Obsah

1. Milo Kadlec vodem Petr Brestovansk rov pohebit z pozdn doby bronzov v lokalit Na Cecilce, k. . Povice, Libereck kraj Martin Nechvle Archeologick nlezy zskan pi obnoven identifikaci nemovitch kulturnch pamtek Libereckho kraje v roce 2006 Vladimr Pea Archeologie v okol Zahrdek u esk Lpy Jan Prostednk, Martin Tomek Archeologick komise Libereckho kraje Miroslav Kolka, Michal Panek Hrdek nad Nisou - dm . p. 65, 66 (takzvan Azyl) Nkolik poznmek k zniku nejen uniktnho baroknho krovu Petra ternov Vila advokta Glcka ve Frdlantu Ivo Habn Pspvek k historii domu . p. 278 U ervenho orla na Sokolovskm nmst v Liberci Ji Vochomrka Sanace mstskch lzn v Liberci str. 2 2. str. 3

3.

str. 11

4.

str. 29

5.

str. 57

6.

str. 61

7.

str. 75

8.

str. 87

9.

str. 99

10. Tom Kesner Dekorativn lnky v lidov architektue Podkrkono 11. Milo Krm, Markta Vladykov Obnova interiru kostela sv. Vclava v Detn 12. Hana Lutick Architekti a stavitel pedvlenho Jablonce 13. Milo Kadlec Gedenkbuch des Schlosses Sichrow (Pamtn kniha zmku Sychrov) 1820 - 1834

str. 103

str. 109

str. 117

str. 137

Slovo vodem
K 6. noru 2006 vzniklo rozhodnutm generlnho editele Nrodnho pamtkovho stavu nov zemn odborn pracovit pro Libereck kraj. Jsem pesvden, e vtina ir i odborn veejnosti pijala s povdkem vytvoen tohoto pracovit, jeho poslnm je naplovat koly vyplvajc ze zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis. Zajiuje innost Nrodnho pamtkovho stavu v Libereckm kraji a vykonv prvo hospodaen k osmi sttnm hradm a zmkm (hrad Bezdz, hrad a zmek Frdlant, hrad Grabtejn, zmek Hrub Rohozec, zmek Lemberk, zmek Sychrov, hrad Trosky, zmek Zkupy). Clem naeho ponn nen jen neustl pipomnn minulosti, ale pedevm nepetrit a neutuchajc boj za zchranu a optimln budoucnost nejvych hodnot na kultury, doklad nrodn velikosti, sly a vtvarnho nadn, je jsou obsaeny v prod i duchovn atmosfe celho Libereckho kraje. Mnohdy mme jako pamtki pocit, e se omezujeme na pouhou pasivn ochranu pamtek, v n asto z nejrznjch dvod prohrvme. Domnvm se ale, e kad zachrnn pamtka nebo zachovn rzu chrnnho zem stoj za to. Dovolte mi vyslovit pn a zrove i pesvden, e libereck pracovit Nrodnho pamtkovho stavu bude mt monost se kvalitn rozvjet, bude bojovat za zachovn naeho pamtkovho fondu a odbornou a vdeckou innost pispje k hlubmu poznn naeho kulturnho ddictv. Dostv se Vm do rukou prvn sbornk pspvk odbornch pracovnk tohoto pracovit a jejich koleg z jinch instituc, s nimi zce spolupracujeme. Jedn se o poten krek prezentace na odborn innosti. Chtli bychom, aby se do budoucna tento sbornk stal jakousi tribunou, v n se krom odbornch stat budou uplatovat i nmty a nzory na een uritch problm, a byli bychom rdi, aby o toto periodikum projevili zjem nejen odbornci, ale vichni milovnci pamtek. Budu velice poten, pokud uveden pspvky zv zjem o pamtkov fond naeho regionu, prohloub jeho poznn a podpo sil o jeho zachovn pro dal generace. PhDr. Milo Kadlec

rov pohebit z pozdn doby bronzov v lokalit Na Cecilce, k. . Povice, Libereck kraj
(pedbn zprva, stav k 15. 11. 2006), Petr Brestovansk 1. Archeologick nlezy na katastru Povic v minulosti Obec Povice le v jinm cpu bvalho okresu Liberec, na nevrazn terase pravho behu Jizery. Prvn archeologick nlezy odsud znme z potku tohoto stolet, kdy 9. srpna roku 1907 Dr. Prokop prozkoumal neolitickou jmu. Tuto zprvu ale i dal nlezy uinn do roku 1940 shrnul ve sv knize Djinn potky eskho rje archeolog J. Filip. Nejen archeologov, ale i mstn sbratel prehistorickch pamtek o nalezitch vdli. Svd o tom zpis v mstn kronice obce Povice, sepsan ped rokem 1925, kde se na strnce 7 prav, e exituje msto u pole J. Bernta . 46, kde se Jizera obrac k jihu a v tch mstech nalezl dc uitel V. Vtvika mnoho step, co svd, e v tch mstech v dobch dvnch lid sdleli. V roce 1955 provdl v Povicch nedaleko Jizery vkopy A. Ouhrabka a v roce 1956 v nich pokraovala archeoloka E. Soudsk. V tto dob se astnil vzkum i mstn znalec pan Tome. Svou sbrku fragment keramiky z obdob popelnicovch pol vnoval Severoeskmu muzeu v Liberci v roce 2005. Dne 8. a 9. listopadu 1971 byly pi stavb novch bytovch jednotek nedaleko tehdej provozovny Severoeskch mlkren narueny neolitick objekty. Neporuen zstal pouze jedin. Byla to jma zhruba kosodlnkovho pdorysu o stranch 420 x 280 cm. Odsud a sbrem v okol se podailo zskat soubor mlad neolitick, takzvan vypchan keramiky. Dne 26. 9. 1978 provedla prom. hist. A. Prochzkov dohled nad vkopem vodovodu v Povicch. Navtvila t n. p. Severokmen, kde j byla podna zprva od pana Kvasniky, e na tdice psku byla zachycena st ndoby s uchem, kter zmizela beze stopy. V roce 1980 byl v arelu tehdejho n. p. Severokmen vybagrovn soubor trncti stedovkch eleznch pedmt. Jednalo se o sekery-iroiny, teslu, nkolik typ kladiv a podobn. Podrobn zprva o tomto nlezu byla uveejnna ve sbornku Severoeskho muzea. Dal archeologickou akc bylo objeven polykulturnho archeologickho nalezit pod kostelem, respektive ve slatiniti v polygonu mezi domy . p. 39, . p. 38, . p. 64 a . p. 68., dne 14. ervence 1996. V roce 2001 probhl zchrann vzkum (vyvolan pokldkou inenrskch st) ve slatiniti tho polygonu a nalezen artefakty jsou datovateln do mlad doby bronzov, haltatu, latnu a star doby msk. Dle zde byly zastoupeny nlezy keramiky mladohraditn, vrcholn stedovk a nechybly ani nlezy z novovku. Pi archeologickm vzkumu v roce 2003 na stavebn parcele 55, rodinnho domu .p. 38, bylo zjitno celkem 20 rznch komponent, z nich nkter obsahovaly opt datovateln nlezy rznch kultur a dob (k. luick, k. latnsk, d msk/sthovn nrod, d. hraditn, vrcholn stedovk 1 a 2, novovk 1 a 2). Na stavebn parcele 284/7 se pi archeologickm przkumu v roce 2004 podailo zskat cennou kolekci neolitick keramiky kultury vypchan a nstroj tpan industrie.

Fragmenty ndob nkolika kultur, pevn vak z doby latnsk, jsme objevili pi vzkumu zkladovch pas budoucho rodinnho domku v ervnu 2005 na stavebn parcele 95/1 u Nesvadb. 2. Objev rovho pohebit v roce 2005 Jeliko obec Povice byla zahrnuta do Sttnho archeologickho seznamu R jako zem s archeologickmi nlezy I. kategorie (UAN, podle 22 odst. 2 zkona . 20/1987 Sb.), je nutn sledovat vechny zemn prce veden v tto oblasti. O zmru vybudovat na lokalit Cecilka v Povicch obslunou komunikaci a rozprodat pozemky kolem silnice estncti soukromm subjektm (fyzickm osobm) bylo archeologick pracovit Severoeskho muzea v Liberci, pspvkov organizace, informovno 27. dubna 2005 (. j. S-1267/2004-2005/15; stavebn ad Povice). Bohuel v zemnm plnu obce se v tomto mst s pedstihovm archeologickm vzkumem nepotalo, nebo do roku 2005 lokalita nebyla vbec znma, nato zkoumna. Dne 11. kvtna zaala skrvka pro silnici a den pot se nael prvn znan rozruen rov hrob (nkolik destek keramickch zlomk ndob kultury slezsk; 10.-9. stolet p. Kr.) v hloubce cca 35 cm pod povrchem skrvky na parcele 406/36. Druh rov hrob se podailo objevit a 19. srpna 2005. Tet (zde byly poprv nalezeny cel ndoby), tvrt a pt hrob byly odkryty v liniovm vkopu pro elektrick kabel 12. z 2005. Tehdy ji bylo jist, e bude nutn sledovat veker zemn prce pi hlouben zkladovch pas pro stavbu rodinnch dom v okol obslun komunikace. Na stavebn parcele 406/38 byla na podzim roku 2005 zkoumna jen nezbytn doten plocha, kterou by poniily zkladov pasy rodinnho domu (respektive zkladov pasy byly rozeny na plochu nezbytn nutnou k vyzvednut kompletnch celk rovch hrob). I pesto, e se jednalo pouze o ptinu plochy domu (cel plocha mla cca 110m2, vmry stavebnch parcel byly 896 1541m2), podailo se vypreparovat a zachrnit bhem trncti dn (26. 9.- 8. 10.) deset rovch hrob (celkem obsahovaly vce jak sto ndob z pozdn doby bronzov). V tto vjimen lokalit se potvrdila existence rovch hrob i za obslunou komunikac. Tam byl na parcele 406/35 vynucen 24. 10. - 7. 11. 2005 vzkum, a to kvli stavb dalho rodinnho domu. Jen v zkladovch pasech (ostatn nlezy v ploe jsou zabetonovny pod zkladovou deskou) se objevilo dalch jedenc rovch hrob. Ndob se podailo odkrt dalch sto (nkter a o prmru 60 cm). Jin tyi rov hroby se podailo odrt v prosinci 2005 v potcch archeologickho przkumu na parcele 406/55. 3. Datace a podobn nalezit Slezsk fze luickch popelnicovch pol i slezsk kultura byla pojmenovna podle Slezska, snad dajn matesk oblasti nositel kultury. Jedn se o sek vvoje okruhu luickch popelnicovch pol v pozdn dob bronzov, zhruba mezi lety 950/920-800 p. n. l. V severovchodnch echch zaalo slezsk obdob na pelomu mlad a pozdn doby bronzov, na Morav snad ji v mladm seku mlad doby bronzov. Nkdy se dl na dv fze podle keramiky, ppadn jet podrobnji podle bronzov industrie. Pohebit (Bezina, Domamyslice, Kateinky, Kostelec nad Orlic, Lukovna, Mnk, Opatovice, Ostrom, Skalice, Svijany, Tebeov, Urice, Vlachovice) pokrauj asto ji z luickho obdob; slezsk hroby na nich obvykle tvo samostatn okrsek, ale msty byly ukldny i mezi hroby star, kter nezdka poruuj.

Ponaje J. L. Pem se vtina badatel, kte se vnovali slezsk kultue, vesms vyslovila pro jej invazn vznik, spojen s pchodem novho lidu ze severu a severovchodu. teprve v pozdjch pracch byla piputna monost homogennho vvoje alespo na Morav. Nejnovj prce se slezskou fz zabvaj spe okrajov, pokud ji jako fzi vbec uznvaj. V Pojize stoj nejble nlezm z povick nekropole ji letit nlezy ze Svijan (katastrln zem Svijan navazuje ze zpadu pmo na povick katastr), kde ji dnes nen bohuel mon rekonstruovat dn z hrobovch celk, a dle pak nlezy z TurnovaMakovch zahrad. Bohuel i odsud byla vtina hrobovch celk nenvratn ztracena ji ped pchodem archeologa a odbagrovna (zbylo cca tyicet rekonstruovatelnch ndob a den). Vtina nlez z velkch pohebi z vchodnch ech ek na monografick zpracovn a archeologizace materilu postupuje. V tomto svtle se jev ochrana povick nekropole jako nutn i kvli pznivmu stavu zachovn a monosti provdt nov rozbory (typologick, palynologick, antropologick, radiometrick a jin). 4. Polohopis a geomorfologie Nekropole le na nevrazn terase (241-243 m nad moem) cca 300 m od Jizery, na jejm pravm behu. Je soust Mnichovohradisk kotliny ve stedn a zpadn sti Turnovsk pahorkatiny. Strukturn-denudan snenina protkan Jizerou je tvoena stedoturonskmi vpnitmi a slnitmi pskovci a svrchnoturonskmi a koniackmi slnovci a vpnitmi jlovci. Charakteristick jsou rozshl patn povrchy (kryopedimenty) navazujc na stedopleistocnn terasy a ojedinl neovulkanick suky. Na pravm behu Jizery se uloily pokryvy a zvje spraovch hln, co je charakteristick prv pro polohu rovho pohebit v lokalit Na Cecilce. Zde se pod 25-35 cm mocnou vrstvou edozem (jet v 90. letech 20. stolet agrrn vyuvan pdy) nalzaj ist 2-3 m nvje lutohnd hlinitojlovit sprae. Pod nimi byly v hloubce 3 m detekovny n trkopsky. Spraov vrstva je msty horizontln peruen ernoed zbarvenou vrstvou slatinitnho charakteru. Tato vrstva je kulturn a ve na sebe vtinu celk rovch hrob a dalch objekt z pozdn doby bronzov (HB2, HB3; 9.-10. stolet ped n. l.). 5. Vymezen a ochrana rovho pohebit Na Cecilce Prozatm zkouman plocha s pohebitm o rozmrech 80 x 130 m je na vchod ohraniena obasnou vodote, kter svd vodu z polnost mezi obcemi Pnn a tven do Jizery. Na severu je plocha vymezena komunikac (914/1) mezi obcemi Povice a Pepee. Na vchod je nalezit oddleno hranicemi parcel star zstavby (406/32, 406/31, 406/42) a na jihu hranicemi parcel 406/65, 406/56. I pes to, e byl vlastnkm (fyzickm osobm) po dohod s krajskm adem nabdnut odkup pozemk i monost nhradnch pozemk, nebylo dosaeno optimlnho een pro zchranu tohoto uniktnho nalezit. Pouze u jednoho pozemku (406/67) bude odkup realizovn. Na ostatnch stavebnch parcelch stoj nebo budou stt rodinn domy (jedn se o parcely 406/66, 406/35, 406/14, 406/37, 406/38 a 406/55). rov hroby a objekty byly zjitny tm na vech parcelch. Nejproblematitj bude ochrana kulturn vrstvy s hroby na parcelch 406/35 a 406/38. Zde jsou hrobov celky uloeny asto velice mlce, to jest 25-35 cm pod souasnm povrchem. Jakkoliv zsah v tchto hloubkch vetn prorstn koenovho systmu ppadnch budoucch devin povede k likvidaci a dal nsiln destrukci tohoto nalezit.

6. Zachovalost pohebit a archeologick nlezy rov hroby jsou od sebe vzdleny 150200 cm a uloeny v hloubce 25-90 cm pod povrchem. Je tm neuviteln, e i nkter z nejmlch hrob maj kompletn zachovan ndoby (neporuen ndoby cca 30-40 cm pod povrchem). Nikdy zde toti neprobhala intenzivn hloubkov orba. Vtina pohebi z tohoto obdob byla nenvratn zniena prv hloubkovou orbou zavdnou v 50. letech 20. stolet. dn z hrob nen naruen ani koenovm systmem lesa, kter zde zejm po 3000 let nebyl. Koeny jsou schopn roztrhat ndoby a jednotliv stepy protlait a do vzdlenosti nkolika metr. Ze zatm prozkouman plochy pohebit (odhadem maximln 5 %; k 15. 11. 2006) je prozatm pes sto dvacet pepravek materilu z minimln osmdesti pti rovch hrob. Stovky pohebnch keramickch ndob obsahuj krom kosternch ostatk i dal pedmty, napklad bohat zdoben miniatury nebo takzvan amansk chrasttka, solrn kotoue, napodobeninu v podob pentagonlnho sekeromlatu i est miniaturnch cca 1 cm vysokch trojbokch jehlan a podobn. Na parcele 406/35 se podailo odkrt dokonce uniktn rovit na spalovn mrtvch. 7. Vznam pohebit v rmci R Povick nekropole pat k uniktnm a nejrozshlejm v esk republice (z dalch jmenujme Domamyslice, Opatovice, Svijany a podobn). Prozatm vak byl archeologicky zkoumn pouze jeho zlomek. Pohebitm doten plocha se pohybuje odhadem mezi 4000-5000 m2. Mme indicie (sbry, leteck snmkovn) i pro jeho dal pokraovn severn od silnice Povice - Pepee, kde navrhujeme stavebn uzvru. Chrnit je nutn i ostatn, zatm nezkouman, archeologick terny (vce jak 95 %), kter v sob ukrvaj dal stovky hrob a tisce pravkch ndob a dalch artefakt. Tuto lokalitu je nutn zachrnit pro budouc vzkum, nebo nlez podobn zachovalho pohebit se nemus v tomto regionu opakovat. N pedn odbornk na dobu popelnicovch pol PhDr. Vt Vokolek mnohokrt zmiuje, e pohebit, lec v prosted oranch pol, jsou ji vtinou zcela polnmi pracemi devastovna, take vzkum zde nepinese oekvan vsledky; v 60. letech 20. stolet postihla pohebit lidu popelnicovch pol tk pohroma v podob hlubok orby, vzkumy z poslednch let nae obavy potvrdily, z vtiny hrob tak najdeme v lepm ppad jen spodky ndob nebo vce mn jen shluky step; ani jedin pohebit vak ani v minulosti, ani pozdji nebylo prozkoumno cel, co nadle ji nikdy nebude mon. Tm jsme zcela ochuzeni o dleit poznn o velikosti a rozsahu pohebi. Porovnejme nyn v nkolika vybranch ukazatelch povick pohebit s jednm z nejvtch publikovanch pohebi z pozdn doby bronzov v esk republice, v Domamyslicch na Morav. Domamyslick pohebit, zkouman pevn ve 20. a 30. letech 20. stolet, m podle poslednho stn ti sta devatenct znmch hrobovch celk. Velkm problmem je vak rozshl skartace nlez, provdn ji v prbhu ternnho vzkumu. K dispozici tak dnes mme 50-60 % pvodn vyzvednutho keramickho invente z pohebit. U vtiny nlez nebyla provdna nebo nen dochovna ternn dokumentace. Z celho pohebit se do dnench dn dochoval antropologick materil pouze ze ty jedinc.

Na povick nekropoli byla provedena u vech hrob (osmdest pt celk) ternn kresebn i fotografick dokumentace (vtina ve kvalit 5 Mpix) a vkov zamen (odvozen od zkladn st S-JTSK). Proplavenm obsah ndob je zskvn velice dleit kostern materil, kter ji v potcch antropologickho rozboru udivuje svou kvantitou (a 2,61 kg kost v pohebn ndob) a tak velikost zlomk skeletu (nkter zlomky pes 8 cm). Napklad na rovm pohebiti v Plzni-Radicch se velikost tchto zlomk pohybuje do 2 cm. Z podrobnho rozboru pak na zvr vyplv, e na povickm pohebiti ji dnes mme vce kompletnch hrobovch celk s ternn dokumentac ne na pohebiti v Domamyslicch. 8. Stav zpracovn nlez, prezentace a ohlasy V souasnosti je laboratorn zpracovno zhruba 10 % dosud nalezench hrobovch celk z lokality, co pedstavuje cca osmdest pohebnch ndob a nkolik kilogram antropologickho materilu. Nezpracovan materil je s popisem uloen v pepravkch, zajitn fli proti rozpadu a kontaktn prostory jsou vyplnny molitanovou drt. I kdy zpracovvn bude trvat jet nkolik let, podailo se ji (pi soubn probhajcm vzkumu) pro veejnost dne 14. z 2006 otevt men vstavu a prezentaci vsledk vzkumu v Povicch v Severoeskm muzeu v Liberci. Ukonena byla dne 29. jna 2006. Referty o povickm naleziti zaznly 3. jna 2006 na konferenci o dob popelnicovch pol a dob haltatsk v Buovicch a 21. jna 2006 na II. konferenci Pamtkov pe v obansk spolenosti pod Troskami. O uniktnm naleziti v Povicch informovaly esk rozhlas Sever poad Planetrium, esk televize, televize Nova, GENUS TV, a. s., Bonus TV a destky novinovch a asopiseckch lnk. Na obranu nalezit aktivn vystoupilo obansk sdruen Pam eskho rje a Podjetd. Pes est set oban podepsalo petici za zchranu povickho nalezit. O nalezit se zajmalo a lokalitu navtvilo mnostv rodin s dtmi, cykloturist, mstnch rodk, koln tdy, odbornci i politici. Finann podpoili zchranu povick pamtky pedevm Libereck kraj a Ministerstvo kultury R. 9. Nstin dalch prac Po ukonen zchrannho vzkumu bude vhodn ohradit plochu parcely 406/37 nzkm devnm plotem, opatenm jednou i dvma voln prostupnmi brankami z vchodn, poppad severn strany. Na zatravnn poseen ploe bude vysypan cesta k nkolika lavikm, u kterch budou informan tabule o povick nekropoli s texty, schematickou mapkou a obrzky. Uprosted bude rekonstrukce jednoho ze rovch hrob, kryt sklem. V dal fzi je mon uvaovat o men muzejn expozici ve vhodn stavb bez zklad umstn na ploe nalezit, a prezentovat tak nae archeologick pamtky dtem, dosplm i zahraninm nvtvnkm. Podobn prezentace archeologick lokality z mlad doby bronzov i star doby elezn v na republice neexistuje, nejbli veejnosti zpstupnn lokality znme z Kyjatic (Slovensko) i Biskupin (Polsko). 10. Shrnut a zvr Povick nekropole bude zejm vyhlena kulturn pamtkou, avak samo toto prohlen jedinen nlezy nezachrn. Me vak nastolit alespo njak reim pro vlastnky pozemk, za jejich ploty bude jinak velice tk cokoliv kontrolovat. Projekty na

zchranu archeologickch nalezi v Pojize akademika J. Filipa i J. V. imka nebyly realizovny. Je nutn uinit vechny kroky pro to, aby ji konen pestala devastace uniktnch nalezi. U pamtky typu povick nekropole nesm bt v budoucnosti dn diskuse o jakkoliv stavebn innosti. Tyto plochy je nutn ponechat v reimu louka a podobn a zajistit ostrahu. Nezjem o vlastn historii, necta k naich pedchdcm a v neposledn ad sla penz nesm pevit odkaz naich pedk, kter dnes vtinou ani neumme vyhodnotit. Dkuji vem za pomoc pi zchran tto jedinen pamtky. 11. Prameny a literatura ANZ 37/2003 - archeologick pracovit Severoeskho muzea v Liberci ANZ 39/2005 - archeologick pracovit Severoeskho muzea v Liberci (Brestovansk) Brestovansk, P. - Star, M. 1998: Archeologie v Povicch. In: Archeologie Libereckho kraje 1/1998, 167-174. Brestovansk, P. 2006: Vc: odborn posudek k prohlen lokality kulturn pamtkou. Pohebit z pozdn doby bronzov - kultura slezsk; k. . Povice, p. p. . 406/14, 406/35, 406/36, 406/37, 406/38, 406/55, 406/56, 406/66, 406/67 a 406/68; Libereck kraj. Liberec, 1-3. Demek, J. a kolektiv 1987: Hory a niny. Praha, 1987, 357-358. Hrakov E. 2003: Prezentcia archeologickch lokalt v Kyjaticiach a Pincinej. In: Monumentorum Tutela - Ochrana pamiatok 14, 133-138. Prahistoryczny grd w Biskupinie. Warszawa 1991. Kvala, J. 1954: Vznik slezsk kultury na Morav, Pamtky archeologick XLV, 263. Prostednk, J. 1996: Zchrann vzkum sdlit lidu popelnicovch pol a doby msk v Turnov. In: Pojizersk sbornk, . 3., 11-70. Sedlek, R. 2005: Domamyslice, pohebit lidu popelnicovch pol. In: Pravk N 13, Supplementum. Sklen, K.- Sklenov, Z.- Slabina, M. 2002: Encyklopedie pravku. Praha, 320-321. Vokolek V. 1999: Vchodoesk haltatsk pohebit. Pardubice. Vokolek V. 2003: Pohebit luick kultury ve vchodnch echch. Praha.

Obr. 1. Leteck snmek prbhu vstavby rodinnch dom na rovm pohebiti v ervnu 2006, foto autor.

Obr. 2. Vypreparovan rov hrob slo 74 (listopad 2006), foto autor.

Obr. 3. Zaiovn plochy s hroby a objekty v sond slo 4 ped focenm (z 2006), foto autor.

Obr. 4. Uniktn rovit na spalovn mrtvch je dnes zabetonovno pod zkladovou deskou jednoho z rodinnch dom (stav z listopadu 2005), foto autor.

10

Archeologick nlezy zskan pi obnoven identifikaci nemovitch kulturnch pamtek Libereckho kraje v roce 2006
Martin Nechvle Nsledujc soupis pedstavuje archeologick nlezy zskan pracovnky Nrodnho pamtkovho stavu, pracovit v Liberci v souvislosti s obnovenou identifikac (dle jen reidentifikac) nemovitch kulturnch pamtek na zem Libereckho kraje. Zskny byly nhodnm nlezem v arelu kulturn pamtky i v jejm okol, sledovnm nehlench vkop nebo clenou ternn prospekc za elem pesn lokalizace archeologickho nalezit. asov nlezy spadaj pevn do obdob stedovku a novovku, ale nezanedbatelnmi polokami jsou i pravk nlezy ze znmch i ze zcela novch lokalit. Nalezen artefakty budou pedny pslunm regionlnm muzem. 1. Bulovka (okres Liberec) LOKALITA: Bulovka, u brny kostelnho arelu (kulturn pamtka, slo rejstku 19908/5-4182). KULTURA: Vrcholn stedovk 2 / novovk 1 (druh polovina 15. a 16. stolet). LOKALIZACE: Mezi brnou do arelu kostela sv. Archandla Michaela a litinovm kem s pskovcovm soklem, ZM 10: 03-12-18, koordinty od ZS/JS 009/363 mm, nadmosk vka 318 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (9. 8. 2006, M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (2 ks; obr. 1:16, 17). KOMENT: Nlezy byly uinny na udusan hromdce hlny, jedinm nezatravnnm mst (obr. 4:4). Nlezy souvisej s existenc zdej stedovk vsi. Prvn zmnka o vsi pochz z prediktu z roku 1354. Vlastn kostel i s farem je uveden ve frdlantskm urbi z roku 1381. Vesnice i s kostelem byla zaloena nejspe nkdy po polovin 13. stolet. LITERATURA: Krackov Belling 2003, 40-43. 2. Frdlant (okres Liberec) LOKALITA: Frdlant, podzm, u . p. 4018. KULTURA: Novovk 2 (17.-19. stolet). LOKALIZACE: Vkop pi vchodn obvodov zdi . p. 4018, p. p. . 3240, ZM 10: 0312-22, koordinty od ZS/JS 231/146; 232/147 mm, nadmosk vka 312 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr na hromadch hlny a dokumentace profilu (7. 9. 2006, M. Nechvle, P. ternov, M. Ouhrabka, L. Pivrncov). NLEZ: Keramika (43 ks; obr. 1:22-29, 32, 33), kamenina (1 ks; obr. 1:34). KOMENT: Nlezy a stratigrafick situace z vkopu pi vchodn obvodov zdi domu dokumentuj jeho existenci bhem novovku. LITERATURA: Nepublikovno.

11

3. Frdtejn (okres Jablonec nad Nisou) LOKALITA: Hrad Frdtejn (kulturn pamtka, slo rejstku 22899/5-16). KULTURA: Vrcholn stedovk 2 (14.-15. stolet). LOKALIZACE: Hradn zcenina se nachz na ostrohu skalnho hebene nad dolm s bezejmennm potokem tekoucm do Mal Skly, ZM 10: 03-32-13, koordinty od ZS/JS 333/221; 335/223; 337/222; 338/220; 334/218 mm, nadmosk vka 480-496 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (25. 10. 2006, M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (6 ks). KOMENT: Vzhledem k atypinosti keramickch fragment je lze datovat rmcov do 14.-15. stolet, tedy do obdob existence hradu. Potky hradu nejsou zcela jasn. Dle komparace psemnch pramen je vznik hradu kladen nkam do druh tvrtiny 14. stolet. Poprv je jako hradn pn uvdn roku 1385 Bohunk Puklice, kdy dosadil ke kostelu v Hodkovicch novho fare. Ve stavebn podob hradu lze rozliit celkem ti zkladn stavebn fze. Jako jedin vojensk akce souvisejc s hradem je v psemnch pramenech zmiovno v srpnu 1432 oblhn husity, kter vak brzy skonilo pmm. Definitivn ztrta vznamu a nsledn oputn hradu jsou spojeny s rokem 1540, kdy hrad i s panstvm koupil Jan z Vartenberka. Ten tho roku prodal vesnianm podhradn poplun dvr, a tak hrad jako hospodsk jednotka pozbyl na vznamu. Druhm rozhodujcm faktorem byla obtn vojensk hjitelnost hradu v dob rozmachu stelnch zbran. LITERATURA: Sedlek 1932, 254-261; Durdk 2000, 139; Gabriel 1991, 279-292; Gabriel 2002, 173-192; Nechvle 2003, 211-222. 4. Frdtejn (okres Jablonec nad Nisou) LOKALITA: Skaln hbet zpadn od hradu Frdtejna. KULTURA: Pozdn doba kamenn (4.-3. tiscilet p. n. l.), vrcholn stedovk 2 (14.15. stolet). LOKALIZACE: Skaln hbet na druhm stran severojinho dol, cca 100 m zpadn od hradu, p. p. . 416, ZM 10: 03-32-13, koordinty od ZS/JS 322/222; 324/226; 326/225; 324/221 mm, nadmosk vka 460-472 m. OKOLNOSTI: Povrchov przkum a sbr (25. 10. 2006, M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Kemencov hrot pu (obr. 7), maznicov destrukce, splenitn vrstva, tesan trmov kapsy (obr. 6). KOMENT: V severn sti skalnho hbetu pi silnici byly v jnu 2006 nalezeny na temeni hbetu tesan kapsy. Jedn se o trmov kapsy slouc nejspe k ukotven devn konstrukce, je byla patrn rouben, o em svd maznicov vrstva, kter pokrv plochu pvodn stavby. Rozmry pvodn stavby lze jen odhadovat; severn hrana obdln i tvercov vovit (?) stavby mila 5,7 m. Na temeno skly stoupaj od severu ti tesan schdky nejspe recentnho st. Pvodn pstupov komunikace patrn obchzela severn st skalnho hbetu od severozpadu a zpadu.

12

Zrove byla provedena i rekognoskace zbyl sti hbetu, kter se rozpad na dv sti - severn a jin. V jin sti severnho seku hbetu byla nalezena splenitn uhlkat vrstva v mstech, kter mohla bt dky rovn ploe vyuita. Vzhledem k blzkosti hradu lze uvaovat o njak form pedsunutho opevnn kontrolujcho kolem prochzejc pstupovou komunikaci. Dobu jejho vzniku urit nedokeme. V vahu by mohlo pichzet obdob husitskch vlek, kdy byl hrad v roce 1432 oblhn. Dal monost vybudovn pedsunutho opevnn je celkov pestavba hradu za elem vyho komfortu a obranyschopnosti v dob po polovin 15. stolet. V t dob byla k Frdtejnu pistavna doln st hradu se studnin v. Pozoruhodnm nlezem uinnm na maznicov vrstv uprosted pedpokldan stedovk rouben stavby je eneolitick kemencov ipka. Zpsob jejho transportu do tchto mst nen zcela jasn. Nejbli lokalita s doloenm eneolitickm sdlitm je asi 1,5 km vzdlen pskovcov skaln oblast Drbovna. Zde bylo vzkumem J. V. imka doloeno osdlen nkolika pevis. Mezi nejzajmavj nlezy pat kamenn hrot pu a pskovcov brousek se lbkem uvanm patrn k obruovn nsad p. Jako jedin dosud znm pravk nlez z katastru obce Frdtejn uvd J. Filip ve svm soupisu keramickou ndobu ze star doby elezn (tzv. billendofsk typ). Jako nalezit je v Nrodnm muzeu uveden hrad Frdtejn. LITERATURA: Filip 1947, 203-204, 207. 5. Chvalovice (okres Liberec) LOKALITA: Klamorna (kulturn pamtka, slo rejstku 27132/5-4301). KULTURA: Pravk, ran stedovk 4 / vrcholn stedovk 1 (12.-13. stolet). LOKALIZACE: Ostrona nad soutokem Oharky a Mohelky. Jin a vchodn svahy prudce spadaj do nch dol. Na severn a zpadn stran navazuje mrn zvlnn tern smrem k Hradanm a Chvalovicm. Celkov rozsah lokality: p. p. . 447/1, 478, 477, 475/3, 447/14, 472/2, 447/9, 475/5, 447/8, 475/7, 447/4, 447/5, 447/3, 475/5, 447/2, 420/2, 473/1, 475/1, 475/4, 475/8, 419, 447/2, 413/4, 519/2, 418/1, 519/1, 442/4, 371, 356, 342/3, 413/3, 410/2, 412/3, 586/2, 410/1, st. parc. . 75; sbr na parcelch: 475/1, 475/4, 475/8, 419, 413/3, 418/1, ZM 10: 03-32-111, koordinty od ZS/ JS 345/049; 346/053; 352/052; 351/047 mm, nadmosk vka 371-378 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (15. 9. 2006, M. Nechvle, L. Pivrncov, L. Broov) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: keramika (17 ks; obr. 1:9-15), tpan industrie (1 ks; obr. 1:8) KOMENT: V literatue je lokalita bez blich argument uvdna jako hradit, avak dn fortifikan prvky v ternu nebyly dosud objeveny. Jan Filip uvd na zklad shody jmen monou funkn souvislost s Klamornou na Muskm u Mnichova Hradit. V okol se nachzej podobn nzvy poloh jako na Muskm (napklad Hrdek, Starohrad, Na kavkch

13

 Kavina). Polykulturn charakter sdlit svd o vhodnch sdelnch podmnkch. Ze starch nlez zskanch sbrem jsou doloeny komponenty z pozdn doby kamenn, mlad doby bronzov a ze stedovku. Existence hradit nen podepeno ani nlezy z obdob starohraditnho a stedohraditnho. Vekerou dostupnou nalezenou keramiku lze datovat do rozmez 12.-13. stolet. Je mon, e se jedn o zaniklou kolonizan vesnici zaloenou z popudu benediktin vlastncch zdej rozshl jezd Vladislavice od roku 1115, nebo vzniklou po roce 1237 innost dubskch johanit. Exponovan poloha lokality na hran nho dol slouc jako argument pro existenci hradit postrd na sle ve srovnn s polohou vesnice Letaovice, kde je geografick poloha podobn. Bez vznamu nen ani blzkost Letaovic a Klamorny k pedpokldan komunikaci vedouc dolm Mohelky k Hodkovicm nad Mohelkou a dle ve smru dnen rychlostn silnice E 442 do Libereck kotliny. STAV: sti lokality, kter se nachzej na lesnch pozemcch nebo jsou zatravnny, jsou bez poruen. Avak plochy uvan jako orn pda jsou minimln od 19. stolet orbou soustavn naruovny. Vrazn destrukci podorninch archeologickch situac odpovd i vrazn ni poet dnes nalezench artefakt v porovnn se situac pedvlenou. Povrchov nlezy artefakt se v souasn dob vyskytuj tm vhradn v jihozpadn sti lokality (obr. 5:5). Ostatn plocha je dnes ji bez nlez, akoli v literatue jsou zmiovny tm z cel plochy ostrony. LITERATURA: Filip 1947, 163-165, obr. 24; Louda 1939-1946, 140-142; Nechvle ern 2005, 52. 6. Jablonec nad Nisou (okres Jablonec nad Nisou) LOKALITA: . p. 346, st. parc. . 372/1 (kulturn pamtka, slo rejstku 32953/54787). KULTURA: Novovk 2 (19.-20. stolet). LOKALIZACE: Mlnsk ulice, hranice MPZ, ZM 10: 03-32-03, koordinty od ZS/JS 409/319 mm, nadmosk vka 511 m. OKOLNOSTI: Dokumentace jmky po vybrn vpln (29. 8. 2006, M. Nechvle). NLEZ: Keramika (27 ks; obr. 2, obr. 3:1-3, 6, 8, 9), dladice (5 ks), sklo (1 ks), elezo (3 ks; obr. 3:4, 5, 7; obr. 4:1), zvec kosti (3 ks), rovka (1 ks), gramofonov deska (1 zl.). KOMENT: Do ulov skly tesan odvodovac jmka v suternu . p. 346 (obr. 4:2, 3). Jmka byla vytesna patrn ji v souvislosti se stavbou kamennho domu v 18. stolet. Pozdn barokn dvoupatrov dm s mansardovou stechou je poprv zmiovn v gruntovn knize k roku 1773, kdy dm vlastnil sedlk a rycht Josef Hemmrich. O tvrt stolet pozdji dm zskal vrobce a exportr sklenn biuterie Josef Dressler. Jeho ze Vincent Emanuel Schneider zde mezi lety 1812-1826 provozoval lkrnu U ernho orla. Dm byl nkolikrt pestavovn, poprv na konci 19. stolet. Po adaptacch z roku 1913 slouil jako zahradn restaurace a hostinec Belvedere. Posledn generln rekonstrukce probhla v letech 1994-1998.

