esk stavovsk povstn Defenestrace kvten 1618 sjezd nekatolickch stav v Praze 23.

. kvtna 1618 delegace protestant na Hrad krtk soud a defenestrace mstodrcch Vilma Slavaty z Chlumu a Koumberka, Jaroslava Boity z Martinic a psae Fabricia 13.1.2013 3 esk stavovsk povstn Prbh stavovsk vlda postupn se pidvaj vedlej zem 1619 smrt Matye neuznn Ferdinanda II. volba Fridricha Falckho vdce Unie, zimn krl 1619-1620 spchy stav ohrouj Vde 2/2 1620 zvrat (vzne vyplcen oldu) 8. listopadu 1620 bitva na Bl hoe dv hodiny a lus Fridrich Falck utk esk stavovsk povstn Nsledky nstup Ferdinanda II. potrestn ohavn rebelie mimodn soud

konfiskace Na rno v pondl 21. ervna 1621 leen dole na rynku bylo obkleno dvma oddly jezdectva a temi praporci pchoty. dn z lidu obecnho pro n k leen pistoupit a mluven osob odsouzench doslchat nemohl a nesml. K tomu pak ten cel as se na bubny tlouklo, e lovk skoro slova svho neslyel. Nejprve vyel z radnice na leen hrab lik. Po nm nsledoval Vclav Budovec z Budova, Krytof Harant s Polic a doktor Jessenius. Odpraven osob tchto meem vykonalo se od jednoho a tho mistra popravho skoro ve tyech hodinch, a to mei tymi. Prvnm odpravil jich 11, druhm 5, ostatnmi dvma 8. K tomu v tom ase vykonal popravu provazem na tech osobch. Pavel Skla ze Zhoe: Historie esk esk stavovsk povstn Nsledky nstup Ferdinanda II. potrestn ohavn rebelie mimodn soud konfiskace 21. ervna 1621 staromstsk exekuce kat Jan Mydl 27 eskch pn 3 pni, 7 ryt a 17 man

(Jchym Ondej lik, Vclav Budovec z Budova, Jan Jesenius, Krytof Harant z Polic a Bezdruic) obnovene zrizeni.jpg obnovene zrizeni.jpg 220px-Obnoven_zzen_zemsk.gif esk stavovsk povstn Nsledky rekatolizace Obnoven zzen zemsk (1627) potky absolutismu katolicismus jedinm nboenstvm ddin prvo Habsburk na trn zrovnoprvnn nminy s etinou zmny na snmu - ztrcej msta zskv duchovenstvo stavm ponechno rozhodovn o danch Kdyby se nkdo s nmi v na svat katolick ve nesrovnal, jsme zcela rozhodnuti a chceme, aby bylo konen vysvtleno moc tohoto csaskho a krlovskho patentu, e nedovolujeme a nepipoutme, aby jedin takov lovk dle bydlel v naem ddinm Krlovstv eskm a sv statky tu osobn vlastnil, nbr aby tit pak odeli z naeho Krlovstv eskho, sv statky vak aby byli povinni prodati svm pbuznm nebo jinm

katolickm obyvatelm. Patent Ferdinanda II. ze 31. ervence 1627 esk stavovsk povstn Nsledky emigrace protestant 30 000 lid ztrcej majetek pedn vzdlanci nejznmj exulant J.A. Komensk pichz misioni - jezuit zahranin lechta Gallasov atd. bohatnut csai vrnch Albrecht z Valdtejna levn nkup konfiskt Albrecht Vclav Eusebius z Valdtejna (1583-1634) Cesta k moci pvodem esk bratr - studuje u jezuit konverze ke katolkm bhem stavovskho povstn na habsbursk stran krde stavovsk pokladny zbohatnut 1623 - sttn bankrot kalada nkup konfiskt (Smiit, Redernov) kondotir Valdtejn a Frdlantsko poven Frdlantska na vvodstv stt ve stt mince, povyovn mst atd.

