Nae tma: Tyr by z ns ml radost...

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

slo 3/2013

foto Tom Burinek, TOM Lo3 Hronov

Z vozku do kajaku Kulat stl: Novelizace legislativy a NNO 38. VS RDM

vodnk Vc ne jen vsledek a vkon

Zpravodaj RDM ovchov avyuit volnho asu dt amldee

Tma tohoto sla Archy je Tyr by z ns ml radost. Pemtm, co by mu asi tak udlalo radost nejvt. Snad poet sportujcch dt? Nebo teba jen poet hbajcch se dt? Nevm v dnen dob toti pevld nzor, e vtina dtsk populace ani podn nepivykla pohybu; sed upota a tloustne. Pouh lamentovn nad tm ale nesta. Chce to zkrtka zat dtem vtpovat, jak a m je pro n sport a pohyb dleit. U odmalika. Jist, pro rodie je mnohem pohodlnj, kdy vysvtl dtti, jak se ovld ta a ta hra, kdy mu pod nejnovj PSP nebo jinou ultrachytrou elektronickou hraku. V lepm ppad pak takov cvrek hraje hru se sportovn tematikou (i kdy stleky a zabjen asi stle budou pece jen populrnj) Ve sdruench dt a mldee je myslm pohybu dost. Ve vtin ppad jsou vemon pohybov hry tak jednm z pil, na nich innost s dtmi stoj: rozvjej pohyb, mysl, koordinaci No, a je u nich pedevm skvl zbava...! Zkusme se te podvat na bn oddl tradin dtsk organizace na jedn a na oddl sportovc ve sportovnm klubu na druh stran. Je mon je porovnvat? Maj vbec nco spolenho? Na prvn pohled mon ne. Pi blim zkoumn ale objevme kl, kter otevr stejn vrtka. Ve sportovnch klubech zle pedevm na tom, zda se hraje pro radost, nebo pouze pro vsledky. Ve pikovch fotbalovch, florbalovch i jinch klubech, kter hraj nejvy mldenick soute, se touha po dobrm vsledku a skvlm umstn bohuel mnohdy dostv ped prost kamardstv, toleranci a nkdy i smysl pro fair play. Tam, kde jde jen a pouze o vsledek, se ti slab, by hodn a kamardt, neprosad. Jak ji bylo eeno, jde tu pouze o vsledek. Myslm si, e je to chyba, ato

Foto Frantiek Fra, Stedisko Radost, obansk sdruen

i pesto, e takov sportovci pak mohou nosit reprezentan dres: vdy pece byli zkrtka nejlep Museli tomu ale mnoho obtovat a asi zle na kadm znich, zda si v dosplosti eknou, e to byla sprvn volba J osobn preferuji takovou rove sportovn, kde se objevuje mnoho prvk bnho oddlovho chovn. Kde vlastn nejde ani tak o vsledek, jako o to, aby se hrlo fr, aby drustvo fungovalo jako tm a jako parta kamard. Takov spoluhri si pak sv ptelstv kolikrt uchovaj po cel ivot. Kdy jsem v deseti letech zaal hrt nrodn hzenou, ji po nkolika tdnech jsem znal jmnem nejen sv vrstevnky, trenry, ale vlastn vechny hre dosplch kategori. A to bylo to, co m uchvtilo: nedlaly se nikdy dn rozdly mezi prckem a dosplm; vichni jsme byli kamardi. Koneckonc, proto jsem u hzen vydrel dodnes, kdy pro zmnu zase j coby dospl ovlivuji chovn dt v naem hzenkskm oddle. Prv popsan zpsob fungovn sportovn-pohybovch aktivit a jejich veden na bzi ptelstv je, ekl bych, veobecn platn. V danm ppad dokonce natolik, e kdybychom se podvali na leny oddlu hzen a leny naeho turistickho oddlu, zjistili bychom, e jsou to vlastn skoro ti sam lid. Nejde tedy ani tak o to, zda se vnujeme tbornien, hzen, kopn, plavn i jinmu cvien. Jde pedevm o to, jak je u toho parta a jak se v n da ptelstv. A prv kamardstv a tmov duch, kter lze nalzt jak ve sdruench dt a mldee, tak v nkterch sportovnch klubech, je prv tm, co by podle mho nzoru nejen Tyrovi, ale i Fgnerovi udlalo tu nejvt radost.
Ondej ejtka Autor je mstopedsedou RDM. Vede turistick oddl mldee a dtsk hzenksk oddl.

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 zedne29.3.1999 Redakce: Ji Majer vedoucredaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 211 222 870 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v kvtnu 2013. Foto na tituln stran Tom Burinek, TOM Lo3 Hronov Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji. Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Nae tma Z vozku do kajaku: Ale nejhez je stejn mj Honzk!

Klrka je devatenctilet vozkka, kter je odkzan na pomoc svch rodi a socilnch pracovnk ze stacione Cesta. Tentokrt se vak ocitla v nrui hned nkolika Lotr, dky nim proila nov dobrodrustv, pi kterm pesedlala z vozku do kajaku. Myslte, e to je nemon?

Bylo to asn, vbec jsem se nebla, l Klra svj nov zitek. A do dv: Jela jsem v lodi jako prvn. Byla jsem moc zvdav, jak pojedou na lodi moji kamardi z Cesty. Nkte se bli, ale kdy m vidli, tak do toho li. Mj nejlep kamard Honzk si vedl moc dobe. Byla jsem pekvapen, jak byl ikovn. Klra spolu s dalmi pteli ze stacio ne Cesta mla monost zastnit se akce Kajaky v bazn, kterou uspodalo obansk sdruen Cesta a dtsk vodck oddl Loti v rmci spolenho projektu Loti na dobr Cest. Hendikepovan dti z OS Cesta se dost uasle dvaly na vodck umn Lotr. Kdy vidly, e v kajaku sed i opravdu mal dti, dostaly odvahu vyzkouet si to tak. Nejprve se vechny postupn oblkaly zchrann vesty a pak se cho -

pily pdla. Vyzkouely si jzdu v lodi nejprve na soui, kde pojaly jistotu, e je to vcelku bezpen. Pak u se na vodu vypravila prvn vlatovka Klrka. Postupn si jzdu na vod uvali vichni, a dokonce nkolikrt. Akce dopadla nad oekvn dobe, hodnot proit dv hodiny v nchodskm baznu editelka o. s. Cesta Denisa Vobornkov. Dti z vodckho oddlu Loti jsou nesmrn obtav a je vidt, jak pozitivn vliv m oddl na jejich vchovu. Poprv jsme se nesetkali s dnmi posmky ze strany zdravch dt. Myslm, e jsme nali nov kamardy. Na akci se piel podvat i mstostarosta Hronova Mgr. Josef Tr a pomhal nm s klienty do lodi. I pro nho to byla asi pln nov zkuenost, stejn jako pro vechny dti z vodckho oddlu Loti.

Tm se na akci na p, tam u budeme vichni pipraveni a budeme vdt, co ns ek. Moc se mi lbili vodci.

Jsou to moc hezc kluci a chovali se ke mn velmi ohledupln. Nejhez je ale stejn mj Honzk, uzavela rozhovor Klrka. Cesta s Lotry na pu je nzev dal spolen akce, na kter si klienti stacione Cesta a Loti sjedou st eky py. Podrobnosti o tto akci a celm projektu Loti na dobr Cest se dotete na http://www.spolecnysvet.com
Denisa Vobornkov, Tom Burinek

Foto Tom Burinek a Milo Novotn, TOM Lo3 Hronov

Nae tma Ringoturnaj Royal Rangers

Kde se setkaj vichni lenov Royal Rangers z eska? Pece na Ringoturnaji, a se kon kdekoli. A co je to Ringoturnaj? Kln ve he zvan Ringo.

Foto archiv Royal Rangers

Pro ty, co o tto he sly poprv, krtk vysvtlen: dva tmy, oddlen volejbalovou st na volejbalovm kurtu, se sna umstit svj gumov ringo krouek do hit soupee. Hraje se tedy se dvma krouky narz a pi jedn vmn lze zskat a dva body. Tradice tohoto kln sah do roku 1998, kdy se do Vizovic sjelo 46 royalist, aby zmili sv sly a schopnosti hrt ringo. Kadm rokem pak poet astnk Ringoturnaje stoupal a na slo 354. Tolik bylo astnk zatm poslednho, patnctho ronku. A jak takov velk kln vlastn probh? Ringoturnaj trv tyi dny a zpravidla se kon ve svtench kvtnovch dnech spojench s vkendem. Prvn den se sjdj jeho atnci, jsou ubytovvni v chatkch nebo si stavj stany, jsou oznaovni ttky se jmny svmi a svch Pednch hldek, rozdlovni do skupin, ve kterch ve stanovench asech pak atakuj jdelnu, hls sv tmy dle vkovch kategori do soutnho kln a vbec vyrbj zmatek a chaos. Druh den je do zmatku a chaosu ji vnesen d a sout zapone. Na tyech kurtech probhaj soubn zpasy, hri bojuj o kad bod a divci horen fand. V tomt duchu probhne i den tet, jen je ovem i dnem finlovm. Finle v jednotlivch kategorich bvaj dramatick a atmosfra vpubliku vypjat. Jako rozhod mohou nastoupit jen ti nejlep z nejlepch, ji disponuj okem sokola a nervy jako provazy. Nakonec ve dobe dopadne av podveer ji znme mistry jednotlivch kategori. Aby se astnci ve chvlch, kdy ekaj na zpasy svch drustev, nenudili, je zajitno mnostv doprovodnch program a drobnch kln ve zcela odlinch disciplnch, za jejich splnn lze zskat drobn ceny. Takto je mono vyrobit si rzn vrobky, zaskkat na trampoln Veery tchto dn jsou vnovny Bohu a jeho poselstv, nebo Royal Rangers je organizace kesansk a krlovt jezdci mus znt vli svho Krle. Soust tchto veer jsou chvly, slovo na biblick tma blzk mladm lidem a modlitby. Posledn den je den slavnostn. Na zvrenm shromdn jsou vyhleny ti nejlep tmy v kad kategorii. Vtzov obdr dort a ringo krouky z plen hlny. Pot je dal ronk Ringoturnaje oficiln ukonen, dorty jsou sndeny, stany, batohy a jin zavazadla sbaleny, arel uklizen a nastv veobecn louen. Louen je zvltn, stejn jako cel Ringoturnaj hektick, vesel i trochu smutn, pln drobnch radost i zklamn, jak u to u velkch kln bv. Jsou tu navazovna ptelstv na cel ivot ita krtk, jen na onch pr dn. Louen je podobn, hektick, vesel ismutn. Ale co, za rok se uvidme. Ringoturnaj je toti jenom jeden.
Jan Holeek

Nae tma Tanc suenky vytvo nov tanen rekord

a s Alic Bendovou podpo ohroen dti z Kloknku

Sobota 25. kvtna je pro tanen skupinu Dancing Crackers (v pekladu Tanc suenky) velice dleit. Tato nejvt tanen skupina v R se rozhodla pi pleitosti prask Bambiridy uspodat rekord nejvce tanenk z jedn skupiny tancch spolenou choreografii ve stylu streetdance. To pro Dancing Crackers (dle jen DC) znamen zpis do esk knihy rekord, ale nemysl pitom jen na sebe. DC nabdlo Kloknku Hostivice spoluast na tanenm rekordu, a tm i jejich zapojen mezi ostatn. V den akce pijede hereka amodelka Alice Bendov, kter podpo astnky rekordu. Ti budou obleeni do jednotnch triek vyrobench speciln pro tuto pleitost. Na zelen trv budou zit lut trika na tanencch a lektorech ve vkovm rozpt od ty do 35 let. V dejvickm parku se rozmst a zatan spole-

nou choreografii, kter trv necel dv minuty. Rozjedou to v modernm stylu streetdance. Uvidte hip-hop, break dance, house dance, new style a dal.

