soupisNPU I B PDF

A LBRECHTICE U FRDLANTU ANDLKA ANDLSK HORA S O U P I S N E M O V I T C H ARNOLTICE B ENEOVICE BL BL KOSTEL BL POTOK
K U LT U R N C H PA M T E K OKRES
BOHDNKOV
BUDKOV
BULOVKA
ERNOUSY
ESK
DUB
TVEN
DEHTRY
DTICHOV
DLOUH MOST
DOLNKY DOLN OLD DOLN ASNICE DOLN VTKOV

DOMASLAVICE DONN DRUZCOV
FILIPOVKA
FOJTKA
FRDLANT
GRABTEJN HABARTICE HAVLO
VICE HEJNICE HEMANICE HEMANICE V PODJETD
HLAVICE
HODKOVICE NAD MOHEL-
KOU HORN ASNICE HORN SEDLO HORN VTKOV HOEN PASEKY HOEN STAR DUB SOU
HRADANY HRDEK NAD NI-
HRUB LESNOV CHOTYN CHRASTAVA CHRSTN
JABLONN V PODJETD JANOVICE V PODJETD JEMANICE JINDICHOVICE POD SMRKEM KOBYLY JTRAVA JIVINA
KAMEN
KOHOUTOVICE
KOTEL
KRSN LES
KRYTOFOVO DOL KIANY KUNRATICE LZN KUNDRATICE LZN LIBVERDA
LAANY
LESNOVEK
LETAOVICE
ALBRECHTICE U FRDLANTU ANDLKA ANDLSK HORA

ARNOLTICE
BENEOVICE
BL
BL KOSTEL
BL
POTOK
BOHDNKOV
BUDKOV
BULOVKA
ERNOUSY
DLOUH
ESK DUB
TVEN
DEHTRY
DTICHOV
MOST
DOLNKY
DOLN OLD DONN
DOLN ASNICE DRUZCOV
DOLN
VTKOV
DOMASLAVICE
FILIPOVKA
ALe
SOUPIS PAMTEK
O K R E S L I B E R E C
Publikaci nann podpoily:
Msta Liberec, Jablonec nad Nisou, Frdlant, Mimo, Zkupy, Nov Bor, Desn, Vysok nad Jizerou, Luany nad Nisou, Mstsk knihovna a kulturn centrum esk Dub
SOUPIS NEMOVITCH K U LT U R N C H P A M T E K V LIBERECKM KRAJI OKRES
LIBEREC
ALe
P E T R A T E R N OV e d. ( p ) PETR FREIWILLIG (pf) J A R M I L A H U KOV ( j h ) O LG A K KOV ( o k ) M A RT I N O U H R A B K A ( m o ) ZUZANA ONSK ( z ) J A N A U B RT OV ( j ) R E N ATA T I E R OV ( r t )
OKRES LIBEREC
PL
PL
SOUPIS NEMOVITCH K U LT U R N C H P A M T E K
Obsah
V LIBERECKM KRAJI
ALBRECHTICE U FRDLANTU 10 ANDLKA 12 ANDLSK HORA 14 ARNOLTICE 16 BENEOVICE 20 BL 23 BL KOSTEL 26 BL POTOK 30 BOHDNKOV 32 BUDKOV 34 BULOVKA 36 ERNOUSY 40 ESK DUB 43 TVEN 62 DEHTRY 64 DTICHOV 65 DLOUH MOST 70 DOLNKY 71 DOLN OLD 72 DOLN ASNICE 75 DOLN VTKOV 77 DOMASLAVICE 79 DONN 80 DRUZCOV 81 FILIPOVKA 82 FOJTKA 84 FRDLANT 86 GRABTEJN 120 HABARTICE 129 HAVLOVICE 130 HEJNICE 131 HEMANICE 136 HEMANICE V PODJETD 139 HLAVICE 141 HODKOVICE NAD MOHELKOU 144 HORN ASNICE 161 HORN SEDLO 164 HORN VTKOV 165 HOEN PASEKY 167 HOEN STAR DUB 168 HRADANY 169 HRDEK NAD NISOU 170 HRUB LESNOV 179 CHOTYN 180 CHRASTAVA 181 CHRSTN 198 JABLONN V PODJETD 199 JANOVICE V PODJETD 210 JEMANICE 211 JINDICHOVICE POD SMRKEM 212 JTRAVA 215 JIVINA 218 KAMEN 219 KOBYLY 220 KOHOUTOVICE 221 KOTEL 222 KRSN LES 224 KRYTOFOVO DOL 228 KIANY 237 KUNRATICE 242 LZN KUNDRATICE 245 LZN LIBVERDA 246 LAANY 251 LESNOVEK 252 LETAOVICE 253
SEZNAM ZKRATEK 256 SEZNAM PRAMEN 257 SEZNAM LITERATURY 262 JMENN REJSTK 266 SEZNAM ILUSTRANCH FOTOGRAFI 268 MAPA LIBERECKHO KRAJE 270
Nrod, kter zanedbv sv pamtky, zanedbv svou vlastn totonost. Pe o hodnoty, kter vytvoili nai pedkov, je na povinnost. Je to pe o vlastn pam.
VCLAV HAVEL
Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci Liberec 2010 ISBN: 9788090393424
vodem
Prvn dl Soupisu nemovitch kulturnch pamtek v Libereckm kraji zahrnuje zhruba polovinu libereckho okresu. Informace zde uveden odrej aktuln stav kulturnch pamtek po tak zvan Obnov identikace nemovitch kulturnch pamtek esk republiky (reidentikaci). Tato revize pamtkovho fondu probhala v letech 20002007 pod patronac Ministerstva kultury esk republiky a provdl ji Nrodn pamtkov stav. zemn odborn pracovit v Liberci, kter vzniklo delimitac steckho pracovit, se na tomto kolu intenzivn podlelo od svho vzniku v noru 2006. Hlavn npln reidentikace byla aktualizace informac stednho seznamu kulturnch pamtek esk republiky, ve kterm je pamtkov fond evidovn. V Libereckm kraji to znamenalo zrevidovat 2 218 objekt spolu s jejich stmi, to jest potvrdit jejich existenci, provit stav a rozsah, provst zkres do katastrln mapy a podit aktuln fotodokumentaci. Soupis, kter vznikal mezi lety 20082010, si klade za cl podrobn seznmit odbornou i ir veejnost s pamtkami ve zmnn poloviny libereckho okresu s stmi obc azench abecedn od Albrechtic u Frdlantu a po Letaovice a tm prohloubit povdom o naem kulturnm ddictv, kter si pln zasluhuje nai ochranu a pi. Struktura soupisu umouje pomrn snadnou orientaci v textu. Okres je rozdlen abecedn podle st obc, u kterch je nastnn jejich historick vvoj. V zhlav se krom souasnho nzvu dle uvd, pod jakou obec dan st spad a v ne uvedench ppadech i jej nmeck ekvivalent. Nmeck nzvy sti obce jsou pevzaty z prvnho dlu Administrativnho lexikonu obc v republice eskoslovensk z roku 1927, kter na zklad stn lidu z roku 1921 td jednotliv obce podle nrodnostnho sloen. Lexikon uvd nmeck nzev u nmeckch obc (vce jak 80% obyvatel je nmeck nrodnosti), nmecko-eskoslovenskch obc (ob nrodnosti jsou zastoupeny minimln 20% s pevahou nmeck) a eskoslovensko-nmeckch obc (ob nrodnosti jsou zastoupeny minimln 20% s pevahou eskoslovensk). Za historickm vvojem obc nsleduj mapov podklady, kter prezentuje v prv ad csask otisk stabilnho katastru z roku 1843, v nm jsou zahrnuty ir vztahy obce, a dle souasn mapa s piblinm mtkem 1 : 10 000, kter obsahuje bodov zkres jednotlivch nemovitch kulturnch pamtek, je se v danm zem nachzej. Bodov vrstva byla pevzata z tak zvanho Metainformanho systmu Nrodnho pamtkovho stavu (datovho loit shromaujcho informace k pamtkovmu fondu). Jednotliv pamtky, i jejich arely jsou pedstaveny pomoc slovnho popisu formou anotace a obrazovho materilu. azen pamtek v rmci obc, i jejich st odpovd jednotn struktue. Prvn je uvdn hrad a zmek, za nm nsleduj kostely, fary, domy azen vzestupn dle sel domovnch, technick pamtky, archeologick lokality, drobn sakrln stavby, mosty, sochy a souso, svteck sloupy, ke a bo muka. V rmci arelu je struktura azen jeho jednotlivch soust obdobn jako v ppad sdel. V ojedinlch ppadech bylo na striktn rozdlen z dvodu zemnch, i jinch logickch nvaznost pedevm u drobnch objekt rezignovno. V vodu anotace pamtku identikuje slo rejstku stednho seznamu kulturnch pamtek esk republiky a jej umstn upesuje vet parcel, u kterch je uvedeno, zda se pamtkov ochrana vztahuje i na n, i nikoliv. Pamtkov chrnn pozemky se uvdj s sly parcel (se stavebn parcelou se st. p. ., s pozemkovou parcelou s p. p. ., i u jednotn pozemkov ady pouze s parcelou s p. .). Naopak pamtkov nechrnn pozemky jsou na pozemku (na stavebn parcele na st. p. ., na pozemkov parcele na p. p. ., i u jednotn pozemkov ady pouze na parcele na p. .). Pokud se katastrln zem neli od sti obce, nen uvdno. V ppad nrodnch kulturnch pamtek je jejich rozsah v rmci vodnho vtu parcel tak specikovn. Text anotace v vodnm odstavci uvd informace o umstn pamtky, o dataci, o autorovi, ppadn o zizovateli a o tom, zda se objekt nachz v plon chrnnm zem. V dalm odstavci nsleduje strun popis pedevm exteriru objektu. Soust anotace je i transliterace npis, je se na pamtce nachzej a kter sten vychzej z epigrackch zsad uvedench v edin ad Corpus Inscriptionum Bohemiae vydvanch stavem djin umn Akademie vd esk republiky. Anotace obsahuj nsledujc pomocn znaky: konec dku (po obvodu desky jej rohy) se zna lomtkem, pepis nedochovanho, i neitelnho textu pevzat z literatury, i pramen je ohranien hranatmi
zvorkami [abc], chybjc textov st je vyznaena temi pomlkami v hranatch zvorkch [---], znm poet neitelnch psmen tekami v hranatch zvorkch [..]. Pepis npis sten respektuje jeho grackou podobu, mimo jin rozdl velikosti liter, rozdlovac znamnka, ligatury, oznaen zkratek a podobn. Chronogramy jsou v textu pro lep nzornost vyznaeny zeslenm psmem. Anotaci uzavr ve form zkrcench citac vet pramen a literatury vztahujc se k jednotlivm objektm. V prbhu prac na Soupisu dochzelo k etnm zmnm stavu pamtek, co se projevuje pedevm na fotograch, kter dopluj slovn anotaci. I pes maximln snahu o aktulnost nemus vdy zachycovat jejich souasn stav. V nkterch ppadech nebylo mon podit fotodokumentaci bez atribut 21. stolet, proto byly do publikace zaazeny i snmky s auty, garemi, rozvodnmi elektrickmi sknmi a podobn. Promna okol pamtek tak v mnohch ppadech nepmo vypovd o stavu souasn spolenosti a o jejm vztahu k historickm kulturnm hodnotm. Pro uvdomn si vzjemn provzanosti pamtek a jejich prosted byla fotodokumentace rozena o ilustran fotograe zachycujc ir krajinn kontext. Orientaci v rmci celho Libereckho kraje umouje vez historick Mllerovy mapy ech z roku 1720, souasn mapa kraje a schematick mapa okresu s vyznaenm jednotlivch st obc. zemn vymezen libereckho okresu vychz z aktulnho stavu, kdy od 1. 1. 2007 jsou jeho soust i obce Jablonn v Podjetd a Janovice v Podjetd, kter nleely ped tmto datem k okresu esk Lpa. Soupis neobsahuje ty kulturn pamtky, u kterch bylo Ministerstvu kultury esk republiky navreno zruen jejich pamtkov ochrany, avak tento proces jet nebyl ukonen. Jedn se o objekty, kter bu ji neexistuj, nebo doznaly takovch zmn, e jejich dal pamtkov ochrana je ji bezpedmtn. Je to dm p. 26, dm p. 31 a pila u domu p. 21 ve Frdlantu, devn pumpa ve tven u domu p. 26, dm p. 322 v Hemanicch, dm p. 322 v Jablonnm v Podjetd, dm p. 77 v Kunraticch, dm p. 13 a dm stojc v roce 1964 na st. p. . 21 v Lznch Libverda. Dal pamtkou neuvedenou v soupisu jsou bo muka v Krsnm Lese, kter jsou nezvstn a zbyl z nich pouze ulov zkladov stupe. V prbhu prac na Soupisu dolo tak u dvou objekt ke zruen pamtkov ochrany, a to v roce 2008 u domu e. 65 v Hemanicch v Podjetd a v roce 2009 u domu p. 352 ve Frdlantu. V obou ppadech pamtku zniil por natolik, e jej obnova s ohledem na zachovn pamtkovch hodnot ji nebyla mon. Vme, e Soupis najde irok uplatnn a poslou jako zkladn zdroj informac pro serizn badatelskou innost, i jako inspirace a prvodce na cesty za poznnm Libereckho kraje.
PETRA TERNOV
ALe
SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI
Albrechtice u Frdlantu obec Frdlant

(Olbersdorf)
Albrechtice le piblin sedm kilometr od Frdlantu, pod nj v souasnosti administrativn spadaj. doln lnov ves se rozkld podl hlavn komunikace spojujc Frdlantsko s Libereckem. Albrechtice jsou poprv zmnny ve frdlantskm urbi z roku 1381 jako vesnice nleejc pod pmou sprvu Bibertejn, majitel panstv. Obec byla soust frdlantskho dominia a do zruen patrimoniln sprvy v roce 1848. Po ticetilet vlce ves zashla velk vlna nboensk emigrace. Na zklad daj z bern ruly z roku 1654 zstalo z 29 usedlost 18 pustch. V letech 16791687 se Albrechtice pipojily k hnut frdlantskch nevolnk pod vedenm asnickho kove Andrease Stelziga. A do 19. stolet zstaly zemdlskou obc, kterou nezashla prmyslov vroba. Pispla k tomu vt vzdlenost od eleznin trat a nejblich prmyslovch center. Po odsunu nmeckho obyvatelstva a nslednm dosdlen klesl v Albrechticch poet obyvatel ze 414 v roce 1930 zhruba o dv tetiny.
10 ALBRECHTICE U FRDLANTU
OKRES LIBEREC
dm p. 1
SKP R . rejstku 30926/54208 se st. p. . 1
Dm p. 1 z potku 19. stolet stoj na samot v severn sti obce, vpravo pod silnic ve smru na Frdlant. Pomrn rozshl zdn stavba ze smenho zdiva byla vybudovna na obdlnm pdorysu se dvma nadzemnmi podlami. K vchodnmu prel pilh novodob gar. Dm kryje mansardov stecha, na jinm ttovm prel zvalben a seskldan z eternitovch ablon i taek bobrovek. Hlavn vstup do domu situovan ve stedu podlnho zpadnho prel je opaten kamennm prolovanm portlem s vrcholovm klenkem s slem popisnm. Budova v souasn dob prochz postupnou rekonstrukc. (ok)
milnk
SKP R . rejstku 47196/54207 na p. p. . 406
ulov milnk pochz z doby po roce 1833, kdy byla dostavna csask silnice vedouc z Liberce pes Frdlant do Zvidova. Milnk je umstn na jinm konci obce, vlevo pi zmnn silnici. Na kvadratick sokl nased obelisk ve tvaru tybokho komolho jehlanu ukonen nzkou jehlancovou hlavic. Na vchodn stran milnku se pravdpodobn nachzela npisov deska, kter se nedochovala. (ok)
Scheybal - Scheybalov 1985, s. 76.
ALBRECHTICE U FRDLANTU 11
Andlka obec Viov

(Engelsdorf)
doln lnov ves Andlka zaloen na mst dajnho starho luickho osdlen se nachz v nejsevernj sti frdlantskho vbku. Je vzdlen asi pt kilometr severozpadn od Viov, pod ni od roku 1980 administrativn spad. Prvn psemnou zmnku o osad, kter ji tehdy byla pravdpodobn soust lennho statku, obsahuje zhoeleck mstsk kniha z roku 1340. Zmnn lenn statek dreli Weidebachov, pot rod Schwanitz, Weigsdorf, Dbschitz a Schweinichen. Postupn zaal statek kvli zadluen majitel upadat. Jet hor situace nastala za ticetilet vlky a bhem povlen emigran vlny v dsledku nsiln rekatolizace. V protokolu o rekatolizanm postupu z roku 1654 se uvd, e ve vesnici nejsou dn poddan. Roku 1670 koupili statek Gallasov. Pozdji se Andlka s poplunm dvorem stala jednou ze vs gallasovskho frdlantskho panstv. V roce 1850 k n byly pipojeny osady Loun, Sa a Filipovka. Po odsunu nmeckho obyvatelstva v roce 1945 zmnila eskoslovensk vojensk jednotka nzev obce na Andlov a v roce 1946 bylo edn stanoveno jmno obce Andlka. V dsledku neplnho dosdlen klesl poet obyvatel oproti pedvlenmu stavu 523 lid v roce 1930 piblin o polovinu.
12 ANDLKA
OKRES LIBEREC
kostel sv. Anny

SKP R . rejstku 32873/54173 se st. p. . 1/1
Barokn kostel sv. Anny postaven v letech 17831785 libereckm stavitelem Johannem Josephem Kunzem (17241800) je situovan ve stedu obce, ve svahu nad silnic vedle hbitova. Zdn jednolodn orientovan stavba obdlnho pdorysu s pravohle zakonenm presbytem a zaoblenmi nromi stoj na mst starho devnho kostela. Sedlovou stechu s valbovm zakonenm na vchodn stran kryj plechov ablony. Zpadn vstupn prel kostela dopluje pedsazen v tvercovho pdorysu, rovn se zaoblenmi nromi, zakonen cibulovitou bn s polygonln lucernou a makovic s kem. Po stranch ve se nachz schodiov pstavky. (ok)
Ob Viov, Kronika obce Andlky, s. 5577; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 6772. Hagenauer 1911, s. 9498; Metzger 1912, s. 6062; UP I, 1977, s. 26; Tom - Tomek 1995, s. 3; Skora 1997, s. 10; Andl - Karpa 2002, s. 209210; vejda 2004, s. 2830.
smr k
SKP R . rejstku 18095/54174 na p. p. . 5/1
K vytvoen po roce 1644 je umstn u silnice ve stedu obce, jin od kostela sv. Anny. Hrub opracovan ulov k latinskho typu bez npisu m rozmry 78 x 88 x 35 cm. Podle povsti k upomn na vradu, ke kter dolo ve Starm Zvidov. Aktry tto udlosti pipomn i nhrobnk Kapara Kristina ze Schweinichenu umstn v mrnici na hbitov. Kapar tragicky zemel ve vku 21 let dne 29. ervna 1644 v souboji s Gotthardem Bindemannem z Habartic, ke ktermu dolo pi ktinch v rodin Arnota Sommerfelda. (ok)
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 73. Metzger 1910, s. 5657; Kol. 2001, s. 222; Andl - Karpa 2002, s. 210; ternov 2003, s. 2729; vejda 2004, s. 30.
ANDLKA 13
Andlsk Hora obec Chrastava

(Engelsberg)
Andlsk Hora je pvodn hornick osada zaloen ve 14. stolet nmeckmi osadnky v prudkm svahu na zpadn stran hlubokho zalesnnho zezu Luick Nisy. Le necel dva kilometry jin od Chrastavy. Osada se brzy stala vznamnm stediskem dolovn stbra, olova a mdi. Prosperita vak netrvala dlouho, protoe ves byla za husitskch vlek prakticky zniena. Nov rozmach tby a tm i Andlsk Hory, kter nleela pod grabtejnsk panstv, nastal za pn z Donna v roce 1547, kdy bylo na mst pvodn vsi zaloeno nov horn msto. Roku 1549 se Andlsk Hora pipomn jako nov msto, zhy jen jako msteko, kter vak po ticetilet vlce pokleslo na ves. Svait tern i celkov mal a krtkodob vznam renesann lokace neumonil vraznj rozvinut achovnicovho schmatu vychzejcho ze soudobch saskch hornch mst. Tba, soustedn pedevm na zpadn svahy protilehl Ov hory, pokraovala a do 18. stolet, posledn pokusy byly uskutenny jet v roce 1808. Obec m pravidelnou dispozici se tvercovm nmstm, z jeho kratch stran vychzej dv rovnobn ulice sledujc vrstevnici. Po druh svtov vlce a nslednm odsunu nmeckho obyvatelstva klesl poet 681 lid uvedench v roce 1930 piblin o jednu tetinu a i nadle klesal. Od roku 1960 je Andlsk Hora administrativn soust Chrastavy. Pes celkov padek a adu demolic provedench po roce 1945 se v obci dochovala ada roubench, hrzdnch a pozdn klasicistnch zdnch dom.
14 ANDLSK HORA
OKRES LIBEREC
kostel Panny Marie Snn

SKP R . rejstku 52178/55945 na st. p. . 87
Kostel situovan na nvr jin od stedu obce byl do dnen pozdn emprov podoby pestavn roku 1833. Zdn jednolodn obdln stavba uzaven trojbokm presbytem m sedlovou stechu krytou takami bobrovkami. Ped zpadn prel pedstupuje hranolov v lenn pilastry a zakonen jehlancovou stechou s makovic a kem. Ve vi se nachz hlavn vstup zasazen do pravohlho portlu s ozdobnou prolac a mohutnmi patkami. Nad portlem se zved trojheln tympanon nesen dvma volutovmi konzolami. Nad nm se v ose v hlubok palet s plastickm klenkem nalz plkruhov zakonen okno, ped kterm stoj socha sv. Jana Nepomuckho. Kostel od roku 2001 slou jako atelir a vstavn s. (mo)
Khn 1934, s. 39; UP I, 1977, s. 27; Tom - Tomek 1995, s. 3; Kilin 1999, s. 78; Kilin 2003, s. 3839; Vydra 2003_a, s. 51.
k
Drobn pamtka z roku 1795 je umstna na nvsi uprosted obce. Jedn se o dlo libereckho kamenka Karla Jantsche, kter si objednal zdej rycht. Na zkladnm kvadratickm kameni stoj ir hranolov podstavec, na nm spov vysok hranolov dk ukonen bohat prolovanmi msami. Podstavec vrchol kovovm jetelovm kem. Na ki se nachz korpus ukiovanho Krista se zlacenou bedern roukou. K je novj ne podstavec. V pedn sti podstavce msu tvaruj dv obloukovit stedov zdvien voluty, pod nimi je jemn rmovno obdln zdobn pole postaven na vku. Pes nj ze dvou postrannch kamennch kolk vis mohutn klasicistn feston z vavnovch list. V ozdobnm poli na eln stran dku se nachz npis: Er starb / aus Liebe / zu uns Sndern / Und machte / uns zu / Himmelskindern a na zadn stran soklu je uprosted ornamentlnho pole npis: Erbauet / durch / Veranstalt / der damaligen / Gerichten. / Im Ar 1795.. Pi restaurovn v 90. letech 20. stolet bylo slovn spojen: Im Jahr chybn petesno na dnen podobu. Pod msou na spodn sti soklu teme: [J.] Kammel i, Kratzau. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 601. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 228; Kilin 1999, s. 8.
ANDLSK HORA 15
Arnoltice obec Bulovka

(Arnsdorf)
Stedovk lnov ves vzdlen piblin pt kilometr severovchodn od Frdlantu, kter se nachzela na run cest do Luice, byla soustedna v dol kolem Bulovskho potoka. Prvn psemn zmnky o Arnolticch nalezneme v meskch matrikch z roku 1346. Dal zprva o vesnici i kostelu pochz z roku 1404. Lenn statek Arnoltice tehdy nleel ke grabtejnskmu panstv. V 16. stolet se vesnice rozdlila na Horn a Doln Arnoltice. Po ticetilet vlce dolo k celkovmu padku obce, k nmu pispla i povlen nboensk emigrace. V roce 1654 zde bylo 54% selskch a 65% chalupnickch usedlost pustch. V roce 1664 pipojili Gallasov lenn statek ke svmu frdlantskmu panstv, jeho soust zstal a do zruen patrimoniln sprvy. V letech 18311833 byla pes Arnoltice postavena csask silnice vedouc z Frdlantu do dnenho Zvidova, co vedlo k vtmu rozvoji do t doby zemdlsk vesnice. Po vysdlen Nmc klesl poet 583 obyvatel, kte zde ili v roce 1930, o vce ne polovinu a i nadle klesal. Arnoltice v souasn dob administrativn spadaj pod Bulovku.
16 ARNOLTICE
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. M Magdalny

SKP R . rejstku 33906/54184 se st. p. . 124, 125 a p. p. . 352
Arel kostela sv. M Magdalny se nachz na vyvenin pi pat Kateinina kopce na severozpadnm okraji obce, vlevo od hlavn silnice smujc do Habartic. Soust arelu je kostel, mrnice, ohradn ze a brna. Ped ohradn zd zpadn od kostela, vpravo od vstupn brny do arelu stoj klasicistn k, kter nen pamtkov chrnn, ale dopluje charakter celho arelu.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 1824. Hagenauer 1911, s. 116120; Metzger 1912, s. 3840; UP I, 1977, s. 29; Tom - Tomek 1995, s. 3; Strnad 1996, nestr.; Skora 1997, s.10; Andl - Karpa 2002, s. 218; Krackov - Belling 2003, s. 3639; vejda 2004, s. 3132.
kostel sv. M Magdalny

Pvodn stedovk kostel je psemn poprv doloen roku 1404, ale pochz pravdpodobn ji z posledn tvrtiny 13. stolet. Na popud majitele panstv Filipa Josefa hrabte z Gallasu ho podle nvrhu stavitele Jacoba Schdela (1688 nebo 16991751) z Prahy v letech 17381739 barokn pestavl zednick mistr A. Mler z Liberce. Posledn vraznj zsahy na objektu probhly v roce 1894. Orientovan jednolodn kostel m ve sv hmot z nejstarho stavebnho obdob dochovanou zpadn u tvrtinu lodi a spodn st hranolov ve. Pi barokn pestavb dolo ke zbourn vchodn sti lodi i s pvodn pravdpodobn tvercovm presbytem a ke stavb nov ir lodi s plkruhovm zakonenm. Pi tto pestavb byl v pzem ve, kter z hranolovho zkladu pechz v polygonln horn dl, prolomen vstupn otvor rmovan obdlnm ulovm portlem s datac: 17 : / 38 :. Stavbu dopluje peds na jin stran lodi a sakristie pistaven k severn stran presbyte. V kryje helmice opaten takami a zakonen makovic s kem. Lo kostela m sedlovou a presbyt valbovou plechovou stechu. (ok)
ARNOLTICE 17
mrnice
Mrnice, kter je soust ohradn zdi obhajc kolem hbitova, stoj severovchodn od kostela. Zdn pzemn stavba vybudovan na obdlnm pdorysu m valbovou stechu krytou plenmi takami bobrovkami. Na vchodnm prel se nachzej dva vstupy do objektu. Z elnho pohledu lev je umstn v segmentov zakonenm kamennm portlu bez prolace. Vstup vypluj jednokdl devn dvee se tymi zdobn vyezanmi otvory. Z elnho pohledu prav ir vstupn otvor je osazen dvoukdlmi laovmi vraty. (ok)
ohradn ze se zastavenmi kov cesty

Ohradn ze obh kolem hbitova a ohraniuje cel arel kostela sv. M Magdalny. Je vystavna ze smenho zdiva a jej korunu kryj vyskldan cihly. Ze zdi vystupuje dvanct plkruhov zakonench mlkch vklenk, v nich se nachzela zastaven kov cesty. V souasn dob jsou vklenky przdn. Pi jin stn zdi nalezneme nhrobky pochzejc pevn z 19. stolet a v jejich blzkosti ze prolamuje men branka. (ok)
brna
Brna, situovan v ohradn zdi naproti vstupu do kostela, m ve sv vyven stedn sti umstn vstup. Plkruhov zakonen prchod je opaten jednoduchou kovanou brnou. Korunu zdi tak kryj vyskldan cihly. Klenk na zpadn stran centrln sti brny uvd vroen jej opravy: RENO / 1992. (ok)
dm p. 48
SKP R . rejstku 27108/54185 s st st. p. . 122/1 a 122/2, 122/3 (bez staveb) a p. p. . 1330
Dm bval usedlosti postaven pravdpodobn na konci 18. stolet se nachz ve stedu obce, pi mstn komunikaci, kter odbouje vlevo z hlavn silnice vedouc do Habartic. sten rouben dm s hrzdnm patrem stoj na obdlnm pdorysu. V pzem stavby nalezneme trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, prchoz klenutou sn a zdnm chlvem. Svtnici v severnm smru roziuje druh pzemn trakt zdn z lomovho kamene. st tto vestavby, vystupujc z pdorysu domu, kryje pultov stecha. Sloupky podstvky situovan v prostoru svtnice pesahuj do hrzdn patra. st hrzdn na zpadnm prel v minulosti nahradila ze z plench cihel. Pomrn vysokou sedlovou stechu s eternitovmi ablonami dopluj jednodue svisle bednn tty. Cel objekt je dlouhodob neudrovn a nevyuvn. (mo)
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 17.
18 ARNOLTICE
OKRES LIBEREC
most
SKP R . rejstku 101379 na p. p. . 715, 718/1, 1305
Dodnes funkn kamenn mostek vedouc pes Arnoltick potok se nachz po prav stran silnice smujc do Habartic, ped domem p. 60. Mostek byl zbudovn ped rokem 1652. Dvojice valen zaklenutch oblouk je vyzdna z nepravideln otesanch ulovch kvdr. Na nvodn i povodn stran zesiluje stedn pil mostku mrn okosen bit. Na ten navazuje nakoso posazen sokl zakonen jednodue prolovanou msou. Mostovku zpevnnou nepravidelnou kamennou dlabou lemuje parapet z ulovch kvdr. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 217.
k
Drobn pamtka se nachz v zpadn sti obce, v blzkosti vodnho nhonu arnoltickho mlna p. 27. Literatura jej vznik uvd ve spojitosti se jmnem Kajetna Sommera a rokem 1772. Na nzkm podkladovm stupni spov kvadratick sokl, z nho vychz dk v podob kanelovanho sloupu s przdnm mechanicky pokozenm medailonem na severn pohledov stran. Vrchol sloupu tn pod msou obt ps akantovm list a vejcovec. Rohy spodn strany plochho nstavce pro k vypluj sloitj rostlinn ornamenty. msu zvrazuj tyi akroterie s relify msce a slunce, i rozet a tyi segmentov vstupky s relifem Boho oka a rostlinnm dekorem. Kovov k s korpusem ukiovanho Krista obsahuje dva ttky, z nich jen na hornm se dochovala titulatura: INRI. Pamtku obklopuje nkolik kamennch sloupk, kter jsou pozstatkem pvodnho ohrazen. (z)
Strnad 1996, nestr.
ARNOLTICE 19
Beneovice obec Velibice

Ves se nachz ve svaitm ternu vysoko nad pravm behem eky Mohelky asi est kilometr jihozpadn od eskho Dubu a tyi kilometry jihovchodn od Velibic. Prvn psemn zmnka o Beneovicch, kter byly zaloeny na piblinm radilnm schmatu, pochz z roku 1548. Obec vdy spadala pod dubsk panstv. V roce 1930 tu ilo 101 obyvatel. Tento poet po druh svtov vlce rapidn poklesl, protoe k roku 1950 je ve vsi uvdno ji jen 42 obyvatel. Od roku 1976 jsou Beneovice administrativn soust Velibic.
20 BENEOVICE
OKRES LIBEREC
arel usedlosti p. 1
SKP R . rejstku 11042/55702 se st. p. . 90, 91
Arel usedlosti z pelomu 18. a 19. stolet se nachz v severn sti obce a skld se z domu ttov orientovanho do nvsi, brny, patrovho pcharu v zadn sti dvora, klny a torza stodoly umstnho severovchodn od arelu. Hospodsk budovy jsou zachyceny na map csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 v odlin pdorysn stop. Pochzej tedy a z obdob po tomto datu. Star mohou bt pouze zklady stodoly. Cel arel proel po polovin 19. stolet zsadn pestavbou, ke kter se pravdpodobn ve neoven datace 1856 umstn na pavlai obytnho domu.
Edel 2006, s. 97.
dm p. 1
Dm usedlosti p. 1 se nachz v zpadn sti arelu. Jeho jdro pochz patrn z pelomu 18. a 19. stolet. Po polovin 19. stolet byl tradin obdln pdorys rozen zpadnm smrem o vmnek. Obloen sti rouben a pravy interiru byly realizovny na pelomu 19. a 20. stolet a v prbhu prvn poloviny 20. stolet. Patrov pevn rouben objekt obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou betonovmi takami. Vyzdn je pouze chlv a s v pzem. Na zpadn stran dm roziuje pzemn vmnek s pultovou stechou. Rouben obytn sti kryj v pzem i pate vodorovn kladen prkna spojen na pero a drku. Ke dvornmu i ttovmu prel pilhaj dv pole elipticky tvarovan podstvky. V dvornm prel se nachz devn pavla vynen pesahy stropnch trm, dlouh zhruba na polovinu dlky patra. Pavla nese litu se srdcovm motivem a obnovenou malovanou datac: 1856. (mo)
BENEOVICE 21
spka
Spka se nachz na severn stran arelu. Patrov objekt se sedlovou stechou krytou vlnitm eternitem stoj na obdlnm pdorysu. Spka m zdn hladce omtan pzem a rouben patro pstupn pavla na jin stran. K vchodnmu prel pilh pstavek se zdnm pzemm a svisle bednnm podkrovm s pultovou stechou. Pzem slouc jako chlvy zpstupuje dvojice vstup v jednoduchch pskovcovch portlech. Komory v pate byly obsluhovny opt dvojic dve v pravohlch trmkovch ostnch. Schodit na pavla chrn bednn zvt. (mo)
brna
Brna inspirovan emprovm tvaroslovm stoj v severozpadnm rohu arelu mezi obytnm domem a spkou. Zdnou hladce omtanou brnu kryje ada glazovanch taek vyskldanch do sedlov stky. Samotn otvor je z vnj strany zaklenut mrn stlaenm obloukem, kter z vnitn strany nahrazuje pravohl vklenek uzaven trmovm pekladem. Vklenek vypluj dvoukdl tonicov vrata. Tvo je trmkov konstrukce se svislm pobitm v doln polovin a v horn sti charakteristick motiv slunce vyskldan z prken. Jedn se zejm o tvarovou kopii pvodnch vrat. (mo)
klna
Klna uzavr usedlost z vchodu. Objekt obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou betonovmi takami. V pzem navazuje na zdnou hladce omtanou st dl s bednnou konstrukc spovajc na vyzdnch pilch. Zven polopatro v cel ploe opt kryje svisl bednn. Obdobn jsou pobit i oba jej tty. (mo)
torzo stodoly
Torzo stodoly stoj severozpadn od usedlosti pi severn stran komunikace smujc do Vrtek. Jednalo se o stavbu na obdlnm pdorysu postavenou kolmo k ve zmnn silnici. Zdivo objektu bylo smen. Do souasn doby se dochovaly zbytky obvodovch stn a klenut sklepn prostory. (mo)
22 BENEOVICE
OKRES LIBEREC
Bl
Ves piblinho radilnho zaloen se nachz ve vchodn sti Podjetd, asi dva kilometry vchodn od eskho Dubu. Prvn zmnka o Bl, patc k dubskmu panstv, pochz z roku 1537. V polovin 17. stolet zde vznikl spojenm dvou pustch usedlost vrchnostensk dvr. Roku 1903 postihl Blou velk por, pi kterm bylo znieno 27 pevn devnch dom. V roce 1930 tu bylo hleno 300 osob. Po druh svtov vlce se jejich poet snil piblin o tetinu. V sedmdestch letech 20. stolet bylo pod obec Blou administrativn sloueno trnct okolnch vs a osad.
BL 23
dm p. 20
Dm p. 20 datovan rokem 1833 se nachz na nvsi ve stedu obce. Rouben pzemn dm obdlnho pdorysu s podstvkou v prostoru svtnice m sedlovou stechu krytou eternitem. Jin prel objektu s tzv. horskou lomenic se zaputnou pavla se obrac k mstn komunikaci. K samotnmu obytnmu domu je pipojeno hospodsk kdlo uzavrajc pdorys do tvaru psmene L. Severn dl domu nahradila zdn patrov pstavba z potku 20. stolet. Na prolovanm trmu nad zpram se nachz npis s datac: An 1833 no. Na naznaenm klenku pskovcovho pekladu vstupu do obytn sti nalezneme shodnou dataci a domovn slo: 1833 / n20. (mo)
Edel 2006, s. 98.
kaplika
Barokn kapliku pvodn zasvcenou Pann Marii nalezneme severn od obce Bl pi silnici vedouc z eskho Dubu do Petraovic. Postavil ji sedlk Josef Blha z Bl v roce 1773. V roce 1881 byla kaple opravena. Drobnou zdnou omtanou stavbu tvercovho pdorysu se sedlovou stechou kryj plen taky bobrovky. Vechna nro jsou opatena mrn vystupujcmi liznami. Vstup umstn v plkruhov zakonenm pskovcovm portlu uzavr kovan m. V ose nad vstupem se nachz drobn nika, ve kter bvala soka Panny Marie. tt vrcholil jednoduchm devnm kem. (mo)
SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. Edel 2006, s. 99.
24 BL
OKRES LIBEREC
k
Pskovcov k pochzejc z novopack dlny sochae a ezbe Antonna Suchardy byl vztyen na obecn nklady roku 1893 v centrln sti hbitova, kter se nachz jihozpadn od obce. Sokl podstavce spov na tech irokch kamennch stupnch. Na pedn stran hornho stupn se nachz signatura: Ant. Sucharda / v N. Pace.. Na jin stran soklu je umstn tesan npis: Pichz hodina, / v kterouto vichni, / kte v hrobch jsou, /usly hlas Syna Boho / a ivi budou.. Na severn stran nalezneme npis s datac: Zzeno / z nkladu / obce Bl / pi zakldn / hbitova tohoto / leta Pn / 1893.. Na sokl navazuje dk se segmentovmi vklenky po stranch. Ve vklenku na vchodn stran je umstna plastika Panny Marie Immaculaty, je stoj na sti zemkoule obtoen hadem. Na jin bon stran vidme v nice drobnou plastiku sv. Anny vyuujc Pannu Marii a na severn stran plastiku sv. Vclava. Na dk navazuje jehlancov zakonen nstavec s npisovmi deskami vsazenmi do lomench oblouk. Na jin stran nalezneme tesan text: Zde jsme / o Pane, / hlasu / Tvho / ekajce!. Na zpadn stran je umstn npis: Kdo / v ve mne, / byl tak / umel, / iv bude.. Na vchodn stran se nachz npis: J / jsem / vzken / a / ivot.. A na severn stran je situovn npis: Kad, / kdo jest iv / a / v ve mne, / neume / na vky.. Nejvy st ke tvo kamenn krucix s korpusem ukiovanho Krista a pskou s titulaturou: I.N.R.I.. (mo)
k
K od kamenka Josefa Zemana pochzejc z roku 1874 se nachz piblin tyi sta metr od jinho konce obce Bl, na okraji pole pi mstn komunikaci mezi katany. Pamtka vznikla z nkladu manel Novkovch z domu p. 2 v Bl. Na dvou pskovcovch stupnch spov jednoduch kvadratick sokl s npisem v obdlnm rmci: V ki spasen nae. Hchem synu zem zskals sob / smrt, ej syn Bo smrt dobyl tob ivot, za nm chvtej / cestou Ke.. Na nj navazuje irok kvadratick dk v rozch zdoben volutami a po stranch relify. Na pedn zpadn stran se nachz relif sv. Anny vyuujc Pannu Marii. Na severn stran je relif sv. Josefa a na jin stran relif sv. Linharta. Na vchodn stran se nachz tesan pokozen npis: Z nkladu manel Jozefa a Anny / Novkovch z Blho .d. 2 r. 1874. / Zh[otov]il Jozef [Ze]man z Tatobyt.. Lit k je umstn na hlavici s nstavcem. Hlavici zdob po stranch dvojice andlskch hlaviek a motiv Boho oka. Samotn k nese zlacen korpus ukiovanho Krista a psku s titulaturou: INRI, postavu Jana Evangelisty u paty ke a ovln ttek se zlacenm npisem: u / Ke. (mo)
bo muka
SKP R . rejstku 101524 na st. p. . 56
Pskovcov bo muka z roku 1844 postaven Vclavem Blhou z p. 30 se nachzej severn od stedu obce, v zkm pruhu zahrady u domu p. 46. Na pskovcovm stupni spov mohutn kvadratick sokl. Na nj navazuje subtilnj odstupovan hranolov dk. Na jin stran se pod prolovanou korunn msou nachz prosebn npis: SV. JENE NEP . / ORODUJ ZA NS!. Pod nm je ovln kartue, kterou lemuje feston s korunkou na vrcholu. V kartui teme tesan npis: Tuto sochu / postawil / ke cti a chwle Boj / Wclaw Blha / Rolnjk z Bjlho / roku 1844. U patky soklu nalezneme pozstatky npisu: OBNOVENO Z NKLADU / FRANTIKA [HOLASE] / ROLNKA Z B[---] [1889]. Na prolovanou msu hlavice nased kaplika. Tu kryje sedlov stka s latinskm kem. Ve stedn sti bevna ke je vytesn fragment svatoze s jeovm monogramem: IHS. Ve vklenku kapliky se nachz basrelif sv. Jana Nepomuckho s krucixem a palmovou ratolest v rukch. Vklenek lemuje pt hvzd a ve spodn sti dvojice okdlench andlskch hlaviek. (mo)
BL 25
Bl Kostel nad Nisou

(Weisskirchen an der Neisse)
Lnov ves poprv zmiovan roku 1352, se rozkld pevn pi pravm behu eky Nisy a v jejm ohybu. Vesnici zaloili ve 13. stolet nmet kolonist, kte na grabtejnsk panstv pili na pozvn Pemyslovc. Tehdej obec nesla jmno Heinrichsdorf, tedy Jindichov, patrn podle tehdejho majitele panstv Jindicha z Donna. Kostel postaven roku 1352 dal zejm obci dnen jmno, kter se objevuje roku 1500 v latinskm tvaru Alba Ecclesia, tedy Bl Kostel. Obivu obyvatelm Blho Kostela a blzk osady Panensk Hrka zajiovala krom zemdlstv i tba hornin. V okol se tily kovov rudy a byla zde hu na taven stbra. V obdob ticetilet vlky suovala obec epidemie moru, pi n v roce 1640 zemela vc jak polovina obyvatel. K nejvtmu rozvoji obce pispla stavba Liberecko-itavsk drhy roku 1859 a dokonen ndra pmo v Blm Kostele roku 1867. V tto dob vzniklo v obci nkolik textilnch tovren a paprna. V roce 1930 tu ilo 1 449 obyvatel. Po odsunu nmeckho obyvatelstva se jejich poet snil tm o polovinu. V roce 1960 bylo zbourno na sedmdest oputnch dom. I pes pokraujc plon demolice se v obci dochovalo nkolik cennch ukzek lidov architektury.
26 BL KOSTEL NAD NISOU
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Mikule

Arel tvo barokn kostel sv. Mikule stojc uprosted starho hbitova, kter je obklopen ohradn zd s kovanmi brnami a kovou cestou. Komplex, kter od severu uzavr barokn fara p. 133, nalezneme ve stedn sti obce mezi ekou Nisou a silnic smujc do Chotyn.
SOkA Liberec, AO Bl Kostel, kn. 1, s. 120129. Khn 1934, s. 305310; UP I, 1977, s. 79; Tom - Tomek 1995, s. 3; Vydra - mdov 2002, s. 10.
kostel sv. Mikule

Dnen ran barokn kostel sv. Mikule byl postaven v letech 16791691 na mst star stavby z roku 1352. Nsledn vt pravy kostela probhly v letech 17491754 a v roce 1785, kdy byl rozen o nov presbyt. Kostel dlouhou dobu slouil jako sklad knih libereck knihovny, dnes je vyuvn pro organizovn kulturnch akc. Orientovan jednolodn kostel s ovlnm zvrem kryje sedlov stecha s plechovmi ablonami. K severnmu prel pilh sakristie a ped zpadn prel pedstupuje hranolov, v horn sti osmibok v zakonen plechovou cibul s lucernou. U paty ve se nachz hlavn vstup umstn v plkruhov zakonenm pskovcovm ostn. Klenk na ostn nese relifn kartui s datac: 1681. Lo i presbyt prosvtluj segmentov zakonen okna v prolovanch pskovcovch ostnch s klenky. Jednotliv prel s hrubou omtkou len hladk liznov rmce svtlho odstnu. Na nroch spodn sti ve vystupuje z omtky armatura z pskovcovch kvdr. Po obvodu kostela nalezneme adu nhrobk a pamtnch desek z 18. a 19. stolet. (mo)
BL KOSTEL NAD NISOU 27
fara p. 133
Barokn objekt fary p. 133 postaven roku 1787 se nachz severn od kostela na behu eky Nisy. Zdn patrov dm obdlnho pdorysu m mansardovou stechu krytou eternitem. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami jsou lenna liznovmi psy. Okenn otvory v pzem a vstup na jinm prel lemuj v omtce naznaen ambrny. V pate jsou okna osazena v pskovcovch ostnch s klenky. Ped severn prel smujc k ece pedstupuje v ose umstn rizalit ukonen sedlovou stechou. V nm se nachz vstup posazen do pskovcovho portlu s tesanm domovnm slem a datac na klenku: NO133 / AO 1787. Ped vstupem nalezneme terasu pstupnou krtkm schoditm. (mo)
ohradn ze s brnami a zastavenmi kov cesty

Mohutn ohradn ze ohraniujc cel arel je vystavna ze smenho zdiva opatenho hrubou vpennou omtkou. Korunu zdi kryje ada vyskldanch rench cihel. Vstup do arelu umouj dv brny umstn v jin a zpadn sti zdi. Hlavn jin zdnou brnu chrn stka z betonovch taek. Stlaenm obloukem zakonen otvor brny je osazen dvoukdlmi kovanmi vraty. Pozdji proraenou brnu tvo dvoukdl kovan vrata zaven pmo do ohradn zdi. Po obou stranch fary nalezneme jet dvoje men vrtka. Po vnitnm obvodu zdi se nachzej velmi pokozen terakotov relify kov cesty a nhrobky ze zruenho hbitova. Dal nhrobky pochzejc z 18. a potku 19. stolet jsou vetn centrlnho ke rozptleny po celm arelu. (mo)
socha sv. Jana Nepomuckho

Klasicistn pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho je umstna mezi hbitovn zd a mostem pes eku Nisu. Obecn kronika z roku 1836 se zmiuje o dvou sochch sv. Jana Nepomuckho, z nich jednu datuje do roku 1816. Khnova topograe uvd v souvislosti se sv. Janem Nepomuckm pouze jednu sochu a datuje ji a rokem 1826. Na pskovcovm stupni spov jednoduch kvadratick sokl, na kter navazuje mrn se zuujc dk zakonen hlavic s prolovanou plkruhov vzdutou msou. Dk nese prolamovan zrcadlo na jin stran a neiteln relikt malovanho npisu na stran severn. Na nstavci stoj esovit prohnut socha svtce. Svat Jan Nepomuck obleen v kanovnick roucho dr v prav ruce kvadrtek. Svj pohled upr k lev v souasn dob uraen ruce, ve kter patrn drel krucix. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 512; SOkA Liberec, AO Bl Kostel, kn. 1, s. 144. Khn 1934, s. 310.
arel zceniny hradu Roimundu

SKP R 42103/54180 se st. p. . 188 a s st p. p. . 2107/1
Arel zceniny hradu Roimundu se nachz na nevrazn ostron vrchu Velk Vpenn v nadmosk vce 570 metr. Arel je situovn nad vesnicemi Jtrava a Zdislava, jihozpadn od Liberce. Jedn se o komplex, kter tvo relikty zdiva hradnho jdra a v ternu dodnes znateln pkop se zdvojenm valem. Soust hradnho celku je i zahlouben cisterna, kterou dodnes takt dobe rozpoznme v ternnm relifu. Pdorys celho arelu je pravideln ovln, pizpsoben tvaru okolnho ternu, jeho pirozen fortikan funkce na zpadnm bo ostrony byla pln vyuita.
Sedlek, 1932, s. 233235; Andl - Kabek 1959, s. 176177; Durdk 2000, s. 472473; Heber, 2006, s. 332.
28 BL KOSTEL NAD NISOU
OKRES LIBEREC
zdivo hradnho jdra

Hrad Roimund byl vystavn mezi lety 1342 a 1347 Janem z Donna. Po polovin 15. stolet je ji hrad uvdn jako pust, piem obdob zniku hradu lze pedpokldat ve 30. letech 15. stolet v souvislosti s husitskm taenm. Existuj vak i domnnky o zboen hradu Luiany, kte ho vykoupili nebo dobyli. Pvodn dispozice hradu byla jednodln. Hradn jdro tvoila plov ze, kter plnila fortikan funkci hradby. Plovou hradbu ovlnho tvaru, jej relikty se zachovaly v jihozpadn sti arelu, obhal parkn. V severn sti ndvo plnil obytnou funkci rozmrn palc, jeho nadzemn partie se dodnes nedochovaly a rozeznme je pouze jako antropogenn ternn relif. (rt)
pkop se zdvojenm valem

Obrannou funkci hradu krom plov hradby navc posiloval vyhlouben pkop, kter obhal arel na jin, vchodn a severn stran. Dnes je ka dochovanch st pkopu msty i deset metr, piem lze oprvnn pedpokldat, e v dob fungovn byl pkop jet ir. Podle zprv z 19. stolet mohla bt eln strana pkopu vyzdna. Tato ze pkop uzavrala v mstech, kde zabh do svahu. Materil zskan pi hlouben pkopu byl vyuit pro navren rozmrnho valu podl samotnho pkopu. (rt)
BL KOSTEL NAD NISOU 29
Bl Potok pod Smrkem

(Weissbach)
doln lnov ves se rozprostr v hlubokm dol eky Smd a je vzdlena piblin ti kilometry vchodn od Hejnic. dol bylo hust osdlen ji v 15. a 16. stolet. Obec zaloil pkazem ze dne 13. ervence 1594 majitel frdlantskho panstv svobodn pn Melchior z Redernu po opakovanch dostech luickch kolonist, aby jim zanechal k osdlen les v horn sti dol. O devt let pozdji, v listin ze dne 25. bezna 1603, nazvala Kateina z Redernu nov zaloenou osadu podle potoka pramencho pod Smdavskou horou Blm Potokem. Velkou zkzu vesnici pinesla ticetilet vlka a nsiln rekatolizace, kter donutila mnoho zdejch obyvatel k emigraci. Poet osedlch se tehdy vrazn snil. Bhem 18. a 19. stolet dochz opt k nrstu potu obyvatel. Maxima doshl na pelomu 19. a 20. stolet, kdy obec tala 410 dom a 2 340 obyvatel. V 19. stolet zde byla vybudovna pdelna, tkalcovna, sklrna, parn pila a dal hlavn textiln a sklsk podniky. V roce 1900 byla postavena eleznin tra smujc z Hejnic do Blho Potoka, kter se napojuje na tra vedouc z Liberce. Dal spojen obce s okolm zajiuje silnice vedouc ze Smdavy do Hejnic a Raspenavy z roku 1913, kter Blm Potokem prochz. Bhem prvn republiky k obci nleela osada Jizerka. V roce 1930 tu ilo 1 545 osob, odsunem nmeckho obyvatelstva po skonen druh svtov vlky se obec znan vysdlila. Poet obyvatel zaal narstat pchodem novch osdlenc z vnitrozem, ale pesto doshl pouze zhruba poloviny pedvlenho stavu.
30 BL POTOK POD SMRKEM
OKRES LIBEREC
kostel Nejsvtj Trojice

Kostel Nejsvtj Trojice postaven stavitelem J. Neusserem na mst barokn kaple v letech 18881890 se nachz ve stedu obce, v blzkosti koly. Jednolodn historizujc stavba s obdlnm presbytem se zkosenmi nromi m obdlnou sakristii pistavnou k vchodn stran kostela. Sedlovou stechu kostela kryj plechov ablony. V ose ped severn prel pedstupuje hranolov v se zaputnm hlavnm vstupem uvozenm kamennm schoditm. Nad nm se nachz nika se sochou ehnajcho Krista s npisem na soklu: Gewidmet 1890 / von Franzisca Pelz No 48 und / Theresia Finke No 198. Jehlancovou stechu ve vrcholc kem s makovic kryje plech. Podln prel len centrln mlk rizality. V zpadnm prel se nachz zkladn kmen s datac: 18 27 88. (mo) 5
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2 261, s. 381382. Hagenauer 1911, s. 3537; Metzger 1912, s. 8586; UP I, 1977, s. 80; Tom - Tomek, 1995, s. 3; Skora 1997, s. 11; Andl - Karpa 2002, s. 109; Vlek 2004, s. 448.

Barokn pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho z roku 1767 se nachz ve stedu obce, vchodn od kostela mezi dvma lpami. V soupisu soch hejnick farnosti je uvedeno, e dlo nechal ped svm domem p. 15 zhotovit mstn rycht Jan Kapar Krause. Na kamennm zkladu stoj mohutn jednodue zdoben ulov podstavec se zenm dkem a prolovanou hlavic. Podle Khnovy topograe bval na podstavci dnes ji zcela neznateln npis : [Errichtet / von dem Schultheiss / Christoph Kasper / im J. 1767 /. Renoviert / im J. 1901 u. i. J. 1932]. Pskovcov socha svtce stojc na podstavci je ztvrnna v kontrapostu prav nohy s vraznm esovitm prohnutm. Odna je v kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a pes ramena splvajc almuc. Na hlav m kvadrtek a v rukou dr krucix. (ok)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hejnice; NP OP v Liberci, RZ . 509 a 701; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2 261, s. 383. UP I, 1977, s. 80.
BL POTOK POD SMRKEM 31
Bohdnkov obec Bl
Ves zaloen piblin na radilnm schmatu pod jinmi svahy Javornku le necel tyi kilometry severozpadn od Hodkovic nad Mohelkou. Bohdnkov, jen spadal pod dubsk panstv, je v psemnch pramenech poprv zmiovn v roce 1538. O devt let pozdji tu jsou uvedeni tyi osedl. Od roku 1624 nleel k lennmu statku zvanmu est vesnic s dvorem ve Vesci u Dehtr. K roku 1930 v obci ilo 89 obyvatel. Po druh svtov vlce jejich poet jen mrn klesl. V souasnosti je Bohdnkov mstn st obce Bl.
32 BOHDNKOV
OKRES LIBEREC
dm p. 2
SKP R . rejstku 12844/55804 se st. p. . 15/1 v k. . Petraovice
Objekt p. 2 z prvn poloviny 19. stolet se nachz ve svahu jin od nvsi. sten rouben pzemn dm stoj na pdorysu psmene L. Hmota stavby byla postupem asu rozena o pstavbu na severnm prel. Sedlov stechy nestejn hebenov vky kryj betonov taky. Kvli svaitmu ternu se vyzdn vyven sutern sten dostv do pozice pzem. Severn ni kdlo tvo zdn chlvy pstupn z jinho prel dvojic dve svlakov konstrukce v jednoduchch pskovcovch ostnch. Nad chlvy se nachz rouben svtnice. Rouben z velk sti kryje svisl bednn. Vyezvan podstvkov konstrukce vyn na dvornm prel pesahy stropnch trm. Do svtnice se vstupuje pes s, kter je pstupn novodobmi dvemi z pavlky na jinm dvornm prel. Jin vy kdlo domu spov na zdnm pzem a obsahuje roubenou komorovou st, do kter se vstupuje tak pes pavla. tty obou kdel lenn do dvou pol jsou jednodue bednn. (mo)
Edel 2006, s. 99.
kaplika
SKP R . rejstku 11349/55766 se st. p. . 147 v k. . Petraovice
Kaplika je situovan ve stedu obce, vchodn od nvsi. Na pamtku svch dvou zemelch dt ji kolem roku 1900 nechala postavit Anna Jareov z domu p. 20. Stavba obdlnho pdorysu s trojbokm zvrem je zdn a omtan. Nro i tt vstupnho prel lemuje vlnkovit tvarovan ps. Na severnm a jinm prel jsou umstna okna zakonen lomenm obloukem. Plkruhov vstup vypluj jednokdl dvee a kovan m. Kaplika m sedlovou stechu krytou plechovmi ablonami. Uprosted stechy se nachz tybok, na koso postaven sanktusnk se stanovou stkou ukonenou makovic s kem. (mo)
Edel 2006, s. 99.
socha Panny Marie

SKP R . rejstku 38634/54411 na st. p. . 20 v k. . Petraovice
Barokn pskovcov socha z roku 1778 pochzejc z turnovsk kamenick dlny Chldk je situovna na nvsi ve stedu obce. Na pskovcovm stupni ohranienm obrubnky spov kubick sokl s oblm zrcadlem na jin eln stran, nad kterm se nachz tesan datace: 1778. V rozch eln strany nalezneme he iteln star proveden letopotu: 17 / 78. Na sokl navazuje prolovan kvadratick dk s volutovm rozenm ve spodn sti. Na jeho jin stran se nachz relif Ukiovn, na vchodn relif sv. Linharta, na severn relif sv. M Magdaleny a na zpadn relif sv. Florina. Relify svtc dajn pozdji vytvoil kamenk Josef Zeman z Tatobit. Na dk nased hlavice zdoben prolovanou msou s volutami a nstavcem. Socha Panny Marie Immaculaty stoj se sepjatma rukama na srpku msce a zemsk sfe, kterou obt had pojdajc jablko. Sochy andl umstn po stranch nstavce byly v minulosti zcizeny. Pannu Marii se svatoz o dvancti hvzdch chrn plechov baldachn a kovan ohrazen na tvercovm pdorysu s brankou, na kter se nalzaj inicily: M S. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 256, 259; Edel 2006, s. 99.
BOHDNKOV 33
Budkov obec Velibice

doln lnov ves se rozprostr v zpadn sti bvalho dubskho panstv, piblin jeden kilometr severn od Velibic. Pvodn se jednalo o samostatn svobodn statek s menm lechtickm sdlem. Do roku 1497, kdy Budkov poprv uvdj psemn prameny, je jako majitel statku zmiovn Hanu Cedlic z Cedlic. A do zruen patrimoniln sprvy v roce 1848 byl Budkov soust dubskho panstv. V roce 1930 mla vesnice 163 obyvatel, ale po druh svtov vlce se jejich poet snil tm o polovinu. Nyn Budkov administrativn spad pod Velibice.
34 BUDKOV
OKRES LIBEREC
dm p. 3
SKP R . rejstku 13455/55461 na st. p. . 95 v k. . Velibice
Dm p. 3 pochzejc dajn z pelomu 17. a 18. stolet se nachz ve svahu, ve stedn sti obce, zpadn od hlavn komunikace. Pzemn zdn sten rouben stavba stoj na obdlnm pdorysu. Svm vchodnm podlnm prelm smuje ke komunikaci. Pdorys roziuje novodob zven pstavba s pultovou stechou pilhajc k zpadnmu prel. Zdn pzem je opateno ve vt sti plochy hrubou jdrovou omtkou, zbyl sti jsou hladk. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Na vchodnm prel se nad chlvnm dlem nachz rouben komorov polopatro. Druhou roubenou komoru nalezneme v severozpadnm nro pdorysu domu. Ostatn hospodsk prostory jsou zdn a valen klenut. tty na severnm a jinm prel pokrv jednoduch svisl bednn. (mo)
Edel 2006, s. 101.
souso Nejsvtj Trojice

SKP R . rejstku 29442/54509 na p. p. . 343 v k. . Velibice
Pskovcov souso Nejsvtj Trojice vztyen roku 1865 je umstno ve stedu obce, u plotu ped domem p. 34. Na zakzku rolnka Jana Kolomaznka ji vypracoval kamenk Matj Beran z nedalekho Lesnovku. Na kamennm stupni spov vysok kubick sokl. Na zpadn stran soklu je v npisovm poli vytesn text: Tato Socha ke cti / a chvale Boi Zizena / od Jana Kolomaznika / Rolnika v Budikov N [34] / 1865. Na sokl navazuje dk s relify ve vklencch. Na zpadn stran se nachz relif sv. Jana Nepomuckho, na jin stran relif sv. Florina a na severn relif sv. Vclava. Na vchodn stran je umstn tesan npis: Pracoval Mati Beran. / Socha z Lesnovka. 17 let Star.. Samotnou skulpturu nese hlavice s prolovanou msou. Souso m podobu tzv. Gnadenstuhlu tedy Trnu milosti. Bh Otec kle na sfe, v rozpaench rukch dr bevno ke, na kterm spov Kristovo tlo. U paty ke se nachz holubice Ducha Svatho. Na hornm bevnu ke teme titulaturu: I / RI. Cel peste polychromovan souso chrn drobn plechov stecha v podob baldachnu. (mo)
Scheybal - Scheybalov 1985, s. 296, 302; Jubilejn noviny 9. 8. 1997, s. 4, 9; Edel 2006, s. 101.
BUDKOV 35
Bulovka
(Bullendorf)
doln lnov ves zaloen na mst starho, pravdpodobn luickosrbskho osdlen je poprv psemn doloen v roce 1346 v meskch matrikch. Rozkld se ve Frdlantskm vbku, v irokm dol Bulovskho potoka. Obec le piblin sedm kilometr severovchodn od Frdlantu. A do 17. stolet byla Bulovka rozdlena na dv sti, z nich jedna nleela k frdlantskmu a druh ke grabtejnskmu panstv. Na obou tchto stech, pozdji nazvanch Horn a Doln Bulovka, vznikly lenn statky. K majitelm Horn Bulovky patili Maxenov, Wrissov, csask fotmistr Jan Samuel Klueg a Jan Ji Dachhauser z Heroldsteinu, za jeho dravy statek postupn upadal. Doln Bulovku ml v dren po rodu Maxen Johann z Scharfsdtu, brati Griesselov a Weissbachov. I tento statek zaal na sklonku 16. stolet upadat. Ve druh polovin 17. stolet ob dravy odkoupil a spojil hrab Gallas, majitel frdlantskho panstv. Jako na mnoho jinch dolehla i na Bulovku ticetilet vlka, rozshl nboensk emigrace (vesnici opustilo na 181 poddanch, z nich vtina nalezla toit v sousednm Sasku) a stoupajc povinnosti poddanch. To ve vedlo k aktivn asti mstnch obyvatel na povstn proti vrchnosti, kter v letech 16791687 vedl asnick kov Andreas Stelzig. Bhem 18. stolet se vesnice vzpamatovvala z proitch trap. V roce 1790 zde u stlo 131 dom, v roce 1845 v Bulovce ilo 1 173 a v roce 1869 dokonce 1 695 obyvatel. Ti se stle ivili pevn zemdlstvm (v 19. stolet zde stl ovn, poplun dvr a mln), ale zaalo se rozvjet i domc tkalcovstv. Dal rozvoj obce pineslo vybudovn silnic do Krsnho Lesa v roce 1893, do Doln Olde mezi lety 18951898 a do Arnoltic v roce 1913. Od potku 20. stolet zaal mrn klesat poet zdejch obyvatel, ale zvrat nastal po skonen druh svtov vlky a po odsunu nmeckho obyvatelstva. Obec se nepodailo dosdlit, poet obyvatel se oproti roku 1930, kdy zde ilo 1 081 osob, snil vce ne o polovinu. Bhem padestch let 20. stolet proto enijn vojsko mnoho oputnch dom zbouralo.
36 BULOVKA
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Archandla Michaela

SKP R . rejstku 19908/54182 se st. p. . 136, 137, 138 a p. p. . 218
Arel kostela sv. Archandla Michaela le v doln tetin obce, pi cest ke hbitovu. Tvo ho kostel, mrnice, fara p. 5 s hospodskou budovou a ohradn ze s brnou. Ped ohradn zd zpadn od kostela vpravo od vedlej vstupn brny stoj pskovcov k z roku 1836 s litinovm korpusem ukiovanho Krista. K nen pamtkov chrnn, ale dotv charakter celho arelu.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2 261, s. 40, 46. Hagenauer 1911, s. 111115; Metzger 1912, s. 4041; Matzig 1928, s. 201204; UP I, 1977, s. 151; Tom - Tomek 1995, s. 4; Strnad 1996, nestr.; Skora 1997, s. 11; Andl - Karpa 2002, s. 218; Krackov - Belling 2003, s. 4043; vejda 2004, s. 34; Hausmann b. d., nestr.
kostel sv. Archandla Michaela

Barokn kostel sv. Archandla Michaela je situovn ve stedu celho arelu. Svou souasnou podobu zskal po radikln pestavb proveden nejspe podle projektu praskho stavitele Jacoba Schdla (1688 nebo 16991751) v prvn polovin 18. stolet (17211728 a 17441747). Posledn vt pravy kostela probhly v roce 1891. Prvn pm doklad o pvodnm zdejm svatostnku pochz z roku 1381 z frdlantskho urbe. Jedinm dodnes dochovanm hmatatelnm gotickm prvkem je okenn otvor na jin stran lodi, kter byl odkryt pi nedvnch opravch. Kostel je zdnou jednolodn orientovanou stavbou obdlnho pdorysu s plkruhov zakonenm presbytem. K severnmu prel je pistavna tvercov sakristie a k jinmu pilh tvercov peds s hlavnm vchodem. Dominantu kostela tvo hranolov v, v n je umstn bon vstup. V, kter pedstupuje ped zpadn prel, kryje zvonovo stanov stecha zakonen makovic s korouhv a kem. Lo a presbyt kryje sedlov, nad knitm zvalben stecha vyskldan plechovmi, na koso poloenmi ablonami. Fasdu stavby len liznov rmce a ostn oken. (ok)
BULOVKA 37
fara p. 5
Barokn fara p. 5, kter je soust ohradn zdi obhajc okolo hbitova, se nachz jin od kostela. Pzemn zdn stavba se zobytnnm podkrovm stoj na obdlnm pdorysu. Mansardovou stechu se stedovm vikem kryj eternitov ablony. Hladkou blou omtku zdob erven vyveden rmce kolem okennch otvor a vstupnch portl. Stejnm ervenm ntrem jsou opateny tak liznov rmce, kter dopluje bos na nroch a na jihovchodn stran objektu. (ok)
hospodsk budova
Hospodsk budova je situovna jihovchodn od fary. Pedstavuje nejjinj stavbu celho arelu kostela sv. Archandla Michaela. Pzemn objekt obdlnho pdorysu vystavn ze smenho zdiva stoj rovnobn s budovou fary. Stavbu, kter se nachz v havarijnm stavu, provizorn zasteuje devn pultov stecha. (ok)
mrnice
Mrnice situovan severn od kostela je vestavna do ohradn zdi. Zdn pzemn oblen stavba m tvercov pdorys. Valbovou stechu kryj taky bobrovky. Segmentov zakonen vstup do objektu se nachz na jinm prel, kter se obrac ke kostelu. Jednoduch devn rmov dvee s keramickou klikou zdob proezvan k. (ok)

Ohradn ze obh bval hbitov, kter se rozprostral kolem kostela. Hrub omtnutou ze vystavnou ze smenho zdiva kryje koruna vyskldan z taek bobrovek. V cel dlce zdi je symetricky rozmstno trnct zastaven kov cesty. Jedn se o vklenkov kapliky s pultovou stechou krytou tak takami bobrovkami, kter pevyuj korunu ohradn zdi. V hlubokch nikch bvaly umstny na plechu malovan vjevy z Kristova ivota. Malby vytvoil v roce 1830 H. Schfer. Do souasnosti se jich dochovalo pouze nkolik a jsou siln zkorodovan. (ok)
38 BULOVKA
OKRES LIBEREC
brna
Ve vchodn sti ohradn zdi ve smru do vesnice je umstna hlavn vstupn brna vedouc do prostoru bvalho hbitova. Brnu s kostelem spojuje chodnk vyskldan ze zmkov dlaby. irokou zdnou brnu tvo masivn postrann pile s vyzdnm segmentovm obloukem. Brnu kryje valbov stka vyskldan z taek bobrovek, kter je posazena z vchodn strany na prolovan korunn mse a ze zpadn strany na rovnm devnm pekladu. Brnu vypluj dvoukdl novodob kovov vrata. (ok)
k
SKP R 25868/54183 na p. p. . 2945
K byl pravdpodobn postaven z nkladu mstnho sedlka Josefa Jckla v roce 1805. Stoj ped domem p. 2 v doln tetin obce, vchodn od hlavn brny vedouc do arelu kostela sv. Archandla Michaela. Pskovcov podstavec krucixu orientovanho na jih tvo nzk kvadratick sokl, na kter nased zen hranolov dk opaten blm ntrem. Ten pechz v hlavici, kterou ukonuje prolovan volutov msa. Kovan k s plechovm, siln zkorodovanm korpusem ukiovanho Krista vychz z nstavce zdobenho palmetami. Sokl i dk zdob novodob nastben tukov ornamenty. Hlavice je opatena zavenou kovovou lucernou. (ok)
Matzig 1928, s. 321; UP I, 1977, s. 151.
BULOVKA 39
ernousy
(Tschernhausen)
Lnov ves ernousy zaloen pravdpodobn na starm osdlen se nachz v nejsevernjm cpu Frdlantska, pi nkdej zemsk hranici ech, Saska a Pruska, asi osm kilometr severn od Frdlantu. Nejstar psemn zmnka o obci je z roku 1385, kdy je zmiovn mstn lechtic Heynecke z ernous. Pot zdej lenn statek drela drobn venkovsk lechta. Vystdali se tu Rackwitzov, Kottwitzov, Gersdorfov, Miltitzov a Schweinichenov. Tito dritel lennho statku sdlili v bnch selskch usedlostech. A v kupn smlouv z roku 1584 se uvd rytsk sdlo s pivovarem, sladovnou a ostatnmi budovami. V letech 16631664 dravu odkoupili Gallasov, majitel frdlantskho panstv. V t dob ilo v obci pouhch 39 osob. Dal pohromou pro ernousy byl niiv por roku 1671 a tk luternskch obyvatel do Luice v roce 1677. Pes vechny trapy se obec vzpamatovala a roku 1790 v n bylo ji 32 usedlost, jejich obyvatel pracovali pevn na poplunm dvoe Clam-Gallas. A do posledn tvrtiny 19. stolet zstvaly ernousy ve stnu blzk obce Ves, dokonce nemly ani vlastn kostel a kolu. Tehdy dolo k vybudovn eleznin trati spojujc Frdlant a Zhoelec. ernousy se staly posledn stanic na esk stran a logickm dopravnm centrem pro cel okol. I kvli dobrm dopravnm podmnkm se zde rozil devozpracujc prmysl. esk nzev obce ernohousy byl roku 1924 zmnn na dnen podobu ernousy. V roce 1930 zde ilo 268 obyvatel. Po druh svtov vlce a odsunu nmeckho obyvatelstva nebyla obec pro svou odlehlou polohu zcela dosdlena a jej vvoj dodnes vcemn stagnuje.
40 ERNOUSY
OKRES LIBEREC
arel bvalho zmku

Arel nachzejc se severovchodn od stedu obce tvo objekty hospodsk budovy, spky a sprvn budovy uskupen po obvodu obdlnho dvora. Celmu prostoru dominoval barokn zmek postaven majitelem panstv Filipem Josefem Clam-Gallasem v roce 1793. Ten byl v roce 1808 rozen a po roce 1838 pouvn sprvou clam-gallasovskho velkostatku. Od roku 1886 zde Nmeck horsk spolek pro Jetdsk a Jizersk a hory podal chlapeck tbory. Zmek, kter po roce 1945 peel do majetku sttnho statku, byl v roce 1984 zdemolovn.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 373374. UP I, 1977, s. 187; Andl a kol. 1984, s. 7374; Andl - Karpa 2002, s. 211; Musil - Plaek - lovec 2005, s. 4749.
hospodsk budova p. 22
Pvodn dvr je pipomnn ji roku 1385. Dnen klasicistn hospodsk budova p. 22 postaven stavitelem Frantzem Thunem (Thumem) roku 1808 se nachz na severn stran arelu. Patrov zdn stavba dlouhho obdlnho pdorysu m valbovou stechu krytou plechovmi ablonami. Smen zdivo kryj siln pokozen vpenn omtky. Jednotliv prel len jednoduch prbn msy. st okennch a dvench otvor v pzem je osazena ulovm ostnm. Pzem budovy je, na rozdl od zastropenho patra, plackami a valenmi klenbami sklenuto do pas. Cel objekt se nachz v havarijnm stavu. (mo)
ERNOUSY 41
spka p. 23
Budovy spky p. 23 uzavraj arel od vchodu. Dv zdn omtan budovy stoj na oktogonlnm pdorysu. Zasteen budov chyb. Na korun zdiva se nachz torzo novodob phradov sten konstrukce. Ob sti spky spojuje krek s torzem sedlov stechy. Na severu a jihu k spkm pilhaj ni zcen bon pstavby. Cel objekt se nachz ve fzi zniku. (mo)
sprvn budova
nen soust SKP R, zpracovn nvrh na jej doprohlen k arelu se st. p. . 1
Klasicistn patrov zdn stavba obdlnho pdorysu uzavr arel od zpadu. Jednotliv prel s hladkou omtkou zdob prbn msy a na nroch liznov psy. Valbovou stechu krytou takami bobrovkami a lennou volskmi oky ukonuje devn vika s lucernou a makovic. Od vchodu k budov pilh novodob pstavba. Cel objekt je neudrovan a nachz se v havarijnm stavu. (mo)
kaple sv. Jana Nepomuckho

Klasicistn kaple z roku 1797, postaven stavitelem Frantzem Thunem (Thumem) podle nvrhu Antona Otta, se nachz severovchodn od stedu obce pi cest vedouc do bvalho zmku. Kaple byla zejm soust irho zmeckho arelu, nebo psemn prameny ji uvdj jako zmeckou kapli. Zdn budova m kruhov pdorys s obdlnmi pstavky pedsn a presbyte v severojinm smru. Vstupn prel vrchol zaoblenou atikou, ve kter se nad segmentov zakonenm oknem nachz obdln otvor pro zaven zvonu. Hlavn vstup, umstn v pravohlm pskovcovm ostn, je osazen prolovanmi dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce. Klenk v nadpra nese inicily dontora Kristina Filipa Clam-Gallase: CG. Severn prel bez okennch otvor zakonuje nzk trojheln tt. Prostor prosvtluj okna v segmentovch otvorech lemovanch tukovmi ambrnami. Fasdu len hladk tukov plochy lizn a okennch ambrn stdan plochou tmav hrub omtky. Peds a presbyt jsou zaklenuty valenmi klenbami, stedov st kupol s lucernou. Stechy kryj na erveno naten plechov ablony. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Ves. Hagenauer 1911, s. 8687; Metzger 1912, s. 6364; UP I, 1977, s. 187; Skora 1997, s. 22; Andl - Karpa 2002, s. 211212.
42 ERNOUSY
OKRES LIBEREC
esk Dub
(Bhmisch Aicha)
Msto esk Dub le dvanct kilometr jihozpadn od Liberce mezi Jetdskm potokem a kou Raovkou na zvlnnm hbetu, kter vybh v jin sti v zmeckou ostronu. Severn od eskho Dubu se zvedaj pln pod Jetdskm hebenem a jinm smrem pokrauje k Jizee hlubok dol eky Jetdky a Mohelky. Historick jdro msta je chrnno jako mstsk pamtkov zna. Historie eskho Dubu sah a do romnskho obdob. Msto pat k nejstarm sdlm v souasnm Libereckm kraji. Vzniklo jako trn osada na vyvenin pi kupeck stezce vedouc z Prahy do Luice. Kne Vladislav I. daroval roku 1115 toto zem v povod Mohelky benediktinskmu klteru v Kladrubech. Vznam tohoto osdlen dokld nlez pozstatk romnskho kostela s apsidou a hbitovem. Novm majitelem zem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka, kter na mst ostrony ve tyictch letech 13. stolet vybudoval pro rytsk a pitln d johanit opevnn klter, tzv. komendu s kapl sv. Jana Ktitele, patrona du. Souasn s nm vzniklo i poddansk msto s kostelem sv. Ducha, pi nm stl rouben pitl. Trhov msteko neslo pvodn jmno Nov Svtl (ve vztahu ke Star Svtl, dnen Svtl pod Jetdem), postupn vak pevilo pvodn jmno Dub, zatmco ves severn od msta se nazvala Star Dub. V roce 1373 je Dub ji doloen jako prvn msto (civitas). V roce 1425 jej obsadila husitsk vojska Jana apka ze Sn a v roce 1429 byla johanitsk komenda bhem taen Prokopa Holho na itavu zniena. Msto ve druh polovin 15. stolet pustoila luick vojska a pory. Od roku 1490 zapoal nov majitel panstv Jan z Vartemberka s obnovou msta a stavbou hradu na mst vyhoel komendy. Od roku 1552 se do historie Dubu zaal vznamn zapisovat Jan z Oppersdorfu,
ESK DUB 43
kter pestavl pozdn gotick hrad na reprezentativn renesann zmek. V prvn polovin edestch let 16. stolet nechal postavit radnici a mstu udlil privilegia. Ze sedmdestch let 16. stolet pochz kostel Nejsvtj Trojice, v roce 1579 byl rovn dokonen katolick kostelk (kaple sv. Jana) a pitl v arelu zmku. Za vldy Smiickch (od roku 1591) i Albrechta z Valdtejna (od roku 1622) pestal bt Dub sdelnm mstem. Po smrti vvody Albrechta, kdy se na zmku usdlil hrab Ludvk Hektor Isolani, i za nslednho psoben vdeskho kltera augustininek ji msto ztrcelo na vznamu. Pohromou se stal por v osmdestch letech 17. stolet, kter zniil kostel, pitl, radnici, kolu a mnoho dom. Na sklonku 18. stolet se zan ociln uvat nzvu esk Dub (Bhmisch Aicha). V roce 1838 dubsk panstv zakoupil lechtick rod Rohan a v te dob zan msto rozvjet schopn textiln podnikatel Franz Schmitt pochzejc z Broumova. Prosperujc rma zen z eskho Dubu patila k vznamnm textilnm podnikm monarchie a Schmittv podnikatelsk duch se promtal i do stavebn podoby msta. Rozshl kody zpsobily dva velk pory v letech 1855 a 1858, kdy byl znien zmek a velk st obytnch budov. V dosud pevn eskm mst rostl od 17. stolet poet nmeckch obyvatel. Na konci 19. stolet byl esk Dub na vrcholu prmyslovho rozvoje. Spolen s Malm Dubem ml v roce 1890 2 715 obyvatel, pitom Schmittova tovrna zamstnvala 2 500 osob. Pevahu zskalo nmecky mluvc obyvatelstvo. Nrodnostn pomr se vyrovnal v roce 1910 a v roce 1918 se ji k esk nrodnosti pihlsilo vce obyvatel. Za prvn republiky msto relativn stagnovalo, protoe bylo odznuto od eleznice i hlavnch silnic. Velkou tragdii znamenalo v roce 1938 zalenn pevn eskho eskodubska do Tet e. Po osvobozen msta v roce 1945 dolo k nslednmu odsunu nmeckho obyvatelstva, co mlo za nsledek siln pokles mstn populace i potu dom. Po roce 1948 dochz k celkovmu padku a devastaci mstskch pamtek a stenmu naruen mstskho urbanismu. Teprve potkem devadestch let zapoal nov kulturn a spoleensk rozvoj msta, na nm ml velkou zsluhu objev sklepnch prostor johanitskho kltera v roce 1991. Dal uniktn nlez pochz z archeologickho vzkumu v roce 2003, kdy byly na johanitskm konventnm hbitov v arelu komendy nalezeny kostern pozstatky a dvojramenn ostatkov k s bronzovm korpusem ukiovanho Krista osazen drahmi kameny.
44 ESK DUB
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Ducha

SKP R . rejstku 14737/54197 s p. . 688, 689, 690, 691 a na sti p. . 693
Arel kostela sv. Ducha se nachz v Kosteln ulici jihozpadn od nmst Bedicha Smetany. Tvo ho kostel, budova dkanstv p. 9/IV, ohradn ze a brna. Do roku 1681 se kolem kostela rozprostral mstsk hbitov a pot dkansk zahrada. Arel je soust mstsk pamtkov zny.
NP OP v Liberci, RZ . 619. Schiller 1898, s. 179198; Ressel, 19031905, s.687690; imk 1909, s. 1220; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 142145; Kua 1996, s. 560561; Panek - Panek 2001, s. 89; Vlek 2004, s. 469470; Edel 2006, s. 3236.
kostel sv. Ducha

Pvodn gotick kostel sv. Ducha byl postaven po roce 1237. I s patrociniem je poprv zmnn roku 1291. Po zniku kostela v arelu johanitsk komendy slouil kostel sv. Ducha i pro poteby du. Po ponien pi husitskch bouch dolo ke konci 15. stolet k jeho rekonstrukci. Stavbu patrn vedl zhoeleck mstsk stavitel Konrd Pger. V 60. letech 16. stolet nechal Jan z Oppersdorfu k objektu pistavt zpadn st o dvou polch, kterou opatil samostatnm vchodem. Ta pot slouila pro katolick vc. Pvodn st kostela uvali utrakvist. Ob sti zejm oddlovala pn ze. V letech 1647 a 1694 svatostnek vyhoel. Po druhm poru byl kostel opt prodlouen zpadnm smrem a propojen s mstskou hradbou. Zsluhou praskho stavitele Jana Vclava Pnka ( 1704) nebo jeho syna Jana imona Pnka (Panetia) (kol. 16541734) zskal v letech 16941695 souasnou barokn podobu. Kamenick prce provedl Vclav Zna. Orientovan jednolodn stavba m nepravideln ptibok presbyt, kter kryje plechov sedlov stecha s valbovm zakonenm na vchodn stran. K severn stran presbyte je pistavna mohutn hranolov v, v jejm pzem se nachz sakristie. V zakonuje oplechovan cibulov b s polygonln lucernou, makovic a kem. Jin prel kostela len tyi oprky. Pi baroknch pravch doplnily severn prel lodi dv oratoe a peds. Na bonch kostelnch prelch je osazeno vce vstup, co je dno ve zmnnm historickm a stavebnm vvojem stavby. Vchod vedouc ze sakristie do presbyte zdob zajmav pozdn gotick baldachnov portl. (ok)
budova dkanstv p. 9/IV

Budova dkanstv p. 9/IV, kter je vstupnm prelm orientovan do Kosteln ulice, se nachz vchodn od kostela sv. Ducha. Pvodn farn budovu, kter v roce 1647 vyhoela, nahradila novostavba z let 16511652 se zdnm pzemm a roubenm patrem. I tu vak zniil dal por, kter postihl msto v roce 1694. Stvajc budova byla dle literatury postavena stejn jako kostel v letech 16941695 podle projektu praskho stavitele Jana Vclava Pnka ( 1704) nebo jeho syna Jana imona Pnka (Panetia) (kol. 16541734). Kamenick prce ml provst stejn jako u kostela Vclav Zna. Nslednmi pravami zskal objekt dnen klasicistn podobu. Dkanstv je patrovou stavbou obdlnho pdorysu, kterou kryje valbov stecha vyskldan z taek bobrovek s plechovmi lemy. Hladkou eln fasdu len ostn oken odlin u obytn a hospodsk sti a patrov msa. Vstup do dkanstv osazen historickmi dvoukdlmi dvemi rmuje jednoduch pravohl kamenn portl. Nad nm se nachz nika, kterou pvodn vyplovala socha sv. Florina. (ok)
ESK DUB 45
ohradn ze
Ohradn ze uzavrala arel ze severn a sti z jin strany. Zpadn hranici arelu tvo mstsk hradby, vchodn budova dkanstv a vstupn brna. Ze severn sti zdi se do souasnosti dochovaly pouze fragmenty. Ze opaten korunou z taek bobrovek je vyzdna ze smenho a sten omtanho zdiva. V jin sti ji prolamuje segmentov zakonen vstup do arelu, jeho vpl tvo devn jednokdl vrata. (ok)
brna
Na jihovchodn nro budovy dkanstv navazuje brna z roku 1735, kter tvo spojnici mezi nm a tzv. Malodubskou kolou. Vznikla pi barokn prav arelu, kdy nahradila pvodn devnou stavbu. Je situovna jihozpadn od kostela a uzavr z Kosteln ulice vstup do celho arelu. Zdn omtan objekt m vjezd uprosted a mal branky po stranch. Do souasnosti se dochovala pouze lev branka (z pohledu z Kosteln ulice). Prav zanikla pi rozen budovy dkanstv. Vjezd tvo plkruhov pskovcov portl s klenkem. Svisl sti vjezdu pedstavuj sloupy zakonen prolovanmi hlavicemi, kter zdob tylist rozeta. Patky sloup jsou vyklenut dovnit prjezdu. Brna vrchol neomtanm trojhelnm ttem oddlenm prolovanou msou s volutami, koulemi na pilkch a vrcholovm kem. V nice umstn ve stedu ttu vidme pskovcovou sochu sv. Vojtcha. Literatura uvd i sv. Prokopa, i sv. Mikule. Nad nikou se v ozdobn psce nachz vytesan a ern zvraznn datace: Anno 1735.. Postrann branku rmuje pravohl kamenn portl s uchy. (ok)
46 ESK DUB
OKRES LIBEREC
arel kostela Nejsvtj Trojice

SKP R . rejstku 31680/54196 s p. . 975, 976, 977, 978, 980
Arel hbitovnho kostela Nejsvtj Trojice se nachz na vyvenin, severn od nmst Bedicha Smetany, za bvalmi hradbami. Jeho soustmi jsou kostel, architektonicky toton proveden kaple a mrnice, hrobka eskodubsk prmyslnick rodiny Schmitt. Zmnn stavby obklopuje hbitov a cel arel, kter je soust mstsk pamtkov zny, uzavr ohradn ze.
Schiller 1898, s. 187188, 197; Ressel, 19031905, s. 690691; imk 1909, s. 2224; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 154155; Kua 1996, s. 562; Edel 2006, s. 7071; Hnojil 2008, s. 160.