14

Hlavn funkc nalezen jmky bylo stahovn vody a omezen jejho vzlnn zdivem. Jmka byla nejspe zasypna spolu s nepotebnm odpadem v souvislosti s posledn rekonstrukc objektu a betonovnm podlahy koncem 90. let 20. stolet. Archeolog byl pizvn a po vybrn vpln jmky, a tak byla stratigrafick situace dokumentovna jen na jej stn. Dle sdlen Ing. S. ehka bude jmka ponechna nezasypan a mrn nadezdna, aby mohla plnit svou pvodn funkci. Nlezy reprezentuj odpad domcnosti z obdob od 19. do druh poloviny 20. stolet. LITERATURA: Nepublikovno. 7. Kobyly (okres Liberec) LOKALITA: Latnsk pohebit (kulturn pamtka, slo rejstku 24691/5-4341). KULTURA: Mlad doba elezn, eponymn lokalita kobylsk skupiny (2-1. stolet p. n. l.). LOKALIZACE: Severn okraj obce (p. p. . 184), msto sbru severovchodn okraj obce, p. p. . 254/1, 254/2, 227/1, ZM 10: 03-32-16, koordinty od ZS/JS 127/192; 137/212; 144/207; 132/190 mm, nadmosk vka 344-362 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (16. 10. 2006, M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (24 ks), zvec (?) kosti (5 ks). KOMENT: Plocha pvodnho pohebit a sdlit zkoumanho v letech 1931-1932 (J. Bhm) je zatravnn. Povrchov prospekce byla provedena na sousednch oranch pozemcch, kde bylo zjitno pokraujc osdlen patrn ze stejnho obdob (obr. 5:2). Jde-li o sdeln, i pohebn aktivitu, nelze urit. st nlez jsou vrcholn stedovk a novovk keramika a zvec kosti, kter nejspe souvisej s hnojenm pol. LITERATURA: Filip 1947, 47-50, 165-176, obr. 21, 22, 38, 39 (s lit.); Mhling 1944. 8. Letaovice (okres Liberec) LOKALITA: Arel kostela sv. Jakuba Vtho se hbitovem (kulturn pamtka, slo rejstku 18493/5-4302). KULTURA: Vrcholn stedovk 1 (13. stolet). LOKALIZACE: Jihozpadn roh hbitova pi zdi mrnice, p. p. . 1032, ZM 10: 03-32-11, koordinty od ZS/JS 108/037 mm, nadmosk vka 360 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (15. 9. 2006 M. Nechvle, L. Pivrncov, L. Broov) v rmci reidentifikace kulturn pamtky (obr. 4:5). NLEZ: Keramika (1 ks). KOMENT: Kostel je poprv zmiovn roku 1369, kdy byl papei odvdn destek ve vi esti gro. Z pvodn stedovk stavby patrn z konce 13. stolet se zachovaly relikty severn a jin zdi lodi z lomovho kamene, na kterch byly v roce 1992 odkryty freskov malby s torzem postavy sv. Mikule a ornamentlnmi motivy. Z arelu hbitova pochz ze starch nlez zlomek ndoby z mlad doby elezn a keramika pozdn hraditn (12.?-13. stolet). Na Patokov poli pak byla nalezena eneolitick kamenn brouen sekera. LITERATURA: Filip 1947, 176-177; Louda 1939-1946, 142; Edel 2006, 116-119.

15

9. Pnn (okres Liberec) LOKALITA: Pnn U Ke (kulturn pamtka, slo rejstku 17762/5-4408). KULTURA: Neolit (6.-5. tiscilet p. n. l.). LOKALIZACE: Jihovchodn okraj obce, u kamennho ke, jin od silnice Pnn tven, p. p. . 23/1, 172, 182/3, 955/2, 961/1, 981, ZM 10: 03-32-22, koordinty od ZS/JS 167/366; 174/375; 185/373; 187/363 mm, nadmosk vka 264-269 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (2. 10. 2006 M. Nechvle, M. Ouhrabka) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (11 ks), kmen (2 ks; obr. 1:7), tpan industrie (8 ks; obr. 1:16), zvec kosti (4 ks). KOMENT: Lokalita je znma ji od potku 20. stolet, kdy zde roku 1901 provedli vzkum J. V. imk, K. Buchtela a dc uitel Hrdina. Bylo nalezeno mnostv keramiky, mazanice, jeden zlomek vrtanho brouenho kamennho nstroje a nkolik kus tpan industrie. Na zklad keramiky byla datovna do mladho obdob kultury s linern keramikou a do prbhu kultury s vypchanou keramikou. Nlezy v rmci reidentifikace kulturn pamtky obsahuj pouze atypickou keramiku a tpanou industrii, a tak je nelze jednoznan asov a kulturn zaadit v rmci mlad doby kamenn (obr. 5:3). LITERATURA: Filip 1947, 238-240 (s lit.). 10. Star Dub (k. . Modlibohov, okres Liberec) LOKALITA: Pole u kaple Navtven Panny Marie (kulturn pamtka, slo rejstku 29827/5-4392). KULTURA: Vrcholn stedovk 1-2 (13.-15. stolet). LOKALIZACE: Oran polko asi 30 m zpadn od kaple, p. p. . 954, ZM 10: 03-31-06, koordinty od ZS/JS 003/167 mm, nadmosk vka 334 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (17. 10. 2006 M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (7 ks). KOMENT: Na tto lokalit, npadn vyvenin s kapl, provdl povrchov sbr ji koncem 80. let 20. stolet T. Edel. Zamil se na pole nlec k . p. 16 (p. p. . 954). Na zklad jeho podntu byl v letech 1990-1991 proveden zjiovac vzkum formou dvou sond, v nich byla registrovna sdeln aktivita ji z prvn poloviny 13. stolet a stalet nsledujcch. Z dvodu zkazu majitele nebyla poloena sonda na ternn hran ostrony, a tak mon opevnn tto polohy zstv nezodpovzenou otzkou (obr. 5:4). LITERATURA: Star 1993, 108-112. 11. Svijany (okres Liberec) LOKALITA: Severovchodn od obce, u kku (kulturn pamtka, slo rejstku 43801/5-4459). KULTURA: Vrcholn stedovk 1-2 (13.-15. stolet).

16

LOKALIZACE: Severovchodn od obce, severn od silnice Svijany - Povice, p. p. . 224, msto pozitivnho sbru p. p. . 224/9, 224/10, 224/11, ZM 10: 0332-22, koordinty od ZS/JS 012/183; 014/188; 029/188; 029/184 mm, nadmosk vka 272-275 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (13. 10. 2006 M. Nechvle, L. Pivrncov) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (3 ks). KOMENT: Lokalita je znma z vkop J. Svobody, J. Kry, P. Patsche, J. L. Pe a J. V. imka z roku 1890. Pohebit datovan do pozdn doby bronzov a star doby elezn bylo zkoumno nesystematicky a nkolika lidmi najednou. Nlezy pak byly rozmstny do nkolika sbrek. Vkopy byly provdny patrn na dnench parcelch 224/11, 224/14 a 224/7, pamtkov chrnna je cel parcela . 224 a jej dly. A byla povrchov prospekce provdna v mstech starch vzkum, dn nlezy nebyly uinny. Ti stedovk keramick zlomky pochzej z psu pole u silnice, piem nelze vylouit jejich transport do tchto mst pi hnojen (obr. 5:6). LITERATURA: Filip 1947, 249-252, obr. 12. 12. Svijany (okres Liberec) LOKALITA: Zpadn od obce, u zahrdksk kolonie. KULTURA: Pravk. LOKALIZACE: Zpadn od obce, severn od silnice Svijany - Loukov, p. p. . 190/5, 190/6, 190/19, ZM 10: 03-32-21, koordinty od ZS/JS 424/131; 430/141; 434/139; 427/129 mm, nadmosk vka 275 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (13. 10. 2006 M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (3 ks). KOMENT: Msto sbru je nejspe pokraovnm lokality objeven a zkouman v mstech pes silnici v arelu zahrdksk kolonie. Zde ji potkem 20. stolet nalezl mnostv slezskoplatnick keramiky zahradnk Maruka a roku 1909 je daroval do turnovskho muzea. V roce 1944 pak dal nlezy zskal sbrem F. Louda (obr. 5:6). LITERATURA: Filip 1947, 252-253 (s lit.). 13. Vlachov (okres Liberec) LOKALITA: Hospodsk usedlost . e. 101 (kulturn pamtka, slo rejstku 50665/55877). KULTURA: Novovk 2 (19.-20. stolet). LOKALIZACE: Vkop pro inenrsk st ped domem . e. 101, p. p. . 686, ZM 10: 0331-10, koordinty od ZS/JS 015/038 mm, nadmosk vka 421 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (21. 9. 2006 M. Nechvle) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (3 ks), kmen (1 ks). KOMENT: Nlezy byly sebrny z hromad podl vkopu. Novovk keramika souvis s existenc hospodsk usedlosti. Psemn prameny ji dokldaj v obdo-

17

b renesance, souasn stavby pochzej z pelomu 19. a 20. stolet. LITERATURA: Nepublikovno.

14. Ve (okres Semily) LOKALITA: U kostela sv. Jakuba a Filipa (kulturn pamtka, slo rejstku 16013/62854). KULTURA: Vrcholn stedovk 1 (13. stolet). LOKALIZACE: Asi 30 m severn od kostela, p. p. . 55/3, ZM 10: 03-34-02, koordinty od ZS/JS 353/380 mm, nadmosk vka 282 m. OKOLNOSTI: Povrchov sbr (6. 10. 2006 M. Nechvle, L. Pivrncov) v rmci reidentifikace kulturn pamtky. NLEZ: Keramika (1 ks). KOMENT: Nlez keramickho zlomku byl uinn u informan tabule s mapou. Zlomek nejspe pochz z drobnjho vkopu vzniklho pi budovn cesty k tabuli. Stedovk osdlen Ven je doloeno pro 13. stolet nlezy z nkolika poloh. Vznamn je zejmna zahrada (p. p. . 107/1) za . p. 11, kde se nachz novovkm pskovcovm lomem naruen tvrzit se stedovkmi nlezy. Ve je v psemnch pramenech poprv pipomnna roku 1318, kdy byla v majetku pana Vikarta z Poln. Tomu v tto neklidn dob uinili okoln lechtici z neznmho dvodu znan kody ve vsch Povice, Ve a Olenice. Zdej kostel je poprv pipomnn roku 1369, kdy odvedl papei destek v pomrn znan vi 21 gro. LITERATURA: Filip 1947, 267-268; Nechvle 2004, 655-670 (s lit.). Literatura: Durdk, T. 2000: Ilustrovan encyklopedie eskch hrad. Praha. Edel, T. 2006: eskodubsko v pamtkch 12.-20. stolet. esk Dub. Filip, J. 1947: Djinn potky eskho rje. Praha. Gabriel, F. 1991: Keramick soubor z hradu Frdtejna, Archaeologia historica 16, 279-292. Gabriel, F. 2002: Hrad Frdtejn, Castellologica bohemica 8, 173-192. Krackov, L. Belling, V. 2003: Stedovk sakrln architektura na Frdlantsku. Vlastivdn knihovnika Spolenosti ptel staroitnost, sv. 12. Praha. Louda, F. 1939-1946: Pravk nlezy z Podjetd, Pamtky archeologick XLII, 140-142. Mhling, W. 1944: Das sptlatenezeitliche Brandgrberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Praha. Nechvle, M. 2003: Nov archeologick nlezy z hradu Frdtejna, Muzejn a vlastivdn prce 41 - asopis spolenosti ptel staroitnost 111, . 4, 211-222. Nechvle, M. 2004: Ve na Turnovsku ve svtle archeologickch nlez, Archeologie ve stednch echch 8, 655-670. Nechvle, M. ern, M. 2005: Archeologick povrchov prospekce hornho Pojize v letech 2004 a 2005, Zpravodaj muzea v Hradci Krlov 31, 51-56. Sedlek, A. 1932: Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho X. Praha. Star, M. 1993: Archeologick vzkum v osad Star Dub (k. o. Modlibohov), okr. Liberec, v letech 1990-1991, Sbornk Severoeskho muzea Historia 11, 108-112.

18

Souhrn Archeologick nlezy zskan pi obnoven identifikaci nemovitch kulturnch pamtek Libereckho kraje v roce 2006 Martin Nechvle lnek reprezentuje soupis archeologickch nlez zskanch pracovnky NP, zemnho odbornho pracovit v Liberci ze tincti lokalit v souvislosti s obnovenou identifikac nemovitch kulturnch pamtek na zem Libereckho kraje. Zskny byly nhodnm nlezem v arelu kulturn pamtky i v jejm okol, sledovnm nehlench vkop nebo clenou ternn prospekc za elem pesn lokalizace archeologickho nalezit. asov nlezy spadaj pevn do stedovku a novovku, ale nezanedbatelnmi polokami jsou i pravk nlezy ze znmch i ze zcela novch lokalit. Obrazov dokumentace:
Obr. 1. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1-7: Pnn (LB); 8-15: Chvalovice Klamorna (LB); 16-17: Bulovka (LB); 18-20: Svijany (LB), u kku; 21, 31: Svijany (LB), u zahrdksk kolonie; 22-29, 32-34: Frdlant (LB), . p. 4018. 1-8: tpan industrie; 9-33 keramika; 34 kamenina. Kresba autor, 2006. Obr. 2. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1-9: Jablonec nad Nisou (JN), Mlnsk ulice, Galerie Belveder, . p. 346. 1-9: keramika. Kresba autor, 2006. Obr. 3. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1-9: Jablonec nad Nisou (JN), Mlnsk ulice, Galerie Belveder, . p. 346. 1: porceln; 2, 3, 6, 8, 9: keramika; 4, 5: elezn heby; 7: elezn klika. Kresba autor, 2006. Obr. 4. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1-3: Jablonec nad Nisou (JN), Mlnsk ulice, Galerie Belveder, . p. 346; 4: Bulovka (LB), vez katastrln mapy, kkem v kruhu je oznaeno msto nlezu keramiky; 5: Letaovice (LB), vez katastrln mapy, kkem v kruhu je oznaeno msto nlezu keramiky. 1: elezn kovn dve s pirezlm dradlem keramick pnviky; 2: . p. 346, pdorys prvnho podzemnho podla, ernm bodem je oznaena poloha jmky; 3: pdorys a profil jmky, stratigrafick situace: 1 - beton, 2 - uheln prach s kousky uhl, 3 - edohnd kypr psit hlna, 4 - navtral ulov skla. Kresba autor, 2006, pdorys . p. 346 dle plnu Z. Pnikov, 1994. Obr. 5. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1: Frdlant (LB), . p. 4018, pln vkopu a dokumentovan profil, statigrafick situace: 1 - hnd kypr psitohlinit hlna s kousky drcenho edie, 2 - edohnd jlovitohlinit hlna s kousky drcenho edie, 3 - ern hlinitopsit hlna, 4 - zlomky malty, 5 - hnd hlinitopsit hlna s nlezy keramiky; 2: Kobyly (LB), vez katastrln mapy, rafovan je oznaeno msto sbru, tun vyznaen prohlen rozsah kulturn pamtky - latnsk pohebit; 3: Pnn U Ke (LB), vez katastrln mapy, rafovan je oznaeno msto sbru; 4: Star Dub (LB), ostrona s kapl Navtven Panny Marie, rafovan je oznaeno msto sbru; 5: Chvalovice Klamorna (LB), rafovan je oznaeno msto sbru; 6: Svijany (LB), SV lokalita u kku, JZ lokalita u zahrdksk kolonie, rafovan je oznaeno msto sbru. Kresba autor, 2006, pln Starho Dubu z roku 1991 podle M. Star. Obr. 6. Archeologick nlezy zskan povrchovou prospekc v roce 2006: 1: Frdtejn (JN), skaln hbet zpadn od hradu, vez katastrln mapy, rafovan je oznaena poloha severn sti hbetu; 2: pln severn sti hbetu s tesanmi kapsami, v severn sti plnu je tekovan oznaena maznicov vrstva, v jin sti plnu uhlkov vrstva, kkem je vyznaeno msto nlezu eneolitickho hrotu. Kresba autor, 2006. Obr. 7. Frdtejn (JN), eneolitick kemencov ipka. Foto T. Slavk, 2006. Obr. 8. Frdtejn (JN), skaln hbet zpadn od hradu, pohled od vchodu. Foto autor, 2006. Obr. 9. Frdtejn (JN), skaln hbet zpadn od hradu, detail tesan trmov kapsy s mazanicovou vrstvou. Foto autor, 2006. Obr. 10. Jablonec nad Nisou (JN), Mlnsk ulice, Galerie Belveder, . p. 346, jmka. Foto autor, 2006.

19

Obr. 1.

20

Obr. 2.

21

Obr. 3.

22

Obr. 4.

23

Obr. 5.

24

Obr. 6.

25

Obr. 7.

26

Obr. 8.

Obr. 9.

27

Obr. 10.

28

Archeologie v okol Zahrdek u esk Lpy

Vladimr Pea Jihozpadnm eskolipskem se mezi Kravaemi a Bezdzem obloukem thne Jestebsk kotlina, jej mokiny byly v prbhu stedovku a novovku postupn nahrazeny rybnky. Z obou stran ji ohraniuj skalnat oblasti Polomench hor a Kumerskch vrch s Hradanskmi stnami (Hradansk pahorkatina), na severu potom pskovcov ploina s kaonem Peklo a pat vchodnch vbk eskho Stedoho (Provodnsk pahorkatina). Oblast pat klimaticky k nejteplej sti eskolipska (zna MT 9 s prmrnou letn teplotou 17-18 C a ronm srkovm prmrem 600 mm; Mackovin et al. 2002) a dky ptomnosti spraovitch pd nabz velmi pzniv podmnky pro pravk osdlen. Nen proto nic pekvapivho, e prv zde ped 2. svtovou vlkou nasbral ekologick hospod a politik Karl Stellwag na svch polch nejvt sbrku pravkch nlez na eskolipsku (Pea 2006). Pat sem i znm pohebit kobylsk skupiny v Jesteb, prozkouman ve 30. letech archeolokou Camillou Streitovou, dle nejstar znm dm kultury s vypchanou keramikou vykopan v te dob profesorem Leonhardtem Franzem u Stvolnek a ada paleolitickch a mezolitickch lokalit, kter v 70. letech objevil archeolog Ji A. Svoboda (pehled Jen Pea 2000). Sledovan oblast se katastrem Zahrdek u esk Lpy bezprostedn dotk archeologicky nejbohatho zem v okol Holan; katastry obc Kvtkov, Sosnov a Srn le na ploin tvoc pirozen pedl mezi Jestebskou kotlinou a povodm eky Plounice na severu (obr. 1, 2). Pedloen pspvek voln navazuje na pedchoz prce, kter postupn mapuj archeologickou topografii irho zem eskolipska (Pea 2001, 2002, 2003, Pea Jen v pprav) a jejich hlavnm clem je ovovat a publikovat dosud neznm pedmty z archeologick sbrky Vlastivdnho muzea a galerie v esk Lp (dle jen VMG) nebo zapomenut a rozptlen daje pedvlen literatury. Podrobnji jsou zmnny tak men zchrann vzkumy z poslednch let. Vzhledem k astmu vskytu nmeckch nzv obc usnadn orientaci ve star literatue nsledujc pehled: K obci Kvtkov (Quitkau) je pipojena st Podol (Halbemulde). Sosnov vznikla spojenm pvodn samostatnch vs Sosnov (Kynast) zpadn od hlavn silnice a Lesn (Zuckmantel), rozkldajc se podl tto komunikace. K Srn u esk Lpy (Rehdrfel) pat samoty Krav Hora. Dnen obec Zahrdky pedstavuje pedvlen a pvodn samostatn obce Neugarten/Neuschloss (okol zmku) a Herrnsen/Hirnsen (u hrze Novozmeckho rybnka), k nim jsou pipojeny mal vsi Karba, Borek (Regersdorf), Karasy (Karsch) a osada estidom (Sechssttten). 1. KVTKOV 1.1. Pravk Prvn archeologick nlezy byly v okol Kvtkova rozpoznny na potku poslednho desetilet 19. stolet. Jak bvalo v tto dob obvykl, jednalo se o npadn brouen kamenn nstroje. Z katastru Kvtkova jsou uvdny ti. Pi stavb domu p. 24 byl v roce 1891 nalezen nevrtan nstroj, opracovan do tyhranu v podob sekery nebo dlta. Byl 8 cm dlouh, v nejirm mst bitu mil 4 cm, v prostedn sti byl 3,5 cm irok a pes 2 cm siln. Tln st se opt zuovala, ale byla

29

pokozena; podle odhadu mohla bt kolem 1 cm irok a 2-4 mm siln. Pedmt pevzala v roce 1892 redakce Zpravodaje Exkursionsklubu (MNEC) a byl zapsn do sbrky pod slem 23. V souasn sbrce VMG (v n skonila vt st sbrky Exkursionsklubu) se pedmt nepodailo identifikovat (Wenzel 1892, Hantschel 1897, 234 a 1911, 707, Exkursions-Klub, I. Abt., Nr. 23). Podle laskav informace starostky obce Jany Zelenkov stval dnes zboen dm p. 24 pravdpodobn v proluce zstavby na jin stran nvsi v zpadnm sousedstv kostela. Podle zprvy redakce MNEC se v roce 1892 jin kamenn nstroj z Kvtkova vt sekera (Beil) nachzel ve sbrce obecn koly1, kam ho daroval obecn zastupitel F. Zeiler (Wenzel 1892, Hantschel 1897, 234). Na poli v poloze Kalter Grund (Studen dl) nalezl na podzim 1941 sedlk Kindermann z Kozl kamennou sekeru, kterou zskal studijn rada prof. Karl Schober v esk Lp. Po intervenci archeologickho zplnomocnnce Karla Suskeho na starostu esk Lpy podalo msto K. Schobera o darovn pravkho nstroje mstskmu muzeu, k emu dolo nejpozdji v ervnu 1942 (Suske 1942). Sekerka o dlce 100 mm, ce 50 mm a sle 25 mm je vyrobena z grauer Tonschiefer (amfibolov rohovec?). Dlka bitu je 25 mm a prmry vvrtu 19 a 22 mm (Suske AfV, . j. 1970/52, Suske 1941/42, 140). Pedmt byl podle rozmr a skici identifikovn v roce 2005 ve star sbrce bvalho Mstskho muzea v esk Lp a je uloen pod inv. . A-9510 (p. . 11/84). V 274 g (obr. 3:3). Dal pravk lokality byly objeveny a prozkoumny teprve v 90. letech 20. stolet pod skalnmi pevisy v pskovcovch roklch na jinm a vchodnm okraji kvtkovskho katastru. Nejstar nlezy pochzej z pevisu Pod kdlem v kaonu Peklo, kde byla v roce 1997 zdokumentovna mezolitick kulturn vrstva s poetnou tpanou industri z pazourku a kemenc (Svoboda ed. 2003). Mezolitick nlezy jsou uloeny v Archeologickm stavu AV R (AR) Brno, oddlen Doln Vstonice). Lokalitu o nkolik let pozdji stihl smutn osud. Dva a ti obyvatel z esk Lpy prakticky vekerou vpl pevisu odstranili (patrn do Robeskho potoka) a vybudovali zde zemljanku, vyuvanou k obasnm pobytm. Stavba byla objevena na jae 2003 a pracovnky Agentury ochrany prody a krajiny R nsledn zlikvidovna. Devnou konstrukci zemljanky rozebrali, poskldali na vyklizenou podlahu stavby a jmu sten zahzeli pskem ze stechy bunkru. Nedevn odpad byl odvezen. Potenciln jsou ohroeny tak dv lokality nazvan Snhurka a Pod Snhurkou, z nich Snhurka je vyuvna jako tboit. V malch zjiovacch sondch objevil v roce 1997 Vclav Clek z Geologickho stavu AV R Praha znan mnostv nlez pedevm v podob siln fragmentrn pravk keramiky pozdn doby bronzov a mlad doby haltatsk (obr. 5). Osamocen zlomek ndoby kultury s vypchanou keramikou dokld nejstar lidsk aktivity na lokalit Snhurka ji v mladm neolitu (Pea 2000). Nlezy z pevis budou publikovny samostatn. Jsou uloeny ve VMG pod p. . 35-36/98. 1.2. Stedovk Nejstar stedovk nlezy pochzej z bezejmennho hradu na jinm okraji kaonu Peklo, kter bval donedvna nesprvn spojovn s Frydlantem, lecm ve skutenosti zejm v okol Blevedel. Opevnn lokalita byla v posledn dob podrobn publikovna a svmi nlezy z prbhu 13. stolet pedstavuje jeden z nejstarch hrad na eskolipsku (Gabriel Panek 1991-94; 2000, 99-101, s lit.).

30

Pi vchodnm okraji hradn ploiny zskali v dubnu 1999 V. Pea, P. Jen a P. Chvtal povrchovm przkumem v mstech rozrytch od divok soubor sto tyiceti jedna zlomk keramiky, kter odpovd dosud znmm nlezm. Keramika pochz pevn z plochy A (obr. 6), kde bylo nalezeno tak osm mench fragment mazanice (dlka do 3 cm). Z plochy B pochz jen nkolik stnovch zlomk a v prostoru C se nachzela kumulace osmi kus mazanice (dlka do 5 cm) doprovzen jednm tenkostnnm zlomkem svtl keramiky s rytou roubovic. Jeden keramick zlomek byl nalezen v sekundrn poloze splachovho kuelu ve skaln puklin D. V keramickm souboru je zastoupeno dvanct okraj, osm zlomk z podhrdl a pt fragment ze dna, ticet ti zlomk s rytou vzdobou a jeden zlomek s erven malovanou linkou. Dva zlomky z prostor A a D obsahuj vraznou pms sldy, mal zlomek pochz z polokameninov ndobky. V potu esti zlomk se objevuje uvnit zduel okraj a ve tech ppadech jeho zjednoduen varianty. Po jednom zlomku je zastoupeno prolaben okru, vn vytaen okraj a okraj jednoduch profilace (obr. 7). Uveden soubor odpovd dosud publikovanm nlezm F. Gabriela a podporuje asn datovn objektu, jeho ivotnost pravdpodobn nepekroila 13. stolet. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 100/99, inv. . A-12970 a A-13036. Do okol prostoru C je lokalizovn amatrsk vkop Rudolfa Prihody z roku 1924, z nho pochz bronzov pska s vybjenou vzdobou vyplovanch trojhelnk (obr. 7), znovuobjeven pi inventarizaci archeologick sbrky VMG2. Mla bt nalezena v hloubce 30 cm (Archiv NZ v ARU AV R Praha, Kvtkov . j. 5131/57). Pansk sdlo v Kvtkov existovalo podle psemnch pramen ji na konci 13. stolet, kdy je uvdn Jan z Kvtkova. Jeho poloha zatm nen potvrzena, protoe dosud znm archeologick nlezy z prostoru dnen zceniny (dve zvan Blumstein) na severnm okraji obce odpovdaj konci 14. a prvn polovin 15. stolet. Pedmty jsou uloeny v muzech v Liberci a Teplicch (Gabriel Panek 2000, Panek 2002). Z pedvlench nlez je uvdn pouze hrot pu/kue, kter v z 1888 pedal do sbrky Exkursionsklubu J. Wiedemann z Kvtkova (Exkursions-Klub: Abt. III, Nr. 26; MNEC 1889, 76). Pedmt dnes ve sbrce VMG nelze identifikovat. V noru 1900 pedal Josef Hammer z Kvtkova do sbrky Exkursionsklubu dnes nezvstn fragment mee, kter byl nalezen na poli u obce (Exkursions-Klub: Abt. III, Nr. 55). Jeho st neznme. Pehled lidskch aktivit v okol stedovkho Kvtkova dopluj ojedinl nlezy keramiky z ve zmnnch skalnch pevis. Jeden zlomek z lokality Pod kdlem lze zaadit do 13. stolet, ostatn na rozhran 14. a 15. stolet (Svoboda Clek Jaroov Pea 1999, 258). Men soubor atypick stedovk keramiky z pevisu Snhurka pravdpodobn tak nle vce asovm horizontm. Zastoupen je i pozdn stedovk i ran novovk podobn jako v sousednm pevisu Pod Snhurkou. Jsou uloeny ve VMG pod p. . 3536/98 a 39/98. 1.3. Novovk V jnu 2002 pedal do VMG student Petr Sldek z esk Lpy torza dvou novovkch kachl, kter nalezl pod samotami Na Vrch zpadn nad obc Kvtkov. Samoty stoj na okraji vbku Kozelskho hebene, kter pskovcovmi skalami spad strm dol smrem ke Kvtkovu. V nro skalnch stn je v horn sti vytesna mal obdln prostora se stnou v podob parapetn zdky a oknkem tvaru stlny. Severn od prostory je stnov

31

lom, jin je po vytesanch schodech mon sestoupit na pat skaln stny. Mrn svah pod stnou je zarovnn nkolika tarasy, kter dokldaj dvj hospodsk vyuit. Oba kachle byly nalezeny mezi koeny bezprostedn nad zpadn stnou vytesan prostory. Vzhledem k poloze nlezu nemaj spojitost s touto prostorou, ale dostaly se na msto z horn sti svahu. Souvisej tedy s aktivitami spojenmi pravdpodobn s nejbli usedlost nad svahem. Kachel (inv. . A-15435) je rohovm fragmentem komorovho kachle s trojstupovit profilovanou msou a rovnou eln vyhvac stnou (dle jen VS), se zelenou glazurou nerovnomrnho odstnu. Druh kachel (A-15436) je dochovn tm v plnosti, m rozmry 200 x 205 mm a vku 50-53 mm. Odstupovan msa obklopuje VS s relifem dvojhlav orlice s korunou v rostlinnm kruhu. Uvnit jsou mimo jin inicily HM a EP. Podle Petra Brestovanskho (Severoesk muzeum Liberec) jsou kachle s prakticky identickm motivem a provedenm znmy napklad z Grabtejna a odpovdaj 16. a potku 17. stolet (obr. 8). Interpretace nlez nen jasn. Regionln vlastivdn literatura se o lokalit ble nezmiuje. Hospodsk usedlost nad mstem nlezu je dnes dochovan jen v torzu a jej pvodn rozsah pipomnaj pouze ternn relikty, zalenn do rekrean novostavby. Podle nlezce zde ml bt dve zjezdn hostinec, ale zdroj informace se nepodailo ovit. V tto souvislosti jsou zajmav romantick pravy okraje skal (vyhldka?), jejich st ovem neznme. Nejbohat soubor novovk keramiky z okol Kvtkova znme z pevisu Pod kdlem v severnm st kaonu Peklo. Vzkum v lt 1997 zachytil mocnou vrstvu s menmi novovkmi ohniti a mohutnm ohnitm z prbhu 20. stolet. Vce ne sto zlomk keramiky z plochy 6 m2 dokld vyuvn pevisu v prbhu delho obdob, kter skonilo nejpozdji ve druh polovin 19. stolet (Svoboda Clek Jaroov - Pea 1999, 258). Z nlez nen zejm, zda tyto aktivity souvisely s krytem obyvatel esk Lpy v dobch ohroen, nebo se zpstupnnm pekelskho kaonu novozmeckou vrchnost a nslednm ilm nvtvnickm ruchem. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 39/98. Z pevis Snhurka a Pod Snhurkou pochz jen nkolik zlomk novovk glazovan keramiky. Snhurka poskytla tak fragment trojnoky (kuthanu) a st dmky, aktivity na konci 19. nebo v prvn polovin 20. stolet dokld zlomek polokameninov ndoby. Jsou uloeny ve VMG pod p. . 35-36/1998. Zajmav nlez byl v Kvtkov uinn kolem roku 1903. V kuchysk podlaze v dom krejovskho mistra Langra byl pod cihlou objeven hrnec, ve kterm se nachzelo dajn 7 kg velkch mdnch minc csae Frantika I., vesms z roku 1807. K uloen pokladu tedy nejsp dolo nedlouho po tomto roce (anonym 1903, s. 2928, Nohejlov-Prtov 1957, . 3940). Potek 19. stolet byl obdobm neustlch zmn co se te vydvn minc, sniovn jejich hodnoty i stahovn z obhu nebo vydvn nedostaten krytch bankocetl. Tato finann krize vyvolvala pocit nejistoty a pedevm na venkov asto stila v hromadn kovovch minc, kter ve skutenosti mly jen malou hodnotu. Jednm z tchto ppad je prv kvtkovsk poklad mdnch krejcar - kuprk (Svobodov 1996, 84). V roce 2001 pedal do eskolipskho muzea Bohumil Daniel (Stedn odborn kola v esk Lp) sklenn fragmenty, kter byly nalezeny v okol domu p. 36 na zpadnm okraji Podol. Jedn se o ti zvsy z lustr z blho skla a sklenn tyky, kter mohly

32

bt ppadn jejich vchozm materilem. Podle posouzen Michala Gelnara (Nov Bor / Praha) jsou zvsy datovateln do obdob prvn republiky a budou nejsp produktem njakho mstnho brusie, nikoliv dokladem hutn vroby. Jsou uloeny ve VMG pod p. . 44/05, inv. . A-18947 a A-18951. 2. SOSNOV 2.1. Pravk Prvn pravk nlezy3 z katastru Sosnov jsou spojeny teprve s vzkumy poslednho desetilet v rmci projektu Posledn lovci a sbrai na severu ech, kter provdl Archeologick stav AV R v Brn (J. A. Svoboda, L. Jaroov) ve spoluprci s VMG v esk Lp (V. Pea, P. Jen), Geologickm stavem AV R v Praze (V. Clek) a dalmi institucemi. Pod temi skalnmi pevisy v severnm vystn kaonu Peklo probhl vzkum v roce 1997. Dva z pevis le na k. . Sosnov.4 Pevis Pod zubem se zaadil k nejvznamnjm eskm mezolitickm lokalitm. Vce ne 1 m mocn kulturn souvrstv obsahovalo mnostv ohni a uhlkatch poloh, nkdy doprovzench kotlkovmi jamkami. Nejstar etapa osdlen byla vzna na mlkou depresi uprosted severn sti pevisu a obsahovala rovn ohniov polohy. Stedn a mlad etapa mezolitickho osdlen trvala podle radiokarbonovch dat pinejmenm tisc let. Krom poetnho souboru tpan industrie, vyrbn pedevm z pazourku a v menm mnostv i z kemenc, byl objeven soubor kostnch nstroj dosud nejvt svho druhu v esk republice (tyi hrotit pedmty, dltovit nstroj a parohovit artefakt se stopami odezvn), kousky barviva, korunka lidskho zubu, zvec kosti i rostlinn makrozbytky (Svoboda Clek Jaroov - Pea 1999, Svoboda ed. 2003). Mikroskopick analza vybranch kamennch nstroj (zsti i z pevisu Pod kdlem, viz Kvtkov, kapitola 1.1.) ped jejich umytm pinesla dal zajmav poznatky: 70 % z nich obsahovalo stopy pvodnho pouvn s pozstatky pryskyice, rostlinn a devn tkn, pe a chlup. Dochovaly se pryskyin stopy po zasazen nstroj do rukojet stejn jako pracovn stopy po pouvn tvrdch i mkkch materil. Vlkna z mkkho deva a pozstatky krobu se vyskytovaly prakticky na vech nstrojch (Hardy 1999). Nlezy jsou uloeny v AR Brno (odd. Doln Vstonice). Dal vyuvn pevisu Pod zubem nsledovalo v mladm neolitu a je zatm nejsevernji doloenm osdlenm v tomto obdob na eskolipsku. Tyto zejm jen epizodick pobyty dokld kolem tyiceti zlomk ndob vypchan keramiky. Okrajov byl pevis navtvovn jet v mlad dob bronzov v obdob luick kultury, jak naznauje destka keramickch zlomk (Svoboda Clek Jaroov - Pea 1999, Svoboda ed. 2003). Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 40/98. S obdobm mezolitu nebo mlad/pozdn doby kamenn souvis ojedinl nlez pazourkovho tpu, kter v roce 1997 objevil J. A. Svoboda na pin nad severnm stm Pekla. Nlez dokld aktivity tehdejch lid mezi zmnnmi pevisy (Pod kdlem, Pod zubem, Grok?). Je uloen v AR Brno (odd. Doln Vstonice). V obdob luick kultury byl navtvovn tak blzk pevis nazvan Grok (viz ne). Przkum Vclava Clka v lt 1997 pinesl nlezy nkolika zlomk keramiky a ukzal, e psit sedimenty byly znan pokozeny pi historickch pravch tohoto mohutnho pevisu. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 38/98 (Pea 2000). V srpnu 2006 jsme pod pevisem zjistili pomrn erstv hlubok vkop od neznmho pachatele, kter se

33

prokopal a na spodn svtl psek na ploe tm 1 m2. Dva atypick zlomky keramiky luickch popelnicovch pol byly objeveny na povrchu dalho pevisu Skla v srpnu 2006 (J. A. Svoboda V. Pea; datace keramiky P. Jen). 2.2. Stedovk, novovk Nejstar soubor stedovk keramiky na katastru Sosnov byl objeven v roce 1984 povrchovm sbrem nedaleko od Novho Dvora a je datovn ji do pedkolonizanho horizontu, tedy do 13. stolet. Zda tato osada souvisela s blzkou opevnnou lokalitou na skle za Novm Dvorem (viz Zahrdky 4.2.), nelze zatm prokzat, protoe skromn nlezy z opevnn pochzej pouze z mladho obdob stedovku. Vechny nlezy jsou uloeny v Regionlnm muzeu v Teplicch (Gabriel Panek 1986). Men, nevrazn soubor stedovk keramiky objevil Frantiek Gabriel v roce 1980 na jinm okraji Lesn v poloze u bvalho kravna (Budinsk 1986, 107-108). Zda se jedn o lokalitu pedchzejc dnen obec, nelze zatm bez dalch nlez potvrdit (srov. Mcholupy viz Panek Gabriel 1983, 141). Zajmav nlez - poklad minc z obdob vldy krle Vladislava II. Jagellonskho (14711516) - byl objeven ji v lt 1886 na neznmm mst v lese u Sosnov. Poklad obsahoval dv zlat a edest sedm stbrnch minc rznho pvodu. Do vdeskho muzea se dostalo tyicet jedna praskch gro krl Jiho a Vladislava II., dvacet pt meskch gro, jeden gro z Hesenska (Marburg) a dva dukty uherskho krle Matye Korvna (Domanig 1886, Nohejlov-Prtov 1956, . 2781). Dnes ble neznm nlez hrot mee pedal v listopadu 1898 do sbrky Exkursionsklubu uitel ze Sosnov Jindich Steppan (Exkursions-Klub: Abt. III, Nr. 50). Historick nlezy pochzej tak z ve jmenovanch pevis zkoumanch roku 1997 v souvislosti s pravkm osdlenm. Grok byl podle fragment keramiky vyuvn v prbhu prvn poloviny 15. stolet, dnen nzev vak zskal a podle o nco mladho nlezu drobn mince, takzvanho blho penze Ferdinanda I. z roku 1561 (urila Z. Nemekalov, AR AV R Praha, 1999). Poetn trmov kapsy ve stn a stropu dokldaj existenci devn stavby. Zda vznikla ji ve stedovku, anebo souvis s novovkmi aktivitami doloenmi nkolika keramickmi zlomky, nelze bez dalho vzkumu rozhodnout. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 38/98 (Pea 2000). Vce ne dv st ticet zlomk keramiky a nkolik fragment eleznch pedmt pochz z vzkumu pevisu Pod zubem. Mimo ojedinlch starch nlez (okraj renesann msy a o nco mlad st tale) soubor pedstavuje bnou polvanou hrninu vyrbnou po dlouh obdob a do potku druh poloviny 19. stolet. K typm nlez, je se pod skalnmi pevisy vyskytuj mn asto, pat ti zlomky kameninovch ndob z produkce dlen v Porn a slezskm Boleslavci. Fragmenty keramickho konka a hlinn kulika mohou dokldat ptomnost dt. Pevis le prakticky uprosted arelu pskovcovch povrchovch lom datovanch ojedinlmi vyrytmi letopoty do prvn poloviny 19. stolet. Zd se pravdpodobn, e pevis byl vyuvn pedevm kamenky pracujcmi v lomech jako msto polednho odpoinku nebo krytu ped nepznivm poasm. st nlez me souviset tak s turistickm ruchem rozmhajcm se od konce 18. stolet. Nejmlad obdob, 19. a 20. stolet, dokld nkolik zlomk polokameninovch a porcelnovch step. Podle recentnch pedmt byl pevis asto navtvovn i po 2. svtov vlce. Na konci 70. let 20. stolet vznikl v sousedstv pionrsk tbor a pod pevisem bylo vykopno