centrem Jin podpora hospodskho rozvoje terra felix zzem pro armdu Generalissimus a poln marl 1625 csask generalissimus spn vstavba armdy jde od vtzstv k vtzstv mnoho neptel 1629 - odvoln 1631 opt na vslun m zastavit Gustava II. Adolfa 1632 remza u Ltzenu Gustav Adolf umr Valdtejn kritizovn za malou razanci fmy paktuje se s neptelem, hj vlastn zjmy Chebsk atentt ztrta csask dvry - csask patent proti Valdtejnovi 24. nor 1634 Valdtejna a nejbli spolupracovnci zavradni v Chebu vrazi odmnni Gallasov zskvaj Liberecko zemel by na syfilidu Ticetilet vlka v Evrop Obecn charakteristika zlomov konflikt

prvn celoevropsk konflikt na zatku nboensk, konec mocensk zmna pomru sil ztrc Habsburkov, zskv Francie a vdsko irok vyuit propagandy knihtisk noviny Klov okamiky - vdsk zsah 1630 vdsk zsah Gustav II. Adolf 1631 - Gustav Adolph, Christ und Held, rettete bei Breitenfeld Glaubensfreiheit fr die Welt Klov okamiky - vdsk zsah

1630 vdsk zsah Gustav II. Adolf 1632 umr u Ltzenu krlovna Kristina vdov u ns loupe rudolfinskch sbrek

Klov okamiky angaovanost Francie Cardinal_Richelieu_%28Champaigne%29.jpg pm zsah po r. 1635 protihabsbursk strana mocensk zjmy Richelieu a Mazarin Dopady vlen Ji patnct let vojna trv, skrze n se vecko mrh, lidi, kon a dobytky, poln ourody, pbytky. Jak se lta tischo, estistho tictho se vejdskym krlem zaala, tak dosavad nepestala. Co tehdy lid zkusili, kdy vejdm dti musili vecko, co jen bylo v dom, ovce, voly, krvy, kon. Zvlt neboz sedlci, ti jako jin vojci s nimi museli jezditi,

jejich loupee voziti. Kdy pak vesnici vybrali, lidi v n tloukli a prali, poslze celou zaplili. (Pse O bitv u msteka Jankova) Dopady vlen nejvce postiena stedn Evropa vylidnn poustky u ns cca 1/3 bytek obyvatel, poustky pes 20 % padek kesansk morlky dn oldn - konec vojenskho podnikatelstv stl armdy absolutismus a znevolovn

esk zem na konci vlky 1635 ztrta Horn a Doln Luice (Sasko) drtiv dopad zvru konfliktu vdov nkolikrt u ns povzbuzoval je Komensk 1645 Torstensson vtz u Jankova (10 000 obt) 1648 boje na Karlov most 25. 10.1648: vdov podnikli tok ze t stran. vd nejprve provedl est nebo sedm podzemnch vbuch, kter nemlo pokodily

nae pozice a ztarasy pipraven proti toku a vynesly do ve a daleko odhodily jakhosi studenta Brendla. Ten vak po svm letu , i kdy byl ponkud porann na hlav, bel zpt ke sv muket. Student Schwemmer piel o ivot pi vbuchu miny. vdov pedstrali tok na Vyehrad a pronikli mezi opevnn naich, ale utrpli troj velkou ztrtu, byli zahnni, stejn jako byli okamit odraeni u obou bran. Zpis neznmho praskho jezuity Jak reagovali Praan? Bylo to podle pedstav Komenskho? Pro tomu tak bylo? Vestflsk mr 24. jna 1648 Mnster csa vs. Francie Osnabrck csa vs. vdsko a dal protestanti Vestflsk mr - vsledky djinn meznk Habsburkov ztrc dominantn postaven, ale upevuj moc v ddinch zemch konec nadj exulant rst vznamu Francie a vdska Nizozem a vcarsko mimo i Cuius regio, eius religio i pro kalvinisty absolutismus jede Na tebe nrode esk a moravsk,

vlasti mil, zapomenouti nemohu. Vm i j Bohu, e po pejit vichic hnvu, vlda vc tvch k tob se zase navrt, lide esk! J.A. Komensk (1650): Kaft umrajc matky Jednoty bratrsk