Prvn psemn zmnka o hbitovnm kostele Nejsvtj Trojice vystavnm po roce 1570 nalezneme v urbi dubskho panstv z roku 1590. Tento objekt, kter pravdpodobn v dob svho masovho pchodu do msta vyuvali nmet luterni a od rekatolizace nmet katolci, byl za ticetilet vlky zejm tm znien. Zstalo nejspe zachovno pouze zpadn vstupn prel. Souasnou ran barokn podobu kostel zskal nejpozdji v roce 1681. Nechali jej postavit Norbert Knauth z Fahnenschwungu (majitel dvora v Hoenm pedmst Dubu) a Cyril Agricola z Limburku (pn na Rovni) jako podkovn za to, e za velk morov epidemie v 70. a 80. letech 17. stolet nebyly postieny jejich rodiny. Zdn jednolodn orientovan stavba obdlnho pdorysu m odsazenou apsidu kruhovho tvaru, kter je sten zaputna do hmoty lodi. Sedlovou stechu se zvalbenm nad presbytem kryje plech, kter v 60. letech 20. stolet nahradil pvodn indelovou krytinu. Ve vchodn sti lodi na stechu nased oktogonln lucerna s cibulovou bn, makovic a vrcholovm kem. K severnmu prel je pistavna pzemn sakristie s valbovou stechou rovn krytou plechem. Kosteln lo prosvtluj segmentov zakonen okna zasazen v kamennch ostnch. Hlavn vstupn prel vrchol dvouetovm po stranch probranm ttem s trojhelnm zakonenm. tt je ve spodn sti opaten przdnou nikou zasazenou do liznovho rmce. Nad vstupnm portlem se pod zazdnm oknem nachz kamenn deska s vytesanm npisem: TERNO TOTIVS VNIVERSITATVS / AVCTORI / TRINO ET VNI / IVSTITI ET PROVIDENI ABVSSO / MISERICORDIE PATRI PRINCIPIO ET / FINI EX QVO PER QVEM ET IN QVO SVNT / OMNIA / [ANNO 1681]. Po obvodu kostela jsou osazeny kamenn nhrobky pochzejc vtinou z 19. stolet a na severnm prel se nalz pamtn deska pipomnajc smrt t pruskch vojk roku 1866. (ok)
kaple Nejsvtj Trojice

Jihozpadn od kostela Nejsvtj Trojice, u vstupu na star st hbitova, se nachz hbitovn kaple stejnho zasvcen jako kostel. Stavba situovan u jihozpadnho nro ohradn zdi hbitova tvo architektonick protipl mrnice. Objekt vybudoval roku 1719 na sv nklady dubsk konel Vclav Paul. Zdn pzemn stavba se sedlovou stechou krytou plechem stoj na tm tvercovm pdorysu. Jin prel objektu orientovan smrem k mstu zakonuje trojheln po stranch probran tt ozdoben volutami a liznami. Ve stedu prel se nachz obdln okno v jednoduchm pskovcovm ostn vyplnn kovanou m, nad kterm je umstn pskovcov deska se zbytky npisu: Zu Ehren der Allerheiligsten Dreyfal- / tigen [---] / [---] / [---] / [---] / [---]. Po stranch okna se nachzej dva pilastry, s patrnmi zbytky modr polychromie. Vstup do kaple osazen v jednodue prolovanm pskovcovm ostn s uchy je situovan na vchodnm prel. Dvoukdl devn dvee zdob kovan panty. (ok)
ESK DUB 47
mrnice
Barokn mrnice vystavn na potku 18. stolet pravdpodobn slouila i jako kostnice a po architektonick strnce tvo protipl kaple. Nachz se jin od kostela Nejsvtj Trojice pimknut ke hbitovn zdi. Ped rozenm hbitova o vchodn st tvoila jeho jihovchodn nro. Mrnice je zdnou pzemn stavbou tvercovho pdorysu se sedlovou stechou krytou plechem. Jin prel objektu orientovan smrem k mstu zdob trojheln tt s volutami a centrln nikou. Pod n se nachz zazdn obdln okno. Vstup do mrnice situovan na zpadnm prel tvo jednoduch pskovcov ostn s uchy a kapkami. Na hladk omtce jsou msty patrn zbytky modr polychromie. K vchodnmu prel budovy pilhaj ti pskovcov obdln nhrobn desky. Z elnho pohledu pravou desku zdob relif latinskho ke, prostedn pokrv souvisl tm neiteln npis. (ok)
hrobka rodiny Schmitt

Dominantu novj sti hbitova pedstavuje historizujc hrobka rodiny Schmitt situovan vchodn od kostela. Roku 1873 ji podle pln vdeskho architekta Carla Tietzeho vybudoval libereck stavitel Gustav Sachers (18311874). Sochaskou vzdobu hrobky vytvoil v roce 1876 dransk socha Franz Schwarz. Hrobka je zdnou centrlou postavenou na piblinm pdorysu eckho ke. Pstup umouje z vchodn strany dvouramenn schodit zdoben balustrdou a vedouc k antikizujcmu portiku s dvojic drskch sloup. Na podest schodit trn pskovcov socha Madony. V suternu hrobky se nachz krypta. tvercovou kapli nad kryptou zdob na severn a jin stran dal antikizujc portiky. V kadm z nich stoj alegorick pskovcov socha truchlc ensk postavy v nadivotn velikosti. V zpadn stn smrem ke kostelu je vsazeno vysok obdln okno opaten vitraj. Kapli kryje kupolovit plechov stecha s polygonln lucernou, kter vrchol jehlancovitou pic s makovic a kem. (ok)
hbitov
Hbitov se rozkld kolem kostela. Zaloilo jej msto, kdy v letech 15681570 vykoupilo tamn polnosti dubskch man. Jeho existence je doloena v letech 15761582. Zpotku byl hbitov pstupn brnou vedouc z ulice dcho uitele Havla, kter se nachz vedle kaple. Do roku 1868, ne byla stvajc plocha hbitova rozena vchodnm smrem, tvoila jeho jihovchodn nro mrnice. Dnes je hlavn vstup do arelu ze Hbitovn ulice. K umlecky hodnotnm zdejm sepulkrlnm pamtkm pat historizujc hrobka rodiny Lehrer (pbuznch Schmitt) s mramorovou sochou Madony z roku 1878 od dranskho sochae Franze Schwarze i pomnk Ludwiky Schmittov zdoben sochou sedcho andla. Nhrobek zhotovil v 50. letech 19. stolet prask socha Josef Max (18041855). (ok)
ohradn ze
Omtnut ohradn hbitovn ze, kter tvo od severu, zpadu a jihu hranici arelu, je vyzdn ze smenho zdiva (pvodn lomov zdivo dopluj cihly). Vchodn st pvodn zdi byla pi roziovn hbitova zboena. Korunu zdi kryj z sti pskovcov desky a z sti plech. Jin stranu prostupuj dv kovan vstupn brny osazen na pskovcovch bosovanch sloupech. Do zdi je vsazena ada nhrobnch a pamtnch desek, kter pochzej pevn z 18. a 19. stolet. K zajmavostem nle mimo jin pamtn deska MUDr. Ignce Wieseho, poslance zemskho snmu a spoluzakladatele mstn esk besedy. (ok)
48 ESK DUB
OKRES LIBEREC
arel zmku
SKP R . rejstku 11033/54195 s p. . 337/2, 661, 662, 663, 665, 666, 667/1, 667/2, 668, 669, 670/1, 670/2, 671/1, 671/2, 671/3, 679/1, 679/2, 680, 681 (st), 694, 713, 717 a p. . 672, 673, 674, 675, 676, 677, 678 (bez staveb)
Rozshl arel zmku situovan jin od nmst Bedicha Smetany, v mstsk pamtkov zn se skld z nkolika budov. Jedn se o dm p. 1/IV se sloitm stavebnm vvojem. Renesann pivovar p. 2/IV, na kter navazuje pozdn gotick brna p. 3/IV a hospodsk a sprvn budovy p. 4/IV (pestavn v roce 1909 na kojeneck stav), p. 6/IV, p. 7/IV, p. 10/IV (kola), p. 11/IV (palrna), p. 12/IV (patrn valcha zboen pi stavb kulturnho domu v 80. letech 20. stolet), p. 16/IV (tzv. Dolen mln). Arel zmku je i pes adu prav jednm z nejhodnotnjch stavebnch celk severnch ech dokldajc sloit stavebn vvoj od pozdn romnsk komendy a po souasn sprvn a obytn budovy.
NP OP v Liberci, RZ . 779, SHP 146 a SHP 200. Schiller 1898, s. 947, 180198; Ressel, 19031905, s. 687; imk 1909, s. 812; Sedlek 1932, s. 262268; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 132139; Edel 1992, s. 395400; Edel 1993, s. 11111; Kua 1996, s. 560563; Vlek - Sommer - Foltn 1998, s. 204206; Skivnek 1998, s. 180181; Durdk - Bolina 2001, s. 208209; Edel 2003, s. 35; Edel 2006, s. 1630.
1 dm p. 1/IV 2 dm p. 2/IV 3 dm p. 3/IV 4 dm p. 4/IV 5 dm p. 6/IV 6 dm p. 7/IV 7 dm p. 10/IV 8 dm p. 11/IV 9 kaple sv. Jana Nepomuckho 10 kana 11 most 12 mln p. 16/IV 13 bv. johanitsk komenda
johanitsk komenda
Johanitsk komenda byla pi starm romnskm kostele (odkrytm archeologickm vzkumem v roce 1994) zaloena ve 40. letech 13. stolet Havlem z Lemberka. V blzkosti kostela dolo k postaven pozdn romnsk patrov severn budovy konventu. Z tto stavebn fze se dodnes dochovalo torzo pzem se tvercovm slem a k nmu z jihu pipojen vovit stavba. dajn v letech 12471249 romnsk kostel vyhoel, co umonilo rozen komendy jinm smrem. Kolem roku 1250 bylo pzem vovit stavby pemnno na kapli sv. Jana Ktitele s pstavbou presbyte. Komenda fungovala i po roce 1420, kdy ji s klternm panstvm zskv Jan z Ralska. V roce 1425 ji vak vyplili sirotci. Rozshl zbytky tykdl komendy byly pebudovny na hrad nazvan Krucemburk doloen roku 1499. Jan z Oppersdorfu tento hrad v letech 15521579 pestavl na renesann zmek. Po polovin 16. stolet prolo pzem komendy pravou na sklepy nov vybudovanho zmeckho pivovaru. Po poru zmku v roce 1858, jeho sten demolici a pestavb v roce 1909 byly zbytky komendy zakonzervovny ve stavb dnenho domu p. 1/IV. K romnsk vov stavb s kapl sv. Jana Ktitele z jihu podln pilh patrov budova konventu. V obou podlach je budova dvouprostorov, tvoen vstupnm slem a druhou severn mstnost pilehajc k vi s kapl. Zatmco pzemn velk sl konventu zaklenuj ti pole kovch kleneb bez eber, shodn prostor v pate byl plochostrop. V tomto prostoru byl uinn vznamn objev zbytk tlesa mohutnho krbu z doby vstavby objektu. Pzemn severn mstnost zaklenuje romnsk klenba bez eber a obdobn een se promtlo i do prostor patra. Z protilehlho zpadnho klenebnho ela se dochovaly pouze seky zdiva z lomovho kamene. Torzo tpodlan vov stavby s kapl sv. Jana Ktitele je utveno z dkovho kvdkovho zdiva. Tm tvercov prostor lodi pekrvalo jedno pole bezebrov kov klenby. Prostor se plkruhovm triumflnm obloukem otvr do polygonlnho knit zaklenutho konchou. Patro vovit stavby pak tvoila plochostrop mstnost, ze kter stilo schodit do zaniklho tetho podla. Jin prostory dnen budovy p. 1/IV jsou torzem jinho kdla konventu. (mo)
ESK DUB 49
dm p. 1/IV
Objekt p. 1/IV je torzem nkdejho eskodubskho zmku postavenho za Jana z Oppersdorfu v letech 15521579 na zkladech zanikl johanitsk komendy. Po poru roku 1858 zbylo ze zmku pouze vchodn kdlo, kter zskalo souasnou podobu v roce 1909. Samotn objekt je dnes zpstupnn Podjtdskm muzeem v rmci prohldky johanitsk komendy a nalezneme jej ve stedn sti arelu. Zdn objekt p. 1/IV nepravidelnho, v zsad vak obdlnho pdorysu, m jedno podzemn podla s lenitmi sklepnmi prostory a dv nadzemn podla. Valbovou stechu hlavnho objektu kryj eternitov ablony. Kolmo na ni navazuje valbov stecha zasteujc schodit. Jednotliv prel s nelennmi fasdami jsou opatena hladkou omtkou, ze kter vystupuj odkryt stedovk sti zdiva a okennch otvor. Ped vchodn prel pedstupuje mlk rizalit zakonen nad rovn korunn msy trojhelnm ttem s kruhovm oknkem. (mo)
pivovar p. 2/IV
Dm p. 2/IV se nachz na jihovchodn stran arelu, kde na zlomu zmeck ostrony tvo obvod nkdej hradby johanitsk komendy. Jdro dochovan stavby pvodnho panskho pivovaru vzniklo kolem roku 1564. A do roku 1909 stly vchodn a severn od p. 2/IV dal pivovarsk budovy (varna, vrtnice a vstup do spilky). Objekt pivovaru ponien porem v roce 1858 nsledn proel pestavbou podle projektu Josefa Pruvota (18061883), avak ji v roce 1886 byl provoz zruen. Souasnou romantizujc podobu budova zskala kolem roku 1910 v souvislosti s celkovou pestavbou arelu. Zdn objekt obdlnho pdorysu dopluje v ndvornm prel krtk kdlo s men vstupn pstavbou. Valbovou stechu kryj eternitov ablony. Kvli poloze na hran ostrony m stavba odlin patrovn v podlnch prelch. Ndvorn a bon severovchodn prel vystupuje nad tern pouze pzemm a patrem. Jihovchodn prel m vysokou kamennou podezdvku v rozsahu minimln jednoho bnho podla suternu, dle pzem osvtlen esti okny a patro se shodnm potem segmentov zakonench tydlnch oken. Cel tpodlan fasda je lenn mohutnmi asymetricky umstnmi oprnmi pili. Patro v pt a est ose vyn segmentov pasy vyrovnvajc odskok zdiva a koprujc prbh nkdej hradby v pzem a suternu. Nad okny patra probh ploch korunn msa. Severovchodn a severozpadn prel je opateno hrubou omtkou ediv barvy s vodorovnm prbnm psem bl hladk omtky v rovni patra. Na severovchodn prel smujc do ndvo navazuje pstavba se sedlovou stechou a men pzemn pstavek na lichobnm pdorysu s pultovou stechou. Patro prosvtluj segmentov zakonen dvoukdl okna. Jihozpadn prel navazuje na sousedn objekt p. 3/IV a sten na hmotu kaple sv. Jana Nepomuckho. V interiru se nachzej uniktn klenut prostory. (mo)
kaple sv. Jana Nepomuckho

Renesann kapli nechal postavit Jan z Oppersdorfu v letech 15521559. Kaple byla bhem 17. a 18. stolet pokozena dvma pory. Po poslednm z nich z n zbylo pouze obvodov zdivo. Po oprav a novm vysvcen kaple v roce 1722 zskala patrocinium sv. Jana Nepomuckho. Za Josefa II. dolo k jejmu zruen. V roce 1803 byla pestavna na mstsk pitl s vestavnm tetm podlam sloucm provozu pilehlho pivovaru. Souasn podoba kaple souvis s celkovou pravou arelu v roce 1910. Jednolodn stavbu obdlnho pdorysu se skosenm pi zpadnm prel zpsobenm prbhem hradebn zdi zakonuje plkruhov presbyt. Valbovou stechu kryj plechov ablony. Jednotliv prel jsou opatena hladkou omtkou, kterou len plkruhov zakonen psy hrub omtky naznaujc v ploe vysok okna. Dnes je kaple osazena menmi pravohlmi okny v pskovcovch ostnch. ada destrukc omtek odhaluje velk plochy lomovho zdiva a sti zazdnch kruhovch okennch ostn. Na jinm prel se dodnes dochoval plkruhov zakonen renesann portl vyskldan z pskovcovch kvdr. (mo)
50 ESK DUB
OKRES LIBEREC
brna a byt sldka p. 3/IV

Dm p. 3/IV, kde se nachzela sladovna, byt sldka a mstnost pro ele, je soust jinho obvodu arelu. Zaoblen hmota domu s brnou kopruje v mstech zlomu zmeck ostrony prbh nkdej hradby johanitsk komendy. Objekt navazuje na vchodn stran na pivovar p. 2/IV s kapl sv. Jana Nepomuckho a dm p. 15/IV, se ktermi byl v jednotlivch podlach funkn propojen. Ze zpadu pilh na budovu p. 4/IV. Brna a prostory zpadn od n pochzej z doby vstavby zmku z pelomu 15. a 16. stolet. Vchodn st domu vznikla v souvislosti s vstavbou pivovaru v 60. letech 16. stolet. Pvodn patrov objekt byl ponien v roce 1858 porem a nsledn v pivovarsk sti pestavn podle projektu Josefa Pruvota (18061883). Souasn romantizujc podoba domu z obdob kolem roku 1910 byla provedena v souvislosti s celkovou pestavbou arelu zmku. Pzemn zdn objekt je umstn na obdlnm pdorysu s vysokou omtanou zd, kter v jinm prel vyrovnv prudk sklon svahu. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Severn ndvorn prel je estios, piem krajn pravou osu pedstavuje jin zmeck brna s kamennm plkruhov ukonenm portlem s okosenou vnitn hranou. Prjezd zaklenuje valen klenba. V horn sti nalezneme na vbhu klenby inicilu a dataci: 18 W 11 (Svatopluk Technik uvd, e pi rekonstrukci dolo pravdpodobn ke zkomolen pvodn datace 1511). Zbyl st prel nle k pivovaru a je opatena hrubou omtkou. V ose umstn vstup ohranien kamennm ostnm se svtlkem m z kad strany situovanou dvojici oken. Dvee jsou dvoukdl rmov s trojic kazet. Jin prel je oproti severnmu lenitj. Levou st zabr hladce omtan objekt s portlem brny. Vpravo od brny nalezneme omtan pil, vedle nho vystupuje obdln pstavba, na kterou navazuje a ke kapli sv. Jana hrzdn galerie vynen devnmi konzolami. (mo)
dm p. 4/IV
Secesn dm p. 4/IV, nkdej kojeneck stav, postaven roku 1909 podle nvrhu norimberskho architekta Jakoba Schmeissnera (18741955) je soust jihozpadnho obvodu arelu a v mstech zlomu zmeck ostrony kopruje obvod nkdej hradby johanitsk komendy. Patrov zdn objekt obdlnho pdorysu navazuje na vchodn stran na brnu u domu p. 3/IV. lenitou valbovou stechu kryj eternitov ablony. Dm stoj ve svaitm ternu, take pi jinm prel vystupuje sutern na rove pzem. Objekt je opaten hrubou omtkou, kterou v rovni pzem dopluj vyzdvky z pskovcovch kvdr. Severnmu prel obrcenmu do dvora dominuje centrln mlk rizalit. Okna odpovdaj svm tvarem a nepravidelnm rozmstnm uspodn interiru. Pi pohledu od severu nalezneme nad levou st pzem psov relif znzorujc hrajc si dti. Jinmu prel opt dominuje stedov rizalit s temi arkdovmi oblouky v rovni vyvenho suternu. K rizalitu se od vchodu pimyk schodit vedouc do patra. (mo)
dm p. 6/IV
Klasicistn dm p. 6/IV postaven na starch zkladech roku 1858 je soust zpadnho obvodu arelu a jeho hmota sten sleduje prbh nkdej hradby johanitsk komendy v mstech zlomu zmeck ostrony. Patrov zdn objekt obdlnho pdorysu na severn stran navazuje na dm p. 7/IV. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Kvli pkrmu svahu vystupuje na zpadnm prel sutern na rove pzem. Zpadn prel orientovan do svait zahrady len tyi mohutn oprky vyzdn z pskovcovch kvdr. Nepravideln umstn pravohle zakonench okennch otvor s ambrnami odpovd postupnm pravm dispozice interiru. Potu jednotlivch os odpovd i lenn fasdy, kter se skld z nestejn velkch pol hrub omtky ediv barvy vertikln a horizontln oddlench psy bl hladk omtky. Hlavn vchod umstn v jednoduchm obdlnm pskovcovm ostn s nadpranm oknkem je osazen dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce. Jin bon prel s hladkou fasdou oddluje od sousednho objektu zk prchod s kamennou zdkou a brankou. (mo)
ESK DUB 51
dm p. 7/IV
Dm p. 7/ IV je postaven, obdobn jako sousedn navazujc objekt p. 6/IV, na starch zkladech z obdob kolem roku 1858. Budova domu stojc pi zpadnm obvodu arelu shodn sleduje prbh hradby johanitsk komendy. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu navazuje na dm p. 6/IV a na dm p. 8/IV. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Fasdy shodn se sousednm domem p. 6/IV znehodnotily pravy proveden v 80. letech 20. stolet. V ploe fasdy opaten blm ntrem se stdaj nestejn velk pole hrub omtky, kter jsou vertikln a horizontln oddlena psy hladk omtky. Nevhodn okenn a dven vpln pochzej z ji zmiovanch prav. V pzem nalezneme nov proraen vjezd do gare a okenn otvory vyplnn luxfery. V pate jsou pak umstna obdln asymetricky dlen dvoukdl okna svmi rozmry naruujc charakter stavby. K zpadnmu prel pilh novodob terasa vyrovnvajc prudk zpadn svah ostrony. (mo)
kola p. 10/IV
Klasicistn budova byla vystavn v roce 1814 na mst starch patrn devnch kolnch staveb doloench psemnmi prameny ji v 16. stolet. V roce 1880 byla provedena dodnes sten dochovan novorenesann fasda a pzemn dvorn pstavba. Objekt stoj pi Kosteln ulici a uzavr zmeck arel od severu. Na zdn patrov objekt obdlnho pdorysu pilh patrov kolmo umstn dvorn pstavba. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Vchodn prel obrcen do Kosteln ulice len tveice lizn. st plochy vymezen stednmi liznami vrchol nad prolovanou korunn msou trojheln zakonenm ttem s kruhovm oknem a tukovm npisovm zrcadlem. Zbyl prel vetn dvorn pstavby, kter prola v nedvn minulosti utilitrnmi pravami, jsou opatena hrubou cementovou omtkou okrov barvy. V souasn dob probh sten rehabilitace historickho vzhledu objektu. (mo)
dm p. 11/IV
Dm p. 11/IV se nachz v severovchodn sti arelu, mezi ulicemi Star zmek a Kosteln. Dnen objekt stoj na mst brny a budovy renesann pansk palrny a hospody z druh poloviny 16. stolet. Patrov st domu pochz z pestavby arelu zmku po poru v roce 1858, piem fasdy jsou sjednocen pravami z potku 20. stolet. Zdn patrov objekt obdlnho pdorysu roziuje pstavba zpadnho prel. Valbov stecha rozdlen porn zd na dv sti m na severu sedlov ukonen pilhajc k jinmu prel star koly. Na jin prel domu navazuje ni pzemn budova (nyn bez domovnho sla). Vchodn prel opaten hrubou cementovou omtkou je v mst sten porn zdi opticky rozdleno na dv sti. Fasdu vertikln dl prbn ps lut barvy naznaen v omtce. Pi pohledu od vchodu je lev st domu osazena novodobmi disproporcionlnmi okny. V pzem prav sti stavby se nachz vrata gare a segmentov zakonen st prjezdu. (mo)
mln p. 16/IV
O nkdejm Panskm nebo tak Dolenm mlnu nalezneme prvn zprvy z roku 1621, kdy je ve mln uvdn mlyn Adam Proud. Pvodn devn mln dostal souasnou podobu na potku 19. stolet. Voda na jeho kolo pitkala ze dvou stran. Ze zpadu nhonem z Jetdky vytvoenm v bvalm vodnm pkop komendy a z vchodn strany z nhonu, kter prochzel mstem a korytem od Hoenho mlna. Ve mln se mlelo a do roku 1948. Nalezneme ho pi Husov ulici, jin od zmeckho arelu, v tsn blzkosti kaple sv. Jana Nepomuckho. Zdnou patrovou stavbu pdorysu psmene T kryje relativn nzk sedlov stecha nad pdn nstavbou. Jednotliv prel jsou opaten plochami hrub omtky ed barvy ormovan hladkmi psy svtlejho odstnu. Pravohl okenn ostn dopluj barokn tvarovan me. Tak jednotliv vstupn dvee jsou umstny v pravohlch pskovcovch ostnch. Ostn vstupu na zpadnm prel zdob naznaen volutov klenk s slem: Nro 34. (mo)
52 ESK DUB
OKRES LIBEREC
most
Kamenn most u jin zmeck brny pravdpodobn nahradil v polovin 16. stolet star padac most. Souasn s tm se vodn pkop, kter most peklenoval, zmnil na nhon Dolenho mlna. Dnes most navazuje na komunikaci prochzejc jin zmeckou brnou a dle smujc k Husov ulici. Kamenn jednoobloukov most peklenuje bval vodn pkop respektive dnes zasypan mlnsk nhon. Tleso mostu je vyzdno sten lomovm kamenem a v horn sti novji pskovcovmi kvdry. Mostovku dldnou ulovmi kostkami lemuje na vchodn stran nzk zbradl vyzdn opt z pskovcovch kvdr a na zpadn stran oplocen kolky p. 4/IV. Jedin mostn plkruhov oblouk uzavr na zpadn stran zazdvka umstn zde z dvod naven ternu zahrady na zpadn stran mostu. (mo)
kana
Secesn kana z potku 20. stolet postaven podle nvrhu architekta Jakoba Schmeissnera (18741955) se nachz v mrnm svahu na jinm konci parku rozprostrajcho se uprosted zmeckho arelu. Kana se skld z trojbok oprn zdky vyzdn z ulovch kvdr a obl ndrky. Stedn st ukonuje plkruhov nstavec s koulemi po stranch. Od stedov sti vybhaj do stran obl ramena zdky na koncch opt zdoben koulemi. Ke stedn sti se pimyk ndrka z umlho kamene. Nad n je umstn geometrick relif se secesn tvarovanm maskaronem, ze kterho proud voda. (mo)
ESK DUB 53
radnice p. 1/I
SKP R . rejstku 46009/54198 s p. . 1
Radnici p. 1 nechal postavit roku 1565 tehdej majitel panstv Jan z Oppersdorfu. Renesann dvoupodlan stavba s v byla postavena izolovan ve svaitm ternu jihovchodn sti dnenho nmst Bedicha Smetany. Roku 1694 budovu radnice znan pokodil por. Jej oprava probhala prbn a do roku 1733. Koncem 18. stolet se na objektu zaaly projevovat vn stavebn poruchy, a proto bylo v roce 1800 pistoupeno ke generln oprav. Na pelomu 19. a 20. stolet zaal bt stavebn technick stav budovy opt nevyhovujc, a tak se msto rozhodlo k jej optovn pestavb. Za velk nann podpory rmy Schmitt byl objednn nvrh u vdeskho architekta Wilhelma Klingenberga (18501910). Podle jeho nvrhu vypracoval provdc projekt libereck architekt Ernst Schfer. Pi samotn pestavb probhajc v letech 19051907 bylo k vchodnmu prel radnice pipojeno nov patrov kdlo a budovu sjednotila nov secesn prava fasd a interir. Radnice je dnes soust mstsk pamtkov zny. Na jihozpad roziuje stavbu obdlnho pdorysu kolm kdlo vystupujc v podlnch prelch v podob rizalit zakonench trojhelnmi tty. V severnm nro se k budov pimyk osmibok ptipodlan v ukonen cibulovitou bn s lucernou. Vlastn objekt m dv nadzemn podla a klenut renesann sutern, kter kvli svaitmu ternu sten vystupuje v jihovchodnm prel nad rove nmst. Stecha je sedlov, v jihozpadn sti s rizality na ni navazuje kolm stecha stejnho typu kryt vlknocementovmi ablonami. Plochy jednotlivch prel opatench hladkou omtkou dopluj jednoduch tukov ambrny a secesn dekory. V interiru budovy nalezneme ti renesann desky penesen roku 1918 na nov schodit. Desky s eskmi npisy nesou erby msta Dubu s datac 1665, znak Jana z Oppersdorfu a jeho druh manelky Marie z Lobkovic a znak hejtmana panstv Jeticha Slatinskho s datac 1665. (mo)
Ressel, 19031905, s. 686; imk 1909, s. 1921; UP I,1977, s. 212; Kibic 1988, s. 57; Kua 1996, s. 560; Edel 2006, s. 39.
dm p. 10/II
SKP R . rejstku 12998/55560 s p. . 131
Historizujc vila p. 10/II, v n se dnes nachz Husv sbor, je situovna na vyvenm mst nad kiovatkou ulic Hbitovn a dcho uitele Havla, severn od historickho mstskho jdra. Zpadn stranou pilh k okraji mstsk pamtkov zny. Vilu si nechal na mst starho pzemnho objektu vybudovat v roce 1873 eskodubsk not Josef Uhl. Projektoval ji mstn stavitel Frantiek Havlina (* 1815) a stavbu realizoval Josef Wollmann ze Such. V roce 1902 objekt koupila Ida Schmittov a vnovala jej jako nadan dm pro sociln ely. Od roku 1945 stavbu uv Crkev eskoslovensk husitsk. Patrov stavba postaven na pdorysu psmene L m sedlovou stechu krytou eternitovmi ablonami. Pevn st objektu je zdn omtan, pouze na pstavku u vchodnho prel se v pate nachz hrzdn konstrukce. Vile dominuje tpodlan hranolov v zakonen jehlancovou stechou s eternitovmi ablonami, kter tvo severozpadn nro. V pzem ve nalezneme bon vstup do budovy v podob asymetrickch dvoukdlch bohat zdobench dve. Vstup je zasazen do novogotickho portlu. Dal architektonick prvky gotickho tvaroslov se uplatuj v hlavnm zpadnm prel. Vstup ve stedn ose tvo devn dvoukdl dvee s motivy slunce. Po stranch jej lemuj dva trojheln pilastry a zdrazuje ho velk okno gotickho tvaru a tt zdoben stylizovanmi lami. Jin prel domu obrcen k mstu zakonuje trojheln tt doplnn ve vrcholu a po stranch nzkmi sloupky. Vzhled budovy dopluje schodiov v, je je v pate osazen okny ukonenmi lomenm obloukem, kter se pimyk k dvornmu vchodnmu prel. Jej dltkovou stechu kryj eternitov ablony. (ok)
UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 157; Kua 1996, s. 562; Vlek 2004, s. 222; Edel 2006, s. 68.
54 ESK DUB
OKRES LIBEREC
arel domu p. 31/IV

SKP R . rejstku 43963/55247 s p. . 748, 749, 750, 750/1 (st), 750/2 (bez stavby), 781, 1549, 1550, 1553/1, 1553/2 a na p. . 781
Arel bval Blaschkovy vily se nachz v jihozpadn sti eskho Dubu, severn od ulice Svobody, na mst starho dubskho hospodskho dvora. Pro svho zet Konrada Blaschka zde nechal toto reprezentativn sdlo vybudovat spn eskodubsk tovrnk Franz Schmitt. Arel koncipovan v jednotnm historizujcm stylu tvo vlastn obytn budova p. 31/IV, domek sprvce p. 32/IV, kuelnk, hospodsk budova a altn, kter obklopuje zahrada s baznem a ohraniuje oprn ze s oplocenm a brnami. Arel je soust mstsk pamtkov zny. Od roku 1945, kdy byl objekt zkonskovn pvodnm majitelm, zde sdl Podjetdsk muzeum zaloen v roce 1919 mstnm uitelem Vclavem Havlem.
Andl - Technik 1991, s. 160163; Edel 2006, s. 9395; Halk 2007, s. 2526.
Blaschkova vila p. 31/IV

Vila p. 31/IV se nachz v centrln sti arelu. Dle datac na ttech vchodnho prel byla postavena v letech 18801881 nm dosud neznmm architektem. V roce 1884 nebo 1885 (prvn dataci cituje literatura, druh se nachz na ttu vstupnho prel) byla rozena o prostory obklopujc prjezd. V roce 1906 budova zskala monumentln otevenou schodiovou halu s galeri v pate realizovanou dle nvrhu vdeskho architekta Wilhelma Klingenberga (18501910). Patrov vila m lenit pdorys, kter je patrn ovlivnn jak pvodn stavbou hospodskho dvora, tak jejmi pozdjmi dostavbami. Stechy jsou sedlov kryt vlknocementovmi ablonami, kter nahradily pvodn bidlici. Na severn stran vystupuje tvercov v zakonen dltkovou valbovou stechou se zdobnou kovovou korunou. Hrzdn tty rizalit lemuje devn ezbsky detailn propracovan konstrukce. Fasdy z renho cihelnho zdiva se ulovou podezdvkou dopluj plastick pskovcov prvky a desky s ornamentlnm dekorem. (p)
domek sprvce p. 32/IV s psluenstvm

Objekt p. 32/IV, kter dle informac uvedench v literatue, slouil jako byt sprvce, v sob jist zahrnoval i dal prostory technickho a skladovacho zzem domu. V rmci arelu se nachz v jeho jihozpadnm cpu, vlevo od hlavn brny. Pzemn stavba postaven na pdorysu psmene L m pedsazen hrzdn polopatro. Sedlovou stechu s polovalbou krytou plechem prostupuj ciheln komny, drobn trojheln vike se zdobnm zasteenm a smrem do ndvo tt bosovanho rizalitu. Fasdy posazen na ulov podezdvce jsou dekorovny cihelnmi zklenky oken a maj nro armovan bosovanmi pskovcovmi kvdry. Plasticitu fasd zdrazuje i uit dvou struktur omtek a kontrastn barevnost. Objekt je pstupn portikem ttovho vchodnho prel a dvoukdlmi devnmi dvemi z ndvo. Do krtkho dvornho kdla jsou vestavny historick gare, na kter navazuje pzemn st se dvma otevenmi kolnami. (p)
kuelnk
Kuelnk je umstn ve svahu zahrady, severn od hlavn budovy. Charakteristick devn bednn stavba postaven na kamenn podezdvce s cihelnm lemem m pdorys psmene T. Sedlovou stechu s pesahem kryje lepenka. Objekt prosvtluj jednoduch rozmrn okna dlen do mench tabulek. Pedn prostor, o rozmrech 6 x 3 metry, slouil jako zzem pro hre, vlastn drha irok 3 metry a dlouh 25 metr je na severn stran ukonena spaditm. Kuelnk stle slou svmu elu. Pro zven komfortu hr v zimnm obdob byl v nedvn dob do jeho pedn sti vestavn komn. (p)
ESK DUB 55
hospodsk objekt
Stavba se nachz v severn sti arelu u zadn brny nad svahem. Hospodsk objekt vystavn na zkm piblin obdlnm pdorysu byl dle literatury vyuvn jako prdelna, lednice a skladit. Tento objekt nen pamtkov chrnn. Prdelna byla situovna ve vy sti objektu (umstnho ble k zadn brn) s polopatrem pod sedlovou stechou, kterou prostupuje vrazn cihlov komn. Ten sten pedstupuje i z pdorysu vchodnho prel. Fasdy jsou lenny liznovmi psy a opateny omtkou dvoj struktury. Hrub omtky je uito v ploe, hladk na plastickch prvcch. Na prdelnu navazuje ni st s pultovou stechou s obdobnou pravou fasd a atikovou nstavbou na jihu, kter byla utilitrn upravena pro nov vyuit. Objekt z jihu uzavr oteven psteek se zdobnou devnou konstrukc. (p)
altn
Drobn osmibok stavba altnu stoj v severozpadnm nro ohradn zdi, ped kterou sten pedstupuje. Devn konstrukce altnu je posazena na vysokou podezdvku zdobn vyzdnou z cihelnho zdiva a pskovcovch bosovanch kvdr, kterou ukonuje msa se zuboezem. Altn je oteven arkdami s nronou ezbou v horn sti, je koresponduje se zdobnmi tty vily. Spodn st tvoc zbradl je zdobn proezvna. Altn zasteuje jehlancov stecha nov kryt vlknocementovmi ablonami. (p)
zahrada s baznem
Pozemek zahrady m tvar prothlho trojhelnku, jeho jihovchodn st je upravena do podoby malho prodnho parku. Na historick een zahrady upomn kamenn kruhov bazn v prostoru ped vchodnm prelm, kter byl pvodn osazen kamennou fontnou. Jinmu cpu zahrady pak dominuje rozloit lpa. Ndvo je vydldno ernm ediem kladenm nepravideln do velkch tverc ormovanch ulovmi kostkami. V roce 1979 byl na ndvo pemstn rumpl z Druzcova (viz samostatn anotace). Zpadn cp zahrady nyn slou tak jako lapidrium dovezench soch a pamtnk z okol eskho Dubu (nachzej se zde mimo jin dva smr ke z Prosee a Letaovic a ti nhrobn stly z potku 19. stolet ze zaniklho eskodubskho idovskho hbitova). (p)
oprn ze s oplocenm a dvma brnami

Cel arel ohraniuje pvodn oplocen se dvma brnami. Ternn zlom v jihovchodn sti arelu vyrovnv oprn ze vyskldan z lomovho zdiva. Ze ukonuje ciheln lem, kter pekrvaj kamenn desky. Arel je pstupn hlavn brnou z ulice Svobody, kter navazuje na sprvcovsk domek. Brnu tvo tyi kvadratick sloupy s probranmi hranami, kter maj pskovcov zdobn hlavice, patky a cihlov dk. U centrln vjezdov sti jsou sloupky osazeny kamennmi patnky a kovovmi lucernami. Vjezdov st i men postrann branky jsou opateny zdobnmi kovovmi vraty. Na brnu vchodnm smrem navazuje kovov zdobn plot. Zadn brna umstn v severn sti arelu je obdobn, avak mn honosn provedena a osazena devnmi vraty. Oplocen arelu v mn exponovanch mstech tvo devn laov plot postaven mezi kamenn sloupky. (p)
56 ESK DUB
OKRES LIBEREC
arel domu p. 39/IV

SKP R . rejstku 43964/55248 s p. . 764, 766, 768/1, 768/3, 835/1, 835/2, 848, 850, 851, 853, a p. . 765, 767, 768/2, 854/3 (bez staveb)
Arel nkdejho panskho dvora a pozdjho historizujcho rodinnho sdla eskodubskho textilnho prmyslnka Franze Schmitta se nachz v dol potoka Jetdky severozpadn od historickho mstskho jdra. Rozlehl arel vybudovan v 70. letech 19. stolet se skld ze samotn vily v podob novorenesann zmku p. 39/IV, pidruench hospodskch staveb (hospodsk a sprvn budova, konrny a vrtnice) a rozshlho parku.
Hieke 1984, s. 5961; Andl - Technik 1991, s. 173; Hendrych 1999, s. 217218; Edel 2006, s. 9193.
Schmittova vila p. 39/IV

Na mst dnen vily p. 39/IV stl dvr doloen k roku 1588, kter vznikl spojenm dvou mench statk a byl podle majitele Martina Michala nazvn dvr Michalovsk. Po roce 1612 se v jeho dren vystdala ada majitel z ad drobn lechty, a ho v roce 1670 koupila Marie Anna abatye kltera sv. Jakuba ve Vdni. Soubor baroknch zdnch budov s velkou spkou byl pozdji rozdlen mezi vce majitel, od kterch ho vykoupil v letech 18551867 Franz Schmitt. Ten nechal cel soubor pestavt na velkorys rodinn sdlo pipomnajc svou kompozic zmeck arel. Cel pestavba byla realizovna podle plnu libereckho architekta Gustava Sacherse (18311874) v letech 18731874. Bhem druh svtov vlky byla vila vyuvna jako esk obecn kola a knihovna berlnsk lkask fakulty. Od roku 1950 objekt slou jako domov dchodc. Zdn tpodlan stavba zmeckho charakteru stoj na lenitm v zsad vak obdlnm pdorysu. Pdorys roziuje na jinm prel dvojice rizalit zakonench nzkmi trojhelnmi tympanony s gurlnmi relify. Dvornmu severnmu prel opt dominuje trojhelnm tympanonem zakonen vstupn rizalit, na kter severnm smrem navazuje hospodsk kdlo. Nzkou valbovou stechu vily dnes kryj plechov ablony. Charakter a hmotu stavby siln naruuje nstavba tetho podla stedov sti domu proveden v 80. letech 20. stolet. Fasdy jednotlivch prel vynikaj kvalitou tukov vzdoby. Okenn otvory pravideln rozmstn v ploe psovch bos lemuj ambrny, tukov suprafenestry a sdrov parapetn vpln. Prbnou prolovanou msu v rovni druhho podla doprovz korunn msa vynen tukovmi konzolami. K jinmu prel obrcenmu do parku pilh vyven terasa nepravidelnho pdorysu ohranien oprnmi zdmi z ulovch kvdr. V minulosti se na tomto mst nachzel patrov sklenk, kter byl spolu se zbradlm s balustrdou odstrann po roce 1945. Terasa je pstupn irokm schoditm pmo z parku nebo prosklenm vstupem umstnm pod balknem jihozpadnho rizalitu vily. (mo)
hospodsk budova
Hospodsk budova navazuje na severovchodn st vily a tvo severn kdlo arelu. Patrovou zdnou budovu obdlnho pdorysu propojuje s vilou spojovac krek s brnou umstnou v kamennm segmentov ukonenm a bosovanm portlu. Obdobn een je i jej napojen ze severu na bval objekt konren. Valbovou stechu stavby kryj tak plechov ablony. Fasdy byly v druh polovin 20. stolet zjednodueny a utilitrn osazeny velkoformtovmi nedlenmi okny. Z pvodnho lenn se dochovala pouze prbn patrov msa. (mo)
ESK DUB 57
konrny
Objekt konren z druh poloviny 19. stolet spojen s hospodskou a sprvn budovou uzavr ndvo od severu. Pzemn zdn stavba stoj na obdlnm pdorysu. Objekt s valbovou stechou nad vloenm polopatrem kryj eternitov ablony. Jinmu prel lennmu psovou bos dominuje dvma pilastry vymezen stedov st se vstupem, nad kterou se nachz nzk stedov trojheln tt s devnm podbitm osazen sdrovou koskou hlavou. Plkruhov zakonen okenn otvory pzem sten vypluj novodob obdln okna. Na severn prel se stedovm trojheln zakonenm rizalitem navazuj utilitrn pzemn pstavby a vt haly slouc nkdejmu JZD. (mo)
sprvn budova
Sprvn budova spojen s objektem konren uzavr ndvo ped vilou od zpadu. Zdnou patrovou budovu obdlnho pdorysu roziuje na zpadnm prel schodiov rizalit ukonen trojhelnm tympanonem. Nzkou valbovou stechu kryj plechov ablony. Po utilitrn prav fasd jsou jednotliv prel opatena hladkou omtkou a okenn otvory vypluj novodob nedlen okna. Z pvodnho lenn fasd se dochovala pouze podezdvka z pskovcovch desek a korunn msa vynen konzolami. Vstup do budovy umstn ve schodiovm rizalitu je pstupn po novodobm pedsazenm schoditi. Na dvorn prel pilh drobn novodob zdn veranda s rovnou stechou. Samotn objekt sprvn budovy obklopuje v zpadnm a severnm smru dal ada rznch pstaveb spojench s provozem domova dchodc a nkdejho JZD. (mo)
park
Rozlehlmu parku rozkldajcmu se v nepravidelnm pdorysu v dol potoka Jetdky dal na konci 19. stolet prodn krajinskou podobu zahradn architekt Eduard Petzold z Muskau. Nvrh zpracoval pro zadavatele Franze Schmitta v roce 1869. Zmek s parkem propojuje terasa se schoditm. Pvodn kompozin centrum parku s umlm jezrkem a vodotryskem dotvela dnes ji zanikl sochask dla. Romantick charakter dle doplovaly i drobn stavba altnu a estibok hlska pi zpadn sti oplocen. Hlavn vstup je situovan pi jinm cpu arelu. Nkdej brna, ze kter dnes zbyly pouze ulov pilky, pilh k objektu vrtnice. Tuto patrovou zdnou budovu s nzkou sedlovou stechou a naznaenm hrzdnm v pate vyprojektoval na potku 20. stolet stavitel Karel Artl. Oplocen parku navazuje na oplocen samotn vily a obh svah s oprnmi kamennmi zdmi nad zpadn stranou parku. Plot z vt sti tvo zdobn kovov pole se ulovm soklem. V zadn jihozpadn sti parku byl pak pouit zjednoduen devn plakov plot osazen v ulovch pilch. Vtina oplocen dnes chyb nebo je siln pokozena. Vznamnj deviny rostou v okrajovch kulisch parku a pobl zmku. Hlavn kostern deviny odpovdaj spoleenstv buin. Potok Jetdka byl v sti prochzejc parkem regulovn a tvo jeho vchodn hranici. (mo)
58 ESK DUB
OKRES LIBEREC
mstsk hradby
SKP R . rejstku 14458/54194 s p. . (v rozsahu hradby) 38/1, 38/2, 40/1, 48, 49, 50, 51, 54, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 128, 208, 211/1, 220, 307, 308, 309/1, 309/3, 309/4, 665, 666, 667/2, 668, 690, 691, 692, 695, 700, 701, 702, 705, 708, 713, 717
Hradby byly pravdpodobn vystavny ji ve 13. stolet jako fortikan prvek arelu johanitsk komendy. Prvn psemn zmnka o mstskch hradbch ovem pochz a z roku 1512. Tehdej rozsah opevnn byl tedy nkdy na pelomu 15. a 16. stolet rozen do podoby opevnn historickho jdra msta Dubu, kter oddlovalo mstskou st od dolnho a hornho pedmst. Hradby msta esk Dub se dodnes zachovaly pouze torzovit. Na vchodnm okraji msta byly mstsk hradby vystavny na hran ostrony nad kou Jetdkou. V tomto prostoru meme nalzt nejucelenji zachovan prbh mstskch hradeb mezi severozpadn st zmeckho arelu a jinm prelm kostela Sv. Ducha. V mst druhotn rozen lodi kostela je hradba peruena a dle pokrauje a od severnho prel dle k severovchodu. Do tto sti dochovanho zdiva je vlenna polygonln bata. Dalm dochovanm sekem mstskch hradeb je zdivo viditeln piblin v linii dnen Husovy ulice a ulice Star zmek, torzovit pak v linii ulice Kelinovy. Na kiovatce ulic Komenskho a U koly se zachovala dal bata, tentokrt tvercovho pdorysu, kter byla pvodn zalenna do prbhu hradeb. Dnes ji historizujc brna z roku 1907 spojuje s domem p. 45. Zdivo mstskho opevnn bylo vybudovno z nahrubo opracovanho pskovce a opuky, piem msty vykazuje snahu o dkovn. V seku, kde hradba vymezuje obvod msta nad strmm dolm Jetdky, zajiuj konstrukci mohutn oprky. Ty stabilizovaly zdivo nad ternn hranou. Novodobmi zsahy a opravami byly do zdiva hradeb vloeny dozdvky z cihel, koruna zdiva pokryta plenmi cihlami a k hradebnmu tlesu byly pistavovny jak obytn, tak hospodsk objekty. (rt)
imk 1909, s. 8 Sedlek 1932, s. 262263; Andl - Technik 1991, s. 139142 Edel 2006, s. 130.
rumplov studna
SKP R . rejstku 32894/54220 na p. . 1550
Rumpl umstn v souasn dob na pednm ndvo Podjetdskho muzea pochz z hospodskho dvora v Druzcov. V roce 1977, kdy hrozil jeho znik, byl studenty SPS Liberec zdokumentovn, rozebrn a o dva roky pozdji sestaven na souasnm mst. Rumpl z dubovho deva pochz z konce 18. stolet. Jeho zklad tvo masivn rouben vnec nesouc na epy zaputnou nosnou konstrukci pro devn soukol. Na ni je pipevnn velk palen kolo a men kolo s ocelovmi trny a lbkem, v nm se pohybuje etz se dvma vdry. Rumpl je obsluhovn jednoduchou kovovou klikou. Psteek sten restaurovan podle dochovanch relikt tvo stanov indelov stecha vynen dvancti sloupky se vzprami. Celou konstrukci stojc na tvercovm rotu dopluje zbradl ze irokch foen. (mo)
Scheybal 1985, s. 1214; Andl - Technik 1991, s. 163; Edel 2006, s. 94.
smr k
SKP R . rejstku 54656/54299 ve sbrkch Podjetdskho muzea
Kamenn k, kter je dnes druhotn umstn v arelu muzea v eskm Dubu, se pvodn nachzel na okraji vozov cesty vedouc do Letaovic v blzkosti Hradan. Pskovcov k latinskho typu m roziujc se zkladnu. Na jeho tle se nachzel jednoduch kovov k. Podntem k pesunu ke v roce 1986 bylo pedevm pokozen a zdeformovn jeho tvaru. (j, z)
ESK DUB 59
sloup se sochou Panny Marie a sochami svtc

SKP R . rejstku 46810/54199 na p. . 2/1
Marinsk morov sloup stojc na nmst ped radnic v mstsk pamtkov zn, nechalo podle daj v literatue a npisu pod sochou sv. Florina vztyit msto v roce 1723 (restaurovan chronogram na podstavci sloupu uvd rok 1722) jako podkovn za to, e msto bylo ochrnno ped morovou epidemi a porem. Ob pohromy zashly msto krtce ped tm (morov epidemie v letech 17131714 a por v roce 1713). Tom Edel hypoteticky ztotouje monogram FD na soklu podstavce s dubskm manem Danielem Fiedlerem jako hlavnm mecenem dla. Fiedler na nmst vlastnil dm p. 25/I zvan U ernho orla, k jeho prel Panna Marie Immaculata pohl. Pskovcov sloup spov na mohutnm podstavci ve tvaru rovnoramennho ke, kter stoj na novodob dvoustupov zkladn. Podstavec se skld z nzkho prolovanho soklu, zenho hranolovho dku zdobenho npisovmi zrcadly a nzk prolovan msy. Ze stedu podstavce vychz vysok sloup zakonen korintskou hlavic. Kolem nj jsou na pdiu usazeny sochy svtc na jihovchod socha sv. Florina, na severovchod sv. Jana Nepomuckho, na severozpad sv. Frantika Xaverskho a na jihozpad sv. Rocha. Pod kadm ze svtc je v zrcadle na dku vytesan npis. Pod sv. Florinem je vytesno: Erectum / 1723 / Renovatum 1840, pod sv. Janem Nepomuckm je obnoven npis: Hanc voto / dicavit / Duba / Coeli reginnae / Floriano / Ioani Francisco / et / Rocho, po sv. Frantikem Xaverskm je zobrazeno: Renovatum / 1879 / 1929 a pod sv. Rochem teme npis s ukrytm chronogram: Ut benigne / serVos sUos / CVstoDIant / Ab / Igne faMe / bello / et / Peste / F D. Vrcholovou sochu Panny Marie zobrazenou se sepjatma rukama zahaluje splvav roucho. (ok)
NP OP v Liberci, RZ . 34 a 702; SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. Schiller 1898, s. 191; Ressel, 19031905, s. 686687; imk 1909, s. 22; orm - Kraja 1939, s. 108; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 170; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 188193; Vlek 2004, s. 469470; Edel 2006, s. 4041.
souso Louen Krista s Pannou Mari

SKP R . rejstku 47007/54200 na p. . 132
Souso Louen Krista s Pannou Mari se nachz v mstsk pamtkov zn, severn od nmst Bedicha Smetany, v ulici dcho uitele Havla. Stoj na vyven terase u cesty ke hbitovu, nad schody vedoucmi k budov Husova sboru p. 10/II. Rokokov dlo nechal na sv nklady v roce 1752 zhotovit mlyn z tzv. Hoenho mlna p. 13/IV Ferdinand Vclav Schwarz. Pskovcov souso spov na zdobnm v pedn sti zaoblenm podstavci, jeho spodn st tvo jednoduch nzk sokl, kter pechz v zen dk s postrannmi volutovmi psy. eln stranu dku zdob kartue s vytesanm npisem s chronogramem: AbsCIeD IesV / Von MarIa. / WIr bItten, / la Vns In GotteselIgkeIt sterben, / Gott eWIg erWerben. Zbylou eln plochu dku a horn st soklu pokrvaj dal patn iteln npisy, kter ji zmnn soupis neuvd. Podstavec zakonuje zvlnn prolovan msa. Na n je posazen rovn prolovan nstavec nesouc samotn souso. Jedn se o postavu Panny Marie, po jej prav stran stoj Je Kristus. Panna Marie m levou ruku vloenou v Kristov prav dlani. Ob k sob pichlen postavy jsou odny ve splvavm naasenm rouchu. (ok)
NP OP v Liberci, RZ . 31; SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. imk 1909, s. 22; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 171; Edel 2006, s. 68.
60 ESK DUB
OKRES LIBEREC
souso Vry se sv. Janem a sv. Pavlem

SKP R . rejstku 18966/54202 na p. . 538
Barokn souso zvan U t svatch se nachz v jin sti obce, na nvr nad kiovatkou ulic Prouskova a Na Zhrch, naproti domu p. 29/III. V roce 1714 ho nechala zhotovit abatye augustininskho kltera sv. Jakuba ve Vdni jako podkovn za ochranu Vdn ped Turky. Dal dv tmaticky i kompozin toton dla byla jej zsluhou osazena i v Hodkovicch nad Mohelkou a v Osen, kter tak nleely k tehdejmu eskodubskmu klternmu majetku. Ve star literatue bylo souso myln ikonogracky interpretovno jako souso sv. Heleny, sv. Luitgardy, i sv. M Magdalny. Pskovcov souso s centrln kompozic personikace Vry, kterou po stranch dopluj mt vojci a muednci sv. Jan a sv. Pavel, je posazen na mohutnm bohat lennm a architektonicky vrazn pojatm podstavci. Ten tvo ti dynamicky ztvrnn a v zadn sti propojen fundamenty pod jednotlivmi sochami. Nejhonosnji proveden centrln podstavec pod sochou Vry tvo zdobn proveden po stranch probran dk s nikou a hlavice se segmentovou msou. Krajn podstavce pod sochami svatch muednk jsou obdobn, avak jednodueji provedeny. Skldaj se z hranolovho soklu, zuujcho se dku s hornmi volutami a hlavice s prolovanou msou. Stedov alegorick socha Vry je vypodobnna jako ensk postava s roukou pes oi klec na skle pod krucixem, po n lehaj blesky jako znamen Bo ptomnosti. Na ki teme titulaturu: IN / RI. ena obma rukama objm krucix, z jeho druh strany se nachz vyobrazen chrmu se symbolem Boho oka v tympanonu. Z elnho pohledu vpravo je situovan sv. Jan a vlevo sv. Pavel. Jako podnoe pro jejich sochy slou nstavce, na nich jsou vytesna jmna obou svtc: S. IOANNES a S. PAULUS. Svtci jsou zobrazeni ve vojenskm splvavm rouchu. V rukou dr zlacen mee. (ok)
NP OP v Liberci, RZ . 29 a 596; SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. Schiller 1898, s. 192; UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 170171; Markvart 1993, s.1617; Edel 2006, s. 82.
socha sv. M Magdalny

SKP R . rejstku 14530/54201 na p. . 2654/1
Barokn pskovcov socha sv. M Magdalny je situovna na jihozpadnm okraji obce, pi star cest vedouc z Hlavice do Starho Dubu, v dnen ulici Na ikov. Podle vytesan datace ji dal z vlastnch nklad zhotovit roku 1762 eskodubsk man Ferdinand Meisner. Spodn st mohutnho podstavce tvo nzk hranolov sokl, kter je z velk sti zaputn do zem. Na nj nased bohat propracovan dk s postrannmi volutami opaten na eln a bonch stranch plastickmi relify svtc. Na eln mrn zaoblen stran dku orientovan k severu se v pomrn hlubok nice ormovan rozvilinami s mul nachz relif, kter znzoruje bosou enskou postavu. Ta m pravdpodobn na hlav vnec a zahluje ji splvav pepsan roucho. V rukou dr lebku a u nohou j le k. Literatura enu popisuje jako sv. Rozlii. Z elnho pohledu na prav stran je v nice zobrazen relif svtce ve frantiknskm rouchu, jemu u nohou le kniha. Pravdpodobn se jedn o sv. Antonna Padunskho. Levou stranu dku zdob tak v nice umstn relif sv. Frantika z Assisi. Tomuto svtci u nohou le lidsk lebka a k. Na dk navazuje hlavice se zvlnnou prolovanou msou, v jejm stedu je osazen klenk s jemnou kartu. Jako podno pro samotnou sochu sv. M Magdalny slou nzk hranolov nstavec. Vytesan datace na jeho eln stran upomn na rok vzniku dla: 17 62. Svtice je znzornna jako klec postava na skle, s bolestnm vrazem ve tvi. Pravou rukou objm krucix a levou svr ndobku s vonnou mast piloenou na srdci. U paty ke je poloena lebka. (ok)
NP OP v Liberci, RZ . 27; SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. UP I, 1977, s. 212; Andl - Technik 1991, s. 171.
ESK DUB 61
tven
Ves tven zaloen na radilnm lnovm schmatu se nachz pt kilometr severozpadn od Turnova na komunikaci spojujc do potku 19. stolet Prahu s Libercem. Jako prvn zmnka o obci je uvdn zpis z konrmanch knih praskho arcibiskupstv o patrontu k pepeskmu kostelu, kter v roce 1394 drel Jan Sobec ze tvena. Z dochovanch pramen se zde d pedpokldat existence dvou tvrz, kter mohly ovlivnit vznik samotnho nzvu obce (dvr tverv). Po dobch husitskch nepokoj a stdn zemanskch majitel tvenskch dvor pechz cel ves do podru Henka z Valdtejna a jeho syn, pn skalskho panstv (sdlo Skly nad Jizerou). V roce 1538 toto panstv se vs tven zakoupil Jan z Vartemberka, kter nechal obnovit zdej pust dvr zvan Zlabecko a propjoval ho v lno svm ednkm. Kvli stavovsk angaovanosti v roce 1547 jeho syna a nstupce Adama z Vartemberka propadly nkter majetky krlovsk komoe, kter prodala tvensk Zlabecko Janu z Oppersdorfu. Po krlovsk milosti se majetek mohl vrtit do rukou Vartemberk, kte nechali zaznamenat popis obce a dvor v urbi z roku 1608. Statky zadluench Vartemberk, kter zskal v roce 1615 Albrecht Jan Smiick, byly zanedlouho po Bl Hoe rodu Smiickch konskovny a pedny Albrechtovi z Valdtejna. Po zavradn frdlantskho vvody zstalo svijansk panstv se tvenem lenku a synovci Maxmilinovi z Valdtejna. Ticetilet vlka ves vrazn nepoznamenala a zpisy v bern rule informuj ve tven o osmi selskch a pti zahradnickch usedlostech. V dalch soupisech svijanskho panstv z roku 1713 a 1773 a historickch mapovnch je zaznamenn zvyujc se poet obyvatel a dom obce. Vrchnostensk dvr je stle evidovn v ednch pramenech pro panstv esk Dub. Panovn Marie Terezie a Josefa II. bylo dobou velk poddansk zatenosti obyvatelstva, kter za Valdtejn vyvrcholilo roku 1818 ve vzpouru obyvatel na celm svijanskm panstv. V polovin 19. stolet, kdy se ji v dren majetku vyskytuj sychrovt Rohanov, dochz k zlepen podmnek venkovskho obyvatelstva a vzniku obecnch samosprv a tm i obce tven s stmi Doub, Husa a Sychrov.
62 TVEN
OKRES LIBEREC
souso Kalvrie
Souso Kalvrie pochzejc pravdpodobn z prvn poloviny 19. stolet se nachz v blzkosti autobusov zastvky, na kiovatce silnic vedoucch do Pnna a Sychrova. Na nzk kvadratick podstavec nased dk se stlaenmi volutami a kartu ve spodn sti. Dk je na pohledovch stranch dekorovn relify svtc. Na eln severn stran vidme relif sv. Vclava na koni pod baldachnem. Na zpadn a vchodn stran dku se nachzej mlk niky s postavami sv. Jana Nepomuckho a sv. Josefa. Na dk navazuje prolovan msa s rokajovou kartu, na n vedle knicky tvarovanho nstavce s kamennm kem stly na plintech sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Na ki se nachz korpus ukiovanho Krista a pska s titulaturou: IN / RI. Podle soupisu soch se nachzel na pamtce tento npis: [Pat lowe! Kam mne piwedla lska m pro tebe! Zizen od p. sausedu Sstweinskch]. V roce 2005 odcizen sochy svatch nahradily kopie. Socha sv. Jana Evangelisty je v souasn dob znovu pokozena a z pamtky odstranna. Patu ke zvrazuje symbol lebky na pahorku. Pamtku obklopuje kovov oplocen a dldn. (z)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Pepee. imk 1909, s. 184.
k
Jednoduch k se nachz v zahrad domu p. 33, v blzkosti silnice vedouc do Pnna. Dlo zhotovil v roce 1854 na zakzku Jana Bika z p. 3 kamenk Josef Zeman z Tatobit. Na dvoustupov sokl nased kvadratick dk zdoben na vech pohledovch stranch polychromovanmi relify svtc. Ty jsou umstny v mlkch segmentov zakonench nikch. Na zpadn stran zdob dk relif Panny Marie, na jin stran relif sv. Josefa a na stran severn sv. Jana Nepomuckho. Z mrn prolovan hlavice vystupuje kovov k se zlacenm korpusem ukiovanho Krista a vegetabilnm dekorem. Na pedn stran soklu je vytesn npis, kter informuje o vroen a zizovateli objektu: Z nkladu / Jana Bika ze tvena / s. 3 let[a] 1854 / [---]. Na zadn stran teme: Pracoval Jozef Zeman / z Tatobyt. Podle informace z farn kroniky byl k na nynj stanovit pemstn ze stedu obce v roce 1937. (z)
F Pepee, Pamtnice farnosti Pepee, s. 236. imk 1909, s. 184; onsk 2006, s. 144.
TVEN 63
Dehtry obec Bl
Dehtry, dnes soust obce Bl, byly zaloeny na nepravidelnm schmatu v dol ky Oharky. Jedn se o zem s doloenm pravkm osdlenm, piem nejstar nlezy pochzej u z obdob eneolitu. Je pravdpodobn, e i ve stedovku byla osada obvna, nicmn spolehliv doklady prozatm chyb. A v asnm novovku byly Dehtry poprv zmnny v psemnch pramenech, a to k roku 1547 v nejstarm dochovanm urbi dubskho panstv. V 18. stolet mly Dehtry pes sto osedlch, ale postupn se tento poet snioval. V roce 1950 mla obec ji pouze 58 obyvatel a tento poet i nadle klesal.
hradit Klamorna
SKP R . rejstku 27132/54301 s p. p. . 342/3, 342/4, 356, 371 v k. . Hradany; 519/1, 519/2, 447/12, 413/4, 418/1, 410/1, 410/2, 412/3, 586/2, 419, 420/2, 447/2, 475/5, 447/3, 447/4, 447/5, 413/3, 475/1, 475/7, 447/8, 475/6, 447/9, 473/1, 475/8, 475/4, 477, 478, 447/1, 475/3, 447/14, 472/2 a st.p.. 75 v k. . Chvalovice
Hradit Klamorna se rozkld na ostron nad soutokem ky Oharky a Mohelky, mezi osadami Dehtry a Klamorna, v blzkosti obc Chvalovice a Vlastiboice. Ostrona na vchodn a jin stran strm spad do dol obou ek a zpadnm smrem se roziuje do thlho nvr smrem ke vsi Hradany. Akoli je lokalita ve starch zprvch uvdna jako Hrdek nebo tak Starohrad, doposud zde nebyly objeveny dn pozstatky fortikanch prvk, kter by naznaovaly existenci pvodn vinn opevnn polohy. Pesto z hradit pochz mnoho movitch archeologickch nlez, jejich etnost a chronologick zaazen vypovd o polykulturnm charakteru tohoto sdelnho arelu. Nejstar jsou ji z obdob eneolitu, dle z doby bronzov a v neposledn ad i z obdob vrcholnho stedovku. Stopy lidsk innosti v tto poloze sahaj a do mladho pravku, nejvt rozmach osdlen zde vak pravdpodobn probhal a v obdob stedovku. Oprvnn je domnnka, e se jedn o zaniklou stedovkou vesnici, jej relikty byly seteny kolektivizac a zemdlskm hospodaenm. (rt)
imk 1909, s. 25; Louda 1939, s. 140142; Filip 1947, s. 163164.
64 DEHTRY
OKRES LIBEREC
Dtichov
(Dittersbach)
Obec Dtichov se rozkld necelch pt kilometr jihozpadn od Frdlantu. Byla zaloena v mst ken star komunikace vedouc z Chrastavy do Frdlantu a stezky ze itavska. Vznik pravideln rozvren lnov vesnice soustedn podl ky Oleky spad do 14. stolet, do obdob nmeck kolonizace. Prvn psemnou zmnku o obci najdeme ve frdlantskm urbi z roku 1381. Dtichov nebyl lennm statkem, patil jako vrchnostensk vesnice pmo majitelm frdlantskho panstv. Bhem nsiln rekatolizace po ticetilet vlce se obec jen sten vylidnila. Osdlench zde zstalo devt selskch grunt, jedenct chalupnickch a osmnct zahradnickch usedlost, co vytvelo pzniv podmnky pro dal rozvoj vesnice. V letech 16791687 se mstn obyvatel aktivn zapojili do povstn proti Gallasm. V roce 1780 probhla parcelace zdejho panskho dvora vedouc ke vzniku nov vesnice pojmenovan na poest zakladatele hrabte Kristina Filipa Clam-Gallase Kristinov (Christiansau). Na potku 19. stolet se Dtichov rychle rozvjel, v osmdestch letech 18. stolet ml 28 slovanch dom a v roce 1833 ji 174 dom s 934 obyvateli. Do poloviny 19. stolet se mstn obyvatel ivili pevn zemdlstvm a tradinm domcm tkalcovstvm. Ve druh polovin 19. stolet se obec dky textiln vrob prudce rozvjela. Nejvt textiln tovrnu zde vybudoval Carl August Preibisch. S rozkvtem prmyslu souviselo i budovn novch komunikac a v roce 1900 zprovoznn zkorozchodn eleznin trati, kter vedla z Frdlantu do Hemanic. Provoz drhy byl kvli jejmu patnmu stavu zastaven v roce 1976. O osm let pozdji byla tra edn zruena. S prmyslovm vzestupem Dtichova souvisel i jeho populan rst. V roce 1857 zde bylo 1 289 obyvatel a v roce 1900 ilo ve 242 domech 1 723 lid. Po odsunu nmeckch obyvatel v roce 1945 sem pili nov osdlenci pedevm z vchodnch ech, usazovali se tu i volyt a zelovt ei, ale obec se nepodailo dosdlit. Poet obyvatel klesl oproti pedvlenmu stavu vce ne o polovinu.
DTICHOV 65
arel kostela sv. Anny

SKP R . rejstku 28180/54205 se st. p. 83, 84 a p. p. . 155
Arel kostela sv. Anny se nachz ve stedu obce na nvsi. Svou souasnou podobu patrn zskal pi baroknch pravch. Sestv se z kostela, mrnice, ohradn zdi s nhrobky a kaplikami kov cesty a vklenkov kaple s vjevem Krista na hoe Olivetsk.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 5361. UP I, 1977, s. 258; Andl - Karpa 2002, s. 202; Krackov - Belling 2003, s. 4447; Vlek 2004, s. 503.
kostel sv. Anny

V jdru gotick kostel, kter se nachz v jihovchodn sti arelu, obklopuje bval hbitov. Stavba typov nle ke kostelm s pravohlm presbytem budovanm na Frdlantsku ve druh polovin 13. stolet. Kostel je poprv pipomnn a k roku 1409. V roce 1619 ho K. Pilz rozil o hranolovou v. Zsadn barokn pravou objekt proel v roce 1720 a v letech 18891890 dolo ke zven a eklektick prav ve. Kostel je jednolodn orientovanou stavbou vystavnou na obdlnm pdorysu, kterou kryje sedlov plechov stecha. Pi baroknch pravch byl svatostnek kvli rostoucmu potu obyvatel prodlouen vchodnm smrem a pvodn pravdpodobn pravohl presbyt nahradil nov odsazen s plkruhovm zvrem. V te dob pibyla k jeho jinmu prel pravohl sakristie. Severn stranu presbyte doplnila kaple sv. Anny, kter byla odstranna ve 20. stolet. Ped zpadn prel pedstupuje vysok hranolov v zakonen polygonem s osmibokou jehlancovou stechou krytou mdnm plechem. V polovin 19. stolet doplnily charakter zpadnho prel schodiov pstavky nachzejc se po stranch ve. Hladkou fasdu kostela len liznov rmce. (ok)
66 DTICHOV
OKRES LIBEREC
mrnice s kostnic
Barokn stavba vyuvan pravdpodobn jako mrnice i kostnice se nalz v doln sti arelu, jin od kostela sv. Anny. Jinm prelm se pimyk k ohradn zdi. Zdnou pzemn stavbu lichobnkovho pdorysu kryje valbov stecha vyskldan z plench taek bobrovek. Na fasd se uplatuj dv struktury omtek. Hrub je uito v ploe, zatmco hladk se vyskytuje na liznovch rmcch. Vstupy do dvou samostatnch vnitnch prostor se nachzej v severnm a vchodnm prel. (ok)
vklenkov kaplika
Vklenkov kaplika s vjevem Krista na Olivetsk hoe pochz pravdpodobn z prvn poloviny 19. stolet. Je umstna v jin sti arelu u ohradn zdi, kde pilh k zpadn stran mrnice. Jednoduchou zdnou stavbu s trojhelnm zakonenm kryj taky bobrovky. Ve vklenku zavrenm konchou se nachz terakotov gury v klee se modlcho Krista a andla, kter se mu zjevuje. Na sochch jsou patrn zbytky polychromie. Kaplika i jej sochask vzdoba, kter byla zjevn pokozena vandaly, jsou v havarijnm stavu. (ok)
ohradn ze s nhrobnkem a zastavenmi kov cesty

Ohradn ze vymezuje prostor bvalho hbitova a zrove celho arelu kostela sv. Anny. Zdn omtnut ze m korunu krytou vyskldanmi takami bobrovkami. Soust zdi jsou kapliky kov cesty s vraznmi postrannmi volutami ve spodn sti, s konvexn vyklenutm nstavcem a vpadlm obdlnm polem. V tchto polch se nachzely dnes nedochovan vjevy jednotlivch zastaven. Do ohradn zdi je dle vsazen barokn nhrobnk s relifem Ukiovn. Ten je v horn sti ankovn andlskmi hlavikami a ve spodn sti ovlnmi npisovmi kartuemi s dnes ji tm neitelnm npisem. U paty ke le lidsk lebka. (ok)
brna s brankou
Brna a branka jsou soustmi ohradn zdi obhajc bval hbitov. Hlavn vstupn brna je situovan severn od kostela a men branka se nachz jin od kostela vedle mrnice. Hlavn brnu tvo dva zdn pile zakonen msami, na kterch spovaj kamenn vzy. Z pohledu smrem ke kostelu (od severovchodu) je prav pil ni a mohutnj ne lev, kter je vy a subtilnj. Brna, od n vede cesta ke vstupu do kostela, je osazena dvoukdlmi kovovmi vraty. Men branku tvo masivn postrann pile s vyzdnm segmentovm obloukem. Branku osazenou jednokdlmi kovovmi vraty kryje sedlov stecha vyskldan tak z taek bobrovek. (ok)
DTICHOV 67
arel usedlosti p. 67
Arel domu p. 67 pochz nejpozdji z obdob ped rokem 1843, kdy je zachycen na map csaskho otisku stabilnho katastru ji ve stvajc pdorysn stop. Nachz se vchodn od stedu obce, vlevo pod mstn komunikac, kter navazuje na silnici vedouc od Frdlantu. Zemdlskou usedlost tvo obytn dm, stodola a klna se stodolou.
dm usedlosti p. 67
Obytn dm p. 67 situovan ve vchodn sti usedlosti stoj pmo u mstn komunikace, ke kter je podln orientovn. Patrov staven obdlnho pdorysu roziuje bednn pstavek u severovchodnho prel. Sedlovou stechu protaenou nad pstavkem a k rovni ternu kryj plen taky bobrovky. Jihovchodn obytnou st domu tvo rouben pzem opaten podstvkou, jej tene probhaj hrzdnm patrem. Severozpadn chlvn st domu je z vt sti zdn a oblen. ttov prel zakonuj vysok tty dlen do dvou et. tt bez okennch otvor na jihovchodnm prel vypluje jednoduch svisl bednn. Spodn st ttu na severozpadnm prel je jednodue svisle bednna a opatena dvma okny. Jeho horn dl vypluje klasovit vyskldan bednn. Ve zdn sti domu jsou v lci osazena devn dvojit dvoudln okna. Okna v obytn sti jsou nov, plastov. (ok)
stodola
Stodola situovan kolmo k obytnmu domu uzavr dvr na zpadn stran. Spojnici mezi stodolou a obytnm stavenm tvo kamenn zdka. Pzemn devn objekt obdlnho pdorysu se sedlovou stechou kryj plen taky bobrovky. Stodolu tvo rmov konstrukce posazen ve ttovch prelch na vysok kamenn sokl a pobit vnjm svislm bednnm. V podlnm prel orientovanm do dvora se nachzej irok dvoukdl vrata. tty stodoly jsou dlen do dvou horizontlnch bednnch psem. Na vchodn stran stechy se nachzej ti novodob vlezov okna. (ok)
klna se stodolou
Klna s chlvem a navazujc druhou stodolou jsou situovny rovnobn s obytnm domem a uzavraj jihozpadn hranici arelu. st severozpadnho prel se objekt klny s chlvem pimyk k prvn stodole. Klna je dlouhou pzemn stavbou obdlnho pdorysu, kter se v severozpadn sti roziuje na chlv. Objekt tvo hrzdn konstrukce spovajc na zdnm z sti omtnutm soklu. Pultovou stechu nad klnou a sedlovou stechu nad chlvem kryj plen taky bobrovky. Na jihovchodn prel klny navazuje druh stodola. Jedn se o stavbu obdlnho pdorysu, kterou kryje sedlov stecha vyskldan tak z plench taek bobrovek. Stodolu tvo rmov konstrukce opaten na prelch i ttech svisle detnm bednnm. (ok)
68 DTICHOV
OKRES LIBEREC

Klasicistn pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho vznikla na zakzku Antona Semdnera roku 1831. Stoj mezi dvma katany vpravo od kiovatky mstn komunikace se silnic vedouc od Frdlantu. Na stupe nased mohutn hranolov sokl opaten ovlnmi npisovmi zrcadly. Na eln jin stran je vytesan npis: Gewidmet / zur Verehrung des hl. Johann v. Nep. / Anton Semdner / im Jahre 1831. Z elnho pohledu na prav stran npis informuje: Heiliger Landespatron! / Trebe, da Herr der Gte / Unter Vaterland behte. / Uns beschirme in jeder Noth / und uns Strke in dem Tod.. Z elnho pohledu na lev stran se nachz npis: Heiliger Johannes! / Bitte. Gott fr uns nur Gnade. / Da er uns barmherzig sei. / Da wir auf dem Lebenspfade / folgen seinem Worte treu.. Na zadn stran soklu je vytesno: Restaurirt 1871. / Stiftung der Apollonia Semdner. / Jos. Gabler. Sokl zakonen prolovanou msou pechz v zuujc se volutov dk, kter zdob relify svtc v mlkch nikch. Pod kadm svtcem je vytesno jeho jmno. Na eln stran orientovan k jihu je zobrazen sv. Josef a pod nm mezi palmetami patn iteln npis: St. Joseph. Z elnho pohledu na prav stran se nachz relif sv. Ludmily s npisem St. Ludmilla a na lev relif sv. Vclava s npisem: St. Wenzeslaus.. Zadn stranu zdob relif sv. Antonna Padunskho a npis: St. Antonius Pad.. Podstavec ukonuje mohutn prolovan hlavice se zdobenou kartu na eln stran, ve kter je vytesan biblick citt: Glck selig der Mann / der mit dem Wor / te seines Mundes / nicht fehlt. [---] XIV.1.. Vrcholov socha je ztvrnna v kontrapostu prav nohy. Svtec je odn v kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a pes ramena splvajc almuc. Na hlav m posazen kvadrtek, kter lemuje svatoz a v rukou dr krucix. Pamtku vymezuje nzk kovov ohrazen s brankou. (ok)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Dtichov; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 61.
k
Pskovcov sokl pvodn osazen sochou sv. Krytofa pochzejc z roku 1833 je situovn vpravo od silnice vedouc z Liberce do Frdlantu, u odboky do Dtichova. Pamtku nechal zdit mstn rycht Josef Leubner. Sochu nsledn nahradil lit k (znien patrn v 60. letech 20. stolet) a od roku 2006 je podstavec osazen novm kem. Na stupe nased hranolov sokl opaten ze t stran poli, ve kterch se nachzej vytesan npisy. Na eln, severozpadn stran teme npis: Christophorus. / Wer an den Sohn Gottes glaubt, der hat / Gottes Zeugni in sich. Joannes 5, 4[.] / Errichtet im Jahre 1833.. Z elnho pohledu na prav stran je vytesno: Wer mir nachfolgt, der wan / delt nicht in Finsterni, sondern / er wird das Licht des ewigen / Lebens haben. Joannes 8, 12. a na, z elnho pohledu, lev stran nalezneme npis: Jesus auch [---] in / dem Herrn und frohl oder alle / die eines rechtschaffen Wan= / dels sind. Psalm XXXI 11.. Sokl pechz pes prolovanou msu v zen kvadratick dk zdoben ze t stran plastickmi relify svtc. Tyto relify jsou umstny v kartuch, pod nimi vidme vytesan jejich jmna. Na pedn stran je zobrazen sv. Eustach s npisem: Eustachius. Levou stranu dku zdob sv. Achc a npis: Achatius a pravou sv. Jilj s npisem: Aegidius. V doln partii dku je na eln stran navc umstna kartue s npisem: Hat dem [..]au[---] den Herrn / [---] gro[---] Freude hat. / [---] / Psalm CV[---]. Podstavec zakonuje mohutn hlavice opaten na eln stran relifem pedstavujcm dv okdlen andlsk hlaviky a obdobn dekorovan prolovan msa. Podstavec vrchol jednoduchm novm eleznm kovanm kem se zlacenmi prvky. (ok)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Dtichov; NP OP v Liberci, RZ . 30, 523 a 524. UP I, 1977, s. 258.
DTICHOV 69
Dlouh Most
(Langenbruck)
Lnov ves Dlouh Most vznikla jako uhlsk osada pi star zemsk stezce vedouc z ech do Luice. V okol se nachzely mokiny, kter musely bt zpevnny devnmi hatmi, tedy jakmsi dlouhm mostem, co dalo zejm lokalit jej nzev. Prvn psemn zmnka o obci je uvedena v zemskch deskch z roku 1556. O kostelu a fae se v roce 1567 zmiuje urb dubskho panstv, ke ktermu Dlouh Most nleel. V dob zaloen osady patilo panstv Vartemberkm a pot pnm z Oppersdorfu, kte jej roku 1591 prodali protestantskmu rodu Smiickch. Bhem poblohorskch konskac zskal dravu Albrecht z Valdtejna, kter roku 1624 oddlil lenn statek Siebendrfel (Sedmivs) od dubskho panstv a vnoval jej Jakobu Reinhardovi z Heisternu. Krom Dlouhho Mostu byly soust statku i Vesec, levoben st Vratislavic, Jemanice, Javornk, Zskal a st imonovic. Za ticetilet vlky se obec v dsledku rekatolizace a vlench udlost vylidnila, ale ji v polovin 17. stolet zde ilo 31 rolnk. Roku 1679 se statek vrtil zpt k dubskmu panstv, kter v letech 16531782 patilo enskmu augustininskmu klteru sv. Jakuba ve Vdni. Po zruen kltera peel jeho majetek na dolnorakousk nboensk fond. V roce 1838 panstv zakoupil kne Kamil Rohan. Druh polovina 19. stolet byla pro Dlouh Most dobou nejvtho rozkvtu. Pispl k tomu pedevm rozvoj tkalcovsk vroby. V roce 1880 tu ilo 1 811 obyvatel, nejvce za celou dobu jeho existence. K dalmu rozvoji obce pisplo v roce 1825 vybudovn csask silnice mezi Prahou a Libercem, v roce 18711875 oteven okresn silnice do Jemanic a v roce 1859 zprovoznn eleznice. Na konci 19. stolet zaala mstn tkalcovsk vroba pomalu stagnovat, mal textiln rmy nemohly konkurovat velkm textilnm tovrnm. Lid proto zaali odchzet do mst s lepmi monostmi obivy. Odsunem obyvatel nmeck nrodnosti po druh svtov vlce poklesl poet zde ijcch lid tm o polovinu a obec ji nikdy nedoshla pedvlenho stavu.
kostel sv. Vavince

Barokn kostel sv. Vavince je situovn na vyvenin v centru obce, u silnice smujc z Liberce do Hodkovic nad Mohelkou. Dnen stavba obklopen ze severovchodn strany hbitovem stoj na mst pvodnho evangelickho svatostnku pochzejcho z poloviny 16. stolet. Na konci 17. stolet byl star devn kostel ji zchtral. Jeho patronka, pedstaven augustininskho kltera sv. Jakuba ve Vdni, k jeho dravm Dlouh Most nleel, proto dala popud ke stavb novho kamennho kostela. Stavba, kterou provedl neznm mistr, mezi lety 16961698 byla vysvcena v roce 1699. Jednolodn orientovanou stavbu obdlnho pdorysu s pravohlm zvrem kryje plechov sedlov stecha s valbovm zakonenm na vchodn stran. K severn stran presbyte pilh sakristie a k jin stran lodi peds. Ob pstavby kryje valbov plechov stecha. Zpadnmu prel dominuje mohutn tvercov v pochzejc z roku 1711. Pi jej stavb se dajn potalo i s ppadnm vojenskm vyuitm. Z tohoto dvodu mla v zdi irok dva metry a smrem k Liberci v n byly stlny. V zasteuje helmice s lucernou a vysokou jehlancovou stkou. Nad vstupem se nachz litinov erb Rohan. (ok)
Ressel, 19031905, s. 430432; Khn 1934, s. 157161; UP I, 1977, s. 263.
70 DLOUH MOST
OKRES LIBEREC
Dolnky obec Cetenov
Dolnky le v dol nad levm behem potoka Zbrdky piblin deset kilometr zpadn od eskho Dubu. Prvn zmnka o Dolnkch pochz z roku 1550. Ji od roku 1869 byla ves soust obce Cetenov. Spolu s n se v letech 19801990 stala soust obce Velibice, od kter se Cetenov spolu s Dolnkami osamostatnil na zklad obecnho referenda. Odsunem nmeckho obyvatelstva po druh svtov vlce klesl poet osob piblin o polovinu, ze 42 na 22. Poet osadnk a dom nadle klesal, v roce 1970 obec tala 10 trvale ijcch obyvatel a 4 domy.
k
SKP R . rejstku 14399/54189 na p. p. . 457/1 v k. . Cetenov
K z roku 1843 se nachz u silnice prochzejc obc Dolnky. Podle vytesan datace jej dal v roce 1843 zhotovit Anton Schwarz. Na zkladnm kvadratickm stupni stoj ir hranolov podstavec, na nm spov hranolov dk zakonen mohutnou volutovou msou s konkvn tvarovanm ukonenm. Ten vrchol kovovm kem, jeho ti ramena jsou zakonena trojlisty. Hranolov podstavec zdob ze t stran jednoduch ovln zrcadla, kter nesou npisy. Na eln stran se nachz npis: Nun mein lieber Wandersmann, / die habe ich fr dich geieln tue Bue, / betrachte mein inneres Leiden und blutigen / Todesschwei, dann verrichte / deine Reis., na prav bon stran je vytesan datace upomnajc na vznik dla: Im / Jahre 1843.. Z elnho pohledu na lev stran teme npis: Von / Anton Schwarz.. Dk podstavce je na eln a bonch stranch opaten plastickmi relify v mlkch nikch. Na eln stran dku se nachz relif Piety, nad nm je umstn baldachn s korunou. Z elnho pohledu na prav stran nalezneme relif Svat Rodiny. Na lev stran vidme relif sv. Antonna Padunskho. Relify maj zachovanou polychromii pravdpodobn z konce 19. stolet. Na zadn stran dku v mstech pod ukotvenm eleznho ke se nachz npis: Renoviert 189[.]. Volutov msa opaten v ele vinnm hroznem nese bernka Boho. Pod touto volutovou msou vidme Bo oko. Na ki teme titulaturu: IN / RI.(j)
DOLNKY 71
Doln Old obec Bulovka

(Nieder Ullersdorf)
Odlehl doln lnov ves le v nejsevernjm cpu Frdlantskho vbku, v tsn blzkosti nkdej slezsk hranice. Osdlen bylo zaloeno po obou bezch potoka zvanho erven voda. Vedla tudy jedna z vedlejch cest spojujcch Frdlant se Slezskem a Luic. Prvn psemn zmnka o vsi pochz z roku 1381. Doln Old bvala lennm statkem a jeho majitel sdlili na tvrzi, kterou dnes pipomnaj jen ternn pozstatky s vodnm pkopem pobl bvalho vrchnostenskho dvora. Dvr zejm pevzal sdeln funkci oputn tvrze ji na sklonku 15. stolet. Jednm z nejvznamnjch dritel dvora byl rod Eberhardt pochzejc ze Zhoelce. Ten se ve vsi udrel do potku 17. stolet, jak dokazuj rodinn nhrobnky na vnj kosteln zdi. Michael Eberhardt mlad postoupil v roce 1629 Doln Old Adamu z Rodewitz vmnou za statek Quitzdorf v Luici. Pi tto pleitosti byl pozen zpis, kter podrobn zachycuje stav zdejho lechtickho sdla. I pes novj pestavby si dvr do nedvn doby zachoval vzhled uzavenho arelu s panskm domem, stodolami a velkou brnou. Po ticetilet vlce obec zpustla a normln pomry nastaly a koncem 17. stolet, kdy ves v roce 1689 koupil hrab Gallas, majitel frdlantskho panstv. Po nsledujc dobu zstala Doln Old zemdlskou osadou, jej vvoj urovala odlehl poloha vi Frdlantu a styk s blzkmi slezskmi obcemi Gerlachsheim a Kpper. Bhem 19. stolet zaal vznam obce upadat. Po roce 1945, odsunem nmeckho obyvatelstva, klesl poet zde ijcch lid o vce ne polovinu a snioval se i nadle a na dnench 20 obyvatel a 9 dom. Doln Old se v roce 1950 stala soust obce Bulovka.
72 DOLN OLD
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Martina

Arel kostela sv. Martina se nachz ve stedn sti obce, zpadn od mstn komunikace. Kostel je umstn uprosted hbitova obehnanho mohutnou ohradn zd, ke kter pilh drobnj stavba mrnice.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 326333. Metzger 1910, s. 3138; Hagenauer 1911, s. 121126; Metzger 1912, s. 4345; Skora 1997, s. 12; Andl - Karpa 2002, s. 51, 222; Krackov - Belling 2003, s. 4851; ternov 2003, s. 3946; vejda 2004, s. 734.
kostel sv. Martina

V jdru gotick kostel se nachz ve stedu hbitova. Pro obdob jeho vzniku nemme k dispozici dn psemn prameny ani prkazn architektonick lnky. Vstavbu lze vroit do pomrn irokho asovho rozmez od konce 13. do konce 14. stolet. Stavba je psemn poprv doloena a roku 1495. Vrazn pestavba, v psemnch pramenech opt nezachycen, probhla na pelomu 15. a 16. stolet. Dendrochronologick datace uvd, e devo pouit na vstavbu krovu nad lod bylo kcen v rozmez let 15011502. K roku 1665 se v pramenech uvd zasvcen sv. Wolfgangovi, ale ji o pt let pozdji se zmiuje souasn patrocinium sv. Martina. V roce 1753 se kostel nachzel ve patnm stavu a v rmci jeho rekonstrukce dajn dolo k sejmut stechy i s v a zvonovou stolic. V tomto ppad se vak psemn pramen dostv do rozporu s dendrochronologickou datac krovu. Bhem 18. stolet kostel prochzel dalmi pravami, kter mu daly dnen podobu. Krom pestavby presbyte a pstavby sakristie zskal jednotn barokn fasdy. Po roce 1945 kostel chtral, od 90. let 20. stolet dochz k jeho postupn obnov. Jednolodn zdn orientovan kostel obdlnho pdorysu zakonuje plkruhov presbyt, ke ktermu z jihu pilh obdln sakristie. Vstup umstn na severnm prel chrn klenut peds na tvercovm pdorysu.Vysokou sedlovou stechu pokrv asfaltov indel a prostupuje ji vysok svisle bednn sanktusnk umstn zhruba ve stedu pdorysu vrcholc jehlancovou stechou opatenou indelem. Prostor lodi a presbyte prosvtluj barokn segmentov zakonen okna. Fasdy len jednoduch liznov rmce. Do severnho prel kostela a vchodn stny pedsn je zazdna tveice renesannch nhrobnk. Prvn zprava je na stn pedsn umstn znakov nhrobnk patc Ann z Eberhardtu, rozen Salza ( 1592). Nhrobnk nese znak rodu ze Salzy a tesan npis po stranch: ANNO 1 5 9 2 DEN XXI / AVGVSTI FREITAGS VON BARTHOLOMI ZWI[SCHEN] / [---]N D ER HA[.]BEN / VH R IST IN GOT DEM HERREN SELIGLICH VOR SCHIEDEN, v horn sti: DIE EDLE EHREN TVGENT / REICH E FRAW ANNA GEBORN E VON SALTZA DES WEILANT / EDLEN EHRNVESTEN VND / WOLBENA[NN]TEN MICHLS / VON EBERHARDT ZV VL / LERSDORF HINTERLASSEN[E] / WITTIB [LIGT] ALHIER BEGRA / BEN GOT WOLLE IH R VERLEI / H EN AM IVNGSTEN TAGE EIN E/ FRO ELICHE AV FFER STEHVNG a v doln sti: JOHAN AM . V . / ES KOMPT DIE STVNDE VN D / IST SCHON [IETZT] DAS DIE / TODTEN [---] E [---] DES / SOHN ES GOTTES [---] VN D / DIE SIE HOREN [---]. Druh znakov nhrobnk je umstn vlevo na stn pedsn. Nese rodov znak Eberhardt a pat Michaelovi z Eberhardtu ( 1632). V horn sti se nachz tesan npis: [AN] [---] / SANC[TVEN] [---] / VORS[CHIDEN] [---] a v npisovm psku okolo obh text: [VON EBERHARDT] ERBH ER ZV VLLERSDORF / VND LEID T ALHIE BEI DIESM / BEINHAVSE BEGRA BEN WELCHS SELE GOT GEN EDIG / SEI. Prvn nhrobnk zprava na lodi kostela, tentokrt gurln, pat Abrahamovi z Eberhardtu (15621612). Nese erby rod z Eberhardtu, ze Salzy a z Gersdorfu. V npisovch pscch nalezneme tesan npis: [ANNO 1612] DEN [10.] SEPTEMB. ZWISCHEN [11 VND] / [12] VORMITTAGE IST IHN GOTT [SELIG ENDSCHLAF] END DER EDLE [GESTRENGE VND EHREHVESTE] / [...RHARDT AVF] / VLLERSDORF SEIN[ES] ALTERS 50 [---] GO[TT] [---].
DOLN OLD 73
Vlevo od nj nalezneme tvrt znakov nhrobnk patc Helen (Ann) z Eberhardtu. Nese rodov znak a v horn sti tesan npis: [---] [DON NERSTAG NACH OS] / [TERN] [---] [SELIG IN GOTT VORSCHI] / [DEN] [---] [AM EFRAW] / [AN NA GE] [---] [MICHAEL V] a v npisovch pscch okolo: ON EBERHARD [---] SELIGE NACH GELASSENE WI[TFRAW] / [ZV VLLERSDORF VND LEID] [---] / [IHREM LIEBEN IVNCKERN WELCHEN SELEN GOT] [---] / [G]NEDIG SEIN VND [EINE FROELICHE AVFERSTEH] / [UNG] [---] VO [---] [HEN DVRCH] / CHRISTVM ZVM [EWIGWN LEBEN] [---]. (mo)
mrnice
Objekt barokn mrnice se nachz v jin sti arelu pi ohradn zdi. Mrnice je jednoduchou pzemn zdnou stavbou obdlnho pdorysu spojenou jin obvodovou stnou s ohradn zd. Vysokou valbovou stechu kryje asfaltov indel. Vstup do mrnice osazen jednoduchmi dvemi rmov konstrukce je umstn na severnm prel. Rozshl destrukce hladkch vpennch omtek odhaluj smen zdivo. (mo)

Ohradn ze s jednotlivmi zastavenmi kov cesty obklopuje arel hbitova v nepravidelnm ovlnm pdorysu. Masivn sten omtan ohradn ze vyzdn z lomovho kamene je msty doplena cihelnmi dozdvkami. Korunu zdiva kryj ady plench cihel. Pi jihovchodnm konci zdi se nachz kovan brna osazen mezi vyzdnmi pili. Obdobnou, o nco men brnou se do arelu vstupuje ze severu. Po obvodu zdi nalezneme zbytky kov cesty, kterou tvoily pskovcov trojheln zakonen kaplice zaputn do koruny zdiva. Velk st jednotlivch zastaven v dnen dob chyb nebo jsou voln pohozena v rznch stech arelu. Statika zdi je siln naruena, co se mimo jin projevuje rozshlou destrukc jihovchodn brny. Hbitov, kter ohradn ze ohraniuje, je v dnen dob prakticky zplanrovan. Jednotliv sti nhrobk nalezneme bu roztrouen po arelu, nebo pohozen na hromad pi severn sti ohradn zdi. (mo)
smr k
Pskovcov smr k se nachz vn severnho okraje ohradn zdi kostela. Ke ki se ve povst o potulnch mastikch, kte zstali pes noc v hostinci v Doln Oldi. V hdce jeden z nich probodl svho druha a jako pokn za tento in musel vztyit kamenn k. K latinskho tvaru o rozmrech 95 x 85 x 35 cm je v souasnosti hluboko zaputn do ternu. Na pedn stran dku nalezneme jednoduch relif mee. (mo)
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 333. Metzger 1910, s. 5556; Kol. 2001, s. 223.
74 DOLN OLD
OKRES LIBEREC
Doln asnice
(Rckersdorf)
doln lnov ves je situovna v plochm dol potoka asnice piblin est kilometr severovchodn od Frdlantu, pi star cest vedouc do Jindichovic pod Smrkem a dle do Slezska. Ves je poprv pipomnan v roce 1381. asnice byla poddanskou vs, v n vak mly od 16. stolet lenn majetky rodiny Ressel a Knebel. Na sklonku 16. stolet vlastnil st vsi rod Maxen. Nejvznamnjho lena rodu Jiho, jeho manelku a vagrovou pipomnaj nhrobnky umstn na kostele v Krsnm Lese, ke ktermu byla Doln asnice pifaena. V druh polovin 17. stolet ilo v obci 353 obyvatel. Tento stav vak zmnil postup rekatolizace. Vtina obyvatelstva toti byla luternskho vyznn, proto v poblohorsk dob odela jeho velk st do exilu. Obec je znm jako psobit kove Andrease Stelziga, vdce selskho povstn v osmdestch letech 17. stolet. Pestoe jako kov neml robotn povinnosti, pedal v Brandse nad Labem jmnem delegace zstupc Horn asnice, Raspenavy, Ludvkova a Dtichova prosebnou petici samotnmu csai, za co byl nsledn odsouzen k trestu smrti. Tento trest mu byl pozdji zmnn na trval vyhnanstv v uherskm Rbu. Po pekonn nsledk ticetilet vlky se v prbhu 18. a 19. stolet asnice vyvinula v jednu z nejlidnatjch zemdlskch obc Frdlantska. Rozvjel se v n i bohat spoleensk ivot. Zemdlsk rz si obec zachovala po celou dobu, pestoe zde v roce 1864 vznikla jedna z prvnch textilnch tovren na vrobu polovlnnch a bavlnnch ltek patc rm Josefa Ressela. Odsunem nmeckho obyvatelstva po roce 1945 se snil pedvlen poet 1 216 osob tm na polovinu a nadle klesal.
DOLN ASNICE 75
dm p. 27
Bval kovrna p. 27 se nachz ve stedn sti obce pi silnici vedouc z Frdlantu do Jindichovic pod Smrkem. Dm pochzejc ze 17. stolet byl do souasn podoby pestavn na pelomu 18. a 19. stolet. Kovrna je spjata se znmou postavou kove Andrease Stelziga. Okapov orientovan objekt obdlnho pdorysu s pstavbou stodoly k vchodnmu prel je v pzem zdn a v pate hrzdn. Polovalbovou stechu s adou volskch ok kryj plen taky bobrovky. V pzem pilh na dvoutraktov obytn dl se sn dvojice chlv a komora. S je ze severnho prel pstupn dvoukdlmi barokn tvarovanmi dvemi. Ty jsou umstny v pravohlm pskovcovm ostn s novodobm pekladem, na nm je naznaen klenk s relifem kladiva a podkovy. V pate jinho prel se nachz devn pavla. tty kryje jednoduch svisl bednn sten zakrvajc i hrzdn ttovch prel. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 5960; Ko 1965, s. 98.
k
K z roku 1839 je umstn jihozpadn od stedu obce, po prav stran pi mstn komunikaci smujc do Horn asnice, v blzkosti domu p. 319. Objekt tvo elezn k orientovan k severu, kter je ukotven do ulovho podstavce. Na zkladnm z velk sti zaputnm kvadratickm stupni stoj hranolov podstavec. Na nm spov tybok dk zakonen jednodue prolovanou msou. Na dk dosed segmentov zaklenut kamenn kaplice s nikou v eln stn. Kaplice vrchol eleznm kem s plechovm korpusem ukiovanho Krista. Ramena ke ukonuj trojlisty. Vedle pravho Kristova boku vidme torzo andla s kalichem, kter zachycoval stkajc krev. Na podstavci se nachzel dnes ji nezeteln npis. V souasn dob probh obnova pamtky. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 913; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 357.
76 DOLN ASNICE
OKRES LIBEREC
Doln Vtkov obec Chrastava

(Nieder Wittig)
Doln Vtkov se rozkld v dol Vtkovskho potoka a spolu s Hornm Vtkovem tvo dlouhou doln lnovou ves, kter se vine podl silnice v dlce nkolika kilometr. Obec je situovna necel ti kilometry severn od Chrastavy, pod jej samosprvu od roku 1980 spad. O vesnici, kter byla kolonizovna nmeckmi osadnky pravdpodobn koncem 13. nebo zatkem 14. stolet, najdeme prvn psemnou zmnku v crkevn knize z roku 1352. Ves Vtkov (latinsky Vetavia) tehdy spadala pod grabtejnsk panstv. Za vlastnictv rodu Redern, kdy dolo k rozdlen obce, se stala soust libereckho panstv. V ednch vrchnostenskch knihch byly ji v roce 1575 odlieny dv sti vesnice horn a doln, ale a roku 1615 byly uvdny jako samostatn vesnice se dvma rychti. V 15. stolet se zde nachzely doly na cn, ale obec vdy mla pevn zemdlsk rz, kter si zachovala i po nstupu industrializace v 19. stolet. Po roce 1620 dolo ve Vtkov k nsiln rekatolizaci, kter znamenala odliv protestantskho obyvatelstva. To se pot usazovalo v sousednm Sasku v okol itavy a Zhoelce. Vesnice zaila svj nejvt rozkvt ve druh polovin 19. a v prvn polovin 20. stolet. Roku 1850 tu ilo 700 obyvatel. V letech 18981899 byla dokonena silnice spojujc Chrastavu a nejsevernj st Vtkova. Po druh svtov vlce dolo k odsunu nmeckho obyvatelstva a tm i k poklesu potu osob tm o polovinu. Dosdlovn vesnice trvalo nkolik let, ale poet obyvatel ji nikdy nedoshl pedvlenho stavu. Domy, kter zstaly przdn, podlehly koncem padestch let 20. stolet a pot v roce 1980 etnm demolicm.
DOLN VTKOV 77
dm p. 34
Objekt p. 34 stoj v severn sti obce, po prav stran silnice vedouc z Chrastavy do Hornho Vtkova. Pochz pravdpodobn z pelomu 18. a 19. stolet. Patrov stavba obdlnho pdorysu s trojdlnou komoro-chlvn dispozic a navazujc stodolou je severozpadnm podlnm prelm orientovan ke komunikaci. Cel objekt kryje polovalbov stecha z plench taek bobrovek. Dm m rouben obytn pzem, hrzdn patro vynen nad prostorem svtnice podstvkou a zdnou hospodskou st. Oba tty kryje jednoduch svisl bednn. Cel severovchodn ttov prel zakrv novodob prkenn bednn. Vstupy do objektu jsou osazeny novodobmi dvenmi vplnmi. (ok)
k
Klasicistn k je situovan ve stedu obce, po lev stran silnice smujc z Chrastavy do Hornho Vtkova, severovchodn od domu p. 15. V roce 1815 ho nechal vytvoit mstn sedlk Joseph Hofmann z usedlosti p. 10. Na nzk pskovcov hranolov sokl nased zen tybok dk opaten ve spodn i horn sti volutovmi uchy. Dk pechz v klasicistn hlavici vychzejc z jnskho du, kterou zakonuje ve stedn sti vzdut msa. Bohat prolovan hlavice je zdobena vejcovcem a vegetabilnm psem, v jejich stedu je umstn vavnov vnec. Na msu nased nstavec vrcholc jednoduchm litinovm kem, kter je v souasn dob bez korpusu ukiovanho Krista. Na eln stran dku se v npisov kartui, nad n je ve vnci zaven vavnov feston, nachz vytesan npis: Vergie, / Christ, deines Jesus / nicht! / Bedenke, was Erdirge= / than! / Werd Ihn hnlich, das / ist Christenpicht / Und bet Ihn durch Ge= / horsam an.. Druh npis je vytesan v npisovm poli na pedn stran soklu a dokld dontora a datum vzniku tohoto kamenosochaskho dla: Errichtet. / Joseph Hofmann. / 1815. V soupisu soch farnosti Vtkov je uveden pouze npis: [Jesus! Meine Liebe ist gekreuziget], kter se do souasnosti nedochoval. Pravdpodobn dolo k jeho pekryt jednm ze dvou stvajcch npis. K se dnes nachz v neutenm stavu, dk a hlavice jsou vychleny ze sv osy. (ok)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Vtkov.
78 DOLN VTKOV
OKRES LIBEREC
Domaslavice obec Bl
Domaslavice jsou poloeny na potoce Raovka, ti kilometry severn od eskho Dubu a poprv psemn uvedeny v roce 1531. K roku 1547 je v obci doloeno pt usedlost, z toho dva svobodn dvory. Ve druh polovin 16. stolet byly Janem z Oppersdorfu oba dvory sloueny do jednoho vrchnostenskho dvora. Albrecht z Valdtejna pot statek v roce 1628 vylenil z eskodubskho panstv a s obcemi Domaslavice, Javornk, Raovka a Padouchov jej vnoval Pavlovi Cornazanimu. Ped rokem 1710 statek splynul se starodubskm statkem a oba byly roku 1835 znovu pipojeny k dubskmu panstv. Po celou dobu si obec udrela zemdlsk rz a v polovin 19. stolet zde neilo vce jak 41 osob. Poet obyvatel se vrazn zvil a v prvn polovin 20. stolet, kdy je k roku 1930 v Domaslavicch uvdno 85 trvale ijcch osob. Tento poet se vak po druh svtov vlce snil na 55 obyvatel a bhem druh poloviny dvactho stolet dle klesal.
kaplika s kovm kamenem

SKP R . rejstku 49631/55835 na st. p. . 115 a p. p. . 690/5 v k. . Vletn u Bl
Kaplika s kovm kamenem stoj na jinm okraji vsi, u kiovatky silnic vedoucch do eskho Dubu a Prosee pod Jetdem. V roce 2007 byla kaplika i s kamenem pesunuta od kiovatky o pt metr dle vchodnm smrem.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Svtl pod Jetdem. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 221; Andl - Technik 1991, s. 125; Kol. 2001, s. 223; Edel 2006, s. 104.
kaplika Nejsvtj Trojice a sv. Jana Nepomuckho

Barokn kapliku postavenou v roce 1723 nechal dajn zdit dritel mstnho statku Johann Lamotte z Frintropu. Omtan z pskovcovch kvdr vyzdn stavba stoj na tvercovm pdorysu. Sedlovou stechu kryj vyskldan pskovcov desky. Hlavn prel obrcen na vchod len dva pilastry s mohutnmi hlavicemi nesoucmi prolovanou msu, kter se zalamuje nad ob bon stny. Nad msou se nachz trojheln tympanon s nikou. Svlakov vstupn dvee jsou osazen v plkruhov zakonenm portlu s klenkem. Nad nm nalezneme pskovcovou desku s tesanm npisem: Zu Ehrn Lob In Ewigkeith der Aller// / heiligsten Dreifaldigkeith und S: Joannis / Nepomuceni. / Ke Czti a chwale Negswietiegssi Trogicze Wzdy / od wiecznosti Te S: Jana Nepomuczskeho / wyzdwizieno A: 1723 . Nad npisovou deskou na mse jsou vytesna psmena: C.S.. (mo)
kov kmen
Kov kmen patrn stedovkho pvodu se nachz dva metry jin od kapliky. Kmen tvo segmentov zakonen pskovcov blok o rozmrech 84 x 56 x 20 cm. Na eln stran jsou uprosted do hloubky vytesny tyi tvrtkruhy, kter vytvej heroldsk k v kruhu o prmru 40 cm. (mo)
DOMASLAVICE 79
Donn obec Hrdek nad Nisou

