You are on page 1of 24

Nae tma: Na co jsme hrd

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

slo 6/2013

Rozhovor s pedsedou RDM 72 hodin - Ruku na to! podruh


foto Ji Majer

Pedstavujeme: Aliquantulum, o. s.

vodnk Na co jsme hrd?


Zpravodaj RDM ovchov avyuit volnho asu dt amldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 zedne29.3.1999 Redakce: Ji Majer vedoucredaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 110 00 Praha 1 tel.: 211 222 870 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM ajejch lenskch sdruen. Toto slo vylo prosinci 2013. Foto na tituln stran z projektu 72 hodin Ruku na to! Ji Majer Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena kprodeji. Podrobn informace kezpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Zadn vahy na tohle tma pilo od fredaktora na Archy v plurlu. Pekldm si to tedy jako vybdnut k popisu toho, na co jsou hrd tomci, spolek, kter mm tu est u pknch pr let vst. Vm tomu, e jsou hrd na sebe. Na as, kter dvaj oddlu. Na to, e se jim povedlo zaujmout dti, dospvajc i sebe sama dobrou hrou, pkn pipravenou schzkou i vpravou, vtzstvm v turistickch zvodech nebo teba ve Vyzvdach, kte bloud v temnch ulikch mst, v uzlask regat, v jinm kln. Hrdost na to, e udruj svou klubovnu v podku, e vydvaj oddlov asopis, e se o vprav svho oddlu doetli v Tomkovi. Nedvno jsem se zjmem naslouchal dvma mladm Jelenm, takto mldencm z oddlu TOM Jeleni ze Sedlan. Byli hrd na to, e peili pr dn na drsn oddlov akci, odkzni sami na sebe, sv npady, odklonni od pohodl, mobil a rodiovsk pe. Neel bych dobrovoln do necivilizace lovit a pojdat mravence i ervy jako tihle mldenci ani za nic, to ne, sta mi vzro u evropskch projekt, vlhkch zd a rozpadlch kanalizac v naich peetnch domech nebo pi rozhovorech s kolegy nad tvorbou stanov toho i onoho spolku. Doby, kdy jsem na podobn (mk) akce vyslal leny svho oddlu, jsou pry, dnes bych tu odvahu asi neml. Zaujet mladch kluk bylo ale sympatick. lovk na n byl skoro hrd a na vedouc, kte jim tenhle program vymlej, taky. Snad mohu bez rizika napsat, e tomci jsou hrd na svj hoec, na tradice oddl existujcch asto nkolik destek rok, na pedvan a veleben rituly, na tosy kronik asto u drobn zatuchlch, na star fotky z vprav, kde rodie dnench le-

n jsou zvnni jako rozjven prckov Rd bych napsal, e tomci jsou hrd na nai republiku. Tady si ale tak jist nejsem: snad na tu st, kter nen zasvinna logistickmi centry, epkovmi poli a ubetonovan poloprzdnmi supermarkety, na odlehl krajiny, kam k nim nedolehne vann politik na tu ano. Snad jsou hrd na to lep z esk a moravsk historie. Na Komenskho, na osvcenho mstodritele Chotka, na csae, ktermu kali der arme Trottel Nandel, kter ale nedal v revolunm roce 1848 stlet do svch poddanch, na prezidenta Osvoboditele, na apka, na parautisty, Seiferta, Wichterleho, Havla Kad vet je oidn. A kdyby na zatku nebylo mnon slo a j ml pst o sob? To by bylo paneku t. Jsem hrd na svj ne, n! spolek, na lidi v nm, na dlo, kter jsme za dlouh roky vytvoili. Jsem hrd na sv kamardy hasie, kte ped pr tdny dostali metl za zchranu staenky pi ervnovch povodnch. (Mimochodem, jsou to odchovanci roztockch tomk.) Jsem drobet hrd na sebe, e od raloka nkde vpodmoskch hlubinch Indickho ocenu pluju rychle, ale ne snad paniksky. A naposledy jsem byl v lt letonho roku v Obecnm dom hrd na tu tiscovku lid, kter tleskala pi jedinm a jedinenm proveden Cimrmanovy operety Proso starm pnm Svrkovi a epelkovi tak, e mlem ten slavn Obecn dm zboila. e je divn bt hrd na nkoho, kdo k, e Nejvtm echem je neexistujc osoba? Jdte
Tom Novotn (autor stoj v ele Asociace turistickch oddl mldee)

Foto Pavel Trantina

Nae tma Osud jmnem Lukov


30 let zchrany jednoho hradu

Do rozpadl zceniny pijeli brontosaui poprv v roce 1983. Cel lto pak museli vysekvat les kopiv, aby mohli vykopat prvn archeologickou sondu. Kdy o dva roky pozdji rozehnala Sttn bezpenost jejich zchrann tbor jako nelegln, nevzdali se a na Lukov se vrtili. Romantick zceniny kdysi slavnho hradu na pat Hostnskch vrch se dky nenavn prci generac brontosaur opt probudily k ivotu. Na zchran jednoho z nejvtch moravskch opevnn pracuj u ticet let. Za tu dobu zrekonstruovali vtinu tto pamtky a uspodali v n stovky pracovnch a zitkovch akc. Brontosaui pro nvtvnky stle zpstupuj nov prostory hradu, ale i sami pro sebe objevuj historii, kterou se jim podailo zachrnit.

Pro Jiho Draila se Lukov stal bez nadszky osudem. Na zatku osmdestch let se naskytla monost udlat vlukovsk zcenin brontosau tbor. S kamardem z elektroprmyslovky jsme se tam vydali. Doprovzel ns archeolog Jirka Kohoutek. Myslel jsem si, e ti roky budou stait a pak zkusme zase nco novho, vzpomn Drail, kter na hrad organizuje dobrovolnick prce u ti desetilet a konit nehodl. Kdy ns po dvou letech vyhnala Stt-

n bezpenost, bylo jasn, e to nevzdme. V nsledujcm roce jsme sice zmnili psmenko v nzvu a vykopvali ruiny hradu Bukov, ale Lukov v naich myslch zstal. V lt jsme se dozvdli, e meme pijet. Sehnali jsme na z nkolik kamard, vesms student vysokch kol, a konen zaali sopravami hradu. Tak je tomu dodnes, k. Ticet let promnilo zarostl hromady kamen, vzdlen pipomnajc hrad, vatraktivn turistick cl a jednu nejznmjch zcenin v esku. Je pozoruhodn, e tato v lidskm ivot dlouh doba boje o hrad byla tm beze zbytku postavena na prci nadenc. Je o to cennj, e v dob, kdy mnoh hled sebeuspokojen ve vlastnm prospchu, se najdou lid, kte obtuj

svj as, aby pracovali ve prospch neho, co pin jen vnitn uspokojen, komentuje pedseda Spolku ptel hradu Lukova Ji Holk. Podobn odpovd na otzku, kterou mu nedvno poloila jedna redaktorka. Tedy, zda by do zchrany pamtky el znovu. Odpov je jednoduch. el, protoe ty stovky lid, kter jsem tam poznal, stoj za to, vysvtluje Holk. Objevte tento hrad i vy. Vyberte si zmnoha zitkovch akc, kter celoron podaj brontosaui z Klubu ptel Lukova. Lukovsk zcenina je mstem, kde se proln ada stolet, desetilet i jednotlivch let. Kad ze m svj pbh. Jsme hrd, e meme bt jeho soust a stle jej tvoit, do dv souasn pedseda Klubu ptel Lukova Rostislav Konpka. Pokraujte v tomto pbhu s nmi.

Vce na lukov.brontosaurus.cz.
Petr Gal Zpracovno z publikace Stpky ze zchrany hradu

Foto Ji Drail

Nae tma Hrdosti Ligy lesn moudrosti


Kad by ml mt nco, na co me bt hrd, co se mu podailo. LLM sdruuje lidi vech vkovch kategori, se spolenm zjmem, kterm je pobyt v prod. Prv jich jsme se zeptali, co se Lize v jejich och da.

Pipravili Tom Sadlek Chlup a Katka Chvtalov Ileyawin, foto archiv LLM

Nae tma Stpky v mozaice aneb Na co jsme pyn v Roztoi


Sdruen Rozto je dobrovoln zjmov sdruen dt a dosplch. Prostednictvm pravidelnch krouk, vkendovch dlen a kulturnch akc nabz prostor k tvoivosti a poznn.

Posledn leton norovou sobotu vRoztokch snilo a snilo. Snh pokryl domy, zahrady i cesty. Za mstskou knihovnou byly patrn stopy od bek a lpoty v hlubokm snhu. Ve ist bl, stejn jako jednoduch pzemn budova na konci dvorku nov atelir sdruen Rozto. To sobotn dopoledne se zde sela destka dobrovolnk. Jejich kolem byla mozaika pestr koberec, kter by zdobil vchod do domu. Bylo poteba nasekat, ohladit a sestavit stovky malch dlk, kter veer vytvoily arovn ornament orientlnho koberce. Pi prci byl as na povdn i vbornou dovou

polvku. Pro tu vichni byli? Kdy jsem pemlela, na co jsme pyn, jako prvn mi naskoil nov dm. Posledn dva roky byly ve znamen stavby ateliru. Hledn novho msta, financ, dle pak samotn stavba a sthovn. Cel to nebylo vbec jednoduch. Pesto pchu ctm intenzivn veer, kdy je mozaika hotov. Mal stpek ve velk mozaice celho domu, pesto nm zsadn, dleit. Kad, kdo pi stavb pomohl bez jakchkoli nrok, je stpkem v mozaice. Kad stpek je jinak velk. Nkdo daroval kuchy, stavebn dozor, jin uklidil po malch. Pesto jen dohromady tvo ornament. Bhem stavby domu odpracovala stovka dobrovolnk stovky hodin. Rozto pod v Roztokch adu akc, jako jsou Masopust, iv jesliky, Zahradn slavnost. Do vce ne 25 krouk a kurz chod vce ne 450 dt a dosplch. Nov setkn pivdj nov pznivce, dobrovolnky, ptele. Bez nich by se dn Masopust neuskutenil, nestl by nov atelir. Zanedlouho opt snh pokryje Rozto-

ky in atelir. Bude poteba odhrnovat cestu. Cestu, kter vede do domu, dom Protoe tam, kde je lovku dobe, kam se rd vrac a zanechv kus sebe, je domov. Jsem pyn na to, e mm kolem lidi, kte se do Roztoe vracej.
Jitka echov, o.s. Rozto

Stavba domu Nalzt v Roztokch nov nekomern prostor se na zatku zdlo skoro nemon. Nakonec se dky ad spznnch lid, s podporou MMT a Letit Praha podailo postavit na mstskm pozemku modulovou stavbu. Jde o jednoduchou pzemn budovu s velkch atelirem. 5. z jsme ji slavnostn oteveli. Nov atelir Jungmannova se stal domovem hlavn pohybovch a dramatickch krouk a kurz. Dal krouky sdl ve dvou mench atelirech. Aktuln informace o na innosti najdete na www.roztoc.cz