34

nkolik odpadnch jam, kter vn poruily archeologick kulturn vrstvy. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 40/98 (Svoboda Clek Jaroov - Pea 1999, Pea 2002a, . 1/15, Svoboda ed. 2003). 3. SRN U ESK LPY 3.1. Pravk Jednu ze dvou pedvlench pravkch lokalit v okol Zahrdek objevil hospod Karl Stellwag pmo za svm bydlitm v Karasech, na poli severn od dvora Marinov. Krom kamenn ipky zmiuje 10 a vce step atd. otelch, kter dnes nejsou dochovny (Stellwag Suske s. d.). Drobn hrot pu je zhotoven z kemence, ob hrany maj jemnou retu. Pvodn dlka byla 26 mm, ale pika je odlomena. ipka je datovateln do prbhu eneolitu s monm pesahem do potku doby bronzov. Druhm dochovanm pedmtem je tp z edho pazourku. Zsti je pokryt krou a m pracovn retu vzniklou pouvnm (obr. 3:2). Pedmty jsou uloeny ve VMG pod inv. . A-1610, A-1611. Oven lokality povrchovm sbrem zatm nebylo spn, ale vzhledem k jejmu zakreslen v map (Stellwag Suske s. d.) a k dochovanm nlezm nen dvod o jej vrohodnosti pochybovat. Pouhch 400 m vchodn od Stellwagovy lokality nalezl v roce 1981 J. Kenek z Karas na poli ve snenin kamenn provrtan sekeromlat z proelezivl horniny. Kamenn nstroj nese na tlu a ost stopy otluen pravdpodobn z doby jeho pouvn. Zd se, e zejmna odlomen horn sti bitu znemonilo jeho dal pouit. Sekeromlat je 148 mm dlouh, v bitov sti zbrouen do hran. Otvor vvrtu m prmr 24/27 mm, vha je 662 g. Uloen je ve VMG pod p. . 46/81 (obr. 3:4). Svm tvarem se ad do obdob eneolitu a nevyluuje souvislost s pedchoz lokalitou. K mimodnmu objevu z nejstarho obdob pravku dolo v roce 2000 v souvislosti s archeologickm dohledem pi kopn dvou bazn na soukromm pozemku parc. . 102/1 v mstn sti Krav Hora (V. Pea, P. Jen, M. Spil, M. Rezler). pat neovulkanickho kuelu Krav hory (378 m) v tomto mst pechz do labiny, kter je od vlastnho bainatho ternu na bezch Novozmeckho rybnka (253 m) oddlena nzkm hbetem (obr. 4). V labin, kde stoj nkolik samot Krav Hora, nen dn povrchov vodn zdroj ani vodote, sledovan zatravnn plocha vak byla koncem zimy siln podmena. Zatmco zemina z horn ndre obsahovala pouze novovkou keramiku, snad souvisejc s dvjmi poli, z doln ndre jsme zskali i star doklady osdlen i vyuit krajiny. Protoe se ob ndre jet ped nam pchodem naplnily a po okraj vodou, bylo znemonno jakkoliv stratigrafick pozorovn a ppadn zjitn objekt v odkrytch stnch. Tm vechny pedmty jsme zskali sbrem na hald vyten zeminy. Jedinou vjimku pedstavoval nejstar nlez ze star doby kamenn z obdob acheulenu - kemencov sek na tpu s negativy tp typu Kombewa, kter objevil student Martin Spil v tsn blzkosti severnho okraje spodn ndre. Tento druh nstroje je v esk republice velmi vzcn a mezi nkolika mlo znmmi seki pat k nejzachovalejm (Svoboda 2001, obr. 7). Pravkou keramiku tvo jedenct drobnjch zlomk pevn velmi patn dochovanho povrchu (polovina z nich byla zcela omleta), z nich umouje urit orientan st pouze zlomek s protlaovanou pskou na podhrdl. Tak nkter dal zlomky ukazu-

35

j do doby bronzov nebo haltatsk (uril Petr Jen, obr. 3:5). Dalch dvanct stnovch zlomk nle do doby vrcholnho stedovku, nkolik drobnch tenkostnnch a vnitn transparentn glazovanch zlomk do pozdnho stedovku/ranho novovku a nejpoetnj soubor nkolika destek zlomk je novovkch. Se souborem pravk nebo vrcholn stedovk keramiky me souviset fragment mazanice s dochovanou vnj stnou s otisky vyhlazen prst, zatmco do novovku pravdpodobn nle kamenn hrac kulika o prmru 15 mm. Interpretace lokality vzhledem k mlo poetnmu souboru pravkch nlez a absenci stratigrafickch dat nen jist. Poloha lokality na podmen louce, plnc alespo st roku funkci pramenit (ta bvaj ast prv na kontaktu neovulkanit s pskovci) nabz spe spojen nlez s vodnm zdrojem, kter tu byl dky geologick situaci nepochybn ji v pravku, ne se sdelnmi objekty. Pokusy najt dal keramiku v etnch krtincch v okol spodn ndre nebyly spn. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 84/2001 (sek inv. . A-14069). 3.2. Stedovk, novovk Na poli u Karas v jihovchodnm sousedstv Stellwagovy lokality jsem pi povrchovm przkumu v lednu 1998 nael pouze stedovk fragment z podhrdl ndoby, obsahujc v keramick hmot hrub ostivo. Na stejnm poli dle k severovchodu nalezli Marcel Rezler s Danou Kulkovou v jnu 1999 soubor sedmncti pevn drobnch stnovch zlomk vrcholn stedovk svtl hrniny s vraznjm ostivem a neglazovan jemn keramiky z potku novovku (uloeno ve VMG pod p. . 89/05). Nepoetn stedovk keramika naznauje, e Karasy budou pravdpodobn starho zaloen, ne by pipoutla prvn zmnka k roku 1525 (Kolektiv 1978). Ojedinl stedovk nlezy spolu s poetnou novovkou keramikou pod Krav Horou byly zmnny ji ve. 4. ZAHRDKY 4.1. Pravk Prvn pravk lokality objevil v Zahrdkch a nejblim okol teprve v prbhu 2. svtov vlky biologick hospod a sentor Karl Stellwag pot, co se v roce 1938 pesthoval ze Stvolnek do Karas (Pea 2006). Nepotme-li nlezy kamennch nstroj od okraje obory (k. . Holany) a nlezy z pole u Karas (k. . Srn viz ve), dal lokalita le pmo na zem Zahrdek. Stellwag o n lakonicky poznamenal pouze toto: U prvnch dom pod ktou 298 pod mostem silnice Lpa Jesteb dva dobr kusy, na katastru Neugarten. (Stellwag Suske s. d.) Ve sbrce VMG (p. . 96/84, inv. . A-8987) se dodnes dochoval pouze jeden z nich edohnd pazourkov tp (negativ) s popiskem Neugarten a Stellwagovm slem 219 (obr. 3:1). Teprve v roce 1998 a 1999 nalezl geolog V. Clek dal doklady pravkho osdlen Zahrdek. Dv sondy pod vysokmi skalnmi stnami, nazvanmi Zmeck pevis I a II, prokzaly vraznou kulturn vrstvu z obdob luickch popelnicovch pol (mlad doba bronzov a star doba elezn), kter vak byla na nlezy pomrn chud. Vrstva poskytla pouze dvanct drobnch zlomk ndob a tyi silicitov tpy (obr. 11). Zvec kosti s vyuvnm pevisu lovkem zejm nesouvis, fragmentrn lastura keble n (Anodonta anatina anatina, Linn) z pravk vrstvy je pravdpodobn v druhotnm uloen. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 229/01.

36

V roce 2005 byl pi inventarizaci nlez z vzkumu provedenho 1976 u kostela sv. Barbory objeven mezi stedovkou keramikou tak mrn zataen okraj hrub zpracovan pravk ndoby. Nlez pochz ze sondy uvnit pzem zvonice (2/1976) z vrstvy 1 a je evidentn v sekundrnm uloen. Uloen ve VMG pod p. . 52/76, inv. . A-32254. 4.2. Stedovk Povstmi opeden kostel sv. Barbory (napklad Klapper 1896), stojc osamocen jin od obce (obr. 9), bv na zklad historick topografie a pedevm archeologickch nlez spojovn se zaniklou stedovkou vs Mnichov. Ves se v psemnch pramenech uvd mezi lty 1345 a 1456, k roku 1352 je zmnn i kostel. V roce 1545 byla ji pust (Panek Gabriel 1983), ale kostel mohl petrvat, pozdji bt opt obnoven a nakonec byl v obdob baroka od zklad nov postaven. Spojen jmna Mnichov s osdlenm u sv. Barbory vak komplikuje skutenost, e kostel ml stvat tak v jin zanikl stedovk osad, kter se rozkldala pouh kilometr vchodn na behu dnenho Novozmeckho rybnka (na k. . Jesteb) a kter dnes bv pisuzovno jmno Kruina, historicky propojen s djinami hradu Jesteb (Panek 2002). Disharmonickm objektem v arelu sv. Barbory je masivn v zvonice, jej st a el jsou dlouhodob pedmtem diskus (nap. Krackov Smetana 2000). Pesnj uren ml pinst archeologick vzkum, kter uvnit zvonice a v jejm okol provedl F. Gabriel v roce 1976. Osdlen msta bylo doloeno ji ve 13. stolet. Vlastn zvonice byla postavena na ploe pekryt mazanicovou destrukc, kter me naznaovat star devohlinitou stavbu. V je zrove star ne hbitovn ze a v dob, kdy vznikla barokn novostavba kostela, byla zvena o patro (Gabriel Panek 1991-1994). Nlezy z vzkumu v roce 1976 nebyly podrobnji publikovny, jsou uloeny ve VMG pod inv. . 52/76. Nachzej se mezi nimi nkter zajmav pedmty, kter stoj alespo za zmnku. Ze sondy 1 (ped hbitovn zd) pochzej z vrstvy 1 dva ovalen okraje a peslen vybrouen ze silnostnnho zlomku ndoby (A-32016, A-32018, peslen A-32040; obr. 10B:3) a z vrstvy 3 dva okraje uvnit zduel, dokldajc nejstar stedovk horizont (A-32110 a A-32111; obr. 10B:2). V sond 2 uvnit zvonice ve vrstv 2 byly nalezeny sklenn fragmenty e i pohru (A-32895 a A-32903; obr. 10B:5), kter urila v roce 1976 Eva ern. Nejzajmavj mezi nimi je fragment spodn sti ndoby, na jejm dolnm obvodu je nataven ploch psek s okrajem tpanm a vytahovanm do hvzdicovitch lalk, ukonench natavenm zrnem kobaltov modrho skla. Na stnch jsou zeteln negativn stopy po horizontln natavenm tenkm vlknu. Stny ndoby zdob nlepy. Z te sondy z vrstvy 1 pochz okraj msy s hubic, zdoben na obvodu st rytm geometrickm ornamentem (A-32257; obr. 10B:4). Od srpna 2003 do dubna 2004 probhaly v arelu hbitova u kostela sv. Barbory stavebn prce spojen s pokldkou trubek odvdjcch deovou vodu od kostela. ka vkop se pohybovala v rozmez 30-40 cm. Vkop v roce 2003 sledoval severn stnu kosteln lodi (sek 1/03) a doshnul hloubky 50-70 cm. Vpl tvoila jednolit promen vrstva obsahujc drobn lomky cihel, kamen a lidskch kost. V roce 2004 nsledoval krtk vkop od jihovchodnho nro zvru kosteln lodi (sek 1/04) a hlavn trativod, kter vychzel od pstavku na jin stran kostela, prochzel prostorem ped prelm a brnou u zvonice opustil prostor hbitova (sek 2/04), ped brnou se lomil k jihozpadu a protnul prostranstv ped hbitovn zd (sek 3/04)5. V cel dlce vkop s vjimkou polohy

37

2b/04 nebyly nalezeny neporuen vrstvy. Vkopy vak mimo krtk sti seku 3/04 nedoshly podlo, take neumouj formulovat ir zvry o vvoji ternu v dan lokalit. Nlez keramiky potvrzuje osdlen v arelu kostela sv. Barbory i v prbhu mladho stedovku (15. stolet) - obr. 10A. Dosud nevyeenou otzkou je poloha panskho sdla se stedovkou vs Zahrdky. Stavebn-historick przkum zmku prokzal pozstatky starch zd, portlku a klenby neznm stavby, pedchzejc dnen barokn novostavbu (Gabriel Panek 1993, Panek 2002), ze zmeckho arelu ale zatm chybj odpovdajc archeologick nlezy. Skromn keramick fragmenty stedovk keramiky z obou Zmeckch pevis ani ojedinl zlomek pehnutho okraje ndoby z mladho stedovku6 nejist lokalizace ze souboru Ladislava Porcala (viz ne kapitola 4.3.) k tto otzce nov informace nepinej. V souvislosti s hlednm stedovkch Zahrdek se objevila tak hypotza, kter je lokalizuje do okol Novho Dvora nad dolm Peklo. Zde se na skalnm vbku za objektem dvora nachz ternn relikt opevnn stavby, datovan mlo poetnou keramikou do konce 14. a 15. stolet (Gabriel Panek 2000). K tomuto sdlu mohla nleet vesnice, objeven v roce 1984 povrchovm sbrem v jihovchodnm smru (viz katastr Sosnov); tento soubor stedovk keramiky je vak datovn ji do pedkolonizanho horizontu, tedy do 13. stolet. Vechny nlezy jsou uloeny v Regionlnm muzeu v Teplicch (Gabriel Panek 1986). Pozstatky dal zanikl stedovk vsi objevili Frantiek Gabriel a Jaroslav Panek u rybnka Jlek, odkud povrchovm sbrem v 70. a 80. letech 20. stolet zskali soubor kolem padesti zlomk keramiky a datovali ho do pedkolonizanho horizontu. Autoi uvauj o spojen lokality se zaniklou stedovkou vs Zlu, pipomnanou v letech 13801542. Nlezy jsou uloeny v Regionlnm muzeu v Teplicch (Panek Gabriel 1983). 4.3. Novovk Przkum Zmeckch pevis I a II pinesl mimo nlez pravkho osdlen tak nkolik nevraznch zlomk stedovk hrniny a sedm glazovanch zlomk novovk keramiky. Pravdpodobn do starho novovku nle slepen fragment vt msy/tale, dal zlomky ndob mohou bt i mlad (obr. 11). Zajmavm nlezem jsou dv keramick trubky z vrstvy 3 v hloubce 30 cm. Prvn trubka je 225 mm dlouh, o prmru 45-48 mm, s asymetricky umstnm otvorem o prmru 26-30 mm; na jednom konci je slab zdeformovan a oboustrann rovn seznut. Druh trubka m dochovanou dlku 303 mm, prmr 45-48 mm, symetricky umstn otvor m prmr 26-30 mm; na jedn stran je rovn seznut se stopami struny. Trubky jsou vytvarovny bez vyten na kruhu z cihlsk ervenice a vysuenm jsou mrn prohnut. Podle laskavho posudku Vtzslava tajnochra (Nrodn pamtkov stav, stedn pracovit v Praze) byly na zklad dochovanch vrobnch stop nejpravdpodobnji zhotoveny z hlinnho vlce, kter byl protahovn otvorem v desce (tan stopy na povrchu trubek). Pot byl vlec proznut okem (podln ev) a zbytek vnitku vypadl. Zeteln je tak kolek patrn s psmeny AD (obr. 12:4). Funkci nen mon z malho rozsahu sondy rozeit, ale s velkou pravdpodobnost jde o trubky vodovodn, kter bvaly voln piloeny k sob a spojeny band. Z nlezov situace vyplv, e byly nalezeny spolu s cihlami v sousedstv kamenit rovn, snad cesty, podl n mohly bt vedeny. Nad pevisem I se v zmeckm parku nalz emprov

38

sklenk a okolo sousednho pevisu II je nejsnaz pstup k vod v dol - to by podporovalo vodovodn funkci trubek. Jakm zpsobem by vak byl pekonvn vkov rozdl 25 m mezi dolnm dnem a zmeckm parkem, nelze z vsledk sonde ani z ternn situace urit. Vzhledem k tomu, e se ve vesnickm prosted objevuj kovov trubky ji od poloviny 19. stolet (v panskch sdlech mohly bt ji na konci 18. stolet; informace V. tajnochr), je urena orientan horn hranice st trubek. Nov zmek v Zahrdkch je renesannm sdlem Vartenberk z poloviny 16. stolet, v 70. letech 18. stolet byl radikln pestavn do dnenho rozsahu a ve 20. letech 19. stolet emprov upraven. V ppad kamenit rovn pod pevisem lze pomlet na soust prav v okol zmku, napklad promendn cestu dolm Robeskho potoka. Nlezy jsou uloeny ve VMG pod p. . 229/01. V roce 1999 pedal do VMG v esk Lp uitel ve vslub Ladislav Porcal vt soubor novovk keramiky, kter pochz z nkolika mst v okol zmku. Zajmavost souboru je drtiv pevaha takzvan zakuovan keramiky. Vt st nlez (sedmdest pt zlomk) pochz z parcely . 198/2, na n stoj domek pana Porcala . p. 45, a byla zskna kolem roku 1976 pi budovn dnen novostavby a pi pravch zahrady. Podle informac nlezce, poskytnutch v dubnu 1999, nemly bt v mst novostavby patrn dn star stavebn pozstatky. Na map stabilnho katastru je vak do tchto mst situovn dlouh objekt oznaen jako spaln, kter zanikl nejpozdji do konce 19. stolet. Podle sdlen L. Porcala m men st souboru pochzet tak ze stavenit bval prodejny potravin, stojc u litomick silnice proti Valdtejnsk aleji. Ndoby pevn knickho, kvtinovho tvaru s kyjovitm okrajem maj pod okrajem mlk horizontln lbky a v nkterch ppadech svisle vleovan svazky ps. Jeden zlomek je vyroben ze svtl hrniny, ale tvarem a provedenm kopruje zakuovan ndoby (obr. 12:2). Soubor nlez obsahuje tak bnou glazovanou hrninu. Dalch osm zlomk zakuovan keramiky nalezl v 70. letech 20. stolet tehdej k Igor Kapar u emprovho sklenku p. 3 v severozpadnm rohu zmeckho parku (obr. 12:3). Nlez pedal svmu uiteli Ladislavu Porcalovi. Keramika je od roku 1999 uloena ve VMG pod p. . 103-104/99. Tento zajmav soubor v roce 1999 posoudil specialista na novovkou keramiku Vtzslav tajnochr: Soubor zakuovan keramiky je obecn datovn do 18. a 19. stolet. Podle strm, jednoduch profilace by se snad mohlo jednat o msy na mlko. Uhlkat vrstva na hrubm povrchu ndobu dobe chrnila ped psobenm kyselin a zakuovan hrnce vydrely mnohonsobn dle ne obyejn glazovan, kter mnohdy ji po prvn sezon uvn zkorodovaly; zakuovan ndoby byly tedy i finann vce cenny. Step s plastickou pskou (obr. 12:2) by eventuln mohl pochzet ze strky (tzv. wassergrant). Byla to zakuovan ndoba zaputn pevn do podlahy domcnosti, do n se pivdla zvenku voda. Bvala vyrbna z ps, spojovanch podln (ppadn i svisle) pskami; mohla bt vak i kamenn. Dal nlez zajitn Ladislavem Porcalem nle do obdob starho novovku a pedstavuje zhruba jednu tvrtinu kachle, kter je na eln stn zdoben rostlinnm ornamentem. Kachel z druh poloviny 16. a 17. stolet nalezli v 70. letech 20. stolet Miroslav a Jaroslav Koeluhovi v potoce pod zahradnictvm p. 74. Podle lom a relifu slab ohlazench vodou leel kachel v potoce zejm del dobu a nelze vylouit ani jeho transport z jinho stanovit ve proti proudu. Je uloen ve VMG pod p. . 102/99 (obr. 12:1). Z Robeskho potoka pochz tak rozshlej soubor novovk keramiky, kter shro-

39

mdily v polovin 90. let 20. stolet Helena Kryndlerov s dcerou v mstech bvalho mostku zpadn od zmeckho parku, v sousedstv vytesan skaln matale datovan letopotem 1772. Tehdy se za nzkho stavu vody objevily v eiti rozvalen pskovcov kvdry a mezi nimi fragmenty keramiky. Vtinu z nich vak objevitelky nalezly v psku mezi kameny i kolem nich mimo pm dosah proudc vody, co potvrzuj ostr hrany step. Z dosud nezpracovanho souboru, pedanho do VMG v roce 2005 (p. . 104/2006), stoj za pozornost pedevm z velk sti dochovan soudkovit hrnec pravdpodobn ze star etapy novovku. Vnj vyhlazen povrch s jemnm ostivem je zdoben erven malovanmi psy, na okraji a pskovm uchu je petekl silnj hndobov glazura. Vnitn stny ndoby, pokryt svtle hndou transparentn glazurou, nesou nevyhlazen stopy vlek a ukazuj technologii vroby hrnce (obr. 13). Pod sousedn nzkou pevislou sklou, na vchod skaln matale objevila Helena Kryndlerov s dcerou v te dob zajmav soubor renesannch a baroknch kachl, kter leely pod silnou vrstvou prachu pmo na povrchu pevisu. Ti relifn kachle jsou dochovny vce ne z poloviny, ostatn jsou siln fragmentrn. 1. Komorov msov, zelen glazovan kachel, s rostlinnou vzdobou zobrazujc mochnu, dvojit komora, dlka 307 mm, vka 130 mm, sbrka VMG (p. . 103/2006; A-20193, obr. 14). 2. Komorov zkladn kachel, zelen glazovan, dochovan z poloviny vetn sti ensk postavy v arkd a psmeny IOPE, kter pedstavuj jmno mzy Kaliope; A-20194 (obr. 14). 3. Neglazovan komorov zkladn kachel s dvojhlavou orlic s korunkou v rostlinnm kruhu; A-20195 (obr. 14). 4. Komorov zkladn kachel, zelen glazovan, s plochou VS a kou 260 cm; A-20196. 5. Dv torza komorovch zkladnch kachl (ppadn tho kachle) s plochou VS a zelenou glazurou; A-20197, A-20198. 6. Fragment komorovho zkladnho rohovho kachle s plochou VS (dochovan rozmry 80 x 147 mm) a protlaovanou nron hranou, zelen glazura; A-20199. Dal zlomky nleej komorovm kachlm se zelenou glazurou, nkter jsou pravdpodobn msov (profilovan okraje); A-20200 20213. Jeden zlomek pat kuthanu. Kachle se na sv msto dostaly evidentn jako odpad, protoe pevis je pro nzkou vku lovkem nevyuiteln. Na ble neznmm mst v kaonu Peklo, v sesypovm kuelu pi pat skalnho bloku, nalezl v roce 1971 tehdej spolupracovnk libereckho muzea V. Weber keramick zlomky a fragmenty dutho skla a okennch terk, kter datoval do 17. a 18. stolet. Materil mohl bt pod skaln blok vyvezen (Weber 1975, . 227). Je uloen v Severoeskm muzeu v Liberci. Na poli v okol vodrny u estidom nasbral F. Gabriel v roce 1987 zlomky ndob ze starho novovku. Nlezy jsou uloeny v Regionlnm muzeu v Teplicch (Gabriel 1994). V prostoru estidom se vyskytuj keramick zlomky z prbhu starho i mladho novovku. Na map stabilnho katastru z roku 1843 stvala v tchto mstech usedlost, jej kamenn zklady z pskovcovch tuk jsou zsti zachovny. Nepli vrazn novovk situace jsem zdokumentoval pi zchrannm vzkumu v mstn sti Borek roku 2005. U nvesn komunikace severn od kaple, podl plotu

40

domu . p. 6 protnul vkop elektrickho kabelu v dlce 17 m a hloubce 2530 cm kulturn vrstvu, kter je zsti pozstatkem objektu zaniklho porem. Vrstvu tvoila doervena a doerna peplen rozpadl mazanice, rozpadl bl pskovce, uhly, lomky vulkanit a mlo poetn zlomky novovk keramiky a kachl. V severn sti kulturn vrstvy je mazanice s pskovcovmi kameny nahrazena ulehlm edm pskem s uhlky a novovkou keramikou. Atypick keramika neumouje bli datovn. V jihovchodn sti obce, pi hranici katastru vby, na okraji cesty k chatm vkopy protnuly pskovcov zklady zanikl stavby (podezdvka domu?), kter pravdpodobn souvisela s parcelou . 649/18. Zatmco zde bylo zaznamenno jen nkolik novovkch zlomk keramiky, vt soubor byl zpozorovn v okol chaty . p. 35 pi stejn cest vedouc dle k jihozpadu.7 5. Pehled Pravk Jak ji bylo eeno v vodu, katastry Zahrdek a Srn jsou soust Jestebsk kotliny a sdlej s n tak bohatou historii pravkho osdlen. Katastry Kvtkova a Sosnov le na pedlu mezi touto kotlinou a dolm Plounice a pedstavuj spojnici obou v pravku osdlench zem. Nejstar lokalitou je Krav Hora u Srn, kde byl v roce 2000 nalezen uniktn kemencov sek vyroben v acheulensk tradici starho seku paleolitu (cca 800 000120 000 p. n. l.). tpy vznikl pi vrob podobnch sek jsou znm z nedalekch lokalit u Holan a Stvolnek (Svoboda 2001) a naznauj rozsah zem vyuvanho nejstarmi lovci a sbrai na severu ech. Dal doklady osdlen nsleduj s velkm asovm odstupem. Po ojedinlch nlezech z pozdnho paleolitu (Holany, Nzk Lenice u Ztyn) bylo doloeno osdlen vt sti eskolipska v obdob mezolitu (cca 9000-5500 p. n. l.). Tito lovci krom vyvench poloh nad moly s oblibou vyuvali tak skaln pevisy. Dva z nich le na sledovanm zem (Pod kdlem u Kvtkova, Pod zubem u Sosnov; Svoboda ed. 2003). Nlezy z obdob nejstarch zemdlc znme nejble z okol Blevedel a Hemnek, ale v mladm neolitu v kultue s vypchanou keramikou (cca 50004400/4300 p. n. l.) se objevily tak v okol dol Pekla: mlo poetn fragmenty ndob z lokalit Pod zubem u Sosnov a Snhurka u Kvtkova. Osdlen z prbhu nsledujcho eneolitu (4400/4300 2200 p. n. l.) dokldaj kamenn nstroje a v podob pazourkovch i kemencovch tp (Karasy u Srn, Zahrdky?), nebo brouench seker a mlat (Kvtkov, Karasy). Koncentrace nlez u Karas (vetn retuovanho hrotu pu) naznauje pravdpodobnou ptomnost eneolitickho sdlit. Nejbli znm osada v tomto obdob stvala tak zpadn od Holan (Jen Pea 2000). Dal doklady osdlen v podob zlomk ndob a ohni rozpoznvme a ze zvru doby bronzov, kdy byly obasn vyuvny nkter skaln pevisy (Snhurka u Kvtkova, Pod zubem a Grok u Sosnov). Z lokality Snhurka je doloena tak mlad doba haltatsk. Do kterho z obdob kultury luickch popelnicovch pol (1400400 p. n. l.) pat ojedinl fragmenty keramiky z lokalit Krav hora u Srn, Pod Snhurkou u Kvtkova, Skly u Sosnov i Zmeckch pevis v Zahrdkch, nelze rozhodnout. Z protohistorickch obdob na sledovanm zem nlezy zatm chybj, ale podle blzkch lokalit jist nezstalo zcela nevyuvan. V dob latnsk existovalo nkolik osad v okol Holan, jin patrn bvala u Jesteb - patilo k n rov pohebit. Osdlen z potku doby msk doloil vzkum ped 2. svtovou vlkou u Stvolnek (Jen Pea 2000).

41

Vrcholn stedovk Zahrdecko le na vchodnm okraji starho sdelnho zem, kolonizovanho nejpozdji v zvru hraditnho obdob. Zatmco z katastr Holan a Stvolnek pochz pinejmenm ze dvou povrchovch lokalit keramika hraditnho charakteru (nepublikovan nlezy P. Bichka s J. A. Svobodou a M. Rezlera), pro sledovan zem uvdj F. Gabriel a J. Panek nejstar lokality takzvanho pedkolonizanho horizontu, pedchzejcho vrcholn stedovkou kolonizaci zvru 13. a potku 14. stolet. V prbhu 13. stolet existoval bezejmenn hrad v Pekle u Kvtkova a s nm soudob vesnice u Novho Dvora (Sosnov), u Robe (nepublikovan lokalita, sbr V. Pea 2003), u rybnka Jlek jin od Zahrdek a u Novozmeckho rybnka (bval Kruina?, Gabriel Panek 1986). Okraje s vnitnm zduenm k tmto lokalitm ad tak osdlen u sv. Barbory (bval Mnichov?). Nlezy ze 14. a 15. stolet jsou poetnji doloeny z tvrze v Kvtkov a zanikl vsi u sv. Barbory u Zahrdek. Ojedinl aktivity mimo sdeln jednotky dokldaj sporadick nlezy zlomk ndob pod skalnmi pevisy (Pod kdlem, Snhurka a Pod Snhurkou u Kvtkova, Grok u Sosnov), a to i v nsledujcm pozdnm stedovku a starm novovku (Snhurka a Pod Snhurkou u Kvtkova). Zajmavm svdectvm je poklad minc od Sosnov, uloen do zem nejdve roku 1516 a ojedinl mince z roku 1561 z tho katastru. Novovk Z novovkch archeologickch nlez stoj za pozornost pedevm soubor relifnch kachl z dol Robeskho potoka v Zahrdkch a dal dva kusy ze samoty Na Vrch u Kvtkova. Z vzdobnch motiv se objevuje dvojhlav orlice, rostlinn dekor a mza Kaliope. Soubory novovk keramiky bez podrobnjch stratigrafickch souvislost pochzej z okol bvalho mostku pod zmeckm parkem v Zahrdkch a prakticky ze vech skalnch pevis, ale ve vtm mnostv pouze z lokalit Pod kdlem u Kvtkova a Pod zubem u Sosnov. Z blzkho okol zmku v Zahrdkch je doloen zven vskyt zakuovan keramiky kvtinovch tvar. Nejmlad vrazn archeologick nlez pedstavuje poklad mdnch minc, ukryt v jednom z kvtkovskch dom v roce 1807 i nedlouho pot. Za proten rukopisu dkuji kolegovi Petru Jenovi. Poznmky: 1 Star kvtkovsk kola z roku 1838 v . p. 6 byla v roce 1931 pesthovna do nov postavenho objektu na jihovchodnm okraji obce (Hantschel 1911; kola Kvtkov in SOkA esk Lpa). O koln sbrce se nepodailo nalzt daje. 2 Bronzovou pezku pedal do tehdejho Mstskho muzea v esk Lp v roce 1942 Karl Suske, poven pamtkovou p na eskolipsku (dopis Suskeho starostovi esk Lpy z 15. 4. 1942; fond Archiv msta . Lpa, karton 1083, SOkA v esk Lp). Ve sbrce VMG byl pedmt znovu identifikovn v roce 1999 a je uloen pod p. . 11/84, inv. . A-9519. 3 Do sbrky VMG v esk Lp daroval v roce 1984 Oldich ech z Rame kemencov artefakt zdnliv pipomnajc plon retuovan nstroj. Hrany pedmtu jsou vak lidskou innost nedoten, podle Jiho Svobody (AR Brno) se jedn o takzvan hranec.

42

4 Na nkterch topografickch mapch z 90. let 20. stolet, kter jsme mli v dob vzkumu k dispozici, probhala hranice katastr esk Lpa - Sosnov o nco jinji, a lokality Pod zubem a Grok jsou proto v odborn literatue vedeny pod k. . esk Lpa. 5 Archeologick dohled u kostela sv. Barbory v Zahrdkch v roce 2004 pinesl nsledujc informace (Pea NZ 2155/05 v AR Praha, obr. 10A). sek 1/04: Vkop doshl hloubky 90 cm a v cel dlce protnal pekopan sedimenty bez stratigrafie. Z rznch hloubek pochzej z profil dva zlomky stedovk keramiky a objevuj se pevn fragmentrn lidsk kosti, z nich nkter byly zpozorovny bezprostedn u zkladovho zdiva kostela. Okrajov erven malovan zlomek ndoby rmcov odpovd 15. stolet (typick pehnut okraj podle Gabriela 1986); uloeno v VMG pod p. . 187/04). sek 2/04: Vkop v cel dlce dosahoval hloubky kolem 90 cm a prochzel pekopanmi sedimenty s drobnmi lomky cihel, kamen a malmi atypickmi zlomky stedovk a novovk keramiky (nevzorkovno). V seku podl kosteln lodi m sediment psitohlinit charakter, zatmco ped prelm a v prostoru cesty je psit a velmi tvrd. Zven pozornost byla vnovna seku ped zvonic, ale v profilech nebyly zeteln dn archeologick situace. V jihozpadnm koutu mezi lod a pstavkem (poloha 2a/04) uzavral dno zkho vkopu pskovec nejasn interpretace (skla?, rozen zklad?). V rozen vkopu u jihozpadnho nro kostela (poloha 2b/04) se objevila stratigrafick nslednost vrstev: Dv ady zkladovch kvdr, zasahujcch 45 cm pod rove dnenho ternu, jsou zasazeny v edohndm, promenm, jlovitm a hlinitm psku (1). Ten v hloubce 80-90 cm pozvolna pechz do hndavho a narezlho jlu (2). Maximln hloubka profilu je 110 cm. sek 3/04: V prostoru hbitovn brny a jejho vnjho sousedstv vkop odkryl star elektrick veden, kter znemonilo sledovn tto sti vkopu. Tak v tomto seku nebyla zjitna dn stratigrafie a promen sedimenty dosahovaly a na dno vkopu, v seku od estho metru za branou a na pskovcov podlo. Hloubka vkopu se pohybovala kolem 60 cm, na okraji ploiny ped hbitovem se vkop zahluboval do recentnch navek. 6 Stedovk okraj ndoby se nachz v souboru novovk keramiky, kter m z vt sti pochzet z parcely domu . p. 45 (u kiovatky Zahrdky Holany). Tmav a mrn ohlazen povrch vetn lom pipomn kachel nalezen v potoce pod zahradnictvm, a nemus proto s ostatnmi nlezy souviset. 7 V. Pea: nlezov zprva v archivu nlezovch zprv v AR Praha. Prameny a literatura: AR: Archeologick stav AV R. Exkursions-Klub: Katalog sbrek Exkursionsklubu. Evidence sbrek VMG v esk Lp. MNEC: Mitteilungen des Nordbhmischen Exkursionsklubs. esk Lpa. Anonym 1903: Mnzfunde. Bltter fr Mnzfreunde 38, s. 2928. Berlin. Budinsk, P. 1986: Vzkumy a prstky archeologickho odboru Krajskho muzea v Teplicch v letech 1972-1981. Archeologick vzkum v severnch echch 13. Teplice. Domanig (Dg.) 1886: Mnzfund von Knast. Monatsblatt der numismatischen Gesellschaft in Wien, Nr. 41, s. 166. Gabriel, F. 1986: esk vcarsko oima archeologa. Dn. Gabriel, F. 1994: Okres esk Lpa. In: Budinsk, P. a kol.: 100 let archeologick prce teplickho muzea (1894-1994). Archeologick vzkum v severnch echch 24, 54-59. Teplice.