(Dnis)
doln lnov ves le po obou bezch eky Nisy jihovchodn od Hrdku nad Nisou. Obec zaloili nmet kolonist na grabtejnskm panstv pn z Donna kolem roku 1400. V psemnch pramenech vak poprv vystupuje a roku 1453. Po ticetilet vlce odela vtina protestantskho obyvatelstva do saskho exilu. Obecn sprvu vykonvala do roku 1850 grabtejnsk vrchnost prostednictvm rycht, jejich ad byl ddin, ppadn vzn na majitele rychty p. 17, kde bylo dreno i prvo vepn. Obyvatelstvo se ivilo pevn zemdlstvm a chovem ovc. Rozvojem prmyslu v 19. stolet se zvil i poet obyvatel. K roku 1834 ilo v Donn v 98 domech 608 osob. Do roku 1921 stoupl jejich poet na 2 004 lid v 271 domech. Odsunem nmeckho obyvatelstva po roce 1945 poet obyvatel poklesl o vce ne polovinu a obec Donn se stala pouhm pedmstm Hrdku nad Nisou.
souso Piety
SKP R . rejstku 28197/54315 na p. . 955/1
Souso Piety je situovan na vchodnm okraji obce, naproti domu p. 210, u odboky do bvalho sttnho statku. Podle vytesan datace jej nechal zhotovit roku 1803 Josef Mse z domu p. 19 v Donn. Na zkladnm kvadratickm kameni stoj ir hranolov podstavec, na nm spov hranolov dk zakonen bohat prolovanou msou s konkvn tvarovanm ukonenm. Na nm je postaven prost kvadratick nstavec, na kterm se nachz samotn souso Piety. Souso pedstavuje sedc postavu Panny Marie Bolestn s bezvldnm tlem Krista poloenm na jejch kolenou. Odv Panny Marie tvo bohat asen draprie. Zhroucen tlo Krista zahaluje bedern rouka. Panna Marie se opr o jednoduch k, v jeho vrcholu se nachz tabulka s titulaturou: I.N. / R.I.. Na eln stran podstavce je v obdlnm zrcadle ryt npis: Errichtet von Josef Mse 1803. / Renovirt von Ignatz Bernat / 1860.. Na pedn sti dku vidme obdln pole s dnes patn itelnm npisem, nad nm je ze dvou kamennch kolk sven mohutn feston z vavnovch list. Npis uvd soupis drobnch pamtek hrdeck farnosti v nsledujcm znn: [O ihr alle die ihr / vorber geht betrach- / tet euern Erlser / auf der Schoo / schmerzhaften Mutter / Maria seyd nicht / undankbar fr seine / so groe Liebe.]. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hrdek nad Nisou; NP OP v Liberci, RZ . 529. UP IV, 1982, s. 485; ehek 2001, s. 79.
80 DONN
OKRES LIBEREC
Druzcov obec Osen

(Drausendorf)
doln lnov ves Druzcov le necel tyi kilometry severn od Osen, jej je mstn st. Vznikala podl obou beh Druzcovskho potoka, kter pramen na pat Jetdu. Prvn psemn zmnka o obci osdlen nmeckmi osadnky pochz z roku 1544. K lennmu statku Druzcov, kter spadal pod eskodubsk panstv, nleely mimo jin Janv Dl, Kotel, Zbrd i Podvr. Roku 1673 koupil Druzcov majitel statku Mimo a Dvn Jan Frantiek Edmund Putz z Adlersthurnu a pipojil jej ke svmu mimoskmu panstv. V dob zruen patrimoniln sprvy v polovin 19. stolet nleel Druzcov k panstv esk Dub a Frdtejn. V roce 1850 ilo v obci 573, o padest let pozdji 426 obyvatel. Jejich poet se i nadle postupn snioval. V souasn dob tu trvale ije okolo 60 obyvatel. Do roku 1977 se ve zdejm hospodskm dvoe nachzela pamtkov chrnn rumplov studna, kter byla pemstna na dvr Podjetdskho muzea v eskm Dubu.
kaple sv. Archandla Michaela

Kaple sv. Archandla Michaela stoj v jihozpadn sti obce, u kiovatky prjezdn silnice smujc z Kian do Osen a mstn komunikace. Byla vystavna v roce 1832 na obecn nklady v mst pvodn devn kaple. Stavbu obdlnho pdorysu s ustupujcm plkulatm zvrem kryje valbov stecha vyskldan z ivinch ablon. Na vrcholu stechy se nachz polygonln oplechovan lucerna se zvonem. Vstupn jihozpadn prel kaple lemuje tveice plkruhovch pilastr s jednoduchmi patkami, hlavicemi a hladkmi dky. Pilastry nesou v omtce barevn odlien klad s pekladem. Prel vrchol jednoduchm v omtce barevn odlienm tympanonem. Ve stedn ose je umstn vstup do kaple, kter je ormovan jednoduchm pravohlm portlem. Nad nm nese dvojice volutovch patek jednodue prolovan tympanon. Bon prel a zvr kaple dl vdy tveice pilastr obdlnho prezu, jejich patky a hlavice maj podobn charakter jako pilastry hlavnho prel. (ok)
SOkA Liberec, F Osen, nezprac. fond. Hantschel 1911, s. 1022.
DRUZCOV 81
Filipovka obec Viov

(Philippsthal)
Filipovka vzdlena necel ti kilometry severn od Viov byla zaloena roku 1727. Majitel frdlantskho panstv hrab Filip Josef Gallas prodal o tyi roky dve pozemky k zaloen osady esti kolonistm. Na poest hrabte dostala pak osada jmno. Zajmav je jej schma zaloen s pravideln rozmstnmi domy pi jin stran komunikace a shodnou vmrou jednotlivch ln polnost. V prbhu asu se Filipovka rozrostla na osadu tajc 21 dom. Roku 1850 byly osady Loun, Sa a Filipovka sloueny s Andlkou v jednu katastrln obec, kter byla v roce 1980 pipojena k Viov. Po odsunu Nmc v roce 1945, kdy poet obyvatel klesl tm o polovinu, nebyla osada zcela dosdlena.
82 FILIPOVKA
OKRES LIBEREC
arel domu p. 10
SKP R . rejstku 15558/54175 se st. p. . 204, 205 v k. . Andlka
Arel zemdlsk usedlosti p. 10 tvoen obytnm domem a uniktn hrzdnou stodolou nalezneme v zpadn sti osady. Dm se nachz jin od mstn komunikace, kter ho oddluje od stodoly. Na csaskm otisku stabilnho katastru z roku 1843 je usedlost zachycena ve stejn parceln pozici, piem je obytn dm oznaen jako nespaln.
dm p. 10
Dm p. 10 z potku 19. stolet umstn v mrnm svahu svm severnm ttovm prelm smuje k mstn komunikaci vedouc z Viov do San. V pate hrzdn objekt obdlnho pdorysu roziuje zpadnm smrem obdln chlvn pstavba. Ternn rozdl svahu vyrovnv kamenn podezdvka. Vysokou sedlovou stechu s volskmi oky kryj taky bobrovky. Dispozice zdnho pzem je tradin trojdln. Prchoz s je pstupn z vchodnho prel jednokdlmi dvemi rmov konstrukce. Ze sn se vchz do svtnice v pravm dlu a devnm schoditm do patra. Chlv je pstupn tak z vchodnho prel jednoduchmi svlakovmi dvemi. Oba tty pokrv svisl bednn, piem severn tt dopluje dvojice okennch otvor a ve vrcholu ikmo detn pole. (mo)
stodola
Stodola z potku 19. stolet stoj pod mstn komunikac, ke kter je orientovna jinm ttovm prelm. Uniktn hrzdnou prjezdn stodolu obdlnho pdorysu dopluje v severnm smru st pobit vodorovnm bednnm, kter se uplatuje i na obou ttech. Vysokou sedlovou stechu s volskmi oky kryj taky bobrovky. Jednotliv konstrukce stodoly jsou pomrn siln narueny. (mo)
FILIPOVKA 83
Fojtka obec Mnek

(Voigtsbach)
doln lnov ves Fojtka se nachz piblin pt kilometr severn od Liberce. Byla zaloena nkdy potkem 16. stolet v dol Fojteckho potoka pi zpadnch svazch Jizerskch hor. Celou obec obklopuj zalesnn bon horsk hebeny. Vchodn od vsi pramen Fojteck potok napjejc pehradu Fojtka vybudovanou v letech 19041906 vdeskou rmou H. Rella. Prvn zmnku o vesnici nalezneme v libereck mstsk knize z roku 1559. Fojtka byla soust libereckho panstv, ale okoln lesy patily panstv frdlantskmu. Nzev zejm pochz od vznamu slova Voigt (Fojt), co byl pvodn, podle nmeckho prva, zstupce obyvatel ped svtskm soudem. Na zklad daj ze soupisu poddanch podle vry z roku 1651 ilo ve Fojtce 219 obyvatel pevn luternsk vry. Vt rozvoj obce pineslo a 19. stolet, kdy dolo k rozvoji emesel a potku prmyslov vroby vyuvajc zdej tradin pltenictv. Prvn tovrn pdelna byla zaloena roku 1855 a bhem druh poloviny 19. stolet ji nsledovaly dal tyi textiln tovrny a ti brusrny skla. Obivu obyvatelm zprostedkovvala i estice lom na tbu zdej charakteristick namodral uly. Po roce 1945 a odsunu osob nmeck nrodnosti klesl poet obyvatel Fojtky piblin o polovinu. Kvli tomu bylo ji v padestch letech 20. stolet v obci zboeno pes 35 neobydlench dom. Mezi jinmi zmizel i mln zmiovan ji v druh polovin 16. stolet. Z drobnch pamtek byly nenvratn znieny dv kapliky a k mlyne Storma. Od roku 1960 je Fojtka administrativn soust Mnku.
84 FOJTKA
OKRES LIBEREC
dm e. 4
Dm e. 4 (dve p. 73) z pelomu 18. a 19. stolet se nachz v jin sti obce, ve svahu nad potokem, vpravo od mstn komunikace smujc do Mnku. Pzemn rouben staven obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou eternitem. Rozdl ternnch vek zpsoben kolmou orientac domu ke svahu vyrovnv kamenn podezdvka. Na roubenou svtnici navazuje v klasick trojdln dispozici zdn s a chlv. Ke svtnici se zven pimykaj podprn podstvkov stolice vynejc zt krovu na rouben. Zdn konstrukce, vetn severnho ttu, zakrvaj hladk omtky. Jin tt je obloen eternitovmi ablonami. V rmci rekonstrukce probhajc v 80. letech 20. stolet dolo k velkm zsahm do jednotlivch stavebnch konstrukc a k prav dispozice. K pdorysu pibyly na zpadnm a severnm prel pstavby. (mo)
Ulrych 2004, s. 357.
kaplika s obecn zvonikou

Kaplika s obecn zvonikou z roku 1864 je situovna ve stedn sti obce, jin od komunikace vedouc do Mnku. Na zkladnu tvercovho pdorysu vyzdnou ze ulovch kvdr dosed trmov konstrukce zvonice v podob komolho jehlanu. Zdnou zkladnu s hladkmi omtkami zakonuje jednoduch korunn msa. Na severozpadnm prel nalezneme vstup umstn v pravohlm ulovm ostn s nadpranm osvtlovacm oknkem. Nov dvoukdl dvee se sklennou vpln chrn kovan m. Na zdnou st navazuje devn konstrukce tvercovho pdorysu ve spodn sti rozen pesahem s nmtky. Do dvou tetin vky kryje konstrukci svisl bednn pobit bidlic. Na severovchodnm prel, kter smuje k silnici, vytv bidlicov krytina stylizovan obrazec v podob ke na pahorku. Oteven prostor na vrcholu zvonice uren k zaven zvonu kryje kuelovit stecha, kter vrchol vysokm kem. (mo)
Ressel 1895, s. 12; Khn 1934, s. 304; Ulrych 2004, s. 357358.
FOJTKA 85
Frdlant
(Friedland)
Frdlant lec ve Frdlantsk pahorkatin je vzdlen piblin dvacet kilometr severn od Liberce. Historie msta je tsn spjata se stejnojmennm hradem, pod nm se zaalo rozvjet. Prvn psemn zmnka o hradu pochz z roku 1278, kdy ho od eskho krle Pemysla Otakara II. koupil mesk lechtic Rudolf z Bibertejna. V t dob ji nejspe existovalo lokan msto zaloen bhem nmeck kolonizace nkdy ve druh polovin 13. stolet v rozen sti dol eky Smd, v mst, kde do n st potok asnice. Sdlo mlo strategickou polohu pi dleit obchodn stezce vedouc do itavy. V roce 1304 jej dal majitel panstv Jan z Bibertejna opevnit hradbami. Hlavn osu msta vytvoenho na ovlnm pdorysu slezskho typu tvoila tranzitn ulice vedouc ze itavy, kter prochzela obdlnm nmstm od Doln k Horn brn a dle ke hradu. Z kout nmst vybhaly pn ulice a charakter zstavby stedu msta doplovala na jin stran nmst spojnice vedouc k opevnnmu arelu kostela se hbitovem, kter tvoil nad ekou Smdou jin okraj msta. Uprosted nmst stvala radnice (doloen k roku 1532), kter byla roku 1897 zboena a nahrazena souasnou novou radnic vybudovanou v letech 18921895. Nejvtho rozkvtu doshlo msto i hrad za vldy slezskho protestantskho rodu Redern (15581621), kdy se zrove stalo vznamnm centrem seversk renesance. Ve mst se rozvjela pedevm pedmst budovan podl hlavn cesty smujc k zmku.
86 FRDLANT
OKRES LIBEREC
Na nmst se ojedinle objevovaly prvn kamenn domy, kter nahrazovaly pvodn devn stavby. Renesann podobu zskal i kostel sv. Kateiny (od roku 1624 zasvcen Nalezen sv. Ke), k nmu byla pistavena umlecky vznamn redernsk pohebn kaple. Rozvoj msta zastavila ticetilet vlka, njezdy vdskch vojsk ze dvou tetin zniily mstsk pedmst a pi poru v roce 1634 shoely krom kostela, dkanstv a koly vechny budovy uvnit hradeb. Zakladatel Frdlantskho vvodstv Albrecht z Valdtejna, kter zskal panstv pi poblohorskch konskacch, na rozvoj msta a potamo celho panstv neml velk vliv. Za sdlo vvodstv si zvolil msto Jin. Po Valdtejnov smrti zskal frdlantsk dravy rod Gallas (16341757) a po nich byli a do roku 1945 majiteli panstv Clam-Gallasov. Od poloviny 18. stolet zaal vzrstat poet dom, ale a ve druh polovin 18. stolet pevil pedblohorsk stav. Konec 18. a potek 19. stolet znamenal pro Frdlant druh bohat stavebn obdob. Ve mst vzkvtala textiln vroba navazujc na zdej soukenickou tradici znmou ji od 14. stolet. A do konce 18. stolet pevaovaly ve Frdlantu patrov hrzdn stavby. Vtina jich vak byla zniena pi dalch velkch porech msta v letech 1797 a 1853. Po druhm poru, kdy shoelo tm sto dom, nastala dal vlna vstavby, tentokrt ji zdnch budov klasicistnho charakteru. Ve druh polovin 19. stolet pokraoval rozvoj textilnho prmyslu a tm i samotnho msta. V roce 1875 k nmu pisplo i oteven eleznin trat vedouc z Liberce pes Frdlant a ernousy do Zvidova. V roce 1900 dolo ke zprovoznn zkorozchodn trat vedouc z Frdlantu pes Hemanice do Jonsdorfu (dnes je v provozu pouze sek na nmeck stran hranice) a o dva roky pozdji byla vybudovna eleznin tra i do Jindichovic pod Smrkem. Stavebn rozmach msta pokraoval a do konce tictch let 20. stolet. Pi bombardovn bhem druh svtov vlky sovtsk letectvo dne 8. kvtna 1945 zniilo st msta, nap. pvodn hrzdnou zstavbu v Mezibransk ulici. Domy tu nebyly obnoveny a prostor byl zmnn na park. Po vysdlen Nmc, kte v roce 1930 zaujmali 5 514 osob z celkovho potu 6 314 obyvatel, se msto nepodailo zcela dosdlit. Podle daj ze stn obyvatelstva v roce 1950 je patrn, e se poet populace snil zhruba o jednu tetinu. Msto provalo a do edestch let 20. stolet znanou stagnaci. I pes nkter demolice a nevhodn zsahy si jdro msta uchovalo svj historick urbanismus s adou architektonicky hodnotnch staveb, co vedlo v roce 1992 k vyhlen centra Frdlantu mstskou pamtkovou znou.
FRDLANT 87
arel hradu a zmku Frdlant

SKP R . rejstku 32155/54271 NKP: s p. . 3114, 3115, 3116, 3118, 3119/1, 3119/2, 3191, 3192, 3193, 3194, 3202, 3203, 3204, 3205, 3206, 3208, 3209, 3210, 3211, 3212, 3213, 3214, 3231, 3232, 3233, 3234, 3235, 3236, 3237 KP: s p. . 3188, 3195/1, 3195/2, 3199/1, 3201/1, 3201/2, 3225, 3226, 3228, 3238
Arel hradu a zmku Frdlant se nachz na vyvenin situovan jin nad mstem. Tvo jej rozshl a jedinen komplex s bohatm stavebn historickm vvojem. Hrad Frdlant, zaloen patrn ji v polovin 13. stolet Ronovci, byl roku 1278 Pemyslem Otakarem II. prodn meskmu rodu Bibertejn. Ti ho mli v dren a do roku 1551, kdy frdlantsk vtev Bibertejn vymr po mei. O rok pozdji pipadl Frdlant jako odumel lno krlovsk korun a hrad doasn spravovali krlovt hejtmani. Roku 1558 jej kupuj slezt pni z Redernu, za jejich drby dolo k nron renesann pestavb hradu a rozen arelu o doln zmek. Jako poblohorsk konskt toto pansk sdlo zskal Albrecht z Valdtejna, kter jej uinil centrem novho vvodstv, by hlavn rezidence byla pemstna do Jina. Po Valdtejnov smrti Frdlant pechz do rukou Matye hrabte z Gallasu, kter jej dostal darem od csae za vrn sluby. Bhem vlench let 16361649 se na hrad stdala csask a vdsk vojska, kter Frdlant nkolikrt spn dobyla. Za jejich hospodaen dolo mezi lety 16461647 tak k vraznmu poslen hradebnho systmu. Po uzaven Vestflskho mru pechz Frdlant nazpt do rukou Gallas, kte po porech sti zmku v letech 1676 a 1684 iniciovali jeho ran barokn pestavbu. Autorsky se na n v letech 16961698 podlel italsk architekt a stavitel Marco Antonio Canevalle (16521698). Nsledn pravy probhaly v letech 1749, kdy byly zzeny terasy u dolnho ndvo a dle v roce 1767 za Clam-Gallas vznik kastelnsk kdlo a nov konrny (oba objekty zboeny roku 1867). Nsledn v roce 1785 dolo k pestavb a prav dolnho zmku pro bydlen hrabc rodiny. Od potku 19. stolet slouil hrad jako muzeum pstupn veejnosti. Posledn velk pestavba zmeckho arelu probhala mezi lety 18671870, kdy bylo postaveno nov kastelnsk kdlo, a to na mst zboenho, a doln zmek proel vraznmi novorenesannmi pravami. Horn hrad byl a na drobn
1 horn hrad 2 doln zmek 3 kaple 4 kastelnsk kdlo 5 ednick domek 6 studna 7 kamenn laviky 8 vdsk barbakn 9 bata s korouhevn vikou 10 bata ostr roh 11 rampa tzv. rytsk stezka 12 okrouhl bata 13 baty 14 hradebn pkop 15 hradebn ze
88 FRDLANT
OKRES LIBEREC
zsahy pestavbou nedoten. V ndvo pedhrad dal po zruen stj hrab Kristin Krytof Clam-Gallas postavit schodit k hornmu hradu. Po zboen stj na konci 19. stolet bylo postaveno nov schodit posunut na zpad a tm k dnen tet hradn brn. Cestu podepela nov tarasn ze, m dolo k uvolnn prostoru ndvo. Horn st schodit vedouc ke kapli zstala v barokn podob pochzejc patrn z roku 1785. Na potku 19. stolet byl vstup k hornmu hradu osazen velikm gotickm obloukem s lami po jeho stranch. Pvodn hrad obklopen parknem zaujmal vrchol ediov homole spadajc ze t stran do dol potoka Rosnice. Na severovchodn stran byl svah pod homol o nco pozvolnj, a tak mohlo vzniknout pedhrad obklopen hradbami se zbytky pvodnho pkopu chrnc pstup k hornmu hradu. Severn a vchodn stranu pedhrad zaujm tzv. kastelnsk kdlo a doln zmek. Na jeho opan stran se nachz ps hradeb, podl nich stoup k tet hradn brn cesta v podob vyzdn rampy. Za n nsleduje schodit peruen terasou umoujc pstup do hornho hradu. Hrad s pedhradm chrnil dmysln hradebn systm, kolem nho byl z vnj strany zbudovn rozshl park. Soust arelu hradu a zmku Frdlant je tak hospodsk dvr, domy s p. 4003, 4046 a 4052 nachzejc se vchodn od nj, dle tzv. kaplanka lec severn a dm p. 4030 situovan zpadnm smrem. Kolem zmeckho a hradnho arelu bylo v roce 1977 vyhleno ochrann psmo. Roku 2001 se hrad a zmek Frdlant stal prohlenm vldy R nrodn kulturn pamtkou.
NP OP v Liberci, Fr10, P14V, RZ . 616, SHP 147 a SHP 182, OPP 256; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 77266. Nmethy 1818, s. 183; Wirkner 1849, s. 751; Metzger 1910, s. 714; Sedlek, 1932, s. 177192; Andl - Kabek 1962, s. 231236; Menclov 1972, s. 151154; UP I, 1977, s. 350353; Andl a kol. 1984, s. 116123; Hieke 1984, s. 95; Durdk 2000, s. 137139; Vlek 2001, s. 237238; Andl - Karpa 2002, s. 7479; Heber 2006, s. 92101.
horn hrad
Mohutn ran gotick hrad Ronovc vystavn kolem poloviny 13. stolet zaujmal vrchol ediov skly v jin sti arelu. Dominantu a hlavn obrannou stavbu tvoil okrouhl bergfrit, ke ktermu byl pistavn nevelk obdln palc a cel hradn komplex vymezovala hradba. Ji od 14. stolet za dren Bibertejn byl hrad postupn doplovn dalmi stavbami a upravovn. Rozsah a podobu tchto potench prav doposud neznme. V prbhu prvn poloviny 15. stolet dolo k zeslen obrannho systmu v podob parknu zpevnnho nevelkmi dovnit otevenmi batami a pstup zajiovala tverhrann vstupn v. Na dobu bibertejnsk drby upomn jejich erb nad vstupem jinho kdla a npis umstn nad vstupem zpadnho kdla: MAGNIFICVS AC GENNEROSVS / DOMMINVS DOMMINVS CRIS / TOPHERVS BARO DE / BIBERSTEIN DOMMINVS SORAVI FRIDLANDI / BESCOVI Z FIERI / IVSSIT ANNO 1551 .. Pozvolna od prvn poloviny 16. stolet byla zapoata postupn promna hradu na zmek. Pro Frdlant se stal charakteristickm rysem neobvykl vznik renesannho zmku na nepravidelnm pdorysu stedovkho hradu. K pstavb celho jihozpadnho, jinho a z sti i vchodnho obytnho kdla hradu dolo teprve na potku 16. stolet, proto byla tato st pi velk renesann pestavb skoro nov a zachovan. Zmny se tedy omezily jen na dostavbu zpadnho kdla, kter vzniklo na starm pdorysu. Pestavbu, kter slohov sjednotila vechna prel v jednolit celek v duchu sask renesance, provedli misti psobc v Sasku a Luici, pedevm italsk stavitel Marco Spazio z Lancia s polrem Antoniem. Pi pravch mezi lety 16611773 byla zzena vnj brna ve a odstrann jej padac most. pravy z konce 17. stolet pipomn na vnj stran ve kamenn gallasovsk erb, dle erb matky Antonna Pankrce z Gallasu, hrabnky de Arco a npisy: ANTONIVS PANCRATIVS RVDOLPHVS / S. R. I. COM E S DE GALLAS DVX LVCER IN ARCE / CAMP: ET LIB: TVRRI. DN IN FRIDLAN D. ET / SMIRSITZ S. C. M. SVPREM COLON ELL SERENISSI// / MI DVCIS ET ELECTORIS BAVARI CAM ERARI / ACTVALIS etc. a VICTORIA COMITISSA DE / GALLAS NATA COMITISSA DE AR// / CO DVCISSA LVCER DNA IN / FRIDLAND ET SMIRSITZ.. Zsluhy Matye z Gallasu pak pipomn
FRDLANT 89
na zpadnm kdle jeho erb a npis: FERDNANDVS II Csar Pius ustus. / Prdara et Heroica Belli Pacisque Facinora / u : ac Excell: DD: Mathi S: Pc: I: / Comitis Gallasz, in Arce, Campo / Libera Turri et Matarello, Ducis Lucer, Dni in Fridlandt, Reichenberg / Smirsitz et Horschenowes, S: C: R: et Mattis Intimi Actualis Consiliary Came / rary Supremi Locumtenentium Generalis, Campi Mareschalli, Equitum Peditum et / Colonelli etc: Hac Arce et Dominio remunerari Voluit. M: DC: XXXIV. / Quorum Ergo Hoc Monumentum / Gratissim Fili Francisc Ferdinand S: R: I: Comes / Gallas Dux Lucer etc: erexit: M: DC: LXXVI. Nsledn pravy arelu se a na drobn vjimky hornho hradu netkaly. Na konci 18. stolet horn hrad pestal slouit k bydlen knec rodiny a od roku 1801 byl zpstupnn veejnosti. Jednalo se o jedno z prvnch zpstupnn lechtickho sdla v Evrop. (p)
doln zmek
Doln zmek se nachz ve vchodn sti pedhrad. Vstavbu zmku inicioval Melchior z Redernu a podlel se na n Marco Spazio z Lancia spolu s polrem Antoniem. Stavba vznikla na konci 80. let 16. stolet na zkladech starho hradebnho opevnn a pvodn slouila jako sprvn a kancelsk objekt. Dvoupatrov budova se zobytnnm podkrovm v mansardov stee kryt bidlic stoj na obdlnm pdorysu. K dvornmu prel je tm centrln pistavna v pzem tverhrann a od patra osmibok v zasteen renesann helmic. Zmek ml bt dle pvodnho projektu symetrickou stavbou komponovanou na stedn pnou osu zdraznnou vysokou v. K zmru nedolo z dvodu jeho prodlouen jinm a jihovchodnm smrem. Jednalo se pedevm o pstavek spojovac chodby vtsnan do svahu mezi parknem hornho hradu a okrouhlou batou a pstavbu kaple. Pvodn zmek kryla vysok sedlov stecha s volutovmi tty a dvorn prel pokrvala gurln sgrata (objeven a znovu odhalen po roce 1958). Pi klasicistn pestavb na konci 18. stolet byla sgrata zablena a v 70. letech 19. stolet je nahradilo malovan kvdrovn. Podoba vchodnho prel nm doposud zstv neznm. V roce 1785 zskala vechna patra vetn tehdy jet volnho pzem pravideln azen oken (stav je nm znm ze starch vyobrazen). Dnen podoba zhotoven dle nvrhu vdeskho architekta a pozdji stavebnho editele panstv Wilhelma Heckela (Hecka) z konce 19. stolet navazuje na nov kastelnsk kdlo. Podkrov v dnen podob vzniklo pi klasicistn pestavb proveden v roce 1785. Pi novorenesannch pravch v posledn tetin 19. stolet byly tak vike zpadnho dvornho prel nahrazeny dnenmi historizujcmi, na vchodn stran byly ponechny ve sv klasicistn podob. (p)
kaple
Renesann promna hradu byla zavrena mezi lety 15981602 vstavbou kaple navazujc z jihu na doln zmek. Stavbu inicioval Melchior z Redernu se svoj enou Kateinou rozenou likovou a opt se na n podlel Marco Spazio z Lancia spolu s polrem Antoniem. Vzdoba interiru kaple je spojena se jmny Ambrosia Fritsche a Bartolomea Sprangera. Stavbu limitovalo star opevnn, kter pedurilo jej nepravidelnou kompozici. Voln se mohla rozvinout pouze zpadnm smrem. Kaple o patro pevyujc zmek je zaloena na pdorysu eckho rovnoramennho ke s stednm prostorem centrlnho tverce nad kenm pnch ramen. Kvli ternu se a voln patro objektu jev jako eck k se temi plkruhov uzavenmi rameny a tvrtm pravohlm. Na zpadn stran vyplnily przdn prostor mezi rameny schodiov pstavky. Sedlov zvalben stechy kryje bidlice a zdob kovan koruna. Architektura kaple vychzela ze severonmeck renesance s pevajcmi gotickmi prvky, na co odkazuj pedevm vysok okna s krubou ukonen lomenm obloukem. Pvodn rz kaple stejn jako sousedn zmek vrazn pozmnily novorenesann pravy proveden v 80. letech 19. stolet. Jedn se pedevm o geometrick sgrato uit i na spojovacch chodbch zmku. V pate kaple se lze setkat i se sgraty gurlnmi. Prel obracejc se do prostoru pedhrad a vrcholc novorenesannmi tty je hladk, pouze jeho nron pilastry pokrv psankov sgrato. Podklenut pechod (prampouch) spojuje od potku 17. stolet horn hrad s kapl. Jeho dnen prava pochz z konce 19. stolet, kdy byl v roce 1881 opaten tmt sgratem, kter nalezneme na kapli a chodbch dolnho zmku. (p)
90 FRDLANT
OKRES LIBEREC
kastelnsk kdlo
Kastelnsk kdlo uzavr severozpadn stranu pedhrad a z jihu navazuje na doln zmek. Postaven bylo na mst starho opevnn v roce 1767 hrabtem Kristinem Filipem Clam-Gallasem. Podle vyobrazen (pdorysn skici) Franze Alexandera Hebera se jednalo o jednotraktovou budovu s rizalitem na severovchodnm prel pipojenou k druh vstupn brn a barbaknu. Bval zde byt kastelna a hostinsk pokoje. Roku 1869 dolo ke zboen star budovy a z popudu Eduarda Clam-Gallase vstavb novho kastelnskho kdla v novorenesannm stylu dle nvrhu Wilhelma Heckela (Hecka). Stavbu obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z bidlice a osazen dvma novorenesannmi viki. Prel v rovni pzem pokrv psankov sgrato, na kter navazuje v omtce naznaen kvdrovn. Ze severozpadu pilh ke kastelnskmu kdlu tverhrann v pokryt psankovm sgratem a vrcholc hrzdnm ochozem a dltkovou stechou krytou bidlic. Vstup se nachz v trojbokm rizalitu, kter navazuje na budovu zmku. V pskovci proveden rizalit je v rovni pzem prolomen arkdou a vrchol ttem osazenm clam-gallasovskm erbem, pod nm teme: EDUARDUS COMES CLAM-GALLAS / FIERI IUSSIT MDCCCLXIX.. Prostor pod okny vypluje ps s rodovmi erby. (p)
opevnn hradu a zmku

Nejstar dochovan fze hradnho opevnn pochzejc dle Dobroslavy Menclov z poloviny 15. stolet je zeteln kolem hornho hradu a tvo ji hradebn ze se tvercovmi batami. Dal fze hradebnho okruhu datovateln piblin prvn tetinou 16. stolet se dochovala velmi torzovit, nejlpe v hradebn zdi zpadn strany pedhrad. Ze navazovala ze zpadu na dnen v s druhou brnou a v ostrm zalomen pke zatela k tet hradn brn postaven v hradb hornho hradu. Patrn probhala v mstech dvornho prel kastelnskho kdla a pokraovala pmo a k plkruhov bat, kter ukonuje nov zmek na severovchodn stran. Dle hradebn ze pokraovala pod jihovchodnm prelm novho zmku a ke kapli, kde navazovala na okrouhlou batu tvoc dnes zklad presbyte kaple. Za vdsk okupace mezi lety 16461647 dolo k zeslen opevnn vnjm psem barokn hradby, barbaknem, dvma ostrohlmi batami a mohutnou hradebn zd. Pedhrad jet v roce 1667 ze t stran obklopoval hlubok hradn pkop. V roce 1881 hradby sten proly historizujcmi pravami provedenmi dle nvrhu Wilhelma Heckela (Hecka). V tomto stylu byl upraven i tern mezi cestou vedouc podl hradebn zdi a novm zmkem, kter tvoil pvodn pkr svah, jen byl v prbhu 18. a 19. stolet vyrovnn v terasy spojen schoditi a cestu spojujc druhou a tet hradn brnu vyrovnala dldn rampa tzv. rytsk stezka. Prbh hradby na severn a vchodn stran je obtnji rekonstruovateln. Prvn vstupn brna umoujc v souasn dob pstup do pedhrad je prolomena ve zdi ovlnho tzv. vdskho barbaknu z roku 1647, kter chrnil pvodn hradn vstup (dnen druhou brnu). Plkruhem peklenut vjezd je vsazen do tverhrann vpadliny pro pvodn padac most. V ose vstupu se nachzej ti kamenn erby. Nejne poloen je Clam, nad nm v segmentov ukonenm vklenku s pravohlmi pesahy Gallas a v tympanonu aliann znak lik a Redern. Na vnitn stran ohradn zdi barbaknu, po prav stran druh vstupn brny nalezneme kamennou desku s rytm npisem: PAX . BELLO . POTIOR / SEQVAR . TRAH EN T IA . FATA / BENIAMIN MAGNVS / NORTMANN SWECVS /
CAPITANEVS . et P . T. ARC / FRIEDL . PRFECTVS / Anno 1647 / 22: SEPT . St. Z elnho pohledu vlevo se na barbaknu nachz okrouhl
budka pro strnho s obvodovm psem kulatch pozorovacch oknek, jej dnen podoba pochz z 19. stolet. Barbakn je uvnit opaten hladkou barokn omtkou, zven m hrubou omtku z konce 19. stolet imitujc kvdrovn. Druh vstupn brna ve tvaru hrotitho oblouku vedouc do pedhrad je pstupn ovlnm dvorkem barbaknu a prochz tverhrannou v. Prjezd je sklenut kovou klenbou a smrem do ndvo se otvr plkruhov ukonenm otvorem vsazenm do vtho segmentov uzavenho otvoru. V ukonuje vyloen msa nesouc kamenn cimbu a stanov stecha kryt bidlic, kter pi pravch na konci 19. stolet nahradila pvodn renesann helmici. Hradebn ze uzavrajc prostor pedhrad pochz z obdob baroka,
FRDLANT 91
nebo star hradba musela na severn a severovchodn stran na konci 16. stolet ustoupit budovn novho zmku a v 18. stolet vstavb kastelnskho kdla. Na zpadn stran ji pohltila barokn fortikace. Na severovchodn stran probh okrun ze navazujc na barbakn a k vchodnmu ptibokmu bastionu pedsunutmu daleko do pedpol. Stejn charakter mla i pvodn ze chrnc doln zmek na jihovchod pedhrad. Obrana mohla probhat jedin z vrcholu mocn zdi obklopen do souasn doby nedochovanm poprsnkem. pravou pvodn baty a parknov zdi vznikl bastion tzv. ostr roh obdobn jako na vchodnm nro pedhrad. Pstup k nmu umouje kamenn schodit vedouc z parknu hornho hradu a vloen do pzemn pestavn star baty. V ostrm rohu se nachz kamenn strn vika s irmi okny pstupn z terasy jednoduchm segmentov ukonenm vstupem. Kryje ji mansardov stecha vyskldan z indele. Bastion vchodnho nro pedhrad zskal souasnou podobu prvnho patra v 19. stolet. Jeho pvodn kamenn terasa byla uzavena kamennou zd ve tvaru cimbu dle nvrhu Wilhelma Heckela (Hecka). Souasn tak patrn dolo k znovupostaven okrouhl strn viky, tzv. korouhevn, v ostrm nro terasy. Ta je pstupn jednoduchm portlem a opatena adou zkch otvor stlen. Viku ukonuje vyloen ochoz, kter spov na kamennch konzolch ukonench cimbum ve tvaru vlatovch ocas. Stny bastionu pokrv hrub omtka s imitac kvdrovn. Peklenutm parknu segmentovou klenbou vznikla pi novorenesannch pravch vyhldkov terasa situovan podl jihovchodnho prel dolnho zmku. Pvodn se zde, dle dochovan kresby z roku 1794, nachzela obl bata se stlnami v poboen ochozov zdi spojen s prvnm patrem zmku krytm devnm schoditm. Barokn ze lze sledovat a za okrouhlou batou na vchodnm nro parknov zdi hornho hradu, kter byla za vdsk okupace zajitna obdlnm bastionem. Ten dnes slou jako vyhldkov terasa, tzv. Valdtejnova vyhldka. Na zpadn stran se u dnen druh brny barokn hradba pipojila k barbaknu a piblin sledovala prbh star hradebn zdi. Mezera mezi obma zdmi byla zasypna, vydldna a vytvoila terasu pstupnou z parknu obklopujcho horn hrad. (p)
ednick domek
V prvn polovin 19. stolet byl parkn hornho hradu ve sv jin sti zastavn budovou s ednickmi byty. Dvoukdl stavba stoj na pdorysu otevenho psmene V. Zpadn kdlo je pzemn, vchodn m nad zaputnm pzemm obytn patro. Na styku obou kdel v ikmm nro pi tverhrann bat pestavn na zchod se nachz schodit vedouc do patra. Valbovou stechu zpadnho kdla osazenou drobnm sedlovm vikem i stechu vchodnho kdla s polovalbou kryje bidlice. Fasdy jsou v ploe opateny hrubou omtkou okrov barevnosti, kterou dopluj jednoduch ambrny kolem oken, vstupu, portl a korunn msa proveden v hladk bl omtce. V pravohle ukonenm vstupu vchodnho prel se nachzej dvoukdl devn kazetov dvee. Obdobn dvee zasazen do segmentov ukonenho portlu s klenkem a opaten nadsvtlkem nalezneme i v zpadnm kdle. (p)
park
Prodn krajinsky voln een park zaloen koncem 18. stolet a dle upravovan v prvn polovin 19. stolet zaujm podstatnou st tvarov i relifn velmi lenitho ediovho masivu. Zmeck vrch obtk z jin a zpadn strany eka Smd, je tak napj strouhu a rybnk na severozpadnm pat zmeckho vrchu. Svou polohou na skalnat ediov vin nebyl zmek peduren k vytvoen pravideln een zahrady. Teprve doba romantismu vyuila pilehlch svah k prochzkm po upravench cestch. Dendrologicky nejbohat je okol hlavnho vchodu do zmku. V tto sti se nachzej okrasn, sadovnicky vznamn stromy i keov skupiny. Mezi nejstar deviny pat javor stbrn, jrovec pleov a statn douglasky. Zastoupeny jsou i jedle obrovsk, jedlovec kanadsk, buk lesn pevisl, jrovec maal, lpa srdit. V severozpadn sti, na poloostrvku rybnka a podl strouhy se vyskytuj mokadn druhy. Ostatn sti parku jsou tm vhradn zarostl devinami domcho pvodu. Nejpoetnj zastoupen tvo javor ml, javor klen, jasan ztepil a habr obecn. (jh)
92 FRDLANT
OKRES LIBEREC
studna
Studna se v souasn dob nachz v prostoru pedhrad a je posazena ped vdsk barbakn. Jej vznik ani pvodn umstn doposud neznme, ale patrn pochz z obdob renesann pestavby hradu za Redern. Kamennou ndr se zkosenmi nromi v horn sti zpevuje elezn pska. Ndr pekrv elezn umlecko-emesln nron proveden baldachn pichycen v jejch rozch. Baldachn oteven po stranch krubami v lomench obloucch uzavr zaoblen tvoen propletenmi kovovmi pruty, kter navozuje iluzi sovn. (p)
kamenn laviky
V arelu hradu a zmku Frdlant jsou dv kamenn laviky. Jejich st nm nen doposud znmo. Prvn z nich se nachz v prostoru ndvo hornho hradu, kde je pisazena k jeho severnmu kdlu. Kamenn prolovan deska nased na dv tverhrann kuelky. Druhou prostornj laviku nalezneme pisazenou k severn sti dvornho prel dolnho zmku. Sedtko tvoen temi prolovanmi deskami spov na tyech konvexn probranch konzolch. (p)
FRDLANT 93
dm p. 4003
Pvodn patrn zzem sprvy panstv se nachz vchodn od zmku a jin od komunikace smujc do centra Frdlantu. Vojensk mapovn ech z roku 1781 dm zaznamenv, proto je mon, e jeho vstavba souvisela se stavebnmi aktivitami zmku v roce 1767. Na map csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 m objekt obdln pdorys bez postrannch kdel, kter vznikla a po roce 1843. Od roku 1947 budovu vyuvalo gymnzium, kter v roce 1952 vystdala Stedn kola hospodsk a lesnick, je zde sdl dodnes. Klasicistn dm postaven na pdorysu psmene U tvo hlavn patrov objekt a dv kolm pzemn kdla pistavn po jeho stranch. Nzk valbov stechy kryj plechov ablony. Jednotn symetricky koncipovan fasdy opaten okrovm ntrem len liznov rmce, bosovn, patrov, korunn a nadokenn msy a osov umstn rizalit. Okna pzem jsou segmentov ukonena. Hlavn vstup umstn v jednoduchm segmentov ukonenm ustupujcm portlu rizalitu uvozuje pedloen schodit. Vstup vypluj devn kazetov dvee s nadsvtlkem. (p)
arel hospodskho dvora p. 4004

Arel hospodskho dvora p. 4004 se nachz severovchodn od zmku a severn od komunikace smujc do centra Frdlantu. Jeho zaloen lze datovat do poloviny 18. stolet a vstavba patrn tak souvisela se stavebnmi aktivitami probhajcmi na zmku v roce 1767. K zsadn sjednocujc pestavb dolo v prbhu prvn tetiny 19. stolet, co dokld mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843. Ta pozmnila dvj uspodn budov do jednotnho celku a klasicistn upravila fasdy. Drobnj pravy arelu nsledovaly v rozmez let 18671870 pod vedenm Wilhelma Heckela (Hecka). Od roku 1953 arel vyuvala Stedn kola hospodsk a lesnick. Od 90. let 20. stolet probh postupn obnova celho komplexu. Arel hospodskho dvora tvo hlavn budova p. 4004, kterou ze severu dopluje rovnobn posazen pzemn stavba bvalch stj a koroven a na jihu drobn objekt altnu. Prostor hospodskho dvora se zahradou v severovchodn sti vymezuje ohradn ze prolomen dvma brnami.
dm p. 4004
Hlavn objekt hospodskho dvora uzavr arel z jihozpadu. V druh polovin 20. stolet zde byl umstn domov mldee nedalek hospodsk koly. Souasnou podobu stavby poznamenal por v roce 1981, v dsledku kterho muselo bt odbourno jedno jej kolm kdlo. Patrov objekt se zvalbenmi sedlovmi stechami m v souasn dob pdorys psmene L (del dvorn kdlo uzavralo stavbu ze severu). Stechy prosvtlen volskmi oky kryj taky bobrovky. Dvorn prel v 60. letech 19. stolet doplnil drobn pzemn pstavek. Fasdy opaten okrovm ntrem len parapety, ambrny oken, patrov a nadokenn msy a korunn msa se zuboezem. Vrata prjezdu vstupnho prel jsou kazetov nronjho umlecko-emeslnho proveden a osazen do kamennho pravohle zakonenho portlu s rozetami v hornch rozch. Oproti tomu segmentov ukonen portl dvornho prel dopluj jednodu svlakov vrata. Hlavn vstup osazen kazetovmi dvemi s nadsvtlkem lemuje jednoduch kamenn portl. (p)
stje a korovny
Bval stje a korovny uzavraj dvr ze severovchodu. Podln pzemn objekt se skld ze ty samostatn pstupnch st oddlench v rovni stechy pornmi zdmi. Prvn ti sti od severu byly vyuvny jako korovny a konrny, tvrt se zobytnnm podkrovm slouila k obytnm elm. Sedlov stechy s valbou na severn a polovalbou na jin stran kryj taky bobrovky, kter postupn nahrazuj provizorn plechov ablony. Stechy prostupuj volsk oka a nov upraven senkov vike s valbovm zasteenm. Fasdy lenn liznovmi rmci se do dvora otvraj etnmi vstupy a vjezdy v pravohle i segmentov ukonench kamennch ostnch, kter jsou povtinou vyplnna prkennmi vraty nebo dvemi. (p)
94 FRDLANT
OKRES LIBEREC
altn
Altn situovan v jin sti arelu pochz z obdob po roce 1843, nebo mapa csaskho otisku stabilnho katastru ho nezachycuje. Drobn klasicistn objekt nepravidelnho pdorysu tvo peven oktogonln st se stanovou stechou, kterou ze t stran obklopuje pstavba s konkvn dovnit zasunutm vstupnm prelm. Pultov zasteen v pedn probran sti podpr jednoduch devn konstrukce. Stechy kryj plechov ablony. Hladk omtky posazen na kamenn podezdvce a opaten okrovm ntrem len liznov rmce. Vzhled altnu pstupnho dvma kamennmi stupni negativn ovlivnily pravy proveden v druh polovin 20. stolet. Jedn se pedevm o nevhodn vpln otvor. (p)
ohradn ze s brnami
Ohradn ze vymezuje pedevm prostor zahrady nachzejc se severovchodn od objektu konren a koroven. Brny zpstupuj ze severu a jihu dvr mezi hlavn budovou a ve zmnnm objektem. V prostoru kolem hlavn budovy, mezi n a altnem a na protj stran se nachz oplocen tvoen ulovou podezdvkou a sloupky, mezi nimi jsou torzovit osazena pole z pletiva. Ohradn ze tvo neomtan lomov i spe sbran ediov zdivo a ciheln vyzdvky. Koruna zdiva je vyskldan z kamennch desek sedlovho tvaru vyspdovanch na ob strany. Ohradn ze v prostoru dvora byla omtan. Severn jednodu brnu tvo dva ciheln hladce omtan pile zakonen kamennou jehlancovou hlavic osazen provizornmi vraty z pletiva. Sdruen pile jin brny jsou obdobn proveden jako pile severn brny. I tato brna je osazena provizornmi vraty z pletiva. (p)
dm p. 4030 s altny
Dm p. 4030 stoj zpadn pod parkem zmku a vchodn od komunikace vedouc podl eky Smd. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zaznamenv objekt ve shodn pdorysn stop vetn obou altn. Jeho vznik lze tedy pedpokldat ped tmto datem. Pvodn vyuit a souvislost objektu s provozem zmku nm dosud nejsou znmy. Klasicistn dm postaven na obdlnm pdorysu kryje valbov stecha vyskldan z taek bobrovek, kterou prosvtluj volsk oka. Fasdy s hladkou omtkou opatenou okrovm ntrem len nron lizny, mlk rizalit v ose zpadnho prel, vrazn rizalit dvornho vchodnho prel, psov bos, ambrny oken a vstup, nadokenn msy a korunn msa se zuboezem. Vstup umstn v rizalitu zpadnho prel je osazen kazetovmi z vt sti prosklenmi dvemi. Nad vstupem se nachz trojheln tympanon. Symetricky umstn a tm toton altny postaven na tvercovm pdorysu se nachzej na konci zahrady po stranch domu. Jejich neomtan ediov lomov i spe sbran zdivo je kladeno na divoko s minimlnmi sprami a na nkterch mstech ho dopluj plen cihly. Altny maj valbov stechy, z nich severn kryje bidlice a jin plech. Nro objekt jsou zaoblen a stny prolamuj vstupy a okenn otvory s lomenm obloukem a nznakem krueb. Dsledn nerovn kamenn dlce maj patrn navozovat romantickou iluzi starobylosti. (p)
FRDLANT 95
p. 4037
Dm p. 4037, tzv. kaplanka, se nachz severn od hradu a zmku. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 objekt nezaznamenv. Jeho vstavbu lze pedpokldat ve tet tetin 19. stolet a patrn souvisela s novorenesannmi stavebnmi pravami zmku, kter probhaly v letech 18671870. V druh polovin 20. stolet dolo k utilitrn pstavb socilnho zzem. Pzemn stavba se zobytnnm podkrovm m obdln pdorys, ke ktermu se ze severu pimyk nov pstavba kolmho kdla. Stavbu kryje valbov stecha vyskldan z bidlice a osazen viki takt s valbovm zasteenm. Z pdorysu hlavnho objektu vystupuje polygonln rizalit jinho prel zakonen jehlancovou stechou a portikus vstupu vchodnho prel. Fasdy zdob sgrato a kovan me nronjho umlecko-emeslnho proveden. (p)
arel domu p. 4046

Arel domu p. 4046 se nachz severovchodn od hradu a zmku a severn od komunikace smujc do centra msta Frdlantu. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje objekt s dvorn zstavbou, vyjma altnu, ve shodn pdorysn stop. Jejich vznik lze tedy pedpokldat ped rokem 1843. Nm dosud znm historick dokumentace sleduje pouze mlad drobn stavebn pravy v roce 1913, kdy budovu obval nadlesn. V roce 1929 byl objekt upraven pro leny pansk rodiny Auersperg. Ve druh polovin 20. stolet zde sdlila lesn sprva. Arel vymezen ohradn zd s brnami a brankou tvo hlavn budova p. 4046 doplnn hospodskm objektem ve dvoe a altnem.
dm p. 4046
Dm p. 4046 se nachz v jin sti arelu v tsn blzkosti komunikace. Souasn historizujc podoba budovy pochz patrn z konce 19. stolet. Patrov objekt postaven na pdorysu psmene L kryj valbov stechy vyskldan z taek bobrovek a osazen zdobnmi viki. Fasdy opaten hladkou omtkou a ntrem v okrovm odstnu len mimo jin psov bos, ambrny kolem oken, nadokenn msy, patrov a korunn msa, kter vychzej pevn z novorenesannho tvaroslov. Jihozpadn vstupn prel m ve sv centrln sti mlk rizalit s balknem opatenm zdobnm kovovm zbradlm. Rizalit vrchol volutovm ttem. Plkruhov ukonen vstup pstupn po pedloenm schoditi a mrn zaputn do fasdy je osazen zdobnmi kazetovmi dvemi s nadsvtlkem chrnnm m. Nad vstupem dvornho prel se nachz drobn prosklen pavla. (p)
hospodsk budova
Hospodsk budova stoj pi severovchodn hranici arelu a je situovna ve vodorovn pozici k hlavnmu objektu. Budova datovan nad vstupem letopotem: 1820 slouila od roku 1913 jako hrabc prdelna. Pzemn stavbu obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s polovalbami opaten plechovou krytinou. Fasdy s hladkmi omtkami a okrovm ntrem len centrln rizalit dvornho prel vrcholc segmentov ukonenm ttem, kter prolamuje ovln vtrac oknko a zdob vpadl pole s omtkou hrub zrnitosti. Dle jsou fasdy opateny nron bos, jednoduchmi ambrnami kolem oken a korunn msou. Vstup mrn zaputn do fasdy v rovn ukonenm ustupujcm portlu vypluj kazetov z sti prosklen dvee. Dle je dvorn prel prolomeno devnmi pravohle ukonenmi vraty. Vzhled objektu negativn ovlivuj nepvodn trojdln okna. (p)
96 FRDLANT
OKRES LIBEREC
altn
Altn se nachz v severn sti arelu a pochz z obdob po roce 1843. Antikizujc drobn pzemn objekt je postaven na obdlnm pdorysu a kryje ho nzk sedlov stecha s plechovou krytinou. Vstupnmu jihozpadnmu prel je pedsazena plochostrop oteven lodie se esti sloupy. Fasdy altnu obdobn een jako u ostatnch staveb arelu len bos a korunn msa. Jihozpadn tt chrn nepvodn devn detn. Vstupn dvee upraven v druh polovin 20. stolet tm cel pekrv plech. Pvodn okna zdob v jejich horn sti vyezvan rostlinn motiv. (p)
ohradn ze s brnami
Ohradn ze ohraniuje arel z jeho severovchodn, jihozpadn a jihovchodn strany, kde navazuje na hlavn objekt a hospodskou budovu. V tomto seku je prolomena brnou a brankou pro p. Druh brna se nachz v jihozpadnm seku ohradn zdi. Ohradn ze je vyzdna z cihel a opatena stejn jako hlavn budova a hospodsk objekt hladkou omtkou s okrovm ntrem. Jej vyspdovanou korunu kryj plen taky. Jihovchodn brnu tvo dva jednoduch pile s korunou ve shodnm proveden jako u ohradn zdi osazen jednoduchmi rovn ukonenmi prkennmi vraty. Vstup je situovn do vyven sti zdi pilhajc k hospodskmu objektu, kterou prolamuje segmentov zakonen otvor osazen brankou z prken. Jihozpadn brnu tvo dva pile ukonen msou, na kterou nasedaj kamenn zaoblen hlavice s relifnm rostlinnm motivem. Brna je osazena novodobmi kovovmi vraty. (p)
dm p. 4052 s oplocenm
Dm p. 4052 je situovan severovchodn od zmku a severn od komunikace smujc do centra msta Frdlantu. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje objekt ve shodn pdorysn stop, jeho vznik lze tak pedpokldat ped rokem 1843. Dm patrn obvali zamstnanci zmku a v druh polovin 20. stolet zde sdlila lesn sprva. Patrovou stavbu obdlnho pdorysu zavruje valbov stecha kryt plechovmi ablonami. Na jihozpadnm prel se nachz centrln umstn mlk rizalit opaten v pzem mezi okny pilastry, kter vynej pln oblouky s archivoltou. Dle se nad jeho okny v pate nachzej ptibok vpadl pole. Hladk fasdy s okrovm ntrem jet len nadokenn a parapetn msy s konzolami, patrov a korunn msa. Okna lemuje jednoduch do fasdy zaputn pska. Vstup v ustupujcm portlu je tak zaputn do fasdy a opaten devnmi kazetovmi dvemi. Nad vstupem nalezneme trojheln tympanon posazen na konzolch. Zahradu kolem domu ohraniuje oplocen posazen na vysokou hrub omtanou podezdvku. Tvo ho jak vyzdvan hladce omtnut sloupky s kamennou jehlancovou hlavou, tak i kamenn sloupky, kter dopluj plakov pole. (p)
FRDLANT 97
arel kostela Nalezen sv. Ke

SKP R . rejstku 20852/54253 s p. . 531, 532, 533, 534, 573, 574, 575
Arel kostela Nalezen sv. Ke se nachz ve stedu msta jihozpadn od nmst T. G. Masaryka na severnm behu ky Smd. Soust arelu je kostel s nhrobnky, kaple Krista v ali, k, socha sv. Heleny, sloup se sochou Panny Marie, fara s hospodskou budovou, ohradn zdi a soubor zastaven kov cesty. Kolem kostela se do zruen v roce 1710 rozprostral star frdlantsk hbitov ohrazen kamennou zd. Arel je soust mstsk pamtkov zny.
NP OP v Liberci, RZ . 772 a 864, SHP 31; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 182224. UP I, 1977, s. 350354; Kua 1996, s. 841; Andl - Karpa 2002, s. 4849; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 194199; Krackov - Belling 2003, s. 5561; ternov 2003, s. 4748; Vlek 2004, s. 223, 300 a 399; vejda 2004, s. 4143, 120151.
kostel Nalezen sv. Ke

Dkansk kostel, do 17. stolet zasvcen sv. Katein, je poprv zmiovn roku 1316. Renesann podobu zskal v letech 15011551 zsluhou vlaskch stavitel Kapara a Marka z Milnska (K. a M. Valliov z Milna). Pot byl upravovn barokn a v letech 18891892 mu Wilhelm Heckel (Hecke) navrtil goticko-renesann rz. Posledn velk rekonstrukce kostela probhla po skonen druh svtov vlky pot, co ho 8. kvtna 1945 pokodila leteck puma. Kostel je orientovanou zdnou trojlodn sovou stavbou zakonenou presbytem s ptibokm zvrem. Presbyt spolu se tvercovou v, kter pilh k jeho severn stran, poukazuje na stedovk pvod stavby. V je ukonena ochozem a dltkovou stechou. Nad sedlovou stechu kostela krytou plechovmi psy vystupuje sanktusnkov vika. K severn stran presbyte dle pilh pohebn kaple pn z Redernu s kryptou. Na jin prel presbyte navazuje sakristie. Kosteln lo lemuj na bonch stranch symetricky situovan barokn kaple, na severu u ve kaple sv. Anny (zvan t kestn) a na jihu u sakristie kaple sv. Josefa (zvan t pohebn). Charakter stavby dotv peds ped zpadnm prelm, dv osmibok schodiov vice po stranch a pedevm vysok dvouetov renesann tt. V pvodnm krovu lodi se dochoval uniktn asi pozdn renesann rumpl se lapacm kolem. Po obvodu vnj kosteln zdi je umstno deset kamennch baroknch nhrobnk pochzejcch pevn z 18. stolet. Jedn se hlavn o nhrobnky crkevnch hodnost a man, kter jsou opaten obshlmi npisovmi poli a bohatou gurln a ornamentln vzdobou. Soubor ty nhrobk u jin stny presbyte zahrnuje ti pskovcov bohat tvarovan stly a elezn kovsky opracovan k na nzkm kamennm podstavci. U severovchodn zdi presbyte je osazen renesann nhrobnk se znakem Bibertejn. Barokn bohat tvarovan stla pilh k zpadn stn severn kaple sv. Anny. Do severn stny kostela jsou vloeny tyi obdln desky podobnho ztvrnn. V interiru kostela, kter slouil jako pohebit Bibertejn a Redern se lze setkat s adou sepulkrlnch pamtek. Vjimenm je pedevm nhrobek Melchiora, Kateiny a Krytofa z Redernu od G. Heinricha z Amsterodamu z let 16051610 zhotoven ve stylu vratislavskho manrismu. (ok)
dkanstv p. 85
Ran barokn budova dkanstv p. 85 je v pramenech zmiovna ji roku 1557. Svou souasnou podobu zskala po pestavb v roce 1694. Dvorn pstavek pochz z druh poloviny 19. stolet. Dkanstv stoj jihovchodn od kostela Nalezen sv. Ke. Zdn patrov stavba obdlnho pdorysu m jednoos kdlo pistaven k jihozpadnmu nro. Vstupn zpadn prel smuje ke kostelu. Valbovou stechu s nmtky chrn nov krytina vyskldan z plench taek bobrovek. Stechu prostupuje stedn ttov vik s trojhelnm zakonenm a volsk oka. Fasdu len liznov rmce se tvrtkruhovmi vkrojky v ken lizn a ambrny kolem oken. Vstup do objektu tvo dvoukdl dvee s nadsvtlkem zasazen do kamennho pravohlho portlu zdobenho uchy a kapkami. (ok)
98 FRDLANT
OKRES LIBEREC
hospodsk budova
Hospodsk zzem dkanstv skldajc se z klasicistnch objekt bvalch stj a stodoly se nachz vchodn od budovy dkanstv, pi jin sti ohradn zdi. Bval stje maj podobu zdn patrov stavby obdlnho pdorysu stojc ble k objektu dkanstv, se kterm je spojuje drobn prchoz pstavek. Jednoduchou sedlovou stechu se dvma volskmi oky kryj taky bobrovky. Patro severnho prel obh devn bednn pavla osazen na krakorcch. Na bval stje bezprostedn navazuje objekt stodoly, kter dnes slou jako zimn kaple. Bval stodola je zdnou pzemn stavbou obdlnho pdorysu, kterou rovn kryje jednoduch sedlov stecha s takami bobrovkami opaten dvma volskmi oky. (ok)
kaple Krista v ali

Novogotick kaple vybudovan v roce 1858 se nachz jin od kostela Nalezen sv. Ke. Pzemn objekt postaven ze smenho zdiva m obdln pdorys. Na jeho vchodn prel navazuje ohradn ze vedouc k budov dkanstv. Sedlov stecha kryt plechem je na severn vstupn stran orientovan ke kostelu osazena vrcholovm kem. Historizujc rz kaple podtrhuje vstup zasazen do lomenho oblouku s prolovanou msou a okenn otvor na zpadnm prel, kter m stejn charakter. Jin strana kaple pilh k sti pvodn mstsk hradby. (ok)

Barokn pskovcov sloup se sochou Panny Marie Immaculaty vztyen roku 1723 na hlavnm frdlantskm nmst vyel z dlny zkupskho sochae Ondeje Dubkeho, kter psobil na dvoe Anny Marie Frantiky, velkovvodkyn Tosknsk. Ke kostelu Nalezen sv. Ke byl penesen po zboen star radnice pi rekonstrukci nmst v roce 1898. Dnes se nalz na volnm prostranstv severn od kostela. Na dvoudln podstavec dlen prolovanou msou, na kter stoj sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Anny a sv. Jchyma, nased patka sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckho. Na n spov vysok dk s korintskou hlavic. Vrcholov socha Panny Marie se zlacenou svatoz stoj na zemkouli. Prostovlasou svtici zahaluje bohat zasen splvav roucho. Na zdobenm spodnm dlu podstavce je na zadn jin sti smujc ke kostelu npis: [Errichtet / im Jahre 1723 / durch Stiftung / der hiesigen Brger / Dobius Stracke u. Johan Stracke]. Pod nm se nachz npis vypovdajc o oprav sloupu ve 20. letech 19. stolet: [Renovirt / im Jahre 1824 / durch ein Legat des Brgers / Franz Menzel / No. 44]. Na severn stran podstavce npis informuje: [Renovirt / und bertragen / vom Markte auf den Kirchplatz / auf Kosten der Stadtgemeinde / 1898]. O oprav sloupu na potku 30. let 20. stolet informuje posledn npis na severn stran podstavce: [Renovirt / im Jahre 1932 / von edlen Wohlttern.]. Citace vech dnes ji tm neitelnch npis byly pevzaty z Khnovy topograe. V souasn dob probh obnova pamtky. (ok)
FRDLANT 99
socha sv. Heleny

Barokn pskovcov socha sv. Heleny pochzejc z roku 1763 stoj v kostele pod kruchtou. Do roku 1878 stla nad brnou starho hbitova, kter se rozprostral kolem kostela. Pot byla pemstna k severozpadn zdi presbyte mezi dva pile a po restaurovn v roce 2004 do kostela. U presbyte socha stla na nzkm ze t stran konkvn tvarovanm soklu s elnm npisem: S. / HELENA. Po restaurovn a penesen do kostela zskala nov jednoduch nzk hranolov v horn sti zen pskovcov podstavec. Na nm spov postava prostovlas svtice v kontrapostu lev nohy, odn do bohat zdobenho atu. Pes ramena j splv bohat zasen pl sepnut na prsou ozdobnou sponou. Levou rukou pidruje velk zlacen nov doplnn k. (ok)
k
K pochzejc patrn z 19. stolet je umstn u kaple sv. Anny, kter pilh k severnmu prel lodi kostela. Na nzk ulov kvadratick stupe nased asymetricky posazen zen hranolov sokl. Na nm spov litinov zlacen k latinskho typu se zdobn pojatmi rameny. Nad hlavou plechov postavy ukiovanho Jee Krista vis npisov ttek s titulaturou: I.N.R.I.. (ok)
ohradn zdi fary (s brnou) a kostela (s nhrobnky)

Omtan ohradn zdi se nachzej okolo sten upravenho parkovho prostoru na mst starho hbitova zruenho v roce 1710. Zdi vybudovan ze smenho zdiva kryj prejzy. Ze kolem bvalho hbitova je pvodem renesann, barokn upraven v roce 1679. Z baroknho obdob pochz pravdpodobn i ze s brnou kolem dkanstv. Na vnitn stran ohradn zdi, kter z jin, severn a severozpadn strany obh msto bvalho hbitova, najdeme devt kamennch baroknch nhrobnk ze 17. a 18. stolet. Obdln desky s dominantnmi npisovmi poli zdob bohat rostlinn a gurln relif. (ok)
100 FRDLANT
OKRES LIBEREC
soubor zastaven kov cesty

Kov cesta je umstna po obvodu vnitn strany ohradn zdi kolem bvalho hbitova. Svou souasnou novogotickou podobu zskala po roce 1850. Z pvodnch trncti zastaven se do souasnosti dochovalo devt kamennch vklenkovch kapliek (est a trnct zastaven kov cesty). Kadou kapliku tvo ti kamenn bloky. Horn dl zavruje prolovan trojheln vzdut korunn msa. Pod n je vytesn latinsk k a obloukov vlys. Niku ve stedn sti vypluje terakotov vjev z kov cesty. Nro stednho dlce rmuj lizny, kter pechzej na spodn dl. Na jednotlivch zastavench se torzovit dochovala vytesan msk poadov sla a nmecky psan nzev vjevu. Cel soubor zastaven kov cesty se nachz ve patnm stavu. (ok)
kostel Krista Spasitele

SKP R . rejstku 100017 s p. . 1277, 1278/1, 1278/2
Evangelick kostel Krista Spasitele je situovan pi Vrchlickho ulici, ve vyven jin sti msta. Postaven byl v letech 19021903 dle nvrhu bonnskho architekta Julia Rolse (18791946) frdlantskou stavebn rmou Appelt a Hampel. Finann se na jeho vstavb podlela Jednota Adolfa Gustava. Od roku 1945 zde sdl Crkev eskoslovensk husitsk. Jednolodn stavba obdlnho pdorysu m na jihozpadn stran u a ni presbyt, ke ktermu se z jihovchodu pimyk sakristie a z jihozpadu pstavba sborovho slu. Sedlov i valbov stechy kryj taky bobrovky a prosvtluj volsk oka. Hodinov v pedstupujc ped vstupn prel kostela vrchol zkm a vysokm sanktusnkem s kem. Fasdy jsou pojednny v kombinaci hladk omtky opaten blm ntrem a kamennch historizujcch prvk s pevahou novogotickho tvaroslov. Jedn se pedevm o kamenn ostn sdruench oken, vstupn portly, msy, armovn nro a tt, balkn ve. Hlavn vstup severovchodnho prel pstupn po pedloenm schoditi je umstn v stupkovm sedlovm portlu s trojlalonm tympanonem. V nm se nachz relif poprs ehnajcho Krista. Okna zdob ornamentln i gurln vitraje. (p)
Einweihung 1904. UP I, 1977, s. 353; Skora 1997, s. 14.
fara p. 945
SKP R . rejstku 100018 s p. . 1276
Fara p. 945 se nachz pi Vrchlickho ulici, vchodn od kostela Krista Spasitele, v jin vyven sti msta. Postavena byla v roce 1912 stejn jako kostel dle nvrhu bonnskho architekta Julia Rolse (18791946). Pozdji dostavn fara stdmho vrazu tvo s kostelem jednotn koncipovan celek. Jednoduch patrov budova je postavena na obdlnm pdorysu, ze kterho vystupuj rizality jihovchodnho a jihozpadnho prel a pzemn ark severozpadnho prel. Asymetrickou sedlovou stechu s valbami a polovalbami kryj taky bobrovky a prosvtluj vike s pultovm zasteenm. Fasdy posazen na kamenn podezdvce jsou hladk opaten blm ntrem a dekorovan pouze devnmi okenicemi. Vyven hlavn vstup se nachz v zdve zpadnho nro, kter se otevr temi stlaenmi oblouky. Devn vstupn dvee rmov konstrukce maj prosklen horn dl. (p)
FRDLANT 101
dm p. 2
SKP R . rejstku 32936/54222 s p. . 588
Dm p. 2 zvan Na pansk zvli, jeho dispozice se odvj od gotickho jdra a pedevm renesann pestavby pravdpodobn z konce 16. nebo prvn poloviny 17. stolet, zskal svou souasnou klasicistn podobu po poru msta v roce 1797. Stavba se nachz na nro jihozpadn strany nmst T. G. Masaryka a Kosteln ulice. Posledn vt necitliv pravy objektu, kter pat do mstsk pamtkov zny, probhly v roce 1994 v rmci adaptace na sdlo Komern banky. Patrov zdn objekt obdlnho pdorysu se zvalbenou mansardovou stechou s nmtky se krat ttovou stranou zakonenou lichobnkovm ttem obrac do nmst. Stechu kryje asfaltov indel. Hladkou fasdu len liznov rmce, nron bos a ambrny kolem vstup a oken. Dm, v minulosti obvan nejvznamnjmi frdlantskmi many a nleejc mezi nejstar stavby na nmst, je dispozin dlen na ti sti. Prvn st z nejasnch dvod vystupuje do nmst. Druh st pvodn v pzem slouila jako prchod a navazovala na podloub sousednho domu p. 3. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31 a SHP 50. Andl - Karpa 2002, s. 46.
dm p. 3
SKP R . rejstku 15269/54223 s p. . 589
Dm p. 3 situovan na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka byl pravdpodobn postaven po poru msta roku 1572. K jeho klasicistn pestavb dolo po nsledujcm poru msta v roce 1797. Vraznou pravou, kter spovala v nastaven druhho patra a vestavn druhho schodit, proel ke konci 19. stolet. Dal rekonstrukce objektu, kter je soust mstsk pamtkov zny, probhla v 70. letech 20. stolet. Zdn dvoupatrov adov objekt obdlnho hloubkov orientovanho pdorysu m zobytnn podkrov. Dm je do nmst natoen lichobnkovm ttem osazenm tymi pilky, z nich dva vrcholov spojuje ozdobn zbradl. Pedn pzemn st stavby tvo dv arkdy podloub sklenutho kovou klenbou. Hladkou fasdu, jej podoba pochz z prav konce 19. stolet, len v pzem psov bos, v prvnm a druhm pate kordonov msy a suprafenestry. Do domu se vstupuje devnmi klasicistnmi dvemi s plkruhovm nadsvtlkem, kter jsou zasazen do irokho renesannho portlu se ulovm ostnm z konce 16. stolet. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31.
dm p. 4
SKP R . rejstku 50150/55867 s p. . 590/1
Nron dm p. 4 stoj v centru mstsk pamtkov zny na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka, na kiovatce s ulic Svatopluka echa. Msto bylo poprv zastavno ji na konci 16. stolet. Stvajc objekt vybudovan v 80. letech 19. stolet stoj na mst pvodn jednopatrov stavby s podloubm. Souasn architektonick podoba domu pochz z roku 1905. V objektu sdl mstsk knihovna. Patrov dm m lomenou stechu krytou vlknocementovmi ablonami zdobenou kovanou korunou a osazenou viki. Stedn osy obou pohledovch prel vrchol trojhelnmi tty. V pate zkosenho severnho nro se nachz ark se zvonovitou stechou nesen na konzolch, kter podpraj musk hermy. Ty dopluj bohat zdobenou historizujc fasdu, kter m v pzem provedenou vraznou plastickou bos. st oken prvnho patra rmuj jnsk polosloupy s relifem lv hlavy, stojc na masivnch konzolch, a nadokenn msy se tty, kter vypluj kartue s relify ovoce a psmene: H. Zbyl okna prvnho patra lemuj pilastry s jnskmi hlavicemi, zdoben takt relifem lv hlavy a rostlinnm dekorem. Celek fasdy dokresluj vrazn proveden msy. Vstup do domu s vysokm plkruhov zakonenm portlem se nachz v lev ose prel smujcho do nmst. (ok)
102 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 11
SKP R . rejstku 21508/54254 s p. . 583
Dm p. 11 se nalz v Kosteln ulici, v mstsk pamtkov zn. Jeho souasn pozdn klasicistn podoba pochz pravdpodobn z prvn poloviny 19. stolet, kdy byl objekt postaven nebo vrazn pestavn. pravy tkajc se pedevm interiru pochzej ze zatku 20. stolet. Patrov pvodn adov stavba stoj na obdlnm pdorysu. Sedlovou stechu osazenou jednm vikem kryj taky bobrovky. Heben stechy je rovnobn s ulic, do kter se obrac u jihovchodn prel domu opaten hladkou omtkou. Toto prel zdob v pzem bosovan pilastry a dv slep arkdy nachzejc se nad domovnm vchodem, vstupem do obchodu a nad vkladci. Fasdu dle len vrazn kordonov msa, lizny a prolovan nadokenn msy v prvnm pate. Na bonm severovchodnm prel domu jsou patrn otisky obvodov zdi sousednho zdemolovanho objektu p. 12. (ok)
dm p. 14
SKP R . rejstku 16327/54256 s p. . 571
Nejspe pozdn barokn dm p. 14 se nachz v Kosteln ulici. Na konci 19. stolet byly na stavb provedeny vnitn adaptace. Dm stoj na zem mstsk pamtkov zny. Patrov adov objekt obdlnho pdorysu je dispozin hloubkovm dvojtraktem, jeho vstupn ttov prel smuje do ulice. Dm kryje mansardov stecha vyskldan z vlnitho eternitu. Jednoduch novodob upraven a v hladk omtce proveden vstupn prel vrchol vysokm dvouetovm ttem. Vstupn a okenn otvory rmuje barevn odlien kamenn ostn. Vzhled domu naruily pravy proveden ve druh polovin 20. stolet, a to pedevm zjednoduen fasdy nerespektujc jej pvodn lenn s liznami i kabincov obklad soklu. (ok)
FRDLANT 103
dm p. 15
SKP R . rejstku 23333/54255 s p. . 572
Dm p. 15 je situovn severn od kostela Nalezen sv. Ke, na rohu Kosteln ulice. Jin st ohradn zdi domu zrove ze severu uzavr kosteln arel. Souasn podoba objektu pochz pravdpodobn z druh poloviny 18. stolet, ale sti nosnho zdiva jsou patrn star. Na zatku 30. let 20. stolet byla k objektu, kter spad do mstsk pamtkov zny, pistavena dvorn st. Pstavba roziovala prostory hostince, kter se v objektu nachzel. Nron patrov dm, jeho star st stoj na obdlnm pdorysu, kryje mansardov stecha vyskldan z taek bobrovek. Mlad dvorn trakt je opaten sedlovou stechou krytou tak bobrovkami. Podln vstupn prel smuje do Kosteln ulice. Klasicistn fasdu len liznov rmce, nron bos a okenn ambrny. Lizny zvrazujc vstup v jednoduchm pravohlm kamennm portlu zdob v pzem bos a v pate kanelovn. (ok)
dm p. 20
SKP R . rejstku 41307/54767 s p. . 576
Patrn bval solnice p. 20 se nachz v Mezibransk ulici, severozpadn od kostela Nalezen sv. Ke. Je soust mstsk pamtkov zny. Pvodn renesann a nsledn barokn upraven objekt vystavn u hradebn zdi ml pravdpodobn men pdorys. Svou souasnou klasicistn podobu zskal pi velk pestavb na konci 18. stolet. Zdn dvoupatrov budova s vestavnm podkrovm m obdln pdorys. Vstupn podln prel samostatn stojc budovy se obrac vchodnm smrem do zahrady. Vysokou valbovou stechu s nmtky a se tymi viki ve tvaru volskch ok kryj taky bobrovky. Fasdy len nepravideln liznov rmce v horn sti zdoben abrakou. Na jihozpadn nro domu navazuje pozstatek zdiva mstskch hradeb. (ok)
dm p. 23
SKP R . rejstku 38564/54252 s p. . 612/1
Klasicistn dm p. 23 postaven na pelomu 18. a 19. stolet po poru msta v roce 1797 je situovn v nro ulic Svatopluka echa a Mezibransk, v mstsk pamtkov zn. Zdn patrov pvodn adov objekt stoj na obdlnm pdorysu. Stavbu, jej krat podln prel smuje do ulice Svatopluka echa, kryje vysok sedlov stecha s hebenem rovnobnm s tout ulic. Vzhled stechy vyskldan z taek bobrovek dotvej historick vike ve tvaru volskch ok a nov vike se sedlovou stechou. V roce 1999 probhla oprava pokozen fasdy a obnova jejch zdobnch architektonickch prvk. Devn klasicistn vstupn dvee jsou vsazeny v kamennm segmentov zakonenm portlu se stedovm klenkem. (ok)
dm p. 24
SKP R . rejstku 30274/54251 s p. . 611
Klasicistn dm p. 24 stoj v ulici Svatopluka echa, v mstsk pamtkov zn. Byl postaven na pelomu 18. a 19. stolet po poru msta v roce 1797. V roce 1926 byly provedeny pravy interiru, pi nich vzniklo podkrovn patro. V 70. letech 20. stolet proel dm celkovou pestavbou. Zdn patrov adov objekt obdlnho pdorysu m hloubkovou orientaci. Vysokou sedlovou stechu kryj eternitov ablony a prostupuj ji dva nevhodn upraven vike. Hladkou fasdu domu len dva postrann pilastry zdoben abrakou a prolovan kordonov a korunn msa. Okenn otvory rmuj jednoduch ambrny s parapety. Do domu se vstupuje devnmi mladmi dvemi zasazenmi do kamennho segmentov zakonenho portlu se stedovm klenkem. (ok)
104 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 27
SKP R . rejstku 22928/54249 s p. . 604
Dm p. 27 se nachz ve stedn sti ulice Svatopluka echa. Objekt, kter je soust mstsk pamtkov zny, pochz z posledn tetiny 18. stolet. Datace na klenku vstupnho portlu uvd rok 1784. Patrov dm ulin zstavby postaven na obdlnm pdorysu je kratm jihovchodnm prelm orientovn do ulice. Sedlovou stechu osazenou temi historickmi zaoblenmi viki kryj eternitov ablony. Pvodn velmi zdobn klasicistn fasda byla ve druh polovin 20. stolet zjednoduena a pokozena novodobmi zsahy mimo jin edm cementovm nstikem, vplnmi otvor nebo kabincovm obkladem pzem. K hodnotnm dochovanm prvkm na objektu nle portl vjezdu zakonen stlaenm obloukem s klenkem, kter zdob vyryt inicily a datace: No Z8 / B: V: / 1784.. (ok)
dm p. 36
SKP R . rejstku 18922/54245 s p. . 2/1, 2/2
Dm p. 36 situovan v ulici Mru pmo soused s radnic. Je soust mstsk pamtkov zny. Pvodn pravdpodobn barokn budova zskala svou dnen podobu pi klasicistn pestavb kolem roku 1800. pravy v 80. a 90. letech 19. stolet vedly k nahrazen dosud roubench st objektu zdnmi a k dvorn pstavb. adov jednopatrov dm obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou plechovmi ablonami. Pohledov ttov prel domu je v pzem opateno dvma vkladci a ukoneno dvouetovm zaoblenm ttem. V ose umstn vstup je zasazen v kamennm obloukovit zaklenutm prolovanm portlu s klenkem, kter obsahuje slo popisn. Dal zdobn prvky na fasd tvo pilastry, msy, okenn ambrny a parapetn vpln. Na fasd se uplatuj dv struktury omtek, v ploe hrub a na plastickch prvcch hladk. (ok)
FRDLANT 105
radnice p. 37
SKP R . rejstku 43962/55246 s p. . 1
Novou radnici p. 37 slavnostn otevenou v roce 1896 nalezneme v severozpadn front nmst T. G. Masaryka. Budova s prvky severonmeck renesance postaven podle projektu vdeskho architekta Franze von Neumanna (18441905) nahradila starou radnici z roku 1532. Ta stla samostatn v zpadnm prostoru nmst. Stavb nov radnice zapoat v roce 1893 musela ustoupit st dom pi st dnen ulice Mru. Dvoupatrov budova z renho zdiva je postavena na piblinm pdorysu psmene U. Sedlov stechy jednotlivch kdel kryj mdn ablony. Z jinho nro vystupuje dominantn vysok v s ochozem zakonen dltkovou stechou s glazovanmi takami bobrovkami. Pod ochozem jsou rozmstny ttky nesouc sla letopotu: 1 8 9 3. Jednotliv prel pokrv bohat kamenick vzdoba uplatnn pedevm v nronm armovn a pskovcovch ostnch okennch a dvench otvor. Jihovchodn prel s hlavnm vstupem krytm trojdlnou arkdou podloub se obrac do nmst. Stedovou osu prel tvo mlk rizalit vrcholc trojdlnm volutovm ttem s pskovcovmi pilony. V doln sti ttu se v mlkm vklenku nachz plastika mstskho znaku nesenho dvma heroldy. Vtinu plochy rizalitu zabr balkn a velk trojdln okno zasedacho slu. Podl okna nalezneme dv alegorick sochy od vdeskho sochae Theodora Friedela. Jihozpadn prel obrcen do ulice Mru len ady oken a prbn patrov msy. Bon vstup rmuje portl zakonen prolovanm kladm. Prel korunuje ada vikk a dva men volutov tty. Ostatn prel obrcen do ndvo radnice a opaten hladkou omtkou dl prbn msy a jednoduch bose. Na rizalitu pedstupujcm ped zpadn dvorn prel je osazena trojice erbovnch pamtnch desek snesench ze star radnice. Desky z 16. a 17. stolet nesou erby rod Gallas, de Arco, z Ladronu, Redern a lik. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 422 a 888, SHP 31. UP I, 1977, s. 349; Kibic 1988, s. 121; Kua 1996, s. 841; Andl - Karpa 2002, s. 58 a 89; Vochomrka 2007, s. 4852.
106 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 41
SKP R . rejstku 13928/54267 s p. . 6/1, 6/3
Nron dm p. 41 stoj na kiovatce nmst T. G. Masaryka a Havlkovy ulice. Objekt nachzejc se v centru mstsk pamtkov zny navazuje na budovu radnice. Je pravdpodobn baroknho pvodu z konce 18. stolet. Ve druh polovin 19. stolet dolo k pravm interir a k vyzdn do t doby rouben zadn sti prvnho patra objektu. adov patrov dm obdlnho pdorysu smuje um ttovm prelm do ulice. V prav sti se nachz prjezd do dvora osazen devnmi dvoukdlmi vraty a vlevo novodob vkladce. Prel zakonuje dvouetov tt s prolamovanmi boky lemovan liznami. Sedlovou stechu kryj vlknocementov ablony. Fasdu ulinho prel len liznov psy. Fasda dvornho prel pochzejc zejm z prvn poloviny 20. stolet zcela postrd zdobn architektonick prvky. Pi novodobch pravch zadnho prel domu dolo dle k nevhodnm stavebnm zsahm, zejmna zazdn okennch nik i vmn pvodnch oken. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31 a SHP 86.
dm p. 42
SKP R . rejstku 22303/54268 s p. . 7
Dm p. 42 se nachz v Havlkov ulici, v mstsk pamtkov zn. Objekt nejspe baroknho pvodu pochzejc z druh poloviny 18. stolet doznal klasicistn pestavby. Na fasd jsou krom klasicistnch prvk dobe patrn i secesizujc a mezivlen pravy. adov patrov stavba obdlnho pdorysu se obrac um ttovm prelm do ulice. Vysokou sedlovou stechu kryj plen taky. Vstupn prel vrchol vysokm zaoblenm ttem s probranmi stranami. Fasdu domu len jemn prolovan korunn msa a jednoduch ambrny kolem oken. K nejzdobnjm prvkm pat podokenn msy oken ttu. V lev sti pzem je umstn hluboko do fasdy zaputn vstup osazen dvemi s nadsvtlkem z potku 20. stolet. V prav sti se nachzej rolovac plechov garov vrata s nadsvtlkem pochzejc pravdpodobn z mezivlenho obdob. (ok)
dm p. 43
SKP R rejstku 24160/54269 s p. . 8
Dm p. 43 je situovn ve stedu mstsk pamtkov zny, v Havlkov ulici. Pochz pravdpodobn z pelomu 18. a 19. stolet. Na zatku 80. let 19. stolet probhly na objektu rozshl pravy. Dolo k vyzdn tm celho prvnho patra vetn ttu a osazen segmentov zaklenutch oken na vstupnm prel. Posledn ze t adovch patrovch hloubkov orientovanch dom nachzejcch se v bezprostedn blzkosti radnice stoj na obdlnm pdorysu. Objekt kryje sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Ulin jihovchodn prel zakonuje dvouetov tt, jeho spodn st charakterizuj vykrajovan boky a pravohl skoky. V lev sti pzem se nachz vstup v segmentov zaklenutm ostn, kter je osazen dvoukdlmi dvemi s nadsvtlkem z 80. let 18. stolet. Hladkou fasdu vstupnho prel len patrov a korunn msa. (ok)
FRDLANT 107
dm p. 66 a 67
SKP R . rejstku 29349/54261 s p. . 375, 376
Objekt bval poty p. 66 a 67 se nachz v ulici eskoslovensk armdy, v mstsk pamtkov zn. Dm stojc na parcelch dvou zboench staveb byl vybudovn v polovin 19. stolet. Vchodn hranici trojhelnho dvora tvo st mstskho opevnn, jeho kus je pravdpodobn zazdn i ve vchodnm prel objektu v mst bval proluky mezi stvajcm domem a sousednm domem p. 388. adov patrov stavba m nepravideln obdln pdorys. Krajn prav osa domu, kter vyplnila ve zmnnou proluku, byla pistavna v roce 1905. Sedlovou stechu krytou plechem prosvtluje prbn vik. Ulin fasdu len bosovan pzem se segmentov ukonenmi okennmi vklenky, nron mlk rizality, korunn msa nesen zdobnmi konzolami a ornamentln pojat vlys. Patro zdob nadokenn msy se stedovmi mulemi. Vzhled objektu naruuj velkoplon okna. (ok)
dm p. 72
SKP R . rejstku 16292/54229 s p. . 557
V jdru nejspe barokn dm p. 72 stoj na jihovchodn stran nmst T. G. Masaryka, na nro s ulic eskoslovensk armdy. Po poru msta v roce 1797 zskal klasicistn podobu. Dm je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov objekt obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou takami bobrovkami. Jej charakter naruuj ti nemrn velik novodob vike. Krat ttov prel domu s dvouetovm trojheln zakonenm ttem smuje do nmst. Horn dl ttu prosvtluje ovln okno a doln dl zdob siln pokozen tukov relif Panny Marie Immaculaty umstn mezi okny. Vjev dopluje dvojice andl. Na podlnm prel orientovanm do ulice se dochovaly dva plkruhov zakonen portlky s klenky. Ob prel dle len barevn odlien liznov rmce a ambrny kolem oken. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 172.
dm p. 73
SKP R . rejstku 24917/54230 s p. . 558
Dm p. 73 se nachz na jihovchodn stran nmst T. G. Masaryka. Prav, v jdru renesann st domu (z pohledu z nmst) zskala svou souasnou klasicistn podobu mezi lety 17741791. Lev historizujc st vznikla v roce 1889 zastavnm pvodn proluky vedouc do dvora. Dm stoj na zem mstsk pamtkov zny. Zdn adov objekt obdlnho pdorysu s hloubkovou orientac m pravou st jednopatrovou a levou dvoupatrovou. Stechy domu jsou sedlov, kryt eternitem.Vzhled stechy prav sti domu dopluj ti segmentov ukonen vike. Fasdu star prav sti stavby len kanelovan pilastry s korintskmi hlavicemi ukonen v mstech pvodn kordonov msy. Dle ji zdob bohat tukov relify s bukolickmi a orlnmi motivy. Fasd u a mlad lev sti domu dominuje plkruhov ukonen portl s vraznm klenkem a bohat lenn volutov tt. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31 a SHP 78; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 172.
108 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 74
SKP R . rejstku 28599/54228 s p. . 551/1, 551/2, 551/3
Dm p. 74 je situovn na nro jihozpadn strany nmst T. G. Masaryka a Dkansk ulice. Souasn klasicistn podoba domu, s sten dochovanm gotickm zdivem pochz z doby po poru msta roku 1797. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Psemn prameny z roku 1570 jej uvdj jako prvovren sladovnick dm. Pravdpodobn slouil tak jako zjezdn hostinec. Zdn patrov stavba se skld ze dvou kdel pdorysn seskupench do psmene L a zavruje ji sedlov stecha kryt takami bobrovkami. Ve dvoe domu, v mst styku obou kdel, se nachz vovit tvrtkruhov tvar vetenovho schodit. Severozpadn prel domu orientovan do nmst se otevr v pzem nejspe renesannm podloubm, po poru msta zejm nov peklenutm. Toto podloub nem nvaznost na okoln fronty dom a patrn zajiovalo lep pstup na nmst z zk Dkansk ulice. Fasdu severozpadnho prel zdob bohat tukov vzdoba a liznov rmce. (ok)
dm p. 75
SKP R . rejstku 25552/54257 s p. . 549
Dm p. 75 se nachz v Dkansk ulici, v mstsk pamtkov zn. Byl postaven pravdpodobn po poru msta v roce 1797 a na jeho stavbu se zsti pouilo i star barokn zdivo. adov patrov dm obdlnho pdorysu se kratm prelm obrac do Dkansk ulice. Heben sedlov stechy kryt asfaltovm indelem je s touto ulic rovnobn. Na potku 40. let 20. stolet bylo do pdnho prostoru vestavno obytn podkrov prosvtlen prbnm vikem. Fasdu domu len patrov msa s meandrovm motivem a bosovan nro. Ke zdobnm prvkm dle pat prolovan nadokenn msy nesen volutovmi konzolkami a parapetn vpln s centrln rozetou v hrub omtce. Vstupn pskovcov portl zakonuje stlaen oblouk s klenkem se zobrazenm domovnm slem. Vpravo od portlu se nachz segmentov zakonen vkladec a v lev sti domu vjezd do gare, kter byla vybudovna na potku 60. let 20. stolet msto zruenho obchodu. (ok)
dm p. 90
SKP R . rejstku 19440/54258 s p. . 561
Dm p. 90 stoj ve stedn sti Dkansk ulice, v mstsk pamtkov zn. Objekt je zejm pozdn baroknho pvodu z posledn tetiny 18. stolet. Ped rokem 1843 k nmu bylo pistaveno dvorn kdlo naven na konci 20. let 20. stolet o patro. Dal stavebn pravy domu probhly v roce 1942 v souvislosti s pdn vestavbou. Patrov dm pdorysu ve tvaru psmene L kryje sedlov bidlicov stecha. Podkrovn patro prosvtluj ti okna vsazen do prbnho vike. Kolmo posazen dvorn kdlo kryje sedlov stecha vyskldan z vlknocementovch ablon. Podln prel domu orientovan do ulice m pomrn bohatou tukovou vzdobu. Fasdu len liznov rmce doplnn abrakami a tvrtkruhovmi vkrojemi pi ken lizn. Okenn otvory v pate rmuj stuhov ambrny a podokenn msy. V prvn prav ose pzem je umstn kamenn prolovan portl zakonen stlaenm obloukem s klenkem. (ok)
FRDLANT 109
dm p. 91
SKP R . rejstku 33096/54227 s p. . 560
Dm p. 91 stoj na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka, na kiovatce s Dkanskou ulic. Ve zdivu barokn objekt byl vrazn klasicistn pestavn po poru msta v roce 1797 a nsledn upraven ve druh polovin 19. stolet. Dm je soust mstsk pamtkov zny. Nron zdn patrov stavba obdlnho pdorysu a hloubkov orientace m sedlovou stechu krytou eternitovmi ablonami. Do nmst se dm obrac kratm trojheln zakonenm ttovm prelm. Charakteristick tvar dodv ttu atikov zdka s ozdobnou kamennou vzou. Dovajc fasdu zdob tukov vzdoba, prolovan msy a pilastry s jnskmi a prolovanmi hlavicemi. Podln prel smujc do Dkansk ulice len ve stedn sti trojice sdruench pilastr nesoucch klad. Pilastry, jejich spodn sti jsou na mnoha mstech siln pokozen, vychzej z mohutnch sokl a vrchol prolovanmi hlavicemi. (ok)
dm p. 92 a 93
SKP R . rejstku 21486/54224 s p. . 566, 567
Architektonicky i dispozin spojen, v sti zdiva renesann domy p. 92 a 93, kter byly pozdji upravovan a dnes tvo dvojdm, jsou postaveny na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka. Domy spadaj do zem mstsk pamtkov zny. Oba objekty byly v prvn polovin 20. stolet hlavn v interirech upraveny. Dnes zde sdl restaurace zvan Bl k, na co poukazuje i relif kon umstn na pzem domu p. 92. Zdn patrov adov objekty lichobnkovho pdorysu maj hloubkovou orientaci a jejich vysok tty zdoben msami a pilastry smuj do nmst. Dm p. 92 je z obou dom vy a zasteen mansardovou stechou. Dm p. 93 je opaten sedlovou stechou. Stechy obou dom kryj eternitov ablony. Bos a pilastry na fasd pzem naznauj pvodn podloub. Prel dle len kordonov msa zdoben palmetovm dekorem, kter oddluje pzem od patra. (ok)
110 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 94
SKP R . rejstku 46310/54225 s p. . 568
Dm p. 94, jeho souasn klasicistn podoba pochz pravdpodobn z pestavby po poru msta v roce 1797, se nachz na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka. Dm, kter byl znovu upravovn ve druh polovin 19. stolet, je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn adov objekt lichobnkovho pdorysu a hloubkov orientace kryje sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Severovchodn neju prel domu, kter se obrac do nmst, zdob dvouetov trojheln zakonen tt s postrannmi pilky. Jednoduchou hladkou fasdu len prolovan msy, ostn oken a parapetn tukov zrcadla oken prvnho patra. V pzem domu jsou umstny dva novodob vystoupl vkladce poukazujc na interir adaptovan na lkrnu. (ok)
dm p. 95 s brnou a ndrkou
SKP R . rejstku 30964/54226 s p. . 569
Dm p. 95 stoj na jihozpadn stran nmst T. G. Masaryka, na nro s Kosteln ulic. Klasicistn vzhled zskal pestavbou po poru msta v roce 1797. Ve 20. stolet probhly pravy interiru. Stavba je soust mstsk pamtkov zny. Bval hostinec zvan U ernho kon je nronm patrovm zdnm objektem obdlnho pdorysu a hloubkov orientace s mansardovou stechou krytou eternitovmi ablonami. Hladkou fasdu kratho jihovchodnho prel smujcho do nmst len kordonov msa, v pate ostn oken a v pzem psov bos. Pzem domu je adaptovno na banku a obchod. Msto vstupu do obchodu bval pvodn plkruhov sklenut prjezd do dvora, kter je dnes pepaen a st slou jako zzem prodejny. K jihozpadnmu prel domu pilh dvr, kter na severozpadn stran, smrem do Kosteln ulice, uzavr zdn ze. V n je umstna zdn plkruhov zakonen brna s devnmi dvoukdlmi vraty. Vpravo od n je v sle zdi zaputn piblin jeden metr hlubok segmentov zaklenut ulov ndrka s pekladem a eleznou napjec a vpustn rourou. Korunu zdi i brny kryj taky bobrovky. (ok)
dm p. 102
SKP R . rejstku 33310/54231 s p. . 357
Dm p. 102 vystavn v druh polovin 17. stolet se nachz na severovchodn stran nmst T. G. Masaryka, v centru mstsk pamtkov zny. Na potku 19. stolet proel klasicistn pestavbou. Zdn patrov adov objekt obdlnho pdorysu s hloubkovou orientac kryje sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Stavb dominuje mohutn vysok plkruhov zakonen a po stranch probran tt s vrcholovou koul na volutovm podstavci. Uvnit domu se nachz dv stavebn historick zajmavosti. Pedevm je to hrzdn pka v prostoru krovu pochzejc z druh poloviny 17. stolet, kter nleela zejm k nedokonen obytn komoe. Pka je pravdpodobn nejstar dochovanou interirovou hrzdnou konstrukc na zem esk republiky. Druhou zajmavost je ojedinl lomen okosen portl vedouc do sklepa, pochzejc snad z obdob 15. i 16. stolet. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 31. Vochomrka 2008, s. 35.
FRDLANT 111
dm p. 104
SKP R . rejstku 36715/54232 s p. . 353
Dm p. 104 se nachz na severovchodn stran nmst T. G. Masaryka. Objekt je pravdpodobn baroknho pvodu a svou souasnou klasicistn podobu zskal vznamnou pestavbou v roce 1808. Dm stoj na zem mstsk pamtkov zny a v souasn dob slou pro poteby pravoslavn crkve. Zdn patrov adov objekt obdlnho pdorysu s hloubkovou orientac kryje vysok sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Stavb dominuje vysok tt s vykrojenmi boky a trojhelnm zakonenm. tt ohranien liznovmi rmci nastavuje atikovou zdku se temi segmentov zakonenmi okny. Vechny okenn otvory lemuj stuhov ambrny. V pzem domu se v kamennch portlech s klenky nachzej dva vstupy. U hlavnho vstupu se dochovaly klasicistn dvoukdl dvee s plkruhov zakonenm nadsvtlkem. (ok)
dm p. 176
SKP R . rejstku 28732/54244 s p. . 701
Pozdn renesann bval pitl p. 176 se nachz na nro ulic Mru a Kodeovy, severozpadn od nmst T. G. Masaryka. Je soust mstsk pamtkov zny. Objekt nechala vn mstskch hradeb vystavt roku 1607 Kateina z Redernu. Svou souasnou klasicistn podobu zskal po poru roku 1797. Ve druh polovin 20. stolet ho vyuval domov dchodc a pot zde byly umstny sociln byty. V objektu, kter v minulch letech proel v interiru vraznmi stavebnmi pravami, dnes sdl Crkev bratrsk. Patro slou k obytnm elm. Patrov zdn budova stoj na obdlnm pdorysu. Krat prel se dvma vstupy v pskovcovch pravohlch portlech s klenky a uchy se obrac do ulice Mru. Objekt kryje valbov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Jej rz dotvej vike ve tvaru volskch ok a polygonln sanktusnkov v s makovic a kem. V nron sti domu se nachz bval kaple tvercovho pdorysu oteven skrz ob podla. Plkruhov zakonen okna kaple zdob vitraje. K dvornmu prel je pistavn zchodov rizalit. Fasdy vech prel domu, vyjma dvornho, len msy, bos a bohat tukov vzdoba. Nejhonosnji je provedeno vstupn prel, kter uprosted zdob plkruhov vzdut kordonov msa. Ta vrchol vzou naplnnou ovocem a ve vymezenm polokruhu pod msou zdob fasdu vavnov girlanda protaen mul. (ok)
dm p. 252
SKP R . rejstku 11703/54264 s p. . 797
sten rouben omtan dm p. 252 je situovn v Kodeov ulici, severozpadn od nmst T. G. Masaryka. Objekt pochz asi z prvn poloviny 19. stolet. V roce 1840 se v nm narodil zakladatel a jedna z vedoucch osobnost dlnickho hnut na Liberecku Josef Krosch. Jeho jmno pipomn ocelolitinov pamtn deska od akademickho sochae Jiho Seiferta umstn na ttovm prel domu. Pzemn staven obdlnho pdorysu se sedlovou stechou krytou eternitem je zpadnm ttovm prelm orientovno do ulice. Dm trojdln dispozice s kamennou podezdvkou m eln tt zdobn vyskldn bidlic. Psobivost vytvoench ornament umocuje pozdj rznobarevn ntr jednotlivch bidlicovch ablon. Jednoduchou hladkou fasdu zdn sti objektu len okna s kamennmi podokennmi msami a vstup umstn ve stedu podlnho jinho prel. (ok)
112 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 355
SKP R . rejstku 32097/54263 s p. . 256
Nron dm p. 355 se nachz na kiovatce Husovy a Zahradn ulice. Byl postaven pravdpodobn v prvn tetin 19. stolet. V minulosti i nedvn dob prola budova adou necitlivch stavebnch prav, pi nich dolo mimo jin k nevhodn vmn sti oken i zjednoduen pvodnho klasicistnho lenn fasd. Patrov dm doplnn novodobou pstavbou stoj na pdorysu psmene L. Sedlovou stechu s polovalbou kryj eternitov ablony. V podlnm prel, kter smuje do Husovy ulice, byl z elnho pohledu nalevo od pvodnho vstupu proraen druh vstupn otvor a jeho napojenm na stvajc okno vznikl vkladec. Okenn i vstupn otvory jsou opateny nevhodnmi plastovmi vplnmi. Z pvodn vzdoby fasdy domu zstaly patrn pouze zbytky liznovch rmc a korunn msa se zuboezem. (ok)
dm p. 356 s betlmem
SKP R . rejstku 102578 na p. . 323
Dm p.356 je situovn v Zahradn ulici, severovchodn od nmst T. G. Masaryka. Byl postaven ped rokem 1843 a patrn kolem poloviny 19. stolet sten pestavn. V pozdj dob probhly pedevm men pravy v interiru domu. Pzemn rouben staven s podstvkou a klasickou trojdlnou dispozic se svtnic, sn a hospodskou st, respektive komorou v polopate, stoj na obdlnm pdorysu. Jihozpadn ttov prel domu smuje ke komunikaci. Pomrn vysokou sedlovou stechu kryje eternit. Zsti rouben a zsti zdn pzem objektu spov na kamenn podezdvce. Hrzdn polopatro a tty chrn svisl bednn opaten krycmi litami. U jinho nro a vlevo od vstupu zdob bednn obloukovit vyezvan prkna. Vstup do obytn sti domu, kter tvo dvee rmov konstrukce osazen v devnm portlu, je umstn ve stedn sti podlnho jihovchodnho prel. Ve svtnici se nachz pohybliv betlm, kter vypluje celou ku mstnosti. Betlm zhotoven Gustavem Simonem (18731953) vznikl v prbhu edesti let postupnm roziovnm zkladn kompozice a obsahuje 130 pohyblivch gur a 50 gur statickch. V souasn dob probh obnova objektu i pohyblivho betlma. (ok)
dm p. 388
SKP R . rejstku 34966/54260 s p. . 377
Nron dm p. 388 stoj na kiovatce ulice eskoslovensk armdy a Hrnskho nmst, v mstsk pamtkov zn. Budova pochz z prvn poloviny 19. stolet, kdy byla pistavna k torzu mstskho opevnn. Hradba s druhotn proraenm prchodem tvo zpadn hranici domovnho dvora. Patrov objekt obdlnho pdorysu m dnes vstup nov proraen ve ttovm prel orientovanm do nmst. Pvodn vstup smoval do ulice eskoslovensk armdy. Sedlovou stechu budovy, pvodn osazenou viki ve tvaru volskch ok, kryj plechov psy. V pate dvornho prel se dochovala devn pavla. Jednoduchou fasdu len v pzem psov bos, kordonov msa a nznak pilastr na jihovchodnm ttovm prel. Na objektu probhly nevhodn novodob pravy, pedevm dolo k osazen nedlench vklopnch oken. (ok)
FRDLANT 113
dm p. 393
SKP R . rejstku 30034/54259 s p. . 440
Dm p. 393, dve hostinec zvan Nrodn dm, je situovn v ulici eskoslovensk armdy, v mstsk pamtkov zn. Pochz pravdpodobn ze druh tvrtiny 19. stolet. Ve dvoe stoj samostatn budova vystavn v roce 1871, kter v dob fungovn restaurace slouila jako spoleensk sl. Objekt tvo adov dm a na nj navazujc dvorn kdlo. Stavbu dopluj patrn pozdj dvorn pzemn pstavby. Zklad bvalho hostince pedstavuje patrov dm orientovan podlnm jihozpadnm prelm do ulice, kter kryje polovalbov plechov stecha. Jednoduchou fasdu len prolovan patrov msa a korunn msa se zuboezem. Piblin do jednoho metru vky je pzem obloeno kabincem. V interiru se nachzej dv provozovny se samostatnmi vstupy. Novodob vstup s vkladcem nalezneme z elnho pohledu v prav sti. Vlevo od nj se nachz pvodn vstup do budovy. Je zasazen v kamennm pravohlm portlu zdobenm dvma tukovmi ricemi a msou se zuboezem. (ok)
dm p. 434
SKP R . rejstku 43797/54235 s p. . 1183
Klasicistn dm p. 434 vystavn kolem roku 1815 se nachz v Zmeck ulici a je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov adov objekt obdlnho pdorysu a hloubkov orientace kryje sedlov stecha vyskldan z taek bobrovek. Stavb dominuje dvouetov, ve spodn sti konkvn prohnut tt s trojhelnm zakonenm, v nm se nachz plkruhov okno. Jednoduchou hladkou fasdu domu len pouze prolovan msy a stuhov okenn ambrny bez prolace. Vstupn dvoukdl dvee jsou osazeny v kamennm pomrn irokm pravohlm portlu. Objekt m novodob okna, kter krom dvou nedlench oken ttu respektuj historick lenn. (ok)
dm p. 437
SKP R . rejstku 38494/54234 s p. . 1187/1
Pvodn hrzdn dm p. 437 z prvn tetiny 19. stolet najdeme v Zmeck ulici a je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov pvodn adov objekt obdlnho pdorysu m hloubkovou orientaci. V dsledku okolnch demolic stoj dnes osamocen. Hrzdn konstrukce domu byly ji od poloviny 19. stolet postupn nahrazovny cihelnm zdivem. Mansardovou stechu kryj eternitov ablony. ttovmu prel vvod dvouetov, ve spodn sti konkvn prohnut tt dlen trojic sdruench pilastr s prolovanmi hlavicemi. Pilastry nesou prolovanou msu a tt zakonuje stlaen oblouk. Hladkou fasdu len patrov msy, nadokenn msy a vpadl pole kolem okna v pzem. Na dom v minulosti probhly nevhodn pravy mimo jin vmna oken i kabincov obklad soklov sti. (ok)
114 FRDLANT
OKRES LIBEREC
dm p. 441
SKP R . rejstku 37232/54237 s p. . 1204
Dm p. 441 nachzejc se v Zmeck ulici, v mstsk pamtkov zn, byl vystavn pravdpodobn v posledn tetin 18. stolet. Dnen podobu zskal klasicistn pestavbou. Zdn patrov a pomrn rozshl samostatn stojc objekt obdlnho pdorysu se kovou orientac kryje mansardov mdn stecha s viki ve tvaru volskch ok. Hladkou fasdu domu len liznov rmce a jednoduch okenn ambrny bez prolace. Ve stedn ose ulinho prel je umstn vstup situovan v kamennm prolovanm portlu, kter zakonuje stlaen oblouk s vraznm klenkem. Ped domem se nachz pedzahrdka ohranien zdkou a plotem se dvma kamennmi sloupky, kter vymezuj vjezd do dvora. Sloupky zakonuj knick hlavice a vrcholov koule. (ok)
dm p. 442
SKP R . rejstku 32888/54238 s p. . 1209
Klasicistn dm p. 442 vystavn pravdpodobn po roce 1800 se nachz v Zmeck ulici a je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov samostatn stojc podln orientovan objekt obdlnho pdorysu kryje polovalbov stecha vyskldan z taek bobrovek a osazen viki ve tvaru volskch ok. Fasdu domu opatenou nevhodnm novodobm cementovm nstikem len korunn msa, nron liznov rmce a jednoduch stuhov okenn ambrny. Ulinmu prel dominuje kamenn prolovan portl zakonen stlaenm obloukem s vraznm klenkem. Horn dl portlu lemuje vavnov girlanda provlknut mul. Dvoukdl vstupn dvee se svtlkem a zdobnou m se dochovaly v pvodnm een vetn kovn. Vjezd do dvora, situovan u severovchodnho nro domu, tvo dva ulov pile ukonen jehlancovmi hlavicemi a devn dvoukdl vrata. (ok)
dm p. 444
SKP R . rejstku 36298/54240 s p. . 1221
Dm p. 444 vystavn pravdpodobn v prvn tetin 19. stolet se nachz v Zmeck ulici a je soust mstsk pamtkov zny. Patrov podln orientovan stavba obdlnho pdorysu m asymetrickou sedlovou stechu krytou eternitovmi ablonami. Pi pozdjch pravch byl k jin ttov stn doplnn pstavek s pultovou stechou a k zpadnmu prel vedoucmu do dvora pn trakt. Pvodn patrn rouben pzem domu, kter bylo nsledn vyzdn a opaten vtmi okennmi otvory, len kamenn ostn kolem oken a liznov rmce. Ve stedn sti vchodnho prel, kter se obrac do ulice, se nachz vstup v jednoduchm pravohlm kamennm ostn. Vstupn otvor vypluj dvoukdl dvee. Hrzdn patro dopluj svisle bednn tty dlen do dvou horizontlnch pol. (ok)
dm p. 447
SKP . rejstku 32287/54239 s p. . 1226
Klasicistn dm p. 447 pochzejc pravdpodobn z prvn tetiny 19. stolet stoj v nro Zmeck a Mlnsk ulice, v mstsk pamtkov zn. Patrov zdn dvoukdl dm kryje plechov sedlov stecha s novodobmi vlezy. Severovchodn podln prel smuje do ulice Zmeck. Dominuje mu hlavn vstup umstn v portlu, kter zakonuje stlaen oblouk. Na oblouk dosed plasticky proveden kartue s relifn pojatmi inicilami: JK.. Zdobn charakter vchodu dopluje vavnov feston zaven v kartui a lemujc horn st portlu s pvodnmi dvoukdlmi dvemi s nadsvtlkem. Lomen severozpadn prel vede do ulice Mlnsk. Jednodue provedenou fasdu domu len prolovan kordonov msa, okenn ambrny s uchy a podokenn parapetn vpln se stapci. (ok)
FRDLANT 115
dm p. 609
SKP R . rejstku 25082/54266 s p. . 269/1
Dm p. 609 se nachz v Husov ulici, severovchodn od nmst T. G. Masaryka. Objekt stoj na zem mstsk pamtkov zny. Byl postaven nejspe v 60. letech 19. stolet na mst star zdn budovy. Patrov stavba obdlnho pdorysu je orientovan severnm podlnm prelm ke komunikaci. Polovalbovou stechu s vlezovmi okny kryj plechov ablony. Jednodue proveden severn prel len ve stedn sti ti prbn pilastry a nron lizny. Okna pzem jsou zasazena do plkruhovch vpadlin. Zbyl prel domu s hrub stkanou omtkou nemaj dn lenn a vzdobu. Vstup do objektu v jednoduchm pravohlm kamennm ostn je umstn na jinm prel. Vzhled domu naruily nevhodn pravy, pedevm vmna sti historickch oken za plastov. (ok)
dm p. 619 s ohradn zd
SKP R . rejstku 19663/54241 s p. . 1212/1, 1212/2
Dm p. 619 s ohradn zd stoj v Zmeck ulici, na zem mstsk pamtkov zny. Pozdn klasicistn stavba byla vystavna po roce 1850. Pvodn slouila jako sdlo lesn sprvy frdlantskho panstv. Samostatn stojc patrov zdn objekt obdlnho pdorysu a kov orientace kryje valbov plechov stecha. Vchodnmu podlnmu prel dominuje mrn pedsunut tos rizalit zakonen trojhelnm ttem s lunetovm oknem. V pzem rizalitu se nachz plkruhov zakonen vstupn portl, jeho charakter dotvej po stranch umstn plkruhov zakonen okna (z pohledu od komunikace je prav okno zazdn). Hladkou fasdu len rzn typy prolovanch ms a odlin pojat okenn otvory v pzem a pate objektu. Stedn st pzem dvornho prel tvo ti arkdy podloub. Omtnut zdn ohradn ze pilh k jihovchodnmu nro domu. (ok)
116 FRDLANT
OKRES LIBEREC
arel domu p. 907