A m je tento rekord dle vjimen? Ve zpsobu, jakm se spolen vystoupen roz mezi tanenky. Neu se ho pes internet, jak to u podobnch rekord bv zvykem, ale v danch mstech choreografii u lektoi DC osobn. Na cel prbh rekordu bude dohlet komisa Agentury Dobr den. Obansk sdruen DC oslovilo Kloknek Hostivice, projekt Fondu ohroench dt. Lektoi pijedou tamj dti a dospvajc zbavnou formou nauit rekordn choreografii, a daj jim tak pleitost astnit se velk udlosti. Navc DC daruje Kloknku dva poukazy na letn tanen tbor skupiny Dancing Crackers. Patronkou pro Kloknek Hostivice je televizn tv Alice Bendov, kter mezi ns zavt, a podpo tm jak dti z Kloknku, tak z DC.
Denisa hov, DC

Foto archiv Dancing Crackers

Rozhovor Vestrann rozvoj v sokolskm duchu

Rozhovor s pedsedou esk poboky Mezinrodn ceny vvody z Edinburghu (DofE Award) Ondejem Lochmanem o tom, pro je dobr udlat si as nasport, a brt ho jako jednu ze soust celkovho osobnostnho rozvoje.
Tma tto Archy zn Tyr by z ns ml radost. Co konkrtn by mu mohlo vykouzlit spokojen smv na tvi, kdyby se v souasn dob rozhodl seznmit s innost nadace Mezinrodn cena vvody z Edinburghu? Vestrannost. Vyplv to z naeho programu a z toho, co jeho astnky spojuje odvaha, sport a zrove urit eknme mentln zdrav: sna se toti pracovat jak se sportem, tak isrozumem. Sportovn aktivity jsou jednou ze ty sekc programu DofE Award. Jakou vhu m sport ve vztahu ke tem zbvajcm Dovednosti, Dobrovolnictv adobrodrun expedici? Rozhodn jsou rovnocenn, dbme na jejich vyvenost. Program vlastn tvo rmec pro celoivotn vzdlvn, kter zjemcm nabzme. Kad se rozhoduje o tom, co chce dlat asout pitom sm se sebou, nevystavujeme ho souti s nkm jinm. On si vt sportovn aktivit zkrtka sm zvol, co vlastn a jak dlouho chce dlat avem se bude zlepovat. Lidi nm nkdy namtaj, e takhle aktivn vlastn me bt lovk stabiln, rekrean a mon vc, ne kdyby se do naeho programu zapojil. Na to jim kme: No, to sice me, ale kdy u njak sport dl, tak my ho dovedeme krom t asouasn teba dobe hrt basketbal. ili sportovn zdatnost je jednm z kritri. Ale nikoli jedin. Take to nen podmnka, bez jejho splnn by byl zjemci zapovzen vstup k vm teba kvli fyzickmu znevhodnn? Ne, jasn e ne. Me to bt lovk, kter je hendikepovan. N program je pro vechny; to znamen, e pokud nkdo m poruchu tlesnou, zdravotn nebo mentln, i tak by se do toho programu ml vejt. Je jen otzkou, jak rovn doshne. Jsou tu lid, kte maj fyzick hendikep, i jim je ast v DofE Award oteven; budou to mt samozejm komplikovanj a je poteba, abychom se o n v prbhu programu postarali. Fotogalerie na Vaem webu naznauje, e astnc Vaich akc se setkaj s raftingem, horolezectvm a mon ijeskystvm, s turistikou. ekaj je jet jin sportovn aktivity? Jak?

Foto Rozle Bregar a Ji Majer

sportovn mety jet k tomu, aby zaal pracovat se svm rozumem, aby zaal rozvjet ijin sv talenty, kter jist m. A aby se zaal tak trochu starat i o sv okol proto zdrazujeme dobrovolnictv avytil si ped sebou njakou dal vzvu, kter nebude zase jenom otom, e on bude sm sportovat, ale e se spoj snkm jinm Mli by bt adepti nebo adeptky programu DofE Award fyzicky zdatn? Nakolik je jejich sportovn vkonnost brna v potaz pi jejich pijet? Do programu se me zapojit kad bez ohledu na jeho zdatnost. Ale samozejm kdyby astnci fyzicky zdatn nebyli, a chtli by ten program absolvovat a do jeho nejvy, zlat rovn, tak by se jim to nepovedlo, protoe expedice na zlat rovni trv tyi dny a nen to pln prochzka rovm sadem Zkrtka by jim to nevylo. A nevylo by to ani tehdy, kdyby se strukturln nevnovali minimln osmnct msc sportovn aktivit. Take: mme v programu mlde, kter je hodn zdatn, to znamen lidi, kte jsou schopn sednout si na kolo a ujet tch svch sto kilometr nebo klidn dv st denn. Takov lovk doke ujt tu expedici

J bych ekl, e je v zsad ek to, co si oni vyberou. Protoe DofE Award jim nabz ocenn za to, e sami sob pedestou njakou vzvu a pomh jim rst. Kdy nkdo pijde a ekne: J bych rd raftoval a mm clem je sjet Sou, tak vedouc se mu sna pomoci tak, aby svho cle doshl. I my vnrodn kanceli programu se mu sname pomoci, teba i finann, aby na to ml.

Rozhovor
Myslm, e sportovn aktivity, kter nai lenov vyvjej, jsou dost pestr; draz je nicmn kladen spe na individuln sporty. Na nich je nejlpe vidt, kam se dotyn posouv. Kdy si nkdo oblbil fotbal, tak je to fajn, ale je to vdanm ohledu troiku sloitj. Proto se soustedme spe na sport spjat sdobrodrustvm napklad na rafting vhodn je ale i atletika. Tam se mlad mohou dobe sami rozvjet a je zcela jasn, jak cle si mohou dt. O co maj nejvt zjem? Krom mainstreamovch sport to jsou kolektivn hry, kter se sem tam objev, a my se jejich stoupence sname odklonit k tm individulnm jsou to takzvan cool sporty, jak se jim dneska k. V zim je to snowboarding, potamo extrmnj formy lyovn, a potom horolezectv a dal podobn sportovn aktivity, je se potom asto stvaj soust Expedice. N program je vlastn mezinrodn cenou; jde ouznn toho, e astnci programu trv voln as smyslupln, e dokou voln as dvat zadarmo i nkomu jinmu a e se dovedou v rmci naeho programu rozvjet v rznch smrech. Sportovn aktivitu si toti mohou dlat i jinde, a my se sname tm, kte se do naeho programu zap, dt uritou pidanou hodnotu, o n jsem se zmnil. Dostanou od ns ocenn, pokud ke sportu dlaj jet to ve dal. Ve svm programu mme i mladistv z dtskch domov nebo dti a mladistv, kte to maj z rznch jinch dvod v ivot t ne vtina spolenosti. Pedevm se je sname finann podporovat, aby se mohli rozvjet, teba v tenisu nebo v jinm sportu. Mdia ns as od asu zsobuj informacemi o tom, jak nae nejmlad generace tloustne, je manuln neikovn a vznam slova kotrmelec zjist leda tak z Googlu. Co si o tom myslte Vy? Jak jsou v tomto ohledu Vae zkuenosti? Jsem z vesnice: vyrstal jsem na okolnch tench, kter stly vedle hlavn silnice. Prvn mobiln telefon jsem ml, myslm, nkdy v roce 1996, internet jsem zaal pouvat ve stejnm roce. Take do t doby bylo tch technickch lkadel rozhodn mn ne dnes. Tohle tma se asi ned moc zlehovat, protoe aktivita se rozhodn pesunula vc do virtulnho ne do relnho svta. Zmnn deficit tam, myslm si, proti dob dvj zcela logicky je v tom, e svt se velice zrychlil a nabz jin monosti. Take si myslm, e onu zkuenost mm prakticky stejnou: klasick pohybovost, to, e si v dtstv doslova prolezete svoje okol, se kamsi vytrc. Je j mnohem m. ekl bych, e svt ped deseti, patncti, a spe vce lety asi nenabzel tolik zajmavost a nebyl tak oteven jako ten dnen. Na druhou stranu, monost zapsn se do nejrznjch krouk a sportovnch aktivit je nyn nespoet. Kdo chce, tak si tam dojde. N program navc umouje idtem a mladm lidem, kte by chtli svj zjem propojit s potaovm svtem, takovou cestu zvolit v jedn z jeho sekc. Jak msto ve Vaem ivot zaujmal i zaujm sport? Rozhodn velkou. Proil jsem si hokej, fotbal, volejbal; kdy jsem byl na stedn kole ve Spojench sttech, tak jsem za svoji kolu zvodn bhal jednu mli. Take v mm ivot byl sport paradoxn jeho velkou st do doby, ne jsem zaal studovat vysokou. Pak jsem se mu u vnoval mn. Dnes u je pro m sport tm, co doke dobe balancovat rozumov vypt: m vc asu vkanceli, tm bolavj zda; m vce asu na tenis a squash, tm mn bolav zda. Vrtil bych se jet k tomu, co zaznlo na zatku. Myslm si, e zakladatel Sokola, Dr. Miroslav Tyr jakkoliv kladl draz na fyzickou prpravu se snail jt i cestou vestrannosti. Kdy mluvme o nm a o jeho dob, asi nememe hovoit pmo o uznvn neformlnho vzdlvn a o neformlnm vzdlvn ve vyuit volnho asu a tak dle. Mon ale, e v DofE Award dnes dlme nco, k emu by chtl patrn dospt i on: zanme voln as mladmu lovku njakm zpsobem navrhovat tak, aby bylo radost ho smyslupln rozvjet sportem, dovednostmi, a pitom vem se i starat o sv okol. Protoe ani Sokol nespoval jen ve sportu; hodn se zaobral komunitou, kter sokolskou mylenku sdlela. lo o pospolitost lid, kte maj sv spoleenstv, svoji komunitu, je se starala o jednotlivce stejn jako o celek. ekl bych, e v tomto ohledu maj Sokol a Mezinrodn cena vvody z Edinburghu hodn spolenho.
Za rozhovor podkoval Ji Majer Foto Rozle Bregar, International Award Foundation, DofE Award Czech Republic

Pokud jde o sekci sportu, program se sna pispt ke zdrav, a hlavn k pohod. Pro ns nen dleit, abychom mli v programu lidi, kte budou lmat dal a dal svtov rekordy, ale lidi, kte budou fyzicky i psychicky v pohod a dokou svoji energii rozdvat i kolem sebe.

