Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick

Bakalsk prce

2012

Martin Urban

Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick

Bakalsk prce

Sarajevsk atentt
Martin Urban

Plze

2012

Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick Katedra historickch vd

Studijn program Historick vdy Studijn obor Obecn djiny

Bakalsk prce

Sarajevsk atentt
Martin Urban

Vedouc prce: PhDr. Roman KODET, Ph.D. Katedra historickch vd Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni Plze 2012

Na tomto mst bych rd podkoval PhDr. Romanu Kodetovi, Ph.D. za obtav pstup, cenn rady a odborn veden m prce.

Prohlauji, e jsem prci zpracoval samostatn a pouil jen uvedench pramen a literatury.

Plze, duben 2012

Obsah
1 2 VOD ......................................................................................... 1 MEZINRODN POLITICK SITUACE NA BALKN PED ROKEM 1914 ............................................................................. 6
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 Berlnsk kongres ....................................................................... 6 Dvojspolek ................................................................................... 7 Ambice velmoc na Balkn ....................................................... 8 Bosensk krize ............................................................................ 9 Balknsk vlky ......................................................................... 11

FRANTIEK FERDINAND D'ESTE (PROFIL NSLEDNKA) . 14

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 Pvod, dtstv a mld arcivvody ........................................... 14 Dstojnkem c. k. armdy ......................................................... 16 Otzka nstupnictv ................................................................... 17 Cesta kolem svta ..................................................................... 18 Zpas s nemoc .......................................................................... 20 Manelstv s ofi Chotkovou ................................................... 22 Politick plny Frantika Ferdinanda d'Este .......................... 25

ERN RUKA ...................................................................... 27

4.1 4.2 4.3 4.4 Mlad Bosna .............................................................................. 27 Nrodn obrana .......................................................................... 28 Sjednocen nebo smrt ............................................................... 28 Gavrilo Princip ........................................................................... 29

CESTA DO SARAJEVA .......................................................... 32

5.1 5.2 Schzka na Konopiti ............................................................... 32 Do Bosny .................................................................................... 34

5.3 5.4 5.5

Manvry ...................................................................................... 35 Ppravy atenttu ....................................................................... 36 Varovn Vdn ........................................................................... 37

SARAJEVO 28. ERVNA 1914 ............................................... 39

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 Pjezd do Sarajeva .................................................................... 39 Bombov tok ............................................................................ 41 Na radnici ................................................................................... 42 Principovy vstely.................................................................... 43 Posledn cesta obt .................................................................. 46 Osudy atenttnk ..................................................................... 47

DSLEDKY ATENTTU ......................................................... 49

7.1 7.2 ervencov krize ....................................................................... 49 Vypuknut vlky ......................................................................... 51

8 9

ZVR ..................................................................................... 53 SEZNAM POUIT LITERATURY A PRAMEN .................... 55

Literatura ............................................................................................. 55 Prameny .............................................................................................. 57

10 RESUM .................................................................................. 58 11 PLOHY ................................................................................. 60

1 VOD
Rok 1914 je dnen historiografi povaovn za zlomov meznk svtovch djin. Definitivn skonilo tzv. dlouh 19. stolet a zaalo krtk stolet 20. Udlosti v Sarajevu z 28. ervna 1914 maj na tomto djinnm zlomu zsadn vznam. Sarajevsk atentt bv asto oznaovn jako jedna z pin, resp. zminek, vypuknut prvn svtov vlky, co jen zvrazuje jeho msto v djinch. Rovn je bezesporu mon konstatovat, e i v adch irok laick veejnosti je to jeden z nejznmjch atentt vbec. Dostalo se mu mimo historickho vzkumu mnoha beletrickch a filmovch zpracovn. Neuviteln nhoda, kter dovolila mladmu studentovi Gavrilu Principovi zabt nslednka trnu vznamn velmoci evropskho kontinentu, upoutv dodnes. To je tak vedle mho zjmu o mezinrodn vztahy ped rokem 1914 dalm dvodem, pro jsem si toto tma zvolil. Clem tto bakalsk prce je vystihnout sled udlost, kter vedly k atenttu Ferdinanda na nslednka a jeho trnu habsbursk ofii monarchie Chotkovou Frantika vvodkyni d'Este manelku

z Hohenbergu. Dle vystihnout prbh atenttu a jeho dopady na mezinrodn politiku. Prce se sna pedstavit atentt jako dleit faktor ve vvoji mezinrodnch vztah ped rokem 1914. Prce je lenna do esti kapitol. Prvn kapitola obsahuje zkladn nstin mezinrodn politick situace na Balkn ped rokem 1914. Sleduje vvoj mezinrodnch vztah Rakousko-Uherska a Srbskho krlovstv od Berlnskho kongresu roku 1878 a po skonen balknskch vlek roku 1913. Clem tto kapitoly je pedstavit dleit udlosti, kter formovaly vztah tchto dvou stt, a kter stly rovn na pozad sarajevskch udlost. Stejn jako kad vrada m svj motiv, m i atentt, jakoto vrada politick, v tomto ppad do jist mry svj motiv ve vyhrocenm vztahu Srb vi rakousko-uherskmu soustt.

2 St by lo pochopit pohnutky, kter vedly atenttnky ke spchn svho inu, bez znalosti nrodn-historickho kontextu. Stejn tak by nebylo mon pochopit, jak ml atentt vliv na rozpoutn Velk vlky. Vznam, kter historiografie pikld sarajevskmu atenttu, je samozejm zpsoben nejen jeho nsledky, ale t postavenm jeho obt. Proto bylo nutn vnovat druhou kapitolu prvn obti Velk vlky, Frantiku Ferdinandovi d'Este. Ta se zabv jeho ivotn drhou, postavenm v rmci habsburskho rodu a problematikou jeho nstupnictv. Zohleduje rovn jeho morganatick satek s ofi Chotkovou a zvazk z nho plynoucch (tzv. renunciace). Soust kapitoly je t pas zabvajc se jeho reformnmi plny na pestavbu monarchie. Tet kapitola pedstavuje organizace, kter mly podl na atenttu, nebo kter na nm byly njakm zpsobem zainteresovny. Jedn se o organizaci Mlad Bosna, jejm lenem byl i Gavrilo Princip, dle organizaci, kter psobila pedevm na srbsk stran Nrodn obrana, a pedevm tajnou organizaci Sjednocen nebo smrt (ern ruka). Kapitola charakterizuje okolnosti vzniku tchto organizac, jejich cle, innost a spolen rysy. Soust tto kapitoly je i profil klov postavy atenttu, Gavrila Principa. Nsledujc tvrt kapitola se zabv okolnostmi, kter

bezprostedn pedchzely sarajevskmu atenttu. Objasuje mnoha spekulacemi opedenou nvtvu nmeckho csae Vilma II. u Frantika Ferdinanda na Konopiti. Pot l nslednkovu cestu do Bosny, kde se tak arcivvoda zastuje plnovanch vojenskch manvr. Kapitola neopomene zohlednit tak bezprostedn ppravu atenttu. Samotnm klovm datem tedy 28. ervnem 1914, se zabv pt kapitola. Podrobn l a popisuje okolnosti atenttu. Objasuje, za jakch

3 okolnost k atenttu dolo a co po nm nsledovalo. Kapitola vak nezstv jen u strohho popisu po sob jdoucch udlost jednoho dne, ale zajmav zohleduje napklad svdectv pmch astnk atenttu. Pihldnuto bylo rovn i k reakci dobovho tisku. Tuto kapitolu tak dopluj okolnosti posledn cesty a pohbu Frantika Ferdinanda a ofie, a nakonec ji uzavraj osudy atenttnk. Posledn est kapitola sleduje prbh udlost tzv. ervencov krize od atenttu k vyhlen vlky Rakousko-Uherskem Srbsku. esk odborn literatura se samotnm atenttem zabv pouze okrajov. Je sice samozejm dlm tmatem biografi Frantika Ferdinanda d'Este i jinch monografi a studi zabvajcch se vvojem Rakousko-Uherska a mezinrodnch vztah ped prvn svtovou vlkou, nicmn zsadn prce tohoto tmatu z poslednch let dosud chyb. Bylo tedy poteba shnout k literatue zahraninch autor. Na prvnm mst je nutno zmnit prci Vladimira Dedijera Sarajevo 1914, kter je tematicky zcela zsadn. Jedn se toti o vsledek usilovn mnohalet badatelsk prce. Velkm pnosem tto prce je zohlednn nepebernho mnostv pramen (i dosud nepublikovanch), ze kterch autor hojn cituje. Krom toho je velmi pnosn prce Wladimira Aichelburga Sarajevo: 28. Juni 1914. Pokud jde o biografii Frantika Ferdinanda, m v esk literatue dleit msto prce Jana Galandauera Frantiek Ferdinand d'Este: nslednk trnu. Galandauerv dlouhodob badatelsk zjem se pzniv promtl do vsledn, v poad ji tet, publikace vnovan Frantiku Ferdinandovi. (Prvn vyla roku 1993, druh 1994 a posledn v roce 2000.) Jedn se o velmi kvalitn zpracovanou ivota biografii, kter trnu. systematicky rozebr vechny aspekty nslednka

Vyrovnv se rovn s nktermi mylnmi pedstavami dvjch autor. Mimo jin jsou pozitivy knihy tak hojn citovan zdroje, i etn a vhodn volen obrazov dokumenty. Dal biografii Frantika Ferdinanda,

4 kterou jsem pouil, je kniha ivot pln neptel, aneb, Dramatick ivot a tragick smrt nslednka trnu Frantika Ferdinanda d'Este, kterou napsal Ji Pernes. Krom eskch biografi jsem rovn pihldl k pracm zahraninch autor, zejmna Fridricha Weissensteinera Franz Ferdinand: Der verhinderte Herrscher a Eriky Bestenreinerov Franz Ferdinand und Sophie von Hohenberg: verbotene Liebe am Kaiserhof. Ke studiu mezinrodnch vztah shledvm velice pnosnou knihu Milana Hlavaky a Marka Peenky Trojspolek. Jedn se o dobr zpracovn tto pomrn sloit problematiky. V tomto ohledu je rovn nedoceniteln publikan innost profesora Alee Skivana, zvlt pak jeho Csask politika. Jedn se o naprosto vyerpvajc knihu, kter je vjimen jak hloubkou zpracovn, tak dkladnost s jakou autor k tmatu pistupuje. Mimo mnoh dal klady tto prce pat hojn citace archivnch pramen (i dosud nepublikovanch). Krom csask politiky napsal rovn adu dalch studi k problematice mezinrodnch vztah a v neposledn ad i lnek Sarajevo, 28. erven 1914, kter jsem rovn pouil. Balknem, jakoto specifickou oblast vvoje, se zabv iroce koncipovan prce Mishi Glennyho The Balkans, kter vyla tak v etin pod nzvem Balkn: 18041999: nacionalismus, vlka a velmoci. Bosn a Hercegovin se vnuje prce Ladislava Hladkho Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, kter krom historickho vvoje tto oblasti zohleduje napklad tak problematiku nacionlnho hnut a organizac s n spojench. Krom sekundrn literatury jsem vyuil i prameny z Archivu msta Plzn. Jedn se o dobov denn tisk: list esk dennk (byl pvodn zaloen roku 1864 pod nzvem Plzesk listy a v roce 1911 se spojil s Plzeskm obzorem pod uvedenm nzvem) a Novou dobu (listem

5 eskoslovensk strany sociln demokratick na eskm zpad), kter vychzela obden.

2 MEZINRODN POLITICK SITUACE NA BALKN PED ROKEM 1914

Mezinrodn situace na Balkn ped rokem 1914 byla pro RakouskoUhersko mrn eeno nepzniv. Tamn relativn nov sttn tvary uplatovaly svou vlastn ambicizn zahranin politiku, kter byla mnohdy v rozporu se zmry velmoc, co nejednou zpsobilo mezinrodn krizi. Nepedvdatelnost balknskch stt a vvoje v tto oblasti nejlpe charakterizuje metafora o sudu s prachem. Samotn vztahy RakouskoUherska a Srbskho krlovstv v dob atenttu byly dlouhodob napjat, co bylo mimo jin tak vsledkem mnohaletho sporu o zem nrokovan obma stty. Tato skutenost stla na pozad sarajevskch udlost a mla zsadn vliv na vvoj po 28. ervnu 1914.

2.1

Berlnsk kongres

Po protitureckch povstnch na Balkn v letech 18751876 a nslednm vtzstv Ruska ve vlce s Osmanskou (18771878) byl podepsn tzv. sanstefansk mr (3. bezna 1878). Velmoci vak byly znepokojeny velkmi zisky Ruska a pedbnmi mrovmi podmnkami. Velk Britnie nehodlala tolerovat ruskou ptomnost v inch a Rakousko-Uhersko nechtlo pipustit utvoen Velkho Bulharska (velkho slovanskho sttu na Balkn). V dsledku diplomatickho ntlaku velmoc tak dolo mezi 13. ervnem a 13. ervencem k uspodn Berlnskho kongresu pod ztitou nmeckho kancle Otty von Bismarcka, kde se jednalo o budoucm uspodn balknskho poloostrova. 13. ervence 1878 byla podepsna zvren Berlnsk smlouva, kter revidovala mr ze San Stefana. Na zklad vsledk jednn zskalo Rakousko-Uhersko prvo okupovat Bosnu, Hercegovinu a Novopazarsk sandak (formln vak tato zem nadle zstvala soust Osmansk e). Velmoci potvrdily nezvislost Srbska, ern hory a Rumunska. Bulharsko bylo rozdleno na fakticky nezvisl

7 knectv, kter vak zstvalo vazalem Porty, a autonomn provincii Osmansk e Vchodn Rumelii. Makedonie, Thrkie a Albnie zstaly soust Osmansk e. Rusko zskalo na kor Rumunska Besarbii a dal zem v oblasti Kavkazu. Ztrta Besarbie byla Rumunsku kompenzovna ziskem Dobrudi.1 Srbsko bylo okupac Bosny a Hercegoviny poboueno. Zmnn provincie obvala poetn srbsk menina a okupace tak zamezovala splnn velkosrbsk idey sjednotit vechny Srby do jednoho sttu. Rakousko-Uhersko v konenm se tak stalo hlavnm definitivn neptelem zformovn srbskch systmu nacionalist a tak terem nacionalistick propagandy. Berlnsk kongres dsledku znamenal nezvislch stt na Balkn a zsadn podlomil zdej moc Osmansk e.2

2.2

Dvojspolek

Po Berlnskm kongresu, dky nedostaten podpoe ruskch zjm na Balkn csaskm Nmeckem, dolo ke krizi Spolu t csa (tradinch vchodoevropskch konzervativnch monarchi Nmecka, RakouskoUherska a Ruska). Nmeck kancl Otto von Bismarck se v dsledku obav z mezinrodn diplomatick izolace, v ppad pomrn pravdpodobnho konfliktu s Franci, rozhodl pro tsnj navzn vztahu s habsburskou monarchi. Ji v beznu roku 1879 dolo k prvnm sondm ze strany nmeckho velvyslance ve Vdni knete Heinricha Reusse oznmen k uzaven plnovanho uho nmecko-rakouskho spojenectv. ministra Vznamnm posunem v procesu tvoen spojeneck smlouvy bylo odstoupen rakousko-uherskho zahrani, hrabte Gyuli Andrssyho. Bismarck se toti obval, e Andrssyho by mohl ve funkci nahradit nkdo k Nmecku mn vstcn.
1

NLEVKA, Vladimr, Koncert velmoc: Mezinrodn vztahy v letech 18711914, Praha 2004, s. 4450. PROK, Petr, Konec e Habsburk: stedn Evropa v politice a vztazch Nmecka a Rakousko-Uherska (1867/18711918), Praha 2004, s. 13.

