Nae tma: Dtsk spolky a obansk spolenost

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

slo 2/2013

Galn
foto Michala K. Rocmanov

Tbornick kola TU Kolik stoj ti tisce?

vodnk Lhe
Kdy se dvm kolem sebe, mm stle silnj pocit, eneumme pli ovlivovat okoln dn. Zpravodaj RDM ovchov avyuit volnho asu dt amldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 zedne29.3.1999 Redakce: Ji Majer vedoucredaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 211 222 870 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v dubnu 2013. Foto na tituln stran Michala K. Rocmanov, Junk Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji. Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Foto archiv Marka Fajfra

Tedy, pesnji eeno, umme o problmech mluvit v hospodch stejn jako na socilnch stch ale mlokdo se um doopravdy zvednout a vnovat svj as nprav nebo een njakho problmu. Jen mlokoho skuten a upmn zajm, co se kolem ns dje, a jen mlo lid se skuten sna s tm nco dlat Obansk spolenost je hodn irok pojem. Nkdo ho nahrazuje souslovm nesttn neziskov sektor. Jednu z monch definic obansk spolenosti nabz britsk politolog Gordon White: Obansk spolenost je pechodnou oblast umstnou mezi sttem a rodinou, kter obsahuje organizovan skupiny i sdruen, kter jsou oddlen od sttu, t se jist me autonomie ve vztahu k sttu a jsou vytvoen dobrovoln leny spolenosti s clem ochraovat nebo roziovat svoje zjmy, hodnoty nebo identity. A se na definici obansk spolenosti dvme z kterhokoli hlu pohledu, jedna vc je jasn. Dtsk spolky jsou jej jednoznanou a nedlnou soust. Oprostm se te u ale od definic a pokusm se vc podvat z pohledu svho. Co nm ve spolenosti chyb? Dostatek lid, kte jsou ochotn jt s k na trh a pracovat pro svou komunitu. Pracovat pro ni s pesvdenm a ne s pocitem moci a vlastnho prospchu.

Dostatek lid, kte um jednoznan formulovat problmy a pracovat na jejich een. Dostatek lid, kte maj dvru okol Mohl bych pokraovat. Jsem pesvden o tom, e prv dtsk spolky mohou bt (a v mnoha ppadech i jsou) lhn takovch lid. Vdy co jinho jsou tmov aktivity a hry, co jinho je zapojen dt do veden oddlu, co jinho je vchova, kterou dtem v oddlech, klubech a spolcch dvme? Jsou to zkuenosti pesn ty, kter dnen spolenost tak potebuje. Celoron prce v dtskch spolcch je pesn tm, co dti vychovv pro budoucnost. Zvlt v dnen dob jsou tyhle spolky stle vce ostrvky pozitivn deviace. Je ale poteba vytrvat. N vliv na dti se neprojev ztra, za tden ani za rok. Ale dti, kter dnes mme v oddlech, se v budoucnu teba zapoj do veden obce, msta nebo teba i sttu. Mme to jako vedouc do znan mry ve vlastnch rukch

Jan Burda Rada dt a mldee kraje Vysoina www.janburda.cz www.rdmkv.cz

Nae tma Nechceme vychovvat profesionln prodovdce

Dostat dti do prody, nabdnout jim zajmavou innost a dt anci, aby samy zlepovaly sv okol. Vedoucm poskytnout zzem, prostedky, nmty nainnost a neomezovat je zbytenmi pedpisy. Takov je filosofie Brontosauch dtskch oddl (BRO).

Szme na rozmanitost
Na prvn pohled se Bro-oddl od ostatnch neli. Do programu ale navc zaazujeme prvky environmentln vchovy uzpsoben dtem a jejich potebm. Kn pidvme zitky, atm se sname probouzet v dtech zjem oprodu a jej ochranu. Prv o vytvoen vztahu k prod nm jde pedevm. Nechceme vychovvat jen nepoetnou skupinku elitnch zjemc o dan obor jen pr znalostmi nabitch prodovdc ale ukzat naopak co nejir skupin dt, e svt okolo ns je zajmav a stoj za to ho chrnit. innost probh po cel rok a zahrnuje rznorod aktivity. lenov oddl se pravideln setkvaj pi schzkch ve svch klubovnch a vyrej tak na jednodenn i vcedenn vpravy. Chceme podat co nejvce akc, pi nich dti samy aktivn pispj k ochran

Prostor msto omezen

Organiztory nesvazujeme zbytenmi pravidly. Svj nov Bro-oddl me jednodue zaloit parta nadenc, azskat tak zzem v siln organizaci. Oddlm nabzme finann dotaci, vlastn akreditovan kurzy pro volnoasov pedagogy, vzdlvac semine, odbornou pomoc a nmty na innost. U jedenct let zpol nejen brontosau oddly v celoron ekovchovn souti Duhov stpky. Ta nabz inspiraci pro praktickou innost a koly, pi nich soutc vyzkou nco novho a jet mohou vyhrt nkter z cen. Pro veejnost podme vtvarnou, fotografickou a literrn sout Mme rdi produ, v n kadoron vybrme z tisce soutnch prac. Oddlov vedouc maj dostatek prostoru pro vlastn realizaci npad pi prci s dtmi azle tak vlastn jen na nich, nakolik se pipoj. Zaujalo vs, co dlme? Vechny informace najdete na novm webu brdo.brontosaurus.cz. Tam si mete prohldnout i seznam oddl a teba se k nktermu pidat nebo se zapojit se svm oddlem do soute Duhov stpky. Rozit nae ady je snadn.
Petr Gal a Martin Kadala

Foto Vclav Kappel

Pestoe je Hnut Brontosaurus znm spe jako uskupen vysokokolk, kte propojuj prci pro produ, pamtky a lidi s netradinmi zitky, nejsou Brontosau dtsk oddly na druh koleji. V souasnosti psob zhruba destka naich oddl a klub pevn na Morav, s dalmi dtskmi kolektivy pak nai organiztoi pracuj po celm esku.

prody. Pomhaj proto pmo ve svm okol vyvuj budky pro ptky, v zim pikrmuj zv, provdj jarn klidy nebo teba vysazuj zele tam, kde je poteba oivit njak zanedban kout. Vrcholem innosti pak bvaj letn tbory se zajmavou celotborovou hrou. Kad oddl m sv vlastn tradice: pokiky, symboliku a zvyky, kter jej in jedinenm nejen mezi brontosaury, ale tak mezi oddly z ostatnch organizac. Kad duben se navc brontosau oddly sjdj na vkendov Setkn Bro a Den Zem do jihomoravskch Mikulic.

Nae tma Tbornick kola TU Akce, co se ned popsat, ta se mus zat!

Tbornick koly jsou dleitm prvkem ve vzdlvacm systmu TU, kter svou filosofi a vchovou k prod ovlivuje tisce mladch lid z cel R.

Foto archiv TU

Tak a je to definitivn, te u nemu couvnout, b mi hlavou, kdy odeslm e-mail s pihlkou na Jihoeskou tbornickou kolu (JT), na akci, o n jsem toho tolik slyela. Ponaje slovy chvly, jak je to skvl akce, na kterou prost musm jet, pes nesetnkrt upraven historky z rznch her a kone popisy, jak si tam kad shne na sv fyzick i psychick dno. Kdy o dva msce pozdji stojm na tboiti s batohem na zdech a dvm se na kruh stan na behu rybnka, mm smen pocity: zvdavost a naden oekvn jsou doplnny trochou nejistoty, co m ek, a obav, jestli to vechno vbec mohu zvldnout. Trochu m ukliduj dal astnci, kte vypadaj, e jsou na tom stejn jako j. Jakmile doraz vichni, ubytujeme se ve stanech, baici (instruktoi) ns provedou po tboiti, ukou nm ve, co budeme potebovat, a pustme se do prvnch seznamovacch her. Nsleduje veee, po n prvn veern ohe takzvan Koleko, kde se dozvme, co vechno ns ek, jak budeme rozdleni a jak jsou tu pravidla a konen poznme vechny, kte se o ns nsledujcch 14 dn budou starat. Ulhm pak do stanu s pocitem, e toho bylo hodn novho, ale peci jen to nebylo nijak extra nron, a troku mm obavy, e to pro dneek nebylo vechno Hvizd palky a tma vude kolem po oteven o m ujist, e m obavy byly

oprvnn. Vybhm ze stanu a u je tu prvn hra s rybnkem a svkami vhlavnch rolch. A od t doby u se nezastavme: pednky o hvzdch, ohnch, vybaven, bivacch, noch, lanech a mnohm dalm stdaj kraouk hry na udren pozornosti, vt hry na jednotlivce i na trigy (trojice) a konen i velk hry o imunitu, do kterch jdou vichni naplno. Vechny aktivity jsou vymylen tak, aby testovaly to, co jsme se dozvdli na pednkch, a zrove ns stle udrovaly na hranici naich monost. Cel to vyvrchol v-

sadkem, pi kterm si na dno fyzickch a psychickch sil shneme asi opravdu vichni. Na konec JT skldme zkouky z toho, co jsme se nauili pi pednkch a pi veernm slavnostnm ohni je vyhlen nejlep frekventant. Toto oznaen ale nen to nejdleitj, vem nm je lto, e u to kon a e se budeme muset rozlouit a rozjet se do edi velkomst. Nvrat do civilizace je krut. Nezasvcenm se prost ned vysvtlit, jak jedinench 14 dn to bylo. Od potenho nadenho vyprvn, co vechno se dlo a jak to bylo asn, se uchyluji ke strunmu: Je to skvl akce, jestli m chu, tak je! A o to ndhernj je setkn s nkm, kdo si to taky proil a pesn v a chpe, o em to mluvm. JT je opravdu vjimen. Myslm, e krom spousty informac o tboen mi pinesla hodn, hlavn proto, e jsem zase o troku vc poznala sama sebe amyslm, e m i zmnila. Doporuila bych ji pln kadmu nejen tm, kdo se vnuj tboen nebo prci s dtmi, ale i vem ostatnm, kdo by chtli poznat sami sebe nebo jen zskat skvl kamardy.
Tereza Hafka tajnerov

Autorka tohoto lnku je absolventkou Tbornick koly esk tbornick unie. Sv pocity popisuje s plronm odstupem od realizovan akce.

Nae tma Mikulov zail prvn vzdlvac akci

Vkend 1. a 3. bezna patil v Mikulov Regionln velk vmn zkuenost (RVVZ) pro vedouc a pedagogy, kte pracuj s dtmi a mlde ve volnm ase. Zastnilo se celkem 135 lid ve vku od patncti do tyiceti let a i kdy byla urena pedevm Jihomoravskmu kraji a kraji Vysoina, sjeli se sem tak Slovci, lektoi z ech i od Zlna.