Vce o programu: www.dofe.cz

Nae tma Nevelk sdruen s velkou tradic

Na pelomu let 1968/69 na sdliti Novodvorsk v Praze4 vznikla nevelk pionrsk skupina, dnen Sdruen turistickch a tbornickch oddl (STTO).

Jej vedouc ovlivnily snahy tehdejho Pionra o dobrovolnou organizaci dt, mldee a dosplch, nezvislou na politickch stranch i sttnm kolstv, ale i mylenky Lesn moudrosti E.T.Setona. Jeho trochu upraven znak je ostatn od roku 1970 i ve znaku nejstarho oddlu STTO Lvata anyn symbolem celho sdruen.
Foto archiv STTO

od mnoha jinch, ve sv innosti i po roce 1989, i kdy ztratila sv klubovny a musela konkurovat ad jinch vznikajcch sdruen. V polovin 90. let se nakonec bval PS osamostatnila, vzniklo nezvisl STTO, len RDM.

Clem nkdejch vedoucch bylo vychzet ze skutench a obecn prospnch zjm dt o kamardstv, produ a jej ochranu, tboen a poznvn vlasti, a vlastn tak i rozvoj dtskch osobnost i podpora rodin akol pi vchov nejmlad generace. Nastupujc normalizace po roce 1969 mnoh tehdej idely potlaila, nicmn 3. PS Pedvoj, pojmenovan na pam odbojov mldenick organizace z vlench let, se dailo zklad svch cl zachovat. Pedevm fungovat v mst bydlit a sdruovat dti a mlad lidi na jejich dobrovolnm zjmu, podat zajmav akce a tbory, ale i vyuvat dalch monost t doby k rozvoji sv innosti na podporu dt. To ale tak znamenalo elit mnoha tlakm orgn KS, SSM akolstv isnahm skupinu zlikvidovat. Na tborech i v bn innosti se asto stdaly nejrznj kontroly, nkdy i skryt, nechybly snahy rozvrtit jej veden a dehonestovat jej vedouc. A jak se ukzalo po roce 1990, nechybl ani zjem StB. Nicmn, skupina peila a by jet pionrsk pokraovala, na rozdl

Zkladem byly a jsou tbory

Od potku je pte innosti oddl STTO turistika a tbornictv. Tm se pli neli i od jinch sdruen. Dleit je vdy motivace oddlov hry, vrcholc ttdennm letnm tborem. Jejich etapy se prolnaj i celoron innost, vlety, tdennmi vpravami i zimnmi tbory. astnci se tak bhem let dostali do svta Harry Pottera, prochzeli Hvzdnou branou, byli indiny, husity, partyzny, kovboji, korzry, bojovali sPnem prstenu atd. Letos se na sv tbory chystaj Lvata do minulosti i budoucnosti se Strojem asu a na boj s mafiny se pipravuj vdruhm oddle sdruen Ze. Podstatn je, e motiv vdy mus bavit nejen dti, ale ijejich instruktory a vedouc. V poslednm obdob prosplo i to, e se podailo zskat klubovny v bvalm skladu civiln obrany na nedalek Zkladn kole v Jitn ulici. Dleitm principem pi organizaci tbor je i jejich finann dostupnost. Leton ttdenn tbory budou stt dtsk astnky kolem ty a pl tisce korun (s tm, e sourozenci maj cca 10% slevu), co odpovd dvoutdennm tborm jinde. Na svj pobyt na

tboe zsti pispvaj i vedouc ainstruktoi a dleitm faktorem je ito, e vlastn nikdy na svch tborech oddly STTO nemly placen personl; iodborn funkce zdravotnk a hospod zajiovali kvalifikovan star lenov STTO nebo ptel sdruen zad rodi. Neteba pipomnat, e tbory si sdruen buduje vlastnmi silami sminimlnmi finannmi nklady.

Nebesk Rybn
V prvnm desetilet pro sv tbory hledaly oddly STTO monosti u sptelench oddl a skupin. Pozdji se pronajmaly rzn nepouvan objekty lesnch sprv, ale ukzalo se, e je nutn najt vlastn tborovou zkladnu. V polovin 80. let nakonec sdruen zakotvilo ve stolet chalup v Nebesk Rybn nedaleko Rokytnice v Orlickch horch. Vybydlen staven bylo teba upravit a opravit. Vtm pravm vak brnila zdej stavebn uzvra. A po jejm zruen zatkem 90. let se podailo s pomoc grant

Nae tma

MMT, praskho magistrtu a M Prahy 4 i sponzorskch pspvk rodi i vydlvajcch vedoucch budovu zakoupit a prakticky pestavt na modern a zcela vyhovujc zkladnu pro letn i zimn innost. Prostor na letn stanov tbory pak je na nedalek louce. Zkladna se vyuv celoron pro innost STTO, za prakticky reijn poplatek sem jezd ale i skauti, pioni i lenov jinch sdruen.

en mnoho set dt i mladch lid. Mnohm z nich dtsk kamardstv perostlo i v dospl ptelstv i v asi dv destky manelstv. V oddlech sdruen je nyn u tet generace dt nkdejch dt, nkdej lenov se ale setkvaj i na spolench oslavch osobnch i oddlovch vro, svatbch a el, destky i stovky z nich v poslednch letech i pi smutench setknch po mrt nejstarch len. Nen bez zajmavosti, e mezi tmi, kte proili kus svho dtstv v oddlech STTO, je i generln sekret

Ptelstv na cel ivot

Za vce ne 40 let prolo oddly sdru-

Webov strnky: www.stto.cz

-krt-

Medaile MMT pro pedsedu Pionra Martina Blohlvka a DTA

Resortn ocenn ministerstva kolstv, konkrtn Medaili MMT 2. stupn, obdrel 27. bezna 2013 pedseda Pionra Martin Blohlvek. Podobnho uznn se dostalo i obanskmu sdruen Klub Domino, Dtsk tiskov agentura (DTA), zosobnnmu jeho pedsedou Slvkem Hrzalem. Zmnn ocenn pevzali oba jmenovan z rukou ministra kolstv Petra Fialy spolu s celou adou dalch vyznamenanch uitel a uitelek, kantor a kantorek. Mstem, kter veden ministerstva pro slavnostn setkn vybralo, byl Zlat salonek Lichtentejnskho palce na prask Kamp. Martin Blohlvek obdrel medaili za vznamnou pedagogickou innost voblasti prce s dmi a mlde. Zaznlo pitom, e je spoluautorem ady vzdlvacch publikac i projektu Klen, zamenho na zapojen dt se specilnmi vzdlvacmi potebami do volnoasovch aktivit. Slvek Hrzal pevzal medaili pro DTA za realizaci znm ankety Zlat mos (letos se uskutenil jej jubilejn 20.ronk), respektive za dlouhodobou propagaci a popularizaci pedagogick prce. S jakmi pocity sv ocenn pebrali? J se piznm, e s rozechvlmi, protoe tady se sela cel ada koleg, urit vynikajcch pedagog, a to, e jsem tady mezi nimi, m pochopiteln t a zavazuje, ekl zpravodaji serveru Adam pedseda Pionra Martin Blohlvek. J jsem ho pijal s obrovskou radost, navzal na jeho slova Slvek Hrzal. Ono to vlastn nen ocenn pro m, je to ocenn organiztor ankety Zlat mos. A j si myslm, e ta medaile nepat jenom nm, ale e kdyby la rozdlit, tak by patila vem bezvadnm pedagogm v na republice. Protoe kdyby tch nebylo, tak ani ta anketa (Zlat mos) neexistuje, dodal. Oba jmenovan spojuje nejen niter-

n vztah k pedagogick profesi, nbr i fakt, e spolky, v jejich elech stoj, pat k lenskm sdruenm esk rady dt a mldee (RDM); Martin Blohlvek je dokonce jednm z jejch otc zakladatel. MMT pod slavnost setkn spojen s pednm resortnch ocenn medail 1. a 2. stupn ji tradin upleitosti oslav Dne uitel (ten je v R uren na 28. bezna, kdy je vro narozen Jana Amose Komenskho).
Ji Majer

Foto archiv STTO, dole Ji Majer

eskho olympijskho vboru, jedna z dramaturgy Karlovarskho filmovho festivalu, zstupce nelnka CHKO Kokonsko, f potaov st jednoho vznamnho obchodnho etzce, sttn zstupkyn, soudkyn, uznvan lkai i spn podnikatel, uitel, ale i poctiv emeslnci, pracovnci nejrznjch ad, dobrovoln ochrnci prody i lidskch prv. A je mil, e mnoz jsou schopni aochotni se podlet i na souasn innosti sdruen.