8 Pes odmtav postoj csae Vilma I. tak dolo 7. jna 1879 k podpisu spojeneck smlouvy mezi Nmeckem a Rakousko-Uherskem namen proti Rusku. (Gyula Andrssy si v jednn s Bismarckem prosadil svou vizi podoby spojeneck smlouvy namen proti Rusku: Nmecko se zavzalo pijt Rakousko-Uhersku na pomoc, bude-li napadeno Ruskem, ale Rakousko-Uhersko nebylo povinno pomoci Nmecku, bude-li napadeno Franci.) 3 Z hlediska budoucho vvoje ml vznik Dvojspolku velk vznam pro dal smovn zahranin politiky Rakousko-Uherska. Habsbursk monarchie se ctila dostaten chrnna proti ppadnmu ruskmu toku a mohla na Balkn vyvjet odvnj politiku.4

2.3

Ambice velmoc na Balkn

Po plnm sjednocen Itlie roku 1870 a vojensk porce od Pruska roku 1866 byla habsbursk monarchie definitivn vytlaena z nmeckho a italskho prostoru. Pro Rakousko-Uhersko tak Balkn zstal prakticky jedinou oblast, kde se mohlo prosadit jako velmoc a politicky i ekonomicky expandovat.5 Navc Rakousko-Uhersko v tto dob ovldalo pmoskou Dalmcii, a pokud j chtlo udret, bylo nutn ovldnout jej vnitrozemsk zzem, tj. oblast Bosny.6 Bosnu a Hercegovinu povaoval csa Frantiek Josef I. za kl k oiven sv e. Spatoval v n novou pevnost, z n by mohl ovldat hospodsk a politick ivot severnho Balknu.7 Rakousko-Uhersko vak nebylo jedinou velmoc, kter chtla expandovat na Balkn. Bylo zde tak Rusko, kter krom svho tradinho zjmu o Bospor a Dardanely, pomlelo na zvraznn svho
3 4

SKED, Alan, padek a pd habsbursk e, Praha 1995, s. 277. HLAVAKA, Milan, PEENKA, Marek, Trojspolek: nmeck, rakousko-uhersk a italsk zahranin politika ped prvn svtovou vlkou, Praha 1999, s. 5667. SKIVAN ml., Ale, Psoben faktoru "ruskho nebezpe" na vvoj nmecko -ruskch vztah ped rokem 1914. In: Historick obzor 9, 1998, 1/2, s. 9. HLADK, Ladislav, Pro se Rakousko-Uhersko v 70. letech 19. stolet zaclilo prv na Bosnu a Hercegovinu. In: Bosna 18782008: Sbornk pspvk z konference konan 29. 30. kvtna 2008 v st nad Labem, st nad Labem 2009, s. 22. GLENNY, Misha, Balkn: 18041999: nacionalismus, vlka a velmoci, Praha 2003, s. 205.

9 vlivu na Balkn, a tak se zde utvela tec plocha dvou mezi sebo u soupecch mocnost.8 Jak ji bylo eeno, Srbsko bylo okupac Bosny a Hercegoviny poboueno. Bosna a Hercegovina byla oblast, po n Srbsko velice touilo. ila zde velk populace tm jednoho milionu pravoslavnch bosenskch Srb. Krom toho Srbsko prahlo po pstupu k moi a anexe zmnnch provinci by znamenala doshnut Jadranu. Rozhodnut Berlnskho kongresu bylo proto v och Srb vnmno jako kivda. Anexe Bosny a Hercegoviny byla jednm ze srbskch cl ji roku 1876. Dal mocenskou ambic Srbska, respektive srbskch nacionalist, bylo odhodln sjednotit vechny Jihoslovany do jednoho sttu.9 Srbsko se tak mlo stt Piemontem jinch Slovan, co bylo non mrou rakouskouherskch diplomat.10 Pesto do roku 1903 nedochzelo k vnjm rozepm mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem na oficiln rovni. Teprve po srbskm pevratu v kvtnu 1903, kdy prorakousky orientovanou dynastii Obrenovi nahradila nezvislej a spe prorusky zamen dynastie Karadjordjevi, dolo ke zmn kurzu ve vztazch Rakousko-Uherska a Srbska.11

2.4

Bosensk krize

Vypuknut mladotureck revoluce 3. ervna 1908 v Makedonii ohrozilo pozici Rakousko-Uherska v Bosn a Hercegovin i Novopazarskm sandaku. Na konci ervence, po obnoven platnosti stavy v Osmansk i z roku 1876, dvalo obyvatelstvo okupovanch zem stle vce najevo nevraivost vi rakousko-uherskm jednotkm zpsoben zsti v dsledku srbsk agitace. Rakousko-Uhersk vlda se obvala, e by
8 9 10 11

PROK, s. 13. GLENNY, s. 206208. HLAVAKA, PEENKA, s. 38. SKED, s. 287288.

10 obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny mohlo poadovat ukonen okupace. Prostedkem, jak tomu zabrnit, mla bt anexe tchto provinci. 12 Na druh stran anexe nebyla dnm opatenm z nouze, vyvolanm situac po vypuknut mladotureck revoluce. 13 Prvn vahy o anexi vznikly ji v dob okupace, avak tehdej rakousko-uhersk ministr zahrani Andrssy o ni nehodlal usilovat, nebo se obval nepzniv reakce velmoc a Osmansk e. Andrssyho nstupci ve funkci ministra zahrani Klnoky a Gouchowski takt zachovvali opatrn kurz. Teprve s nstupem Aloise Lexy von Aehrenthala do funkce ministra zahrani dolo k posunu v uplatovn dynamitj koncepce politiky na Balkn.14 Ji v lt 1908 zskal Aehrenthal k anexi souhlas od csae Frantika Josefa I. Bylo vak teba jet dopedu vysondovat postoj Ruska. Ve dnech 15. 16. z na zmku v Buchlovicch probhlo jednn mezi Aehrenthalem a ruskm ministrem zahrani Izvolskm, kde bylo dosaeno stn dohody nsledujcho znn: Rakousko-Uhersko nebude mt nmitek proti oteven ernomoskch in pro rusk vlen lod, naproti tomu Rusko souhlasilo s tm, aby Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu.15 Zatmco byl Izvolsk pesvden, e tato stn dohoda bude zkladem pro ir dohodu, Aehrenthal ji dokonoval posledn ppravy anexe.16 K veejnmu vyhlen anexe Bosny a Hercegoviny dolo 7. jna 1908 (z Novopazarskho sandaku byla staena okupan vojska a byl ponechn Osmansk i). Soubn vyhlsilo plnou nezvislost tak Bulharsko (5. jna), kter tak sten odvedlo od anexe pozornost.
12

13

14 15 16

NOVK, Petr, Anexe Bosny a Hercegoviny oima Osman. In: Bosna 18782008: Sbornk pspvk z konference konan 29. 30. kvtna 2008 v st nad Labem, st nad Labem 2009, s. 79. SKIVAN, Ale, Csask politika: Rakousko-Uhersko a Nmecko v evropsk politice v letech 19061914, Praha 1996, s. 51. Tamt, s. 51. HLAVAKA, PEENKA, s. 205. Tamt, s. 206207.

11 Dolo tak ke dvma zsahm do statu quo dohodnutm na Berlnskm kongresu. Osmansk e nebyla schopna vst vlku, a tak vyhlsila alespo Rakousko-Uhersku obchodn embargo. Zpadn mocnosti Francie a Velk Britnie byly postaveny ped hotovou vc. Srbsk vlda poadovala, aby signati Berlnsk smlouvy donutili Rakousko-Uhersko k odvoln anexe. Rakousko-Uhersko vak striktn odmtlo nvrh Velk Britnie, Ruska a Francie ke svoln mezinrodn konference (proti konferenci se postavilo tak Nmecko, a podpoilo tak rakousko-uhersk zjmy). A tak pot, co Srbsko neusplo ani apelem na Rusko oslaben vlkou s Japonskem z roku 1905, bylo nuceno anexi v beznu roku 1909 akceptovat. Nepochybn rna zjmm srbskch nacionalist vak nemla zstat bez odezvy. Piblin ve stejn dob zaloili srbt nacionalist dv organizace Nrodn obranu (Narodna odbrana) a Sjednocen nebo smrt (Ujedinjenje ili smrt).17 Bosensk anekn krize byla klovm zlomem znamenajc potek trvalho rstu napt v mezinrodnch vztazch. Podpora Nmecka umonila habsbursk monarchii doshnout svm zpsobem Pyrrhova vtzstv, vztah Vdn a Petrohradu byl dsledky anekn krize zaten natrvalo.18 Anexe Bosny a Hercegoviny samozejm tak vedla k razantnmu zhoren vztah mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem.19

2.5

Balknsk vlky

Po anekn krizi z let 19081909 vyzvalo Rusko balknsk stty spolen s Osmanskou k utvoen alianc, kter by mli slouit jako systm kolektivn bezpenosti proti dalmu rakousko-uherskmu pronikn na Balkn. Srbsko, Bulharsko, ecko a ern Hora, vak nemly zjem na sbliovn s Osmanskou , ale na uchvcen jejho zbvajcho zem

17 18

19

GLENNY, s. 232235. SKIVAN st., Ale, Mu, kter mohl zachrnit monarchii? Alois hrab Lexa von Aehrenthal (18541912). In: Historick obzor 22, 2011, 9/10, s. 216. GLENNY, s. 215.

12 na Balkn Albnie, Makedonie, Thrkie a ostrov v Egejskm moi. 20 Pleitost ke spolenmu zsahu proti Osmansk i poskytla Itlie, kter byla od z 1911 do jna 1912 s Osmanskou ve vlce v severn Africe.21 Spolen zsah balknskch stt proti Osmansk i vak komplikovaly spory mezi Srbskem, kter si mimo jin od vlky s Osmanskou slibovalo odinit anexi Bosny a Hercegoviny a vymanit sv soukmenovce z moci Turecka,
22

a Bulharskem o rozdlen

Makedonie. Teprve intervence Ruska, pod jeho pmou patronac vznikal Balknsk svaz, urychlila uzaven bulharsko-srbsk dohody z 13. bezna 1912.23 Prvn balknsk vlka zaala 8. jna 1912 vypovzenm vlky ernohorc Osmansk i. Devt dn pot se do vlky zapojilo Srbsko, Bulharsko a ecko. Vzhledem ke sv komplikovan situaci byla Osmansk e zhy poraena. Srbsko bhem boj obsadilo Novopazarsk sandak, Kosovo a dal zem v Makedonii a Albnii, m znepokojovalo Rakousko-Uhersko, kter bylo odhodlno nedopustit srbsk pstup k moi. V prbhu vlky se zemn dravy Osmansk e v Evrop de facto zredukovaly na zk ps teritoria vzdlen pouhch 3040 km od Caihradu a tak se v tsniv situaci obrtila na velmoci s dost o pm. To bylo podepsno 3. prosince 1912. V polovin prosince se pak v Londn sela konference, kter projednvala budouc podobu Balknskho poloostrova. Nejdleitjm rozhodnutm londnsk konference bylo utvoen autonomn Albnie, kter zamezila Srbsku vytouen pstup k Jaderskmu moi (Rakousko-Uhersko tak doshlo svho hlavnho zmru). Po lednovm pevratu v Osmansk i vak nov vlda odmtla uznat sv zemn ztrty a znovu dolo k
20 21 22 23

GLENNY, s. 185186. PROK, s. 116. PAULOV, Milada, Balknsk vlky 19121913 a esk lid, Praha 1963, s. 17. SKIVAN, Csask politika, s. 169.

13 obnoven boj. Nakonec vak situace donutila Osmanskou i k uzaven pm a nslednho mru 30. kvtna 1913, kter pro ni znamenal prakticky pln vytlaen z Balknu.24 Druh balknsk vlka zaala pot, co se Srbsko, vytlaen z Albnie rozhodlo poadovat zemn nhradu v Makedonii na kor bulharskch zemnch zisk z prvn vlky. Bulharsko vak nebylo ochotno podstoupit zem Srbsku, a tak pot co se srbsk vlda obrtila na Rusko s dost o arbitr, zatoila 28. ervna 1913 bulharsk armda na Srbsko. Do konfliktu se zapojilo tak ecko, kter mlo rovn zjem na zskn dalch zem. Bulharsko oslaben z prvn balknsk vlky, nedokzalo alianci Srbska a ecka dlouho vzdorovat. Ji 31. ervence bylo uzaveno pm a 10. srpna 1913 podepsna Bukuresk mrov smlouva. Bulharsko se muselo vzdt tm vech zisk z prvn balknsk vlky ve prospch ecka a hlavn Srbska.25 Srbsko zskalo tm celou Makedonii, rozilo sv zem o plnch 81 % a zskalo 1,6 milionu obyvatel. 26 Vylo tak z vlek jako silnj, sebevdom a poslen stt, co vyvolalo ve Vdni znan obavy. Srbsk premir Nikola Pai dokonce prohlaoval, e s Tureckem je ztovno a Srbsko se mus pipravit na dal kolo proti Rakousku. 27

24 25 26 27

NLEVKA, s. 224231. GLENNY, s. 199202. SKIVAN, Csask politika, s. 218. HLAVAKA, PEENKA, s. 239242.