Organiztoi z obanskho sdruen 7DN a Junka Mikulov nabdli vce ne edest zajmavch dlen, pednek, diskuz a exkurz. Mottem akce bylo Bume vbr z bobul a krom nvaznosti na poadatelsk msto neslo tak poselstv pro astnky, kte sem dorazili osobnostn zrt. Vem se v Mikulov moc lbilo. Dostalo se nm mnoho pochval jak za celkovou organizaci akce a zajitn, tak za zajmav nov programy, kde mohli vedouc erpat inspiraci pro svou dal innost. koda je, e nabdky tm nevyuili mstn uitel, kterm jsme umonili jednodenn vstup. Pili jen vedouc krouk z DDM Mikulov, dv pracovnice Mstsk knihovny Mikulov a jedna pan uitelka ze SOU, zhodnotila RVVZ za poadatele Jiina Falkov. Pidanou hodnotou pro poadatele tohoto ronku RVVZ je krom zskn spousty novch zkuenost navzn spoluprce mezi dvma skupinami,

kter v minulosti pli nespolupracovaly, a vytvoen novch kamardskch vztah. To si pochvaluj jak junci, tak lenov 7 DN. Pohodov atmosfry, kterou tito organiztoi ve lutch trikch bhem vkendu ili, si vimli iastnci. Neopomenutelnou soust akce bylo tak udlovn ocenn za dlouholetou prci s dtmi a mlde, tzv. Bezov lstky (BL). Podkovn a lstek prvnho stupn obdreli: Vlastimil Mihalk, rka echov, Stanislava Rybkov, Lubor Prochzka, Karel Stloukal (vichni lenov Junka Mikulov), Ilona Salajkov (o. s. Kichot), Jaromr Crhan a Sylva Chludilov. Druhm stupnm BL ocenili ptomn Jiinu Falkovou (7 DN). Na zvr bychom chtli podkovat vem, kte pomohli akci finann amateriln zabezpeit. Pedevm zamstnancm Z Hrani a jejmu editeli Karlu Pavlkovi, krajskm radm dt amldee z JmK a Vysoiny, Mstu Mi-

Obansk sdruen 7 DN

Foto archiv RVVZ Mikulov

kulov, spolenosti MND Drilling&Services, Vinastv Volak a Pivovaru Mamut. Pomocnk a tch, kte nco zapjili, zadili nebo pomohli spropagac vak bylo mnohem vc a bez nich bychom nemohli RVVZ zorganizovat, podkovala nelnice ve vslub. Vroce 2014 se RVVZ vrac opt na Vysoinu, v tradinm jarnm termnu ji uspod DDM Hrdek.

Nae tma Letn kemp mldee Pod jednou stechou

Sdruen evangelick mldee pod v termnu od 7. do 14. 7. 2013 veStrmilov tet ronk tbora nazvanho Letn kemp mldee

Kemp navazuje na evangelickou tradici setkvn. Pvodn oddlen kurzy (asov i mstem) se opt uskuten takzvan Pod jednou stechou, tedy vjednom termnu a na jednom mst. astnci tak maj monost se vzjemn lpe poznat prostednictvm spolen strvenho asu, strukturovanho do jednotlivch zajmavch program, kter si me kad vybrat podle svch zjm, a poskldat si tak svj den, aby ho vdy nm novm obohatil. Hlavn program, kter probh bhem dopoledne a sti odpoledne od pondl do ptku si zvol kad pedem vbrem jedn z tchto ty dlen: biblicko-tematick (tma: Kurz prvn pomoci), divadeln, LARP a design. V tchto dlnch se budou setkvat vdy stejn lid. Spolen s vedoucm skupiny, pozvanm odbornkem na dan tma, piprav v prbhu kempu vstup sv prce, kter pak v zvru pobytu pedvedou ostatnm astnkm vech skupin i pizvanmu mstnmu obyvatelstvu. Pro druhou st odpoledne mme pipraveny voliteln programy odpoinkovho charakteru, kter si astnci zvol na mst podle chuti. Jsou jimi nap. sport, rukodlny, minikurz vaen, hudebn a psychologick workshop, exkurze, nvtva v domov pro seniory a jin. Nebude chybt ani celodenn vlet v zvru tdne. Veery vnujeme duchovnm programm a soutm. Nebude chybt ani veernek. V na improvizovan ajovn ve Stanu setkvn si po ukonen oficiln sti programu mohou vichni popovdat, zazpvat i zahrt deskov hry.

Kemp podme ve spoluprci s eskobratrskou crkv evangelickou, za podpory msta Strmilov, MMT a Nadanho fondu Vry Tebick-ivnov. A kad rok zveme njakou zajmavou osobnost v loskch letech nap. achistu Davida Navaru nebo fotografa Luke Havlenu. Vme, e pinese vem mnoho novch zitk a bude je motivovat k dalmu rozvjen jejich schopnost a rozen obzor. Pome jim navzat i upevnit kvalitn vztahy apispje tak k duchovnmu i kulturnmu rozvoji. Vce informac a aktuality na webu: kemp.semcr.cz

Foto archiv SEM R

o vestrann plnohodnotn rozvoj mladch lid po strnce fyzick, duevn aduchovn. Vytvme kvalitn a dlouhodob stabiln organizan a finann zzem pro prci s dtmi a mlde. Nabzme mladm lidem monost seberealizace formou vytven a veden novch aktivit nap.: Pomoc s organizac a finannm zajitnm akc Prvnm zasteenm akc Materilnm zzemm (pjovn vybaven)

Mezi nae projekty pat nap.: Festivaly:

Kdo jsme
Sdruen evangelick mldee (SEM) je kesansk neziskov organizace, kter se zamuje na prci sdtmi a mlde. Navazuje na prvorepublikov Sdruen eskobratrsk mldee evangelick (SME), jeho fungovn bylo nsiln perueno po norovch udlostech 1948. Jsme oteveni vem lidem bez rozdlu pohlav, rasy, nrodnosti, vku vzdln a vyznn. Mezi nae hlavn innosti pat podn tdennch, vkendovch i jednodennch vzdlvacch, duchovnch, sportovnch, kulturnch a zitkovch akc. Spolupracujeme zejmna s eskobratrskou crkv evangelickou a psobme jak na celorepublikov, tak na mstn rovni skrze organizan jednotky. Usilujeme

- hudebn: Churchtek, slavsk hudebn festival, Ostravsk listopadn - divadeln: Svat blzni Bigbtov tden kurz pro zanajc ipokroil hre na rockov nstroje Sjezd (nejen) evangelick mldee program PUB Bjenej bl zimn ples v Praze - mezinrodn tbory - LST letn tden mldee - vkendov pobyty - Letn kemp mldee

Pobyty pro mlde:

Naun programy:

- Kudy Komensk nechodil - ekologick krouek Jekovy oi - budovn naun stezky Za humny MP3 vahy na kad den s nzvem: Bo GEN Zabvme se tak problematikou lidskch prv na Kub.
rka Rokosov

Vce na www.semcr.cz

Nae tma Galn

Smutn zprva pila v podveer 13. dne indinskho msce hladu roku 2013. Galnova vnuka Magda oznmila svtu, e jej ddeek Jan imn opustil tento svt v 89. roce svho vku... ctyhodn st pestr ivotn pouti lovka, kter po vtinu svho ivota il mylenky Ptelstv rozrznnch.
Sv posledn lta proil Jan u sv dcery Dobromily v Tboe. To u bylo v dob, kdy se zaal uzavrat sm do sebe a poteboval stlou pi. Ped tmto obdobm, kdy jet bydlel v Praze, vyuval kad pleitosti ksetkvn s dtmi a jejich vedoucmi vech spolk a organizac, kter se zabvaj vchovou dt a mldee. kali jsme mu Galn, jeho pezdvku si pisvojil na poest svho vzoru, doktora Galna z romnu Karla apka Bl nemoc. Byl velkm zastncem mylenek naeho prvnho prezidenta T.G.Masaryka, spisovatele Karla apka i uitele nrod Jana mose Komenskho. Cel svj ivot vnoval dtem. Nenapsal ani jedinou knihu, ale o to vce se zapsal do srdc a du nkolika tiscovek chlapc a dvat, kterm vnoval stovky dopis, jmenovacch dekret k udlen Bezovch lstk i lutch kvtk, k povzbuzen ke klubov, druinov i oddlov innosti jednotlivc i velkch spoleenstv doslova v celm esko-slovenskm prostoru. Byl spoluautorem Velk pedagogick hry, zamen na vchovu a sebevchovu jednotlivce, kter vznikala kolem roku 1965 a jejm vstupem bylo ocenn barevnmi odznky se symbolem bezovho lstku s oznaenm JUN (od slova junior vn mlad), kdy pozdji vlivem spoleenskho tlaku zstal jen symbol bezovho lstku, nebo psmena JUN u mnohch vyvolvala asociaci s junky Jeho jmno nese GNF = Galnv nadan fond, kter pokrauje v tradicch, kter Galn zakldal. Mezi nejvznamnj z nich pat Celosttn velk vmny zkuenost a udlovn bezovch lstk. Galn odeel na cestu bez znaky. Pro vechny, jejich ivot ovlivnil, se stal nezapomenutelnm. Jeho mylenky ztratily svho charismatickho tvrce a my vichni velkou osobnost. Galne, bude nm chybt a dkujeme Ti za ve!
Bea Boh Foto archiv Ldy Pohankov a Jitky Vokurkov

Galnova prce s dtmi a pro dti v datech

Jan imn se narodil 1. jna 1924 v Praze Jako kolk (1930 1941) piln cviil v Sokole, patil mezi Vlata 18. oddlu Junka, byl aktivnm lenem Sdruen mldee eskobratrsk crkve evangelick, navtvoval pednky YMCA Ve dvancti letech (v roce 1936) zaloil v Bli nad Orlic dtsk klub DMKK (Drustvo mladch kamard a kamardek). V roce 1937 (po vzniku Klubovn rubriky tehdejho Mladho hlasatele), zmnili svj klub na celoron, sdlc v Praze pod novm nzvem KPN (Klub Parta nerozlunch, klub. slo 8.229). Pes faistick zkaz dtskch organizac KPN nejen utajen pokraoval ve sv tradin innosti, ale rozil se na tyicet len. Jan i pi svm vlenm tzv. totlnm nasazen v i vedl klub et lvi. V okupaci a a do roku 1948 vychzely pod Janovm vedenm asopisy Jelen ev a Hradlo a dal. Bhem kvtna 1945 se KPN rozrostl na 300 len a pemnil se na dva junck chlapeck oddly, dv oddl, smeky Vlat, roje Svtluek a rovery. Po noru 1948, kter pinesl zkaz dosavadnch dtskch organizac, se

Jan nespn snail zachrnit sv junck stedisko zaloenm samostatn poboky Svazu mldee a organizovnm Pionrskch oddl Junka. V roce 1949 byla zakzna jakkoli propagace junctv. Jan imn byl povoln k vkonu dvoulet vojensk prezenn sluby, z n peel na Vojenskou akademii a stal se dstojnkem eskoslovensk lidov armdy. V roce 1956 na vlastn dost odeel z inn sluby a zaal psobit jako vychovatel mldee (dva roky na uovskm uiliti v Radotn, pak jako e-

ditel Krajskho domu Pionr v Praze Karln). V roce 1960 probhala v asopise ABC hra tenskch klub Vol vesmr. Jan se stal vedoucm Nult stovky klub a byl tak redaktorem zpravodajstv ABC. V roce 1965 byla pi stednm vboru SM ustavena Komise malch kolektiv s Janem v ele. Jan organizoval nejen pravideln srazy dt, ale i semine jejich vedoucch a patron. Tak se v roce 1965, v potcch existence Hnut mikrokolektiv, zrodily Velk

