7:b), Preov, Seni (Jureko 1981, 198, obr. 5:12) nebo Tsten pri Hornd (Jureko 1982, 138, obr. 83:7). Charakteristick jsou zejmna pro poten stupe sthovn nrod, fzi D (Dobrzaska 1980, 119120, 138, Ryc. 12:gh). Rovn pro nezdoben keramick vdrko se dvma uchy nad okrajem z objektu 40/64 (obr. 7:4) najdeme pesn analogie na sdlitch dobrodziesk skupiny v Lenici a egonicch (Szydowski 1977, 121122, Abb. 16c). V ponkud obmnn form se vyskytuj tak v okruhu kultury ernjachovSntana de Mure a v sarmatskm prosted. Z kvdsk sdeln oblasti jsou znmy doposud ti doklady: fragment z velkomoravskho hradiska v Mikulicch (Droberjar 1997, 283, Abb. 6:5) a dva zlomky uch ze sdlit ve Vekm Mederu (Varsik 2004, 263, Abb. 6:12). Przeworsk vlivy by podle mho nzoru mohl reprezentovat tak hrub hrnek s uchem z objektu 28/67 (obr. 7:3), protoe zde m tato keramika del vvojovou kontinuitu a vyvj se k postupnmu posunu uch do stedn nebo spodn sti tla ndoby (Wielowiejski 1981, 73, Ryc. 9:11). Z nekeramickch nlez se k pozdn przeworsk kultue hls elezn zahrocen rydlo s roztepanm tlem a okem (obr. 7:2) datovateln do obdob kolem roku 400 (Tejral 1982, 21). Stejn exemple se sice naly tak v hrob 169 v Kostelci na Han (Zeman 1961, obr. 34:Bb) nebo na sdliti v Nite-Provskch Hjch (Pieta Ruttkay 1997, Abb. 6:1,4), ale nejvce jsou zastoupeny prv na pohebitch dobrodziesk skupiny (Szydlowski 1974, 133, Tabl. CLI:a; 1977, 104, Abb. 2:c,e).

Vlivy z okruhu ernjachovsk kultury

Nejsilnj a nejpoetnj vlivy na sdliti ve Zlechov pochz z vchodnch oblast Evropy. Jako prvn se k nim d potat skupina velmi hrub v ruce dlan keramiky nesymetrickch a hybridnch tvar, kter se prv dky tmto ukazatel npadn li od domc svbsk keramiky. Jedn se pedevm o soudkovit hrnce a urny (obr. 7:56,910) a rzn dvojknick hrnce (obr. 7:78) s drsn ohlazenm a hrbolatm povrchem. Destky takovch exempl se nachz na sdlitch i pohebitch ze 2. poloviny 4. stolet v Muntnii (Diaconu 1965, Pl. CXLI:5, CXLII:24, CXLIII:3, CXLV:1, CXLVI:3; Mitrea Preda 1966, Fig. 33:4, 70:3, 79:13, 89:6, 99:2,6, 106:67, 135:1, 140:7, 146:5, 179:2, 194:45, 234:24, 237:46 ad.) nebo v Dolnm Podnp (Symonovi 1960, 209, ris. 17). Jej doklady meme najt po cel dunajsk cest, nejen v Rumunsku a SZ Maarsku, ale tak na JZ Slovensku (Tejral 1985a, 327, obr. 5:2; Kolnk 1971, 523, obr. 24:5,12; Pieta Plach 1989, Abb. 10:5; tefanoviov a kol. 1993, obr. 161:8) a v Dolnm Rakousku (Mitscha-Mrheim 1965, Taf. III:9; Pollak 1999, Abb. 2:23). Vraznm fenomnem pechodnho horizontu kolem roku 400 jsou omegovit hebeny ornamentovan rytmi krouky se stedovou tekou (obr. 7:1112), kter byli pes Pannonii pineseny vchodogtskm migranm proudem z jinho Ruska (Thomas 1960, 113114; Br 2002, 4950,55). Pmm dokladem jejich vroby ve Zlechov je tak nkolik dlen (obr. 9). V ernjachovskm prosted maj pvod i ovln opaskov pezky se ztlutlm rmekem (obr. 7:1314), kter pedstavuj jeden z oprnch chronologickch bod horizontu D1 ve stednm Podunaj (Tejral 1990, 24). V oblasti dnen Ukrajiny a v Piernomo bylo ve 4. stolet vrazn vrobn centrum (Petrov 1964, 113, ris. 14:11; Rafalovi 1986, 199, Tabl. LI:2, LV:67) ochrannch amulet z parohoviny ve tvaru pyramidovch zvsk (obr. 7:1516). Tyto tzv. Herkulovy kyje jsou spojovny s vegetanmi bostvy (Werner 1964, 1972). Z barbarika znme nejbli analogie z Oberleiserbergu (Stuppner 2002b, 377378, Abb. 1:1) a z Tesrskych Mlyan (Ruttkay 2003, 112, obr. 73:11).

Pozdn provinciln import

Vrobky pozdnch provincilnch dlen zastoupench ve Zlechov se omezuj vhradn na keramiku. Nejvce zastoupena je glazovan keramika olivov zelench nebo hndch odstn. Bnm typem jsou mortaria (obr. 7:17), z nich nkter maj i plasticky vymodelovanou vlevku. Oblbenm tvarem pozdn mskoprovinciln keramiky jsou rovn dvojuch kantaroidn ndobky zdoben svislm rho-

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

463

Obr. 8. Zlechov. Objekt 33/67. Depot eleznch pedmt (kresby L. Dvokov).

464

Tom ZEMAN

vnm (obr. 7:18). V chat 9/68 se nael fragment okraje s profilovanm uchem potaen svtle zelenou glazurou vn i uvnit z konvice nebo velkho hrnce, kter m svj protjek na pozdn msk pevnosti z Tokodu (Bnis 1991, Abb. 6:1). Druhou skupinu pedstavuje tvrd vyplen ed keramika tmavch odstn s drsnm povrchem pipomnajc stedovkou produkci. Krom nkolika pskovch uch se k n ad okraj dbnu z chaty 9/68 (obr. 7:19). Skladbu provincilnho zbo dopluje nkolik typologicky neuritelnch step z vdut a spodk ndob lutooranov keramiky. Spektrum pozdn mskoprovinciln keramiky nen pli chronologicky citlivm ukazatelem, popsan typy se vyskytuj od 2. poloviny 3. stolet do potku 5. stolet.

asn slovansk objekty s keramikou praskho typu

Jsou voln rozptleny vdy ve skupince po dvou v centrln sti sdlit mezi germnskmi objekty. Krom chaty 2/67 s klovou konstrukc a ohnitm i krbem vn severn stny se jedn pevn o hospodsk jmy. Jejich nlezov invent je pomrn chud, krom keramiky a neuritelnch zlomk eleznch pedmt obsahuj zvec kosti, mazanici a zlomky pskovcovch brousk. Hlavnm kritriem pro jejich vylenn tak zstv keramika krtk, mrn ven vyhnut okraje thlejch hrnc oranovch a hndch odstn, ojedinle masivnj okraj zsobnice nebo ploch tal. Nkter stepy z vdut nesou i jednoduchou rytou vzdobu (peken rhy, nsobn vlnice mezi svazky horizontlnch rh).

PEDBN ZVRY
Rmcov zhodnocen archeologickho materilu ze sdlit ve Zlechov, zskanho vzkumem Moravskho zemskho muzea v Brn pod vedenm V. Hrubho, vede k vysloven nkterch pedbnch zvr. Na klimaticky phodnm mst nad mrnm potkem s minimlnmi stopami osdlen ze starch dob zaloili nkdy kolem poloviny 4. stolet Germni novou osadu. Postupem doby patrn osdlen dlo a posunovalo se podl potoka severozpadnm smrem. Podle archeologickho materilu neprolo sdlit s vjimkou jedin pli mnoha zmnami a zachovvalo si svj jednotn rz dlouhou dobu. Zlomovou zmnou mohl bt nkdy koncem 4. stolet pliv skupinky cizho obyvatelstva nebo pouze ve vt me pejmn vchodnch a sten i severnch impuls. Vlastn dobu trvn sdlit meme odhadnout zhruba na 6080 let, tedy 34 generace obyvatelstva. Podle svdectv archeologickch pramen (zejmna drobn nekeramick industrie) se sdlit dov maximln 20. let 5. stolet, tedy v rmci souasn relativn chronologie doby msk trv pouze ve stupni C3/D1 (330/350410/420). Pina jeho zniku nen z ternnho pozorovn patrn. Objekty nevykazuj prvky porovch horizont, zd se tedy, e sdlit zaniklo bu nhlm oputnm nebo pozvolnm procesem. V prvnm ppad se nabz rok 406, kdy se jeho obyvatel mohli pipojit k velk vprav Gt na zpad, v druhm ppad nejsme schopni urit jak hluboko do 5. stolet mohlo jet sdlit trvat, ne obyvatelstvo zcela vymelo nebo bylo asimilovno. Po obdob uritho sdelnho hitu dolo pmo na mst bvalho germnskho sdlit k zaloen mal asn slovansk osady. V prostoru vchodn Moravy se v posledn dob podailo identifikovat skupinku velmi asnch slovanskch nalezi s archaickou keramikou praskho typu ze 2. poloviny 6. stolet (Galuka 2000, 127). Nen vyloueno, e k nim budou patit tak nkter objekty ze Zlechova, co vak uke a jejich podrobn rozbor.

Studie vznikla jako dl vstup grantovho projektu Grantov agentury Akademie vd R, reg. . KJB804270501: Sdlit z pozdn doby msk a poten fze sthovn nrod ve Zlechov.

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

465

Obr. 9. Zlechov. Objekt 3/69. Obsah hebensk dlny (kresby L. Dvokov).

466

Tom ZEMAN

LITERATURA
Br, M. T. 2002: Combs- and comb-making in Roman Pannonia: ethnical and historical aspects, In: Probleme der frhen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno, 3171. Bnis, . B. 1991: Glasierte Keramik der sptrmerzeit aus Tokod, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 43, 87150. Burger, A. Sz. 1966: The Late Roman Cemetery at Sgvr, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 18, 99234. Burger, A. Sz. 1979: Das sptrmische Grberfeld von Somogyszil. Budapest. im, M. 1997: Das Grberfeld der Vlkerwanderungszeit in Pohoelice (Bez. Beclav). In: Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike im mittleren Donauraum. Brno, 2330. Dekan, J. 1971: Vvoj a stav archeologickho vskumu doby predvelkomoravskej, Slovensk archeolgia 19, 559580. Diaconu, G. 1965: Trgor. Necropola din secolele IIIIV e. n. Bucureti. Dobrzaska, H. 1980: Zagadnienie datowania ceramiki toczonej w kulturze przeworskiej, Archeologia Polski 24, 87152. Droberjar, E. 1997: Rmische Kaiserzeit und Vlkerwanderungszeit. In: Studien zum Burgwall von Mikulice 2. Brno, 277309. Elschek, K. 2004: Siedlungslandschaft des 4. Jhs. n. Chr. nrdlich von Carnuntum im Lichte von systematischer Prospektion und Grabung, tudijn zvesti 36, 239255. Galuka, L. 2000: K problematice nejstarho slovanskho osdlen vchodn Moravy, Pravk N 10, 119132. Hrub, V. 1967: Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov, Archeologick rozhledy 19, 643658, 669. Hrub, V. 1980: Zarubincy-Denkmler in der vorburgwallzeitlichen Kultur Mhrens. In: Rapports du IIIe Congrs International d`Archeologie Slave. Tome 2. Bratislava, 149153. Jansov, L. 1971: Hradit nad Zvist v obdob pozdn mskm a v dob sthovn nrod, Pamtky archeologiock 62, 135178. Jureko, P. 1981: Problematika tzv. sivej keramiky v dobe rmskej so zreteom na vsledky vskumu na vchodnom Slovensku, Historica Carpatica 12, 169209. Jureko, P. 1982: Vskum v Trstenom pri Hornde, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1981, 138140. Kloiber, E. 1962: Die Grberfeld von Lauriacum Espelmayrfeld. Forschungen in Lauriacum 8. Linz. Kolnk, T. 1971: Prahad a stav bdania o dob rmskej a sahovan nrodov, Slovensk archeolgia 19, 499548. Kolnk, T. 1973: Pohrebisko z doby sahovania nrodov v Abrahme, Slovensk archeolgia 21, 359399. Kolnk, T. 1975: iarov pohrebisko z neskorej doby rmskej a zo zaiatku sahovania nrodov v iernom Brode, Slovensk archeolgia 23, 341378. Kolnk, T. 1980: Rmerzeitliche Grberfelder in der Slowakei. Tom 1. Bratislava. Kolnk, T. 1998: Haus und Hof im quadischen Limesvorland. In: Haus und Hof im stlichen Germanien, Tagung Berlin vom 4. bis 8. Oktober 1994. Bonn, 144159. Michna, P. 1966: Pehled archeologickch vzkum na Morav za rok 1965, Vlastivdn vstnk moravsk 18, 127132. Michna, P. 1967: Pehled archeologickch vzkum na Morav za rok 1966, Vlastivdn vstnk moravsk 19, 289297. Michna, P. 1970: Pehled archeologickch vzkum na Morav za roky 1968/1969, Vlastivdn vstnk moravsk 22, 236243. Mitrea, B. Preda, C. 1966: Necropole din secolul al IV lea e. n. n Muntenia. Biblioteca de arheologie 10. Bucureti. Mitscha-Mrheim, H. 1965: Eine frhgeschichtliche Weilersiedlung in Klein-Meiseldorf, Mitteilungen der Antropologischen Gesellschaft Wien 95, 207215. Peka, I. 1972: Fibeln aus der rmischen Kaiserzeit in Mhren. Praha. Peka, I. 1988: Hrnsk pece z doby msk na Morav, Pamtky archeologick 79, 106169. Peka, I. Ludikovsk, K. 1978: rov pohebit z doby msk ve Velkch Hostrdkch. Studie A SAV v Brn 6/1. Praha. Petrov, V. P. 1964: ernjachovskij mogilnik (po materialam raskopok V. V. Chvojky v 19001901 gg.), Materialy i isledovanija po archeologii SSSR 116, 53117. Pieta, K. Plach, V. 1989: Getreide- und Brotfunde aus der Vlkerwanderungszeit in Dvn, Slovensk archeolgia 37, 6988. Pieta, K. Ruttkay, M. 1986: Vskum v Nitre-Provskch Hjoch, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 1985, 191193.