SKP R . rejstku 101244 s p. . 111, 112, 113/1
Arel bval Glckovy vily se nachz severn od nmst T. G. Masaryka na vchodn stran dnen ulice Mldee. Objekt si zde nechal postavit frdlantsk advokt idovskho pvodu Samuel Glck jako reprezentativn sdlo sv rodiny a prvn praxe. Jednotn koncipovan pozdn secesn arel vily se zahradou a baznem vymezen dobovm oplocenm s brnou byl ve 30. letech 20. stolet doplnn o drobnou stavbu gare. V roce 1942 byl dm rodin zabaven ve prospch Velkonmeck e. Po vlce byla vila vyuvna jako jesle a nsledn a do souasnosti slou pro mimokoln aktivity mldee.
NP OP v Liberci, RZ . 402. ubr 1999, s. 3233; Kalusok 2003, 145152; ternov, 2006, s. 7586; Halk 2007, s. 6365.
Glckova vila p. 907

Vila p. 907 se nachz v zpadn sti arelu a svm hlavnm prelm se otvr do ulice Mldee. Byla postavena v letech 19091910 frdlantskm stavitelem Rudolfem Hampelem (18671935). Svm pojetm je velmi blzk tvorb dranskho architekta Rudolfa Bitzana. Tpodlan podsklepenou vilu postavenou na obdlnm pdorysu zasteuje mansardov stecha kryt takami bobrovkami. Ulin prel je eeno symetricky ve vztahu ke stedn peven sti se schodiovou halou, kterou prosvtluj vysok zk okna oddlen polosloupy. Na zahradnm prel se nachz vrazn cylindrick rizalit s kuelovitm zasteenm. Prel opaten tvrdou stkanou omtkou dle len vrazn korunn msa, balkny a geometrick a gurln vzdoba v podob putt. Obytn a kancelsk provoz domu byl zdaile oddlen pomoc dvou samostatn umstnch vstup na bonch fasdch. Zdve s arkdovmi oblouky zpstupuj jednoramenn schodit, kter dekoruj vzy s modernisticky pojatmi gurlnmi motivy. (p)
zahrada s oplocenm a brnou

Zahrada obklopuje dm ze t stran a m nepravideln tvar. Zkladn plon a prostorov rozvren zahrady bylo ureno u pi nvrhu stavby jako jej nedliteln soust, a to vetn architektonickch, stavebnch a vtvarnch prvk i charakteristickch prvk zelen. V zahradnm een jsou pevzaty a dle rozvedeny nkter prvky z architektury domu. Jasn lenn prostoru zaruovalo jeho jednoduchost a nejvt mon vyuit. Pdorysn lenit bazn dochovan v torzlnm stavu se nachz mezi dvma rododendrony a osov navazuje na zahradn prel domu. Zahradu vymezuje jednoduch plot z pletiva s pvodnmi zdnmi sloupky a podezdvkou, ve kterm se severn od domu nachz branka a vjezd do gare. Rovn ukonen branka je vyzdna a omtnuta stejn jako vila. Jej plkruhov ukonen vstup je osazen jednoduchou vpln z pletiva a po stranch lemovn pilastry. Vjezd do gare umouj jednoduch vrata z pletiva, kter jsou umstna mezi dva vyzdn pile. (p)
gar
Gar je situovna v severovchodnm cpu zahrady. Nechal si ji zde patrn postavit syn pvodnho majitele, tak advokt, Friedrich Glck v roce 1932 podle nvrhu habartickho stavitele Bruno Richtera. Drobn zdn hladce omtan stavba obdlnho pdorysu m valbovou stechu krytou plechem, kter nahradil pvodn taky bobrovky. Prosvtlen zajiuj obdln na dlku posazen okna bonch prel. Vjezdov vrata jsou devn kazetov s bednnmi vplnmi. (p)
FRDLANT 117
dm p. 1400
SKP R . rejstku 46913/54246 s p. . 3/1, 3/2 (bez stavby)
Pozdn klasicistn dm p. 1400 (dve p. 35) vystavn pravdpodobn po roce 1831 v mstech tehdy stren Doln brny se nachz v ulici Mru. Ke konci 19. stolet probhla pestavba domovnch interir a pozdji byla k dvornmu prel objektu pistavna devn pavla. Stavba je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov objekt obdlnho pdorysu a hloubkov orientace kryje polovalbov stecha vyskldan takami bobrovkami. Krat strana domu zakonen lichobnkovm ttem se obrac do ulice. ikmina stechy je osazena dvma adami nad sebou umstnch prbnch vik. K nejvraznjm zdobnm prvkm prel nle v pzemn sti bosovan pilastry zakonen v pate tosknskou hlavic. Hladkou fasdu dle len liznov rmce na ttu a jednoduch ambrny. Dnen dm p. 35, kter nen pamtkov chrnn, je nron pzemn budovou s pultovou stechou pistavnou k domu p. 1400 ve 20. letech 20. stolet. Objekt slouil jako prodejna s vrobnou. (ok)
dm p. 4028
SKP R . rejstku 19804/54236 s p. . 1192
Dm p. 4028 (pv. p. 28 ZO) se nachz v Zmeck ulici, v mstsk pamtkov zn. Byl postaven nejspe kolem roku 1800. Patrov samostatn stojc dm se zkosenmi rohy zaujm tm tvercov pdorys. Mansardov stecha kryt plechem m heben rovnobn s komunikac, ke kter je orientovno zpadn prel. Hladkou fasdu opatenou soklem len liznov psy a ambrny lemujc okna. Zpadnmu prel objektu dominuje prolovan vstupn portl zakonen stlaenm obloukem, v jeho stedu se nachz volutov klenk s domovnm slem. Volutou je provleena vavnov girlanda, kter vis po stranch portlu zavena na kruzch nesench lvmi hlavami. Portl je osazen dvoukdlmi klasicistnmi dvemi s nadsvtlkem. Prostor mezi portlem a oknem prvnho patra vypluj horizontln pruhy. Vlevo od vstupnho prel stoj jeden ze dvou pvodnch pil vjezdu do dvora s klasicistn vzou. (ok)
mstsk hradby
SKP R . rejstku 43796/ 54233 s p. . (v rozsahu hradby) 4, 5, 9, 369, 370, 371/3, 371/4, 372, 374, 375, 376, 378/1, 531, 532, 533, 536, 539, 576, 593/4, 594/1, 607, 608, 611, 615
Prvn psemn zmnka o hradbch je uvedena v urbi z roku 1381. Stavebn podoba v vak naznauje, e mohou pochzet z obdob kolem poloviny 14. stolet. Na pelomu 16. a 17. stolet proly rekonstrukc a dle byly udrovny a do roku 1774. Pot dolo k rozprodn a poboen st hradeb. Doln brna byla strena roku 1831 a okrouhl v, kter ji chrnila, pak roku 1888. Horn brna i s v zanikla roku 1847. V roce 1742 byla znovu vystavna v emprovm slohu tet, tzv. Nov brna a nsledn odstranna a v roce 1947. Relikty opevnn jsou sten zachovny jako voln stojc zdivo, zsti jako zdivo vlenn do souasn zstavby. Pvodn pravideln ovln tvar hradeb lze v souasnosti vysledovat v linii Okrun ulice. Mstsk opevnn bylo vyzdno z polygonln opracovanho edie. Omtan hradby byly ve svm obvodu zpevnny kamennmi vemi, jejich poet dnes nememe spolehliv rekonstruovat. Tleso hradeb pvodn prolamovaly celkem ti vstupn brny s vemi. V hlavn komunikan ose se jednalo o Horn brnu, v mst kiovatky Okrun ulice a ulice Mru, a Doln brnu, v mst ken ulic Okrun a eskoslovensk armdy. Tet Nov brna byla situovna v Husov ulici. (rt)
NP OP v Liberci, SHP 31. Technik - Andl 1967, s. 178179.
118 FRDLANT
OKRES LIBEREC
souso Piety
SKP R . rejstku 36957/54242 na p. . 18
Pozdn barokn pskovcov souso Oplakvn Krista od neznmho autora je situovno v ohybu Okrun ulice u odboky k hasisk zbrojnici, na zem mstsk pamtkov zny. Socha se pvodn nachzela na kiovatce dnench ulic Mru a Okrun, v mst stvajcho domu p. 35. Po jeho vybudovn ve 20. letech 20. stolet byla pravdpodobn penesena na souasn msto. Na novodobm zdnm a omtnutm postamentu bez umleck hodnoty se nachz relativn nzk hranolov sokl zakonen prolovanou msou. eln jihovchodn stranu soklu orientovanou smrem do ulice zdob rozmrn kartue s vegetabilnm a ornamentlnm rmcem. Kartue je vlivem povtrnostnch podmnek ji siln destruovna. Na irok zkladn soklu spov samotn pomrn expresivn pojat souso. Jedn se o sedc postavu Panny Marie Bolestn odn v dlouh splvav at s hlavou v bolesti zvrcenou dozadu ke ki. Mezi Mariinmi koleny le bezvldn Kristovo tlo natoen k divkovi a zahalen pouze do bedern rouky. Panna Marie pidruje pravic bezvldnou Kristovu pai a levou ruku m protaenou do dlky. Za zdy svtice je na soklu umstn jednoduch relativn vysok devn k. (ok)
NP OP v Liberci, RZ . 528, SHP 31. UP I, 1977, s. 354.

SKP R . rejstku 16908/54270 na p. . 3267
Barokn pskovcov socha stoj na most pes eku Smdou pod frdlantskm zmkem, v blzkosti zmeckho pivovaru. Pes most vede komunikace smujc z Frdlantu do Raspenavy. Na pskovcovm stupni stoj odstupnn podstavec, kter nese konkvn vydut dk zakonen bohat prolovanou msou. Na prostm tvercovm podstavci s msou stoj socha sv. Jana Nepomuckho. Socha znzornn v ivotn velikosti je esovit prohnut a v kontrapostu lev nohy. Hlava svtce se nakln k levmu rameni a lev ruce, v n dr krucix. Na eln stran dku v ovlnm prolamovanm zrcadle bval, dle Khnovy topograe, npis: [Wohl denen / die ohne Makel / leben, / und im Geiste / des Herrn / wandeln.]. Svat Jan Nepomuck je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a almuc. Na hlav m posazen kvadrtek. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 395 a 421; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 224.
FRDLANT 119
Grabtejn obec Chotyn

(Grafenstein)
Grabtejn le ve zvlnn krajin itavsk pnve necel ti kilometry vchodn od Hrdku nad Nisou. Jeho vraznou dominantu pedstavuje hrad stejnho jmna pochzejc z poloviny 13. stolet. Roli trnho centra grabtejnskho panstv plnil od 15. stolet nedalek Hrdek nad Nisou. Jeho poven na msto vak vyvolalo odpor blzkho krlovskho msta itavy, protoe se Hrdek nachzel v jeho mlovm okruhu. Karel Kua uvd, e trn funkce byla proto sten penesena pmo pod hrad Grabtejn, kde bylo zaloeno msteko Grafenthal. Existence msteka je doloena k roku 1514, kdy se zmiuje v souvislosti se svobodnm trhem. Naposledy je Grafenthal pipomnn v roce 1606. Bhem ticetilet vlky pak toto sdlo zaniklo a bylo nahrazeno osadou stejnho jmna jako hrad. Jet v polovin 18. stolet osada tala pouhch pt dom a mrn se rozrostla a na potku 19. stolet. Ve tictch letech 20. stolet zde ilo 186 obyvatel. Odsunem nmeckho obyvatelstva po druh svtov vlce a nslednm dosdlen klesl poet osob na 131. V roce 1949 se Grabtejn stal st obce Chotyn, kter vak byla roku 1980 slouena s Hrdkem nad Nisou. Od roku 1990 se Chotyn spolu s Grabtejnem stala opt samostatnou obc.
120 GRABTEJN
OKRES LIBEREC
arel hradu a zmku Grabtejn

SKP R . rejstku 32126/54317
NKP: se st. p. . 28 a s p. p. . 24/1, 34/2, 34/3, 35, 39/3, 339 KP: se st. p. . 23, 24, 25, 26/1, 26/2, 27, 49 a 6/1, 6/2, 23, 75, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 100, 101, 102, 103, 106, 105, 108, 107, 109 (bez staveb) a p. p. . 24/2, 27, 33, 34/7, 34/9, 34/1, 284/1, 284/2, 284/5, 293/3, 299/1, 299/3, 309/9, 321, 332, 337
Arel hradu a zmku Grabtejn le na vraznm kopci nad Vclavickm potokem necel ti kilometry od Hrdku nad Nisou. Doba vzniku hradu nen pesn urena. Pedpokld se, e jeho zaloen spad do doby okolo poloviny 13. stolet. Stavba hradu dajn navazovala na star luickosrbsk hradit Olica (Vlsycz). V roce 1256 Pemysl Otakar II. odebral hrad neznmmu lechtici a daroval jej pnm z Donna. V 15. stolet byl nkolikrt oblhn a v roce 1430 ho dobylo vojsko Mikule Kaiperka, kter odtud podnikal loupeiv njezdy do Luice. Rozbroje s Luic neustaly ani pot, co se hradu zmocnil Jan apek ze Sn. Tehdy luick vojska hrad dobyla. V roce 1437 zskal pansk sdlo zpt Hlav z Donna. V majetku pn z Donna zstal Grabtejn a do roku 1562, kdy ho koupil Ji Mehl ze Stelic. Za jeho dren zmnil hrad v letech 15661569 podobu na reprezentativn renesann zmek. Do roku 1568, kdy cel panstv pelo na Ferdinanda Homanna z Grnenbhlu, byl v podhrad postaven tzv. nov nebo tak doln zmek slouc spe jako ednick dm. Nsledn se na Grabtejn vystdala ada majitel. Bhem ticetilet vlky, kdy se panstv zmocnil Albrecht z Valdtejna, byl zmek siln pokozen. Situace se stabilizovala a v roce 1651, kdy hrad zskali na del dobu Trauttmannsdorfov. Od nich panstv koupil v roce 1704 Jan Vclav Gallas. Bhem gallasovsk drby proel zmek barokn pravou interir. Jeho vnj vzhled doznal zmn pi sten klasicistn pestavb po roce 1843, po poru zpsobenm bleskem. Za Kristina Krytofa Clam-Gallase v roce 1818 zskal arel dolnho zmku i s pilehlmi provoznmi budovami klasicistn podobu. Souasn dolo ke zzen zmeckho parku a poslze v roce 1833 k rozen dolnho arelu o tzv. Kavalierhaus. Mimodn hodnotn urbanistick celek
GRABTEJN 121
1 hrad a zmek 2 ednick budova 3 Kavalierhaus 4 hospodsk budova I 5 hospodsk budova II 6 hospodsk budova III 7 vodrna 8 vodn ndre 9 pomnek 10 kaplika 11 hospodsk dvr 12 spka 13 zsobn zahrada 14 p. 14 15 p. 13 16 myslivna 17 baantnice
vznamnho panskho sdla postupn doplnily dal stavby rozlehlho hospodskho dvora postavenho severn od dolnho zmku a tak rozshl parkov pravy irho okol. Zmek slouil jako letn sdlo Clam-Gallas a do roku 1945. Cel arel od roku 1953 vyuvala pro sv poteby armda. Vojensk hospodaen dovedlo Grabtejn tm k zniku. Po roce 1989 peel hrad a tzv. horn zmek pod sprvu dnenho Nrodnho pamtkovho stavu, kter jej zpstupnil veejnosti. Kolem zmeckho a hradnho arelu bylo v roce 1997 vyhleno ochrann psmo. V roce 2008 se hrad a zmek Grabtejn stal prohlenm vldy R nrodn kulturn pamtkou a v souasn dob prochz kompletn rekonstrukc. Vojensk tvar zstal umstn pouze v dolnm zmku a jeho okol.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hrdek nad Nisou; NP OP v Liberci, OPD 0009, SHP 114 a SHP 115. Khn 1934, s. 4476; Sedlek, 1932, s. 225232; Menclov 1972, s. 138139; Hieke 1984, s. 9597; UP I, 1977, s. 356357; Kua 1996, s. 866868; Durdk 2000, s. 142143; ehek 2001, s. 219245; Vlek 2001, s. 238239.
hrad a zmek Grabtejn se zbytky opevnn

Pvodn gotick hrad byl vystavn na hornm plat skalnho vchozu v podob nepravideln prothl lichobnkovit stavby. Pdorysn vykazoval stedovk hrad dvojdlnou dispozici s okrouhlm bergfritem umstnm voln v ploe ndvo. Hrad opevovala od svho vzniku obvodov hradba, k n byl v severn partii pistavn plochostrop trojprostorov palc, pvodn snad dvoupatrov. Gotickho st jsou i nkter pozstatky staveb hradu, kter pvodn slouily jako soust pedhrad. V mlad fzi vvoje hradu, zejm v prbhu 15. stolet, zaplnily hradn jdro dal budovy a pvodn pedhrad bylo i s obvodovou hradbou zapojeno do celkov dispozice hradnho arelu tak, jak je patrn dnes. Na vchodn stran vzniklo rozmrn vchodn kdlo se vstupn brnou. V rmci renesannch pestaveb ve druh polovin 16. stolet dolo k zalenn jinho kdla do fortikace s polokruhovmi batami je se pvodn otvraly smrem do ndvo. Soust renesannch prav byla vstavba bohat zdoben kaple sv. Barbory datovan k roku 1569. Arel hradu pak uzavralo zpadn kdlo a nov pistavn severn hranolov v. Na zkladech stedovkho hradu vznikl honosn renesann zmek, kter byl ale znan pokozen za ticetilet vlky, kdy zmek v roce 1622 vyhoel a v roce 1645 jej obsadila vdsk vojska. V t dob vzniklo mohutn vnj opevnn, kter vdov vyuili a zpevnili. Toto opevnn bylo spolu s dalmi fortikanmi prvky v roce 1655 poboeno, zanikla zpadn st renesannho zmku a ze statickch dvod dolo k vstavb mohutnch oprk na vchodnm prel a na jihovchodnm nro. A do potku 18. stolet, kdy jej zskal lechtick rod Gallas, zmek tm ztratil svou rezidenn funkci. Tehdy probhla posledn vrazn pestavba zmku, piem ta se projevila zejmna pozdn barokn adaptac interir a pozdn klasicistn pravou vnjho vzhledu po poru v polovin 19. stolet. (rt)
ednick budova
ednick budova se nachz na zpadn stran ndvo arelu dolnho zmku. Souasn podoba pochz z klasicistn pestavby provdn za hrabte Kristina Krytofa Clam-Gallase roku 1818. Dvoupatrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje mansardov stecha s plechovmi ablonami. Umstnm ve svaitm ternu se na severnm prel sutern dostv do pozice pzem. Fasdy v pzem len jednoduch bos s plkruhovmi vlysy a v patrech okenn suprafenestry. Ve stedu jihovchodnho prel je situovn plkruhov zakonen portl hlavnho vstupu. Nad nm se nachz jednoduch balkn vynen dvojic prolovanch konzol. Podkrov mansardy prosvtluj vike umstn v ad po celm obvodu stechy. (mo)
122 GRABTEJN
OKRES LIBEREC
Kavalierhaus
Kavalierhaus postaven roku 1833 se nachz pi jihovchodn stran ndvo v arelu dolnho zmku. Zdn objekt o dvou nadzemnch podlach je postaven na obdlnm pdorysu s valbovou stechou krytou plechovmi ablonami. Jinmu ndvornmu prel dominuje mlk vstupn rizalit zakonen trojhelnm ttem. Prel len nron bose, okenn ambrny a prbn msy. Zhruba uprosted stechy je situovn osmibok sanktusnk s lucernou a osmibokm nstavcem se stanovm ukonenm. (mo)
hospodsk budova I
Hospodsk budova I, jej souasn podoba pochz z pestavby dolnho zmku v roce 1818, se nachz pi vchodn stran ndvo v tsn blzkosti severovchodnho prel Kavalierhausu. Jednoduchou zdnou pzemn budovu vystavnou na pdorysu psmene L kryje valbov stecha vyskldan z plechovch ablon. Prel jsou opatena hladkmi omtkami okrovho odstnu. Dm spojuje s budovou Kavalierhausu cihlov ohradn ze s brnou. (mo)
hospodsk budova II
Hospodsk budova II, jej souasn podoba pochz tak z pestavby dolnho zmku v roce 1818, je situovna pi severn stran ndvo v tsn blzkosti hlavn brny arelu. Pzemn zdn budova obdlnho pdorysu je kryt sedlovou stechou vyskldanou z plechovch ablon. Nestejn sklon stechy zpsobuje novodob vestavba patra pi severnm prel. Nelenn fasdy jsou opateny hladkou omtkou okrov barvy. K hlavnmu vstupu na jinm prel pilh novodob pstavba zdve. Dm spojuje s vedlej hospodskou budovou III brna s jednoduchmi dvoukdlmi vraty. (mo)
hospodsk budova III

Hospodsk budova III se nachz v mrnm svahu pi severn stran ndvo arelu dolnho zmku. Vstavba budovy byla pomoc dendrochronologick datace krovu umstna mezi roky 17671768. Pzemn zdn budova dlouhho obdlnho pdorysu s valbovou stechou krytou takami bobrovkami je situovna podln k ndvo dolnho zmku. Kvli umstn domu ve svahu je severozpadn prel doplnno vysokou podezdvkou z lomovho kamene. Fasdy len bl liznov rmce proveden kontrastn k plochm okrov omtky. Vstupy a okna jsou umstny v pravohlch pskovcovch ostnch. Budovu spojuje s vedlejm hospodskm objektem II zdn brna. (mo)
GRABTEJN 123
vodrna
Objekt vodrny z pelomu 18. a 19. stolet nalezneme v severn sti parku v blzkosti dnenho parkovit. Drobnou zdnou pzemn stavbu obdlnho pdorysu kryje bidlicov mansardov stecha. Hrub fasdy len liznov rmce s hladkou omtkou. Dvee a okna jsou osazena v pravohlch pskovcovch ostnch. (mo)
vodn ndre
V arelu nalezneme dv kamenn vodn ndre. Na ndvo zmku se nachz jednoduch ndr na vodu hranolovitho tvaru, kter je vytesna z jednoho kusu pskovce. Podobn ndr z roku 1776 je situovan jihovchodn od hradu, pi cest k dolnmu zmku. Jednoduch hranolovit ndr je opt vytesna z jednoho kusu pskovce a na severn stran ndre nese npis tesan vysokmi psmeny: A. 776. (rt)
brna
Hlavn brna arelu dolnho zmku se nachz pi severovchodnm vstupu v blzkosti dnenho parkovit. Brnu tvo kovan dvoukdl vrata umstn mezi dvma vyzdnmi pili, kter jsou zakoneny prolovanmi pskovcovmi hlavicemi. Na pile navazuje krtk ohradn ze a hospodsk budova II. (mo)
kaplika trncti svatch Pomocnk

Barokn kaplika z konce 18. stolet je situovna v severn sti zmeckho arelu vlevo pi silnici smujc do Hrdku nad Nisou. Zdnou drobnou stavbu zhruba tvercovho pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z taek bobrovek. Vstup vchodnho prel, kter je umstn v prolovanm pskovcovm ostn s uchy, zpstupuje jednoramenn schodit s podestou. Schodit bylo v minulosti osazeno kovanm zbradlm. Prel len nron pilastry kontrastn tmav erven barvy a bohat prolovan korunn msa. Jin prel vrchol trojhelnm ttem s pskovcovm nstavcem, kter v minulosti nesl k. Na fotograi v Khnov topograi je ve ttu zachyceno malovan Bo oko a v psu nad portlem npis: [Den glubig Frommen / Diese Helfer zu Hilfe kommen.]. Interir kaple zaklenut kovou klenbou je v souasnosti przdn. Bhem rekonstrukce v roce 2006 zskal vchod kaple repliku pvodnch dve rmov konstrukce. (mo)
124 GRABTEJN
OKRES LIBEREC
park
Hrad a zmek obklopuje prodn krajinsk park, kter vznikl v prvn polovin 19. stolet. Na pevn sti pozemku se tern svauje smrem od paty hradu k zezu cesty. Na jin a jihozpadn stran je ternn peven mrnj a ohranien zdkami. Cennou st pedstavuje hlavov tvarovan lipov alej v zpadn sti arelu. V jihovchodn sti parku nalezneme ped samotnm zmkem vzcn ivouc torzo lpy. Raritou je pskovcov pomnk nad hrobem hrabcho papouka z roku 1830, kter se nachz v severnm svahu pmo pod hradem. Nzk pomnek tvo jeden pskovcov stupe s plochm dkem zakonenm trojhelnm nstavcem. Na severn stran dku nalezneme tesan npis: PAPAGALLO / 30. Oct: 1830.. (jh)
arel hospodskho zzem zmku Grabtejn

SKP R . rejstku 29821/54318 se st. p. . 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16 a s p. p. . 6, 11, 13, 30/1, 161/1, 161/2, 161/4, 161/5, 163, 164/1, 168/2, 172/7, 172/9, 172/10, 191, 192/5, 207/1, 207/2, 209, 314/1, 314/2 a na p. p. . 210/1
Rozlehl arel hospodskho zzem panskho sdla se rozkld na velk ploe, kter se rozprostr severn a vchodn od zmku. Dominanty arelu tvo spka a hospodsk dvr situovan pi silnici smujc do Hrdku nad Nisou. Od vchodu na tento komplex budov navazuje zsobn zahrada s ohradn zd a pilehlmi stavbami. Nejvt prostor arelu zabr pansk baantnice, ke kter pat myslivna a kaple. Vtina objekt se vlivem dlouholetho hospodaen JZD v druh polovin 20. stolet a dlouhodobou absenc drby nachz v havarijnm stavu.
NP OP v Liberci, OPD 0056. ehek 2001, s. 243.
spka
Barokn spka postaven roku 1738 je situovna v zpadn sti arelu soubn se silnic smujc do Hrdku nad Nisou. Dvoupatrovou zdnou stavbu dlouhho obdlnho pdorysu kryje valbov stecha s plechovmi ablonami. Objekt stoj v mrnm svahu, m se sutern na vchodnm prel dostv do pozice pzem. Prel s hladkmi omtkami lemuj jednoduch nron bose a podezdvka z pskovcovch kvdr. Rozshl destrukce omtek odhaluj smen zdivo. Vnitn prostor spky odvtrvaj ady obdlnch otvor s barokn tvarovanmi memi. Vchodnmu prel dominuje stedov rizalit naznaen v ploe fasdy dvojic bosovanch lizn. Rizalit zakonuje trojheln tt doplnn na vrcholu pskovcovou vzou. V ploe ttu nalezneme pskovcov gallasovsk erb s klenoty. Vstup umstn ve spodn sti rizalitu lemuje prolovan pskovcov portl s pmm obloukem. Klenk nese tesan letopoet: 1738. Dvoukdl dvee pokrvaj elezn plty s barokn tvarovanm kovnm. Stavbu dopluj men pstavby z druh poloviny 20. stolet. (mo)
hospodsk dvr
Pvodn stedovk hospodsk dvr stval v mstech dnenho dolnho zmku. Autorstv souasn podoby stvajcho mladho dvora umstnho severovchodn od zmku je pipisovno libereckmu staviteli Johannu Josephovi Kuntzemu (17241800). Arel tvo tyi budovy rozmstn podl obdlnho ndvo. Dvr se z velk sti nachz v havarijnm stavu. Severovchodn kdlo je patrovou zdnou budovou obdlnho pdorysu krytou polovalbovou stechou z vlnitho plechu. Prel lenila liznov pole. Interir odvtrvala ada obdlnch otvor osazench pskovcovmi ostnmi. Podobn jednoduch ostn nalezneme i u dvench otvor na jinm prel. Destrukce omtek odhaluje smen zdivo s adou statickch poruch. Budovu spojuje s vedlejm vchodnm kdlem zdn krek pochzejc z druh poloviny 20. stolet. Vchodn kdlo tvo patrov zdn stavba dlouhho obdlnho pdorysu. Polovalbovou stechu kryj plechov ablony. Stecha je uprosted pdorysu rozdlena
GRABTEJN 125
porn zd. Kvli destrukci hrubch omtek je nkdej lenn fasd neiteln. Z plastickch prvk se na fasdch sten dochovala pouze prolovan korunn msa. Vtrac a dven otvory lemuj pskovcov ostn. Novodob proraen otvory rznch velikost souvis se zobytnnm severn sti. K budov pilhaj dal pstavby pochzejc vtinou z druh poloviny 20. stolet. Jin kdlo pedstavuje pzemn zdn budova obdlnho pdorysu. Polovalbovou stechu jen sten provizorn kryje vlnit plech. Vtina omtek je destruovna a na smen zdivo. Na objektu nalezneme adu stavebnch prav z druh poloviny 20. stolet. Kvli dlouhodob absenci krytiny na stee je stav objektu v rmci hospodskho dvora nejkrititj. Na zpadn stran nalezneme pzemn zdn kdlo dlouhho obdlnho pdorysu. Valbovou stechu krytou plechovmi ablonami rozdluje uprosted pdorysu porn ze. Jednotliv prel len plkruhov zakonen vpadliny pravideln stdan vertiklnmi vtracmi otvory. Ve vchodnm smru navazuje na budovu novodob sten zdn pstavba. (mo)
arel zsobn zahrady

Soubor staveb a pozemk bval zsobn zahrady je situovn severovchodn od hospodskho dvora. Zahradu obehnanou ohradn zd dopluje dvojice baroknch dom a hospodsk budova z konce 19. stolet, kter pilh pmo k zahrad, ale nevztahuje se na ni pamtkov ochrana.
dm p. 13
Dm p. 13 pochzejc z poloviny 18. stolet nalezneme zpadn od hospodskho dvora. Objekt je dlouhodob neudrovan a v havarijnm stavu. Pzemn stavbu obdlnho pdorysu roziuj pstavby na zpadnm a vchodnm prel. Mansardovou stechu s temi pultovmi viki kryj plechov ablony. Rozshl destrukce omtek odhaluj cihlov zdivo spovajc na podezdvce z pskovcovch kvdr. Prel se zbytky hrubch omtek len liznov rmce a prolovan korunn msa. Przdn okenn otvory s pskovcovmi parapety lemuj zk ambrny. Vstup do sn je osazen pravohlm pskovcovm portlem. (mo)
dm p. 14
Objekt p. 14 postaven na konci 18. stolet se nachz jihozpadn od zsobn zahrady. Stavba prola v prbhu 20. stolet utilitrnmi pravami fasd. Dm je stejn jako sousedn objekt p. 13 dlouhodob neudrovan. Havarijn stav stechy zpsobuje masivn zatkn, kter siln degraduje autenticky zachovan interir. Pzemn zdn objekt obdlnho pdorysu kryje polovalbov stecha s takami bobrovkami. Prel jsou opatena bzolitovmi omtkami. Plochu rozdluj pouze zvraznn psy podl okennch otvor upravench pro irok trojdln okna. Ped zpadn prel obrcen k mstn komunikaci pedstupuje zdve s pultovou stechou. (mo)
126 GRABTEJN
OKRES LIBEREC
zsobn zahrada
Zsobn zahradu rozkldajc se v severovchodn sti arelu v souasnosti pedstavuje zatravnn plocha zhruba obdlnho pdorysu, kter pi severn stran pechz v pravideln lichobnk. Zahradu obklopuje vysok neomtan ze z lomovho kamene. Na severn stran umouj vstup do zahrady dvoukdl svlakov vrata. Plochu zahrady rozdluj novodob plakov ploty a pstavby klen. (mo)
arel baantnice
Arel baantnice le vchodn od zmku a je silnic vedouc z Blho Kostela do Hrdku nad Nisou rozdlen na dv sti. Sprvn centrum baantnice, tedy myslivna s klnou a kapl, le v jej jin sti ve svahu pod ve zmnnou silnic. Samotn baantnice se rozprostr severn od komunikace.
myslivna p. 26
Myslivna p. 26 postaven kolem poloviny 18. stolet byla na pelomu 19. a 20. stolet zvena o hrzdn patro. Sjednocujc prava podoby objektu byla provedena v duchu mstn lidov architektury doplnn o prvky secese. Patrov budova postaven na obdlnm pdorysu m zdn pzem a hrzdn patro. Sedlovou stechu doplnnou viki a valbikami nad tty kryj v souasn dob frankfurtsk taky z pozinkovanho plechu. Fasdy pzem len hladk liznov rmce kontrastujc s plochami hrub omtky. Okenn otvory lemuj pskovcov pravohl ostn. Hlavn vstup na jihovchodnm prel je osazen dvoukdlmi prosklenmi dvemi. Zajmavm prvkem fasd jsou devn kvtinov truhlky secesnho tvaroslov. (mo)
klna
Klna postaven okolo roku 1900 stoj severovchodn od myslivny. Pzemn hrub omtnut objekt postaven na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z bidlice. Pesahy vaznic maj zdobn zhlav. Fasdu pzem len liznov rmce doplnn okennmi ambrnami. Zvenou nstavbu podkrov slouc jako senk a oba tty pokrv svisl pelitovan bednn. Na objektu jsou patrn pravy a pstavby proveden v druh polovin 20. stolet. (mo)
GRABTEJN 127
kaplika
Kaplika postaven v prvn polovin 20. stolet je situovna severn od klny. Jednoduchou pzemn zdnou stavbu postavenou na tvercovm pdorysu kryla helmicov stecha z mdnho plechu. Po havrii zpsoben pdem stromu je kaplika pouze provizorn zaplachtovna. Fasdu s hrub stkanou omtkou len nron psov bos. Vstup na jinm prel uvozuje prolovan ostn proveden ve tuku. V prostoru nad vchodem je pod vzedmutou korunn msou umstn tukov k. Interir prosvtluj po stranch umstn trojdln okna s okosenmi hornmi rohy. (mo)
baantnice
Rozlehlou plochu baantnice rozdluje hlavn komunikace smujc do Hrdku nad Nisou na severn a jin st. Severn st baantnice pedstavuje hj obklopen loukami a polnostmi. Lesn porost tvo bn vysok stromov, kter postupn zarst kovinami a nlety. Plochy lesnho charakteru dopluj aleje situovan podl spojovacch cest a vzcnj druhy devin. V centrln sti baantnice nalezneme vt travnat palouk. Jin sti baantnice rozkldajc se na prothlm pozemku dominuje rybnk zaloen na Vclavickm potoce. (mo)
128 GRABTEJN
OKRES LIBEREC
Habartice
(Ebersdorf)
Habartice le na samm severu Frdlantskho vbku asi jedenct kilometr od Frdlantu. Obec je situovna pi sttn hranici a od msta Zvidov ji oddluje pouze Koi potok. Prvn zmnka o Zvidov je z roku 1341 a prvn zmnka o Habarticch pochz z roku 1399, kdy tu existoval lenn statek. Ten byl v dren rodu ernous a od poloviny 15. stolet rodiny Bindemann. Dritel statku se pak bhem stalet vlivem politickho dn asto stdali a do roku 1712, kdy jej koupil hrab Jan Vclav Gallas a zalenil do frdlantskho panstv. Obyvatel navtvovali spolen kostel v Zvidov. Toto msto bylo roku 1635 jako cel Luice pipojeno k Sasku, kam smoval velk proud esk protestantsk emigrace. V t dob zbylo v Habarticch pouze devt obvanch usedlost. Do konce 18. stolet vak poet dom stoupl na 42 a do roku 1834 dokonce na 80 dom s vce ne pti sty obyvateli. K rozvoji Habartic pisplo zzen celnice a hlavn budovn csask silnice vedouc z Frdlantu do Slezska v letech 18301833. Bhem 19. stolet se v obci rozvjela textiln tovrn vroba prezentovan hlavn rmou Otto Mllera, dky kter vzrostl poet obyvatel na 1 200. Tento poet se odsunem nmeckho obyvatelstva po druh svtov vlce snil vce jak o polovinu.
dm p. 70
SKP R . rejstku 34522/ 54273 se st. p. . 14
Dm p. 70 z potku 19. stolet se nachz v severn sti obce v tsn blzkosti sttn hranice. Svm jinm okapovm prelm se obrac k mstn komunikaci. Patrov hrzdn objekt postaven na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Na roubenou svtnici navazuje v trojdln dispozici zdn komoro-chlvn dl. S zpstupuje vchod na jinm prel, kter je osazen secesn zdobenmi dvemi rmov konstrukce. Pdorys pzem roziuje na severnm prel podln pzemn pstavba druhho traktu a na zpadnm prel klna. Hrzdn patro vyn nad prostorem rouben svtnice podstvka se segmentov vybranmi psky a liinami. Rouben a podstvka spov na nov podezdvce. Vchodn tt je vyskldan z bidlice a zpadn tt kryj bl desky s imitac hrzdn. (mo)
HABARTICE 129
Havlovice obec Kobyly

Havlovice, pod n spad i st zvan Kojecko, se nachzej piblin osm kilometr zpadnm smrem od Turnova a necel dva kilometry jihovchodn od Kobyl, jejich jsou dnes mstn st. Nejstar psemn zmnka o Havlovicch pochz z roku 1373, kdy byla ves tvoena drobnm lechtickm statkem, kter nleel Domoslvkovi z Havlovic. Jednm z dalch majitel statku je do roku 1398 uvdn Hynek z Havlovic, kter vstoupil do du johanit a v letech 13671378 zastval dokonce ad komtura dubsk johanitsk komendy. Sousedn dvr tvoen jedinou vs, Kojeticemi, je doloen od potku 15. stolet, kdy jej drel Mikul z Kojetic. Pozdji vesnice zanikla a v 16. stolet byla obnovena pod novm nzvem Kojecko. Oba statky nleely k dubskmu panstv.
dm e. 2
SKP R . rejstku 14080/54342 se st. p. . 70/2 v k.. Kobyly
Dm e. 2 z pelomu 18. a 19. stolet se nachz v zpadn sti mstn sti Kojecko. Patrov rouben dm obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou vlnitm plechem a plenmi takami. Na jinm ttovm prel nalezneme zbytky segmentov vykrojen liiny podstvky, kter v minulosti vynela patro. S trojdln komorov dispozice je na zpadnm prel domu pstupn jednoduchmi svlakovmi dvemi v trmkovm ostn. Okna svtnice lemuj vyezvan ambrny opaten blm ntrem. Dispozici patra s obytnou mstnost nad svtnic dopluj v levm dlu komory. Ty jsou pstupn dvojic dve z pavlae s prolovanm zbradlm. Oba tty kryje jednoduch svisl bednn dlen do dvou vodorovnch pol. tt na jinm prel dopluje jednoduch kabinec. Pdorys domu roziuje drobn pzemn sroubek se sedlovou stechou, kter pmo navazuje na sted vchodnho prel. (mo)
130 HAVLOVICE
OKRES LIBEREC
Hejnice
(Haindorf)
Hejnice le v irokm dol eky Smd pmo pod severnmi svahy Jizerskch hor. Do zaloen Blho Potoka v roce 1594 byly posledn osdlenou vspou thnouc se od Frdlantu proti proudu eky. Kolonizace do tchto mst frdlantskho panstv dospla ped polovinou 14. stolet. Samotn obec je poprv zmiovna ve frdlantskm urbi roku 1381. Ze schmatu zaloen nen jasn, zda lo o zemdlskou obec s lnovou pluinou nebo zda lo spe o hornickou osadu. Ji ped ticetiletu vlkou zde byly vt usedlosti v menin a vtina obyvatelstva ila v drobnch chalupch. Zsadn zlom pinesla pemna hejnickho kostela v poutn chrm a zaloen kltera v roce 1691. Hejnice se tak staly dleitm poutnm mstem pesahujcm rmec Frdlantskho vbku. Bhem plstolet se obec rozrostla trojnsobn oproti stavu ped ticetiletou vlkou. Nezemdlsk charakter byl tak jet zvraznn, protoe tm polovina dom byla bez polnost. Novodob vvoj spojen se stavbou eleznice a s rozvojem textilnho a sklskho prmyslu vedl roku 1917 k poven Hejnic na msto. Po druh svtov vlce dolo k vysdlen nmeckho obyvatelstva a stagnaci vvoje msta. Poet obyvatel se kvli neplnmu dosdlen snil z pedvlenm 2 504 osob na 1 819. Nov kulturn a spoleensk rozvoj msta spojen hlavn s obnovou klternho arelu a blzkost Jizerskch hor se zapoal a po roce 1989.
HEJNICE 131
arel kostela Navtven Panny Marie

SKP R . rejstku 46793/54274 se st. p. . 169, 170, 171 a p. p. . 257/1, 1250, 1251
Rozlehl arel kostela Navtven Panny Marie s ambitem a pilehlm klterem vytv charakteristickou dominantu na jinm okraji msta situovanm pi pat Jizerskch hor. Komplex budov dotv ada drobnjch staveb a kamenosochaskch dl. Na ndvo ped kostelem nalezneme marinsk sloup a kapli sv. Antonna. Toto ndvo je oddleno od irho upravenho prostranstv nzkou zdkou nesouc sochy svtc. Celkov charakter dotv kltern zahrada proveden ve francouzskm stylu. Hejnice jsou znm jako poutn msto spojen s legendou o nalezen zzran soky Panny Marie s Jekem, kter mla moc uzdravovat nemocn. Podle tto legendy vzniklo hejnick poutn msto koncem 12. stolet a roku 1211 zde ml bt vystavn prvn kostel. Podle pln pestavby ze 17. stolet lze vak nejstar sti chrmu datovat do posledn tvrtiny 14. stolet. Prvn psemn zmnka pochz z roku 1408, kdy se kostel stal clem pouti man z nedalekho Zhoelce. Svatostnek byl nkolikrt roziovn a do roku 1558, kdy frdlantsk panstv koupili protestantt Redernov. Za jejich drby dolo k doasnmu padku poutnho msta. Po ticetilet vlce nastala nejvt slva Hejnic doprovzen pestavbou kostela a vznikem frantiknskho kltera. Jeho vstavbu iniciovali Gallasov, kte do poutnho chrmu umstili svoji rodinnou hrobku. Obdob rozkvtu bylo zavreno rozshlou barokn pestavbou v prvn polovin 18. stolet. Kostel spolu s klterem v roce 1761 sten vyhoel a zcela obnoven byl a na potku 20. stolet. Bhem druh poloviny 20. stolet arel chtral. Rehabilitace se dokal a roku 2000, od kdy je zde Mezinrodn centrum duchovn obnovy.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hejnice; NP OP v Liberci, RZ . 518, SHP 70, SHP 94 a SHP 148; DU AVR, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 237264. Metzger 1912, s. 7884; Bennesch 1924, s.112189; UP I, 1977, s. 37072; Horyna 1981, s. 437447; Kua 1997, s. 58; Vlek - Sommer - Foltn 1998, s. 225227; Andl - Karpa 2002, s. 65, 196; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 200201; Vlek 2004, s. 210211; vejda 2004, s. 4345; Rolencov 2005, s. 786.
kostel Navtven Panny Marie

Souasn chrm stoj na mst stedovkho kostela ze 14. stolet, kter byl kvli narstajcmu potu poutnk bhem 15. stolet rozen. K jeho novmu vysvcen dolo v roce 1498. Novostavba baroknho chrmu probhala v letech 17221729 podle projektu Tome Haeneckera (16691730) upravenho Johannem Fischerem z Erlachu (16561723). Zdn stavba pdorysu latinskho ke m segmentov zakonen presbyt orientovan k jihu. Mansardovou stechu a kupoli nad prnikem lod kryj plechov ablony. Severn bohat lenn prel lemuj dv ve konkvnho pdorysu zakonen cibulovmi bnmi s lucernami. Prel dominuje konvexn vzdut stedov rizalit dlen vysokmi pilastry, na kter dosed segmentov prbh korunn msy. Nad korunn msu je umstn vysok volutov tt s nikou, ve kter se nachz socha Madony. Hlavn i bon vstupy lemuj kamenosochasky zpracovan portly. Dvee pokrvaj zdoben plechov plty. Zbyl prel rozdluj liznov rmce stdan mohutnmi plkruhov zakonenmi okennmi otvory se tukovmi ambrnami. Stedovk polygonln presbyt pvodn stavby byl v baroku pemnn na kapli Panny Marie a je soust vchodnho kdla pn lodi. (mo)
ambit
Barokn ambit postaven roku 1679 Abrahamem Leuthnerem (16401701) obklopuje baziliku na pdorysu nepravidelnho ovlu. Pole chodeb jsou sklenuta valenmi klenbami s trojbokmi stynmi vseemi a kryj je sedlov stechy s plechovmi ablonami. Ve vchodn sti ambitu se nachz do zdi vsazen epitaf hrabte Frantika Clam-Gallase, kter zemel v roce 1930. Mimo nj zde nalezneme i dal sepulkrln dla. (mo)
132 HEJNICE
OKRES LIBEREC
frantiknsk klter
Frantiknsk klter postaven v letech 16921696 architektem Markem Antoniem Canevallem (16521711) se nachz v severovchodn sti arelu, mezi kltern zahradou a kostelem Navtven Panny Marie. Klter v 50. letech 20. stolet slouil jako internan tbor pro eholnky a eholnice. Jednoduch patrov objekt kltera tvo tyi kdla postaven kolem obdlnho ndvo. Prel opaten novodobmi hrubmi omtkami len pouze prbn patrov ps hladk omtky a jednoduch okenn ambrny. Konvent zpstupuje jednoduch pravohl portl umstn na zpadnm prel. Nad portlem se nachz ve tuku proveden gallasovsk erb. Sedlov stechy kryt asfaltovm indelem dopluje ada segmentovch vik. (mo)
kaple sv. Antonna Padunskho

Novobarokn objekt kaple je umstn pi oprn zdi v severozpadnm rohu ndvo ped kostelem. Drobn zdn pzemn stavba stoj na obdlnm pdorysu. Prel s hladkmi omtkami len liznov rmce okrov barvy. Plkruhov zakonen okenn otvory lemuj jednoduch ambrny. Z vchodnho prel vystupuje mlk vstupn rizalit zakonen ttem s vklenkem a volutami. Mansardovou stechu se sanktusnkem ukonenm kem kryj plechov ablony. (mo)
vstupn prostranstv ped bazilikou s terasn zd

Vstupn prostranstv tvo plocha mezi Kltern ulic a vnitnm ndvom ped bazilikou. Jedn se o parkov upravenou plochu a dva dldn chodnky vedouc na ndvo. Soust prostranstv je i kovan k s malovanm korpusem ukiovanho Krista. Terasn ze z lomovho kamene pedstavuje oprku pi srzu nad zpadnm okrajem ndvo, kter se rozkld mezi budovou kltera a kostelem. Korunu sten omtan zdi chrn ulov desky. (mo)
kltern zahrada
Zahrada francouzskho typu se rozkld severn od budovy kltera. Po obvodu zahradu vymezuje sten omtan ohradn ze, kterou po cel dlce kryj plen taky. V severn sti ohradn ze peruuje jednoduch branka s devnmi vraty. Zatravnnou plochu doplnnou okrasnmi devinami len do obdlnch pol cestiky vysypan pskem. Uprosted zahrady nalezneme estibokou ndr vyskldanou z piblin metr vysokch pskovcovch blok. V severozpadnm cpu zahrady se nachz pzemn budova s valbovou stechou, kter v dnen dob slou jako infocentrum. (mo)
HEJNICE 133
zdka se sochami svtc a kanou

Zdka s pskovcovmi sochami pti svtc opticky rozdluje prostor ndvo ped kostelem a parkov upraven prostranstv pi vstupu do arelu. Omtan a ulovmi deskami kryt ciheln zdka tvo pomysln vstup na ndvo ped kostelem. Zdkou prochz dva symetricky umstn vjezdy, kter jsou po stranch lemovan pili s pti baroknmi sochami svtc ztvrnnmi v podivotn velikosti. Kompozici dopluje pt pil se sochou a kanou umstn na sted zdky. Kadou sochu nese identick kvadratick sokl vystupujc ze zdky. Na nj navazuje subtiln dk zakonen pesahujc hlavic s prolovanou msou. Pi pohledu od severu zcela vpravo na zdce stoj barokn socha sv. Vclava ve zbroji se ttem a praporem. Druhou zprava nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckho ztvrnnou v kontrapostu prav nohy a odnou v kanovnick roucho s krucixem v nru. Tet sochou zprava je sv. Jakub z Marky ztvrujc svtce odnho v dovm rouchu s holubic u nohou. Dal socha pedstavuje sv. Frantika Solnskho odnho v eholnm rouchu a ktcho indinskho chlapce. Zcela vlevo stoj socha sv. Benedikta odnho v eholnm rouchu, kter dr v ruce pohr s hadem. Symetrinost kompozice zdrazuje ptibok prolovan ndr na nzkm soklu, kter tsn pised na sted severnho lcu zdky se sochami. Voda do ulov ndre trysk z relifu maskarnu umstnho na dku sochy sv. Jakuba z Marky. (mo)
134 HEJNICE
OKRES LIBEREC
sloup se sochou Panny Marie

Pskovcov marinsk sloup byl na ndvo ped kostelem postaven v roce 1714. K pemstn sloupu na dnen msto ble ped severn prel kostela dolo v roce 1931. Na nzkm kvadratickm podstavci spov knick sloup s korintskou hlavic a relifem Kalvrie, na kterm je umstna samotn socha Madony s Jekem. Na severn stran podstavce je nad relifem Jee na hoe Olivetsk umstn npis: vatter wans mglich ist/ / so nihm disen Kellich von mir.. Zpadn stranu podstavce zdob relif s nstroji Kristova umuen a vchodn stranu relif s pedmty ilustrujcmi Jeovu cestu s kem. Jin st podstavce nese tesan npis: gott nd seiner /hel. Mutter ist /diese Ehren saulle /afgerichtet /worden o 1714. Nad tmto npisem nalezneme na patce sloupu inicily: C:E:B: H:W:H:. (mo)
most
SKP R . rejstku 44093/55412 na st. p. . 473 a p. p. . 1252, 1321/5, 1356/1
Barokn kamenn most se dvma oblouky pevd silnici pes dol eky Smd ze stedu msta do Ferdinandova. Pile mostu s plokami jsou vyzdny lomovm kamenem a jeho parapet tvo ulov kvdry. Mostovku z kamenn dlaby pekrv asfaltov povrch. Vzhled mostu naruuje novodob cementov nstik. Pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho z roku 1727 stvala u blzkho zaniklho rybnka, nsledn byla pemstna ke klteru a od roku 1993 stoj na most. Svtec znzornn v kontrapostu prav nohy je odn v kanovnickm rouchu. Hlavu nakln k levmu rameni a pai, ve kter dr krucix.V npisovm poli na jin stran soklu teme tesan npis s chronogramem: PRO/VENERAT// / ONE SANCT / OANNS NEPO// / MVCEN HC / STATVA EREC// / TA ET POSTA / EST CLENTE / ET CVLTORE. / C: K.. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hejnice; NP OP v Liberci, RZ . 749. Bennesch 1924, s. 144; Kua 1997, s. 59; Josef 2002, s. 146.
bo muka
Barokn bo muka postaven roku 1673 se nachzej ve stedu obce, u zahrady domu p. 175, vlevo od hlavn silnice vedouc smrem do Blho Potoka. Dontorka sloupu Marie Angela provdan de Nouncle byla dcerou Petera Antona de Lamotte, Valdtejnova kapitna pochzejcho ze starho francouzskho rodu. Ten zskal v roce 1624 lenn statky Poustka (Wustung) a Boleslav (Bunzendorf). V roce 2006 byla pamtka z bezpenostnch dvod pesunuta dl od hlavn komunikace. Nzk kvadratick sokl nese subtiln tybok prolovan dk. Na nj navazuje vlcovit sloup s entaz a prolovanou hlavou. Na t spov kvadratick kaplice zakonen jehlanem s kem. Kaplice je ze vech stran opatena mlkmi vklenky. Na zpadn stran vidme ve vklenku tesan erb s jelenem ve skoku, korunou a letopotem: 16 73. Zpadn vklenek nese patn iteln tesan text: MARIA ANGELA / VON NANCKL / WITTIB GEBORNE / VON FRINTROP / GENANNT / LAMOTIN.. Ve zbvajcch vklencch se nachzely malovan obrzky Panny Marie Bolestn a Krista na hoe Olivetsk. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hejnice; NP OP v Liberci, RZ . 406, 509 a 510. Bennesch 1924, s.143144; UP I, 1977, s. 372.
HEJNICE 135
Hemanice
(Hermsdorf)
doln lnov ves Hemanice le dva kilometry zpadn od Dtichova pi nkdejch saskch, v souasn dob polskch hranicch. Hemanice byly podle zznamu v urbi frdlantskho panstv z roku 1381 zaloeny a vlastnny pmo rodem Bibertejn. Na konci 16. stolet se nachzel na mst sti Kristinov nevelk lenn statek spravovan rodem Schwanitz, kte Hemanice dreli od roku 1544 do roku 1668. Pot ves pipadla rodu Gallas. Z nsledk ticetilet vlky a protestantsk emigrace se obec vzpamatovvala jen postupn. V roce 1654 se ve vsi uvd 33 usedlost osdlench a 12 pustch. V roce 1900 dolo k napojen obce na zkorozchodn drhy vedouc do Frdlantu a do itavy. Provoz na trati do itavy byl peruen v roce 1945, kdy Polsko zabralo sask zem vchodn od Luick Nisy. V roce 1910 mla obec 717 obyvatel a v roce 1930 jejich poet klesl na 629. Po odsunu nmeckho obyvatelstva v roce 1945 se poet lid v obci snil tm o dv tetiny. V souvislosti s neplnm dosdlenm byla v padestch letech provedena demolice 110 dom, piem zcela zanikla ves Vysok (Hohenwald). zem souasn obce tvo ti dve samostatn vesnice: Hemanice, Kristinov (Christiansau) a Vysok. Tyto obce byly spojeny do jedinho sprvnho celku roku 1952. V roce 1960 obec administrativn spadala pod Dtichov a od roku 1986 pod Frdlant. Hemanice se opt osamostatnily v roce 1990. V devadestch letech 20. stolet nastal nov spoleensk a kulturn rozvoj, kter zavrilo ocenn Vesnice roku Libereckho kraje a tet msto vesnice roku esk republiky v roce 2006.
136 HEMANICE
OKRES LIBEREC
dm p. 6
SKP R . rejstku: 27547/54213 se st. p. . 7
Dm p. 6 z roku 1817 se nachz v jin sti obce, za potokem Olekou, jin pod hlavn silnic vedouc od Dtichova. Patrov hrzdn dm postaven na obdlnm pdorysu m sedlovou stechu krytou takami bobrovkami. Pzem s roubenou svtnic a zdnmi hospodskmi prostory roziuje na jinm prel zdn do svahu sten zaputn pstavba chlva. Vstup do sn umstn v pskovcovm prolovanm ostn nalezneme na severnm prel. V pate nad vstupem je umstn devn k s malovanm korpusem ukiovanho Krista. Okna rmuj jednodue prolovan lity a parapety. Hrzdn patro vyn nad prostorem svtnice jednoduch pravohl podstvka. Rouben se zelenm ntrem spolu s podstvkou je posazen na nzk podezdvce. Oba tty a hrzdn patro, krom severnho prel, kryje svisl bednn. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 203.
dm p. 29
Dm p. 29 z pelomu 18. a 19. stolet se nachz ve stedu obce, pi kiovatce silnic vedoucch z Dtichova a z Kunratic. Svm severnm ttovm prelm se obrac k hlavn komunikaci. Patrov hrzdn dm postaven na obdlnm pdorysu se sedlovou stechou kryj taky bobrovky. Pzem domu je krom zdnho chlva a sn kompletn rouben. Hrzdn patro vyn nad prostorem svtnice jednoduch pravohl podstvka. V sti vchodnho a jinho prel nased hrzdn na mlad vyzdvku chlva. Hlavn vchod na vchodnm prel lemuje pravohl ulov ostn. Okna v pzem i v pate ohraniuj prolovan lity. tty a stny patra kryje jednoduch svisl bednn, krom vchodnho a severnho prel, kde je hrzdn odhaleno nebo opateno hlinnou omtkou. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 203.
dm p. 39
Objekt bval koly p. 39 z pelomu 18. a 19. stolet nalezneme pi silnici vedouc z Dtichova ke sttn hranici, zpadn od stedu obce. Svm severnm prelm se obrac k hlavn komunikaci. Patrov hrzdn dm se sedlovou stechou krytou takami bobrovkami a prosvtlenou volskmi oky stoj na pomrn dlouhm obdlnm pdorysu. Dvoutraktov pzem, kter je z vt sti rouben, dopluj v prostoru sn a chlva zdn sti. Vstup do prchoz sn na severnm prel obstarvaj dvoukdl dvee rmov konstrukce umstn v segmentov zaklenutm portlu. Na klenku se ttkem teme: No = 39/ GL. G. Dal vstup v jednoduchm trmkovm ostn se nachz na vchodnm prel. Hrzdn patro vyn nad roubenm po celm jeho obvodu podstvka. tty a cel zpadn prel kryje jednoduch svisl bednn. Na jinm prel se nachz pzemn zdn pstavba s pultovou stkou. (mo)
dm p. 77
Dm z pelomu 18. a 19. stolet se nachz pod prudkm svahem severovchodn od stedu obce. Orientovn je jinm ttovm prelm k mstn komunikaci a potoku Olece. Patrovou hrzdnou stavbu stojc na obdlnm pdorysu kryje stecha s polovalbou. Stechu vyskldanou z taek bobrovek prosvtluj dv ady volskch ok. Na trojdlnou dispozici domu s roubenou svtnic a zdnm klenutm chlvem navazuje v pdorysu domu sten zdn stodola. Kompletn hrzdn patro vyn nad prostorem svtnice podstvka. Jednotliv pole podstvky jsou pomoc probranch psk segmentov tvarovan. Rouben svtnice, oba tty a hrzdn na jinm a zpadnm prel kryje svisl bednn. Na sti zpadnho a na severnm prel pilhaj k domu pstavby klen s pultovmi stechami. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 205.
HEMANICE 137
dm p. 78
Dm p. 78 se nachz ve stedu obce mezi potokem Olekou na jihu a mstn komunikac na severu. Svm jinm ttovm prelm se obrac k potoku. Patrov hrzdn dm obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z taek bobrovek. Pzem s trojdlnou dispozic je dleno do dvou trakt, piem obytn prostory jsou rouben a hospodsk st s prchoz sn zdn. Dvee do obytn sti i chlva umstn na jinm prel lemuje pravohl kamenn ostn. Vstup na zpadnm prel chrn jednoduch devn zdve. Hrzdn patro nad prostorem svtnice vyn jednoduch pravohl podstvka. Oba tty a patro na jinm prel kryje svisl bednn. Pdn prostor prosvtluje z kad strany jedno volsk oko. Na vchodn stran stechy se dle nachz senkov vik se sedlovm zastenm. (mo)
Andl - Karpa 2002, s. 203.
vtrn mln
SKP R . rejstku 20498/54215 se st. p .. 123 v k. . Kristinov
Osamocen stavba vtrnho mlna holandskho typu postavenho s povolenm Kristina Krytofa Clam-Gallase v letech 18281830 rychtem Eduardem Zcklerem se nachz na nvr nad zaniklou vs Vysok, v blzkosti sttn hranice. Syn stavitele k mlnu pistavl obytn dm s malou pekrnou. Mln, kter byl pouvn do roku 1862, zpustl po prusko-rakousk vlce roku 1866 a v roce 1897 jej Adolf Zckler upravil na rozhlednu a sousedn dm na vletn restauraci. Po druh svtov vlce a odsunu Nmc zanikla nejen rozhledna s restaurac, ale i cel ves Vysok. Pvodn se jednalo o kuelovitou typodlan stavbu vybudovanou z omtnutho smenho zdiva. Do souasnosti se dochovalo pouze zuujc se vovit torzo bez stechy a vtrnku vysok piblin tinct metr, na kterm jsou patrn zbytky omtek. U nkterch oken a u vstupu orientovanho na jih zstalo kamenn ostn. Na vnitn stn mlna nalezneme stopy pozdjch stavebnch prav, mimo jin zbytek betonovho stropu rozhledny. (ok)
Janoka 2003, s. 7274; Nevrl - Vinklt 2009, s. 41.
138 HEMANICE
OKRES LIBEREC
Hemanice v Podjetd obec Jablonn v P.

(Hermsdorf)
Pvodn zemdlsk ves Hemanice se rozkld v dol Hemanickho potoka. Nalezneme ji asi tyi kilometry severozpadn od Jablonnho v Podjetd, pod kter od roku 1981 administrativn spad. Vesnic prochzela jedna z tras obchodn stezky vedouc z Prahy do itavy. Prvn psemn zmnka o obci pochz z roku 1391, kdy nleela k jablonskmu panstv. Jet ped husitskmi vlkami, za vlastnictv Albrechta z Donna, se vesnice stala soust grabtejnskho panstv. Na potku 16. stolet se opt vrtila k jablonskmu panstv Berk z Dub. Za ticetilet vlky ves nkolikrt vyplenila vojska a nebyla uetena ani nsiln rekatolizace. V obci, kter se rozkld na bvalm esko-nmeckm pomez, byla a do odsunu po konci druh svtov vlky vtina obyvatel nmeck nrodnosti. Lid se tu pvodn ivili pedevm zemdlstvm a prac v lese a pozdji domcm tkalcovstvm a vrobou pze. Tato domck vroba ve druh polovin 19. stolet s rozmachem textilnho prmyslu postupn zanikala. V roce 1880 ilo v obci 1 610 obyvatel, ale jejich poet pomalu klesal. K nejvtmu snen potu obyvatel dolo po skonen druh svtov vlky. Oputn a chtrajc domy zaaly bt od edestch let 20. stolet vyuvny k rekreanm elm, co mnohdy pisplo k jejich zchran.
dm p. 73
Dm p. 73 z prvn poloviny 19. stolet stoj na severnm okraji obce, zpadn od silnice vedouc do Krompachu. Svm vchodnm okapovm prelm se obrac k silnici. Pzemn sten rouben dm postaven na obdlnm pdorysu m sedlovou stechu krytou eternitem a lepenkou. Trojdlnou dispozici s roubenou svtnic a zdnou hospodskou st roziuje druh rouben trakt, kter je pistavn k zpadn stn svtnice. Rozen pdorysu sten pozmnilo sklon stechy, co se projevilo asymetri jinho ttu. Vstup na vchodnm prel je osazen secesn zdobenmi dvemi rmov konstrukce a okna svtnice dopluj prolovan parapety a zdobn ambrny. Oba tty pokrv jednoduch svisl bednn. (mo)
HEMANICE V PODJETD 139
dm p. 123 se stodolou
SKP R . rejstku 38804/52948 se st. p. . 161/1, 161/2, 161/3
Objekt p. 123 z prvn poloviny 19. stolet stoj ve stedu obce, severozpadn od kostela sv. Antonna. Patrov dm obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou lepenkou a prosvtlenou prbnm vikem. V pzem navazuje na roubenou svtnici s a zdn chlvy. Hrzdn patro vyn nad prostorem svtnice jednoduch pravohl podstvka. Vstup do prchoz sn umstn na severnm prel je osazen prolovanmi dvemi rmov konstrukce. Okna svtnice dopluj bohat vyezvan ambrny. Oba tty pokrv jednoduch svisl bednn. Na jihozpadn nro domu navazuje prjezdn stodola z renho cihlovho zdiva se sedlovou stechou krytou bidlic. Stodolu s domem propojuje pzemn pstavba. (mo)
kostel sv. Antonna Padunskho

Objekt novogotickho kostela postaven roku 1896 se nachz ve stedu obce, jihozpadn od hlavn komunikace. Jednolodn neorientovan stavba zakonen ptibokm presbytem m sedlovou stechu krytou tmav glazovanmi takami. Bon prel lodi len trojice gotizujcch oken s lomenmi oblouky. Tat okna se uplatuj i v presbyti, ke ktermu po stranch pilhaj pstavby sakristie a pedsn s valbovmi stechami. Vstupnmu jihozpadnmu prel dominuje pedsazen hranolov v zakonen jehlancovou stechou s lucernou a makovic. lenn fasdy a jednotliv umlecko-emesln prvky koresponduj s novogotickm slohem kostela. I pes rozshl destrukce omtek, kter odhaluj cihlov zdivo, lze vysledovat jeho pvodn ntr v ervenm odstnu. (mo)
Koch b. d., s. 76.
zcenina hradu Falkenberk

SKP R . rejstku 30799/53209 s st p. p. . 988/1
Stedovk hrad Falkenberk, nkdy tak nazvn Falkenburk nebo Sokol, byl postaven v obdob ped husitskmi vlkami, nicmn jeho funkce nemla dlouhho trvn. Prvnm majitelem hradu se stal lechtick rod Donn a ji v polovin 15. stolet, konkrtn v roce 1454, je hrad uvdn jako pust. Hradn jdro bylo vybudovno na vrcholu znlcov kupy v nadmosk vce 593 metr jako jednoduch ovln dispozice chrnn pvodn a estimetrovm pkopem. Podl spodn hranice pkopu obhal val tvoen reziduem vylmanho podlo a na hornm obvodu pkopu se nachzela zdn hradba. Samotn jdro hradu se do souasn doby zachovalo velmi torzovit a o vnitnm uspodn zstavby svd pouze zbytky zkladovch parti obdlnho objektu a nepravideln ternn deprese. Prbh pvodn stedovk pstupov komunikace nelze v souasn dob ji pln rekonstruovat, protoe hrad byl okolnm obyvatelstvem z velk sti rozebrn na stavebn materil a ve 20. stolet nsledn poruen budovnm vojenskho opevnn na vrcholu kopce. (rt)
Durdk 2000, s. 131; Gabriel - Panek 2000, s. 67.
140 HEMANICE V PODJETD
OKRES LIBEREC
Hlavice
Na nepravidelnm schmatu zaloen zemdlsk ves Hlavice se rozkld na strnch dol potoka Zbrdky a Mal Mohelky, pi okresn silnici vedouc z eskho Dubu do Mnichova Hradit. Zpadnm smrem od vesnice se nachz bval vojensk psmo. Od eskho Dubu je obec vzdlen piblin est kilometr jihozpadnm smrem. Prvn psemn zmnka o Hlavici pochz z roku 1352, ale nlez pozdn hraditn a vrcholn stedovk keramiky z 11. a 12. stolet dokld star osdlen. Od poloviny 12. stolet vesnice nleela k majetku cistercickho kltera v Hraditi a byla dleitm stediskem tehdej crkevn organizace. Roku 1416 drel Hlavici Jan z Michalovic. Bhem husitskch vlek se vesnice spolu s klterem dostala do rukou husit. Roku 1556 ji koupil Jan z Laboun a jednm z dalch majitel dravy se stal Vclav Budovec z Budova. Po konskaci Budovcova majetku roku 1621 zakoupil jeho statky Albrecht z Valdtejna. Roku 1635 zskal hradisk panstv i s Hlavic Maxmilin z Valdtejna. V dren tohoto rodu zstala vesnice a do zruen patrimoniln sprvy. V roce 1850 bylo pi stn obyvatel v Hlavici nahleno 485 osob. Jejich poet se od t doby stle plynule snioval. K roku 1970 tu ilo 145 obyvatel, mrn oiven nastalo v devadestch letech 20. stolet. V souasn dob obec t piblin 220 trvale ijcch.
arel kostela sv. Linharta

SKP R . rejstku 26169/54277 se st. p. . 1, 2/1 a na p. p. . 702/9
Na nejvym mst Hlavice vchodn od stedu obce le mstn dominanta, kostel sv. Linharta. V roce 1747 zashla irok okol obce velk epidemie zvecho moru, kter se vyhnula pouze hlavick farnosti. Od t doby se konala proces ke sv. Linhartu, ochrnci dobytka. Proces dala zklad slavnm hlavickm poutm, jejich atmosfru popsala ve svch romnech i Karolna Svtl. Barokn poutn arel tvo kostel, fara, spka a socha sv. Linharta.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hlavice; NP OP v Liberci, RZ . 44 a 664. imk 1909, s. 29; UP I, 1977, s. 378.
HLAVICE 141
kostel sv. Linharta

Kostel postaven roku 1759 na mst star svatyn zmiovan ji ve 14. stolet a zboen za husitskch vlek je situovn vchodn od stedu obce v zpadn sti arelu. Jednolodn stavba vyzdn z pskovcovch kvdr stoj na obdlnm pdorysu, kter roziuj bon rizality a obdln presbyt. Valbov stechy kostela a sanktusnk nad presbytem kryj plechov ablony. Prel len pole svtle zelen barvy ormovan blmi liznovmi rmci. Prostor lodi prosvtluj segmentov zakonen okna. Hlavn vstup na zpadnm prel a vstupy nalzajc se na bonch stranch lodi lemuj prolovan pskovcov ostn s uchy osazen barokn tvarovanmi dvoukdlmi dvemi. K zpadnmu prel pilh hranolov v zakonen cibulovitou bn s lucernou krytou indelem. Na presbyt navazuje ve vchodnm smru nzk sakristie. (mo)
fara p. 2
Fara p. 2 se nachz jihovchodn od kostela a obrac se k nmu svm zpadnm okapovm prelm. Objekt je jednoduchou zdnou patrovou stavbou postavenou na obdlnm pdorysu. Valbovou stechu kryj eternitov ablony. Fasdu s hladkou omtkou pokrv v pate pobit z devnch ezanch indel. Okenn otvory v pzem lemuj pskovcov ostn. Men obdln okenn otvory hospodskch prostor dopluj jednoduch kovan me. Vstupy do prchoz sn rmuj prolovan pravohl pskovcov portly s nadpranmi svtlky. K severozpadnmu prel pilh st omtan ohradn zdi vyzdn z lomovho kamene. (mo)
spka
Objekt spky se nachz v jihovchodnm cpu arelu, pi ohradn zdi farsk zahrady. Patrov zdn budova s valbovou stechou krytou lepenkou stoj na obdlnm pdorysu. Opadan hladk omtka odhaluje lomov zdivo doplnn cihelnmi dozdvkami a pskovcovmi kvdry armatur na nroch. Jednotliv prel len shodn obdln okenn otvory msty opaten kovanou m. Na severovchodnm prel pak v pzem nalezneme dva a v pate jeden dven otvor v pskovcovch pravohlch ostnch. V pzem se krom vstup nachz novji prolomen vjezd s dvoukdlmi vraty. (mo)
socha sv. Linharta

Pskovcovou sochu sv. Linharta nalezneme pi mstn komunikaci, zpadn od kostela. Na trojdlnm bohat prolovanm podstavci spov socha svtce v podivotn velikosti. Svat Linhart odn v opatsk roucho a mitru dr v rukou rozevenou knihu. Po pravici le svtci u nohou bk, po jeho levici se nachzela v minulosti zcizen socha kon. Tuto scenerii dle doplovaly dv drobnj rovn zcizen sochy ovc. Uprosted lennho podstavce vidme relif s vjevem uctvn sv. Linharta. Prolovan sloupky s mulemi po stranch podstavce dopluj relifn pojat okovy. (mo)
142 HLAVICE
OKRES LIBEREC

Barokn pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho se nachz ve stedu obce na nvsi, zpadn od kostela sv. Linharta. Na stupni spov lenit sokl, kter vyn hranolov dk zdoben ve spodn sti dvojic volut. Na jin stran dku nalezneme relif zpovdi krlovny oe. Na dk navazuje bohat prolovan hlavice s relifem mule pod plkruhovm vzdutm msy. Na prolovanm nstavci stoj socha svtce v mrn podivotn velikosti. Svat Jan Nepomuck je zpodobnn ve vzpmen poloze s mrn nakroenou pravou nohou. Svtec drc v obou rukou krucix je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou, almuc a kvadrtkem na hlav. Zeikmen spodn hrany zkladny samotn sochy vyrovnv vi nstavci podstavce elezn kln. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hlavice; NP OP v Liberci, RZ . 44. UP I, 1977, s. 378.
k
Drobn pamtka s pskovcovm podstavcem a kovanm kem pochzejc z roku 1841 stoj ve stedu obce, zpadn od nvsi pi mstn komunikaci. Na kamennm stupni spov kvadratick sokl s tesanou datac: Anno 1841 na jihovchodn stran. Na sokl navazuje po stranch zen dk s polychromovanm relifem Panny Marie Bolestn, situovan nad datac. Na dku spov hlavice s plkruhov vzdutou msou a vysokm nstavcem s festonem. Do nstavce je zaputn bohat zdoben kovan k s pozlacenm korpusem ukiovanho Krista a tabulkou nesouc v minulosti malovan npis. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 44.
HLAVICE 143
Hodkovice nad Mohelkou

(Liebenau)
Hodkovice nad Mohelkou se nachzej pod pkrmi svahy Jetdsko-kozkovskho hbetu, pi jihovchodnm okraji Podjetd, piblin jedenct kilometr jihovchodn od Liberce. Pedchdcem dnenho msta byla osada poprv zmiovan v roce 1352 zaloen na star obchodn stezce vedouc z ech do Luice. Za prvn doklad o mladm msteku lze povaovat zprvu a z roku 1376, kdy se poprv objevuje nmeck nzev Libenow. Pravdpodobn je, e msteko bylo lokovno na mst zmnn star farn vsi Hodkovice. Na tuto skutenost poukazuje podvojnost jmna, dleitost zdej polohy pi zemsk stezce a poloha kostela situovanho mimo obvod novho sdla. To bylo vysazeno jako osov symetrick ortogonln soustava. Stedem zaloen se stalo tvercov nmst, z jeho roh vybhaly pn ulice. V severovchodnm smru msteko, kter v t dob slouilo hlavn jako trn stedisko frdtejnskho panstv, ochraoval ovl lehkho opevnn. Po potlaen protihabsburskho povstn v roce 1547 byly Hodkovice konskovny Adamovi z Vartemberka a pipojeny k panstv eskodubskmu. V roce 1540 jsou zmiovny jet jako msteko a roku 1654 oznaovny ji jako msto. Bhem dalch stalet byl mstsk statut piznvn stdav, denitivn se Hodkovice staly mstem ednm rozhodnutm z roku 1808. O dva roky dve v roce 1806 vtinu msta zniil velk por. Nsledn obnova a nov vstavba vtiskla mstsk zstavb klasicistn charakter. V roce 1828 byla uvedena do provozu nov trasa csask silnice vedouc z Liberce do Mnichova Hradit, kter vedla v tsn blzkosti msta a mla pro nj znan hospodsk vznam. K silnici pibylo v roce 1859 eleznin spojen dky zprovoznn seku Pardubicko-libereck drhy. Nmet obyvatel do Hodkovic pichzeli ve vt me a v prbhu 17. stolet. Do druh svtov vlky byl pomr obou nrodnost tm vyrovnan s mrnou pevahou Nmc. Jejich odsun znamenal potek stagnace msta. Architektonicky a urbanisticky hodnotn mstsk jdro se v roce 1995 stalo mstskou pamtkovou znou.
144 HODKOVICE NAD MOHELKOU
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Prokopa

SKP R . rejstku 34205/54284 s p. . 1, 2, 3, 28, 54
Barokn arel kostela sv. Prokopa s mladm tzv. novm hbitovem se nachz v mrn stoupajcm ternu jihozpadn od nmst. Komplex dopluje ada pevn klasicistnch nhrobk a barokn sochy svtc. Kompozici dotv objekt mrnice. Arel je soust mstsk pamtkov zny.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 605, 709 a 751. Ressel 19031905, s. 406; Khn 1934, s. 164169, 171172; Frinta 1949, s. 2024; UP I, 1977, s. 390; Tom - Tomek 1995, s. 1011; Kua 1997, s. 99; Fiar 2001, s. 30 a 32; Hnojil 2007, s. 38; Hnojil 2008, s. 157, 162.
HODKOVICE NAD MOHELKOU 145
kostel sv. Prokopa s nhrobky