Nae tma
Vmny Zkuenost (VVZ) a pak i zsady oceovn prce pro dti a sdtmi, zaaly vznikat prvn diplomy a pozdji odznaky Bezov lstek-Jun. V roce 1967 byla Komise PO SM pro mikrokolektivy zruena. Jan pak psobil v redakcch Sttnho nakladatelstv dtsk knihy, Nakladatelstv Albatros av letech 19689 jako fredaktor obnovenho asopisu Skaut-Junk. Tam zaal uvat pezdvku z mld Galn. Jako protest proti okupaci eskoslovenska v srpnu 1968 spoluvydal obrazov letk Nepokoen svoboda, kter se stal zminkou pro jeho zaten auvznn v roce 1970. Po proputn z vzen Galn sml pracovat jen jako dlnk v gumrn. Stle vak spolupracoval s mikrokolektivy, kter provaly druhou, tentokrt ilegln vlnu rozvoje, i po odchodu do dchodu v roce 1984. Po roce 1989 se spolupracovnky zaloil a dil redakci obnovenho Mladho hlasatele (vylo 22 sel). V roce 1990 spoluzaloil a stal se lenem nejvyho orgnu sdruen Duha. V prosince 1991 zakld Galnovu nadaci, do kter vkld sv penze, zskan z odkodnn za sv vznn anucen pracovn nasazen. Vrtil se ke svm spanilm jzdm na letn tbory a Lesn koly, aby tam znovu propagoval Velkou Pedagogickou Hru, Pt P, idely lutho kvtku, Bezovho lstku a Ptelstv rozrznnch. Kolem roku 2000 vlivem zhorujcho se zdrav musel omezovat sv cesty do ternu. Soustedil se tak na rozbh innosti peregistrovanho Galnova nadanho fondu. S pomoc starch i novch ptel zaal svolvat pravideln lednov porady nejaktivnjch zastnc Bezovho lstku (PONS). Bhem roku 2006 stoupla nutnost zajistit dvaaosmdestiletmu Galnovi intenzivn rodinnou pi, proto zatkem roku 2007 pesdlil ke sv dcei do Tbora a innosti svch ptel i nsledovnk pozoruje zpovzdl. Galn zemel 13. 2. 2013.

Osobn vzpomnky na Galna

Nejvce mi v pamti utkvlo prvn setkn s Galnem na CVVZ v Nchod v roce 1994. Do Nchoda jsem pijel a v sobotu rno, lidiky vude jet spali, jen na chodb stl star pn. Ptal jsem se ho na njak informace o setkn, velice ho potil mj zjem. Nae setkn netrvalo dle ne dv minuty ateprve pozdji jsem se dozvdl, e je to njak Galn. O nkolik msc pozdji jsem se snm setkal na Lesn duhov kole na Vle, kde ns seznamoval s bezovmi lstky, se lutmi kvtky a tak s pti P aptelstvm rozrznnch. Tyto mylenky m nadchly a najednou jsem se s Galnem setkval astji. Na rznch setknch i srazech a nkolikrt pijel Galn do Strakonic, na besedy do kol, na schzky naeho oddlu Husot, pijel i na nkolik naich letnch tbor. Sdtmi hovoil pedevm optelstv, o jejich zjmech amezi ns vedouc zasel bezov lstky. Vdy se mi vybav jako nezdoln optimista, pro kterho byla innost dt tou nejvt radost ivota.
Milan Hankovec Henky (Strakonice)

Foto archiv Ldy Pohankov a Jitky Vokurkov

ganiztor a spolupracovnk na klubov innosti. Z nich se pozdji mnoz pidruili k innostem aaktivitm, kter Galn organizoval arozvjel. Nic na tom nezmn skutenost, e jsme se po nkolika letech vnzorech sten rozeli a Honza zredakce ABC odeel.
Vlastislav Toman Hadi (Praha)

V ABC snad nebylo lepho lovka, kter by tehdy dokzal zvldnout arealizovat nai organiztorskou innost, nad Honzu imn! Leckdy byl vce vternu ne za redaknm stolem. Aj, jako tehdej fredaktor, si troufnu tvrdit, e prv tehdy v asopisu ABC se zapoala Galnova cesta... Vbku se mimo jin zrodily JUNy, pedchdci Bezovch lstk, tady vznikla parta stovka guvernr, ili systm or-

Galn byl ptomen v mm ivot po dobu ticeti let a spolen strven chvle jsou jako stpky kaleidoskopu, skldajc ziv barevn vzor. Zstanou mavou vzpomnkou v m mysli, vzpomnkou asto neuchopitelnou, trochu jako vn. Je tk vybrat... Galn ml velikou schopnost zaujmout mlad lidi, zskat si jejich pozornost ahlavn lsku a obdiv. Myslm, e to

bylo pedevm proto, e k mladm a vlastn k lidem veho vku pistupoval s otevenou du, bezelstn asdvrou. Nepouoval, spe se vyptval, zajmal se o jejich ivot, nzor, povzbuzoval K takov upmn nabdce bezpodmnenho ptelstv nemohli mlad ani dti a zstat hlu. Galn byl lovk, kter il pro druh, na svoje pohodl a materiln poteby byl velmi nenron nkdy jsme mli pocit, e snad nemus ani jst, jen kdy si me s malmi tbornicemi povdat. O deku navc proti chladu srpnov noci ve stanu by si nikdy neekl, o jeho aspo minimln tborov pohodl jsme se tak trochu zpovzdl postarali sami... To byl n Galn, tak zstv v pamti m i mnoha len naeho oddlu Dv Trojka z Ostravy.
Iva krovov Viki (Odry-Kamenka)

Nae tma
Na Galna mm spoustu drobnch vzpomnek, kter jsou propojeny svtlem jeho osobnosti, ve vtin z nich sed ped dtmi a zancen jim vyprv o Modrm ivot a lutm kvtku odznku, kter m lovk na klop, kdy ije a kon sprvn, veer ho ulo do sametu a za obasn ukroen se potrest tm, e si ho druh den nepipne. Galn tm vyprvnm a svm charisma dokzal dti pro Modr ivot zskvat. Ns, vedouc, pro zmnu zcela nadchnul nadasovou mylenkou Ptelstv rozrznnch, kter zcela vizionsky vedla ke spoluprci dtskch organizac, je by jinak spolu soupeily a kodily si tm. Prv Ptelstv rozrznnch pineslo soulad mezi organizace na Nchodsku a pomohlo nm zaloit silnou neformln koalici, kter vlastn funguje dodnes. Przranost afunknost tto mylenky m nikdy nepestala udivovat. A pak mm jednu velmi osobn vzpomnku. Navtvila jsem Galna v jeho byt v Praze na Vinohradech, kdy jsem chystala program nchodsk VVZky. il sm mezi mnostvm knih, asopis akopi dopis, centrem bytu byl psac stroj. Po njak chvli jsem odhadla, e nejvc Galn potebuje, aby tam nkdo uklidil. Chopila jsem se vysavae a u podle vhy odhadla, e ho ji dlouho nikdo nevysypal, po jeho oteven jsme s Galnem zrali do po okraj napchovan prachov ndoby. A pak jsem mu pedstavila koncept VVZky, kter byl pln jin, ne byl Galn dosud zvykl a ekala jsem mohutn protesty a ochranu zavedench tradic. Ale on dokzal k mmu divu velkoryse akceptovat nae inovace anaopak ns v nich povzbuzovat. Co s ohledem na jeho vk bylo pro m obdivuhodn. Dky jeho posvcen tak vznikla z debatnho klubu velk vzdlvac akce pro stovky vedoucch. Galn na n oslavil 70. narozeniny.
Lda Pohankov Kolava (Nchod)

S Galnem jsem se prvn setkal v roce 1995 na jedn besed ve kole. A okamit mne nadchl svm vyprvnm o svm ivot, prci s dtmi, bezovch lstcch a lutch kvtcch v ten okamik jsem ml jasno, jakm smrem se j a mj oddl budeme dle ubrat. Zaal jsem si s Galnem dopisovat abylo to pro mne, jako bych si psal pmo s prezidentem (tenkrt s panem Vclavem Havlem.) Stejn tak jsem se k nmu hrd hlsil na CVVZ, na kterch jsme se t potkvali. Urit znte ten pocit, kdy vs oslov jmnem njak ven osoba a vs heje, e si vs pamatuje, e vs zn i jmnem. I na to jsem byl pyn a hlo mne to u srdce. Je toho moc a moc, na co si ve spojen s Galnem vzpomnm. Jsem za to moc rd. A i kdy jsem nkdy nesouhlasil se vm, co Galn ekl, nebo udlal, vdy jsem si ho obrovsky vil a vm dodnes. Jednou zavtipkoval s mylenkou, jestli 12 stup bezovch lstk nen mlo. Co s tmi, co u jsou nositeli zlatho BL. ekl, e by stlo za zven, jestli se neposunout jet kousek dl a k pyramid 12 BL pidat dal. ekl tenkrt: Jet by mohl bt teba platinov, nebo diamantov BL. Myslm, e prv Galn by si jej prvem zaslouil!
Petr Vanek Matj Radar (Sokolov)

Kdy jsem ho pinesla od popelnice vyitn, ml Galn pro m uvaen aj a ekl: V, ty jsi takov zachrnkyn. Zachrauje organizace, Bezov lstky, VVZetky a te i mj vysava.

Kdy jsme v roce 1990 zaloili s kamardy klub lutho kvtku Stbrn plmsc a z redakce Mladho hlasatele nm pidlili slo KK 65 a odepsal nm guvernr nult stovky Jan imn, kter se podepsal jako Galn, pustili jsme se vervou do plnn kol dlouhodob hry To jsem jet vbec netuil, co pro m Galn bude znamenat. Moc jsem to netuil ani v dob, kdy snadenm sob vlastnm dorazil Ga-

ln do Tebe na besedy po kolch a oddlech. Kdy jsem s nm na CVVZ vNchod v roce 1994 jako dvacetilet sedl a eil kandidaturu Tebe na podn CVVZky, u mi bylo jasn, e m jeho mylenky ovlivn na cel ivot. Za tch dvacet let jsem se s Galnem setkal bezpotukrt. Na CVVZ, besedch, PONSech, srazech Nkolikrt byl v Tebi a spal u ns doma, nkolikrt jsem j pebval v jeho praskm byt plnm knih, anon a krabic s archivem a korespondenc Vdy se iv zajmal o dn v naem oddle v klubech na Tebsku, o srazy, kter jsme podali, o nae mal asopisy, kter jsme vydvali. Vdy ns bezvhradn podporoval a jen ns lehce smroval Byl to Galn, kdo do Tebe pinesl bezov lstky a mylenky Ptelstv rozrznnch, kter a nemly vdy ustlno na rch zasely semnka spoluprce mezi organizacemi, ze kterch se tme do dnench dn. Byl to Galn, kdo od roku 1990 zcela zsadn by nenpadn ovlivoval mj ivot. A jsem pesvden o tom, e to dobe vdl. Galne, dky
Jan Burda Tatanka (Teb) Pro asopis Archa zpracoval Jan Burda

Foto archiv Ldy Pohankov a Jitky Vokurkov

Ze zahrani Zaloena Evropsk aliance pro dobrovolnictv, v jejm ele stanul ech
est evropskch dobrovolnickch st a organizac zaloilo v ptek 8. 2. 2013 v Bruselu Evropskou alianci pro dobrovolnictv (European Alliance for Volunteering, EAV) jako svou koordinan platformu, usilujc o naplnn odkazu Evropskho roku dobrovolnictv 2011.
Prvnm pedsedou byl na nsledujc dva roky zvolen ech, Pavel Trantina, zstupce Evropskho regionu Svtov organizace skautskho hnut a bval pedseda esk rady dt a mldee. Zvolen si vm a zavazuje m k vytvoen skuten funkn a maximln praktick organizace, kter zv svj poet len a bude oporou v jejich aktivitch pi zlepovn prosted pro dobrovolnky v Evrop, ekl nov zvolen pedseda EAV Pavel Trantina. Clem Aliance je: Aktivn koordinovat a rozvjet sil zamen na nleit naplovn Politickho programu pro dobrovolnictv vEvrop (P.A.V.E.)* a ovlivovn dalho politickho vvoje v oblasti; Monitorovat a komunikovat vvoj pznivho evropskho prosted pro dobrovolnictv a souvisejcch politik,
Foto Ji Majer

Zakldajcmi organizacemi EAV jsou: Evropsk frum mldee (YFJ), Evropsk dobrovolnick centrum (CEV), Eurodiaconia, Svtov organizace skautskho hnut, Svtov asociace skautek, Volonteurope https://www.facebook.com/volunteeringalliance
Tiskov zprva European Alliance for Volunteering

psobit jako znalostn centrum pro dobrovolnictv; Koordinovat a rozvjet iniciativy, kter reaguj na evropsk politiky majc vliv na dobrovolnky a dobrovolnick sektor.