14

3 FRANTIEK NSLEDNKA)

FERDINAND

D'ESTE

(PROFIL

Frantiek Ferdinand po desetilet ekal na okamik, kdy se stane vladaem habsbursk e. Pipravoval reformy, kter jako panovnk uskuten ztlesoval monou budoucnost, byl pedpokldanm reformtorem.28 V rznch literrnch a historickch zpracovnch m Frantiek Ferdinand mnoho podob. Nkter jsou dokonce protichdn. Nkde se meme setkat s podobou vlkychtivho partnera nmeckho csae (zejmna ve star literatue), jinde zase s prchlivm zmeckm pnem posedlm lovem. Pes protichdnost nzor na jeho osobnost je zejm nutn dt zapravdu nzoru, e nedokav se ekatel trnu byl osobnost s vznanmi vlastnostmi, kter se daj povaovat i za rozporn.29

3.1

Pvod, dtstv a mld arcivvody

Budouc nslednk trnu habsbursk monarchie se narodil 18. prosince 1863 ve trskm Hradci v palci Herbertstein. Jeho otcem byl arcivvoda Karel Ludvk, mlad bratr csae Frantika Josefa I., matkou byla Marie Annunciata, dcera Ferdinanda II., bourbonskho krle oboj Siclie (pezdvanho re bomba). Pi ktu dostal jmno Frantiek Ferdinand Karel Ludvk. Pestoe Marie Annunciata byla ji druhou manelkou Karla Ludvka, Frantiek Ferdinand byl prvorozenm synem.30 Pozdji ml Karel Ludvk s Mari Annunciatou jet ti dti dva syny a jednu dceru. Druhorozenm ze sourozenc byl Oto Frantiek Josef (narozen v roce 1865), tetm Ferdinand Karel Ludvk (narozen roku 1868) a tvrtou ze sourozenc byla dcera Markta ofie (narozena roku 1870). Jejich matka vak 4. kvtna 1871 zemela na tuberkulzu.
28 29 30

GALANDAUER, Jan, Frantiek Ferdinand d'Este: nslednk trnu, Praha 2000, s. 11. KVAEK, Robert, Prvn svtov vlka a esk otzka, Praha 2003, s. 21. KRUG VON NIDDA, Roland, Der Weg nach Sarajevo: Franz Ferdinand, Wien 1964, s. 57.

15 Dva roky na to se Karel Ludvk znovu oenil, a to s Mari Terezi, dcerou portugalskho nslednka trnu (byla o dvacet dva let mlad ne Karel Ludvk a jen o osm let star ne Frantiek Ferdinand). Mezitm se rodina pesthovala ze trskho Hradce do Vdn a Karel Ludvk nechal postavit zmek Wartholz (u Reichenau) a nedaleko nho tak koupil vilu, kde Frantiek Ferdinand strvil znanou st svho dtstv. Budoucho nslednka vak ve skutenosti vychoval jeho strc arcivvoda Albrecht,31 kter Frantika Ferdinanda nabdal, aby se studiem pipravoval na nslednictv a ani v ppad vzcnch nslednkovch neuvenost ho neopomenul pokrat. Vlastn otec si na Frantika Ferdinanda udlal jen zdkakdy as. Vztah k otci tak Frantiek Ferdinand neml nikdy pli dobr.32 Je zcela pochopiteln, e arcivvodov za elem vzdlvn nenavtvovali veejn koly, ale dostvalo se jim soukromch lekc. Spolen vyuovn syn Karla Ludvka vedl plukovnk Ferdinand hrab Degenfeld-Schmburg za pomoci dalch dstojnk (Ji hrab Wallis, Karel hrab Coreth a dal). Dstojnci sice vtinou nevyuovali, vuku vak plnovali, organizovali a kontrolovali. Vuka organizovan mui z ad armdnch dstojnk byla samozejm v souladu s tradin dobovou pedstavou, e jedin sprvn povoln pro habsbursk arcivvody je sluba v armd. Mezi uiteli mladho arcivvody vynikal obzvlt historik Onno Klopp, kter poloil zkladn kmen pesvden Frantika Ferdinanda o historickm posln habsbursk dynastie. Z dalch meme zmnit doktora Godfrieda Marschalla knze, dvornho kaplana a pozdji probota Votivkirche ve Vdni, kter se pozdji stal arcivvodovm dvrnkem a rdcem. V neposledn ad ml na arcivvodu vliv tak Max Wladimir von Beck znalec stavnch, sprvnch a politickm pomr v Rakousko-Uhersku, kter seznamoval

31 32

Albrecht Fridrich Rudolf (18171895), rakousk arcivvoda a poln marl. FEJT, Franois, Rekviem za mrtvou i: o zkze Rakouska-Uherska, Praha 1998, s. 115.

16 Frantika Ferdinanda s stavou, zkonodrstvm a sprvou habsbursk e, stal se tak na dlouhou dobu jeho poradcem a dvrnkem.33 Rodov jmno Este zskal Frantiek Ferdinand dky ddictv po bezdtnm a bohatm vvodovi z Modeny, Frantiku V. Ten byl vypuzen z Itlie pi jejm sjednocovn a zemel 20. listopadu 1875. Pes obtn prvn boje se zvt (obsahovala mnoho zvazk a podmnek) se Karlu Ludvkovi podailo ddictv zskat pro svho syna Frantika Ferdinanda. Mlad arcivvoda se tak stal jednm z nejbohatch len vldnoucho rodu. Podle odhad Frantiek Ferdinand zddil majetek v hodnot osmi milion zlatch.34

3.2

Dstojnkem c. k. armdy

Vojenskou kariru Frantiek Ferdinand zaal 23. dubna 1878, kdy ho csa Frantiek Josef I. jmenoval porukem 32. pho pluku, avak prvn skuten styk s armdou piel a v roce 1880 zastnil se manvr u Olomouce. Bylo mu tou dobou 17 let. Do hodnosti nadporuka byl csaem poven 24. dubna 1882. Nastoupil slubu u csaskch myslivc v Brucku nad Litavou. Zda ji skuten slouil, nm nen znmo, protoe tou dobou jet chodil na Beckovy pednky. Koncem listopadu 1883 byl peazen od pchoty k jzd. Nastoupil k dragounskmu pluku . 44 v hornorakouskm msteku Ennsu. Zde slouil est let a doshl hodnosti rytmistra (24. jna 1885) a poslze majora (25. jna 1888). Jako major byl peazen k 102. pmu pluku se sdlem v Praze a Beneov. Brzy pot koupil Konopit a zddil pastv v Chlumu u Tebon.35 Potkem roku 1890 opustil Prahu. Stal se velitelem husarskho pluku . 9 s posdkou v oproni (nmecky denburg, dnen Maarsko) a 25. jna1892 byl poven do hodnosti generlmajora. Ji bhem sluby
33 34

35

GALANDAUER, s. 1921. WEISSENSTEINER, Friedrich, Franz Ferdinand: Der verhinderte Herrscher , Mnchen 1994, s. 6465. GALANDAUER, s. 2530.

17 v oproni lze pozorovat zrod jeho nesnenlivosti vi Maarm, nebo zde nebyl spokojen. V oproni se mu nelbilo. Pevldala zde maartina, kter mu nebyla libozvun. Jeho pluk se skldal skoro vhradn z maarskch dstojnk a poddstojnk, kte mu odpovdali maarsky, kdy na n mluvil nmecky.36 Navc proti pedpism dostval hlen v maartin. Pohrozil tedy, e pouvn maartiny bude trestat vzenm. Tento krok prudce napadl tisk. Od tohoto okamiku arcivvoda povaoval maarsk nacionalismus za hlavnho neptele e, armdy i za svho neptele osobnho.37

3.3

Otzka nstupnictv

Bhem sluby v armd (jet za doby praskho pobytu) dolo k nhl udlosti. 30. ledna 1889 byl na odlehlm loveckm zmeku nalezen korunn princ Rudolf zastelen. Tato tragick udlost zmnila postaven Frantika Ferdinanda. Stal se pravdpodobnm nslednkem. Podle pragmatick sankce sice nslednictv pelo na otce Frantika Ferdinanda, Karla Ludvka, ten vak byl jen o ti roky mlad ne csa. Nebylo tedy vbec jist, zda csae peije. Pedpokldalo se, e se vzd nslednictv ve prospch svho nejstarho syna, Frantika Ferdinanda. K nemu takovmu vak nedolo. Nic se nezmnilo ani po deseti mscch, kdy bylo jist, e vdova po korunnm princi nebude mt dt.38 Nslednkem trnu tedy i pes svj vk a zdaleka ne skvl schopnosti39 zstal otec Frantika Ferdinanda, Karel Ludvk, a do sv smrti roku 1896. Nsledujc citt me objasnit pvod nejasnho nslednictv: Csa nechtl, pokud to jen bylo mon, mt oficiln a napevno stanovenho nstupce Nevme co Frantiek Josef v tto dob o svm synovci soudil, ale o siln vli mladho arcivvody mohl vdt, kdy o n psaly i noviny. Je tak mon, e ji to, e se jeho nstupcem
36 37 38 39

FEJT, s. 115. GALANDAUER, s. 40. Tamt, s. 3032. FEJT, s. 115.

18 m stt bratrv syn, by mu stle pipomnalo smrt jeho vlastnho syna Rudolfa.40 Naproti tomu ctidostiv Frantiek Ferdinand zoufale stl o to, aby Frantiek Josef I. jeho postaven legalizoval, aby zeteln ekl, e s nm pot, aby mu ji nyn dal pleitost.41 Frantiku Ferdinandovi nezbylo nic jinho, ne se vrtit ke svmu pluku. Nic nenaznaovalo, e by se mohl stt nslednkem. Pro budoucho panovnka bylo sice nezbytn znt pomry v armd a absolvovat vojenskou prpravu, ale nezbytnou byla rovn poteba znt svou i, jej sloitou sttoprvn vstavbu, jej sprvn, sociln a nrodnostn problmy. 42 Teprve po smrti svho otce Karla Ludvka v roce 1896 se Frantiek Ferdinand stal skutenm nslednkem.43

3.4
a

Cesta kolem svta

cizokrajn dlavy
44

Frantiek Ferdinand patil k tm nkolika Habsburkm, kter lkalo moe Idea cesty kolem svta se zrodila pravdpodobn v oproni. Pvod tohoto npadu nen zcela jasn. Mohl vzejt od nkoho z ptel arcivvody. Jist je, e sktal pleitost opustit neptelsk Maarsko.45 Po pmluv csaovny Albty dal csa Frantiek Josef svolen k tto cest pod podmnkou, e bude cestovat inkognito (smyslem inkognita zejm bylo vyhnout se protokolu a vyjdit neoficilnost tto cesty). 46 Arcivvoda si tedy zvolil jmno hrab z Hohenbergu. Lo jmnem Kaiserin Elisabeth (klounov kink, nmecky Rammkreuzer) vyplula z Terstu 16. prosince 1892. O prbhu cesty si Frantiek

40 41

42 43 44 45 46

GALANDAUER, s. 32. PERNES, Ji, ivot pln neptel, aneb, Dramatick ivot a tragick smrt nslednka trnu Frantika Ferdinanda d'Este, Praha 1994, s. 69. GALANDAUER, s. 30. GALANDAUER, Jan, HONZK, Miroslav, Osud trnu Habsburskho, Praha 1986, s. 277. URBAN, Otto, Frantiek Josef I., Praha 1991, s. 265. GALANDAUER, s. 41. Tamt, s. 47.

19 Ferdinand vedl denk, kter pak vyel ve dvou svazcch v letech 1895 1896. Plavba nejprve smovala k Suezskmu prplavu, pak lo pokraovala dle na vchod. Peplula Arabsk moe, navtvila Cejlon a poslze zakotvila v Bombaji. Frantiek Ferdinand dle cestoval po soui, navtv adu indickch mst, kde nakupoval emesln vrobky, zastoval se prohldek kolonilnch i mstnch vojenskch jednotek, navtvoval kasrna, pamtky, koloniln sprvy, lovil zv, apod. V Indii ho obzvl zaujal zpsob, jakm Anglian dokzali udret v poslunosti obyvatelstvo tajc tm 300 milion a to za pomoci jen nepatrnho vojska.
47

Dal putovn opt na palub lodi Kaiserin

Elisabeth vedlo pes Singapur, Jvu, Austrlii, Novou Kaledonii, alamounovy ostrovy, Novou Guineu, Borneo, opt k Singapuru. Odtud smrem k nskm behm (Hongkong, Kanton, Macao) a pak k behm Japonska, kde 2. srpna vystoupil coby zstupce habsbursk monarchie. Po slavnostnm uvtn japonskou nobilitou a absolvovn vojensk pehldky v Tokiu po boku csae jeho pobyt v zemi vychzejcho slunce skonil 24. srpna. Frantiek Ferdinand nastoupil na kanadskou lo Empress of India, kter ho dopravila do Ameriky. Kapitoly v jeho denku vnovan Kanad a USA pat k nejvce kritickm. V Americe se mu lbilo ze veho nejmn, byl mu ciz zdej ivotn styl, kde tradin hodnoty evropskch monarchi neplatily. Pesto zde byl inspirovn federativnm zzenm Spojench stt americkch. Zpt k evropskm behm pivezl arcivvodu francouzsk parnk Bretagne. Dle arcivvoda a jeho doprovod cestovali vlakem pes Pa a Stuttgart zpt do Vdn. Krom vycpanch zvat, trofej, etnografickch a umleckch pedmt i fotografi nabyl bhem cesty kolem svta znanch
47

GALANDAUER, s. 49.