Baroko

pvod v Itlii 1600 1750 - rozen po ticetilet vlce prola barroca pejorativn vznam architektura, vtvarn umn, literatura, hudba posledn jednotn sloh (katolick dynamick vs. protestantsk klasicizujc)

typick znaky

monumentalita, okzalost a bohatstv forem rozvolnn linie symetrie pohyb cit pro kompozici barokn krajina

Barokn architektura

Zpadn a jin Evropa

m - Nmst sv. Petra ve Vatiknu Giovanni Lorenzo Bernini Francie Versailles Anglie - chrm sv. Pavla - Londn

Stedn Evropa

Jan Bernard Fischer z Erlachu Karlskirche Vde, mon i Hejnice Krytof a Kilin Ignc Dientzenhoferov cel ada staveb ch. sv. Mikule Mal Strana K.I.D. kostely na Broumovsku

Jan Blaej Santini Aichel barokn gotika poutn kostel sv. Jana Nepomuckho na Zelen Hor u dru nad Szavou i zmky a palce

Malstv

crkevn a antick nmty nrov vjevy, krajinky erosvit Rembrandt van Rijn Non hldka Niz.

Carravaggio - Itlie Peter Paul Rubens

Sochastv

iluze pohybu vrazn gesta hra s emocemi sochy vypadaj jako iv

Bernini Vidn sv. Terezie

Maty Bernard Braun Ctnosti a neesti na Kuksu Sen sv. Luitgardy - Karlv most

Jan a Ferdinand Maxmilin Brokof - Karlv most kult Jana Nepomuckho 1729 kanonizovn zpovdn tajemstv

Morov sloupy Nejsvtj trojice v Olomouci

Literatura a hudba

Svt

Moliere Johan Sebastian Bach Georg Friedrich Hndel

esk zem

Bohuslav Balbn Bedich Bridel Adam Michna z Otradovic

Hospodstv a spolenost v pedblohorskm obdob (cca 1526-1618) Pekonn hospodskho rozvratu 1380 1480 40-50% bytek obyvatel pekonn deprese okolo roku 1530 lechta hled cestu ke stabilizaci pjm: Pekonn hospodskho rozvratu 1.znevolovn poddanch omezen pohybu zven robotnch povinnost odpor (p. Dalibora z Kozojed 1498) Pekonn hospodskho rozvratu 2.podpora poddanskch mst a dal podnikn konkuruj krlovskm

dvky od obyvatel, z trh, mt, pivovar atd. esk Krumlov, Jindichv Hradec, Pardubice, Litomyl 1577 Liberec Nboensk pomry basilejsk kompaktta krlovstv dvojho lidu luterni jednota bratrsk vliv kalvinismu povolena a Rudolfovm majesttem centra Litomyl, Bl pod Bezdzem, Mlad Boleslav, Perov atd. nrst napt katolci vs. protestanti Vzdlanost a kolstv 16. stol. peje vzdln cestovn (kavalrsk jzdy) a studium jazyk koly protestantsk vs. katolick bratrsk gymnzia vs. jezuitsk koly UK vs. klementinsk kolej jezuit lkaj kvalitn vukou Vzdlanost a kolstv Vznamn vzdlanci Tade Hjek z Hjku

Jan Jesensk Jesenius Vzdlanost a kolstv Vznamn vzdlanci Tade Hjek z Hjku prodovdec a astronom, propaguje heliocentrismus Jan Jesensk Jesenius lka, Slovk, rektor UK, prvn veejn pitva, popraven 1621 Vzdlanost a kolstv Knihtisk knihy, cestopisy, letky (noviny), nboensk texty vysok jazykov rove (p. Bible kralick) knihtiskai Melantrich z Aventina Daniel Adam z Veleslavna Literatura viz uivo j Vtvarn umn renesance a manrismus architektura men formy, stsnnj dno prodnmi podmnkami opoutn i pestavba hrad stavba zmk