Ze zahrani Je naase pestat pltvat s talenty mladch lid

Nezamstnanost mladch lid v Evrop se v roce 2013 odhaduje na 14 milion osob bez prce mladch 30 let, co pedstavuje katastrofln pltvn talenty a ivoty.
Mezi sociln nsledky pat zklamn z politickho systmu, izolovanost od spolenosti, men samostatnost amrhn intelektulnmi schopnostmi. Evropsk hospodsk a sociln vbor, kter jmnem organizovan obansk spolenosti rad orgnm EU, je pesvden, e bludn kruh nezamstnanosti mladch lid, jen hroz zpochybnnm budoucnosti cel generace, mus bt prolomen. V novm stanovisku jsou vele vtny nejnovj politick iniciativy EU, zvlt zruky pro mlad lidi, ale zdrazuje se skutenost, e nejsou dostaten. Celounijn zruky pro mlde schvlen ministry vld evropskch stt znamenaj, e by mladm lidem do 25 let musela bt poskytnuta nabdka kvalitnho zamstnn, prbnho vzdlvn, uebnho oboru i ste tyi msce pot, co se stali nezamstnanmi, i po ukonen formlnho vzdln. Tyto systmy ji byly spn zahjeny v Rakousku, Finsku a Lucembursku.
Foto EU 2013

Nic nenechvat na posledn chvli

EHSV vt dlouhodob zamen Komise na mlad lidi, potvrdil zpravodaj EHSV Pavel Trantina, aktivn skaut abval pedseda esk rady dt a mldee. Intervenovat a po tyech mscch je pozd. Zruka pro mlad lidi by mla bt vyuita co nejdve, nejlpe vokamiku registrace na adu prce. Vbor si rovn peje prodlouit vkov strop na 30 let, aby zahrnoval nap. mlad lidi ukonujc studium na vysok kole pozdji. Tento systm bude mt k dispozici rozpoet ve vi 6 miliard eur: polovinu ze stvajcho Evropskho socilnho fondu a zbytek z nov rozpotov poloky uren na zamstnanost mladch lid. Vzhledem k tomu, e nezamstnanost mladch lid zpsobuje ztrtu 150 miliard eur ron, co pedstavuje 1,2 % HDP, si EHSV peje, aby bylo investovno vce. Dal obava plyne z toho, e finann prostedky EU budou smovat pouze do region, kde nezamstnanost mldee ji pesahuje 25 %. EHSV je

toho nzoru, e tuto monost by mly mt i jin regiony. Ve stanovisku se uvd, e je nutn jednat okamit a financovat navrhovan opaten novmi fondy. Zruka by se tak nemla uplatovat pouze na znevhodnn mlad lidi, ale i na ty, kte v minulosti vtinou nebyli ohroeni vylouenm, avak nyn nemohou najt prci, jako jsou absolventi kol a bval stisti.

Poptvka po kvalifikovanch pracovncch

Vbor zdrazuje, e odborn pprava a uovsk programy musej plnit psn poadavky na kvalitu. Kvalitn ste (mohou usnadovat) mladm lidem pstup k zamstnn a (napomhat) podnikm nalzt potenciln kvalifikovan pracovnky, vysvtlil spoluzpravodaj Philippe De Buck, bval generln editel BusinessEurope. Uvtal nvrh Komise vytvoit unijn rmec pro kvalitu st a uvedl, e podnikm by mla bt poskytovna pomoc, aby mohly nabzet vysoce kvalitn odbornou ppravu. Dodal, e zk spoluprce vzdlvacch instituc s podniky i tvrci politik, odbornky z praxe a pedstaviteli mldee m zsadn vznam pro spch uovskho kolstv a odborn ppravy. EHSV samozejm zdrazuje, e do ppravy, provdn a monitorovn zruky pro mlad lidi mus bt pmo zapojeni sami mlad lid, kter zastupuj

organizace mldee i zamstnavatel a odborov organizace tedy sociln partnei. Je nutn omezit nesoulad mezi stvajcmi dovednostmi mladch lid a potebami zamstnavatel. Je teba zatraktivnit uovsk programy vdleitch odvtvch, jako je technologie a strojrenstv. Mlad lid na sti mus bt schopni t nezvislm ivotem a lensk stty by mly rozvjet monosti individulnch konzultac a poradenstv ve vcech pracovn kariry a zavst mechanismy kposuzovn ink tohoto systmu na karirn postup jednotlivc. Je teba vtho sil veejnch slueb zamstnanosti, aby oslovily mlad lidi.

Mlad lid potebuj een

Mra nezamstnanosti mladch lid se vrznch zemch velmi li od 8% vNmecku pes 50 % v ecku. Mlad lid tak mohou potebovat pomoc, aby mohli odejt do jinho lenskho sttu, kter nabz vce pracovnch pleitost. EHSV vyzv k peshraninm innostem odborn ppravy, k lepmu vzjemnmu uznvn kvalifikac v Evrop, k vtmu investovn do vuky jazyk atak kdnmu financovn program mobility jako Erasmus. Dalm uitenm opatenm by byl systm pro uznvn dovednost zskanch neformlnm vzdlvnm, a to prostednictvm dobrovolnick prce azkuenost nabytch pmo na pracoviti, kter mohou bt pro zamstnavatele dlei-

10

Nae tma
tm pnosem. Mnoho bude zviset na angaovanosti jednotlivch vld EU. Evropsk komisa pro zamstnanost Andor Lszl prohlsil, e pro lensk stty m zsadn vznam uvst zruky pro mlad lidi do praxe. Tm, e se nyn a v budoucnu uet hospodsk nklady na mlad lidi, kte nejsou zapojeni do trhu prce, budou nesporn vyveny fiskln nklady na tuto navrhovanou zruku. Pedseda Komise Jos Manuel Barroso se vyjdil podobn v tom smyslu, e pli mnoho mladch lid v Evrop si klade otzku, zda nkdy zskaj prci abudou mt stejnou ivotn rove jako jejich rodie, a e tito mlad lid potebuj een.
EHSV

Na foto: Pavel Trantina (vlevo) a Philippe de Buck v Evropskm hospodskm a socilnm vboru Foto: European Union 2013

Podpora esko-nmeckch projekt aneb Rozje to s Tandemem!

Nmecko pro mlad lidi pedstavuje dostupn zahrani, pleitost setkat se s jinmi kulturami a poznat zajmav lidi zrznch zem, najt si mezi nimi i ptele a objevovat s nimi svt.
Provzanost esk a nmeck kultury, vzjemn ovlivovn a souit ve stedoevropskm prostoru pedstavuj pirozen pedpoklady ke spoluprci, ke spolenm setknm a komunikaci. Pesvdte se sami, e Nmecko nen jen o rychlch autech, neomezen rychlosti na dlnici a bavorskm pivu. Prv naopak! Nmecko je atraktivnm mstem ke vzdln a setkvn, kter mme za rohem a vjezd do jakkoliv nmeck spolkov zem nevyaduje obrovskou sumu penz. Vyrazte jet letos a rozjete svj projekt s Tandemem! K tomu toti vybz program Koordinanho centra esko-nmeckch vmn mldee Tandem Plze pod nzvem Rozje to s Tandemem!

Za podpory Odboru pro mlde MMT se tak mohou et pracovnci s mlde, neformln skupiny mldee a subjekty pracujc volnoasov smladmi lidmi uchzet u Tandemu Plze opodporu urenou na esko-nmeck se-

tkn mladch lid ve vku 826 let. Zjemci mohou podvat nvrhy projekt prbn po cel rok. Podpora me dosahovat a 10.000 K na projekt. Tandem pevezme v kadm projektu roli partnera, kter ho bude doprovzet pi pprav a naplovn projektovch cl a podlet se na realizaci v pedem stanovenm rozsahu. Realizace a vytovn projektu mus probhnout do konce kalendnho roku 2013. Administrativa nen nron, vem prvoadatelm a novkm v oblasti peshranin spoluprce je poskytovna podpora, a to nejen po strnce konzultan, ale i po jazykov, metodick a organizan strnce. Rdi se s vmi podlme o sv zkuenosti a sami brzy zjistte, e zskat podporu nen zdlouhav ani komplikovan.
Michaela Vesel

Vce informac o programu Rozje to s Tandemem! najdete na webovch strnkch www.tandem.adam.cz/rtt spolu s elektronickou pihlku a vekermi podmnkami pro adatele. Tme se na vae npady a projekty.

11

Foto archiv Tandemu

Pedstavujeme A pohdka zan

Kdysi dvno, ji tomu budou dva roky, se pt dobrch lidiek rozhodlo, e si zalo obansk sdruen a budou plnit sny dt, dosplch i ty sv.

Foto archiv sdruen Roci, Cheb

Akoliv jejich cesta nebyla zpotku zrovna vysypna rovmi lstky a setkali se na n s nemalmi problmy i zt okol, zdrn to ve pekonali. Tady nkde by mohl zazvonit zvonec: dobe to dopadlo a pohdky je konec? Ale ne. Z pohdky se pomalu ale jist zan stvat nikdy nekonc pbh s nvtvami v zemi Fantazie asvrou, e sny sv i jinch meme plnit vlastn stle. Nae obansk sdruen Roci Cheb, jak ji bylo zmnno, je mlad (nejen duchem, ale i vznikem). Pesto je nae historie star. Jako tm jsme fungovali pouze s klubovnou pojmenovanou Roci bez statutu obanskho sdruen ji od roku 2008. Od nzvu klubovny byl nsledn odvozen i nzev

naeho obanskho sdruen. Bylo pro ns vnonm drkem: vzniklo v prosinci 2011. U jeho zrodu stlo pt ji dve zmnnch len, a aktivity naeho tmu se stle rozrstaly. Zpotku lo pedevm o to stabilizovat rozjezd sdruen a vychytat vechny mouchy. A tak dostat do povdom veejnosti, co se nm celkem podailo. V souasn dob se chystme nai lenskou zkladnu rozit. Jak jsme uvedli v pohdkov pedmluv, hlavn npln naeho sdruen je plnn sn, co koneckonc obsahuje inae motto: Plme si sv sny. Sname se jm dit pi vech svch aktivitch, kter jsou rozdleny do t hlavnch pil: Dti, Mlde a Dospl. Na zkladnou je klubovna v arelu 1.Z v Chebu, kde se stdaj dva klu-

by, a sice Pci (pro dti od esti do 12let) a Adventure(pro mlde od 13 let a dospl). Hlavn innost Pk jsou motivan, proitkov a vzdlvac hry v klubovn i prod, kreativn tvoen nejen v keramick dln, minimln preventivn program, deskov hry, jednodenn a vkendov proitkov akce. Dti zde hraj jednoduch tmov hry, m jsou pipravovny na pechod do Adventury. Ta byla zaloena letos v noru, a to sohledem na poteby odrstajcch dt. Nechtli jsme, aby po dovren vku 12 let odely a dle se s nimi ji nepracovalo. Velk klubovna m, a funguje pomrn krtce, velice dobr ohlas, a to jak ze strany starch dt, tak i ze strany veejnosti. Vd za to pedevm atraktivit toho, co nabz:

12

Pedstavujeme
outdoorov a teambuldingov aktivity, geocaching, cyklistiku, inline bruslen, turistiku, netradin hry v klubovn iprod, jako nap. kan jam, ultimate, nzk lanov pekky a podobn. Pokud jde o akce uren pro irokou veejnost, z nkterch se pomalu stala ji tradice, jako nap. Jekova cesta na Bom Daru, zbavn park Geiselwind v sousednm Nmecku, bowling pro rodie s dtmi V letonm roce pibyl vlet do Zoo a delfinria v Norimberku a pod hlavikou klubovny Adventure jsme podnikli i tdenn zjezd do Vysokch Tater. Takzvanou vlajkovou lod naeho sdruen je letn dtsk tbor podan ji tvrtm rokem. Zanali jsme s malmi letnmi tbory pro dvacet dt, a jeliko ohlas byl pzniv a zjem rodi