Foto Josef Mirovsk

Rozhovor Jsme nezpochybnitelnmi partnery k jednn omldei


Rozhovor s pedsedou RDM Aleem Sedlkem o tom, jak vnm souasnou pozici sten mldenick organizace, v jejm ele stoj, o jejch spch a nespch z posledn doby i o tom, kdy je lep, aby byla vce vidt ona a kdy jej lensk sdruen.
esk rada dt a mldee si letos pipomnla 15 let svho trvn. Je toto vro ji samo o sob dvodem k hrdosti? Myslm, e sten. Existuj tu toti rzn organizace, kter jsou teba istar, a nen pln dvod bt hrd na to, e jsou tady tak dlouho A pak ispc entit me bt patnct let. V dokumentu nazvanm Strategie RDM pro lta 20122020 je vodem zvraznna vta: RDM bude hlavnm partnerem sttu v oblasti politiky a koncepce neformln vchovy avzdlvn a respektovanou soust obansk spolenosti. Jak se takto formulovan posln RDM da naplovat? Citovan posln popisuje uritou clovou situaci. Ta je jakoby nkde v nekonenu, kam smujeme. J mohu sledovat dosaen stav a porovnvat vvoj s tm, jak to bylo, s tm, co pamatuji. Ikdy lze jist namtnout, e vzpomnky jsou vdy zateny stenou ztrtou pamti nebo i podvdomm pizpsobovnm si historie, take taky nejsou pln pesn. Nicmn, obas, kdy tu tu njak star lnky v Are, v novinch nebo jin nae mediln vstupy i reakce okol na n z doby ped njakmi osmi, deseti lety a porovnvm-li je s obdobnmi vstupy z dneka, rozdl mezi nimi je znateln. A smuje prv k naplovn zmnnho posln. Mm dojem, e m dl tm vc vc, kter jsme tenkrt pokldali za danost lin anai lenov ji tak tak vnmaj. Pijal se zus i kdy vlastn nikde nen zvazn napsn e aspiranty na lenstv, kte nemaj celorepublikovou psobnost, budeme primrn doporuovat k pijet do krajskch rad. Take se nm dost asto stv, e zjemce smrujeme prv tam. Krajsk rady se sname podporovat, protoe i pro ns jsou to dleit partnei v regionech. Akoliv sle RDM na centrln rovni pmo nepidaj, pomou j prv pi budovn pozice vkrajch a mohou bt tamnm sdruenm z jejich pohledu prospn vc, ne jsme my ve veden nrodn stechy. Kad spolek m toti svj rdius, kam a je schopn dohldnout, a nkter men sdruen nedohldnou dl ne do svho kraje. Co nen myleno nijak ve zlm: jejich akn rdius zkrtka pokrv kraj atam dlaj dobe vci, kter zase my z pozice celorepublikov dlat nememe. Napklad pi nyn podanch seminch k obanskmu zkonku se ukazuje, jak nesmrn dleit je spoluprce s tmi sdruenky pln dole, protoe ne vechny informace se pes velk organizace a jejich krajsk lnky penesou a k nim. Je tady ispousta malch organizac regionlnho charakteru. Jsou sdrueny prv v krajskch radch, snimi pi pprav semin spolupracujeme. Ctme tam velik souznn a velik uspokojen ztoho, e nkdo zcentra pijede a sdl s nimi potebn informace. Pro ns je to velice vznamn zptn vazba a ujiuje ns vtom, e spoluprce s krajskmi radami je nesmrn dleit. Pokud jde o poet sdruen, je, myslm, adekvtn dnen situaci. Je tady jet pr opravdu velkch spolk, kter nejsou leny RDM teba Hudebn mlde, s n vyjednvme u nkolik let, jsou to jet nkter studentsk spolky take prostor pro roziovn tady je. Ale nebude dramatick: vtinu zsadnch organizac nesportovnho ranku, kter pracuje s bnou populac, u toti zasteujeme. Uvdomme si, e organizace hjc prva hendikepovanch maj svoje stechy, sportovci

a snaili jsme se j pizpsobovat, dnes meme ovlivnit. Jde hlavn o zleitosti tkajc se neformlnho vzdlvn ajeho uznvn, o postaven naeho sektoru i kvalitu obecn legislativy, kter jeho chovn uritm zpsobem peduruje. Poet lenskch sdruen RDM dlouhodob osciluje kolem cifry sto, kter reprezentuje njakch 230.000 du. Je to hodn, nebo mlo? A jak vznam v tomto ohledu pikld pijmn novch spolk, k nmu vcemn pravideln dochz na jarnm i podzimnm Valnm shromdn RDM? Nae Rada je dnes v jin situaci, ne byla na zatku. Tehdy bylo zhodno vybudovat reprezentativn platformu sdruujc co nejvc entit jak prvnickch osob, tak potamo i tch fyzickch, lid ve sdruench. Byla zapoteb rychl expanze. Dneska je situace od-

Foto Ji Majer

Rozhovor
maj svoje stechy Zkrtka, onu vse neziskovho sektoru, jej zattn jsme si dali do vnku, najdeme za emblmem RDM. A to je velice dobr pro vyjednvn se sttem a v zsad pro jakoukoliv innost, pi n danou sortu neziskovek zastupujeme protoe jsme tko zpochybniteln partnei. Jako vchoz pozice je to velice pjemn. Jsi jako pedseda esk rady na nkter sv spolky hrd vce ne na jin? No, i kdybych byl, tak bych to samozejm nemohl ct, u z principu tto funkce. A bylo by to i proti slibu, kter jsem dal na zatku, e se budu uit bt a e budu pedsedou vech lenskch sdruen RDM. Samozejm e programov npl nkterch spolk je mi bli, vdy jsem nakonec v jedn ztchto organizac vyrostl (mnna Liga lesn moudrosti, pozn. red.), ale to neznamen, e nejsem hrd i na spolky, kter dlaj nco jinho. Imponuje mi tradice, imponuje mi naden, imponuj mi idely. Myslm, e jsem vdycky kal, e vchovn rozmr innosti postaven na hlubok mylence mi pijde innj a ir. Zrove ale respektuji fakt, e tady existuje skupina dt amladch lid, kte se dnch takovch mylenek chytat nechtj, a chtj zase teba naprostou volnost. Kad prost vyaduje jin pstup. Jiste jsou mi nkter vchovn metody bli, ale neznamen to, e bych na nkoho byl proto vc hrd a na nkoho m. Myslm si, e mme v esk rad to tst, e tady existuje vstupn vbr. Mon ho nkdo me vnmat jako njakou bariru demokracie nebo plurality ale tm, e si lenov RDM vpodstat rozhoduj o tom, kdo se stane dalm lenem nebo ne, jsou tady sdruen organizace, kter dlaj svoji prci poctiv. Tm, e kontrolujeme zjemcm o lenstv jejich stanovy, jestli si ta sdruen opravdu dala do sv mise, e budou pracovat s dtmi a s mlde, tm, e dochz i k jejich kontrole faktick, e o nich pedem shnme hodnovrn reference a vtinou je seeneme, protoe jsme zemika mal nejsou tu rzn skryt komern projekty. Jsou tady organizace, kterm jde v prvn ad o vchovu, o vzdlvn aorozvoj uritch idel. Kdybys ml vypchnout nkolik nejdleitjch spch, kterch se podailo reprezentaci RDM doshnout teba za posledn rok kter by to

byly? A kde naopak vyla jej snaha naprzdno nebo s vsledkem eknme diskutabilnm? Jednm z takovch spchnespch byla novelizace hygienick vyhlky; dlali jsme na tom nkolik let, kvtin naich pipomnek bylo zaujato kladn stanovisko a opravdu se pak vt vyhlce objevily. Tak to je konkrtn, hmatateln dkaz. Smutn ovem je, e to trvalo del dobu, ne jsme si pedstavovali, a e nkter vci, kter nm pily banln, a mysleli jsme si, e projdou, tak neproly. Jazek na vahch se ale pevauje sp k tomu, e to byl asi spch. Solidn dojem mme z legislativy okolo obanskho zkonku. Jiste jde o velk legislativn balk, a kdy se ekne obansk zkonk anvazn zkony, vybav se mi smsice spch anespch. Ale urit k spchm, na nich jsme se njakm zpsobem tak podleli, pat zkon o veejnch rejstcch. Snad poprv v historii budou spolky evidovny ve veejnm rejstku, stejn tak jako obchodn spolenosti. Bude tam o nich relativn podrobn vkaznictv, kter by mlo snit nejistotu tetch stran vstupujcch do kontaktu se spolky. Ata nejistota samozejm byla, protoe ospolcch, o obanskch sdruench se nelo dozvdt v podstat nic. Tato situace se zmn od 1.1. 2014. Po pechodnou dobu t let v tom sice jet me bt zmatek, a se budou do nov formy peklpt a doplovat daje zevidence ministerstva vnitra, mme ale anci, e tady vznikne nov, transparentnj registrace. Myslm si, e naemu sektoru vrazn pome. Dvacet let se nm nedailo vysvtlit, e evidence na vnitru, zahalen roukou tajemstv, se peila. Po lidsk strnce tam nkte ednci teba fungovali dobe, ale resortn vstup byl naprosto nedostaten avdnen dob u v podstat i neobhajiteln. Take na zklad rznch dopis premirovi, opakovanho jednn vldy, kontakt s akademickou sfrou, dky lenstv vrznch vborech

Rady vldy a kontakt se snmovnou ajejm stavn-prvnm vborem se to spolenmi silami povedlo zmnit. A to je, myslm si, n velik spch. Dle jsme pracovali na nvazn legislativ k obanskmu zkonku. Mm na mysli teba zkon o statusu veejn prospnosti. Troufm si tvrdit, e dlo, kter prolo snmovnou a nakonec bylo odmtnuto v Sentu, bylo solidnm kompromisem a e v pedkldanm nvrhu byl iteln rukopis stech, jakou je napklad esk rada. Snaili jsme se vyvit zkon v tom smyslu, aby pamatoval i na pobon spolky, protoe to, co u hlavnho spolku je pomrn jednoduch urit typ vkaznictv nebo komunikace se soudem, kter ho registruje u sloitj organizan struktury, kde existuj destky nebo stovky pobonch spolk, se znan komplikuje. V tomto ohledu jsme vrazn spolupracovali s ministerstvem spravedlnosti, abychom si takov situace modelovali. Ministerstvo bylo pedkladatelem a snaili jsme se hledat takov een, kter nedegraduj zmnn status a zrove umon uskutenit potebn zmr ivpodmnkch spolk se lenitou strukturou. Myslm, e je to velice dleit. Naprost vtina spolkov lensk zkladny v naem stt je toti registrovna prv ve velkch sdruench, ale spousta z nich si to ani neuvdomovala a do pslunho jednn teba ani nevystupovala. Troiku si tud dovoluji tvrdit, e v tomto ppad jsme kopali i za jin velk spolky z odlinch skupin neziskovch organizac, na kter by te tto legislativn pravy dolehla Fakt, e nmi navren prava nakonec neprola, m mrz, protoe jsme na tom strvili hodn asu. Nicmn pomysln vlak jede dl: ministerstvo spravedlnosti se bude snait svj nvrh v podstat v nezmnn form pedloit znovu. Oprav pouze technick vci, na kter bylo upozornno v Sentu, tak, aby tam pak u nenastal problm. Domnvme se tedy, e status nakonec bude ae je nam velkm kolem udret jeho