Kostel sv. Prokopa postaven v letech 17171721 na mst starho vyhoelho svatostnku se nachz na okraji historick zstavby jihovchodn od nmst. Jednolodn zdn stavba obdlnho pdorysu m plkruhov zakonen presbyt. Valbovou stechu kryj eternitov ablony. Hranolovitou v pedsazenou ped zpadn prel zakonuje stanov stecha s lucernou, kter je stejn jako sanktusnk nad presbytem vykryt z mdnho plechu. Fasdy len jednoduch liznov rmce a segmentov zakonen okna v pskovcovch ostnch. K severnmu a jinmu prel lodi pilhaj tvercov pedsn. Presbyt na severnm prel dopluje pstavba sakristie s nzkou valbovou stechou. Nad hlavnm vstupem se v pravohlm pskovcovm ostn nachz litinov rohansk erb. Po obvodu zd kostela nalezneme druhotn umstn kamenn nhrobky z 19. stolet. Jedn se o funerln pamtky ze starho hbitova zruenho v roce 1851. Nhrobky jsou ne popisovny od jin stny lodi kostela proti smru hodinovch ruiek. Klasicistn nhrobek Maxmiliana Bosaka zesnulho roku 1836 se nachz jako prvn u jin stny lodi kostela. Hranolovit kamenn blok spov na odstupovanm soklu, kter je zavren prolovanou zalomenou msou s palmetovm dekorem. Podstavec vypluj dv obdln pole, z nich lev nese npis: Denkmahl / kindlicher Liebe / gewidmet dem, / am 14ten Jner 1777 geborenen / am 16ten Jner 1836 gestorbenen _ / MAXMILIAN BOSAK / von seiner tiefbetrbten Gattin / und Kindern / Einst wenn ngstlich und mit Beben / Todte aus dem Grab zum Leben / Auferstehn; / [.]atz aus Gott [..] Deinem Throne / Schn geschmckt mit Tugendkrone / Wiedersehn!. Nad npisovmi poli je vytesn motiv palmov ratolesti s kem a knihou. Podstavec pvodn vrcholil kem s relifem Boho oka. Nhrobek Johanna Stepfana Millera a jeho manelky Caecelie je umstn jako druh u jin zdi lodi kostela. Na dvou kamennch stupnch spov obdln deska se dvma npisovmi medailony pod baldachnem, mezi nimi je zobrazena makovice. Nhrobek uzavr msa s rostlinnou ornamentikou. Pamtka pvodn vrcholila latinskm kem s drapri a vavnovm vncem. Npisy v ovlech informuj: [---] Andenken / der am [---] geborenen / und am [..] Maiso[..] gestorbenen / Johann Stepham Miller / und dessen / [am] 23. Nov: 1777 gebornen und / [---] Aug: 1827 gestorbenen / Ehegattin Caecilia / [---] von ihrem Sohn / Franz [---] a Uns Allen [---] / Uns ist ein[---] gefallen / Wir dulden, leiden, hoffen und ergehn / Doch [---]t die Tugendkrone [---] Herzen / Dann gibt Er [---] Schmerzen / Der Glaube an im [---]. Nhrobek, kter nese patrn jmna Ignaze Baumherra a jeho manelky Elisabeth a rok 1834 u jednoho ze zemelch, se nachz jako tet pi jin zdi kostela. Na dvou stupnch je vztyena obdln stla, kter nese dv npisov pole ve tvaru lomench oblouk s npisy: Hier ruht / IGNAZ BAUM[HERR] / [---] / [---] / [---] 183[.] [---] / [---] / [---] Gattin [---] / ELISABETH [---] CHIRCH / gestorben am 3. October / 1834. / im 30te Jahre ihres Lebens. a [---]eitet nicht [---] / Einsam an der Eltern [---] / [---] / [---] / [---] / [---] trgt den / Ge[] an dem engen Heimats thor / [---]. Ve cviklech mezi npisovmi poli je vytesna rostlinn ornamentika. Nhrobek vrchol kem s drapri a vavnovm vncem. Nhrobek manel Ignaze a Johanny Pichlerovch se nachz jako tvrt u jin zdi lodi kostela. Na dvou schodiovch stupnch stoj na odstupovanm soklu hranolovit blok, kter nese npisov pole. Podstavec vrchol msou s vejcovcem a nronmi akroteriemi. Nad msou se nachz pravdpodobn symbol boha Merkura. Na odstupovanm nstavci stoj patrn tumba, o kterou se zprava opr socha plaky odn v bohat asen at. Z lev strany je piloena kotva s drapri. V npisovch rmech se dozvdme: Ignaz Pichler / brgerl. Webermeister / aus Liebenau / [---] / [---] / [---] / [---] / [---] / [---] hat genommen / [---] voll Huld v. Mild. / [---] immer / im ewig goldnen Frhlingsschimer. a Hier / ruhet die [---] / [---] / Johanna Pichler / Sie [---] / am 29ten November 1840. / im [..]ten Lebensjahre / [---] / [---] Mutter sang sie [..]eder / Sie ging als Mensch [---] / Als Engel liehrt sie wieder. / Sie ist vorangegangen _ / Den Gatten zu empfngen.. Barokn nhrobek Anny Rosiny Fnkeov z roku 1763 je zasazen jako pt do zdi jin pedsn stavby. Na drobnm soklu stoj obdln segmentov zakonen stla. stedn motiv tvo relif ukiovanho Krista na pahorku. Po stranch dku ke se ttkem s titulaturou: N / R jsou vytesny npisy a nad jeho rameny se nachz bohat
OKRES LIBEREC
rostlinn ornamentika doplnn spirlovit stenou pskou. U paty ke nalezneme symbol lebky se zkenmi hnty. Npis obsahuje: Allhier / Lieget und Ruhet / Anna Rosina / de Herrn Joseph / Fnke gewesene / Ehe = gattin Freye / Person uon brech / Alt Z6 Jahr. a welchein / Herrn uerschieden / Ist den 7. Febru// /// ary, graben / den 10. Anno / 1763. Gott gab / ihr die [---] Ru// / he Amen. Spodn st stly dopluj dva przdn rmce s vykrajovanmi rohy. Litinov nhrobek nesouc jmna August Georg Khittel a Maria Anna Duchek a roky 1831, i 1841 se nachz jako est u vnj zdi lodi. Obdlnou desku na stupni zavruje tympanon s odstupovanm malm nstavcem pro vrcholovou nm dnes neznmou ozdobu. Na desce pod ornamentlnm rozvilinovm psem se nachz npis: Hier ruhen im Herrn / AUGUST GEORG KHITTEL / MAGISTER CHIRURGIAE /geboren 24. April 1768 / gestorben 4. July 1841. / und dessen Ehegattin / MARIA ANNA, / geborne / DUCHEK / geboren 27. November 1767 / gestorben 24. July 1831. / Sit illis terra levis!. Nhrobek Karoliny Worrelov se nachz jako sedm pi jin zdi presbyte. Na dvou schodiovch stupnch stoj nzk sokl zakonen ustupujc msou. Na tu dosed dk se dvma npisovmi medailony, nad ktermi je ze tech mst svena draprie. Mezi medailony vidme relifn zobrazenou makovici. Podstavec uzavr msa s geometrickm motivem a rostlinnou ornamentikou. Nhrobek vrchol vysokm latinskm kem s vavnovm vncem a drapri. K pekrv kotva a dtky. Ovln medailony nesou npisy: Hier ruht / Karolina Worrel. / gebohren am 15ten Aprill 1801, / gestorben am [..] Mrz 1843. / Ruhe hier in khler Grabesbsse / Theuere Gattin, ruhe sanft und leicht. / Edel waren Deine Mutter Triebe / Dein Herz war wahrer Zeitlichkeit. / Thrnen sind der Dank fr Deine Liebe / Deine Wert leist Einvergszlichkeit _ / Traurig hffend stehn wir an deiner Gruft! / Bis Gott mich und Deine Kinder ruhet! / Sanft Ruhe Deine Asche!. Nhrobn stla Stephana Dittricha z roku 1836 se nachz jako osm u vnj zdi presbyte. Na schodiov stupe dosed vysok podstavec rozlenn do t obdlnch odstupovanch st. Ve druh sti je obdln vpadl pole s npisem, pod nm vis draprie pichycen dvma kolky. Na horn sti podstavce se nachz relif olistn ratolesti a dtek, kolem kterch se ovj pska. Cel podstavec zakonuje prolovan msa s vejcovcem, na kterou dosed trojheln fronton s Bom okem a nronmi akroteriemi. Prost nstavec nesl pvodn vrcholovou plastiku vzy s drapri. Npis m toto znn: Erinnerung / an / Stephan Dittrich / den [---] brgerlichen Fiebermeister / geboren am 26. December 1773. / gestorben am 20. Aprill 1836. / Dem [---]gen Lohn / V[---]gt der Gotessohn. / [---] das Grab ge[]gen / [---]ergen / [---] uns [---] / [---] / [---]. Nhrobek obchodnka Johanna Blaschka a jeho eny Marie Anny stoj jako devt u zpadn zdi sakristie a skld se ze dvou kamennch blok. Na dvou schodiovch stupnch spov obdln podstavec s msou, vpadlm npisovm polem a medailonem. Nad nm je svena ze tech mst draprie. Nstavec uzavr nzk trojheln tt s nronmi akroteriemi. Nhrobek pvodn vrcholil nm dnes neznmou plastikou. Npisy na desce a v medailonu informuj: Hier / ruhet im Frieden / Johann Blaschka a brgerlicher Handelsmann / aus Liebenau, geb. d.
24. Juni 1776, / gestorb. d. 30. Novemb. 1812 / und / Maria Anna Blaschka / geb. Dressler aus Gablonz, geb. / d. 20. Sebr. 1777. gestorb. d. 4. / August 1810. a Sie haben vertauscht die [..]rme / des Lebens mit dem [---] / Frieden des Himmels, sind [---] gesunken, / e Schpfer an das / Herz deiner unendlichen Liebe.
Litinov stla Marie Anny Unger je postaven jako dest k severn stn kostela. Na dvou stupnch spov sokl ukonen ustupujc msou, na kterou dosed ploch obdln stla. Ta nese obdln vpadl pole s npisem, kter nelze kvli pokozen v dolnm rohu a korozi pest. Podstavec zakonuje bohat prolovan msa, je vyn nstavec pro v souasnosti chybjc vzu s drapri. Nhrobek vojenskho typu je umstn jako jedenct u severn stny lodi kostela sv. Prokopa. Na vysok kvadratick sokl pvodn dosedal kanelovan sloup s helmic. Podstavec zdob po obvodu npisovch pol jemn voluty, kter se objevuj ze vech stran hranolu. Pod msou se vine zuboez. Nhrobek se v souasn dob nachz v torzovitm stavu. Z npisu jsou iteln pouze trky. (mo, z)
kaple
Hbitovn kaple pochzejc z potku 18. stolet se nachz pi ohradn zdi, z elnho pohledu vlevo od vstupu do arelu kostela. Zdn stavba postaven na segmentov zakonenm tvercovm pdorysu m valbovou stechu krytou bidlic s centrln umstnm plechovm sanktusnkem. Prel s hladkmi omtkami len segmentov zaklenut okna v pskovcovch ostnch. Vstup je umstn na zpadnm prel. Tvo jej dvoukdl dvee rmov konstrukce vsazen v pskovcovm pravohlm ostn s barokn prolac. (mo)
socha sv. Petra

Pskovcov socha sv. Petra z roku 1754 se nachz z elnho pohledu vlevo u schodit vedoucho do arelu kostela. Na nzk prolovan sokl navazuje mrn zaoblen kvadratick dk s volutami po stranch. Na jeho vchodn stran je v zrcadle umstn tesan npis s chronogramem: NUNCEXCEL / SE POS VOTVOS / PASCTO CVES / SCLVTO VNCLA / RES GAUDA / PANDEPOL. Pomrn nzkou hlavici podstavce zdob relif mule pod zaoblenm prolovan msy. Samotn socha v mrn podivotn velikosti spov na nzkm nstavci. Barokn ztvrnn prostovlas svtec s plnovousem a paprsitou pozlacenou svatoz dr v prav zdvien ruce pozlacen kl a v lev ruce zavenou knihu. (mo)
socha sv. Pavla

Pskovcov socha sv. Pavla pochzejc tak z roku 1754 se nalz z elnho pohledu vpravo u schodit vedoucho do arelu kostela. Na nzkm prolovanm soklu spov zaoblen kvadratick dk rozen volutami po stranch. Na jeho vchodn stran se v zrcadle nachz tesan npis s chronogramem: VOTSL VE / TUOS STPATO / PAULECLENTES / EXMERTSqVE / TUS GRATAPRO / VENAT. Nzkou hlavici zdob relif mule umstn pod zaoblenm prolovan msy. Socha svtce v mrn podivotn velikosti stoj v kontrapostu lev nohy na nzkm nstavci. Barokn ztvrnn prostovlas svtec s plnovousem, paprsitou pozlacenou svatoz a pozlacenm meem ukazuje pravou rukou do rozeven knihy. (mo)

Socha sv. Jana Nepomuckho z roku 1733, kterou nechal zdit hodkovick duchovn Ferdinand Knobloch, se nachz jin od kostela pi zdi novho hbitova. Na prolovanm soklu stoj kvadratick dk s tesanm npisem v zrcadle na jihovchodn stran: STATVA STA / HONORI&VENE: / :RATIONI DIVI / IOANNIS CON: / :FESSORIS VIR: / :GINIS MART. / :RISERECTA / A / FERDNANDO / KNOBLOCH / P:T: CURATOLI: / :BENAVIENSI.. Na dk navazuje prolovan hlavice s vraznm pesahem msy. Vysok nstavec nese sochu svtce v mrn podivotn velikosti znzornnou v kontrapostu lev nohy. Jeho hlava se nakln k prav ruce, ve kter dr pozlacen krucix. V lev ruce dr kvadrtek a pozlacenou ratolest. Svtec s plnovousem a pozlacenou svatoz s pti hvzdami je obleen v kanovnickm rouchu. (mo)
OKRES LIBEREC
ohradn ze kostela
Ohradn ze v souasn dob dochovan v torzlnm stavu vymezovala star hbitov situovan kolem kostela. Ze je vystavn z sten opracovanch pskovcovch kvdr doplnnch drobnjmi lomovmi kameny. Jej stav vykazuje etn poruchy, kompaktnji se dochovala pouze v zpadn sti bvalho hbitova. (mo)
nov hbitov
Nov hbitov zaloen v polovin 19. stolet se rozprostr jihozpadn od kostela. Na hbitov se nachzej dv dominantn stavby. Novogotick pohebn kaple na tvercovm pdorysu s kupolovitou stechou je umstna pi ohradn zdi v jihovchodn sti hbitova. Druh tentokrt secesn opt zasteen kupol stoj uprosted ohradn zdi v severovchodn sti hbitova. Mezi nhrobky nalezneme adu kvalitnch a monumentlnch kamenosochaskch dl pochzejcch pevn z 19. stolet. (mo)
nhrobek rodiny Spietschkovch

Monumentln pskovcov nhrobek sklsk rodiny Spietschkovch z roku 1855 od sochae Josefa Maxe se nachz pi severozpadn zdi hbitova. Na obdlnou podestu s nzkm stupnm navazuje stedn hranolov podstavec pro sochu ehnajcho Jee Krista. Postava se svatoz ve splvavm atu sed na trnu s pravou nohou na stupnku a pravou rukou v ehnajcm gestu. Lev ruka spov na hrudi. Podstavec zakonuje prolovan msa, pod kterou se vine relifn ps trojlist a jednoduch motto: Liebet einander, wie ich euch geliebt habe.. Podstavec obsahuje ve vpadlm poli dal dedikan npis: Hier / erwartet seine / Auserlichung / Vincenz Spietschka / Glasfabrikant / geb: den 17ten Juni 1800 / gest: den 7ten Februar / 1854 a pod nm: Familie Spietschka. U paty podstavce sed personikovan postava andla s vavnovm vncem oprajc se o troubu. ensk alegorie Vry se symbolem kotvy dr pamtn desku s vncem a npisem: Unsere Seele / harret auf den Herrn / er ist unsere / Zuversicht und Schild. Ve tech hranolovch stech podesty jsou vpadl obdln plochy pokryt npisem s ivotopisnmi daty len rodu: Theodor Spietschka / Glasfabrikant / geb. 24. Aug. 1833 / gest. 5. Mai 1871. a Rosalia Spietschka /geb. Schultes / geb. 14. April 1807 / gest. 14. Nov. 1866. a Marie Spietschka / geb. Blaschka, / geb. 13. Nov. 1842 / gest. 14. Jnner 1916.. Mezi postavami se nachz npisov plocha s textem: Vincenz Spietschka / geb. 21 Dez. 1861, / gest. 28. Juli 1930.. Nzk plint sedcho Jee je signovn autorem: Joseph Max inv. et fec. / Pragae 1855.. (z)
nhrobek Vinzenze a Marie Spietschkovch

Nhrobek Vinzenze a Marie Spietschkovch z roku 1847 se nachz pi severozpadn hbitovn zdi a je tak dlem sochae Josefa Maxe. Na nzkm stupni spov kvadratick podstavec s vpadlm npisovm polem a psem trojlist pod msou. Na navazujcm nzkm plintu je umstna socha sedcho andla drcho palmovou ratolest a pamtn desku s neitelnm npisem. Npisov pole podstavce pokrv npis: Vinzenz Spietschka / Brger und Lohgrbermeister in Liebenau / geboren am 29. May 1763, / gestorben am 15. August 1814. / Maria Anna Spietschka / geborene Khittel / geboren am 5. August 1765 / gestorben am 2. November 1841.. Na autorstv nhrobku poukazuje drobn signatura na plintu sochy, kde se uvd: Joseph Max / Pragae. (z)
k
K z roku 1860 stoj ve stedn sti novho hbitova, jihozpadn od kostela. Pamtku tvo tybok sokl, kter nese vysok latinsk k s litinovm korpusem ukiovanho Krista. Na dvou kamennch stupnch stoj podstavec ke, kter je pojednn jako gotizujc architektonick prvek. Ke vem tyem nrom pilhaj pile, kter vrchol kovmi kytkami. Kadou stranu podstavce vypluje nika, nad n se nachz bohat plastick dekorace. Na pedn stran podstavce teme znn biblickho cittu: Ich bin die / Auferstehung / und das Leben. / Wer an mich glaubt, / der wird leben / Wenn er auch gestor= / ben ist. Gen. [---] II. v. 23 / J jsem wzk= / en i iwot. Kdo / w we mne, byl / tak umel, iw / bude. [---] Jan II. w. 25. V doln sti zadn strany podstavce je vytesan datace: 1860. Vlastn k nese v horn sti tabulku, kter patrn obsahovala titulaturu. (j)
ohradn ze hbitova
Hbitovn ze obklopuje nov hbitov na piblin lichobnkovm pdorysu. Ze z opracovanch pskovcovch kvdr m korunu vyskldanou z pskovcovch desek. Hlavn vstupn brna umstn centrln v severovchodn stn naproti kostelu je osazen dvoukdlmi kovanmi vraty. Bon vstup s novodobou brnou nalezneme v jihozpadnm cpu zdi. (mo)
radnice p. 1
SKP R . rejstku 10790/55637 s p. . 254
Nov budova radnice p. 1 byla postavena po velkm poru msta v letech 18111812 dle pln stavitele Josefa Arnolda ( 1811) z Liberce. Roku 1889 proel objekt zsadn pestavbou podle nvrhu stavitele Franze Wildeho z Broumova, jeho zsluhou dostal souasnou novorenesann podobu. Radnici nalezneme na severozpadn stran nmst, pi nro s Libereckou ulic. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn budova je postavena na obdlnm pdorysu se tvercovou v, kter mrn pedstupuje ped severovchodn prel. Sedlovou stechu radnice vetn jehlancov stechy ve kryj mdn ablony. Stechu po stranch dopluje ada vik s jehlancovmi stkami. Jednotliv prel len nron armovn, pzemn bose a tukov okenn ambrny se suprafenestrami. Prbn prolovan msy opticky oddluj jednotliv podla. Objekt je pstupn z jihovchodnho prel. Plkruhov zakonen vstup umstn ve spodn sti ve je osazen dvoukdlmi sten prosklenmi dvemi. V ose nad vchodem nalezneme balkn s kovanm zbradlm. Prel nad korunn msou vrchol dvma bohat lennmi volutovmi tty umstnmi po stranch ve. Severozpadn prel zakonuje velk volutov tt. (mo)
Ressel 19031905, s. 400; Khn 1934, s. 173; Frinta 1949, s. 14; UP I, 1977, s. 390; Kibic 1988, s. 119; Kua 1997, s. 99; Fiar 2001, s. 2930.
OKRES LIBEREC
dm e. 11 se stodolou
SKP R . rejstku 10792/55638 s p. . 3707, 3726
Dm e. 11 z prvn poloviny 19. stolet le mimo souvislou zstavbu msta, jihovchodn od Zskal. Pzemn dm pdorysu psmene T kryje sedlov stecha s eternitovmi ablonami. Celorouben objekt m klasickou trojdlnou dispozici. Ke komorovmu dlu pilhaj z obou stran kolm pstavby stodoly a zdnho chlva. Sedlov stechy pstaveb pisedaj na stechu obytnho domu v nestejn hebenov vce. Vstup do sn na jihozpadnm prel chrn men bednn zdve. Na severovchodnm prel nalezneme vystupujc blok pece. Nad nm je na stee umstn senkov vik se sedlovm zasteenm. Vechny tty pokrv jednoduch svisl bednn. Pouze tt nad svtnic osazen dvma okny len dvojice vodorovnch pol. Horn pole je osazeno klasovitm detnm a spodn pole vodorovnm bednnm, piem doln konce prken zdob listov prolace. (mo)
dm e. 24
SKP R . rejstku 49689/55857 s p. . 824
Rouben dm e. 24 z prvn poloviny 19. stolet stoj severovchodn od nmst, ve Sportovn ulici. Dm je soust mstsk pamtkov zny. sten rouben pzemn objekt obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s plechovmi ablonami. Na roubenou svtnici navazuje s a zdn komora. Pdorys roziuje obdln pstavba na zpadnm prel a gar pimykajc se k severnmu prel. Vstup s devnm ostnm je osazen dvoukdlmi prolovanmi dvemi rmov konstrukce. Jednotliv okenn otvory lemuj jednoduch ambrny a vyezvan parapety. Jin tt pokrv jednoduch svisl bednn z zkch palubek, kter na severnm tt dopluj kryc lity. (mo)
dm p. 32
SKP R . rejstku 11111/55726 na p. . 902
Dm p. 32 se secesnmi prvky postaven na pelomu 19. a 20. stolet stoj v Libereck ulici, v blzkosti kiovatky s ulic Mnesovou. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov dm m nastaven polopatro vloen do pdnho prostoru. Pdorys ve tvaru psmene L roziuje na jihozpadnm prel mlk schodiov rizalit. Na hlavn sedlovou stechu krytou eternitem kolmo navazuje polovalbov stecha pdn nstavby. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami jsou lenna plastickmi dekory. Ty se uplatuj pevn na severovchodnm prel. Okenn otvory lemuj secesn tvarovan ambrny a v ose ttu polopatra nalezneme bohat orln vlys. Fasdu horizontln dl prbn msy, kter koresponduj s renou podezdvkou. Na ttu polopatra obrcenho do ulice se uplatuje zdobn motiv imitace hrzdn. Vstup do budovy umstn ve schodiovm rizalitu kryje pultov stecha vynen prolovanmi devnmi sloupky. (mo)
dm p. 40
SKP R . rejstku 12731/55825 s p. . 525/1, 525/2
Dm p. 40 z potku 20. stolet nalezneme severozpadn od nmst, v Libereck ulici. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Dvoupatrov zdn dm postaven na obdlnm pdorysu kryje tm rovn stecha. Stavba je propojena s vedlejm objektem p. 41. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami len bose a prbn msy. Dekory s prvky geometrick secese se uplatuj v okennch ambrnch a ve tukovch vlysech nad okny v pzem. Severovchodnmu prel obrcenmu k hlavn komunikaci dominuje v druhm pate nasazen nron polygonln ark zakonen jehlancovou stechou. K dvornmu prel pilh schodiov rizalit s vchodem osazenm dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce. Ke schodiovmu rizalitu se v minulosti pimykal i zchodov rizalit, kter se do dnen doby dochoval pouze v prvnm pate. Na dvornm prel nalezneme tak trojdln vrata vedouc do nkdej dlny. (mo)
dm p. 41
SKP R . rejstku 12732/55823 s p. . 524, 526
Dm p. 41 s pilehlm vrobnm objektem nechala v roce 1897 postavit tiskask rma Mertel a Wilde. Nalezneme jej v mstsk pamtkov zn na nro Libereck ulice a zk odboky vedouc ke kostelu. Zdn patrov historizujc stavba na pdorysu psmene L s nzkou valbovou stechou je rozdlena na sprvn budovu situovanou podln k hlavn komunikaci a na ni kolmo navazujc vrobn st. Sprvn budov zven o nstavbu polopatra dominuje nron lodie. Jednotliv prel opaten hladkou omtkou nesou bohatou tukovou vzdobu provedenou pevn v novorenesannm duchu. Okenn otvory se suprafenestrami doprovz na severovchodnm prel npisov kartue s letopotem: 18 97. Polopatro zvrazuje prbn sgratov ps. Obdobn zjednoduen dekory se uplatuj i na jihovchodnm prel vrobnho kdla, kter je kryt rovnou stechou. (mo)
Ressel 19031905, s. 393 a 404.
dm p. 51
SKP R . rejstku 11039/55698 na p. . 257
Pvodn klasicistn dm p. 51 z potku 19. stolet proel na jeho konci novorenesann pestavbou. Objekt, kter je soust mstsk pamtkov zny, nalezneme pi zpadnm rohu Masarykova nmst. Zdn patrov dm se sedlovou stechou stoj na dlouh obdln k nmst kolm parcele. Stechu s vlknocementovou krytinou dopluj sten okna. Hlavn jihovchodn prel zakonuje dvoupatrov volutov tt. Ten dle zdob pilastry v jnskm du, kter vynej klad s obdlnm nstavcem se segmentovm zakonenm vyplnnm relifem mule. Samotn prel len prbn msy a nron bose. Okenn otvory zvrazuj tukov suprafenestry a parapetn vpln. lenn fasdy pzem, kde nalezneme dvojici vkladc a vchod do obchodu, je v souasn dob nevhodn zjednodueno. Vkladce a dvee dopluj kovov rolety z konce 19. stolet. Pdorys domu prodluuje v severozpadnm smru pzemn dvorn pstavba. (mo)
dm p. 125
SKP R . rejstku 10793/55639 na p. . 54
Dm p. 125 z konce 18. stolet se nachz severovchodn od kostela sv. Prokopa, v Rov ulici. Objekt stoj v tsn blzkosti bval mrnice a je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm se sedlovou stechou stoj na obdlnm pdorysu. Stecha s nestejnomrnm sklonem je pokryta asfaltovm indelem. Prostor podkrov prosvtluje tveice sedlovch vik nad severovchodnm podlnm prelm, kter se obrac do ulice. Prel s hladkmi fasdami len jednoduch liznov rmce tmavho odstnu. Hlavn vstup umstn na severovchodnm prel je osazen bohat prolovanmi dvoukdlmi dvemi. Sklenn vpln umstn v horn sti dve chrn kovan me. Vstup rmuje v omtce naznaen ostn s uchy a okna rmuj jednoduch ambrny. (mo)
Frinta 1949, s. 20.
OKRES LIBEREC
dm p. 182
SKP R . rejstku 29350/54283 s p. . 710/1 a 710/2 (bez stavby)
Klasicistn dm p. 182 z roku 1792 stoj v Prask ulici, jihovchodn od nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov dm zhruba obdlnho pdorysu se zaoblenmi nromi kryje mansardov eternitov stecha. Pdorys je na severovchodn stran rozen sten zdnou pzemn pstavbou. Prel len hladk liznov psy stdan plochami hrub omtky tmavho odstnu a v pzem psov bos. Nad okny vidme adu tukovch feston s dal dekorac. Na jihozpadnm prel se nachz vchod umstn v obloukem zakonenm pskovcovm portlu s klenkem, na kterm nalezneme tesan letopoet a domovn slo: 1792 / N. 123. Portl je osazen dvoukdlmi prosklenmi dvemi rmov konstrukce. Prolovan dvee maj bohatou vzdobu v podob kovanch m a vyezvan mule nadsvtlku. (mo)
Khn 1934, s. 173174.
dm p. 216
SKP R . rejstku 10692 /55627 na p. . 488
Klasicistn dm p. 216 z potku 19. stolet postaven na mst starho objektu se nachz v severnm nro nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje mansardov stecha se tty vyskldan plechovmi ablonami. Pdorys domu roziuj pzemn pstavby pimykajc se k severovchodnmu prel. Z pvodnho lenn fasd, kter jsou v dnen dob opateny zelenkavm ntrem, se dochovaly pouze jednoduch msy a na jihozpadnm prel dvojice lizn. Pravohl okenn a dven otvory byly v nedvn minulosti osazeny utilitrnmi vplnmi. Dm spojuje se sousednm objektem zk krek, kter se do nmst obrac secesn zdobenm prelm zakonenm obloukov tvarovanm ttem. V souasn dob zde nalezneme nov zbudovan vchod pochzejc z obdob pestavby domu na poboku banky, kter zde sdl od potku 90. let 20. stolet. (mo)
dm p. 217 s brnou
SKP R . rejstku 11038/55697 s p. . 253 a na p. . 254
Reprezentativn dm p. 217 s bohat zdobenou brnou se nachz pi severnm rohu Masarykova nmst, v tsn blzkosti radnice. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Pvodn klasicistn stavba z potku 19. stolet prola na jeho konci historizuj pestavbou ve stylu sask renesance. Patrov zdn dm pdorysu psmene L kryje sedlov stecha s plechovou krytinou. Po stranch stechu dopluje ada pultovch vik. Hlavn jihovchodn prel se obrac do nmst. Nron mlk vstupn rizalit vrchol odstupovanm vysokm ttem. Vstup rmuje portl se tukovou vzdobou a vklenkovmi sedtky po stranch. Monumentalitu vstupu dotvej dvoukdl dvee ve shodnm slohovm ztvrnn. V ploe vstupnho prel se uplatuje bohat tukov vzdoba v podob okennch ambrn, prbnch ms a plastickch vlys. Zbyl prel jsou eena obdobn, avak mn zdobn. Novorenesan ztvrnn brna propojuje jin prel domu s budovou radnice. Zdnou hladce omtnutou brnu zakonuje obdln stedov nstavec s prolovanou msou a valbovm plechovm zasteenm. Samotn plkruhov zakonen otvor lemuje tukov ambrna s naznaenm klenkem, kter dopluj festony a relif mule. Kovan dvoukdl vrata ve spodn sti opaten plechovmi plty dekoruje v horn sti orln zdoben m. (mo)
dm p. 318
SKP R . rejstku 11037/55700 na p. . 681
Barokn objekt p. 318 s pstavbou z prvn poloviny 20. stolet se nachz jihovchodn od nmst, v Prask ulici. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu, kter roziuje podln pstavba, kryje sedlov stecha s vlknocementovmi ablonami. Prel jsou krom nzk podezdvky z pskovcovch kvdr opatena hrub cementovou omtkou. Hlavn vchod na severovchodnm ulinm prel tvo novodob rmov dvee umstn v pskovcovm ostn s uchy a kapkami. Obdobn ztvrnn jsou i pskovcov ostn vtiny okennch otvor. Jihovchodn tt je pobit svislm bednnm, severozpadn tt pokrvaj ozdobn seskldan eternitov a bidlicov ablony. Patrov pstavba s rovnou stechou pilhajc k jihozpadnmu prel slouila patrn jako dlna. Na jejm jihozpadnm prel nalezneme ptici pskovcovch oprk. (mo)
SKP R . rejstku 10791/55640 na p. . 3699
Dm p. 342 pochzejc pravdpodobn z prvn poloviny 19. stolet nalezneme mimo zstavbu msta jihovchodn od Zskal. Pzemn rouben objekt vytv spolu s mlad kolmo stojc stodolou pdorys psmene L. Stavba se svm zpadnm okapovm prelm obrac k mstn komunikaci. Sedlovou stechu domu kryj eternitov ablony. V trojdln dispozici navazuje na roubenou svtnici prchoz s a komorov dl. Vstupy sn lemovan trmkovm ostnm jsou osazeny jednoduchmi svlakovmi dvemi. Okna lemuj zdobn vyezvan ambrny. U vstupu na jinm prel prochz roubenm oblen vyzdvka bloku pece. Dispozici domu v severnm smru roziuje mlad zdn chlv. Na nj pilh od severu dal pstavba, kter stavbu spojuje se stodolou vyzdnou z cihel a krytou sedlovou stechou s cementovmi takami. Stodola osazen prkennmi vraty m bednn tty a polopatro. (mo)
pivovar p. 422
SKP . rejstku 11819/55802 s p. . 1051
Nov pivovar p. 422 postaven roku 1899 pro pivovarnka Wilhelma Swobodu le pi levm behu Mohelky severovchodn od stedu msta. Pivovar tvo zdn objekt uskupen na pdorysu psmene U. Centrln st zaujm sprvn dvoupatrov budova, ke kter z jihu a severu kolmo pilhaj mrn pedstupujc vrobn kdla. Pivovar dopluj dal nepravideln rozmstn provozn pstavby. Zpadn prel sprvn budovy lenn pilastry a bos nese bohat tukov dekory proveden v historizujcm stylu s prvky nastupujc secese. Vzdobu prel dopluj dva malovan npisy s vroenm: AnnO a 1899. Na fasdch provoznch kdel nalezneme jednodu lenn v podob pilastr a liznovch rmc. Hlavn budovy zasteuj nzk sedlov plechov stechy s vaznicovmi pesahy nad tty. Prostor hvozdu v severnm kdle pak odvtrv hebenov ventilace se sedlovm zasteenm. (mo)
Ressel 19031905, s. 404 a 408.
vodojem
SKP . rejstku 11818/55801 s p. . 2984, 2985
Vodojem se nachz na vrcholu odkrytho vbhu pskovcov skly pi severnm okraji msta, na prav stran silnice vedouc do Zskal. Stavba vodojemu byla zahjena roku 1887 a voda z nj byla pivdna do mstskch dom, hydrant a kany na nmst. Vodojem o obsahu ti tisce hektolitr napj pramen z Javornku a nedalek artzsk studna. Z vnjho pohledu se vodojem projevuje jako do ternu zaputn drobn stavba z renho cihelnho zdiva. Zklad tvo stupovit oprn ze vizuln oddlujc vnj stavbu od ternu. Na ze navazuje samotn kubick stavba zakonen mohutnou pskovcovou msou s tesanou datac: MDCCCLXXXVII.. Nad msou se nachz pskovcov znak msta Hodkovic nad Mohelkou. Severnmu prel dominuje podlouhl trojdln okno s luxfery lemovan pskovcovm ostnm. Interir je pstupn plechovmi dvemi na zpadnho prel. (mo)
Ressel 19031905, s. 408.
OKRES LIBEREC
kaplika sv. Antonna

SKP R . rejstku 12733/55557 na p. . 3303
Kaplika sv. Antonna stoj na zpadn stran dol eky Mohelky, na severovchodnm okraji msta, v centru rozptlen zstavby. Kaplika patrn z konce 18. stolet zzena Antonnem Broem stoj v jihovchodnm kout zahrady u domu e. 340. Drobn kamenn stavba tvercovho pdorysu s plkruhovm zvrem je hladce omtnut. Kaple m sedlovou stechu krytou bidlic. Vechna nro jsou opatena mrn vystupujcmi liznami. Bon stny kaple prolamuj zk obdln okna, uzaven kovanmi memi. Hlavn prel obrcen k pstupov cest vrchol segmentov zakonenm ttem. Vstup a okna lemuje pravohl ostn. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou.
kov cesta s vrcholovou kapl

SKP . rejstku 12633/55549 na p. . 626, 930, 931, 958, 959
Kov cesta s dvancti kaplikami zastaven a vrcholovou kapl stoj na vrchu Kalvrie situovanm zpadn od nmst. Prvn ti pamtkov chrnn kapliky kov cesty jsou rozestavny od pat kopce do mrnho ploblouku, dal pokrauj rovn k vrcholu. Vstavbu kov cesty s devti zastavenmi inicioval hodkovick oban Franz Ignaz Planner, kter pro jej zzen a drbu vnoval kus svho pozemku. S budovnm kov cesty se zapoalo v roce 1818. Nov vyobrazen jednotlivch zastaven byla pozena v roce 1929. Po roce 1945 zstala kov cesta bez zjmu a drby. V 90. letech 20. stolet se podailo opravit prvn ti zastaven kov cesty a vrcholovou kapli. Ostatn zastaven byla znovu vystavna a na vrcholu obnovena Kalvrie v podob t devnch k s malovanmi postavami Krista a lotr. Nov vystavn kapliky zastaven jsou shodn ble omtan se sedlovou segmentov ukonenou stechou a plkruhov zaklenutm vchodem uzavenm kovanou m.
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou. Khn 1934, s. 168; Frinta 1949, s. 2427; UP I, 1977, s. 390; Fiar 2001, s. 3536; Fiar 2003, s. 2225.
kapliky kov cesty IIII

Prvn ti kapliky kov cesty postaven mezi lety 18181820 se vinou od pat kopce. Drobn zdn stavby stoj na tvercovm pdorysu, prvn z nich m navc polygonln zvr. Sedlov stechy kryj ablony vyskldan z asfaltovho indele. Prvn a tet kaplika je omtan s nromi dekorovanmi mrn vystupujc pilastry s hranolovmi hlavicemi nebo liznami. Druh kaplika je vyzdna z neomtanch pskovcovch kvdr. Jejich plkruhov zakonen vstupy s vyznaenm klenkem v omtce uzavr kovan m. V ose nad vstupem tet stavby se nachz jednoduch v omtce proveden k. V prvnch dvou kaplikch nalezneme vyobrazen zastaven kov cesty, a to Kristus Pn k smrti odsouzen a Kristus Pn bere na sebe k. (j,p)
vrcholov kaple
Patrn kapli Boho hrobu vybudovanou nadnm Franze Ignaze Plannera mezi lety 18181820 stoj na vrcholu zalesnnho kopce. V roce 1864 vyhoela a obnovena byla o ti roky pozdji, v roce 1867. Novogotickou stavbu obdlnho pdorysu s plkulatm zvrem kryje sedlov stecha. Obvodov zdivo z kamennch kvdk je na preln stran odhalen, ostatn strany maj hladk omtky. V obou bonch zdech se nachz v ose prolomen okno zakonen lomenm obloukem. Vnj fasdu zvru kaple len ti pilastry. Preln stna m na obou nroch na koso pizdn oprn pile. Vstupn portl s kamennm ostnm je osazen dvoukdlmi dvemi. Nade dvemi se v lomenm oblouku nachz tytabulkov kem lenn okno. Na trojheln tt nased tybok vika, kter na preln stran spov na tech konzolch. Jej sedlov stecha pechz v osmibok sloup zavren jehlanem s kem. V kamennm zdivu nad konzolami nalezneme tesanou dataci: 1867. Kapli zpstupuje schodit o pti stupnch s podestou a kamennmi parapetnmi zdkami po obou stranch. (j, p)
souso Vry se sv. Janem a sv. Pavlem

SKP R . rejstku 17581/54286 na p. . 916
Barokn souso bylo vztyeno roku 1750 na vyvenm mst zk parcely pi kiovatce ulic Libereck a Komenskho, na severnm okraji msta. Souso nechala postavit pedstaven augustininskho kltera sv. Jakuba ve Vdni. Dal dv tmaticky i kompozin toton dla byla jej zsluhou osazena i v eskm Dubu a v Osen. Pskovcov souso s centrln kompozic personikace Vry, kterou po stranch dopluj mt vojci a muednci sv. Jan a sv. Pavel, je posazen na mohutnm bohat lennm a architektonicky vrazn pojatm podstavci. Ten tvo ti propojen fundamenty pod jednotlivmi sochami. Nejhonosnji proveden centrln podstavec pod sochou Vry charakterizuje zdobn proveden po stranch prolamovanm dk a hlavice se segmentovou msou. Soust eln strany dku je konzole s parapetem na kvtiny i svce. Po stranch v horn sti nstavce teme rozdlenou dataci: 17 a 50. Krajn podstavce pod sochami svatch muednk maj obdobn, avak jednodu proveden. Skldaj se z hranolovho soklu, zuujcho se dku s hornmi volutami a hlavice zakonen prolovanou msou. Stedov alegorick socha Vry je vypodobnna jako ensk postava s roukou pes oi klec na skle pod krucixem, po n lehaj blesky jako znamen Bo ptomnosti. ena obma rukama objm krucix, z jeho druh strany se nachz vyobrazen chrmu se symbolem Boho oka v tympanonu. Z elnho pohledu vpravo se nachz sv. Jan a vlevo sv. Pavel. Jako podnoe pro sochy slou nstavce, na nich jsou vytesna jmna obou svtc: S. IOANNES. a S. PAULUS.. Svtci zobrazen ve vypjatch esovit prohnutch postojch jsou odni ve vojenskm splvavm rouchu. V rukou dr zlacen mee. K souso vede estnctistupov schodit. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 26 a 579. Khn 1934, s. 169170; Frinta 1949, s. 34; UP I, 1977, s. 390; Fiar 2001, s. 31.

SKP R . rejstku 15362/54285 na p. . 251
Barokn sloup se sochou Panny Marie datovan rokem 1710 je situovan na severozpadn stran hlavnho nmst a orientovn smrem k jihu. Autorem marinsk sochy a hlavice sloupu byl len sochask rodiny Jelnk, zejm Martin Jelnek. Sochy svtc a andla, kter ke sloupu pibyly v prbhu let 17181728, jsou pisuzovny tmu sochai. Sloup je soust mstsk pamtkov zny. Na kamennm tvercovm piedestalu spov uprosted na dvou stupnch tvercovho pdorysu hranolov fundament zakonen prolovanou msou. Na eln stran fundamentu se nachz npisov pole s npisem s chronogramem: HANC / MATRIDeI / offert PLEBS LIBENA / VIENSIS. Kolem tohoto npisovho pole teme npis: RENOVATUM DONIS MULIERUM ANNO MDCCCLXX.. Vpravo vidme dal npis s chronogramem: APESTE fAME / BeLLOetIN / CENDIOVIRgO / PIANOSERIPE. Na lev stran se nachz dal npis s chronogramem: VIrGOPOtenS / fortIs CLeMens / PIAf IDeLIS / PROTEGeNOS. Npis na zadn stran zn: ANNO DOMN / 1 . 7 . 10 . / Renowirt / 1832 / 1964 / 1994. Na prolovan mse hranolovho fundamentu je umstn thl dk s entaz zakonen korintskou hlavic. Na hlavici sloupu se nachz socha Panny Marie Immaculaty se svatoz. Socha Panny Marie v podivotn velikosti stojc se sepjatma rukama na plmsci je odna v bohat asen at. Sloup obklopuje balustrda tvoen kuelkami a fundamenty, kter nesou vlevo sochy sv. Vclava, Andla Strce a sv. Vojtcha, vpravo sochy sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckho a sv. Florina. Balustrdu uzavraj na zpadn stran kovov vrtka. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 28, 43 a 604. Khn 1934, s. 169; orm - Kraja 1939, s. 113; Frinta 1949, s. 171172; UP I, 1977, s. 390; Fiar 2001, s. 3031; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 202207.
OKRES LIBEREC
sloup se sochou Panny Marie

SKP R . rejstku 23249/54291 na p. . 3137
Pskovcov sloup se sochou Panny Marie pochzejc pravdpodobn z 18. stolet stoj vlevo nad silnic vedouc z Hodkovic na Zskal. Ty se na vyvenin u rozdvojen cest nad domem e. 35. Dnes zde nalezneme kopii, originl pamtky je uloen v interiru hodkovickho kostela sv. Prokopa. Na kamennm stupni spov hranolov prolovan sokl, kter pechz v zen tybok dk. Vechny jeho strany zdob vystupujc zrcadla s vytesanmi npisy. Jin pedn strana nese npis: [---] / Helige / Maria / bett fr uns / [---] / [---]. Na bonch stranch teme: Endlich / wem ich sterbend / weine und / beschliefe / meinen Lauf, / Gfte Namen / o er ich / [---] dann / meine Seele / auf. a Hilf, o / Jungfrau, da / die Snde / Jesum nie von / mir vertreit / und da immer / ich ihn sind / der gehen / den Tronen / bleibt. Npis na zadn stran dku informuje o pravdpodobnm restaurovn sochy: [---]iet / Ignaz / Glaser / 1872. Podle soupisu soch z roku 1836 se na dku pvodn nachzel npis, kter se do dnench dn nedochoval: [Mutter / Voller Gnadenblicke / Und o Jesu / Wahre Lust, / Ach verbleibt in / Meiner Brust / Wenn ich mich der Welt / entrcke.] Fundament zakonuje irok prolovan msa s nzkm nstavcem. Na nj nased druh st podstavce ve tvaru sloupku s kruhovm prezem. Sloupek opt zakonuje irok hranolov msa s kvadratickm nstavcem, na nm spov vrcholov socha Panny Marie. Svtice je zobrazena jako mlad ena s dlouhmi rozputnmi vlasy a rukama sepjatma na prsou. Je odna v dlouh splvan at. Hlavu Panny Marie ozauje svatoz z dvancti hvzd. Sochu obh nzk ohrazen zhotoven z devnch lat. (ok)
DA Litomice, Archivy far I, Farnost Hodkovice nad Mohelkou. Fiar 2001, s. 33; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 210211.
socha sv. Anny

SKP R . rejstku 14789/54287 na p. . 810
Pskovcov socha sv. Anny vztyen roku 1753 stoj na konci mstn komunikace vedouc z jihovchodnho rohu nmst, naproti domu p. 256. Dontorkou pamtky byla Theresia Hirschov, manelka sprvce pivovaru. Barokn k severu orientovan socha stoj na trojbokm podstavci s okosenmi hranami. Podstavec je umstn na jednoduchm kamennm stupni. Spodn st podstavce tvo trojbok prolovan sokl. Na sokl dosed trojbok dk zakonen segmentovou prolovanou msou. Na mse je umstn prolovan nstavec, na nm spov socha sv. Anny. Na eln stran fundamentu teme npis: TMOR / DOMN / DSCPLNA SAPENT / ET / GLORAM PRCEDT / HVMLTAS / PROVERBXV:V33 / ZV GROSSERN LOB VND / EHREN ST: ANN HABE CH / DESE STATVE AVF ERBAVEN / ZVLASSEN ENTSCHLOSSEN MCH / THERESA HRSCHN / DERMAHLGE BERSCHREBERN / ANNO 1753. Stedn st podstavce z boku lemuj voluty s rostlinnmi motivy. Na prav stran trojbokho dku vidme v mlk nice pod lasturou relif sv. Jakuba Menho a na lev stran relif sv. Josefa. Vlastn postava sv. Anny vyuujc Pannu Marii je znzornna v bohat asenm atu. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 514 a 600. Khn 1934, s. 171; Frinta 1949, s. 59; UP I, 1977, s. 390; Fiar 2001, s. 32.

SKP R . rejstku 29983/54288 na p. . 1024
Socha sv. Jana Nepomuckho se nachz u potoka ve vchodn sti obce zvan Sedmidomky, pi silnici na Pelkovice. Do poloviny 19. stolet se nachzela na most pes eku Mohelku. Na zkladn kvadratick stupe nased ir hranolov postavec, na nm spov tybok dk zakonen prolovanou msou. Na mse se nachz bohat prolovan nstavec, na kterm stoj socha sv. Jana Nepomuckho, kter je novodobou kopi. Dk len ze ty stran obdln zrcadla. Socha sv. Jana Nepomuckho znzornn v podivotn velikosti je orientovna smrem k severu. Socha je esovit prohnut, v kontrapostu prav nohy. Hlava svtce se nakln k pravmu rameni a prav ruce, v n dr krucix. Svat Jan Nepomuck je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a almuc. Na hlav m kvadrtek. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 513 a 777. Khn 1934, s. 172; Fiar 2001, s. 33.
socha sv. Antonna Padunskho

SKP R . rejstku 11041/55701 na p. . 3424
Socha sv. Antonna Padunskho stoj na zpadn stran dol ky Mohelky na severovchodnm okraji msta, severn od kaple sv. Antonna. Na zkladnm kamennm stupni stoj prolovan ukonen kvadratick sokl, kter vyn tybok dk, jen je na eln stran zdoben nikou. V nice nalezneme relif zobrazujc patrn Srdce Panny Marie. Dk zakonuje bohat prolovan msa, na kter se nachz dvoudln nstavec, na nm stoj socha sv. Antonna Padunskho. Svtec je zpodobnn v mrn podivotn velikosti s hlavou mrn naklonnou k levmu rameni a ruce, v n dr Jeka. Odn je do jemn naasenho eholnho hbitu. (j)
UP I, 1977, s. 390; Fiar 2001, s. 33.
OKRES LIBEREC
bo muka
SKP R . rejstku 30367/54289 na p. . 2333
Barokn pskovcov bo muka vztyen roku 1678 se nachz u silnice vedouc do eskho Dubu, pi odboce do Cite a Kohoutovic. Bo muka, je nechalo zdit msto Hodkovice nad Mohelkou, stla pvodn pi cest do Petraovic. Roku 1761 byla penesena na nynj msto, piblin jeden kilometr za msto. Na kvadratickm soklu s msou je na hranolov patce osazen vysok sloup s entaz. Dk sloupu zdob ikm rhovn. Na hlavici dku, kterou dekoruj relify stylizovanch obliej, se nachz kaplice se tymi nikami. Kaplici ukonuje kamenn deska s relifem Kalvrie. Pod postavami relifu se nachz v rytm zrcadle Jev monogram: IHS. Bo muka vrchol kamennm kem. Vpedu na soklu teme dataci: 1761. Vzadu se nachz ryt npis: Renovirt 1860 durch / JOS. DIRSCHMID / 1966. Vpravo na soklu je zaznamenan datace: 1678. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou; NP OP v Liberci, RZ . 517 a 679. Khn 1934, s. 172; Frinta 1949, s. 37; UP I, 1977, s. 390; Scheybal - Scheybalov 1985, s. 213; Fiar 1999, nestr.; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 208209.
k
SKP R . rejstku 30894/54290 na p. . 2028
Drobn pamtka se nachz za panelovm sdlitm, v prostoru obklopenm zahrdkskou koloni. Kamenn k nechal na mst devnho vystavt v roce 1809 Vclav Ddek. Na zkladnm kvadratickm kameni stoj ir hranolov podstavec, na nm spov tybok dk zakonen bohat prolovanou msou s konkvn tvarovanm ukonenm. Spodn st dku je po stranch rozena o dvojici volut. Uprosted eln stany dku se nachz ovln vavnem lemovan zrcadlo, v horn sti ozdoben stuhou a ve spodn sti abrakou. V zrcadle najdeme v sedmi dcch velmi patn iteln npis. Na bonch stranch fundamentu jsou centrln umstny plastick ornamenty tt se svenmi tymi abrakami. Uprosted eln strany bohat prolovan msy je ovln kartu. Hranolov fundament vrchol kamennm krucixem. Ramena latinskho ke zakonuj trojlisty. U paty ke je ve vysokm relifu zobrazena postava stojc Panny Marie. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou. Fiar 1999, nestr.
k
SKP R . rejstku 11328/55764 na p. . 1782
Drobn pamtka stoj v blzkosti silnice vedouc do Zskal, u domu p. 536. Na zkladnm kvadratickm stupni stoj ir hranolov podstavec, na nm spov hranolov dk zakonen prolovanou msou s nzkm konkvn tvarovanm ukonenm. Ten vrchol kovovm kem s korpusem ukiovanho Krista. V horn sti ke je tabulka s titulaturou: INRI. Hranolov podstavec zdob ze ty stran zrcadla. Na eln stran teme npis: Er kmpfte mit dem / Tod dreibange Stund= / den, kein Name spricht / [---] aus, was Er ein= / [---]nden; des Heilands /Schmerz von Gott / und Welt verlassen / den Mutter Herz [---] / lein knnt ihn erlassen. Na zadn stran nalezneme npis: Restaurirt / von / Florian Kowar / 18[.]9. (j)
Fiar 1999, nestr.
k
SKP R . rejstku 11040/55699 na p. . 945
K stoj pi star cest vedouc pod ibeninm vrchem do Cite, mezi vzrostlmi lpami. Pamtku nechal zdit Michael Schbl v roce 1796. Na tvercovou zkladnu dosed hranolov sokl zakonen prolovanou msou. Vlastn dk fundamentu je tybok, hladk, vpedu opaten vpadlm zrcadlem obdlnho tvaru, v horn sti segmentov zakonenm. Dk vrchol vraznou segmentovou msou, na n spov jednoduch nstavec. K nstavci je pipevnn kovov k s korpusem ukiovanho Krista a titulaturou: INRI. Na eln stran soklu se nachz npis: Errichtet im Jahr 1796 von Michael Schbl / Erneuert im Jahr 1834 durch Kilin Schbl / Renovirt 1870 durch Karl Ernst [---]. Na dku je vytesn npis: Jesus, Mittler, Gotteslam / Unter deines Kreuzes stam / Stehen wir verwaiste Kinder / Alle schuldtregende Snder / Hab erbarmen / Mit uns Armen.. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hodkovice nad Mohelkou. Fiar 1999, nestr.
OKRES LIBEREC
Horn asnice
(Brnsdorf)
doln lnov ves vzdlen osm kilometr severovchodn od Frdlantu tvo spolu s navazujcmi vesnicemi Doln asnice a Krsn Les souvisl osdlen v rmci mrnho dol asnickho potoka. Prvn psemn zmnka o obci situovan pi star cest vedouc z Frdlantu do Slezska pochz z roku 1381 a nalezneme ji ve frdlantskm urbi. Obec postihly husitsk vlky a hlavn ticetilet vlka s nslednou rekatolizac, kter zapinila znanou emigraci obyvatel do blzkho Slezska a Luice. Bhem 18. stolet se ves z vlench trap vzpamatovala a ji k roku 1790 je v obci uvdno 110 dom. Pzniv vvoj pokraoval i v 19. stolet, a to v souvislosti s rozvjejcm se prmyslem v sousednch Jindichovicch pod Smrkem. Tamn textiln tovrna Eduarda Heintschela postavila koncem 19. stolet v asnici poboku, kter na vrcholu produkce zamstnvala 1 400 lid. Na pelomu 19. a 20. stolet ilo v obci tm 1 200 obyvatel. Tento poet se vak bhem 20. stolet zmenoval, v roce 1930 zde ilo jen 761 obyvatel. Po druh svtov vlce kvli odsunu nmeckch obyvatel klesl poet osob a dom o polovinu a i nadle klesal.
HORN ASNICE 161
arel kostela Neposkvrnnho Poet Panny Marie

SKP R . rejstku 16255/54297 se st. p. . 64, 210 a p. p. . 163, 164/1
Stedovk kostel obklopen hbitovem nalezneme ve stedn sti obce na svahu nad levm behem asnickho potoka. Arel dopluje ohradn ze s dvma brankami a drobn stavba mrnice. Kostel se hbitovem byl zaloen pravdpodobn spolu s vysazenm vesnice. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje arel ve star podob bez stavby mrnice a novj ohradn zdi.
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 3438. Metzger 1912, s. 53; Tom - Tomek 1995, s. 11; Krackov - Belling 2003, s. 6672.
kostel Neposkvrnnho Poet Panny Marie

Gotick kostel se nachz ve stedu hbitova obklopenho ohradn zd. Stavba pat mezi nejlpe dochovan kostely z druh poloviny 13. stolet na Frdlantsku. Prvn zmnka o kostelu vak pochz a z roku 1495 a nalezneme ji v matrice meskho biskupstv. Z nejstar stavebn etapy pochz tvercov lo, pravohl presbyt a podln sakristie. Bhem 15. stolet ke kostelu pibyla v. Dal pestavby se objektu dotkly jen minimln. Bhem 18. a 19. stolet byla upravena horn st ve a kostel doplnily pstavby pedsn a schodit na emporu. Jednolodn zdn kostel stojc na obdlnm pdorysu je orientovan k severovchodu. Stavbu uzavr obdln presbyt, ke ktermu ze severozpadu pilh obdln sakristie navazujc v jedn hmot na peds pistavnou k lodi. Z jihozpadu ped lo pedstupuje vysok hranolovit v zakonen jehlancovou stechou s cibul. Ze severozpadu v roziuje patrov pstavba schodit vedoucho na emporu. Vysok sedlov stechy lodi a knit kryj plechov ablony. Prel opaten hrubou omtkou len liznov rmce se zaoblenmi vnitnmi rohy. Okenn otvory rmuj jednoduch hladk ambrny. Pi pat ve je v jednoduchm ulovm ostn s nadpranm svtlkem umstn hlavn vstup. Mlad jednokdl dvee rmov konstrukce pochzej z konce 19. stolet. Prostor lodi a presbyte prosvtluj pvodn okenn otvory v podob plkruhov zakonen a iroce rozeven palety a mlad segmentov zakonen okna. Na plti kostela nalezneme rzn rozmstn pamtn desky z potku 19. stolet a sklennou leptanou tabuli se jmny obt prvn svtov vlky. (mo)
mrnice
Mrnice postaven po roce 1843 se nachz v jihovchodn sti arelu, piem zadn stnou navazuje na ohradn ze. Jednoduchou zdnou stavbu obdlnho pdorysu kryje polovalbov stecha vyskldan z plechovch ablon. Prel s cementovou omtkou len liznov rmce. Vchod umstn na severozpadnm prel je osazen jednoduchmi dvemi rmov konstrukce. Interir prosvtluje dvojice segmentov zakonench okennch otvor s luxfery. (mo)
162 HORN ASNICE
OKRES LIBEREC
ohradn ze
Ohradn ze obklopuje hbitov na nepravidelnm pdorysu. Star severn st zdi vytv zhruba ovln pdorys, na kter od jihu navazuje novj st vystavn na obdlnm pdorysu. Star a masivnj st zdi je vyzdna z lomovho kamene a z vnj strany vyztuena oprky z obdobnho materilu. Zbyl st sestv z omtan ciheln zdi vystavn mezi pravideln rozmstn pile. V ohradn zdi nalezneme dv branky vedouc z jinho a severnho smru, kter jsou osazeny dvoukdlmi kovanmi vrtky. U severn branky se vn ohradn zdi nachz klasicistn litinov krucix na pskovcovm podstavci z roku 1814, kter nen soust pamtkov chrnnho arelu. (mo)
k
K stojc pod dvma vzrostlmi stromy nechal zdit rolnk Christoph Ressel nedaleko svho domu p. 79. Na zkladnm kamennm stupni stoj hranolov sokl s malmi obdlnmi vpadlmi rmci po stranch, na nm spov tybok dk zakonen vzdutou hlavic s bohat prolovanou msou. Na eln stran dku pod drobnm relifem rice se nachz plkruhov zakonen vystoupl zrcadlo, na kterm byla pvodn pipevnna plechov deska dle soupisu soch s npisem: [Nach tausend Todesleiden / Am Kreuze dich verscheiden / fr mich verscheiden sehen. / Was knnte mir zum Segen / Mich krftiger bewegen, / Herr, deine Bahn umgehn]. Spodn st dku pvodn zdobilo vyobrazen Panny Marie malovan na plechu. Pamtka vrchol eleznm kem bohat zdobenm rostlinnmi rozvilinami, na kterm bval ukiovan Kristus tak malovan na plechu. Prostor okolo ke ohraniovalo devn ohrazen s kamennmi sloupky. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Horn asnice.
HORN ASNICE 163
Horn Sedlo obec Hrdek nad Nisou

(Pass)
Obec le na strni pod horskm sedlem mezi Hebeny a Ostrm vrchem, asi ti kilometry jin od Hrdku nad Nisou. Doba zaloen mal osady nen znm. Prvn psemn zmnka pochz a z roku 1628, kdy nleela ke grabtejnskmu panstv. Prvn domy v horskm sedle u star zemsk cesty vedouc z Jablonnho v Podjetd do Hrdku nad Nisou postavili pravdpodobn devorubci. V roce 1727, kdy zde Gallasov postavili hospodu, stlo v Hornm Sedle jen est dom. Do roku 1788 jejich poet stoupl na devt. Teprve na potku 19. stolet se obec rozrostla tak, e roku 1834 mla ji 23 chalup. Jejich obyvatel se ivili pedevm tbou deva a jeho prodejem, v 19. stolet asto i paovnm zbo pes blzk sask hranice. Pvodn nzev Sedlo byl po druh svtov vlce zmnn na Horn Sedlo, kdy dolo k pejmenovn blzk osady Spittelgrund na Doln Sedlo.
kaplika
SKP R . rejstku 19688/54314 s p. p. . 157 v k. . Doln Sedlo
Barokn kapliku nechal postavit rycht z Dolnho Sedla Anton Andersch roku 1762 na vrchnost darovanm pozemku. Stoj ve stedn sti obce, vpravo pi silnici vedouc do Hrdku nad Nisou. Kaplika byla v 19. stolet zasvcena Nejsvtj Trojici a Svat Rodin. Zdnou drobnou stavbu tvercovho pdorysu s konkvn prohnutmi nromi kryje sedlov stecha vyskldan z bidlicovch ablon. Kaplika stoj na podezdvce z pskovcovch kvdr, kter vyrovnv svaujc se tern. Hladk fasdy bez okennch otvor len pouze prolovan korunn msa. Ped zpadn prel pedstupuje mlk vstupn rizalit vrcholc mohutnm trojhelnm tympanonem z pskovce. Vstupn pravohl pskovcov ostn je osazen dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce. Celou stavbu korunuje mohutn osmibok sanktusnk s jehlancovou stkou zakonenou makovic a kem. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hrdek nad Nisou. ehek 2001, s. 122124.
164 HORN SEDLO
OKRES LIBEREC
Horn Vtkov obec Chrastava

(Ober Wittig)
Horn Vtkov se rozkld v dol Vtkovskho potoka a spolu s Dolnm Vtkovem vytv dlouhou doln lnovou ves, kter se vine podl silnice v dlce nkolika kilometr. Obec je situovna piblin pt kilometr severn od Chrastavy, pod jej samosprvu od roku 1980 spad. Historie obce je a do 16. stolet toton s Dolnm Vtkovem. Do t doby nerozdlen ves Vtkov kolonizovan nmeckmi osadnky, kter nleela ke grabtejnskmu panstv, byla poprv zmnna v roce 1352. Za vlastnictv rodu Redern, kdy dolo k rozdlen obce, se stala soust libereckho panstv. Ji roku 1575 nalezneme v ednch vrchnostenskch knihch odlieny dv sti vesnice, a to horn a doln. Avak a roku 1615 byly uvdny jako samostatn celky se dvma rychti. Podobn jako Doln Vtkov ml i Horn Vtkov pevn zemdlsk charakter, kter si zachoval i po nstupu industrializace v 19. stolet. Po roce 1620 dolo ve Vtkov k nsiln rekatolizaci, kter znamenala odliv protestantskho obyvatelstva. To se pot usazovalo v sousednm Sasku v okol itavy a Zhoelce. Nejvt rozkvt zaila vesnice na zatku druh poloviny 19. stolet. V roce 1869 tu ilo 844 obyvatel. Jejich poet se postupn snioval a na 486 osob v roce 1930. Po druh svtov vlce dolo k odsunu nmeckho obyvatelstva a tm i k rapidnmu poklesu potu osob piblin o dv tetiny. Poet obyvatel ji nikdy nedoshl pedvlenho stavu, naopak se stle pozvolna snioval. Domy, kter zstaly przdn, podlehly koncem padestch let 20. stolet a nsledn v roce 1980 etnm demolicm. Mezi zboenmi objekty byl i tzv. pansk dm z roku 1712, v nm sdlil csask rada a sprvce grabtejnskho panstv Christian Karl Platz z Ehrenthalu. Zdemolovna byla i fara a zruen hbitov.
HORN VTKOV 165
kostel Navtven Panny Marie

Barokn kostel Navtven Panny Marie se nachz v jin sti obce, po lev stran silnice vedouc z Dolnho Vtkova. Byl postaven v roce 1671 pravdpodobn na mst starho devnho svatostnku zbudovanho ped rokem 1350. Po roce 1945 zaala postupn devastace kostela, kterou mla zavrit jeho demolice. K t nedolo jen dky protestu nkterch obecnch zastupitel. Stavba pak slouila jako sklad nbytku. Ani v souasn dob objekt neslou liturgickm elm, podaj se tu obasn kulturn akce. Kolem kostela se rozkldal hbitov, k jeho znien dolo v roce 1980. Zdnou jednolodn orientovanou stavbu obdlnho pdorysu zakonuje trojlist presbyt dostavn v roce 1714. Sedlovou stechu s valbovm zakonenm pokrv na vchodn stran bidlice. Hranolovou v horn sti oktogonln v pedsazenou zpadnmu prel, kter je zakonen helmic s polygonln lucernou a makovic s kem, kryj plechov psy. Na severn stranu presbyte navazuje sakristie. Na jinm vstupnm prel ve je umstna ozdobn kamenn pamtn deska z roku 1671 vnovan mstnm oltysem Jacobem Hironymem dontorm stavby Frantiku Ferdinandovi z Gallasu a jeho manelce Johan Emerencii rozen z Gaschina. Desku nesou relifn pojat andl a dopluje ji kartue s aliannmi erby. Obshl npis uvd: Gott, dem Almchtigen Zu ewigen lob= / und t dann / Dem Hoch u. Wolgebor: Herrn H. FranciscoFer= / dinandoIgnatioMatthi des hel. Rm: / ReichsGraffen V. Gallasz, Zum schlos Camp, / u. Freyenthurn, Hertzog Zu Lucera, Erbherrn auff, / Reichenberg u. Horzenowes, der Rm: kal. Matt: / [---] = Cammerer u. Obrister. Wie auch dehro / Hoch Gr : Fr-Gemahlin der Hoch u. Wohlgebo: Frauwen / Fr. Iohann Emerentian Grfn V. Gallasz / Gebor: Grfn V. Gschin u. Rosenberg, Fr. auf Reichenberg / u. Horzenowes. Wie auch dehro Hoch Grf:Jungen= / Herrschaft, als seiner genedigen Obrigkeit zu ehren. Hat diese / wappen A: = 1671 verfertigen, und auf richten lassen. / Iacob Hironymus Schultes zu Nieder wittig~. Nad erby jsou vytesny monogramy: F. F. I. M. G. / J. E. G. G. (ok)
Khn 1934, s. 318323; UP I, 1977, s. 421422; Vydra 2003_b, s. 911, 34.
166 HORN VTKOV
OKRES LIBEREC
Hoen Paseky obec Svtl pod Jetdem

Hoen Paseky nalezneme na jinch svazch Jetdskho hbetu, piblin pl kilometru severozpadn od Svtl pod Jetdem. Ves, kter je dnes jej soust, byla zaloena na okraji eskodubskho panstv pi esko-nmeck jazykov hranici. Psemn prameny ji poprv zmiuj v roce 1749. Zaloen Pasek vykazuje pravidelnou strukturu dom situovanch ttovmi prelmi kolmo ke komunikaci. Obec si po celou dobu existence udrela zemdlsk charakter. Vzhledem k tkm klimatickm podmnkm se vtina lid dle zabvala i drobnmi emesly a prac v lese. Poet obyvatelstva v mal osad ani v dob nejvtho rozvoje nepeshl 250 usedlch. Po druh svtov vlce vak vraznji klesl na 102 trvale ijcch obyvatel a nadle se snioval.
dm p. 1 se stodolou
SKP R . rejstku 44071/55389 na st. p. . 132 v k. . Svtl pod Jetdem
Dm p. 1 s navazujc stodolou, jeho souasn podoba pochz z druh poloviny 19. stolet, je situovan podl mstn komunikace v jin sti obce. Na map csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 nalezneme na jeho mst dm na jednoduchm obdlnm pdorysu bez stodoly. Usedlost je djitm romnu Karolny Svtl Kantrice. sten rouben pzemn dm stoj na pomrn dlouhm pdorysu psmene L, na kter navc v jinm smru navazuje kolm stodola. Sedlov stechy objektu kryj eternitov ablony. Zhruba uprosted hlavnho hebene je umstn sanktusnk s cibulovou stkou zakonenou kem. Dm se zkladn trojdlnou dispozic v zpadnm smru v rmci hlavn stechy prodlouuj hospodsk provozy a men stodola. Od severu se k svtnici pimyk kolm kdlo tvoc druh trakt svtnice a prodlouen prchoz sn. Stechu a stropn trmy v prostoru svtnice vyn podstvka s prolovanmi sloupky. Rouben kryje svisl bednn s pelitovnm. Vchodn bednn tt horizontln rozdlen na dv pole pekrvaj prolovan lity. V jeho vrcholu nalezneme malovan cifernk s hodinovou ruikou. tt na zpadnm prel a severn pstavb chrn dekorativn vyskldan eternitov ablony. Od jihu ke stedu pdorysu domu pilh vysok pilov stodola se sedlovou stechou krytou eternitem. (mo)
Andl - Technik 1991, s. 124125; Edel 2006, s. 107.
HOEN PASEKY 167
Hoen Star Dub

Mstn st msta esk Dub se nachz na jeho severozpadnm okraji, v povod potoka Jetdka a je poprv zmiovna v roce 1547 se 14 osedlmi, dvma hamry a sdlem hajnho. Bern rula uvd est osedlch a ti pust grunty, kter pely ke dvoru. Zaloen poplunho dvora spad do druh poloviny 16. stolet za tehdejho majitele dubskho panstv Jana z Oppersdorfu. V roce 1624 vytvoil Albrecht z Valdtejna jako novou sprvn jednotku budoucho frdlantskho knectv lenn statek Star Dub, kter prodal svmu rytmistru Caesaru Gillovi Jonghen z Hungaria. Jeho soust se staly vsi Modlibohov, Rozstn, Svtl, Horn Vesec, Jikov a souasn dolo ke slouen s drobnm domoslavickm zbom. Nov zbudovanou tvrz v prostoru dvora dreli do roku 1710 potomci Jonghen. Do roku 1750 zde v ji pestavnm baroknm zmku sdlili Lamottov z Frintropu, kter vystdali pni z Hartigu, inicitoi stavby barokn kaple. Za Rohan byl arel vyuvn jako hospodsk dvr a patil k dubskmu panstv. Novj doln st aglomerace pejala nzev Star Dub a dolo k oddlen od pvodnho sdla. Severnj st s pozstatkem dvora zskala oznaen Hoen Star Dub.
kaple Navtven Panny Marie

SKP R . rejstku 29827/54392 se st. p. . 134 a na p. p. . 953/1 v k. . Modlibohov
Kaple Navtven Panny Marie se nachz na vyvenm svahu nad silnic smujc do eskho Dubu, asi sto metr od odboky do Svtl pod Jetdem. Jej vstavba je kladena do roku 1760 a pipisovna tehdejmu majiteli statku Adamovi z Hartigu. Zdnou hladce omtnutou kapli vystavnou na kruhovm pdorysu zpevuje tveice oprnch pil. Stecha m tvar helmice a nese polygonln lucernu. Pvodn indelovou krytinu nahradil eternit. Interir kaple prosvtluj segmentov zaklenut okna s tabulkovou vpln. Nad vchodem s dvoukdlmi plkruhovmi dvemi se nachz przdn nika. (j, z)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Svtl pod Jetdem. UP III, 1980, s. 418; Edel 2006, s. 138.
168 HOEN STAR DUB
OKRES LIBEREC
Hradany obec Bl
Mstn st obce Bl zaloen na nvr zvlnn krajiny eskodubska zdvihajc se nad dolm eky Mohelky nle ke skupin obc pravidelnho centrlnho zaloen. I pes mlo optimln zemdlsk podmnky prostoupilo do tchto mst pravk osdlen doloen etnmi archeologickmi nlezy. Prvotn majetek eskodubsk komendy se stal spolen s Vorklebicemi a Trvnkem soust celistvjho eskodubskho panstv. eskodubsk urb z roku 1590 uvd v obci devt osedlch a ti podruhy a ani pi nejvtm urbnnm rozvoji nepeshl poet ticeti staven. V 17. stolet prameny dokldaj existenci hradansk rychty spravujc tyi dal obce Letaovice, Vorklebice, Trvnek a Loukoviky.
k
K, kter se nachz mezi poli na severnm okraji Hradan, nechali zdit roku 1873 manel ubrdovi z hradansk usedlosti p. 31. Autorem kamennho podstavce byl kamenk Wenzel Hosak. Na dvou kamennch stupnch stoj hranolov sokl, na kter dosed tybok dk zakonen mohutnou bohat prolovanou segmentov zaklenutou msou s konkvn projmutm nstavcem pro osazen ke. Na eln stran soklu je v ovlnm zrcadle vytesna datace: Ano 1873. Pod msou se nachz plkruhov zaklenut nika, pod n teme npis: Z nkladu / VCLAVA UBRDI / a manelky jeho / z Raan . 31.. Podstavec nese na prav stran signaturu: Wenzel HosaK.. Pamtka pvodn vrcholila eleznm kem s pozlacenm korpusem ukiovanho Krista. Okol ke vymezuj tyi kamenn sloupky pvodnho ohrazen. (j, z)
SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 231.
bo muka
Sloupov bo muka zvan sloup sv. Jana umstn v lokalit nazvan U svatho Jana pochzej pravdpodobn ze 17. stolet a maj upomnat na smrt katolickho knze. Vzdlenou polohu v severozpadnm smru od obce na okraji louky pome upesnit blzk turistick trasa vedouc z eskho Dubu do Letaovic. Bo muka pvodn udrovali majitel z mstn usedlosti p. 14, na jejich pozemku se nachzela. Objekt tvo masivn kvadratick sokl a vysok sloup s kaplic. Podstavec i sloup jsou vyzdn z cihel a lomovho kamene a pokryty vrstvou omtky. Hladk sloup zakonuje kruhov kamenn prolovan deska s obloukovitou kaplic. Na pedn stran kaplice se nachz przdn nika pvodn vyplnn sokou sv. Jana Nepomuckho. Jej bon strany dopluj mlk vklenky a zadn strana je ponechna hladk. Pamtka vrcholila eleznm drobnm kem a byla opatena lucernou. (z)
SOkA Liberec, F esk Dub, nezprac. fond. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 7475; Edel 2006, s. 119.
HRADANY 169
Hrdek nad Nisou

(Grottau)
Hrdek nad Nisou le na Luick Nise pi saskm pomez, piblin sedmnct kilometr severozpadn od Liberce. Poprv je psemn zmiovn roku 1288 v souvislosti s Jindichem de Grat. Jmno msta uvan v luickosrbsk podob Grod a v nmeck podob Grot, Groth a Grottau pravdpodobn svd o existenci luickosrbskho hradit, jeho umstn vak nen znmo. Stedovk vvoj msta, kter se nachzelo na grabtejnskm panstv pn z Donna, nen zcela objasnn. Jasn je, e nejpozdji v roce 1352 mlo msto farn kostel, ke ktermu pozdji patil liln kostel v Ulrichsdorfu, dnenm polskm Kopaczow. V polovin 14. stolet nejspe pni z Donna zaloili jihovchodn od kostela hrad poprv zmiovan roku 1391. Hrad zanikl zejm bhem 16. a 17. stolet a na jeho mst pravdpodobn dolo k postaven arelu tzv. Azylu. Podobu hradu neznme, pouze v roce 1928 byla dajn odkryta st jeho sklepen. Jako msteko se Hrdek poprv uvd k roku 1453. Rozvoj msta dlouhou dobu brzdila skutenost, e se nachzelo uvnit mlovho okruhu krlovskho msta itavy. Funkce trnho centra panstv byla proto koncem 15. stolet pesunuta do nov zaloenho msteka Grafenthal lokalizovanho pi panskm sdle Grabtejn. To vak pravdpodobn zaniklo bhem ticetilet vlky. Hrdek jako mstsk centrum panstv nadle fungoval i v obdob existence Grafenthalu. Po odtren itavy od ech roku 1635 jeho rozvoji ji nic nebrnilo. A do 17. stolet se Hrdek omezoval na prostor dnenho Hornho nmst. V roce 1689 bylo jin od stvajc zstavby zaloeno na pravidelnm ortogonlnm pdorysu zcela nov Doln nebo tak Nov Msto. Zaloen Dolnho Msta znamenalo trojnsobn nrst potu dom. Na pelomu 18. a 19. stolet se Hrdek voln spojil s levobenm Donnem (Dnis) a Lounou (Gersdorf). Tato aglomerace se v druh polovin 19. stolet zaala promovat v dleit prmyslov centrum s pevaujcm textilnm prmyslem. Rozvoj umonila i nov csask silnice, kter od roku 1846 spojila itavu s Libercem. Vt hospodsk vznam mla paraleln eleznice zprovoznn roku 1859. S prosperitou se msto vrazn rozrostlo, vznikly nov pravideln een obytn tvrti a severozpadn od centra byl postaven arel historizujcho evangelickho kostela. Po druh svtov vlce msto postihla stagnace zapoat odsunem nmeckho obyvatelstva a dlouhodobou absenc silninho pechodu do itavy vedouc pes zem, kter po roce 1945 zskalo Polsko. Msto s neudrovanm stavebnm fondem na pelomu 70. a 80. let 20. stolet tak siln naruila vstavba vysokch panelovch dom v pohledov exponovanm mst severovchodn od Hornho nmst. Nov spoleensk rozvoj Hrdku nastal a po roce 1989. Historick jdro msta s pomrn kvalitnm pamtkovm fondem je od roku 2003 mstskou pamtkovou znou.
170 HRDEK NAD NISOU
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Bartolomje

SKP R . rejstku 16191/54303 s p. . 3, 4
Arel kostela sv. Bartolomje nalezneme vchodn od Hornho nmst. Barokn kostel obklopen bvalm hbitovem s ohradn zd je pstupn zkou ulikou vedouc pmo z nmst. Arel dopluj barokn sochy svtc umstn pi vstupu a zpadn od kostela. U vnitnho lce ohradn zdi jsou umstny zastaven kov cesty, nhrobnky a nhrobky pochzejc z 16.19. stolet.
NP OP v Liberci, RZ . 41 a 525. Khn 1934, s. 79100; UP I, 1977, s. 464465; Kua 1997, s. 302; ehek 2001, s. 260267; Prahl 2004, s. 200.
kostel sv. Bartolomje

Kostel sv. Bartolomje obklopen bvalm hbitovem nalezneme ve stedn sti arelu. Prvn kostel v Hrdku, v psemnch pramenech nepmo doloen k roku 1287, byl dajn postavenen Ottou z Donna. Dal psemn doklad pochz z roku 1357, kdy je kostel pmo zmiovan ji jako farn. Tento chrm vak byl za husitskch vlek spolu s mstem znien. Nov kostel znovu postaven roku 1466 nechala o sto let pozdji v roce 1586 renesann upravit Albta, manelka Ferdinanda Homanna z Grnenbhlu. V roce 1665 byla za hrabte Adama Matye Trauttmannsdorfa ke kostelu pistavna v. Dnen podobu chrmu vtiskla barokn pestavba provdn pod patronac hrabte Krytofa Clam-Gallase. Podle projektu libereckho stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (17241800) byl kostel jednotn pestavn a nov zaklenut. Kostel sv. Bartolomje je monumentln zdnou orientovanou stavbou s pnou lod a obdln ukonenm presbytem. Valbov stechy hlavn lodi a transeptu kryt takami bobrovkami dopluje plechov sanktusnk situovan na konci hebene stechy knit. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami len jednoduch lizenov rmce tmavho odstnu. Prostor hlavn a pn lodi prosvtluj vysok segmentov zakonen okna lemovan plastickmi ambrnami. K jinmu prel knit pilh patrov sakristie kryt valbovou stechou. Ped zpadn prel lodi pedstupuje vysok hranolov v vrcholc plechovou cibul s lucernou. Hladkou fasdu s naznaenm armovnm na nroch horizontln na ti dly dl dv prbn msy. Hlavn vstup u paty ve
HRDEK NAD NISOU 171
tvo mohutn dvoukdl dvee s barokn prolac osazen v pravohlm portlu z pskovce. V ose nad vstupem nalezneme pskovcov trauttmannsdorfsk erb s monogramem a datac: A M G Z T / 1651. U jin zdi presbyte kostela se nachzej dva nhrobky. Prvn barokn nhrobek m podobu nepravideln tvarovan stly na nzkm dvoustupovm kvadratickm podstavci s msou. Horn st stly vypluje relif s motivem klec postavy zemelho, kter se modl u krucixu. Cel vjev rmuje rokajov motiv. Doln st tvo volutov ohranien siln pokozen a neiteln npisov pole. Vrcholov st je ukonena temi vstupky s rokaji, na nich se nachzej relify dvou odpovajcch andl. Na nejvym vstupku stly le socha andla s lebkou a pespacmi hodinami, pod n je znzornna kartue s mkovanou vpln. Npis degradoval kvli zvtrn pskovce a podle Khnovy topograe znl: [Hier vor dieen / Stein Ruhen die Gebein / Der Ehr und Tugendsamen Frauen Anna / Maria Rosina Verwittibten Schpfferin brgel. / Fleischauer-Meisterin und gastwrthin au Reichenberg / in grottau den 24. 8ber. 1697: gebohren, u. wiederum / alhir im Herrn entschlaffen Anno 1760, den 17. Ma / Ihres alters 62 Jahr 6 Monath und 24 Tage / Requie in pace.]. Druh klasicistn nhrobek sloupovho typu z roku 1794 byl vyhotoven pro Frantika Leubnera. Objekt je tvoen mohutnm stupovanm kvadratickm podstavcem s msou a npisovm polem, na nm stoj kanelovan sloup s vavnovm vncem okolo patky. Npisov deska, kterou pvodn pidrovaly sochy stojc na okrajch msy, je uchycena uprosted sloupu. Sloup vrchol kopulovitou hlavic zdobenou relify stuh, kterou na vrcholku nastavuje nzk plint, na nm se pvodn zejm nachzel dal neznm sochask prvek. Npis na desce zaznamenv: Zum denkmahle des Wohled eigebohrnen / Herrn Franz Leubner Amtsverwalter der / Herrschaft Grafenstein, welcher im Jahre 794, / den 3.Juny in seinem 52 Altersjahre starb, / errichtet von seiner Ledtragenden Ehegattin / Maria Anna gebohrnen / Riedlin.. Na soklu je pouit bsnick ver: Gerechtigkeit und Herzens gute / Im Amte Treue ohne List / Bezeichnen seines Lebens Schritte; / Er war gut Brger war gut Christ / und trat bekrnzt mit diesem Ruhm / In Gottes frohesHeiligthum,. (mo,z)

Socha sv. Jana Nepomuckho stoj na severn stran irokho schodit vedoucho k hlavnmu vchodu kostela. Dlo vzniklo nkladem vbrho cla Johanna Hblera v roce 1708. Na zkladnm kamennm stupni stoj nzk prolovan zakonen sokl, kter vyn tybok dk. eln stranu dku zdob rolverkov kartue, ve kter se podle Khnovy topograe nachzel npis: [AD / MAIORE DEI / GLORIAM / HONOREM / S. IOANNIS NEPO / MVCENI / J: C: H]. V rozch tto strany nalezneme vytesan slice, kter udvaj letopoet: 17 / 08. Dk zakonuje bohat prolovan msa, na kter se nachz prost nstavec se sochou sv. Jana Nepomuckho. Socha svtce je esovit prohnut s vhou tla spovajc na lev noze. Pravou nohu m odlehenou a mrn pedstupujc dopedu. Hlava svtce se lehce nakln k pravmu rameni a ruce, v n dr krucix. Svat Jan Nepomuck je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a almuc. Na hlav m posazen kvadrtek. (j)
socha sv. Jana Ktitele

Socha sv. Jana Ktitele stoj na jin stran irokho schodit vedoucho k hlavnmu vchodu do kostela sv. Bartolomje. Nechal ji zhotovit duchovn Johann Sebastian Kraus v roce 1708. Na zkladnm kamennm stupni spov prolovan zakonen sokl, kter stejn jako u sv. Jana Nepomuckho vyn tybok dk. eln stranu dku zdob rolverkov kartue s vytesanm npisem: Ad / MAIORE DEI / GLORIAM / HONOREM / S: IOANNIS BAP// / TIST / P. I. S. K. / C.G.. V rozch nalezneme vytesan slice udvajc letopoet: 17 / 08. Dk zakonuje bohat prolovan msa, na kter se nachz prost nstavec se sochou sv. Jana Ktitele. Socha je zachycena v gestu, kdy sv. Jan Ktitel kt klecho Krista. Pes lev rameno m svtec voln pehozen dlouh pl. (j)
172 HRDEK NAD NISOU
OKRES LIBEREC
socha sv. Josefa

Socha sv. Josefa je umstna na severnm pili vstupn brny do arelu kostela sv. Bartolomje. Zhotoven sochy pochzejc z roku 1759 inicioval dkan Josef Tobias Schpfer. Vysok kamenn knicky zen sokl vyn tybok dk, kter zepedu a z prav strany zdob pskov relifn dekor. Dk zakonuje bohat prolovan msa. Na mse stoj socha sv. Josefa s Jekem, kter se opr o jeho levou nohu. Odv sv. Josefa, zobrazenho v mrnm vytoen a naklonn k Jekovi, tvo bohat asen spodn at a svrchn pl. (j)
socha sv. Archandla Michaela

Socha sv. Archandla Michaela stejnho st a zizovatele jako socha sv. Josefa je umstna na jinm pili vstupn brny do arelu kostela sv. Bartolomje. Vysok kamenn knicky zen sokl vyn tybok dk, kter je stejn jako u ve zmnn sochy zepedu a z lev strany zdoben pskovm relifnm dekorem. Dk takt zakonuje bohat prolovan msa. Na n stoj socha sv. Archandla Michaela ztvrnn v mrnm pedklonu a nakroen jako okdlen ryt ve zbroji zabjejc kopm draka. V lev ruce dr tt s maltzskm kem, v prav ruce kop. (j)
soubor zastaven kov cesty

trnct zastaven kov cesty vystavnch mezi lety 17671768 za dkana Josepha Tobiase Schpfera je rozmstno pi ohradn zdi v arelu kostela sv. Bartolomje. Zastaven jsou situovna po sedmi na kad ze stran kostela. Jednotliv vklenkov kaple maj podobu baroknho portlu z 18. stolet. Nron pilastry vynej bohat prolovanou msu, kter vrchol rozatm frontonem, jeho sti maj volutov zakonen. V prostoru frontonu nad rozetou se pvodn nachzelo mskmi slicemi napsan poad zastaven kov cesty. V centrln sti kapl nalezneme plkruhov zaklenutou niku, kter m v mst vrcholovho klenku umstnou rozetu. Pod nikou jsou npisov pole, v nich se v nkterch kaplch nachzej zbytky nmecky psanho nzvu vjevu. V jednotlivch nikch byly na plechu do souasnosti nedochovan malovan obrzky od Philippa Leubnera. (j)
ohradn ze s nhrobky a nhrobnky

Ohradn ze kolem kostela vymezuje prostor se starm hbitovem na piblin ovlnm pdorysu. Souasn podoba zdi pochz z roku 1767 a podlel se na n zednick mistr Johann Christian Sitte z Chrastavy. Ze z plench cihel chrn hladk vpenn omtky. Korunu zdiva pokrvaj vyskldan plen taky a sten cihly. Hlavn brnu situovanou v zpadn sti lemuj podstavce nesouc sochy svtc. Brna je osazena novodobmi svaovanmi vraty. Druh branka v podob jednoduchch dve v pskovcovm ostnm vede z jihovchodn sti do farsk zahrady. Ze dopluje hodnotn soubor sepulkrlnch pamtek. Barokn nhrobnk manel a hrdeckch man Kreschelovch z potku 18. stolet, kter m podobu obdln desky, je vertikln vsazen do vchodn sti hbitovn zdi. Stedov relif Ukiovn obklopuj dv ovln npisov kartue lemovan rozvilinami. Z paty ke vychz dal vegetabiln zdoben kartue. Nad a pod rameny ke je vytesna zkratka: A M / D G a na ttku ke je titulatura: I. N. / R. I.. Horn rohy desky vypluj okdlen andlsk hlaviky a pravm dolnm
HRDEK NAD NISOU 173
rohu se nachz mn znateln relif lebky. Protilehl relif je pokozen a nejasn. Npis v prvn kartui pod vyrytm znamnkem kku uvd: Alhier / Ruhet in Gott / Die Ehr und Tugend / same Frau Ana Elisabe- / tha Kreschelin [---] / zu gelieben [---] / Eheliebsten dero Alter / 61 Jahr Vollendette / Ihren Lebens Wander- / man 18. Ja. A. 1713. / Sie Ruhe In Jesu / Namen Glck- / seelig ewig / Amen. Na druh kartui teme stejn dlouh npis: Alhier / Ruhet in Gott / Der Ehren Geachte / Herr Christof Kreschel / Gewsener Rathsfreundt / undt Das. Handelsm / alhier Ist im Herrn endt / schlaffen den 13. Mrz / A. 1709 Seines alt- / ters 65 Jahr Dessen / Sele Gott wol / le Gndig / Sein. Pod kartuemi okolo ke a ve spodn kartui jsou vytesny nkolikadkov neiteln texty. Manelsk gurln nhrobnk je zazdn v jin stn hbitovn zdi v blzkosti bonho vchodu do arelu. Na rozmrn obdln desce se nachzej postavy mue a eny ztvrnn ve vysokm relifu, kter od sebe dl segmetov zakonen obdln npisov desky, je jim sahaj do vky rukou. Horn st vypluje zahlouben obdln pole pro votivn vjev, kter se nedochoval. Okraje celho kamennho bloku zdob rozviliny a rokajov motivy. Mu je ztvrnn jako prostovlas v dlouhm kabtci, s irokmi kalhotami zastrenmi do vysokch bot a patrn s hol v ruce. enu zahaluje dlouh splvav at a hlavu chrn rouka. V jedn ruce svr krucix a v druh modlitebn knku. Pokozen npisy podle Khnovy topograe obsahovaly nsledujc text: [Hier vor diesen / Stein liegt begraben, / Der Hochwohl : Edel / geborhne und Gestrenge / Ritter Herr Friedrich von Nostitz und (Neun / kirchen) Der hochgr: / Trautmanstorsche He(rr) / schaft Grffenstein in / die (25) Jahre gewesene(n) / Haubtman, starb (Am) / (8. April) Ao. 16 (69) / Seines alters : (68 Jahre) / Jahr: Dessen / seele Gott / gnade.]. V druh sti: [Anno (1667) / den 4. April ist (in) / Gott seelig (verschieden) / Des Hochedl (Wohl) / gebohren (und Gestrengen) / Rittern Herrn Fried- / rich von Nostitz der / Hochgr: Trau. (t) / mansdorschen Herr / schaft Grffenstein / Hauptmannis Hertz- / geliebte Ehemahl (in) / Die (Will Ehren) / tugen (Reiche) Fraue (Jus) / tina von Nost(izin) / Ihres alt(ers) 52 Jahr d. G. g.]. Figurln nhrobnk mench rozmr je umstn v jin sti hbitovn zdi. stedn motiv pedstavuje dvku v dtskm vku, kterou objm andl. Dvka se sepjatma rukama m dlouh splvav at a hlavu zahalenou roukou. Sedc andl v ze objm dvku obma rukama. Okraj obdln desky lemuje po obvodu rmec s vytesanm npisem, kter uvd: Hier ligt BegrabenDes [---] / [H.] Fridl: v: Nostitz, Haubtm: d. Herrschaft [Graf] [---] / [Ehleibl. Tocht. Maria] [---] / [Anna] [---] [starb am 24. Ab: 1638] des Alt: 7. W. 5. T. d. G. g:. Nad relifem se nachz obdln npisov pole s ryvkem z evangelia sv. Luke: Luc[---] 17 / Wer nicht das Reich= / Gottes [---] rebt alls [---] / Kindt, Der [---] / hinein Kommen.. Nhrobnk z roku 1649 vertikln zasazen do jin sti hbitovn zdi m podobu men obdln desky lenn na st se lechtickm znakem a dv npisov pole. Horn polovinu desky vypluje relif znaku rodu Nostic ve festonovm vnci. Druhou st tvo npisov medailon nepravidelnho tvaru doplnn lebkou a zdobnmi rozvilinami, jeho npis skrv biblick citt: Jesai C 54 V 7 / Ich habe dich Ein / klein Augenblick ver- / lassen aber mit grosser / Barmhertzigkeit wil / ich dich samlen. Po celm obvodu desky obh nmeck npis v rmu: [Hier ligt begraben] [---] / H. Fried: v. Nostitz Haubtm: d. Herrschaft: [Graffenst: Ehleibl: Tocht:] / Names Anna Elisab: starb den 25. / Ma 1649 des Alt: 7. Jahr 36. w. und den 2. Ma A: 53 dis v. ferdiget [worde.] d. G. g.. tvercov deska na jin sti zdi nese relif lecho putti, kter si podpr rukou hlavu. Druhou ruku m dlan poloenou na pespacch hodinch, vedle nich le lebka. Nad putti se nachz npisov ps: MEM ENTOMORI. Ke spodn hran desky pileh dal obdln deska vyplnn ovlnou npisovou kartu, ji lemuj voluty a rozvilina, v hornch rozch desky guruj dv andlsk hlaviky. Npis zn: Hier schlaffen 2 Ehleute in diesem Grab, / Und ruhen biss an den Jngsten Tag. / als den wird Gott ihr Grab ent decken / Und sie Zur Ewigen freude erwecken. Posledn gurln nhrobnk na jin sti zdi rmuje portl s renesannmi sloupky a segmentov zakonenm vrchnm zvrem, jeho konce jsou volutov uzaveny. Vnitn prostor vypluje deska s relifem eny v ivotn velikosti. Postavu hal dlouh splvav at a hlavu j kryje plachetka. V rukou dr lilii, renec a modlitebn knku. Npis v prostoru pod obloukem uvd: [---] / 9. Xber [---] Christo verschied= / [---] Anna Bfaltzin geborne Berg- / mannin von Gabel, Joseph Bfaltzes von Ost- / ritz hiesegen weinschenken geliebte Ehewirtin, ihres / alters 32. [Jahr. Gott sey] ihrer seelen gndig,. Dal text obh po obvodu vnitn desky: Ich habe wolgekmpfet und
174 HRDEK NAD NISOU
OKRES LIBEREC
meinen lauff vollendet [---] / Gott hatt mir alles [---] auren in lauter [freud gewendt] / Herr Jesu Dir bin gestorben. Ve skupin mladch klasicistnch nhrobk v jin sti zdi vynik sarkofg ormovan architekturou v podob portiku, na kterm odpov andl. Jedn se o dlo dranskho sochae Franze Pettricha zhotovenho na pamtku Kajetana Schuberta, kter zemel v dtskm vku. V blzkosti vchodu z nmst je pizdna vysok stla s bonmi pilastry, je na mse vrchol v sochaskou kompozici dvou andl drcch ovlnou desku s relifem krucixu. Zpracovan dlo z konce 18. stolet vzpomn manelku hrdeckho radnho a obchodnka Annu Dorotheu Pietschovou. V blzkosti vstupu do kostelnho arelu se v ohradn zdi nachz nika lemovan vegetativnmi motivy. Uvnit niky se nalz vysok relif svtce v dovm rouchu, kter se opr o pult s knihou. Jedn se o sv. Frantika z Assisi. Pod nikou byly ve vpadlm poli vytesny relifn inicily: A F. Dle ke zdi pilhaj nhrobky typu obdlnch stl, kter ztvrnnm pevn s novogotickmi prvky odpovdaj druh polovin 19. stolet a nkolik ormovanch jednoduchch desek s rzn obshlmi texty. (mo,z)
fara p. 76
SKP R . rejstku 29698/54308 s p. . 13
Objekt fary p. 76 postaven roku 1804 se nachz u arelu kostela sv. Bartolomje. Dm stoj v Libereck ulici, vchodn od Hornho nmst a je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje mansardov stecha s eternitovmi ablonami, kterou dopluj pultov vike. Prel posazen na podezdvku z pskovcovch kvdr s hladkmi omtkami len liznov rmce. Okenn otvory lemuj pskovcov ostn. Centrln umstn vstup jinho prel rmuje jednoduch ve tuku proveden portl. Dvoukdl prolovan dvee z konce 19. stolet uvozuje trojice kamennch stup. Pi pohledu od jihu nalezneme vpravo od vstupu npisov zrcadlo s tesanm npisem a datac: 1 8 0 4 / PLVRA . ITVS. Zahradn vstup severnho prel tvo dvoukdl prolovan dvee s nadpranm svtlkem umstn v pravohlm pskovcovm portlu. (mo)
Khn 1934, s. 102.
HRDEK NAD NISOU 175
bval textiln manufaktura p. 65 a 66

SKP R . rejstku 20977/54305 s p. . 580/1, 508/2
Bval textiln manufaktura tzv. Azyl p. 65 a 66 byl postaven roku 1723. Komplex budov situovan na mst nkdejho hradu v dnen ulici Generla Svobody tvoil zpadn umstn dm p. 65 a 66 a pilehl objekt p. 67, kter dvr uzavr od severu. Vstavbou byl poven gallasovsk hejtman Elias Ketzler, kter stavbu zapoal na zklad povolen hrabnky Johanny Emerencie Gallasov (rozen z Gaschina) v roce 1722. Textiln vroba se zde dlouho neudrela a mezi lety 17671818 objekt slouil jako pravna a mandlovna lnnch plten. Od roku 1896 fungoval komplex jako dtsk tulek (Azyl) pro dti tovrnch dlnk a v mezivlenm obdob tak jako esk meninov kola. Objekt nebyl po druh svtov vlce dlouhodob udrovn a postupn chtral. Neuten stav vyvrcholil v roce 2006, kdy se ztila stedn st stechy. Tato havrie se stala zminkou k demolici objektu, kter dm asanovala na rove pzem. Nkdej objekt p. 65 a 66 ml podobu patrovho zdnho domu dlouhho obdlnho pdorysu krytho mansardovou stechou s plenmi takami bobrovkami. Stechu doplovaly ady volskch ok a pultovch vik. Dm se nachzel v mrnm svahu, m sutern na zpadnm podlnm prel vystupuje do pozice patra. Prel opaten hladkmi omtkami lenily pouze okenn otvory osazen pravohlmi pskovcovmi ostnmi. Na zpadn prel pilhaly men pstavby. (mo)
NP OP v Liberci, SHP 58. Khn 1934, s. 103; UP I, 1977, s. 465; ehek 2001, s. 323325; Kolka - Panek 2006, s. 6173.
bval textiln manufaktura p. 67