* Policy Agenda for Volunteering in Europe (P.A.V.E.) je odkazem Evropskho roku dobrovolnictv 2011, zpracovanm irokou koalic tm stovky expert zneziskovch a dalch organizac zabvajcch se dobrovolnictvm viz www.adam.cz/clanek-2012100054p-a-v-e-priloha-archy-5-2012.html

Obansk spolenost pro dti a mlde

Zail jsem jet v eskoslovensku dobu, kdy nkte prosazovali a nkte dokonce vili, e ve me patit vem Ti, co nic nemli, si to vzali od tch, kte o to pili Dokud bylo z eho brt, tak to fungovalo aspo nkterm.
Ti, kte ped tm mli, tak ale tko zskali motivaci, aby se snaili nco znovu mt, a ti, co se nauili spravedliv perozdlovat, zjistili, e brt je mn pracn ne pracovat. Vechno mlo bt spolen, ale lid chtli mt i nco sv, soukrom, co pat jen jim, co si mohou zavt A tma klema pak v listopadu cinkali. Mt ve spolen, povinn vytvet takzvanou spolenost vytvoilo protitlak: starat se nejdv sm o sebe. Slovo privatizace znlo ndhern ne po pr letech se zjistilo, e to pomohlo jen nkterm, a hlavn s tm vm starnm se o sebe, s tm individualismem je jak vidno obtn napklad dtem vysvtlovat, jak se starat o to spolen, obecn, obansk, nebo dokonce o to politick. Jenome dti se dnes u brzo nejen rusky a mohly by se zat ptt, e napklad spoleenstv se ekne komuna aco je teda na tom komunismu tak patn Kdybych jim v ten moment ekl, e ten ismus a njak ei o totalit a o rozdlu mezi stdem ovc a stdem lid, zstalo by asi jen u slovkaen aneb vaen se slovky. Msto teorie se zkusm podlit o nco ze ivota tedy z mho. To spolen se klasicky u dti v rodin. U dvma sourozencm d zabrat dlit se o hraky. Ns bylo pt. Nevm pesn jak dnes, ale dv byla v rodin i spolen kasa a dtem se koupilo, co potebovaly (nebo na co bylo). Dospvn je pak vdy provzeno prv tm osvobozenm se z toho spolenho tady jsem j potom teprve pijde pekvapen dosplosti: tady je i okoln svt. Tko komu kat, jak dnes, jak motivovat, jak nacviovat smysl pro spoleenstv, teba i to obansk. My jsme mli na gymnziu (pardon, SVV stedn veobecn vzdlvac kola) extra vyuovac hodinu tdn obansk nauky, a tak mi to slovo ani moc nezn jako lkav nadpis. Zajmalo by m, jak nkdo z dnen mldee vid ty reprzy televiznch no-

10

Nae tma
vin minus 25 let, i ty filmov tdenky z padestch, edestch let. J v tom stle umm st s smvem nebo s pst v kapse (ukazovat se nesmla) ale takov pohoda a vevyeenost me dnes, v dnench problmech a skandlech psobit opravdu jako selanka. Ne, pln li to nebyly h jen vybran informace Zloin vidt nen na okn vzen jsou ist vyehlen bl zclonky. Jako student elektrotechniky jsem pr rok strvil na tzv. Studentskch kolejch na Strahov. To, co pi spartakidch slouilo jako atny na pevlkn se tisc cvienc, aby uvdomle pedili tradici sokolskch slet byly dvoupostelov ubikace kasrenskho stylu a vybaven ediv beton, ern rmy oken. Jako provokaci jsem si do pokoje 214/III dal na podlahu chlupat koberec, okna jsem natel na bledmodro a zavsil bl zclony. Jako zlat heb jsem si uetil na mal, ale skuten zmeck lustr z brouenho eskho kitlu Itak me vypadat obansk vzpoura. Do okna jsem dal reproduktor a na pskovm magnetofonu jsem nahrl znlku moskevskho rozhlasu irak strana moja radnja a nechal to ve smyce hrt Z protjho bloku (30m?) nkdo zahjil palbu vzduchovkou a j vmstnosti sbral broky. Jet za tyi roky po incidentu (pi mch vslech na StB) leela tato akce v aktech tajn policie jen onen kolega student done donesl informaci vpodob, e jsem poutl Karla Kryla Musel jsem jeho desku pinst na StB aspo si ji poslechli. Ml jsem to tst, pes vechny to nesouc nevhody, e jsem se narodil na fae mho evangelickho tatnka. Atak jsem v kostelnch lavicch zpval ijin psn a byl hrd na skupinky mldee, kter se plus minus mohly schzet anapklad zat u jenom monost diskuze i o emkoli to tehdy byla vzcnost nato o nzorech, o svtovch nzorech. A to ve dohromady mlde i dospl i to je dnes vzcnost. Ve dnen svobod veho k emukoli napklad i ke lhostejnosti nevm, kterou tu crkev bych doporuil. Ty velk te maj velk privatizace a ty mal si privatizuj od tch zkuench ve, co rychle uaruje, a jin nevyzkouen ry V echch bych asi musel tak jako na jae 68 vznikla strana angaovanch nestrank zaloit eskou crkev angaovanch nevcch. To bych ale byl ve znm discipln dnench, jak vtipnch, prakticky nic neecch bon mot. Kdy u sebestednost vybral bych msto rady par osobnch motiv. Moje mldenick dvacetilet reakce na hrzu doby bylo nejen nco nedlat, ale zachovat si i nco kreativity anco dlat napklad namalovat ediv okna na modro. Shodou okolnost u toho zmnnho modrho okna jsem sedl i onoho dne, kdy jsem v roce 1969 piel ze stotiscovho Vclavku v tom mrazivm lednu ohn Jana Palacha a napsal mon moji neznmj pse Ticho, po kter byl pojmenovn i ten myslm nejautentitj filmov dokument o Janu Palachovi. (www.mikolasek.cz/ticho) Kdy te pi pokusu o podporu volby K.Schwarzenberga zaznlo v on nejdleitj televizn superdebat idvacet vtein z m psniky byl jsem i j docela ticho V on dob bylo nejvt hrdinstv nco nedlat. Pi plnovn tku z vzen se mlokdy e, co potom na svobod. (Ne, nemm na mysli ten nedvn mediln spn rozhovor s tou pan, co plakala, e nechce amnestii, e by radi dom, do vzen.) Jsme, pracujeme i ijeme po nelehkch letech doma u pes ticet let ve vcarsku tedy v zemi, kter je znm jako svobodn, demokratick, mrumilovn, spn a blahobytn. To ve je (sten) i pravda, ale na to vechno co je i zde jinak (nejen sten), je teba podobn jako tehdy nco nedlat a zrove si zachovat onu chu nco udlat. Tak jako j tehdy s tou psnikou: nkdy sta bt pi tom a to dal z toho vyplyne kdy jsou oi oteven. S muzikou, s psnikou to jde snz ta kreativita m jasnou formu a k muzice pat i publikum a hned je z toho vc veejn U jsem toho napsal myslm psmena potaje a moc. Mon bych se mohl pt zamyslet a porozhldnout ve vcarsku, jak se zde motivuje mlde v tom vem individualismu pro to cosi spolen a obansk Byl jsem vybdnut napsat njak npad na trenar obansk spolenosti na ncvik pro to spolen. Zatm bych na zvr zstal u toho zpvu. Nejlpe spolenho. Zpvat se d ism, ale mohutn spolen husitsk chorl pr zahnal i kick vojsko uDomalic. A jestli nezpvte spolen v kostelnch lavicch, tak to nkdy zkuste. Podobnou nhrakou na folkovch koncertech nebo pi jiskrch u tborku. Zpvejte, vyjte jako akalov hute hymny se Schwarzenbergem po skalinch hlavn aby nm bylo teba ido alozpvu hlavn, e do zpvu. To ostatn se pak poda.
Bohdan Mikolek, Zurich 8. 3. 2013

11

Foto archiv autora a Matj Leisk (2012)

Pedstavujeme Umme to s mladmi cizinci?

Cizinci nm ji dnes nejsou tolik ciz jako dve. A tma zaleovan mladch lid z pisthovaleckch komunit do vtinov spolenosti esk republiky api prci s dtmi a mlde je v posledn dob stle vce probrno.

Foto w w w.i yo u t h - p ro j ec t .eu , M E TA , o .s .

V roce 2012 se mu vnovala jak evropsk diskuze v rmci tzv. strukturovanho dialogu EU s mlde a organizacemi dt a mldee, tak i mezinrodn projekt iYouth. Do nj byly aktivn zapojeny organizace pracujc s mladmi migranty v nkolika unijnch zemch, vetn esk republiky. Jak jsme tedy na tom s integrac mladch cizinc do esk spolenosti? Jak je na tom Vae sdruen i organizace? A kde hledat ppadnou pomoc typu jak na to? Mladch pisthovalc nebo dt pisthovalc v na zemi stle pibv a pomalu se stvaj i bnou soust sdruen dt a mldee. Pro mnoh ztchto sdruen jde o naprosto pirozenou vc; jin si nejsou jista, jak s tmto fenomnem pracovat nebo se s nm pi sv innosti dosud nesetkala. Z konzultac strukturovanho dialogu vR i z vsledk projektu iYouth vyplynulo, e nejvc pekek mvaj mlad pisthovalci s jazykem, jm se v jejich nov domovin hovo, a se systmem formlnho kolstv. Oblast dtskch amldenickch sdruen, potamo neziskovch organizac, je vnmna jako monost pirozenho prosted, do nho se mohou mlad pisthovalci relativn snadno zalenit. Jejich zapojen do spolkov innosti jim pak napomh mj. navazovat nov ptelstv aupevovat si svoji novou identitu. Na otzku, co mohou sdruen udlat pro to, aby zaleovn mladch cizin-

c usnadnila, byla nejastj odpov, e v ppad jejich zjmu maj stejn monosti jako kdokoliv jin. V ppad oboustrannch sympati pak nebvaj se zalennm problmy. Pesto by vak odbornci, zabvajc se danou problematikou, uvtali vt aktivitu dtskch a mldenickch spolk. Na otzku, kter opaten by jim to usnadnila, zaznvaj nvrhy na lep informovanost, na ppadn kolen dobrovolnk a pracovnk s mlde a tak na vt podporu ze strany drc. Sdruen pekonv adu pekek ipi dosahovn svch vlastnch priorit ana tmata, jakmi je nap. zaleovn mladch migrant, se zvltn pozornosti pli nedostv. Na druhou stranu, i v takovto situaci je proces zaleovn mnohdy pirozenj aefektivnj a aktivn mlad cizinci se stvaj

i soust rozhodovacch orgn sdruen, vedoucmi oddl a podobn. Jako nejvhodnj a oboustrann pnosn pi prvnm kontaktu mladho cizince s organizac i oddlem, zmiovala sdruen v rmci strukturovanho dialogu pedevm poskytnut prostoru pro prezentaci kultury, dovednost, kuchyn, osobnho pbhu mladho migranta ostatnm lenm sdruen i oddlu. A samozejm i mlad pisthovalec mus mt zjem o innost danho sdruen. Odpovdi jednotlivc v rmci strukturovanho dialogu v R naznaily, e problematitj je spoluprce s mladmi z dlouhodobji zakotvench menin a pisthovaleckch komunit, neli s nov pibyvmi migranty. Mra tolerance k novm pisthovalcm aaktivnm mladm lidem byla velmi vysok a odezva kladn. Naopak mlad