Foto archiv RDM

Rozhovor
kolomn? Nezvid nkdy tak trochu skautm, pionrm nebo Duze, Altusu, Ymce, INEXu...? J jsem s tm vceslovnm nzvem neml problm. Jde o to, e Rada v uritch oblastech nevystupuje do poped a nezastiuje sv lensk sdruen; co se tk jejich innosti v ternu, je dobe, e jsou nae spolky vidt. Sten Rada by mla bt pedstren jenom pi uritm typu innost: pi nastavovn legislativy, pi rznch konzultacch, pi snaze o uznvn neformlnho vzdlvn a pi jednnch odalch obecnch tmatech. Nikdy jsme se nesnaili Radou zastnit to, co dlaj nkter jej lensk spolky excelentn akad njak jinak. Take sp ne vdlouhm nzvu tkv problm v tom, e esk rada teba nen vem znm. U lid, kte se pohybuj dejme tomu na vrcholov rovni, Rada u njak jmno m: vSentu, v Poslaneck snmovn, na ministerstvech i dky tomu, e se stkme s jejich reprezentac v rznch tch radch vld a podobn v jistm jejm povdom u jsme, tam nen poteba n nzev vysvtlovat. Pochopiteln lid, kte se pohybuj hlavn vternu, znaj sp jednotliv organizace, ne jejich Radu. Co je nakonec asi dobe. Ale s tm dlouhm nzvem problm nemme je to prost sten organizace sdruen dt a mldee. A jakch sdruen? Pr se jich vyjmenuje a hned je ve jasnj. Dodme: Jsme tady patnct let a dlme Bambiridu, dlali jsme te i 72 hodin Take postupn, pes jednotliv aktivity se do povdom odborn veejnosti dostvme. Je urit poteba nai znaku v oblasti, jako je teba akademick sfra, jako jsou teba politici na ni ne sttn rovni, zviditelovat. A to se sname, teba prv tmi 72 hodinami nebo Bambiridou. Tak proto jsou tedy zmnn projekty dleit.
Za rozhovor podkoval Ji Majer

rove tak, aby byla pstupn, aby se nestala pli velkou barirou aaby neohroovala hlavn men spolky anebo organizan jednotky, respektive pobon spolky vtch spolk. Velk sdruen zvenou administrativn zt njak zvldnou: novou administrativu mohou rozprostt mezi vc lid, maj vtinou njak spory na peklenovac obdob a podobn. Mal spolky jsou ale dost asto zaloeny pouze na dobrovolnickch aktivitch a jakkoliv dal aktivita me znamenat jejich kolaps. Stojme te nae spolenost stoj ped rozcestm: jak je ten sprvn smr do budoucna? Opravdu chceme omezit poet lid, kte se budou aktivn angaovat ve spolcch? Tm, e vzneseme napklad vy poadavky na vkaznictv? Anebo existuje rozumn hranice administrativn nronosti, kter nepokod tet osoby a neuvede je vomyl i nejistotu a na t hranici tak konme, dl za ni jt u nechceme? Dme najevo, e dl nm jde hlavn o to, co lid ve spolcch dlaj a chceme je podporovat jejich sdruovn? Vezmme teba zkon o soudnch poplatcch: ek ns jeho novelizace, kdy musme napravit, co jsme nedokzali ohldat. A sice, aby spolky pi zpisu u rejstkovho soudu byly osvobozeny od poplatku, stejn jako tomu bylo doposud na ministerstvu vnitra. Tuto ideu bychom mli zachovat, protoe my pece chceme, aby nm spolky vznikaly, my k tomu chceme lidi motivovat nebo pinejmenm nechceme jim stavt pekky ktomu, aby se svobodn sdruovali Take tohle je teba jedna zproher, kterou mohu uvst toto jsme nedokzali ohldat. Nebo nedokonen zkon o dobrovolnictv: u nj jsme se zastnili diskus v naem sektoru, pipravili jsme nvrh pslunho zkona, dneska ho mme v paragrafovanm znn a jednme se sentory. Pokud vm, existuje zjem nap politickm spektrem ten zkon v budoucnu pedloit jako sentn n-

vrh, take se tm, e toto snad jednou dothneme do zdrnho konce. Ale spch to tak rozhodn nen. Na druh stran, podlme se na nastavovn operanch program, co se historicky nedlo, ili existuje tu urit vy spoluprce s ministerstvem kolstv. Spolupracujeme s nm eji ne dve. Nejen e se podlme na novm koncepnm nebo strategickm materilu smrem k mldei, ale dalo by se ct, e vechny zsadn kroky tkajc se naeho sektoru jsou s nmi konzultovny, a e jsme tedy resortnm ministerstvem brni. Podleli jsme se na nrodnch projektech vypracovanch ministerstvem, jako je K2, pedtm konzultan na Klch pro ivot Jsme leny rznch poradnch orgn typu Komise pro UNESCO, Rada vldy, Vbor pro prva dtte ili mra toho, jak se RDM zapojuje do praktickho uskuteovn dleitch opaten v naem ranku a jak jsou nai zstupci pi tom vnmni, se postupn zvyuje a to je urit spch. Na zvr mal odlehen: Jak se Ti jako pedsedovi esk rady dt a mldee pln kol prakticky kadodenn pedstavovat na nejrznjch mstech nejrznjm lidem a institucm organizaci s ptislovnm nzvem, jej zkratka je navc kvli samm souhlskm kr-

Foto archiv RDM

Nae tma Kvark 2014 dal douek z pohru vdy


Prostor Velkho zrcadlovho slu Ministerstva kolstv, mldee atlovchovy (MMT) se 2. jna 2013 stal dstojnou kulisou pro zahjen tetho ronku vdecko-technick soute Pohr vdy.

Po Koumesovi 2012 a Nobelovi 2013 se o pozornost vdychtivch zjemc tentokrt uchz Kvark 2014. Ajako vpedchozch roncch zmnn olympidy fyziky a dalch vd, tak tak v prbhu toho novho nech soutc upt pomysln douek z pohru vdy Asociace malch debrujr R ve spoluprci s MMT.

Ptomn editel Odboru pro mlde MMT Michal Urban vodem podotkl, e ministerstvo se dlouhodob sna podporovat mlad talentovan lidi. A m dl vc si uvdomujeme, e podporovat talenty na stedn a vysok kole je pozd. m dve se do toho pustme, tm lpe a tm lep vsledky potom mme, doplnil Michal Urban. V tto souvislosti pipomnl i svoji nvtvu nymburskho finle pedchozho ronku Pohru vdy a ocenil schopnosti malch debrujr, kte tam pedvdli svoje pokusy. Drm palce vem, kter vda bav, bav je pokusy a chtl bych tak podkovat tm, kte se jim

vnuj. Protoe si uvdomuji, e astokrt je to nad rmec jejich povinnost, kter maj teba ve kole, pi klasick vchov. A chtl bych tak podkovat debrujrm za to, e se tto podpoe soustavn a intenzivn vnuj a hlavn e maj vsledky. Slova editele zmnnho ministerskho odboru vzpt s povdkem kvitoval prezident Asociace malch debrujr R Petr Zapletal: Jsem velice rd, e ministerstvo kolstv po mnoha letech v jeho osob podpoilo debrujry a nae aktivity. Program pak pokraoval oficilnm pednm soutn trofeje putovnho pohru. Z rukou estnho pedsedy a dlouholetho podporovatele AMD R vysokokolskho profesora Milana Rojka ho pevzal vtzn tm uplynulho ronku 2013 Prometeus X z eskch Budjovic. Konkurence pitom byla znan: do soute se zapojilo celkem 142 soutnch tm tajcch 1 162 dt a 163 dosplch vedoucch. Jako pilotn pozorovatel (a souasn prvn zahranin astnci) pijely i dva tmy z Velk Britnie. Petr Zapletal poslze zevrubn pedstavil 3. ronk soute Pohr vdy Kvark 2014, opt se zahranin ast (letos se partnersk zem roziuj oKanadu, Nmecko a Slovensko). Soutn kln, v nm zajmav a zbavn koly z fyziky a dalch vdnch obor pipravuj lektoi z Katedry didaktiky fyziky MFF UK Praha, probhne ve tyech kategorich:1. Matesk koly a pedkolci, 2. Prvn stupe zkladnch kol, 3. Druh stupe zkladnch kol a stedn koly, 4. Stedn koly. Do

mezinrodnho finle 13. 15. ervna 2014 v Nymburce postoup nejspnj soutn tmy ze zkladnch kol, kter probhnou v lednu a dubnu 2014. Organiztoi tmto zvou k asti vechny zjemce a pros je o pedbn potvrzen zjmu. Je nutn se (zvazn) pihlsit do konce letonho roku. Potebn informace o souti lze nalzt na http://www.poharvedy.cz A o se tedy vlastn v ppad Pohru vdy jedn? Poadatel na zklad bezmla dvacetilet zkuenosti dle rozvjej pvodn mylenku popularizace a tzv. odmystifikace vdy vi koln a dal irok veejnosti. Sna se pitom do soute zapojit co nejir okruh dt a mldee tak, aby zjem mladch neupadal, ale byli do soutnch innost zapojeni po cel koln rok. Strun eeno, smyslem Pohru vdy je zajmavmi, poutavmi a nevednmi koly s praktickmi pokusy pilkat nov zjemce k dalmu, pravidelnmu zjmu o vdu atechniku.
Ji Majer

Foto Ji Majer

Nae tma Jsme hrd na to, e se nenechme odradit

Foto Pavla Papazinov a archiv TOM Lo3

Nae organizace Blzk soused se zamuje na volnoasov aktivity romskch dt. V prbhu roku se zastujeme rznch akc nebo realizujeme svoje vlastn. V lt s dtmi vyrme na tbor. Hrd jsme pedevm na to, e se pi na innosti nenechme odradit nktermi nepznivmi reakcemi tch, kte pro ni nemaj takov pochopen a velmi asto nesdlej stejn naden. J osobn jsem hrd na to, e se vbec v organizaci Blzk soused mohu angaovat. Je moc fajn bt v kontaktu s lidmi, kte sdlej stejnou vizi. Tedy podporovat ty, kte nai podporu nejen potebuj, ale projevuj o ni skuten zjem.