43

Gabriel, F. Panek, J. 1986: Pspvek k djinm vesnickho osdlen okresu esk Lpa. Historick geografie 25, 355-363. Gabriel, F. Panek, J. 1991-1994: Vvoj panskch sdel na Hornm zem novozmeckho panstv. Castellologica bohemica 2: 23-52, 3: 7-46, 4: 27-62. Gabriel, F. Panek, J. 2000: Hrady okresu esk Lpa. Praha. Hantschel, F. 1897: Prhistorische Fundchronik. MNEC 20, 1-43, 218-264 a 351-373. Hantschel, F. 1911: Heimatkunde des politischen Bezirkes B.-Leipa. esk Lpa. Hardy, B. L. 1999: Preliminary results of residue and use-wear analyses of stone tools from two Mesolithic sites, Northern Bohemia, Czech Republic. Archeologick rozhledy 51, 274-279. Jen, P. Pea, V. 2000: Nejstar osdlen severnch ech. Okresn muzeum: esk Lpa. Klapper, M. 1896: Neuschlo und seine Sagen. Aus Deutschen Bergen 11, 17-20, 32-35. st nad Labem. Kolektiv 1978: Osdlen eskolipskho okresu ve svtle archivnch doklad. esk Lpa. Krackov, L. Smetana, J. 2000: Romnsk a gotick sakrln architektura v okrese esk Lpa. Vlastivdn knihovnika Spolenosti ptel staroitnost, sv. 9. Praha. Mackovin, P. Sedlek, M. Kuncov, J. (eds.) 2002: Liberecko. Chrnn zem R, sv. III. AOPK R. Nohejlov-Prtov, E. 1956, 1957: Nlezy minc v echch, na Morav a ve Slezsku II, III. Praha. Panek, J. 2002: Sdla ni lechty na eskolipsku v dob pedhusitsk. Castellologica bohemica 8, 9-32. Panek, J. Gabriel, F. 1983: Pehled pramen k djinm vesnickho osdlen okresu esk Lpa. Historick geografie 21, 133-175. Praha. Pea, V. 2000: esk Lpa, Kvtkov. Vzkumy v echch 1998. AR v Praze. Pea, V. 2001: Archeologie okol Doks. Bezdz 10, 39-86. Pea, V. 2002: Temn dvnovk. In: esk Kamenice (kol. autor), 22-24 a 40-41. Studio REMA, esk Lpa. Pea, V. 2002a: lovk a jeskyn v novovku (1500-2000). Kudj 4, . 1: 3-19, . 2: 3-19. Praha. Pea, V. 2003: Archeologick poznvn djin Mimon. Bezdz 12, 5-50. Pea, V. 2006: Karl Stellwag a archeologick nlezy z okol Panenskch Bean u Prahy. Archeologie ve stednch echch 10, 123-135. Pea, V. Jen, P. v pprav: Pravk Markvartick kotliny v eskm stedoho. Stellwag, K. Suske, K. s. d.: korespondence a hlen o nlezech, k. . Zahrdky, . j. 422423/87. Archiv NZ, AR v Praze. Suske AfV: hlen a nlezov zprvy K. Suskeho do Amt fr Vorgeschichte. Archiv NZ (k. . Kvtkov), AR v Praze. Suske, K. 1941/42: Kwitkau, in Neue Funde aus dem Sudetengau bis zum 31. 12. 1941. Sudeta N. F. 2, 140. Suske, K. 1942: korespondence ve fondu Archiv msta . Lpa, karton 1083, inv. . 3224.351-10, SOkA v esk Lp. Svoboda, J. A. 2001: Paleolit eskolipska a pilehlch zem sev. ech. Bezdz 10, 11-37. Svoboda, J. A. (ed.) 2003: Mezolit severnch ech. Dolnovstonick studie 9. Brno. Svoboda, J. (A.) Clek, V. Jaroov, L. Pea, V. 1999: Mezolit z perspektivy regionu:

44

vzkumy v st Pekla. Archeologick rozhledy 51, 243-264. Svobodov, D. 1996: Konvenn mna, in: Penze v eskch zemch do roku 1919. NB & NUGA Pacov. Weber, V. 1975: Zahrdky, o. esk Lpa. Vzkumy v echch 1971, s. 156. AR v Praze. Wenzel, W. 1892: Correspondenzen Quitkau. MNEC 15, 203-204. Obrazov dokumentace: Autorem vech ilustrac je V. Pea. Obr. 1. Pehled pravkch lokalit: skaln pevisy, sdlit (velk ), ojedinl nlezy (mal ). Obr. 2. Pehled lokalit se stedovkmi archeologickmi nlezy: zanikl vesnice (velk ), mal soubory keramiky (mal ), opevnn lokality (L), poklad minc (), skaln pevisy. Obr. 3. Pravk nlezy. Neolit a eneolit: 1 Zahrdky: pod ktou 298; 2, 4 Srn: u Karas; 3 Kvtkov: nad Studenm dolem. Obdob popelnicovch pol: 5 Krav Hora u Srn: keramika. Obr. 4. Lokalita Krav Hora u Srn se staveniti obou bazn. Obr. 5. Kvtkov - pevis Snhurka: ukzka pravk keramiky. Obr. 6. Bezejmenn hrad u Kvtkova. Plochy A, B, C a puklina D (x) s archeologickmi nlezy. Pln podle Gabriela Panka 1993, upraveno. Obr. 7. Bezejmenn hrad u Kvtkova: keramika (sbr v roce 1999) a bronzov zdoben pska (vkop R. Prihody 1924). Obr. 8. Kvtkov Na Vrch: renesann kachel. Obr. 9. Zahrdky kostel sv. Barbory: historick pohlednice (sbrka VMG v esk Lp). Obr. 10A. Zahrdky kostel sv. Barbory: zchrann vzkum v roce 2004. Obr. 10B. Zahrdky kostel sv. Barbory: vbr nlez z vzkumu v roce 1976. 1 pravk keramika; 2 keramika 13. stolet; 3 a 4 keramika 14.-15. stolet; 5 zlomky sklennho pohru. Obr. 11. Zahrdky Zmeck pevisy I a II: pravk a novovk nlezy keramiky. Obr. 12. Zahrdky novovk lokality: 1 kachel z potoka pod zahradnictvm; 2 pevn zakuovan keramika (tekovna) z parcely . p. 45; 3 zakuovan keramika z . p. 3 v zmeckm parku; 4 keramick trubka ze Zmeckho pevisu. Obr. 13. Zahrdky bval mstek pes potok: hrnec ze souboru novovk keramiky. Obr. 14. Zahrdky renesann a barokn kachle pod sklou u skaln matale.

45

Obr. 1. Pehled pravkch lokalit: skaln pevisy, sdlit (velk ), ojedinl nlezy (mal ).

Obr. 2. Pehled lokalit se stedovkmi archeologickmi nlezy: zanikl vesnice (velk ), mal soubory keramiky (mal ), opevnn lokality (L), poklad minc (), skaln pevisy.

46

Obr. 3. Pravk nlezy. Neolit a eneolit: 1 Zahrdky: pod ktou 298; 2, 4 Srn: u Karas; 3 Kvtkov: nad Studenm dolem. Obdob popelnicovch pol: 5 Krav Hora u Srn: keramika.

Obr. 4. Lokalita Krav Hora u Srn se staveniti obou bazn.

47

Obr. 5. Kvtkov - pevis Snhurka: ukzka pravk keramiky.

48

Obr. 6. Bezejmenn hrad u Kvtkova. Plochy A, B, C a puklina D (x) s archeologickmi nlezy. Pln podle Gabriela Panka 1993, upraveno.

Obr. 7. Bezejmenn hrad u Kvtkova: keramika (sbr v roce 1999) a bronzov zdoben pska (vkop R. Prihody 1924).

49

Obr. 8. Kvtkov Na Vrch: renesann kachel.

Obr. 9. Zahrdky kostel sv. Barbory: historick pohlednice (sbrka VMG v esk Lp).

Obr. 10A. Zahrdky kostel sv. Barbory: zchrann vzkum v roce 2004.

50

Obr. 10B. Zahrdky kostel sv. Barbory: vbr nlez z vzkumu v roce 1976. 1 pravk keramika; 2 keramika 13. stolet; 3 a 4 keramika 14.-15. stolet; 5 zlomky sklennho pohru.

Obr. 11. Zahrdky Zmeck pevisy I a II: pravk a novovk nlezy keramiky.

51

Obr. 12. Zahrdky novovk lokality: 1 kachel z potoka pod zahradnictvm; 2 pevn zakuovan keramika (tekovna) z parcely . p. 45; 3 zakuovan keramika z . p. 3 v zmeckm parku; 4 keramick trubka ze Zmeckho pevisu.

52

Obr. 13. Zahrdky bval mstek pes potok: hrnec ze souboru novovk keramiky.

53

Obr. 14. Zahrdky renesann a barokn kachle pod sklou u skaln matale.

54

55

56

Archeologick komise Libereckho kraje

Jan Prostednk (Muzeum eskho rje v Turnov) Martin Tomek (Archeologick stav AV R, Praha) V ervenci letonho roku byla ustavena Archeologick komise Libereckho kraje, jejm poslnm je koordinace provdn zchrannch archeologickch vzkum a dalch opaten ve vci ochrany, zchrany a dokumentace archeologickch pamtek, archeologickch nalezi a zem s archeologickmi nlezy, kterm je cel zem Libereckho kraje, a to zejmna z hlediska udren a zkvalitnn jej odborn rovn. Archeologick komise Libereckho kraje je oteven pro vechny prvnick i fyzick osoby, kter maj oprvnn k provdn archeologickho vzkumu podle 21 a nsl. zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis. Souasnmi leny komise jsou tedy Archeologick stav AV R, Praha, Muzeum eskho rje v Turnov, Nrodn pamtkov stav stedn pracovit, Nrodn pamtkov stav uzemn odborn pracovit v Liberci a uzemn odborn pracovit v st nad Labem, Severoesk muzeum v Liberci a Vlastivdn muzeum a galerie v esk Lp. Pedsedkyn archeologick komise Libereckho kraje byla zstupci tchto oprvnnch organizac zvolena Mgr. Marcela Star (Severoesk muzeum v Liberci), tajemnkem komise je PhDr. Jan Prostednk, PhD. (Muzeum eskho rje v Turnov). zem Libereckho kraje pedstavuje uniktn kulturn krajinu s doklady jejho vyuvn od nejstarho pravku. Archeologick lokality se pochopiteln nachzej zejmna v phodn oblasti stednho Pojize a eskho rje, kde svou etnost dosahuj piblin stejn hustoty, jakou znme z takzvanho starho sdelnho zem ech, tedy rodnho Polab a Pooh. Zrove je ale nutn uvst, e dnes ji v dnm ppad neobstoj zastaral teorie o mizivch dokladech zaniklho prehistorickho a historickho osdlen v horskch a podhorskch oblastech naeho regionu. Archeologick lokality a spolu s nimi i archeologick movit nlezy dnes registrujeme v pomrn znanm mnostv i ve vrcholovch parti Jizerskch hor a Krkono. Oblast naich severnch hor disponuje do budoucna neekanm a lze ci asnm potencilem, kter meme s trochou nadszky nazvat zakonzervovanou stedovkou kulturn krajinou se zachovanm systmem polnch pluin, s tebnmi a vrobnmi okrsky. Nejde ale zdaleka pouze o lokality stedovkho st, nbr i o lokality pravk. V Libereckm kraji mme napklad nejve poloenou archeologickou lokalitu v cel esk republice (z okol Renniny zahrdky na Kotli ve vce 1375 m nad moem pochzej prokazateln doklady lidsk aktivity ve star dob elezn viz Prostednk 2004, 22 s literaturou). ada archeologickch lokalit v Libereckm kraji snese mtko nadregionlnho, respektive evropskho vznamu. Mezi tato nalezit meme smle zaadit tebn a zpracovatelsk arely v podh Jizerskch hor na Jistebsku, v Marovicch a Velkch Hamrech, kter nejvtho rozkvtu doznaly ji v neolitu (Prostednk da rein reinov astn 2005 s literaturou). Z vyten suroviny se vyrbly brouen kamenn nstroje, se ktermi se obchodovalo na znan vzdlenosti (vrobky z tto suroviny jsou znm z okruhu o polomru 300400 km).

57

ada novch lokalit byla objevena dky zchrannm archeologickm vzkumm, kter byly v poslednch dvou desetiletch uskutenny v souvislosti se stle se rozvjejc stavebn innost. Informace o vzkumech jsou prbn publikovny v regionlnch sborncch Archeologie Libereckho kraje a Sbornk Severoeskho muzea v Liberci (vydv Severoesk muzeum v Liberci), v asopise Od Jetda k Troskm (vydavatel Pam Turnov), dle v Pojizerskm sbornku (Muzeum eskho rje v Turnov), ve sbornku Prameny Nisy (Sttn okresn archiv Jablonec nad Nisou), sbornku Z eskho rje a Podkrkono (spolen vydv Sttn okresn archiv v Semilech a Muzeum eskho rje v Turnov), ve Zpravodaji muzea v Hradci Krlov a v dalch periodikch. Systematickou archeologickou pamtkovou pi na zem Libereckho kraje dnes zajiuj ti oprvnn organizace: pro bval okres esk Lpa Vlastivdn muzeum a galerie v esk Lp, pro bval okresy Jablonec nad Nisou a Liberec Severoesk muzeum v Liberci a pro bval semilsk okres Muzeum eskho rje v Turnov. Vechny tyto oprvnn organizace uzavely s Akademi vd esk republiky dohodu o rozsahu a podmnkch provdn archeologickch vzkum na zklad 21 odst. 2 zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis. V tto dohod je vymezena spdov oblast, druh i forma provdn archeologickch vzkum, povinnosti a prva vyplvajc ze spoluprce s Archeologickm stavem AV R a podobn. Na zem Libereckho kraje mohou jednotliv zchrann vzkumy provdt jet dal organizace s ir zemn psobnost (R). Jde zejmna o vysok koly a univerzity, Nrodn muzeum a dle o nkter organizace typu o. p. s. (seznam viz www.arup.cas.cz). Jednm z hlavnch dvodu, pro byla Archeologick komise Libereckho kraje zzena, je zlepen informovanosti a dostupnosti archeologick pamtkov pe, a to zejmna v oblasti realizace zchrannch archeologickch vzkum. Archeologick komise by mla pispt t k lep komunikaci se sttn sprvou i s mstn samosprvou, zejmna ve vci zemnho plnovn, aby se minimalizovala monost opakovn ppadu Povice (zchrann archeologick vzkum rovho pohebit z pozdn doby bronzov v rozvojov lokalit Na Cecilce). Co lze ci po necelm plroce od vzniku tto regionln informan a koordinan platformy v oblasti archeologie a archeologick pamtkov pe? Na hodnotc pohled je dosud brzy. Jist ale je, e Libereck kraj a archeologov zde psobc se zaadili po bok svch koleg v jinch regionech, kde podobn komise ji po adu let s spchem psob. Ji tet zasedn komise se podailo realizovat na pd Krajskho adu v Liberci, kter je ex lege majitelem drtiv vtiny archeologickch movitch nlez, a zde diskutovat s odpovdnmi pracovnky adu o zvanch problmech archeologick pamtkov pe a jejch vhledech do budoucna. Je skromnm vsledkem, kdy se o problematice nien archeologick sti pamti krajiny dozv ti, kte se o jej pi mohou a maj snait? Doufme, e nikoliv! Literatura: Prostednk, J. 2004: Archeologick vzkumy Muzea eskho rje v roce 2003, Zpravodaj muzea v Hradci krlov 30, 1525. Prostednk, J. da, P. rein, V. reinov, B. astn, M. 2005: Neolithic quarrying in the foothils of the Jizera Mountains and the dating thereof, Archeologick rozhledy LVII, 2005, 477492.

58

Adres oprvnnch organizac, kter mohou provdt zchrann archeologick vzkum na zem Libereckho kraje: Archeologick stav AV R Letensk 12 118 01 Praha 1 Kontakt: Mgr. Martin Tomek, PhD. tomasek@arup.cas.cz 602 656 930 zemn psobnost: R, organizace na zem Libereckho kraje nevykonv systematickou archeologickou pamtkovou pi v oblasti realizace zchrannch archeologickch vzkum. Muzeum eskho rje v Turnov pspvkov organizace Libereckho kraje Sklova 71 511 01 Turnov Kontakt: PhDr. Jan Prostednk, PhD. prostrednik@muzeum-turnov.cz 603 779 364 zemn psobnost: Zchrann archeologick vzkumy realizuje zejmna na zem Semilska a v pilehlch oblastech Libereckho kraje. Nrodn pamtkov stav, stedn pracovit Valdtejnsk nmst 3 118 01 Praha 1 Kontakt: Mgr. Lenka Cafourkov cafourkova@up.npu.cz zemn psobnost R, organizace na zem Libereckho kraje nevykonv systematickou archeologickou pamtkovou pi formou zchrannch archeologickch vzkum. Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci Jabloneck 642/23 460 01 Liberec 1 Kontakt: Bc. Martin Nechvle nechvile@liberec.npu.cz 485 222 418 zemn psobnost: Libereck kraj, organizace na zem Libereckho kraje dosud nevykonv systematickou archeologickou pamtkovou pi formou zchrannch archeologickch vzkum.

59

Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v st nad Labem PhDr. Frantiek Gabriel s. Armdy 1566 odlouen pracovit 470 01 esk Lpa pu-uvpd-cl@volny.cz zemn psobnost: Kraje steck a Libereck, nevykonv na zem Libereckho kraje systematickou archeologickou pamtkovou pi formou zchrannch archeologickch vzkum. Severoesk muzeum v Liberci pspvkov organizace Libereckho kraje Masarykova 11 460 01 Liberec Kontakt: Mgr. Marcela Star Bc. Petr Brestovansk marcela.stara@muzeumlb.cz petr.brestovansky@seznam.cz 739 572 466 zemn psobnost: Vykonv archeologickou pamtkovou pi formou provdn zchrannch archeologickch vzkum pedevm na zem okres Liberec a Jablonec nad Nisou. Vlastivdn muzeum a galerie v esk Lp pspvkov organizace Libereckho kraje Nmst Osvobozen 297 470 01 esk Lpa Kontakt: Mgr. Vladimr Pea, Petr Jen 605 245 855 pesa@muzeum.clnet.cz zemn psobnost: vykonv systematickou archeologickou pi formou provdn zchrannch archeologickch vzkum na zem okresu esk Lpa. Seznam vech oprvnnch organizac viz www.arup.cas.cz.

60

Hrdek nad Nisou - dm . p. 65, 66 (takzvan Azyl) Nkolik poznmek k zniku nejen uniktnho baroknho krovu
Miroslav Kolka, Michal Panek Vmav obyvatel i nvtvnk msta Hrdku nad Nisou nebo pozorn ten regionlnho tisku zaznamenal v jarnch mscch roku 2006 znik podstatn sti zpadnho kdla arelu takzvanho Azylu. V pedkldanm lnku jsme si dali za cl informovat o dan udlosti z pohledu pamtkov pe a upozornit na mimodn vznam zanikl sti stavby v celorepublikovm kontextu. S ohledem na adu dezinformac v mstnm tisku a na internetovch strnkch spojench s mstem povaujeme za dleit pedloit fakta dleit pro nezaujat hodnocen tto kauzy. Budova s . p. 65 a 66 byla prohlena za kulturn pamtku v roce 1966.1 V t dob slouila jako byty ve sprv Okresnho bytovho podniku. Tehdej stavebn-technick stav lze hodnotit jako patn, pedevm z dvodu zanedbvn prbn drby objektu. Tento stav se vraznji zhoril zejmna v 80. letech 20. stolet. V roce 1988 dolo ke zpracovn studie k rekonstrukci domu Stavoprojektem Liberec.2 Z dvodu vraznho zsahu do pamtkov podstaty objektu nebyla studie dajn akceptovna orgny sttn pamtkov pe. Ve spisov agend tehdejho Krajskho stediska sttn pamtkov pe a ochrany prody v st nad Labem je vak z uvedenho roku pekvapiv souhlasn stanovisko.3 Realizace by dle dostupnch daj obsahovala likvidaci vech klenutch prostor pzem, vestavbu vstupn centrln haly a hotelovch byt do patra a podkrov (vetn stench oken). K odmtnut pestavby na hotel dolo v prbhu nsledujcho projednvn studie. V roce 1991 se uskutenila privatizace arelu, dm . p. 65 a 66 zskala firma SD ADB Liberec a dm . p. 67 spravovalo Ministerstvo pro privatizaci a sprvu nrodnho majetku R. Nsledujcho roku bylo pozeno zamen stavby a stavebn-technick posouzen (dal nsledovaly v letech 19951996). Stav stenho plt zpadnho kdla . p. 65 a 66 se nadle vrazn zhoroval a s jeho vlastnkem bylo v roce 1996 zahjeno sprvn zen ve vci neprovdn jakkoliv drby (prvn upozornn na poruen pamtkovho zkona bylo vlastnkm adresovno ji o dva roky dve). Na nkterch mstech zcela chybla krytina, stavba nebyla zajitna, a tak byly zejmna na devnch konstrukcch zeteln stopy krde a masivnho pokozen. Statick posouzen z roku 1995 konstatovalo havarijn stav krytiny, zhlav stropnch trm a pstavk.4 Neuten situace vystila v odprodej celho arelu mstu Hrdek nad Nisou v roce 1999. U . p. 67 byla zahjena pestavba na byty. Pi tto rekonstrukci byla zachovna pouze hrub hmota objektu naruen adou novodobch doplk a novotvar, kter nahradily pvodn autentick prvky. Tm byla v zsad zlikvidovna pamtkov podstata . p. 67.
1 Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci, Karta KP r. . kulturn pamtky 20977/5-4305.
2 Rekonstrukce objektu . p. 65, 66 vyhledvac studie, Stavoprojekt Liberec 1988 bli daje nebyly zjitny. 3 Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci, Spisov archiv, sloka . p. 65, 66, 67, Hrdek nad Nisou. Odsud jsou erpny i dal daje, pokud nebude citovn jin zdroj. 4 Hrdek nad Nisou zmek Asyl vyjden statika ke stvajcmu stavu objektu, Ing. Miroslav Fuchs, jen 1995.

61

U . p. 65 a 66 vlastnk podal o zruen prohlen za kulturn pamtku5 po pedchoz snaze o demolici objektu. Tato dost byla Ministerstvem kultury R zamtnuta pro vjimen hodnoty stavby a relnost jej zchrany. Nadle nebylo provedeno ani provizorn zajitn stechy a otvor proti neoprvnnmu vniknut majc za nsledek dal pokozovn konstrukc. V nsledujcm roce byl uinn dal pokus o demolici stavby. Po jejm zamtnut orgnem sttn pamtkov pe byla naopak z prostedk Ministerstva kultury R a Okresnho adu v Liberci poskytnuta dotace ve vi 850 000 K na jej zkladn statick zajitn dle projektu firmy Murus (Ing. Jan Vina, erven 2001). Prce byly provedeny firmou Stavebn hrdeck spolenost, a. s., pouze v omezenm rozsahu neodpovdajcmu vi poskytnutch finannch prostedk. Situace se opakovala i v roce 20026, kdy ve dotace doshla 1 500 000 K. Proveden doplnn sten krytiny, statick zajitn krovu a odbourn pstaveb bylo mon ji v podstat s odstupem nkolika msc hodnotit jako nefunkn a msty dokonce zhorujc pedchoz stav. V roce 2004 bylo vlastnkem s podporou Magistrtu msta Liberce, oddlen sttn pamtkov pe, navreno sejmut stechy krovu a souvisejcch havarijnch konstrukc. S ohledem na absenci projektov dokumentace, konkrtnjho nvrhu proveden, finannho zabezpeen akce a jakhokoliv krtkodobjho vhledu, nebyl tento nvrh Nrodnm pamtkovm stavem, zemnm odbornm pracovitm v st nad Labem akceptovn. Obdobn se vyjdila i vdeck rada tohoto pracovit sloen z nezvislch odbornk. Stavebn-technick stav stechy se bohuel v t dob vrazn zhoril. Statick hodnocen optovn konstatovala havarijn situaci neumoujc rekonstrukci krovu a stechy bez demonte. Teprve v tto dob byl po patncti letech zamezen vstup do objektu a sten vyezny nletov deviny. Vlastnkem vak nebyl pedloen jakkoliv konkrtnj nvrh dalho postupu. V zimnm obdob 20052006 dolo k destrukci stedn sti stechy, kter se propadla do interiru objektu. K mrnmu posunu v jednn vlastnka dolo v dubnu 2006, kdy byl pedloen konkrtnj nvrh postupu demonte stechy a zpsobu zkladnho statickho zajitn. V den schvlen tto dokumentace Nrodnm pamtkovm stavem, pracovitm v Liberci, 21. 4. 2006, dolo ve veernch hodinch ke zcen cel stedn partie stechy a vyvalen sti obvodovch stn patra. S ohledem na mon ohroen sousednch staveb bylo nsledn vydno nazen o sejmut zbytku stechy a nestabilnch st patra strojn technikou. Pi vlastnm proveden bylo streno patro cel. V souasn dob je tedy zachovno pouze pzem s interirem zavalenm destrukc patra a stechy. Mstem Hrdek nad Nisou je nyn optovn navreno sejmut pamtkov ochrany. Strun popsanm vvojem v poslednch cca dvaceti letech se jako erven nit thnou absence jakkoliv relnho zmru vyuit stavby (pokud pomineme studii z roku 1987), protichdn stanoviska odborn organizace sttn pamtkov pe a vlastnka a absence jakkoliv drby objektu, umocnn grandiznm mrhnm sttnch prostedk, je ve svm vsledku nevedly ani k stenmu zlepen stavu pamtky. Dsledkem je znik podstatn sti stavby vnman vtinou mstnch obyvatel msta a samosprvy jako zbyten ved, kter je nutn odstranit.
5 Podkladem bylo Zhodnocen technickho stavu nosnch konstrukc domu . p. 65, 66, Hrdek n/N, zpracovan Ing. Vladislavem Bureem, Projekn kancel Statika 1999, navrhujc demolici vzhledem k pli velkm finannm nkladm ppadn rekonstrukce. 6 Prce byly provdny podle projektov dokumentace Stavebn pravy a statick zajitn nosnch konstrukc v objektu . p. 65 a 66 (Asyl), zpracovan atelirem Agora, spol. s r. o., (Ing. arch. M. Zrnk, 2002).

62

Dm . p. 65 a 66 je soust arelu Azylu, tvoenho dnes dle jet domem . p. 67. Komplex le ve stedn sti msta jin od Hornho nmst pi ulici Generla Svobody, tedy na spojnici mezi starm centrem kolem Hornho nmst a Dolnm mstem, zaloenm roku 1689. V minulosti arel tvaru psmene U dotvely na jin stran dvora dv v 80. letech zboen pzemn hospodsk budovy a pi ulici ohradn ze s brnou. V prbhu demolice se v prostoru dvora propadla st ternu o prmru cca 1, 5 m a v jm byla patrn zdn klenba. Me se jednat o nlez toton se zmnkou K. F. Khna o zasypanm sklepen, objevenm koncem 20. letech 20. stolet.7 Objekt . p. 65 a 66 byl zdn, patrov, zaloen na obdlnm pdorysu s dvma pstavky.8 Zdivo je smen (lomov a cihlov), prostory v prvnm nadzemnm podla byly v levm a stednm dle klenut, zbyl st a druh nadzemn podla, byly plochostrop. Dispozice vznikl stavebnm vvojem je v zsad ttraktov se schoditm ve stednm traktu. Jednotliv trakty jsou pedleny pkami rznho st. Pvodn barokn stavba byla v celm rozsahu plochostrop, teprve pi pestavbch v 19. stolet byly v nkolika etapch mstnosti v pzem zaklenuty valenmi klenbami s vseemi a eskmi plackami. Objekt kryla mohutn valbov mansardov stecha, jej vka byla vt ne vka zdn sti domu. Na stee byly poloeny plen erven bobrovky v korunov skladb na dk laovn. Pdn prostory byly od potku budovny pro skladovac nebo obytn ely, proto byly od vchodu osvtleny pti pultovmi viki ve spodn sti stechy a dvma volskmi oky v horn sti. Zpadn st pdy osvtlovalo est vlezovch vik. Pultov vike mly zajmav, drobn segmentov prohnut stky. ela vik vyplovaly okenn otvory, boky byly zdn a omtan. Jejich konstrukce byly tvoeny devnmi trmky. Druhotn pistavn ark na zpadn stran ml vlastn mansardovou jehlancovou stku. Stechou pvodn prostupovalo est jednoduchch omtanch zdnch komn. Stechu nesl krov krokevn konstrukce se dvma rovnmi hambalk, podln vzan leatou stolic ve spodn rovni a rmovou podlnou stolic pod hebenem. Krov ml dvacet est pnch vazeb, z nich estnct bylo kompletnch. Sedm vazeb bylo plnch a mezi nimi se v kompletnch vazbch stdaly vdy ti mezilehl a u pnch vazeb v mstech valeb vdy dv mezilehl vazby. Valbov sti tvoilo pt plnch vazeb vetn dvou nronch. Mezi nimi se stdaly dv mezilehl. Krov byl zaloen na piblin pravidelnm rastru pnch trm, sloucch zrove jako stropn pro mstnosti prvnho patra objektu. Zhlav vaznch trm byla kompletn obezdna, a proto nebylo mon zjistit, zdali spovala na pozednicch, nebo ne. Na vaznch trmech byla zaloena v plnch vazbch prostorov konstrukce leat stolice. Jej sloupky byly pomrn subtiln, naepovan na prahovou vaznici z vnitn strany, kdy st prvku pesahovala a na ne poloen vazn trm. Zajmavost byly rozpry, kter byly dlen a stechovit stoupaly do sted pnch vazeb. Horn vaznice mla ptibok tvar, mezilehl tybok. Podln zavtrovn leat stolice zajiovaly pouze krtk symetrick psky mezi leatmi sloupky a spodn a horn vaznic. Ztuen pnch vazeb bylo eeno obvyklm zpsobem, psky mezi leatmi sloupky a rozprami.
7 Khn, K. F.: Topografie der historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brn Prag Leipzig Wien 1934, s. 103. 8 Gabriel, F. Novosadov, O.: Stavebn historick przkum. Hrdek nad Nisou p. 65, 66, 67, tzv. Azyl, esk Lpa 2000. Przkum byl proveden bohuel ji v dob znien ady konstrukc a prvk pi pestavb . p. 67. Dal text je soustedn na doplnn informac zjitnch v prbhu destrukce stavby.

63

V ose celho krovu, v rovin pod hebenem, probhala rmov stolice srouben ze sloupk v plnch vazbch, podlnch vaznic a zavtrovn v podob velkch ondejskch k. Stolice mla vedle mezilehlch vaznic pod hambalky tak prahovou a hebenovou vaznici. O hebenovou vaznici se opraly pry krokv horn rovn krovu, spojen dohromady hambalkem a osazen na patch spodnch hambalk. Symetrick vzpry bc v plnch vazbch ve smru krokv zajiovaly u sloupk vadlov efekt. Na konce spodnch hambalk byla naepovna devn tesan profilovan mansardov msa. Vechny prvky krovu byly z run tesanho deva, spojovan epovnm nebo pepltovnm zajitnm devnmi heby. Velmi zajmav byly devohlinn konstrukce pro zobytnn pdnho prostoru. V pnm i podlnm smru byly do krovovch vazeb vloeny dal svisl sloupky a vodorovn rozpry, do nich byla uchycena vpl jednotlivch pol. Do drobnch dlab nebo drek byly osazeny tpan lat propleten slmou a nsledn omazan tlustou vrstvou lutho jlu. Takto byla na est mstnost rozdlena cel zpadn polovina pdy. st vpln pravdpodobn nebyla nikdy dodlna, stejn jako jejich povrchov prava. Arel byl vystavn roku 1723 jako textiln manufaktura na vrobu sukna, bavlnnch ltek, punoch a kanafasovho zbo. Vstavbou objekt na zelen louce byl poven hejtman clam-gallasovskch panstv Elias Ketzler na zklad povolen hrabnky Johanny Emerencie z roku 1722 a ji v roce 1724 bylo udleno privilegium pro vrobu csaskm Komernm kolegiem. Vroba se zde ale pli dlouho neudrela a mezi lety 17671818 byla vystdna apreturou a mandlovnm lnnch plten. V . p. 67 byla roku 1812 patrn zzena hrnsk dlna s vrobou hlinnch lhv pro Lzn Libverda. Zzen tto dlny me souviset s pestavbou objektu v roce 1808, kterou zmiuje K. F. Khn (datace mla bt na malovanch slunench hodinch na jinm prel . p. 67).9 V literatue se vtinou uvd pestavba objekt na byty panskch ednk k roku 1850, co je vak v rozporu s daji v popisu J. G. Sommera, v nm je zmiovna ji k roku 1834. Od roku 1896 fungoval arel jako dtsk tulek (Azyl) pro dti tovrnch dlnk, a v mezivlenm obdob (19191925) tak jako esk meninov kola. Pestavby pro rzn vyuit objekt byly doprovzeny stavebnmi pravami, pi kterch ale nebyl vraznji zmnn jejich celkov barokn charakter. I pes patn stavebn-technick stav byl dm . p. 65 a 66 uniktn a ojedinlou technickou pamtkou a jednou z nejstarch dochovanch manufaktur v echch. Vpov psemnch pramen o dataci stavby objektu pesn potvrdila dendrochronologick datace deva pouitho na stavbu krovu. Vhradn jedlov devo bylo pouito ze strom smcench v zim na pelomu let 1722/23.10 V letech 17221723 pravdpodobn probhla vstavba celho objektu vetn krovu a stechy. Podl devnch konstrukc v objektu byl znan a konstrukce krovu byla impozantnm dlem vrcholnho baroknho tesastv. Mansardov tvar stechy byl tehdy v echch architektonickou novinkou korespondujc s vrcholn barokn dynamikou a zrove maximlnm funknm vyuitm pdnho prostoru. Spodn podla krovu nabzelo dky pouit konstrukce leat stolice obrovsk uitn prostor. Zalomen stechy zrove zmenovalo jeho celkovou vku a vrazn sniovalo nutnost pouit dlouhch tesanch prvk krovu.
9 Khn, K. F., cit. v pozn. 7, s. 103. 10 Odbr vzork M. Panek, datace T. Kyncl, kvten 2006.

64

Do tto konstrukce byly pot modulovm zpsobem vloeny devohlinn pky rozdlujc pdn prostor podle poteby stavebnka a provozu objektu. Stecha, krov a pdn vestavby objektu ve sv dochovan autentinosti pedstavovaly vjimen doklad baroknho stavitelstv a snahy o vyuit vech prostor vrobnho objektu. V irm severoeskm regionu nemly tyto konstrukce dochovny sv analogie. O to vce je teba elet jejich ztrty.

Obr. 1. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Vez z indikan skici stabilnho katastru, 1843 (NA Praha, fond Indikan skici). Arel Azylu je dole uprosted.

65

Obr. 2. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Celkov pohled od vchodu, stav v roce 1976 (fotografick archiv NP, zemn odborn pracovit v Liberci).

Obr. 3. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Celkov pohled od zpadu, stav v roce 2000 (fotografick archiv NP, zemn odborn pracovit v Liberci, foto R. Kursa).

66

Obr. 4. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Plny objektu z roku 1915 (pevzato z Gabriel, F. Novosadov, O.: Stavebn historick przkum. Hrdek nad Nisou p. 65, 66, 67, tzv. Azyl, esk Lpa 2000).

67

Obr. 5. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Svisl pn ez krovem, zamen stavu z roku 1992, atelir AGORA, 2002. V zamen je nkolik zjevnch chyb. Prahov vaznice nebyla tybok ale ptibok, sloupky leat stolice se smrem nahoru roziovaly a krokve horn rovn krovu jist nebyly svou patou openy o mansardovou msu.

Obr. 6. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Celkov pohled do vchodn sti pdnho prostoru od jihu, stav v roce 2000 (fotografick archiv NP, zemn odborn pracovit v Liberci, foto R. Kursa).

68

Obr. 7. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Celkov pohled do vchodn sti pdnho prostoru od severu, dobe je vidt konstrukce leat stolice, stav v roce 2000 (fotografick archiv NP, zemn odborn pracovit v Liberci, foto R. Kursa).

Obr. 8. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Pohled do jin sti pdnho prostoru od severovchodu, uprosted jsou pravdpodobn nedokonen konstrukce devohlinnch pek, stav v roce 2000 (fotografick archiv NP, zemn odborn pracovit v Liberci, foto R. Kursa).

69

Obr. 9. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Celkov pohled na objekt od vchodu, stav v dubnu 2006 po zcen stedn sti sten konstrukce (foto M. Kolka).

Obr. 10. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Zcen stedn st objektu, pohled od severovchodu, stav v dubnu 2006 (foto M. Kolka).

70

Obr. 11. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Zcen stedn st objektu, pohled od jihovchodu, stav v dubnu 2006 (foto M. Kolka).

Obr. 12. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Zbytky objektu po demolici stechy, krovu a prvnho patra, stav 26. 4. 2006 (foto M. Kolka).

71

Obr. 13. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Zbytky jihozpadnho nro objektu po demolici stechy, krovu a prvnho patra, stav 26. 4. 2006 (foto M. Kolka).

Obr. 14. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Skldka prvk krovu po demolici objektu, stav v kvtnu 2006 (foto M. Panek).

72

Obr. 15. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Skldka prvk krovu po demolici objektu, stav v kvtnu 2006. Uprosted snmku je sloupek leat stolice s dlaby po symetrickch pscch podlnho zavtrovn, za nm pravdpodobn krokev (foto M. Panek).

Obr. 16. Hrdek nad Nisou (okres Liberec), dm . p. 65, 66, tzv. Azyl. Skldka prvk krovu po demolici objektu, stav v kvtnu 2006. Detail tesaskho znaen v podob msk slice XI, vyseknutho sekerou a zvraznnho rudkou (foto M. Panek).

73

74

Vila advokta Glcka ve Frdlantu

Petra ternov Msto Frdlant nepat mezi centra modernho stavitelstv. Do souasnosti si i pes etn zsahy zachovalo dobe iteln stedovk urbanistick rz. Charakterizuj jej jak stavby barokn, tak pedevm klasicistn a v nemal me i historizujc.1 Stavebn innost konce 19. a prvn poloviny 20. stolet, kter probhala uvnit, ale zvlt v extravilnu msta, vak nemla bouliv prbh a nevyboovala z bn produkce danho obdob. O to vc ns proto me zaujmout nkolik mlo vjimek, na n lze pi prochzce Frdlantem narazit. Vydme-li se dnen ulic Mldee smrem od nmst k budov nemocnice, mjme tsn ped zatkou po prav stran stavbu, kter reprezentuje onu nepoetnou skupinu modern architektury, je si pln zaslou nai pozornost. Na prvn pohled nm vila evokuje domy dranskho architekta Rudolfa Bitzana, se ktermi se meme setkat napklad v Liberci.2 Stavba je zalenna do zahrady, ve kter se dosud zachovaly pozstatky pvodnho konceptu oszen zelen, kamenn bazn a drobn stavba gare. Jedn se o honosnou tpodlan podsklepenou vilu obdlnho pdorysu s cylindrickm rizalitem na jihozpadnm (zahradnm) prel a nronm arkem na prel severovchodnm. Stecha vily je lenit, pevn mansardov, kryt plenmi takami bobrovkami. Ulin prel je eeno symetricky ve vztahu ke stedn peven sti a k postrannm plkruhovm balkonm s kovovm zbradlm. V bonch prelch vily se nachzej zdn zdve oteven arkdovmi oblouky, kter jsou pstupn jednoramennmi schoditi s movm kovovm zbradlm. Kad ze vstup je zvraznn dusanou vzou s modernisticky pojatmi figurlnmi relify. Plochy fasd jsou eeny v ren stkan omtce3 a lenny msami, pilastry a geometrickou i figurln vzdobou (putti). O osudech tto zajmav pozdn secesn stavby a jejch majitelch nm prozatm nejvce vypovd sloka dokument uloen ve stavebnm archivu msta Frdlantu.4 Z n se dozvdme, e jejm stavebnkem byl frdlantsk advokt idovskho pvodu JUDr. S. Glck. Ten vypracovnm projektu povil mstnho stavitele Rudolfa Hampela (4. 9. 1867 26. 2. 1935)5, kter je znm pedevm jako autor frdlantsk rozhledny a spoluautor zdejho kostela Krista Spasitele. Na zklad dosti a piloen plnov dokumentace datovan 31. beznem roku 1909 zskal JUDr. S. Glck stavebn povolen. Ji o rok pozdji probhla spn kolaudace, a kdy 10. ervna 1910 zskal dm slo popisn 907, byl pipraven k nasthovn.

1 Stedovk zstavba vzala za sv pedevm pi poru v roce 1797, kdy byla ve mst zniena ptina dom. Srovnej Andl, Rudolf Karpa, Roman a kol.: Frdlantsko. Minulost a souasnost kraje na pat Jizerskch hor, Liberec 2002. 2 Vily . p. 7 a 91 na Jabloneck ulici v Liberci jsou vak ponkud mlad. Plnov dokumentace objektu . p. 91 signovan Rudolfem Bitzanem je datovna 25. norem 1911. Stavebn archiv Magistrtu msta Liberec, sloka . p. 91. 3 Zprva technologick laboratoe Nrodnho pamtkovho stavu, stednho pracovit v Praze a Zprva z restaurtorskho przkumu, kterou vypracoval Filip Kolomaznk, HIstory ART, spol. s r. o., 10. z 2005. 4 Mstsk ad Frdlant, archiv stavebnho adu, sloka . p. 907. 5 Pavel Vlek (ed.): Encyklopedie architekt, stavitel, zednk a kamenk v echch, Academia, Praha 2004, Friedlant, FriedhofBuch 1909 1965, s. 145.