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

467

Pieta, K. Ruttkay, M. 1997: Germanische Siedlung aus dem 4. und 5. Jh. in Nitra-Provsk Hje und Probleme der Siedlungskontinuitt. In: Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike im mittleren Donauraum. Brno, 145163. Plach, V. Pieta, K. 1986: Rmerzeitliche Besiedlung von Bratislava-Dvn, Archeologick rozhledy 38, 339357, 457458. Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.4. Jahrhunderts n. Chr. im nrdlichen Niedersterreich. Wien. Pollak, M. 1997: Die germanische Drehscheibenkeramik vom Oberleiserberg. In: Neue Beitrge zur Erforschung der Sptantike im mittleren Donauraum. Brno, 165170. Pollak, M. 1999: Die germanischen Funde vom Oberleiserberg (Niedersterreich). In: Germanen beiderseits des sptantiken Limes. Kln Brno, 207214. Rafalovi, I. A. 1986: Daneny. Mogilnik ernjachovskoj kultury IIIIV vv. n. e. Kiinv. Ruttkay, M. 2003: Pohrebisko z doby sahovania nrodov v Tesrskych Mlyanoch, Archeologick vskumy a nlezy na Slovensku v roku 2002, 112113. Seyer, H. 2002: Die sptgermanische Siedlung von Berlin-Marzahn, Ethnographisch-Archologische Zeitschrift 43, 245274. Snil, R. 1972: Sdlitn objekty z pozdn doby msk u Buchlovic (okr. Uhersk Hradit), Pehled vzkum za rok 1971, 8183. Snil, R. 1978: Velkomoravsk kostrov pohebit u Zlechova, Pehled vzkum za rok 1976, 72. Stuppner, A. 2002a: Der Oberleiserberg bei Ernstbrunn, N, in der frhen Merowingerzeit. In: Probleme der frhen Merowingerzeit im Mitteldonauraum. Brno, 297311. Stuppner, A. 2002b: Amulette und Anhnger vom Oberleiserberg bei Ernstbrunn, N. In: Zwischen Rom und dem Barbaricum. Festschrift fr T. Kolnk zum 70. Geburtstag. Nitra, 377384. Symonovi, E. A. 1960: Razkopki mogilnika u ovarni sovchoza pridnprovskovo na ninem Dnpre. In: ernjachovskaja kultura, Materialy i isledovanija po archeologii SSSR 82, 192238. Szydlowski, J. 1974: Trzy cmentarzyska typu dobrodzieskiego, Rocznik Muzeum Grnolskiego 11. Bytom. Szydlowski, J. 1977: Zur Frage der fremden Komponenten in der Dobrodzie Gruppe, Przegd Archeologiczny 25, 97134. tefanoviov, T. a kol. 1993: Najstarie dejiny Bratislavy. Bratislava. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Praha. Tejral, J. 1985a: Nae zem a msk Podunaj na potku doby sthovn nrod, Pamtky archeologick 76, 308397. Tejral, J. 1985b: Sptrmische und vlkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in Mhren, Archaeologia Austriaca 69, 105145. Tejral, J. 1989: K otzce pozdn mskch sdli zlechovskho typu, asopis Moravskho muzea 74, 7788. Tejral, J. 1998: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungsentwicklung whrend der Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit in Mhren und ihr Niederschlag im archologischen Befund. In: Haus und Hof im stlichen Germanien, Tagung Berlin vom 4. bis 8. Oktober 1994. Bonn, 181207. Tejral, J. 1999: Archologisch-kulturelle Entwicklung im norddanubischen Raum am Ende der Sptkaiserzeit und am Anfang der Vlkerwanderungszeit, In: Occident romain et Europe au dbut de poque des Grandes Migrations. Brno, 205271. Tempelmann-Maczyska, M. 1982: Badania osady z okresu rzymskiego w Opatowie, stan. 6, woj. Czstochowa, w latach 19711980, Sprawozdania Archeologiczne 34, 183199. Thomas, S. 1960: Studien zu den germanischen Kmmen der rmischen Kaiserzeit, Arbeits- und Forschungsberichte zur schsischen Bodendenkmalpflege 8, 54215. Tretjakov, P. N. 1972: O vostonoevropejskich elementach v kulture zlechovskovo selia, asopis Moravskho muzea 57, 141145. Trkov, Z. 1960: rov pohebit z pozdn doby msk v araticch, Pamtky archeologick 51, 561609. Vg, E. B. Bna, I. 1976: Die Grberfelder von Intercisa I. Der sptrmische Sdostfriedhof. Budapest. Varsik, V. 2004: Zur Entwicklung der quadischen Siedlung von Vek Meder (SW-Slowakei), tudijn zvesti 36, 257274. Werner, J. 1964: Herkuleskeule und Donar-Amulett, Jahrbuch des Rmisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 11, 176197. Werner, J. 1972: Zwei prismatische Knochenanhnger (Donar-Amulette) von Zlechov, asopis Moravskho muzea 57, 133140. Wielowiejski, J. 1981: Prahistoria ziem polskich. Tom V. Pny okres lateski i okres rzymski. Wroclaw Warszawa Krakw Gdask.

468

Tom ZEMAN

Zeman, J. 1961: Severn Morava v mlad dob msk. Problmy osdlen ve svtle rozboru pohebit z Kostelce na Han. Praha. Zeman, T. 2004: Germanische Keramik mit Stempelverzierung aus Zlechov, asopis Moravskho muzea (Acta Musei Moraviae), Scientiae Sociales 89, 207217. Zotz, L. 1935: Die sptgermanische Kultur Schlesiens im Grberfeld von Gross Srding. Leipzig.

EINE SIEDLUNG AUS DER SPTEN RMISCHEN KAISERZEIT IN ZLECHOV Zum Stand der Bearbeitung, Ausgangspunkte und Ziele eines Projektes
Die Siedlung in Zlechov, welche von V. Hrub in den Jahren 19641969 (Abb. 1) untersucht wurde, ist infolge anderweitiger Verpflichtungen des Autors dieser Untersuchung bisher nicht entsprechend aufgearbeitet worden. Auf einer ackerfreien Flche wurde sie in einem Gitterraster von jeweils 55 m systematisch untersucht, wobei eine wenig ausgeprgte Kulturschicht sowie in die Sohle eingetiefte Objekte aufgedeckt worden sind. Alle stratigraphischen Einheiten wurden dabei fotografisch und zeichnerisch dokumentiert. Von einigen Objekten wurden Tonproben und Holzkohlen fr naturwissenschaftliche Analysen entnommen. Auf einer Gesamtflche von zirka 16 976 m2 sind auf diese Art und Weise insgesamt 432 Siedlungsobjekte aus zwei Zeitabschnitten untersucht worden, wobei mehr als 25 000 Funde zutage traten. Diese wurden im Labor zunchst elementar behandelt und konserviert. Dann lagen sie lange Zeit zusammen mit der Grabungsdokumentation im Magazin des Mhrischen Landesmuseums in Brnn. Gegenwrtig bearbeitet sie der Autor dieses Beitrages auf neue und komplexe Art im Rahmen seines Projektes mit finanzieller Untersttzung der Grantagentur der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik (Projekt, Nr. KJB804270501). Das Ziel besteht in einer Digitalisierung der Dokumentation, der Katalogisierung der Funde (Datenbank), der naturwissenschaftlichen und chemisch-technologischen Analyse ausgewhlter Fundkomplexe, der Gewinnung von absoluten Daten mit Hilfe der Radiokarbonmethode an Tierknochen sowie in der Gesamtauswertung von Position und Bedeutung der Siedlung im Rahmen des mittleren Donaugebietes.
Der gegenwrtige Bearbeitungsstand des Siedlungskomplexes

Laut mancher Indizien ist die Lokalitt schon im Verlaufe des Neolithikums und neolithikums sowie in der Latnezeit besiedelt worden. Die Siedlung in Zlechov hat zwei nichtzusammenhngende Phasen: eine sptgermanische (420 Objekte) und eine frhslawische (zirka 12 Objekte). Die unmittelbare Umgebung der Lokalitt ist schon innerhalb der Urgeschichte dicht besiedelt gewesen. Die germanische Siedlung hat keinen regelmigen Grundriss. Es handelt sich um ein Band von Objekten entlang eines Wasserlaufes (Abb. 3). Hier sind fast alle Typen von Wohnbauten, welche aus der Germania magna bekannt sind, wie eingetiefte Htten mit Eckpfosten, solche mit drei Pfosten auf den Schmalseiten, diejenigen mit einem Pfosten in der Mitte der Schmalseite, solche mit einem unregelmigen Pfostenschema sowie Objekte ohne Pfostenkonstruktion vertreten (Abb. 4). Wirtschaftliche Objekte prsentieren unterschiedliche Vorrats- und Abfallgruben, ein oberirdischer Speicher mit vier Pfosten oder Lehmgruben. Die handwerkliche Produktion in Zlechov belegen einige Werkstattobjekte fr die Metallverarbeitung, Tpferei oder fr das Kammmacherhandwerk (Abb. 9). Die Analyse des archologischen Materials aus der Siedlung zeugt von der Dominanz der groben, handgefertigten germanischen Keramik (Abb. 5), die insgesamt 75 % der Funde bildet. Es handelt sich vorwiegend um unterschiedliche Formen von s-frmig profilierten Tpfen und konischen oder tiefen Schalen, welche sich im Material aus allen sptrmischen Siedlungen wiederholen. In kleinerem Mae tritt noch eine Verzierung an den Buchen oder Rndern der Gefe auf. Die auf der Tpferscheibe hergestellte Keramik stellt nur 3 % dar, und es handelt sich berwiegend um Tafelware, d.h. unterschiedlich profilierte Schalen, Urnen oder Krge, welche mit einem mehrfachen Wellenband oder eingeglttetem Zickzackmuster verziert sind (Abb. 6:110). In der kleineren Metallindustrie einheimischer Provenienz spielen vor allem die Fibeln mit umgeschlagenem oder rechteckigem Fu sowie die zweiteilige Armbrustfibel eine wichtige Rolle (Abb. 6:1114). Der persnliche Schmuck, wie Glasperlen (Abb. 6:1617) oder ein Eisenarmband (Abb. 6:15) war lngere Zeit in Mode. Interessant ist weiterhin der

Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov. Stav zpracovn, vchodiska a cle projektu

469

Fund eines landwirtschaftlichen Gertes im Schatzfund aus dem Objekt Nr. 33/67 (Abb. 8). Neben dem einheimischen germanischen Element kommen im Siedlungsareal auch starke Einflsse benachbarter Kulturen vor. Zur spten Przeworsk-Kultur (Dobrodzie-Gruppe) gehren manche merkwrdige, keramische Formen sowie ein Eisenstichel (Abb. 7:14) und in den Kreis der ernjachov-Kultur dann eine grobe, unsymmetrische (bis Hybrid-) Keramik, ovale Schnallen mit verstrktem Rahmen, Kmme mit omegafrmigem Griff, welche gerade im Raum der Lokalitt hergestellt wurden (Abb. 9), sowie prismenfrmige Knochenanhnger (Abb. 7:516). Den spten provinzial-rmischen Import stellen sowohl die Funde der glasierten Keramik als auch grobe, hart gebrannte graue Ware dar (Abb. 7:1719). Einige frhslawische Objekte mit relativ armer Ausstattung (Keramik vom Prager Typ) sind unter den germanischen Objekten frei zerstreut. Zum Schluss kann festgestellt werden, dass die Siedlung in Zlechov irgendwann um die Mitte des 4. Jahrhunderts gegrndet wurde, und ihre Existenz bei unverndertem Aussehen bis in die ersten Jahrzehnte des 5. Jahrhunderts im Rahmen der Stufe C3/D1 andauerte. Am Ende des 4. Jahrhunderts weist das archologische Material auf einen Zufluss von neuen Elementen aus dem Osten und Norden hin. Die Siedlung ging nicht gewaltsam unter. Sie wurde entweder pltzlich (um das Jahr 406?) verlassen oder starb schrittweise aus. Mglicherweise wurde sie auch assimiliert. Nach einer bestimmten Zeit (vermutlich 150 Jahre) wurde die Lokalitt durch die ersten slawischen Bewohner Mhrens wiederbesiedelt.

TOM ZEMAN NRODN PAMTKOV STAV, ZEMN ODBORN PRACOVIT V BRN, NM. SVOBODY 8, CZ-601 54 BRNO

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 471481

ZCHRANN VZKUM NA DLNICI D 11 V KANN, OKR. NYMBURK

Milo Vvra Draen astn

Archeologick vzkumy provdn na liniovch stavbch a pi modernizaci silnin st mohou pinst nov a zsadn informace o pravkm osdlen velkch krajinnch celk. Ani pi prbnm sledovn mozaiky drobnjch akcch na jednotlivch katastrlnch zemch by se je nepodailo podchytit v tomto rozsahu. V souasnosti je ve stavb prodlouen dlnice D11 do vchodnch ech (od Podbrad k Hradci Krlov). Jednou z oblast, kudy bude prochzet, je jin st dol doln Cidliny v seku mezi Libic n. C. a Chlumcem n. C. Budovan trasa vede jin od soutoku s Labem proti toku eky, kterou pekrauje u ielic. Od podzimu 2004 a do jara 2005 jsme se podleli na dvou zchrannch akcch (Kann, okr. Nymburk; ielice, okr. Koln). V souvislosti s tmatem konference pipomnme, e vchodn od ielic byla v poloze Na zjezd zachycena po skrvce nadlo st zatm ble nedatovanho pravkho pkopu, kter zejm ohranioval zhruba trojhelnkovou plochu mezi terasou nad Mlnskou Cidlinou a bezejmennm potokem pitkajcm od J (ZM 10: 13-23-12, 088 mm Z s. ., 115 mm J s. .). Nedaleko odtud jsme povrchovm sbrem ovili polohu s nlezy ze star doby msk, kter se nachz na stejn terase ble k zstavb obce (ZM 10: 13-23-12, 065 mm Z s. ., 157 mm J s. .; Frolk 1985; Vokolek 1987). Sledovan polohy jsou od sebe vzdleny maximln 0,5 km.

Obr. 1. Kann, okr.Nymburk, trasa dlnice D11 s polohou Na kkch jin od Libice n. C.

472
Milo VVRA Draen ASTN

Obr. 2. Kann, Na kkch, plocha vzkumu se zjitnmi objekty (3 klov stavby a zahlouben objekty 15).

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk

473

KANN 2004
okol bodu ZM 10: 13-14-13, 448 mm Z s. ., 020 mm J s. .
Nov stavn trasa zan u dlninho mostu pes Labe (42. km) nad soutokem s Cidlinou, kde proala zbytek lunho lesa (Libick baantnice). Ji na prvn zven vchodn terase byly zjitny sdlitn struktury z mladho pravku a z doby hraditn. Pi skrvce nadlo je zachytili koncem jna 2004 kolegov J. Mak, N. Profantov, T. Poliensk a do prosince 2004 zde provdl zchrann vzkum APPS (M.Vvra, D.astn) za pomoci P. Zemanov. Poloha Na kkch se nachz na k.. Kann, JZ od obce na poli mezi silnic z Libice n. C. do Velkho Oseka a eleznin trati Podbrady Velk Osek (191 m n. m.). Velk pole na severu ohraniuje silnice do Kanna, v jejm okol se rozkld slovansk kostrov pohebit (Kann II; Mak 2005, obr. 5). V nedalekm zahradnictv J od kiovatky silnic do Libice n. C. a Kanna souasn provdl zchrann vzkum AR AV R (sdlit z doby haltatsk, praskho typu a star doby hraditn; laskav informace vedoucho vzkumu J. Maka). Arel v zahradnictv oddlovala ir mlk deprese od nmi zkouman plochy. V mst vzkumu (43,243,3 km dlnice) tvo geologick podlo svtle hnd jlovit vrstva a pod n je blav ed jl, kter pekrv psit nplavy vytvoen jednou z blzkch ek. Skrvka dosahovala do hloubky 30 cm. Zpadn od plochy, kde jsme zachytili st sdlit, a po silnici Libice n. C. Velk Osek nebyly dal objekty v blavm jlu pozorovny. Vchodnm smrem ji trasu dlnice zakrvaly nsypy, kter stoupaly k blzkmu budovanmu nadjezdu eleznin trati. Podle jinho okraje sledovan plochy probhala doasn cesta, kter zachycen a ppadn dal objekty pokodila. V danch podzimnch a zimnch klimatickch podmnkch je nebylo mon sledovat. Dle k jihu byla provizorn umstna velk deponia zeminy pipraven na tleso nspu, po kterm sledovan sek dlnice povede (mezi mosty pes silnici a eleznici). Stavbou nepokozenou st celho arelu tedy lze v budoucnosti hledat pouze na nepatrn vyvenin probhajc severnm smrem od nov komunikace (obr. 1). Z objekt podchycench nam vzkumem v obdlnku o rozmrech 7042 m byly nejpoetnj klov jamky (celkem 103 KJ) ze t nadzemch staveb (domy 13). Vt zahlouben objekty se vyskytly v pti ppadech (obj. 15). Dm 1, rozmry 27,56 m, SSVJJZ (obr. 2; 5)
Prvn velkou zjitnou nadzemn stavbou byl dlouh dm 1 s pdorysem vymezenm dvmi adami klovch jamek o rozmrech 27,56 m. Pedpokldme, e byl zachycen cel (celkem 58 KJ). Orientace delch stran SSVJJZ (dlka Z stny 26,5 m; V stny 26,8 m). Na tech mstech pokodila skrvka nadlo zklady vnjch stn. V severnm a jinm zvru byly zachyceny krtk pn linie z mlkch jamek, kter jsou navzjem rovnobn a k dlouhm stnm mrn ikm. Uvnit se nachzely dvojice velkch a hlubch klovch jamek v rozestupu 2,70 m od sebe na S (2,10 m na J) a od bonch stn kolem 0,80 m. Vzdlenost vnitnch pnch ad jamek se od S poloviny stavby smrem k J postupn zmenovala. Vnitn klov jamky byly vt (kolem 50 cm) ne jamky z bonch stn (zhruba 35 cm). Obdobn to plat o jejich hloubce, kdy jamky uvnit byly hlubok a 43 cm a vnj dosahovaly maximln do 25 cm od rovn skrvky. Vtina vnitnch klovch jamek byla zeteln ji na nezaitnm povrchu podlo. Vrazn se rsovaly dky ptomnosti hrud splen hlny a barvy vpln. Jejich velk stedy s mazanic a uhlky byly narovle hnd nebo tmav hnd a ernohnd uhlkov. Stopy poru se projevily i v jamkch z vnjch stn, kde opt vyplovaly dutiny po splench i vyhnilch mench devnch klech. Na zlomcch mazanice se vyskytuj ploch otisky i lbky. Jen vjimen z nich pochzej zlomky vrazn peplen keramiky. V mlkch klovch jamkch v jin tvrtin domu doklady po poru chyb. Popis vpln KJ: 1 hnd hlinit promen svtle hndou (hrudky); 1a svtle hnd promen hndou (1:1); 2 svtle hnd jlovit (podlo); 2a svtle ed jlovit (podlo); 2b svtle hnd slab zahlinn; 3 hnd narovl hlinit s mazanic a uhlky; 3a ernohnd uhlkov s M+C; 3b tmav hnd hlinit s M+C; 4 tmav hnd hlinit.