12

Pedstavujeme
cizinci uzavrajc se do sebe nejsou logicky pro sdruen pli zajmav, pesto i tak se jedn o dleitou vzvu, j esk spolenost dlouhodob el ivjinch oblastech. Zd se, e pi zaleovn mladch pisthovalc pevld pstup nehovoit o tom, ale i mlad cizince prakticky zapojovat do svch innost a ivota sdruen. Pokud se mlad cizinec ve spolkov innosti najde, je to v podku; pokud ne, pli se nehledaj postupy amonosti, jak mu to i ze strany sdruen i organizace usnadnit. Podle vsledk strukturovanho dialogu by celkovmu zlepen v oblasti zaleovn mladch migrant pomohlo vce podporovat nov pchoz mlad cizince k zakldn vlastnch organizac, ale i vce spoluprce a sdlen zkuenost mezi organizacemi, kter se tmatu vnuj, a tmi, kter o nm zatm

Projekt iYouth se sna pomoci sdruenm dt amldee

Mezinrodn projekt iYouth pivedl dohromady prv nkolik neziskovch organizac zamujcch se pmo na aktivity s mladmi migranty. V rmci tzv. peer review (uen se navzjem aporovnvn vsledk a dopad jednotlivch aktivit zapojench organizac), vyvinul speciln trninkovou webovou platformu, kter nabz zdarma zjemcm z ad jednotlivc i sdruen aorganizac informace o tom, jak mlad migranty do sv innosti vce zapojit. Vechny materily jsou k dispozici vetin, ale i v anglitin, francouztin, nmin, fintin a poltin, vetn kontakt na partnersk organizace v jednotlivch zemch.

rant jsou stejn stejn principy, na nich stoj i innost lenskch organizac esk rady dt a mldee, tedy zapojovn mladch lid do innosti sdruen vetn jejich rozhodovacch mechanism. Zrove je stejn dleit mt k dispozici dostatek informac o ppadnch zvltnostech a osvdench aktivitch. Tyto informace nabz iprojekt iYouth, a to skrze svoji on-line kolc platformu. Tam se mete sami vce dozvdt o tom, jak podpoit nap. Vae sdruen a organizaci, ale i to, jak si na tom Vae organizace vede v porovnn s ostatnmi i v celoevropskm prostoru. Urit se tedy jedn o cenn zdroj informac, kter stoj za pozornost i pro ns, organizace a sdruen dt amldee.

On-line kolc platforma projektu iYouth

www.iyouth-project.eu Na kolc on-line platform naleznete napklad: Informace o zaleovn mladch lid v EU, o prci s mlde, o roli sdruen dt a mldee jak ji sami vid v EU. Instruktn a metodick texty o porozumn, zapojovn a podpoe mladch migrant Interaktivn kvzy, tzv. self-assessment (sebe hodnotc) Videa mladch migrant vyprvjc sv osobn pbhy a zkuenosti se zaleovnm do novho prosted Pes 30 ppadovch studi popisujc spn integran aktivity i sluby, kter se osvdily u organizac spolupracujcch v rmci projektu iYouth. Projekt iYouth i on-line trninkovou platformu podpoily krom EU, Mezinrodn organizace pro migraci, Ministerstvo vnitra R a Rakouska, francouzsk Ministerstvo pro Sport, mlde, neformln vzdlvn a dobrovolnick organizace, finsk ministerstvo pro vzdlvn a kulturu a ada dalch organizac a instituc na mstn i regionln rovni. eskm neziskovm partnerem na projektu je META o. s. Sdruen pro pleitosti mladch migrant (www.meta-os.cz). Dal informace o problematice v eskm jazyce naleznete na strnkch esk sekce Mezinrodn organizace pro migraci www.iom.cz. Do projektu byla zapojena mimo jin i partnersk Rakousk rada mldee.
Jan Husk, esk rada dt a mldee Foto w w w.i yo u t h - p ro j ec t .eu , M E TA , o .s .

pli netu. Podobn hovo ivsledky projektu iYouth. By se vstupy obou diskuz shoduj tak na stenm rozttn finannch monost na podporu tto oblasti, na jedn z konferenc projektu iYouth pipomnl pan Ladislav Bnovec z Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy, e finann podpora formou dotac je smovna krom podpory zkladnho kolstv tak na aktivity pro pedkolky, mimokoln aktivity, do kterch se mohou zapojit irodie, jazykovou vuku atd. Draz se pitom klade nejen na integraci dt cizinc do eskho socilnho a kulturnho prosted, ale rovn na dti zmajoritn spolenosti v pijmn tto skupiny.

Odbornci z ad neziskovch organizac i dalch instituc zapojench do projektu dbali pi vzniku platformy na ti zkladn principy na pochopen situace mladch migrant, na jejich zapojovn do mstnch komunit a na posilovn jejich spoleenskho postaven. Bhem procesu tzv. peer reviews bylo dotazovno celkem 203 lid v pti zemch a zorganizovno 88 interview a 39 workshop z rznch sfr. astnci peer reviews pomohli vyhodnotit innost partnerskch neziskovch organizac a institucionlnho prosted vdan zemi. Vstupy a doporuen projektu iYouth pro sdruen dt a mldee ukzaly, e pi zaleovnch mladch mig-

13

Rozhovor Komunikace, osobn kontakt a vstcnost

To jsou poznvac znamen ty lauret Ceny Pstav starost t mst ajednatele komern firmy jejich vyjden vm v nsledujcch odstavcch pedkldme. Berte je jako malou pozvnku k nvtv informanho serveru esk rady dt a mldee (RDM) Adam.cz, kter rozhovory s nimi publikuje vnezkrcenm, plnm znn.

Foto Ji Majer

shnla snadno. Kdy jsme se v obecn rad shodli na tom, kde usadme tyto Jestby, pak ji po dohod snelnkem jsme mstnost upravili, oni si ji vyzdobili podle svho a nsledovala njemn smlouva. Byl to oboustrann dobr poin. (Starosta Tuchlovic Ing. Karel Burda vrozhovoru anc poskytnutch dtskm neziskovkm jsem nemusel nikdy litovat)

ejnost. Tak pipravujeme program Environmentln vchova, vzdlvn aosvta v rmci nj bude realizovna naun stezka nebo prava zahrady vmatesk a zkladn kole. Existuje nco, co se nepovedlo? Jist, e se ve nepodailo. Ve vztahu k mldei mne nejvc mrz, e se mi nepodailo zaloit oddl junk. Obec v souasnosti nem prostory pro tyto ely. Poradil byste neziskovkm, m si zskat podporu zastupitelstva? Nejlpe svoj aktivn innost sport, proda, klid obci atd. Co se Vm v oblasti podpory neziskovek pracujcch s dtmi a mlde osvdilo? Hlavn komunikace, osobn kontakt avstcnost.

Ve Va obci psob ji pes dvacet let woodcraftersk kmen Jestbi. Pedevm dky Vm me pln vyuvat bezplatn pronajatou klubovnu. Mete prosm strun shrnout, co vechno tomu pedchzelo, co bylo z Va strany nutn pro to vykonat? Ono to je vdycky trochu opan. Nov vznikl iniciativa mus nejprve prokzat svoji ivotaschopnost a teprve potom nsleduje pomoc obce. Tak to bylo tak s woodcrafterskm kmenem Jestbi. Kdy jsem vidl asn zjem a nasazen vedoucch kmene a naden a zpal dt bt dobrmi, tak ta pomoc se

14

Podpoil jste nkter z vtch projekt v posledn dob? Kter z nich povaujete za zvl zdail a pro? Podailo se zajistit dotaci a nsledn vybudovat dtsk hit, v souasn dob je zadno o dotaci na sportovit s umlm povrchem vetn tartanov drhy, kter bude slouit nejen pro mlad hasie, ale i pro irokou ve-

(Petr erven, starosta Hajnice v rozhovoru Podporu zastupitelstva v obci zskte aktivn innost)

Rozhovor
Setkn RDM a pedn Ceny Pstav 2012 se mohlo uskutenit v reprezentativnch prostorch Lobkowiczkho palce jen dky laskavosti a ochot Williama a Sandry Lobkowicz, za co jim esk rada dt a mldee touto cestou dkuje.

Zastupujete firmu HENNLICH s.r.o. Ta vytvoila pmo Drcovsk fond, kter podporuje npady a projekty mladch lid. npad to byl, takov fond vbec vytvoit? Neziskov aktivity v Litomicch, kde nae firma HENNLICH sdl, jsme podporovali ji od samho potku podnikn v 90. letech. Zhruba ped devti roky jsme si ale kali, e by to chtlo pinst do tto aktivity njak d asmr. Z debat uvnit firmy a ve spoluprci s steckou komunitn nadac nm jednoznan jako nejzajmavj pilo podporovat mlad lidi, a ji jednotlivce nebo skupiny. Take npad to byl kolektivn a vyplynul z debat uvnit firmy i mimo ni. (Ing. Pavel umera, jednatel ocenn firmy HENNLICH, s.r.o., v rozhovoru Mlad lidi nepodporujeme proto, abychom zskvali ceny) podntu mstn mldee. Od potku jsme komunikovali s mstnmi dtmi amlde, kdy nm dti pedkldaly sv vlastn pedstavy o podob sportovit a nkter npady jsme potom do projektu zakomponovali. Za velmi poveden povauji rovn projekty oslav Keltskch svtk podanch obanskm sdruenm Boii, zejmna oslavy Lughnasadu, kter pithnou velk mnostv nvtvnk nejen od ns, ale i ze zahrani. (Starosta msta Nasavrky Mgr. Milan Chvojka v rozhovoru Podpora neziskovek se urit vyplat)
Foto Ji Majer

Zpracovali mkr a maj

Kter projekt z tch podpoench povaujete za zvl zdail a pro? Podporujeme rznorod projekty. Podailo se nm vybudovat nkolik multifunknch sportovnch a dtskch hi, kter mohou vyuvat nejen dti ve kole, ale i irok veejnost. Za velmi zdail povauji napklad vybudovn skateparku, kter vznikl na zklad

Nositeli Ceny Pstav 2012 se vedle nyn citovan tveice lauret stali jet editel odboru kolstv a zdravotnictv MPraha 3 Pemysl Hrab a referent stavebnho adu msta Lovosice Ji Novotn. Ocenn jim na sklonku uplynulho roku pedvala spolen se zstupci RDM pedstavitelka rodu Lobkowitz pan Alexandra na slavnostnm Setkn 2012. Informace o tom pinesl krom Archy t informan portl Adam (www.adam.cz). Ten tak publikoval rozhovory, jejich ukzky jste mli monost si prv pest.