75

Sv svdectv o vstavb a vzdob domu nm zanechal i emeslnk pracujc na podhledu dvorany. Svm podpisem objevenm pod dekorativnmi deskami nm sdlil, e se jmenoval Wolf Hoffman. Tento truhl se narodil 6. ledna 1887 a strop instaloval 10. kvtna 1910.6 Dal zmnka o vile pochz a z roku 1932, kdy nov majitel JUDr. Friedrich Glck (s nejvt pravdpodobnost syn ve jmenovanho S. Glcka) dal msto Frdlant o povolen stavby gare na pozemku umstnm severovchodn od domu. Kolaudace jednoduch stavby s valbovou stechou navren v dubnu 1932 Bruno Richterem spn probhla 26. ervence tho roku. Nsledujc dochovan zznam jen napov o tragickm osudu JUDr. Friedricha Glcka a jeho rodiny, ktermu byla na zklad zkon poplatnch zvrcen nacistick ideologii vila ke dni 23. z 1942 zabavena ve prospch Nmeck e. Od tohoto data vila ji nikdy neslouila elu, pro kter byla vystavna. O vlenm vyuit vily nen dosud mnoho relevantnch informac. Ve frdlantskm stavebnm archivu se dochoval pouze projekt sklenku na zahrad obklopujc dm z roku 1942, opaten raztkem stavebn firmy Rudolf Hampel a Franz Kamella (firma nesla jmno Rudolfa Hampela po jeho mrt) se stavebnm povolenm pochzejcm z nsledujcho roku 1943. Po vlce probhly pouze nejnutnj pravy objektu, urenho nejprve pro provoz jesl a pozdji pro tehdej Dm dt a pionr. Vila se do dnen doby dochovala v pomrn autentick podob s dosud dobe itelnm pvodnm eenm. Pro sv kvality a vysokou mru autenticity byla v roce 2004 prohlena za kulturn pamtku.7 Msto Frdlant, kter je vlastnkem vily, nechalo v roce 2003 zpracovat projekt stavebnch prav, jen potal s vyuitm objektu pro mimokoln aktivity mldee.8 Stavebn pravy vetn restaurtorskch prac probhaly v prbhu roku 2005 a sten peshly i do roku 2006.9 Nvrat k staronovmu povlenmu vyuit vily je samozejm pro jej existenci a budoucnost zsadn. S politovnm je vak bohuel nutn podotknout, e stavebn obnova a pravy objektu nevyuily pli monost, kter se pmo nabzela, a to vrtit se pedevm v interiru ve vt me k pvodnmu een. V nsledujcch dcch se pokusme obrazn eeno pesunout v ase do prvn tvrtiny 20. stolet a na zklad poznatk, kter se podailo o vile nashromdit,10 piblit, jak se v n rodin advokta Glcka ilo. Vila slouila nejen jako rodinn sdlo, ale byla i mstem advoktn praxe jejho majitele. Podle veho se oba provozy podailo pomrn spn oddlit. Klient advoktn kancele vstupoval do domu po pravm schoditi do ekrny, odkud pokraoval bu do kancele koncipienta, nebo pes stedn mstnost domu do pracovny pana advokta. Lev vstup oproti tomu slouil pro obyvatele domu. Pes zdve se vstupovalo do haly, odkud se schoditm pokraovalo do soukromho obytnho patra nebo se mohlo pes stedn mstnost vejt do pracovny pna domu pstupn i ze zahrady. Z haly byl dle
6 Wolf Hoffman, Tschler, den 10/5 1910 geboren 6/1 1887. Npis byl objeven Filipem Kolomaznkem pi restaurtorskm zsahu bhem jna 2005, kter probhal v rmci celkov rekonstrukce vily. 7 Rozhodnutm Ministerstva kultury R vydanm 25. 10. 2004 pod slem jednacm 10696/2003. Do stednho seznamu kulturnch pamtek byla vila zapsna pod rejstkovm slem 101244. 8 Projekt stavby - stavebn pravy objektu . p. 907, ul. Mldee, Frdlant, kter vypracoval UNI projekt V. O. S. (Kollrova 231, Liberec) v ervnu 2003 pod archivnm slem 22/3. 9 Stavebn prce zatiovala firma D. S. K. Liberec, restaurtorsk prce HIstory ART, spol. s r. o. 10 Zprva z restaurtorskho przkumu, kterou vypracoval Filip Kolomaznk, HIstory ART, spol. s r. o., 10. z 2005; soupis prvk z bezna 2005 vypracovan autorkou lnku; pvodn dokumentace Rudolfa Hampela z 31. bezna 1931 uloen ve stavebnm archivu Mstskho adu Frdlant.

76

pstup do sklepa a obytn mstnosti, kter pravdpodobn mla jet souvislost s pracovnou.11 Ve sklep bylo umstno technick a skladovac zzem domu. Nachzel se zde archiv, prdelna s ehlrnou, sklad paliva, kotel stednho topen, sklep pro potraviny a tak sklep vinn. stedn mstnost patra byla dvorana s galeri sahajc pes dv podla, kter v sob sousteovala jak reprezentativn, tak i komunikan funkci v podob dubovho schodit. Stny dvorany zsti pekrvalo dubov obloen, strop a ps nad okny vyplovaly kazety se zoomorfnmi motivy a achovnicovm vzorem. Kazety tvoen z drcench umlch barevnch kamnk pichycench na osinkocementov desky svm pojetm a barevnost pipomnaj spe ji styl art deco. Barevn byly stny pojednny v syt modrm a okrovm odstnu. Dvoranu zleva doprava obklopovala kuchy, ppravna jdel, dle jdelna umstn v rizalitu, zimn zahrada a pravdpodobn budoir pan domu. Vstupy do dvorany ze schodit, u kterho byla situovna atna, dle do jdelny a budoiru byly opateny mdnmi a praktickmi zasunovacmi dvemi. Prostor tak mohl bt dle poteby pomrn jednodue upravovn, a to bu na velkou nelennou prostoru pro etnj spolenost, nebo naopak mohl bt rozdlen na jednotliv mstnosti zajiujc intimitu obyvatelm domu. Zimn zahrada pstupn jak z jdelny, tak z budoiru a oteven balkonem do zahrady patila k nejmalebnjm prostorm domu. Syt zelen stny s ernmi svislmi pruhy pod tmav modrm stropem zdobily malovan medailony s vyobrazenm ptk a motl. Obloen a dvee mstnosti respektovaly zelenou barevnost stn. Mstnosti druhho patra pstupn z galerie nleely k soukrom sti domu. Nachzela se zde zleva doprava lonice rodi, koupelna s bloernm keramickm obkladem, pokoj a lonice syna, ern komora (nkdo z rodiny se pravdpodobn vnoval fotografovn) a hostinsk pokoj. st podkrov byla obytn a slouila s nejvt pravdpodobnost k ubytovn sluebnho personlu. Komunikan byl pstup do podkrov een postrannm schoditm. Z vybaven vily se do souasnosti dochoval pouze zlomek pvodnho een, kter nm vak i pes svou torzovitost doke napovdt mnoh o bytov kultue potku 20. stolet. Jedn se pedevm o vestavn nbytek, dvee a obloen, kter bylo krom ve zmnnch reprezentativnch prostor dvorany a jdelny pevn pojato (stejn jako stny jednotlivch pokoj) ve velmi sytch odstnech barev. Podlahy eln respektovaly vyuit jednotlivch mstnost, take tam, kde se potalo s mokrm provozem nebo vtm zatenm, bylo uito litho teraca kuchyn, zimn zahrada, koupelna, zchod, zdve, balkony a podobn. V reprezentativnch mstnostech se nachzely parkety, v soukromch pokojch byly podlahy prkenn, kter ovem alespo zsti pekrvalo marmoleum.12 Topen vily bylo stedn (kotel se bohuel nedochoval) s rozvodem do litinovch raditor na zdobnch nokch, pes kter byly instalovny devn kryty s kovovou mkou zabudovan do obloen jednotlivch mstnost. Zajmav a modern byla eena okna s pomrn sloitmi mechanismy, a to pedevm okna vysouvac (napklad u zimn zahrady a dvorany).
11 Pdorys pzem je na pvodn dokumentaci v mst propojen obytn mstnosti a pracovny peruen. Nzev tto spojovac nevelk mstnosti, kter by nm leccos o jejm vyuit napovdl, je bohuel neiteln. 12 Tuto domnnku nm potvrdil nlez zbytku tmav ervenho marmolea v synov pokoji. Lze vychzet i z poznn staveb ze stejnho obdob, kde se marmoleum ji prokazateln vyskytovalo, napklad ve vile tovrnka Gtze na Jabloneck ulici v Liberci (. p. 7), nebo v jeslch tzv. Liebiegova msteka v Liberci v Mlnsk ulici (. p. 414).

77

Dle se ve vile setkme s vyklpcmi okny ovldanmi pomoc kovovch thel a podobn. Okna byla v ppad poteby zastiovna ltkovmi roletami zabudovanmi do obloen nad okny. Mechanismy jednotlivch oken byly pi nedvn obnov natst zachovny, by nefunkn, a jist by si zaslouily hlub przkum a repasi. Kovn oken a dve v podob klik a oliv bylo eeno jednotn. V pzem a druhm pate se setkme s kovnm jednoduchho knickho tvaru. Kliky a olivy jsou zhotoveny z eleznho jdra, kter je petaeno hmotou upomnajc na bakelit. Kovn prvnho reprezentativnho patra je naproti tomu zhotoveno z mosazi, kliky i olivy vychzej z jednotnho geometrizujcho tvaru. prava domu s jeho architekturou, vybavenm a zahradou tvoila jednotn do detailu propracovan nedliteln celek (v nadnesenm smyslu slova jaksi Gesamtkunstwerk), kter svm uspodnm vychzel z dobov oblbenho anglickho vzoru obytnch dom.13 Frdlantsk vila advokta Glcka je tedy vznamnm pkladem pozdn secesnho regionlnho stavitelstv, kter reprezentuje nejen vkus a bohatstv stavebnka, ale tak um a pomrn modern smlen mstnho architekta Rudolfa Hampela, od jeho mrt v nadchzejcm roce 2007 uplyne 140 let. Autorkou vech fotografi je Petra ternov.
13 Srovnej napklad publikaci Baillie Scott, M. H.: Dm a zahrada, Praha 1910.

Obr. 1-2. Raztko a signatura Rudolfa Hampela z plnov dokumentace z roku 1909.

78

Obr. 3-5. Putti severovchodnho prel, foto 2005.

Obr. 6. Pohled na vilu od vchodu, foto 2005.

79

Obr. 7. Ulin pohled z plnov dokumentace Rudolfa Hampela z roku 1909.

Obr. 8. Pdorys pzem z plnov dokumentace Rudolfa Hampela z roku 1909.

80

Obr. 9. Lev z dekorativnho psu nad okny dvorany, foto 2005.

Obr. 10. Dochovan st lampy v hale pravho vstupu do vily, foto

2005.

Obr. 11. Detail kovn zasunovacch dve mezi dvoranou a budoirem, foto 2005.

81

Obr. 12. Detail konzoly balknu severovchodnho prel, foto 2005.

Obr. 13. Detail mosazn kliky balknu patra, foto 2005.

Obr. 14. Detail vzdoby zimn zahrady, foto 2005.

82

Obr. 15. Detail mosaznch oliv oken patra, foto 2005.

Obr. 16. Dusan vza u vstupu do vily, foto 2005.

Obr. 17. Pohled do dvorany z galerie ped restaurtorskm

zsahem, foto 2005.

83

Obr. 18. Kazeta stropu dvorany, foto 2005.

Obr. 19. Detail korunn msy, foto 2005.

Obr. 20. Detail obloen stropu jdelny, foto 2005.

84

Obr. 21. Kazeta stropu dvorany, foto 2005.

Obr. 22. Obloen stn dvorany po restaurtorskm zsahu, 2006.

Obr. 23. Litinov raditor, foto 2005.

85

Obr. 24. Vestavn nbytek hostinskho pokoje v podkrov, foto 2005.

Obr. 25. Schodit dvorany po restaurtorskm zsahu, foto 2006.

Obr. 26. Detail zbradl balknu ulin fasdy, foto 2005.

86

Pspvek k historii domu . p. 278 U ervenho orla na Sokolovskm nmst v Liberci

Ivo Habn V prbhu bezna 2006 dolo k demolici rohovho domu . p. 1326 v ulici U Kovho kostela pi jejm st na Sokolovsk nmst. Dm . p. 1326, zvan t dm U ervenho orla1 (dve . p. 278-I), tvoil spolu se sousednm domem . p. 277-I ji od prvn tetiny 17. stolet zpadn stranu dnenho Sokolovskho nmst. Jeho demolic dolo k vraznmu urbanistickmu zsahu do historick dispozice nmst i takzvanho Novho msta. Zpadn fronta Sokolovskho nmst, pvodn tvoen ze ty dom, doznala touto demolic ji druhou trhlinu a doposud logicky semknut prostor nmst se nyn otevel prolukou smrem ke kostelu sv. Ke. K prvnmu naruen celistvosti v tto sti nmst dolo roku 1960, kdy zanikl dm U Zlatho orla (Gasthaus zum Goldenen Adler, . p. 294-II), situovan v jihozpadnm rohu nmst pi st ulice Rov. Na mst bvalho hostince vznikla terasa tehdej jdelny Jednoty. Dnes se zde nachz hmotov neadekvtn prosklen pzemn objekt s plochou stechou. Na nj navazuje tpodlan dm . p. 293-II, ohranien ze severu ulic U Kovho kostela, stc v ose nmst. Tetm domem stojcm dnes v zpadn front Sokolovskho nmst je typodlan dm . p. 277-I, kter se ze severn strany tsn pimykal ke zboenmu domu U ervenho orla (. p. 278-I). Historie tchto dvou dom je zce propojena a pro pochopen stavebnho vvoje je zapoteb se j vnovat soubn. Dm U ervenho orla patil od svho zbudovn do kontextu historickho vvoje Novomstskho, dnes Sokolovskho nmst. Nov msto zaloil kolem dvou nmst roku 1630 Albrecht z Valdtejna, kter vykoupil pozemky v zk sti ostrony zpadn od farnho kostela sv. Antonna. V okol farnho kostela vzniklo nmst v rozsahu danm eleznou a Kosteln ulic. Zpadn na nj navzalo velk obdln Novomstsk nmst, z jeho zpadn strany vychzely ti soubn ulice: Vtrn, Kov a Rov. Mezi nimi byly seveny zk domovn bloky, jimi rozen msto konilo. Nov msto bylo zastavno patrovmi hrzdnmi domy s podsnmi a strmmi tty.2 Dal podobu ran baroknho komponovanho prostoru obou pevn hrzdnch nmst Novho msta ovlivnila vrazn zdn vstavba mstsk sti Kristinov, zaloen z iniciativy vrchnosti roku 1787. V prosted Novomstskho nmst psobila vstavba Kristinova se zdobnmi, klasicistn rokokovmi domy jako vzor, kter zaal bt v 90. letech 18. stolet napodobovn.3 Prvn klasicistn zdn dm bez loub na Novomstskm nmst si nechal postavit truhl Johann Lampel roku 1790 od stavitele Josefa Arnolda. Jednalo se o dm U Zlatho bernka (Zum Goldenen Lamm, . p. 305-II), situovan v jin front na zpadnm okraji nmst pi st ulice Na Svahu. Projektanti a stavitel Josef a Karl Kunzeov postavili roku 1794 honosn zdn dm pro Antona Appelta (. p. 264-I) v severozpadnm rohu nmst.5 Na zpadn front nmst byl na konci 18. stolet klasicistn pestavn dnes ji
1 2 3 4 5 Nzev domu U ervenho orla je pevzat z literatury. KARPA, Roman (ed.): Kniha o Liberci, 2. vydn, Liberec 2004, s. 175. KUA, Karel: Msta a msteka v echch, na Morav a ve Slezsku, 3. dl, Praha 1998, s. 443. Tamt s. 445. KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 66. Tamt, s. 71.

87

neexistujc dm U Zlatho orla, . p. 294-II. Zdn tt v pozdn baroknm stylu dostal i sousedn dm . p. 293-II, situovan naproti domu . p. 278-I pes ulici Kovou. Postupn i ostatn majitel usilovali o lep vyuit pozemk ruenm loub a zvenm potu podla. Na mst devnch dvoupodlanch dom vyrstaly zpotku tpodlan a v druh polovin 19. stolet a ptipodlan zdn budovy.6 Pvodn patrn hrzdn dm U ervenho orla (. p. 278-I) z prvn tetiny 17. stolet byl bhem sv bohat historie tyikrt pestavn. Postupn proel pozdn barokn a nsledn klasicistn pestavbou, dle pak secesn pravou a poslze modernmi pravami na sklonku 30. let. 20. stolet. Prvn pestavba domu . p. 278-I z hrzdnho objektu na zdn, spojen se zruenm loub, se uskutenila v dob kolem roku 1800.7 Pravdpodobn nsledovala po rekonstrukci sousednho domu . 16 (. p. 277-I) z roku 1797, jej pln se dochoval ve stavebnm archivu msta Liberce.8 Pln signovan Kuntze zachycuje pdorysy dvou podla a nrys fasdy domu . p. 277-I. Pochz patrn od Johanna Karla Kunze (17691806), syna Johanna Josefa Kunze (17241800). Oba spolupracovali na stavb sousednho Appeltova domu . 19 (. p. 264-I). Nasvduje tomu podoba tt, pouitch zdobnch prvk, a tak takka identick formln zpracovn pln obou dom.9 Roku 1834 dolo ke klasicistn pestavb vedlejho domu . p. 277-I podle projektu Christopha Schultze.10 Projektant zachoval tpodlan trojosou dispozici. Pvodn pozdn barokn Kunzeho fasdu vystdala fasda stdmj, v klasicistnm manskm stylu. Pravdpodobn roku 1836 proel podobnou modernizac i dm . p. 278-I.11 Osou tpodlanho manskho domu U ervenho orla bylo toit kamenn schodit. Provedenm by odpovdalo klasicistn pestavb z 30. let 19. stolet, nelze vak vylouit, e v dom bylo ji od pozdn barokn pestavby. Soust domu byly ve 30. letech 19. stolet nepochybn i klenut sklepy v rozsahu dvou podzemnch podla. Jejich pesnj datace je obtn, ale je pravdpodobn, e vznikly ji v baroknm obdob. Situaci na Novomstskm nmst v okol domu U ervenho orla v dob mezi lety 1820-1841 zachycuje nkres uloen ve stavebnm archivu msta Liberce.12 Tam se nachz i zejm nejstar dochovan projekt spojen s domem . p. 278-I. Jde o pln klasicistn pestavby zpadnho traktu z roku 1841 od Antonna Holluba.13 Pln zachycuje novou situaci zstavby v severozpadnm rohu Novomstskho nmst. Zpadn trakt domu . p. 278-I byl projektovn jako dvoupodlan objekt se sedlovou stechou na pdorysu ve tvaru L. Prelm se tymi osami byl orientovn ke kostelu sv. Ke a dlouhou fasdou do ulice Kov, kde do t doby zstval sten oteven prostor. Svm prothlm tvarem tak uzavel palek tvoen domy . p. 278, 277, 276 a 280. Pln obsahuje situan schma, pohled do krovu, pohled na jin fasdu domu smrem do ulice U kovho kostela a ez prelm pi pohledu vchodnm smrem od kostela sv. Ke.
6 Tamt, s. 175. 7 Tamt. 8 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, pln domu . p. 277 signovan Kuntze, kolorovan perokresba na pape. Prvodn dopis k plnu je datovn 31. srpna 1797. 9 KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 72, obr. 89, Johann Josef Kunze, stavebn pln domu . p. 19-IV. 10 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, Pln a stavba domu pana Karla Derahta v Liberci, signovn Christoph Schultz, datovno v pravm hornm rohu 1834. 11 Dm . p. 278-I proel klasicistn pestavbou s nejvt pravdpodobnost dve ne jeho zpadn trakt z roku 1841. Na hbet sloky s nejstarmi plny domu . p. 278 ve Stavebnm archivu msta Liberce je uvedena inkoustem psan datace 1836, kter me souviset s uvedenou pestavbou. 12 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 278, situan kresba akvarelem a tu na prsvitnm pape. Zachycena je ji kana Johanna Wewerky z roku 1821. 13 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 278, Situations Plan, kolorovan kresba tu, sign. Ant. Hollub.

88

Dal podobu domu U ervenho orla zachycuje snmek z doby po roce 1863. Dm tvoil spolu se sousednm objektem . p. 277-I kompaktn tpodlan blok se sedlovou stechou a klasicistnmi fasdami.14 lenn fasdy domu . p. 277-I odpovdalo stle Schultzovu projektu z roku 1836. Fasda domu . p. 278-I mla smrem do nmst pt okennch os s mrn pedsazenm stednm rizalitem. Tuto podobu s vvsnmi tty a vkladci v pzem si ob stavby uchovaly a do potku 20. stolet. Oba spojen domy byly ttovm prelm natoen do zkch postrannch ulic Kov a Vtrn, kde se tty pohledov pli neuplatovaly. Smrem k nmst byly domy obrceny boky, kter vak projektanti s ohledem na nmst eili jako hlavn vstupn fasdu prel s vkladci, co bylo ve 20. stolet jet zvraznno nadstavnmi tty v podkrov. V dom U ervenho orla si roku 1869 zadil pozdj provozovatel kavrny Pota Theodor Cloin svoji prvn kavrnu s kulenkem. V roce 1877 byla v prvnm pate domu otevena nov expozice muzea. Smlouva byla uzavena s tehdejm majitelem domu, knihkupcem A. Schpferem. Sbrky zde setrvaly do roku 1881.15 V dom . p. 277-I sdlila od roku 1889 odvn firma Konrada Grtnera.16 Potkem 20. stolet probhala v prostorch objektu . p. 278-I vroba a zpracovn masnch a uzenskch produkt. Za tmto elem byla provedena adaptace interir. Ve stavebnm archivu msta Liberce je dochovna st projektu strojovho vybaven pro Adolfa Zechela z roku 1904.17 Podoba domu z doby ped rokem 1908 je zachycena na pohlednicch, kter jsou v ppad absence stavebnch pln cennm pramenem.18 Oba spojen domy . p. 278-I a 277-I byly na pelomu stolet tpodlan, stejn vky a stle jet v klasicistnm stylu z 30. let 19. stolet. V pzem smrem na nmst ml dm . p. 278-I vkladn tty s roletami a seznnmi markzami. Ped nmecko-eskou vstavou roku 1906 probhla pestavba obchodnch prostor a vklad Grtnerova domu . p. 277-I.19 V interiru domu . p. 277-I se dodnes dochovalo devn tvercov schodit se zbradlm spolu s dalmi doplky ve stylu geometrick secese pochzejc z pestavby vstupu obchodu v roce 1906 a o nco pozdj pravy interir privtnch prostor (1908).20 Kolem roku 1908 prodlal secesn pravu vzhledu i objekt . p. 278-I. Pvodn bon fasda smrem do nmst byla zvena o masivn tt se tveic oken, m byla podtrena orientace domu smrem na nmst, zvraznn ji dve vkladci.21 V mezivlenm obdob zstal dm . p. 278-I v majetku rodiny Zechel. V sousednm dom . p. 277-I sdlila nadle odvn firma Konrada Grtnera, kter roku 1918 pela na jeho syny Konrada a Josefa.22 Roku 1924 provedla stavebn firma Franz Hausmann & Co
14 15 16 17 18 19 20 21 22 KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 175, obr. 254. Tamt, s. 175 a 238. Tamt, s. 317. Projekt zachycuje vybaven vstupn mstnosti, mstnosti pro vrobu salm a st udrny. Jednotliv pstroje a zazen jsou zakresleny mode a popsny, napklad mln na koen, stroj na mchn smsi, pozice pro spoutcho technika atd. KARPA, Roman, MOHR, Jan, VURSTA, Pavel: Kouzlo starch pohlednic liberecka, Knihy 555, Liberec 1997, s. 114. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, projekt zaslan mstsk rad 22. 3. 1906, kolorovan perokresba na pape, kolkovno, obsahuje pohled na pzem se vstupem do obchodu, pdorys a ez. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, projekt istiky pro pan Marii Grtner, realizovala libereck firma Josef Knobloch. Pohlednice s textem Reichenberg i. B. Bismarckplatz. Josef G. Elger, Reichenberg. Photochromiekarte. 36. zachycuje dm . p. 278 ji s novm secesnm ttem. KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 317.

89

pravu fasdy domu . p. 277-I.23 Byla provedena jet v doznvajcm secesnm stylu nov zskala prolamovan tt, kterm se vkov vyrovnala s ji dve realizovanm ttem vedlejho domu . p. 278-I. Souasn realizoval stejn stavebnk pro Grtnera i tpodlan pstavbu k zadn sti domu . p. 277-I v ulici Vtrn.24 Vraznou zmnou proel spojen blok dom v roce 1929, kdy dm odvn firmy Grtner zskal modern prosklenou fasdu s funkcionalistickmi vkladci v patrech. Souasn dolo k jeho zven o podkrovn nstavbu zakonenou trojhelnm ttem. Autorem projektu byl libereck architekt Ferdinand Elstner.25 Od konce 20. let 20. stolet probhaly soudn pe mezi pozstalmi zesnulho majitele domu . p. 278 Adolfa Zechela a Konradem a Josefem Grtnerovmi. S majiteli odvn firmy Grtner se zatkem 30. let 20. stolet soudil o honor za pestavbu domu a zzen porn zdi tak architekt Ferdinand Elstner.26 Posledn vznamnj pestavbou proly oba domy koncem 30. let 20. stolet. Byla provedena v roce 1938 podle spolenho projektu pro stavebn pravy domu . p. 278 v majetku Dolly a Anny(?) Zechelovch a domu . p. 277-I v majetku Konrada a Josefa Grtnerovch.27 Autorem projekt byl opt Ferdinand Elstner, stavbou byla povena libereck firma Khnelt & Linke. Projektant eil situaci domu . p. 278-I v nvaznosti na sousedn dm firmy Grtner s pevenou modernistickou fasdou s trojhelnm ttem. V podkrov domu . p. 278 nahradil stvajc secesn tt se zaoblenmi kivkami pomrn robustnm, obdlnm, rovn zakonenm ttem, v nm ponechal tveici oken. Historizujc fasdu prolomil v pzem centrln vkladn skn a v pate ptic masivnch vkladc, korespondujcmi pi dodren pvodnho potu okennch os s modern prosklenou fasdou sousednho Grtnerova domu. Souasn dolo k propojen pzemnch obchodnch prostor obou objekt. Tak dostal bval dm U ervenho orla vzhled, kter si uchoval v zsad bez vraznjch zmn a do demolice. Tradice vroby odv petrvala ve spolench prostorch obou dom i po 2. svtov vlce. Firma Grtner se dostala pod nrodn sprvu, pozdji ji pevzal komunln podnik a poslze Textilkombint.28 V roce 1956 provedl podnik Stavokombint rekonstrukci interir ve vech podlach obou objekt, tkajc se prodejny i zzem. I po tto rekonstrukci zstaly v jdru manskho klasicistnho domu . p. 278-I zachovny klenut sklepy, plackov klenby v rozsahu t nadzemnch podla a dvou podzemnch podla, pvodn toit kamenn schodit se zbradlm, historick vstupn dvee s kovnm do ulice U kovho kostela, prvorepublikov svtidla a ada dalch drobnjch doplk v interirech. Vechny uveden prvky se dochovaly a do demolice.
23 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, projekt hlavn fasdy domu . p. 277 v mtku 1 : 100 s raztkem libereck stavebn firmy Franz Hausmann & Co a podpisem Konrada Grtnera, perokresba na pape. 24 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, pln pro navzn domu . p. 277, kolorovan perokresba na pape obsahujc pdorysy, situaci 1 : 500, nrys a ez. 25 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, projekt pestavby domu Grtner-Liberec, p. 277. Kolorovan perokresba na pape. Obsahuje nrys a pdorysy. 26 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, zde rozshl edn korespondence. 27 Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277, projekt stavebn pravy domu . p. 278 v majetku Dolly a Anny(?) Zechelovch spolen se sousednm domem . p. 277 v majetku Konrada a Josefa Grtnerovch, datovno 12. ledna 1938, stavebn povolen bylo vydno 25. ledna 1938. Projekt zachycuje pohledy na jin ttovou fasdu domu . p. 278 smrem do ulice U kovho kostela, vchodn fasdy obou spojench dom smrem do nmst a pdorysy t podla domu . p. 278. Prvn projektov nvrhy pochzely ji z listopadu 1937 - viz Stavebn archiv msta Liberce, sloka . p. 277, projekt stavebn pravy domu . p. 278 v majetku sester Zechelovch spolen se sousednm domem . p. 277 v majetku Konrada a Josefa Grtnerovch, datovn 4. 11. 1937, viz t nesignovan projekt na pestavbu dom Grtner a Zechel datovan 31. 11. 1937. 28 KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 317. V roce 1946 dala firma Konrad Grtner pod nrodn sprvou o laskav povolen kovovho npisu s pouitm neonu na svm dom . 16 viz stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277.

90

Roku 1983 bylo pidleno domu . p. 278-I druh . p. 1326 pro vchod z nmst. Po roce 1989 byly v objektech provozovny dlny odbornho uilit, od roku 1994 vyuvala prostory Integrovan stedn kola gastronomie a slueb.29 V 90. letech 20. stolet dolo ke zbourn zpadnho traktu, postavenho roku 1841. Zstala po nm przdn parcela, kter obnaila pohled na zadn stranu objektu . p. 1326. Naruil se tak pvodn palek dom a zrove zmizel protipl neorenesannho budovy s arkem . p. 295 pi pohledu od kostela sv. Ke k Sokolovskmu nmst. Pvodn zk ulika U Kovho kostela se tak prolukou opticky rozevela ze zpadn strany do irokho prhledu. Osud domu U ervenho orla se tm zaal pomalu naplovat. Dne 22. srpna 2005 obdrel Magistrt msta Liberec, odbor ivotnho prosted, oddlen sttn pamtkov pe dost od technickho odboru Statutrnho msta Liberec o vydn zvaznho stanoviska k demolici domu . p. 1326 postavenho v pamtkov zn msta Liberec30 na parcele vlastnn Statutrnm mstem Liberec. Pracovnci odboru ivotnho prosted, oddlen pamtkov pe Magistrtu msta Liberec, vyhodnotili navren odstrann historickho objektu v pamtkov zn jako ppustn s odvolnm na rozshl havarijn stav stavby a odvodnnm, e po stavebnch pravch, kter by tento stav odstranily a vrtily objekt do vizuln pvodnho vrazu, by muselo dojt k vmn tm vech stavebnch hmot, m by dolo k likvidaci historick autenticity.31 Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci ve svm stanovisku konstatoval, e demolice se jev jako neopodstatnn a statick naruen domu jde eit mn razantnmi zsahy. Nespn poadoval zachovn alespo obou podzemnch podla a jdra pvodnho domu kolem schodit, tedy vech klenutch prostor.32 Demolice historickho domu U ervenho orla v pamtkov zn probhla zcela v souladu s tehdy platnou podobou pamtkovho zkona, podle kterho Nrodnmu pamtkovmu stavu nepsluelo vyjadovat se k demolicm, je spadaly do kompetence stavebnho adu. V prbhu demolinch prac provedli pracovnci Nrodnho pamtkovho stavu dokumentaci objektu vetn dnes zasypanch klenutch sklepen. Do depozite zemnho odbornho pracovit NP v Liberci bylo odvezeno kovan zbradl ze schodit v interiru a jedno paletov okno. Historik architektury Zdenk Luke v vodnch stranch prvnho sla roenky Libereck architektury napsal: K pozitivnmu vnmn msta pispv i postupn kvalitn rekonstrukce dom a veejnch prostranstv. Snad dojde i na rehabilitaci jednoho z nejpvabnjch nmst, kter znm - Sokolovskho. Liberec tedy m mimodn potencil, te jde jen o to vyhnout se zbytenm a vdy pak jen tko napravitelnm chybm pi plnovn jeho dalho rozvoje.33 Na Sokolovskm nmst ve zmiovan rehabilitace zapoala demolic historickho objektu. Dm U ervenho orla by jako umleck solitr mon neobstl, jeho smysl vak spoval v dotven celku, kter byl demolic naruen. Nyn nezbv ne usilovat, aby vznikl proluka byla v dohledn dob adekvtnm zpsobem vyplnna a doufat, e havarijn stav domu U ervenho orla nebyl jen vhodnou zminkou, jak se jednodue zbavit nepohodlnho zchtralho objektu.
29 KARPA, Roman, cit. v pozn. 1, s. 317. 30 Vyhlka Ministerstva kultury R .476/1992 Sb., o prohlen zem historickho jdra msta Liberec za mstskou pamtkovou znu. 31 Dopis Magistrtu msta Liberec, odboru ivotnho prosted, oddlen sttn pamtkov pe ZPPP/Bi/EC174579/2005-38101 z 31. 8. 2005, adresovan technickmu odboru Statutrnho msta Liberec. 32 Stanovisko Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci k probhajc demolici 263/2006/fc-PPKo,P z 31. 3. 2006, zaslan Statutrnmu mstu Liberec. 33 LUKE, Zdenk: Mj vztah k Liberci, in: Roenka libereck architektury 2005, s. 3.

91

Obr. 1. Johann Karl(?) Kuntze, projekt pestavby domu . p. 277-I z roku 1797, kolorovan kresba tu. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277 (foto I. Habn).

Obr. 2. Johann Karl(?) Kuntze, detail signatury plnu.

92

Obr. 3. Situan pln pstavby zpadnho traktu domu . p. 278-I z roku 1841, kolorovan kresba tu, sign. Ant. Hollub. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 278 (foto I. Habn).

93

Obr. 4. Christoph Schultz, pln a stavba domu pana Karla Derahta v Liberci, 1834. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu . p. 277 (foto I. Habn).

Obr. 5. Christoph Schultz, detail signatury plnu.

94

Obr. 6. Sokolovsk nmst kolem roku 1850. Khn, K. : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in Bezirk Reichenberg, Brno - Praha - Lipsko - Vde 1934, foto s. 256.

Obr. 7. Pohled na Sokolovsk nmst v roce 1899. Pohlednice Bismarckplatz, K. W. Engel, Reichenberg. Reprodukce pohlednice ze soukrom sbrky.

95

Obr. 8. Pohlednice s textem Reichenberg i. B. Bismarckplatz. Josef G. Elger, Reichenberg. Photochromiekarte. 36. zachycuje dm . p. 278 ji s novm secesnm ttem (1908). Reprodukce pohlednice ze soukrom sbrky.

Obr. 9. Ferdinand Elstner, projekt spolench stavebnch prav domu . p. 278 a domu . p. 277, pohled na fasdy smrem do nmst, datovno 12. ledna 1938. Stavebn archiv msta Liberce, sloka domu p. 277 (foto P. ternov).

96

Obr. 10. Dm . p. 1326 (vlevo) spolen s domem . p. 277 na Sokolovskm nmst tsn ped demolic, 14. 3. 2006 (foto I. Habn).

Obr. 11. Dm . p. 1326, klenut sklepn prostory ve druhm podzemnm podla. Stav bezen 2006 (foto I. Habn).

Obr. 12. Dm . p. 1326, chodba a schodit v pzem. Stav bezen 2006 (foto I. Habn).

97

Obr. 13. Sokolovsk nmst, celkov pohled ped demolic domu .p. 1326.