Jsem hrd na to, e se nebojm, ani nestydm vyslovit slovo cikn, ani bych mla v tu chvli pocit, e km nco zakzanho. Nezle na tom, zda svho blzkho souseda oznam jako Roma, nebo cikna, tak jako nezle na tom, zda on mne ozna jako echa, nebo gada. Zle na tom, jak o sob navzjem smlme, jak se k sob chovme a zda se navzjem respektujeme. Jsem hrd na to, e mohu bt v kontaktu prv s romskmi dtmi a tolik se toho od nich i j nauit. Zrove mne napluje a t, e prv romskm dtem zprostedkovvme zitky, kter

by leckdy nemly monost ve svm bnm ivot zat. Vdy mm radost, kdy se nau nco novho formou, kter je nejen bav, ale pedevm rozvj ijejich potencil. Sname se dtem ukazovat spektrum monost vyuit volnho asu a zpsob osobn realizace ae to lze ibez vynakldn nadmrnch finannch prostedk. Dti samy projevuj naden a zjem o spolen aktivity, kter pro n organizujeme, a to je myslm dalm faktem, na kter meme bt hrd. Je to pro ns nejvt radost a pohonem do dalch aktivit. Zrove ns prv odezva dt motivuje do dalch adalch innost a hledn zdroj, kter by nm v tom, co dlme, pomohly.
Nikol Karikov

Golf v Hronov? S Lotry je to mon


O tom, e aktivity turistickch oddl dalece pesahuj bn oekvn lid, se mohla pesvdit hronovsk veejnost na konci jna. Pmo uprosted msta, na soukromm golfovm hiti destka mladch Lotr len stejnojmennho turistickho oddlu strvila druinovou schzku a hru si opravdu uila. V prvnm momentu jsem vykikl: super! O tom, e se chystme na golf, jsem se dozvdl na posledn chvli na oddlovm webu. Nikdy by m nenapadlo, e si zahraji zrovna dnes s kamardy golf. Sm od sebe bych to nezkusil, ale bav m to a docela se mi da, naden l sv zitky z druinov schzky Patrik Hrzn. Na prvn pohled nemon npady pipravuj hronovt Loti pro sv leny pravideln. A se jedn o slaovn z

10

mostu do eky, kde na vs ek kamard s lod, nebo dobvn stedovkho hradit, vdy se sname dtem nabdnout pedevm nov zitek, kter jim v konenm dsledku ped mnoho novch praktickch dovednost. Lpe se poznvaj, u se elit novm neprozkoumanm vzvm a vce si v, vysvtluje vedouc oddlu Tom Burinek. Kdy se ekne turistick oddl, vtina

lid si obvykle pedstav vlety do lesa spojen s tradinm tboenm a vaenm jdla na ohni. Novodob innost turistickch oddl je vak dnes ji velmi oteven novm npadm a novm pstupm. A nejinak je tomu u hronovskch Lotr. Vce informac o oddlu a jeho akcch najdete na www.lo3.cz
Karel Neuschl

Nae tma Brontosaui propojuj hory a lidi


Brontosaui se vydvaj po stopch Nikoly uhaje znait turistick stezky na Podkarpatskou Rus

e Brontosaurus sz stromky a pomh na hradech, je znm vc. Druhm rokem vak Brontosaui vyrazili do ukrajinskch Karpat, kde pomhaj se znaenm turistickch stezek. Za losk a leton rok dobrovolnci rozili turistick znaen o vce ne 150 km! Celkov dlka znaen na Podkarpatsk Rusi tak u peshla 1000 km! I dky brontosau pomoci byla letos na jae slavnostn otevena Transkarpatsk magistrla erven znaka vedouc pes hebeny Karpat, od hranic se Slovenskem a tm po hranice s Rumunskem. Turistick znaen v Zakarpatsk oblasti Ukrajiny m tradici ji z dob eskoslovenska, kdy tehdej Klub eskoslovenskch turist vyznail na Podkarpatsk Rusi mnoho kilometr turistickch tras. Na prci naich pedk se v Zakarpat navazuje u nkoliktm rokem, znaen tam realizuje Hnut Duha Jesenky sukrajinskmi partnery, v jejich spoluprci probhaj i dobrovolnick tbory. Turistick stezky a p turistika podporuj vznamnm zpsobem rozvoj etrnho turistickho ruchu, jeho hlavnm principem je drobn podpora mstnch lid v tto patn pstupn hornat oblasti. astnci dobrovolnickho tbora se podl jak na obnov znaen, tak na znaen novch stezek v horch. Dky tto zajmav prci maj monost objevovat rzn kouty ukrajinskch Karpat hol poloniny, zapadl osady, neskuten vhledy i uniktn faunu a flru Synvyrskho nrodnho parku. Loni iletos dobrovolnci vyznaovali stezky v okol horsk vesnice Koloava, druh st tbora se odehrvala v malebnm msteku Volovec, kter le na pat rozshl Poloniny Borava. Krom dobrovolnick prce probh

doprovodn program, kter astnky zitkovm zpsobem seznamuje skulturou, histori, tradicemi i prodou Podkarpandy, jak ji nkte familirn nazvaj. V tomto roce se navc astnci vydali po stopch Nikoly uhaje, jeho pbh se jako erven ni vinul tborem. Velice potujcm prvkem spoluprce s ukrajinskmi partnery je jejich vlastn iniciativa a aktivita mstn mlad lid se astn znaen, drobn ivnostnci podporuj nai innost stejn jako nkter ady. Uvdoml jedinci se

aktivn zasazuj o ekologickou likvidaci odpadu, plnuj dobrovolnick akce a neziskov projekty poteba konat smyslupln vci pro sv okol tak nen umle importovanou eskou potebou, ale iniciativou mstnch. A to je na vech dobrovolnickch projektech nadmru pozitivn! Tm vak brontosau aktivita nekon. Dal st pbhu se odehraje v lt 2014, kdy Brontosau znakask tm vyraz na nov msta propojovat hory a lidi...
Kristina Studen, Hnut Brontosaurus

11

Foto Jan Pavka, Michal Polansk a Roman Kalmar

Pedstavujeme Jak z malika me bt troiku vc


Nzev obanskho sdruen Aliquantulum pochz z latiny a znamen trochu. A prv z tto troky vzniklo v roce 2007 obansk sdruen.

Jeho historie se vak zaala pst ji odva roky dve, tedy v roce 2005, kdy se parta mladch lid v ele s Ondejem Boumou a Davidem Vopadou rozhodla uspodat letn stanov tbor. Na zatku byl tehdy tdenn tbor docela mal. Do Tchonna, kde se poprv tbor Chaire (takto se tbor do dneka nazv) uskutenil, pijely necel dv destky dt. Nsledujc rok se tbor pesunul na samotu Bezovka u Klterce nad Orlic, kde se pomalu zaal rozrstat. Tbor byl tentokrt ji projektovn na dva tdny a zaznamenal velik spch. Nynj vedouc na nj stle jet vzpomnaj jako na nejlep tbor, kter kdy proili. Na zatku roku 2007 tedy vzniklo obansk sdruen Aliquantulum o.s., a to pedevm z iniciativy dvou ji zmnnch vedoucch. Od t doby uplynulo ji sedm let, ale zas tak mnoho se nezmnilo. Aliquantulum chce stle v dtech, mldei astudentech podporovat jejich zjmy a talenty, poskytovat jim konkrtn

naplnn volnho asu smysluplnou a zajmavou innost pod odbornm vedenm. Sna se rozvjet jak strnku fyzickou a duevn, tak tak strnku duchovn a morln, zaloenou na kesanskch hodnotch. Hlavn prioritou sdruen je vchova samostatnch, zodpovdnch a mravnch osobnost, kter se v dalm ivot mohou inn a tvoiv rozvjet.

12

V souasn dob je hlavn npln sdruen pprava a realizace dtskho tbora Chaire. Ten se ji tradin kon na zmnn samot Bezovka, kde mme k dispozici zzem vpodob velik chaty skuchyn, stodolou avelikmi obytnmi prostory. Jedn se odvoutdenn stanov tbor pro dti od 3. do9.t-

Tbor Chaire

dy, kter pipravuje tm vedoucch ainstruktor. Ti se mimo jin dvakrt ron schzej, aby tbor pipravili. V minulch letech byl hlavnm vedoucm Frantiek Kamenick, kter spolu stmto tborem vyrstal. Ten ve vron zprv za rok 2012 zhodnotil prci sdruen a kolektivu vedoucch ainstruktor nsledovn: Na na prci vidm, jak dleit je pracovat smladmi v co nejvt i ave vech rovinch. Proto m povzbuzuje, kdy se dti mohou zastnit rozlinch aktivit a u umleckch a sportovnch, nebo duevn-duchovnch. Je dobe, e se kad me najt ve svm ivlu. Pro nkoho to jsou sportovn soute, pro jinho kolektivn hry, nkte zase dlouho ij z proitku krsnch chvil utborovch oh adal si mnoh odnej z hodnot proitch pi setkn s Bohem ve mi svat nebo v ktermkoli dalm okamiku. V roce 2013 se tbora zastnilo 34dt, pedevm zokol Hradce Krlov, ale tak zPrahy a jinch st esk republiky. Tbor pipravovalo 12vedoucch a tyi instruktoi. O nae aludky se starali dva znamenit kuchai a nae zdravotn problmy mli na starost kvalifikovan zdravotnci. Program tbora je tradin spojen s legendou, celotborovou hrou, kter ns provz celch 14 dn. Mimo n se kad astnk tbora Chaire me tit i na tborovou olympidu, akademii, slavnostn tborov ohn, duchovn program,

Foto archiv o. s. Aliquantulum

Pedstavujeme
kadodenn myt v tce a na mnoho dalch aktivit. Jsme moc rdi, kdy se nai lenov astn kolcch kurz, nap. kurz pro lanov aktivity, zdravotnickch kurz ervenho ke, i kurz pro vedouc zotavovacch akc MMT. Jsme neziskov organizace, ve kter nai vedouc a instruktoi pracuj bez nroku na honor, ale i pesto kad z nich vkld do sv prce mnoho elnu a energie, kterou meme pozorovat bhem ppravy tbora a prce na nm, s dtmi, pro dti i pro cel tborov kolektiv. Velik dk tak pat naemu tborovmu kaplanovi Davidu Vopadovi, kter stle nenavn zastv funkci pedsedy sdruen a dv stle nov podnty nejen k chodu tbora, ale tak celho sdruen. Zkladnu naich len tvo pedevm mlad lid ve vku od 15 do 30let zHradce Krlov a jeho okol. Jsou to pedevm tbornci, vedouc, instruktoi a tak bval vedouc, kte se u sice aktivn neastn naich akc, ale stle ns povzbuzuj v na prci. Ji dlouho jsme se snaili bt lenem njak spojujc organizace a vzhledem kabsenci krajsk rady dt a mldee vKrlovehradeckm kraji jsme se v letonm roce uchzeli o lenstv vRDM, do n jsme byli pijati. K naim dlouholetm podporovatelm tak pat msto Hradec Krlov a Biskupstv krlovhradeck, kterm tmto za podporu dkujeme. V roce 2009 se nm pro tbor Chaire podailo zakoupit podsadov stany icelty, take od tohoto roku bydl tbornci u v naem. Co se te vybaven tbora, sname se kad rok doplovat nco z tborovho invente. V roce 2012 jsme zakoupili plynov kamna, vybaven do kuchyn, sportovn nin atd. To ve dky dotacm, kter nm poskytlo msto Hradec Krlov akrlovehradeck biskupstv.