Dm 2, zachovan rozmry 15,15,95 m, SJ (obr. 2)

V zpadnm sousedstv halov stavby (dm 1) jsme zachytili sedm klovch jamek, osm poruen se nachzela v pedpokldanm SZ nro tohoto nadzemnho objektu (oznaeno za dm 2). Maximln zachovan rozmry 15,15,95 m (S u strana 6,55 m), orientace SJ. Nejvt prmr jamky byl 64 cm a ti z nich byly hlub

474

Milo VVRA Draen ASTN

(max.hl. 54 cm). Na S stran dv hlubok jamky obsahovaly ojedinle hrudky mazanice a drobn uhlky. Ti jamky z J strany nebyly ve zmrzlm ternu vybrny. V ppad, e rekonstruovan pdorys skuten pedstavuje jednu stavbu, vymezovaly by ji na uch stranch trojice klovch jamek. Z celkov ternn situace a zachovanch klovch jamek pak nen jist, zda se jedn o jednu samostatnou stavbu (s mrn odlinou orientac ne dm 1) nebo o pozstatky zklad nkolika nadzemnch objekt. Severn polovina, kter je rovnobn s domem 1, by ppadn mohla bt i pstavbou s nm funkn souvisejc (psteek). Stopy po poru tu vak nejsou tak intenzivn, abychom mohli uvaovat o souasnosti obou staveb.

Dm 3, zachovan rozmry 14,555,4 m, SJ (obr. 2)

st tet nadzemn stavby (dm 3) tentokrt orientovan SJ se nachzela o 2022 m dle na vchod od domu 1. Klimatick podmnky neumonily sledovat jej dal prbh S smrem, kdy ppadn J sek ji byl znien. Popisovan torzo se zachovanmi rozmry 14,555,4 m nen s domem 1 rovnobn, je u a umstn 36 kl je hust. Vzdlenost mezi kly ve dvou stednch adch in 1,35 m na S (1 m na J). Profily jsme v zmrzl pd mohli dokumentovat v 17 ppadech. V polovin jamek byly na pdorysu i profilech pozorovny stopy poru, a to v mst pvodnch kl (hrudky mazanice a uhlky). Nepravideln tvar nkterch jamek by mohl souviset se stavebnmi pravami a pestavbami odkryt sti pvodn del halov stavby. Orientac se sousedn domy 1+3 od sebe odliuj, ale celkovm uspodnm jsou v podstat podobn. Popis vpln KJ: 1 hnd hlinit promen svtle hndou (hrudky); 2 svtle hnd jlovit (podlo); 3b tmav hnd hlinit s M+C; 4 tmav hnd hlinit; 5 tmav hnd hlinitojlovit (na bzi se svtlmi hroudami jlu); 5a tmav hnd hlinitojlovit s uhlky (siln); 6 svtlej hnd hlinitojlovit s hroudami svtl; 7 svtlej hnd hlinitojlovit zahlinn. Poznmka: V echch byla dvoulodn nadzemn stavba z mlad doby msk rekonstruovna na zklad neplnho pdorysu v rozmrech 128 m v Turnov-Makovch zahradch (SVJZ; Droberjar Prostednk 2004, 74, obr. 4; 15). Ke dvma halovm stavbm z Kanna se obdobn uspodanmi zklady pibliuj dlouh domy z bavorskho Gerolzhofenu, vestflskho Vredenu (asn a star doba msk; tit 2004, obr. 1718) a pot velk dm VII z Berlna-Buchu ze sdlit z 2.3.stolet (375,5/5 m, ZV; Hofmann 1998, Abb. 4; 5). Na rozdl od dvou posledn jmenovanch staveb jsme v Kann nezachytili linii prostednch jamek po klech, kter by mly podprat heben stechy.

Zahlouben objekty
Obj. 1: jma, rozmry 480340 cm, hl. 20 cm (obr. 3; 4; 6)
Pravideln ovln jma, del osa orientovna ZV, se ikmmi a svislmi stnami a plochm dnem v pedpokldan hloubce od povrchu ternu 50 cm. Objekt byl vybrn po tvrtinch. Do dna bylo zaputno sedm klovch jamek (KJ17). Na pdorysu mly okrouhl a ovln tvar a jejich profily byly nepravideln. Jamka v JV rohu byla zdvojen (KJ6). Popis vpln: 1 tmav hnd hlinit; 1/2 naedl vr. 1; 2 hnd hlinit s hrudkami edho jlu (vce na bzi); 2a hnd hlinit (bez uhlk); 2b hnd hlinit s uhlky; 2c vr. 2b + rezat psek; 2d zahlinn rezat psek; 3 naedle hnd hlinit (jemn slab prachovit) siln s uhlky; 3a tmav hnd hlinit s uhlky; 3b zahlinn psek + hroudy vr.3a; 4 rezat trkopsek promen naloutlm jlem; 4a slab zahlinn narezl jl s pskem; 5 jlovitopsit (naedl jl s jemnm pskem) s malmi uhlky; 5a narezl okrov hutn jl; 5b zahlinn narezl okrov hutn jl vce psit; ZP zahlinn psek s uhlky; PH psek s hrudkami jlu; podlo: rezat hutn jl (RJ); ne bl jl (BJ); rezat trkopsek; pod nm rezat psek (RP). Ve vplni objektu pevldal tmav hnd hlinit zsyp (vr. 1) a dno pokrvala tenk hnd hlinit vrstva, v n na spodu pibvaly hrudky edho jlu (vr. 2). Pi vybrn jsme oznaili za nlezy est shluk pedmt (N. 16). ikmo na povrchu JZ tvrtiny leel deformovan (nepravideln stoen) bronzov drtn nkrnk zakonen hkem a na druhm konci s okem zajitnm ovinutm (N. 1; max. dl. 128 mm, . 71 mm, obr. 7). V jeho okol se vyskytovaly rozptlen stepy (N. 13). Anatomicky uspodan kosti ze zvecch konetin byly zachyceny ve dvou ppadech v horn vrstv vpln. Jednou pochzej z povrchu jmy (N. 4, mrn ikmo) a jin shluk (N. 5) smoval ikmo do prohlubn nad KJ 1. Vpl stejn jamky obsahovala vt st hlinnho zva a dal zlomek z tho pedmtu leel opodl. Cel msa na nzk noce (N. 6) spovala na rozhran vrstev 1+2 ikmo a vnitkem vzhru (obr. 4; 6:2). Doklady po otopnm zazen jsme na dn objektu nezjistili. Nejastjmi nlezy jsou zlomky keramiky, v nich pevaovaly hrub msy se zataenm okrajem a nzkou nokou (obr. 6:2). Dle se vyskytuj stepy s plastickou pskou zdrazovanou (vytipovanou) nehtovmi vrypy. Z velkch ndob pochzej odlomen lity tm tvercovho prezu (1816 mm) zdoben liniemi prsto-

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk

475

Obr. 3. Kann, pdorys zemnice (obj. 1) a pece ? (obj. 2).

vch dlk. Je zajmav, e v souboru chyb silnostnn stepy s otisky tto plastick psky. Mn jsou pak zastoupen tmav letn zlomky ms s vodorovnm a ikmm lbkovnm a s vvalky. Ze zskanch pedmt jet pipomnme zlomek bronzov jehlice s malou kulovitou hlavic a lbky pod n (dl. 33 mm; obr. 6:5), lomky eleznch pedmt (noe?) a bl jemnozrnn pskovcov brousek se zezy. Ve vplni se vyskytovaly hrudky mazanice a uhlky, dal zvec kosti a lastury. Datovn: pozdn doba msk / doba sthovn nrod. Interpretace: spodn st chaty (zemnice) zanikl porem.

476

Milo VVRA Draen ASTN

Obr. 4. Kann, profily zemnice (obj. 1) a klovch jamek (KJ1KJ7; popis v textu).

Obj. 2: mal ovln jma, rozmry 7860 cm, hl. 27 cm (obr. 3; 5)

Na povrchu objektu vyplnnm vrstvou . 2 (tmav hnd hlinit s hroudami mazanice a uhlky) se rsovala mal okrov souvisl mazanicov plocha (vr. 1; 4432 cm) s otisky prut a plochami. Ve spodn sti vpln se nachzely ed popelovit vrstvy. Stny a dno proplil siln r a do fialova. Keramick zlomky nebyly zjitny. Popis vpln: 1 hroudy okrov mazanice s otisky; 2 tmav hnd hlinit s hroudami mazanice a uhlky; 3a zahlinn cihlov erven s ojedinlmi hrudkami sv. jlu (popelovit); 3b ed popelovit s hrudkami cihlov ervenho jlu; 4 hndoed zahlinn jl promen slab edm popelem s hrudkami cihlovho jlu (splen vrstvika pi V stn); 5 svtle ed jemn popel (krmov bov + msty uhlky); 6 nafialov cihlov erven jlovit (splen); podlo: okrov lut jl hutn; ne blav slnovit jl. Datovn: pozdn doba msk / doba sthovn nrod ? Interpretace: zbytek mal pece s rozpadlou klenbou. Za pravdpodobn povaujeme, e objekt nleel do pracovnho prostoru v okol zemnice (obj. 1). Vt vzdlenost od objektu, kter in J smrem 2,8 m, spolen s vraznmi doklady ru v tomto ppad ukazuj spe na vrobn funkci zachovan sti objektu (prce s ohnm) ne na otopn zazen.

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk

477

Obr. 5. Kann, profily mal pece ? (obj. 2) a pklady prohoelch vtch stedovch klovch jamek v domu 1.

Obj. 3: kruhov jma u SV rohu klovho domu D1, prmr 138 cm, hl. 98 cm
Popis vpln: 1 tmav hnd hlinit (vrchn); 1a tmav hnd hlinit ojedinle se svtlmi hrudkami jlu; 2 naedle hnd s hroudami sv.jlu; 3 tmav hnd hlinit (spodn); 4 naloutl slab zahlinn jl; 4a naloutl zahlinn jl hutn; 4b naloutl velmi slab zahlinn jl hutn. Obsah: ojedinle zlomky keramiky a mazanice. Datovn: doba hraditn. Interpretace: zsobn jma (silo). Pvodn pedpoklad, e jma vyhlouben tsn u nro nadzemn klov stavby pispje k jejmu datovn, se nevyplnil.

Obj. 4A: mlk msovit jma S od domu 3 + dv nepravideln prohlubn (obj. 4B+C), prmr 110 cm, hl. 14 cm
Popis vpln: tmav hnd hlinit. Obsah: zlomky keramiky, mazanice, zvec kost. Datovn: doba hraditn.

Obj. 5: na pdorysu ovln jma v SV rohu skryt plochy, rozmry 136100 cm, max. hl. 106 cm, vybrna z jedn poloviny
Popis vpln: tmav hnd hlinit s uhlky. Obsah: bez datovacch nlez. Datovn: doba hraditn ? Interpretace: zsobn jma (silo).

DATOVN
Pouze objekt 1 (zemnice) poskytl reprezentativn soubor nlez a to pevn keramickch tvar a zlomk, kter jej umouj zaadit do pozdn mskho obdob a do potku sthovn nrod. Z jemnho zbo sem nle rekonstruovan msa s hrdlem zdobenm vodorovnmi lbky a na vduti se ikmmi vvalky. Z hrubch tvar pak vy msy se zataenm okrajem a odsazenou nokou nebo st velk ndoby se zeslenm okrajem. Na plecch nesla vzdobu z ad kruhovch kolk (obr. 6:14).

478

Milo VVRA Draen ASTN

Je pravdpodobn, e ve stejn dob existovala a zanikla zemnice v nedalekch Opolanech na Horkch (nejvt rozm. 54 m), v n nalezl J. Hellich (1921, obr. 5660) dv ady hlinnch tkalcovskch zva. Z objektu pochz pozdn vojensk spona a nejen hrub keramika se shoduje se zlomky z jmy 1 v Kann. Je tomu tak u ms na nzk noce, u step s plastickou pskou i ebrky vytvenmi vrypy nebo u plochch lini z dvojic nehtovitch vryp. Obdobn jsou rovn hrdla tuhovanch ms s vodorovnmi lbky a s hrnnmi ebry (pozdn doba msk dle Svoboda 1965, 255). Dal sdlitn a hrobov nlezy, kter zskal J. Hellich (1919, obr. 2122) z psenku ve stejn poloze, maj v keramice opt shodn znaky. Pm analogie ke kolkm z Kanna, kter byly provedeny jednm nstrojem, jsme nenalezli. Zlomky dvou ndob z mladch hrob v Peovicch v jinch echch maj na plecch ovln nebo plobloukov otisky (listovit a podkovovit kolky; Svoboda 1965, 64, obr. 12:1,4). Do 4.5. stolet lze rovn datovat oba nalezen bronzov pedmty (nkrnk a zlomek vlasov i atn jehlice; obr. 6:5; 7). Stbrn nkrnk s podobnm zakonenm pochz z Prahy-Libn (Svoboda 1965, 260, tab. XXXIII:5) a jin dva bronzov a tordovan z Libenic (okr. Koln; Rybov Soudsk 1962, tab. XV; XIX; XXIV).

Obr. 6. Kann, nlezy ze zemnice (obj. 1). Keramika (14), bronz (5).

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk

479

Obr. 7. Kann, bronzov nkrnk z povrchu objektu 1.

ZVR
Pi zchrann akci v Kann byl zachycen vsek sdlit z pozdn doby msk a z doby sthovn nrod a pot z doby hraditn (ran stedovk). Ve starm obdob se zde v blzkch variantch vyskytuj dv halov stavby tvoen tymi adami klovch jamek (domy 1+3). Zvlt u domu 1 byly vnitn dvojice kl silnj a vy, nebo na nich spovala vt st vhy krovu a sedlov stechy. Proto mly jejich jamky vt prmr a byly hlub. Kly, kter na obvod podpraly vnj stny, byly azeny hustji, ale celkov byly men. Odkryt velk trojprostorov stavby povaujeme spe za obytn ne za hospodsk objekty. Ob dlouh stavby (domy 1+3), zemnice (obj. 1) a mal jma (obj. 2) zanikly porem a meme pedpokldat, e byly souasn. Zahlouben objekt 1, v nm jsme pozstatky po otopnm i vyhvacm zazen nezjistili, mohl mt jak sdeln, tak i vrobn charakter (tkalcovsk zva?). Podle uloen vrstev ve spodn sti objektu a ve velkch klovch jamkch je zejm, e vtina zskanch nlez nepatila pmo do jeho invente, ale v dob zniku leela v okol na povrchu ternu. Nedalek mal objekt 2 s proplenmi stnami pak asi pedstavuje zbytek pece. Pro bli datovn posouil obsah nejvtho zahloubenho objektu (obj. 1). Z keramickch tvar do pozdn mskho obdob a doby sthovn nrod nle msy se lbky a s vvalky, etn msy s nzkou nokou stejn jako velk ndoby s kruhovmi kolky. Do stejn doby meme zaadit i dv bronzov ozdoby: drtn nkrnk a zlomek vlasov i atn jehlice. Zpadn od domu 1 se nachzelo torzo jinho nadzemnho objektu (dm 2). Nememe rozhodnout, zda se jedn o dal samostatnou stavebn jednotku s mrn odlinou orientac nebo o pstavbu funkn souvisejc s domem 1. st dal stavby (dm 3; SJ) se nachzela vchodn od domu 1. Nen s nm rovnobn a je celkov u a kly jsou hustji azen. Stopy poru v klovch jamkch nebyly tak intenzivn jako v dom . 1. Jedn se o torzo nadzemnho objektu opt se sedlovou stechou, zejm souasnho s domem 1. S nejlpe zachovanou dlouhou stavbou trojprostorovho typu (dm 1) z konce doby msk a sthovn nrod se v esk kotlin setkvme po prv a doufme, e dal obdobn objekty pomohou eit otzku jejich pvodnho vyuit. V ppad nov polohy v Kann Na kkch a odkrytch struktur je mon, e zde existovala mal samostatn hospodsk jednotka (usedlost s domy 1+3, zemnic-objektem 1 a pec-jmou 2). Za zejm pot povaujeme, e jej znik zpsobil por, a nevyluujeme, e v blzkm okol (nap. Opolany) byla sdlit zniena a oputna v relativn stejn dob (4.5. stol.). Skutenou rozlohu sdlit souasn vzkum nemohl stanovit, a proto i otzka existence dvorce ze 4.5. stolet zstv oteven. Pozdji do tchto mst slab zashlo slovansk osdlen, jak dosvduje mlk staro- a stedohraditn objekt 4A a zsobn jma (obj. 3). Bez nlez zstalo jin silo (obj. 5),

480

Milo VVRA Draen ASTN

kter lze nejspe opt klst do doby hraditn. Nevyeen je pak vztah uvedench objekt k nedalekmu slovanskmu pohebiti, kter se nachz severnm smrem (Kann II), a k sti sdlit nov zkouman v arelu zahradnictv na stejnm katastrlnm zem.