98

Sanace mstskch lzn v Liberci

Ji Vochomrka Mylenka vstavby mstskch lzn v Liberci se zrodila koncem 18. stolet v budov libereck spoitelny, kter stavbu na vlastnm pozemku financovala, sten za pennho pispn mstnch podnikatel a aristokrat. Pipravovan objekt byl nazvn Lznmi csae Frantika Josefa I. Na projekt byla vypsna veejn architektonick sout a dne 17. 10. 1899 byly stavebn komis vybrny jako vtzn plny vdeskho architekta Petera Paula Branga. Stavebn prce probhaly od 26. 3. 1900 do 17. 3. 1902. Dne 18. 3. byly lzn pedny k obecnmu uvn. Stavbu provdla firma libereckho stavitele Adolfa Brgra, sochask ozdoby exteriru a interiru jsou dlem prof. Emanuela Gerhardta, Ferdinanda Czastky a v men me Hanse Eichengera. Instalan prce provdla firma Christian Linser, osvtlen zajistila firma Daniel Kind, kotle a parn stroje dodala prask firma Ringhoffer. Architektura objektu mstskch lzn ve staronmeckm stylu je eklektickou reakc na doznvajc neoslohy (gotickorenesann) s prvky pechodu k secesnmu vrazu. Budova lzn se skld ze dvou typodlanch kdel (dva suterny, pzem, patro) a jednopodlan kotelny, navazujc na kdlo podl Vtzn ulice smrem do dvora. Po 2. svtov vlce byl objekt v roce 1948 peveden do sprvy komunlnho podniku msta Liberec. Bez podstatnjch oprav slouila budova tm do poloviny 50. let 20. stolet. V letech 19541968 probhaly vt opravy s stenmi zsahy do dispozic objektu vetn generlnch oprav technologi. Chronologick azen oprav je dle dostupnch doklad nsledujc: 1954 adaptace sprchovho oddlen v prvnm suternu, 1955 generln oprava elektroinstalace, 1957 generln oprava stechy (na stench plochch smrem do dvora byly pouity nov taky a pvodn se vyuily na peloen sten plochy smrem do ulic Masarykovy a Vtzn), celkov vmna oplechovn stechy, 1958 generln oprava kanalizace a vodovodu vetn vmny zaizovacch pedmt, zruen septik a napojen kanalizace pmo na Bayerv potok, napojen objektu na veejn vodovod a zruen stvajc studny, 1959 generln oprava stednho vytpn vetn kotelny, zruen teplovzdunch agregt v prostoru plaveckho baznu, zatek generln opravy plaveckho baznu vetn vmny baznov technologie, 1962 dokonen opravy plaveckho baznu s nslednm zmenenm vnitnch rozmr baznu z 20,41 x 10,0 m na 19,7 x 9,1 m, 1963 realizace odpoplkovacho zazen kotelny, 1965 prvn etapa generln opravy budovy rekonstrukce sauny v prvnm suternu a pry v prvnm pate, vmna taek na stench plochch smrem do dvora za plechov ablony, 1966 druh etapa generln opravy budovy rekonstrukce podlah v pzemnm prostoru baznu vetn adaptace toitho schodit z pzem do patra, realizace nucenho vtrn prostoru baznu vzduchotechnickmi jednotkami s potrubm, oprava vnjch omtek budovy smrem do dvora, vmna pokozench oken na celm objektu,

99

1967 tet etapa generln opravy budovy, 1967 tvrt etapa generln opravy budov zasteen skldky uhl, 1978 rozen prostoru sauny. Stvajc neuten stav mstskch lzn byl zpsoben dlouhodobm nevyuvnm a absenc drby v poslednch letech. To ve zapinilo etn pokozen, ktermi je budova poznamenna. V souasn dob se provdj nezbytn zajiovac a udrovac prce, kter je nutn realizovat ped generln rekonstrukc objektu, jej investorem je statutrn msto Liberec. V mstech zjevnho zatkn na vnitnch pilch a obvodovch stnch byly zjitny hodnoty vysokch vlhkost zdiva zpsoben prosakovnm a zatknm, kter bylo zapinno kritickmi poruchami stench konstrukc. V prvn fzi sanace je tedy hlavnm kolem obnovit sten pl. To ve skutenosti znamen provst stenou vmnu tesaskch prvk, celkovou sanaci konstrukce krovu, vmnu klempskch prvk, kompletn rekonstrukci sklenn sti nad baznem a sten peloen sten krytiny (plen glazovan bobrovka) vetn vmny stench lat. Do tchto vmn je zahrnuto i restaurovn pskovcovch prvk v oblastech lemovn zd a lek nad msami pro uloen lab. S ohledem na masivnost konstrukc je zapoteb pi generln obnov potat s dlouhodobm vysychnm zdiva. Vlhkost devnch parti krovu je zpsobena patnm stavem stenho plt, kterm dlouh lta zatkala srkov voda. Vzdunost krovovch konstrukc byla nevyhovujc kvli nsypm stavebn suti, proto bylo nutn uvolnit vechny oblasti, kde dochz k pmmu styku se zdivem a umonit pirozen proudn vzduchu. Veker pokozen sti se vyezvaj, dkladn chemicky oetuj a protzovnm nahrazuj novmi prvky. Spoje se provdj eleznmi svornky se zinkovou povrchovou pravou. K vekerm rekonstruknm a sananm pracm je pistupovno citliv a obezetn, za pouit vhodnch technologickch postup, materil a ppravk, kter neovlivn charakteristick rysy konstruknch prvk. Pi provdn stavebn-technickho a mykologickho przkumu nebyl doposud zjitn vskyt devokaznch hub a larev devokaznho hmyzu. Prvky nepokozen i pokozen jen povrchov a mlce zstvaj po mechanickm oitn a konzervaci bez dalch zsah v konstrukci. Pomocn zednick prce jsou provdny pi sanaci zdiva v oblastech zhlav, pozednic, patek krokv a oplechovn zd pi vmn klempskch konstrukc. Kompletn prce budou provedeny v plnm rozsahu a pi generln rekonstrukci objektu. Kamenn prvky z hoickho pskovce je nutno v nkterch stech restaurovat a oetit chemickou ochranou v prbhu vmn tesaskch a klempskch konstrukc. V plnm rozsahu bude restaurovn kamennch prvk probhat pi generln rekonstrukci objektu. Doil klempsk konstrukce z pozinkovanho plechu jsou nahrazovny mdnm plechem o tlouce 0,6 mm. Mdn materil je z hlediska uitnch vlastnost pro libereck klimatick podmnky nejvhodnj. Detaily oplechovn jsou eeny ve spoluprci s zemnm pracovitm Nrodnho pamtkovho stavu v Liberci. Ozdobn prvky ze eleza budou odborn sejmuty a uskladnny pro restaurovn, ppadn vrobu replik. Uniktn sten konstrukce se nachz v prostoru nad baznem. Byla vyrobena z ntovanch ocelovch prvk s nosnmi vaznky, ztuidly a ocelovmi vaznicemi. Vaznky jsou doplnny o ocelov svtlk s funkc vtrn a dle ocelovmi vaznicemi, na nich jsou uchyceny devn trmy krokv. Ocelov vaznice v nejni rovni nahrazuje prak-

100

ticky pozednici. Aby bylo mon provst pesnou identifikaci pouitho materilu, byly z nosn ocelov konstrukce odebrny vzorky a podrobeny trhac zkouce (zkouce pevnosti v tahu). Na odebranch a opracovanch vzorcch bylo mikroskopicky zjitno, e materil nevykazuje dn znmky rozpltkovn, kter je charakteristickm znakem svkov oceli. Bylo tedy konstatovno, e konstrukce byla vyrobena z oceli plvkov. Soust konstrukce jsou tak drobn prvky. Ocelov rmy vtracch oken svtlku jsou zcela doil a napaden koroz. Okna budou zrestaurovna a opatena novm zavracm mechanismem v pvodnm proveden i novm sklem. Rmy sklenku budou vymnny za nov a opateny drtosklem, kter bude upevnno pvodnm zpsobem (pskovm). Ocelov lvky v exteriru budou vymnny za nov a ukotveny do krokv v krytin stechy. Souasn je een i problm povrchov drby ocelovch st zasteen baznu. Cel konstrukce byla mechanicky oitna tzv. jehlikovnm. Nebylo zjitno dn vrazn oslaben profil. Po proveden przkumu stvajcch barev bude navren systm ntrovch hmot, jejich aplikace by byla pro dan stav a prosted, ve kterm se ocelov konstrukce nachz, nejvhodnj. V souvislosti s projektem sanac a obnovy stenho plt bude provedena tak pprava pro restaurovn a kovovrobu novch zdobnch prvk. Ozdobn sti budou zdokumentovny, zameny, odborn sejmuty a uskladnny pro odborn restaurovn, je probhne pi procesu generln rekonstrukce objektu. Nov dly i repliky pvodnch zdobnch prvk budou vyrobeny stejnou technologi jako originly. Sten krytina je na cel budov pvodn s vjimkou vchodnho traktu smrem do dvora, kde byla nahrazena falcovanou stechou z pozinkovanch plech. Stecha je zde doil a v okapov sti znan naruen. Oproti tomu pvodn krytina (bobrovky) je v zachovan dobrm stavu a na zklad provedench zkouek spolenost Dektrade, a. s., zpsobil pro peloen. Bude poskldna v pvodn zdobn mozaice. Pouit taky jsou plen, opaten glazurou ve dvoubarevnm proveden hnd a lut. Budou opatrn demontovny, peliv oitny a uskladnny v pvodnch prostorch objektu lzn pro optovn poloen na lat. Hlavnm clem ve uvedench opaten a innost je zabrnit dalmu chtrn budovy a prodlouit jej ivotnost. Vechny emesln prce jsou provdny driteli restaurtorskch licenc ministerstva kultury. Veker prce, kter jsou zahrnuty do projektu nutnch oprav a sanac, jsou vdy eeny ve spoluprci s pracovnky NP OP v Liberci.

101

102

Dekorativn lnky v lidov architektue Podkrkono

Tom Kesner V lidov architektue Podkrkono byla tradin vyuvna cel ada dekorativnch prvk, kter kolemjdouc pozorovatele informovaly nejen o zmonosti a vkusu stavebnka, ale tak o zrunosti zde pracujcch tesaskch mistr. Dokonalou vizitkou domu se tak od potku 19.stolet stvala pedevm vzdoba elnho stenho ttu. Archaick typy bednn skldanho vertikln i klasovit postupn nahradily bohat vyezvan lomenice, lenn sloit profilovanmi horizontlnmi msami, relifn zdobenmi prkennmi pilastry, soustruenmi kuelkami, plochmi balustry, svazky obloukovch lit apod. K bezkonkurenn kvalit pak v danm oboru dospli pedevm tesat misti Josef Strnsk a Franc Fendrych z Nov Vsi nad Popelkou, jejich lomenice jsou charakteristick svoj neobvyklou skladbou, provdnou ze sestav ikmo detnch obdlnkovch pol, oddlovanch relifnmi prkennmi pilastry. Jejich styl byl asto napodobovn mn zrunmi emeslnky, a tak se s podobnm typem lomenic meme setkat i ve znan odlehlch stech regionu. Ve vtu prvk, kter zdob lidov dm v Podkrkono, je dle teba zmnit bohat vyezvan zhlav stropnch trm, profilovan sloupky ztuujcch stnovch kletin a dle pedsazovan zhlav vrchnch trm obvodovch roubench konstrukc, kter v nroch hlavnch prel vytvela esteticky psobiv propletence. Do kategorie zdobnch lnk meme bez vtho vhn zaadit i okenn a dven vpln. Tyto konstrukce mli na vzhled domu zsadn vliv a proto jim byla stejn jako stenm ttm vnovna velk pozornost. Trmov dven ostn i vlastn vpln tedy bvaly asto zdobeny dekorativn ezbou a okenn vpln z vnj strany rmovaly bohat profilovan prkenn obloky s masivnmi fonovmi parapety a vyezvanmi podparapetnmi prkny. Zdobnch dekorativnch lnk se v tradin lidov zstavb Podkrkono dochovalo pomrn velk mnostv, otzkou vak zstv, zda byly tyto prvky v architektue zvrazovny prostednictvm barevnch svrchnch ntr. U stench tt se pvodn barevnost nedochovala, nebo byla pekryta novodobmi svrchnmi ntry (mnoh zde vak mohou napovdt peste omalovan zklopov prkna). Rouben konstrukce stn bvaly v prbhu 19.stolet asto pekrvny omtkou, pravideln bleny, nebo natrny sytmi vpennmi barvami (vpno bylo pozdji nahrazovno olejovmi barvami). Truhlsk konstrukce podlhaly pravidelnj drb a proto zde byly pvodn svrchn ntry ve vtin ppad nahrazeny ntry novodobmi. Nlezy konstruknch prvk opatench pvodn (barevnou) povrchovou pravou nebvaj ast, o to vc vak mohou pispt k prohlouben naich znalost o tradin lidov architektue v danm regionu. K pozoruhodnmu nlezu kupkladu dolo pi provdn generln opravy obvodov rouben konstrukce obytnho staven tzv.Krejova statku . p. 212 v Ponikl (vystavn 1750, adaptovn 1833). Pi probrce prvk odstrojench ze snenho obvodovho rouben, zde byly nhodn objeveny krtk kusy pitesvanch trmk, opaten po stranch souvislm modrm ntrem s blm malovanm ilkovnm. Po dkladn prohldce bylo zejm, e se jedn o sti pvodnch trmkovch

103

okennch ostn, kter byla v lcch vnitnch paletdodaten pitesna a pekryta profilovanmi prkennmi oblokami. e se jedn o nlez ne zcela obvykl nsledn potvrdily nejen poznatky z ternu, ale tak dostupn odborn literatura, kter se obdobnou problematikou zaobr. Dekorativn malovan vzdoba ve form tzv.modrho mramorovn, bn uvan pi vrob podkrkonoskho lidovho nbytku z konce osmnctho a z prvn poloviny devatenctho stolet, toti nen v regionlnm lidovm stavitelstv a na drobn interirov vjimky doloena. Uveden nlez nm tedy po dn prohldce umonil dospt k nsledujcmu konstatovn. Trmkov okenn ostn opaten malovanm barokizujcm dekorem zdobila prel pslun chalupy od doby po jejm vystavn v roce 1750 a do chvle, kdy byl objekt v roce 1833 celkov architektonicky upraven. Tehdy byla tak slohov peil a zsti zejm ji smyt malovan vzdoba pekryta klasicistn profilovanmi prkennmi oblokami, konstrukn upravenmi pro osazen novch dvojitch okennch vpln (pvodn jednoduch okna mla pravdpodobn men formt a byla jednodue zasklen). Dalm dvodem, kter uveden prav nahrval ,byl zejm tak poadavek na zlepen tepeln izolanch vlastnost rouben obvodov konstrukce, prostoupen pedevm v tsn blzkosti jednotlivch okennch otvor adou tzv.tepelnch most (mezi ostn a obloky bylo vloeno tsnn z ble neuren rostlinn hmoty). Nlez uvedench konstruknch prvk nebylo mon bez porovnn s dalmi analogickmi pklady dn objektivn vyhodnotit. Alespo v tomto konkrtnm ppad jsou vak peste omalovan okenn ostn estnm pedchdcem pozdjch, hromadn vyuvanch, klasicizujcch prkennch obloek.

104

Obr. 1. Pohled na hlavn prel domu, 70. lta 20. stolet.

Obr. 2. Pohled na bon prel domu, 70. lta 20. stolet.

105

Obr. 3. st trmkovho okennho ostn bez obloky a s dodatenou oblokou (kus zcela vpravo).

106

Obr. 4. Detail ostn.

107

Obr. 5. Detail ostn.

108

Obnova interiru kostela sv. Vclava v Detn

Milo Krm, Markta Vladykov Situace sakrlnch pamtek v okrese esk Lpa se sice v poslednch letech zlepuje, ale stle neodpovd jejich kulturnhistorick hodnot. Sloitosti obnovy jsou dny dlouhodobou nedrbou, nezjmem vlastnk a v neposledn ad omezenm objemem financ, kter jsou na obnovu venkovskch kostel uvolovny. Stav venkovskch kostel, far i pilehlch hbitov je poznamenn zmnou obyvatelstva po 2. svtov vlce, poklesem religiozity a spoleenskmi poadavky tzv. lidov demokratickho eskoslovenska, ale i trestnou innost, kter je na nich pchna (nkter kostely jsou v souasnosti zcela bez mobilie). Pi pohledu na dnen mapu esk republiky si mlokdo uvdom, e prv na eskolipsku do vnitrozem vrazn zabhalo zem Sudet. Po roce 1945 zde dolo k velk promn obyvatelstva, nov pchoz se nedokzali ztotonit s historickm povdomm. Dsledkem tohoto stavu je cel ada chtrajcch kostel. Pat mezi n napklad kostel sv. Vclava v Detn, kostel sv. Mikule v Drchlav, kostel sv. Ji v Dobranov, kostel sv. Kateiny v Hostkovicch, kostel sv. Mikule v Brniti nebo kostel Vech svatch ve Stvolnkch. Tyto kostely nejsou farn, jsou fililn ke kostelm v esk Lp, Mimoni, Jesteb a Dub. Religiozita v jednotlivch obcch je velmi nzk, zjem o pamtky vychz z obanskch sdruen, od pamtk, restaurtor a v nkterch ppadech i od obecnch ad. Z uvedench pamtek nevraznji pokrauje obnova kostela sv. Vclava v Detn. Obec Detn je v psemnch pramenech poprv uvedena v roce 1348 v zvti nejvyho purkrabho Hynka Berky z Dub, v roce 1352 je pak zaznamenn papesk destek ve vi 22 gr. a jmno fare Svatoslava. Za nejstar zmnku o kostele lze povaovat potek ady far od roku 1352 do roku 1401; farnost nleela k mlnickmu dkantu. V architektue kostela sv. Vclava se pekrvaj dv etapy vstavby: star, romnsk (apsida a v pvodn orientovanho kostela) a mlad, barokn (zmna orientace kostela na severojin a jeho zvten). S datac barokn etapy nemme problmy, je doloena v klenku portlu hlavnho prel. V roce 1766 byly sneseny bon zdi romnskho kostela, pistavn presbyt, st nov lodi, sakristie a schodiov pstavek. Pvodn romnsk apsida se stala bon kapl a v, kter tvoila hlavn prel kostela, se s novou orientac stala v postrann. Problematick je vak datovn vzniku romnskho kostela. V minulosti se uvaovalo o jeho datovn do konce 12. stolet, pozdj bdn klade vznik kostela ped rok 1230.1 V psemnch pramenech se kostel (respektive farnost) objevuje od roku 1352. V roce 1451 byl kostel uvdn jako soust boleslavskho dkantu. Po Bl hoe se stal kostelem fililnm, stdav nleejcm k Mlnku, Doksm, Dub a v letech 17291784 k Tuhni. V roce 1784 byl ustaven za loklii a od roku 1891 se stal kostelem farnm. Soust farnosti byly obce a osady Detn, Bukovec, Draejov, Kluk, Nedvz a Osinalice. Patrony farnosti byli dokt Valdtejnov a nsledn majitel velkostatku Nov Bertejn. Farnost byla mal a duchovn se v n asto stdali. V roce 1945 byl posledn nmeck far vysdlen a od t doby je farnost administrovna z Dub. Kostel je soust arelu, do nho pat jet ohradn ze, fara a star hbitov.
1 amnkov E., Kostel sv. Vclava v Detn, Praha 1955, ZPP 15, s. 75 - 76

109

Pestoe loklie byla ustavena a roce 1784, psemnosti byly samostatn vedeny ji dve. Matriky jsou zachovny od roku 1669. Do roku 1784 byly psemn dokumenty uloeny u administrtora mimo Detnou - kostel neml ani sakristii, kde by mohly bt skladovny. Po barokn pestavb kostela byly spisy pesunuty do Detn. Roku 1820 zde byla zaloena farn pamtnice (Liber Memorabilium pro Localia Toeschnensi), do n byly zptn zaznamenny zpisy a k roku 1766, a spisy podny k trval schov. V souasn dob jsou uloeny v SOkA esk Lpa ve fondu Farn ad Detn. Fond vak vykazuje velk ztrty, chyb napklad etn knihy. Souasn podoba interiru kostela vychz z barokn pestavby, vmalba a vitrov okna z prvn poloviny 20. stolet. Mobili kostela byl poizovn v rznch dobch a nezstal zachovn v pvodnm rozsahu. Nejstar dochovanou st mobilie je ambona kazatelny, kter je datovna do 16. stolet. Polygonln ambona je rozlenna na tyi pole oddlen provazcovitmi pilastry. V kadm poli se nachz obdln vpl s relifem andl hlaviky s kdly. V doln sti se nachz ps s geometrickou proezvanou ornamentikou. Stka kazatelny a spojovac deska s obrazem Krista je mlad, pochz z 19. stolet. Cel kazatelna je v souasnosti opatena nepvodnm hndm monochromnm ntrem. Kazatelna je jedinou st mobilie, kter je zapsna v stednm seznamu kulturnch pamtek. Presbyteriu dominuje mohutn barokn olt sv. Vclava s obrazem svtce a s plastickou vzdobou, datovan do tet tvrtiny 18. stolet. Oltn architektura je tafrovna v bov a hnd barv. V nstavci se nachzela polychromovan plastika Nejsvtj Trojice, je byla doprovzena okdlenmi hlavikami andlk. Po stranch architektury olte byly umstny postavy andl. Za olt se vstupovalo postrannmi brankami, na nich byly polychromovan plastiky sv. Ludmily (vlevo) a sv. Vta (vpravo), v podivotn velikosti. Po obou stranch byly plastiky doplnny dvma ble tafrovanmi vzami. st plastick vzdoby a oltn obraz jsou v souasnosti sneseny a uloeny, postavy andl a ti vzy chyb, byly s nejvt pravdpodobnost odcizeny. Jednotliv sti olte jsou pokozeny a napadeny aktivnm ervotoem. Na prav stran presbyte se nachzel obraz sv. Vincence z konce 18. stolet a pod nm vyezvan pontifikln keslo s polstrovnm. Presbyt je od lodi kostela oddlen lehce zvlnnou chrovou pepkou s vyezvanmi balustry. Ped pepkou se nachz kamenn ktitelnice s devnm vkem, na nm byla pvodn plastika znzorujc kest Jee Krista. Na prav stran v lodi kostela stoj olt Panny Marie se zasklenou vitrnou, ve kter byla pvodn plastika svtice. Po stranch olte se nachzely plastiky dvou andl. st vzdoby olte je uloena, st odcizena. Pvodn romnsk apsida byla pemnna na bon kapli, v n je torzo olte sv. Ke. Olti pvodn dominoval k s tlem Krista a tyi sochy andl. V centrln sti se pak nachzela sdrov socha Srdce Jeova. Ve vklenku vpravo nad oltem stla plastika sv. Josefa z 19. stolet. Pod vklenkem se sochou je trojdln, edomodr zpovdnice z pelomu 19. a 20. stolet. Celou ku lodi nad vstupem do kostela zabr kruchta nesen dvma devnmi sloupy. Na krucht jsou instalovny varhany. Jde o mal, jednomanulov pozitiv s osmi rejstky. Datum jejich vzniku nen znmo, restaurovny byly v letech 1823, 1843 a v roce 1906 firmou Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Za 1. svtov vlky byly z nstroje vyjmuty

110

cnov paly a v roce 1918 byly osazeny nov, kovov. V souasnosti jsou vechny prvky mobilie ve velmi patnm stavu. st z nich je uskladnna, st je zcizena, oltn architektura a zpovdnice zstaly na mst. V 70. letech 20. stolet byl proveden posledn inventrn soupis mobilie vlastnkem. V roce 1997 probhla jeho dokumentace v rmci programu ISO pracovnky Nrodnho pamtkovho stavu, pracovit v st nad Labem. Kostel sv. Vclava v Detn zaal v roce 2003 prochzet postupnou obnovou, jej soust bude i prohlouben poznn zachovalch st pvodnho romnskho kostela. V souasn dob je kladen draz na zabezpeen objektu proti zatkn (obnova stenho plt, obnova krovu a pdy, obnova oken) a probhaj restaurtorsk prce na vmalb. Souasn malsk vzdoba kostela pochz z roku 1912, o em svd npis ve stedn sti segmentovho zklenku nad okennm otvorem ve stedn sti presbyte JOS. MHL / NEU PAKA / BHMEN. Pinx. 1912. Tuto skutenost dokld i zpis z farn kroniky, pozen v roce 1912, ve znn: Nachdem meine Pfarrkinder gegen mich freundlich waren und durch das Vertrauen und die religise Bettigung mir das Leben verseten, so lie ich die Kirche ad majorem Dei honorem von dem akademischen Maler Josef Mhl aus Neu-Paka in Bhmen ausmalen und die Statuen an den Altren, Hochaltar, Marienaltar, Kreuzaltar staffiren.2 Nsleduje text: In dem Presbyterium wurden die Bilder der Hl. Apostelfrsten Petrus und Paulus eingemalt, weil sie Patronen meines Stammhauses sind.3 Tento zpis dokld, e polopostavy apotol sv. Petra a Pavla, kter se nachzej v modrch polch na klenb presbyteria, byly namalovny ve stejnm roce, jako byla pozena vmalba. Na zklad srovnn s jinm dlem Josefa Mhla, oltem sv. Jakuba z kostela sv. Jakuba Vtho v Omicch z roku 1908, lze pedpokldat, e i polopostavy svtc jsou dlem tohoto male. Josef Mhl pochzel z Nov Paky, kde se roku 1877 narodil v rodin male Antonna Mhla. Vyuil se v otcov dln, kter se specializovala na nboensk obrazy (oltn obrazy, kov cesty, prapory a interiry kostel, napklad na Sv. Hoe u Pbrami, na Vyehrad, v Lznch Blohrad, ale i prce ve Vdni). Po vyuen zaal s otcem spolupracovat pod firemn znakou Ant. a Josef Mhl. Po otcov smrti Josef Mhl dlnu pevzal. Vedle novch prac (Omice, Detn) se zabval i restaurovnm otcovch maleb (napklad na Sv. Hoe u Pbrami, na Vyehrad).4 Ve spodn sti kostela po stranch presbyteria se nachz v psech ablonov vmalba s opakujcm se monogramem IHS s korunkou a temi heby, doplnn rostlinnm motivem. Ve dvou bonch segmentovch zklencch oken zstaly zachovny nstnn portrtn malby apotol Petra a Pavla, kter jsou umstny v modrm kruhu (nebe) a doplnny rostlinnmi motivy (akanty a rozvilinami). V centrlnm segmentovm zklenku je modr pole przdn. Zejm doplovalo plastickou vzdobu olte ukonenho plastikou Nejsvtj trojice. V meziokennch psech lemovanch zelenmi a rovmi pruhy se objevuje opt zdoben rozvilinou a akantem. Po stranch vtznho oblouku v horn sti pod profilovanou hlavic je blou hlinkou proveden feston se zlacenm zdobenm. Na prav stn lodi se v doln sti zachovala ablonov malba z potku 20. stolet, kter je siln pokozen a ve spodnch partich odpadv i s omtkovou vrstvou. Pod vmalbou
2 SOkA esk Lpa, F Detn, karton 6a, Liber Memorabilium II. pro Localia Toeschnensi ab anno 1886, s 100. 3 Tamt, s 101. 4 Toman, P.: Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, Praha 1950, dl II., s 163.

111

je patrn ostn starho portlu. V horn sti lodi se nachz malba, kter navazuje na vmalbu presbyteria. Vmalba lodi i presbyteria je provedena hlinkou. Kvli dlouhodob absenci drby, zatkn a vysok vlhkosti v nevtranm kostele bez stabilnho reimu malba i omtka msty odpadaly, zvtraly a byly napadeny plsn. V nkterch partich se malba strala i pi jemnm dotyku. Restaurtorka ak. mal. Olga Jebkov v minulch letech provedla v lodi lokln fixaci malby, oeten proti plsnm a jej doplnn v partich, kde byla setena. Na strop dolo k doplnn omtkov vrstvy a restaurtorka provedla ve tech rozch klenby kopie ornamentln vmalby. V letonm roce zapoaly restaurtorsk prce na vmalb presbyteria. V souvislosti s obnovou interiru dolo i k obnov sti okennch vpln, je se v kostele nachzej ve dvou druzch. V obou ppadech se jedn o vitrov okna. st oken, kter prola obnovou, je sloena z nebarevnch estibokch skel v olovn vazb. Pt velkch oken, dv v presbyteriu, dv v lodi a jedno na krucht, tvo malovan vitre, z toho tyi figurln a jedna nefigurln. Vitrov okna vznikala v letech 1917-1929. Vechna jsou dlem firmy Richard Schlein Grottau im Bhmen (Hrdek nad Nisou). V presbyteriu se nachz dvojice oken s vyobrazenm sv. Vclava a sv. Ceclie (Jos. Melzer, par. Widim. Fr die Pfarrkirche widmete er zwei neue Fenster darstellen den hl. Wenzeslaus und die hl. Caecilia - im Betrage von 1 000 Kronen),5 kter vznikla v roce 1917 jako pipomnka svtov vlky (errichtet im Welt-Kriege 1914-1917).6 Tato okna jsou darem rodiny Wenzla Steinitze z Detn. Lze pedpokldat, e vyobrazen svtci byli patrony rodiny Steinitz. Na krucht v prav sti je umstno jedin nefigurln vitrov okno v kostele. V centrln sti vitre se nachz lyra. Toto okno nechal pro kostel zhotovit v rmci sv zvti kov Anton Helbich z Detn. Na sti znien mluvc psky je uveden vedle pjmen a povoln i npis No 17, kter s nejvt pravdpodobnost odkazuje na slo domu, co dokld i zpis z farn kroniky: Am 17. Juli starb Anton Helbich, Schmied in Tschen 17. Fr die Kirche stiftete er ein Fenster (1000 Kc), auerdem 500 Kc als Legat fr eine hl. Messe alljhrilch.7 Podobn text se zachoval v ucelenm znn na vitri v kostele Nanebevzet Panny Marie v Pavlovicch (okres esk Lpa), kde je v rmci npisu i text Albin Krprich aus Pablowitz No 18. Dvojice vitrovch oken s vyobrazenm sv. Albty Durynsk a sv. Vincence, kter jsou zrcadlov umstna naproti sob po obou stranch lodi, pochz z roku 1929. Drcem oken byla pan Elizabeth Tepper z Bukovce, je zemela dne 15. 12. 1929. (Am 15./12. starb in Buckholz Frau Elisabeth Tepper eine groe Wohltterin unserer Kirche. Zwei gemalte Fenster St. Elisabeth u. St. Vinzenz lie sie in der Kirche anbringen durch die Firma Schlein in Grottau; - Kostenaufwand: 4000 K.)8 Vechna vitrov okna jsou ve patnm stavu. I pes stenou ochranu kovovmi stmi dochz k jejich pokozovn, k mizen st mluvcch psek a npisovch pol i k poruovn figurlnch st. Pokozen jsou zatm lokln, a tak by bylo mon v ppad rychlho restaurtorskho zsahu zachovat pvodn vitre s drobnmi doplky v jejich
5 6 7 8 SOkA esk Lpa, F Detn, karton 6a, Liber Memorabilium II. pro Localia Toeschnensi ab anno 1886, s 112. st npisu na mluvc psce obou vitrovch oken. SOkA esk Lpa, F Detn, karton 6a, Liber Memorabilium II. pro Localia Toeschnensi ab anno 1886. Tamt.

112

historick podob. Pokud se vak bude restaurtorsk zsah dlouhodob odkldat, mohou bt pokozen nevratn, jak je tomu napklad v kostele sv. Ji v Dobranov (okres esk Lpa). Kostel sv. Vclava v Detn nen pkladem gesamtkunstwerku, ale ukzkou postupnho pemovn a vybavovn. Jednotliv sti mobilie vznikaly dle poteb farnosti. Nejstar dochovanou st mobilie je kazatelna ze 16. stolet, naopak vitrov okna byla doplovna jet ve 20. letech 20. stolet. Je dokladem ivota farnosti, z n byla vtina len vetn fare po skonen 2. svtov vlky odsunuta do Nmecka. Pes neuten stav samotn architektury kostela i jeho vybaven je mon doufat, e se vzhledem k zapoat obnov poda tuto kulturn pamtku zachrnit a vrtit dochovan sti mobilie po restaurovn na pvodn msto. Prameny: SOkA esk Lpa, Farn ad Detn. Literatura: amnkov, E.: Kostel sv. Vclava v Detn, Praha 1955, Zprvy pamtkov pe 15. Krackov, L. Smetana, J.: Romnsk a gotick sakrln architektura v okrese esk Lpa, Praha 2000. Toman, P.: Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, Praha 1950. Kinsk, B.: Dubsk vcarsko, Semily 1936. Krm, M.: Nutnost obnovy a dokumentace vitrovch oken v nevyuvanch kostelech na pkladech z eskolipska, v tisku.

Obr. 1. Hlavn prel kostela.

Obr. 2. Interir, pzem vpravo, vitr sv. Vincence.

113

Obr. 3. ablonov vmalba doln sti presbyteria.

Obr. 4. Pohled do presbyteria, signatura z roku 1912.

114

Obr. 5. Vitr vpravo pod kruchtou sv. Albta Durynsk stav unor2007.

115

116

Architekti a stavitel pedvlenho Jablonce

Hana Lutick Jablonec nad Nisou podobn jako adu dalch mst nmeckho severozpadnho pohrani charakterizovala v obdob mimodn prosperity, kterou zail v posledn tetin 19. a v prvn tetin 20. stolet vysok kvalita a pestrost architektonick tvorby. Dvodem byl zk kontakt s elnmi evropskmi kulturnmi centry,1 znan finann monosti investor a vynikajc rove mstnho umleckho emesla. Vtina z vznamnch jabloneckch staveb pochz z tohoto obdob a jejich architekty a stavitele znme. V ad ppad je vak obtn zskat o nich bli daje, nebo byli a na nkolik vjimek nmeck nrodnosti a povlenm odsunem dolo ke ztrt nebo znien ady dobovch pramen a k peruen pirozenho pedvn informac mezi generacemi. Z vznamnch architekt, kte v Jablonci psobili, je teba jmenovat zejmna Josefa Zascheho (18711957), vznamnho pedstavitele secese a moderny. Zasche byl jabloneck rodk, narodil se v chalup . p. 164 v Kov ulici.2 Studoval na prmyslov kole v Liberci3 a pot na vdesk Akademii vtvarnch umn u profesora Karla von Hasenauera. Po ukonen studi ve Vdni spolupracoval s atelirem Friedricha Ohmanna a od roku 1895 psobil v Praze jako samostatn architekt. Byl pedsedou Sdruen nmeckch architekt v echch,4 spolupracoval s pednmi eskmi architekty Janem Kotrou a Pavlem Jankem a svmi stavbami vznamn ovlivnil architektonickou scnu sv doby. Po 2. svtov vlce byl vzhledem ke sv nmeck nrodnosti zaazen do odsunu, pi kterm dolo ke znien celho jeho archivu. Posledn lta ivota proil v obci Schackensleben u Magdeburku, kde tak zemel.5 Josef Zasche je autorem i spoluautorem ady vznamnch staveb v Praze, napklad bankovnho domu Vdesk bankovn jednoty na Pkopech, palce Prask elezsk spolenosti v Opletalov ulici, domu U T jezdc na Senovnm nmst a Kantorovy vily v Bubeni, a v severoeskch mstech, napklad v Chomutov, st nad Labem, Ai, Teplicch a Jablonci nad Nisou. Prvn stavbou, kterou Josef Zasche realizoval v rodnm Jablonci, je starokatolick kostel Poven sv. Ke, stojc ve vchodn sti msta. Kostel byl postaven v letech 19001902 a je pokldn za nejist a nejkrsnj secesn sakrln stavbu v echch. Jeho mimodn psobivost je dna pedevm dokonale zvldnutm hmotovm eenm, kter podtrhuje stzliv vzdoba fasd. Nevraznou urbanistickou polohu Zasche vyrovnal vysokou v a pevenm prelnho ttu. Kostel je jednolodn, s vysokou hranolovou mrn se zuujc v pi lev stran hlavnho prel. Hlavn prel m zvlnn tt hrukovitho tvaru s kruhovm oknem zasklenm vitr s rostlinnm dekorem. Pi jeho prav stran je umstna polygonln kestn kaple. V i kaple ped prel mrn pedstupuj. Bon strany lod jsou prolomeny temi polokruhov zakonenmi okny s vitremi s obdobnm dekorem jako u okna v prel. Nad okny vybhaj ze stechy zvlnn ttov nstavce, kter jsou zmenenou tvarovou obdobou hlavnho ttu. Nad zvrem lodi je sanktusov vika. Presbyterium je odsazen, polygonln, s temi kruhovmi okny s totonm dekorem jako u okna ve ttu. Hlavn vstup je v prel, m pedsunut kamenn schodit a peds s postavami zpvajcch andl na nroch. S ohledem na polohu v zplavovm

117

zem je kostel sten podsklepen. V suternnch prostorch byly umstny krom sakristie i mstnosti pro kostelnka a kotelna s uhelnou. Stavbu realizovala jabloneck stavebn firma Emiliana Herbiga. Dal Zascheho jabloneckou realizac je vila . p. 1885 na rohu ulice Korejsk a Jugoslvsk (vila Dressler), postaven kolem roku 1910 pro Heinricha Dresslera. M lenit pdorys ve tvaru psmene L, stechy jsou valbov, fasdy tm nedekorovan, vnitn schodit je umstno v kulat schodiov vi. Dominantnm prvkem stavby je pedsazen zdn schodit s plnou poprsn zd vedouc z terasy na zahradu. Pod terasou je fontnka zdoben sklennou mozaikou. Vila je patrn prvn stavbou architektonick moderny v Jablonci a svm eenm pipomn Modr dm v Praze-Bubeni. Dnes slou jako matesk kola. Nedaleko odtud, na rohu ulic Korejsk a Opletalovy, stoj dal Zaschem navren vila . p. 2137 (vila Giebisch). Stavebnkem byl vznamn jabloneck advokt JUDr. Josef Giebisch a dle datace na fasd byla dokonena v roce 1912. Jedn se o rozshlou lenitou barokizujc patrovou stavbu s vysokou mansardovou stechou a opt velmi sporn dekorovanmi fasdami. Polozaputn sutern vyuval JUDr. Giebisch pro svou advoktn praxi, v pzem se nachzely reprezentan prostory a patro bylo ureno soukrommu uvn rodiny.6 Dnes je vila rozdlena na nkolik samostatnch bytovch jednotek a psob znan neutenm dojmem. V letech 19301931 byla v Jablonci postavena Zascheho nejvznamnj stavba, kterou je kostel Nejsvtjho srdce Jeova na Hornm nmst. Kostel je een ve stylu mezivlen moderny a stal se novou dominantou a symbolem msta. Zasche na kostel vypracoval nkolik nvrh, prvn pochz ji z roku 1905. Tyto nvrhy pedpokldaly obdobn pdorys i azen hmot, jako m realizovan kostel, avak vlastn architektonick een bylo odlin. Pro nedostatek finannch prostedk byla stavba odsunuta a do 30. let 20. stolet. Stvajc kostel je trojlodn pseudobazilika s polygonln zakonenm presbyteriem, pnou lod a vysokou hranolovou v, kter je zasteena nzkm jehlanem. Fasdy jsou obloeny hndmi keramickmi tvarovkami,7 doplnnmi kamennmi a betonovmi prvky. Jednoduch, hladk prel m v pzem trojdln vstup obloen hlazenm kamenem, nad jeho stedem vybh po cel vce prel trojbok okno. Nad oknem pesahuje do stechy vysok k. Monumentalita vstupu je zdraznna pedsunutm bonch lod, kter len vysok pravohl okna s vitremi. Obdobn okna se nachzej i v polygonlnm presbyteriu. Prostednictvm ve je ke kostelu pipojena jednopatrov budova fary s valbovou stechou, jej architektonick een plt je toton s eenm kostela.8 Stechy jsou kryty tmavou plenou takou bobrovkou. Interir kostela je velmi stzliv s piznanou elezobetonovou konstrukc. Stavbu realizovala jabloneck firma Ing. Maxe Dauta. Arel kostela pvodn doplovala Rdigerova kana se sochou ryte Rdigera z eposu o Nibelunzch od berlnskho sochae Franze Metznera, kter byla po skonen 2. svtov vlky jako symbol velkonmectv odstranna.9 Architektem, jen se v pedvlenm Jablonci projevil nejvraznji, byl bezesporu Robert Hemmrich (18711946). Hemmrich se narodil v Jablonci v rodin zmenka. V letech 18851889 studoval na prmyslov kole v Liberci, pravdpodobn s Josefem Zaschem a Adolfem Loosem, a v roce 1895 sloil stavitelskou zkouku v rakouskm Linci. Pozdji absolvoval nkolik studijnch cest za poznnm evropsk architektury po Itlii,