SKP R . rejstku 19336/54306 s p. . 494/1
Stavebn vvoj domu p. 67 je shodn se sousednm objektem p. 65 a 66. V roce 1812 byla v dom krtce umstna hrnsk dlna s vrobou hlinnch lahv pro Lzn Libverda. V nedvn dob dolo k oprav domu a jeho adaptaci na byty. Budova p. 67 uzavr od severu komplex umstn pi ulici Generla Svobody. Zdn patrov dm dlouhho obdlnho pdorysu m mansardovou stechu krytou asfaltovm indelem. Stechu dopluje ada valbovch vik. Dm stoj v mrnm svahu, m je pzem pi zpadnm prel mrn vyven. Prel s hladkmi omtkami len ada okennch otvor s pskovcovmi ostnmi. Na vchodnm prel nalezneme pskovcov erb rodu Clam-Gallas se zbytky zlacen. (mo)
NP OP v Liberci, SHP 58. Khn 1934, s. 103; UP I, 1977, s. 465; ehek 2001, s. 323325; Kolka - Panek 2006, s. 6173.
176 HRDEK NAD NISOU
OKRES LIBEREC
dm p. 85
SKP R . rejstku 45493/54307 s p. . 84
Dm p. 85 postaven roku 1785 nalezneme v itavsk ulici, na severn stran Hornho nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Bhem 90. let 20. stolet dolo k zjednoduen jinho prel a prav pzem pro poteby obchodu. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s plenmi takami bobrovkami, kterou dopluje dvojice volskch ok. Dm svm jinm podlnm prelm smuje do itavsk ulice. Fasdy opaten hladkmi omtkami len na jinm prel prolovan korunn msa a nzk podezdvka z pskovcovch kvdr. Okenn otvory osazen novodobmi nedlenmi okny lemuj na jinm prel pskovcov ostn. Symetricky situovan vstup je umstn v segmentov zakonenm pskovcovm portlu. Ten vrchol klenkem s relifnm npisem udvajcm dataci, inicily majitele a slo popisn: 17 85 / JS / 8 5. K severnmu prel domu kolmo pilhaj mlad pstavby. (mo)
dm p. 86
SKP R . rejstku 23760/54304 s p. . 85
Dm p. 86 postaven roku 1785 stoj ve stedu msta, v itavsk ulici, pi severozpadnm cpu Hornho nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Zdn ttov orientovan patrov objekt obdlnho pdorysu kryje polovalbov stecha s vlknocementovmi ablonami. Nelenn fasdy opaten hladkmi omtkami dopluj pouze podezdvky z pskovcovch kvdr a korunn prolovan msa. Okenn otvory lemuj pskovcov pravohl ostn. Prostor hlavnho vstupu umstn na jinm prel rmuje segmentov zakonen pskovcov portl s klenkem zdoben tukovm festonem. Bohat zdoben dvoukdl dvee jsou zaputn hloubji do fasdy a uvozuj je tyi kamenn stupn. V ose nad vchodem se nachz tukov kartue s festonem a symbolickou korunou. Kartue nese npis: No / 86 / 17 65. Obdln sklepn okna umstn v podezdvce chrn zbytky barokn tvarovanch kovanch m. (mo)
dm p. 93
SKP R . rejstku 34073/54311 s p. . 57
Dm p. 93 postaven v roce 1796 nalezneme ve stedu msta v itavsk ulici, severozpadn od nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu m sedlovou stechu krytou takami bobrovkami. Stechu na severn stran dopluje trojice volskch ok. Prel opaten hladkmi omtkami len liznov rmce. Okenn otvory maj pravohl pskovcov ostn. Hlavn vstup nalezneme na zpadnm prel smujcm do itavsk ulice. Jeho bohat zdoben portl zakonen stlaenm obloukem pedstavuje vjimenou kamenicko-emeslnou prci. Klenk portlu nese inicily a dataci: JM / 1796. Samotn dvee pochzej z prvn poloviny 20. stolet. K severnmu prel pilh pstavba gare. (mo)
dm p. 109
SKP R . rejstku 41582/54312 s p. . 35
Dm p. 109 postaven na potku 19. stolet nalezneme v severozpadnm cpu Hornho nmst. Objekt, kter v dnen dob slou jako hotel, je soust mstsk pamtkov zny. Zdn patrov dm pdorysu psmene L kryje sedlov stecha s valbou a polovalbou vyskldan z taek bobrovek. Obdln pdorys hlavn budovy roziuje kolm patrov kdlo pilhajc k zpadnmu prel. Fasdy opaten hladkmi omtkami len prbn msy a plastick okenn ambrny. Vchodnmu podlnmu prel obrcenmu do nmst dominuje mlk stedov rizalit. V jeho ose se nachz segmentov zakonen vjezd do prjezdu. Ten rmuje tukov portl s jnskmi pilky doplnnmi kladm se zuboezem, kter se po dlce rizalitu uplatuje i na korunn mse. Na hlavn objekt se v zpadnm smru napojuj dal novodob provozn pstavby. (mo)
HRDEK NAD NISOU 177
dm p. 110
SKP R . rejstku 22597/54313 s p. . 41
Dm p. 110 pochzejc z pelomu 18. a 19. stolet se nachz v zpadn front Hornho nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm postaven na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha s vlknocementovmi ablonami. Vchodn podln prel obrcen do nmst len dvojice prbnch ms doplujcch korunn msu se zuboezem. Hladk omtka prel pekrv i podezdvku z pskovcovch kvdr. Zbyl prel maj destruovan omtky a odhaluj ciheln zdivo s novodobmi vyzdvkami. Hlavn vstup z nmst osazen novodobmi dvemi lemuje ve tuku naznaen pravohl portl s nastavenm kladm. Souasn v pzem nalezeme nov prolomen vchod do obchodu, kter je umstn mezi nkdejmi okny upravenmi na nedlen vkladce. K zpadnmu dvornmu prel pilh kolm novodob pstavba nesouc v pate zasteenou verandu. (mo)
dm p. 123
SKP R . rejstku 18394/54309 s p. . 342/1
Dm p. 123 z pelomu 18. a 19. stolet stoj v Anglick ulici, jihozpadn od Hornho nmst a je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje mansardov stecha s plenmi takami bobrovkami. Stechu na severn a jin stran dopluje tveice pultovch vik. Prel opaten hladkmi omtkami len liznov rmce svtlho odstnu doplnn pod korunn msou jemnm zuboezem a abrakami. Pi podlnm severnm prel obrcenm do ulice nalezneme mrn zaputn hlavn vstup lemovan pravohlm tukovm rmcem. Vstupn novodob dvee jsou pstupn po tech kamennch stupnch. Po obou stranch vstupu se nachzej dva ocelov vkladce a vchody do obchod, kter vnj podobu domu siln degraduj. Okenn otvory lemuj pravohl pskovcov ostn. K jinmu prel se pimyk zchodov rizalit, na kter navazuj pzemn provozn pstavby domu. (mo)
dm p. 124
SKP R . rejstku 19467/54310 s p. . 344
Dm p. 124 z pelomu 18. a 19. stolet stoj na rohu ulice Anglick a 1. mje. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje mansardov stecha s vlknocementovmi ablonami. Stecha doplnn po stranch sedlovmi viki je ve spodn sti mansardy sten zeikmena dlouhmi nmtky. Nov provedenou fasdu domu s ntrem olivovho odstnu len jednoduch prbn ps a nron lizny lut barvy. Podezdvku domu pokrv nevkusn malovan imitace lomovho zdiva. Okenn otvory lemovan plastickmi ambrnami s parapety jsou v pzem osazeny plastovmi dvoukdlmi okny. Hlavn vstup uvozen dvojramennm schoditm nalezneme na severnm ulinm prel. Vstup tvo imitace historickch dve osazen v pskovcovm pravohlm portlu. K domu od jihu pilh pstavba slu a patrov objekt s rovnou stechou a fasdou napodobujc historick lenn. (mo)
178 HRDEK NAD NISOU
OKRES LIBEREC
Hrub Lesnov obec Cetenov

Ves situovanou na ploin thnouc se vchodn od dol potoka Zbrdky nalezneme asi pl kilometru vchodnm smrem od Velibic. Prvn zmnka o osad zaloen v zpadn sti dubskho panstv pochz z roku 1547. Ves vysazen na lnovm principu m centrln charakter zstavby. Hrub Lesnov lec nedaleko star zemsk stezky smujc do itavy si dky pozdj odlehlosti od novjch komunikac udrel zemdlsk charakter. V roce 1976 byl Hrub Lesnov s okolnmi vesnicemi administrativn spojen se Velibicemi. Od roku 1990 ves spad pod obecn ad v Cetenov.
kaple sv. Linharta

SKP R . rejstku 28230/54510 s p. . 2/2
Kapli postavenou v roce 1830 nalezneme ve stedn sti obce. Zdn kaple obdlnho pdorysu s oblm zvrem je orientovna vstupnm prelm k vchodu. Na sedlovou stechu krytou plechovmi ablonami nased pomrn mohutn sanktusnk zakonen cibulovou stechou s kem. Prel s hladkmi omtkami rmuj jednoduch liznov psy. Velk pesah stechy zvrazuje irok korunn msa. Vstup do kaple tvo dvoukdl prosklen dvee umstn v plkruhov zakonenm pskovcovm portlu. Na klenku nalezneme dataci provedenou relifnm psmem: A N / 1830. Po stranch vstupu jsou umstny dva mal vklenky. Shodn vklenky nalezneme i ve ttu, kter od prel oddluje jednoduch prbn msa. Na ttu byl v minulosti pipevnn devn krucix s na plechu malovanm korpusem ukiovanho Krista. Prostor kaple prosvtluj bon segmentov zakonen okna v pskovcovch ostnch. (mo)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Hlavice.
HRUB LESNOV 179
Chotyn
(Ketten)
doln lnov ves zaloen na ece Nise le pi jihovchodnm okraji Hrdku nad Nisou. Obec patc ke grabtejnskmu panstv je poprv zmiovna v roce 1381 (uvdn je i rok 1409). Pvodn zemdlsk obec suovan bhem stalet rznmi vlenmi konikty se v druh polovin 19. stolet promnila v dleit prmyslov centrum. K rozvoji prmyslu pispla eleznin tra vedouc z Liberce do itavy, kter byla vybudovna v letech 18571859. Tra koprovala star csaskou silnici z roku 1842. Roku 1890 byly v obci na mst minerlnho pramene zaloeny mal lzn Wartburg. Po druh svtov vlce a odsunu nmeckho obyvatelstva se poet obyvatel snil o vce ne tetinu. Chotyn, kter se stala soust Hrdku nad Nisou, se v roce 1989 osamostatnila.
smr k
K pochzejc dajn ze 17. stolet stl do roku 1860 na okraji obce. V dnen dob je umstn v zahrad domu p. 45, vpravo od silnice vedouc do Hrdku nad Nisou. Pskovcov k latinskho tvaru se zaoblenmi rameny m rozmry 113 x 75 centimetr. Pomrn dobe zachovan k se kvli svaitmu ternu siln nakln. (mo)
Khn 1934, s. 127; Kol. 2001, s. 224; ehek 2001, s. 200.
180 CHOTYN
OKRES LIBEREC
Chrastava
(Kratzau)
Chrastava spolu s mstskmi stmi Horn a Doln Chrastava le piblin osm kilometr severozpadn od Liberce. Zstavba se rozprostr v dol ky Jeice a pi jejm soutoku s Luickou Nisou. Sdeln a urbanistick vvoj msta je pomrn sloit. V prostoru souasnho msta se pravdpodobn vyskytovalo star luickosrbsk osdlen, ale prvn psemn zmnka o Chrastav pochz a z roku 1352. Tehdy se zde uvd farn kostel, kter zaujal strategickou polohu nad tehdejm osdlenm tvoenm doln lnovou vs. Vysazen tto vsi souviselo se ir kolonizac v povod Luick Nisy probhajc na grabtejnskm panstv a do potku 15. stolet. Prv v 15. stolet byla v okol Chrastavy nalezena loiska stbrnch i jinch rud a od roku 1424 jsou poprv zmiovny zdej doly. Rozvoj hornictv vytvel pedpoklady k pemn pvodn vsi v mstsk centrum. Chrastava ji ve 14. stolet sten plnila sprvn funkce panstv. Nejpozdji od roku 1405 zde existovalo opevnn sdlo nepmo doloen osobami chrastavskch purkrab a pomstnm nzvem vrchu Borgsberg (Hradn vrch), kter je situovn vchodn od nynjho nmst. V letech 14301431 se Chrastava stala shromaditm husitskch vojsk podnikajcch vpady do Luice. V souvislosti s tm byl opevnn kostel stojc na vyvenin nad obc. V t dob byla Chrastava citeln pokozena opakovanmi vpdy luickch vojsk. Z trap husitskch vlek se obec rychle vzpamatovala a od roku 1453 je ji uvdna jako msto, kter mlo od roku 1454 prvo svobodnho trhu. Vznik msta ve stedn sti pvodn obce oddlil na obou koncch sdeln struktury vsi Horn a Doln Chrastavu, kter jsou poprv zmiovan v roce 1454. O charakteru zstavby tehdejho msta nen mnoho znmo. Lze pedpokldat, e se rozkldalo po obou bezch Jeice, pokud ovem nebylo omezeno jen na ulice pod kostelem. Toto msto tm zaniklo bhem obdob spoleensk destabilizace na konci 15. stolet. V prvn polovin 16. stolet Chrastava zaznamenala nov rozvoj podpoen sten dln innost a sten pchodem novho majitele grabtejsnkho panstv Jiho Mehla ze Stelic. V tto dob byla provedena nov ortogonln mstsk lokace realizovan v pravidelnm schmatu kolem souasnho nmst. Po ticetilet vlce msto zashla emigrace protestantskho obyvatelstva, kter z vt sti odelo do nedalek itavy. Ze ztrty sti obyvatel a tlumu tby v jeho okol se msto vzpamatovalo a v souvislosti s rstem textiln vroby v polovin 18. stolet, kdy zde stlo ji 164 dom. Tak bhem 19. a prvn poloviny 20. stolet se Chrastava nadle vrazn rozrstala. Pro jej dal rozvoj mlo znan vznam vybudovan csask silnice vedouc z Liberce do itavy v letech 18401846, na ni pozdji navzala paraleln eleznin tra. Po druh svtov vlce klesl v souvislosti s odsunem nmeckho obyvatelstva poet osob ze 4 740 na 2 779. Bhem druh poloviny 20. stolet msto stagnovalo a stavebn rozvoj se prakticky utlumil. Dky tomu vak nedolo k vznamnmu naruen urbanistick struktury a Chrastava dodnes pedstavuje velmi hodnotn prostor s klasicistn a historizujc architekturou doplnn souborem malomstskch dom. Nov kulturn a spoleensk rozvoj Chrastavy nastal a po roce 1989.
CHRASTAVA 181
arel kostela sv. Vavince

SKP R . rejstku 35057/54334 se st. p. . 3 a p. p. . 11/1 v k. . Chrastava I
Arel kostela sv. Vavince obklopen nkdejm hbitovem se zbytky ohradn zdi a s nhrobky nalezneme na vyvenm mst severn od centra msta. Na shodnm mst stl pravdpodobn i nejstar chrastavsk kostel, kter byl i s nejblim okolm po roce 1429 opevnn. Vysok valy vybudovan na rozkaz husitskho hejtmana Mikule z Kaiperka byly poboeny a v roce 1864.
Ressel 19031905, s. 535536; Khn 1934, s. 131146; UP I, 1977, s. 535; Kua 1997, s. 463; ternov 2003, s. 7880; Vydra 2003_a, s. 61; Prahl 2004, s. 161; Hnojil 2008, s. 150151.
kostel sv. Vavince

Souasn kostel umstn pi Kosteln ulici stoj pravdpodobn na mst nejstarho chrastavskho kostela, kter je doloen k roku 1352. O nsledujc etap vstavby mladho chrmu mnoho nevme. Prvn zmnka o nm pochz z roku 1531, kdy purkrab na Grabtejn Mikul II. z Donna uinil nadn pro olt v nov zzenm kostele. V roce 1586 byla postavena v zdoben sgraty, kter se do souasnosti sten dochovaly na jej vchodn stran. Nsledn dostala stavba regionln charakteristickou podobu jednolodnho kostela s osmibokou horn st ve. V roce 1866 dolo k stenmu zbourn kostela a na jeho mst byla podle pln libereckho architekta Franze Thieleho (Thicka) postavena nov svatyn s novogotickmi prvky. Na stavb probhajc do roku 1868 pracoval zednick mistr Ernst Hiller ze itavy a tesask mistr Anton Michler z Chrastavy. Kostel sv. Vavince je zdnou jednolodn stavbou obdlnho pdorysu zakonenou ve vchodnm smru ptibokm presbytem. Nzkou valbovou stechu kryj obdln bidlicov ablony. Prel lod a presbyte pravideln len ada oprnch pil zakonench lami. Interir prosvtluj vysok okna, kter stejn jako veker vstupy lemuj ostn s lomenmi oblouky. Ped zpadn prel mrn pedstupuje hranolov v zakonen prolamovanm litinovm jehlancem. Hlavn vstup se nachz ve spodn sti ve v odstupovanm portlu s lomenm obloukem. Osazen je mohutnmi dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce doplnn v nadsvtlku vitraj. (mo)
182 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
ohradn ze s nhrobky a nhrobnky

Ohradn ze se dochovala pouze ve vchodn sti arelu, kde oddluje nkdej hbitov od arelu fary. Ze pedstavuje neomtanou linern stavbu z lomovho kamene, jej korunu chrn mohutn pskovcov desky. Na vnitn stran zdi jsou po cel jej dlce druhotn osazeny nhrobky pochzejc vtinou z 19. stolet. Nejvt poet sepulkrli zastupuj jednoduch ormovan pskovcov desky zdoben volutovm nstavcem s akrotriemi i se symboly srdce, kotvy a ke. Pevn st z nich je ji neiteln a zvtral. V souboru stl svm ztvrnnm vynik klasicistn nhrobek Franze Ramische a jeho eny Theresie, kter m podobu dvoudlnho hranolu. Nesignovan dlo datovan do poloviny 30. let 19. stolet zdob stedn motiv andla s pamtnm npisem na desce a relifn gurln vjev smrti Panny Marie. Hodnotnou prci podobnho slohovho charakteru pedstavuje pokozen nhrobek edikulovho typu z roku 1830 s vnitn npisovou deskou. Nhrobek se jmnem lkae Matthiase Schroa, jen podle signatury pochz od sochae Josefa Maxe, ml pvodn po stranch dvojici andl. Piblin uprosted zpadn linie zdi se nachzej dva rzn velk pskovcov znaky Trauttmannsdorf ze zboenho kostela. V pvodn podob se dochoval rozmrn nhrobek ve tvaru obdln stly se segmentovou msou, kter pokrvaj oddlen npisov pole s obshlm textem o zemelch rodich dkana Kopsche. Vrchol nhrobku tvo odpovajc andl open o lebku. Materilem se od ostatnch prac li ulov deska s pskovcovm obloenm, kterou dopluje znak rodu Schrer z Waldheimu. Dvoudln hranolovit stla s gotizujcmi prvky a npisovm polem zakonenm do oslho hbetu nese jmno eny pivovarnka Marie Anderschov. V prbhu 90. let 20. stolet byl z ohradn zdi vybrn soubor devti nejcenjch nhrobnk, kter po zrestaurovn naly nov umstn. Skupinu esti gurlnch a npisovch nhrobnk ukrv chodba Mstskho muzea v Chrastav, z nich nejstar je renesann nhrobn deska nesouc zobrazen zemelho lechtice Krytofa z Hobergu a Kunnersdorfu ( 1586). Dal gurln nhrobnky z 18. stolet pedstavuj ryte Johanna Nostitze a tlennou hejtmanskou rodinu grabtejnskho panstv Johanna, Anny Marie a syna Camila Johanna Maxmilina Mentzelovch. Dle se zde ocitly sepulkrlie z druh poloviny 17. stolet s kartuovmi obshlmi npisovmi poli patc lenm manskho a lechtickho rodu manelm Sabin a Johannovi Lichtnerovm a rytskm dritelm dvora v Nov Vsi, manelm Sibille a Johannu Heisternovm. Dva rozmrn kamenn bloky s arkdovmi poli, z nich prvn pat tem zemelm dtem vbrho cla a ungeltu Johanna Schirera a druh se tymi poli synm chrastavskho kantora a psae Dittricha Augusta Careisse, nalezneme v pedsni kostela sv. Vavince. Nejhe dochovan nhrobnk s vraznou npisovou kartu pat Theresii Puteaniov a nachz se samostatn v chodb patra chrastavsk Mstsk knihovny a obadn sn. Mimo ohradn ze se nachz nhrobek s motivem ehnajcho Krista od Josefa Maxe z roku 1829, jen nen pedmtem ochrany. Dle se u zdi presbyte nachz jednoduch nhrobek sestvajc z ke a nzkho ulovho podstavce s daji o zemelm. (z)
CHRASTAVA 183
arel fary p. 124

SKP R . rejstku 22065/54332 se st. p. . 1 a na p. p. . 1386/1 v k. . Chrastava I
Arel fary p. 124 se rozkld v Kosteln ulici severovchodn od stedu msta. Faru dopluje hospodsk budova. Velkou st obvodu dvora a nkdej farn zahrady obh ohradn ze s brnou, pi kter je situovan k.
NP OP v Liberci, RZ . 595; SHP 55. Khn 1934, s. 149150.
fara p. 124
Barokn budovu fary p. 124 postavil v roce 1739 zednick mistr David Jantsch z Chrastavy na mst star devn fary pochzejc dajn z roku 1668. Souasnou podobu objekt zskal pi pestavb proveden v roce 1795 a pi nsledn oprav po poru roku 1870. Fara je umstna ve stedn sti arelu pi Kosteln ulici. K patrovmu zdnmu objektu obdlnho pdorysu se od severu pimyk krtk kolm kdlo. Valbovou stechu kryje novodob betonov krytina erven barvy. Stechu dopluj valbov vike. Prel s plochami hrub omtky lemuj hladk liznov rmce. Okenn otvory ormovan pskovcovmi prolovanmi ostnmi v pzem dopluj barokn tvarovan me. Jinmu prel obrcenmu do Kosteln ulice dominuje plkruhov zakonen tt se sdruenm oknem. Hlavn vstup nachzejc se na severnm prel kryje pstavba verandy s terasou. (mo)
hospodsk budova
Objekt pochzejc z pelomu 18. a 19. stolet je situovan severn od fary. Dnen podoba domu nese stopy prav a pestaveb z druh poloviny 20. stolet. Pzemn zdn budovy pdorysu psmene L kryje sedlov stecha vyskldan z eternitovch ablon. Jin kdlo m hladk fasdy lenn pskovcovmi ostnmi okennch a dvench otvor. Prel severnho kdla rozdluj jednoduch liznov rmce. Na obou kdlech jsou patrn utilitrn pravy v podob mench pstaveb a novodobch otvor vjezd do gar. (mo)
ohradn ze s brnou
Arel fary, vetn farsk zahrady, obh na nepravidelnm pdorysu ohradn ze, kter je v severn sti peruena pletivovm plotem a severnm kdlem hospodsk budovy. Pi zpadn a sti jin strany arelu stoj vysok omtan ze oddlujc dvr fary od nkdejho kostelnho hbitova. Na jin stran arelu vytv ze oprku mezi navenm ternem farn zahrady a Kosteln ulic. Korunu oprky vyskldan z lomovho kamene dopluje plakov plot a nadezdvka z renho cihelnho zdiva. Vjezd do dvora umouje brna situovan v jihovchodn sti ohradn zdi. Novodob plechov vrata jsou osazena mezi omtanmi pili s prolovanmi pskovcovmi hlavicemi. Vchodn od brny se nachz men vstup v pravohlm pskovcovm ostn. (mo)
184 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
k
Drobn pamtka z prvn poloviny 19. stolet je umstna napravo od vstupu do arelu fary. Na zkladnm kamennm stupni stoj hranolov sokl, na nm spov konkvn vzdut tybok dk zakonen jednoduchou msou. Na dku je osazen nstavec zakonen prolovanou segmentovou msou. Na eln stran soklu se nachz obdln pole s npisem Im Auftrage und Sinne [---] Brgersfrau / der am 28. Dezember 1821 in Kratzau gestorbenen / Magistrats-Protokolisten Ehegattin / Barbara Breuer / Zur Verehrung [---] Erlsers / errichtet [---]. Uprosted eln stany dku je ovln zrcadlo zhotoven z kovov slitiny, kter lemuje zlacen rostlinn dekor, vinn rva, obiln klasy a zlacen stuha. V zrcadle se nachz relif s nmtem prvotnho hchu, nad nm nalezneme dv zlacen rozety. Pod segmentovou msou se nachz zlacen vnec se stuhou a npis: Er ist die Vershnung fr unsere Snden / 1 Joh. 22. Podstavec vrchol eleznm kem s korpusem ukiovanho Krista a ttkem s titulaturou: INRI. U paty ke kle M Magdalna. (j)
arel radnice p. 1
SKP R . rejstku 12619/55539 se st. p. . 302/1 v k. . Chrastava I
Arel radnice p. 1 spolu s brnou stoj v jin front nmst, pi st Libereck ulice. V obdobn pdorysn pozici je arel zachycen i na csaskm otisku stabilnho katastru z roku 1843. V sousedstv radnice je v mst dnen brny zachycen spaln dm.
NP OP v Liberci, SHP 53. Ressel 19031905, s. 521522; Khn, 1934, s. 148; Kibic 1988 s. 119; Kua 1997, s. 463; Vydra 2003_a, s. 24, 37.
radnice p. 1
Radnici p. 1 nalezneme v jin front nmst, v nro Libereck ulice. Na jejm mst stla pvodn hrzdn radnice pochzejc z 16. stolet znien dvma pory v letech 1621 a 1642. Shoelou budovu nahradila v roce 1646 zdn stavba, kterou v roce 1683 doplnila devn v s cifernkem. V roce 1855 radnici opt pokodil por, po kterm nsledovala pestavba proveden v klasicistnm duchu. K dalm pravm dolo v roce 1899, kdy objekt zskal jednotnou historizujc pravu fasd s novorenesannmi prvky. V roce 1942 byla stecha radnice pokozena vichic, co mlo za nsledek snesen devn ve. Ta se na stechu objektu vrtila opt a v rmci rekonstrukce provdn mezi lety 20052006. Pi n byla tak realizovna dvorn vestavba, kter propojila radnici se sousednm objektem. Budovy slou jako nov sdlo mstskho adu. Radnice je patrovou zdnou stavbou obdlnho pdorysu. Nzkou valbovou stechu krytou eternitovmi ablonami dopluje ada novodobch segmentov zakonench vik. V blzkosti severnho ttu vidme oplechovanou osmibokou v zakonenou dvojitou helmic s lucernou a makovic. Prel s hladkou omtkou len nron lizny a jednoduch prbn rustika. Okenn otvory lemuj tukov ambrny. Ty podobn jako ostatn plastick prvky kontrastuj svm svtlm odstnem s plochami okrov barvy. Severn prel zven o atikov patro s trojhelnm ttem zvrazuj prbn msy. Nkdej hlavn vstup umstn v segmentov zakonenm otvoru je osazen dvoukdlmi dvemi rmov konstrukce. (mo)
brna
Ze s brnou spojuje ze zpadu radnici se sousednm objektem p. 251. Brna uvozuje mal ndvo, ze kterho se v souasn dob vstupuje do vestibulu nov budovy mstskho adu. Stavbu tvo ze sahajc na rove patra radnice. Horn polovinu zdi, kterou zakonuje prolovan msa, len relifn segmentov oblouky a geometrick tukov vzory proveden ve svtlm odstnu. Samotn segmentov ukonen otvor brny lemuje tukov ambrna s naznaenm mohutnm klenkem. Klenk zakonuje relifn tukov koule na podstavci. (mo)
CHRASTAVA 185
dm p. 40
SKP R . rejstku 12620/55527 na st. p. . 303 v k. . Chrastava I
Vvoj v jdru patrn renesannho domu p. 40 lze bezpen sledovat od druh poloviny 17. stolet. Jeden z nejstarch objekt ve mst stoj v jihovchodnm rohu nmst 1. mje, na nro Muzejn a Libereck ulice. Dochovan stav je dn pedevm jeho barokn a klasicistn stavebn fz a pravou fasdy realizovanou kolem roku 1900. Dvoupodlan dm se zobytnnm podkrovm stoj na obdlnm pdorysu. Mansardovou stechu se tty krytou modikovanmi psy prostupuj smrem do ulice sedlov vike. Barokn tvarovan tt vrcholc maskaronem lemuje estice koul na pilch. Fasda hlavnho prel m bohatou tukovou vzdobu s okennmi ambrnami, zrcadly, zvlnnmi liznami s lambrekny, volutami a medailony. Hladk omtka je opatena ntrem ve dvou odstnech okru, plastick prvky jsou bl. (pf)
NP OP v Liberci, SHP 52. Vydra - Marek - Pril 2005, s. 100102.
dm p. 46
Dm p. 46 postaven v prvn polovin 19. stolet se nachz na vchodn stran nmst 1. mje. Dvoupodlan adov dm obdlnho pdorysu s okapovou orientac m sedlovou stechu krytou plenmi takami bobrovkami. Stechu prostupuj dva stejn velk a jeden men sedlov vik. Fasda vchodnho prel je v pate rytmizovna tymi pilastry s jednoduchmi hlavicemi, obdlnmi vpadlinami a vystupujcm psem s geometrickou ornamentikou pod korunn msou. Okna maj tukov ambrny a prbnou podokenn msu. Do objektu se vstupuje asymetricky umstnmi dvoukdlmi devnmi vraty s psovm nadsvtlkem. V pzem se nachz prodejna s vkladci a stednm vstupem z hlinkovch prol. Fasda je natena blm ntrem, sokl m kabincov obklad. (pf)
Vydra - Marek - Pril 2005, s. 140.
dm p. 47
Dm p. 47 byl postaven v prvn polovin 19. stolet. Nachz se na vchodn stran nmst 1. mje. Dvoupodlan adov dm obdlnho pdorysu je do nmst okapov orientovn a m sedlovou stechu krytou bitumenovmi psy. Tm celou sten plochu smujc do nmst vypluje psov vik obloen sten krytinou. Fasda hlavnho prel je v pzem opatena kabincem, patro m hladkou omtku s klasicistnm a geometrickm dekorem. Nad okny v pate zdob fasdu ve tuku proveden festony a vlysy. Prel patra len tyi lizny a vlysy s motivy tverc, ovl, kosotverc a lambrekn. Fasda je opatena ntrem ve dvou odstnech zelen, bl a krmov barvy. V novodob upravenm pzem se nachz prodejna a asymetricky umstn vstup se segmentovm zklenkem. Objekt znehodnocuj plastov okenn vpln. (pf)
dm p. 80
SKP R . rejstku 12618/55555 na st. p. . 134/1 v k. . Chrastava I
Dm p. 80 postaven ve druh polovin 19. stolet stoj v severovchodnm rohu nmst 1. mje, na nro Frdlantsk a Spojovac ulice. Dvoupodlan dm obdlnho pdorysu m valbovou stechu krytou plechovmi ablonami. Klasicky formovan hmota prel se svm tvaroslovm hls k ran novorenesanci. Z prel smujcch do Frdlantsk a Spojovac ulice mlce vystupuj stedov rizality se symetricky umstnmi vstupy. Okenn a dven otvory v rizalitech maj segmentov zklenky a segmentov zaklenut nadokenn msy. Ostatn okenn otvory jsou plkruhov s rovnmi nadokennmi msami spolenmi vdy pro dv okna. V jihozpadnm nro jsou druhotn proraeny dva vkladce. V rovni rizalit spov korunn msa na konzolch a jejich pzem rmuj bosovan lizny. Fasdu dle zdob tukov rozety a rozvilinov vlysy umstn pod okny patra. Omtka je hladk s ntrem ve svtle zelenm odstnu s tmavmi plastickmi prvky.(pf)
186 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
dm p. 95
SKP R . rejstku 41640/54335 se st. p. . 114 v k. . Chrastava I
Dm p. 95 zvan Fhrichv je samostatn stojcm objektem v ulici Vta Nejedlho situovanm severovchodn od nmst. Dm postavil v roce 1802 Wenzel Fhrich, otec vznamnho male a profesora vdesk vtvarn akademie Josepha Fhricha, kter v tomto dom strvil dtstv. V souasn dob je zde umstno jeho muzeum a expozice lidovch betlm. Dm s roubenm pzemm a hrzdnm patrem vynenm podstvkou stoj na obdlnm pdorysu. Objekt roziuje v jinm smru druh trakt, kter zpsobuje asymetrinost sklonu stechy kryt indelem. Na severnm prel nalezneme osov umstn vstup s plkruhov zakonenm devnm portlem napodobujcm klasicistn pskovcov vzory. Dvoukdl prolovan dvee uvozuj dva pskovcov stupn. Na severovchodnm nro nzk podezdvky je tesan datace: 1802. Okna pzem s vyezvanmi parapety dopluj malovan okenice. tty pokrv jednoduch svisl bednn. (mo)
Ressel 19031905, s. 520; Khn 1934, s. 150; Vydra 2003_a, s. 46.
dm p. 104
Klasicistn dm p. 104 pochzejc z prvn poloviny 19. stolet je situovn na parcele mezi ulic Mlnskou a Vta Nejedlho. Do ulice okapov orientovan zdn patrov dm stoj na pdorysu psmene L. Sedlovou stechu krytou eternitovmi ablonami prostupuje smrem do ulice psov vik s pti okny. Fasdu jinho prel len msy a v pate estice pilastr. Dm je omtnut cementovou hrubozrnnou a sten hladkou omtkou v syt okrovm odstnu. Hlavn vstup do objektu, kter lemuje pravohl pskovcov ostn, je osazen dvoukdlmi devnmi dvemi s jednoduchm klasicistnm poutcem s nadsvtlkem. (pf)
dm p. 125
Dm p. 125 postaven roku 1788, kter nalezneme ve koln ulici severn od nmst, slouil do roku 1881 jako kola. Dvoupatrov zdn dm postaven na obdlnm pdorysu kryje mansardov stecha vyskldan z plechovch ablon. Stechu dopluje ada sedlovch vik rozmstnch po celm jejm obvodu. Objekt je situovn v mrnm svahu, m na jinm nro sten vystupuje nad tern omtan podezdvka z lomovho zdiva. Hladk fasdy len bosovan liznov rmce opticky oddlujc jednotliv patra. Okna lemuj mlk ambrny s parapety. Hlavn vstup umstn na jihovchodnm ulinmu prel uvozuj ti ulov stupn. Jeho pravohl pskovcov portl s uchy v horn sti rozdluje nadpran peklad. Nad otvorem pro nadpran oknko nalezneme mohutn klenk s tesanm slem domu a datac: Nr 138 / Ano 1788. Portl je osazen barokn prolovanmi dvoukdlmi dvemi. (mo)
Khn 1934, s. 152, Vydra 2003_a, s. 63.
dm p. 131
Dm p. 131 pochz z pelomu 18. a 19. stolet. Stoj na zpadnm konci Poben ulice, na pravm behu ky Jeice. Pzemn stavba se zobytnnm podkrovm je postavena na pdorysu psmene T. Okapov orientovan dm m mansardovou stechu se tty krytou eternitovmi ablonami. K dvornmu prel pilh pstavek s pultovou stechou, kter plynuje navazuje na pvodn objekt v rovni mansardov msy. Na stran smujc do ulice stechu prostupuje pultov vik umstn nad vstupem. Zhruba jedna tetina pzem na vchodn stran je rouben a pekryt vodorovnm bednnm. Zbyl st pzem je zdn a opaten hladkou blou omtkou. V tto sti se nachzej devn bohat prolovan vstupn dvee zasazen v devnm ostn s rovnm nadpram. tty pekrv svisl bednn. Devn sti jsou opateny ntrem ern barvy, rmovn oken a laovn ve ttech je bl.(pf)
CHRASTAVA 187
dm p. 132
Dm p. 132 byl postaven patrn na konci 18. stolet. Nachz se v Poben ulici, na pravoben stran ky Jeice. Podstvkov dm se zdnm pzemm a hrzdnm patrem stoj na pdorysu psmene T. K severnmu dvornmu prel pilh mlad sten zdn pstavba. Vlknocementov ablony kryj sedlovou stechu s nmtky. Na okapn stran smujc do ulice ji prostupuje nzk psov vik. tene podstvky prochzej celou vkou stavby. Ble omtnut zdivo pzem lcuje s podstvkovou konstrukc, kter se vyznauje masivnmi arkdovit vykrojenmi rozprami. Zpadn ttov prel m celoplon obklad z prodn bidlice ed barvy. U vchodnho prel je obloen pouze tt. (pf)
Mencl 1980, s. 200.
dm p. 133
Dm p. 133 byl postaven patrn na konci 18. stolet. Nachz se v Poben ulici, na pravm behu ky Jeice. Podstvkov dm s roubenou svtnic a hrzdnm patrem stoj na pdorysu psmene L. Sedlovou stechu s nmtky kryj eternitov ablony. Objekt m tradin trojdlnou dispozici se zdnou chlvn st. K vchodnmu okapnmu prel pilh mlad zdn pstavek s pultovou stechou. tene podstvky prochzej z pzem do patra. Tak jej psky msty plynule pokrauj do hrzdnch pol v pate, kde vytvej charakteristick ondejsk ke. Podstvkov konstrukce je starho jednoduho typu. tt kryje bednn kladen z vt sti svisle, pod vrcholem ttu stechovit. Okenn otvory v rouben i hrzdn sti rmuj prolovan devn ambrny. (pf)
Mencl 1980, s. 200.
dm p. 135
Dm p. 135 z pelomu 18. a 19. stolet stoj na pravm behu ky Jeice, v Poben ulici. Devn patrov dm posazen na kamenn ble naten podezdvce m rouben pzem a hrzdn patro vynen podstvkou. Hrzdn patra je mimo sti jihovchodnho prel opltno svislm bednnm. Elipticky tvarovan konstrukce podstvky je rovn opltna. Objekt postaven na obdlnm pdorysu je vi komunikaci orientovn ikmo. M trojdlnou dispozici a asymetrick tty. Sedlovou stechu s nmtky kryj eternitov ablony. Okenn otvory maj devn obloky. Celkov barevn vyznn domu je provedeno v kombinaci blho a ernho ntru. Rmy oken pzem jsou opateny ntrem svtle hnd barvy. (pf)
dm p. 138
Dm p. 138 je situovn na severn stran nmst 1. mje, kde uzavr blok na kiovatce se Spojovac ulic. Byl vybudovn pravdpodobn po roce 1829 pi jedn vt stavebn fzi, kdy vznikla vtina zstavby nmst. Nron patrov dm obdlnho pdorysu kryje mansardov plechov stecha s viki a novjmi vlezovmi okny. Pohledov fasdy len msy a irok zdobn pojat liznov psy. Okna prvnho patra rmuj plkruhov zakonen ambrny s kartu a parapetn vpln. Architektonick prvky jsou barevn zvraznny a dvaj cel fasd charakteristick vzhled. Pzem vchodnho prel orientovanho do Spojovac ulice je opateno nevhodnm vysokm kabincovm obkladem. Zaputn vstup do prodejny lemuje segmentov zakonen ostn. Nron st pzem byla dodaten upravena jako prchod pro p. (ok)
188 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
dm p. 139
Dm p. 139 byl postaven na mst starho objektu pi jednotn stavebn prav nmst provdn kolem roku 1829. Nachz se ve vchodn sti severn fronty nmst 1. mje. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu stoj v adov zstavb nmst a tty navazuje na sousedn objekty. Sedlovou stechu krytou plechovmi ablonami prostupuje dvojice mohutnch pultovch vik s trojdlnmi okny. Tyto novodob nstavby dopluje v hornm dlu stechy dvojice starch sedlovch vik. Jin prel s hladkou omtkou len pouze korunn a patrov msa. Pravohl okenn otvory v pate lemuj jednoduch ambrny zvraznn oproti kvov barv prel blm ntrem. V pzem nalezneme trojici vstup umstnch v segmentov zakonench otvorech. Hlavn vstup situovan uprosted je osazen dvoukdlmi dvemi s klasicistn prolac. Bon vstupy opaten trojdlnmi shodn prolovanmi dvemi vedou do komern vyuvanch prostor. K severnmu dvornmu prel pilh men pstavba. (mo)
dm p. 140
Dm p. 140 je soust adov zstavby severn strany nmst 1. mje. Vznikl spolu s ostatnmi objekty tto ulin fronty pravdpodobn kolem roku 1829. Po roce 1914 byla do pvodn sedlov stechy vlenna podkrovn vestavba a tvar stechy zmnn na mansardovou. Zmn doznala i do t doby pomrn jednoduch hlavn fasda objektu. Patrov dm s ve zmnnou pdn vestavbou, jeho krat prel smuje do nmst, stoj na obdlnm pdorysu. Heben mansardov stechy kryt bidlic je rovnobn s ulic. Vestavbu prosvtluje rozmrn prbn vik s ptic oken. Fasdu domu zdob v pate kanelovan lizny, kter v pzemn sti vymezuj postrann vkladce a segmentov ukonen vstup do domu nachzejc se ve stedn ose. K mrn zaputnm dvoukdlm rmovm dvem s vplnmi a nadsvtlkem vedou ti stupn vybudovan z umlho kamene. Pzem objektu je vyuvno ke komernm elm, patro je obytn. (ok)
dm p. 141
Dm p. 141 byl postaven na parcele starho objektu pi jednotn stavebn prav nmst proveden kolem roku 1829. Architektonick een fasdy a pdn vestavba nese znmky prav z prvn poloviny 20. stolet. Objekt stoj ve stedn sti severn fronty nmst 1. mje. Patrovou zdnou stavbu obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan z plechovch ablon. Tu dopluje pdn vestavba realizovan v cel ce prel. Ptiosou vestavbu se zvraznnmi liznami zakonuje trojheln tt s plkruhovm oknem. Plochu fasdy jinho prel len svisl tukov rmce, kter v pzem vymezuj trojdln devn parter obchodu. Prolovanou korunn msu zvrazuje ve stedn sti zuboez. Vstup zakonen stlaenm obloukem je umstn vchodn od parteru. Ten zdob stejn jako sten prosklen dvoukdl dvee vstupu geometrick dekor. (mo)
CHRASTAVA 189
dm. p. 142
Dm p. 142 vznikl na mst starho objektu pi jednotn stavebn prav nmst provdn kolem roku 1829. Nalezneme jej v zpadn sti severn fronty nmst 1. mje. Patrov zdn objekt obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s plechovmi ablonami. Tu dopluj dva novodob pultov vike, kter nahradily trojici mench stench oken. Jin prel obrcen do nmst pokrvaj hladk omtky. Fasdu len pouze jednoduch patrov msa a ambrny okennch otvor v pate. V pzem se nachz tveice segmentov zakonench otvor se vstupy a novodobmi vkladci obchodu. Dvoukdl vstupn dvee rmov konstrukce dopluje nadpran oknko. Na severn nelenn prel navazuj nzk pstavby stojc na zk dvorn parcele. (mo)
dm p. 143
Dm p. 143 stoj jako druh zleva na severn stran nmst 1. mje. Spolu s ostatnmi domy byl pravdpodobn vystavn kolem roku 1829. Souasn podoba fasdy pochz zejm z mezivlench prav 20. stolet. Patrov dm m obdln pdorys. Heben pomrn vysok sedlov stechy kryt ervenmi eternitovmi ablonami, kter je osazena temi viki, je rovnobn s ulic. Fasdu domu len bohat tukov vzdoba. Segmentov zakonen pvodnch vstupnch a okennch otvor v pzem, kter lemuje prolovan tukov ambrna peruovan stylizovanmi klenky, plynule pechz ve zdobn parapetn vpln oken v pate. Meziokenn prostor vypluj ti vertikln ormovan zrcadla. Krajn jsou v horn sti opatena bohatm dekorem. Celek fasdy dopluje korunn msa se zuboezem. Vstup do objektu osazen dvoukdlmi zdobnmi dvemi s nadsvtlkem je situovn v jeho prav sti. Pzem domu degraduj zcela nevhodn novodob velkoplon vkladce. (ok)
dm p. 144
Dm p. 144, kter je soust severn zstavby nmst 1. mje, se nachz na jeho severozpadnm rohu, na kiovatce s Malou Kosteln ulic. Byl vystavn pravdpodobn jako ostatn domy tto fronty kolem roku 1829. Pvodn pozdn klasicistn prava fasd byla pozdji doplnna o dal tukov prvky. Patrov dm obdlnho pdorysu smuje kratm prelm do nmst. Valbovou stechu kryj eternitov ablony. Na n jsou osazeny tyi nemrn velk novodob vike s pultovou stechou. Pohledov fasdy maj shodn architektonick rz. Zdob ji prbn bos a patro od pzem oddluje prolovan kordonov msa. Okna v pate lemuj barevn zvraznn prolovan ambrny s uchy a volutov upravenm akantem a parapety zdoben abrakou s tsnmi. Omtka jinho prel orientovanho do nmst je pojednna v odstnech alov barvy, zbyl prel jsou okrov v kombinaci s blmi tukovmi prvky. (ok)
190 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
dm p. 200
Nkdej kovrna p. 200 byla postavena patrn na konci 18. stolet. Nachz se v Ndran ulici. Patrov objekt stoj na obdlnm pdorysu a skld se ze t st. Nejstar hlavn st se zdnm pzemm a hrzdnm patrem m mansardovou stechu krytou eternitovmi ablonami a prolomenou sedlovmi viki. Pskovcov ostn oken a dve jsou piznan. V pravohlm portlu vstupnch dve se nachz klenk s emblmem podkovy. Vlevo od vstupnch dve byl koncem 19. stolet proraen vkladec s roletou. Jihovchodn nro chrn kamenn odraznk. K vchodnmu prel pvodn sti pilh mlad pstavba, kterou tvo patrov trakt se sedlovou stechou a vysokm komnem z neomtanho cihelnho zdiva. Na ni navazuje pzemn pstavek s rovnou stechou a novodobou devnou nstavbou. (pf)
dm p. 201
Dm p. 201 lze datovat rozhranm 18. a 19. stolet. Nachz se u autobusovho ndra, v Ndran ulici. Pzemn sten rouben dm s podstvkou m sedlovou stechu s nmtky krytou vlknocementovmi ablonami. Elipticky tvarovan podstvka podpr trmov vnec krovu. Rouben tvoen masivnmi hrannmi trmy je stejn jako vyzdn st domu posazeno na omtan podezdvce. Oba tty chrn obklad z prodn bidlice. tt severnho prel je navc proraen dvma okennmi otvory. Dm postaven na obdlnm pdorysu s okapovou orientac m tradin trojdlnou dispozici. Smrem do zahrady jsou k domu pipojeny devn pstavky s pultovm zasteenm. K jinmu prel pilh zdn pil brny sousednho domu p. 202 s klasicistn vzou. (pf)
CHRASTAVA 191
dm p. 202 s brnou
Objekt p. 202 s brnou pochz patrn z druh poloviny 18. stolet. Nachz se v Ndran ulici, v blzkosti autobusovho ndra. Devn podstvkov dm s roubenm patrem stoj na obdlnm pdorysu s okapovou orientac. M trojdlnou dispozici se zdnou chlvn st a roubenou svtnic. Sedlovou stechu s nmtky kryj eternitov ablony, ktermi jsou obloeny i oba tty. Okenn otvory v rouben sti maj devn obloky. Chlvn hladce omtnut st m ostn oken a parapety proveden z pskovce. Okna dopluj barokn ztvrnn me. Portl vstupnch dve je pravohl s klenkem a klasicistn ornamentikou. K dvornmu prel je dle pistavna zdn patrov pstavba se sedlovou stechou. Z pvodn brny navazujc na severn prel domu se dochovaly dva tybok omtan pile z cihelnho zdiva s prolovanmi hlavicemi z pskovce. Jednoduchou klasicistn pskovcovou vzu nalezneme pouze na severnm pili. Ped domem se nachz pskovcov lavika. (pf)
dm p. 251
Dm p. 251 byl postaven ve tet tetin 19. stolet na mst starho objektu znienho porem v roce 1852. Jeho dnen podoba pochz z prvnho desetilet 20. stolet. Stoj v sousedstv radnice na jin stran nmst 1. mje. adov dvoupodlan dm s okapovou orientac m sedlovou stechu krytou vlknocementovmi ablonami. Stechu prostupuje trojice sedlovch vik. Objekt m jemn modelovanou eklektickou fasdu s pevahou novorenesannch prvk. Patru dominuje balkn se zdobnm kovovm zbradlm posazen na tyech krakorcch. V bosovanm pzem se nachzej segmentov zaklenut vkladce a asymetricky umstn vstupn vrata. Ta jsou devn dvoukdl lenn prolovanmi kazetami a zakonen nadsvtlkem s ochranou m. Patrovou msu len zuboez. Korunn msu nesou konzoly s rozetami v mezipol, kter se opakuj i na spodn stran balknu. V parapetnch zrcadlech a suprafenestrch vidme tukov grotesky s rozvilinami. Hladk omtka je v ploe fasdy provedena v odstnu slonov kosti, architektonick lnky v odstnu svtle bovm. Objekt propojuje s radnic brna a novodob spojovac trakt. (pf)
NP OP v Liberci, SHP 11. Vydra - Marek - Pril 2005, s. 100101, 103, 140.
dm e. 298
SKP R . rejstku 49711/55846 se st. p. . 32 a s p. p .. 1187/2 v k. . Horn Chrastava
Dm e. 298 postaven na pelomu 18. a 19. stolet nalezneme voln stojc severovchodn od stedu msta, u kiovatky mstn komunikace vedouc do osady Vska a Frdlantsk ulice. Bhem nedvn rekonstrukce dolo z velk sti k vmn historickch konstrukc a prvk za nov objekt vtinou znehodnocujc. Pvodn rouben v pate hrzdn, dnes z velk sti vyzdn objekt postaven na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha s eternitovmi ablonami. Dm se severnm podlnm prelm obrac k mstn komunikaci. V trojdln dispozici pzem navazuje na klenutou s svtnice a zdn prostory komor. Patro nad prostorem svtnice vyn podstvka. Vstup na jinm prel je osazen v subtilnm devnm ostn. Oba tty pokrv jednoduch svisl bednn. Na severn prel kolmo navazuje pzemn pstavba chlv se sedlovou stechou. (mo)
192 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
dm p. 326
SKP R . rejstku 16171/54329 se st. p. . 317/2 v k. . Chrastava I
Objekt bvalho hotelu Koruna p. 326 stoj v Libereck ulici jihovchodn od nmst. Dm pochzejc z prvn poloviny 19. stolet proel v 80. letech 20. stolet stenou asanac, pi kter byl zbourn velk sl a pilehl provozy. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s plechovmi ablonami. Stechu po obou stranch dopluje prbn vik. Hladk fasdy na jihovchodnm a jihozpadnm prel v pzem len plkruhov zakonen vpadliny. Hlavn vstup se nachz v zaputnm prostoru vymezenm dvouramennm schoditm. Na zchodov rizalit pi severovchodnm prel navazuje patrov dvorn pstavba postaven na pdorysu psmene L. Vstup umstn v kolm sti pstavby kryje krtk arkda s plkruhov zakonenmi oblouky. (mo)
dm p. 407
Nkdej mstsk spoitelna byla vystavna na pelomu 19. a 20. stolet v historizujcm slohu s pevahou novorenesannch prvk. Nachz se na kiovatce ulic Turpiovy a Soudn, jihozpadn od nmst 1. mje. Patrov objekt pdorysu psmene L m lomenou stechu krytou plechovmi ablonami. Ulin prel maj zdobn eklektick fasdy, v pzem s psovou rustikou a tukovmi klenky a maskarony, v pate s pilastry, nadokennmi msami, segmentovmi frontony a suprafenestrami. Nad korunn konzolovou msou se na jinm a vchodnm prel nachzej jednoos tty s plasticky provedenmi mstskmi znaky. Hlavn vstup v jinm prel je umstn v bohat lennm portlu. Prolomen volutov fronton portlu korunuje hlava divho mue s velm lem, symbolem pilnosti a spoivosti. Okna pzem maj plkruhov zklenek. (pf)
Ressel 19031905, s. 533534.
arel textiln tovrny p. 418 a 419

SKP R . rejstku 52143/55943 se st. p. . 39/1, 39/2, 39/3, 40, 41 a p. p. . 24/1, 27, 36/1, 36/2, 36/3, 262/4, 287/1 a na st. p. . 224, 225, 226 v k. . Chrastava I
Arel secesn textiln tovrny z let 19041907 se nachz mezi Andlohorskou ulic a ekou Nisou, na hranici katastru Chrastavy a Andlsk Hory. Projekt a stavbu barevny a apretury realizovala pro spolenost Feigl & Widrich rma Gustav Sachers & Anton Krapf. Arel je tvoen sprvn budovou, vrobnmi halami, elektrrnou s kotelnou a komnem, vrtnic, bvalou pravnou vody a sklenkem.
VCPD VUT Praha, V003438. Skoumalov 2004, s. 359360; Vydra - Marek - Pril 2005, s. 121; Beran - Valchov 2007, s. 62.
CHRASTAVA 193
sprvn budova p. 419

Sprvn budova p. 419 je situovna podl obslun komunikace, na pravm behu eky Nisy. Patrov objekt stoj na obdlnm pdorysu a jeho fasdu tvo ren ciheln zdivo doplnn omtanmi plochami. len ji stedov a dva krajn rizality s mohutnmi pilastry vytaenmi nad atiku, kter zakrv pohled na plochou stechu krytou ivinmi psy. Na nroch atiku zdob kvtinov girlandy, mezi ktermi se nachz deska s relifnm znakem a inicilami zakladatel podniku: F & W. Stedov rizalit vrchol vysokm zdobnm ttem. Fasdu prolamuj rozmrn devn okna se segmentovm zakonenm. (pf)
vrobn haly
Na vchodn prel sprvn budovy kolmo navazuje kryt stedov komunikace vdy se esti pzemnmi vrobnmi halami azenmi za sebou. Haly prosvtluj sedlov a segmentov svtlky. Stechy jsou zsti ploch a sten monolitick vlcov konstrukce kryt ivinmi psy. Nad centrln st objektu se nachz obdln vodrna vynen esti sloupy z renho zdiva. Vodn ndr lemuje ochoz se zbradlm s orlnmi motivy. Mezi sprvn budovou a halami nalezneme tybokou vtahovou v zakonenou jehlancovou stechou s nmtky. K halm pilhaj novodob pzemn pstavky. (pf)
elektrrna s kotelnou a komnem

Pohledov exponovan objekt nalezneme v severn sti arelu. Skld se ze dvou st, a to z pzemn sti s kotelnou se sedlovou stechou krytou plechovmi ablonami a z dvoupatrov k n kolmo posazen elektrrny. Fasdy objektu jsou provedeny tak z renho cihelnho zdiva doplnnho omtanmi plochami. Ped jin okapn prel kotelny pedstupuje stedov rizalit se vstupem. Ve vrcholu stupovitho ttu se opakuje znak s inicilami: F & W. Na kotelnu navazuje spojovacm krkem vlcov tovrn komn s oktogonln zkladnou a prolovanou hlavic. Elektrrna je opatena nronmi pilastry vytaenmi obdobn jako u sprvn budovy nad atiku. Rozmrn okna maj plkruhov zakonen a ttov prel zdob kvtinov girlandy a znaky s inicilami: F & W. Zpadnmu prel pedstupuje jednoramenn schodit zpstupujc prvn patro. (pf)
vrtnice p. 418
Pzemn objekt p. 418 vrtnice stoj pi vjezdu do arelu, v jeho jihovchodnm cpu. Omtan stavba m obdln v ulinm prel trojboce uzaven pdorys. Mansardovou stechu kryj plen taky bobrovky a na vchodn a severn stran j prostupuj zdn vike. Heben stechy korunuj kovov iky. Ze stechy vystupuje vysok omtan komn s prolovanou hlavic. (pf)
194 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
bval pravna vody

Patrov ciheln stavba se nachz v jinm cpu arelu. Zchtral objekt postaven na tvercovm pdorysu zasteuje ploch stecha s nzkmi atikami. Fasdu prolamuj plkruhov zaklenut dven a okenn otvory, v pate se sdruenmi zaslepenmi okny. Vchodn od domku se nachzej vybetonovan ltran ndre. (pf)
sklenk
Drobn stavba stoj na behu eky Nisy, jin od sprvn budovy. K domku z plench cihel se zborcenou sedlovou stechou a segmentov zaklenutm vstupem pilh nzk sedlov sklenk. Objekt se nachz v havarijnm stavu. (pf)
CHRASTAVA 195

SKP R . rejstku 25069/54328 na p. p. . 1391/1 v k. . Chrastava I
Pskovcov sloup se sochou Panny Marie z roku 1734 stoj v jihozpadn sti nmst. Souso nechali zdit man prostednictvm starosty Johanna Georga Kandlera. Na dvoustupovm schoditi se nachz masivn prostorov lenn vlec soklu, na kterm stoj u vlec se tymi nikami. Pamtka vrchol sochou Panny Marie Immaculaty, kolem n sed na mse tyi putti. Panna Marie odn v bohat asen draprii stoj na srpku msce. Jej svatoz je vyskldan z dvancti hvzd. Na pilastrech mohutn spodn sti sloupu nalezneme osm soch. Klec sv. Jan Nepomuck je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a almuc. Kolem hlavy m svatoz, na kter pvodn bvalo pt hvzd. Socha sv. Antonna Padunskho odn v jemn asen eholn hbit je zobrazena v kontrapostu s volnou levou nohou. Na lev pai m posazenho Jeka. Svat Vavinec zobrazen v obdobnm postoji je odn v jemn zasen jhensk dalmatice. Levou rukou pidruje rot. V odvu mskho vojka vidme zobrazenho sv. Florina s meem a korouhv, kter v prav ruce nese vdro s vodou. Socha sv. Vta se pedstavuje v jemn naasenm civilnm vzneenm odvu. V lev ruce dr knihu, na kter stoj kohout a v prav ruce pidruje palmovou ratolest. Esovit prohnut socha sv. Vclava v mrnm nakroen je zobrazena ve zbroji s praporcem, ttem s orlic a na hlav m posazenou knec apku. Ke kmeni stromu pivzan sv. ebestin m tlo zahalen pouze bedern roukou. Z lev strany mu na pomoc spch andl. Socha sv. Josefa odn v bohat asen spodn at a svrchn pl vede levou rukou Jeka a v prav ruce dr zavenou knihu. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Chrastava; NP OP v Liberci, RZ . 220, 501 a 561. Ressel 19031905, s. 522; Khn 1934, s. 147148; orm - Kraja 1939, s. 130131; UP I, 1977, s. 535; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 214220; Vydra 2003_a, s. 6265.

Sochu sv. Jana Nepomuckho stojc pobl kostela sv. Vavince dal na svj nklad zhotovit dkan Joseph Wondrak roku 1801. Kvadratick prolovan zakonen sokl vyn tybok dk vrcholc bohat prolovanou msou. Na ukonen msy se nachz jednou odstupovan nstavec, na kterm stoj socha sv. Jana Nepomuckho. Svtec je odn v jemn asenm kanovnickm rouchu, kter tvo mimo jin klerika, rocheta a almuce. Na hlav m posazen kvadrtek. Svat Jan Nepomuck drel pvodn v rukou k. Nad levou rukou svtce je umstna palmeta, kter sem byla vkomponovna pozdji. Na pedn sti soklu nalezneme obdln pole, kolem kterho je sven mohutn feston z vavnovch list. Na pedn stran dku se nachz obdln pole s npisem: DIVO / IOANNI / NEPOMUCENO / EREXIT / DECANUS / WONDRAK / .1801.. Kolem horn sti tohoto pole je ze dvou kamennch kolk opt sven mohutn feston z vavnovch list. Na prav a lev stran dku vidme vpadl obdln zrcadla. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Chrastava; NP OP v Liberci, RZ . 505 a 578. Vydra 2003_a, s. 61.
196 CHRASTAVA
OKRES LIBEREC
k
SKP R . rejstku 25366/54325 na p. p. . 312 v k. . Chrastava I
K se nachz v Ndran ulici, zpadn od autobusovho ndra, u domu p. 202. Pamtku nechal zdit v roce 1804 na svm pozemku majitel koeluny Franz Ramisch (Hamisch). Na dvou kamennch stupnch stoj hranolov sokl, na nm spov tybok dk zakonen bohat prolovanou volutovou msou. Na eln stran soklu se nachz przdn obdln pole, kolem kterho je sven mohutn feston z vavnovch list. Uprosted eln stany dku je ovln vavnem lemovan zrcadlo, v horn sti ozdoben rostlinnm motivem. V zrcadle se nachz he iteln npis: Wer hier vorber / geht, das Kruzix verehre, / Bet aber Jesum an / nach unsere Kirche / Lehr. Na bonch stranch fundamentu vidme obdln pole, kter v horn sti dekoruje male. Zadn stranu dku zdob ryt obdln pole. Mezi volutami msy jsou sveny dva hrozny. Pod volutami se nachz drobn rice. Hranolov fundament vrchol jednoduchm eleznm kem. Korpus ukiovanho Krista chyb. Podle archivnho materilu doplovala kovov k tabulka s npisem: [Das Bild du hier siehst, / Ist weder Gott noch / Mensch / doch der, den dirs vor / stellet / Ist wahrlich Gott und / Mensch.]. Prav rameno ke zdob rozeta. Stejn tak byla zdobena i ramena zbvajc. Na zadn stran se nachz neiteln npis. (j)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Chrastava.
kana
Barokn pskovcov kana stojc ve stedn sti nmst nahradila star devnou kanu z roku 1680. Kanu od hrdeckho kamenka Christiana Riemera nechalo 16. jna 1707 z nkladu 302 zlatch postavit msto. Na nzk zkladn spov osmibok barokn prolovan ndr, kterou v horn sti zpevuje kovan obru. Dno ndre tvo obdln pskovcov desky. Uprosted kany se nachz novodob vvod vody proveden v podob osmibokho jehlanu s mlkou miskou. Na jihozpadn stran je v plastick kartui tesan npis: Renoviert AO 1775 / Unter amt von den Herren / Joh. Jos. Weitman Brgerm. / Joh. Franz. Lichtner Stadtrichter / Ignatz Kandler Rathstfr.. Na severovchodn stran je fragment npisu pod reliktem plastick kartue s drapri: A 17 07 / Daniel Si[tte] Der Zeit [S]tadt Riec[hter]. Na rohu severovchodn a vchodn strany teme npis: [J]ohan Samu[el] Schencke / [D]er Zeit Raths [Freun]d[e] a na rohu jihovchodn a vchodn strany: [Wencesl]aus Reylich / Der [Zeit] Brgemeister. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 499. Khn 1934, s. 148149.
most
KSP R . rejstku 22232/54321 na p. p. . 1478 v k. . Chrastava I
Pvodn ocelov silnin most pes ku Jeici z roku 1907 s horn elezobetonovou mostovkou se nachz ve Spojovac ulici. Mostovku s ivinm povrchem nese pt ocelovch, navzjem sntovanch plnostnnch nosnk. Mostn svrek byl pvodn dldn devnmi kostkami. Pi oprav v 50. letech 20. stolet byla do mostn konstrukce vloena elezobetonov deska. Most dopluje subtiln kovan zbradl. V rovni ntovanch spoj jednotlivch nosnk na nvodn i povodn stran se nachzej tyi zdobn konzoly. K nosnkm jsou pintovny volutov ornamenty z kovanch prut. Na obou bezch na potku zbradl nalezneme vdy dva bohat zdoben kovov kandelbry. Konstrukce a vechny prvky maj svtle ed ntr. (pf)
VCPD VUT Praha, V002043. astn 1993, s. 327328; Hluikov 2002, s. 124; Josef 2002, s. 179; Beran - Valchov 2007, s. 64.
CHRASTAVA 197
Chrstn obec Osen

(Krassa)
Ves s rozptlenou zstavbou situovan pi hospodskm dvoe s tvrz se nachz pl kilometru zpadn od Osen. V psemnch pramenech nalezneme jmno tto vsi poprv v roce 1405, kdy se zmiuje Petr z Chrstn vystupujc v soudn pi o ddictv v ehnicch. Lze pedpokldat, e ji v tto dob v Chrstn existovalo jeho sdlo. Ves a do 16. stolet patila pod panstv hradu Dvn. V roce 1581 ji Karel z Bibertejna postoupil alamounovi Blektovi z tchovic. Ten zde vytvoil samostatn statek a postavil tvrz, kter se v psemnch pramenech poprv objevuje v roce 1591. Po dal ad majitel se ves v roce 1714 dostala do rukou hrabte Ludvka Josefa Hartiga, kter ji zalenil do strskho panstv. Ves si a do konce druh svtov vlky udrela zemdlsk charakter. Po nslednm odsunu nmeckho obyvatelstva se osdlen dramaticky snilo ze 122 na 34 osob. Ve druh polovin 20. stolet se ves stala soust Osen.
brna se sochou sv. Vendelna

Barokn brna se sochou sv. Vendelna je soust nkdejho renesannho hospodskho dvora s tvrz situovanho severozpadn od vsi. Tvrz se statkem psemn doloenou k roku 1591 nechal vystavt alamoun Blekta z tchovic. Jeho potomci na n sdlili do ticetilet vlky. Roku 1628 ji zskal Volf ze lejnic. V roce 1714 dvr koupil Ludvk Josef Hartig a pipojil ji ke strskmu panstv. Tvrz tm ztratila rezidenn funkci a nadle slouila jako elov budova hospodskho dvora. Bhem 18. stolet dostal cel dvr i s tvrz jednotnou barokn pravu. Samotnou brnu nalezneme mezi dvma hospodskmi budovami v severovchodn sti dvora. Zdnou omtanou brnu kryje ada taek bobrovek vyskldanch do valbov stky. Plochu brny len postrann lizny a prolovan korunn msa. Vlastn plkruhov zakonen otvor lemuje prolovan pskovcov ostn. Na jeho klenku nalezneme pipevnn pskovcov erb rodu Hartig. Otvor brny je osazen novodobmi svaovanmi vraty. V ose nad klenkem se na korun zdiva nachz pskovcov socha sv. Vendelna stojc na nzkm podstavci. Svtec odn ve splvavm pastskm rouchu je zpodobnn v kontrapostu prav nohy a s hlavou krytou irokm kloboukem. U nohou mu le k a bk. (mo)
SOkA Liberec, F Osen, nezprac. fond. Hantschel 1911, s. 1052; Svoboda a kol. 1998, s. 246.
198 CHRSTN
OKRES LIBEREC
Jablonn v Podjetd
(Deutsch Gabel)
Jablonn v Podjetd vzdlen estnct kilometr zpadn od Liberce le na ploch ostron nachzejc se v tsn blzkosti Luickch hor a navazujcho Jetdskho hbetu. Msto vzniklo na star zemsk tzv. Zhvozdsk stezce vedouc do krlovskho msta itavy a dle do Luice. Potky Jablonnho nejsou zatm dostaten objasnny. Okoln krajina byla kolonizovna kolem poloviny 13. stolet, ale osdlen na mst dnenho msta me bt star. Jmno Jablonn se odvozuje od latinskho slova gabella (celnice) poukazujc na funkci, kterou ran stedovk sdlo zejm plnilo. Prvn psemn zmnka v listin olomouckho biskupa Bruna ze Schauenburgu pochz z roku 1249. Rozhodujc vliv na mstskou lokaci a osdlen okol ml Havel z Lemberka, pslunk rodu Markvartic. Havlovm hlavnm sdlem se roku 1241 stal hrad Lemberk (Lwenberg) vzdlen dva kilometry severovchodn od Jablonnho. Havel z Lemberka se svou manelkou Zdislavou nechal ve mst postavit romnsko-gotick kostel sv. Ke a klter dominikn s kostelem sv. Vavince. Msto bylo vysazeno jako typick lokan sdlo na ortogonln soustav, kter vak vykazuje adu atypickch rys vetn excentricky umstnho nmst. Zstavbu msta pedurenou tvarem ostrony chrnily od 13. stolet hradby. Msto osdlili pravdpodobn vhradn nmet osadnci. Pes poten velkorysost lokace msta a crkevnch staveb a existenci krlovsk itavsk stezky zskalo Jablonn dleit mstsk vsady a ve druh polovin 14. stolet. K roku 1280 se msto osamostatnilo od lemberskho panstv. V osmdestch letech 14. stolet koupil Jablonn i s okolnmi vesnicemi Jindich Berka z Dub. Pi pozdjm rodinnm vyrovnn Berk na konci 14. stolet byl vvoj msta zkomplikovn nslednm rozdlenm panstv i msta mezi dv vrchnosti. To se projevilo i v esk podob jmna, kter se zmnilo z Jablonn na (dv) Jablonn. Bhem 15. stolet bylo msto nkolikrt tce pokozeno. Proti Berkm z Dub se nkolikrt obrtili husit, kte v roce 1425 a 1426 msto vetn dominiknskho kltera vyplili. Klter byl provizorn opraven a v roce 1510. V roce 1468 vyplenila Lemberk, Jablonn a Ralsko luick vojska. Bhem 16. stolet zapoal krtk rozvoj msta spojen s novmi privilegii a rozvojem cechovn vroby. V letech 15651572 byl postaven na mst sousedn vsi Krotenful renesann zmek Nov Falkenburk lec v souasn sti obce Zmeck. V prbhu ticetilet vlky bylo msto znovu nkolikrt zpustoeno. Teprve na konci 17. stolet se Jablonn zaalo vce rozrstat. V roce 1683 byl nov vystavn dominiknsk klter, kter v letech 16991722 doplnila monumentln stavba dnen baziliky minor. Nov majitel panstv Pachtov z Rjova bhem druh poloviny 18. stolet pestavli zmek Nov Falkenburk a podleli se na stavb dalch baroknch objekt ve mst. Bohuel v roce 1788 cel msto vetn kostel vyhoelo. Novodob vvoj Jablonnho nebyl ani pes vhodnou komunikan polohu kiovatek csaskch silnic vrazn. Koncem 19. stolet se msto rozilo o vstavbu rodinnch domk a textilnch tovren. Teprve v roce 1905 bylo Jablonn napojeno na stecko-teplickou drhu. Po druh svtov vlce dolo k odsunu nmeckho obyvatelstva a po nslednm dosdlen klesl pedvlen poet 2 310 osob na 1 557. V roce 1955 byl zmnn nzev Nmeck Jablonn na Jablonn v Podjetd. Kulturn a spoleensk rozvoj, kter bhem druh poloviny 20. stolet vcemn stagnoval, oivl a po roce 1989. I pes nkter nevhodn zsahy a sten demolice si jdro msta uchovalo svj historick urbanismus s adou architektonicky hodnotnch staveb, co vedlo v roce 1992 k vyhlen centra mstskou pamtkovou znou. V roce 1996 bylo prohleno ir okol hradu Lemberk za pamtkovou krajinnou znu.
JABLONN V PODJETD 199
arel kostela sv. Vavince a sv. Zdislavy

SKP R . rejstku 23458/52997 NKP se st. p. . 1 KP se st. p. . 2/1
Stedovk pozdji barokn pestavn arel kltera s kostelem sv. Vavince a sv. Zdislavy nalezneme pi vchodnm okraji historickho jdra msta, na Dominiknskm nmst. K impozantn stavb kostela, souasn bazilice minor, pilh dominiknsk klter s rajskm dvorem. Klter zaloen ped rokem 1252 Havlem z Lemberka tm zanikl za husitskch vlek. A v roce 1510 vznikly na torzu klternch budov provizorn devn objekty. Od roku 1683 byly zbytky kltera postupn demolovny a na jejich mst vystavny nov barokn budovy. Josef II. zruil roku 1786 konvent a eholnci jej museli opustit. Kostel slouc nov jako farn navc v roce 1788 sten pokodil por. Po roce 1945 byla innost dominiknskho konventu na krtkou dobu obnovena. Jeho psoben vak bylo v 50. letech 20. stolet nsiln perueno a invent kltera se postupn ztratil. Budovy konventu postupn chtraly a do 90. let 20. stolet, kdy se zapoalo s jejich postupnou obnovou. Arel je soust mstsk pamtkov zny. Kostel sv. Vavince a sv. Zdislavy se stal nazenm vldy esk republiky z roku 2008 nrodn kulturn pamtkou.
NP OP v Liberci, RZ . 424, SHP 30, SHP 198 a SHP 202. Koch b. d., s. 5861; Blaek - Preiss 1948, s. 532; UP I, 1977, s. 560563; Kua 1997, s. 540; Blakov 1998, s. 4143; Vlek - Sommer - Foltn 1998, s. 262266; Kotalk 2001, s. 160; Slab 2001, s. 197216; Buben 2006, s. 9496.
200 JABLONN V PODJETD
OKRES LIBEREC
kostel sv. Vavince a sv. Zdislavy

Pvodn gotick kostel zaloen spolu s klterem se poprv pipomn k roku 1252. Na jeho mst byla v letech 16991722 postavena monumentln barokn stavba podle projektu vdeskho architekta Johanna Lucase von Hildebrandta (16681745). V roce 1699 dolo k poloen zkladnho kamene u jin strany jet stojc pvodn chrmov budovy zbouran a roku 1700. Na stavb kostela se mezi lety 16991706 podlel stavitel Pietro Bianco psobc v Litomicch. Od roku 1708 stavbu dil Domenico Perini ve spoluprci s kamenkem Davidem Praumonem. Hrub stavba byla dokonena v roce 1713. Prce na vzdob interir vak pokraovaly a do roku 1769. Farn a poutn chrm sv. Vavince v roce 1996 povil pape Jan Pavel II. na baziliku minor sv. Vavince a sv. Zdislavy. Zdnou orientovanou centrln stavbu korunuje mohutn kupole doplnn dvma prelnmi vemi. Pdorys kostela vychz z obdlnku, kter na vchod pechz v segmentov ukonen presbyt a na zpad se konvexn vzdouv stedn osa hlavnho vchodu. K bohat architektonicky vyvinutmu patrovmu hlavnmu prel se temi portly se pipojuj hranolov dvoupatrov ve. Fasdu len nron pilastry a v druhm pate polosloupy. Ve zasteuj zdvojen helmice. Plochu stednho konkvnho rizalitu rozdluj pilastry, niky a polokruhov okno. Tuto st uzavr balustrdov atika, kter nese pt kopi soch od Johanna Frantika Bienerta. Jedn se o sv. Prokopa, sv. Jana Ktitele, Pannu Marii Immaculatu, sv. Vojtcha a sv. Jana Nepomuckho (originly soch byly v druh polovin 20. stolet nahrazeny kopiemi a pevezeny ke kostelu sv. Jana Nepomuckho ve Velkm Valtinov). V nikch iroce rozevenho prel nalezneme sochy, kter souvis se zasvcenm a dovou pslunost chrmu. Po stranch vchodu stoj sochy sv. Vavince a sv. Zdislavy a v pate oba hlavn pedstavitel du sv. Dominik a sv. Tom Akvinsk. Bon prel baziliky jsou hladk lenn mrn vystupujcmi stednmi rizality a obdlnmi plkruhov zakonenmi okny. Presbyt uzavr apsida zaklenut konchou se temi okny. Pod kostelem je umstna krypta pstupn z prostoru podkrucht. Na jihozpadn stran krypty pod lod se nachz hrobka s ostatky sv. Zdislavy. (j, mo)
klter s rajskm dvorem

Barokn kltern budova stojc na mst pvodnho gotickho dominiknskho konventu pilh ke kostelu sv. Vavince od severovchodu. V roce 1683 dolo k demolici starch a provizornch budov kltera a na jejich mst pravdpodobn pod vedenm stavitele Pietra Bianca pomalu rostla nov barokn stavba. Obnova konventu, kterou inicioval tehdej majitel Jablonnho Frantiek Antonn hrab Berka z Dub, byla z velk sti dokonena v roce 1696. Patrov zdn stavba vymezuje svmi tymi kdly tvercov rajsk dvr obehnan arkdou ambitu. Valbov stechy propojen v nestejnch hebenovch vkch kryje asfaltov indel. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami sten len liznov rmce a prolovan korunn msa. Okna lemuj pskovcov ambrny s uchy a parapety. Pi jihozpadnm nro nalezneme vstupn peds s fortnou, kter se zdobnost pibliuje zpadnmu prel chrmu. Tento dodaten vloen prvek tvo pechod mezi jednoduchou architekturou konventu a zdobnm prelm chrmu. Patrovou peds zakonuje volutov tt. Nad vstupem umstnm ve zdobenm pskovcovm portlu nalezneme dva dominiknsk erby lemovan kardinlskm kloboukem a biskupskou mitrou. tt pedsn nese men erb patc hrabatm z Vrbna. Rajsk dvr tvo zatravnn plocha s parkovou pravou obklopen arkdami ambitu. Na jednotliv vnitn prel pipadaj vdy tyi nov zasklen plkruhov zakonen oblouky. Od severu na budovu navazuje kltern zahrada obehnan neomtanou ohradn zd. (mo)
bval kostel Narozen Panny Marie

Bval farn kostel pvodn zasvcen sv. Ki (nejpozdji od roku 1352 dkansk) byl vystavn pravdpodobn kolem poloviny 13. stolet. Nachz se u mstskch hradeb, v jihovchodn sti msta, na zem mstsk pamtkov zny. Prvn zmnky o nm najdeme v listinch praskho biskupa Tobie z Bechyn z let 12791290. Biskup v nich povolil cistercickmu klteru v Hraditi nad Jizerou kostel spravovat. Cistercici zde zrove zdili probotstv i klterec, jak uvd Karel Kua. V prvn polovin 15. stolet kostel vyplili husit. K jeho obnov a zrove novmu zasvcen Narozen Panny Marie dolo v roce 1457. Stavba jet nkolikrt pi porech msta vyhoela. Na potku 80. let 18. stolet architekt Filip Heger (kolem 17341804) chrm barokn pestavl. Rozil ho o pedsazenou zpadn st s v a upravil lo. V roce 1786 objekt ztratil statut farnho kostela, jm se nov stal dominiknsk kostel sv. Vavince. O dva roky pozdji, v roce 1788, objekt znovu vyhoel, ale ji nebyl obnoven a chtral. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 jej uvd jako zceninu. V roce 1863 kostel zakoupili prvovren man a pestavli ho na pivovar. V letech 19451971 zde sdlila kola. Pot budova znovu chtrala, a v roce 2000 dolo k samovolnmu zcen sti stechy. V souasn dob slou v kostela, kter se zpadn st prola v nedvn dob rekonstrukc, jako rozhledna. Bval kosteln lo nem prozatm vyuit a nachz se ve patnm stavebn technickm stavu. Zdnou omtanou jednolodn stavbu kryje valbov stecha s viki ve tvaru volskch ok vyskldan z taek bobrovek. Z dynamicky pojatho zpadnho prel zdobenho svazkovmi pilastry vychz mohutn hranolov v s ochozem, kterou po rekonstrukci kryje stanov stecha. Ze stedovk kosteln stavby se dochovala mimodn rozmrn lo s obvodovm zdivem, okny a vstupnm portlem. Po pestavb objektu na pivovar nahradila bval presbyt s kryptou novostavba s pivovarskmi sklepy a tak dolo k pepatrovn kosteln lodi vetn pravy bonch prel a nstavb ve. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 30 a SHP 73. Koch b. d., s. 5960; UP I, 1977, s. 563; Gabriel - Macek - Zahradnk 1994, s. 3142; Kua 1997, s. 539540; Blakov 1998, s. 2931; Krackov - Smetana 2000, s. 6973; Vlek 2004, s. 224225.
OKRES LIBEREC
pitln kaple sv. Volfganga

Kaple sv. Volfganga je situovna na Hornm pedmst, v ulici Zdislavy z Lemberka, severovchodn od centra msta. Byla postavena mimo bval mstsk hradby u stedovk cesty, dnen hlavn silnice vedouc do Liberce. Nachz se na zem mstsk pamtkov zny. Prvn psemn doklady o objektu, kter pvodn pravdpodobn slouil jako kaple jablonskho probotstv cistercickho kltera v Hraditi nad Jizerou, pochzej z let 12791290. Od roku 1421 a do roku 1945 budova slouila jako pitln kaple. Stavba pimykajc se k domu p. 333, patrn pozstatku bvalho pitlu, m ran gotick jdro ze 13. stolet. Rozshl renesann pestavby doznala nsledn v 16. stolet. Od rekonstrukce v roce 1961 slou jako smuten obadn s. Prost jednolodn stavba stoj na zhruba tvercovm pdorysu s ptibokm zvrem, kter je mrn osov vychlen k severu. Valbovou stechu s oplechovanm sanktusnkem kryj eternitov ablony. Hlavnmu severozpadnmu prel smujcmu ke komunikaci vvod pskovcov znak majitel panstv Pacht z Rjova z roku 1770. Znak je umstn v mlk nice nad kamennm plkruhov zakonenm renesannm portlem s klenkem. Jin stranu presbyte a severovchodn prel lodi prosvtluj gotick okna s lomenm obloukem. Ostatn okenn otvory na objektu jsou mlad. Od roku 1961 fasdu kaple zdob rekonstruovan sgratov rustika. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 30. UP I, 1977, s. 563; Kua 1997, s. 540; Blakov 1998, s. 7071; Krackov - Smetana 2000, s. 7476.
dm p. 16
Dm p. 16 je situovan v adov zstavb vchodn strany nmst Mru. Budova stoj na stedovk parcele a v jdru obsahuje sti pedchozch staveb. Nejstar st domu lze vysledovat v prostorch sklep pochzejcch z 15. stolet. Velk st konstrukc pochz z vstavby novho sten roubenho objektu budovanho po velkm poru nmst v roce 1788. Stavba pot bhem 19. stolet prola adou dalch prav a souasnou podobu dovrila pravou zpadnho prel ve 20. letech 20. stolet. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. sten rouben omtan tktraktov dm postaven na mrn kosodlnm pdorysu smuje zpadnm okapovm prelm do nmst. Mansardovou stechu, kter do dvornho pzemnho traktu pechz ve techu sedlovou, kryj eternitov ablony. Prostor podkrov prosvtluje prbn vik umstn ve spodn sti mansardy. lenn vchodnho prel proveden v duchu geometrick secese navazuje na pedchoz klasicistn een. Bohat lenn fasdy spov mimo jin ve stdn hladkch a hrubch omtek doplnnch tymi odstny barevnosti. Fasdu len rustikovan lizny doprovzen adou obdlnch vertikln situovanch ps s vejcovci. Hlavn vstup ukonen stlaenm obloukem rmuje pravohl pskovcov portl. Replika dvoukdlch dve rmov konstrukce navazuje na poutec s nadpranm oknkem. K vchodnmu prel s hladkmi omtkami pilh kolm pstavba s pultovou stechou. (mo)
dm p. 31
Dm p. 31 z pelomu 18. a 19. stolet se nachz ve koln ulici, jin od Dominiknskho nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Rouben patrov dm postaven na obdlnm pdorysu roziuje v severozpadnm smru druh sten hrzdn trakt. Sedlovou stechu s prbnm vikem kryj eternitov ablony. Patro je mrn pedsazen na rove zhlav stropnch trm svtnice. Na roubenou s v pzem navazuje v levm smru svtnice a v pravm smru zdn komora. Vstup uvozen temi vyzdnmi stupni je osazen jednoduchm trmkovm ostnm s nadpranm oknkem a replikou historickch dve. Okna lemuj jednoduch ambrny s parapety. Jihozpadn tt kryje jednoduch bednn rozdlen do dvou vodorovnch pol. K severozpadnmu prel pilh drobn kolm pstavba s krytou pavlkou. (mo)
dm p. 93
Samostatn stojc dm p. 93 pochzejc z pelomu 18. a 19. stolet stoj v ulici Karolny Svtl, severozpadn od nmst. Objekt je soust mstsk pamtkov zny. Rouben patrov objekt pomrn krtkho obdlnho pdorysu roziuje v jihozpadnm smru kolm patrov kdlo. Sedlov stechy rozen u hlavnho objektu nmtky kryje eternit a falcovan plech. Asymetrick dispozice vychz z rouben svtnice a sten zdn sn. Patro nad svtnic vyn jednoduch podstvka. Rouben v cel ploe kryje jednoduch vodorovn bednn a oba tty vypluje svisl bednn. Pouze na jihovchodnm prel nalezneme odhalen rouben patra a zdivo pzem proveden z pskovcovch tuk. Kolm kdlo spov na shodn vyzdvce, kter v tomto ppad nese hrzdn patro. Dvorn prel kdla s krytou pavla je z vt asti obloen sololitovmi deskami. (mo)
dm p. 104
SKP R . rejstku 100082 se st. p. . 257
Dm p. 104 pochzejc z potku 19. stolet je situovan v ulici Karolny Svtl, severozpadn od nmst. Pvodn patrn rouben dm byl bhem 19. stolet sten vyzdn a na potku 20. stolet proel pravou fasd. Souasn s tm pibyla k zkladn hmot objektu vt pstavba. Dm je soust mstsk pamtkov zny. Patrovou zdnou stavbu obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s asfaltovm indelem. Pdorys domu roziuje v severovchodnm smru patrov pstavba s tm rovnou stechou. Prel, vetn pstavby, jsou opatena omtkami hrub struktury a okrov barevnosti. Pouze jihozpadn prel obrcen do ulice len bohat tukov vzdoba s prvky art deco. Rostlinn a geometrick vzory dopluj sten zachovan star rozvren plochy fasdy, kter vymezuj liznov rmce a okenn ambrny. Osov umstn vstup je osazen dvoukdlmi sten prosklenmi dvemi rmov konstrukce. Dven otvor dopluje v horn sti tukov vzdoba se zrcadlem, kter nese npis: Nr. 104. Oba tty chrn vyskldan bidlice, piem severozpadn tt je opticky dlen na ti vodorovn pole sloen z rzn velkch ablon. K severnmu prel pilhala vrata vjezdu do zahrady proveden ve stylu, kter korespondoval s eenm fasdy. Kdla vrat sntovan z pskov oceli vytvela pozvoln lomen oblouk. Spodn st chrnilo nepravideln tvarovan oplechovn. Vrata byla v nedvn dob vymnna za nov typov nevhodn. (mo)
OKRES LIBEREC
dm p. 147
Dm p. 147 stojc na stedovk parcele umstn v adov zstavb nalezneme v ulici Zdislavy z Lemberka, severovchodn od nmst. Objekt postaven ped rokem 1843 zskal svoji souasnou podobu koncem 19. stolet. Stavba je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn dm obdlnho pdorysu se obrac svm jihovchodnm ttovm prelm do ulice. Polovalbovou stechu kryje falcovan plech. Vzdoba fasdy pochzejc z konce 19. stolet je provedena v novobaroknm stylu doplnnm secesnmi prvky. Vertikln ji len tveice lizn se zdobnmi msovmi hlavicemi. Horizontln fasdu rozdluje patrov msa se zuboezem a prolovan korunn msa. Pravohl okenn otvory lemuj plastick ambrny. V pzem nalezneme dvojici vstup a jednoduch obdln vkladec. Stedov umstn vstup do nkdej lkrny rmuje plkruhov tukov ostn zakonen naznaenm klenkem s relifnm slem domu: 147. Klenk zdoben festony korunuje relif lecho lva. Prel vrchol dvoudlnm bohat zdobenm volutovm ttem. K severovchodnmu prel s hladkou fasdou se pimyk patrov dvorn pstavba se sedlovou stechou. (mo)
NP OP v Liberci, SHP 30. Blakov 1998, s. 69.
dm p. 161
Dm p. 161 stojc na stedovk parcele se nachz v zpadn front nmst Mru. Souasn podoba domu pravdpodobn pochz z konce 18. stolet, kdy se po velkm poru nmst v roce 1788 obnovovala jeho zstavba. Stavba je soust mstsk pamtkov zny. Patrov zdn objekt postaven na obdlnm pdorysu se vchodnm prelm obrac do nmst. Mansardovou stechu krytou vlknocementovmi ablonami ukonuje na zpadnm dvornm prel tt. Podkrov prosvtluje trojice drobnch sedlovch vik s kruhovmi okny. Rustikovan pzem len dvojice okennch otvor lemovanch pskovcovm ostnm osazench ve zdobnch pskovcovch portlech s naznaenmi klenky a festony. Klenk hlavnho vstupu nese tesan inicily a slo domu: JK / No: 162 a na klenku druhho vstupu nalezneme relif kotvy s inicilami: F G L. Dven i okenn otvory jsou osazeny volnmi kopiemi historickch vpln. Plochu patra rozdluje tveice lizn zakonench zdobnmi pskovcovmi hlavicemi a tukov podparapetn zrcadla. Okenn otvory rmuj pskovcov ostn s uchy. Zpadn dvorn prel je hladce omtnut. (mo)
arel domu p. 335

Arel tzv. Pachtovskho zmeku s dvojic bran je situovn pi ulici Zdislavy z Lemberka, severovchodn od nmst Mru. Objekt si nechali kolem roku 1770 postavit tehdej majitel falkenburskho panstv Pachtov z Rjova. Nvrh stavby zejm pochzel z okruhu stavitele Jana Josefa Wircha (17321783).
NP OP v Liberci, SHP 30. Koch b. d., s. 6162; UP I, 1977, s. 560; Kua 1997, s. 539.
dm p. 335
V dom p. 335 pvodn loveckm zmeku sdlil vrchn pansk hajn. Koncem 18. stolet byla v sti domu zzena pota. V roce 1813 zde pobval francouzsk csa Napoleon Bonaparte. V severozpadnm nro je osazen ran barokn tordovan sloup Nejsvtj Trojice z roku 1682. Patrov zdn objekt palcovho typu obdlnho pdorysu se obrac
svm severozpadnm prelm ke komunikaci. Mansardovou stechu kryj bidlicov ablony. Symetrinost severozpadnho prel zdrazuje obl rizalit zakonen trojhelnm ttem s obdlnm nstavcem nesoucm dvojici pskovcovch vz. K jihovchodnmu prel pilh odstupovan schodiov rizalit. Prel len prbn patrov a korunn msy. Ve vertiklnm smru jsou fasdy sten rozdleny obdlnmi tukovmi zrcadly. Okenn otvory lemuj plastick ambrny doplnn suprafenestrami. Osov umstn vstup na severozpadnm prel rmuje pravohl pskovcov portl s maskarnem. Okenn i dven otvory jsou osazeny replikami historickch vpln. Nad vstupem nalezneme balkn opaten kovanm zbradlm a vynen temi pskovcovmi konzolami. (mo)
brny
Na severovchodn prel pilh z obou stran dvojice identickch bran. Zdn omtan brny kryje koruna vyskldan z taek bobrovek. Plkruhov zakonen otvory lemuj jednoduch tukov ambrny. Brny jsou osazeny zjednoduenmi replikami historickch kovanch vrat. (mo)
mstsk hradby
SKP R . rejstku 34360/53003 se st. p. . (v rozsahu hradby) 3/1, 3/3, 21/1, 24, 94, 118, 149/1, 150, 151, 165/2, 166, 167, 180, 188, 191, 198, 200/2, 201/2, 305/2, 306/2, 317, 319, 475, 487, 726 a p. p. . 20/3, 25/1, 84, 85, 86, 87, 90, 91, 92/1, 92/2, 94/1, 94/2, 96/1, 97, 98, 99, 101/1, 101/2, 102, 103/1, 103/2, 104, 105, 106, 107, 108/1, 113/1, 113/3, 116, 117, 118, 119, 186, 190/2, 202, 307/2, 317/2, 1262/5, 1262/15, 1262/29, 1440, 1441, 1451
Opevnn Jablonnho v Podjetd bylo vybudovno jako fortikan prvek vyuvajc pirozen morfologie ternu, na kterm vzniklo samotn msto. Hradby koprovaly ternn hranu nevrazn ostrony, piem uzavraly mstsk okruh na pomrn nepravidelnm pdorysu. Vzhledem k peven ternu vn hradby dolo k vybudovn hradebnho pkopu pouze mstn, zejmna v severn sti opevnn. Prvn psemn doklad o existenci mstskch hradeb nalzme k roku 1399, kdy se ale prav o ji vybudovanch a fungujcch hradbch. K zaloen mstskch hradeb tedy dolo dve, snad ji ve 13. stolet v souvislosti s rozvojem stedovkho msta. Mstsk opevnn bylo zbudovno jako lcovan zdivo s litm jdrem zpevnn v nroch a mstn i plon armovnm z pskovcovch blok. Dodnes dochovan sti hradby vykazuj u paty zdiva znanou i, a to a 160 centimetr. Okruh mstskch hradeb posilovalo v jeho prbhu nkolik pravohlch bat a byl prolomen dvma dnes znmmi brnami. Horn brna na severn stran msta nen dnes ji patrn. Doln neboli Prask brna na opanm konci msta slouila jako soust bransk ve s mohutnou padac m. Na konci 19. stolet pozmnily celkov obraz mstskch hradeb stavebn pravy. Dolo zejmna k poboen bransk ve a pozdji i k zniku Horn brny. (rt)
NP OP v Liberci, SHP 30, SHP 56 a SHP 209. Kua 1997, s. 539; Blakov 1998, s. 1824.
sloup se sousom Nejsvtj Trojice

Sloup se nachz v ulici Zdislavy z Lemberka, pi nro bval poty p. 335. Pamtku nechal dajn zdit pomistr Johann Feuereisen. Na dynamicky pojat hranolov zkladn zakonen jednoduchou msou stoj lenit nstavec s relifnm polem na eln stran. Relif zobrazuje sv. Josefa s Jekem. Bon sti nstavce nesou andlsk hlaviky a festony. Nstavec vrchol bohat prolovanou msou, na jejm ukonen stoj mohutn tordovan dk sloupu s akantovou hlavic s volutami v nroch a hlavami andlk uprosted. Na hlavici sloupu je umstna socha sedcho Boha Otce. Bh Otec sed na oblacch, mezi nimi jsou andlsk hlaviky, na kln mu spov zemkoule, na kter je umstna holubice Ducha svatho. Na zkladn po stranch tordovanho sloupu stly pvodn dv ozdobn vzy. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 448 a 449, SHP 30. UP I, 1977, s. 561; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 9697.
OKRES LIBEREC
sloup se sochou Krista Salvtora a sochami svtc

Pskovcov sloup s vrcholovou sochou Krista Salvtora se nachz piblin uprosted nmst Mru. eln stranou se obrac k jihovchodu a k budov mstsk radnice. Sloup byl postaven v roce 1687 ke cti Jee Krista, Panny Marie, sv. Josefa, sv. Vclava, sv. ebestina a sv. Rozlie jako podkovn za odvrcen velk morov epidemie roku 1680. Sochy sv. Jana Ktitele, sv. Jana Nepomuckho, sv. Florina, sv. Vavince, sv. Jchyma, sv. Anny, sv. Vincence a sv. Vojtcha, kter byly ke sloupu pidny pozdji, jsou literaturou pipisovny sochask dln kosmonoskch Jelnk a jsou kladeny do 20. let 18. stolet. Vlastn sloup na trojetovm zuujcm se podstavci obklopuje balustrda tvoen kuelkami a nakoso postavenmi fundamenty, kter slou jako podstavce pro tyi sochy. Stedy stn balustrdy jsou zvraznny dvojic mench pil, na kterch na eln a zadn stn stoj dvojice andl a na bonch stnch dvojice vz s kvty. V eln a zadn stn uzavraj balustrdu dvoukdl kovov branky. Sochy s vytesanmi jmny na podstavci stojc na nro balustrdy pedstavuj sv. Jana Ktitele: Johann / d. Tufer, sv. Vavince: St. Laurentius, sv. Florina: St. Florian a sv. Jana Nepomuckho: St. Johann / nep.. Podstavec vlastnho sloupu spov na tech schodiovch stupnch. Tetov podstavec nese ve sv spodn sti tveici npis. Vpedu teme npis s chronogramem: IESV TRIVMPHANTI SACR QVE DEI / SPONS AVXILIANTI / INTER VENIENTIBVS NOSTRIS PATRONIS DEI / HOMINIS NVTRITIO IOSEPHO WENCESLAO / SEBASTIANO ET ROSA / EPIDIMIA FVGATA GRATI EX VOTIS PONVNT / CIVES IABLONENSES / CUMGREGEMPASCERET P: DOMINICUS IORDAN / ORD. PRD: CURATUS PER VIGINTI ANNOS. Vpravo na podstavci npis: Hh. Herz Jesu, Knig und Mittelpunkt aller Herzen / erbarme Dich unser! / Hl. Gottesmutter, hl. Patrone, bittet fr uns! / In dankbarer Erinnerung an ihre Vorfahren / haben dieses Denkmal erneuert die Brger / von Deutsch-Gabel im Jahre des Heiles 1927 / im Nachjahre der Jahrtausendfeier.. Vzadu: Du Triumphirender JESU ver Menschter GOTT / Glorreich hast abgesigt die snd die Hll, den Todt / Durch Deiner Mutter bitt und Deines Siges Zeichen / Wollest uns Deine Gnadt Hlf Segen allzeit reichen / Beschtz uns allzusam, insonders Diese Stadt- / Welche zu Ehren Dier die Suhl gesetzet hat / Durch deines Pegers bitt und unserer Patronen / Hier zeitlich wollest und Ewig dort verschonen. / Den 30. May Anno 1687.. Vlevo vidme npis: Im Jahre 1882 / wurde dieses Denkmal frommen Sinnes / zur 200. jhr. Gedchtnisfeier seiner Errichtung / renoviert / von den Bewohnern, Freunden und Gnnern / der Stadt Gabel.. Spodn st podstavce zakonuje prolovan msa, ve kter se v pedn sti nalz npis s chronogramem: HANC STATVAM RENOVARVNT CIVES FIDELES IABLONENSES.. K rohm spodn sti podstavce pilhaj nakoso posazen pile ve tvaru volut, kter nesou tyi sochy svtc se jmny vytesanmi na podstavci. Jedn se o sv. Jchyma: St. Joachim, sv. Vojtcha: St. Adalbert, sv. Vincence: St. Vincens a sv. Annu: St. Anna. Druh u et hranolovho podstavce m nro zdoben plochm dekorem rozvilin. Vechny stedy stn tohoto podstavce prolamuje plkruhov zaklenut otvor. V nroch stoj tyi sochy s npisy. Jsou to sv. Josef: St. Josef, sv. Rozlie: St. Rosa, sv. ebestin: St. Sebastian a sv. Vclav: St. Wenceslaus. Tet st podstavce tvo u hranol, jeho stny zdob kartue. Ta na zadn stran nese npis: RESTAUROVNO / V PRVM ROCE / SSR / 1960.. Uprosted eln stny mezi sv. Josefem a sv. Vclavem stoj na volutov konzole socha Panny Marie Immaculaty. Na tet st podstavce je pasazen vlastn sloup tvoen patkou, dkem s entaz a hlavic. Bohat zdoben hlavice korintskho typu nese stedn sochu celho sloupu pedstavujc Krista Salvtora stojcho na kostlivci. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 106 a 448, SHP 30. UP I, 1977, s. 563; Nejedl - Zahradnk 2003, s. 8995.
sochy sv. Jana Nepomuckho a sv. Zdislavy

Dvojice pskovcovch soch sv. Jana Nepomuckho a sv. Zdislavy se nachz na Dominiknskm nmst, napravo ped prelm kostela sv. Vavince a sv. Zdislavy. Ob sochy pochzejc z roku 1709 nechali zhotovit Berkov z Dub, tehdej majitel panstv. Pvodn byly umstny na behu Mlnskho rybnka, po prav stran komunikace smujc z centra msta k zmku Nov Falkenburk, kde byly ped transferem na Dominiknsk nmst provizorn umstny.
NP OP v Liberci, RZ 447. Koch b. d., s. 57; UP I, 1977, s. 563.