Obansk sdruen Roci

Adresa: Americk 1453/36, 35002 Cheb Telefon: 731 908 592 E-mail: sdruzeni@rostacicheb.cz Web: http://www.rostacicheb.cz

Za tm Rok Zdenka Vrbov a Alexandr Tutter

Manul k novmu Obanskmu zkonku pro neziskovky

Teoretick minimum k prav pomr obanskch sdruen od innosti novho obanskho zkonku Manul, kter esk rada dt a mldee vydala pro sv leny, bude jist k uitku i pro dal neziskovky. Je to jaksi prvodce kpslun sti textu novho Obanskho zkonku (NOZ), jen m vstoupit v platnost 1. 1. 2014; je to souhrn doporuen, kter se sna vypchnout, co v zkon (. 89/2012 Sb.) nepehldnout, na co se zamit. Doporuujeme neotlet s ppravou zmn, kter ze zkona vychzej, a to zejmna, m-li Vae obansk sdruen sloitj organizan strukturu. Ke zmnm stanov je obvykle teba svolat sprvn orgny sdruen, kter mus mt njak as na svoln a dal as na prostudovn a projednn, je teba tak nechat si asovou rezervu na konzultace s prvnkem. Zmny, kter z NOZ vyplvaj, jsou pro obansk sdruen pomrn velkm zsahem, nebo od samho zkladu mn prvn dvod jejich existence nadle to nebudou obansk sdruen, ale spolky. V zkonku je dno urit zkonn minimum, kter mus spolek splovat, aby byl povaovn za spolek podle zkona anleela mu prva s tm spojen. Je tedy poteba vas provst kontrolu, zda stvajc stanovy Vaeho obanskho sdruen jsou v souladu s kogentnmi (zvaznmi) ustanovenmi NOZ a v ppad poteby stanovy i jejich sti zmnit. U vtch sdruen se to tk i organizanch jednotek s prvn subjektivitou, kter NOZ nazv pobon spolky ty mus (hlavn) spolek nechat do rejstku zvl zapsat, jinak jejich prvn osobnost zanikne. V manulu najdete mimo jin i vet onch Kogentnch ustanoven, tj. tch, od nich se nelze odchlit. Autorka textu, prvnika Mgr. Alena Hjkov, zn problematiku dtskch sdruen velmi dobe z vlastn zkuenosti. Doporuuje peten celho textu manulu, tak vak upozoruje, e manul neme nahradit studium paragrafovanho znn zkona. Pizpsoben stanov sdruen (nejen) dt a mldee k ustanovenm NOZ mnohm pid prce, na druh stran umon, aby spolky byly snadnji pijmny jinmi subjekty pi jednnch aspoluprci.
Michala K. Rocmanov

Pruku Teoretick minimum si mete sthnout v PDF ze serveru Adam.

13

Foto archiv sdruen Roci, Cheb

rostl, rozhodli jsme se v loskm roce poprv uspodat tbor pro vt poet dt. Loni jsme se na letnm tboe vJindichovicch pod Smrkem stali ryti a letos tamt se tbor ponese v duchu stavby Pacifick eleznice. Mimo letnch tbor organizujeme i tbory ojarnch przdninch. Ve vech uvedench aktivitch bychom chtli pokraovat i nadle, zrove je roziovat, a tm si i plnit dal nesplnn sny. Letos poprv jsme vypsali dva projekty na celoron innost naeho sdruen, a jak na mst, tak i na kraji.

Oba projekty byly schvleny a finann podpoeny, za co tmto dkujeme Mstu Cheb i Karlovarskmu kraji. S jinmi projekty jsme sice byli nespn, ale bereme to jako dobrou zkuenost avzvu pro sebe do dalch let. Nesmme opomenout, e jsme zrove aktivnmi leny Krajsk rady dt a mldee Karlovarska, a tedy i leny RDM. Dle jsme leny ANNA KK. Spolupracujeme s Obanskm sdruenm Rokrti, znho valn st naeho tmu pochz.

Z RDM Kulat stl k dopadm novelizace dan z pjm na NNO

Pipravovan novelizace legislativy k danm z pjm, nvrh zkona o veejn prospnosti a nov Obansk zkonk tmata, kter v budoucnu znan ovlivn innost neziskovch organizac a nenechvaj v klidu spt jejich zstupce.

Foto Michala K. Rocmanov a Ji Majer

Pot se ujal slova Ladislav Mini, nmstek ministra financ, kter se ptomn snail ve svm pspvku pesvdit, e neziskovm organizacm nehroz dn zhoren finann situace oproti souasnmu stavu. Jeho tezi podpoil i jeho kolega z ministerstva financ Vlastimil Bachor, kter budouc vvoj zobrazil dokonce jako pozitivn. V dal sti programu se k nastvajcm legislativnm zmnm vyjdili zstupci neziskovek. Jan Kamenick z lovka vtsni pehledn pedstavil oekvan pnosy a negativa zmn dan pro obecn prospn spolenosti (o.p.s.) a stavy se statusem VP a bez nj. Zdraznil, e mnoh drobnj sdruen na status v budoucnu nedoshnou a poukzal na nejistotu nedoeench legislativnch prav a na to, e nkter souvisejc pedpisy se v budoucnu mohou zmnit v neprospch neziskovho (veejn prospnho) sektoru.

Kulat stl k dopadm novelizace dan z pjm na nevldn neziskov organizace (NNO) se konal z iniciativy Milue Horsk, mstopedsedkyn Sentu, vter 12. bezna 2013 v sdle Sentu PR. V cel legislativn oblasti panuje vtuto chvli velk nejistota, protoe nkter zkony jsou teprve ve fzi n-

vrh nebo prv probh pipomnkov zen, a tak, jak jsou navreny, by mohly negativn ovlivnit fungovn mnoha neziskovek. Proto se seli k debat 12.bezna 2013 zstupci organizac, kter jsou v dnen dob evidovny jako obansk sdruen, obecn prospn spolenosti a dal podobn prvn formy, jich se v budoucnu bude tkat zskn statusu veejn prospnosti. Po pivtn modertora Alee Sedlka, pedsedy esk rady dt a mldee, a vodnm slov sentorky Milue Horsk se ujal slova Frantiek Korbel, nmstek ministra spravedlnosti, kter shrnul smysl prav v obanskm zkonku a definice veejn prospnosti. Sdlil, e pvodn pedpoklad ministerstva spravedlnosti byl, e organizace, kter budou mt status veejn prospnosti (dle VP), budou od dan zpjm osvobozeny, ale odkzal na to, e problematika je sloit a e nkter detaily byly zmnny.

14

Boek Slunko z Junka shrnul dopad dan z pjm, dan darovac a dan ddick na spolky podle toho, zda status VP mt budou nebo nikoliv, a poukzal

Z RDM
na to, e sloitost problmu legislativn pravy nikterak nezjednoduuj. Klra plchalov z Fra drc pedstavila problematiku nadac a nadanch fond z pohledu zmn v daov politice. V zvren diskuzi vystoupili nkte dal astnci setkn s dotazy a pipomnkami. Do debaty tak vstoupil dal zstupce legislativy, Marek Svato z legislativnho odboru ministerstva financ. O sv postehy se podlil Marek ediv z Asociace veejn prospnch organizac (AVPO), Karel Schwarz z Asociace NNO, Jlia Sokoloviov ze Zelenho kruhu a dal. pro spolky a to vlastn rozhodnut, jak reim si pro dan bezplatn plnn vyberou? Pak by toti mohlo bt pln jednoduch tovat v systmu irokopsmovho poplatnka, s tm, e nejve celkov objem bezplatnch plnn, pijatch v etnm obdob, by mohl bt odloen na rozvahov et. Tmto zpsobem by pak mohly bt pebytky z dar nebo lenskch pspvk odloeny do dalch obdob, bez toho, e by na konci roku byly zdanny dan z pjm. Jedn se jist o zajmav mylenky. Problm spolk je ten, e potebujeme as, potebujeme o vcech pemlet, potebujeme modelovat nae etnictv, musme sladit nae nzory apoteby. Je mon, e nedokeme tak rychle pedvdat vechny problematick situace. Druh rovina je ideov. Nikdo z ptomnch zstupc sttn sprvy nedokzal ptomnm strun a jasn popsat cl novelizace. Rozumme tomu, e je poteba se vypodat s novm Obanskm zkonkem. To je jasn, ale novelizace pinese zejm spoustu dopad nad jeho rmec. Napklad snen stvajcch benefit pro organizace bez zapsanho statusu VP je ist politick rozhodnut. Pro bylo uinno? Kolik ze stvajcch NNO, kter byly obdarovny, toto bezplatn plnn zneuily k nemu jinmu ne k veejn prospnm innostem? O kolik opravdu pipravili stt na danch? Pro je neustle opakovno, e sektor NNO je poteba proistit, ani bychom se dozvdli, jak moc je pinav? Pro chceme po tch slunch, aby zaaly zuby a pochopili, e je poteba vce administrativy na to, aby na tom byli stejn jako nyn? Pro stt navyuje nklady na vlastn sprvu vletech, kdy sttn podpora NNO dramaticky kles, firemnch drc, kvli krizi ubv? Pro zkoume v tchto letech jet experimenty s ochotou drc? Pro nem MF spotan multiplikan efekt prostedk, kter drci prostednictvm obdarovanch NNO vracej do ekonomiky? Domnvme se, e takovch otzek bychom dokzali vymyslet jet mnoho. Nejsme si jisti, e pokud na n nebude stt schopn jasn odpovdt, bude jen tko hledat podporu dole.
Ale Sedlek

Na pln zvr pedstavila Jitka Nesrstov, editelka fundraisingu Greenpeace R prezentaci na tma drc, v n vysvtlila pedpokldan zhoren postaven malch dobrovolnickch organizac a poukzala na adu nejistot a zmaten drc, kde hroz, e radji pispj na jist a velk projekty msto malm i mstnm spolkm. Prezentaci zakonila nvrhem, e stt by ml rozvoj soukromho drcovstv legislativn podporovat, ne drce odrazovat.
Michala K. Rocmanov

Problm novelizace dan z pjm se d rozdlit do dvou rovin

Prvn je technick. Jde o to, jakm zpsobem bude kdo tovat dary a ostatn bezplatn plnn. Budou v reimu osvobozen? Jak se budou chovat nklady, kter budou stavny proti tmto vnosm? Kolik asu navc strvme stm, e je budeme muset pesn klovat? Vjak me podrobnosti tuto evidenci povedeme? Nebo bude mon vyut stn nabdky ministerstva financ, e jet zapracuje monost volby

Na snmcch v textu zleva: 1. Ladislav Mini a Ale Sedlek, 2. Frantiek Korbel, 3. Jan Kamenick a Boek Slunko, 4. Jlia Sokoloviov, 5. Marek ediv a Marek Svato.