118

vcarsku, Rakousku a Nmecku. Jako samostatn architekt pracoval od roku 1902. Byl mimodn produktivn, nebo podle jeho nvrh bylo v Jablonci a okol postaveno i pestavno dajn vce ne pt set rznch staveb.10 Hemmrich byl tak vznamnou postavou umleckho a spoleenskho ivota eskch Nmc, mimo jin jako len Metznerbundu.11 Po 2. svtov vlce ml bt odsunut, avak zemel jet v Jablonci na jae v roce 1946. Mimo Jablonec, kde je soustedn nejvt poet jeho staveb, navrhoval napklad v nedalekm Liberci hotel Praha na Nmst Dr. E. Benee, v Loun nad Nisou kapli sv. Josefa, v Jietn pod Bukovou komplex tovrnch budov pro firmu Schowanek, rozhledny na ern Studnici, Bramberku, tanvaldskm piku a Proseskm hebeni, v Novm Mst pod Smrkem mstsk lzn, v Josefov Dole a na Dobr Vod pomnky padlm, ve Smrovce, Antonnov a Jietn koln budovy. Jako vtina architekt sv doby zanal Hemmrich projektovat v historizujcch slozch a pes secesi dospl k modern, piem jeho posledn realizace jsou zeteln ovlivnny funkcionalizmem. Cel tento vvoj je v Jablonci dobe zdokumentovn. Jeho prvn stavbou, jet ovlivnnou nmeckou novorenesanc, je dm . p. 1420 v Prask ulici datovan rokem 1898. Postupem asu si mistrn osvojil secesn sloh, pedevm osobitou formu geometrick secese zejm ovlivnnou prvky jabloneck biutern vroby. K jeho ranm pracm jet ve stylu florln secese pat dm . p. 1664 v ulici E. Florinov, dle datace na fasd z roku 1902. Dal znamenitou ukzkou florln secese jsou Scheiblerovy domy . p. 1773-1776 postaven v roce 1903 vedle Zascheho starokatolickho kostela. Jedn se o tyi adov vily s odlinm hmotovm eenm i plastickou vzdobou, ale s jednotnou architektonickou ideou, kterou bylo dotvoen prostoru vedle kostela. Jemu nejbli dm slouil jako starokatolick fara. Tato skutenost je zdraznna obdobnm tukovm dekorem. Vzhled dom poznamenala ada nepli astnch pozdjch prav, avak ruka nadanho architekta je zde stle znt. Pstavba k hotelu Zlat lev v Kosteln ulici z roku 1906 m ji fasdy bez florlnch motiv, pouze s geometrickmi dekory doplnnmi sklennmi a keramickmi prvky.12 Dal Hemmrichovou vznamnou realizac je dm . p. 407 na Mrovm nmst (pvodn Caf Habsburk, pozdji Jizera), postaven po roce 1908. Jedn se o nron typodlan dm, jeho fasdy byly bohat zdobeny drobnmi geometrickmi secesnmi dekory. V secesnm stylu byly eeny i interiry kavrny v prvnm pate. V 60. letech 20. stolet byly fasdy domu v souladu s tehdejmi pedstavami modernizovny a veker vzdoba vzala za sv. Na kiovatce ulic Potovn a Budovatel byla v letech 19081909 postavena podle Hemmrichova projektu budova mstskch lzn . p. 430, opt ve stylu geometrick secese. Jedn se o reprezentativn objekt na pdorysu ve tvaru psmene U s tpodlanm nrom a dvoupodlanmi kdly. Nad nron st je okrouhl oplechovan vtrac vika. Jihovchodn prel len vysok okna plovrny, dnes zazdn sklobetonovmi tvrnicemi, nad nimi zstaly zachovny ttov vike. V 60. letech 20. stolet byly fasdy zbaveny plastick vzdoby a opateny hrubm nstikem. Objekt, kter m dosud v interirech zachovanou adu pvodnch prvk vetn baznu, je dnes bez vyuit.13 Z dalch realizac lze napklad uvst dm . p. 595 v ulici J. A. Komenskho s pozdn secesn fasdou lennou mlkmi arki a zdobenou geometrickmi tukovmi dekory, postaven okolo roku 1910. V te ulici byl podle Hemmrichova nvrhu kolem roku 1920 postaven dm . p. 2486 s fasdou zdobenou prvky ve stylu art deco. Asi z poloviny

119

20. let 20. stolet pochz modern prava preln fasdy pvodn novorenesannho domu . p. 1534 v Lidick ulici. Zajmav je i pestavba pvodn rovn novorenesannho domu . p. 376 na rohu ulic Podhorsk a Smetanovy z roku 1928, kde byly opt pouity prvky slohu art deco. Tento dm m npadit een nro, kde je pozemek zastavn pouze do ve prvnho podla a ploch stecha tvo velkou terasu zakonenou kruhovm otevenm altnem. Protoe v objektu byla cukrrna s kavrnou, slouila terasa hostm jako zahrdka. Dnes je tento dm charakteristickm znakem tto sti msta. Nepehldnuteln budova . p. 678 na Dolnm nmst, postaven v roce 1932 na mst historizujcho domu s nron v, m rovn stavebn plny signovny Hemmrichovm jmnem. Pestavba pvodn pozdn klasicistnho domu . p. 487 na Mrovm nmst (pvodn hotel Erlebach pozdji Corso) je ji ovlivnna funkcionalismem. Dm byl v pozdjch letech stavebn upravovn, ale zkladn mylenka zstala zachovna. Tak v Zahradnm mst a okrajovch tvrtch stoj ada Hemmrichem navrhovanch objekt, kter dodnes upoutvaj kvalitnm architektonickm eenm. Dal jmno, kter se velmi asto vyskytuje na stavebnch plnech jabloneckch dom, je Emilian Herbig, jen byl rovn majitelem velk stavebn firmy. Herbig se narodil ve Vrkoslavicch (dnes jsou pedmstm Jablonce nad Nisou) a byl stejn jako Zache, Hemmrich a dal absolventem libereck prmyslov koly. Tak on vyel z nmeck novorenesance, z n plynule peel k secesnmu slohu. Nmeck novorenesance ho ovlivnila i pi stavb vlastnho domu . p. 1174 v dnen Mchov ulici, dle datace na teracov podlaze dokonenho v roce 1898. S Herbigovm jmnem jsou vak spojeny pedevm vstavn exportn domy s lenitmi bohat dekorovanmi fasdami a stechami zdobenmi vikami a tty, kter jsou dodnes pchou msta. Jednm z nich je pvodn tradin novorenesann dm . p. 805 v Podhorsk ulici (exportn dm Freitag) pestavn Herbigem v roce 1901. een preln fasdy je provedeno jet v duchu nmeck novorenesance, ale je zde ji uplatnna ada secesnch prvk. Dalm z tchto dom je dm . p. 564 v Podhorsk ulici (exportn dm Hassis). Tento dm postaven zatkem 20. stolet je pes adu prvk typickch pro nmeckou renesanci secesn. Zeteln secesn tvaroslov charakterizovan vzdutmi poutci maj okna, secesn ztvrnn jsou i dal sti stavby. V interirech se zachovala ada pvodnch hodnotnch prvk, obzvlt cenn je vstupn vestibul a schodit. Typov pbuzn je dm . p. 398 v Jirskov ulici (exportn dm Zimmer & Schmidt), jeho stavba zaala v roce 1904 a ve stejnm pojet byla dokonena v roce 1922. V objektu dnes sdl Muzeum skla a biuterie a v letech 20022004 byl nkladn rekonstruovn. Na archivn dokumentaci se piblin ve 20. letech 20. stolet se objevuje i jmno Emil Herbig. Meme se domlet, e se jednalo o syna i jinho blzkho pbuznho Emilina Herbiga, s jistotou to vak dnes tvrdit nememe. Jmno architekta Arweda Thameruse, tak majitele stavebn firmy, je spjato pedevm s pestavbou evangelickho kostela. Tento kostel byl vybudovn v letech 18331838 zednickm mistrem Josefem Wrfelem z Liberce a tesaskm mistrem Marrasem z Jablonce. Podle nazen Tolerannho patentu byl pvodn bez ve. Po zrovnoprvnn evangelk s katolky k nmu byla v roce 1861 pistavna tesaskm mistrem Ferdinandem Mikschem devn v. Pro patn stavebn stav byl v roce 1892 Arwedem Thamerusem pestavn v novogotickm slohu. Jedn se o jednolodn kostel s pedsazenou vysokou hranolovou v s jehlancovm zasteenm a obdlnou sakristi navazujc na presbyt. V zvru lodi

120

je sanktusov vika. V prel a v sakristii se nachz rozetov okno, ostatn okna maj rozetov oblouk. Portl hlavnho vstupu v prel je stupkov. Omtky jsou zdobeny psovou bos a lenny pilastry zakonenmi na vi i na lodi filami. Dnes je kostel v majetku eskoslovensk crkve husitsk. Dal vznamnou budovou, kde figuruje jmno Arweda Thameruse, je novorenesann budova dnen sokolovny . p. 1054 ve Fgnerov ulici. Autorstv tto budovy je vak dosud znan nejist. Na projekt budovy vypsal jabloneck Turnverein sout, kter byla obeslna dvaceti nvrhy. Odmnu zskal nvrh Arweda Thameruse a Franze Haslera, doporuena byla prce Philippa Hannovera, kter zajmav zpracoval uspodn velkho a malho slu. Dal sout byla vypsna na zaloen objektu, kter bylo mon a v hloubce ty metr, a tady komise doporuila k realizaci projekt architekta Roberta Stbchena Kirchnera. een budovy ovlivnil i majitel provdc stavebn firmy Karl Daut a pozdji ji upravoval Robert Hemmrich. Sokolovna byla postavena v letech 18971898. Jedn se o monumentln solitrn budovu se dvmi nadzemnmi podlami a polozaputnm suternem. Fasdy jsou zdoben psovou rustikou, hlavn prel je lenn dvma rizality a bohat dekorovan tukovmi novorenesannmi prvky. V jinm rizalitu je v mohutnm portlu umstn hlavn vstup. Nad halou za tmto vstupem je situovan hranolov v s ovlnmi okny a tydlnou kopul. Arwed Thamerus je tak autorem znm secesn vily . p. 1874 V nivch s originlnm asymetrickm ttem. Bohuel okolo roku 1980 byly pvodn omtky nahrazeny tehdy oblbenm bzolitovm nstikem. Rehabilitace tto hodnotn stavby je vak stle mon. Jako autor funkcionalistickho domu . p. 469 na zatku Podhorsk ulice a ve spojitosti s pestavbou domu . p. 1861 v ulici Budovatel v roce 1934 je uvdn arch. Alfrd Thamerus. V jakm byl pbuzenskm pomru s Arwedem Thamerusem, se v souasn dob meme pouze dohadovat. V souvislosti s budovou sokolovny byl ji vzpomenut architekt Robert StbchenKirchner, kter se narodil roku 1852 v Praze. Stbchen-Kirchner absolvoval praskou Nmeckou vysokou kolu technickou a souasn navtvoval kurzy kreslen na prask Akademii vtvarnch umn a pednky z djin umn na Karlov univerzit. Po studiu absolvoval praxi u svho uitele Josefa Ztka. V roce 1885 byl jmenovn profesorem libereck prmyslov koly a tak sprvcem odborn koly v Jablonci. Po osamostatnn jabloneck koly se stal v letech 1885-1898 jejm prvnm editelem. Od posledn tvrtiny 19. stolet se stle astji objevovalo na stavebnch plnech vznamnjch budov jmno Karl Daut, opt majitel velk stavebn firmy. V Jablonci i v okol postavil adu dom a na mnoha se podlel tak autorsky. V jeho lpjch kreli i synov. Npis v pzem budovy Mstskho adu v Rychnov u Jablonce nad Nisou sdluje, e byla postavena podle projektu arch. Karla Dauta mladho z Jablonce a Heinricha Mseho z Chrastavy stavitelem Emilianem Herbigem. Dalm synem Karla Dauta byl Maxmilin (Max) Daut (1887-?), kter absolvoval libereckou prmyslovou kolu a pot v letech 19081911 studoval stavebn inenrstv na dransk technice. Jeho jmnem je signovn projekt domu . p. 510 v Podhorsk ulici, kter je ukzkovm pkladem tzv. nov vcnosti. Mimo tyto objekty Dautov navrhli a postavili mnoho dalch staveb, napklad v Jietn, Tanvaldu, Smrovce a Rychnov u Jablonce nad Nisou. Budovu divadla, symbolu vzrstajcho vznamu msta, projektovala znm vdesk firma Fellner Helmer. Zakladatelem tohoto architektonickho ateliru byl Ferdinand

121

Fellner star (18151871), kter se narodil ve Vdni jako dest dt tesaskho mistra. V letech 18341837 studoval architekturu na vdesk Akademii vtvarnch umn a pozdji absolvoval k doplnn vzdln cestu po Itlii. Ve Vdni se stal asem uznvanm specialistou na projektovn veejnch budov a v jeho lpjch se vydal i jeho syn Ferdinand Fellner mlad (18471916), kter po ukonen reln koly vystudoval architekturu na vdesk Vysok kole technick. Pitom ji pomhal svmu otci pi projektech divadel. Po otcov smrti zaloil spolenou firmu se svm vrstevnkem a zamstnancem otcova ateliru Hermannem Helmerem (18471919). Hermann Helmer se narodil v hannoverskm Harburgu jako dt zlatnka a obchodnka. Vyuil se zednkem a potom postupn studoval v Nienburgu, Hannoveru a Mnichov. V roce 1868 nastoupil jako kresli v ateliru Ferdinanda Fellnera starho. V roce 1870 vyhrl sout na divadlo ve Warasdinu a zaal projektovat samostatn. S Ferdinandem Fellnerem mladm se spojili ve spolenm ateliru v roce 1873. Oba architekti spn spolupracovali a do Ferdinandovy smrti. Pot atelir jet pokraoval pod vedenm Hermanna Helmera, ale kdy i on o ti roky pozdji zemel, zanikl. Fellner a Helmer se stali pravdpodobn nejplodnjmi divadelnmi architekty vech dob, nebo realizovali tm padest divadelnch budov. Mezi jinmi to jsou i divadla v Liberci a Mlad Boleslavi, dle napklad v Brn, Karlovch Varech, v nmeckm Giesenu, Darmstadtu a rakouskm Grazu, Salzburgu, Klagenfurtu a Badenu. Atelir a do zatku 20. stolet stavl honosn, bohat zdoben a vybaven divadla v historizujcch slozch. Teprve na sklonku sv existence se architekti nechali ovlivnit seces, co se projevilo v men okzalosti a vyuvn novch technologi. Tyto vlivy lze pozorovat i na budov jabloneckho divadla. Divadlo bylo postaveno v letech 19061907 v eklektickm slohu s pevahou secesnch prvk na rohu dnen ulice Libereck a Potovn. Pestoe plny na jeho stavbu byly pedloeny jmnem projeknho ateliru Fellner & Helmer, uvd se, e jeho autorem byl Hermann Helmer. Divadeln budova m ni pedn st pro divky, krytou valbovou stechou s vtrac vikou, a zvenou zadn st s prostorem jevit se sedlovou stechou zdobenou lyrami. V hlavnm prel jsou mezi dvma pylony umstny troje vstupn dvee kryt prosklenou stkou nesenou litinovmi konzolami, nad ktermi jsou vysok zk okna do foyeru. Nad korunn msou se zved prolamovan atika s npisem Mstsk divadlo. Na pylonech vystupujcch nad atiku jsou umstny vozy taen tygry, na nich pvodn stly alegorick ensk postavy: Thlie, mza komedie drc hl, vavnov vnec a komickou masku a Europ, mza hudby drc lyru a trubku. Ob sochy vak byly sneseny v 60. letech 20. stolet pi opravch a jejich dal osud nen znm. Hlavn divadeln budovu doplovala tzv. pomocn divadeln budova . p. 520, ve kter byly divadeln dlny a skladit kulis. Dnes v budov sdl jedna z fakult Technick univerzity Liberec. Dalm vznamnm vdeskm architektem, kter v Jablonci pracoval, avak jeho dlo se bohuel nedochovalo, je Wilhelm Stiassny (18421910), pedn pedstavitel architektonickho eklektismu. Wilhelm Stiassny se narodil v Bratislav v rodin vdeskho obchodnka idovskho pvodu. Studoval nejdve na vdesk polytechnice a od roku 1861 na vdesk Akademii vtvarnch umn, kde byl kem profesor van der Nlla, Siccarda von Siccardsburg, Rssnera a Schmidta. V roce 1866 si zaloil ve Vdni projekn atelir a brzy se stal jednm z nejvyhledvanjch architekt sv doby. Stavl nejen ve Vdni a jejm okol, ale i v ad zem rakousko-uhersk monarchie. Patil k zakladatelm

122

Spolenosti pro zchranu a konzervovn idovskch umleckch a historickch pamtek, kter jako jedna z prvnch upozornila veejnost na nutnost ochrany starch idovskch pamtihodnost. V dlouhm seznamu jeho staveb zaujmaj vznamn msto stavby pro idovsk obce. V echch navrhl tyi synagogy: v Jablonci nad Nisou, v slavi, v Praze Jubilejn synagogu a Vinohradskou synagogu znienou za vlky. Jabloneck synagoga byla postavena v roce 1892 na pozemku, kter dnes le na rohu ulic Jirskovy a U muzea a bhem Kilov noci z 10. na 11. listopad 1938 byla vyplena nacisty. Jednalo se o npadnou budovu, provedenou v pseudomaurskm slohu s prelm s vovit zdraznnmi nromi zavrenmi kopulemi. Fasdy byly zdobeny obkladem z rench cihel v kombinaci lut a erven barvy. Synagogu vybudoval jabloneck stavitel Franz Kaudela. Dnes na jejm mst stoj pamtnk pipomnajc zmizel idovsk obyvatele pedvlenho Jablonce. Plny pro novorenesann budovu potovnho adu postavenou v letech 1892-1894 na rohu ulic Libereck a Opletalovy vypracoval opt vdesk architekt, Friedrich Setz. Jedn se o reprezentativn dvoupodlan tykdlov objekt s valbovmi stechami, lennmi tty a viki. Nad rizalitem, umstnm ve stedu hlavnho prel, je neckovit nstavec s balustrovanou atikou a hodinami v edikule. Budova byla pvodn zdobena tymi sochami. Na ttech bonch prel stl listono a postilion, v prel vedle hodin alegorie telefonnho a telegrafnho provozu. Do dnench dn se nedochovala ani jedna z nich. Objekt je typickou sprvn budovou rakouskouhersk monarchie. Stavbu provedla mstn firma Arweda Thameruse. Friedrich Setz byl i autorem obdobn een budovy poty v Liberci. Na tomto objektu se sochask vzdoba dochovala. Krom vdeskch architekt v Jablonci psobili i architekti z dalho vznamnho kulturnho centra, z Dran. Za vechny meme jmenovat atelir architekt Losowa a Khneho, kte projektovali ve 20. letech 20. stolet neoklasicistn vilu . p. 2573 v Riegrov ulici pro obchodnho radu Hugo Lbla. Pi rekapitulaci tch, kte se zaslouili o tv msta, nelze vynechat jmno znmho a spnho libereckho architekta Maxe Khna (18771944). Max Khn se narodil v Trutnov, vystudoval vdeskou Vysokou technickou kolu a po jejm absolutoriu pracoval krtk as spolu se svm bvalm spolukem, vdeskm rodkem, Heinrichem Fantou v ateliru vdeskho profesora Maxe Ferstela. V roce 1903 piel do Liberce, kde zaal vyuovat na libereck prmyslov kole a zrove i samostatn projektovat. V roce 1904 piel do Liberce i jeho bval kolega Heinrich Fanta, kter se stal rovn profesorem na prmyslovce, a oba architekti spolu spn spolupracovali a do roku 1918, kdy Heinrich Fanta odeel uit na Vysokou kolu technickou do Brna. Spolen vyprojektovali napklad kostel Panny Marie U Obrzku a kostel sv. Antonna Padunskho v Ruprechticch nebo kostel sv. M Magdalny a budovu poboky esk eskomptn banky v Liberci. V dalch letech navrhl Khn samostatn napklad budovu stavu pro zvelebovn ivnost a palc pojiovny Riunione Adriatica v Liberci a adu dalch staveb mimo Liberec (v rodnm Trutnov, Frdlantu v echch, Novm Mst pod Smrkem, Hostinnm a dal). V Jablonci jsou znmy dv jeho realizace. Tou prvn je nepehldnuteln neoklasicistn budova bval jabloneck poboky esk eskomptn banky postaven v roce 1924. Tento objekt s . p. 571 stoj na rohu ulic Podhorsk a Jirskovy a m tyi nadzemn a dv podzemn podla. Pohledov prel maj pzem lenna svislmi psy v kamennm

123

obkladu, hlavn vstup je umstn v portlu zvraznnm kanelovanmi polosloupy. Mezi okny druhho a tetho patra jsou ze tuku provedena pravohl pole s osmicpou hvzdou a portrty ve vysokm relifu uprosted. Tet a tvrt podla oddluje mohutn parapetn msa. V pzem objektu jsou dnes obchody, bankovn provoz pipomnaj pouze trezory zachovan v suternu. Budovu stavla jabloneck firma Ing. Maxe Dauta. Druhou znmou Khnovou realizac v Jablonci nad Nisou je vila . p. 2875 postaven okolo roku 1930 na rohu Skivn a Wolkerovy ulice. Jedn se jednopatrovou vilu s valbovou stechou a s mohutnm vstupnm portlem, kter nese irok balkon s jednoduchm zbradlm. Dalm libereckm architektem, jeho dlo souvis i s Jabloncem nad Nisou, je Oskar Rssler, autor ady zajmavch staveb v Liberci, napklad pozdn secesnch kol v Husov ulici. V Jablonci nad Nisou navrhl pro exportra Klaara reprezentativn neoklasicistn budovu . p. 348. Jedn se o tpodlan dm se zaoblenm nrom a lomenou stechou. Preln fasdy jsou lenny pilastry vysokho du a jednodue zdobeny liznovmi psy. Objekt je soust impozantn fronty exportnch dom lemujcch Podhorskou ulici. V souasn dob je v objektu odborn biutern uilit a jeho vzhled je naruen pozdjmi nevhodnmi stavebnmi pravami. Ze starch architekt je teba se zmnit o uznvanm libereckm architektovi Edmundovi Trossinovi, kter projektoval ndhern novorenesann dm . p. 4 naproti libereck radnici. Ve Vratislavicch postavil spolen s Paulem Waglerem novorenesann budovu obecn a mansk koly a v Jablonci navrhl budovu Jabloneck spoitelny na Mrovm nmst. Na tomto mst stla pvodn farn kola postaven ve 20. letech 19. stolet. Okolo roku 1880 byla na jejm mst podle projektu Edmunda Trossina postavena (nebo byla star kola zsadn pestavna) stvajc novorenesann budova.14 Dal Trossinovou vznamnou realizac v Jablonci byla pestavba objektu Stelnice, situovanho ve svahu nad mstem. Budova Stelnice byla postavena v letech 18701871 stavitelem Marassem. Ji v roce 1888 byla podle projektu Trossina upravena a doplnna v prel o dv hranolov ve. Pi dalch stavebnch zsazch byly ve sneseny. Dnes je zcela pestavn budova soust sportovnho arelu s fotbalovm hitm a lehkoatletickou halou, kter nese jej jmno - Stelnice. Dalm ze starch libereckch architekt byl Gustav Sachers. Sachers, kter se pozdji stal majitelem jedn z nejvtch stavebnch firem v Liberci, studoval na bavorsk Akademii vtvarnch umn a v rodnm mst i v okol realizoval adu vznamnch staveb, napklad Liebigovu vilu . p. 81, kter je dnes sdlem Libereck oblastn galerie, a dnes ji neexistujc evangelick kostel na Nmst eskch brat. V Jablonci postavil v letech 18661869 prvn radnici ve stylu mnichovsk novorenesance. Radnice stoj v exponovan nron poloze na severn stran Dolnho nmst. Je to dvoupatrov reprezentativn objekt s nron v a omtkou zdobenou kvdrovnm. Vysok okna v druhm pate prozrazuj slavnostn sl. Hlavn vstup byl ji nkolikrt upravovn. Dnes v budov sdl mstsk knihovna. Dalm objektem, kter Gustav Sachers v Jablonci postavil, je podle dochovanch pln novorenesann dm . p. 698 v ulici Generla Mrzka. Vraznm pedstavitelem mlad generace architekt byl Rudolf Gnter (1902-?), kter se narodil v Jabloneckch Pasekch. Po studich a nezbytn zahranin cest zaal projektovat a jako pomrn velmi mlad se mohl chlubit adou spnch realizac nejen v rod-

124

nm Jablonci nad Nisou, ale i v Liberci, Kokonn, Rychnov a dalch sdlech. Vzhledem ke sv nmeck nrodnosti musel po 2. svtov vlce esk zem opustit a v projektovn pokraoval v Nmecku.15 V Jablonci realizoval nkolik dom, kter pat mezi nejkvalitnj ukzky modern architektury ve mst. Je to napklad dm . p. 91 stojc na rohu ulic Palackho a 28. jna. Je typodlan s vovit vyvenou nron st. Nad pzemm probh v cel ce obou prelnch fasd terasa s horizontln eenm trubkovm zbradlm. Horizontln lenn fasd je zdraznno prbnmi msami a psovou bos nad okny druhho a tetho podla. Na nro ve vce nadpra oken druhho podla je socha ryte. Dm byl postaven v roce 1932 stavebn firmou Ing. Thamerus. Vedle nho stoj dm . p. 2816. Je tak typodlan, s preln fasdou lennou v krajnch osch obdlnmi arki. Nad pzemm rovn probh v cel ce prel terasa s horizontln eenm trubkovm zbradlm. Horizontln lenn fasdy je zdraznn obdobn jako u vedlejho domu msami a psovou bos. Dm byl postaven pravdpodobn krtce po roce 1920 stavebn firmou Ing. Ulbrych a syn. Oba domy jsou dstojnm protjkem blzkho Zascheho dkanskho kostela Nejsvtjho srdce Jeova. Dal nepehldnuteln Gnterv dm, . p. 544, stoj na rohu ulic J. A. Komenskho a Mchovy. Jeho pohledov fasdy jsou obloeny hndm kabincem a lenny svislmi psy. Fasda smrem do Mchovy ulice je zvlnn a oiven balkony s kovovm zbradlm. Dm byl postaven v roce 1931 opt firmou Ing. Ulbrych a syn. Nemn zajmav je dm . p. 156 na rohu ulic Prask a Sadov. Byl postaven asi v roce 1932 na trojhelnkovm pdorysu, m vovit zvraznn plkulat nro a fasdy opt obloen hndm kabincem. Nad parterem s vkladci probh terasa.16 Jmnem Rudolfa Gntera je signovna i fasda domu . p. 850 v Podhorsk ulici. Tento pvodn novorenesann adov tpodlan dm postaven asi v roce 1880 m Rudolfem Gnterem upravenou fasdu ve stylu art deco. prava byla realizovna asi po roce 1925. Rudolf Gnter navrhoval ve svm jabloneckm tvrm obdob mimodn zajmav objekty. Jeho dal vvoj zatm bohuel nemme monost posoudit. Nepehldnutelnou dominantou msta je takzvan Nov radnice navren libereckm architektem Karlem (Karl) Winterem (18941964), kter se narodil v pici. Byl kem profesora Arthura Payera na nmeck Vysok kole technick v Praze, kterou dokonil v roce 1919. Od roku 1927 psobil jako profesor na libereck stavebn prmyslov kole. V t dob se zastnil veejn soute na budovu radnice v Jablonci nad Nisou, kterou vyhlsila v roce 1928 jabloneck mstsk rada, a jeho nvrh byl vybrn jako nejlep.17 V letech 1938-1939 psobil jako editel dnsk prmyslov koly, odkud se pesthoval do Wroclavi. Z Wroclavi, kde pokraoval v pedagogick a projektov innosti, odeel ped blc se frontou a zanechal zde svj archiv. Podailo se mu vyhnout odsunu a zaal pracovat u Libereck stavebn firmy Pittel a Brausewetter. Po roce 1950 byl zamstnn ve Stavoprojektu, od roku 1956 zaal opt krtce uit na libereck prmyslov kole a v roce 1958 nastoupil ve Stavokombintu. Zemel v roce 1964 v Hrdku nad Nisou. Krom jabloneck radnice, kter je bezesporu jeho nejvznamnjm dlem a za ni sklidil nejvt uznn, zpracoval napklad projekt na rekonstrukci zadnho traktu libereckho mstskho divadla a projekt na celkovou rekonstrukci starho horskho hotelu na Jetdu krtce pedtm, ne v roce 1963 vyhoel.

125

Budova jabloneck radnice . p. 3100 byla zbudovna v letech 19311933 v nezastavn horn sti Mrovho nmst. Jedn se o monumentln solitrn tykdlovou budovu s vysokou hranolovou v pi jihozpadnm nro. Pzem je obloeno ulovm obkladem, patra jsou omtnuta jemn zrnitou omtkou v okrov barevnosti. V prel je pzem v cel i zasteeno terasou bval kavrny, nad kterou zan vertikln lenn fasdy vysokmi okny zasedac sn a pili, obloenmi ulovm obkladem, mezi nimi. Toto lenn ukonuje prbn parapetn msa oken ptho podla. Dle pvodnho nvrhu mly na pilch stt alegorick sochy, pro nedostatek finannch prostedk vak bylo od tohoto zmru uputno. Zbvajc fasdy jsou stzliv lenny okny lemovanmi ambrnami a prbnou parapetn msou oken ptho podla. U jihozpadn fasdy jsou v druhm podla v prostorech bval kavrny okna velkch formt a u severnho prel tvo krajn osu vertikln ps oken prosvtlujc zadn schodit. Objekt je situovn ve svahu, m pt nadzemnch a dv podzemn podla, svah vyrovnv mezipatro. Krom sprvn funkce byla radnice koncipovna jako spoleensk a kulturn centrum s kinem, kavrnou, restaurac a obchody. Prostor ped radnic vypluje irok ulov schodit s mohutnmi oprnmi zdmi. Stavbu realizovaly vhradn mstn firmy, aby tak byly alespo sten zmrnny dsledky veobecn hospodsk krize, kter na Jablonec zatkem 30. let 20. stolet tce dolehla. Mezi nejznmj jabloneck stavby pat dv funkcionalistick rodinn vily navren architektem Heinrichem Lauterbachem (18931973). Lauterbach se narodil ve Vratislavi, studoval architekturu na Vysok kole technick v Darmstadtu a Dranech a od druh poloviny 20. let psobil v rodn Wroclavi jako svobodn architekt. Po druh 2. svtov vlce musel rodn msto opustit. V 50. letech 20. stolet pednel jako profesor na akademii v Kasselu a zemel v Biberachu. Jeho nejznmjm dlem je nvrh volnho rodinnho domu, kter v roce 1929 pedstavil na vstav Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Wroclawi. Tam zaujal jabloneckho exportra Jaroslava Hska, kter jej podal o zpracovn projektu na svou rodinnou vilu. Vila . p. 449 v Prbn ulici (Hskova vila) postaven v roce 1931 je zvtenou verz Lauterbachova nvrhu z Wroclavi. Stoj na pdoryse ve tvaru psmene L, v delm kdle je umstn zaoblen zakonen obvac prostor s vhledem na Jetd, kter obemyk terasa podepen thlmi sloupy kruhovho prezu. Z obou konc terasy vede schodit na zahradu. Druhm Lauterbachovm objektem v Jablonci je vila . p. 3100 v Opletalov ulici (Schmelovskho vila). Tuto vilu napodobujc parnkovou architekturu navrhl Heinrich Lauterbach pro dermatologa Friedricha Schmelovskho, kter se zejm nechal inspirovat vilou pro Jaroslava Hska. Byla realizovna v letech 19311932. Jedn se o patrovou stavbu na obdlnm pdorysu s vysunutm hlavnm obytnm prostorem. Jin prel je lenno arkem vysazen koupelny s kulatm oknem a prosklenou stnou obvacho pokoje. Pokoj m vhled na Jetd a je spojen ocelovm toitm schoditm se zahradou. V pate se nachz velk lonice se atnou, koupelna a pokoj pro hosty s vlastnm WC. Interiry jsou zachovny v pvodnm stavu vetn kuchyn a hygienickho zazen. Vzhledem k tto uniktnosti se t vila velkmu zjmu naich i zahraninch odbornk. Dal zajmavou funkcionalistickou vilu v Jablonci nad Nisou navrhl k a dlouholet spolupracovnk svtoznmho architekta Adolfa Loose, architekt Heinrich Kulka (1900 1971). Narodil se v Litovli a absolvoval vdeskou Vysokou kolu technickou. V letech

126

19201923 psobil v Loosov ateliru jako kresli, mezi lety 19261927 pro nho pracoval v Pai a od roku 1928 vedl jeho vdeskou kancel. Vzhledem ke svmu idovskmu pvodu se v roce 1938 z Vdn pesthoval do Hradce Krlov a odtud ped zatkem 2. svtov vlky emigroval na Nov Zland, kde tak zemel. V letech 19331934 si podle Kulkova nvrhu nechal postavit vilu dr. Alfrd Kantor, prim jabloneck nemocnice. Jedn se o objekt . p. 3111 na kiovatce ulice Palackho a U pehrady (Kantorova vila). Dm pipomn znmou Mllerovu vilu v Praze, je typodlan, s nepravidelnm rastrem oken, u vstupu obloen travertinem. Travertin je pouit i v interirech. V 80. letech 20. stolet hrozila domu demolice kvli jedn z variant silninho prtahu mstem. Bdn o jabloneckch architektech a jejich dle je teprve na potku. S vjimkou mstnho rodka Josefa Zascheho, Roberta Hemmricha a nkterch pisthovalch architekt jsou v Jablonci psobc sta nmet architekti mezi ir veejnost tm neznm, i kdy jejich tvorbu lze s dly jejich proslulejch koleg smle srovnvat. V souvislosti se stle vtm zjmem o architekturu minulho a pedminulho stolet lze vak pedpokldat brzkou zmnu situace. Poznmky: 1 Jablonet exporti skla a biuterie mli sv poboky v ad velkch evropskch mst (Pa, Miln, Berln, Londn, Lipsko). 2 Pzemn rouben chalupa . p. 164 dosud stoj a je kulturn pamtkou. 3 Libereck prmyslov kola byla zaloena ji po roce 1876 a je po brnnsk druhou nejstar na naem zem. Po svm vzniku zahrnovala vy kolu stavitelskou, chemickou a strojnickou, dle mistrovsk koly stejnch obor a emeslnickou pokraovac kolu. Byl to nmeck stav, ale navtvoval jej znan poet eskch k. Do roku 1885 mu podlhala i jabloneck odborn kola zzen roku 1880. 4 Vereinigung deutschbhmischer Architekten. 5 V roce 1999 byla Spolkem ptel msta Jablonce osazena na kostel jabloneckmu rodku architektu Josefu Zaschemu pamtn deska. 6 V archivu stavebnho adu se zachovaly pdorysy vech t podla (pohledy, ezy ani dal sti projektu ve sloce nejsou). 7 Obklad byl proveden bez dilatanch spr, nsledkem toho zaaly tvarovky z vnjho plt pomrn brzy odpadvat. Pi posledn oprav ve, v letech 20032004, byly dilatan spry provedeny, ale nepodailo se barevn sjednotit opravovan plochy s pvodnm obkladem. 8 V prvn polovin 90. letech 20. stolet byly nahrazeny pvodn drobn vike na stee fary (podobn jako jsou na kostele) stvajcmi vtmi a jejich poet byl naven. 9 Kana byla po 2. svtov vlce rozebrna a odvezena do depozite Nrodn galerie. V roce 1968 byla vykoupena mstem Neugablonz, kter zaloili vysdlen jablonet Nmci v jinm Bavorsku, a byla instalovna ped tamn kostel. V Liberci stla ped radnic Siegfriedova kana, jejm autorem byl rovn Franc Metzner. Tato kana byla po 2. svtov vlce zcela zniena. 10 Hemmrich ml adu spolupracovnk a byl tak majitelem velk stavebn firmy, proto v nkterch ppadech nelze jeho podl na stavb jednoznan urit. Sv stavby signoval Robert Hemmrich jmnem Hemrich, na velk sti jeho staveb se tato signatura dochovala.

127

11 Metznerbund byl nejvznamnjm sdruenm nmeckch vtvarnk v pedvlenm eskoslovensku, kter ml v Jablonci nad Nisou samostatnou poboku. 12 Dnen preln fasda je u jen replikou historick, pi rekonstrukci v roce 2001 byl dm opaten kontaktnm zateplovac systmem. 13 Mstsk lzn v Novm Mst pod Smrkem, kter navrhoval rovn Hemmrich, byly v roce 2005 rekonstruovny a opt slou pvodnmu elu. 14 Pi stavebnch pravch ve 20. letech 20. stolet byl pvodn novorenesann vstupn portl upraven do dochovan stvajc podoby. 15 V 70. letech 20. stolet zde vydal strunou publikaci o svm starm kolegovi Josefu Zaschovi. Od dnho z tchto objekt se nezachovaly v archivu S pvodn plny, chyb i u dalch Gnterovch dom. Natst lze erpat z publikace Ingenieur architekt Rudolf Gnter Gablonz a. N. vydan v 30. letech 20. stolet v Mnichov. 16 Sout obeslalo sto sedmdest sedm projektant, pi hodnocen soute prvn cena udlena nebyla, dvanct bylo vybrno do uho vbru. Projekt nakonec vypracoval architekt Karel Winter. Prameny: Archiv stavebnho adu Mstskho adu Jablonec nad Nisou Archiv Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci Kublkov, Z.: Stavebn historick przkum budovy sokolovny v Jablonci n. N., strojopis, 1995. Lutick, H. - antav, T.: Program regenerace mstsk pamtkov zny Jablonec nad Nisou, aktualizace - pasport objekt, 2001. Lutick, H.: Jablonec nad Nisou mstsk pamtkov zna. Zvren prce ze specializanho a rekvalifikanho kurzu Djiny architektury a pe o nemovit pamtky, 2002. Literatura: Lilie, A: Der politische Bezirk Gablonz, Gablonz a. N. 1895. Gablonz a. N. Die Sudetendeutschen Selbsverwaltungskrper, Band 6, Berlin - Fridenau 1930. Klein, D.: Kulturn pamtky v nmecky osdlench historickch oblastech ech, Moravy a Slezska. st I: Politick okres Jablonec nad Nisou, Mnchen 1999. Klein, D.: Architekt Robert Hemmrich, in: Jizersk kta 0428, Jablonec nad Nisou. Vlek, P. (ed): Encyklopedie architekt, stavitel, zednk a kamenk v echch, Academia, Praha 2004. Luke, Z.: Spltka dluhu. Praha a jej nmecky hovoc architekti 1900-1938, Praha 2002. Pak, A.: Architekt Wilhelm Stiassny, in: Ro chode Vstnk idovskch nboenskch obc v eskch zemch a na Slovensku, 2003, . 1. Karpa, R. a kol: Stalo se na severu ech 1900/2000, Liberec 2001. Karpa, R. a kol: Kniha o Liberci, Liberec 1996. Strnad, J. Novkov, K. Padrta, F.: Umleckoprmyslov kola v Jablonci nad Nisou 1880-2000, Jablonec nad Nisou 2001. Strnad, J. (ed): Mstsk divadlo v Jablonci nad Nisou, Liberec 1998.

128

Obr. 1. R. Hemmrich, vila Josefa Jgera .p. 1970.

129

Obr. 2. R. Hemmrich, vila Maxe Jgra .p. 1969.

130

Obr. 3. A. Thamerus, Evangelick kostel.

131

Obr. 4. M. Khn .p.571.

Obr. 5. Sokolovna.

132

Obr. 6. G. Sachers, Star Rradnice.

133

Obr. 6. Karl Winter, Nov radnice.

134

Obr. 8. H. Kulka, Kantorova vila.

Obr. 9. H. Lauterbach, Hskova vila.

135

Obr. 10. H. Lauterbach, Schmelowskho vila.

136

Gedenkbuch des Schlosses Sichrow (Pamtn kniha zmku Sychrov) 1820 - 1834

Milo Kadlec

Obr. 1. Rohansk rodov erb.