Potborko a vnon besdka

Z dalch aktivit, kter Aliquantulum pod, je dleit potborov setkn, kter se kon vdy v dob podzimnch przdnin na samot Bezovka. Jedn se o vkendov setkn tbornk s vedoucmi, kter umon spolen se znovu setkat na mst inu. Spolen zavme nov dobrodrustv na Bezovce v podob rznch her, sout i rannch rozcviek. Protoe Bezovka nenabz vpodzimnm a zimnm obdob tak velikou kapacitu jako v lt, schzme se zde v komornjm potu, ale stejn tak jako na tboe zavme velik kopec srandy. Ped Vnocemi tak podme tzv. Vnon besdku, kde se spolen stbornky, vedoucmi ainstruktory troiku zastavme v pedvnonm shonu, zpvme koledy, jme cukrov advme si drky. Besdku podme ji tradin na fae v Novm Hradci Krlov.

Aby veden letnho tbora a dalch celoronch aktivit bylo co nejodbornj, podporujeme tak jejich vzdln.

Kad do sdruen pispvme tou svoj trokou, ale kdy se d ve dohromady, me z toho vzniknout troiku vc Teba i dtsk tbor.
Veronika Dernerov, sekretka obanskho sdruen Aliquantulum

Aliquantulum o. s.
Adresa: Fr. Hrubna 753, Aliquantulum o. s. V Lipkch 869 500 02 Hradec Krlov www.aliquantulum.cz www.taborchaire.cz info@aliquantulum.cz Facebook: https://www.facebook.com/ groups/48313884957 Hl. vedouc tbora Chaire (Frantiek Kamenick): 731 360 388

13

Foto archiv o. s. Aliquantulum

Vzdlvn vedoucch a podpora

Do budoucna bychom chtli nadle pokraovat v naich aktivitch: potborov setkn s tbornky i vkendov setkn vedoucch bhem roku, podat letn tbor Chaire, kter v roce 2014 oslav ji sv dest narozeniny. Rozen naich aktivit nap. na dal vkendov setkn s dtmi bhem roku, koncertn vystoupen pro veejnost atd. se nebrnme a doufme, e se brzy odal, nov akce budeme moci sVmi podlit.

Z RDM Neobyejn tden s neobyejnmi lidmi


Je pondl 7. jna 2013 a esk st bilaterln vmny mezi eskou republikou a Izraelem prv zan!

14

Osm mladch ech z rznch mldenickch organizac lehce nervzn pelapuje ped hotelem a ek na prvn seznmen s izraelskou skupinkou. Jen co se vzjemn pedstavme, vydvme se na obd a nsledn do domku Dtsk tiskov agentury. Ukazujeme na nvtv, jak se organizace sna rozvjet talent mladch potencilnch novin. Prohldneme si prostory DTA a nahrvac studio a nkte z ns si dokonce na vlastn ki zkus nahrvn rozhovoru. V ter dopoledne se setkvme v zasedac mstnosti Junka a pedstavujeme sv mldenick sdruen a jejich innost. Nsleduje prohldka Prahy. Velmi unaven vylezeme na Petn, ale jen nkte z ns maj energii vystoupat a na rozhlednu. Steda je pro ns volnm dnem. Nai zahranin host se vydali prozkoumat Prahu na vlastn pst, nkte dokonce poznaj atmosfru hokejovho zpasu. tvrten dopoledne se nese ve znamen dobrovolnickch aktivit v rmci projektu 72 hodin Ruku na to!, kdy se astnme oficilnho zahjen na ernm Most. Po vodnch slovech hlavnho koordintora projektu Ondeje ejtky, praskho primtora Tome Hudeka, starosty Prahy 14 Radka Vondry a patronky projektu Barbory Kolov fasujeme gumov rukavice, kbelky svodou, dlta, ttce a barvu a poutme se do prce. Spolenmi silami se sname zvelebit msto, kudy denn prochz stovky lid, a ukzat tak ostatnm, e nejsme k naemu okol lhostejn. Po vydatnm ob-

Foto Marek Kraji

d se vydvme na prohldku idovsk tvrti vPraze. Chceme naim izraelskm ptelm pedvst, e Praha byla od nepamti spojena s idovskou komunitou aje uniktn svm rozsahem staveb apamtek. Nvtvu idovskho msta zanme v idovskm muzeu a dozvdme se informace o historii idovskho msta a idovskm osdlen v Praze. Navtvme postupn ti ndhern synagogy, jako prvn Staronovou synagogu, jednu z nejstarch a nejcennjch gotickch synagog v Evrop. Taj se nm dech, kdy vidme na zdech Pinkasovy synagogy run vypsan tisce jmen moravskch a eskch id, obt nacismu i obrzky idovskch dt ukazujc bezmoc a hrzu koncentranch tbor. Obdivuhodn panlsk synagoga a star idovsk hbitov zakonily nai prohldku a my se rozhodli vstebat zitky pi hork okold v Caf Louvre. Bl se zvr tdne a tak vrchol naeho

programu. V ptek asn rno nasedme do vlaku smr Mlad Boleslav, kde si prohlme arel mladoboleslavskho idovskho hbitova. Nae cesta pokrauje do Mnichova Hradit, kde mme monost prohldnout si klubovnu Ligy lesn moudrosti a na vlastn ki si vyzkouet jej innost. ekalo na ns rozdlvn ohn tenm dev, hry na otestovn na pozornosti, vnmn asu aspousta dalch aktivit. Nsledn jsme se za velmi detivho poas pesunuli na pekrsn zmek v Mnichov Hraditi, kter je uniktn potem svch expont po zmku Konopit eviduje nejvt poet expont v esk republice. Veer strven na bval fae vBosni byl nezapomenutelnm zitkem. Spolen abat, veee, hran her a zpvn psniek se bezesporu ad mezi nejkrsnj momenty tohoto tdne. O sobotnm rnu jsme si spolenmi silami pipravili sndani a vydali se na

Z RDM
tech, kde se psaly modern esk djiny. Zbytek odpoledne kad trvil podle svho gusta, nkdo v kavrn, nkdo nakupoval drky pro rodinu. Spolen jsme se seli a veer, pi posledn veei. I kdy jsme vdli, e se za pr tdn znovu potkme, louen nebylo jednoduch. Myslm, e mluvm za ns vechny, kdy eknu, e jsem strvila neobyejn tden s neobyejnmi lidmi, na kter budu jet dlouho v dobrm vzpomnat.
Dana Levkov

Projekt bilaterln vmny mldee pod esk rada dt a mldee ve spoluprci s Radou hnut mldee v Izraeli. Projekt je realizovn s podporou Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy.

p tru k Drbskm svtnikm, zcenin skalnho hradu vytesanho ve skle. Vhled na okol byl impozantn. Unaven, ale pln zitk, jsme se vrtili do Prahy. Nedle, n posledn den. Uteklo to, dle mho nzoru, a pli rychle. Rno se uskutenilo krtk vyhodnocen celho tdne, co se nm lbilo, nelbilo, co bychom zmnili. Nsledn jsme se vydali na interaktivn prohldku po ms-

RDM e metodiku evidence a ohodnocen dobrovolnick prce


esk rada dt a mldee zahjila od 1. z 2013 v rmci Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost (OPLZZ) nov projekt.
Projekt je zamen na een problmu chybjc metodiky pro realistickou evidenci a ohodnocen dobrovolnick prce ve dvou specifickch typech NNO vorganizacch zamench na prci sdtmi a mlde a organizacch zamench na pi o produ a ochranu ivotnho prosted. Nkter studie odhaduj, e a 75%dobrovolnick prce v esku funguje mimo reim zkona odobrovolnick slub. Clem tohoto projektu je peliv zmapovat danou oblast, najt piny nedostaujc evidence a nabdnout een vhodn jak pro orgny sttn sprvy, tak pro samotn NNO. zmapovat specifika mnoha typ dobrovolnick prce v tchto oblastech a zohlednit je pi evidenci a vyslen hodnoty dobrovolnick prce nejen pmo v NNO, ale i na stran orgn veejn sprvy; penst osvden mezinrodn metodiky ze zahrani a pizpsobit je zjitnm specifikm v esk republice. Partnerem RDM v tomto projektu je Zelen kruh, co je asociace eskch ekologickch neziskovch organizac zaloen v roce 1989. Zahraninm partnerem projektu je European Volunteer Centre/Centre Europen du Volontariat (dle jen CEV), co je mezinrodn nesttn neziskov asociace sdlc v Bruselu, kter se zamuje na problematiku men, tedy evidence avyjden hodnoty dobrovolnictv vevropskch zemch. V rmci projektu naveme intenzivn spoluprci s orgny sttn sprvy, je jsou pro implementaci novch metodik klov tedy eskm statistickm adem, Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, Ministerstvem financ aMinisterstvem prce a socilnch vc. Nov metodiky evidence a ohodnocen dobrovolnick prce budou nsledn testovny na minimln 18rznch NNO, 6 000 dobrovolncch a 100 000 hodinch prce v prbhu 12 msc. Na zklad vstup testovn budou metodiky finalizovny. V zvru projektu zorganizujeme semine v krajch akonferenci v Praze, je budou zamen na penos metodiky do praxe NNO i sttn sprvy.
Zdroj: web RDM Foto Marek Kraji

Cle projektu SAFE v rmci Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost:


zvit transparentnost v dobrovolnictv v nesttnch neziskovch organizacch ve dvou oblastech, kde se dobrovolnictv vznamn uplatuje prce sdtmi a mlde a pe o produ aivotn prosted;

15

Z RDM Na dobr el
Nen pli tch, kte mohou bt nezpochybnitelnm vzorem pro ostatn, zvlt pak pro nov nastupujc generaci. Pan generl takovm pkladem byl, jak jsme mli monost se i sami pesvdit na Bambirid 2008, kam pijal nae pozvn. Jeho odchod nm nyn znovu pipomnl, o jak vzcnou pleitost se tehdy jednalo a jak hodnoty, jm vyznvan a se zbran vruce hjen, m smysl pedkldat kosvojen mladm lidem, napsal pedseda RDM Ale Sedlek v loskm dopise adresovanm Generlnmu tbu AR. Za eskou radu dt amldee v nm tehdy vyjdil pocity vyvolan zprvou o mrt vlenho veterna generla Tome Sedlka. pracovnm nvrhu portrtn busty sv ky. Z ady nvrh vzelch ze studentsk ronkov prce vybrala porota deset, vbr se pozdji zil na dva, ty byly studenty AVU dopracovny Financovn pomnku bude nicmn nron. Komise hled partnery asponzory pro jeho zhotoven a instalaci, a i kdy nkter zskala (ztitu pevzal nelnk Generlnho tbu AR Petr Pavel, projekt podporuje tak ministr obrany Vlastimil Picek nebo Marie Kousalkov starostka Mstsk sti Praha 6, k jejm estnm obanm Tom Sedlek nle), zkladn formou zstvaj dobrovoln pspvky jednotlivch drc. Prosme vechny kamardy, ptele a pznivce, kte generla Sedlka znali, ale i ty, kte chtj tmto zpsobem zachovat jeho odkaz dalm generacm, aby nm pomohli, napsali Lubomr Adamus aVladimr Marek. Nevedn pleitost uctt pamtku odvnho a estnho lovka, jemu nae vlast vd za mnoh, maj nyn i vichni teni asopisu Archa. Dobrovoln pspvky v libovoln vi jsou shromaovny na transparentnm tu zzenm u Fio Bank, slo tu: 2100476240, banka slo: 2010, pod nzvem Spoleenstv ptel armdnho generla Tome Sedlka, posdka Praha o. s. Ze sbrky budou financovny ppravn prce, vlastn vroba, instalace pamtnku a jeho nsledn drba. V etuji, v dui pamtnku, bude uloen vzkaz budoucm generacm pjde o rzn psemnosti, krom jinho i o jmenn seznam vech, kte na zhotoven pomnku pispli, astek, jimi tak uinili. Organiztoi projektu vstavby pomnku armdnmu generlovi Tomi Sedlkovi za kad pspvek pedem dkuj.
-maj-

Tom Sedlek
Foto Ji Majer a Radka Plenkov

se narodil 8. ledna 1918 a v armd psobil jako dlostelec. Po okupaci eskoslovenska nacisty se v roce 1940 dostal tzv. balknskou cestou do Francie a poslze i do Anglie, kde absolvoval paradesantn vcvik. V roce 1944 byl s dalmi dstojnky vysln na vchodn frontu; zastnil se poten fze boj o Dukelsk prsmyk, bojoval i ve Slovenskm nrodnm povstn V dob komunistickch perzekuc potkem padestch let byl zaten a po roce samovazby a tvrdch vslech odsouzen ve vykonstruovanm procesu na doivot. Proputn byl a na amnestii v roce 1960, pln rehabilitace se vak dokal teprve po dalch ticeti letech Armdn generl v. v. Tom Sedlek zemel 27. srpna 2012 ve vku devadesti ty let.