20 zkuenost s dalekmi kraji, jejich zvyky, mentalitou, sprvou i sttnm uspodnm. 48 Na sv cest kolem svta se tak utvrdil ve svm konzervativnm monarchickm smlen a tak v pesvden, e bez silnho lostva nem monarchie nadji usilovat o postaven svtov mocnosti.49

3.5

Zpas s nemoc

V prbhu cesty kolem svta si Frantiek Ferdinand jist uvdomoval, e zpt do Uher ji nechce. Proto bhem cesty zaslal dopis generlnmu tbu s dost, zda by mohl bt zaazen jako velitel budjovick p nebo pardubick jzdn brigdy. Pn bylo vyslyeno a ji 28. dubna 1894 pevzal velen 38. p brigdy v eskch Budjovicch.50 V eskch Budjovicch vak slouil jen o nco dle ne rok. Dostavily se toti zdravotn problmy. V ervnu 1894 se mu pitilo do t mry, e se obrnil na Schtterovu kliniku ve Vdni. Po prozkoumn sputa
51

byla Frantiku Ferdinandovi diagnostikovna tuberkulza.

52

Situace se stala vnou. Onemocnt tuberkulzou znamenalo polovin rozsudek smrti ze 100 nemocnch zhruba 50 umralo. 53 Lkask konzilium vypracovalo pln lby. Lby Frantika Ferdinanda se ujal dr. Eisenmenger. Jeho loha vak nebyla snadn. Dobe mnnch rad, aby se etil, dbal temperamentn a ctidostiv arcivvoda jen s nelibost. 54 Pacient nebyl zvykl se nkomu podizovat. Dr. Eisenmenger zajistil ubytovn v Mendelu v jinch Tyrolech z dvodu lepho klimatu. Stav arcivvody se pot zlepil. Pesto vak Eisenmenger zadil arcivvodv pesun na pronajatou luxusn lo do Egypta a piml arcivvodu absolvovat dvou a tmsn plavbu proti proudu Nilu (tzn. pobyt v
48 49 50 51 52 53 54

GALANDAUER, s. 4159. URBAN, s. 265. PERNES, s. 8889. Vykalvan sekret, hlen i chrchel. PERNES, s. 90. GALANDAUER, s. 61. URBAN, s. 265.

21 pznivm podneb, bezpranost, neruen klid). Na lodi se jeho stav stabilizoval. Po ase se jeho zdrav natolik zlepilo, e bylo rozhodnuto pesunout arcivvodu na Riviru. Ped nvratem do domoviny jet pobyl v lzeskm mst v Terrien na behu enevskho jezera. 55 Pot v lebn ke pokraoval na Konopiti. Nemoc nadle ustupovala. Pesto bhem jeho nemoci se ili spekulace o jeho monm mrt a ve vych kruzch se zaalo uvaovat o bratru Frantika Ferdinanda, Otovi, jako o monm budoucm nslednkovi. Proto se na francouzsk Rivie, kam se pesunul z dvodu pznivjho klimatu v beznu 1897, setkal s Frantikem Josefem. S csaem se snail jak o vyjasnn svho postaven, tak o prosazen svch politickch nzor. Csa se vak zsadn diskuzi vyhnul, ale poslal mu dopis, v nm psal: Jakmile se dokonale zotav, co se, jak doufm, stane brzy, pevezme prva, ale tak povinnosti svho postaven.56 Na jae roku 1897 Frantiek Ferdinand konen svj dvoulet boj s nemoc vyhrl. Poprv od roku 1895 nebyly v jeho sputu nalezeny tuberkulzn bacily. Nemoc v nm vak zanechala trvalou stopu a to pedevm v jeho psychice. Odborn literatura uvd, e tk tuberkulza me pacientovu psychiku trvale ovlivnit. A jako typick trval zmny, kter pipisuje dsledkm psoben bakteriln toxin, uvd nladovost, podrdnost, vzntlivost, sklon k impulzivnmu jednn atd.57 Krom toho poznamenala choroba Frantika Ferdinanda i v jinm ohledu. Vliv na nho mla i skutenost, e se bhem sv nemoci od nho odvrtili nkte lenov rodu a sttnci smrem k jeho bratro vi coby budoucmu nslednkovi. Takovto zkuenosti uinily arcivvodu podezvavm a omezily jeho vru ve vrnost a poctivost.58

55 56 57 58

GALANDAUER, s. 6068. PERNES, s. 99. GALANDAUER, s. 74. Tamt, s. 7374.

22 V prbhu svho zpasu s nemoc zastihl Frantika Ferdinanda 17. kvtna 1896 telegram, aby se urychlen vrtil dom, e je jeh o otec Karel Ludvk vn nemocen. Pi pouti do Jeruzalma se napil vody z Jordnu a pot onemocnl tyfem. 59 Chorob vak podlehl dve, ne se stail vrtit.60 Po smrti Karla Ludvka se ji Frantiek Ferdinand stal podle prv a zvyklost habsburskho domu jistm nslednkem trnu.

3.6

Manelstv s ofi Chotkovou

Tzv. Pragmatick sankce z r. 1703 (uveejnna r. 1713) urovala zsadu nedlitelnosti moci v ele habsbursk e ml stt jedin pslunk dynastie. Zrove byly stanoveny zsady, kter nevyluovaly, v ppad nezbytnosti, ani vldu eny. Postaven jednotlivch len habsburskho domu dle pesn uroval rodinn statut z roku 1839. Tento dokument byl veejn znm a do rozpadu monarchie. Rodinn statut pikazoval: dn princ a princezna naeho csaskho domu nesm uzavt satek bez dovolen pslunho nelnka rodiny. Ppadn satek uzaven bez tohoto svolen je teba povaovat za neplatn a nezakld pro pslun osoby a jejich dti dn prva a nslednictv, apane, vdovsk dchod i vno nebo stavovsk pednosti, tituly a znaky len naeho domu a ani ppadn dal prvn nroky vyplvajc z manelskho svazku.61 ofie Chotkov se narodila ve Stuttgartu 1. bezna 1868. Jej otec hrab Bohuslav Chotek z Chotkova a Vojnna zde zastval ad csaskho vyslance. Touto dobou byl ji v penzi a pobval v Dranech. Chotkov patili spoleensky k nejvy esk aristokracii a poetnm dtem Bohuslava Chotka (sedm dvat, jeden chlapec) se dostalo vchovy ve lechtickch rodinch, postrdali vak majetek. ofie se stala dvorn dmou arcivvodkyn Isabely (rozen princezna CroyDlmenov, byla provdna za arcivvodu Fridricha ten byl a do
59 60 61

GALANDAUER, HONZK, s. 276. PERNES, s. 98. Tamt, s. 75.

23 nstupu csae Karla na trn vrchnm velitelem rakousko-uhersk armdy).62 Frantiek Ferdinand se s ofi Chotkovou pravdpodobn seznmili ji bhem arcivvodovy vojensk sluby v Praze roku 1890. 63 Pesto podle mnoha vklad k jejich seznmen dolo na podzim roku 1894, kdy se v Praze na Mal Stran konal osudov ples eskho mstodritelstv. Rakousk badatel Ulrich Arco-Zinneberg vak zjistil, e jejich korespondence zan ji v dubnu roku 1894, tedy o pl roku dve. V dopise z roku 1895 pe ofii: zapomnl jsem Vm pedat ti malikosti, kter jsem Vm pivezl ze sv cesty kolem svta.64 Na cest kolem svta vak byl v dob od 15. prosince 1892 do 18. jna 1893. Z toho veho lze usuzovat, e se poznali mnohem dve, nejpozdji koncem roku 1892.65 Od dubna 1894 slouil Frantiek zajdl Ferdinand do v eskch
66

Budjovicch,

odkud

stle astji

Prepurku,

kde

navtvoval palc vvody Fridricha. Vzhledem k tomu, e Fridrich a Isabela mli est dcer, oekvalo se, e si vybere jednu z nich za svou manelku. V vahu pichzela pedevm nejstar Marie Kristina. Samotn vztah Frantika Ferdinanda a ofie Chotkov zstval utajen jet v roku 1898. Na jae roku 1899 se vak situace zmnila. Ze sv lsky k ofii Chotkov se vyznal dr. Eisenmengerovi: Konen jsem nael enu, kterou miluji a je se ke mn hod, a nyn mn dlaj kvli njak malikosti v jejm rodokmenu neslchan pote. Ale to ji pekonm.67

62 63 64 65 66 67

GALANDAUER, s. 77. Tamt, s. 78 PERNES, s. 106. Tamt, s. 106. Bratislava do roku 1919 Prepurk. GALANDAUER, s. 82.

24 Podle zvyklost si vak arcivvoda mohl vzt za rovnorodou manelku jen nkterou z habsburskch arcivvodky a pslunic krlovskch a knecch rod, kter v t dob nebo v minulosti panovaly. Mezi onch ticet nmeckch a patnct rakouskch knecch dom vak Chotkov nepatili. V ppad uskutenn satku by bylo uzaveno tzv. morganatick (nerovn) manelstv. Morganatick manelka se nemohla stt csaovnou a jej dti nemohly zddit trn. Tato skutenost pedstavovala nebezpe pro monarchii a csae vyvdla z mry. S vdomm vech obt dal pesto nslednk trnu najevo, e se s ofi Chotkovou mn oenit. Nemn jednoznan a rozhodn byl ale tak postoj csae a nelnka domu: Buto ofie anebo vyhldka na trn. 68 Frantiek Josef mu tedy dal rok na rozmylenou. Frantiek Ferdinand vak chtl jak milovanou enu, tak csaskou korunu. Situace se zdla bezvchodn. Csa nakonec, akoliv nerad a s tkm srdcem, dal k morganatickmu satku svolen. 25. ervna 1900 Frantiek Josef pedloil Frantiku Ferdinandovi podmnky, za kterch byl ochoten jeho satek povolit. Ve slavnostnm prohlen z 28. ervna 1900 se Frantiek Ferdinand zekl nstupnickch prv pro potomky vzel z nerovnho svazku s ofi Chotkovou (tzv. renunciace). T byl uren termn svatby na 1. ervence 1900 v Zkupech. Svatebnho obadu se zastnila jen arcivvodkyn Marie Terezie se svmi dcerami. Vichni mut lenov habsburskho rodu vetn vlastnch bratr Frantika Ferdinanda se nedostavili.
69

Pesto se manelstv uzaven za tak dramatickch

okolnost a povaovan tm za dynastickou a sttn katastrofu se ukzalo bt manelstvm astnm a harmonickm. 70 Z jejich svazku vzeli ti potomci. Jako prvn dcera ofie (narozena 24. ervence 1901), druh chlapec Max (narozen 29. z 1902) a tet, opt chlapec, Ernst (narozen 27. kvtna 1904). V listopadu 1904 ekala ofie opt dt. Chlapec se vak narodil mrtv. V jnu 1909 jmenoval csa ofii
68 69 70

URBAN, s. 266. Tamt, s. 267. GALANDAUER, s. 89.

25 vvodkyn s titulem z Hohenbergu. Pesto se j vak nedostalo ve vych kruzch uznn coby rovn manelky nslednka trnu.71

3.7

Politick plny Frantika Ferdinanda d'Este

Otzku, jak by se vyvjela habsbursk monarchie za panovn Frantika Ferdinanda, kter ml v plnu pijmout jmno Frantiek II., si kladlo mnoho historik. Jakkoliv scne jsou vak pouhmi dohady. Jist vak je, e Frantiek Ferdinand plnoval zahjit novou ru a rozhodn by nepokraoval v politice svho strce, Frantika Josefa I.72 Jednm ze zcela zsadn pln Frantika Ferdinanda pro budoucnost e mla bt revize dualistickho uspodn habsbursk monarchie, kter v jeho och naruovala pevnost a celistvost e. Npad, jak se s tmto problmem vypodat, existovalo hned nkolik. Od jemnho stavn-prvnho poupraven dualismu, pes federalizaci e, po nsilnou vojenskou intervenci. Jednou z uvaovanch variant novho uspodn e byl tak trialismus. Frantiek Ferdinand zamlel utvoen slovansk protivhy uherskmu nebezpe. Onou slovanskou protivhou vak nemly bt zem Koruny esk, ale Velk Chorvatsko sdruujc jihoslovansk nrody e. Jakkoliv vak byly tyto plny realizovateln i nikoliv, vzbuzovaly v Srbsku znan obavy. Zde nkde se vytvely psychologick pedpoklady pro rozhodnut zabt Frantika Ferdinanda. Zde mon zan stopa, kter vedla k vraednm vstelm v Sarajev. 73 V vahu tak pichzelo utvoen tzv. Spojench stt Velkho Rakouska, 74 sestvajc z patncti dlch stt. Dnes je vak tk posoudit jak monosti by Frantiek Ferdinand dal pednost nebo

71 72 73 74

GALANDAUER, s. 7999. URBAN, s. 271. GALANDAUER, s. 269. Podle knihy Rumuna Aurela Popoviciho Spojen stty Velkho Rakouska z roku 1906.