15

Z RDM Projekt KDT se pedstavil na jednn esko-nmeck rady

Zstupce projektu Kecejme do toho (KDT) strukturovan dialog mldee byl pizvn k pedstaven KDT na pravidelnm zasedn mezisttn eskonmeck rady pro vmny a spoluprci mldee, kter letos zasedala v Brn ve dnech 27. 2.1. 3. 2013.
Jak nkte zejm vd, strukturovan dialog s mlde zdaleka nen jen aktivitou v esk republice. Naopak en a sdlen mylenky strukturovanho dialogu a systematitjho zapojovn mladch lid do veejnch debat nabralo svinjho tempa v roce 2010 na celoevropsk rovni, kdy byl strukturovan dialog s mlde pijat jako oficiln nstroj komunikace mezi mladmi z cel EU a evropskmi institucemi, politiky a ednky. Stalo se tak dky zapojen strukturovanho dialogu s mlde do strategie Evropsk unie v oblasti mldee (tzv. Obnoven rmec evropsk spoluprce v oblasti mldee na lta 20102018). Ve stejn dob byl na esk rad dt a mldee pipravovn projekt Kecejme do toho, kter tak logicky zaal zce spolupracovat i s odborem pro mlde Ministerstva kolstv mldee a tlovchovy tak na zajitn nrodnch konzultac strukturovanho dialogu EU s mladmi v esk republice. Projekt Kecejme do toho tud zajiuje pro MMT evropsk konzultace s mladmi lidmi a zrove pin tmata anzory, kter mlde zajmaj ipl v t kter zemi. V souasn dob se projekt sna spolupracovat dky pracovnm skupinm mladch aktivnch dobrovolnk i na pprav nov Sttn koncepce pro oblast dt a mldee. Ta by mla vstoupit v platnost po roce 2014. Postupn se projekt Kecejme do toho stal pkladem dobr praxe vcel Evropsk unii, podobn jako pstup, kter zvolili nai soused zNmecka. Koordintoi v obou zemch navc udrovali zk vztahy a vzjemn spolupracovali. Napklad pi spolen esko-nmeck diskuzi prv na evropsk tma vtho zapojovn mladch lid do dobrovolnickch aktivit azlepovn jejich kvality v obou zemch i v phrani. Pozvn zstupc obou projekt a organizac, kter je zatiuj esk rady dt a mldee a Spolkovho kruhu mldee na jednn esko-nmeck rady tak bylo logickm krokem. Ob dv sten organizace dt a mldee agendou Spolkovho kruhu mldee, financovanou pmo nmeckou vldou, zatmco u ns je ve realizovno na projektovm principu. RDM se mus tud kadoron uchzet o grantovou podporu. V Nmecku funguje tak spolen Nrodn pracovn skupina, kde se schzej zstupci vcera organizac a vichni spolen se sna strukturovan dialog podporovat i na mstn a spolkov rovni. V echch se koordintoi Kecejme do toho sice sna motivovat jednotliv sdruen, organizace a mldenick iniciativy k podn vlastnch diskuz a debat, nicmn zdaleka nemaj takov monosti, jako jejich kolegov v Nmecku. Nrodn pracovn skupina fungovala pouze krtce a v souasn dob se bohuel omezila z pozice MMT pouze na spoluprci s RDM, komunikace sostatnmi institucemi a organizacemi je tak pouze na RDM. Na ir koordinaci a celosttn podporu tak MMT, apotamo esk republika jako takov sten rezignuje. V Nmecku i v echch se strukturovan dialog neomezuje pouze na evropsk konzultace, ale sna se probrat s mladmi i nrodn tmata. V esk republice je navrhuj na zatku kolnho roku sami mlad, v Nmecku jsou uren debatou mezi vemi zapojenmi institucemi na federln rovni. V Nmecku se vce diskutuje pomoc speciln vyvinut on-line platformy, v esku se vce db na osobn setkvn a vyuvan socilnch mdi. Nov tu vyuvme sociln s OurSpace.cz, kter umonuje diskutovat, hlasovat ostanoviscch i uveejovat reakce tzv. steakholder (osob zodpovdnch za politiku mldee aj.). V echch upednostujeme projektov nzev Kecejme do toho, kter se sna navodit i neformlnj charakter diskuz mladch lid, v Nmecku se vyuv pouze peklad pojmu strukturovan dialog. Nicmn v poslednch mscch se prv nmeck strana inspirovala i vyuvnm provokativnho nzvu azaala realizovat doplujc projekt s nzvem Dlm politiku (Ich mache

pedstavily sv projekty a diskutovaly s dalmi leny o budoucm vvoji, otom, co se da, kde jsou problmy a jak vzvy ped nimi v obou zemch vyvstvaj.

Foto Marek Kraji

Co je esko-nmeck rada pro vmny aspoluprci mldee?

esko-nmeck rada pro vmny aspoluprci mldee je mezisttn pracovn skupinou, kter vznikla na zklad mezinrodnch dohod o ptelstv a dobrch sousedskch vztazch mezi Spolkovou republikou Nmecko a jet tehdejm federlnm eskoslovenskem. Od potku 90. let se tak kadoron setkvaj zstupci ministerstev zodpovdnch za oblast mldee se zstupci z phraninch spolkovch zem a kraj, se zstupci stench organizac dt a mldee, zstupci esko-nmeckho fra mldee a dalch instituc a organizac, kter se sna podporovat esko-nmeckou spoluprci v oblasti mldee. eskonmeck deklarace z roku 1997 tuto spoluprci jen poslila.

V em se strukturovan dialog v esk republice a v Nmecku li?

16

Nejvtm rozdl tkv v tom, e v Nmecku je strukturovan dialog bnou

Z RDM
Politik), vyuvajc nap. hesla jako Politika dle Tv chuti, jimi se sna mlad motivovat k tomu, aby se vce zajmali o politick dn, pedevm doma v Nmecku. Uitm obou tchto pstup se vak sna koordintoi projekt podporovat i ostatn organizace a sdruen dt a mldee, aby samy realizovaly sv diskuze a vstupy z nich nsledn pedvaly na jedno msto. Odtud pak mohou bt dle prosazovny na celosttn i evropsk rovni. Zapojit se tak mete i vy a to nejen pokud jste leny nkterho z plejdy mldenickch sdruen, nbr i jednotlivci! Po prezentaci obou ve popsanch pstup a diskuzi svch len esko-nmeck rada pivtala jak pnosy obou aktivit, tak i jejich peshranin spoluprci. Kvitovala rovn vzjemnou inspiraci a vyslovila pn dle podporovat strukturovan dialog ivpeshraninm rozmru, apedevm ve spolenm evropskm prostoru.
Jan Husk, esk rada dt a mldee (RDM) projekt Kecejme do toho

Vstupy Evropsk konzultace strukturovanho dialogu s mlde na tma zaleovn mladch lid (sociln inkluze)
Od ledna do poloviny nora 2013 probhala evropsk konzultace s mladmi v rmci strukturovanho dialogu EU s mlde. Jak se dvaj zapojen mlad lid i organizace a instituce na tma zaleovn mladch lid dospolenosti?
Zaleovn mladch lid je jednou zpriorit Nrodn koncepce v oblasti dt a mldee, v ostatnch oblastech jako kolstv apod. se jedn o velmi oehavou a dlouho probranou tematiku, pedevm ve vztahu k meninm, ksociln znevhodnnm lidem, kmladm imigrantm a dalm specifickm skupinm mladch lid. astnci konzultace hodnotili sociln zaleovn mladch jako pomrn pirozen proces; ze strany sttu vak vtomto ohledu ne vdy vidli potebnou podporu, a hlavn jednotnou strategii a spoluprci rznch organizac, instituc, kol, ad apod. Poteby mladch lid jsou velmi mlo reprezentovny ve spoleensk debat, chyb jim i odborn, politicky aktivn zzem. Zjmy mladch nejsou sledovny v politickm procesu. Mlad se asto zapojuj velmi emotivn, stdovit, na demonstracch apod., nicmn ji jen minimum z nich m zjem zapojit se do podrobnj spoleensk diskuze. Lze konstatovat rozttnost ady iniciativ mladch lid, nkdy jde na vrub prosazovn osobnch zjm nad zjmy mladch. Nezamstnanost mladch lid nebo jejich vyten na brigdch nedovoluje vnovat as vtmu spoleenskmu zapojen. V R existuje ada rizikovch skupin mladch lid, od tch sociln i zdravotn znevhodnnch, pes mlde pochzejc z venkovskch prosted, talentovanou mlde, dti rodi s nim stupnm dosaenho vzdln, a vemi institucemi, aktry a organizacemi. Koncepce mus bt zrove i mtkem a vodtkem pro dal zkonodrnou aktivitu v R.
Jan Husk, RDM projekt Kecejme do toho

po mlad lidi bez konk, nenavtvujc dn volnoasov aktivity, a autonomn jednotlivce, kte jednodue nezapadaj do hlavnho proudu.
Foto archiv Kecejme do toho

Lid, kte se do konzultac zapojili, se zmiovali o tom, e osobn neznaj pli mnoho mladch, kte by byli opravdu znevhodnni.

Co mlad navrhovali ke zlepen situace?

Pedevm dotaen diskuz o inkluzivnm (zaleovacm) kolstv a spolenosti v jednotnou koncepci a strategii sttu, kter bude naplovna spolen

Problmy pi zaleovn mladch lid:

Dospl asto vnmaj aktivn mlad lidi, pesto je ne vdy berou jako rovn partnery, pedevm ve vtch politickch i spoleenskch diskuzch. Mlad se sami neradi nechvaj systematicky zaleovat, ale potebuj mt spolenost nastaven podmnky tak, aby sami mli zjem hledat svoji pozici ve spolenosti, a mohli se tak zalenit pirozen, podle svho zjmu. Mlad jsou vcemn znechuceni ze souasn politick situace, co je vede k tomu, e se vnuj spe jinm oblastem a politiku drtiv vtina z nich pak ignoruje, nebo jen pasivn sleduje.

17

Z RDM Kecejme do toho nyn nov vyuv pro on-line diskuse sociln s OurSpace

Foto archiv Kecejme do toho

Sociln s pro mlad lidi a organizace mldee, nesouc nzev OurSpace, je idelnm mstem pro diskusi on-line. Na zmnnm portle mohou diskutovat nejen studenti, ale vichni, kterch se tkaj tmata navren samotnmi uivateli. Debatovat mohou jak v rmci republiky, tak na rovni evropsk.