Svm jednnm, chovnm a vystupovnm patil k nejvznamnjm osobnostem naich vojenskch tradic a pro mnoh z ns pedstavoval symbol houevnatosti, odhodln a obrovsk vitality, uvedli Lubomr Adamus a Vladimr Marek v textu napsanm pro armdn msnk A report. lnek tam bude ve tech po sob jdoucch slech otitn, piem ji samotn titulek vypovd ojeho obsahu to podstatn:

Pomnk armdnmu generlovi Tomi Sedlkovi. Zmr, kter v nm autoi rozebraj, prapvodn vzeel z podntu pslunk praporu estn stre Posdkovho velitelstv Praha (v arelu velitelstv m bt pomnk tak umstn): chtli dstojn vyjdit poctu statenmu mui, jeho maj za vzor. Akademick socha prof. Petr Siegl z Akademie vtvarnch umn v Praze povil vy-

16

Z RDM Memorandum o podpoe dt a mldee podepsaly vechny osloven strany


esk rada dt a mldee letos ped (pedasnmi) volbami do Poslaneck snmovny podala nkter kandidujc strany a hnut, aby se memorandem zavzaly k podpoe innosti sdruen dt a mladch lid.
Memorandum, jeho text je dostupn na internetovm serveru Adam, podepsaly nsledujc strany a hnut (podle abecedy): ANO, bude lp politick hnut, esk strana sociln demokratick, Kesansk a demokratick unie eskoslovensk strana lidov, Obansk demokratick strana, Strana Prv Oban ZEMANOVCI, Strana zelench, TOP 09 a politick hnut svit pm demokracie Tomia Okamury.
-red-

Krtce z RDM
Na webu esk rady dt a mldee k novmu Obanskmu zkonku (NOZ) naleznete odpovdi na otzky spojen s blc se innost NOZ od 1. ledna 2014. Mete tam pokldat konkrtn dotazy, na kter vm nai odbornci odpovd. Rovn tam mete nalzt mnoho zajmavch informac z ji zodpovzench dotaz. Pemlejte, tte, sdlejte odpovdi na http://noz.crdm.cz V ptek 6. prosince se uskuten tradin pedvn Ceny Pstav. Jde o ocenn, kter udluje RDM zstupcm veejn sprvy a samosprvy a podnikatelm psobcm na mstn a krajsk rovni za podporu mimokoln prce sdtmi a mlde. Slavnostn ceremonil tentokrt probhne v rezidenci primtora hl. m. Prahy. Pedn Ceny Pstav bude spojena i s dal tradic RDM, a sice s vron akc nazvanou

Setkn 2013. Letos bude zasvcena novmu programovacmu obdob fond EU 2014+, se zamenm na mon zapojen spolk do loklnch partnerstv s nslednm erpnm z fond prv prostednictvm tchto seskupen. Poadatel Setkn a jeho astnci pivtaj zstupce Nrodn st MAS, stejn tak jako leny EHSV Romana Hakena (Hnut Brontosaurus) a Pavla Trantinu (RDM). Budeme se vnovat i novmu pojet, tzv. mstskm MASkm, kter bychom rdi v nsledujcm obdob pilotn zkoueli i v R. Rdi bychom navzali na spnou zahranin zkuenost a pomohli tak menm NNO, psobcm hlavn lokln, k prostedkm na realizaci jejich projekt, stoj v pozvnce na adventn Setkn 2013. esk rada dt a mldee zahjila od 1. z 2013 v rmci Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost nov projekt, kter je zamen na een problmu chybjc metodiky pro realistickou evidenci a ohodnocen dobrovolnick prce ve dvou specifickch typech

NNO v organizacch zamench na prci s dtmi a mlde a organizacch zamench na pi o produ a ochranu ivotnho prosted. Nkter studie odhaduj, e a 75 % dobrovolnick prce v esku funguje mimo reim zkona o dobrovolnick slub. Clem tohoto projektu je peliv zmapovat tuto oblast, najt piny nedostaujc evidence a nabdnout een vhodn jak pro orgny sttn sprvy, tak pro samotn NNO. Pedseda esk rady dt a mldee Ale Sedlek spolu s projektovou manaerkou Bambiridy Blankou Likovou se 11. listopadu 2013 zastnili oficilnch oslav Dne vlench vetern. Na vzpomnkov akt u pamtnku na praskm Vtkov se vypravili na pozvn ministra obrany Vlastimila Picka. Podle Alee Sedlka toto pozvn jen potvrzuje mimodn dobr vztahy mezi velenm na armdy a RDM, kter vzniklo a osvdilo se bhem patnctilet spoluprce na bambiridnm projektu.

17

Foto archiv RDM a Ji Majer

Memorandum zmiuje zejmna zachovn finann podpory, pomoc v legislativn oblasti i pi erpn evropskch prostedk. Vtina oslovench stran poslala podepsan memorandum potou, f KDU-SL Pavel Blobrdek podepsal jeho text v palci Charitas na Karlov nmst, kde ho zstupci nrodn rady navtvili, a pedseda hnut ANO Andrej Babi pmo v kanceli RDM na Senovnm nmst v Praze 1 pi osobn informativn nvtv, o ni projevil zjem.

Z RDM klid i happening: Na ernm Most spustila mlde dobrovolnick projekt 72 hodin
Party mladch lid ist kovov konstrukce, zbavuj toit schodit neleglnho vlepu, natraj zbradl, zametaj. Prci jim zpestuje chvlemi tanen i hudebn doprovod to kdy se na pdiu blskne svm umnm teba tanen skupina Dancing Crackers nebo kapela The Brownies

Foto Ji Majer a Michala K. Rocmanov

Prv takov obrzek se naskytl 10.jna 2013 kolemjdoucm pobl stanice metra ern Most a pilehlho autobusovho ndra. klidov ety mladch dobrovolnk a dobrovolnic tam po svm tak trochu jako happening spustily lavinovit celorepublikov projekt nazvan 72 hodin Ruku na to!

18

Oficiln zahjen na ernm Most probhlo za asti praskho primtora Tome Hudeka a starosty M Praha 14 Radka Vondry. Ti ve svch vyjdench zmnnou akci ocenili, stejn jako odhodln dobrovolnk pispt aspo skromnm inem k tomu, aby msto, kde ij, trochu prokouklo. A nezstali u slov: pustili se do prce spolu s nimi. Nam clem je, aby se lid, kte pjdou nhodou kolem a mon prochzej tm mstem skoro denn aby se aspo na chvli, by na dvacet minut

zapojili, teba do natrn zbradl nebo zametn nepodku. Zskvaj tm kdanmu mstu tak trochu jin vztah, kdy vlastnmi silami pispj k tomu, e se jeho nevbn vzhled zlep, vysvtlil hlavn koordintor 72 hodin Ondej ejtka. Tdenn akce, uspodan ji podruh eskou radou dt a mldee (RDM), letos sestv dohromady ze zhruba 370 dlch projekt, do nich se vrznch koutech na vlasti pihlsilo 18.000 zjemc. tvrten prask projekt byl tedy vlastn jen jednm z mnoha; zafungoval nicmn jako spoutc mechanismus, kter uvedl do pohybu pomysln soukol nazvan 72 hodin Ruku na to! V jeho rmci se v dob od poledne 10. do poledne 13. jna tedy v rozmez onch dvaasedmdesti hodin postupn pipoj s uskuteovnm svch zmr dal a dal nadenci prakticky z cel R. Jejich npady se pitom netkaj jen brigdnickho klidu zanednch mst mezi pedem ohlenmi a zaregistrovanmi projekty se najde cel ada tch s vysloven ekologickm, socilnm i kulturnm vyznnm. Na ernm Most piloila krom dt z mstnch zkladnch kol a nhodnch pomocnk ruku k dlu i piblin dvactka cizinc. lo o celkem ti skupiny zahraninch dobrovolnk, konkrtn z Maarska, z Polska a z Izraele. (Za

zmnku stoj, e tak nai dobrovolnci se v nkolika ppadech zapojili do 72 hodin v evropskm zahrani.) Krom pdiovho programu, moderovanho Josefem Kudrnou, slouila krozptlen malch i vtch dobrovolnk tak sada blch panel, pichystan ktomu, aby je pomoc barevnch lepenek afix uzpsobili k obrazu svmu. Mohou tvoit docela voln, podle vlastn fantazie, takov nechci ct alternativn umn, ale svrzn vtvarn dlka, kter tam pak do nedle nechme viset. Budou tak vystaven lidem na och, doplnil mstopedseda RDM Ondej ejtka. Zmnnmi aktivitami se organiztoi sna ukzat, e pe o veejn prostor by mla bt v podstat vc vech lid, kte nejsou lhostejn. Nkdo by mohl samozejm namtnout, e pokud se jedn o majetek dopravnho podniku

Z RDM
i mstsk sti, mly by se postarat onpravu samy. Nejsp ano. Ale tohle je podle ns v jistm slova smyslu veejn zjem stejn jako strhn tch neleglnch vlepovch ploch, dodal Ondej ejtka.
Tiskov zprva RDM

Nad projektem pevzali patront hereka Jenovfa Bokov, herec Filip Cl, reisrka Alice Nellis a modelka Barbora Vida Kolov. Partnery projektu 72 hodin Ruku na to! byly Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy, Geis Parcel CZ s.r.o., Alkyton, Cinema City,

DOX Centrum souasnho umn, Magistrt hl. m. Prahy, M Praha 14. Medilnmi partnery byly internetov server ADAM.cz, zpravodaj Archa, Radio hey!, Rdio as, Rdio Impuls, RockZone 105,9 a Expresradio.