26 zda by zvolil njakou jinou cestu a jet t je posoudit, zda by byla vbec spn.75 Frantiek Ferdinand pravdpodobn tak pomlel na zmnu statutu sv manelky, vvodkyn z Hohenbergu, uren renunciac z 28. ervna roku 1900. Zvltnm listem ji mla bt piznna vechna prva prvn dmy monarchie a podobn ml bt uren nslednk trnu Karel Frantiek Josef, synovec Frantika Ferdinanda.76 V zahranin politice zastval Frantiek Ferdinand mrn a mrov kurz. Jednoznan je mon vylouit, e by byl stoupencem tzv. vlen strany ve Vdni. Nelze ale ci, e by byl nslednk trnu pacifistou. Pouze byl pesvden, e monarchie potebuje mr pro svou vnitn reorganizaci a vlka by ji tak pouze ohrozila. Obzvl si nepl vlku s Ruskem, kter povaoval za tradinho spojence v duchu Spolku t csa. Sm zdrazoval, e spojenectv Rakousko-Uherska a Ruska by bylo nejlep cestou jak zabezpeit budoucnost habsbursk monarchie.77 V roce 1913 tak prohlsil, e Vlka s Ruskem je n konec. Jestlie nastoupme proti Srbsku, pak stoj Rusko za nm a mme vlku s Ruskem. 78 Frantiek Ferdinand tak asto oponoval vlen stran, pedevm jejmu elnmu pedstaviteli Conradu von Htzendorfovi nelnkovi generlnho tbu, kter mnohokrt prosazoval vojensk obsazen a pmou anexi Srbska.79

75 76 77 78 79

GALANDAUER, s. 263278. URBAN, s. 271. DEDIJER, Vladimir, Sarajevo 1914, Bratislava 1969, s. 177. GALANDAUER, s. 170. Tamt, s. 174185.

27

4 ERN RUKA
Podl na atenttu na Frantika Ferdinanda d'Este mly pedevm ti organizace Mlad Bosna, jejm lenem byl i Gavrilo Princip, Nrodn Obrana a tajn organizace Sjednocen nebo smrt znm spe pod nzvem ern ruka. Zmnnm organizacm byl spolen protirakousk, respektive protihabsbursk, postoj a siln srbsk nacionalismus. Vznikaly na zklad nacionlnho vzept v dsledku anekn krize a jejich lenov se rekrutovali hlav z ad radiklnch stoupenc velkosrbsk ideje.

4.1

Mlad Bosna

Mlad Bosna bylo sdruen psobc na anektovanch zemch, mezi jeho stoupence patili hlavn studenti. Pesn datum jeho zaloen nen znmo. Monm prvotnm impulzem k zaloen tohoto spolku bv oznaovn pokus o atentt studenta Bogdana erajie v ervnu 1910 na generla Vareanina, zemskho velitele v Bosn, a nsledn vydn broury Smrt jednoho hrdiny (autorem byl Srb Vladimir Gainovi, pozdj pedk organizace Sjednocen nebo smrt). erajiv atentt, kter byl v uveden broue glorifikovn, ml velk vliv na bosenskou stedokolskou mlde, kter si ho brala za pklad individulnho sebeobtovn. Tmito iny pak chtli dajn vytrhnout z pasivity irok lidov masy a pispt k jejich nrodnmu a politickmu osvobozen. 80 Mlad Bosna sice nemla jasn stanoven a jednotn program, ale jej leny spojoval zpal pro nrodn mylenku a odpor ke stvajcmu politickmu reimu. A do balknskch vlek vak krom studentskch demonstrac a dalch vcemn nekodnch akc nic nepodnikali. Teprve nacionalistick propaganda, pronikajc sem ze sousednho Srbka bhem balknskch vlek, podntila podvratnj innost.81

80 81

HLADK, Ladislav, Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, Brno 2005, s. 154. Tamt, s. 153156.

28

4.2

Nrodn obrana

Na Srbsk stran hrla vznamnou roli organizace Nrodn obrana (Narodna odbrana) zaloen ji v jnu 1908 v dob anekn krize. Dle stanov lo o vcelku nevinn vlasteneck spolek, v podstat vak byla Nrodn obrana bojovou organizac, rozvjejc innost prakticky ve vech okolnch sttech, Rakousko-Uhersko nevyjmaje 82 . Tato organizace si vytkla za cl sjednotit dosavadn ideologickou rznorodost a zamit se hlavn na boj za nrodn mylenku. Jej lenov byli pesvdeni o nevyhnutelnosti budoucho konfliktu s Rakousko-Uherskem a snaili se pipravovat dobrovolnky na budouc vlku proti tomuto nepteli. Proto pod ztitou Nrodn obrany vznikaly rzn tlovchovn a steleck spolky, kter mly zajistit houevnatost budoucch bojovnk. Krom toho organizovaly osvtov akce, pednky a rznou dal kulturn a publicistickou propagandu na podporu mylenky nrodn jednoty. Podle tto idey mlo dojt ke sjednocen vech Srb (i za hranicemi) a nslednmu boji proti nepteli tzn. Rakousko-Uhersku. Z radiklnch pedstavitel pak roku 1911 vznikla tajn organizace Sjednocen nebo smrt.83

4.3

Sjednocen nebo smrt

Organizace Sjednocen nebo smrt (Ujedinjenje ili smrt), znm spe pod nzvem ern ruka (Crna ruka), byla militantnm nacionalistickm uskupenm, zaloen v roce 191184. Jdro ern ruky tvoili spiklenci a inicitoi srbsk krlovrady z kvtna 1903.85 Vd osobnost organizace byl plukovnk generlnho tbu Dragutin Dimitrijevi, pezdvan Apis, stoupenec velkosrbsk ideje, kter se rovn podlel na pevratu z roku 1903. Kolem sebe soustedil skupinu podobn smlejcch dstojnk,
82 83 84

85

SKIVAN, Ale, Sarajevo, 28. erven 1914. In: Historick obzor 5, 1994, 7/8, s. 146. PELIKN, Jan a kol., Djiny Srbska, Praha 2004, s. 256. Datum zaloen se rzn. Rok 1911 je nejastji uvdn. Giuseppe Magrin vak uvd datum 9. kvtna 1913 viz MAGRIN, Giuseppe, Osmdest let od Sarajeva. In: GALANDAUER, Jan (ed.), Od Sarajeva k velk vlce 1, 2: Sbornk pspvk vdeckho semine k 80. vro vypuknut prvn svtov vlky, Praha 1995, s. 83. GLENNY, s. 240.

29 kter zvlt v dsledku balknskch vlek ve svch rukou soustedila znanou moc a vliv. ast Apise a dalch pedstavitel z ad armdnch dstojnk demonstrovala nespokojenost se stvajcm postavenm Srbska a opatrnm kurzem, kter vlda vedla vi svmu severnmu sousedovi, Rakousko-Uhersku. Proto vi Srbm v zahrani vedla vlastn propagandistickou kampa.86 ern ruka mla dajn na 100 000 len, kte byli pipravovn na podvratnou innost, a disponovala t rozshlou zpravodajkou st operujc i mimo hranice Srbska zvlt na zem habsbursk monarchie. 87 Clem ern ruky bylo, podobn jako u pedchozch organizac, nrodn jednota, soudrnost a utvoen tzv. Velkho Srbska, kter by v jednom stt soustedilo nejen vechny Srby, ale Jihoslovany veobecn. V organizaci vldla pedstava, Pijemont,
88

Srbsko kter

sehraje

roli

Piemontu organizace

budoucho Ljubomir

jihoslovanskho sjednocen (italsk inspirace byla zjevn i v nzvu asopisu Jovanovi). vydval ideolog Prostedkem k dosaen vytyenho cle mla bt ji
89

zmnn propaganda, kter clen mila na emoce mladch Srb, kte tak byli zskvni pro podvratnou protirakouskou innost. Jednm z takovch student, kte doslova nasvali ideje srbsk jednoty a pohybovali se v prosted silnho emocionlnho nacionalismu, jist byl i budouc atenttnk Gavrilo Princip.

4.4

Gavrilo Princip

Gavrilo Princip se narodil 13. ervence 189490 v Obljaji, mal vesnici u Bosansko Grahova. Otec Petar a matka Marija, zvan Nana, mli devt dt pt syn a tyi dcery, z nich est zemelo v tlm vku. O dtstv Gavrila Principa nen mnoho zprv. Sm o nm napsal: Byl jsem vdy

86 87 88 89 90

HLADK, Bosensk otzka, s. 155156. SKIVAN, Sarajevo, s. 146. PELIKN, s. 256. HLADK, Bosensk otzka, s. 155. 13. 7. podle Julinskho kalende, 25. 7. podle Gregorinskho kalende.

30 tich, citov zaloen dt, stle vn, nad knkami a obrzky. 91 Byl mlenliv a hodn etl. Od roku 1900 navtvoval v Bosansko Grahov zkladn kolu. Ve tincti letech poprv opustil svj domov a odeel do osady Hadii za svm nejstarm bratrem Jovou. Tou dobou se rozhodovalo o budoucm povoln Gavrila. Podle pvodnho zmru se ml zapsat do kadetn koly v Sarajevu, ale po pmluv obchodnka Peuta (rodinnho znmho), kter namtal, e by se jako dstojnk c. a k. armdy stal neptelem nroda, bylo rozhodnuto, e Gavrilo pjde do obchodn koly a stane se obchodnkem. Zde vak byl Gavrilo neastn. Zejm na nho psobil vliv jeho okol a blzkch ptel (rolnickho pvodu), kte ctili odpor vi sarajevskm kupcm povaovali toto povoln za nejhor mon.92 Po absolvovn tet tdy obchodn koly se proto Gavrilo rozhodl pestoupit na gymnzium do Tuzly. Pot co sloil rozdlov zkouky, zapsal se do tvrt tdy gymnzia. Nijak zde nevynikal v prospchu, pestoe byl nruivm tenem. Od roku 1911 se pidal k mladobosencm a aktivn zde psobil. Na jae 1912 se zapojil do studentskch demonstrac a nsledkem toho ztratil sociln stipendium. 93 Rozhodl se tedy pro odchod do Blehradu. V ervnu se zapsal do tamnho gymnzia. Pi srbsk mobilizaci v pedveer vlky proti Osmansk i se Gavrilo s dal nadenci z ad studentstva dobrovoln hlsili do armdy k oddlu majora Vojina Tankosie (jednoho z vedoucch len organizace Sjednocen nebo smrt). Gavrilo byl vak pro fyzickou slabost odmtnut a vrtil se do Bosny. 94 V Bosn pak udroval styky s bosenskmi aktivisty v zahrani a skupinou vedenou uitelem Danilem Iliem, kter tak mla svj podl na pprav sarajevskho atenttu. V noru 1914 se Gavrilo opt vrtil do Blehradu dajn proto, aby

91 92 93

94

KVAEK, s. 20. DEDIJER, s. 229. AICHELBURG, Vladimr, Sarajevsk atentt 28. 6. 1914. In: Stedn Evropa 8, 1993, 29, s. 127. DEDIJER, s. 224235.

31 dokonil studia. Patrn ji tehdy se vn zabval mylenkou provst atentt na rakouskho nslednka trnu.95

95

SKIVAN, Sarajevo, s. 147.

32

5 CESTA DO SARAJEVA
Cest do Bosny a sarajevsk tragdii pedchzela udlost, kter se v pozdjch vkladech stala pedmtem mnohch nepodloench spekulac a nkdy i fantastickch vah. Jednalo se o nvtvu nmeckho csae Vilma II. u Frantika Ferdinanda d'Este na Konopiti mezi dvanctm a trnctm ervnem roku 1914.

5.1

Schzka na Konopiti

V souvislosti se zmnnou nvtvou Vilma II. na Konopiti, se v rznch obmnch v publicistice a vzpomnkch objevovalo tvrzen, e se na Konopiti pipravovalo spiknut proti mru.96 Tyto vahy nesporn piivovala i ta skutenost, e s Vilmem II. na Konopit zavtal i Alfred von Tirpitz, admirl a strjce nmeckho nmonho zbrojnho programu, a po jeho odjezdu i rakousko-uhersk ministr zahrani Leopold Berchtold. Podle oficilnho vkladu tisku vak mlo jt jen o zcela soukromou nvtvu, bhem n nslednk trnu zamlel ukzat nmeckmu panovnkovi svou povstnou rovou zahradu v plnm kvtu pozdnho jara. 97 Pochybnosti vak vyjdil list esk dennk, kter o nvtv informoval: Csa Vilm be s sebou do Konopit tak fa sprvy vlenho lostva, admirla von Tirpitze, aby jeho due, ztrznn starostmi o budoucnost Nmecka na moi, mohla pooki pohledem na barvit koberce kvtinov v parku V tomu kdo me... Trojspolek ukld Rakousku, aby se postaralo o nov rozmnoen svho lostva.98 Dochzelo vak i k bizarnjm hypotzm, kter lze demonstrovat na pkladu absurdn konstrukce korespondenta listu Times Henryho Wickhama Steeda: Podle len mho znmho nmeck csa navrhl

96 97

98

GALANDAUER, s. 259. SKIVAN st., Ale, Zahranin politika Rakousko-Uherska v pedveer prvn svtov vlky. In: Historick obzor 21, 2010, 7/8, s. 169. esk dennk, 13. 6. 1914, . 150, s. 1.

33 arcivvodovi na Konopiti v ervnu 1914, aby po vlce, v n bude nkolika rozhodnmi dery Francie poraena a Rusko potom poteno, byli oba jeho synov zaopateni tm, e se pro n vytvo nov e, skldajc se ze dvou krlovstv, nad nimi arcivvoda bude vldnouti po dobu svho ivota, ale je jeho synov po nm zdd. Jedno se mlo skldati z Polska, rozkldajcho se od Baltickho moe k moi ernmu, a druh z ech, Uher, zem jihoslovanskch a Solun.99 Mlo tedy dojt k pln pemn mapy Evropy i mocenskch pomr na kontinent. Jeliko ale tyto dohody nezstaly utajeny ped ostatnmi leny habsburskho domu, mlo bt rozhodnuto odstranit zrdce Frantika Ferdinanda a to se pak mlo projevit v sarajevskm atenttu.100 Dnes je teba souhlasit, e dn serizn badatel tmto spekulacm neme pikldat dnou vhu.
101

Pro ve zmnnou

hypotzu neexistuje dn dkaz, kter by ji potvrzoval. Navc proti domnnce, e se na Konopiti plnovala vlka, svd ada faktor. Napklad krom Tirpitze nebyl ptomen dn jin vysok dstojnk nmeck armdy. Z rakousko-uhersk strany byl nejvym ptomnm dstojnkem pouze plukovnk Bardolff, f vojensk kancele Frantika Ferdinanda. Zastoupen armdy tedy nebylo pro jakkoli ppravy vlenho stetnut dostaten. Podle rznch svdectv zstali Frantiek Ferdinand a Vilm II. bhem setkn jen krtk as o samot. Mluvili pedevm o vnitnch pomrech v habsbursk monarchii, dle jednali o dlch problmech balknsk politiky a o vztahu k Itlii. Vztahu k Srbsku se dotkli jen okrajov a na otzku, zda Rakousko-Uhersko me potat s nmeckou podporou v ppad vlky se Srbskem, odpovdl Vilm II. vyhbav.102

99 100 101 102

GALANDAUER, s. 259260. SKIVAN, Csask politika, s. 238. Tamt, s. 238. SKIVAN, Zahranin politika Rakousko-Uherska, s. 170.