LITERATURA
Droberjar, E. Prostednk, J. 2004: Turnov-Makovy zahrady germnsk dvorec ze 3. stolet, Pamtky archeologick 95, 31106. Frolk, J. 1985: ielice, okr. Koln, Vzkumy v echch 1982/83, 211212. Hellich, J. 1919: rov hroby typu latnskho Na Horkch u Velkch Opolan, Pamtky archeologick 31, 148153. Hellich, J. 1921: Nov pspvek ke kultue rovch latnskch hrob na Horkch u V. Opolan, Pamtky archeologick 32, 103110. Hofmann, M. 1998: Haus und Hof der kaiserzeitlichen Siedlung von Berlin-Buch. In: Leube, A. (ed.), Haus und Hof im stlichen Germanien. Tagung Berlin vom 4. bis 8. Oktober 1994. Universittsforschungen zur prhistorischen Archologie, Band 50. Schriften zur Archologie der germanischen und slawischen Frhgeschichte, Band 2. Bonn, 7284. Mak, J. 2005: Topografie pohebi v aglomeraci hradit v Libici nad Cidlinou, Archeologick rozhledy 57, 331350. Rybov, A. Soudsk, B. 1962: Libenice. Keltsk svatyn ve stednch echch. Praha. Svoboda, B. 1965: echy v dob sthovn nrod. Praha. Vokolek, V. 1987: ielice, okr. Koln, Vzkumy v echch 1984/85, 238.

DIE RETTUNGSGRABUNG AN DER AUTOBAHN D 11 IN KANN, BEZ. NYMBURK

Im Verlaufe einer archologischen Rettungsgrabung im Bereich der Flur Na Kkch in Kann vom Oktober bis zum Dezember 2004 wurde der Teil einer Siedlung aus dem 4.5. Jhdt. n. Chr. festgestellt. Es wurden zwei gleichartige Pfostenhuser, welche von vier Pfostenreihen gebildet wurden, aufgedeckt (Huser 3+1). Insbesondere bei dem Haus Nr. 1 waren die inneren Pfostenpaare dicker und hher, da der grssere Teil des Dachstuhles und des Satteldaches auf ihnen lag. Daher hatten deren Gruben einen greren Durchmesser und waren auch tiefer. Beide Langbauten (Huser 3+1), ein Grubenhaus (Obj. 1) und eine kleine Grube (Obj. 2) sind durch Brand vernichtet worden, und wir knnen voraussetzen, dass sie gleichzeitig waren. Das eingetiefte Objekt Nr. 1, in dem keinerlei Reste einer Heizungsanlage festgestellt wurden, knnte entweder Wohn- oder Wirtschaftscharakter (Funde von Webgewichten) haben. Aufgrund der Lagerung der Schichten im aufgedeckten unteren Teil des Objektes und in den groen Pfostengruben ist es offensichtlich, dass die berwiegende Anzahl der Funde nicht direkt zu seinem Inventar gehrte, sondern sich zur Zeit seiner Zerstrung auf der Gelndeoberflche in unmittelbarer Umgebung befand. Das nahegelegene Objekt Nr. 2 mit durchgebrannten Wnden stellt dann vermutlich einen Ofenrest dar. Zur nheren Datierung diente der Inhalt des grten eingetieften Objektes (Obj. 1). Von den Keramikformen gehren die Schalen mit horizontalen Rinnen am Hals und querem Walzgutdekor am Bauch, zahlreiche hhere Schalen mit eingezogenem Rand und niedrigem Fu sowie die Gefe mit Kreisstempeln in die sptrmische Kaiser- bis Vlkerwanderungszeit. Das gleiche Alter hat ebenfalls ein Drahthalsring aus Bronze. In der westlichen Nachbarschaft des sogenannten dreischiffigen Hauses (Haus 1) befand sich der Rest eines Oberflchenobjektes (Haus 2). Es kann nicht entschieden werden, ob es sich um einen weiteren selbstndigen Bau mit leicht abweichender Orientierung oder um einen Anbau (berdachung) handelt, der funktionell mit Haus 1 in Verbindung stand.

Zchrann vzkum na dlnici D 11 v Kann, okr. Nymburk

481

Der am besten erhaltene Langbau dreirumiges Typs vom Ende der rmischen Kaiserzeit ist vermutlich erstmals im bhmischen Becken belegt. Im Fall der aufgedeckten Strukturen in Kann ist es mglich, dass hier vermutlich eine Wirtschaftseinheit (ein Gehft: 2 Huser, Grubenhaus, Ofen) existierte. Die wirkliche Gre der besiedelten Flche knnte allerdings erst eine weitere Gelndeuntersuchung auerhalb des Autobahnbereiches feststellen. Den Untergang der Siedlung verursachte ein Brand, und wir schlieen nicht aus, dass auch andere Siedlung in der nheren Umgebung (z. B. Opolany) relativ zur selben Zeit vernichtet und verlassen wurden. Spter im 8.9. Jahrhundert besiedelten diesen Raum dann die Slawen.

MILO VVRA, DRAEN ASTN STAV ARCHEOLOGICK PAMTKOV PE STEDNCH ECH, NAD OLINAMI 3, CZ-100 00 PRAHA 10

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 483498

LITOVICE (OKR. PRAHA-ZPAD): HROBY VINAICKHO STUPN DOBY STHOVN NROD

Ivana Pleinerov

V poloze Nad litovickou tvrz jsem za Stedoesk muzeum Roztoky vedla v letech 20032005 rozshl zchrann vzkum na pozemcch firmy Central-group, kter tam stavla rodinn domy. Soustedm se na sezny 2003 a 2004, kdy dolo k objevu malho pohebit z doby sthovn nrod. Vzkum byl provdn etapov s pestvkami v zvislosti na postupu stavebnch prac investora. Celkov jsme sledovali plochu zhruba 7 ha. Pevn jsme pracovali ve vkopech pro inenrsk st a v mench skrvkch pro komunikace. Pouze ve tech ppadech jsme mohli vzkum provdt na vt plon skrvce. Pesto byly dosaen vsledky velmi dleit. Lokalita je polykulturn se zjitnm osdlenm v neolitu, a to v obdob klasick kultury vypchan a dle v jej pozdn fzi, v eneolitu s nlezy kultury nlevkovitch pohr a kultur ivnsk a badensk. Pozoruhodn nlezy byly uinny ji dve na parcelch tsn pilhajcch z vchodn strany. lo o zvec a lidsk pohby v jamch ze staroeneolitickho obdob (Pleinerov 2002). Dal zjitn osdlen a hroby pat star dob bronzov, kultue ntick. Vznam m pedevm objev malho hbitova z doby sthovn nrod, kter je pedmtem tohoto pspvku. Msto nlezu pohebit z doby sthovn nrod bylo v severozpadn sti stavenit pi vrcholu jinho svahu nad litovickm rybnkem, v rovni vrstevnice 378. Orientan situovn do mapy provedla ing. hov z Archeologickho stavu AV R Praha: ZM 10 12-23-19, Z:J/330:14. Detailn zamen v ternu zajistila firma Prospecto, jej sluby jsem i v dalch ohledech pouvala (kresebn a fotografick dokumentace, laboratorn zpracovn keramiky). Podlo v mst nlezu tvoila spra, shodn jako na vtin plochy zkoumanho nalezit. V letech 2003 a 2004 byla postupn odkryta skupina 12 hrob na piblin ovln ploe o rozmrech zhruba 40 m2 (obr. 1 tverec B 6; obr. 2) V pspvku nebudu detailnji popisovat jednotliv hroby a jejich invent, ale mm zmrem je podat celkovou charakteristiku odkrytho hbitova. V podstat jde o pedbnou informaci o tomto dleitm nlezu. Podrobn analza je proponovna ve studii za asti dalch odbornk, kter by mla nsledovat v nevelkm asovm odstupu.

HROBOV JMY
Hroby byly dlouhou osou orientovny Z V, jejich zk hrobov jmy mly hloubku 5090 cm, na ku mily 6080 cm. Pesn dlka mohla bt zjitna pouze jednou, a to 195 cm v hrob 5. Hroby byly toti vtinou porueny novodobmi vkopy pro inenrsk st (srov. obr. 2), lze vak pedpokldat, e i u ostatnch hrob s pohby dosplch nebo mladistvch se dlka pohybovala mezi 190 a 200 cm, nebo obsahovaly tla v nataen poloze. zk strany hrobovch jam byly mrn zaobleny. Pm doklady rakv nebo jinch devnch prvk v hrobech zjitny nebyly, a to ani jako zbytky zuhelnatlho deva ani jako jin, tmav probarven. Vylouit je vak nelze, nebo se dosti asto objevuj na soudobch pohebitch. Nap. z lokality Koln-plynrna je uvd B. Svoboda (1965, 80, obr. 27). Jedin prava hrobov jmy byla v Litovicch zjitna v hrob 5, a to vytvoen schdku na jin, bon stran (obr. 3:3). Vpl hrobovch jam se barevn tm neodliovala od edolutho spraovho podlo. Jestlie se vak v otevenm vkopu vyskytl hrob, projevil se po ase ponkud jinou strukturou vpln, a tak

484

Ivana PLEINEROV

Obr. 1. Litovice (okr. Praha-zpad). Celkov pln vzkumu v letech 2003 a 2004. Hroby z doby sthovn nrod ve tverci B 6.

bylo umonno jeho rozpoznn (obr. 4:2). Lze konstatovat, e novodob zsahy sice hroby pokodily, ale na druh stran jedin dky tomuto naruen mohly bt vbec zjitny. V ploe byly hroby s touto vpln v podstat nezachytiteln, jak jsme si mohli ovit u objekt, zachycench v ezu a sledovanch dle malm plonm odkryvem (obr. 4:1).

USPODN A VELIKOST HBITOVA

Ve stedn sti hbitova lze pozorovat adu pti hrob, thnouc se ve smru S J. Jde o hroby . 3, 6, 17, 18 a 16 (obr. 2). Je pravdpodobn, e nkolik hrob mohlo uniknout, a to v komunikaci, kter oddluje hroby 6 a 17. Kdybychom pedpokldali mezi hroby zhruba stejn odstupy, jak byly v tto ad zjitny, vyplnilo by mezeru mezi hroby 6 a 17 asi pt hrob. Je sice mon, e jsme nezachytili jet nkolik dalch hrob v tto skupin, nicmn lo v podstat o mal pohebit. To odpovd nlezov

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

485

situaci na soudobch lokalitch v echch. Nap. E. Droberjar (2005, 114) upozoruje na pevaujc mal rodov nekropole s nevelkm potem hrob. Podobn situace byla i v naem zpadnm sousedstv, odkud jsou uvdny mal krtkodob hbitovy, nejastji o potu mezi 25 a 30 hroby (Theune 2004, 207, Abb. 83). V Litovicch nen nlezov situace pln a poet hrob mohl pravdpodobn o nco pevyovat 20.

Obr. 2. Litovice (okr. Praha-zpad). Skupina hrob z doby sthovn nrod.

486
Ivana PLEINEROV

Obr. 3.1. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 3.

Obr. 3.2. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 4.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

487

Obr. 3.3. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 5,

Obr. 3.4. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 19.

488

Ivana PLEINEROV

Obr. 4. Litovice (okr.Praha-zpad). 1, 2 hrob 6.

POHBY
Na dn hrobovch jam leeli mrtv na zdech v nataen poloze, hlavou k zpadu. Detailnjmu pozorovn o uloen pohb brnilo masivn a drastick vylupovn litovickch hrob, kdy v cel ploe hrobov jmy byly kostern pozstatky zpehzeny. Ve zjitnch 12 hrobech bylo pohbeno 13 jedinc, jak vyplynulo z antropologickho posudku M. Dobiskov (antropologick odd. Nrodnho muzea Praha). Hrob 17 obsahoval toti kosti dvou dt. Celkem lo o pt dosplch, z nich se podailo ble urit dva mue (hroby 4 a 19) a jednu mladou enu (hrob 14). Ta mohla zemt pi porodu, nebo mezi jejmi kostmi byly v antropologick laboratoi zjitny jet kosti devtimsnho plodu. V hrob 7 byl nalezen pouze zlomek skaln kosti, take ani zkladn antropologick uren nebylo mon. Zbylch sedm pohbench patilo dtem, ppadn mladistvm v rznm vkovm rozvrstven: inf. I (18 msc) byl zjitn pouze jedenkrt, a to v hrob 18, tyi pohben patily vkov skupin inf. II (712 let), a to jedinci v hrobech 5, 6 a 17, v nm byly pohbeny spolen dv dti. Dvakrt se vyskytli jedinci skupiny inf. IIjuv. (1314 let), a to v hrobech 3 a 8. Antropologick posudek ukazuje strukturu, kter dobe odpovd rodin. Nejde o jednotku vylennou na zklad socilnho postaven.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

489

VYKRDN HROB
O vylupovn hrob v obdob sthovn nrod se ji vcekrt uvaovalo. Ji v roce 1939 se touto otzkou zabval B. Svoboda (1939, 163, 166) pi pleitosti uveejnn hrob ze starho stupn doby sthovn nrod z Prahy-Kobylis.Vidl ve vykrdn hrob touhu po zskn cennch pedmt shodn s bnm vysvtlenm tohoto jevu. Naopak vyjdil pochybnosti a nesouhlas s nzory, kter se objevily ve 20. a 30. letech minulho stolet, toti e k vylupovn hrob dochzelo z nboenskch dvod ve snaze pevzt tmto zpsobem vynikajc tlesn nebo duevn kvality pohbenho jedince. K tto pedstav vedl fakt, e asto loupeiv zsahy smovaly k hrudi (srdce) a k hlav (mozek). Na druh stran vak musme myslet na dvody ist materiln, nebo prv tyto sti byly nejlpe vybaveny cennostmi. Nlezov situace z Litovic dv podnty pro to, abychom se tohoto problmu alespo dotkli. Vykraden litovickho hbitova meme oznait jako masov a drastick. Loupeiv zsahy nesmovaly pouze do urit sti hrobu, ale prohrabno bylo cel dno hrobov jmy. V Litovicch byly zsahy do hrob pomrn rozshl. Nap. u hrobu 17 bylo vykraden provedeno velkm vkopem ze severu z cel bon dlouh strany. S jistotou meme ci, e vyloupen nebyl jen pomrn bohat musk hrob 19. Pro tomu tak bylo, by mohla vysvtlit jeho ponkud izolovan poloha, tm 9 m na jih od stedn ady hrob. Meme myslet jet na jeden mon nevyloupen ppad, a to hrob 3. Z nj vak zstala zachovna pouze vchodn st, kde se nalezly doln konetiny, zachovan od kolen dol. Pod pravou nohou pohbenho chlapce leela elezn sekera, u kolen byl nalezen elezn hrot otpu (?). Tato situace nebyla naruena a odpovd bnmu ritulnmu uloen mrtvho na zdech v zpadovchodn orientaci.Stedn st hrobu se vlivem vkopu pro inenrsk st nezachovala. Protoe v Litovicch nebyly loupeiv zsahy vedeny jen do stedn sti hrobu jako na nkterch jinch pohebitch, lze s uritou pravdpodobnost mt zato, e hrob 3 s neporuenmi spodnmi stmi dolnch konetin a hlavn se zachovanou zbrojn vbavou, nebyl vyloupen. Meme uzavt, e deset hrob z celkovho potu dvancti, kter jsme ve skupin zjistili, bylo vyloupeno, co znamen poloku 80 a 85 %. K oteven hrob dochzelo v Litovicch v dob, kdy ji setlely mkk sti tla a kosti nesouvisely vazy a lachami. To se vak mohlo na rznch pohebitch liit. Nap. B. Svoboda (1939, 163) uvauje v ppad hrobu II z Prahy-Kobylis o tom, e byl oteven v dob, kdy svalstvo nebylo jet v rozkladu. Je otzka, zda z takovch jev meme soudit na krat nebo del asov odstup mezi uloenm pohbu a znovuotevenm hrobu. Pravdpodobn nikoliv, nebo postup rozkladu mkkch st nepochybn ovlivovaly mstn pdn podmnky. Domnvm se, e v Litovicch dolo k vykraden hrob a tehdy, kdy se na mst ji pestalo pohbvat. Postupn vylupovn hrob v dob funkce hbitova, pomyslme-li na velikost zsah, je nepedstaviteln. Obvykle se tak argumentuje tm, e asov odstup mezi uloenm do hrobu a vykradenm odpovdal dob, v n se jet udrovalo povdom, jak cenn pedmty byly do hrobu pidny. V Litovicch byli vichni pohben ve skupin hrob vybaveni pomrn cennmi pedmty, jak lze soudit podle zbytkovho invente. Hroby byly na povrchu patrn njakm zpsobem oznaeny, co mohlo bt pozdji vodtkem pro vykradae. V Litovicch byly vyloupeny prakticky vechny hroby, take rozliovn mezi pohbenmi nepichzelo v vahu. Zarejc je spe, e ve vykradench hrobech nkter cennosti zstaly, nap. stbrn nkrnky nebo pozlacen stbrn zvsek.Mohlo by to svdit o spchu, s nm bylo vyloupen hrob provdno. Zde se nevyhneme uritm spekulacm. I oputn pohebit bylo v jistm smyslu posvtnm mstem a jakkoli zsahy na nm zasluhovaly potrestn. Bylo proto nutn provst akci pokud mono rychle.