Svat Jan Nepomuck stoj z elnho pohledu vlevo, ble ke kostelu sv. Vavince a Zdislavy. Socha spov na masivnm hranolovm podstavci, kter je na obou bonch stranch rozen menmi hranoly s okosenmi rohy. Ty slou jako samostatn podstavce pro oblaka a trojici andlskch hlaviek. eln strana podstavce nese rozmrn znak Berk z Dub s korunkou, klenotem a npisovou pskou s inicilami: FRBC KNCB. Zadn stnu stednho hranolu len vpadl ormovn, nad kterm je uveden letopoet: 1709.. Podstavec zakonuje prolovan msa, na kter je umstn nstavec upraven jako mostn oblouk, pod nm se nachz ptice zlacench svatojnskch hvzd. Na tomto klenutm oblouku spov na plintu socha sv. Jana Nepomuckho. Svtec je zachycen v kontrapostu s volnou pravou nohou. Hlava svtce se nakln k pravmu rameni a obma rukama svr krucix. Svat Jan Nepomuck je odn v jemn asenm kanovnickm rouchu, kter tvo mimo jin klerika, rocheta a almuce. Na hlav m posazen kvadrtek. (j)
socha sv. Zdislavy

Svat Zdislava stoj z elnho pohledu vpravo, ble ke komunikaci. Socha spov tak na masivnm hranolovm podstavci, kter je na obou bonch stranch rozen menmi hranoly s okosenmi rohy. Ty slou jako samostatn podstavce pro oblaka a andlsk hlaviky. eln stranu podstavce rovn zdob rozmrn znak Berk z Dub s korunkou, klenotem a pskou bez npisu. Zadn stnu stednho hranolu len vpadl ormovn. Podstavec zakonuje prolovan msa, na kterou nased prolovan nstavec se stednm oblounem a vlabkem. Na tomto nstavci stoj socha sv. Zdislavy. Svtice je zachycena v dovm odvu terciky se kapulem a svrchnm pltm pes ramena. Nad hlavou m kovovou zlacenou svatoz. Ve sv pravici dr u pasu velik model jablonskho kostela a levic podv almunu ebrkovi klecmu u jejch nohou. (j)
OKRES LIBEREC
socha Panny Marie

Pskovcov socha Panny Marie Immaculaty stoj po prav stran Lidick ulice smujc z centra Jablonnho v Podjetd do Mimon. Socha je osazena v travnatm ternu v blzkosti domu p. 239. Podstavec sochy tvo hranolov sokl, na kter dosed vzdut dk opaten na bocch volutami. Podstavec vrchol prolovanou msou. Na eln stran podstavce nalezneme relifn zobrazenho sv. Josefa s Jekem. Podstavec nese drobnj hranolov nstavec, kter m na eln stran npis: IESVS / MA[R]IA / IOSEPH. Sted slova MARIA peruuje tvercov otvor, kter slouil pro uchycen kovov konzoly nesouc dnes ztracenou lucernu. Na nstavci stoj socha Panny Marie Immaculaty. Svtice je zobrazena v kontrapostu se zaklonnou hlavou. Vha jejho tla spov na lev noze, prav noha je pokrena a opena o plmsc a zrove o hlavu draka. Pannu Marii zahaluje bohat asen spodn at a svrchn pl. (j)
NP OP v Liberci, SHP 30. UP I, 1977, s. 563.
socha sv. Vincence Ferrerskho

Pskovcov socha se nachz na oplocenm pozemku, vpravo od bon stny baziliky sv. Vavince a sv. Zdislavy. Pvodn umstn sochy bylo dle od baziliky v ose aleje strom. Socha sv. Vincence Ferrerskho spov na novodobm betonovm fundamentu, kter uvozuje jeden schodiov stupe. Podstavcem sochy je mohutn hranol tvoen bohat prolovanou patkou, dkem a volutovou msou. Na eln stran spodn sti podstavce teme: St. Vincenz. Fer. / +. 5. April 1419. Zadn stranu dku len vystupujc zrcadlo, kter nese npis: Renoviert / 1835 1888 1927. Dk m na eln stran v nro voluty a zdobnou asymetrickou rokajovou kartui. V zadnm plnu za kartu splv z hornch nronch volut draprie a po stranch kartue lze spatit relifn proveden zbran, dla a kamenn koule. Podstavec vrchol rozeklanou volutovou msou, nad kterou je osazena dekorativn mule. Na msu nased odstupovan nstavec, na kterm stoj socha sv. Vincence. Svatho Vincence doprovz u prav nohy postava putti. Svtec zobrazen v obvyklm odvu dominikna s bezvousou hladkou tv m krat zvlnn vlasy a pozlacenou svatoz. V lev ruce dr otevenou knihu a pravou ruku m zdvienou v kazatelskm gestu ped hrud. (j)
Blaek - Preiss 1948, s. 22; UP I, 1977, s. 563.
Janovice v Podjetd
(Johnsdorf)
doln lnov ves je situovan pi komunikaci vedouc z Rynoltic do ibidic asi ti kilometry vchodn od Jablonnho v Podjetd. Obc protk Dubnick potok, kter zde napj trojici rybnk. Prvn psemn zmnka o vsi zaloen na lemberskm panstv pochz z roku 1402. Ves si po celou dobu udrela zemdlsk charakter. Pluiny polnost thnouc se od jednotlivch usedlost jsou dodnes dobe patrn. V doln sti Janovic se v pskovcovch skalch nachzej tzv. Janovick poustevny. Skaln sklpky a komory byly vytesny v roce 1787 mnichy z jablonskho kltera. V polovin 19. stolet tu ilo 529 obyvatel a a do 30. let 20. stolet jejich poet pozvolna klesal. Zlom nastal a po druh svtov vlce a nslednm odsunu Nmc, kdy se pedvlen poet obyvatel snil tm o polovinu z 332 osob v roce 1930 na 182 v roce 1950.
dm p. 29
Dm p. 29 z potku 19. stolet je situovn jihovchodn od stedu obce, u mstn komunikace vedouc z Rynoltic do ibidic. sten rouben objekt obdlnho pdorysu s hrzdnm patrem smuje jihozpadnm ttovm prelm ke komunikaci. Sedlovou stechu kryj plen taky bobrovky a glazovan taky vyskldan do geometrickch vzor. V trojdln dispozici navazuje na roubenou svtnici zdn s a hospodsk dl. Rouben pekrv vpenn omtka. Hrzdn patro vyn nad prostorem svtnice podstvka. Okenn otvory lemuj jednoduch devn ambrny a vstup do sn chrn bednn zdve. Bohat lenn jihozpadn tt prolamuje sdruen okno zvraznn prolovanou msou a parapetem. K severovchodnmu prel pilh nzk klna opaten vodorovnm bednnm. (mo)
dm p. 75
Dm p. 75 z prvn poloviny 19. stolet nalezneme ve stedn sti obce, na pravm kraji mstn silnice vedouc do ibidic. Pzemn sten rouben dm obdlnho pdorysu se obrac svm severovchodnm okapovm prelm k mstn komunikaci. Trojdlnou dispozici s prchoz sn roziuje v severozpadnm smru mlad zdn dl navazujc na komoru. Sedlovou stechu domu kryje falcovan plech s asfaltovm ntrem. Prostor podkrov prosvtluje stedov prbn vik s dalmi dvma sedlovmi viki po stranch. Nzk polopatro nad roubenou svtnic vyn jednoduch podstvka situovan v jihovchodnm ttovm prel. Oba tty pokrv jednoduch svisl bednn. Vstup umstn v severovchodnm prel lemuje devn ostn s plokami. Jednokdl dvee rmov konstrukce jsou iluzivn lenn do podoby dvoukdlch dve vetn prolovan klapaky. (mo)
210 JANOVICE V PODJETD
OKRES LIBEREC
Jemanice
(Hermannstal)
Obec zaloen na lnov struktue je rozptlena v dol Jemanickho potoka a na svazch Javornku necel ti kilometry jin od Liberce. V prvn psemn zmnce z roku 1543 se jmno odvozen pravdpodobn od jmna loktora objevuje v eskm tvaru Gerzmanice. Samotn rok zaloen nen pesn znm, ale lze pedpokldat, e osdlen obce pochz ze 14. stolet. Jemanice psluely k frdtejnskmu panstv, kter se roku 1543 dostalo do dren pn z Vartemberka. Tm bylo panstv csaem Ferdinandem I. odato a jako jeden celek v roce 1552 spolu s panstvm esk Dub prodno Janu z Oppersdorfu. Ped ticetiletou vlkou na panstv krtce hospodail protestantsk rod Smiickch ze Smiic. Po porce eskch stav jim bylo panstv zabaveno a v roce 1622 ho zskal Albrecht z Valdtejna. Ten oddlenm Dlouhho Mostu, Vesce, levoben sti Vratislavic, Jemanic, Javornku, Zskal a sti imonovic vytvoil lenn statek Siebendrfel (Sedmivs), kter vnoval Jakubu Reinhardovi z Heisternu. Bhem 17. stolet se v Jemanicch vystdala ada majitel. Nakonec panstv zskal ensk augustininsk klter ve Vdni, kter po reformch provdnch za Josefa II. pedal sv dravy nboenskmu fondu. Bhem cel doby si obec udrela zemdlsk charakter. Nepzniv klimatick podmnky vak nutily obyvatel hledat vedlej zdroje obivy, napklad se vnovali zpracovn lnu. Bhem 19. stolet vtina lid zaala pracovat v libereckch tovrnch. V roce 1825 proala severn st katastru obce csask silnice vedouc do Liberce a od roku 1859 obc prochz Pardubicko-libereck drha. Po druh svtov vlce klesl odsunem Nmc poet obyvatel z 827 na 685.
kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny s hbitovem stoj ve svahu nad stedem obce. Ke stavb kostela, kter probhala mezi lety 17601764, postoupil sedlk Johann Passbauer z domu p. 4 st svho pozemku. Pestavba tohoto baroknho kostela realizovan podle pln smiickho stavitele Josefa Braunera byla dokonena roku 1816. Jednolodn kostel z lomovho zdiva s plkruhov zakonenm presbytem je orientovan k jihu. K zpadnmu prel pilh mohutn hranolov v zakonen plechovou helmic. Sedlovou stechu lodi doplnnou plechovm sanktusnkem nov kryj vlknocementov ablony. Prel len jednoduch liznov rmce. Vnitn prostor prosvtluj men segmentov zakonen okna lemovan jednoduchmi pskovcovmi ostnmi. Hlavn vstup situovan pi pat ve je osazen v segmentov zakonenm pskovcovm portlu. Na jeho klenku nalezneme relifn letopoet: ANNO / 1813, kter se ve k poloen zkladnho kamene ve. Ped hlavn vstup pedstupuje novj zdn zdve nesouc relif ryby s letopotem: 19 35. Na severn prel lodi navazuje pzemn sakristie s vysokou polovalbovou stechou krytou plechovmi ablonami. (mo)
Khn 1934, s. 115119; UP I, 1977, s. 584; Broov 2006, s. 242.
JEMANICE 211
Jindichovice pod Smrkem

(Heinersdorf an der Tafelchte)
Prvn psemnou zmnku o pohranin obci lec v severovchodnm cpu Frdlantskho vbku nalezneme v urbi frdlantskho panstv z roku 1381. Tato osada se dajn rozkldala jihovchodn od dnen obce kolem relikt kostela sv. Jakuba. Podle povsti ji zniila husitsk vojska Jana apka ze Sn a jen nkolik obyvatel, kte se ivili pevn devorubectvm, se mlo zachrnit tkem do okolnch les. Souasn Jindichovice mly bt zaloeny v 15. stolet za Bibertejn jako doln lnov vesnice podl Jindichovickho potoka. Dle Lucie Krackov a Vojtcha Bellinga nen toto tvrzen podloeno, nebo v okol kostela sv. Jakuba nejsou patrn dn stopy dokazujc stedovk osdlen a ani dn psemn prameny nedokldaj peloen vesnice. Ve druh polovin 16. stolet se Jindichovice staly lennm statkem rodu Seliger. Po krtk drb Albrechta z Valdtejna pelo cel panstv a tm i Jindichovice do rukou Gallas a pot Clam-Gallas. Nejvt rozkvt obce nastal ve druh polovin 19. a potkem 20. stolet. Dosud domc tkalcovstv a pltenictv nahradila tovrn vroba. Vlna industrializace zashla i do zemdlsk sfry. Hlavn podl na pemn osady v prmyslovou obec mla textiln rma Heintschel & spol., kterou v roce 1852 zaloili Eduard a Felix Heintschlov, synov mstnho tkalce a faktora. Zsadn mrou se tak podleli na modernizaci obce, na rozen koly i stavb dtskho domova. S celkovou prosperitou souviselo vybudovn eleznice v roce 1902, kter Jindichovice spojila s Frdlantem. O dva roky pozdji byla postavena peshranin tra vedouc do Friedebergu (dnes Mirsk), je zajistila spojen obce s Pruskem. Rozkvt Jindichovic se projevil i zvyujcm se potem obyvatel. Od roku 1833, kdy zde ilo 1 009 lid, se jejich poet do roku 1910 vce ne zdvojnsobil a obec se stala tvrtou nejlidnatj na Frdlantsku. Naprost vtina obyvatel byla nmeck nrodnosti, pesto se od roku 1923 objevuje i souasn esk nzev obce, k nmu se ve dvactch letech 20. stolet uval i ekvivalent Hynice pod Smrkem. Jako mnoho jinch obc i Jindichovice citeln zashla povlen krize, kter mimo jin zapinila ukonen provozu Heintschelovy tovrny. Vznam lokality zaal pozvolna upadat. Po druh svtov vlce a nslednm odsunu Nmc se obec nepodailo zcela dosdlit. V roce 1950 zde ilo 624 lid, co bylo tm o dv tetiny mn ne v roce 1930. V edestch letech podlehly neobydlen stavby demolicm. V roce 1960 byl k Jindichovicm pipojen nedalek Dtichovec a v roce 1980 se obec stala soust Novho Msta pod Smrkem. Osamostatnila se a v roce 1990. Roku 1999 j byly ociln udleny prapor a znak. Obec se stala centrem alternativnho zpsobu ivota.
212 JINDICHOVICE POD SMRKEM
OKRES LIBEREC
arel kostela Nejsvtj Trojice

SKP R . rejstku 24418/54340 s p. . 1, 2, 4 a na p. . 12
Barokn arel kostela Nejsvtj Trojice se rozkld ve stedn sti obce. stedn stavbou komplexu posazenho v mrn svaitm ternu je samotn kostel obklopen hbitovem. K dalm pamtkov chrnnm objektm nle kaple umstn jin od kostela a k situovan vedle vstupu na hbitov. Arel ze vech svtovch stran uzavr ohradn ze. Na hbitov se nachz nkolik stavebn a umlecky hodnotnch staveb, kter nepodlhaj pamtkov ochran. K nejzajmavjm pat monumentln antikizujc hrobka rodiny Melhardt, kter se nalz pi vchodn sti hbitovn zdi.
F Jindichovice pod Smrkem, kn. 29; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 270275. Ressel 1912, s. 2732; UP I, 1977, s. 603; Andl - Karpa 2002, s. 186; Krackov - Belling 2003, s. 73.

Farn kostel Nejsvtj Trojice stoj v jin sti hbitova. Z psemnch pramen je patrn, e v roce 1665 byl zasvcen sv. Barboe, o pt let pozdji sv. Jindichovi a a v roce 1713 je jako patron kostela uvedena Nejsvtj Trojice. Souasn objekt vznikl v roce 1670 pestavbou pvodn kaple vystavn pravdpodobn ve druh polovin 15. stolet. V roce 1717 byl rozen vchodnm smrem a pozdji jet upravovn. V letech 16831771 ml statut lilnho kostela spadajcho pod kostel sv. Kateiny v Novm Mst pod Smrkem. Jednolodn orientovanou stavbu stojc na obdlnm pdorysu zakonuje ir zhruba trojlist dynamicky pojat presbyt. Kostel kryje sedlov eternitov stecha na vchodn stran s valbovm zakonenm vyskldanm z taek bobrovek. K severnmu prel pilh obdln sakristie a vzhled jinho prel dopluje tvercov peds. Ob drobn pstavby kryj valbov plechov stechy. Hlavn vstup do kostela se nachz na zpadn stran, ped kterou pedstupuje pomrn thl hranolov v zasteen oplechovanou cibulovou bn s lucernou, makovic a kem. K vi z bok pilhaj schodiov pstavky. Hrub strukturovanou fasdu objektu len hladk v barv odlien liznov rmce a kamenn ostn. (ok)
JINDICHOVICE POD SMRKEM 213
kaple
Pozdn barokn stavba kaple se nachz vlevo od vstupu na hbitov, jin od kostela Nejsvtj Trojice. Tvo jihozpadn nro celho arelu. Jednoduch zdn pzemn stavba obdlnho pdorysu je trojbokm zvrem orientovna k severu. Sedlovou stechu s valbovm zakonenm nad severn st kryj erven eternitov ablony. Jin vstupn prel vrcholc segmentov zakonenm ttem s probranmi boky a stedovou mlkou v souasnosti przdnou nikou smuje ke komunikaci. Korunu ttu kryj taky bobrovky. Vstupn otvor osazen dvoukdlmi devnmi dvemi a okna rmuje jednoduch pravohl kamenn ostn. Fasda lenn nronmi liznami je pojednna ve stejn barevnosti a struktue jako omtka kostela. (ok)
ohradn ze s mrnic
Ohradn ze obh po obvodu hbitova a zrove uzavr cel kosteln arel. Je vystavna ze smenho z vnitn strany omtanho zdiva. Ze chrn koruna tvoen pskovcovmi deskami. U zpadn sti, v mstech mezi kapl a kostelem, je u zdi osazeno pt klasicistnch pskovcovch nhrobnch stl pochzejcch z prvn poloviny 19. stolet. V horn sti tto zpadn strany ze prostupuje drobn stavba mrnice. Pzemn objekt obdlnho pdorysu zasteuje valbov stecha vyskldan z ervench eternitovch ablon. Vstup rmovan jednoduchm pravohlm kamennm ostnm se nachz na vchodnm prel smujcm do prostoru hbitova. (ok)
k
Pskovcov k z roku 1802 stoj vpravo od vstupu na hbitov, vn ohradn zdi. Obklopuj ho dva vzrostl javory. Na mohutn hranolov sokl nased u po stranch probran konkvn prohnut dk s hranatmi volutovmi uchy. Podstavec vrchol vzdutou hlavic s prolovanou msou, z jejho stedu je sven vavnov feston. V npisovm zrcadle na eln stran dku orientovanho jinm smrem ke komunikaci je vytesna a ernou barvou zvraznna datace: ANNO / 1802. Cel podstavec, na kter nased jednoduch vrcholov kovan k s litinovm pozlacenm korpusem ukiovanho Krista, pokrv ntr bl barvy. (ok)
zcenina kostela sv. Jakuba

SKP R . rejstku 32158/54339 s p. . 968
Zcenina kostela sv. Jakuba stojc asi pl kilometru jihovchodn od intravilnu obce Jindichovice pod Smrkem je nepochybn stedovkho st. Otzka bli datace jeho zaloen ovem nen dodnes uspokojiv vyjasnna. Podle star literatury me kostel pochzet z 13. stolet, nicmn na zklad archeologickch vzkum se zaloen kostela jev spe mlad, a to a z obdob pelomu 14. a 15. stolet. Z kostela dnes shledvme pouze orientovan presbyt a st lodi. Dle se zachovaly ti okenn otvory a pozstatky bonch olt. Stavba je vyzdna pevn z lomovho zdiva na svtlou vpennou maltu, ojedinle se ve zdivu objevuj peplen cihly nebo sbran kmen. V exteriru stavby meme sledovat relikty vnjch omtek z rozeten pebyten malty ze zdiva. (rt)
Archiv NZ ARU AVR, . 1270/76; NP OP v Liberci, OPP . 180. UP I, 1977, s. 603; Kavn 1976, nestr.; Krackov - Belling 2003, s. 7377.
214 JINDICHOVICE POD SMRKEM
OKRES LIBEREC
Jtrava obec Rynoltice

(Deutsch Pankraz)
Rozlehl doln lnov ves se rozkld pi horn sti Panenskho potoka, necelch sedm kilometr severovchodn od Jablonnho v Podjetd. Nad vs se zved vrazn vrch Velk Vpenn, kter je soust Jetdskho hebene. Prvn psemn zmnka o osad patc pod grabtejnsk panstv pochz z roku 1370. Jmno tehdej osady se pipomn v latinsk podob Ditherivilla. Ves byla pozdji oznaovan tak jako Dittersdorf i Dittrichsdorf. Za husitskch vlek byl Dittrichsdorf dajn vyplen a na jeho mst byla zaloena nov ves pod jmnem Pankraz (objevuje se i tvar Pankratz). Po celou dobu si ves udrela zemdlsk charakter, i kdy vzhledem k tkm klimatickm podmnkm vtina lid hledala zdroj obivy tak v blzkch vpennch lomech. Po druh svtov vlce klesl poet obyvatel kvli odsunu Nmc ze 735 na 368 a nadle klesal. V druh polovin 20. stolet pela sprva obce pod nedalek Rynoltice.
arel kostela sv. Pankrce

SKP R . rejstku 37793/54447 se st. p. . 88 a p. p. . 101
Arel z potku 18. stolet se nachz ve stedn sti obce, na severovchodnch svazch Kostelnho vrchu. Kostel obklopuje hbitov obehnan ohradn zd. Shodn situace je zachycena na map csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843. Arel bezprostedn soused s objektem fary p. 98 situovanm jihovchodn od kostela.
Koch b. d., s. 44; UP I, 1977, s. 628.
JTRAVA 215
kostel sv. Pankrce

V roce 1710 (1730) byl na mst starho devnho kostela postaven nov zdn svatostnek. Ten vak v roce 1868 pokodil por zpsoben bleskem. Pi nsledn rekonstrukci dolo k sten prav jeho vnj podoby. Stavba stoj uprosted hbitova, zpadn od mstn komunikace. Jednolodn zdn orientovan kostel zakonen obdlnm presbytem kryje valbov stecha s plechovmi ablonami. Ped zpadn prel mrn pedstupuje hranolov v zakonen plechovou jehlancovou stechou. Prel s hladkmi omtkami len liznov rmce a obdln mlk vpadliny podl okennch os. Vysok segmentov zakonen okna ohraniuj barokn tvarovan pskovcov ostn s uchy a kapkami. Obdobn tvarovan pravohl portl lemuje dvoukdl dvee hlavnho vstupu situovanho u paty ve. Bon vstupy lemuj jednoduch portly. Na severn prel presbyte pilh ptibok kaple s valbovou stechou. Na pekladu vstupu jej severn strany nalezneme relifn dataci vstavby: 1737. Nzk pstavba sakristie se k presbyti pimyk v opanm jinm smru. (mo)
hbitov s ohradn zd
Hbitov obklopuje kostel na nepravidelnm pdorysu. Jeho star vcemn ovln pdorys byl bhem 19. stolet v severnm smru rozen o st obdlnho tvaru. Na hbitov nalezneme mnostv nhrobk pochzejcch vtinou z 19. a prvn poloviny 20. stolet. Reprezentativnj umlecko-emesln zpracovan sepulkrln pamtky jsou rozmstny pedevm podl ohradn zdi. Z vnj strany sten omtan ohradn ze ze sbranho kameniva obh hbitov po cel dlce jeho pdorysu. Jej korunu kryj pskovcov desky. Hbitov je pstupn dvojic branek umstnch v severn a vchodn sti. Branky tvo kovan vrtka zaven na vyzdnch pilch s pskovcovmi hlavicemi. (mo)
fara p. 98
Barokn fara p. 98 pochzejc z roku 1780 se nachz ve stedn sti obce, v mrnm svahu jin od kostela. K objektu nle i torzo hospodsk budovy a chlv situovanch severovchodn od budovy. Pzemn zdn dm voln stojc na obdlnm pdorysu je umstn ve svaitm ternu, kter ve vchodn sti domu vyrovnv vysok podezdvka. Mansardovou stechu s vlknocementovmi ablonami dopluj novodob sten okna. Prel pokryt hladkmi omtkami len nron bosovn svtlho odstnu. Obdobn bos lemuje vstupn stedov osy, kter nad korunn msou zvrazuj ttov vike. Hlavn vstup na jihovchodnm prel je umstn v pravohlm pskovcovm ostn s nadsvtlkem. Zahradn vstup na druhm konci prchoz sn chrn jednoduch zdn zdve. Plastov okna osazen v pskovcovch ostnch dopluj novodob me napodobujc romantick vzory. (mo)
dm p. 20
Dm p. 20 poprv psemn zmiovan v roce 1769 stoj voln v mrnm svahu zpadn sti obce, nedaleko kostelnho arelu. Souasn podoba domu pochz z roku 1845 od tehdejho majitele Franze Eckerta. sten rouben dm s hrzdnm patrem stojc na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha s vlknocementovmi ablonami. V trojdln dispozici navazuje na roubenou svtnici zdn klenut s a chlvy. Zdn sti domu z lomovho kamene pokrvaly omtky hrub struktury lenn liznovmi psy. Okenn otvory svtnice lemuj prolovan ambrny a vyezvan parapety. Vstup umstn na jihovchodnm prel je osazen v pravohlm pskovcovm ostn. Obdobn ostn vstupu na severozpadnm prel dopluje klenk s tesanm npisem: Nro 20 / T. EcKert / 1845. Hrzdn patro nad prostorem svtnice vyn podstvka. tty chrn jednoduch svisl pobit, kter nahradilo dekorativn vyskldanou bidlici a eternit. (mo)
216 JTRAVA
OKRES LIBEREC
socha sv. Vclava

Pskovcov socha sv. Vclava stoj jihovchodn od kostela, ped domem p. 164, vlevo u silnice vedouc do Zdislavy. Na dvou kamennch stupnch spov hranolov sokl s dkem. Ten je zakonen bohat prolovanou segmentovou msou vrcholc jednoduchm klenkem. Na tvercovm nstavci stoj socha sv. Vclava. Svtec je zobrazen v mrn podivotn velikosti a jeho odv tvo obvykl brnn s hermelnovm pltm. Na hlav m posazenou knec apku, pravou rukou pidruje tt s orlic, levou rukou praporec. eln strana soklu nese na pti dcch dnes neiteln npis. V obdlnm vystupujcm zrcadle na eln stran dku se nachz estidkov tesan v souasnosti neiteln npis. (j)

Barokn sochu sv. Jana Nepomuckho nalezneme u Panenskho potoka mezi stromy, vlevo od silnice smujc do Zdislavy. Sochu v roce 1797 zdil kamenick mistr Johann Bergmann z Jtravy. Plastika je narozdl od podstavce provedena v jednoduchm lidovm stylu. Na pskovcovm stupni stoj hranolovit z eln strany konkvn rozen sokl. Na jeho pat teme pod relifn ormovanm polem tesan npis: Errichtet von Johann Bergmann / Steinmetzermeister im Pankraz / im Jahre 1797.. Na sokl navazuje dk se vzdutm elem lemovanm ve spodn sti volutami. Pedn strana dku nese relif svren sv. Jana Nepomuckho z mostu a motiv jazyka mezi ratolestmi. Podstavec zakonuje nstavec s prolovanou msou a zbytkem zdobnho kovanho ramene lucerny. Na nm spov pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho v podivotn velikosti. Prostovlas svtec odn v kanovnickm roue dr v prav ruce kvadrtek. Vztyen svtcova levice je z sti uraena. (mo)
JTRAVA 217
Jivina obec Vlastiboice

Men ves s rozptlenou zstavbou le na ploin zvedajc se nad levou stranou dol Mohelky, piblin dva kilometry zpadn od Sychrova. Prvn zmnka o obci zaloen na mnichovohradiskm panstv pochz z roku 1497. Pozdji se ves stala soust svijanskho panstv, kter se v roce 1578 za Jaroslava z Vartemberka osamostatnilo. Jivina si po celou dobu trvn udrela zemdlsk charakter, vraznji se nerozrostla ani bhem 19. stolet, kdy k roku 1890 ilo v obci 197 obyvatel ve 33 domech. Po druh svtov vlce poet stle ijcch klesl na 93 obyvatel a obec byla sprvn spojena s nedalekmi Vlastiboicemi.
socha Panny Marie

SKP R . rejstku 41140/54499 na p. p. . 565/1 v k. . Vlastiboice
Socha Panny Marie Immaculaty stoj v okrajov sti obce, piblin stopadest metr severn od nvesn kaple sv. Vclava. Drobn pamtka je datovan rokem 1748. Na kamennm stupni stoj hranolov sokl, na kter dosed tybok dk. Podstavec zakonuje mohutn prolovan msa. eln stranu dku zdob jednoduchou linkou vyznaen zrcadlo. Na msu navazuje prost kvadratick nstavec. Ten nese na eln stran dataci: 1[748] a vyn sochu Panny Marie Immaculaty. Panna Marie je zobrazena jako mlad dvka s dlouhmi rozputnmi vlasy, se sepjatma rukama v modlitb a s dvancti hvzdami nad hlavou. Svtice stoj na oblacch, jejich spodn vrstvu dopluj okdlen andlsk hlaviky. (j, z)
218 JIVINA
OKRES LIBEREC
Kamen obec Pnn

Ves s roztrouenou dkou zstavbou nalezneme na ploin lec nad levmi svahy dol eky Mohelky, piblin jeden kilometr jihozpadn od Sychrova. Ves byla soust statku Albrechtice a v souvislosti s nm je zmiovna pi jeho prodeji v roce 1520. Tehdy prodal Purkart Novohradsk z Kolovrat tvrz, dvr a ves Albrechtice spolu s Kamenm a ostatnmi vesnicemi Alovi ze Sovince. Jeho syn Jan statek s vesnicemi prodal v roce 1548 hornoluickmu rodu Kyj z Kyjova. Ti sv dravy i s Kamenm prodali v roce 1628 Albrechtovi z Valdtejna. Po jeho smrti se na statku vystdalo vce majitel a k roku 1699 jej zskali Lamottov z Frintroppu. V roce 1740 tento rod penechal spojen statek Albrechtice a Sychrov i se vs Kamen hrabatm z Valdtejna, kte ho zalenili do svho svijanskho panstv. Ves si po celou dobu udrela zemdlsk charakter a v polovin 19. stolet tala 73 obyvatel. Po druh svtov vlce, kdy se ves stala sprvn soust Pnna, ilo v Kamen pouze 34 stlch obyvatel a jejich poet nadle klesal.
socha sv. Barbory

Drobn pamtka se nachz jin od obce ervenice, na rozcest cest vedoucch do Kamen a Sychrova. Dontorem baroknho dla byl tehdej majitel panstv Ignc Frantiek Lamott z Frintropu. Na kamennm stupni stoj mohutn odstupovan hranolov sokl, kter zakonuje ustupujc msa. Ta plynule pechz v tybok dk s npisy. Na eln stran dku je vytesn npis s chronogramem: Anno / (:2:) QVo SVB REGE / MIne CaraffaIano / Carneta faCtVsfVIt / CLIensVIrgInIs San / Ct BarBara aCPa / tronaInobItVSVo / EXstrVXIt InIgo / franCISCVS Lamott / de frIntrop. Lev strana dku nese npis: ZV LOB /VNDEHRDER / HEILIGENPATRONIN / IVNGERAVENMARTI / RIN BARBAR / [---]INIGOFRANCISCVS / LAMOTTA FRINTROP / ALSVNTER GENE / RAL GARAPFA WORGE / STELTER GARNETSEIN / GELIBTABGE / LEGET. V npisovm poli na prav stran teme npis s chronogramem: Ne In perICV / Lo et sIne / AgonIs / DereLInqVatIpsVM / EtIn beLLo aMorte / sVbItanea et Inpro / VIsaCVstoDIat / neqVenIsIVIatICo / pIesVMpto / absCeDere / SInat. Npis na zadn stran dku zn: Z NakLaDV / Vrozeneho Genera [---] / Iniga franCe LaMottI / Z frIntroppV na ten Cas / pLV kV sLaWneho / Garaffskeho / RegIMentV Corneta / [---]neho tato StatVe / SWate barborI / PatronkI geho / WIstaWena / gest. Podstavec zakonuje mohutn bohat prolovan msa, na kter se nachz konkvn tvarovan nstavec zakonen jednodue prolovanou msou. Ten vrchol sochou sv. Barbory. Svtice je zobrazena v kontrapostu s volnou levou nohou a hlavou nachlenou k pravmu rameni a prav ruce, v n dr kalich s hosti. Svatou Barboru zahaluje bohat zasen at, nad hlavou m zavenou korunku a u lev nohy postavenou v. (j, z)
DA Litomice, Archivy far 1, farnost Vlastiboice; NP OP v Liberci, RZ . 559. imk 1909, s. 249.
KAMEN 219
Kobyly
Obec Kobyly nalezneme nad vchodnmi svahy dol eky Mohelky, piblin pt kilometr jin od eskho Dubu. Zaloen vesnice vykazuje centrln charakter s nepravidelnm rozmstnm jednotlivch usedlost. Prvn psemn zmnka o obci vysazen v jin sti pozdjho dubskho panstv pochz z roku 1239 (Tom Edel uvd rok 1234). Pomrn odlehl obec si po celou dobu udrela zemdlsk charakter a vt rozvoj Kobyl spojen s psobenm ady spolk nastal a v polovin 19. stolet, kdy v obci ilo 480 obyvatel. Poet stle ijcch se vak snioval a po druh svtov vlce klesl na 130 obyvatel. Bhem druh poloviny 20. stolet pela pod sprvu obce ada mench osad z blzkho okol.
pohebit Kobyly
SKP R . rejstku 24691/54341 s p. p. . 184/1, 184/2, 184/3, 184/4, 184/5, 184/6, 184/7, 184/8, 184/9, 184/11, 184/12, 184/13, 184/14, 184/15
Pohebit v Kobylech je eponymn lokalitou tzv. Kobylsk skupiny, kter byla vylenna na zklad mstnho nlezu nkolika destek rovch pohb. Ty byly objeveny na pozemcch poloench severozpadnm smrem od jdra obce, na mrnm jinm svahu. Prvn nlezy zde byly uinny ji ve 30. letech 20. stolet, piem v nsledujcch letech zde probhal rozshl archeologick vzkum. Vtinu rovch pohb tvo urnov hroby. Jsou to keramick ndoby, do nich byly uloeny zpopelnn ostatky pekryt keramickmi miskami. Nkolik pohb se nachz ve vtch hrobovch celcch a mal procento nlez tvo hroby jamkov. Pohebn komponenty lze datovat do mlad doby elezn, obdob latnu, tedy do prvnho stolet ped nam letopotem. Na rozshl lokalit ovem nebyly nalezeny pouze pohby, ale i stopy sdeln aktivity rozdlnho st. Je tedy zejm, e se jedn o polykulturn lokalitu, kter byla po stalet navtvovna i dlouhodob vyuvna. (rt)
Mhling 1944; Filip 1947, s. 165176; Star 1992, s. 40; Brestovansk - Star 1998, s. 22.
220 KOBYLY
OKRES LIBEREC
Kohoutovice obec Bl
Ves zaloen na nepravidelnm radilnm schmatu le piblin sedm kilometr vchodnm smrem od eskho Dubu a necel tyi kilometry jihozpadn od Hodkovic nad Mohelkou. Prvn psemn zmnka o Kohoutovicch, kter nleely k dubskmu panstv, pochz z roku 1547. Od roku 1624 patily spolu s Bohdnkovem, rkem, Dolnm Vescem, Petraovicemi a Kocourovem k lennmu statku nazvanmu est vesnic. Pro sv stoupence jej vylenil majitel dubskho dominia Albrecht z Valdtejna. Sdlem ve zmnnho statku, kter od Valdtejna obdrel plukovnk Morand a po nm od roku 1628 Jan Kune z Lukavec, se stal dvr ve Vesci u Dehtr. Pi stn obyvatelstva Kohoutovice nikdy nepeshly hranici sta obyvatel. V roce 1930 tu bylo hleno 74 lid, po druh svtov vlce se jejich poet snil piblin o tetinu. V souasnosti jsou Kohoutovice st obce Bl.
dm p. 5 se stodolou
SKP R . rejstku 34018/54413 s p. . 76/1 v k. . Petraovice
Dm p. 5 se nachz v severovchodn sti Kohoutovic. Souasnou podobu zskal pravdpodobn roku 1810 a po roce 1843 byl ke star sti pistavn ni objekt stodoly. V letech 18181844 v dom sdlil rycht. Patrov rouben staven stoj na pdorysu psmene L. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Jihovchodnmu ttovmu prel dominuje vysok lomenice typick pro vt podjetdsk usedlosti. Dm m klasickou trojdlnou dispozici, v pzem na roubenou obytnou st navazuje zdn s a hospodsk zzem se stj. Vzhled roubenho patra dopluje bednn pavla umstn nad zdnou st jihozpadnho prel a navazujcho kolmo posazenho hospodskho traktu. Vstup do obytn sti situovan ve stedn sti jihozpadn strany rmuje bohat zdoben ostn s nadpranm oknkem a npisem: Nr. 15 AJ Ano1810 a klenkem s barevn zvraznnm dvouocasm lvem. Samostatn vstup do stje vymezuje prolovan ostn s klenkem, na nm je zobrazen k. Okna hospodsk sti lemuj tukov psky a chrn je zdobn kovan me. (ok)
Andl - Technik 1991, s. 102, 105; Edel 2006, s. 114.
KOHOUTOVICE 221
Kotel obec Osen

(Kessel)
Kotel je situovn ve zvlnn krajin Podjetd, piblin kilometr vchodn od Osen. Ves zaloen na nepravidelnm centrlnm pdorysu le na esko-nmeck jazykov hranici v zpadn sti nkdejho eskodubskho panstv. Prvn psemn zprva pochz z roku 1399, kdy je pipomnn Jan z Kotle, kter vlastnil zdej statek. Podle Jiho Waldhausera zaniklo zdej lechtick sdlo v 16. stolet. Obec si po celou dobu zachovala zemdlskou podobu. Pi stn obyvatel v roce 1850 tu ilo 409 osob. Tento poet k dalmu stn roku 1869 poklesl na 297 lid a a do roku 1930 se nesnil pod 200 osob. Zlom nastal a po druh svtov vlce, v roce 1950 tu bylo hleno pouze 105 obyvatel.
dm p. 22
Dm p. 22 z potku 19. stolet se nachz ve stedn sti obce, severovchodn od komunikace smujc do Osen. Pzemn sten rouben dm stojc na lenitm pdorysu kryje sedlov stecha s eternitovmi ablonami. Dm se svm jihozpadnm okapovm prelm obrac k mstn komunikaci. Klasickou trojdlnou dispozici s roubenou svtnic v jinm dlu prodluuj v severozpadnm smru zdn hospodsk provozy. Nad svtnic je situovno rouben polopatro vynen jednoduchou sloupkovou konstrukc. Zdnou st, krom podezdvky z pskovcovch tuk, pokrv hladk vpenn omtka s blm ntrem. Okenn otvory lemuj jednoduch ambrny. Vstup umstn na jihozpadnm prel je osazen dvoukdlmi prolovanmi dvemi rmov konstrukce. Od severovchodu k domu pilh mlad kolm pzemn pstavba se sedlovou stechou. Jihovchodn tt kryt svislm bednnm dopluj vyezvan lity. (mo)
Edel 2006, s. 116.
222 KOTEL
OKRES LIBEREC
arel domu e. 47
Arel domu e. 47 se stodolou je situovan ve stedn sti obce nedaleko pamtn lpy. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru tento arel nezachycuje, proto k jeho postaven dolo a po roce 1843.
Edel 2006, s. 116.
dm e. 47
Dm e. 47 stojc ve stedn sti obce smuje zpadnm ttovm prelm do kiovatky mstnch komunikac. Pzemn sten rouben objekt obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha s pesahy vaznicovch trm a eternitovmi ablonami. Plochu stechy na severn stran sten naruuje vestavba v podob sedlovho vike s francouzskm oknem vychzejc z podoby pvodnch sedlovch vik osazench na jin stran stechy. Trojdln dispozice s roubenou svtnic je ve vchodnm smru prodlouena o zdnou provozn st. Na svtnici nased rouben polopatro vyrovnvajc vkov rozdl zdn sti domu. Okna svtnice lemuj vyezvan ambrny a parapety. Zdnou st domu pokrvaj hladk bl omtky. Zpadn tt se svislm bednnm len vodorovn pole ohranien vyezvanmi litami. K severnmu prel pilh jednoduch konstrukce pergoly. (mo)
stodola
Voln stojc stodola se nachz zpadn od domu. Souasn objekt zejm stoj na mst star zdn stavby. Pilovou sten zdnou stodolu postavenou na obdlnm pdorysu kryje sedlov stecha s eternitovmi ablonami. Jej jin a severn st tvo kvdkov zdivo pochzejc ze starho objektu. Na ni navazuje mlad pestavba pilov konstrukce se zvenm polopatrem krytm svislm bednnm. Severn tt chrn svisl detn, zatmco na jinm ttu nalezneme odhalen cihlov zdivo. (mo)
kaplika sv. Anny

Kapliku pochzejc z 19. stolet nalezneme jihovchodn od obce Kotel, pi silnici smujc do eskho Dubu. Jej vstavbu iniciovala, zejm na vlastn nklady, kotelsk obec. Jedn se o zdnou hladce omtnutou stavbu obdlnho pdorysu s rovnm zvrem a sedlovou stechou krytou bidlic. Na hlavnm prel, kter len dva pilastry, se pohledov uplatuj neomtnut pskovcov kvdry. Nro dekoruj mrn vystupujc lizny. Plkruhov vstup lemovan ostnm je osazen dvoukdlmi dvemi. V ose nad vstupem se nachz latinsk k, dal nalezneme na vrcholu trojhelnho ttu. (j)
SOkA Liberec, F Osen, nezprac. fond. UP II, 1978, 119.
vklenkov kaplika
Vklenkov kaplika vystavn na obecn nklady v roce 1860 stoj severozpadn od obce, na severn stran komunikace smujc z Osen do Kotle. Pvodn byla zasvcena Nejsvtj Trojici. Drobn zdn a hladce omtnut pamtka stoj na obdlnm pdorysu. Hlavn prel s hlubokou plkruhov zaklenutou nikou lemuj nron pilastry. Bon prel s liznovmi rmci uzavr bohat prolovan msa. Ta pechz i na hlavn prel, kde je v prostoru nad nikou peruena. Neomtnut zadn strana kapliky odkrv zdivo z pskovcovch kvdr. Objekt kryje sedlov stecha vyskldan plechovmi ablonami. Na vrcholu trojhelnho ttu se nachz jednoduch elezn k. Niku pvodn vyploval malovan obraz na pltn. (j)
SOkA Liberec, F Osen, nezprac. fond.
KOTEL 223
Krsn Les
(Schnwald)
Obec Krsn Les se rozkld ve stedn sti Frdlantskho vbku, u silnice vedouc z Frdlantu do Jindichovic pod Smrkem. Byla zaloena pravdpodobn ve 13. stolet bhem kolonizace pohraninch oblast jako lnov ves podl potoka asnice. Prochzela tudy vznamn stezka spojujc itavu s Frdlantem, kter pokraovala dle do Slezska. Prvn psemn zmnka o obci pochz z urbe frdlantskho panstv z roku 1381. Bhem 15. a 16. stolet byl Krsn Les lennm statkem, kter spravoval rod Etzel. Posledn len tto rodiny zemel roku 1574 bez potomk, a proto statek pipadl majitelm frdlantskho panstv Redernm. V 19. stolet ilo v Krsnm Lese prmrn kolem 1 100 lid a obec si stle zachovala svj zemdlsk rz. Od zatku 20. stolet tu zaal poet obyvatel pozvolna klesat. K rapidn zmn dolo po druh svtov vlce. Odsunem Nmc klesl poet 1 040 obyvatel uvedench v roce 1930 tm o polovinu a a do roku 2001 se i nadle snioval. V roce 1980 byla umle vytvoena obec asnice, kter spojovala vechny lokality podl potoka asnice od Krsnho Lesa a po Srbskou. Tento novotvar byl v roce 1990 zruen a obce Krsn Les, Doln asnice a Horn asnice spojen se Srbskou se opt osamostatnily.
224 KRSN LES
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Heleny

SKP R . rejstku 15124/54343 se st. p. . 1, 2 a p. p. . 1 a na p. p. . 4
Arel kostela sv. Heleny je situovn na mrn terase nad potokem asnice, ve vchodn sti obce, po lev stran komunikace smujc z Frdlantu do Doln asnice. Nachz se pmo na hranici intraviln Krsnho Lesa a Doln asnice. Dominantu arelu tvo kostel sv. Heleny obklopen bvalm tm kruhovm hbitovem, jeho hranice vymezuje ohradn ze s brnou. Barevn sjednocen celek dopluje drobn kaple a budova fary p. 117. K pamtkov chrnnm objektm nleejcm k vytyenmu arelu jet pat k stojc na hbitov proti vstupn brn a souso Kalvrie umstn vpravo od brny ped ohradn zd.
NP OP v Liberci, SHP 49; DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 361368. Ressel 1902, s. 286; UP II, 1978, s. 142; Andl - Karpa 2002, s. 224; Krackov - Belling 2003, s. 7882; ternov 2003, s. 8189.
kostel sv. Heleny

Prvn psemn zmnky o farnm kostele v Krsnm Lese stojcm ve stedu bvalho hbitova pochzej dle matriky mesk diecze z roku 1495. Tehdy se nejednalo o zasvcen sv. Helen, ale s nejvt pravdpodobnost o sv. Martina (psemn zmnka z roku 1665). O pt let pozdji je jako patron kostela uvdn sv. Ji a z roku 1713 pochz zmnka o kostele zasvcenm Pann Marii. Star literatura klade vznik stavby do druh poloviny 14. stolet, ale stavebn historick przkum datoval vstavbu svatostnku ji do druh poloviny 13. stolet, do obdob ran gotiky. Zsadn barokn pestavbu pvodnho stedovkho kostela uskutenil podle projektu libereckho stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (17241800) zednick mistr z Frdlantu Josef Thun v letech 17691771. Dal podstatn pravy kostela probhly v 19. stolet. V roce 1992 objekt vyhoel a pot byl pouze sten rekonstruovn. Kostel sv. Heleny je jednolodn orientovanou stavbou obdlnho pdorysu. Z nejstar stavebn fze se dochovala lo, kterou uzavr pravohl presbyt doplnn na severn stran o obdlnou sakristii. Sedlovou stechu se sanktusnkem nad presbytem a valbovm zakonenm kryj taky bobrovky. V roce 1725 byla ped zpadn prel pedsunuta typatrov hranolov v se zkosenmi nromi zakonen oplechovanou cibulovou bn. Po obou stranch ji dopluj schodiov pstavky z druh poloviny 19. stolet. Drobn mlad pstavba klny dotv vzhled stavby na severn stran lodi. V baroku byla k jin stran presbyte pistavna men sakristie. Fasdu lodi dekoruj hrub stkan plochy, hladk ostn a nron lizny proveden v blookrov barevnosti. V len nron pilastry. K jin stran kosteln lodi jsou pizdny ti renesann gurln nhrobnky pochzejc z potku 17. stolet. Pskovcov obdln deska s postavou mue v pln zbroji patc Jimu z Maxenu nese po obvodu v rmu vytesan npis: AN NO 1614 DEN 6 IVNII IST IN GOTT [---] / VORSCHIEDEN DER EDLE GESTRENG EHRNVEST VND WOLBENAMBTE HERR GEORGE VON / MAXSEN ZV [RVCKER]DORF GEWESE[NER] / [H]AVPTMAN ZV FRIEDLANDT SEIN ES ALTERS IHM 61 IAH RE DEM GOTT GENEDIG SEY. Prostedn nhrobnk s gurlnm vyobrazenm zesnul Anny z Maxenu rozen ze Scheibersdorfu, tedy manelky ve zmnnho lechtice, dopluje po obvodu npis: 161Z DEN 7 MARTY IST IN CH RIS[TO] / SELIG EINGESCH LAFFEN EDLE VIELEH REN T HVGEN D REICH E FRA V ANA / GEBORN E SCH REIBERSDORFF[ERIN] / [DES] EDLEN G V: EH RNVEST L: GEORG V MAXEN A V FRVCKERSDORF V B. GESTREN Doplujc formulaci o st zemel nalezneme na spodnm lemu jejho atu: 70 IAH R / IH R ALTER / WAR.. Tet nhrobnk zpodobuje sestru Anny ze Schreibersdorfu Veroniku z Quos. Nmeck npis obhajc po obvodu desky zn: AN NO 1595 DEN 9IVNY IST IN / CH RISTO SELIG EINGESCH LAFFEN DIE EDLE VIELEH REN THVGEN D REICH E / FRAV VERONI[KA] GEBORNE EN FRIDRICH V: SCHREI / BERSDO RF: D: EDL: G: S: EH RENVEST QVOS ZV PEINSDO RF NACHGELASN E. Na spodnm lemu jejho atu je tak pipojena krtk formulace o st zemel: 53 IAHR IH R ALTER WAR (ok, z)
KRSN LES 225
fara p. 117
Budova fary p. 117 vystavn v roce 1716 se nachz jin od kostela, k nmu je kolmo orientovna. Severnm prelm vypluje st ohradn zdi kolem bvalho hbitova. Barokn pzemn stavba se zobytnnm podkrovm stoj na obdlnm pdorysu. Mansardovou stechu s viki kryj taky bobrovky. Podln prel orientovan vchodnm smrem k brn na hbitov vrchol ve stedn ose trojhelnm ttem zakonenm jednoduchm kem. Osov umstn vstup tho prel, kter lemuje masivn pravohl ulov ostn s ovlnm nadpranm oknkem, uvozuj tyi ulov stupn. Zpadn prel domu se otevr do farn zahrady a jin prel smuje ke komunikaci. Hladk fasdy budovy len ostn kolem vstup a ambrny okennch otvor opaten blolutm ntrem. (ok)
kaple
Klasicistn kaple pochzejc pravdpodobn z konce 18. stolet, kter se nalz severn od kostela, je zasazena do ohradn zdi. Drobnou zdnou ble omtnutou pzemn stavbu kryje valbov stecha vyskldan z taek bobrovek. Vstupn prel orientovan jinm smrem ke zruenmu hbitovu m ve tt v souasnosti przdnou niku. Vstup zakonen stlaenm obloukem s nadsvtlkem lemuj po stranch pilastry. Do severn stny objektu je vsazen jednoduch latinsk kamenn k. (ok)
ohradn ze s brnou a zastavenmi kov cesty

Ohradn ze uzavr prostor bvalho hbitova. Vybudovna byla ze smenho zdiva a jej korunu kryj taky bobrovky. Na vnitn stran zdi se nachzej przdn niky, v nich bvala jednotliv zastaven kov cesty a jednoduch nhrobn desky a stly pochzejc pevn z 19. stolet . Na hbitov se vstupovalo hlavn brnou vybudovanou v jin sti zdi, mezi budovou fary a sousom Kalvrie. Mohutnou zdnou hrubm nstikem opatenou brnu s rovnm pekladem kryj tak taky bobrovky. Prjezd zakonen stlaenm obloukem vypluj nepvodn devn laov vrata. (ok)
souso Kalvrie
Souso pochzejc z roku 1822 stoj u vstupn brny, jin od kostela sv. Heleny. Na kamenn stupe dosed konkvn probran fundament, kter nese na eln stran vavnem lemovan zrcadlo s npisem: Knig! Hoherpriester! / Lehrer! / Du mein gttlicher / Gelehrer! / Du fr meine Schuld / Verbrgter! / Gottgeopferter Erwrgter! / Ach blutend Lamm! an / bethend / Von Sundenschaam / Errfhend / Sint ich zu Deinen Fssen / Und seue La genieen / Mich Armen! / Erbarmen! / 1822.. Podstavec vrchol odstupovanm nstavcem s vlastnm sousom Ukiovn. Vysok latinsk k nese korpus ukiovanho Krista, jeho tlo zahaluje bedern rouka. Pod kem kle M Magdalna odn v jemn asen at. V horn sti ke se nachz ttek s titulaturou: IN / RI. Pamtku vymezuje lit soudob kovov ohrazen. (j)
226 KRSN LES
OKRES LIBEREC
k
Drobn pamtka se nachz jin od kostela sv. Heleny. Na kamennm stupni stoj hranolov fundament, kter zakonuje prolovan msa. Na vech tyech stranch podstavce jsou obdln zrcadla s trojlalonmi oblouky. eln strana nese novodobou desku s npisem: MILUJTE SE / JAKO J VS / LIEBET EINANDER / WIE ICH EUCH. Na zadn stran fundamentu je v zrcadle vytesn v souasnosti neiteln npis. Podstavec pvodn vrcholil litinovm kem zasazenm do zdobnho podstavce, na jeho eln stran byla relifn zobrazena polopostava andla s npisovou pskou. V souasnosti je na podstavci umstn nov elezn k s korpusem ukiovanho Krista. Svisl bevno ke nese tabulku s titulaturou: INRI. (j)
kaplika se sousom Nejsvtj Trojice

Vklenkov kaplika z roku 1892 se nachz ve vchodn sti obce, v blzkosti domu p. 248. Drobnou stavbu tvo mohutn dvakrt odstupovan sokl, na kterm je posazena stedn st s plkruhov zaklenutm vklenkem vrcholcm prolovanou msou. Na ni dosed segmentov tt s nronmi akroteriemi a Bom okem vrcholc kamennm kem. V hlubokm vklenku lemovanm ve spodn sti volutami bvalo umstno souso Nejsvtj Trojice. Bh Otec drel v lev ruce ezlo a pravou rukou se opral o sfru. Po jeho pravici sedl Bo Syn s kem v rukch. Na pozad paprsit svatoze byla nad jejich hlavami zavena holubice Ducha Svatho. Nad nikou byly vytesny dv zelen palmetov ratolesti ovzan okrovou mal. Niku chrnilo sklo upevnn v eleznm rmu. Na soklu pod vklenkem teme npis: Errichtet im Jahre 1892.. Z boku je tm neiteln signatura. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 511.
bo muka
Drobn pamtka z roku 1793 stoj ve stedu obce, naproti domu p. 3, vpravo od hlavn komunikace smujc do Frdlantu. Na kamenn stupe dosed hranolov sokl, na kterm stoj tybok dk zakonen jednoduchou msou. Pamtka vrchol plkruhov zaklenutou kaplic s nikou. Na stranch kaplice se nachzej segmentov zaklenut vystupujc zrcadla. Bo muka jsou opatena blm ntrem. Na zadn stran soklu bvala ernou barvou uvedena datace: [LP / 1793]. (j)
k
SKP R . rejstku 29700/54347 na st. p. . 2133/2
K se nachz asi ti sta metr vchodnm smrem od eleznin zastvky, napravo od hlavn komunikace smujc z Frdlantu do Doln asnice. Na kamennm stupni stoj hranolov sokl zakonen jednoduchou ustupujc msou. Na sokl navazuje dk, jeho eln strana nese npisov pole lemovan obilnmi klasy a vinnou rvou. V npisovm poli, nad nm je pn poloen ezlo a koruna teme: Christus Jesus ! / Der ist ja fr uns / gestorben, ja auch / auferstanden, und / sitzet zur Rechten des / Vaters, und machet / auch da [---] / der Frsprochene / fr uns Alle / Rm. 5 Ver. 34. Na zadn stran dku je vytesn patn iteln npis: Errichtet [---] von / Johann Go[---] man / Renoviert [---] 8, von / Joseph [---] hier.. Na prolovanou horn msu dosed volutov nstavec zdoben andlskmi hlavikami. Pamtka vrchol litm eleznm kem, kter m v mst ken ramen a na jejich zakonen umstn rozety. V horn sti ke vidme npisovou psku s titulaturou: INRI. (j)
KRSN LES 227
Krytofovo dol
(Christophsgrund)
doln lnov ves situovan v hlubokm dol potoka Rokytky, kter protk zpadnm lesnatm masivem Jetdskho hbetu, le piblin pt kilometr zpadn od Liberce. Obec zaloen v polovin 16. stolet se nachzela v hornat sti lemberskho panstv, kter byla od stedovku spojena s tbou rud a deva. Souasn obec se rozkld na mst pvodnch t osad, kter vznikaly od potku 16. stolet osdlenm postupujcm od soutoku Rokytky s Nisou ve do jetdskho masivu. Nejne leela Rokytnice (Eckersbach), nsledoval Bezov Dl (Holundergrund) a nejve poloen Novina (Neuland). Na mst star osady Bezov Dl byla v druh polovin 16. stolet tehdejm majitel lemberskho panstv Jindichem Kurzbachem zaloena nov vesnice, dnen Krytofovo dol. Prvn psemn zmnka pochz ze zpisu v deskch zemskch z roku 1581. V zznamu o prodeji lemberskho panstv jsou vyjmenovny nov vysazen vesnice Novina a tak Krytofovo dol s hamrem a pilou. Prvn obyvatel se krom mlo vnosnho zemdlstv zabvali hornictvm a plenm devnho uhl. Tba rud probhala a do roku 1750, kdy pro mal vnosy skonila. Velk st obyvatelstva se od 17. stolet, kdy se vesnice vrazn rozrostla, ivila tak pltenictvm a soukenictvm. Od roku 1826 nala ada lid prci v nov vystavn textiln tovrn Siegmund und Neuhuser v Machnn. Odlehlou vesnici spojila s okolnm svtem v roce 1900 Liberecko-teplick drha, dky kter st obce Novina zskala novou dominantu v podob elezninho viaduktu. Populace Krytofova dol rapidn klesla po druh svtov vlce a nslednm odsunu nmeckho obyvatelstva. Z 844 osob uvdnch v roce 1930 zbylo k roku 1980 169 trvale bydlcch. Na rozdl od jinch oblast vak nedolo k rozshl devastaci sdeln struktury obce a Krytofovo dol se stalo typickou rekrean obc. V sedmdestch letech 20. stolet sprva obce pela pod Chrastavu. Od roku 1990 se obec opt osamostatnila a zapoala nov spoleensk a kulturn rozvoj. Dky mlo naruen historick zstavb a zachovn bohatho pamtkovho fondu lidov architektury byla v roce 2004 st obce prohlena vesnickou pamtkovou znou.
228 KRYTOFOVO DOL
OKRES LIBEREC
arel kostela sv. Krytofa

SKP R . rejstku 36695/54355 se st. p. . 1, 2 a na p. p. . 2
Arel kostela sv. Krytofa pochzejc z konce 17. stolet se nachz ve stedn sti obce ve svahu vchodn od potoka Rokytky. Kostel obklopuje hbitov s ohradn zd s brnou a mrnic. Komplex dopluje samostatn stojc zvonice a objekt fary p. 24 se sochou sv. Vclava. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje cel arel ve shodn pdorysn stop. Arel je soust vesnick pamtkov zny.
DA Litomice, archivy far 1, farnost Krytofovo dol; NP OP v Liberci, SHP 44. Khn 1934, s. 1929; UP II, 1978, s. 154155; Kua 2001, s. 186187; Nevrl 2005, s. 112123.
kostel sv. Krytofa

Pvodn kostel, poprv zmiovan v roce 1599, stl dajn na zpadn stran dol. Nov devn kostel postaven v letech 16831684 tesaem Michlem Schblem ze ibidic nalezneme ve stedn sti arelu. Kostel, kter byl poven roku 1768 na farn, rozila v roce 1781 zdn sakristie. Tu zejm navrhl libereck stavitel Johann Joseph Kuntze (17241800). Jednolodn rouben kostel s obdlnm zvrem je presbytem orientovan k jihu. Od zpadnho prel lodi jednostrann odsazen presbyt prodluuje v jinm smru patrov zdn sakristie. Sedlovou stechu vyskldanou z bidlicovch ablon dopluje plechov sanktusnk vztyen nad sakristii. Roubenou konstrukci kostela chrn pobit z bidlicovch ablon. Zdnou st s hrubmi omtkami len liznov rmce. Interir prosvtluj dv ady mench obdlnch oken situovanch na podlnch prelch. Okenn otvory dopluj barokn tvarovan me. Hlavn vchod situovan na severnm prel chrn zdve se sedlovou stechou. Obdobn zdve nalezneme i u bonch vstup vedoucch do lodi a sakristie. (mo)
fara p. 24
Barokn faru p. 24 postavenou roku 1768 nalezneme pi vstupn brn, v zpadn sti arelu. Svm vchodnm prelm peruuje ohradn ze. Pzemn zdn budova postaven na obdlnm pdorysu se obrac podlnm jinm prelm k pstupov cest vedouc ke kostelu. Mansardovou stechu s eternitovmi ablonami dopluje ada mench sedlovch vik. Umstn stavby v pkrm svahu vyrovnv sutern situovan pi zpadn sti domu, kter se dostv do pozice pzem. Prel jsou opatena hladkmi vpennmi omtkami okrov barevnosti. Okenn otvory lemuj pskovcov pravohl ostn. Vstup na jinm prel je umstn v pravohlm pskovcovm portlu s nadpranm oknkem. Od severu k budov pilh men hospodsk pstavek a klny. (mo)
mrnice
Mrnice postaven zejm na konci 17. stolet a umstn v jin sti arelu pilh pmo k brn hbitova. Z interiru mrnice pochz uniktn cyklus obraz Tance Smrti, kter je v souasn dob uloen v Severoeskm muzeu v Liberci. Pzemn zdn stavba stojc na obdlnm pdorysu svm zpadnm prelm navazuje pmo na ohradn ze. Sedlovou stechu s nmtky krytou eternitovmi ablonami zakonuje nad jinm prelm valba. Prel jsou opatena hladkmi omtkami okrov barevnosti. Severnmu prel obrcenmu k hbitovn brn dominuje trojheln tt s pskovcovou v souasnosti przdnou nikou. Vstup umstn v tme prel tvo svlakov dvee osazen do pravohlho pskovcovho ostn. Interir prosvtluje jednoduch bon okno vchodnho prel. (mo)
KRYTOFOVO DOL 229
zvonice
Stavba zvonice dominujc celmu arelu se nachz v jihozpadnm cpu hbitova. O vstavb zvonice nen mnoho znmo. Pravdpodobn byla postavena spolu s kostelem v 80. letech 17. stolet a v roce 1754 probhla jej rekonstrukce. Zvonice spov na tvercov podezdvce postaven ze sbranho kamene, kter pmo navazuje na ohradn ze hbitova. Trmovou konstrukci dvoupatrov zvonice chrn zven svisl bednn. V druhm pate jsou v pobit prolomeny segmentov zakonen okenn otvory. Zvonici kryje bidlicov stanov stecha vrcholc helmic s makovic a kem. Zvonov stolice dimenzovan pro ti zvony v souasnosti nese jeden zvon datovan rokem 1600. (mo)
socha sv. Vclava

Pskovcov socha sv. Vclava stoj naproti budov fary ve svahu napravo od brny kostelnho arelu. Pamtku nechal zdit v roce 1763 Johann Wenzel Richter. Na dva kamenn stupn dosed hranolov sokl, kter zakonuje jednoduch ustupujc msa. Sokl vyn dk vrcholc mohutnou prolovanou segmentovou msou. Dk je po stranch, v horn i spodn sti, rozen o dvojici volut. eln strana podstavce nese kartui s relifem sv. Ludmily vyuujc malho Vclava. Ve spodn sti dku je vytesn npis: S. Wenceslay sambt deiner / h. gromutter Ludmilla bitt fr uns. V pravm rohu se nachz npis: 1896 Renov. Na lev a prav stran dku vidme rostlinnmi motivy zdoben vpadl zrcadla. Zadn strana podstavce nese npis: Zu Ehren Gottes seiner / unbeeckten Mutter und / dem Heiligen Wenceslaj / hat diese Statue lassen auf / Richten Johan Wentzel / Richter der Zeit Kirchen / Vatter all da. / Anno 1763.. Na mse stoj socha sv. Vclava. Esovit prohnut postava svtce s vhou tla spovajc na prav noze m levou nohu pokrenou a mrn nakroenou dopedu. Hlava sv. Vclava se nakln k pravmu rameni a prav ruce, v n dr tt s eskm lvem. Levou rukou se opr o tt s orlic. Svtec je odn v brnn s hermelnovm pltm, na hlav m knec apku. V roce 2008 dolo pi snaze o odcizen sochy k jejmu pokozen, a proto nen v souasn dob na svm mst. (j)
230 KRYTOFOVO DOL
OKRES LIBEREC
ohradn ze s brnou
Ohradn ze obh hbitov na pdorysu nepravidelnho tyhelnku. Barokn ztvrnnou brnu nalezneme v zpadn sti zdi u objektu mrnice a fary. sten omtan ze je vyzdna na maltu z lomovho zdiva. Jej korunu kryj vyskldan plen cihly. V severn sti ze prolamuje men branka osazen kovanmi dvoukdlmi vrtky, kter jsou neseny dvojic cihelnch pil. Hlavn vstup na hbitov pedstavuje zdn konkvn tvarovan brna kryt valbovou stechou vyskldanou z eternitovch ablon. Zdivo brny pokrv hladk omtka s okrovm ntrem. Zpadn stranu len dva pilastry, prolovan korunn msa a pskovcov portl s plkruhovm otvorem. Na jeho klenku nalezneme relif lebky se zkenmi hnty. (mo)
dm p. 15
Dm p. 15 stoj v jin sti obce, pi nzk terase pod vchodnm svahem dol. Objekt, jeho jdro pochz z pelomu 17. a 18. stolet, stoj na mst stavby ze 16. stolet. Souasnou podobu domu dotvej pravy proveden bhem 19. stolet. Objekt se nachz ve vesnick pamtkov zn. sten rouben dm s hrzdnm patrem stoj na obdlnm pdorysu s pesahem komoro-chlvnho dlu na severnm prel. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Kolm orientace domu ke svahu zpsobuje, e se tern ve vchodn sti domu dostv do rovn patra. Trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, zdnou sn a hospodskm dlem dopluje pstavba verandy na jinm a zchoda se zdnm pstnkem na severnm prel. Patro nad svtnic vyn star varianta podstvky. Pdorys patra se shoduje s dispozic pzem. Oba tty chrn svisl bednn. (mo)
NP OP v Liberci, SHP 44 a SHP 195. Khn 1934, s. 31.
KRYTOFOVO DOL 231
dm p. 16
Dm p. 16 (dve p. 126) stoj v jin sti obce, vlevo od silnice vedouc z Liberce. Stavbu pochzejc z konce 18. stolet doplnily drobn pravy a pstavby proveden bhem 19. stolet. Koncem 20. stolet dolo k pezdn kolmho kdla. Dm je soust vesnick pamtkov zny. Pevn roubenou patrovou stavbu situovanou na obdlnm pdorysu dopluje na severovchodnm prel patrov zdn kdlo kryt stejn jako hlavn objekt sedlovou stechou. Ob stechy jsou vyskldan z eternitovch ablon. V trojdln dispozici navazuje na roubenou svtnici zdn s a prostor nkdejho obchodu. Rouben patro vyn nad prostorem svtnice podstvka. Okenn otvory lemovan ambrnami dopluje zdobn devn vkladec umstn na jihozpadnm prel. Vstup do sn je umstn v jednoduchm pravohlm pskovcovm ostn. Oba tty chrn dekorativn vyskldan bidlicov ablony. (mo)
dm p. 17
Dm p. 17 pochzejc z druh poloviny 18. stolet nalezneme ve stedn sti obce u potoka Rokytky. Pestoe psemn prameny jej zmiuj k roku 1600, nejstar sti konstrukc stvajcho domu pochzej podle stavebn historickho przkumu z 60. let 18. stolet. Souasn podoba stavby tedy pochz z obdob mezi 60. lety 18. stolet a rokem 1843. V dom il a tvoil socha Mojmr Preclk. Stavba je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben dm s hrzdnm patrem stoj na pdorysu ke. Star pzemn objekt smuje jihozpadnm ttovm prelm k prjezdn komunikaci. K jeho jihozpadnmu prel pilh krtk patrov kdlo. Naproti nmu ze severozpadu vystupuje z plochy stechy hrzdn kov svtnika podepen rmovou konstrukc. Sedlov sten zvalben stechy pokrvaj rzn druhy krytin, od bidlicovch ablon a po asfaltov indel. V trojdln dispozici pzemnho objektu navazuje na roubenou svtnici zdn s a hospodsk dl vyzdn z lomovho zdiva sten opaten vpennou omtkou. Rouben pzem kolmho kdla stoj shodn jako v ppad svtnice na novodob betonov podezdvce. Jednotliv okenn otvory lemuj prolovan ambrny a vyezvan parapety. Vstup umstn v prostoru pod kovou svtnikou pedstavuj dvoukdl klasicistn dvee, kter jsou osazeny v trmkovm ostn nesoucm na pekladu tesan letopoet: I8I8. tty, krom bednnho severovchodnho, chrn dekorativn vyskldan bidlicov ablony. (mo)
dm p. 21
Dm p. 21 (dve p. 20) z pelomu 18. a 19. stolet stoj ve stedu obce, vlevo od silnice smujc z Liberce. Objekt je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben patrov dm obdlnho pdorysu se svm zpadnm ttovm prelm obrac ke komunikaci. Sedlovou stechu s bidlicovmi ablonami dopluj volsk oka. Trojdln dispozice s roubenou svtnic, zdnou sn a komorou roziuje druh trakt. Tato sten rouben pzemn pstavba vypluje dv tetiny severnho prel. Jej pultov plechov stecha navazuje na stechu hlavnho objektu. Zdn konstrukce jsou opateny hladkmi omtkami, kter shodn jako rouben svtnice maj bl ntr. Rouben patro vyn nad prostorem svtnice podstvka. Okna zdob prolovan ambrny s parapety. Vstup na jinm prel rmuje devn pravohl ostn s nadpranm oknkem. Zpadn tt pokrv dekorativn vyskldan bidlice. Ostatn tty jsou jednodue bednn. (mo)
232 KRYTOFOVO DOL
OKRES LIBEREC
dm p. 41
Dm p. 41 v jdru z potku 19. stolet stoj ve stedn sti obce, vlevo od silnice vedouc z Liberce. Souasn podoba domu je vsledkem prav z konce 19. stolet. Dm je soust vesnick pamtkov zny. Pzemn sten rouben dm postaven na lenitm pdorysu se svm severozpadnm podlnm prelm obrac ke komunikaci. Na star objekt s roubenou komorou a sn navazuje mlad zdn pstavba s patrovm rizalitem na severozpadnm prel. Hmotov vt pstavba prodluuje podlnou osu pdorysu starho objektu. Sedlov stechy obou st kryje bidlice, v ppad pstavby vlknocementov ablony. Pesahy vaznic na ttu rizalitu nesou vyezvanou vdevu. Rouben svtnice je pobito vodorovnm bednnm. Zdn konstrukce pstavby chrn omtky hrub struktury s edm ntrem. Okenn otvory s nevhodnmi plastovmi vplnmi lemuj jednoduch ambrny. Vstup do rouben sti domu umstn na severozpadnm prel umouj dvoukdl dvee rmov konstrukce osazen v trmkovm ostn s nadpranm oknkem. Jihozpadn tt nese dekorativn vyskldan bidlicov ablony. Abstraktn dekor dopluj symboly kotvy, srdce a ke. Vzdoba ttu je v horn sti datovna letopotem: 1869. (mo)
dm p. 64
Dm p. 64 postaven v roce 1834 nalezneme ve stedn sti obce, vpravo od silnice smujc od Liberce. Dm je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben objekt s hrzdnm patrem stoj na pomrn dlouhm obdlnm pdorysu. Sedlovou stechu kryj eternitov ablony. Dm se svm jihovchodnm ttovm prelm obrac k mstn komunikaci. Trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, navazujc zdnou prchoz sn a hospodskm dlem roziuje zdn pstavba. Ta v severozpadnm smru navazuje na hlavn objekt ve stejn hmot a se stejnou vkou hlavn msy a stechy. Hrzdn patro, kter kopruje dispozici pzem, vyn nad prostorem svtnice podstvka. Zdn konstrukce chrn hladk vpenn omtky s blm ntrem. Okenn otvory lemuj prolovan ambrny s vyezvanmi parapety. Vstup na jihozpadnm prel tvo jednokdl dvee rmov konstrukce osazen v pravohlm pskovcovm portlu s nadpranm oknkem. Na klenku je umstna tesan datace: 18 34. doplnn inicilami a slem popisnm: J. S. / Nr. 74. Oba tty pokrv jednoduch svisl bednn, piem jihovchodn tt je opticky rozdlen do dvou vodorovnch pol. (mo)
KRYTOFOVO DOL 233
dm p. 67
Dm p. 67 (dve p. 79) postaven na konci 18. stolet stoj ve stedn sti obce, zpadn od prjezdn komunikace, k n se obrac vchodnm ttovm prelm. Objekt je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben dm s hrzdnm patrem stoj na obdlnm pdorysu. Vysokou sedlovou stechu pokrvaj plechov ablony. Zdn sti domu chrn hladk vpenn omtka s blm ntrem. Na roubenou svtnici navazuje zdn s a hospodsk prostory. Vstup na severnm prel chrn v pate hrzdn veranda zakonen sedlovou stkou. K verand od zpadu pilh pzemn rouben pstavba. Hrzdn patro nad prostorem svtnice vyn podstvka. Okenn otvory lemuj bohat zdoben ambrny s vyezvanmi parapety. Oba tty jsou pobity svislm bednnm s lennm do horizontlnch pol. (mo)
dm p. 75
Dm p. 75 pochzejc z pelomu 18. a 19. stolet nalezneme ve stedn sti obce, severozpadn od prjezdn komunikace. Dm je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben dm s hrzdnm patrem stoj na obdlnm pdorysu. Sedlovou stechu s viki kryje eternit. Tradin trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, zdnou sn a komorou roziuje lenit pstavba pzemnho druhho traktu s pultovou stechou, kter dopluj dal men pstavby. Hrzdn patro nad prostorem svtnice vyn jednoduch podstvka. Zdn sti chrn hladk vpenn omtka s blm ntrem. Okenn otvory lemuj prolovan ambrny s vyezvanmi parapety. Vstup na jihovchodnm prel ormovan jednoduchm kamennm ostnm je osazen jednokdlmi dvemi rmov konstrukce. Jihozpadn tt pokrvaj dekorativn vyskldan bidlicov ablony. Severovchodn tt chrn jednoduch svisl bednn. (mo)
dm p. 82
Dm p. 82 (dve p. 121) se nachz ve stedn sti obce, ve svahu nad vidlic silnice odboujc k Buku Republiky. Objekt postaven v 90. letech 17. stolet zskal souasnou podobu o sto let pozdji. Pstavba kolmho kdla nen zachycena na map csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843, pochz tedy a z obdob po tomto roce. Dm je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben pzemn dm stojc na pdorysu psmene L se obrac severnm ttovm prelm ke kiovatce mstnch komunikac. Sedlovou stechu s plechovmi ablonami dopluj men sten okna. Na trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, zdnou sn a komorou navazuje v jinm smru men stodola se shodnou vkou koruny zdiva a hebene stechy. K vchodn stn svtnice pilh kolm rouben kdlo se zvenm polopatrem a sedlovou stechou. Zdn sti chrn hladk vpenn omtka bl barevnosti. Okenn otvory lemuj prolovan ambrny. Vstupn dvee na zpadnm prel jsou osazeny v jednoduchm trmkovm ostn. Severn tt kryj dekorativn vyskldan bidlicov ablony. Zbvajc dva tty jsou svisle bednn. (mo)
234 KRYTOFOVO DOL
OKRES LIBEREC
Dm p. 101 pochzejc z pelomu 18. a 19. stolet stoj v jin sti obce, ve svahu vpravo nad komunikac vedouc z Liberce. Dm je soust vesnick pamtkov zny. sten rouben dm obdlnho pdorysu kryje sedlov stecha vyskldan sten z eternitovch ablon a plechu. Trojdlnou dispozici s roubenou svtnic, sn a zdnm komoro-chlvnm dlem roziuje v severozpadnm smru stodola. Ta je vi podln ose pdorysu mrn posunut ped severovchodn prel. Na jihozpadn prel navazuje do svahu zaputn sklep s bednnm patrem a sedlovou stechou. Stechu nad prostorem svtnice vyn podstvka. Okenn otvory lemuj jednoduch ambrny. Vstup do svtnice umouj jednokdl dvee osazen v trmkovm ostn s nadpranm oknkem. Jihovchodn tt chrn dekorativn vyskldan bidlicov ablony. (mo)
most
Most peklenuje potok Rokytku ve stedn sti obce a umouje pstup k arelu kostela sv. Krytofa. Dobu jeho vzniku nelze jednoznan urit. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje kamenn most v jin poloze posunut mrn proti proudu potoka. Most nese podstavec sochy sv. Jana Nepomuckho datovan rokem 1763 a na klenku oblouku se dajn nachzela datace 1832. Socha byla na most zejm druhotn umstna. V druh polovin 20. stolet byla socha shozena do potoka a nsledn odcizena. Kopie sochy instalovan v roce 1998 se po esti letech opt stala pedmtem krdee. Most je soust vesnick pamtkov zny. Most vyzdn z vtch pskovcovch kvdr vytv jeden plkruhov oblouk. Oba konce se opraj pmo do pkrch beh potoka. Nzk parapet kryj pskovcov desky s trojhelnm prolem. Mostovku pekrv nezpevnn povrch s drobnm trkem. Na severn stran mostu stoj ve vklenku parapetu pskovcov podstavec zcizen sochy sv. Jana Nepomuckho. Na nzkm stupni spov obdln sokl, kter nese hranolovit dk zakonen irokou prolovanou hlavic. Na jin stran dku nalezneme relif shozen Jana Nepomuckho z mostu s npisem: S. / Ioannis Nepo= / Ora pro Nobis. Vchodn strana nese relif pout sv. Jana Nepomuckho do Star Boleslavi. Na zpadn stran je vytesan relif sv. Jana Nepomuckho s krlovnou o u zpovdi. Pod relifem v kartui teme npis: Renoviert von Anton Habenicht / Nro.10, 1896. Na severn stran dku vidme npis v kartui: Zum Lob der / Heiligstendreyfal= / tigkeit u: zu Vermeh= / rung der Ehr des/ H: Iohanes Nepom= / hat diesse Statue / lassen auffrichten / Johan Joseph Ant= / Pietsch, der Zeit gerichts / halter all da.. V jednotlivch rozch dku jsou rozmstny slice datace: 17 / 63. (mo)
NP OP v Liberci, RZ . 521, SHP 44. Khn 1934, s. 44.
vklenkov kaplika Panny Marie Pomocn

Vklenkov kaplika Panny Marie Pomocn stoj u domu p. 57, na prav stran silnice smujc od Liberce na zem vesnick pamtkov zny. Stavba vznikla v roce 1768 nkladem Christopha Richtera. Drobn zdn hladce omtnut objekt obdlnho pdorysu m pravohl zvr. Kapli kryje sedlov stecha vyskldan z bidlice. V hlubokm centrlnm vklenku lemovanm dvma mrn vystupujcmi pilastry zdobenmi bos se nachz mlad obrzek Panny Marie Pomocn s Jekem, po jeho stranch jsou dv drobnj przdn niky. Vklenek chrn jednoduch devn ohrazen. Hlavn prel obrcen k pstupov cest vrchol zdnm trojhelnm ttem, kter m uprosted przdnou niku. Kapliku korunuje jednoduch kovov latinsk k. (j)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Krytofovo dol; NP OP v Liberci, SHP 44. Khn 1934, s. 29; UP II, 1978, s. 155.
KRYTOFOVO DOL 235
vklenkov kaplika se sousom Piety

SKP R . rejstku 25376/54354 na p. p. . 232/1, 232/2
Vklenkov kaplika stoj v doln sti obce, u domu p. 62, po prav stran u silnice smujc od Liberce. V roce 1692 ji nechal zdit Gottfried Richter se svoj enou Elizabeth. Kaple je soust vesnick pamtkov zny. Kaple m podobu sloupov odstupovan edikuly. Na vysokm soklu stoj po stranch dvojice sloup, kter nesou bohat prolovanou msu se zalamovanm segmentovm frontonem. Ten pvodn korunoval centrln k a dv vzy po jeho stranch. Nad hlavn msou je umstn relif ukiovanho Krista s titulaturou: INRI. Po jeho stranch se ve vpadlch zrcadlech tvaru srdc a kolem nich nachzej npisy: OMENS / CH / VER EH RE / ANdAECHTIGES / DAS LEIDEN / CHRISTI DEINES / ERLOESE / ERS / O herr Je su dir / lebe ich: o herr Jesu / dir sterbe ich: o herr / Jesu dein bien ich / Todt undt leb / endig / JESU / VMB / DAS LEIdEN / DEIN / DIR DA / CKEN WIR / DIE CH RIS / TEN SEIn.. Ve stedn sti msy vidme dataci: ANNO 1692. V plkruhov zaklenut nice se nachz souso Piety. Sochask dlo zhotovil anonymn kamenosocha koncem 17. stolet. Souso posazen na vysokm podstavci dekoruje relifn motiv andlskch hlaviek a vinn rvy. Pod nohama Panny Marie je vytesn npis: Jesus und Maria. Pod sochou teme npis: Renovirt im J. 1808. V npisovm poli pod nikou se uprosted nachz npis: Gottfried Richter und seine Weib Elizabeth / haben Gott und seiner Lieben Mutter zu Ehr// / en Diese Capellen Auffrichten undt vor Fertti / gen lassen. Im JahrChristi [---]. / Renovirt durch dem Sohn / Christian Richter A. 174Z. Na bonch stranch kaple nalezneme v horn sti plkruhov zaklenut niky s plasticky provedenou mul. K souso Piety vedou tyi mohutn pstupov stupn. (j)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Krytofovo dol; NP OP v Liberci, RZ . 507, SHP 44. Khn 1934, s. 2829; UP II, 1978, s. 155.
k
K stoj v centru obce ped domem p. 67, po prav stran silnice smujc od Liberce. Podle npisu nechali pamtku zdit v roce 1810 brati Joseph a Michael Luhovi. K je soust vesnick pamtkov zny. Na dvou pskovcovch stupnch stoj hranolov sokl, kter vyn tybok dk zakonen bohat prolovanou volutovou msou. Mezi volutami se nachz vinn list s hroznem. V horn sti eln strany dku je kolem t zvs sven mohutn feston z vavnovch list, pod kterm nalezneme vystupujc zrcadlo s neitelnm npisem. Zadn strana dku nese npis: Dieses Crucix ist / Zu Ehren des bittern / Leiden und Sterbens / unsers Herrn Jesu Chri / sti von den zwei Bru / derrn Joseph: u: Michael / Luh. / Ao 1810. den 19 Aprill / errichtet worden. / Renoviert von Rudolf / i. J. 1907. Pamtka vrchol litinovm kem opatenm ernm ntrem. K nese korpus ukiovanho Krista. V mst ken pnho a svislho bevna se nachz erven rozeta. Dal drobnj rozety jsou umstny v trojlistech, kter zakonuj ramena ke. (j)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Krytofovo dol; NP OP v Liberci, SHP 44. Khn 1934, s. 29.
236 KRYTOFOVO DOL
OKRES LIBEREC
Kiany
(Kriesdorf)
Obec Kiany le piblin deset kilometr zpadn od Liberce, pi silnici vedouc z Chrastavy do Osen. Byla zaloena jako doln lnov vesnice thnouc se podl Jetdskho potoka. Prvn psemn zmnky o vesnici nesouc latinsk nzev Cryzani villa i o tamnm farnm kostele pochzej z roku 1352. Traduje se, e obec zskala nzev podle svho zakladatele Kriesana. Vesnice nleejc k lemberskmu panstv je v pramenech ji roku 1378 zmnna pod pvodnm eskm jmnem Such. V osmdestch letech 14. stolet dolo k rozdlen dosud jednotnho panstv na dv sti, a to lemberskou, patc Hakovi z Lemberka a jablonskou, dravu Jindicha Berky z Dub a Housky. Kiany leely na hranici obou panstv, a proto dolo k jejich rozdlen. Zpadn st Kian nleela k lemberskmu dominiu a horn st obce patila pod panstv Grabtejn. st obce spadala i k panstv eskodubskmu. Toto uspodn trvalo a do konce patrimoniln sprvy. Vechny ti sti se spojily a v roce 1850. Rozvoj Kian lze spojit s dolovnm rznch rud. V horn sti obce, na jinch svazch Malho Jetdu, vznikaly v obdob ticetilet vlky men hut na zpracovn elezn rudy. V roce 1852 dolo v jedn ze tol k objevu gratu a niklu, co vedlo k zaloen nov tebn spolenosti. V padestch a edestch letech minulho stolet se otevela nov achta pro zkuebn tbu radioaktivnch rud. Prmyslov tba nakonec nebyla zahjena. Nad mstnm ndram se od roku 1905 a do konce dvactch let 20. stolet pracovalo ve vpennm Solvayov lomu, nejvtm v Jetdskm hbetu. Krom tby rud se mstn obyvatel ivili zpracovnm lnu a mnoz tak dojdli za prac do Liberce. Nejvyho potu 1 935 obyvatel vesnice doshla v polovin 19. stolet, pot zaala zdej populace pozvolna klesat. K nejvt zmn dolo po skonen druh svtov vlky. V rmci odsunu muselo svou vesnici opustit nmeck obyvatelstvo. Poet obyvatel klesl ze 1 405 v roce 1930 na 771 v roce 1950.
KIANY 237
kostel sv. Maxmilina

Kostel sv. Maxmilina se nachz ve stedn sti obce, po lev stran silnice vedouc z Kian do ibidic. Prvn psemn zmnky o zdejm kostelu pochzej z roku 1352, ale jeho pesn st, prvotn podobu ani pvodn zasvcen neznme. Podle stavebn historickho przkumu pochzej nejstar sti souasnho objektu (presbyt a zdivo lodi) a z pelomu 15. a 16. stolet. Nejspe ve 2. polovin 17. stolet kostel zskal hranolovou v, k severn stran byla pistavna sakristie a jin st ve doplnila mrnice. Jednolodn orientovan objekt obdlnho pdorysu uzavr ni polygonln presbyt. Sedlovou stechu lodi, kter nad presbytem se sanktusnkem pechz ve valbovou, kryj plechov ablony. Nzk objekt mrnice je opaten sedlovou a sakristie valbovou stechou. Ze zpadnho prel vystupuje pomrn mohutn hranolov v, kter od tvrtho patra pechz v oktogonln. V zasteuje b s lucernou a sanktusnkem vrcholcm makovic s kem. Vstupn portl v pzem ve s plkruhovm ukonenm a stedovm klenkem pedstavuje pozdn gotickou prci. Jeho souasn umstn je pravdpodobn a druhotn. Hladce omtnut fasda kostela je siln naruen. K zajmavostem nle dochovan druhotn uit strop v kosteln lodi sesazen z malovanch zklopovch prken. V souasn dob je strop demontovn a pipravuje se jeho optovn instalace. (ok)
NP OP v Liberci, SHP 206. UP II, 1978, s. 169.
238 KIANY
OKRES LIBEREC
arel fary p. 235

Arel fary p. 235 le ve stedn sti obce, u silnice vedouc z Kian do ibidic, zpadn od kostela sv. Maxmilina. Budovu fary dopluj hospodsk objekty stodoly a sten dochovanho chlva.
fara p. 235
Samostatn stojc objekt fary p. 235 nachzejc se zpadn od kostela sv. Maxmilina pochz z 18. stolet. Barokn patrovou budovu obdlnho pdorysu postavenou ze smenho zdiva kryje mansardov plechov stecha osazen vraznmi obdlnmi viki. Ve stedn sti podlnho severnho prel, kter smuje ke komunikaci, se nachz hlavn vstup do domu. Tvo ho obdln kamenn pravohl portl s nadpranm oknkem a klenkem umstnm uprosted pekladu. Na klenku je namalovan domovn slo. Vstup vypluj dvoukdl devn dvee. Hladce omtnutou v souasn dob znan destruovanou fasdu len liznov rmce, jednodue prolovan korunn msa, kamenn parapety a zk ambrny, kter lemuj okenn otvory. Prav polovina jinho prel budovy je pedsazena o jednu okenn osu smrem do dvora. (ok)
stodola
Rouben stodola stoj v severovchodn sti arelu, na prostranstv mezi farou a kostelem sv. Maxmilina. Pzemn drobnj objekt stojc na obdlnm pdorysu m sedlovou stechu krytou eternitovmi ablonami. Severn ttov prel orientovan ke komunikaci chrn jednoduch svisl bednn, st jinho ttovho prel vypluje cihlov vyzdvka. Zpadn podln prel je rouben a v jeho ose se nachzej dvoukdl devn vrata. Cel stodola se po poru a vlivem dlouhodob nedrby nachz v havarijnm stavu. (ok)
chlvy
Torzo bvalch chlv je situovan jin od budovy fary. Do souasnosti se dochovala pouze stedn st pvodnho objektu vybudovanho z pskovcovch kvdr. K tto sti dnes pisedaj devn bednn psteky, kter slou k chovu drobnho zvectva. Zdn torzo se dochovalo do vky piblin jednoho a pl metru. Provizorn ho chrn jednoduch pultov stecha. (ok)
dm p. 90
Dm usedlosti p. 90 z potku 19. stolet se nachz ve vchodn sti obce, jin od prjezdn komunikace. Patrov sten rouben dm obdlnho pdorysu se obrac severnm okapovm prelm k mstn komunikaci. Sedlovou stechu pokrvaj psy lepenky s povrchovou pravou erven barvy. V trojdln dispozici navazuje na roubenou svtnici zdn s a hospodsk prostory. Rouben svtnice zakryt vodorovnm bednnm spov na omtan podezdvce, kter je prolomena vtracmi sklepnmi otvory. Ostatn okenn otvory lemuj vyezvan ambrny. Rouben patro vyn nad prostorem svtnice podstvka se zdobnmi sloupky. Patro v cel ploe kryje jednoduch svisl bednn. Shodn prava se uplatuje i v ppad obou tt. Zdn sti chrn omtka hrubho charakteru se edivm ntrem. (mo)
KIANY 239
dm p. 136
Dm p. 136 postaven na pelomu 18. a 19. stolet nalezneme ve vchodn sti obce, severn od mstn komunikace. Patrov sten rouben dm postaven na obdlnm pdorysu se obrac jinm okapovm prelm k mstn komunikaci. Sedlovou stechu kryj bidlicov ablony. Na roubenou svtnici navazuje zdn s a hospodsk prostory komor a chlva. Patro nad prostorem svtnice vyn jednoduch podstvka. Rouben v pzem i pate chrn vodorovn bednn. Zdn sti pokrv hladk vpenn omtka s blm ntrem. Okenn otvory lemuj vyezvan ambrny. Vstup na jinm prel rmuje zdobn pskovcov ostn, do kterho jsou osazeny mlad prolovan dvee s prosklenmi vplnmi. V ploe obou tt se uplatuj dekorativn vyskldan plochy z bidlicovch ablon. (mo)
vklenkov kaplika
Kaplika stoj v jihozpadn sti obce, vchodn od arelu kostela sv. Maxmilina. Drobn pamtka vyzdn z kamennch kvdr stoj na obdlnm pdorysu. Kapliku se zvraznnm soklem a segmentov zaklenutou v souasn dob przdnou nikou kryje sedlov stecha. Nro kapliky zvrazuj pilastry, kter jsou v horn sti perueny mrn vystupujc jednoduchou msou. Ta vrchol trojhelnm ttem s relifem latinskho ke, kter dosed na mohutnou korunn msu. (j)

Pskovcov socha sv. Jana Nepomuckho datovan rokem 1747 stoj v jihozpadn sti obce, zpadn od kostela sv. Maxmilina. Na pskovcovm stupni spov mohutn obdln kamenn sokl zakonen ustupujc prolovanou msou. Na hranolov sokl dosed dk, kter zdob ze t stran relify. Na eln stran je umstn relif polopostavy sv. Maxmilina, nad kterm teme tesan npis: IN FAME, na prav stran nalezneme sv. Priska s npisem: [IN] [B]ELLO a na lev stran jde o vyobrazen smrti sv. Frantika Xaverskho. Nad tmto relifem je vytesno: IN PESTE. Sokl pod kadm svtcem nese jeho jmno: S: MAXIMILIANVS: E:, S: PRISCVS M: a S: FRANCISCVS XAV:. Na zadn stran dku se nachz tesan npis s chronogramem: SANCTIS PATRONIS NOSTRIS / SIT NOBIS INCOLIS / A DIVINA BONITATE / HIC SANITAS CORPORIS / FERTILITAS TERR / PAX PATRI AC / IN ASTRIS VITA PEREMIS.. Dk zakonuje mohutn bohat prolovan msa, na kter teme npis: DIVVS: IOANNES NEPOMVCENVS / NECESSI FATIBVS / INTERCEDENTISVS / IN VNIVERSIS PATRONVS. Na mse spov hranolov nstavec, na kterm stoj socha sv. Jana Nepomuckho. Svtec stoj na pevrcenm dberu, ze kterho vytk voda s pti hvzdami. Socha zpodobnn v tm ivotn velikosti m mrn esovit prohnut, kdy vha tla spov na lev noze a prav noha je pokrena a mrn pedsunuta. Hlava sv. Jana Nepomuckho se nakln k levmu rameni a lev ruce, v n dr krucix. Svat Jan Nepomuck je odn v bohat asenm kanovnickm rouchu tvoenm mimo jin klerikou, rochetou a almuc. Kolem svtcovy hlavy s kvadrtkem vidme svatoz s pti hvzdami. O svtcovu levou nohu se opr sedc andl. (j)
NP OP v Liberci, RZ . 515. UP II, 1978, s. 169.
240 KIANY
OKRES LIBEREC
k
K z roku 1777 je umstn zpadn od kostela sv. Maxmilina, v blzkosti usedlosti p. 245. Na tech kamennch schodiovch stupnch spov hranolov sokl zakonen ustupujc prolovanou msou. Zadn strana soklu nese dataci: AnnO / 1777. Na msu dosed tybok dk, kter je ve spodn i horn sti rozen o dvojice smrem vzhru se zmenujcch volut. Na eln stran dku nalezneme vpadl zrcadlo s nedochovanm npisem. Podstavec zakonuje bohat prolovan volutov msa osazen nron zdobenm litinovm kem s korpusem ukiovanho Krista. V mstech ken ramen teme titulaturu: INRI. Pod Kristovm tlem se nachz ovln tabulka, kter pvodn obsahovala npis. V doln sti ke nalezneme Bolestnou Pannu Marii v ormovn z vegetabilnho dekoru. (j)
k
K se nachz v jihovchodn sti obce, po lev stran silnice smujc z Kian do Zdislavy, v blzkosti domu e. 47. Na pskovcovm soklu stoj tybok dk zdoben na eln, prav a lev stran mlkm zrcadlem. V elnm zrcadle se nachz neiteln npis. Podstavec ukonuje mohutn volutov msa, pod kterou nalezneme vytesan Bo oko a trojici svench list. Podstavec vrchol eleznm trojlistm kem. Ten nese na plechu namalovanho ukiovanho Krista. V horn sti ke je zavena tabulka, kter pvodn obsahovala titulaturu: [INRI]. (j)
socha sv. Josefa