15

Foto Michala K. Rocmanov a Ji Majer

Z RDM Na konferenci v Irsku

Zatkem roku 2013 odstartoval ji tet cyklus Strukturovanho dialogu (od 1. ledna 2013 do 30. ervna 2014), kter organizuj pedsednick zem EU Irsko, Litva a ecko. Trio ve spoluprci s Evropskou komis a Evropskm frem mldee vybralo jedno dleit tma socilnho zaleovn mladch lid.
V rmci irskho pedsednictv EU se vDublinu ve dnech 11.13. bezna uskutenila prvn ze t konferenc mldee, kter mla za cl upozornit na tma socilnho zaleovn mladch lid a definovat prioritn problmy, jimi by se mla Evropsk unie dle zabvat. Evropsk konference mldee je soust procesu Strukturovanho dialogu, kter sdruuje mlad lidi a politiky vcel Evropsk unii, aby spolen diskutovali o tmatech spojench s mlde na nrodn i evropsk rovni. Proces Strukturovanho dialogu je dleitm nstrojem ke zjitn nzor mladch lid a k zajitn toho, aby jejich nzory byly brny v vahu pi tvorb politik, kter se jich tkaj. Konference pedstavila sedm oblast, kter byly vytvoeny na zklad vsledk nrodnch konzultac 27 lenskch stt a deseti mezinrodnch nevldnch organizac. Prostednictvm spolench workshop se mlad lid, reprezentanti nrodnch neziskovch organizac i tch mezinrodnch, setkali s pedstaviteli ministerstev zamench na mlde a debatovali nad danm tmatem. Pklady oblast, kde se mlad lid setkvaj s vylennm anedostupnost, jsou napklad vzdlvac systm, zamstnn, zdravotnictv
Foto archiv projektu Kecejme do toho

a podobn. Zajmavm tmatem byla tak role mldenickch organizac pi zaleovn mladch do spolenosti. Samozejm nememe opomenout pjemn doprovodn program pln divadelnch vstup o mladch lidech aproblmech, kter je v ivot doprovzej, nebo ukzky irskho tance. Irsk konference mla za kol pedstavit a tematizovat problematiku exkluze (vylenn) mladch lid ve spolenosti. Litva se pokus zamit na mon procesy, kter pomohou zlepit situaci apodpoit sociln inkluzi. Velmi vznamnou pozici bude mt eck konference, kde by se mly prezentovat realizovan i plnovan projekty podporujc soci-

ln zaleovn. Hlavnm vstupem eck konference budou doporuen Evropsk komisi a lenskm sttm, jejich obsahem budou kroky, kter by se mly v oblasti inkluze realizovat na nrodn a evropsk rovni. Pokud se zajmte o problematiku zalenn mldee, jste z organizace, kter je v tto oblasti aktivn, i mte pklad dobr praxe v tto oblasti, budeme rdi, kdy o sob dte vdt esk rad dt a mldee, a zapojte se tak do dalch konzultac v rmci Strukturovanho dialogu.
Michaela Cvachov a Martina Lalkov, astnice konference mldee v Irsku

Malte: Workshops in Brno and Adamov

N dobrovolnk Malte ml o vkendu 8.10.bezna 2013 nadupan program bhem t dn ml stihnout dv velk akce. V Brn probhala tzv. Parlamentn vmna zkuenost. Na n lenov parlament dt a mldee a lenov st OurSpace mli pleitost debatovat nejen mezi sebou, ale tak se zajmaUnfortunately, I could not join our reunion (with some of EVS volunteers in Czech Republic) from the very beginning but Istill had another great time in a school in Brno. You read right. In a school. As if this wasnt enough we also lived there and slept in a classroom. In the vmi osobnostmi. Na programu byla mimo jin nvtva kancele ombudsmana Pavla Varvaovskho. Ve stejnm termnu se sjeli dobrovolnci EVS (European Voluntary Service) na vcrn u Adamova (Ekologick volnoasov centrum Hnut Brontosaurus) v Moravskm krasu na vkendov setkn nazvan Pizza & pasta. end it sounds worse than it really was. I have had the opportunity to join aweekend activity by the National Youth Council which included discussions about political issues but also some dance workshops. Essentially, Iattended most of the Kecejme do toho Structured Dialogue of Youth workTo proto, e pod vedenm italskho dobrovolnka Francesca se nejen pracovalo apomhalo v EVC, ale tak se astnci mohli nauit vait typick italsk jdla. Jak se Malte s programem popasoval a co novho se nauil, se dotete dle mte pitom monost pocviit se vanglitin :-) -mkrshops which is also a project of RDM. It was very good to meet many youngsters who are so enthusiastic about different topics and to see how much they already know, for example about political problems. Furthermore, I was the only one not being Czech so it has also been a big opportunity to use and im-

16

Z RDM
prove the language which has become quite good, yet. I tried to talk to everyone and participate actively in all workshops. This matter appeared to be very difficult since everything was in Czech. Therefore, sometimes I felt pretty lost which is the only negative aspect of the whole event.

Saturday afternoon. Heading towards the reunion. But first I had to search for the key of the main door since the doors were locked for the whole time even during the day. Strange. At the main station I found out theres no train going to Adamov but a bus and I was lucky I arrived much earlier, otherwise I would have missed this bus. The bus journey to Adamov was interesting. Bus drivers who listen to Techno and cars overtaking police cars. I seriously love this country. In Adamov, Kela another volunteer who also came later to the workshop was already waiting. Together we hit the road for an one-hour walk to EVC vcarna. The whole time we tried to hitch-hike and after more than half of the route a nice guy gave us a lift for the last about 0.5 km. At least we did it. It was so nice to see all the other volunteers again. Unfortunately, not everyone could make it there but we still were many people, also some other vo-

Malte Range, dobrovolnk EVS v RDM

Tento projekt byl realizovn za finann podpory Evropsk unie. Za obsah sdlen odpovd vlun autor. Sdlen nereprezentuje nzory Evropsk komise aEvropsk komise neodpovd za pouit informac, je jsou jeho obsahem.

st vede dialog
Aktivity projektu Kecejme do toho se opt vrtily do st nad Labem, a to konkrtn do steck SO, adresou Star 99.
Dva velmi poveden workshopy na tma mezilidskch vztah se uskutenily dky zjmu Mgr. Miroslavy Lexov, kter vyuuje obanskou nauku na tto kole. Ve svch hodinch se sna ky vst k dialogu a kritickmu pemlen, a z toho dvodu ji zaujala nabdka naich lektorek na uspodn zmnnho workshopu pod taktovkou projektu Kecejme do toho. Pan Lexov nm nesmrn pomohla s organizac obou workshop. Dky jej pomoci jsme mohli uskutenit workshopy s velkou ast student, kte jsou zvykl na debatovn a neboj se vyjdit svj nzor, uvedla Michaela Cvachov, jedna z realiztorek workshopu. stet studenti diskutovali o tmatech, jako je kola a autority, vztahy s romskmi obany na stecku i ptelstv a vztahy ve td. Jin tmata se

17

Foto archiv projektu Kecejme do toho

lunteers and a sweet dog called Jahoda (Strawberry) who set stones in motion to let them fall into the stream, very funny to look at. Kela and me arrived just when all the work on the place was already done for that day. So we could enjoy our time in the little bar with all the other volunteers before Francesco who invited us to this event finally introduced us to the lovely and passionate Italian cooking. Together we created probably the best Tomato Sauce, Parmigiana, Pasta, Piz-

za. We couldnt be grateful enough to Fran for this awesome taste of love and passion. At last, we spent the rest of the evening with some pints and Italian Taranta dance before we had little work to do on the courtyard the next day. Before we set out on our march back to Adamov we all together visited a nice and dark cave next to the Centre. After that nice experience we started walking towards the train station. Coming closer to Adamov we noticed that we left too late so we almost missed our train. But in the end all of us made it. On the train to Praha I couldnt use my phone since the SIM card has been locked on the way to Brno and, of course I forgot the password and I didnt have anything to read so finally I could use the time for a little nap or just to let the events go through my mind while watching the landscape drifting past.

Z RDM
tkala nap. trestanc a mladch delikvent; na tematiku konflikt ve spolenosti a alternativnch trest pro mlad delikventy pipravila Martina Lalkov, druh z lektorek realizujcch workshop, prezentaci. Bhem n se studenti seznmili s hlavnmi pinami konfliktnho pnut uvnit spolenosti a s monostmi, jak v rmci trestnho zen pedstavuj vi trestm odnt svobody alternativy znm ze zahranin praxe. Vstupy z obou workshop budou soust podklad pro zvrenou konferenci projektu Kecejme do toho 2013. T se, jak doufme, zastn sami studenti, aby vyjdili svj nzor a zrove reprezentovali mlad lidi ze severnch ech. KDT

Dialog na pikniku i v deti

Co vlastn chceme? Mezigeneran piknik o hodnotch a nzorech na dnen spolenost byl nzev akce, kter se konala v Brn 10. dubna 2013.

Piknik podal v odpolednch hodinch na terase Stediska volnho asu Lunky Mstsk parlament dt a mldee Brno ve spoluprci s Podprnm programem Brnnskho majlesu 2013 a za podpory projektu Kecejme do toho. Podntem pro uspodn cel akce byla snaha pispt k lep komunikaci mezi mlad a star generac. Modertory tto neformln diskuse na pikniku byli editel SV Lunky Milan Appel a sociolog a PR odbornk tpn Neubauer.