V interirov knihovn zmku Sychrov je pod inventrnm slem 3.357 v knihovn skni VIII polici 0 slo 3 uloena pamtn kniha Gedenkbuch des Schlosses Sichrow v kazet o velikosti 415 x 300 x 60 mm, kter je potaena svtle hnd pibarvenou k s mosaznmi rohy a masivnm zmkem. Na vrchn stran je z mosaznch psmen o velikosti 37 mm vysazen npis Gedenkbuch des Schlosses Sichrow, pod nm je ze stejnho materilu knec koruna a inicila CR. Jak vyplv z textu ve fol. 2b, pamtn kniha zaala bt psna a v roce 1860. Prvn st, kter zachycuje obdob let 18201860, byla zejm pepisovna ze strach podklad. Vtina volnch prbn paginovanch dvoulist je psna stejnm rukopisem, a do zpisu s datem 4. 06. 1885. Do tto doby je pouvn i stejn druh pergamenovch dvojlist. Dal zpisy pokrauj a udlostmi z 10. jna 1885 a jsou ji psny jinou rukou na mench zaloutlch dvouarch runho papru. Druhy papru i rukopisy se jet nkolikrt mn. V roce 1898 se objevily dokonce dva zpisy v eskm jazyce. Jedn se o pepis povolen konat bohosluby v kostele v Jesennm, kter udlilo arcibiskupstv Maxmilinu Lamottovi u Frintroppu 3. kvtna 1704, a pak popis pohbu csaovny Albty. Tto smutn udlosti je vnovna rozshl pas, protoe kne Alain Rohan byl jednm ze dvou jejch komoch. Je pozoruhodn, e by pamtn kniha vznikala na objednvku a z popudu knete Kamila Rohana, objevuje se v n zsadn chyba, kter se pmo tk data jeho narozen. asto se pak i v jin literatue uvd, e datem narozen knete je 19. prosinec 18011, ale studium archivnch materil ukzalo, e skutenm datem jeho narozen je rok 18002. O tom, e se Kamil Rohan narodil 19. prosince 1800 v Bruselu v pzem hotelu Belle Vue, svd mimo jin etn vyetovac spisy, kter se k tto udlosti poj. Dvod vyetovn byl velice prozaick, rodie zapomnli svho syna zapsat do t dn po narozen v Bureau de lEtat civil3. K tomuto aktu dolo edn a v dob, kdy bylo Kamilu z Rohanu estnct let4. O Kamilov ktu ji nejsou dn pochybnosti uskutenil se na farnosti svatho Jakuba dne 19. prosince 18005. Ve spoluprci s archivkou PhDr. Vrou Smolovou byla provedena transkripce z kurentu a text byl peloen do eskho jazyka. Nyn pedkldme doslovn peklad tohoto pramene za lta 18201836. Jedn se o ucelen obdob, kdy stl v ele rodu kne Karel Alain Gabriel z Rohanu (17641836), za jeho ivota zskal Sychrov pozdn klasicistn podobu. Poznmky: 1 Se patnm rokem narozen se setkvme napklad v nsledujcch publikacch: Ottv slovnk naun, 21. dl, J. Otto, Praha 1904, s. 893; Rohan, I.: Zmek Sychrov Novogotick pamtnk rodu, Spolek ptel zmku Sychrov, Salzburg 1996.

137

2 Sprvn je letopoet narozen uvdn napklad v knize: Pettenegg, G.: Der Genealogie des Hauses Rohan, Verlag des heraldischen Vereines Adler, Sien 1883, s. 13. 3 Psemn zznamy protokol vyetovn ohledn uren rodiovstv Kamila z Rohanu. Sttn oblastn archiv Litomice poboka Dn, RA Rohanov, pozstalost Kamila Rohana, kart. 200, inv. . 566. 4 Vyetovn probhalo od roku 1814 a definitivn bylo ukoneno a 10. prosince 1816, kdy byl Kamil z Rohanu zapsn do oficilnho registru obyvatelstva v Bruselu. 5 Sttn oblastn archiv Litomice poboka Dn, RA Rohanov, pozstalost Kamila Rohana. kart. 200, inv. . 566 vpis z Extractum Registro Baptisatorum Eccdlesiae S. Jacobi, Bruxelles, in anno 1800. Gedenkbuch des Schlosses Sichrow lta 1820-1836 fol. 1a Pamtn kniha zmku Sychrov fol. 2a [s. 1] 1820 Vysoce urozen pn Franz Adam hrab z Valdtejna dal vrchnmu adu ve Svijanech vzneenm dekretem datovanm 30. srpna 1820 na Duchcov na vdom, e panstv Svijany s pipojenmi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice pechz dnem 1. z 1820 do vlastnictv Jeho Jasnosti knete Karla z Rohanu, vvody z Bouillonu a Montbazonu, prince z Gumene, c. k. polnho podmarlka, piem pan hrab vybdl vechny ednky a sluebnky a tak vrn poddan, aby zachovvali svmu novmu nejjasnjmu pnu a veliteli nezvratnou vrnost, ctu a lsku, nicmn vechny doporuil milosti Jeho Jasnosti. Nedlouho pot, ji ve tvrtek 7. z 1820, rila poprv vvodsk ratolest ze starho bretaskho rodu, Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu obastnit poddan panstv Svijany svou urozenou nvtvou. Tato nanejv radostn zprva se s neuvitelnou rychlost rozila po celm panstv Svijany. Bylo mon pozorovat il ruch ve vech obcch panstv, kter se pedhnly, aby sv urozen vrchnosti, svmu pnu a veliteli, pipravily dstojn uvtn. Sotva 7. z 1820 zvoj noci vystdaly nejskvostnj rann ervnky, spchaly nespoetn houfy lid k libereck sttn silnici, kter vedla pes statek Svijany. Na hranici obce stli veledstojn duchovenstvo, uitel a actvo, rychtov s mstnmi obyvateli, vichni ve svtenm odvu, a ekali na pjezd nejjasnjho knete. Zdlo se, e tento touebn oekvan svtek pokaz udlost seslan z nebe. Slunce na obzoru krsn a dobrotiv svtilo, ale pak dopoledne se zaal den promovat v noc, a nastalo tm pln zatmn slunce. Odpoledne mezi druhou a tet hodinou, prv v okamiku, kdy se nevldn temn zemsk stny pomalu stahovaly zptky ze slunenho kotoue, pijel Jeho Jasnost kne Karel Alain Gabriel z Rohanu, princ z Gumene, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, c. k. generl poln podmarlek, ryt Zlatho rouna, ryt c. k. rakouskho du Marie Terezie, ryt francouzskho du svatho Ludvka etc. etc., po boku urozen princezny dcery, Jej Jasnosti knny Berty z Rohanu - Gumene, v doprovodu

138

fol. 2b [s. 2] svch urozench bratr, Jeho Jasnosti knete Viktora z Rohanu-Gumene, c. k. generla polnho podmarlka, ryte c. k. rakouskho du Marie Terezie etc., a dle Jeho Jasnosti knete Ludvka z Rohanu-Gumene, c. k. generl-majora, ryte francouzskho du svatho Ludvka, pna a majitele statku epn etc. - a tak poetnho sluebnictva - na hranici panstv Svijany u vsi Bezina, kde nejjasnj panstvo rilo nejmilostivji pijmout u velkolep, dmysln vyzdoben triumfln brny od ednk a sluebnk panstv uctiv slib vrnosti. Nedaleko odtud u osady Bezina pivtali Jejich Jasnosti velmi uctiv mstn far, koln mlde, rycht a nkolik set tamjch obyvatel. Zde poprv zaznlo z vrnch hrud svijanskch poddanch provoln slvy jejich jasn vrchnosti. Mnoho sedlk na konch se zaadilo do ela prvodu, kter pomalu a nanejv slavnostn pokraoval k hranici obce Loukov. Na hrzi abakorskho rybnka pedneslo Jasn vrchnosti sv pn veho nejlepho duchovenstvo z Loukova, u podolskho mostu pes Jizeru duchovenstvo z Ven, na sttn silnici pobl tvena duchovenstvo z Pepe se kolnmi dtmi, mstnmi rychti a nkolika tisci obyvateli: poddan radostn plesali a vude volali slva!. Jezdeck prvod se prodluoval od hranice jedn obce ke druh, take u tvena u se shromdilo nkolik stovek sedlk. Pak tento velkolep prvod spchal ze tvena k malmu zmeku Sychrov. Pivtn Jejich Jasnost, kter zaalo u Beziny a pokraovalo a k Sychrovu, se opravdu podobalo triumflnmu prvodu. Ve tvi jasnho knete se dala st vrozen knec velikost, laskavost a otcovsk lska; kne srden lidem dkoval za neutuchajc pozdravy a ril bhem tto jzdy nechat rozdlovat mezi koln dti a chud znan penit drky. Dojem, kter knec velikost Jasnho knete udlala na jeho poddan, se slovy ned vyjdit: jeho dkazem je ale to, e si obce vyproovaly milost, aby smly sv jasn vrchnosti pinst uctiv slib vrnosti tak na zmek v Sychrov. Tto uctiv prosb bylo vyhovno, a tak se o svtku Panny Marie 10. z 1820 kolem poledne objevilo ped zmkem v Sychrov dvacet vyzdobench, skvostn zapaench ebinovch voz a na nich asi 200 sedlk, mu a en v nedlnch atech, s kapelou v ele. Pedvdla se selsk svatba, na n fol. 3a [s. 3] byl enichem Josef Neumann z Loukova . 10, tehdy devtadvacetilet, a nevstou byla Marie, dcera Jiho Krejho z Beziny . 8, tehdy devatenctilet. Vichni byli Jeho Jasnost laskav pijati a pohotni, a tak mezi ptomnmi panovala vesel nlada. Tanec stdal zpv. Pi tto pleitosti si Jeho Jasnost kne milostiv ril nechat pedstavit svatebn pr, jemu jasn knna Berta s mateskou a milostivou blahosklonnost osobn podala oberstven a Jeho Jasnost kne Karel jak enichovi, tak nevst na pamtku daroval dukt. Tak skonil ndhern a mil svtek, kter lid a do tto chvle (1860) uchovvaj v iv pamti.

139

Zmek Sychrov Akoliv byl zmek odedvna sdlem vlastnk statku nebo ppadn adujcch vrchnost, vyploval do roku 1820 pouze jist msto v djinch vlasti. Mal, jednopatrov zmek Sychrov ml domc kapli, kterou nechala roku 1693 postavit pan Helene Lamotte z Frintroppu a je byla zasvcena Narozen Panny Marie, dle v, kter shoela v roce 1804, kdy do n uhodil blesk, a byl obklopen ovocnm sadem a malou okrasnou zahradou. Patila k nmu i dal staven, toti ovn ped zmeckou budovou, poplun dvr a byt zahradnka, dle mal domek, kter obval zmeck duchovn, myslivna a tak chalupa evce Quinta, dohromady est sel. Zmek tedy nebyl dnou znamenitou nebo pitalivou stavebn pamtkou z dvnch rytskch as; bez ohledu na to si jej vak Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu pro jeho krsnou volnou polohu a ndhern okol v dol Mohelky vybral a povznesl ho na sdlo hlavn vtve jasnho velkoknecho rodu, a tak se zaaly pst jeho djiny. Je samozejm, e star zmeek Sychrov nemohl stait velikosti a ddinmu lesku jasn knec rodiny Rohan, a proto ril Jeho Jasnost kne Karel hned pi svm pjezdu na podzim 1820 ustanovit, e se zmeck budova zcela pestav. S pestavbou se nicmn mlo zat nsledujcho roku. fol. 3b [s. 4] Statisticko-topografick popis panstv Svijany s pivtlenmi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice Zprvy o starch majitelch jednotlivch panstv v Krlovstv eskm sahaj vtinou pouze do poloviny 16. stolet, protoe krlovsk esk desky zemsk, o nich podvaj vklad sten ji Schaller a zevrubnji Johann Gottfried Sommer v statisticko-topografickm popisu Krlovstv eskho, byly znieny porem v 15. stolet. Z nhrobnho npisu, kter se jet dochoval ve vlastiboickm farnm kostele, vyplv, e Albrechtice patily do roku 1580 panu Johannu Kegowi nebo Kegi z Kygow (pozn. autora: Kyjovt z Kyjova). V roce 1690 byl Sychrov v majetku ryte Lamotte z Frintropu, kter tehdy, jak uvd Jaroslav Schaller ve sv Topographie Bhmens, IV. dl, fol. 228, postavil zmek Sychrov. Zd se, e statek Albrechtice se Sychrovem byl od t doby stle v dren tto rodiny, dokud jej v roce 1740 Franz Inigo Lamotte z Frintropu neprodal Franzi Josefu Jimu hrabti z Valdtejna. Tento posledn majitel spojil oba statky se statkem Svijany. Po smrti tohoto majitele zddil roku 1761 panstv Svijany s pivtlenmi statky Loukovec, Koryta, Sychrov a Albrechtice Emanuel Philibert hrab z Valdtejna, od nj peel tento komplex statk v roce 1792 na Josefa hrabte z Valdtejna. V roce 1814 pelo vlastnictv panstv Svijany se vemi k nmu nleejcmi statky na Franze Adama hrabte z Valdtejna, od nho panstv 1. z 1820 koupil Jeho Jasnost Karel Alain Gabriel kne z Rohan-Gumene, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, c. k. rakousk generl poln podmarl, ryt Zlatho rouna, ryt c. k. rakouskho du Marie Terezie a ryt krlovskho francouzskho du sv. Ludvka, majitel statk Vrutice, Suno a Velk Velisy etc. podle kupn smlouvy sepsan 20./24. z 1820: a) panstv Svijany za ..... 400 000 zl. k. m. krom klnho za Svijany, Loukovec a Sychrov ..... 1 000 duk.

140

b) panstv Loukovec s Koryty za ..... 200 000 zl. k. m. c) statky Sychrov a Albrechtice za ..... 50 000 zl. k. m. Cel panstv Svijany le v Boleslavskm kraji; zaujm plochu 2 1/2 tveren mle a m 19 000 obyvatel, kte v jin sti panstv hovo pevn esky, v severnch, vchodnch a zpadnch mstech hlavn nmecky. Vrchnostensk pda je obhospodaovna jedencti dvorci ve fol. 4a [s. 5] vlastn reii: Svijany, Loukovec, Daenice, Koryta, Mokr, Arnotice, Borice, Pepee, Sychrov, Mohelnice a Povice; ostatn dvorce v Albrechticch, Chlumu a Kosticch byly ji roku 1784 emfyteutizovny. Velmi rozptlen lesy tvo est revr, toti: svijansk, arnotick, ehrovsk, libereck, sychrovsk a okensk revr. Vlastn drba pdy Jeho Jasnosti zaloen na katastrlnch dajch: tveren plocha jednotl. dohr. I. Produktivn pda: jitro . sh jitro . s. a. role ..... 1867 622 b. louky ..... 708 1410 c. zahrady ..... 41 1230 d. pastviny ..... 366 739 e. lesy ..... 5392 564 8376 1374 II. Neproduktivn pda: a. rybnky ..... 49 813 b. moly ..... 1 670 c. eky a potoky ..... 169 363 d. stavebn plocha ..... 128 676 e. neuiten plochy, cesty a skly ..... 45 23 393 945 Celkov vmra 8770 719 fol. 4b [s. 6] 1821 Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu svm dekretem datovanm 29. ledna 1821 na Sychrov nadil vrchnmu adu ve Svijanech toto: 1. Stavebn kmen, potebn k pestavb zmku, dt nalmat a pivzt jet bhem tto zimy, v prbhu ptho lta udlat a vyplit cihly a sten taky, stavebn devo vytit v libereckm revru a vbec vechno pipravit tak, aby se zkraje roku 1822 mohlo zat se stavbou zmku. 2. Truhl z epna vyrob parkety, truhl z Podol, kter se jmenuje Zeimann, zhotov zazen z oechovho deva, dvee a okenn rmy z deva dubovho. 3. Bylo nazeno strhnout zchtralou v. Dle nsledovaly dal dva dekrety ze Sychrova, datovan 20. z 1821 a 30. jna 1821, jimi Jeho Jasnost svijanskmu vrchnmu adu naizuje:

141

1. Podle zhotovenho plnu zaloit a oszet velk park. 2. Poloit velk vodovod. 3. Materil, kter jet bude teba ke stavb, dovzt na msto stavby. 4. Od jara roku 1822 rychle pokraovat ve stavebnch pracch zahjench v roce 1821. 5. Udlat hlavn pjezdovou cestu smrem na vchod od zmku pes sychrovsk dvorec a k libereck sttn silnici a na jae 1822 tam po obou stranch vyszet dvojitou alej z topol. Za tm elem bylo podle protokolu, pijatho 21. nora 1821 u vrchnho adu ve Velkm Rohozci, penechno Jeho Jasnosti ze selskch hospodstv . konskr. 1., 3., 11. a 27. v Paceicch 2 jitra 703 4/6 tverench sh orn pdy mezi sttn silnic a velkm kanlem v Huse a za to byla hospodstv odkodnna loukou o stejn vme 2 jitra 703 4/6 tverench sh z dvorce Sychrov na pravm behu potoka Mohelky nad malm vodovodem. fol. 5a [s. 7] 1822 Potebn materil byl na msto stavby roku 1822 z vt sti dovezen, a tak se roku 1822 se v horlivost na zmku v Sychrov stavlo, nicmn zmek nebyl dokonen a nedalo se v nm bydlet. Zmek tak zskal druh patro a byl jet vznamn rozen pstavbou stednho zpadnho kdla, toti o byt Jeho Jasnosti Karla knete Rohana, a nad zpadnm prjezdem o velkou jdelnu s takovou stechou. Budova zmku tvo uzaven tyhelnk. Star ovn ped zmeckou budovou pln zmizel; za zmkem zpadnm smrem k Radimovicm a kousek od nj vlevo i vpravo byly vybudovny konrny. Bhem stavebnch prav ril Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu s urozenou princeznou dcerou, Jej Jasnost knnou Bertou z Rohanu po tyi letn msce bydlet na fae v Loukovci, nebo Jej Jasnost knna Berta z Rohanu, dma opravdu vjimen velkodun, istho srdce a plna dtinsk starostlivosti o svho knecho otce, byla kneti stle vrn po boku a vele mu projevovala svou lsku. Stejn tak nsledoval Jeho Jasnost knete Karla z Rohanu v nejvrnj oddanosti a ct jeho urozen synovec, Jeho Jasnost princ Kamil z Rohan, ktermu tehdy jet nebylo 21 let a kter pod otcovskm dozorem svho urozenho jasnho strce bral u knecho purkrabho Franze Spenglera v Loukovci se zvltn zlibou hodiny praktick ekonomie a hospodsk botaniky. Dky prv popsan stavb zmku vyrostl Sychrov s novmi budovami ve vzcn zmeck arel, poskytl ji v roce 1823 jasn knec rodin pohodln a pjemn pobyt a stal se oblbenm sdlem. Nyn pamatoval Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu tak na svou oblbenou innost, ulechtil myslivectv; do t doby nemlo lovectv na statku Svijany dn velk vznam. Bhem roku 1822 bylo na pkaz Jeho Jasnosti knete Karla z Rohanu lesmistrem Franzem Keilem v polch dvorce Daenice pobl Doubravy zaloeno velk mlz, 420o dlouh, 99o irok s 12 pinami 3 stopy irokmi. Zabralo plochu 25 jiter 260 tverench sh.

142

fol. 5b [s. 8] 1823 Po zruen rodinn hrobky ve farnm kostele ve Skalsku zzen roku 1819 ril Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu zvolit po konn rodinn rady za budouc msto odpoinku jasnch len knec rodiny hrobku u kostela v Loukov. Koncem tohoto roku byl v kostele zazdn star vchod do hrobky a udln nov ze strany, kde tee Jizera. Zzen tto rodinn hrobky bylo dodaten edn povoleno vnosem boleslavskho c. k. krajskho adu z 24. ledna 1824, . 709. 1824 Dne 16. kvtna 1819 tie v Pnu zesnula jasn pan, pan Ludovika knna z RohanuGumene, vvodkyn z Bouillonu a Montbazonu, rozen markza z Conflans, v padestm estm roce svho pkladn zbonho ivota. Urozen zesnul se narodila 12. listopadu 1763. Jej tlesn pozstatky byly 19. kvtna 1819 za doprovodu jejho urozenho jasnho zet Jeho Jasnosti knete Viktora z Rohanu pevezeny z Prahy do Skalska a tho dne ve dv hodiny odpoledne pohbeny do zem, 7. jna 1819 pak byly peneseny do knec rodinn hrobky Rohan ve farnm kostele ve Skalsku. Dne 29. ledna 1824 byly pozstatky s povolenm c. k. boleslavskho krajskho adu datovanm v Mlad Boleslavi 24. ledna 1824, . 709, vyzdvieny z kosteln krypty ve Skalsku a 30. ledna 1824 slavnostn pohbeny do knec rodinn hrobky Rohan ve farnm kostele v Loukov na panstv Svijany. Na cnov tabulce rakve lze st vyryt slova: Louise Aglae Frstin von Rohan, geborene Marquise von Conflans. Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu-Gumene, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, ril rozit sv panstv. 1. z 1824 dohodl s panem Wenzlem Veitem vmnu za statky Vrutice se Sunem a Velkmi Velisy fol. 6a [s. 9] a zskal tak podle smlouvy z 5. jna 1824 do knecho vlastnictv panstv Semily se statkem Jesenn a eleznou hut zk dol, a to: a. Semily se kodjovem a Olenic za ..... 304.000 zl. k. m. krom klnho ..... 200 dukt b. statek Jesenn za ..... 70.000 zl. k. m. krom klnho ..... 100 dukt c. elezn hu zk dol za ..... 6.000 zl. k. m. Panstv Semily a Jesenn le na jin stran Jizerskch hor a rozprostraj se od jejich vrcholu a k pat v dlce 3 1/2 mle, toti od Bukovce k hranici panstv Frdland a k hoe Kozkov v ce jedn mle. Ob tato panstv tedy zaujmaj plochu 3 1/2 tveren mle, maj 36 000 obyvatel, z nich vtina mluv esky a jen v severozpadn sti se hovo nmecky. Vt st vrchnostensk orn pdy a luk byla v roce 1784 emfyteuticky prodna. Na panstv Semily existuj pouh dva dvorce - v Podmoklicch a Rejdicch, kter jsou propachtovny. Pansk lesy le z velk sti ve vysokch Jizerskch horch; ve stedn a jin sti jsou vce rozptleny a jsou rozdleny na est revr, toti: polubensk, bukovsk, pchovick, paseck, velkohamersk a semilsk. Vlastn majetek Jeho Jasnosti in:

143

Na panstv Semily: tveren plocha jednotl. dohr. jitro . sh jitro . sh I. Produktivn pda a. role ..... 223 1135 b. louky ..... 47 558 c. zahrady ..... 1 719 d. pastviny ..... 24 91 e. lesy ..... 5.336 1314 5.633 617 II. Neproduktivn pda a. moly ..... 449 b. eky a potoky ..... 242 774 c. stavebn plocha ..... 15 1417 d. neuiten plochy, cesty a skly ..... 81 1083 340 523 Dohromady 5.973 1140. fol. 6b [s. 10] Na statku Jesenn vlastn Jeho Jasnost majetek: tveren plocha jednotl. dohr. jitro . sh jitro . sh I. Produktivn pda a. role ..... 152 441 b. louky ..... 18 933 c. zahrady ..... 1 890 d. pastviny ..... 8 214 e. lesy ..... 319 1136 500 414 II. Neproduktivn pda a. rybnky ..... 1 483 b. eky a potoky ..... 23 845 c. stavebn plocha ..... 14 946 39 674 Dohromady 539 1088. 1825 I. Dne 3. jna 1825 ril Jeho Jasnost Benjamin princ Rohan, princ z Rochefort a Montauban - narozen 13. ervna 1804 - oslavit satek s Jej Jasnost Stephani princeznou z Croy - narozenou 5. ervna 1805 - princeznou dcerou Jeho Jasnosti Augusta Philippa knete z Croy-Dlmen. II. Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu hodlal vyeit panujc nedostatek pce na svijanskm hospodstv, a proto ril svm dekretem datovanm na Sychrov 4. ervence 1825 nadit, aby byl realizovn nvrh uinn purkrabm Spenglerem - promnit rsk rybnk o rozloze 579 mic v umlou louku.

144

V rmci plnn tohoto pkazu se hned zaalo s vysouenm rskho rybnka. Nklady na melioraci doshly 4 000 zl. v. m. a byly splatn ve tech ronch spltkch. fol. 7a [s. 11] Toto opaten nejen vznamn zlepilo svijansk hospodstv, ale pineslo i zven potu ovc. Stdo vylechtnch panlskch ovc merinek -, kter bylo umstno v ovnech ve Svijanech a v Sychrov, bylo v tm roce 1825 pevezeno do nov postavenho dvorce Daenice a krom jinho bylo tak zen chovu ovc pedno purkrabmu Franzi Spenglerovi. 1826 I. Dne 28. kvtna 1826 ril Jeho Jasnost Kamil Princ z Rohanu, princ z Rochefortu a Montaubanu - narozen 19. prosince 1801 - oslavit satek s Jej Jasnost Adelheid princeznou z Loewensteinu-Wertheimu-Rosenbergu - narozenou 19. prosince 1806. II. Dekretem datovanm na Sychrov 29. jna 1825 ril Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu nadit, aby byla ve Svijanech zaloena stromov kolka, kam bylo ji na jae roku 1826 zasazeno: 2952 kus plan jablon 1681 kus plan hrun 588 kus plan ten 1093 kus plan vin 6314 celkem fol. 7b - 8b vacant fol. 9a [s. 12] 1831 Ji v roce 1829 pedloil svijansk lesn ad Jeho Jasnosti kneti Karlu z Rohanu projekt na zaloen obory v ehrovskm lesnm revru. Po jeho schvlen byl do poloviny roku 1831 dl lesa o ploe 517 jiter 1218 tverench sh ohrazen zsti zd, zsti sekanmi latmi (hrzkou) a byla tam postavena myslivna Bellevue. Asi v ervnu a ervenci 1831 bylo do tto nov obory pevezeno 149 kus da zve ze tina. Pozdji se poet zve zvtoval. V jnu 1831 bylo zakoupeno 60 kus da zve, 4 kusy vysok zve a 4 kusy ern zve z obory hrabte ternberka v astolovicch a konen v listopadu 1831 z obory hrabte Valdtejna byl koupen jelen estncterk, 3 kusy vysok zve a 10 kus ern zve. I kdy tato obora nen dnou pamtihodnost, zstv vrek pahorku Koz hbtek, kter se v n nachz a kter je vjimen svou krsnou vyhldkou, pro potomstvo ctyhodnou pamtkou. Vdycky, kdy dobr nebe obdarovalo manelstv Jeho Jasnosti prince Benjamina Rohana a Jej Jasnosti princezny Stephanie Rohanov rozen princezny Croy uzaven 3. jna 1825 princem, byl na zmnnm vrcholku Kozho hbtku vysazen jeden dub. Postupn, ponaje 13. ervnem 1826 a kone 9. prosincem 1835, zkrluje pt dub

145

toto ndhern msto: budou zde jako symbol jasnch princ: Arthura, narozenho 13. ervna 1826, Victora, narozenho 15. jna 1827, Alaina, narozenho 8. jna 1829, Louise, narozenho 17. ervna 1833, Benjamina, narozenho 9. prosince 1835 jet po staletch opatrovny a zvny: U pti knecch brat a potvrd se jejich heslo: tt bez poskvrny. Lpe zemti, ne zneuctn bti. fol. 9b [s. 13] 1832 Dne 20. dubna 1832 koupil Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, od pan hrabnky Desfours statek Jlov, kter m rozlohu asi 1/4 tveren mle a 2000 obyvatel, za 80 000 zl. k. m. Dvorec Jlov m: tveren plocha jednotl. dohromady I. Produktivn pda jitro . sh jitro . sh a. role ..... 244 987 b. louky ..... 31 720 c. zahrady ..... 7 741 d. pastviny ..... 28 1309 e. lesy ..... 178 1264 491 221 II. Neproduktivn pda a. eky a potoky ..... 4 514 b. stavebn plocha, cesty a kamenolomy ..... 12 1027 c. neuiten plocha ..... 61 17 2 Dohromady 508 223. 1833 Roku 1833 potila jasnou knec rodinu Rohan na zmku v Sychrov svou osvcenou nvtvou Jej krlovsk Vsost Maria Karolina vvodkyn z Berry, krlovsk princezna z Neapole, manelka Jeho krlovsk Vsosti Karla Ferdinanda z Bourbonu, vvody z Berry, a matka Jeho krlovsk Vsosti Jindicha z Bourbonu, vvody z Bordeaux. V tm roce potil jasnou knec rodinu Rohan na zmku v Sychrov ptelskou nvtvou Jeho krlovsk Vsost Jindich z Bourbonu, vvoda z Bordeaux, ve svch 13 letech - nebo se narodil 29. z 1820 - v doprovodu svho hofmistra, hrabte Damase. Ptelsk smlouva, kterou se upmn spojili velc monarchov, Jejich Velienstva rakousk csa, rusk car a prusk krl, dala roku 1833 podnt k svtovmu kongresu. Msteko Mnichovo Hradit na

146

fol. 10a [s. 13a] panstv Mnichovo Hradit hrabte Valdtejna bylo ureno jako msto, kde se rokovalo o nejdleitjch udlostech svta a kde byla uzavena pro blaho nrod ve jmnu Nejsvtj Trojice svat aliance mezi tmito temi velmocemi. Jeho Velienstvo rusk car Mikul cestoval do Mnichova Hradit pruskm Slezskem pes Frdland, Liberec, Hodkovice, Podol u Svijan. Dne 10. z 1833 ril Jeho Vsost Frantiek I., rakousk csa, jet naproti svmu spojenci caru Mikulovi z Mnichova Hradit do Podol u Svijan na panstv Svijany knete Rohana. Na hranici panstv u Beziny pivtal jeho c. k. apotolsk Velienstvo csae Frantika I. Jeho Jasnost Viktor, kne z Rohanu-Gumene, v odvu maarskho velmoe a obklopen vemi ednky knete Rohana u velkolep triumfln brny, kter byla postavena na nklady knecch rent z panstv, a doprovodil Jeho c. k. apotolsk Velienstvo k nedvno postavenmu kamennmu domu rychte Antona Berana . p. 22 v Podol. V dom urozen pni prodlvali od 10 hodin dopoledne do 3 hodin odpoledne. Bhem tto doby obsluhovali Jeho Velienstvo kne Karel z Rohanu-Gumene a kne Louis Rohan-Gumene. Mysliveck sbor knete Rohana v ele s lesmistrem Keilem ml to tst, e sml dlat Jeho c. k. apotolskmu Velienstvu estnou str. Po tet hodin odpoledne ril Jeho Velienstvo csa Frantiek na pjezd Jeho Velienstva ruskho cara Mikule u neekat a vydat se na zpten cestu do Mnichova Hradit, ovem zanechal zde csask potovn vlak. Teprve po tvrt hodin odpoledne pijel Jeho Velienstvo rusk car Mikul do Podol, odkud csask potovn vlak s ppe odjel s Jeho Velienstvem do Mnichova Hradit. fol. 10b [s. 14] 1834 V roce 1833 se zaaly provdt stavebn prce na rozen zmku. Hlavn fronta sychrovskho zmku se roku 1834 na zahradn stran dky pstavb pravho a levho kdla vznamn prodlouila. Zpadn zadn fronta, kde se dve nachzela jdelna, byla na jihovchod znan zvtena pstavbou Bertina zmku a na severovchod stavbou divadeln budovy. V tto epoe byla tak pestavna star domc kaple na jihovchod novho zmeckho kdla k zkmu prel, tak e star sakristie, kter se nachzela vpravo za oltem byla strena a zzena vlevo od olte v novm vchodnm zmeckm kdle. Pitom byla domc kaple znan rozena novou pstavbou za hlavnm oltem. Zmek Sychrov byl skvostn zazen, a proto zskal prvn msto mezi vemi panskmi zmky v okol. Jeho ndhern park pilkal pozornost mnoha cizch nvtvnk zblzka i zdaleka. Ptelsk svazky, kter spojovaly jasn knec dm knat Rohan ji od pradvna ve Francii s krlovskou dynasti Bourbon, nemohly utrpt ani v nov zvolen vlasti - v echch. Jeho Velienstvo Karel X., francouzsk krl, piplul s nkolika leny krlovsk rodiny 17. z 1832 z Anglie do Hamburku, odkud rodina 28. jna 1832 dorazila pes Berln do Prahy a bydlela v krlovskm zmku na Hradanech. Potom si Jeho Velienstvo zvolilo za svou rezidenci tosknsk zmek v Buthradu.

147

Jeho Velienstvo v tich samot odpovalo od tkch vladaskch zleitost obklopeno semknutmi leny krlovsk rodiny - s vjimkou Jejho krlovskho Velienstva vvodkyn z Berry - a na zmku v Buthradu milostiv pijalo opravdu vrnou a oddanou poklonu jasnho knete Rohana. Na potvrzen tohoto svazku Jeho Velienstvo pislbilo, e Jeho Jasnost knete Karla z Rohanu v roce 1834 na opltku poct nvtvou na zmku Sychrov. Tato nejmilostivj nvtva nsledovala 8. z 1834, kdy Jeho Velienstvo pijelo z Buthradu na zmek Sychrov. V jeho urozenm doprovodu byli: 1. Jeho krlovsk Vsost Louis Antoine de Bourbon, vvoda z Angoulme, dauphin Francie, 2. jeho urozen manelka, krlovsk Vsost Therese de Bourbon, vvodkyn z Angoulme, dauphine Francie, dcera fol. 11a [s. 15] neastnho francouzskho krle Ludvka XVI. a Marie Antoinetty rakousk, a: 3. jejich urozen synovec, krlovsk Vsost Heinrich de Bourbon, vvoda z Bordeaux, dle: 4. jejich nete, krlovsk Vsost Louise Marie Therese de Bourbon, mademoiselle de France. Panovnick dvr tvoili: hrab Damas, pak Jeho Eminence kardinl Latill, nejvrnj pvrenec krlovsk dynastie Bourbon, a tak poetn sluebnictvo. Pijet Jeho Velienstva na zmku Sychrov bylo jak srden, tak krlovsky vzneen. Ze len jasn knec rodiny Rohan byli ptomni: a. Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu; b. jeho urozen princezna dcera, Jasnost knna Berta z Rohan, c. se svm urozenm manelem, Jasnost knetem Viktorem z Rohanu; d. Jeho Jasnost kne Ludvk z Rohanu; e. Jeho Jasnost princ Kamil z Rohanu se svou urozenou manelkou Jasnost princeznou Adelheidou z Rohanu, rozenou princeznou z Loewensteinu; f. Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu se svou urozenou manelkou Jasnost princeznou Stephani z Rohanu, rozenou princeznou z Croy, a se svmi urozenmi syny, jasnmi princi Arthurem z Rohanu, Viktorem z Rohanu, Alainem z Rohanu, Louisem z Rohanu. Na poest Jeho Velienstva se konaly dvorsk hony, pi nich Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu zastval funkci nejvyho dvorskho lovho Jeho Velienstva. Dne 9. z 1834 se konal pod Husou, v polch u Doub a tvena hon na zajce. Zde pipravil Jeho Jasnost princ Benjamin z Rohanu krlovskmu princi Jindichu vvodovi z Bordeaux, ktermu tehdy bylo 15 let, pekvapen. Pedal mu malou, pkn zdobenou brokovnici. Ped oima Jeho Velienstva krle a ddeka byla krlovskmu princi udlna radost a ten si sml pod dohledem Jeho Jasnosti prince Benjamina z Rohanu poprv ve svm ivot vyplit rnu z brokovnice. Jeho radost byla jet vt, kdy se podaila rna, kter dobe trefila cl, jm byl list papru poven na trn. V nsledujcch dnech se konaly tyto hony: 10. z 1834 u Svijan, 11. z 1834 v mlz u Doubravy,

148

12. z 1834 v baantnici u Arnotic. Vsledek tchto hon ukazuje nsledujc seznam zstel: fol. 11b [s. 16] 1834 DoDatum hrom. Ms. Den Nzev honu zajci baanti tcho koroptve chstal kus Z 9. Pod Husou v polch u Doub a tvena ..... 238 - - 76 1 315 10. Svijany ..... 241 - - 47 - 288 11. Mlz u Doubravy ..... 34 73 1 1793 1 1902 12. Baantnice u Arnotic ..... 8 274 - 59 341 Celkem 521 347 1 1975 2 2846. Potom strvilo Jeho Velienstvo jet dva dny v kruhu jasn urozen knec rodiny Rohan. Denn bylo s ostatnm urozenm panstvem ptomno v osm hodin rno mi svat v sychrovsk zmeck kapli. Sndan byla v devt hodin dopoledne, veee v est hodin veer. Jeho Velienstvo mlo ze skvlho pijet velkou radost, po mi svat dne 16. z 1834 se co nejsrdenji rozlouilo se leny jasn knec rodiny Rohan a rilo nejmilostivji pijmout pozvn Jeho Jasnosti knete Karla z Rohanu na hony v ptm roce. Pak ale v 10 hodin dopoledne spolu s ostatnm urozenm panstvem odjelo zptky do Buthradu. Jeho Velienstvo rilo obvat pokoje, kter pro n byly ndhern zazeny v zpadn sti zmku, nov postaven v roce 1834. Tyto pokoje se dky jeho ptomnosti staly navdy posvtnmi a dostaly jmno Krlv byt. II. Panstv Lomnice se statkem ist koupil Jeho Jasnost kne Karel z Rohanu, vvoda z Bouillonu a Montbazonu, od ddic Ignaze Falge 31. ledna 1834 za 213 383 zl. 52 kr. k. m. Pt dvorc o rozloze 1127 jiter 1068 tver. sh, kter dve patily k panstv Lomnice, a ti dvorce o rozloze 541 jiter 1066 tver. sh, kter se nachzely na statku ist, byly ji roku 1781 emfyteuticky rozdleny mezi poddan. Nyn m Jeho Jasnost ve vlastnictv: fol. 12a [s. 17] tveren plocha A. Na panstv Lomnice jednotl. dohr. I. Produktivn pda jitro t. sh jitro t. sh a. role ..... 77 1586 b. louky ..... 19 1354 c. zahrady ..... 796 d. pastviny ..... 5 650 e. lesy ..... 1618 193 1721 1379

149

II. Neproduktivn pda a. rybnky ..... 7 1167 b. eky a potoky ..... 7 1131 c. stavebn plocha a cesty ..... 15 1221 31 319 Dohromady ..... 1753 98. B. Na statku ist. I. Produktivn pda a. role ..... 24 829 b. louky ..... 9 919 c. zahrady ..... 470 d. pastviny ..... 3 125 e. lesy ..... 645 1024 683 157 II. Neproduktivn pda a. rybnky ..... 1069 b. eky a potoky ..... 24 1352 c. stavebn plocha, cesty a kamenolomy ..... 11 212 d. neuiten plocha ..... 60 36 1093 Vcelku ..... 719 1250 Ob tato dominia le v Bydovskm kraji ech. Panstv Lomnice zaujm 1 1/6 tver. mle plochy a m 12 000 obyvatel. Plocha statku ist je nco pes 3/4 tver. mle, obv ji 5000 osob. e je vesms esk.

150

Obr. 2. Nejstar znm zobrazen barokn podoby zmku Sychrova na kresb Slezana F. B. Wernera z roku 1752.

Obr. 3. Klasicistn podoba zmku Sychrov (40. lta 19. stolet).

151

Obr. 4. Portrt Karla Alaina Gabriela z Rohanu (17641836), sig. A. Clarot.

152