Uivatel mohou vloit sv nvrhy tmat k diskusi, o kterch je mon on-line hlasovat a ppadn je pak posunout do dal fze diskuse, kde se oteve voln debata. V rmci n se vytvo nzorov stanoviska, z nich se vyberou ta, kter maj nejvt podporu, a ta pak putuj k politikm a tzv. decission makerm, kte se pslunmi tmaty zabvaj. Aktuln se na OurSpace debatuje

otmatech jako koln na vysokch kolch, pracovn pleitosti pro absolventy, studentsk slevy, funkce Sentu i fungovn stednch kol. S OurSpace vznikla jako projekt organizac a firem z nkolika evropskch zem. Partnei projektu jsou: Athens Technology Center v ecku (koordintor projektu), Nrodn technick univerzita v Athnch, Dunajsk univerzita v Kremi, Britsk rada mldee, Babel international, EurActiv Politech, 21c Consultancy Limited a Google. Za eskou republiku OurSpace organizuje

Duha, sdruen dt a mldee pro voln as, produ a recesi. Projekt OurSpace nabz i spoluprci rznm organizacm i skupinm tak, aby sociln s byla pstupn pro irokou veejnost. V souasn dob spolupracuje s Nrodnm parlamentem dt a mldee.

Nov se k OurSpace pipoj i projekt Kecejme do toho, kter pro sv keclisty zajistil pjemn webov prosted rovnou na sv strnce. Kecejme do toho a jeho projektov tm tak jednodueji zajist vyhodnocen diskus a nsledn hlasovn.
Jana Votavov

Kecejme do toho ve spoluprci s Gender Studies o.p.s.

Zstupci projektu Kecejme do toho Jan Husk a Ji Let se zastnili setkn uspodanho v rmci tematick st projektu Bu v pohod pemlej rovn. Smyslem setkn bylo sdlet zkuenosti z oblasti projekt zamench na rovnost pohlav a komunikaci tohoto tmatu s mladmi lidmi. Setkn se zastnilo zhruba 15 astnk. Ji Let s Janem Huskem bhem prezentace projektu Kecejme do toho pedstavili ptomnm systm workshop a diskus vyuvanch v rmci KDT, systm komunikace s mlde a obecn zkuenosti svedenm projektu zamenho na spoluprci a participaci mladch lid.
-jv-

18

Z RDM Do RDM zavtal John May, nejvy pedstavitel DofE Award

Praskou kancel esk rady dt amldee navtvil v ter 12. bezna John May, generln tajemnk mezinrodn kancele programu Mezinrodn ceny vvody z Edinburghu (The Duke of Edinburghs International Award Foundation), v doprovodu Ondeje Lochmana, vkonnho editele esk nrodn kancele programu DofE Award a Eliky Zelendov, koordintorky programu DofE Award v esk republice. John May a jeho et prvodci pedstavili Alei Sedlkovi, pedsedovi RDM a Janu Cieslarovi, 1. mstopedsedovi RDM, inovace v esk verzi programu Mezinrodn ceny vvody z Edinburghu (DofE Award, dve znm jako Program EDIE).

Po setkn v RDM se John May pesunul o patro v na sted Junka, aby se setkal se starostou Junka Josefem Vprachtickm a 1. mstostarostou Petrem Vakem John May je toti aktivnm skautem a mstopedsedou Svtovho skautskho vboru WOSM.

Michala K. Rocmanov

Vce informac na www.dofe.cz

Krtce z RDM
Snaha RDM (a dalch neziskovek), smrovan proti odkladu platnosti pipravovanho Obanskho zkonku, nevyla naprzdno. Nov Obansk zkonk zejm nejsp platit v plnovanm termnu, tedy od ledna 2014; vlda nakonec datum jeho innosti neposunula. V reakci na zveejnn zmr kabinetu posunout platnost novho Obanskho zkonku o rok a pl vznikl dopis RDM, odeslan 19. nora 2013 (e-mailem a poslze v listinn podob) pedsedm poslaneckch klub a ministrm, kter podporuje ponechn pvodnho termnu platnosti. Koncem nora probhla mdii zprva o chystanm televiznm kanlu pro dti Dko. RDM reagovala nabdkou jeho podpory mon spoluprce. Pedseda RDM Ale Sedlek v dopise adresovanm generlnmu editeli T Petru

Dvokovi mj. pipomnl, e RDM jako sten organizace sdruujc bezmla stovku sdruen pracujcch s dtmi amlde ve volnm ase pedstavuje zstupce neformlnho vzdlvn, kter m se vzdlvnm a mimokoln vchovou dlouholet zkuenosti. V tto souvislosti bychom rdi esk televizi vyli vstc a nabdli ppadnou spoluprci. Nejen RDM jako takov, ale zejmna jej jednotliv lensk organizace sktaj nepebern mnostv nmt ainspirace pro tvorbu vzdlvacch avchovnch program urench pro dti a mlde, pe pedseda RDM. RDM se zapojila do ppravy celoevropsk studie pro Evropskou komisi, je v rmci politiky z roku 2011 (Sdlen Agenda EU pro prva dtte) mapuje legislativu, politiku a praxi asti dt na rozhodovn ve vech 27 lenskch sttech EU a Chorvatsku. Hledme osvden postupy, stejn jako pekky asti dt na rozhodovn v R.

Pokud jste s vam sdruenm zapojeni do njakho projektu v tto oblasti nebo jste ve sv praxi narazili na njak pekky, napklad ve spoluprci se kolami i ady, budeme za tyto informace vdn. (Kontakt: Pavel Trantina, e-mail: pavel@trantina.cz) Na facebookov strnce BAMBIRIDA https://www.facebook.com/ bambiriada - si mete pest aktuln informace o pprav i samotnm prbhu tto akce. Budete moci sdlet videa, lnky, reporte a zajmavosti ze zkulis 15. Bambiridy. Pedstavme vm jednotliv bambiridn msta a poadatelsk organizace. K peten nabdneme i rozhovory s jejich zstupci. Nabzme tu msto pro sdlen vaich koment, pipomnek a mylenek zprbhu akce. Fotografie vs budou provzet ppravou i po as cel prezentace. Bambirida letos probhne od 23. do 26. kvtna 2013 ve vech krajch esk republiky.

19

Foto Michala K. Rocmanov

Hlavnm clem nvtvy Johna Maye vesk republice bylo kadoron udlen ocenn absolventm Mezinrodn ceny vvody z Edinburghu. To leton ve stedu 13. bezna se stalo vznamnou udlost pro vechny kolem programu DofE Award, nebo do Prahy zavtal tak princ Edward, nejmlad syn britsk krlovny Albty a zakladatele Ceny prince Philipa, aby zde program vetn jeho nov vizuln identity a vize podpoil.

John May

je mj. bval editel Career Academies UK a souasn editel Young Enterprise, podporujc vstup mladch lid na trh prce. U ns mli monost jej poznat mnoz zstupci sdruen dt a mldee ji ped dvma lety jako pednejcho na Konferenci k uznvn neformlnho vzdlvn, kterou podal Nrodn institut dt a mldee 2.3. listopadu 2011 v hotelu Pyramida v Praze. Pokud vs zaujaly vestrann aktivity Johna Maye, jeho ivotopis (anglicky) najdete napklad na adrese: www.johnccmay.net/scout_biog.htm

Ze sdruen Kolik stoj ti tisce?

Zanu od konce. To jsem si poloil otzku, jestli mi to stoj za to. Ani jsem si neodpovdl a zaal hned konat. Trhal jsem papry a hzel je do koe. Tamt letly zpisky, dopisy a fotky. Zakzal jsem si vzpomnky. Prost tlust ern ra. Konec.
etl, e nedostvme dotaci, ale dar. Hur! M to vhodu, nemusme dlat zvren vytovn, sta jen poslat zprvu o vyuit daru. A pak u oi letly na sumu finannho daru. Co? Vidm dobe? Je to skuten 3000 (slovy ti tisce) K? Mm breet? Kde vezmu dal potebn finance? Mm sednout a pst dal projekt, dost, prosbu? Mm opt pipravovat nejrznj poadovan oven plohy? Kolikrt jet? A komu a kam to vlastn poslat? Zbude mi pak vbec as na samotn projekt? as na prci s dtmi? Chce vbec nkdo (krom tch nkolika stovek dt, jejich rodi a mne), abych tuhle prci ve svm volnm ase a zadarmo dlal? M tahle spolenost zjem o mou dobrovolnou innost? Jsem tm vbec nkomu uiten? Abych se uklidnil, udlal jsem si cvin jet mal etnictv. Kad sranda, jak znmo, nco stoj. Touil jsem vdt, kolik by stly ty darovan ti tisce. Vdaje: 8,5 hodin prce na pprav projektu 1275 K. Papr na projekt a plohy 25,50 K. Potovn 24 K. Nepotm inkoust do tiskrny, pipojen k internetu, spotebu elektiny, tiskrnu a pota to ve je k sepsn dosti o dotaci nutn. A nepotm ani dalch 16 list papru na vytisknut smlouvy a potovn na jej odesln. To u jsem neudlal. Pjmy: 3000 K. Vsledek: Vce ne polovinu daru spolknou vdaje na jeho vyadovn! Tak drah jsou zskan ti tisce. No eknte, stoj mi to za to?
Slvek Hrzal, pedseda obanskho sdruen Klub Domino, Dtsk tiskov agentura

U nikdy nic dalho nebo podobnho! Tyto dky svd o tom, e nemm pevnou vli. Papry, fotky i dopisy jsou dvno na skldce nebo ve spalovn (tch fotek a dopis je mi lto), ale vzpomnky a idely jen tak nezahodte. Bohuel. Aby nevznikla mlka, nelm dramatick rozvod od stolu a loe. Pu o konci mnohalet prce s dtmi. O beznadji, kterou zavinily pouh ti tisce korun eskch. Byly tou povstnou posledn kapkou (to doslova) do pohru plnho zklamn zpedchozch pokus o zskn financ na innost sdruen. Pesn tak vysok byl dar sttnho orgnu na projekt, kter pes deset let dotoval, projekt fungoval, zapojily se do nj stovky dt auitek pinesl jet mnoha dalm. Sepsn projektu na akci mi za tch mnoho let zkuenost nedl problm. Akce byla vdy spn, zkuenostmi oven. Tm pdem se neli obsah acl projektu, zmknut mm i vechny dal kolonky jako je pnos projektu, zdvodnn, harmonogram, daje o organizaci, vsledky hospodaen let minulch, podporu de minimis, zaazen k prioritm atd. Take vlastn sta jen upravit data a odhadnout, co bude v ptm roce dra a o kolik. To aby rozpoet projektu odpovdal skutenosti. Prce, bratru, tak na hodinku. Dal as zabere vloen projektu do internetovho formule. Pak jet na-

skenovat a vloit plohy estn prohlen o bezdlunosti, svolen k pouit daj ze dosti, doklad o zzen tu, stanovy, doklad o prvu zastupovat organizaci, doklad o I, doklad o tom, e organizace nezanikla, njemn smlouvu a to vechno hezky oven. Sta jen dojet na sprvn ad, kde se za oven neplat, vystt chvilku frontu a je to. Suma sumrum jsem tm vm strvil sedm hodin. (V zamstnn si moj prce cen na 150 K za hodinu.) Vsledkem tto jist prospn a potebn kadoron prce je pkn hledn balek potisknutch papr (celkem 23 list). Jet nkolikrt podepsat, oraztkovat, vloit do oblky adonst na potu. Dalch 90 minut asu a 24 K za potovn (volm ten nejlevnj potovn tarif). Pak u jen ekat, a pijde mailem radostn zprva, e se nm na projekt dostane podpory. Kdybych v to nedoufal, projekt bych nepsal. Navc jsme zkuen a proven organizace, kterou sttn orgn pro prci s dtmi uznal. E-mail piel. Pe se v nm, e mme pekontrolovat smlouvu v ploze (je na tyech listech), 4x vytisknout a podepsanou a oraztkovanou poslat zpt. Nechpu, pro to mus dlat nae sdruen. Asi je to tm, e mme vc penz avc volnho asu ne sttn ad ajeho ednci. Ze smlouvy jsem si pe-