Po celou dobu bylo mono si vzt nco dobrho z oberstven, kter lenov MPDM Brno sami upekli a pipravili. Nechybl ani hork aj a kva na zaht. Pikniku se zastnili jak mlad, tak i star oban a lenov MPDM Brno, kte se vzjemn poznvali a diskutovali spolu. Na zatku byli astnci rozdleni do dvojic. Formou rozhovoru pak kad zskval informace o tom druhm; zpovdanho pak na zklad takto zskanch daj pedstavil ostatnm. Na vodn, seznamovac pas akce navzaly poutav diskuse o hodnotch dnen spolenosti a dolo i na vzpomnky koenn rznmi zajmavostmi ze ivota debatujcch. Naeho pikniku se astnili i organiztoi projektu Kecejme do toho, kte nm poskytli potebn metodick informace. Asi po dvou hodinch diskus vedench

Foto archiv projektu Kecejme do toho

venku, pod altnkem, se zaalo ochlazovat, a tak jsme se odebrali do promtac mstnosti. Tam jsme pak vichni spolen zhldli krtk film o esk republice z pohledu cizinc, kter se stal skvlou tekou na zvr naeho mezigeneranho pikniku. Ze strany samotnch astnk vzeel zjem na pokraovn tchto aktivit. Atak, akoliv nm poas pli neplo, mme za to, e akce splnila svj el, anavc probhla v ptelsk atmosfe pln dobr nlady. Budeme se tit na pt setkn, teba u ptanque!
Ivana trajtov a Eva Novotn

18

Z RDM RDM patnctilet

Napsal jsem zejmna za prvnch deset let jej existence tolik lnk, glos, koment a vkik k innosti na nrodn rady e nevm, mohu-li upleitosti vro patnctho piinit njakou objevnou poznmku. Zkusm vak nco jako podobenstv.

esk rada dt a mldee se z odvn brky, potcejc se zkraje sv existence na ponkud nevldnm moi mezi politiky, sttnm ednictvem anedvivou veejnost, postupem doby pemnila v podnou lo. Jsem nadmru poten, e se podle poteby um promnit v kink plc npady apodnty do politik a majc schopnost poslat ke dnu leckterou pitomost. (A e se tch pitomost v legislativnm procesu, vnpadech kolem vemonch hvzd kvality pro sdruen, zoufalch podntech pesvdench europeist, kte to snad mysl dobe, ale spolkm svmi podnty namnoze jen ztrpuj a komplikuj ivot, byrokrat, kte si obhajuj vlastn existenci vymlenm nesplnitelnho, e se jich dneska rod!) Jsem rd, e se nrodn rada stala obchodnm plavidlem, kter tu a tam, po tkm manvrovn, doke pivzt svm spolkm rozumn, protoe estn vybojovan, podmnky pro existen-

ci. Obansk zkonk, u jeho vzniku souasn kormidelnk RDM byl dnem i noc, je toho pkladem. Z trob obchodn lodi se as od asu vyval i mal mec penz: To tehdy, kdy lodivodi dok pesvdit stt, e i mimodn, teba evropsk penze, by mly peci jen nkdy tak doplout ke behu, kde na n ekaj ti, pro koho byly ureny pvodn. Lodika esk rady je mi (vjimen) iprotivn. Ve chvlch, kdy k nm voz novotvary, kulatou, pitomou a patnou e pochycenou na schzch, to, co se snad ani ned nazvat tm pknm slovem slang. Kdy to a to diskutuje, msto, aby esky diskutovala o tom, kdy zabezpeuje, msto aby zajitovala, kdy k, e problm je o tom, kdy msto jasn vty posl do teru bezobsan frze. Stecha naich spolk je asto i jakmsi lodnm vlekem to tehdy, kdy ped sebou tla, i mon sp za se-

bou thne na stle jet pevnm lan Bambiridu. Kolos, kolem kterho jsou kadoron dohady, kter (zejmna) msta po republice nepipravuj s takovm nadenm, jako ped sedmi, deseti lety, kter je obrovskm routem asu a energie. Jsme ale dky nmu vidt, pot tisce nvtvnk. Mon stle plat to, e nkter radnice si nae spolky spojuj prv s Bambiridou apihldnou k tomu pi kadoron bitv openze. Rd bych nael situaci, ve kter bych nai nrodn radu pirovnal ke lapadlu, kanoi, ponorce i starobylmu voru. To u ale nechm fantazii laskavho tene. Rada je potebn a uiten, laka je vysoko. Take plnou plavbou vped do dalch patncti let a hlavn stejn dobrho lodivoda, jako je ten souasn.
Tom Novotn

Foto nahoe archiv lenskch sdruen RDM, dole zakldac listina RDM a zstupci zakldajcch sdruen RDM, 7. 7. 1998

19

Z RDM 38. VS RDM pijalo tyi nov leny

Na rovnou stovku se zakulatil aktuln poet lenskch sdruen esk rady dt a mldee po 38. Valnm shromdn RDM.
vz), kter v RDM jsou. Obecn vzato, doporuen Pedstavenstva RDM nezavazuje delegty VS ati posuzuj uchazee o pijet do esk rady kadho zvl. V danm ppad hlasovn dopadlo pomrem 50:5 (ti se zdreli) ve prospch pijet Instruktor Brno do RDM. Druhmu z novk, Aliquantulu o.s. pomohla mezi lensk sdruen esk rady skutenost, e v Krlovhardeckm kraji, kde spolek psob, krajsk rada neexistuje. Roli regionln stechy tak pevzala rada nrodn. Aliquantulum pod dtsk stanov tbory a vyvj celoron innost pro dti a mlde. Sna se pitom rozvjet nejen jejich strnku fyzickou a duevn, ale iduchovn a morln, zaloenou na kesanskch hodnotch. Ochrani pod hlavikami MOP aSOP byli do RDM pijati pot, co si vzjemn vyjasnili strukturu svch lenskch zkladen a zbavili ji nedoucch duplicit. Kvli nim toti pedchoz dv valn shromdn o jejich lenstv nemohla rozhodovat. Dal body programu VS znamenaly referovn o aktivitch esk rady. Zahranin sekret RDM Marek Kraji seznmil ptomn s nabdkou Evropskho fra mldee na bezplatn zskn software od firmy Microsoft, len Pedstavenstva RDM Miroslav Jungwirth poreferoval o projektu slevovch karet Evropsk karty mldee EYCA a ekonom RDM Oldich Bystro informoval o probhlm auditu etnictv RDM: dopadl bez vhrad. Frantiek ereda (Junk) strun zhodnotil ukonen projekt Finann gramot-

Foto Ji Majer

Delegti toti odhlasovali pijet ty novch len jsou jimi Aliquantulum o.s., esk svaz ochrnc prody (SOP), Instruktoi Brno a Mlad ochrnci prody (MOP). astnci VS zrove vzali na vdom fakt, e Svaz mladch ochrnc prody (SMOP) jakoto nkdej len RDM formln ukonil sv lenstv vesk rad, kdy ho fakticky nahradila dv shora zmnn ochransk sdruen.

20

38. Valn shromdn se konalo 11.dubna 2013 v suternnch prostorch objektu na praskm jezd, zapjench zdarma radnic prvn mstsk sti. Jednn trvalo pes dv hodiny, mlo spd a korektn prbh. ivj debata se rozproudila hlavn kolem otzky, zda pijmout za lena esk rady sdruen Instruktoi Brno (IB). Ti ji pedtm rozili adu lenskch sdruen Jihomoravsk krajsk rady dt

amldee; k pijet do nrodn sten organizace je Pedstavenstvo RDM nicmn doporuilo. Krajsk rady sdruen v RDM s tm nesouhlasily. Jejich zstupkyn Michaela Plepkov namtala, e navren pstup je nekonzistentn a nebere ohled na kritria uplatovan dve v jinch ppadech. Jej nzor podpoil delegt YMCA; tak on vidl v postupu doporuenm Pedstavenstvem RDM precedens. Pedseda RDM Ale Sedlek, mstopedseda Ondej ejtka a dal zastnci pijet zdrazovali kvalitu aktivit IB, z nich profituj i dal sdruen (vzdlvn vedoucch), nadregionln charakter innosti IB a deklarovan zjem tohoto potencionlnho novka uplatnit sv zkuenosti v rmci irho ne regionlnho celku. Poukzali t na pklady obdobn profilovanch spolk (Przdninov kola Lipnice, Velk

Z RDM
nost, len pedstavenstva Jan Husk popsal roziovn aktivit v zahranin oblasti a strun pedstavil nov evropsk projekt Liga mladch voli a Ondej ejtka pedstavil novinky vprojektu 72 hodin Ruku na to! Ale Sedlek informoval o chystan Bambirid, kter letos probhne vtermnu od 23. do 26. kvtna, i o aktulnm vvoji situace kolem novho obanskho zkonku (RDM k jeho pedpokldanmu dopadu na praxi NNO vydala pro neziskov organizace manul). Na 38. Valnm shromdn vystoupili tak dva host. Renata Bokovcov z asociace ekologickch organizac Zelen kruh prezentovala projekt Vda v akci, clen na rozvoj spoluprce (nejen ekologickch) neziskovek s akademickou obc. Podrobnosti lze vyhledat na portle www.vedavakci.cz. Miroslav Bocan z Nrodnho institutu dt a mldee (NIDM) informoval oprojektu K2 a nstroji Olina, sloucm pro vyhodnocovn zen organizace.
Ji Majer

Foto na str. 20 shora: Ondej ejtka, mstopedseda RDM a Ale Sedlek, pedseda RDM; Veronika Dernerov, Aliquantulum o.s.; Jaroslav Sbrt, SOP; Miroslav Bocan, NIDM

Evropsk karta mldee EYCA v krajch

Karty EYCA maj novho krajskho distributora: je jm Jihomoravsk rada dt a mldee, sdlc v Brn. Distributorskou s EYCA v R tak nyn tvo dv zasteujc organizace pro dtsk sdruen (RDM a JRDM), nkter informan centra mldee a dle komern subjekty (Student Agency a edok) s pobokami ve vech 14 krajch. Stle oblbenj je vak objednvn karet online. A co s kartou EYCA aktuln podniknout? Tady je nkolik tip z jednotlivch krajskch mst (msta jsou seazena podle potu obyvatel): Praha K pprav rznch akc a tbor se me hodit Ladana pjovna historickch a makarnch kostm, masek i divadelnch poteb. Samozejmost jsou slevy (vtinou 50%) na vstupy do muze, pamtihodnost a na nejrznj vstavy. Brno Hvzdrna a planetrium M.Kopernka nabz snen vstupn na astronomick poady. Firma Prosports zase prodv outdoorov vybaven (obleen, spacky, vaie apod.), co jist pot ty, kte se se svmi oddly vydvaj do prody. Ostrava Dl Michal je adeptem na zapsn do rejstku UNESCO, jedn se o bval kamenouheln dl, kde je ve ponechno tak, jako by stle fungoval. Lagoon Foto vm s 10% slevou vyvol i vyrob fotografie, zajist velkoplon tisk a potisk nejrznjho materilu (trika, hrneky atp.). Plze Klter Plasy je prvn panovnick cistercick klter v echch (zaloil ho roku 1144 kne Vladislav II.) a nrodn kulturn pamtka, kter jist stoj za nvtvu. Liberec Oblastn galerie Liberec momentln slav 60. vro prvnho osamostatnn a na duben a kvten 2013 chyst rozmanit akce k tto pleitosti. Olomouc Arcidieczn muzeum prezentuje tiscilet umleck a duchovn vvoj v olomouck dieczi. V letn sezn navc vetn romnskho Zdkova palce. st nad Labem Orange & Green poskytuje slevu a 20% na potae, potaov psluenstv a sluby (napklad webhosting). Hradec Krlov Galerie modernho umn poskytuje slevy na stl expozice i na vstavy (50%) a pod tak speciln programy pro dti. esk Budjovice Cyklo extra sport vybz k cyklistice. Kola a dal sportovn zazen se tu daj vhodn koupit (10%) nebo opravit (30%). Pardubice DDM Delta poskytuje zlevnn ubytovn, pronjem mstnost na kulturn a jin akce a tak vstup na hvzdrnu. Zln Krajsk galerie vtvarnho umn pod zitkov programy pro dti, kde si mohou vyzkouet rzn vtvarn techniky a rozvjet svoji tvoivost. Karlovy Vary Hvzdrna pod rzn programy a pozorovn pro dti amlde u nyn se mete hlsit mimo jin na Aktuality z na slunen soustavy. Jihlava V Zoologick zahrad se dti seznm asi se dvma stovkami druh zvat, vetn ady ivoich ohroench vyhubenm.
Kateina Bizubov