34

5.2

Do Bosny

Zmr zastnit se manvr v Bosn vyjdil Frantiek Ferdinand ji na podzim roku 1913 pi manvrech na Tborsku. Msto, as i npl stanovil sm arcivvoda. Pesto postupem asu projevoval jistou nechu k plnovan cest.103 Obrtil se tak na Frantika Josefa I. s obavou, zda bude schopen snet bhem cesty tamn velik vedra, nae csa s jistou dvkou lhostejnosti naznail, e zle pouze na jeho volb, zda se zastn. Teprve 16. ervna 1914 se rozhodl definitivn pro cestu do Bosny. Zejm nechtl psobit bzliv a chtl dostt svm povinnostem (od srpna 1913 byl generlnm inspektorem brann moci RakouskoUherska).104 Na cestu se oba manel vypravili vlakem 23. ervna 1914 z Chlumce u Tebon.105 Zde mli nastoupit do salnnho vozu slo 22, kter byl zapojen do rychlku z Prahy do Vdn. Nhl porucha na zmnnm vagonu, vak pinutila manelsk pr spokojit se s kup prvn tdy.106 Nae arcivvoda sarkasticky ke sv en poznamenal: Vid, tak to zan, nejprve zavaen vagon, pak atentt v Sarajevu.107 Ve Vdni se cesty manelskho pru rozdlily. Vvodkyn zamila vlakem do Budapeti a pak do Bosny. Frantiek Ferdinand ml jet do Terstu z vdeskho Jinho ndra. Zde ho vak potkala druh nepjemnost. V pipravenm salonnm vagonu nefungovala elektrick instalace a tak bylo nutn pro osvtlen pout svc, co arcivvoda komentoval slovy: Co kte osvtlen? Jako v hrob, ne?108 24. ervna vlak s Frantikem Ferdinandem dorazil do Terstu. Odtud se plavil na palub nejmodernj bitevn lodi, typu dreadnought, s nzvem Viribus Unitis k st eky Neretvy. Pak na jacht Dalmat proti proudu do Metkovie. Z Metkovie
103 104 105 106 107 108

PERNES, s. 232. GALANDAUER, s. 290292. Vedle Konopit druh panstv Frantika Ferdinanda d'Este v echch. GALANDAUER, s. 292293. WEISSENSTEINER, s. 17. KRUG VON NIDDA, s. 268.

35 pot vlakem do Mostaru, kde se arcivvoda pozdravi l s mstnmi hodnosti a podnikl okrun jzdu mstem v automobilu. Pot odcestoval zvltnm vlakem do Ilide,109 kam dorazil 25. ervna a ubytoval se zde v hotelu Bosna. Zde ho ji oekvala manelka.110 Jet tho odpoledne manelsk pr zcela soukrom mimo pevn stanoven program podnikl cestu do Sarajeva. Pestoe byl arcivvoda bez policejn ochrany a sm ve sv uniform vzbuzoval pozornost mstnho obyvatelstva, k dnmu incidentu, kter by pedznamenval budouc vvoj, nedolo.111

5.3

Manvry

Manvry XV. a XVI. sboru zaaly 25. ervna ve dv hodiny odpoledne v okol Tarina asi 30km zpadn od Sarajeva.112 Frantiek Ferdinand se jich zastnil 26. a 27. ervna, zatmco jeho manelka ofie mla jin program. Navtvovala kostely, kltery, koly, sttn tovrnu na koberce atd.113 Manvry, o kterch ji tehdy kolovaly nepodloen zvsti, se pr mly promnit v nhl pepaden Srbska, piem Frantiek Ferdinand ml vst invazn armdu. toku na Srbsko se mlo astnit 250 000 rakousko-uherskch vojk.
114

Uveden slo vak ani vzdlen

neodpovdalo realit. daje o skutenm potu vojk se sice v rznch zdrojch li nkte uvdj pesn poet 19 678 vojk, 115 jin se pikln k potu a 22 000 vojk 116 nicmn sla hovo jasn proti tmto spekulacm. Pestoe manvrm poas neplo, probhlo cvien spn a arcivvodu stav armdy a jej vkony uspokojily. 27. ervna po skonen
109 110 111 112 113

114 115 116

Lzesk msto asi 10 km zpadn od Sarajeva. GALANDAUER, s. 293. AICHELBURG, s. 122. WEISSENSTEINER, s. 20. BESTENREINER, Erika, Franz Ferdinand und Sophie von Hohenberg: verbotene Liebe am Kaiserhof, Mnchen 2004, s. 233. GALANDAUER, s. 281. Nap.: GALANDAUER, s. 281, AICHELBURG, s. 123. Nap.: WEISSENSTEINER, s. 20, BESTENREINER, s. 232.

36 manvr se tedy odebral se svm doprovodem do Ilde. Zde uspodal v pedveer cesty do Sarajeva v hotelu Bosna slavnostn veei. Pozvno bylo 41 host z ad pednch osobnost Bosny a Hercegoviny. 117 Po veei jet z st barona Karla von Rumerskircha padl nvrh odci plnovanou cestu do Sarajeva a odcestovat pmo dom. Nvrh byl se zalbenm okamik zvaovn, avak po nmitce podplukovnka Ericha von Merizzi, 118 e by takovto krok mohl vyznt jako urka zemskho velitele polnho zbrojmistra Oskara Potiorka, bylo rozhodnuto pidret se pvodnho plnu.119

5.4

Ppravy atenttu

Jak ji bylo zmnno, nslednk trnu se jasn vyjdil o zmru navtvit Bosnu ji na podzim 1913. Jet tho roku (3. prosince 1913) otiskl list Srbobran vydvan v americkm Chicagu a dle roziovan na zem Srbska i Bosny jednoznanou vzvu: Rakousk nslednk trnu pislbil na jae navtvit Sarajevo. Kad Srb by si to ml uvdomit. Kdy chce nslednk trnu do Bosny, ponese nsledky Srbov, chopte se veho, co mte po ruce. No, stelnch zbran, bomb a dynamitu. Vykonejte svatou pomstu. Smrt habsbursk dynastii. Nech je vnou pamtkou tch hrdin, kte proti n pozvednou ruku!120 Bosent studenti Gavrilo Princip, Nedeljko abrinovi a Tifko Grabe se pro spchn atenttu rozhodli pravdpodobn v beznu 1914. Pobvali v Blehradu, kde se z tisku dozvdli o plnovan nvtv arcivvody. 121 Nemli vak penze, prostedky ani vcvik pro vykonn svho zmru. Hledali proto podporu v ileglnch kruzch. Prostednictv ednka blehradskho elezninho editelstv Milana Ciganovie

117 118 119 120 121

PERNES, s. 235236. Adjutant generla Oskara Potiorka. GALANDAUER, s. 296. SKIVAN, Sarajevo, s. 146. BESTENREINER, s. 218.

37 navzali kontakt s organizac Sjednocen nebo smrt (ern ruka). 122 Jejich pln schvlil plukovnk Dragutin Dimitrijevi a pot se studentm dostalo vcviku pod vedenm majora Vojina Tankosie v zachzen se zbran (kad si ptadvacetkrt vystelil na strom) a vbuninou. Nejednalo se vak o dnou profesionln instrukt a vcvik. Ba prv ledabylost a pln nedostatenost vcviku atenttnk amatr, kterm se nakonec jejich in povedl, udivuje dnen badatele.123 Protoe atenttnci neznali pesn datum arcivvodovy nvtvy, opustili Blehrad ji 28. kvtna 1914 vyzbrojeni tymi pistolemi Browning re 9 mm a esti bombami ze srbskho sttnho arzenlu. Kontakty ern ruky jim zajistili bezproblmov pechod hranic na zem Rakousko-Uherska.124

5.5

Varovn Vdn

Srbsk vlda o pprav atenttu vdla a nehodlala v ppad spchu riskovat konflikt s Rakousko-Uherskem a pokusila se tedy atenttu zabrnit. Prvnm opatenm, kter srbsk vlda podnikla, byl pkaz ministerskho pedsedy Paie ministerstvu vnitra, aby zabrnilo pechodu spiklenc pes hranin eku Drinu. Kontakty ern ruky ve sttn sprv vak vykonn pkazu zmaily. Druh pokus se uskutenil oficiln cestou. Srbsk vyslanec ve Vdni dr. Jovanovi varoval 5. ervna rakousko-uherskho ministra financ Leona Biliskho, do jeho kompetence spadala sprva Bosny a Hercegoviny, ped nebezpem toku na nslednka trnu. Zdraznil, e termn nvtvy Sarajeva je vybrn neastn, protoe na 28. ervna pipad den sv. Vta (Vidovdan), kdy si Srbov pipomnaj vro porky od Turk v bitv na Kosov poli (1389). Naznail, e konn manvr a poslze nvtva v Sarajevu v tto dob by mohla bt vnmna jako provokace. Pesto, a ji byl
122 123 124

SKIVAN, Sarajevo, s. 147. GALANDAUER, s. 288289. AICHELBURG, s. 128129.

38 dvod Biliskho jakkoliv, nepostoupil tuto skutenost ani Frantiku Ferdinandovi, ani ministru zahrani Berchtoldovi.125

125

SKIVAN, Sarajevo, s. 147.

39

6 SARAJEVO 28. ERVNA 1914

Program 28. ervna 1914 v Sarajevu byl do nejmenho detailu naplnovn. V 9:25 ml arcivvoda se svm doprovodem odcestovat zvltnm vlakem z Ilde. Ze sarajevskho ndra ml automobilem odjet do mstnch kasren (na jejich prohldku program vymezil pouhch 10 minut)126 a pesn o dest hodin dopoledn ml vstoupit do Beledije, sarajevsk radnice, kde ho ml oficiln pivtat starosta msta. Po pl hodin v 10:30 ml bt ptomen pi slavnostnm oteven budovy zemskho muzea. Pot ml nsledovat obd v budov Konaku, oficiln rezidenci guvernra Bosna a Hercegoviny generla Oskara Potiorka. O 14. hodin byla naplnovna prohldka msta nvtva Begovy damije, malebn meity v Sarajevu, vojenskho inspektortu a v neposledn ad tak mstn tovrny na koberce. Pot se potalo s nvratem do Ilde, odpoinkem a o 21. hodin odjezdem z Bosny. 127 V rmci pprav nslednkova pjezdu do Sarajeva bylo v mstnm tisku zveejnno bezpenostn policejn opaten, kter zakazovalo bhem pobytu host napklad stn i sezen na zdi, na paen most, bylo zakzno lzt na stromy a sloupy apod. Jzdn drha mla zstat naprosto voln, z ulic mly bt odstranny vechny pedmty brnc doprav a divci se mohli zdrovat pouze na chodncch. Starosta msta Fehim uri rovn vydal vyhlku vyzvajc obyvatelstvo k slavnostnmu uvtn manelskho pru a oznamujc trasu jeho prjezdu mstem.128

6.1

Pjezd do Sarajeva

V nedli rno 28. ervna se Frantiek Ferdinand a jeho ena ofie astnili me v improvizovan kapli jedn z mstnost hotelu Bosna. Pot
126 127 128

DEDIJER, s. 5. PERNES, s. 236. CHRAMOSTA, Jaroslav, Sarajevsk udlosti z denk Frantika Harracha a Jaroslava Thuna. In: GALANDAUER, Jan (ed.), Od Sarajeva k velk vlce 1, 2: Sbornk pspvk vdeckho semine k 80. vro vypuknut prvn svtov vlky, Praha 1995, s. 37.

40 arcivvoda nadiktoval telegram sv nejstar dcei ofii. S maminkou se mme dobe. Poas tepl a hezk. Vera jsme mli velkou veei a dnes dopoledne ns ek velk pijet v Sarajevu. Odpoledne opt velk veee a pak odjezd na Viribus Unitis. Vele Vs objmm. Tta. 129 Nsledn se pky odebrali na ndra Ilda.130 Kolem dest dorazil zvltn vlak z Ildi do Sarajeva. Msto bylo vyzdobeno ernolutmi barvami monarchie a ervenolutmi vlajkami Bosny. Ulice lemovaly zstupy lid, mezi nimi bylo i est mladk 131 odhodlanch provst atentt. Byli rozestaven po Appelov nbe, kudy mla kolona aut smovat k radnici. Bezpenost opaten byla tehdy zcela nedostaujc. Policejn editel v Sarajevu ml k dispozici pouhch 120 policist, kter rozestavil podl plnovan trasy. Mezi jednotlivmi policisty tak vnikla vzdlenost kolem 200 krok. Samotn msto bylo tm bez vojska. Jen 300400 mu se nachzelo v mstnch kasrnch.132 Ti, ani jednotky dosud petrvvajc mimo msto v oblasti uskutennch manvr, nebyli pro zajitn vt bezpenosti povolni. Ji tehdy jeden z novin konstatoval: V celm mst nebyla po etncch a vojcch ani stopa. My vichni, kte jsme byli onoho dne v Sarajev, jsme mli pocit: nslednk trnu se dostal do smrteln pasti.133 U ndra vichni nasedli do pipravench aut. Starosta Fehim uri a policejn komisa Dr. Edmund Gerde jeli v prvnm voze. Do druhho automobilu znaky Grf & Stift, slo A-II-118,134 vyrobenho ve Vdni v roce 1911, nasedl na zadn sedadla arcivvoda s manelkou. Frantiek Ferdinand obsadil lev sedadlo, ofie prav. V prostornm
129

130 131

132 133 134

AICHELBURG, Wladimir, Sarajevo: 28. Juni 1914: Das Attentat auf Erzherzog Franz Ferdinand von sterreich-Este in Bilddokumenten, Wien 1984, s. 42. AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 123. Muhamed Mehmedbai, Vaso ubrilovi, Nedeljko abrinovi, Cvetko Popovi, Gavrilo Princip, Trifko Grabe. CHRAMOSTA, s. 39. GALANDAUER, s. 297. DEDIJER, s. 8.