20

Foto archiv DTA a Radka Plenkov

Ze sdruen Ppravy 8. ronku kampan Fotbal pro rozvoj jsou v plnm proudu
Leton podoba osvtov aktivizan kampan Fotbal pro rozvoj se zan pomalu rsovat. Stejn jako loni, i letos pivtme estici mladch Kean, kter spolu se stejnm potem mladch eskch dobrovolnk utvo akn fotbalov tm. Ten na pelomu ervna a ervence bhem t tdn objede vybran regiony esk republiky, kde bude prostednictvm fotbalovho me mezi mladmi lidmi propagovat ideje aktivnho obanstv a udritelnho rozvoje v rmci hesla jednej lokln, mysli globln. Tv kampan se ji tradin stane Tom Ujfalui, kterho bude letos doprovzet len esk fotbalov reprezentace Gebre Selassie. Aknm dnm kampan budou v kadm regionu pedchzet ppravn aktivity. Na jejich organizaci se bude podlet i mlad kesk stista z partnersk organizace Mathare Youth Sport Association, kter chce regiony inspirovat ve vyuit fotbalu jako efektivn osvtov volnoasov aktivity. Dti z dtskch domov, mlde z vylouench lokalit i irok veejnost se me tit na besedy, workshopy, tvr dlny, vstavy,

Veronika Brcknerov, Fotbal pro rozvoj

TOM Oftalmo na sjezdovce

Psal se 31. leden roku 2013 a shodou okolnost si nejeden obyvatel brnnskch nin nasazoval slunen brle a s nadj vymoval zimn atnk za jarn. Ne vak turistick oddl TOM Oftalmo! Tento srdnat oddl tomk, uren nejen dtem se zrakovm handicapem, toti nahazoval na zda krosny pln rukavic, epic, l a hlavn lyaskch bot. Vytouenou destinac byla tentokrt Olenice na Morav s malinkatou sjezdovkou a jet menm lesnm srubem opodl. Akoliv se okol sjezdovky podobalo spe jarn louce a obloha slibovala njak ten detk, Oftalmo bylo odhodlno sjezdovku zdolat. Takov poma i kotva je ze zatku vdycky tak trochu neptelsk pera, ale jak se pe v pohdkch, kad zl pera bude nakonec poraena a s nmi to bylo nejinak. Kdy dojdou sly, je tu obloen chlebk s edkvikou hnedle pod svahem a monost chvilku posedt a ozkouet olenick lyask koloto. Vtr vll kolem u i nos a ze samch slalom by byl z lovka rampouch coby dup. Sjezdovnm unaven Oftalmci tentokrt nali pste v krsnm lesnm srubu Bumblka, kde pi svitu petrolejek a praskn kamen usuili nejednu mokrou nohavici. A co by to bylo za oftalmckou vpravu, kdyby po tradin specialit (rizotu) nepily na adu veern hry? Nu, a tak se hrlo, venku i vevnit, pi svtle i potm (baterce i petrolejce). Scnky psniek, pohdka na pokraovn, asociace, lemci, pyran a pak u jen zazpvat Grnskou zem od pana Nohavici a hur do pein. A ztra? No peci nanovo. A e jsou ty pololetky vdycky hnedka pry? Holt budeme muset vyrazit za rok zas.
Eva Pelov, vedouc TOM Oftalmo

www.tomoftalmo.cz

21

Foto Tom Princ a TOM Oftalmo

koncerty nebo ppravn fotbalov turnaje ve stylu hry fair-play. Zatkem przdnin pak do kadho regionu zavt akn tm, jeho kolem bude vem zastnnm dokzat, e i fotbalem lze zlepovat svt kolem ns. Projekt Fotbal pro rozvoj organizuje sdruen INEX-SDA ve spoluprci sregionlnmi nzkoprahovmi kluby a volnoasovmi obanskmi sdruenmi v obcch Hartenberk, Nepomyl,

Polika (Pust Rybn), Olomouc, Ostrava a Praha. Kampa je realizovna dky prostedkm esk rozvojov agentury a Ministerstva zahrani R v rmci Programu globln rozvojov vzdlvn a osvta. Vce informac o projektu se dozvte na webovch strnkch www.fotbalprorozvoj.org nebo na www.inexsda.cz

Z RDM Poet dritel Evropskch karet mldee v esk republice roste

Je to ji deset msc, co esk rada dt a mldee zaala vydvat identifikan a slevov karty EYCA (i pvodn EURO<26) pro mlad lidi od 5 do 30 let.

V souasn dob meme ci, e akoli nkter vci v projektu se teprve rozjdj, ty nejvt zmny jsou ji za nmi nov grafick materily, webov strnky, vroba karet pomoc tiskrny apod. Zatek roku se u ns nesl ve znamen vroby specilnch karet pro lensk sdruen RDM: vichni zjemci mli do poloviny nora monost nechat si vytvoit vlastn podobu karty na zklad grafickch podklad, kter nm zaslali. Takto si mohli vytvoit karty designov znan odlin od standardnch karet EYCA nap. vloenm symbol, fotografi na pozad apod. lensk sdruen RDM maj hned nkolik vhod pi vrob karet pro sv leny: jednak si mohou zvolit z nkolika variant (jednou z nich je prv kompletn vlastn grafika karet), dle lze vyrobit karty i pro dritele star 30 let (i kdy na n nemohou erpat slevy) a v neposledn ad se cena karet pro leny RDM rovn jejich vrobnm nkladm a sniuje se tak vtm mnostvm karet. Zatm byly v rmci projektu vyrobeny lensk karty EYCA pro ti sdruen: Asociace turistickch oddl mldee (A-TOM), kterm karty postupn vydvme zcela kompletn (to znamen

vetn fotografie, vytitnch identifikanch daj konkrtnho lena, nzvu oddlu apod.). Dalmi sdruenmi jsou Hnut Brontosaurus, usilujc o zlepen ivotnho prosted a Asociace stedokolskch klub, peujc o zjmov

a odborn aktivity mldee do 26 let. Speciln lensk karty prv vyrbme tak pro Junk svaz skaut a skautek R, Praskou organizaci Pionra, Royal Rangers a Duhu. Dritel karet EYCA mohou vyut asi

22

Anketa
tiscovku slev v R, jejich kompletn seznam je na www.eyca.cz/slevovamista. Z tch novjch stoj za zmnku Cinema City s 13 multikin v Praze, Brn, Liberci, Pardubicch, Plzni, st nad Labem a brzy v Ostrav. Kad dritel karty EYCA me zhldnout film za studentskou cenu. Mon ale s pichzejcm jarem budete mt chu sp vyrazit nkam na vlet nebo alespo za kouskem prody slevu 10% na kartu EYCA poskytuje Akvrium Krnv dm a dti i dospl se tu mohou kochat pohledem na iv rybky. Souasn se mete zastnit rznch pednek a besed s tematikou prody. Do tetice veho dobrho navtivte teba jihlavskou zoologickou zahradu, protoe tam dostanou dritel karty EYCA 50% slevu ze zkladnho vstupnho pro dospl. A opt, stejn jako minule, vs vyzvme, abyste nm napsali sv pn anpady ohledn slevovch mst ve vaem mst nebo kraji (pite, prosm, na email info@eyca.cz, nezapomete adresu a telefonn slo danho msta).
Kateina Bizubov

Jak konn, jak iny jednotlivc mohou podle Vs nejspe prospt rozvoji obansk spolenosti?
Napad Vs, kde by si to mohly dti a mlad lid trnovat?
z mho hlediska pozitivn (by by se jevil na prvn pohled zavrenhodn) celou spolenost.

Kristna Bbkov
hereka a dabrka Jedin, co podle mne me kad oban pro spolenost udlat, je uvdomit si sm sebe jako svobodnho lovka. Fungovat v na zemi jako samostatn myslc a jednajc osoba a nepodlhat slep masov manipulaci. Dopt si monost informovan volby. Objevit v sob patn vlastnosti azbavovat se jich a pracovat na tch dobrch. Zkladem veho by mla bt rodina. Tam by dti mly vidt vzory chovn.

Erik Martin Lawart

evcovsk mistr Pedevm je to in, kter se vymyk dikttu naich vnitnch program, tedy vlivm koly, spolenosti a rodiny. Kad akt takov svobodn vle me, pokud dojde k jeho pochopen, ovlivnit

Mly by v n ctit lsku a oporu, protoe cesta svobodnho lovka nen jednoduch. A nen mon ji nikde natrnovat. dit se svmi pocity je pece pirozen, mli bychom dtem tenhle dar prody ponechat a nesoudit je za jejich volby, i kdy s nimi nemusme souhlasit.

Jednou vtou
Spolen projekt eskch a kanadskch debrujr ERANA m dal zajmav pokraovn: na rozdlnch kontinentech zanaj mlad nadenci sledovat vmstnch podmnkch rst rostlin Seedgrow. www.debrujar.cz Ve tvrtek 7. bezna 2013 se v zrcadlovch slech MMT R rozhodovalo ofinalistech jubilejnho, ji 20. ronku ankety o nejoblbenjho uitele R Zlat mos 2013: ze 17 pedagog, kte se do semifinle probojovali z regionlnch kol, porota do finle poslala est. www.folklornisdruzeni.cz V ter 23. dubna 2013 vypukne jarn dobroinn bazar Letnho domu

na Nmst Mru, kde se irok veejnosti opt naskytne pleitost jednak provtrat sv atnky, poliky i sklepy, ajednak koup nabzench vc pispt na dobrou vc: vtek z prodeje poslou k realizaci dvou letnch socilnterapeutickch pobyt pro dti, kter vyrstaj v dtskch domovech. www.letnidum.cz Bylo sputno leton hlasovn o osobnost Folkovho kvtku, festivalu, jeho 22. ronk se odehraje 11. kvtna 2013. www.folkovykvitek.cz Nrodn konference na tma Arabsk jaro, podan ELSA Brno ve dnech 18.19. dubna 2013, je ji druhou konferenc v ad, jej ambic je zavrit celonrodn projekt, vytvoen a podan ve spoluprci vech ty lokl-

nch fakultnch ELSA skupin psobcch v R, pod patrontem nrodn ELSA skupiny. www.elsa.cz Brazilsk pl Copacabana a leteck zkladna Santa Cruz budou hostit astnky svtovho setkn mldee SDM 2013 v Rio de Janeiru; hlavn program ervencovho setkn se uskuten na pli Copacabana, kde se chyst vodn me, uvtac program s papeem a tak tradin kov cesta. www.aksm.adam.cz Na prvn beznov vkend si naplnovala dal soustedn dorosteneck reprezentace Sdruen hasi ech, Moravy a Slezska, pipravujc se na mistrovstv svta v pornm sportu vruskm Podolsku. www.dh.cz

23

Foto archiv respondent ankety

Fotogalerie Archy

Dtsk tiskov agentura v akci (foto archiv DTA) Velikonoce ve sdruen Radost (foto Frantiek Fra)