Pskovcov socha sv. Josefa z roku 1763 stoj po lev stran silnice smujc z Kian do ibidic, v zahrad domu e. 60. Pamtku nechal zdit mstn rycht Johann Joseph Anton Pietsch. Na kamenn zkladn stoj hranolov sokl, na kter dosed tybok dk. Ten ve spodn sti rozuj dv voluty. Podstavec vrchol bohat prolovanou volutovou msou. Na eln, prav a lev stran soklu jsou jednoduchou linkou vyznaena zrcadla. eln zrcadlo nese dataci: ANN 1763. Na dku podstavce se nachzej ti relify svtc. Na eln stran nalezneme v mlk nice zobrazenu Kalvrii s Pannou Mari a sv. Janem Evangelistou u paty ke. Pod tmto relifem je vpadl pole, kter nese npis: S: IOSEPH / EX VOTO.. Na relifu prav strany dku vyuuje sv. Anna Pannu Marii. Na lev stran se nachz relif sv. Doroty, kter se levou rukou opr o me, pravou rukou pidruje palmovou ratolest a u jejch nohou stoj kok s remi. Na zadn stran dku teme dva npisy: [---] Christ / und St. Ioseph Lob der gehen / an seine HeilWeges picht,/ hat diese Statuen aufgericht a Der Ehrende = geachte / Herr Johann Joseph Anton / Pietsch, Gerichtshalter hier.. Pod volutami mohutn msy je zavena lastura a zavinut listov. Na podstavci stoj torzo sochy sv. Josefa v bohat naasenm atu s torzem Jeka v nru. (j)
KIANY 241
Kunratice
(Kunnersdorf)
Kunratice le necel tyi kilometry zpadnm smrem od Frdlantu. Byly zaloeny na frdlantskm panstv podl ky Smd jako doln lnov vesnice v obdob nmeck kolonizace. Podl Smd probhala dleit obchodn stezka vedouc do itavy. Prvn psemn zmnka o obci pochz z roku 1370, o est let pozdji je ve vesnici doloen farn kostel. Strategick poloha u obchodn stezky vdy ovlivovala ivot v obci. V dob vlench konikt byly Kunratice lehce zraniteln, ale v dobch mru pispvala blzkost stezky k jejich rozvoji. Bhem ticetilet vlky a obdob nsiln rekatolizace siln poklesl poet zdejch osedlch. V letech 16531654 zstalo ze 44 usedlost 35 pustch. Vtina mstnch obyvatel odela do sousedn Luice. Lid, kte v Kunraticch zstali, sympatizovali v letech 16791680 s asnickm kovem Andreasem Stelzigem, kter vedl odpor proti nevolnickm praktikm frdlantsk vrchnosti. Vesnice si po dlouhou dobu zachovala zemdlsk rz. Bhem 18. stolet doshl poet obyvatel pedvlenho stavu a kulminoval na pelomu 19. a 20. stolet. Pot se obec zaala pozvolna vylidovat. K nejvtmu propadu dolo po vysdlen nmeckho obyvatelstva, kdy klesl poet lid z 642 v roce 1930 na 416 v roce 1950.
242 KUNRATICE
OKRES LIBEREC
arel kostela Vech svatch

Arel kostela Vech svatch le ve stedn sti obce, vlevo nad silnic smujc z Dtichova do Viov. Kolem kostela, dominanty arelu, se rozprostr hbitov uzaven ohradn zd. V severn sti ji protn monumentln pojat historizujc mrnice, kter tvo protipl ke stavb kostela. K ohradn zdi dle pised nkolik hodnotnch nhrobk a jej jin dl zdob jednotliv zastaven kov cesty.
DU AVR, Khn 1943, sign C. 261, s. 284290. UP II, 1978, s. 180; Krackov - Belling 2003, s. 8385.
kostel Vech svatch

Prvn psemn zmnky o farnm kostele Vech svatch, kter stoj ve stedu hbitova, pochzej z roku 1376 ze zhoeleck radn knihy. Souasnou podobu objekt zskal vznamnou barokn pestavbou v 18. stolet. V roce 1747 byla pestavna v a zejm v roce 1791 (Umleck pamtky ech neurit uvdj rok 1785) proel svatostnek celkovou obnovou. Posledn rekonstrukce probhla v roce 1879. Ze stedovk stavby se dochovala kosteln lo a presbyt. Jednolodn orientovanou stavbu obdlnho pdorysu chrn valbov stecha vyskldan z glazovanch taek bobrovek s hebeni s kky. Lo ukonuje pravohl presbyt. K jeho vchodnmu prel pilh tvercov sakristie pistavn v 18. stolet. Presbyt i sakristie maj tak valbov stechy kryt takami bobrovkami opaten nad presbytem stejn jako nad lod kostela hebeni s kky. Ped zpadn prel vystupuje hranolov v se zkosenmi nromi, v jejm pzem se nachz vstupn portl. V zakonuje oplechovan helmice s makovic a kem. Po stranch ji dopluj polygonln schodiov pstavky. Hrub stkan plochy fasd len hladce proveden liznov rmce a ostn okennch a vstupnch otvor. (ok)
mrnice
Novogotick mrnice prostupuje ohradn ze severn od kostela Vech svatch. Byla postavena ke konci 19. stolet. Stavba vybudovan z renho cihelnho zdiva stoj na tvercovm pdorysu. Kovou sedlovou stechu kryj glazovan plen taky bobrovky vytvejc v ploe geometrick vzor. Hebene zdob vystupujc kky. Z prniku obou heben vychz plechov jehlancov zakonen sanktusnk. Vstup jinho prel smujcho ke kostelu rmuje ciheln ostn zakonen prolovanm lomenm obloukem. V nadpra se nachz okno s naznaenou devnou krubou, kter od dvoukdlch dve oddluje okosen trmek. Sklenn vpl okna chyb. Plochu prel tvoenou lutm renm zdivem lemuj po stranch vystupujc lizny ervenho renho zdiva, kter pechz jako zuboez do trojhelnho ttu. Po stranch na lizny navazuj jehlancov zakonen pilky vyzdn opt ze lutch a ervench cihel. Zbyl prel mrnice maj obdobn lenn jako jej jin strana. Objekt prosvtluj vysok okna zakonen lomenm obloukem. (ok)

Plochu hbitova obh ohradn ze nepravidelnho obdlnho pdorysu vystavn z cihelnho, z vnitn strany vtinou omtanho zdiva. Hranolov pile vyzdn z rench ervench cihel kryj prolovan pskovcov hlavice. Hbitov zpstupuje nov brna svaovan z kovovch trubek, kter se nachz ve vchodn sti arelu. Na jin stran ze prostupuje tinct zastaven kov cesty (dest zastaven nebylo nalezeno) pochzejcch z 19. stolet. Tvo je ble omtan vklenkov kapliky vrcholc trojhelnmi tty. Kad tt nese ve form msk slice vytesan poad danho zastaven. V mlkch plkruhov zakonench vklencch se nachzela patrn malovan nebo terakotov vyobrazen jednotlivch vjev, kter se do souasnosti nedochovala. (ok)
KUNRATICE 243
kaplika Panny Marie Bolestn

Kapliku pochzejc z konce 18. stolet nalezneme voln stojc v polch vchodn od Kunratic, na mst dve zvanm Torngrund. Z kapliky lemovan dvma vzrostlmi lpami se do souasnosti dochovalo pouh torzo zdiva. Zdnou kapliku postavenou na tvercovm pdorysu kryla sedlov stecha z plench taek bobrovek. Jednotliv prel s hladkmi omtkami lenila liznov pole a pilastry. Vstup umstn na jinm prel rmovalo kamenn ostn. Souasnou podobu kapliky pedstavuje torzo smenho zdiva. Dochovala se pedevm zpadn a severn stna. Na vnitn stran zdiva jsou patrn sti pilastr s nbhem klenby a jejmi plkruhovmi vseemi. Zbytky stavebnch konstrukc nejsou zajitny a jejich postupn destrukce zvolna pokrauje. (mo)
DU AV R, Khn 1943 sign. C 2.261, s. 288.
k
K zzen roku 1830 Christophem Ritterem stoj na jin stran pstupov cesty do arelu kostela Vech Svatch. Na kamennm stupni stoj hranolov sokl zakonen ustupujc prolovanou msou, na kterou dosed tybok smrem k vrcholu se zuujc dk. Podstavec zakonuje bohat prolovan volutov msa. Na eln stran vidme npis: Errichtet / von / Christoph Ritter und der Gemeinde / im Jahre 1830.. Pole eln strany dku nese npis: O kommt und kniet / voll Andacht nieder / und betet euern / Heiland an, / der fr uns Snder / seine Brder / am Kreuze hat / genug gethan!. Nad tmto npisovm polem se nachz kolem tech kolk sven mohutn vavnov feston. Pod volutami je zavena lastura a ti rov kvty, pod ktermi vidme ti olistn bobulovit plody. Na msu nased tybok nstavec, do kterho je osazen litinov k s korpusem ukiovanho Krista dekorovan rozetami. Nad hlavou Ukiovanho je umstna tabulka s titulaturou: INRI. Nad ukotvenm ke teme: Renoviert von / Anton Chri[---] / 1872.. (j)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Frdlant.
244 KUNRATICE
OKRES LIBEREC
Lzn Kundratice obec Osen

(Bad Kunnersdorf)
Lzn Kundratice le na rozhran oteven pahorkatiny pi hornm toku eky Plounice, zpadn pod Jetdskm hebenem. Zstavba navazuje pmo na severozpadn st Osen. V roce 1549 je poprv psemn doloen ves u Osen. Ves i msto nesly stejn nzev, protoe v zznamu z roku 1569 se vysloven jmenuj msteko i ves Osen. Ves pozdji zskala tak oznaen Doln Osen. Jmno Kundratice (Kunnersdorf) se poprv objevuje na Mllerov map ech z roku 1720. Ves vznikla v symbiose s mstskou strukturou na principu lnov doln vsi na nkdejm dubskm panstv. Je vak mon, e ke zmn sdeln struktury Kundratic dolo a po sten obnov a dosdlen nmeckmi obyvateli. Ti se zde usadili bhem 15. stolet po vydrancovn Osen luickmi vojsky v roce 1444. Ves si po celou dobu trvn udrela zemdlsk charakter. V roce 1881 byly na okraji obce zaloeny slatinn lzn. Lzeskou lebnu v roce 1908 od vdovy zakladatele lzn Josefa Schwana koupila obec. Poet nvtvnk neustle vzrstal, a tak dolo v roce 1913 k celkov modernizaci lzeskho komplexu. Pes vysokou oblibu lzn vak vlivem dopravn odlehlosti cel obec vce mn stagnovala. Po druh svtov vlce a nslednm odsunu nmeckho obyvatelstva klesl poet stle ijcch z 591 lid na 358. Nov spoleensk a kulturn rozvoj spojen s provozem lzn zapoal po roce 1989.
mln p. 37
Mln p. 37 pochzejc z roku 1799 stoj v blzkosti rybnka, severn od prjezdn komunikace smujc z Hamru na Jezee do Osen. Na lednici s vodnm kolem situovanou pi severozpadnm prel pichzela voda z rybnka v souasnosti zasypanmi vantroky. sten rouben patrov objekt postaven na pdorysu psmene L se svm jihovchodnm ttovm prelm obrac ke komunikaci. Sedlovou stechu rozenou na zpadn stran nmtky kryj eternitov ablony. Dispozici domu s roubenou svtnic, zdnou sn a mlnic roziuje druh zdn trakt. Na jihozpadn prel pilh kolm hospodsk kdlo se sedlovou stechou. Rouben patro domu vyn nad prostorem svtnice podstvka. Vstup umstn v pravohlm pskovcovm portle nese na pekladu svtlku dataci: [Ann]o 1823 a na klenku slo: Nr. / 37. Vchod do hospodskho kdla lemuje jednoduch ostn, na kterm nalezneme v rmeku tesanou dataci: Ao 1799. Jihovchodn tt je obloen dekorativn vyskldanmi bidlicovmi ablonami. Severozpadn tt zdob obdobn pojednan eternitov ablony. (mo)
LZN KUNDRATICE 245
Lzn Libverda
(Bad Liebwerda)
Lzn Libverda se nachzej v dol Libverdskho potoka piblin pl kilometru severn od Hejnic. Ves vysazen na principu doln lnov struktury se rozkld pod nedalekm masivem hory Smrk. Prvn psemnou zmnku pochzejc z roku 1381 nalezneme v urbi frdlantskho panstv. Obec se plynule rozrstala, take se ji k roku 1564 v obci uvd 40 dom. Piblin v t dob se zaaly it zprvy o livch pramenech, kter vyuvali poutnci z Luice smujc tudy do Hejnic. Libverda si dlouhou dobu i pes vzrstajc zjem o minerln prameny udrela zemdlsk charakter. Opravdov rozvoj lzestv pinesla a druh polovina 18. stolet, kdy Kristin Filip Clam-Gallas a hlavn jeho syn Kristin Krytof postavili na mst prvnch vyuvanch pramen souasn lzesk arel s menm panskm sdlem. Dky rostoucmu vhlasu navtvila Libverdu bhem 19. stolet ada vznamnch osobnost politickho a kulturnho svta. Po druh svtov vlce klesl odsunem nmeckch obyvatel poet stle ijcch z 719 na 500 obyvatel. I pes sten demolice a utilitrn pestavby si Libverda udrela svj historick lzesk charakter.
246 LZN LIBVERDA
OKRES LIBEREC
zmek p. 114
SKP R . rejstku 33724/54384 s p. . 107
Zmek p. 114 postaven na pelomu 18. a 19. stolet nalezneme zpadn od centrlnho lzeskho arelu. Stavbu provedl Franz Thum z Frdlantu pravdpodobn podle pln libereckho stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (17241800). K objektu pilh torzo klasicistn branky vedouc do nkdej zahrady. Patrov zdn objekt obdlnho pdorysu stoj na terase vyrovnvajc svait tern mezi dvma komunikacemi. Mansardovou stechu krytou plechovmi ablonami dopluje ada vik. Jednotliv prel s hladkmi omtkami len pilastry a tukov zrcadla rozmstn pod okny patra. Okenn otvory rmuj jednoduch ambrny a parapety s naznaenmi konzolami. Vstup umstn na severnm prel tvo pravohl pskovcov portl osazen dvoukdlmi dvemi s prosklenm hornm dlem. Jinmu prel dominuje osov umstn trojheln tympanon nesouc tukov clam-gallasovsk erb s korunou, klenoty a ttonoi, lemovan festony a palmovmi listy. Vnitn dispozice objektu prola stenmi pravami provedenmi pro poteby lzeskho provozu. K severozpadnmu nro pilh branka dochovan v podob dvojice hranolovch pskovcovch pil zakonench vzami. (mo)
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s. 31. Andl a kol., 1984, s. 257.
arel centrlnch lzn

SKP R . rejstku 20567/54375 s p. . 2, 14/1, 14/6, 84, 1007
Lzesk arel skldajc se z lzeskch dom, pavilon nad zdly (jejich nzvy byly odvozovny od len rodu Clam-Gallas), gloriet a kolondy se rozkld na pomrn mal ploe v zpadn sti obce. Rozvoj lzn souvisel s vyuvnm a odbornm zhodnocenm lebnch ink zdejch minerlnch pramen. Na zklad daj z literatury byl nejstar pramen, nazvan Bo voda (Bierwasser i Bierborn), znm ji od konce 14. stolet. Lzn samotn se zaaly rozvjet a ve druh polovin 18. stolet. Jejich vznik a rozmach souvisel pedevm s rozvojem prodnch vd a s postavou osvcensky orientovanho Kristina Filipa Clam-Gallase. Stavebn aktivity v arelu pak kulminovaly za jeho syna Kristina Krytofa. Ped rokem 1820 byl stavebn vvoj lzn v podstat ukonen.
NP OP v Liberci, Z 998. Plumert 1869, s. 1620; Ressel 1911, s. 1522; UP II, 1978, s. 212213; Burachovi- Wieser 2001, s. 191194; Andl - Karpa 2002, s. 196197.
dm p. 82
Lzesk dm p. 82, pvodn zvan Trkenkopf (Tureck hlava), byl postaven ped rokem 1800. Jako stavbu s mansardovou stechou jej nalezneme na grackm listu Libverdy z roku 1794. Dm tak nle k nejstarm dochovanm lzeskm stavbm v obci. Objekt se nachz v severovchodn sti arelu, vlevo od komunikace vedouc z Hejnic. V souasnosti slou jako administrativn budova. Patrov stavba obdlnho pdorysu prola mladmi stavebnmi pravami. V souasnosti ji kryje valbov plechov stecha, z jej plochy vystupuj nemrn velk vike. Vstupn prel smuje do stedu arelu. Vstup umstn ve stedn sti rmuje kamenn portl se stlaenm obloukem a vrcholovm klenkem. Nejhonosnjm prvkem jinak prost fasdy bez ozdob je v ed barv pojat vlys a na nj navazujc korunn msa. Vzhled jinho prel domu dotvej slunen hodiny. (ok)
LZN LIBVERDA 247
kolonda
Kolonda lemuje centrum lzeskho arelu na jin a zpadn stran. Z vchodn sti jinho kdla se prosklenmi tykdlmi dvemi prochz do pavilonu Kristinova zdla. Prvn zmnky o lzesk kolond pochzej z doby po roce 1811. Tato oteven stavba s drskmi sloupy na hranolovch soklech mla jen jedno rameno, kter vedlo od Kristinova pramene na zpad. Kolem roku 1818 vznikla mal kolonda stojc zhruba na dnenm pdorysu. Jednalo se o otevenou stavbu, k jejmu zasklen dolo krtce ped rokem 1849. Devn dvoukdl stavba na betonov podezdvce stoj na pdorysu psmene L. Zasteen prostor se otevr smrem ke glorietu. Na oteven stran podpraj valbovou stechu krytou falcovanm plechem devn sloupy, kter nesou pomrn vysok klad. Protj strana kolondy je prosklena ornamentnm sklem s devnmi pnky. Strop tvo prkenn zklop. Vechny devn konstrukce maj bl ntr. (ok)
pavilon Kristinova zdla

Pavilon Kristinova zdla, kter bylo objeveno v roce 1793, se pimyk k vchodnmu prel jinho kdla kolondy, kam vedou prosklen tykdl dvee. Kristinv pramen byl po roce 1811 zakryt stavbou obdlnho pdorysu, avak svou souasnou podobu pavilon zskal a potkem 20. stolet. Objekt stojc na mrn protaenm oktogonlnm pdorysu kryje mansardov stecha z falcovanho plechu opaten dvma vrcholovmi makovicemi. Vstupy do pavilonu umstn ve vchodnm a severnm prel vypluj dvoukdl devn dvee s nadsvtlky zasazen do kamennho segmentov ukonenho ostn. Zdobn pojatou fasdu objektu len kanelovan pilastry pechzejc pes msu do vlysu. Interir s vyvrajcm Kristinovm pramenem dle prosvtluj kruhov okna na zkosench hranch a vysok obdln okna na vchodn podln stran. Kulat okna i dvee zsti lemuj tukov girlandy. Pavilon je pojednn v barevnm blolutm proveden. Vlys nad vstupnm otvorem vchodnho prel nese npis: CHRISTIANSBRUNNEN. (ok)
pavilon Eduardova zdla

Pavilon Eduardova zdla je situovan vchodn od pavilonu Kristinova zdla, v jihovchodn sti lzeskho arelu. K navrtn Eduardova pramene dolo v roce 1818 a nedlouho pot vznikl pavilon, kter pramen chrn. Trojdln objekt pavilonu tvo vy stedn dl tvercovho pdorysu nad zdlem a k nmu pilhajc ni obdln pstavky. Stedn st chrn zvonov stecha z falcovanho plechu zdoben na vrcholu kohoutem, kter pvodn krlil stechu pavilonu Kristinova pramene. Ni pstavky chrn polozvonov stechy kryt falcovanm plechem. Vstup do pavilonu je umstn na severn stran smujc k budov p. 82. Fasdu objektu len msy a nron pilastry v ed barevnosti, kter kontrastuj s okrovmi vplnmi hladkch ploch. (ok)
gloriet Marinskho zdla

Gloriet Marinskho pramene, kter nalezneme na volnm prostranstv ped domem p. 82, byl postaven mezi lety 18111817. Samotn pramen poprv vytryskl roku 1786 a pvodn dostal nzev podle elezit vody Stahlbrunn. Gloriet pedstavuje drobnou centrln osmibokou stavbu s ni jehlancovou stechou, kterou kryje falcovan plech. pice stechy vrchol stylizovanou vzou. Gloriet tvo osm devnch tosknskch sloup, jen nesou vysok devn klad. Sloupy a klad maj bl ntr. Zdvojen sloupy spojuje pln parapet. V souasn dob zaslepen zdlo nachzejc se uprosted pdorysu glorietu chrn kovan elezn m. (ok)
248 LZN LIBVERDA
OKRES LIBEREC
gloriet
Gloriet se nachz severn od kolondy, na volnm prostranstv tm ukryt mezi rozloitmi tjemi. Je pravdpodobn, e byl postaven v roce 1783 nad mohutnm pramenem, kter byl pozdji znehodnocen a ji nepouvn. V roce 1818 se stavba uvd jako hudebn pavilon. Drobn stavba glorietu m kruhov pdorys. tyi dvojice devnch tosknskch sloup, kter stoj na pomrn vysokm soklu, nesou devn klad. Na n nased zvonov stecha kryt falcovanm plechem. Vloen nzk tambur vrchol plechovou zdobnou vzou. Devn prvky jsou opateny blm ntrem. (ok)
pavilonek
Objekt pavilonku je umstn v jihovchodnm nro arelu u silnice, ve svahu jin od Eduardova pramene. Men zdnou stavbu tvercovho pdorysu zasteuje mansardov zvonov stecha s vrcholovou stylizovanou makovic kryt falcovanm plechem. Vstup do objektu osazen v jednoduchm kamennm ostn smuje ke komunikaci. Fasdu len ed nron bos a okenn ambrny kontrastujc s okrovou barvou zbylch hladkch ploch. (ok)
dm p. 113
SKP R . rejstku 20341/54383 s p. . 104
Lzesk dm p. 113 postaven na potku 19. stolet nalezneme severozpadn od uho jdra lzeskho arelu. Dm slou jako lzesk ubytovac zazen Vodolba. Patrov zdn objekt postaven na dlouhm obdlnm pdorysu roziuje dvojice bonch rizalit situovanch pi jinm prel. Valbovou stechu z plechovch ablon dopluj ady stench oken. Dm je svm severnm prelm zasazen do ternnho zlomu zpevnnho oprnou zd, kter dosahuje na rove patra. Jinm podlnm prelm se objekt obrac k mstn komunikaci. Jednotliv prel opaten hladkmi omtkami len pouze nron lizny uplatujc se na bonch rizalitech. Okenn otvory lemuj tukov ambrny. Nov proraen vstupy jsou umstny na vchodnm a severnm prel. (mo)
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261, s .31.
dm p. 116
SKP R . rejstku 34266/54377 s p. . 4
Dm p. 116 postaven na konci 18. stolet v rmci rozen lzeskho arelu realizovanho na popud Kristina Krytofa Clam-Gallase nalezneme v severn asti lzeskho komplexu, mezi silnic a nkdejmi panskmi lznmi. Dm pod jmnem dov k slouil tak jako noclehrna. Po pestavb z roku 1982, kdy zde byly umstny ordinace lzeskch lka, zskal nov nzev Jizera. Dvoupatrov zdn dm postaven na obdlnm pdorysu kryje valbov stecha z plechovch ablon. Kvli umstn pi ternnm zlomu se prvn patro pi severn stran dostv do pozice pzem. Jednotliv prel len lizny kontrastujc s plochou hrub omtky okrov barevnosti. lenn dopluje prolovan korunn msa a tukov zrcadla korespondujc s jednotlivmi okennmi osami. V souasnosti zazdn vstup na severnm prel lemovan plkruhovm pskovcovm portlem nahradil nov proraen v mst okna zpadnho prel. (mo)
LZN LIBVERDA 249
dm p. 117
SKP R . rejstku 41950/54385 s p. . 32
Dm p. 117 pochzejc z konce 18. stolet stoj jin od stedu obce, nad silnic smujc do Hejnic. Objekt slouil jako clam-gallasovsk fotovna. Stavba byla patrn realizovna podle nvrhu libereckho stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (17241800). K domu se ve djstv jedn z podob faustovsk povsti. Patrov zdn stavba pdorysu psmene L se severnm prelm obrac ke komunikaci. Mansardovou stechu doplnnou adou vik kryje eternit. Rozdl vek zpsoben umstnm domu ve svahu vyrovnv sutern, kter se ze severn strany dostv do pozice pzem. Prel s hladkmi omtkami len liznov rmce svtlejho odstnu. Okna lemuj jednoduch ambrny. Na severnm prel se nachz vstup do domu osazen hrub tesanm ulovm portlem, kter je pstupn zdnm krytm schoditm. Z vchodu a jihu k domu pilh oprn ze vyzdn z mohutnch ulovch kvdr vytvejc v rovni vyvenho pzem terasu s prolovanmi pili, na kterou navazuje ohradn zdka. (mo)
250 LZN LIBVERDA
OKRES LIBEREC
Laany
Obec Laany se rozprostr v rodn krajin na hranici eskho rje, piblin ti kilometry severozpadnm smrem od Turnova. Sted obce tvo kotlina otvrajc se k jihu. K severu se zved mrn nvr zvan U Lipky. Prvn psemn zmnky o vesnici zaloen na radilnm schmatu pochzej patrn z roku 1397, zdej osdlen je ale pravdpodobn starho data. S uritost vme, e na zem Laan existoval ji v roce 1363 krom vesnice tak dvr. Pvodn byl mansk, pot o nm zznamy v deskch zemskch a do roku 1675 vypovdaj jako o svobodnm. V tme roce se stal soust panstv Hrub Skla. Vesnici a do zkonskovn svho majetku v roce 1623 drel Jchym Ondej lik, majitel svijanskho panstv. Pot ji zskal Albrecht z Valdtejna a od roku 1651 dravu spravoval Maxmilin z Valdtejna, kter vlastnil tak hruboskalsk panstv. K tomuto dominiu Laany nleely a do roku 1850, do konce patrimoniln sprvy. V letech 18501870 se staly soust sousedn obce Ohrazenice. Mstn obyvatel se vdy ivili pevn zemdlstvm. Vesnice je znma hlavn pstovnm ovoce, zeleniny a zpracovnm jablek. Pi stn obyvatelstva v roce 1850 v Laanech ilo 290 osob. Poet kolem t set obyvatel se tu udrel a do roku 1950. Pi tehdejm stn zde ilo 213 lid. Tento poet v tm nezmnn podob zstal dodnes.
souso Kalvrie
Pskovcov souso Kalvrie z roku 1821 stoj jihovchodn od nvsi, u domu p. 35, pi silnici vedouc do Doub. Vznikl z nkladu laanskch oban. Na hranolov sokl dosed tybok v doln sti volutami rozen dk. eln strana soklu nese v obdlnm poli npis: Socha k Ctenj Umuce / nj a Smrti Gezjsse Krysta, / Nkladem Sausedu pocti / w Obce Laan A. 1821.. Dk podstavce zdob ti relify. Na eln stran je zobrazen sv. Jan Nepomuck, na prav stran sv. Vclav a nalevo sv. Vojtch. Podstavec zakonuje bohat prolovan segmentov zaklenut msa. Na mse se nachz lastura. Podstavec vrchol mohutnm kamennm kem, kter nese korpus ukiovanho Krista. U paty ke na skalisku le vytesan lebka se zkenmi hnty. V horn sti svislho bevna ke, nad Kristovou hlavou je tabulka s titulaturou: IN / RI. Pvodn k doplovaly sochy Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a kovov ohrazen. (j, z)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Pepee; Kronika obce Laany; NP OP v Liberci, RZ . 670. onsk 2006, s. 102.
LAANY 251
Lesnovek obec Hlavice

Lesnovek, pvodnm nzvem Mal Lesnov, se rozkld necelch est kilometr jihozpadnm smrem od eskho Dubu, v dol pramene jednoho z pravostrannch ptok Mal Mohelky. Prvn psemn zmnky o osad pochzej z roku 1547. V 16. stolet ji zskali Berkov z Dub, kte sdlili na tvrzi v Kuvodech. Lesnovek pak a do konce patrimoniln sprvy zstal soust panstv Bl pod Bezdzem a Kuvody. Osadou prochzela star poutn cesta, po kter pichzeli poutnci ke kostelu sv. Linharta v Hlavici. Ve druh polovin 19. stolet osada doshla populanho vrcholu. V pevn zemdlskm Lesnovku se na konci 19. stolet zaalo rozmhat domc tkalcovstv a nkte lid pak tak pracovali v tovrnch Franze Schmitta v eskm Dubu. Od zatku 20. stolet zaal poet mstnch obyvatel pozvolna klesat. V roce 1930 v Lesnovku ilo 106 osob a pi stn lid v roce 1950 tu bylo uvedeno jen 71 obyvatel. Tento daj se i nadle snioval. V souasn dob Lesnovek administrativn spad pod Hlavici.
socha Panny Marie

SKP R . rejstku 35619/54280 na p. p. . 310/1 v k. . Hlavice
Socha Panny Marie s Jekem se nachz ve strni za domem p. 21 a je pravdpodobn dlem mstnho sochae Matje Berana. Tuto lidovou prci podili na sv nklady hlavit osadnci roku 1845. Na tech schodiovch stupnch spov nzk sokl, kter podkld dk s dolnmi akroteriemi a s relify sv. Linharta, sv. Anny vyuujc Pannu Marii a sv. Vclava, je jsou umstny v mlkch segmentov ukonench nikch. Na pedn stran se pod relifem sv. Linharta nachz kvtinov zvs. Do nstavce s msou je zalenn prosklen vklenek se sokou a po stranch jsou posazen hlaviky andlk, pod ktermi se nachzej dv draprie. Korunovan Panna Marie obleen v honosnm atu dr v rukou ezlo a Jeka nesoucho v dlani jablko. Spolen s kaplikou Nejsvtj Trojice a livou studnkou Kristinkou vytv marinsk poutn msto. (z)
Jra 1966, s. 37 a 41. Scheybal - Scheybalov 1985, s. 299.
k
SKP R . rejstku 14184/54281 na p. p. . 677/3 v k. . Hlavice
K z roku 1789 je umstn v centru obce. Na stupe nased nzk sokl s vytesanmi rmci a zk v dolnch rozch volutov zdoben dk. Mlk segmentov zakonen niky vypluj relify svtc opaten jemnou polychromi. Z pohledov strany se nachz Panna Marie Bolestn s npisem: Sv. Maria / oroduj za / ns. Bon strany dku pokrvaj zobrazen svtc, je uruj pilehl popisky: Sv. Josef a Sv. Anna.. Druhotn dotesan rozmrn basrelif sv. Vclava zabr celou zadn stranu dku. Na hlavici s prolovanou msou nased knicky tvarovan nstavec pro jetelov k s korpusem ukiovanho Krista a vroenm: 1789. Ve vrcholu ke se nachz ttek s titulaturou: IN / RI (z)
DA Litomice, archivy far 1, farnost Hlavice.
252 LESNOVEK
OKRES LIBEREC
Letaovice obec Bl
Ves lec na ostrohu nad hlubokm dolm eky Mohelky je vzdlena piblin ti kilometry jin od eskho Dubu. Letaovice byly zaloeny pravdpodobn ve 13. stolet pi stedovk kolonizaci eskodubska. Poprv jsou psemn zmnny v roce 1352 v souvislosti s platbou esti gro destku. Ve destku vypovd o pomrn velkm vznamu a hospodsk sle letaovick farnosti. Vysazen vsi nleejc k pozdjmu dubskmu panstv vykazuje nepravidelnou strukturu dom seskupench jednak v jin sti pi kostele sv. Jakuba a z vt sti v severn partii pi mstn komunikaci. Letaovice zaujmaly vhodnou pozici u kiovatky vedlejch vtv stedovk cesty vedouc z Mnichova Hradit smrem na sever k souasnmu eskmu Dubu a dolm Mohelky smrem k pozdjm Hodkovicm. K roku 1437 je ve vsi zmiovno men lechtick sdlo, kter pozdji za nejasnch okolnost zaniklo. Ves si udrela zemdlsk charakter a pro relativn odlehlost se vraznji nerozvjela. V 19. stolet tala nejvce 33 dom a 186 obyvatel.
arel kostela sv. Jakuba Vtho

SKP R . rejstku 18493/54302 se st. p. . 80 a p. p. . 1032 v k. . Hradany u eskho Dubu
Barokn upraven stedovk kostel sv. Jakuba Vtho obklopuje hbitov obehnan ohradn zd s brnou a mrnic. Arel umstn v jin sti obce zaujm dominantn polohu nad dolm eky Mohelky. Mapa csaskho otisku stabilnho katastru z roku 1843 zachycuje arel vetn hbitova ve shodn pdorysn stop.
imk 1909, s. 5464; Herzogenberg - Hainz - Kolomaznk 2000,s. 535; Edel 2006, s. 116119.
LETAOVICE 253
kostel sv. Jakuba Vtho

Kostel zaloen pravdpodobn v prvn polovin 14. stolet stoj uprosted arelu. Psemn prameny ho poprv nepmo zachycuj v roce 1352. Farn statut ztratil bhem husitskch vlek a nsledn peel pod eskodubskou farnost. V roce 1695 k objektu pibyl souasn presbyt a lo byla prodlouena smrem k zpadu. Strop lodi od roku 1722 zdob deskov malby s vjevy ze svatojakubsk legendy. Barokn pravy zavrila stavba ve v letech 17331734. Zdnou orientovanou jednolodn stavbu uzavr plkruhov presbyt. Sedlovou stechu rozenou nmtky pokrvaj plechov ablony. Ped zpadn prel pedstupuje mohutn hranolov v zakonen plechovou stanovou stechou s lucernou a jehlou. Prel lodi s nelennmi hladkmi fasdami kontrastuj s v lennou liznovmi rmci. Interir lodi prosvtluj men plkruhov zakonen okna lemovan pskovcovmi ostnmi. Hlavn vstup situovan u paty ve je osazen v jednoduchm pskovcovm ostn s uchy. K severnmu prel presbyte pilh obdln stavba sakristie s valbovou stechou. (mo)
mrnice
Objekt barokn mrnice, zrove slouc jako kostnice, nalezneme v jihozpadnm cpu hbitova. Jednoduch zdn stavba situovan na tvercovm pdorysu zasahuje svou hmotou do ohradn zdi hbitova. Vysokou valbovou stechu zakonenou makovic kryj plechov ablony. Ciheln zdivo chrn hladk omtka hrub struktury. Vstup je umstn na severnm prel. Zdivo vykazuje sten statick poruchy. Uvnit se nachz uniktn olt vyskldan z lidskch kost. (mo)
hbitov
Od stedovku vyuvan letaovick hbitov obklopuje kostel sv. Jakuba na nepravidelnm, piblin ovlnm pdorysu, kter pechz v jihozpadn sti v obdlnk. Na hbitov pevauj men sepulkrln pamtky z konce 19. a prbhu 20. stolet. Krom nhrobk bn provenience zde nalezneme adu kvalitn zpracovanch kamenosochaskch dl. Mimo jin se jedn o sochu ehnajcho Krista s relify sv. Josefa a sv. Vclava a se jmnem rodiny Machovy na podstavci. Dle nhrobek rodiny kodovy, kter m podobu ke na podstavci s relifem truchlcho andla s pochodn na zadn stran. Ob dla pochzej ze sochask dlny Zeman z Tatobit. Socha truchlc dvky na nhrobku rodiny Rakouovch nese signaturu mladoboleslavskho sochae Prskavce. (mo)
ohradn ze s brnou
Ohradn ze vymezuje obvod hbitova. Vstup do arelu umouje brna situovan v jej severn sti. Mohutnou ohradn ze z plench cihel chrn v cel ploe omtka hrub struktury. Korunu zdiva tvo irok vyspdovan cementov desky. K jin vnj stran pilh mohutn oprk vyzdn z ediovch kvdr. Brnu ze smenho zdiva lemuje liznov rmec proveden v ploe hladk omtky. Jej korunu opt pokrvaj vyspdovan cementov desky. Plkruhov vstupn otvor je osazen pskovcovm portlem s klenkem a odraznky. V portlu se nachzej zaven dvoukdl vrata z diagonln vyskldanch foen. (mo)
254 LETAOVICE
Seznam zkratek
AO AP b. d. BP AR AV R e. p. VT DA DDM DP F KP k. . M NKP NP NZ Ob OPD p. . p. p. . RZ SHP sign. SOkA st. p. . SZKT TU DU AV R UHK UJEP OP SKP R VCPD VO Archiv obce absolventsk prce bez data bakalsk prce Archeologick stav Akademie vd esk republiky slo evidenn slo popisn esk vysok uen technick Dieczn archiv Dm dt a mldee diplomov prce Farn ad kulturn pamtka katastrln zem mstsk ad nrodn kulturn pamtka Nrodn pamtkov stav nlezov zprva obecn ad operativn przkum a dokumentace parcela slo pozemkov parcela slo restaurtorsk zprva stavebn historick przkum signatura Sttn okresn archiv stavebn parcela slo Spolenost pro zahradn a krajinskou tvorbu Technick univerzita v Liberci stav djin umn Akademie vd esk republiky Univerzita Hradec Krlov Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem zemn odborn pracovit stedn seznam kulturnch pamtek R Vzkumn centrum prmyslovho ddictv Vy odborn kola
256 SEZNAM ZKRATEK
OKRES LIBEREC
Seznam pramen
Prameny vydan:
Administrativn lexikon obc v republice eskoslovensk, I. dl, echy, Praha 1927. Bern rula, 89, kraj Boleslavsk, Praha 2001. Einweihung 1904 Einweihung der evangelischen Christuskirche in Friedland, Friedln der Zeitung 6366, 4.11. 6. 1904. Retrospektivn lexikon obc SSR 18501970, Praha 1978. Soupis poddanch podle vry 1651, Boleslavsko 1, Praha 2005. Soupis poddanch podle vry 1651, Boleslavsko 2, Praha 2005. VCPD VUT Praha V002043 Karta Registru VCPD VUT Praha V002043 VCPD VUT Praha V003438 Karta Registru VCPD VUT Praha V003438 Farnost Hrdek nad Nisou Farnost Hrdek nad Nisou, Beschreibung aller im Grottauer Pfarrbezirken bendlichen Kreutze, Statuen, oenen Feldweg - und versperrbaren Landkapellen aufgenommen, 1835 Farnost Chrastava Farnost Chrastava, Verzeichniss der auf den Teritorium der Stadt Kratzau bendlichen Statuen und Kapellen, 1836 Farnost Krytofovo dol Farnost Krytofovo dol, Verzeichniss aller bestehenden Statuen und Crucixe in dem Kirchsprengel zu Christophsgrund, 1835 Farnost Pepee Farnost Pepee, Verzeichniss aller in der pepeer Localkolatur sich bendlichen Dorf - und Feld - Statuen, 1835 Farnost Svtl pod Jetdem Farnost Svtl pod Jetdem, Verzeichniss und Bericht - Erstattung ber die Errichtung und Erhaltung aller im swietlaer Pfarrbezirke bestehenden religisen Standbilder, 1836 Farnost Ves Farnost Ves, Inventar der im Wieser Kirchspiel bendlichen Schlokapelle zu Tschernhaus, 1844 Farnost Vtkov Farnost Vtkov, Verzeichniss der Standbilder, naemlich Kreutze und Statuen, die sich im Kirchsprengel zu Wittig benden, 1836 Farnost Vlastiboice Farnost Vlastiboice, Beschreibung aller in dem Vlastiboitzer Kirchsprengel bestehenden Kreuze, Statuen, oenen Feldweg - oder verspenten Land - Kapellen, 1885
Prameny nevydan:
Archiv NZ AR AV R Praha
NZ . 1270/76. Kavn Jaroslav, Jindichovice pod Smrkem - zcenina gotickho kostela, 1975
DA Litomice, Archivy far 1

Farnost Dtichov Farnost Dtichov, Tabellarisches Verzeichniss aller in dem dittersbacher Lokalie - und olbers - dorfer Filialorte bestehenden Kreuze, Statuen und Feldkapellen, 1835 Farnost Frdlant Farnost Frdlant, Tabellarisches Verzeichnis. Aller in der Stadt Friedland, und den dazu eingepfarrten drfern bestehenden Kreutze, Statuen und Feldkapellen, 1835 Farnost Hejnice Farnost Hejnice, Verzeichniss aller in den gemeinden des Haindorfer Pfarrbezirkes, nmlich: Haindorf, Weissbach, Liebwerda & Ferdinandthal vorndlichen Kreuzen und Statuen aufgenommen im Jahre 1835 Farnost Hlavice Farnost Hlavice, Verzeichni der in dem Hlawitzer Pfarr - Territorio bendlichen Standbilder: Statuen, oenen Feldweg - und versperbaren Land - Kapellen; die in folge der hohen Verordnung einer hohen Landesstelle vom 30tn Mai dJ Zahl 9886 nach stehend ganz beschrieben folgen am 30tn November. 1835 Farnost Hodkovice nad Mohelkou Farnost Hodkovice nad Mohelkou, Verzeichni der im Pfarrbezirke zu Liebenau bisher bestehenden Standbildern, 1836 Farnost Horn asnice Farnost Horn asnice, B. Standbilder in dem Filialorte Brnsdorf und dessen Umgebung, 1835
F Pepee
Pamtnice farnosti Pepee
M Frdlant, Stavebn plnov dokumentace M Chrastava, Stavebn plnov dokumentace NP OP v Liberci, Sbrka operativnch przkum a dokumentace
OPD 0009 Kolka Miroslav, Hrad a zmek Grabtejn - Doln zmek - hospodsk budova, 2008 OPD 0056 Ouhrabka Martin, Grabtejn - dm p. 14, 2009
NP OP v Liberci, Sbrka plnov dokumentace

Fr10 Girsa Vclav, Frdlant v echch - hospodsk dvr, studie rehabilitace arelu, 1996 P14V onsk Drahoslav - Souek Vladimr- Linduka Milan- Bedrnk Jaroslav, Architekotnick a vtvarn studie na een zmeckho parku Frdlant, 1977
SEZNAM PRAMEN 257
Z 998 Hlavek Ludvk, Lzn Libverda, historick vvoj a pamtkov ochrana, 1982
RZ . 421 Brabec Jan - Trostov Vanesa, Restaurovn sochy sv. Jana Nepomuckho - Frdlant v echch. Przkum a zmr, 2006 RZ . 422 Trostov Vanesa, Restaurtorsk zprva, patnct kamennch prvk umstnch na severn fasd budovy radnice p. 37 na nmst T. G. Masaryka ve Frdlantu, 2005 RZ . 424 Restaurtorsk zprva, przkum fasdy bvalho dominiknskho kltera v Jablonnm v Podjetd, 19811982 RZ . 447 obr Ladislav, Restaurtorsk zprva o transferu dvou baroknch plastik v Jablonnm v Podjetd, 1983 obr Ladislav, Restaurtorsk zprva o oprav plastiky sv. Jana Nepomuckho a blahoslaven Zdislavy, 1986 RZ . 448 obr Ladislav, Restaurtorsk zprva o rekonstrukci putti z Morovho sloupu Krista Trpitele v Jablonnm v Podjetd, 1981 obr Ladislav, Restaurtorsk zprva o rekonstrukci ozdobn vzy ze sloupu Nejsvtj Trojice, stojc ped zmekem Pacht z Rjova v Jablonnm v Podjetd, 1981 RZ . 449 obr Ladislav, Restaurtorsk zprva o oprav Trojinho sloupu Jablonn v Podjetd, 1981 RZ . 499 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, barokn kana v Chrastav, 1974 RZ . 501 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, barokn marinsk sloup v Chrastav, 1974 RZ . 505 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, socha sv. Jana Nepomuckho na klasicistnm podstavci z roku 1801, Chrastava, Kosteln ulice, 1971 RZ . 507 ejnost Zdenk, Restaurtorsk zprva, restaurovn plastickch st kapliky v Krytofov dol, 1967 RZ . 509 ejnost Zdenk, Restaurtorsk zprva, restaurovn soch sv. Jana Nepomuckho v Mnku a v Blm Potoce, sv. Trojice v kaplice na zahrdce a kku u silnice v Krsnm Lese a boch muk v Hejnicch, 1967 RZ . 510 ejnost Zdenk, Bo muka v Hejnicch, 1967 RZ . 511 ejnost Zdenk, Souso sv. Trojice a klasicistn elezn kek v Krsnm Lese, 1967 RZ . 512 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, socha sv. Jana Nepomuckho - barok - Bl Kostel nad Nisou, 1971 RZ . 513 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva, Hodkovice nad Mohelkou plastika sv. Jana Nepomuckho, 1972 RZ . 514 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva, Hodkovice nad Mohelkou, plastika sv. Anny, 1972
NP OP v Liberci, Sbrka restaurtorskch zprv

RZ . 26 Smrkovsk Miloslav, Restaurtorsk zprva, oprava 3 svatch v Hodkovicch nad Mohelkou, 1964 RZ . 27 Karouek Valerian, Zprva o dokonen restaurtorsk prce, Svat M Magdalena, esk Dub, 1965 RZ . 28 Smrkovsk Miloslav - olc L., Restaurtorsk zprva o proveden a postupu restaurtorskch prac na morovm sloupu v Hodkovicch nad Mohelkou, 1964 RZ . 29 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva - souso T svatch esk Dub, 1965 RZ . 30 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva - pskovcov podstavec s relify a kovovm kem - rozcest Dtichov - Frdlant - Albrechtice, 1965 RZ . 31 Karouek Valerian, Zprva o dokonen restaurtorsk prce. Souso Louen Krista s Mari, esk Dub, 1965 RZ . 34 Kovov Kvta, Zprva o dokonen restaurtorsk prce. Morov sloup na nmst v eskm Dub, 1965 RZ . 41 Kodym L.- ejnost Zdenk, Restaurtorsk zprva o prbhu provdnch prac v Hrdku nad Nisou, 1964 RZ . 43 Tich Dagmar, Fotodokumentace Hodkovice nad Mohelkou, morov sloup a souso sv. Ke, bez data RZ . 44 ejnost Zdenk, Restaurtorsk zprva, oprava soch v obci Hlavice a u obce Vystrkov, 1965 RZ . 106 Tich Dagmar, Restaurtorsk zprva, morov sloup v Jablonnm v Podjetd z roku 1687, 1960 Smrkovsk Miloslav - olc J. - Vitvara J., Zvren restaurtorsk zprva, morov sloup Krista Trpitele, Jablonn v Podjetd, 1960 RZ . 220 Tursk Vladimr - Kol Miroslav, Restaurtorsk zprva, Marinsk sloup, Chrastava, 1960 RZ . 395 Brabec Jan - Trostov Vanesa, Restaurtorsk zprva, socha sv. Jana Nepomuckho ve Frdlantu v echch, 2006 RZ . 402 Kolomaznk Filip, Zprva z restaurtorskho przkumu, rekonstrukce objektu p. 907 - DDM ve Frdlant, 2005 RZ . 406 olc Radomil, Restaurtorsk zprva o oprav a pemstn kamennho sloupu boch muk v Hejnicch, 2006
258 SEZNAM PRAMEN
OKRES LIBEREC
RZ . 515 Karouek Valerian, Restaurtorsk zprva, socha sv. Jana Nepomuckho, Kiany, 1967 RZ . 517 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva - bo muka na Pevahch u Hodkovic nad Mohelkou, 1966 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva - plastika sv. Jana Nepomuckho v Hodkovicch nad Mohelkou u hbitova, 1966 Smrkovsk Miloslav, Zvren restaurtorsk zprva - plastiky sv. Petra a Pavla v Hodkovicch nad Mohelkou, 1966 RZ . 518 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, tyi barokn sochy ped kostelem v Hejnicch, 1972 RZ . 521 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, restaurovn pskovcovho podstavce s relify na kamennm mostku v Krytofov dol - I. etapa, 1970 RZ . 523 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, podstavec pod k - Dtichov, 1967 RZ . 524 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, podstavec ke ki s relify - 1833 - na okraji lesa pi silnici do Frdlantu v echch - Dtichov, 1971 RZ . 525 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, sv. Jan Nepomuck, Jan Ktitel, sv. Josef, Archandl Michael, Hrdek nad Nisou, 1970 RZ . 528 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Socha P. Marie na hladkm podstavci s devnm kem, Frdlant v echch, Okrun ulice, 1969 RZ . 529 Plachta Radko - Preclk Mojmr - Rada Ji, Restaurtorsk zprva, Pieta s kamennm kem, Hrdek nad Nisou - Donn, 1968 RZ . 559 Forstov Helena, Restaurtorsk zprva o prbhu prac na kamenn plastice svat Barbora umstn v Kamen, 1993 RZ . 561 Blek Michal - Zemnek Bohumil, Restaurtorsk zprva, souso sv. Panny Marie v Chrastav, 1994 RZ . 578 Blek Michal, Restaurtorsk zprva k pracm na dvou sochch sv. Jan Nepomuckch v Chrastav, 1995 RZ . 579 Blek Michal, Restaurtorsk zprva o renovaci sv. Heleny (sv. Vry se sochami sv. Petra a Pavla) v Hodkovicch nad Mohelkou, 1995 RZ . 595 Forstov Helena - Ma Vojtch, Restaurtorsk zprva o prbhu restaurtorskch a konzervanch prac na eleznm ki v Chrastav umstnho v arelu fary p. 124, 1996 RZ . 596 Forstov Helena - Ma Vojtch, Restaurtorsk zprva o prbhu restaurtorskch a konzervanch prac na baroknm pskovcovm souso sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla v eskm Dubu, 1996
RZ . 600 Blek Michal, Restaurtorsk zprva o zrestaurovn souso sv. Anny v Hodkovicch n. M., 1997 RZ . 601 Forstov Helena - Ma Vojtch, Restaurtorsk zprva o prbhu transferu a prac na obnov kovovho ke s kamennm podstavcem v obci Andlsk Hora, 1997 RZ . 604 Blek Michal, Restaurtorsk zprva tkajc se zrestaurovn Marinskho sloupu na nmst v Hodkovicch nad Mohelkou, 1998 RZ . 605 Blek Michal, Restaurtorsk zprva tkajc se zrestaurovn sochy svatho Petra a Pavla v Hodkovicch n. M., 1998 RZ . 616 Kubk Milan, Restaurtorsk zprva, zbradl a obloen vstupnho schodit Novho Zmku v arelu sttnho hradu a zmku Frdlant v echch, 1999 RZ . 619 Gopa Art, Restaurtorsk zprva, o oprav fragment fasdy dkanskho kostela sv. Ducha v eskm Dubu, 1998 RZ . 664 Forstov Helena, Restaurtorsk zprva o prbhu prac na kamennm souso sv. Linhart, umstnm nedaleko vchodu do kostela v obci Hlavice na okrese Liberec, 1994 RZ . 670 Novk Ji, Restaurtorsk zprva o restaurovn kamennho ke v obci Laany, 2000 RZ . 679 Blek Michal, Restaurtorsk zprva informujc o zrestaurovn morovho sloupu v Hodkovicch nad Mohelkou, 2001 RZ . 701 Hamek Ivan, Restaurtorsk zprva, socha sv. Jana Nepomuckho v Blm Potoce, okres Liberec, 2002 RZ . 702 Novk Ji, Restaurtorsk zprva, Marinsk sloup na nmst B. Smetany v eskm Dubu, 2002 RZ . 709 Blek Michal, Restaurtorsk zprva tkajc se zrestaurovn sochy sv. Petra a Pavla v Hodkovicch nad Mohelkou, 2002 RZ . 749 Va Peter, Sv. Jan Nepomuck, restaurtorsk zmr, Hejnice u Frdlantu, 2000 RZ . 751 Blek Michal, Restaurtorsk zprva pojednvajc o oprav sochy sv. Jana Nepomuckho u hbitova v Hodkovicch nad Mohelkou, 1996 RZ . 772 Hamek Ivan, Restaurtorsk zprva, restaurovn sochy sv. Heleny u kostela Sv. Ke ve Frdlantu, 2004 RZ . 777 Blek Michal, Restaurtorsk zprva pojednvajc o oprav sochy sv. Jana Nepomuckho pi silnici v Hodkovicch nad Mohelkou, 1996
SEZNAM PRAMEN 259
RZ . 779 Bulov Iva, esk Dub, kaple sv. Jana Ktitele. Stratigrae povrchovch vrstev, identikace pigmentu, rozbor maltoviny, uren druhu kamene, 2001 RZ . 864 Brabec Jan - Trostov Vanesa, Restaurtorsk zprva, sloup se sochou Panny Marie, arel kostela Nalezen sv. Ke ve Frdlant v echch, 2008 RZ . 888 Schvantner J. - Ivasukov L., Restaurtorsk zprva, rekonstrukce radnice ve Frdlantu - vestavba osobnho vtahu, 2009 RZ . 913 Trostov Vanesa, Restaurtorsk zprva, zrestaurovn boch muk v obci Doln asnice u Frdlantu, 2010
SHP 94 Macek Petr a kol., Klter Hejnice, stavebn historick przkum, 1990 SHP 114 Menclov Dobroslava, Hrad Grabtejn, 1973 SHP 115 Lbal Dobroslav a kol., Grabtejn, stavebn historick przkum hradu - zmku, 1998 SHP 146 Edel Tom, II. fze stavebn historickho przkumu johanitsk komendy v eskm Dubu, 1998 SHP 147 Vlek Pavel, Frdlant dm p. ZO 4 (domov mldee), stavebn historick przkum, 1990 SHP 148 Horyna Mojmr, Hejnice, kostel Navtven Panny Marie, stavebn historick przkum, 1976 SHP 152 Nov Miroslav - Panek Michal - Nov Elika, Jablonn v Podjetd p. 16, 2006 SHP 153 Nov Miroslav - Nov Elika, Jtrava, dm p. 20, 2008 SHP 154 Podrouek Kamil - Nov Elika, Krytofovo dol p. 17, 2006 SHP 182 Menclov Dobroslava, Sttn hrad Frdlant v echch, 1967 SHP 195 kabrada Ji - Ebel Martin, Krytofovo dol p. 15, 1994 SHP 198 Vlek Pavel - Zahradnk Pavel, Jablonn v Podjetd, dominiknsk konvent a kostel sv. Vavince a sv. Zdislavy, 2004 SHP 200 Muk Jan, esk Dub - kaple sv. Jana, pitl, 1982 SHP 202 Horyna Mojmr - Novosadov Olga, Kostel sv. Vavince a bval klter v Jablonnm v Podjetd, 1984 SHP 206 Krackov Lucie - Zahradnk Pavel, Kiany, kostel sv. Maxmilina, 1997 SHP 209 Schwertschal Jan - Klenkov Lenka, Jablonn v Podjetd, mstsk hradby, 2008 OPP . 256 Matyov Milada, Frdlant v echch - Architektonick a sochask vzdoba zmeckho parku a ndvo, 1971 OPP . 180 Krackov Lucie, Dokumentace relikt kostela sv. Jakuba v Jindichovicch pod Smrkem, 1999
NP OP v Liberci, Sbrka SHP a odbornch studi

SHP 11 Podrouek Kamil - Paulus Filip, Chrastava p. 251, 1999 SHP 30 Horyna Mojmr a kol., Jablonn v Podjetd, stavebn historick przkum msta, 1978 SHP 31 Lbal Dobroslav a kol., Frdlant v echch, stavebn historick przkum msta, 1978 SHP 44 Dostl Petr, Krytofovo dol, stavebn historick przkum a nvrh pamtkov rezervace, 1990 SHP 49 Gabriel Frantiek - Ebel Martin, Krsn Les, kostel sv. Heleny, 1992 SHP 50 Gabriel Frantiek - Ebel Martin, Frdlant, dm p. 2, 1992 SHP 52 Gabriel Frantiek - Ebel Martin, Chrastava p. 40, 1993 SHP 53 Podrouek Kamil - Ebel Martin, Chrastava p. 1, 1995 SHP 55 Podrouek Kamil - Ebel Martin, Chrastava p. 124, 1996 SHP 56 Gabriel Frantiek - Smetana Jan, Jablonn v Podjetd, mstsk hradba, 1997 SHP 58 Gabriel Frantiek - Novosadov Olga, Stavebn historick przkum, Hrdek nad Nisou p. 65, 66, 67, 2000 SHP 70 Macek Petr, Hejnice, konvent bvalho kltera, doplujc przkum, 2000 SHP 73 Gabriel Frantiek - Zahradnk Pavel, Jablonn v Podjetd, kostel Narozen Panny Marie, 1993 SHP 78 Gabriel Frantiek - Ebel Martin, Frdlant, dm p. 73, 1993 SHP 86 Gabriel Frantiek a kol., Frdlant v echch p. 41, 1994
Ob Viov
Ob Viov, Kronika obce Andlky
SOkA Liberec
AO Bl Kostel, kn. 1
260 SEZNAM PRAMEN
OKRES LIBEREC
F esk Dub, nezpracovan fond F esk Dub, nezpracovan fond, Verzeichnisz der im bhmischaicher Kirchsprengel sich bendenden Standbilder = Seznam soch a kapl v osad eskodubsk, 1883 F Jindichovice pod Smrkem, kn. 29 F Jindichovice pod Smrkem, kn. 29, Standbilder-Kapellen der Heinersdofer Kirchengemeinde, 1859 F Osen, nezpracovan fond F Osen, nezpracovan fond, Verzeichniss der Standbilder in dem Pfarrsprengel Oschitz auf Grundlage der neuen Aufnahme vom Jahre 1883 Invente archiv obc a fond mstnch a mstskch nrodnch vbor Andlka, Arnoltice, Bl, Bl Kostel nad Nisou, Bl Potok, Bulovka, ernousy, esk Dub, Dtichov, Dlouh Most, Doln Old, Doln asnice, Donn, Fojtka, Frdlant, Hejnice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Hradany, Hrdek nad Nisou, Chotyn, Chrastava, Lzn Libverda, Laany, Svtl pod Jetdem, Velibice
Soukrom sbrka
Kronika obce Laany
Soukrom sbrka
Jra 1966 Jra Rudolf, Rod Klm. Pspvek k djinm vsi Lesnvka, 1966
DU AV R
DU AV R, Khn 1943, sign. C 2.261 DU AV R, Khn Karl F., Verzeichnis der Kunstgeschichtlichen und historischen Denkmal im Landkreis Friedland, 1943, sign. C 2.261
SEZNAM PRAMEN 261
Seznam literatury
Andl a kol. 1984 Andl, Rudolf a kol., Hrady, zmky a tvrze v echch, na Morav a ve Slezsku, III. dl, Severn echy, Praha 1984. Andl - Kabek 1959 Andl, Rudolf - Kabek, Jan, Hrady a zmky Libereckho kraje, Liberec 1959. Andl - Kabek 1962 Andl, Rudolf - Kabek, Jan, Hrady a zmky severoeskho kraje, Liberec 1962. Andl - Karpa 2002 Andl, Rudolf - Karpa, Roman a kol., Frdlantsko. Minulost a souasnost kraje na pat Jizerskch hor, Liberec 2002. Andl - Technik 1991 Andl, Rudolf - Technik, Svatopluk, esk Dub, Liberec 1991. Bennesch 1924 Bennesch, Josef, Ortsgeschichte von Haindorf, Frdlant 1924. Beran - Valchov 2007 Beran, Luk - Valchov, Vladislava (edd.), Industril Libereckho kraje. Technick stavby a prmyslov architektura, Praha 2007. Blaek - Preiss 1948 Blaek, Oldich J. - Preiss, Pavel J. M., Dominiknsk kostel sv. Vavince v Jablonnm, Olomouc, 1948. Blakov 1998 Blakov, Jana a kol., Jablonn v Podjetd. Pohledy do minulosti, esk Lpa 1998. Brestovansk - Star 1998 Brestovansk, Petr - Star, Marcela, Historie archeologickho bdn v Libereckm kraji, in: Archeologie Libereckho kraje, Liberec 1998. Broov 2006 Broov, Lenka, Kostel sv. Anny v Jemanicch, nepublikovan AP, VO stavebn arch. Jana Letzela, Nchod, Prask 931, 2006. Buben 2006 Buben, Milan, Encyklopedie d a kongregac v eskch zemch, dl III/I, ebrav dy, Praha 2006. Bucharovi - Wieser 2001 Burachovi, Stanislav - Wieser, Stanislav, Encyklopedie lzn a livch pramen v echch, na Morav a ve Slezsku, Praha 2001. Durdk 2000 Durdk, Tom, Ilustrovan encyklopedie eskch hrad, Praha 2000. Durdk - Bolina 2001 Durdk, Tom - Bolina, Pavel, Stedovk hrady v echch a na Morav, Praha 2001. Edel 1992 Edel, Tom, K nlezu dochovanch prostor johanitskho kltera v eskm Dubu, Archaeologia historica 17, 1992, s. 395400. Edel 1993 Edel, Tom, Pbh ztracenho kltera blahoslaven Zdislavy, Praha 1993.
Edel 2003 Edel, Tom, Johanitsk komenda v eskm Dub, in: Sdruen rodk a ptel kraje Karoliny Svtl 47, 2003, s. 35. Edel 2006 Edel, Tom, eskodubsko v pamtkch 12.20. stolet, esk Dub 2006. Filip 1947 Filip, Jan, Djinn potky eskho rje, Praha 1947. Fiar 1999 Fiar, Miroslav, Bo muka a kky v Hodkovicch nad Mohelkou a okol, Hodkovice nad Mohelkou 1999. Fiar 2001 Fiar, Miroslav, Hodkovice nad Mohelkou. Historie, pamtky a souasnost, Hodkovice nad Mohelkou 2001. Fiar 2003 Fiar, Miroslav, Stepinky z historie Hodkovic nad Mohelkou, Hodkovice nad Mohelkou 2003. Frinta 1949 Frinta, Alois, Hodkovice nad Mohelkou. Msteko pod Javornkem, Hodkovice nad Mohelkou 1949. Gabriel - Macek - Zahradnk 1994 Gabriel, Frantiek - Macek, Petr - Zahradnk, Pavel, Kostel Narozen Panny Marie v Jablonnm v Podjetd, Przkumy pamtek 1, 1994, s. 3142. Gabriel - Panek 2000 Gabriel, Frantiek - Panek, Jaroslav, Hrady okresu esk Lpa, Praha 2000. Hagenauer 1911 Hagenauer, Ed. E., Bau und Kunst Denkmler der katholischen Kirche im Friedlnder Bezirk, Frdlant 1911. Halk 2007 Halk, Pavel (ed.), Slavn vily Libereckho kraje, Praha 2007. Hantschel 1911 Hantschel, Franz, Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, esk Lpa 1911. Hausmann b. d. Hausmann, Antonn, Obec Bulovka v historickch obrazech, Arnoltice b. d. Heber 2006 Heber, Franz A., esk hrady, zmky a tvrze, II. dl, Severn echy, Praha 2006. Hendrych 1999 Hendrych, Jan, Pckler, Petzold a krajinsk parky 19. stolet, Zprvy pamtkov pe 7, 1999, s. 213220. Herzogenberg - Hainz - Kolomaznk 2000 Herzogenberg, Johanna von - Hainz, Annemarie - Kolomaznk, Vtzslav, Der heilige Apostel Jakobus Major. Leben und Legende = Apotol svat Jakub Vt. ivot a legenda, Praha 2000. Hieke 1984 Hieke, Karel, esk zmeck parky a jejich deviny, Praha 1984.
262 SEZNAM LITERATURY
OKRES LIBEREC
Hluikov 2002 Hluikov, Hana (ed.), Technick pamtky v echch, na Morav a ve Slezsku, II. dl, HO, Praha 2002. Hnojil 2007 Hnojil, Adam, K nkolika motivm funerlnho sochastv ve druh tvrtin 19. stolet, Zprvy pamtkov pe 1, 2007, s. 3438. Hnojil 2008 Hnojil, Adam, Josef Max. Sochastv pozdnho neoklasicismu v echch, Praha 2008. Horyna 1981 Horyna, Mojmr, Tom Haenecker a stavba poutnho kostela v Hejnicch, Umn 5, 1981, s. 437447. Janoka 2003 Janoka, Martin, Vtrn mlny v echch, na Morav a ve Slezsku, Praha 2003. Josef 2002 Josef, Duan, Encyklopedie most v echch, na Morav a ve Slezsku, Praha 2002. Jubilejn noviny 9. 8. 1997 O kaplikch, Jubilejn noviny 9. 8. 1997, s. 4. Obnova plastiky Nejsvtj Trojice, Jubilejn noviny 9. 8. 1997, s. 9. Kalusok 2003 Kalusok, Michaela, Zahradn architektura, Brno 2003. Kibic 1988 Kibic, Karel, Historick radnice, Praha 1988. Kilin 1999 Kilin, Jan, Pamtky v Andlsk Hoe u Chrastavy, esk pamtky 10, I/1999, s. 79. Kilin 2003 Kilin, Jan, Andlsk Hora ... z djin star hornick osady, Chrastava 2003. Ko 1965 Ko, Josef, Odboj nevolnk na Frdlantsku 16791687. Pspvek k povstn nevolnk v echch v roce 1680, Liberec 1965. Koch b. d. Koch, Daniel, Heimatkunde der Gerichtsbezirke Deutsch-Gabel und Zwickau i. B., Jablonn v Podjetd b. d. Kol. 2001 Kolektiv autor, Kamenn ke ech a Moravy, Praha 2001. Kolka - Panek 2006 Kolka, Miroslav - Panek, Michal, Hrdek nad Nisou - dm p. 65, 66 (takzvan Azyl). Nkolik poznmek k zniku nejen uniktnho baroknho krovu, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2006, s. 6173. Kotalk 2001 Kotalk, Ji T., 10 stolet architektury, 4. Architektura barokn, Praha 2001. Krackov - Belling 2003 Krackov, Lucie - Belling, Vojtch, Stedovk sakrln architektura na Frdlantsku, Praha 2003. Krackov - Smetana 2000 Krackov, Lucie - Smetana, Jan, Romnsk a gotick architektura v okrese esk Lpa, Praha 2000.
Kua 1996 Kua, Karel, Msta a msteka v echch, na Morav a ve Slezsku, I. dl, AG, Praha 1996. Kua 1997 Kua, Karel, Msta a msteka v echch, na Morav a ve Slezsku, II. dl, HKole, Praha 1997. Kua 2001 Kua, Karel, esk, moravsk a slezsk zvonice, Praha 1995. Khn 1934 Khn, Karl F., Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Tschechoslowakischen Republik. Land Bhmen. Der Bezirk Reichenberg, Brno - Praha - Lipsko - Vde 1934. Louda 1946 Louda, Frantiek, Pravk nlezy z Pojetd, Pamtky archeologick XLII, 1946, s. 140142. Mhling 1944 Mhling, W., Das sptlatenezeitliche Brandgrberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Praha 1944. Markvart 1993 Markvart, Frantiek, Trojnsobn pamtka Dubu, Hodkovic a Osen, in: Sdruen rodk a ptel kraje Karoliny Svtl 29, 1993, s. 1617. Matzig 1928 Matzig, Anton, Chronik von Bullendorf, Bulovka 1928. Mencl 1980 Mencl, Vclav, Lidov architektura v eskoslovensku, Praha 1980. Menclov 1972 Menclov, Dobroslava, esk hrady, I. dl, Praha 1972. Metzger 1910 Metzger, O. H., Historische Denkmler im Friedlndischen, Frdlant 1910. Metzger 1912 Metzger, O. H., Die Glocken im Friedlndischen. Eine Wanderung durch deutsche Trme und Glockenstuben, Frdlant 1912. Musil - Plaek - lovec 2005 Musil, Frantiek - Plaek, Miroslav - lovec, Ji, Zanikl hrady, zmky a tvrze ech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha 2005. Nejedl - Zahradnk 2003 Nejedl, Vratislav - Zahradnk, Pavel, Marinsk, trojin a dal svteck sloupy a pile v Libereckm kraji, Praha 2003. Nevrl 2005 Nevrl, Miloslav, Krytofovo dol. Putovn asem a krajinou, Liberec 2005. Nevrl - Vinklt 2009 Nevrl, Miloslav - Vinklt, Pavel D., Album starch pohlednic - Frdlantsko = Album alter Ansichtskarten des Bezirkes Friedland, Liberec 2009. Nmethy 1818 Nmethy, Franz, Das Schloss Friedland in Bhmen, und die Monumente in der Friedlnder Stadtkirche; nebst einigen alten Urkunden und eigenhndigen Briefen des Herzogs Waldstein, Praha 1818. Panek - Panek 2001 Panek, Jaroslav - Panek, Michal, Konrd Pger v esk Lp?, Bezdz 10, 2001, s. 87104.
SEZNAM LITERATURY 263
Plumert 1869 Plumert, Joseph, Der Curort Liebwerda und seine Heilquellen im Bezirke Friedland in Bhmen, Liberec a Frdlant 1869. Prahl 2004 Prahl, Roman, Umn nhrobku v eskch zemch let 17801830, Praha 2004. Ressel 1895 Ressel, Anton F., Die Gemeinde Voigtsbach. Eine Beschreibung und kurze Geschichte dieses Ortes als ein Gedenkblatt fr Einheimische, Fojtka 1895. Ressel 1902 Ressel, Anton F., Geschichte des Friedlnder Bezirkes, Frdlant 1902. Ressel 19031905 Ressel, Anton F., Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land. Band 2, Liberec 19031905. Ressel 1911 Ressel, Anton F., Beitrge zur Geschichte der Orte des Friedlnder Bezirkes. Bad Liebwerda, Frdlant 1911. Ressel 1912 Ressel, Anton F., Heinersdorf an der Tafelchte. Ein Beitrag zur Geschichte dieser Gemeinde, Frdlant 1912. Rolencov 2005 Rolencov, Jana, Frantikni v Hejnicch 16911783, nepublikovan DP TU v Liberci, Liberec, 2005. ehek 2001 ehek, Marek, Hrdecko. Krajina na Nise, Liberec 2001. Sedlek 1932 Sedlek, August, Hrady, zmky a tvrze Krlovstv eskho, X. dl, Boleslavsko, Praha 1932. Scheybal 1985 Scheybal, Josef V., Dv star rumplov studny z eskodubska, in: Sdruen rodk a ptel kraje Karoliny Svtl 17, 1985, s. 1214. Scheybal - Scheybalov 1985 Scheybal, Josef V. - Scheybalov, Jana, Umn lidovch tesa, kamenk a socha v severnch echch, st nad Labem 1985. Schiller 1898 Schiller, Karl, Bhm. Aicha. Ein Beitrag zur Geschichte der Stadt und ihrer Umgebung, esk Dub 1898. Skoumalov 2004 Skoumalov, Mirjam, Osudy textiln tovrny v Chrastav, okres Liberec, Zprvy pamtkov pe 4, 2004, s. 359360. Skivnek 1998 Skivnek, Frantiek, Rytsk d johanit v severnch echch, Heraldika a genealogie 34, 1998, s. 177196. Slab 2001 Slab, Jaroslav, Dominiknsk klter v Jablonnm v Podjetd v letech 19451950, Bezdz 10, 2001, s. 197216. Star 1992 Star, Marcela, Archeologick sbrka Severoeskho muzea v Liberci, in: Archeologick vzkum v severnch echch, Teplice 1992. Strnad 1996 Strnad, Petr, Sbornk 650. vro trvn obc Bulovka, Arnoltice a Doln Old, 1996.
Svoboda a kol. 1998 Svoboda a kol., Encyklopedie eskch tvrz, I. dl, AJ, Praha 1998. Skora 1997 Skora, Josef, Frdlantsko ve znamen ke, Frdlant 1997. imk 1909 imk, Josef V., Soupis pamtek historickch a umleckch v krlovstv eskm od pravku do potku XIX. stolet. Politick okres Turnovsk, Praha 1909. onsk 2006 onsk, Zuzana, Epigrack pamtky Turnovska do poloviny 19. stolet, nepublikovan BP UHK, Hradec Krlov 2006. orm - Kraja 1939 orm, Antonn - Kraja, Antonn, Marinsk sloupy v echch a na Morav, Praha 1939. astn 1993 astn, Pavel, Obnova secesnho mostu v Chrastav, Zprvy pamtkov pe 8, 1993, s. 327328. ternov 2003 ternov, Petra, Sepulkrln pamtky okresu Liberec do potku 17. stolet, nepublikovan DP UJEP v st nad Labem, st nad Labem 2003. ternov 2006 ternov, Petra, Vila advokta Glcka ve Frdlantu, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2006, s. 7586. ubr 1999 ubr, Jaroslav, Zahrada v obdob secese a dlo architekta Josefa Homanna, in: Zahrada a msto. Sbornk semine SZKT v Luhaovicch, 1999, s. 3233. vejda 2004 vejda, Frantiek, Soupis hmotnch pamtek na Frdlantsku a popis jejich stavu v roce 2001. S ohledem na funerln plastiku 15.18. stolet, nepublikovan DP TU v Liberci, Liberec 2004. Technik - Andl 1967 Technik, Svatopluk - Andl, Rudolf, Msta severnch ech, Liberec 1967. Tom - Tomek 1995 Tom, Lubomr - Tomek, Jan, Varhany Liberecka = Die Orgeln des Reichenbergischen Gebietes, Chrastava 1995. Ulrych 2004 Ulrych, Ladislav, Prvn esk kronika obc Mnek a Fojtka. K 625 letm existence obce Mnek, Mnek 2004. UP I, 1977 Umleck pamtky ech, I. dl, AJ, Praha 1977. UP II, 1978 Umleck pamtky ech, II. dl, KO, Praha 1978. UP III, 1980 Umleck pamtky ech, III. dl, P, Praha 1980. UP IV, 1982 Umleck pamtky ech, IV. dl, T, Praha 1982. Vlek 2001 Vlek, Pavel, Encyklopedie eskch zmk, Praha 2001.
264 SEZNAM LITERATURY
OKRES LIBEREC
Vlek 2004 Vlek, Pavel (ed.), Encyklopedie architekt, stavitel, zednk a kamenk v echch, Praha 2004. Vlek - Sommer - Foltn 1998 Vlek, Pavel - Sommer, Petr - Foltn, Duan, Encyklopedie eskch klter, Praha 1998. Vochomrka 2007 Vochomrka, Ji, 111 let frdlantsk radnice a jej slavn architekt, Sbornk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit v Liberci 2007, s. 4852. Vochomrka 2008 Vochomrka, Ji, Hrzdn pka v dom p. 102 ve Frdlant, Krkonoe a Jizersk hory 7, 2008, s. 35. Vydra 2003_a Vydra, Frantiek, Chrastava. Kapitoly z historie msta a jeho okol, Chrastava 2003. Vydra 2003_b Vydra, Frantiek, Vtkov ... sedm stalet djin zemdlsk obce, Chrastava 2003. Vydra - Marek - Pril 2005 Vydra, Frantiek - Marek, Vitalij - Pril, Petr, Hrdecko - Chrastavsko na starch pohlednicch = Alte Ansichtskarten aus dem Gebiet von Grottau und Kratzau, Hostivice 2005. Vydra - mdov 2002 Vydra, Frantiek - mdov, Anna, Bl Kostel nad Nisou. 650 let od zaloen obce 13522002, Bl Kostel nad Nisou 2002. Wirkner 1849 Wirkner, Georg, Das Schloss Friedland in Boehmen und seine Besitzer, nebst einigen kurzen Notizen ber die Stadt und Kirche zu Friedland, Liberec 1849.
SEZNAM LITERATURY
265
Jmenn rejstk
Agricola z Limburku Cyril, 47 Andersch Anton, 164 Anderschov Marie, 183 Antonio, polr, 89, 90 Appelt a Hampel, 101 de Arco, 106 de Arco Victoria, 89 Arnold Josef, 150 Artl Karel, 58 Auerspergov, 96 Baumherr Ignaz a Elisabeth, 146 z Bechyn Tobi, 202 Belling Vojtch, 212 Beran Matj, 35 Bergmann Johann, 217 Berka z Dub Frantiek Antonn, 201 Berka z Dub Jindich, 199, 237 Berkov z Dub, 139, 199, 208, 252 Bernat Ignatz, 80 Bfaltzes Josepf a Anna, 174 Bianco Pietro, 201 z Bibertejna Jan, 86 z Bibertejna Karel, 198 z Bibertejna Rudolf, 86 Bibertejnov, 10, 88, 89, 98, 136, 212 Bik Jan, 63 Bienert Johann Frantiek, 201 Bindemann Gotthard, 13 Bindemannov, 129 Bitzan Rudolf, 117 Blha Josef, 24 Blha Vclav, 25 Blaschka Johann a Anna Maria, 147 Blaschka Konrad, 55 Blekta z tchovic alamoun, 198 Bonaparte Napoleon, 205 Bosak Maxmilian, 146 Brauner Josef, 211 Breuer Barbara, 185 Budovec z Budova Vclav, 141 Canevalle Marco Antonio, 88, 133 Careiss Dittrich August, 183 Cedlic z Cedlic Hanu, 34 Clam-Gallas Eduard, 91 Clam-Gallas Filip Josef, 41 Clam-Gallas Frantiek, 132 Clam-Gallas Kristin Filip, 42, 65, 91, 246, 247 Clam-Gallas Kristin Krytof, 89, 121, 122, 138, 171, 246, 247, 249 Clam-Gallasov, 40, 41, 87, 88, 122, 212, 247, 250 Clamov, 91 apek ze Sn Jan, 43, 121, 212 z ernous Heynecke, 40 ernousov, 129 ubrda Vclav, 169 Dachhauser z Heroldsteinu Jan Ji, 36 de Nouncle (von Nanckel) Marie Angela, 135 Ddek Vclav, 159 Dirschmid Jos., 159 Dittrich Stephan, 147 Dbschitzov, 12 z Donna Albrecht, 139 z Donna Hlav, 121 z Donna Jan, 29 z Donna Jindich, 26 z Donna Mikul II., 182 z Donna Otto, 171 Donnov, 14, 80, 121, 140, 170 Dubke Ondej, 99 Duchek Maria Anna, 147 Eberhardtov, 72, 73 z Eberhardtu Anna (rozen Salza), 73 z Eberhardtu Helena (Anna), 74 z Eberhardtu Michael ml., 72, 73 Eckert Franz, 216 Edel Tom, 60, 220 Etzelov, 224 Feigl a Widrich, 193 Ferdinand I., 211 Ferdinand II, 89 Feuereisen Johann, 206 Fiedler Daniel, 60 Finke Theresia, 31 Fischer z Erlachu Johann, 132 Friedel Theodor, 106 Fritsche Ambrosius, 90 Fhrich Joseph, 187 Fhrich Wenzel, 187 Fnke Joseph a Anna Rosina, 146, 147 Gahler Jos., 69 z Gallasu Antonn Pankrc, 89 z Gallasu Filip Josef, 17, 82 z Gallasu Frantiek Ferdinand, 90, 166 z Gallasu Jan Vclav, 121, 129 z Gallasu Johanna Emerencie (rozen z Gaschina), 166, 176 z Gallasu Maty, 88, 89 Gallasov, 12, 16, 36, 40, 65, 72, 87, 88, 91, 106, 132, 136, 164, 176, 212 Gersdorfov, 40, 73 Glaser Ignaz, 157 Glck Friedrich, 117 Glck Samuel, 117 de Grat Jindich, 170 Griesselov, 36 z Grnenbhlu Ferdinand Homann a Albta, 171 z Grnenbhlu Ferdinand Homann, 121 Habenicht Anton, 235 Haenecker Tom, 132 Hampel Rudolf, 117 Hartigov, 168 z Hartigu Adam, 168 z Hartigu Ludvk Josef, 198 Havel Vclav, 55 Havlina Frantiek, 54 z Havlovic Domoslvek, 130 z Havlovic Hynek, 130 Heber Franz Alexander, 91 Heckel (Heck) Wilhelm, 90, 91, 92, 94, 98 Heger Filip, 202 Heinrich z Amsterodamu G., 98 Heintschel Eduard, 161, 212 Heintschel Felix, 212 z Heisternu Jakub Reinhard, 211 Heistern Johann a Sibilla, 183 von Hildebrandt Johann Lucas, 201 Hiller Ernst, 182 Hironym Jacob, 166 Hirschov Theresia, 157 z Hobergu a Kunnerdorfu Krytof, 183 Hofmann Joseph, 78 Holaj Frantiek, 25 Hol Prokop, 43 Hosak Wenzel, 169 Hbler Johann, 172 Chldkov, dlna, 33 z Chrstn Petr, 198 Isolani Ludvk Hektor, 44 Jckl Josef, 39 Jan Pavel II., 201 Jantsch David, 184 Jantsch Karl, 15 Jareov Anna, 33 Jelnek Martin, 156 Jonghen z Hungaria Caesar Gillo, 168 Josef II., 50, 62, 200, 211 z Kaiperka Mikul, 121, 182 Kammel J., 15 Kandler Ignatz, 197 Kandler Johann Georg, 196 Kasper Christoph, 31 Ketzler Elias, 176 Khittel August Georg, 147 Klingenberg Wilhelm, 54, 55 Klueg Jan Samuel, 36 Knauth z Fahnenschwungu Norbert, 47 Knebelov, 75 Knobloch Ferdinand, 148 z Kojetic Mikul, 130 Kolomaznk Jan, 35 Kopsch Antonius Ignatius, 183 Koiar Florin, 160 z Kotle Jan, 222 Kottwitzov, 40 Krackov Lucie, 212 Kraus Johann Sebastian, 172 Krause Jan Kapar, 31 Kreschel Anna Elisabeth, 174 Kreschel Christof, 174 Krosch Josef, 112 Kua Karel, 98, 120, 202 Khn Karl, 28, 31, 119, 172, 174, 99 Kune z Lukavec Jan, 221 Kunze Johann Joseph, 13, 125, 171, 225, 229, 247, 250 Kurzbach Jindich, 228 Kyjov z Kyjova, 219 z Laboun Jan, 141 z Ladronu, 106 Lamotte z Frintropu Ignc Frantiek, 219 Lamotte z Frintropu Johann, 79 Lamotte z Frintropu Peter Anton, 135 Lamottov z Frintropu, 168, 219 z Lemberka Haek, 237 z Lemberka Havel, 43, 49, 199, 200 z Lemberka Zdislava, 199 Leubner Franz, 172 Leubner Josef, 69 Leuthner Abraham, 132 Lichtner Johann a Sabina, 183 Lichtner Joch. Franz, 197 z Lobkovic Marie, 54 Luh Joseph a Michael, 236 Marie Anna, abatye, 57 Marie Terezie, 62 Markvarticov, 43, 199 Max Josef, 48, 149, 183 Maxenov, 36, 75 z Maxenu Anna, 225
266 JMENN REJSTK
OKRES LIBEREC
z Maxenu Ji, 75, 225 Mehl ze Stelic Ji, 121, 181 Meisner Ferdinand, 61 Melhardtov, 213 Menclov Dobroslava, 91 Mentzel Anna Maria, 183 Mentzel Camil Johann Maxmilian, 183 Mentzel Johann, 183 Menzel Franz, 99 Mertel a Wilde, 152 Michal Martin, 57 z Michalovic Jan, 141 Michler Anton, 182 Miller Johann Stepfam, Caecilia a Franz, 146 Miltitzov, 40 Mler A., 17 Morand, plukovnk, 221 Mose Josef, 80 Mller Otto, 129 Neumann Franz, 106 Neusser J., 31 von Nostitz Friedrich, 174 Nostitz Johann, 183 von Nostitz Justina, 174 Novkovi Josef a Anna, 25 Novohradsk z Kolovrat Purkart, 219 z Oppersdorfu Jan, 43, 45, 49, 50, 54, 62, 79, 168, 211 Oppersdorfov, 70 Otto Anton, 42 Pachtov z Rjova, 199, 205 Pnek (Panetius) Jan imon, 45 Pnek Jan Vclav, 45 Passbauer Johann, 211 Paul Vclav, 47 Pelz Franzisca, 31 Perini Domenico, 201 Pettrich Franz, 175 Petzold Eduard, 58 Pger Konrd, 45 Pietsch Johann Joseph, 235, 241 Pietschov Anna Dorothea, 175 Pichler Ignaz a Johanna, 146 Pilz K., 66 Planner Franz Ignaz, 155 Platz z Ehrenthalu Christian Karl, 165 Praumon David, 201 Preclk Mojmr, 232 Preibisch Karl August, 65 Proud Adam, 52 Prskavec, socha, 254 Pruvot Josef, 50, 51 Pemysl Otakar II, 86, 88, 121 Pemyslovci, 26 Puteani Theresia, 183 Putz z Adlersthurnu Jan Frantiek Edmund, 81 z Quos Fridrich, 225 z Quos Veronika, 225 Rackwitzov, 40 Rakouovi, 254 z Ralska Jan, 49 Ramisch Franz a Theresie, 183 Ramisch Franz, 197 Redernov, 77, 86, 88, 91, 93, 98, 106, 132, 165, 224 z Redernu Kateina, 30, 90, 98, 112 z Redernu Krytof, 98
z Redernu Melchior, 30, 90, 98 z Rodewitz Adam, 72 Rell H., 84 Ressel Josef, 75 Resselov, 75 Reylich Wenceslaus, 197 Riedl Maria Anna, 172 Riemer Christian, 197 Richter Bruno, 117 Richter Gottfried a Elizabeth, 236 Richter Christian, 236 Richter Christoph, 235 Richter Johann Wenzel, 230 Ritter Christoph, 244 Rohanov, 44, 62, 168 Rohan Kamil, 70 Rols Julius, 101 Ronovci, 88, 89 Sachers Gustav a Krapf Anton, 193 Sachers Gustav, 48, 57, Seifert Josef, 112 Seligerov, 212 Semdner Anton, 69 Semdner Apolonia, 69 Schfer Ernst, 54 Schfer H., 38 ze Scharfsdtu Johann, 36 ze Schauenburgu Bruno, 199 Schencke Johan Samuel, 197 Schirer Johann, 183 Schmeissner Jakob, 51, 53 Schmitt Franz, 44, 55, 57, 58, 252 Schmittov Ida, 54 Schmittov Ludwika, 48 Schmittov, 47, 48, 54 Schbel Kilin Michael, 160 Schbel Michl, 229 Schdel Jacob, 17, 37 Schpfer Josef Tobias, 173 Schper Anna Maria Rosina, 172 Schro Matthias, 183 Schubert Kajetan, 175 Schrerov z Waldheimu, 183 Schwanitzov, 12, 136 Schwann Josef, 245 Schwarz Anton, 71 Schwarz Ferdinand Vclav, 60 Schwarz Franz, 48 Schweinichenov, 12, 40 ze Schweinichenu Kapar Kristin, 13 Siegmund a Neuhuser, 228 Simon Gustav, 113 Sitte Daniel, 197 Sitte Johann Christian, 173 Slatinsk Jetich, 54 Smiick Jan Albrecht, 62 Smiit ze Smiic, 44, 62, 70, 211 Sobec ze tvena Jan, 62 Solvay, 237 Sommer Kajetn, 19 Sommerfeld Arnot, 13 ze Sovince Ale, 219 ze Sovince Jan, 219 Spazio z Lancia Marco, 89, 90 Spietschka Theodor, Rosalia, Maria a Vincenz, 149 Spranger Bartolomeus, 90
Stelzig Andreas, 10, 36, 75, 76, 242 Storm, 84 Stracke Dobius, 99 Stracke Johan, 99 Sucharda Antonn, 25 Svtl Karolna, 141, 167 Swoboda Wilhelm, 154 ze lejnic Volf, 198 lik Jchym Ondej, 251 likov, 91, 106 Technik Svatopluk, 51 Thiele Franz, 182 Thun (Thum) Frantz, 41, 42, 247 Thun Josef, 225 Tietze Carl, 48 Tosknsk Anna Marie Frantika, 99 Trauttmannsdorfov, 121, 172, 183 z Trauttmannsdorfu Adam Maty, 171 Uhl Josef, 54 z Valdtejna Albrecht, 44, 62, 70, 79, 87, 88, 121, 141, 168, 211, 212, 219, 221, 251 z Valdtejna Henk, 62 z Valdtejna Maxmilin, 62, 141, 251 Valdtejnov, 219 Valliov z Milna Kapar a Marek, 98 z Vartemberka Adam, 62, 144 z Vartemberka Jan, 43, 62 z Vartemberka Jaroslav, 218 Vartemberkov, 62, 70, 211 Vladislav I., 43 z Vrbna, 201 Waldhauser Ji, 222 Weidebachov, 12 Weigsdorfov, 12 Weisbachov, 36 Weitman Joh. Jos., 197 Wiese Ignc, MUDr., 48 Wilde Franz, 150 Wirch Jan Josef, 205 Wollmann Josef, 54 Wondrak Joseph, 196 Worrel Karolina, 147 Wrissov, 36 Zeman Josef, 25, 33, 63 Zemanov, dlna, 254 Zckler Adolf, 138 Zckler Eduard, 138 Zna Vclav, 45
JMENN REJSTK 267
Seznam ilustranch fotografi
pedsdky Mllerova mapa z roku 1720 s. 19 Krajina u Arnoltic s. 29 Pohled od hradu Roimund severozpadnm smrem s. 31 Bl Potok pod Smrkem, kostel Nejsvtj Trojice s. 39 Krajina s kaplikou severn od Bulovky s. 46 esk Dub, pohled z radnice severozpadnm smrem na nmst a kostel sv. Ducha s. 53 esk Dub, detail relifu z domu p. 4/IV s. 76 Krajina Frdlantsk pahorkatiny s v kostela sv. Heleny v Krsnm Lese s. 78 Krajina u Domaslavic s. 85 Krajina u Fojtky s. 93 Pohled na hrad a zmek Frdlant smrem od Raspenavy s. 100 Pohled na jihovchodn st msta Frdlantu s. 103 Pohled na severozpadn st msta Frdlantu s. 105 Frdlant, nhrobnky v arelu kostela Nalezen sv. Ke s. 106 Pohled na severn st msta Frdlantu s. 110 Pohled na nmst z frdlantsk radnice s. 116 Pohled na zpadn st msta Frdlantu s. 128 Pohled na hrad a zmek Grabtejn od hbitova v Chotyni s. 134 Hejnice, pohled na arel kostela Navtven Panny Marie od jihovchodu s. 143 Krajina u Hlavice, na horizontu kostel sv. Linharta s. 160 Vklenkov skaln kaplika v Hodkovicch nad Mohelkou s. 163 Horn asnice, krajina s kostelem Neposkvrnnho Poet Panny Marie s. 166 Krajina u Hornho Vtkova s. 175 Zastaven kov cesty v arelu kostela sv. Bartolomje v Hrdku nad Nisou s. 191 Chrastava, dlkov pohled na kostel sv. Vavince s. 195 Chrastava, Poben ulice s kostelem sv. Vavince v pozad s. 202 Dominanty Jablonnho v Podjetd, bval kostel Narozen Panny Marie a kostel sv. Vavince a sv. Zdislavy s. 231 Pohled na Krytofovo dol od vchodu s. 244 Kostel Vech svatch v Kunraticch s. 250 Krajina u Lzn Libverda
268 SEZNAM ILUSTRANCH FOTOGRAFI
LIBERECK KRAJ
1 : 200 000
0 10 km
sttn hranice krajsk hranice hranice okresu hranice sprvnho obvodu
stav k 1. 1. 2003
SOUPIS PAMTEK
O K R E S L I B E R E C
ALe
Editorka: Petra ternov Autoi anotac: Petr Freiwillig, Jarmila Hukov, Olga Kkov, Martin Ouhrabka, Zuzana onsk, Petra ternov, Jana ubrtov, Renata Tierov Transliterace npis: Zuzana onsk Zpracovn mapovch podklad: Vladimr Vrabec Jazykov redakce: Barbora Vochomrkov Grack prce, sazba: Michael tverek Fotograe: NP OP v Liberci, Michael tverek Pedtiskov pprava fotogra: Art D-Grack atelir ern, s.r.o. Tisk: Tiskrna V&H Print Hlvko, s.r.o. Mapov podklady: esk ad zemmisk a katastrln Historick stav AV R, v. v. i. vodn citt Vclava Havla pevzat z dedikace pi pleitosti vstavy Kmen a bolest, konan ve Staromstsk mosteck vi, kvten jen 1993 V dubnu 2010 vydal Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit v Liberci Dkujeme vem rmm, institucm a jednotlivcm, kte nejrznjmi formami pomoci pispli k vydn tto knihy

soupisNPU I B PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

soupisNPU I B PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

A LBRECHTICE U FRDLANTU ANDLKA ANDLSK HORA S O U P I S N E M O V I T C H ARNOLTICE B ENEOVICE BL BL KOSTEL BL POTOK

DOLNKY DOLN OLD DOLN ASNICE DOLN VTKOV

GRABTEJN HABARTICE HAVLO

VICE HEJNICE HEMANICE HEMANICE V PODJETD

HODKOVICE NAD MOHEL-

HRADANY HRDEK NAD NI-

HRUB LESNOV CHOTYN CHRASTAVA CHRSTN

KRYTOFOVO DOL KIANY KUNRATICE LZN KUNDRATICE LZN LIBVERDA

ALBRECHTICE U FRDLANTU ANDLKA ANDLSK HORA

DOLN OLD DONN

DOLN ASNICE DRUZCOV

Publikaci nann podpoily:

SOUPIS NEMOVITCH K U LT U R N C H P A M T E K V LIBERECKM KRAJI OKRES

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Albrechtice u Frdlantu obec Frdlant

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Andlka obec Viov

kostel sv. Anny

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Andlsk Hora obec Chrastava

kostel Panny Marie Snn

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Arnoltice obec Bulovka

arel kostela sv. M Magdalny

kostel sv. M Magdalny

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

ohradn ze se zastavenmi kov cesty

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Beneovice obec Velibice

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Bl Kostel nad Nisou

26 BL KOSTEL NAD NISOU

arel kostela sv. Mikule

kostel sv. Mikule

BL KOSTEL NAD NISOU 27

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

ohradn ze s brnami a zastavenmi kov cesty

socha sv. Jana Nepomuckho

arel zceniny hradu Roimundu

28 BL KOSTEL NAD NISOU

zdivo hradnho jdra

pkop se zdvojenm valem

BL KOSTEL NAD NISOU 29

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Bl Potok pod Smrkem

30 BL POTOK POD SMRKEM

kostel Nejsvtj Trojice

socha sv. Jana Nepomuckho

BL POTOK POD SMRKEM 31

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

socha Panny Marie

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

Budkov obec Velibice

souso Nejsvtj Trojice

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

arel kostela sv. Archandla Michaela

kostel sv. Archandla Michaela

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

ohradn ze se zastavenmi kov cesty

SOUPIS NEMOVITCH KULTURNCH PAMTEK V LIBERECKM KRAJI

arel bvalho zmku