VBAVA POHBENCH
Standardnm pdavkem, o nj nadto vykrdai hrob nemli zjem, byla keramika. Z vznamnch nlez tohoto druhu lze uvst dva dbny zhotoven na kruhu, jeden z nich s vleovanou vzdobou. Pochzej z hrob 5 a 15 (obr. 7; 12). Dle je to lahvovit tenkostnn tvar z hrobu 6 (obr. 8). Zajmav je msovit ndoba s archaickm motivem okovitch jamek na vduti, kter byla nalezena v hrob 7 spolu s dalmi dvma ndobami (obr. 10; 11). Ostatn keramika z hrob pat k prbnm soudkovitm tvarm typu tzv. pozdn mskho hrnce.

490

Ivana PLEINEROV

Obr. 5. Litovice (okr. Praha-zpad). 1 hrob 4; 2 hrob 6; 3, 4 hrob 19.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

491

Z ostatnch pedmt se v hrobech nejastji vyskytovaly kostn trojdln hebeny, spojovan bronzovmi ntky. Mly zdoben trojhelnkovit nebo jazykovit vytaen dradla (ukzky na obr. 9, 13 a 15). Zbran jsme objevili jen ve dvou hrobech. V hrob 3 byla k pohbu tinctiletho chlapce pidna elezn sekera typu bradatice v mench rozmrech, odpovdajcch vku pohbenho (obr. 6) a elezn hrot patrn otpu spe ne pu, bereme-li v vahu miniaturizaci pdavk. V muskm hrob 19 byly nalezeny ti elezn hroty p. Oba hroby se zbranmi nebyly vyloupeny. O hrobu 19 to vme jist, o hrobu 3 to celkem oprvnn pedpokldme. Je otzka, co zmizelo z nkterch vyloupench hrob. Mohly to bt i zbran tam, kde antropologick uren naznauje monost pohbu mue (nap. hrob 4). Hroby pevn obsahovaly osobn perky a ozdoby. Ze zachovanch lze uvst mal tordovan stbrn nkrnky, kter byly rozmrov pizpsobeny pohbenm dtem. Pochzej z hrob 17 a 18. Zatmco nkrnk z hrobu 17, kter obsahoval poheb dvou dt ve vku 79 a 1112 let, ml v prmru 7,3 cm (obr. 13:2), nkrnk z hrobu 18, kter obsahoval poheb dtte ve vku 18 msc, mil jen 4 cm v prmru. Z dalch luxusnch pedmt meme uvst stbrn pozlacen zvsek z hrobu 6 (obr. 9:2). Skld se ze t stylizovanch obilnch zrnek, lemovanch vybjenm perlovcem. K pedmtm, svdcm o rovni pohbvajc komunity, kter si mohla dovolit urit pepych, pat pedevm psov garnitura z hrobu 19. Opasek ml stbrnou pezku (obr. 16), 4 stbrn pozlacen kovn, napodobujc tordovn a 10 dalch hladkch stbrnch kovn (obr. 14). Spony nalezeny nebyly. V hrob 6 jsme objevili jen bronzovou jehlu, kter by mohla bt pozstatkem spony (obr. 9:4). Nlezov soubor z litovickho pohebit dopluj sklenn korle (ukzky na obr. 9:3; 13:3,4), kter se jako jednotliv kusy vyskytly i v muskm hrob 19.

DATOVN
asov zaazen malho hbitova z Litovic nein pote. Celkov charakter nlezu, tvar hrobovch jam, orientace a uloen kostrovch pohb, pedevm vak zbytkov invent z hrob dovoluj nlez adit jednoznan do starho obdob sthovn nrod, do vinaickho stupn, tak jak jej pedstavil B. Svoboda (1965, 78126) a jak byl pozdji charakterizovn v Pravkch djinch ech (Pleiner a kol. 1978, 755761). V posledn dob se tmto obdobm zabval v magistersk prci J. Jik (2004, 102111).

ZVR
Objev malho hbitova ze starho obdob sthovn nrod v Litovicch rozmnouje dosud nepoetn nlezy tchto pohebi v echch. Z obdob vinaickho stupn jsou jinak znmy ojedinl nlezy a jednotliv hroby (Svoboda 1965, 298, 299). Nadto v dob, kdy byla pohebit tohoto asovho seku nalzna, byl zjem soustedn v podstat jen na pedmty z vbavy pohb, ani se vnovala pozornost nlezovm celkm, pozici hrob na pohebiti, chyblo i odborn antropologick posouzen. Klasickm pkladem jsou hroby z eponymnho nalezit. B. Svoboda (1965, 78) litoval, e hroby ve Vinacch byly nalezeny pli brzy, a to na konci 70. let 19. stolet, kdy nebylo dost zkuenost v pozorovn o prav hrob a o dleitosti nlezovch celk. V tchto ohledech nlezov celky, umstn pohb, antropologick hodnocen je litovick pohebit jako soubor, zkouman v 21. stolet, nepochybn pnosem. Pokud jde vak o detailnj pozorovn o uspodn pohebit v LitoviObr. 6. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 3.

492

Ivana PLEINEROV

cch, jsou nae poznatky oslabeny uritou neplnost nlezov situace. Zd se, jako by stedn st hbitova ada hrob 3, 6, 17, 18 a hroby 5 a 8 byla vyhrazena dtskm pohbm a hrobm mladistvch (obr. 17).

LITERATURA
Droberjar, E. 2005: Vk barbar. esk zem a sthovn nrod z pohledu archeologie. Praha. Jik, J. 2004: Kultura esk kotliny na konci doby msk a v asn fzi doby sthovn nrod ve svtle nadregionlnch vztah (vchodn vlivy) ve skupin vinaick. Nepublikovan rukopis magistersk prce. stav pro pravk a ranou dobu djinnou FF UK. Praha. Pleiner, R. a kol. 1978: Pravk djiny ech. Praha. Pleinerov, I. 2002: Hostivice: animal and human skeletons from an Early Eneolithic settlement, Pamtky archeologick 93, 528. Svoboda, B. 1939: echy v dob sthovn nrod, Sbornk Nrodnho muzea v Praze I, st 2, A. Praha. Svoboda, B. 1965: echy v dob sthovn nrod. Praha. Theune, C. 2004 : Germanen und Romanen in der Alamania. Ergnzungsbnde zum Reallexikon der germanischen Altertumskunde Bd. 45. Berlin New York.

LITOVICE (BEZ. PRAG-WEST): DIE GRBER DER VLKERWANDERUNGSZEITLICHEN VINAICE-STUFE

Eine umfangreiche Rettungsgrabung in den Jahren 2003 und 2004 erbrachte u. a. auch die Entdeckung eines kleinen vlkerwanderungszeitlichen Grberfeldes. Schrittweise wurde eine Gruppe von 12 Grbern auf einer ungefhr ovalen Flche von ca. 40 m2 untersucht (Abb. 1; 2). Die Grber wurden groenteils durch den Aushub fr die Leitungsgrben vernichtet (Abb. 2). Trotz allem ermglichten nur diese neuzeitlichen Eingriffe ein Erkennen der Grabgruben, da deren Verfllung fast die gleiche Farbe wie die Lsohle hatte. In der Mitte des Grberfeldes war eine unvollstndige Reihe mit fnf Grbern (Abb. 2; 17) sichtbar. Die ursprngliche Anzahl der Grber knnte etwas mehr als zwanzig betragen haben. Diese Tatsache entspricht den kleinen Grberfeldern auf gleichzeitigen Fundorten sowohl in Bhmen (Droberjar 2005, 114) als auch in seiner westlichen Nachbarschaft (Theune 2004, 207, Abb. 83). In den festgestellten zwlf Grbern wurden 13 Individuen beerdigt, wobei sich im Grab 17 zwei Kinder befanden. Von der Gesamtanzahl der anthropologisch bestimmbaren Begrbnisse gehren sieben zu Kindern und Jugendlichen. Die Toten lagen in den Grbern auf dem Rcken gestreckt, mit dem Kopf im Westen. Details zum Begrbnisritus konnten aufgrund der Grabberaubung leider nicht beobachtet werden. Die Ausplnderung blich fr vlkerwanderungszeitliche Grberfelder trat in Litovice massenhaft und drastisch in Erscheinung. Die ruberischen Eingriffe waren betrchtlich. Von dieser Tatsache zeugt unmittelbar das Grab 17, da seine gesamte Lngswand abgegraben worden war. Die Skelettberreste wurden hufig auf der gesamten Flche der Grber durcheinandergeworfen. Zehn von zwlf Grbern sind ausgeraubt worden. Die Beraubung erfolgte vermutlich unmittelbar nach dem Ende der Nutzung des Platzes als Friedhof. Von der Ausstattung der Beerdigten blieb daher vorwiegend die Keramik erhalten. Aufmerksamkeit verdienen zwei Krge aus den Grbern 5 (Abb. 7) und 15 (Abb. 11), weiter eine dnnwandige Flasche aus Grab 6 (Abb. 8) sowie ein Schalengef mit linsenartigen Vertiefungen aus Grab 7 (Abb. 10). Hufig traten dreiteilige Knochenkmme mit triangulrem oder zungenfrmig ausgezogenem Griff auf (Abb. 9, 13, 15). Waffen befanden sich in zwei Grbern. Im Grab 3 mit der Bestattung eines dreizehnjhrigen Jungen waren ein Beil (Abb. 6) und eine Lanzenspitze. Im Mnnergrab 19 lagen drei Eisenpfeilspitzen. Die Grber umfassten sonst berwiegend den Schmuck, wie zwei silberne tordierte Halsringe im Grab 17 (Abb. 13) und 18. Ihre Gre wurde hnlich wie beim Beil aus Grab 3 den beerdigten Kindern angepasst. Die Kollektion wertvoller Gegenstnde ergnzt ein vergoldeter Silberanhnger (Grab 6, Abb. 9:2) zusammen mit einer Grtelgarnitur (nicht ausgeraubtes Grab 19), welche eine silberne Schnalle (Abb. 16) und vierzehn Silberbeschlge, davon 4 vergoldet, (Abb. 14) umfate.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

493

Der gesamte restliche Fundbestand kann in den lteren Abschnitt der Vlkerwanderungszeit die Vinaice-Stufe (laut B. Svoboda 1965, 78129) datiert werden. Die Entdeckung dieses kleinen Grberfeldes des lteren Abschnittes der Vlkerwanderungszeit vermehrte die bisher nicht sehr zahlreichen Fundorte solcher Grberfelder in Bhmen.

IVANA PLEINEROV ARCHEOLOGICK STAV AV R, LETENSK 4, CZ-118 00 PRAHA 1

Obr. 7. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 5.

Obr. 8. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 6.

494
Ivana PLEINEROV

Obr. 9. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 6.

Obr. 10. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 7.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

495

Obr. 11. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 7.

Obr. 12. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 15.

496
Ivana PLEINEROV

Obr. 13. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 17.

Obr. 14. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 19.

Litovice (okr. Praha-zpad): hroby vinaickho stupn doby sthovn nrod

497

Obr. 15. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 19.

Obr. 16. Litovice (okr. Praha-zpad). Hrob 19.

498

Ivana PLEINEROV

Obr. 17. Litovice (okr. Praha-zpad). Schematizovan pln pohebit z doby sthovn nrod s vyznaenm antropologickm urenm.

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005, str. 499514

NLEZ HRNSK PECE Z DOBY STHOVN NROD V RAJHRADICCH (OKR. BRNO-VENKOV)*

Michal Pichystal Dagmar Vachtov

VOD
V prosinci roku 2003 a pedevm v dubnu a kvtnu roku 2004 uskutenili pracovnci stavu archeologick pamtkov pe Brno zchrann archeologick vzkum pi vstavb vrobn-distribunho arelu spolenosti SIAD Czech v poln trati Na pednm v katastrlnm zem Rajhradic (okr. Brnovenkov). Uveden tra, kter se rozkld vchodn od zastavnho prostoru obce, mezi silnic z Rajhradic do Otmarova a potokem Dunvkou, se stala pedmtem archeologickho zjmu ji v 1. polovin 90. let 20. stolet, kdy zde byly pomoc leteck prospekce opakovan zjitny rzn typy porostovch pznak, dokldajcch existenci zahloubench objekt (Blek 1993, 96; 1997, 310; Kovrnk 1993, 108; 1997, 333, 334). Nslednm ternnm vzkumem vak bylo zatm datovno pouze ohrazen sdlit, nachzejc se v jihovchodnm seku trat bezprostedn nad tokem Dunvky, a to do doby okolo poloviny 5. stolet n. l. (Blek Geisler edo 1993). Pro nov arel spolenosti SIAD Czech byla vybrna voln plocha mezi komplexem budov zemdlskho drustva a oputnm vojenskm zazenm v severozpadn sti trat (obr. 1). Nepravideln pozemek o rozloze 4 ha le v nadmosk vce od 187 do 194 m, na mrnm svahu, jm kles nzk nvr s vrcholem vchodn od Rebeovic (kta 223 m n. m.) jinm smrem k toku Dunvky. Z geomorfologickho hlediska pedstavuje nvr jihozpadn okraj Tuansk ploiny (Demek 1987), kter je v podstat tvoena nmi terasami Svitavy a Svratky (Musil 1993, 142143) a kter dle k zpadu a jihozpadu pechz do irok nivy okolo soutoku Svratky s Litavou. Podlo lokality proto zastupuj hlavn nesoudrn pleistocnn fluviln hrub psky a psit trky, pod jejich souvislmi horizonty se vyskytuj tercirn vpnit jly (Plensk Nekovak Rika 1994). V jin polovin dotenho zem byly n sedimenty msty pekryty nepli mocnou vrstvou psit hlny. V rmci skryt plochy bylo prozkoumno nebo alespo ovzorkovno celkem 62 archeologickch objekt (obr. 2), z nich 5 pat kultue s moravskou malovanou keramikou, 5 kultue se zvoncovitmi pohry, 32 obdob sthovn nrod a 3 novovku. Zbvajcch 16 objekt nebylo mon bu pro atypick materil, nebo pro jeho plnou absenci ble datovat. Sdlit z doby sthovn nrod se skldalo z jednotlivch objekt i jejich skupin, kter byly nepravideln rozptleny v psu o dlce 130 m a ce 40 m, probhajcm od severozpadu k jihovchodu pes jin polovinu zkoumanho prostoru a koprujcm rozsah podlon psit hlny (obr. 2). V jeho stedu byly umstny 3 sten zahlouben jednoprostorov chaty pravohlho pdorysu se 4 nosnmi kly v rozch (typ C1 podle Droberjar 1997, Abb. 11), respektive 6 nosnmi kly v rozch a uprosted kratch stn (typ C2 podle Droberjar 1997, Abb. 11). Na severozpadn stran navazoval na tyto obytn objekty skladovac arel, uvnit kterho byl krom pznanch obilnch jam odkryt i osamocen hrob. Poheb a na nepoetn zlomky kosternch pozstatk byl ovem pln znien druhotnm zsahem, take nelze jednoznan rozhodnout, zda skuten souvis s popisovanou osadou. Hospodskm elm snad mohla slouit tak povrchov stavba klov konstrukce, jej nepln pdorys byl zjitn v severn sti skladovacho arelu.