Projekt 72 hodin je dleit tm, co z nj zstane v srdcch lid


Rozhovor se starostou Mstsk sti Praha 14 Bc. Radkem Vondrou
erk je sdlit, kter m krsnou du. J to km kadmu, kdo sem pijde. A tou du jsou lid... Tmito slovy zahjil starosta Mstsk sti Praha 14 svoji e, pronesenou z pdia na ernm Most, kde odstartoval druh ronk celorepublikovho projektu esk rady dt a mldee 72 hodin Ruku na to! A jak vlastn due erku souvis s duchem dobrovolnictv? Jak na Vs osobn psob projekt 72hodin Ruku na to!, jeho oficilnho zahjen jste se zastnil? Ten projekt je nm, o co j se snam na trnctce u mnoho let, protoe si myslm, e dokud lid nevezmou okol msta, kde ij, za sv, a nepilo ruku k dlu, tak spolenost neme podn fungovat. A nebudeme ani bydlet v pknm prosted. Leton ronk 72 hodin dobrovolnick akce celorepublikovho charakteru odstartoval na zem prv t prask mstsk sti, v jejm ele stojte. Jak vznam tomu pikldte? J jsem rd, e si poadatel 72 hodin vybrali prv ern Most. Myslm si, e to je oblast a msto, kter si to zaslou jak v negativnm, tak v pozitivnm slova smyslu. ern Most je sdlit, kter bylo postaveno v osmdestch, devadestch letech a v Praze m povst oklivho msta. Ono to tak mon na prvn pohled vypad: sdlit nen pli vbn. Ale ije tady ticet tisc lid a ti lid maj svou dui a tu dui dvaj prv tomu mstu. A kad msto je pece o lidech, take my se spolu s nimi sname ono msto promnit. Aprojekt 72 hodin je nm, co k tomu pomh. Jako starosta jste udlil letonmu ronku 72 hodin svoji ztitu a budl zrovna za ty ti dny, ale tm, co v danm mst zstane. m nemm na mysli nco viditelnho, ale to, co zstane v srdcch lid. Oni sami potom na ve, co se povedlo, dokou navzat avprbhu dalho obdob sv okol jet lpe pozmnit. Podporuje Mstsk st Praha 14 dobrovolnky z neziskovch organizac ajejich aktivity? Pokud ano, tedy jak? Mstsk st stoj na dobrovolncch a neziskovch organizacch; pomhaj nm tm, e funguj v oblastech, kam mstsk st a samosprva nem pmo pstup. Na trnctce je mnoho organizac bu celopraskch, nebo psobcch pmo tady, lokln kter podporujeme formou penitou, tedy z grant, ale zejmna zzemm a podporou celoron, v podob poskytovn prostor, souinnost, poadatelstvm avybavenm. Jakou roli v tomto ohledu bude hrt nebo u hraje komunitn centrum Plechrna, situovan do objektu bvalho autoservisu v Bryksov ulici vokrajov sti ernho Mostu? Kad dobrovolnick innost, kad innost vyvjen pro lidi potebuje zzem. U ns na ernm Most mme spoustu dom, ale dn komunitn centrum nebo jin podobn msto, kde by se lid mohli potkvat. Prv proto jsme se rozhodli zmnn objekt bvalho autoservisu pedlat na zzem, kde bude sl, kde budou klubovny A kde vlastn kdokoli, kdo pijde s njakm zajmavm programem, kter bude oteven i dalm lidem, najde za minimln nebo teba za nulov poplatek prostory pro svoji innost.
Foto Ji Majer a Michala K. Rocmanov

hem zahjen jste ochotn piloil ruku kdlu spolen s dtmi a mladmi lidmi (a dalmi pomocnky). Museli Vs organiztoi dlouho pemlouvat? Ne; znovu km, e ten projekt je prv tm, co nae mstsk st zkou pod mm vedenm dlat u nkolik let.

Proto jsem tak do politiky el: abych lidi motivoval a ukzal jim, e spoluprce mezi obc, lidmi a mstem, kde ij, vede k tomu, e to msto se doke promnit. A myslm si, e projekt 72hodin nen a tak vznamn tm, co se

Za rozhovor podkoval Ji Majer

19

Z RDM Nejvc o sob dali vdt dobrovolnci z jin Moravy


Tdenn dobrovolnick projekt 72 hodinv druhm jnovm tdnu vzalo za svj bezmla 18 500 lid, kte se nali v 386 dlch projektech.
sily na stromy na kolnm hiti i v pilehlm parku Hlubina, piem penze na nkup semnek ci zskali odvozem starho papru do blzk sbrny. Dobrovoln hasii z Ivanovic na Han uspodali pro obany svho msta zbavn odpoledne: dti si zasoutily na pipravench stanovitch a spolen srodii si pak mohli poutt draky. Pioni z PS Mlad vodk z Kostelce nad Labem vyistili Hluchov od odpadk a nletovch kovin ve snaze vrtit mu podobu lesoparku. Dti ze kovskho parlamentu v st nad Labem zase navtvily ps tulek na tamn Severn terase: Domluvili jsme se, vzali deky, hraky pro pejsky, rzn dobrtky, pracovn odv a vyrazili jsme. Pomohli jsme s klidem kotc, dali jsme pejskm a koikm deky a pak jsme si s nimi pohrli Urit nezstane jen pi tto nvtv, domluvili jsme se na dal spoluprci, napsali o probhl akci jej astnci. a mldee (RDM). Napadlo m, jestli jsme se letos dokonce nedotkli sam hranice efektu, kter me 72 hodin vyvolat Uvidme. erstv zkuenost z druhho ronku 72 hodin je pro ns kadopdn motivem k jeho pokraovn i v roce ptm, dodal Ondej ejtka. Pokud jde o dtsk amldenick spolky, prvenstv vpotu uskutennch projekt nle Sdruen hasi ech, Moravy a Slezska (18); nsledovalo sdruen Pionr (11), Asociace turistickch oddl mldee (10) a Junk svaz skaut a skautek R (7). O ptou pku pomyslnho ebku se podlily Rada dt a mldee Moravskoslezskho kraje (RADAMOK), Rada dt a mldee Jihoeskho kraje (RADAMBUK) a Hnut Brontosaurus (4). Byli jsme skuten velmi pjemn pekvapeni znanm zvenm zjmu oproti losku, a u ho porovnvme potem projekt, nebo mnostvm zapojench dobrovolnk. O atmosfe letonho ronku vmluvn vypovdaj fotografie, kter nm ze svch akc nyn poslaj ti, kte se ho zastnili, shrnul hlavn koordintor projektu Ondej ejtka z poadatelsk esk rady dt Nmt, kter se bhem dvaasedmdesti hodin podailo dobrovolnkm uskutenit, byla cel ada. Nkter mly vrazn ekologick, jin zase sociln nebo kulturn vyznn. Projekt 72hodin se v R konal podruh loni na podzim se do nj u ns prostednictvm 225 dlch projekt zapojilo pes 11.000 lid. Projekt 72hodin nen ovem vsadou pouze dobrovolnk vesk republice, ale tak vjinch evropskch sttech, kde v minulch letech probhal: ve vcarsku, vMaarsku, v Rakousku, ve Slovinsku i v Bosn a Hercegovin. Poet tchto zem postupn narst.

Foto archiv projektu 72 hodin Ruku na to!

Nejvtmu zjmu se celorepublikov akce tila v Jihomoravskm, Moravskoslezskm a Stedoeskm kraji. Nejastji, toti z tm 70%, se pitom do jednotlivch dlch projekt zapojila nejmlad vkov kategorie dti do 15 let. Vcelku pochopiteln plynul nejvt zjem o akci ze kol.

20

A jak vypadalo 72 hodin v praxi? Po oficilnm zahjen spojenm s brigdou na praskm ernm Most se do projektu zapojily dal regiony. TOM Tui z Olomouce kupkladu uklzeli ku Romzu, studenti a studentky berounskho Gymnzia J. Barranda darovali krev a dti z ostravsk zkladky vGajdoov ulici vyrbly pta krmtka z plastovch lahv od mlka. Pln slunenicovch semnek je pak rozv-

Tiskov zprva RDM

Z RDM Start Kecejme do toho 4 pekvapil


Kecejme do toho Strukturovan dialog mldee nen mezi eskmi projekty dnm novkem. Letos v z se nm prostednictvm tradin Kecejme do toho party podailo odstartovat ji tvrt ronk.
bm, rozdali pes tisce propaganch placek a letk. A kampa se skuten rozjela nad nae oekvn. Od jejho sputn 1.jna navtvilo web www.vimprocvolim.cz pes 2200 nvtvnk, kte na webu trvili v prmru 4 minuty. Webov strnka byla vce ne 17 000x zobrazena. Na web zavtali hlavn mlad lid, ato celch 27% ve vku 1824 let a33% od 25 do 34 let. eny i mui se onae strnky zajmali vcelku vyrovnan, 45,85% tvoily nvtvnice, zbytek nvtvnci. Nejvce jich pochzelo z Prahy, Jihomoravskho a Moravskoslezskho kraje. Zjem projevovali pedevm o otzky, na kter odpovdly ANO, Zelen a Pirti.
Foto David Urban a Michala K. Rocmanov

Na akci pilo pes 600 mladch lid, kte hned u vstupu do Lucerna Music Baru byli vtaeni do dialogu s tmem Kecejme do toho u dotaznku s aktulnmi otzkami ohledn dn v R i EU. A aby toho nebylo mlo, spustili jsme ikampa Vm, pro volm. Projekt Kecejme do toho se vdy snail co nejvce komunikovat s mladmi lidmi, reagovat na jejich podnty adostvat jejich nzory k tm, kte se politikou mldee zabvaj. Kdy jsme se tedy zamleli nad aktivitami tvrtho ronku, nemohli jsme vynechat ani dvoj volby, kter byly ped nmi. Atak vznikl npad na kampa Vm, pro volm. Jejm hlavn kol spoval v poskytnut objektivnch informac pro mlad volie i prvovolie. Chtli jsme mladm lidem poskytnout motivaci k tomu, aby pili k volbm. A kdy u pijdou volit, tak s rozmyslem. K tomu bylo teba nabdnout prv nezkreslen daje nejen o stranch, ale i volbch jako takovch. Na webu, socilnch stch, doprovzen videi a dalmi akcemi. S jasnou viz a optimismem jsme se pustili do plnovn celoronch aktivit. Na konci lta vak nae plny peruilo stanoven termnu pedasnch voleb do Poslaneck snmovny. Zkrcen termny, nejasn podmnky, programy. Tomu vemu jsme nai kampa museli bhem pr dn pizpsobit. Zamili jsme se na ty politick strany a hnut, je kandidovaly ve vech krajch republiky. Bhem msce jsme vytvoili web (www.vimprocvolim.cz), zjistili a sepsali ve, co by mlad lidi o stranch mohlo zajmat, a navc jet natoili motivan videa s ambasadory, kte se nebli ci ostatnm, pro je dleit volit.