41 automobilu se ped arcivvodou nachzelo sklpc sedadlo, kter obsadil Oskar Potiorek. idiem automobilu byl Leopold Loyka (Harrachv zamstnanec) a msto spolujezdce obsadil hrab Frantiek Harrach,135 majitel vozu. Cesta vedla podle programu nejprve do mstnch kasren v zpadn sti msta.136 Po jejich prohldce vyjela kolona sedmi aut na Appelov nbe, kter vedlo podl eky Miljaky k radnici. Manelsk pr se nachzel ji ve tetm vozu kolony, do kterho pisedl jet dvorn myslivec Gustav Schneiberg. V nsledujcm vozu jeli baron Karel von Rumerskirch, hrabnka Vilma Lanjusov a podplukovnk Erich Merizzi. Nsledovali je dal ti automobily. Kolona projdla pes nbe asi dvacetikilometrovou rychlost. Dla z baty nad mstem prv stlela 24 salv na pozdrav nslednka.137

6.2

Bombov tok

Na cest k radnici jet krtce zastavilo auto s manelskm prem u poty, kde potmistr pedal ofii telegram od dt, a pot pokraovalo dl.138 Mezitm dva z pipravench atenttnk nechali kolonu projet a nic nepodnikli. Teprve tet v poad Nedeljko abrinovi, kter stl u mostu umurja, se odhodlal hodit bombu. Ta dopadla na staenou kapotu auta arcivvody, odkud se odrazila a spadla na zem. Nkter vpovdi uvd, e ji arcivvoda odrazil vlastn rukou. Bomba tak vybuchla a pod levm zadnm kolem dalho automobilu. Zranila asi dvacet okolo stojcch lid a pasara tetho vozu Ericha von Merizziho, kter utrpl zrann hlavy a byl odvezen do mstn posdkov nemocnice. V zpt po vbuchu zastavilo auto Frantika Ferdinanda. Hrab Harrach bel k zasaenmu autu, aby zjistil co se dje. Soubn zasaen auto opustil Rumerskirch a bel dopedu informovat nslednka. V nastalm zmatku kolem bombovho toku se auto s arcivvodou shodou okolnost ocitlo
135

136 137 138

Frantiek Maria Alfred, hrab Harrach (18701937) byl pobonkem Frantika Ferdinanda d'Este. SKIVAN, Sarajevo, s. 148. GALANDAUER, s. 299. AICHELBURG, Sarajevo: 28. Juni 1914, s. 44.

42 nedaleko stanovit Gavrila Principa a sktalo vhodnou pleitost pro atenttnka. Princip vak zejm v dsledku vnitnho pohnut z nastal situace nezashl. Sm pozdji vypovdl: Byl jsem velmi vzruen a nevdl jsem, zda ml atentt spch, i nikoli. Vidl jsem jen, e vechny automobily zastavily a e nkdo mval. Zatmco jsem se dval, automobily se znovu rozjely. 139 Nslednkovo auto zstalo stt nkolik minut. Na stuptko automobilu vedle arcivvody si stoupl Schneiberg a hrab Harrach zaujal jeho msto. Pot se kolona znovu rozjela na radnici. Nedeljko abrinovi se pokusil uniknout a skoil do eky. Vzpt vak byl zadren.140 Podrobnosti pmo z centra udlost l ve svch vzpomnkch hrab Harrach: Kdy jsme zastavili u poty, promluvil arcivvoda s potmistrem Potom jsme jeli k Latinskmu mostu, kdy zaznla nhle pronikav rna. ekl jsem Lojkovi, e praskla pneumatika. Neodpovdl, pidal pln plyn a uhnl dle. Za mnou kolem nco proletlo, pohldl jsem nazptek a vidl na stee vozu leet run bombu. Ta se s drkotnm pevrtila, spadla a za 30 sekund explodovala Arcivvoda nechal zastavit a poslal mne se zeptat, co se stalo. Tam jsem vidl plukovnka Merizziho krvcet nejsilnji vzadu na hlav Po pti minutch jsme jeli k radnici. 141 Pmo ped radnic byl jet pipraven dal z atenttnk Tifko Grabe, kter se vak k inu neodhodlal.142

6.3

Na radnici

Starosta Sarajeva Fehim uri, kter jel v prvnm aut kolony, nic neobvyklho nezpozoroval. Slyel sice detonaci, ale domnval se, e je to jedna z pozdravnch salv sarajevskch dl. 143 Proto po pjezdu na radnici nic netuc zahjil svoji slavnostn e. Arcivvoda jej peruil
139 140 141

142 143

GALANDAUER, s. 299300. AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 124. CHRAMOSTA, s. 40; Wladimir Aichelburg uvd, e rna, kter pedchzela explozi, byla zpsobena odraenm (aktivovnm) bomby o sloup tramvajovho veden. AICHELBURG, Sarajevo: 28. Juni 1914, s. 68. DEDIJER, s. 10.

43 slovy: Co mm z Va ei? lovk pijede do tohoto msta na nvtvu a uvtaj ho bombami! Tak, nyn pokraujte.144 Pekvapen starosta pot nejist dokonil svou e. Nato Frantiek Ferdinand pronesl svou. Na radnici se pot probrala otzka, zda pokraovat v programu. Ve mst ji nebylo bezpeno. Major Hger navrhl povolat armdu a vyklidit msto. Proti nvrhu se vak postavil Oskar Potiorek. Namtal, e vojci maj zapinn poln uniformy a do msta nemou. Dle ujioval, e dn dal nebezpe nehroz a e pebr vekerou odpovdnost. Pesto dolo k obmn plnu. Frantiek Ferdinand chtl jet do posdkov nemocnice a navtvit rannho Merizziho. Pvodn pln potal s tm, e u Latinskho mostu na Appelov nbe auta zahnou doprava, aby se tak dostala do ulice Frantika Josefa I. a starm mstem budou pokraovat k budov zemskho muzea. Msto toho byla nov trasa urena pmo pes Appelovo nbe a koprovala cestu na radnici v opanm smru. Po rovnm nbe bylo mon jet rychleji a tm tak minimalizovat monost spchu bombovho i stelnho toku. Auta vak vyrazila v 10:45 na cestu od radnice, ani by nkdo o zmn plnu uvdomil jakhokoli idie automobilu.145

6.4

Principovy vstely

Po prvnm bombovm toku se atenttnci a na Principa rozutekli ze svch stanovi nebo byli tak oteseni, e ji na dal pokus nepomleli. Pouze Princip zstal u svho zmru. Zmnil stanovit a od Latinskho mostu peel na msto, kde Appelovo nbe stilo v uliku vedouc do ulice Frantika Josefa. Postavil se tedy na msto, kudy mla projdt kolona podle pvodnho programu.146 Na lev stuptko automobilu vedle arcivvody se nyn postavil hrab Harrach, kter svm tlem chtl chrnit nslednka. Vozy jely od
144 145 146

WEISSENSTEINER, s. 24. AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 125. GALANDAUER, s. 302.

44 radnice po Apelov nbe, kdy idi prvnho automobilu v souladu s pvodnm plnem zaboil z nbe smrem k ulici Frantika Josefa I. idi druhho automobilu s arcivvodou uinil tot a nsledoval prvn vz. V moment, kdy generl Oskar Potiorek sponzoroval patn smr, rozkzal idii, aby se vrtil zpt na nbe. idi zabrzdil, aby zaadil zpten rychlost. Neastnou nhodou vak zastavil prv ped stanovitm Gavrila Principa. Ten nezavhal a ze vzdlenosti dvou a t metr vyplil, ani by mil, dv rny z revolveru na arcivvodv automobil.147 Princip pak pi vslechu lil svj in takto: V prvn okamik jsem chtl hodit bombu, kterou jsem ml nalevo v opasku. Bylo by tk ji vyndat a hodit. Vythl jsem proto pistoli a pozvedl jsem ji proti autu, ani jsem mil. Kdy jsem stelil, odvrtil jsem dokonce hlavu. Vystelil jsem vckrt, ale nejsem si jist, zda vyly dva nebo ti vstely, protoe jsem byl velmi rozruen.148 Pesto kad rna nala svj cl. Je sloit rekonstruovat, co se stalo v nastalm zmatku bezprostedn po vstelech, nicmn idi, ani by auto obracel, rychle zacouval v pmm smru pes nbe a protilehl Latinsk most na druhou stranu eky. Zde otoil vz a na pkaz Potiorka ujdl do Konaku. Bezprostedn po rannch dorazila do Konaku i lkask pomoc avak snaha byla marn. Ob rny byly smrteln. Prvn rna prorazila dvee automobilu (karosrie byla ze deva pobyt hlinkovm plechem) a zashla ofiinu bin aortu. Druh kvli zptnmu nrazu mila v a zashla arcivvodovu krn tepnu. Pot se vvodkyn zhroutila svmu manelovy na hru. Nejprve se zdlo, e jen omdlela, avak utrpla tk vnitn zrann a ji bhem pevozu zemela. Arcivvoda pi pevozu upadl do bezvdom, dech ml slab a pulz tm

147 148

SKIVAN, Sarajevo, s. 149. GALANDAUER, s. 303.

45 nehmatn. Z rny na krku a st mu vytkala krev. Po chvli kolem jedenct hodiny dopoledn v Konaku vydechl naposledy.149 O poslednch okamicch ivota arcivvody se traduje: nslednk trnu byl nkolik vtein po vraednm toku jet pi vdom. Posledn slova, je pronesl, byla k jeho choti, kdy klesla mu v bezvdom v nru. Arcivvoda zapl: ofie, zsta naivu pro nae dti! V zpt vak skcel se arcivvoda v bezvdom do automobilu 150 Tato zprva, kter je opena o pm svdectv hrabte Harracha se stala pedmtem polemiky historik a lka. Zda mohl arcivvoda pronst k ofii tato slova i pes povahu svho zrann dnes ji asi nezjistme, nicmn tradovan zprva je sama o sob historickm faktem151 Pokud jde o Principa, toho se po krtk potyce s polici podailo zadret a zpacifikovat. Pedtm, bezprostedn po vstelech, se vak jet pokusil, stejn jako abrinovi, o sebevradu pomoc cyankli, 152 kter dal atenttnkm v Blehradu major Tankosi. To vak mezitm pravdpodobn zoxidovalo a zpsobilo obma pouze nesnesiteln bolesti, nikoli vak smrt. 153 Existuj vak jet dal vysvtlen, pro darovan jed neinkoval. Mohl bt patn kvality nebo to vbec nebyl jed. Je mon, e obezetn lkrnk nechtl mt s pipravovanou akc, a u byla jakkoli, nic spolenho.154 Pro krom abrinovie a Principa ostatn atenttnci nic nepodnikli? Mehmedbai pr proto, e mu za zdy stl policista a obval se, e bude zpozorovn ve chvli, kdy bude chtt vythnout a aktivovat grant a tm by jen prozradil ostatn. ubrilovi pr nestlel proto, e mu bylo lto knny. Popovi se pozdji piznal, e mu chybla odvaha. O

149 150 151 152 153 154

AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 126. esk dennk (Tet zvltn vydn), 30. 6. 1914, . 166, s. 1. GALANDAUER, s. 304. Kyanid draseln siln jed. GLENNY, s. 244. AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 128.

46 tom pro nezashl Grabe je vce zprv. Krom slab kure a ltosti z ppadnch nevinnch obt z ad pihlejcch snad dokonce pochyboval o smyslu atenttu.155

6.5

Posledn cesta obt

Oskar Potiorek podal o udlosti telegrafickou zprvu do Vdn csai Frantiku Josefovi a spolenmu ministru financ. Vydal si t pokyny k peprav ostatk zemelch. V pondl 29. ervna byli manel s vojenskmi poctami pevezeni na ndra, odkud vlakem putovali po eleznici stejnou trasou, jakou pijel Frantiek Ferdinand do Sarajeva, a do Terstu. V Terstu rakve s ostatky manel zstaly pes noc na bitevn lodi Viribus Unitis a do rna 1. ervence, kdy byly opt peloeny na vlak do Vdn. Vlak dorazil do metropole habsbursk monarchie 2. ervence. O den pozdji probhlo slavnostn vykropen obou rakv. Ani smuten atmosfra se neobela bez pedsudk. Rakev ofie musela stt o 35 cm n ne arcivvodova a na dkaz jejho podadnjho pvodu byly na jej rakvi umstny jen bl rukaviky a ern vj, symboly pouh dvorn dmy. Frantiek Ferdinand vdl, e by s nm ofie nemohla spoinout v Kapucnsk krypt, a proto si nechal vybudovat vlastn hrobku na svm zmku v Arstettenu. Sem byly pot ostatky manel pevezeny a uloeny. Poheb probhl bez vtch okzalost, co vzbudilo nevoli lechty. Cizm sttnm pslunkm bylo naznaeno, aby vzhledem k vysokmu vku csae Frantika Josefa I. upustili od asti na pohbu. 156 Ani Vilm II., kter ji pomalu nasedal do vlaku, 157 se proto nezastnil. Okolnosti pohbu neunikly ani tisku. Poheb zavradnch arciknecch manel byl vykonn v ptek odpoledne ve Vdni, nae mrtvoly odvezeny byly zvltnm vlakem do Arstettenu, kde v sobotu dopoledne uloeny v rodinn hrobce. Nebudeme o nm pst. Na oficieln zprvy o pohbu nemme msto a psti tak, jak bychom chtli, to by nm censor zabavil.
155 156 157

DEDIJER, s. 395397. SKIVAN, Sarajevo, s. 149. AICHELBURG, Sarajevsk atentt, s. 130.