* Pspvek vznikl v rmci vzkumnho zmru MSM 0021622427.

500

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Obr. 1. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Poloha zchrannho archeologickho vzkumu (ern).

Strukturu sdlit dopluje oddlen vrobn okrsek, lec na opanm konci sledovan plochy, piblin 40 m jihovchodn od vlastnch obydl. Jeho nejvznamnj komponentu bezpochyby pedstavuje objekt . 519, kter je mon dky vjimen zachovan keramick peci oznait za hrnskou dlnu.

POPIS NLEZOV SITUACE

Objekt . 519 (obr. 3) byl zjitn v jihovchodn sti pozemku po plon skrvce nadlo o mocnosti 0,5 a 0,6 m pomoc tk stavebn mechanizace (buldozeru). Na povrchu ml nepravideln tvercov pdorys o velikosti 43,88 m s vrcholy orientovanmi piblin ve smru hlavnch svtovch stran. Stny vkopu se po celm obvodu pomrn prudce svaovaly dovnit, jen v jinm rohu byl jejich sklon upraven dvma vodorovnmi stupni,

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

501

Obr. 2. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Celkov pln prozkouman plochy. V detailnm vezu prostor sdlit z doby sthovn nrod (ern s sly: objekty z doby sthovn nrod, bez vpln a sla: ble nedatovan objekty).

co by mohlo souviset s pedpokldanm vstupem. Dno bylo od hloubky 0,65 m nesymetricky rozdleno zkou lavic, probhajc od zpadu k vchodu nap severovchodn tetinou objektu, na dv nepravideln ovln prohlubn, kter zasahovaly maximln 1,18, respektive 1,27 m do podlo, tvoenho nejprve psitou hlnou (kont. 151) a pak nesoudrnm hrubm pskem (kont. 226). Vt z nich o rozmrech 3,41,56 m slouila jako pracovn prostor ped hrnskou pec (kont. 900), umstnou v severnm rohu vkopu. Dvoukomorov pec (obr. 35) o celkov dlce 2,52 m a ce 1,47 m se dochovala do vky 1,04 m. Postrdala pouze horn se kopulovit klenby (s malm vrcholovm otvorem?), kter se zsti propadla dovnit (kont. 194 a 196) a zsti byla patrn pokozena stavebn mechanizac pi skrvce. Vypalovac komora (zachovan vka 0,5 m) vypadala v rovni skryt plochy jako ovln tvar o velikosti 1,280,77 m s del osou orientovanou SJ, zatmco tsn nad rotem mla ji nepravideln kruhovou zkladnu o prmru 1,431,46 m. Stny o sle 0,10,3 m byly vymodelovny z psitho jlu, siln vyplenho do odstn erven, na vnitn stran dokonce edoern barvy.

502

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Ze stejnho materilu byl vytvoen tak vodorovn okrouhl rot o prmru 1,171,19 m. Jeho deska dosahovala tlouky 0,090,18 m a pvodn byla zejm vyztuena radiln rozloenmi tenkmi devnmi prkny, kter byla na jedn stran ukotvena ve stn pece a na druhm konci opena o horn plochu sloupku uprosted topn komory. Negativ takovho prkna dlouhho cca 0,35 m, irokho 0,13 m a silnho 0,03 m se podailo objevit bhem rozebrn rotu. Proudn horkho vzduchu zajiovalo jednak 6 malch otvor nepravideln ovlnho a ledvinovitho tvaru o maximlnm prmru 0,15 m, rozmstnch do plkruhu v pedn sti rotu (na zpadn stran se kus rotu mezi dvma sousednmi otvory propadl), a jednak velk ovln otvor o rozmrech 0,730,3 m v jeho zadn sti. Vlcovit topn komora vysok 0,44 m se vyznaovala kruhovou zkladnou o prmru 1,47 m. Uprosted byl umstn sloupek ovlnho tvaru o rozmrech 0,560,45 m, slouc jako podpora pro rot. Na jihozpadn stran komora nlevkovit pechzela do 0,6 m dlouhho a 0,48 m vysokho topnho kanlu. Jeho ka se pohybovala od 0,18 do 0,48 m, co bylo zpsobeno vraznm prohnutm bonch stn dovnit. Strop kanlu se sice propadl, ale z destrukce (kont. 201) je patrn, e ho stejn jako stny a celou topnou komoru i se stedovm sloupkem tvoily naskldan lomov kameny a zlomky mazanice, kter byly spojeny a omazny psitm jlem. Zvlt velk blok byl pouit jako eln peklad kanlu. Naprost vtina kamen pedstavovala svtle ed a bloed organodetritick asov a psit vpence badenskho (miocennho) st (za uren dkujeme A. Pichystalovi), ojedinle se v konstrukci pece vyskytly tak valouny kemene. Stny topn komory (sla 0,150,24 m) i kanlu (sla 0,050,35 m) byly na vnitn stran siln vypleny do edoerna, smrem ven pechzely z tmav erven barvy do odstn svtl a na okraji byly patrn zbytky plastickho svtle zelenho psitho jlu. Dno kanlu se nachzelo 0,14 m pod rovn topn komory a jeho pokraovnm byla prothl prohlube, zasahujc a ke stedovmu sloupku. Za sloupkem se pak nachzela ovln jamka hlubok 0,1 m, kter odpovdala svou polohou velkmu otvoru v zadn sti rotu. Zstv otzkou, zda byly tyto prohlubn vytvoeny zmrn, nebo vznikly a druhotn pi itn pece, jej innost jednoznan dokldaj vrazn popelovit vrstvy s poetnmi zlomky keramiky, uloen ve spodn sti topn komory a kanlu (kont. 202, 204). V iroce se rozevrajcm st kanlu bylo pvodn umstno ohnit, jeho okraj lalokovit zasahoval do prostoru pedpecn jmy. Zsyp objektu . 519 byl vrazn zvrstven (kont. 176192). S provozem vypalovacho zazen zce souvis ed a ern psit hlna promsen zlomky mazanice a uhlk (kont. 190192), kter vyplovala pedpecn jmu. V nadlo se nachzela vrstva uhlk (kont. 189), zahrnut hrubm pskem (haen?, kont. 188). Uhlky odebran z kontext 189 a 192 patily v drtiv vtin dubu (Quercus sp.: 702 ks), pouze jednotliv byl mezi nimi zjitn jet habr (Carpinus betulus: 2 ks; za uren dkujeme M. Hajnalov). Zatm nejasn zstv smysl nevyplen jlovit vrstvy s kameny (kont. 184), objeven v irm prostoru nad topnm kanlem. Pravdpodobn pedstavuje materil pipraven k ppadn oprav pece, jednoznan ale nelze vylouit ani monost, e vroba keramiky probhala pmo v bezprostednm sousedstv pece a e se jedn o rozplaven zbytky keramick hmoty.

VYHODNOCEN
Hrnsk pece z doby sthovn nrod byly na Morav dosud zjitny pouze na 3 lokalitch. V BrnLni (okres Brno-msto: Peka 1988, 109110, obr. 31; Staa 1970, 537538, obr. 4) a Cholin (okres Olomouc: im 1999; im Geislerov Unger 2000, 158159, obr. 119; edo 2000, 54, obr. 64) se pvodn jednalo asi o dvoukomorov vertikln typy s jednoduchm nedlenm topnm kanlem bez jakkoliv opry pro vodorovn rot, zatmco ob vypalovac zazen z Muova (okres Beclav: Jelnkov 1980; 1982; 1986, 229, 234; Jelnkov Kavnov 2002, 366; Jelnkov Tejral 1981, 178, obr. 2:2; Tejral 1982, 191, 206; 2002, 359) dajn mla podobn jako ve popsan pec z Rajhradic vodorovn rot uprosted podepen sloupkem vlcovitho tvaru. Nejstar dvoukomorov vertikln pece s jednoduchm nedlenm topnm kanlem a se stedovou podprou vodorovnho rotu obyejn v podob sloupku jsou doloeny nejen archeologicky, ale i ikonograficky z antickho ecka a ji v pedmsk etap se vyskytuj tak v eckch mstech na pobe ernho moe (Henning 1977, 193194). Bn pak byly pouvny po celou dobu mskou ve vlastn Itlii a k n pilhajcch zpadoevropskch provincich (Cuomo di Caprio 1979, 2425, Fig. 1, 3, 5; Duhamel 1979, 59, 64, Fig. 31, 3435). Ve vchodn sti Evropy se uveden typ vypalovacho zazen zan ve vtm potu objevovat nejdve od 2. a 3. stolet n. l. pedevm na provincilnm zem v dolnm Podunaj a Dcii, kam byla jeho znalost penesena ecko-maloasijskmi pisthovalci. Bhem 3. a 4. stolet n. l. se sledovan pece vraznji roziuj i mimo hranice msk e, kde se koncentruj hlavn vchodn od Karpat v prosted ernjachovskho kulturnho komplexu. Po pelomu 4. a 5. stolet n. l. vak nebyly v irm stednm a dolnm Podunaj na rozdl od zpadn poloviny msk e donedvna

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

503

Obr. 3. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Pdorys a profily objektu . 519.

504

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Obr. 4. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Pdorysy jednotlivch dokumentanch rovn hrnsk pece.

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

505

Obr. 5. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Profily hrnsk pece.

506

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

zaznamenny, co bylo dvno do souvislosti se znikem zdejch velkch provincilnch i barbarskch hrnskch stedisek, pro kter byly tyto objekty charakteristick a kter byla v 5. a 6. stolet n. l. nahrazena drobnmi dlnami uvnit jednotlivch sdli, upednostujcmi technologicky jednodu, men a snadnji obsluhovateln formy vypalovacch zazen (Henning 1977, 193194, 198, Abb. 5ac). Ve zmnn moravsk pece se stedovou podprou rotu z doby sthovn nrod, spolu s analogickmi nlezy z Peigarten (Kern 2000) a Ternitz v Rakousku (Friesinger Kerchler 1981, 193196, Abb. 3032) a z Piotroniowic v Dolnm Slezsku (Pazda 1976, 171173, ryc. 35), dosvduj, e se tato konstrukce nepestala pln pouvat, pouze dolo k posunu jej znalosti dle na zpad od pvodn oblasti rozen, patrn se skupinami vchodnch Gt, ustupujcmi ped Hunskm nporem (Kern 2000, 229). Vechny tyto pozdn zstupce meme oznait za individuln venkovsk dlny, kter produkovaly bnou keramiku, urenou hlavn pro mstn trh (srov. Peacock 1982, 651). Jak naznauj etnografick daje, jednm z nejdleitjch faktor pro jejich umstn byly pirozen zdroje zkladnch surovin na stavbu vypalovacho zazen a pedevm ke zhotovovn ndob, kter obvykle le v okruhu do 1 km od lokality a jen vjimen ve vzdlenosti pesahujc 7 km (Arnold 1985, 3557; Buratyski 1976, 91; Peka 1988, 163). V ppad Rajhradic byl k popsanm elm vyuvn tercirn vpnit jl, jeho poloha byla sice zachycena uvnit zkouman plochy, ale a pod vrstvami fluvilnch sediment v hloubce 2 m. Tato skutenost vysvtluje neptomnost exploatanch jam v odkryt sti sdlit, nebo lze pedpokldat, e byla dna pednost snadnjmu zskvn materilu na nkterm z povrchovch vchoz v bezprostednm okol (Plensk Nekovak Rika 1994). Pi konstrukci kanlu a topn komory se stedovm sloupkem se vznamn uplatnil tak kmen, a to tm vhradn organodetritick asov a psit vpence, jejich nejbli zdroje se nachz bu necel 4 km severovchodn u Otmarova (Strnk 1985), nebo 7 km jin na svazch kopce Vhon u idlochovic (Plensk Nekovak Rika 1994). Pouit kamene bylo zatm zaznamenno jen u topnch kanl v Piotroniowicch (stny a strop: Pazda 1976, 172, ryc. 3) a v Ternitz (dno: Friesinger Kerchler 1981, 194, Abb. 31) a nejspe mlo za kol ovlivovat termick vlastnosti zazen. Pestoe mstnm podmnkm byl do jist mry podzen i vbr paliva, setkvme se v Rajhradicch, v Piotroniowicch (Pazda 1976, 173) i na lokalitch z doby msk, kde jsou patin analzy vzork uhlk z pece i pedpecn jmy k dispozici (Buratyski 1976, 109; Peka 1988, 157), s jednoznanou pevahou dubu. Uveden jev souvis patrn s tm, e dub jako tvrd devo je vhodn pro dlouhodob udrovn teploty a navc byl ve starch sdelnch oblastech dobe dostupn (srov. Rybnek Rybnkov 2001, 305308, obr. 46). Na rozdl od vtiny sledovanch vypalovacch zazen doby sthovn nrod se v Rajhradicch podailo odkrt dostaten velkou st pslunho sdlit, poskytujc jinak chybjc daje o vzjemnm prostorovm uspodn. Vrobn okrsek byl stejn jako na lokalitch z doby msk umstn na okraji osady (Mikulkov 1997, 182) a volnou plochou jasn oddlen od obytnho, respektive skladovacho arelu (obr. 2). Samotn objekt, v nm byla pec vybudovna, je mon vzhledem k rozloze povaovat nejen za obslunou jmu, ale zrove i za pracovit hrne (srov. Buratyski 1976, 98). Zvltn pozornost si zaslou urit konstrukn detaily pece z Rajhradic, jimi se odliuje od ostatnch soudobch nlez. Pomineme-li ji dve zmnnou aplikaci kamene u topnch dl, je to zejmna forma stedov opory, kter se nejvce bl plnmu sloupku ve tvaru komolho kuele z Ternitz (Friesinger Kerchler 1981, 193, Abb. 3132). Jinou variantu pedstavuj dut vlcovit pile, objeven v Muov (Jelnkov Tejral 1981, 178, obr. 2:2; Tejral 2002, 359) a Peigarten (Kern 2000, 222, Abb. 37), v Piotroniowicch zase vykonval podprnou funkci jen centrln umstn velk kmen (Pazda 1976, 171, ryc. 3). Naprosto jedinen je pak rotov deska. Nejedn se ani tak o techniku jej stavby, nebo pouit vztue z radiln rozloench prut i tenkch prken se pedpokld v Peigarten (Kern 2000, 224), Piotroniowicch (Pazda 1976, 172, ryc. 4) i Ternitz (Friesinger Kerchler 1981, 193) a je doloeno ji v dob msk (Buratyski 1976, 9697), jako spe o podobu a rozestaven prduch. Zajmav je pedevm velk otvor v zadn sti rotu, k nmu lze uvst jen ve zlomku zachovanou analogii z Peigarten (Kern 2000, 223, Abb. 3,7). Pedpokld se, e ml usnadovat odstraovn popela i nesplenho topiva z prostoru slepho hlu, kter podmnn velikosti stedovho sloupku vznikal naproti topnmu kanlu (Kern 2000, 224, Abb. 3, 7). V Rajhradicch tuto domnnku podporuje mlk prohlube, zazname-

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

507

nan ve dn pece pmo pod sledovanm otvorem a vytvoen patrn nezmrnm odebrnm nesoudrnho podlo bhem itn. Nejmn poznatk se podailo zskat o vzhledu vypalovac komory. Z profilu je zejm, e se stny smrem nahoru uzavraly, snad do kopulovitho zaklenut, co by souhlasilo s horn st vjimen zaznamenanou u zazen v Ternitz (Friesinger Kerchler 1981, 193, Abb. 31). Uprosted byl pravdpodobn ponechn jen mal tahov otvor, kter mohl bt podle poteby snadno zakryt. st komory tak asi bylo nutn vdy po vpalu rozebrat a pak znovu vybudovat (srov. Peka 1988, 150, 158159).