21

Z RDM
Archa by si letos mohla dojt pro obanku
Je to k neve, ale Archa se ped patncti lety narodila. Ano, letos vydvme ji patnct ronk asopisu, kter prv tete.

Jestlie letos oslav 15 let vzniku cel esk rada dt a mldee, je na mst zmnit se tak o Are, kter provz a mapuje veker dn Rady tm od samho zatku.

vnitn stran oblky barevn fotogalerie. Barevn tisk stoj pochopiteln vc, a tak pokusy o cel barevn obsah zanaly zvolna v letech 20082009. Veselej asopis ml u ten spch, atak dal ronk u byl barevn cel.

pomrov mn jestlie na zatku byla vt st nkladu urena sdruenm, nyn je tm polovina nkladu doruovna rznm osobnostem esk kultury, kolstv i politiky.

V prvopotcch
se mlo jednat jen o jaksi zpravodaj pro vnitn potebu osmi sdruen, kter v roce 1998 RDM zaloila. Nakonec se ale pedstavenstvo rozhodlo pro formu asopisu, s podtitulem Zpravodaj ovchov a vyuit volnho asu dt amldee. Prvn slo vylo v noru 1999. V prvnch roncch Archa vychzela kad msc ve kolnm roce, tedy 10x ron v rozsahu 16 stran.

Sv hlavn tma
m kad jednotliv slo Archy. Pravideln je kad rok jedno slo vnovno Bambirid, pehldce innosti lenskch sdruen RDM. Dal slo je vnovno obvykle tborm a przdninm. Dal tmata se tkaj sportu, financ, integrace, dobrovolnictv, participace, vzdlvn vedoucch... Krom klasickch rubrik, jako vodnk i rozhovor, je v tm kadm sle pedstaveno nkter z lenskch sdruen RDM, kterch je kolem stovky. V poslednch letech se teni Archy mohou pravideln dost tak o mnoha projektech, kter esk rada dt amldee uskuteuje nebo se na nich podl. K nim nle kupkladu Cena Pstav, Stromy Aneky esk i 72 hodin Ruku na to! Sv pravideln strnky tam m projekt participace Kecejme do toho strukturovan dialog mldee nebo Karty EYCA. Co se ale za cel lta nezmnilo Archa je stle zdarma.

Mezi tvrce Archy

pat bezesporu prvn editel kancele RDM Martin Blohlvek, jako dal redaktoi se vystdali postupn Michala Kateina Rocmanov, Jakub Konek, Hanka Konopisk a Ji Zajc a nejdle slouc od roku 2004 dosud Ji Majer. V prvnch letech Are pomhali tak civilki Pavel Rika a Jakub Konek. Grafickou podobu Archy tvoila od prvopotku Michala K. Rocmanov, srznmi drobnjmi obmnami oblky i vnitn pravy a do roku 2011. Souasn kabtek je od Davida Urbana. Sazbu asopisu ml na starosti nejprve Pavel Komrek a grafick studio Lotos, o.p.s., pozdji Michala K. Rocmanov, Vojta Sobek a znova Michala K. Rocmanov.

22

O pr let pozdji se pidaly plohy. V letech 20022003 to byla tm pravideln ploha aktualit a nabdek, tkajcch se sdruen dt a mldee, s nzvem Ze strnho koe. Dal plohy byly vnovny nkterm projektm pedstavily napklad program 5P, zchrann akce sdruen pi povodnch 2002, zoufal stav nemovitost ve Fondu dt a mldee (pod nzvem S devomorkou na startu), vsledky soute M vlast vsrdci Evropy poznej ji a chra nebo vbry fotografi z Bambiridy. Mezi bnmi sly je tak jedna rarita anglick slo, kter vylo k eskmu pedsednictv v Rad Evropsk unie. Postupn se snioval poet sel, ale vzrostl poet strnek na 24. Barevn oblka u nestaila, a tak se pidala na

Zaclen Archy
bylo vdy trochu problm. V dob, kdy si vtina sdruen o internetovch strnkch mohla nechat leda tak zdt, ale pitom bylo poteba lensk sdruen RDM pedevm pravideln informovat, byly hlavnm clem zprvy ojejich probhlch i chystanch akcch, o dotacch MMT a podobn. Postupn se ale Archa zmnila na jakousi vkladn sk veho, co spolky dt a mldee dokou. Ostatn i pjemci Archy se

Navc ve formtu PDF je mono si sthnout kterkoliv slo Archy z webovch strnek RDM (www.crdm.cz/archa), av poslednch letech, konkrtn od roku 2011, je mono si objednat i elektronick odbr Archy. mkr

Anketa
Jak msto ve Vaem ivot zaujmal i zaujm sport?
tenili, a tak jsem k Vnocm dostala prvn brusle. Od toho dne m bruslen chytlo a jela jsem a do konce. Byl to mj oblben sport. U krasobruslen byly hodiny povinnho baletu a tanen gymnastiky. Krasobruslen bylo pro mne hodn nron a kdy jsem jednoho dne pila do baletnho krouku, zjistila jsem, e je to tak jednoduch: propnout nrt nohy a Ped zrcadlem jsem si zkouela baletn pzy. Tak se mj sen o tanci na led promnil v balet :-) Mezi moje oblben sporty pat vlastn ve: lyovan, tenis, hokej, fotbal Myslm si, e jsem sportovn typ. Je koda, e kdy jsem zaala studovat balet, vechny sporty byly pro baletky zakzan :-( e. To ve se hod i v bnm ivot, kde bohuel nejsou tak jasn pravidla jako ve sportu, vichni nemaj stejn vchoz podmnky, sud nkomu nadruje a obas se i vindluje a fauluje

Lenka Vagnerov
choreografka, tanenice Jeliko je tanec mou profes, na sport mi mnoho asu nezbv. Jzda na kole, bh a plavn ale pat kmm velmi astm aktivitm. Sport asto naden sleduji a je pro mne velmi inspirativn. Atletika, plavn, tenis nebo gymnastika maj mj velk obdiv. Takt m mj respekt kad profesionln sportovec, jeliko tato profese s sebou nese nejen velkou fyzickou, ale i psychickou zt a samozejm kadodenn svdomit pstup asystematickou prci.

Viktor Lznika
achista Rekrean sport je nedln soust mho ivota. Velmi vn jsem ho zaal brt kolem 18. roku vku, sportoval jsem prmrn estkrt tdn, a to velmi intenzivn, mezi hodinou a pl a dvma denn. Od bhu pes kolo, plavn, fotbal i tenis a po lyovn. Obas i nco jinho. V t dob jsem to dost pehnl. Od mch 20 do 24 let jsem ml objektivn eeno fantastickou kondici, lep ne napklad ada prvoligovch fotbalist. Posledn dobou vnuji mnoho asu posilovn, kter vyaduje lep regeneraci. S tm souvis, e si do tdne dopvm prmrn dva voln dny. Bohuel vt orientace na posilovnu zpsobila, e nen mnoho asu na aerobn sporty, a tud na drbu vynikajc fyzick kondice, i kdy ani nyn si nemohu stovat, nco za nco:). ekl bych, e jsem si posledn dobou vytvoil ke sportu vyven vztah, to znamen, e jde astji o aktivity, ze kterch mm radost, nikoli sport z donucen. Sport pro m znamen v posledn dob pedevm uvolnn od stresu, zbaven se napt, prostedek k udrovn se v kondici. A taky njak pozitivn emoce s pteli. Sm jsem zvdav, jak se v budoucnu vyvine mj vztah ke sportu. Pouze v jedn vci jsem si jist, a to, e na sport pokud zdrav nebude proti nikdy nezanevu.
zpracoval -majFoto archiv respondent ankety a Ji Majer

Michal Urban

editel Odboru pro mlde MMT Sport hraje v mm ivot velmi vznamnou roli. Bav m jak pasivn sledovn vtiny sportovnch discipln, tak i aktivn zapojen. Sport m provz bhem celho ivota. Zklad mi dala gymnastika, se kterou jsem zaal od esti let v libuskm Sokole. Postupn jsem ale pechzel sp ke kolektivnm sportm. Zaal jsem hrt volejbal a pak ledn hokej, kter hraji dodnes a kter m bav ze vech sport asi nejvc. Bhem let jsem si na sportu vypstoval zvislost, kter se projevuje tm, e mi chyb pohyb a nectm se dobe, kdy nemohu pravideln sportovat. Dky sportu jsem se tak mnoho novho nauil, zail jsem spoustu legrace aurit ml sport tak vliv na formovn m osobnosti. Jsem soutiv, doku pekonvat pekky, umm pijmout porku i ocenit vtzstv soupe-

Bibiana Polkov
baletka Rda bych se pedstavila: jmenuji se Bibiana Polkov a pochzm z Ostravy. Odmala jsem mla ke sportu vztah, vdy m zajmaly skoro vechny sporty. Jednoho dne bylo mi tehdy asi est let jsem se probudila a uvdomila si, e se mi pedtm zdl krsn sen: otom, e jsem bruslila na led A od t doby jsem chtla bt krasobruslakou. M rodie mi tento mj velk sen usku-

23

Fotogalerie Archy

foto archiv Dancing Crackers any foto archiv Tandem Plze