A jak to cel dopadlo? Na web jsme stihli umstit nejen vtahy z program jednotlivch stran, ale samy strany nm odpovdly na nkolik dotaz, kter vychzely z uplynulch ronk Kecejme do toho. Natoili jsme 15vide s ambasadory, mezi ktermi nechybly takov osobnosti jako Ladislav paek, Matj Stropnick i Tom Hudeek. Vytiskli jsme publikace k vol-

Tak facebookov strnka se setkala sspchem. Jej dosah byl na vce ne 267 000 uivatel tto sociln st, sdenn nvtvnost pes 250 lid, co ns velmi potilo. A co na tyto sla k manaerka projektu Jana Votavov? Je to pro ns velmi mil pekvapen. Vzhledem k pesunutmu termnu voleb jsme kampa opravdu dlali ve velmi krtk dob anevdli, kolik toho vbec stihneme. Cel tm vak pracoval ze vech sil a vsledek rozhodn stoj za to! U te se tme na volby do Evropskho parlamentu, kde budeme s na kampan Vm, pro volm pokraovat.
Aneta Skebsk

21

Z RDM Karty EYCA a reprezentace RDM v zahrani II


Zstupci RDM, kte jsou za karty EYCA v R zodpovdn, se astnili dalch akc, je pod European Youth Card Association (EYCA) a jej lensk organizace.

Conference andRegional meeting inBelgrade


(Konference a regionln setkn EYCA) Blehrad 9. 12. kvtna 2013 Organizace EYCA se sdruuj do regionlnch skupin a ty se pravideln setkvaj na regionlnch setknch. Nkter regiony (vetn naeho) uskutenily toto setkn v rmci konference v Blehrad. Spolu s R je v na skupin i Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Rusko, Ukrajina, Blorusko, Moldvie, Armnie a zerbjdn. Na setkn se krom bn agendy eilo mj. i zastoupen naeho regionu v Pedstavenstvu EYCA aotevela se otzka mon podpory kandidatury eskho zstupce Miroslava Jungwirtha (manaera karet EYCA vR a lena Pedstavenstva RDM) do tohoto orgnu. Rz konference byl pracovn, formou workshop se na n eily monosti u spoluprce organizac EYCA s tzv. stakeholdery (vznamn instituce, kter mohou mt vliv na EYCA), hlavn pak se sttn sprvou v jednotlivch zemch a EU. Konferenci zahjili spolen s pedstaviteli EYCA i host: ministr mldee a sportu Srbsk republiky Alisa Mari, f kancele Rady Evropy v Blehrad Antje Rothemund a poslankyn Srbskho Parlamentu Aleksandra Tomi. Nkte host se spolen s nmi zastnili i workshop, take prce v nich i jejich vstupy rozhodn obohatily vechny astnky. Odvezli jsme si spoustu zajmavch npad, jak prohloubit spoluprci seskm MMT. V neformln sti konference jsme se zastnili festivalu My Europe, konanho u pleitosti Dne Evropy (9. 5.). Festival podalo (stejn jako konferenci) Srbsk centrum mldee, tedy organizace provozujc v Srbsku karty

EYCA. Zvrenho hudebnho veera, kterm provzel mstn DJ Marchez, se zastnilo nkolik set mladch lid.

XXIX EYCA Conference and General Assembly 2013


(29. EYCA Konference a Valn shromdn 2013) Mollina 6. 8. ervna 2013 Nejvt konferenci podala letos panlsk organizace Injuve, kter je s 2 miliny dritel EYCA karet nejvt organizac provozujcch karty EYCA. Akce probhla ve panlskm msteku Mollina, v mldenickm centru CEULAJ. Prostory urit nebyly vybrny nhodn, nebo jsou ukzkou zmny politiky vi mladm lidem ve panlsku. Pvodn toti stavba slouila jako npravn zazen pro mladistv (tedy vzen pro mlad); nedlouho po jejm dokonen vak vlda rozhodla tato zazen zruit (protoe experti sprvn konstatovali, e se jedn spe o vchovn stavy budoucch kriminlnk), a tak se mollinsk npravn zazen pestavlo na Mldenick centrum CEULAJ. Je to modern centrum s adou sportovi a konferennch sl a jeho pvodn posln nen vbec poznat. Konference samotn byla naplnna spoustou semin a workshop na stl i aktuln tmata (slevy a benefity, mobilita a obanstv, znalost mladch lid, marketing a PR atp.) a kad astnk si mohl zvolit ten svj. Konference se zastnili vznamn host, teba len Pedstavenstva Eurodesku Claire Conlon, prezident Evropskho fra mldee Peter Matjasic, Graeme Robertson z Evropsk komise, AndreJasques Dodin z Rady Evropy a dal. Nechybli ani zstupci privtn sfry

22

personln editel velkch firem, kte promlouvali k novmu EYCA tmatu podpora zamstnanosti mladch lid v Evrop, kter navrhla Prezidentsk komise EYCA. Po skonen konference probhlo Valn shromdn EYCA, kter schvlilo za novho lena EYCA British Youth Council (Britskou radu mldee), je bude provozovat karty EYCA ve Velk Britnii, a potvrdilo pln lenstvm dvma dosavadnm ekatelskm organizacm zerbajdnsk studentsk organizaci ASYOU, a hlavn esk rad dt a mldee, kter se tak stala plnm lenem ani ne po roce. Vnivou debatu vzbudil nvrh na odvoln lena Pedstavenstva EYCA Milose Milenkovice ze Srbskho centra mldee, kvli jeho nedvnmu zvolen do Pedstavenstva GTS ALIVE: dvodem byl hlavn strach ze stetu zjm. Jeliko byl ale Milos lenem Pedstavenstva EYCA adu let, vykonal pro EYCA mnoho prce a jeho pnos byl nezpochybniteln, bylo toto rozhodnut velice komplikovan. Po dlouhch debatch byl nakonec Milos zPedstavenstva EYCA pomrn tsnou vtinou odvoln. Vzdor tomuto hlasovn ale panovala na konferenci iValnm shromdn ptelsk atmosfra a jednn byla velmi vcn. I pes ast na mnoha zahraninch akcch EYCA je zjem o RDM a nae zkuenosti s evropskmi projekty (hlavn pak se Strukturovanm dialogem) a se spoluprac s Evropskm frem mldee, stle pomrn velk. A tak je nae Rada tmatem mnoha rozhovor s vznamnmi pedstaviteli EYCA i evropskch instituc. D se ct, e krom naerpn novch npad, zskn potebnch informac a kontakt je pidruenm le pnosnm a uitenm benefitem i propagace esk rady dt a mldee na mezinrodn rovni.
Miroslav Jungwirth

Foto Miroslav Jungwirth

Anketa
ekli byste, e meme bt na nai mlde hrd?
Pokud ano, co konkrtn Vs v tto souvislosti napklad napad?

Stanislava Jachnick
hereka a dabrka V kad dob byla mlad generace terem kritiky, protoe pinesla nco novho, co se adujcm generacm, zakonzervovanch ve svch podcch, zdlo bt pokrokov, a tud nevhodn. Ale vdycky se nalo pr vjimench jedinc, kte dali najevo, e se smladmi mus potat (Palach). Tud m odpov je optimistick ano. Konkrtn nebudu, ale mm jedenadvacetiletou dceru a stkm se sjejmi vrstevnky a jejich entuziasmus a plny do budoucna m pokad nadchnou. Napad m jeden pklad, ale pokud ho tam nebudete chtt dt, tak nevad. Vidla jsem, jak se na kiovatce porouchalo romsk rodin auto, byl hust provoz a nemohla jsem zasta-

vit, abych jim pomohla ho odtlait na stranu. Tak jsem sthla oknko azavolala na dva mladky skinheady, jestli by jim nepomohli. Bez protest a rasistickch narek jim okamit pomohli.

komunitnho centra Plechrna vlastn navazuje.

Radoslav Banga
hudebnk To je velice obtn. Kad generace si mysl, e byla lep ne ta souasn. Ve finle se toho moc nemn, jen monosti. Ale u ped mnoha tisci lety si sta man stovali na mlde. Abych se nestal jen dal obt evoluce, rd bych uvedl pln opan ppad. Nedvno jsme vystupovali s kapelou na pedvn cen esk hlaviky 2013. Vidl jsem tolik genilnch dt, jejich prce je tak prospn Vidl jsem kluka, co ve 12 letech hrl na kytaru jazz lpe ne ti nejvt kytarist souasnosti. Kad generace zkrtka skrv njak talent atak njak ten prvih.

Radek Vondra
starosta M Praha 14 Myslm si, e na ni musme bt hrd, protoe my sami jsme taky byli mlad a jak jsme si svou mlde vychovali, tak takov je: je nam obrazem. A konkrtn pklad? Tady na ernm Most je objekt Plechrna, komunitn centrum, kter vak nestoj na zelen louce, ale navazuje na aktivity skejk, kte se zaali na sdliti ern Most schzet. Oni sami iniciovali vznik skateparku, kter pat mezi nejlep svho druhu v Praze a na kter projekt

Jednou vtou
Liga lesn moudrosti si 5. jna 2013 zvolila novho nelnka stal se jm devtadvacetilet woodcrafter Filip Chmel. www.woodcraft.cz Podzimn koncert vtz pveckch sout lidovch psn eskho Zpvka aslovenskho Slvika, plnovan na 12. jna 2013 ve slovenskch lznch Pieany, byl z ekonomickch dvod pesunut na pt rok 2014. www.folklornisdruzeni.cz Pelhimovsk Hodina H, kter v loskm roce oslavila sv 10. vro a ji osm let vysl mlad lidi z R do zahrani a host cizince v Kraji Vysoina, ve druh polovin roku 2013 pekroila rekord: zapojila (tzn. vyslala nebo hos-

tila) toti do Evropsk dobrovoln sluby celkem 134 mladch lid. www.hodinah.cz V sobotu 2. listopadu 2013 odpoledne a veer probhly v Nasavrkch oslavy Samhain keltskho Novho roku. www.boii.cz Kdysi oblben vletn trasa nedaleko Prahy, naun stezka Svatojnsk proudy, po letech pustnut vstala z mrtvch kompletn zrekonstruovan stezka p ZO SOP Zvoneek byla 15. 10. 2013 slavnostn pedna veejnosti. www.csop.cz Mlad sociln demokrat pln podporuj pedsedu SSD v jeho jednnch oasti SSD ve vld a domnvaj se, e za sociln demokracii nemohou dle jednat ti, kte v poslednch dnech pod-

rvali autoritu pedsedy strany a blokovali povolebn vyjednvn SSD z pozice vtze voleb, stoj v usnesen Pedsednictva MSD k podpoe socilndemokratickho ldra Bohuslava Sobotky. msd.mladi.cz A do konce letonho roku potrv sbrka trvanlivch potravin pro potebn rodiny s dtmi, kterou vyhlsila Slezsk diakonie trvanliv potraviny pijm na adrese Frdeck 136, Tinec, v budov bval evangelick fary. www.slezskadiakonie.cz V rmci projektu Skautsk stolet podili skautt dobrovolnci a dobrovolnice ji vce ne 200 nahrvek ivotnch osud pamtnk skautek a skaut perzekuovanch za nacistickho i komunistickho reimu. www.skaut.cz

23

Foto archiv respondent ankety a Ji Majer

Fotogalerie Archy

Jak se stav tp na nvtv u Ligy lesn moudrosti v Mnichov Hraditi (foto Marek Kraji) Z innosti obanskho sdruen Aliquantulum (foto archiv Veroniky Dernerov)

You might also like