NLEZY A DATOVN
Naprostou vtinu nlez z prostoru hrnsk pece i ze zsypu objektu . 519 tvo zlomky keramickch ndob. Vrobky z jinch surovin, vynechme-li mazanici a osteologick materil, jsou zastoupeny jen pokozenou kostnou jehlou (obr. 7:4) a temi drobnmi fragmenty eleznch pedmt (obr. 7:13), z nich jeden lze povaovat za st kle (obr. 7:1). V keramice vrazn pevauje technologicky vyspl zbo se zetelnmi stopami po vyten na hrnskm kruhu, kter bylo vytvoeno z homogennho materilu siln obohacenho o pms psitho ostiva. Zrnitj struktura je patrn rovn na povrchu ndob, kde se msty projevuje a krupikovitm zdrsnnm. Charakteristick je velmi kvalitn vpal, kter asto dosahuje a zvonovit tvrdosti, a znan tenkostnnost i u rozmrnjch forem. Barevnost se pohybuje ve kle od stedn ed pes edomodrou a po edohndou. Celkov tato keramika svm vzhledem, tvrdm vpalem, charakterem materilu i barvou zce pipomn vrcholn stedovkou produkci. Po tvarov strnce jsou pro ni typick zejmna hrncovit ndoby stednch a vtch rozmr, i kdy se objevuj tak msy a dbny, take bv v odborn literatue obvykle oznaovna jako drsn uitkov keramika (Tejral 1985, 140; Kern 2000, 228). V souboru zskanm z objektu . 519 v Rajhradicch se nejastji vyskytuj zlomky hrncovitch ndob (obr. 6:8,10; 7:8; 8:12,11,13; 9:11), zejmna varianty s ven vyhnutm okrajem, odsazenm hrdlem a soudkovit klenutm tlem (obr. 6:10; 7:10; 9:110). Vedle nich se zde objevily nzk msy s vytaenm okrajem a prohnutm hrdlem, oste nasazenm na knick spodek (obr. 6:12; 8:8) a sti dbn (obr. 6:26; 7:9). Zsobnicov tvary jsou zastoupeny jen zlomkem rozmrn, tenkostnn ndoby, zdoben na okraji hebenovou vlnic (obr. 8:15), dal vak pochzej z vpln nkolika jam v okol hrnsk dlny. U popsanch typ bylo sledovno mnostv nejrznjch variant okraj, piem ada z nich byla na vnitn stran lbkovit upravena pro umstn pokliky (obr. 6:10; 7:6; 8:17,910,17). V tto souvislosti je nutn upozornit na fragment z vpln chaty . 503, kter pipomn knoflk pokliky (obr. 6:1) a pro kter nachzme nejbli analogie na sdliti s obdobnou keramickou produkc ve Velkch Nmicch (Peka 1983, 197, obr. 5:9). Naprost vtina ndob byla nezdoben, jen vjimen byl zaznamenn ryt vzor v podob vcensobn hebenov vlnice (obr. 6:7; 7:11; 8:12,1416,18). Tektoniku ady kus vak oivuj vrazn stopy po vyten, kter psob jako horizontln uspodan mlk lbky (obr. 7:11; 9:11). Nkolika zlomky byla potvrzena tak ptomnost kvalitnho na kruhu toenho zbo, vyrobenho z jemn plavenho materilu a zdobenho vleovanmi motivy, kter bv nkdy souhrnn oznaovno jako keramika typu Murga. Z tvarovho spektra byly rozlieny dbny (obr. 6:11) a biknick ndoby (obr. 6:9). Pouze jedin step (fragment ouka z kontextu 176) pak nesl nepatrn pozstatky glazury olivov barvy (obr. 6:5). Nen vyloueno, e se jedn o doklad glazovan keramiky msko-provincilnho pvodu, kter se v moravskm prosted vyskytuje vtinou v pozdn dob msk, ale pev a do starho seku 5. stolet (Peka 1983, 203204; Tejral 1985, 122). Pro dokreslen celkov situace je teba uvst, e vedle pevldajcho na kruhu toenho zbo se v zanedbatelnm potu objevily ve vplni nkterch sdlitnch objekt v Rajhradicch tak kusy spodnch st ble neuritelnch ndob a zlomky okraj hrubch hrncovitch tvar, kter byly zhotoveny ve voln ruce. Objekt . 519 vak jinak vystihuje keramickou produkci cel osady, kter svm charakterem odpovd dalm moravskm sdlitm, jako jsou Drysice (Staa 1980), Huln (Spurn 1958), Loviky (Ondrek Tejral 1964; 1974), Muov (Jelnkov 1980; 1982; 1986), Olomouc-Slavonn (Kalbek

508

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

2004), Uherice (Tejral 1982, 219, obr. 65), Velk Nmice (Peka 1983) a Vrchoslavice (Tejral 1972, Abb. 8; 1982, 224225, obr. 58:1, 63:2, t. XLVII:18), kde se vedle tvrd vyplenho uitkovho zbo z drsnho psitho materilu, vytenho na kruhu, vyskytuje zrove jemn ndob, zdoben vleovanmi vzory. V oblastech severn od stednho Dunaje bvaj osady s touto pznanou skupinou nlez obvykle datovny do 2. a 3. tvrtiny 5. stolet n. l. s vrcholem okolo roku 450 (Peka 1983, 215216; Tejral 1990, 3435), co se v relativn chronologii shoduje se stupnm D3 (Tejral 1998, 197). Velmi npadn je skutenost, e vechny dosud objeven pece z doby sthovn nrod na Morav spadaj navzdory rozdln konstrukci do uvedenho rozmez (Brno-Le: Peka 1988, 110; Cholina: edo 2000, 55; Muov: Jelnkov Kavnov 2002, 366; Tejral 2002, 359). Z ve probranch vypalovacch zazen se stedovou podporou rotu je stejn datovn tak exempl z Peigarten (Kern 2000, 229), zatmco pec z Ternitz, kter se svou konstrukc nejvce bl nlezu z Rajhradic, je kladena a do 1. poloviny 6. stolet n. l. (Friesinger Kerchler 1981, 196). Zejm nejstar by pak byl hrnsk objekt z Piotroniowic, zaazen rmcov na potek doby sthovn nrod (Pazda 1976, 196).

ZVR
Hrnsk pec objeven bhem zchrannho archeologickho vzkumu na sdliti z doby sthovn nrod v Rajhradicch pesvdiv dokld mstn vrobu drsn, na rychle rotujcm kruhu vyten keramiky, kter zcela zeteln navazuje na pozdn antick tradice. Tvar vypalovacho zazen i vskyt zbo typu Murga souasn poukazuj na prnik jihovchodnch prvk, kter maj sv koeny a v pontick oblasti a kter se do stedn Evropy dostaly v souvislosti s dalekoshlmi politickmi i etnickmi zmnami bhem star fze doby sthovn nrod. Oteven zatm zstv otzka vztahu odkryt sti osady k ohrazenmu sdlitnmu arelu s 15 pravohlmi chatami, jen byl zachycen pomoc leteck prospekce asi 400 m jihovchodn a prostednictvm sond datovn do doby okolo poloviny 5. stolet n. l. (Blek Geisler edo 1993).

LITERATURA
Arnold, D. E. 1985: Ceramic Theory and Cultural Process. Cambridge. Blek, M. 1993: Vsledky leteckho snmkovn na Morav v letech 1990 a 1991, Pehled vzkum 1991, 9598. Blek, M. 1997: Vsledky leteckho snmkovn na Morav, Pehled vzkum 19931994, 307311. Blek, M. Geisler, M. edo, O. 1993: Siedlung aus der Vlkerwanderungszeit in Rajhradice (Bez. Brno-venkov), Pehled vzkum 1991, 6768. Buratyski, S. 1976: Rzemielnicza produkcja ceramiky siwej, toczonej z okresu wpyww rzymskich w Nowej Hucie i Igoomi, Prace archeologiczne 22, Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagielloskiego 422, 89112. Cuomo di Caprio, N. 1979: Updraught pottery kilns and tile kilns in Italy in pre-Roman and Roman times, Acta praehistorica et archaeologica 9/10, 2331. im, M. Geislerov, K. Unger, J. (eds.) 2000: Vzkumy Ausgrabungen 19931998. Brno. im, Z. 1999: Cholina (okr. Olomouc), Pehled vzkum 40 (19971998), 268269. Demek, J. a kol. 1987: Hory a niny. Zempisn lexikon SR. Praha. Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen. Der lteren rmischen Kaiserzeit in Mhren. Fontes Archaeologici Pragenses 21. Pragae. Duhamel, P. 1979: Morphologie et volution des fours cramiques en Europe Occidentale protohistoire, monde celtique et Gaule romaine, Acta praehistorica et archaeologica 9/10, 4976. Friesinger, H. Kerchler, H. 1981: Tpferfen der Vlkerwanderungszeit in Niedersterreich. Ein Betrag zur vlkerwanderungszeitlichen Keramik (2. Hlfte 4.6. Jahrhundert n. Chr.) in Niedersterreich, Obersterreich und dem Burgenland, Archaeologia Austriaca 65, 193266. Henning, J. 1977: Entwicklungstendenzen der Keramikproduktion an der mittleren und unteren Donau im 1. Jahrtausend u. Z., Zeitschrift fr Archologie 11, 181206. Jelnkov, D. 1980: Zachraovac vzkum v oblasti propust mezi horn a stedn zdr v Muov (okr. Beclav), Pehled vzkum 1977, 106.

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

509

Jelnkov, D. 1982: Ukonen zachraovacho vzkumu v oblasti propust mezi horn a stedn zdr v Muov (okr. Beclav), Pehled vzkum 1980, 5758. Jelnkov, D. 1986: Archeologick lokality na katastru obce Muov (10040) (okr. Beclav), Jin Morava 22, 227242. Jelnkov, D. Kavnov, B. 2002: Soupis nalezi z doby sthovn nrod. In: Stuchlk, S. (ed.), Oblast vodnho dla Nov Mlny od pravku do stedovku. Spisy archeologickho stavu AV R Brno 20. Brno, 365370. Jelnkov, D. Tejral, J. 1981: Pedstihov a zchrann vzkumy na vodnm dle Nov Mlny, stavba 1: Muov a okol. In: Souasn koly eskoslovensk archeologie. Referty z celosttn konference eskoslovenskch archeolog Valtice 17. 10.20. 10. 1978. Praha, 174180. Kalbek, M. 2004: Nlezy ze sdlit z obdob sthovn nrod v Olomouci-Slavonn. In: Bm, M. Peka, J. (eds.), Roenka 2003. Olomouc, 137150. Kern, A. 2000: Ein vlkerwanderungszeitlicher Tpferofen aus Peigarten, VB Hollabrunn (N.). In: Bouzek, J. Friesinger, H. Pieta, K. Komorczy, B. (Hrsg.), Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung Anerkennung Anpassung. Festschrift fr Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag. Spisy archeologickho stavu AV R Brno 16. Brno, 221235. Kovrnk, J. 1993: Vsledky leteck archeologick prospekce na jin Morav v r. 1991, Pehled vzkum 1991, 108110. Kovrnk, J. 1997: Vyuit leteck archeologie na jin Morav v r. 1994, Pehled vzkum 19931994, 332342. Mikulkov, B. 1997: Hrnsk pec z doby msk z Tvaron, okr. Brno-venkov, Pravk N 6/1996, 175185. Musil, R. 1993: Geologick vvoj Moravy a Slezska v kvartru. In: Pichystal, A. Obstov, V. Suk, M. (eds.), Geologie Moravy a Slezska. Sbornk pspvk k 90. vro narozen prof. dr. Karla Zapletala. Brno, 133156. Ondrek, J. Tejral, J. 1964: Obytn objekt z potku doby sthovn nrod v Lovikch u Vykova, Pamtky archeologick 55, 363369. Ondrek, J. Tejral, J. 1974: Nlez zahlouben chaty z doby sthovn nrod v Lovikch (okr. Vykov), Pehled vzkum 1973, 5455, 190191. Plensk, P. Nekovak, . Rika, M. 1994: Geologick mapa R 1:50 000. List 24-34 Ivanice. Praha. Pazda, S. 1976: Badania nad problematyk pracowni garncarskich z IV V w. na Dolnym lsku, Studia Archeologiczne 7, Acta Universitatis Wratislaviensis 253, 165203. Peacock, D. P. S. 1982: Pottery in the Roman World: An Ethnoarchaelogical Approach. London New York. Peka, I. 1983: Sdlitn keramika z doby sthovn nrod ve Velkch Nmicch (o. Beclav), Pamtky archeologick 74, 175223. Peka, I. 1988: Hrnsk pece z doby msk na Morav, Pamtky archeologick 79, 106169. Rybnek, K. Rybnkov, E. 2001: Vegetace a prodn prosted jako pozad archeologickch kultur R, 28 0001000 B. P. In: Podborsk, V. (ed.), 50 let archeologickch vzkum Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno, 301310. Spurn, V. 1958: Sdlit z doby sthovn nrod v Huln, Archeologick rozhledy 10, 630637, 658659. Staa, . 1970: Poznmky k potkm doby sthovn nrod na Morav, Pamtky archeologick 61, 536556. Staa, . 1980: Sdlit z potku doby sthovn nrod a z haltatskho obdob v Drysicch (okr. Vykov), Pehled vzkum 1978, 2427. Strnk, Z. 1985: Geologick mapa SR 1:50 000. List 24-43 lapanice. Praha. edo, O. 2000: Doba msk a doba sthovn nrod. In: im, M. Geislerov, K. Unger, J. (eds.), Vzkumy Ausgrabungen 19931998. Brno, 5158. Tejral, J. 1972: Die Donaulndische Variante der Drehscheibenkeramik mit Eingegltteter Verzierung in Mhren und ihre Beziehung zur Tschernjachower Kultur. In: Vznik a potky Slovan 7. Praha, 77139. Tejral, J. 1982: Morava na sklonku antiky. Monumenta Archaeologica 19. Praha. Tejral, J. 1985: Sptrmische und vlkerwanderungszeitliche Drehscheibenkeramik in Mhren, Archaeologia Austriaca 69, 105145. Tejral, J. 1990: Archologischer Beitrag zur Erkenntnis der Vlkerwanderungszeitlichen Ethnostrukturen nrdlich der mittleren Donau. In: Friesinger, H. Daim, F. (Hrsg.), Typen der Etnogenese unter besonderer Bercksichtigung der Bayern 2. Wien, 987. Tejral, J. 1998: Die Besonderheiten der germanischen Siedlungsentwicklung whrend der Kaiserzeit und der frhen Vlkerwanderungszeit in Mhren und ihr Niederschlag im archologischen Befund. In: Leube, A. (ed.), Haus und Hof im stlichen Germanien, Universittsforschungen zur prhistorischen Archologie 50. Bonn, 181207. Tejral, J. 2002: Region pod Pavlovskmi vrchy v dob sthovn nrod. In: Stuchlk, S. (ed.), Oblast vodnho dla Nov mlny od pravku do stedovku, Spisy archeologickho stavu AV R Brno 20. Brno, 355364.

510

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

DER FUND EINES TPFEROFENS AUS DER VLKERWANDERUNGSZEIT BEI RAJHRADICE (BEZ. BRNN-LAND)
Im Verlaufe der archologischen Rettungsgrabung, welche in den Jahren 2003 und 2004 in der Flur Na Pednm auf dem Katastralgebiet Rajhradice (Bez. Brnn-Land, Abb. 1) realisiert wurde, ist es u. a. gelungen, eine Siedlung aus der Vlkerwanderungszeit (Abb. 2) aufzudecken. Der Siedlungsraum war deutlich in einen Wohnteil in der Mitte, ein Lagerareal im Nordwesten und einen separaten Produktionsbereich im Sdosten gegliedert. Dessen bedeutendste Komponente bildete das Objekt Nr. 519 (Abb. 3) mit einem auergewhnlich gut erhaltenen vertikalen Tpferofen mit zwei Kammern, einfachem ungeteilten Heizungskanal und einer Mittelsttze fr den horizontalen Rost in Form einer Vollsule mit ovalem Grundriss (Abb. 35). Die berwiegende Menge der Funde aus dem Ofenraum sowie aus der Verfllung des Objektes Nr. 519 bilden keramische Bruchstcke. Erzeugnisse aus anderen Rohstoffen werden durch eine beschdigte Knochennadel (Abb. 7:4) und drei kleine Fragmente von Eisengegenstnden vertreten. In der Keramik berwiegt deutlich eine technologisch ausgereifte Ware mit klaren Spuren der Drehscheibenbearbeitung. Diese wurde aus einem homogenen Material mit starker Anreicherung von Sand als Magerungsmittel hergestellt. Charakteristisch ist Brand hoher Qualitt (klingend hart) sowie die auerordentliche Dnnwandigkeit auch bei Formen des greren Ausmaes. In der Fachliteratur wird diese Ware hufig als Gebrauchskeramik bezeichnet (Kern 2000, 228; Tejral 1985, 140). Die am hufigsten vertretenen Keramikformen der geborgenen Fundkollektion prsentieren Bruchstcke von Topfgefen (Abb. 6:8, 6:10, 7:8, 8:12, 8:11, 8:13, 9:11). Es kommen ebenfalls Schalen (Abb. 6:12, 8:8), Krge (Abb. 6:26, 7:9) und Vorratsgefe (Abb. 8:15) vor. Der berwiegende Anteil der Gefe ist unverziert. Nur ausnahmsweise wird ein geritztes Dekor ein mehrfaches Kammwellenband (Abb. 6:7, 7:7, 8:12, 8:1416, 8:18) registriert. Einige Bruchstcke besttigten auch die Anwesenheit von der Drehscheibenware hoher Qualitt aus fein geschlmmtem Material mit Einglttmuster, welche gelegentlich als Keramik des Typs Murga bezeichnet wird (Abb. 6:9, 11). Nur einzige Scherbe trug geringfgige Reste einer olivgrnen Glasur (Abb. 6:5). Fr die Beschreibung der Gesamtsituation sollte erwhnt werden, dass neben der berwiegenden, an der Drehscheibenkeramik auch einige wenig ausdruckvolle Fragmente handgefertigter Keramik in der Verfllung von Siedlungsobjekten in Rajhradice auftraten. Die oben erwhnte keramische Herstellung ist im Raum nrdlich der Mitteldonau typisch fr den Horizont von Siedlungen, wie Drysice, Huln, Loviky, Muov, Olomouc-Slavonn, Uherice, Velk Nmice und Vrchoslavice, welche gewhnlich ins 2.3. Drittel des 5. Jhdts. n. Chr. datiert werden (Peka 1983, 215216; Tejral 1990, 3435), was in der relativen Chronologie der Stufe D3 entspricht (Tejral 1998, 197).