Vtvarn umn

renesance a manrismus architektura men formy, stsnnj dno prodnmi podmnkami opoutn i pestavba hrad stavba zmk Belveder, Tel, Opono, Litomyl, letohrdek Hvzda, Jindichv Hradec, Tebo, esk Krumlov, erven Lhota palce v Praze (Schwarzenbersk palc) vstavba mst Tel, Slavonice, Praha typick rysy lenit tty, zdoben prel, sgrafita, arkdy prostorn mstnosti, kazetov stropy, nbytek esk zem ped ticetiletou vlkou

Volba Ferdinanda I. Habs. 1526 Moh rozpad esko-uhersk personln unie esk stt bez krle

hled se panovnk, kter m reprezentovat navenek nechat volnou ruku stavm doma uhradit stvajc dluhy

Volba Ferdinanda I. Habs. kandidti domc i zahranin

zvolen/pijat Ferdinand I. Habs. (manel Anny Jagellonsk) slibuje zachovvat systm stavovskho sttu a nboenskou svobodu

Ferdinand I. bratru Karlovi V. po zvolen eskm krlem

Ferdinand_I_(1503-1564) velk poslen moci Habsburk v Evrop

Ferdinand I. Habsbursk (1526-1564)

Ferdinand_I_(1503-1564) vrazn pedl naich djin velice schopn stet stavovskho a panovnickho principu odpor mst a lechty proti zvyovn bern katolicismu pro?

vrazn pedl naich djin velice schopn stet stavovskho a panovnickho

principu odpor mst a lechty proti zvyovn bern katolicismu - krlovstv dvojho lidu - vtina nekatolci kalinci, luterni, kalvinist, Jednota bratrsk

Stet Vlka malkandsk (1546-1547)

Karel V. vs. nmet luterni Ferdinand chce pomoci bratrovi zemskou hotovost stavov proti Karel V. vtz a Ferdinand I. me trestat Divide et impera trest pedevm krlovsk msta lechta jen vbrov

Konec vldy

zmruje kvli augpurskmu nboenskmu smru 1555 prohra Habs. tureckmu nebezpe

1556 csaem posiluje pozice katolk

uvd do ech jezuity obnovuje prask arcibiskupstv

renesance umr 1564

Maxmilin II. (1564-1576) pznivec humanismu vstcn k protestantm sdl ve Vdni, stupky esk lecht 1575 esk konfese prnik poadavk protestantskch crkv schvlena jen stn

Rudolf II. (1576-1611) bigotn katolk (vchova v Madridu) psychicky labiln, neschopn panovnk sdl v Praze kulturn centrum nrst moci katolk problmy s Turky, Maary a bratrem Matyem (nslednk), protestanty vrchol kolem r. 1610

Rudolf II. (1576-1611) spor s Matyem a Uhry

Rudolf II. (1576-1611) spor s Matyem a Uhry rozdlen moci v monarchii

Rudolf II. (1576-1611) spor s Matyem a Uhry rozdlen moci v monarchii za eskou vrnost Rudolfv majestt (1609) zemsk zkon - psemn potvrzen esk konfese nboensk svoboda pro vechny

Karel st. ze erotna Vclavovi Budovcovi z Budova (1611)

Rudolf II. 1611 - Rudolf zve Pasovsk - plen echy a rabuj na Mal Stran veobecn odpor Rudolf donucen k abdikaci ve prospch Matye 1612 umr

Slavn mui Rudolfova dvora Vtvarn umn

manrismus

Giuseppe Arcimboldo mal Adrian de Vries - socha

astronomov

Tycho de Brahe a Johanes Kepler

alchymist

John Dee a Edward Kelley, Jeronm Alessandro Scotta hledn kamene mudrc, vroba zlata

Rabbi Lw (Liwa ben Becatel)

Jan Jessenius a Tade Hjek z Hjku

Maty

(1611-1619)

Matyas Maty (1611-1619) sdl ve Vdni rst napt spory se stavovskou opozic

posiluje moc katolk (panlsk strana)

nem potomky otzka nstupnictv 1617 pijet Ferdinanda trskho pod ntlakem