MICHAL PICHYSTAL STAV ARCHEOLOGICK PAMTKOV PE BRNO, KALOUDOVA 30, CZ-614 00 BRNO DAGMAR VACHTOV STAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE FILOZOFICK FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY, ARNE NOVKA 1, CZ-602 00 BRNO

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

511

Obr. 6. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Vbr nlez z objekt . 503 (1) a 519 (212). 9 a 11: jemn, na kruhu toen keramika zdoben vleovanmi motivy, ostatn: na kruhu toen drsn uitkov zbo.

512

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Obr. 7. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Vbr nlez z objektu . 519. 13: zlomky eleznch pedmt, 4: zlomek kostn jehly, 514: zlomky na kruhu toen drsn uitkov keramiky.

Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov)

513

Obr. 8. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Vbr nlez z objektu . 519. 118: zlomky na kruhu toen drsn uitkov keramiky z popelovit vrstvy ve spodn sti topn komory a kanlu (kont. 204).

514

Michal PICHYSTAL Dagmar VACHTOV

Obr. 9. Rajhradice, okr. Brno-venkov. Vbr nlez z objektu . 519. 114: zlomky na kruhu toen drsn uitkov keramiky z popelovit vrstvy ve spodn sti topn komory a kanlu (kont. 204).

PROGRAM KONFERENCE

515

PROGRAM KONFERENCE
Hlavn tma konference: Konec keltskho osdlen a problmy s potky doby msk
V. TVERK E. DROBERJAR: vodn slovo M. IM: Konec keltskho osdlen na Morav a pchovsk kultura J. WALDHAUSER: Identifikovan sdlit kobylsk skupiny M. BEDNAREK: Kultura lateska a kultura przeworska na lsku M. RUDNICKI: Wyyna Maopolska w I w. przed Chr. okres lateski czy przedrzymski? V. SALA: Kdy zan doba msk? P. ZAVEL: Plaansk horizont a potky doby msk v jinch echch M. EZ: K souasnmu stavu poznn potku doby msk v kontextu na pedchoz osdlen v jihozpadnch echch (krtk sdlen) E. DROBERJAR: Chronologie germnskch nlez a lokalit v echch na sklonku doby latnsk a v potcch doby msk V. TVERK: Leteck archeologie na eskobrodsku a Kolnsku (informan refert k exkurzi) A. RESZCZYSKA: Souasn stav zpracovn sdlit z doby msk v Trmicch, okr. st nad Labem I. VOJTCHOVSK: Sdlitn objekt s meem a kopm z Velkch Plep (1999) L. ULOV: Sdlit asn doby msk v Horomicch M. BEKOV: Plaansk sdlit ve Slepoticch K. MOTYKOV: Mlkojedy Tiice. Sdlit a pohebit z doby germnsk expanze ve star dob msk J. JIK: Sdlitn a hrobov nlezy ze star doby msk z Prahy-Keslic J. BELJAK: Poiatky germnskeho osdlenia Pohronia J. MUSIL: Galov a Germni v Caesarov a Augustov evropsk politice B. KOMORCZY: Potky mskch aktivit ve stednm Podunaj B. KOMORCZY: Nov pohledy na otzku markomanskch vlek a jejich nsledk I. KVETNOV: Noricko-pannske sasti odevu v germnskych hrobovch nlezoch z oblasti strednho Dunaja J. JLEK: Nkolik poznmek ke skyfm typu Meroe z Krakovan-Str a Ostrovan M. KALBEK: Germnsk osdlen Olomouce T. ZEMAN: Sdlit z pozdn doby msk ve Zlechov stav zpracovn, vchodiska a vyhldky projektu M. PICHYSTAL D. VACHTOV: Nlez hrnsk pece z doby sthovn nrod v Rajhradicch (okr. Brno-venkov) M. VVRA D. TASTN: Germnsk sdlit v Kann (okr. Nymburk) na dlnici D11 I. PLEINEROV: Studn z mladho obdob sthovn nrod v Hostivici a pohebit vinaick skupiny v Litovicch N. PROFANTOV: asn slovansk sdlit v Praze-Liboci

516

SEZNAM ASTNK KONFERENCE

SEZNAM ASTNK KONFERENCE

Alena AUBRECHTOV, Katedra archeologie, Zpadoesk univerzita, Sedlkova 15, CZ-306 14 Plze e-mail: a.aubrechtova@seznam.cz Jana AUBRECHTOV, Katedra archeologie, Zpadoesk univerzita, Sedlkova 15, CZ-306 14 Plze e-mail: kuklon@seznam.cz Doc. Dr. Marek BEDNAREK, Instytut Archeologii UniwersytetuWrocawskiego, ul. Szewska 48, PL-50-139 Wrocaw e-mail: m.bednarek@archeo.uni.wroc.pl PhDr. Martina BEKOV, Muzeum Orlickch hor, Jirskova 2, CZ-516 01 Rychnov nad Knnou e-mail: martina.bekova@moh.cz Mgr. Jn BELJAK, Archeologick stav SAV, Akademick 2, SK-949 21 Nitra e-mail: villach@orangemail.sk Mgr. Irena BENKOV, stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: benkova.uappsc@worldonline.cz Mgr. Jan BLAEK, stav archeologick pamtkov pe severozpadnch ech, ikova 835, CZ-434 01 Most e-mail: blazek@uappmost.cz PhDr. Vladimr TVERK, stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: praha.uappsc@worldonline.cz Doc. PhDr. Milo IM, CSc., stav archeologick pamtkov pe Brno, Kaloudova 30, CZ-614 00 Brno e-mail: cizmar@uapp.cz Mgr. Albta DANIELISOV, Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: danielisova@arup.cas.cz PhDr. Dagmar DRESLEROV, Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: dreslerova@arup.cas.cz PhDr. Eduard DROBERJAR, Dr., stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: droberjar@hotmail.com Ji HRUB, Katedra archeologie, Zpadoesk univerzita, Sedlkova 15, CZ-306 14 Plze e-mail: hrubyj@students.zcu.cz Mgr. Jan JLEK, Archeologick stav AV R, Krlovopolsk 147, CZ-612 00 Brno e-mail: mitridates@post.cz Mgr. Jaroslav JIK, Prchesk muzeum v Psku, Velk nm. 114, CZ-397 24 Psek e-mail: jardajirik@seznam.cz Mgr. Marek KALBEK, Archeologick centrum Olomouc, ul. Brat Wolf 16, CZ-779 00 Olomouc e-mail: kalabek@ac-olomouc.cz Mgr. Soa KLANICOV, Archeologick stav AV R, Krlovopolsk 147, CZ-612 00 Brno e-mail: sklanicova@seznam.cz Dr. Balzs KOMORCZY, Archeologick stav AV R, Krlovopolsk 147, CZ-612 00 Brno e-mail: balage@quick.cz Mgr. Michal KOSTKA, Muzeum hlavnho msta Prahy, Pod viaduktem 531, CZ-155 00 Praha 5 e-mail: kostka@muzeumprahy.cz Mgr. Ivana KVETNOV, Archeologick stav SAV, Akademick 2, SK-949 21 Nitra e-mail: quitko@pobox.sk Mgr. Andrej LAMPRECHT, Polabsk muzeum, Palackho 68, CZ-290 55 Podbrady PhDr. Michal LUTOVSK, stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: m.lutovsky@seznam.cz Bc. Milan METLIKA, Zpadoesk muzeum, Koterovsk 162, CZ-326 00 Plze e-mail: mmetlicka@zcn.cz PhDr. Karla MOTYKOV, DrSc., Vlastivdn muzeum Nymburk, Tyrova 174, CZ-288 00 Nymburk e-mail: k.motykova@seznam.cz

SEZNAM ASTNK KONFERENCE

517

PhDr. Ji MUSIL, PhD., stav pro klasickou archeologii, FF UK Praha, Celetn 20, CZ-110 00 Praha 1 e-mail: jiri.musil@ff.cuni.cz PhDr. Jaroslav PEKA, Archeologick centrum Olomouc, ul. Brat Wolf 16, CZ-779 00 Olomouc e-mail: peska@ac-olomouc.cz Prof. PhDr. Radomr PLEINER, DrSc., Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: pleiner@arup.cas.cz PhDr. Ivana PLEINEROV, CSc., Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: pleinerova@arup.cas.cz PhDr. Naa PROFANTOV, CSc., Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: profantova@arup.cas.cz Mgr. Michal PICHYSTAL, stav archeologick pamtkov pe Brno, Kaloudova 30, CZ-614 00 Brno e-mail: prichystal@uapp.cz Mgr. Agnieszka RESZCZYSKA, Instytut Archeologii, Uniwersytet Rzeszowski, ul. Hoffmanowej 8, PL-35-016 Rzeszw e-mail: aga62@wp.pl Dr. Marcin RUDNICKI, Instytut Archeologii, Uniwersytet Warszawski, ul. wirki i Wigury 97/99, PL-02-089 Warszawa e-mail: rudnisie@wp.pl Milan EZ, Zpadoesk muzeum, Koterovsk 162, CZ-326 00 Plze e-mail: rezac_m.@volny.cz Doc. PhDr. Vladimr SALA, CSc., Archeologick stav AV R, Letensk 4, CZ-118 01 Praha 1 e-mail: salac@arup.cas.cz Mgr. Daniel STOLZ, stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: danielstolz@seznam.cz PhDr. Ondrej EDO, PhD., Archeologick stav AV R, Krlovopolsk 147, CZ-612 00 Brno e-mail: shadows@tiscali.cz Mgr. Miroslava MOLKOV, Muzeum hlavnho msta Prahy, Pod viaduktem 531, CZ-155 00 Praha 5 e-mail: mirka.smolikova@seznam.cz Bc. Draen ASTN, stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 Mgr. Lucia ULOV, Stedoesk muzeum v Roztokch u Prahy, Zmek p. 1, CZ-252 63 Roztoky u Prahy e-mail: l.sulova@seznam.cz Michal OUPAL, Katedra archeologie, Zpadoesk univerzita, Sedlkova 15, CZ-306 14 Plze e-mail: notorix@centrum.cz Mgr. Dagmar VACHTOV, stav archeologie a muzeologie, FF MU Brno, Arne Novka 1, CZ-602 00 Brno e-mail: vachutova@mail.muni.cz PhDr. Milo VVRA, CSc., stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, CZ-100 00 Praha 10 e-mail: milosvavra@seznam.cz Mgr. Frederik VELINSK, esk rozhlas Sever, Na Schodech 10, CZ-400 01 st nad Labem e-mail: velinskych@volny.cz Mgr. David VCH, Regionln muzeum, emberova 125/I, CZ-566 01 Vysok Mto e-mail: dvich@centrum.cz PhDr. Ivana VOJTCHOVSK, Stedoesk muzeum v Roztokch u Prahy, Zmek p. 1, CZ-252 63 Roztoky u Prahy e-mail: ivana.vojt@centrum.cz PhDr. Ji WALDHAUSER, CSc., Muzeum Mladoboleslavska, Staromstsk nm. 1 - Hrad, CZ-293 80 Mlad Boleslav e-mail: jiri.waldhauser@muzeum-mb.cz PhDr. Petr ZAVEL, Jihoesk muzeum v eskch Budjovicch, Dukelsk 1, CZ-370 51 esk Budjovice e-mail: zavrel@muzeumcb.cz Mgr. Tom ZEMAN, Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Brn, nm. Svobody 8, CZ-601 54 Brno e-mail: zeman@brno.npu.cz

NABDKA PUBLIKAC
vydanch stavem archeologick pamtkov pe stednch ech

ARCHEOLOGIE VE STEDNCH ECHCH

ISSN 1214-3553
asopis Archeologie ve stednch echch vychz od roku 1997, pravideln vdy ke konci kalendnho roku. Uveejuje informativn lnky, pedbn zprvy i rozshl studie z pravk, stedovk a novovk archeologie, a to jak z zem stednch ech, tak i z dalch eskch region. Od roku 1999 vychz asopis vzhledem k vtmu rozsahu ve dvou svazcch. Ke stlm odbratelm asopisu pat katedry archeologie v Praze, Brn, Plzni i Opav, vtina eskch a moravskch muze s archeologickm pracovitm, stavy archeologick pamtkov pe, stavy Akademie vd R, krajsk vdeck knihovny, archivy a dal instituce. V rmci vmny odbornch publikac je Archeologie ve stednch echch zaslna i vdeckm institucm na Slovensku, v Polsku, Nmecku, Rakousku a ve Slovinsku.

AS 1 1997 ISBN 80-902457-0-6 466 str. s obr., rozebrno

AS 2 1998 ISBN 80-902457-1-4 470 str. s obr.

AS 3/1,2 1999 ISBN 80-902457-4-9 582 str. s obr., rozebrno

AS 4/1,2 2000 ISBN 80-902457-6-5 534 str. s obr.

AS 5/1,2 2001 ISBN 80-902457-7-3 758 str. s obr.

AS 6/1,2 2002 ISBN 80-902457-8-1 642 str. s obr.

AS 7/1,2 2003 ISBN 80-86756-00-9 848 str. s obr.

AS 8/1,2 2004 ISBN 80-86756-03-3 854 str. s obr.

AS 9/1,2 2005 ISBN 80-86756-10-6 784 str. s obr.

Jan Michlek Michal Lutovsk Hradec u Nmtic.

Sdlo haltatsk a ran stedovk nobility v esko-bavorskm kontaktnm prostoru

Strakonice Praha 2000 (ISBN 80-902457-5-7) Vydno ve spoluprci s Muzeem stednho Pootav ve Strakonicch. I. Text (376 str. + fotoploha), II. Tabulky (209 kresebnch tab. s nlezy), III. Plny (60 pln). Vz.

Martin Dohnal Historick kulturn krajina v novovku Vvoj vsi a pluiny v Borovanech u Bechyn Praha 2003 ISBN 80-902457-9-X Bro., 158 str. s obr., rozebrno

Ivana Skorov Tma u Konpus

Staropaleolitick nalezit

Praha 2003 ISBN 80-86756-01-7 Bro., 120 str. s obr.

Michal Lutovsk (ed.) Otzky neolitu a eneolitu 2003 Praha 2004 ISBN 80-86756-02-5 Bro., 432 str. s obr.

Ivana Skorov Jan Fridrich Velk Ptono

Sdlit staropaleolitickho lovka ve stednch echch

Praha 2005 ISBN 80-86756-04-1 Bro., 160 str. s obr.

Uveden publikace vydal a objednvky pijm stav archeologick pamtkov pe stednch ech Nad Olinami 3/448, 100 00 Praha 10

Eduard Droberjar Michal Lutovsk (eds.)

ARCHEOLOGIE BARBAR 2005

Sbornk pspvk z I. protohistorick konference Pozdn keltsk, germnsk a asn slovansk osdlen Kounice, 20.22. z 2005
Vydal stav archeologick pamtkov pe stednch ech, Nad Olinami 3, 100 00 Praha 10 v roce 2006, v nkladu 300 vtisk Redakce, oblka, grafick prava a sazba: Michal Lutovsk Tisk: RK TISK, Hradeck 1130, 506 01 Jin ISBN 80-86756-11-4