47 Prost konstatujeme, e velik obte dvornm kruhm psobilo nerovn postaven choti arcivvodovy! A proto pohebn slavnost omezena a cizm panovnkm pedem podkovno za ast, take i ten Vilm najednou dostal housera a musel zstat doma.158

6.6

Osudy atenttnk
tdny po atenttu dochzelo v Bosn a Hercegovin

Dlouh

k vyetovn a zatkn podezelch osob. Hlavn soudn proces proti obalovanm atenttnkm a ostatnm spoluvinkm a osnovatelm atenttu byl veden ped krajskm soudem v Sarajevu mezi 12. a 23. jnem 1914. Rozsudek byl vynesen 28. jna, po nm nsledovala jet rzn odvoln a dosti o milost.159 Gavrilo Princip ped soudem prohlsil: Jsem vinen Nelituji svho inu, naopak, jsme spokojen, e jsem mohl provsti svj dvn zmr. 160 Byl odsouzen k 20 letm vzen. Ped trestem smrti ho zachrnila nezletilost. V prosinci byl pevezen do pevnosti tehdejho Theresienstadtu, dnenho Terezna, kde se ve vlhkm prosted nakazil tuberkulzou kost. Nsledkem toho mu musela bt amputovna ruka. Zemel 28. dubna 1918 v mstn posdkov nemocnici.161 Pokud jde o ostatn, jedinmu Muhamedu Mehmedbaiovi se podailo uniknout spravedlnosti. Ihned po atenttu uprchl do ern Hory.162 abrinovi byl stejn jako Princip odsouzen pro nezletilost k 20 letm vzen, ale zemel ji v lednu 1916. Mimo to byly vyneseny ti rozsudky smrti, jedenct vzen a pt obalovanch bylo zprotno viny a osvobozeno.163

158 159 160 161 162 163

Nov doba, 6. 7. 1914, . 80, s. 2. AICHELBURG, Sarajevo: 28. Juni 1914, s. 110. esk dennk, 2. 7. 1914, . 168, s. 1,6. AICHELBURG, Sarajevo: 28. Juni 1914, s. 110. SKIVAN, Sarajevo, s. 149. AICHELBURG, Sarajevo: 28. Juni 1914, s. 110.

48 Plukovnk Dragutin Dimitrijevi (Apis), jeho podpora atentt umonila, stanul roku 1917 ped srbskm soudem obalovn z vlastizrady a pot zastelen. Pi soudnm pelen vypovdl: Jednoho dne ke mn piel Tankosi do adu a ekl mi: Je tady nkolik bosenskch hoch, kte se mn ji stvaj obtnmi svmi prosbami, abych jim dovolil cestovat do Bosny. Mm je nechat jt? Okamit, ani jsem pemlel, jsem ekl: Tak je nech jt! Tankosi mi jet ekl, e mladci maj v myslu v dohod a ve srozumn se svmi druhy v Bosn podniknout nco proti Ferdinandovi. Po pravd eeno, v ten okamik jsem se domnval, e se nic nestane. Pedpokldal jsem, e rakousk nslednk trnu bude tak steen a chrnn, e se mu nic nestane, e v nejlepm ppad by se mohl udt incident, kter by jemu a jeho okol mohl slouit jako vstraha, jak by bylo nebezpen zatoit na Srbsko. V dnm ppad jsem nemohl tuit ani ve snu, e by takov atentt mohl stt podntem pro vlku proti Srbsku.164 Tk dnes posoudit, zda byla Dimitrijeviova naivita pedstran nebo skuten.

164

GALANDAUER, s. 289.

49

7 DSLEDKY ATENTTU
Do Vdn se prvn zprvy o atenttu dostaly druh den po tragdii. Tento in byl pochopen jako vyzvavost. Vlda se obvala, e kdyby na nj nereagovala, pestaly by ji brt vn jak domc opozice, tak evropsk mocnosti.165 Pokud jde o mezinrodnch reakce na atentt, ty odpovdaly bnm zvyklostem. Panovnci, hlavy stt a ministi zaslaly do Vdn sv kondolence a teroristick in vesms odsuzovaly. I srbsk krl Petr I. a nslednk trnu Alexandr kondolovali do Vdn. Navzdory oficilnmu postoji Srbska, bn obyvatelstvo atentt oslavovalo. 166 Ve Vdni sice atentt pli zrmutku nevyvolal, nicmn vyosten situace vyadovala rznou reakci. lo pedevm o presti monarchie. Pomalu tak dozrval nzor, e Srbsko bude muset za to, co se stalo, zaplatit.167

7.1

ervencov krize

Stoupencem rzn akce proti Srbsku byl f generlnho tbu Conrad von Htzendorf i ministr vlky Alexander von Krobatin. Zdrenlivj postoj zaujal uhersk ministersk pedseda Istvn Tisza. Jeho stanovisko mlo nezanedbateln vliv na csae Frantika Josefa I., kter doporuil ministru zahranin Leopoldu Bercholdovi, aby s Tiszou celou zleitost prodiskutoval. Oba si vak uvdomovali, e nen dobr s ppadnou akc pli otlet a nechat tak odeznt ok, kter ve svt atentt vyvolal.168 Pro zamlen postup proti Srbsku vak bylo teba jet zskat souhlas spojenc, zejmna pak Nmecka. Postoj klovho spojence byl vak v prvnch momentech opatrn. Proto za elem zmny nmeckho postoje byl do Berlna vysln 4. ervence 1914 f kabinetu ministra zahrani hrab Alexander Hoyos. Clem jeho mise bylo zjistit, zda Nmecko podpo svho spojence, bude-li napaden Ruskem v dsledku

165 166 167 168

SKIVAN, Zahranin politika Rakousko-Uherska, s. 172. SKIVAN, Sarajevo, s. 149. HLAVAKA, PEENKA, s. 241. SKIVAN, Csask politika, s. 240.

50 akce proti Srbsku 169 V dsledku diplomatick snahy se tak RakouskoUhersku podailo, pes poten rozpaky, zskat od csae Vilma II. a kancle Benthamann-Hollwega ujitn, e vdesk vlda se me na podporu Nmecka spolehnout.170 Nyn kdy dolo k ujitn ze strany Nmecka, sela se 7. ervence rakousko-uhersk Ministersk rada pro spolen zleitosti. Pes podporu spojence se vak nadle nedailo pesvdit Tiszu. Ten odmtal pevzt odpovdnost za ozbrojen zsah a navrhoval, aby bylo Srbsku zaslno ultimtum s ostrmi, avak ne nesplnitelnmi podmnkami. Pokud by Srbsko takovto ultimtum pijalo, doshla by Vde diplomatickho spchu, v opanm ppad by souhlasil s ozbrojenm zsahem (ne vak se znienm i anektovnm Srbska).171 Postup proti Srbsku zpomalilo i vykvn na vsledky vyetovn atenttu. Pokud by vyetovn prokzalo spoluvinu srbsk vldy, mohla by tak vdesk vlda ospravedlnit svj razantn postup. Ke zklamn Vdn vak soudn proces nic takovho neprokzal. Vhn a pomal postup Rakousko-Uherska vak znepokojoval Berln. Nmecko nalhalo na svho spojence, aby nepromekal pznivou dobu, kdy jet na veejn mnn ve svt psob ohlas sarajevskho atenttu. Pod tmto talkem dolo na Ministersk rad 19. ervence ke schvlen definitivnho znn textu nty. Ta byla 20. ervence zaslna do Blehradu rakouskouherskmu velvyslanci Wladimiru Gieslovi. Srbsk vld byla pedna 23. ervence o pt hodin odpoledn. Na srbskou odpov byla vymezena lhta 48 hodin.172 Ultimtum, kter britsk ministr zahrani Edward Grey oznail za nejstranj dokument, kter kdy poslal jeden stt jinmu nezvislmu

169 170 171 172

SKIVAN, Zahranin politika Rakousko-Uherska, s. 173. HLAVAKA, PEENKA, s. 244. SKIVAN, Csask politika, s. 242243. SKIVAN, Zahranin politika Rakousko-Uherska, s. 174175.

51 sttu,173 poadovalo: zkaz protirakousk propagandy jak na veejnosti, tak ve koln vuce; proputn vech dstojnk a ednk zapletench do protirakouskch akc; ast vdeskch orgn pi potlaovn protirakousk aktivity v Srbsku a pi vyetovn sarajevskho atenttu; zamezen srbsk infiltrace do Bosny a Hercegoviny; objasnn veejnch Rakousko-Uhersku neptelskch vrok vysokch srbskch ednk pronesench osobnost, po atenttu; byly zaten vech vznamnch Srbskch kter kompromitovny v souvislosti s dosavadnm

vyetovnm v Sarajevu; 174 a nakonec Vyrozumti c. a. k. vldu bez prtahu o proveden opaten, shrnutch v pedchozch bodech.175

7.2

Vypuknut vlky

Ped vyprenm stanoven lhty 25. ervence obdrel velvyslanec Giesl srbskou odpov. Srbsk vlda vyhovla vem bodm ultimta krom poadavku na ptomnost rakousko-uherskch orgn na zem Srbska. Tento bod se pirozen dotkal suverenity srbskho sttu. Ve Vdni vak byla srbsk odpov shledna nedostatenou a tak pot, co rakousko uhersk velvyslanec opustil Blehrad, vyhlsilo Rakousko-Uhersko v ter 28. ervence Srbsku vlku.176 Zvltn vydn Nov doby ze stedy 29. ervence 1914 oznamuje: Z Vdn, 28. ervence ve 3 hod. odpoledne. Wiener Zeitung vyhlauje: Na zklad Nejvyho rozhodnut Jeho apotolskho Velienstva dne 28. ervence 1914 bylo dnes krlovsk srbsk vld ohleno vypovzen vlky ve francouzsk ei. V eskm peklad zn takto: Ponvad krlovsk srbsk vlda neodpovdla uspokojiv na poadavky monarchie na notu ze dne 23. ervence 1914 jest c. k. vlda nucena, aby na ochranu svch zjm apelovala na moc zbran.

173 174 175 176

HLAVAKA, PEENKA, s. 246. NLEVKA, s. 237. esk dennk (Po konfiskaci nov opraven vydn), 25. 7. 1914, . 191, s. 1. SKIVAN, Csask politika, s. 245.

52 Rakousko-Uhersko m tud za to, e od tto chvle nastv stav vlen proti krlovstv srbskmu. Berchtold.177

177

Nov doba (Zvltn vydn), 29. 7. 1914, . 90, s. 1.

53

8 ZVR
Vhledem k povaze a charakteru bakalsk prce, nen bohuel mon podat vyerpvajc zpracovn tmatu. Autor si uvdomuje, e na daleko kvalitnj, pesnj a hlub zpracovn by bylo poteba pout dal adu nepebernho mnostv literatury a pedevm pramen. Ostatn nelze si zformoval vlastn pesn obraz udlost (mnno zvlt sarajevskch) na zklad prac zprostedkovanch by vbornmi historiky. Pesto se autor na zklad svho studia domnv, e tradin pedstava sarajevskho atenttu jakoto rozhodujcho impulzu, i tzv. posledn kapky, kter zapinila vypuknut prvn svtov vlky, je ponkud zjednoduen. Autor nezpochybuje vznam atenttu, domnv se vak, e k vypuknut vlky by dolo i bez nho. Byla jen otzka asu, kdy velmoci naleznou vhodnou pleitost. Svd o tom i nkladn zbrojn programy, kter uskuteovaly jak trojspolkov, tak dohodov mocnosti. Pokud bychom vak pesto chtli urit meznk, respektive pelom, mezi 19. a 20. stoletm, snad bychom za nj mohli oznait 28. ervenec 1914. Datum potku vlky se zd bt vhodnj. Pokud jde o okolnosti atenttu, udivuje podcenn bezpenostnch opaten plnovan nvtvy Frantika Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. ervna 1914. V tomto ohledu autor shledv hlavn odpovdnost v osob zemskho velitele generla Oskara Potiorka. Dv za pravdu nzoru, e kl k nepochopiteln lehkomyslnosti, s kterou byla organizovna cesta budoucho csae do Bosny, skt osoba zemskho vojenskho velitele 178 Nelo pitom o njak nepedvdateln nebezpe. Misha Glenny upozoruje na fakt, e v letech 19001913 padlo za ob atentt tyicet hlav stt, politik a diplomat.179 Logickou vahou tak musme pipustit, e zvl v anektovan Bosn a Hercegovin nebylo pro Habsburka pln bezpeno. Nakonec pozoruhodnou skutenost je i to,
178 179

GALANDAUER, s. 287. GLENNY, s. 243.

54 e Potiorek, kter tak nedbale zorganizoval nvtvu, nebyl povoln k odpovdnosti. 180 Nen proto divu, e se pozdji objevovaly rzn krkolomn hypotzy a spekulace. Z otzek, kter dodnes zbvaj objasnit, je kdo ve skutenosti stl za sarajevskm atenttem. Jednalo se o in s pmou odpovdnost plukovnka Dragutina Dimitrijevie, i lo o vcelku samostatn in bosenskch Srb? Pole vah je vskutku irok. Pokud by autor chtl pi v skromnosti vyjdit svj nzor, pak by se nejsp piklnl k nzoru, e lo o vcemn samostatn in vychzejc z rozhodnut atenttnk. Je sice nepopirateln, e podpora tajn organizace Sjednocen nebo smrt (ern ruka) vznamn dopomohla k uskutenn zmru. Na druhou stranu, pokud by plukovnk Dimitrijevi skuten naplno usiloval o zavradn Frantika Ferdinanda d'Este, jist by mohl podniknout pro jeho ppravu mnohem vc. V prv rad by do akce poslal skuten atenttnky s nleitm vcvikem a nikoli nezkuen studenty. Pokud vak tyto vahy odsuneme stranou a pipustme, e by plukovnk Dimitrijevi clen usiloval o ivot Frantika Ferdinanda, tak zejm proto, e v nm, by myln, spatoval hlavu vlen strany ve Vdni a jeho smrt chtl toto seskupen oslabit.181 Paradoxn vak nastala opan situace. Smrt Frantika Ferdinanda dolo k poslen vlen strany a k vychlen pomyslnch vah. Krom toho samozejm ve Vdni pevldl pocit, e monarchie mus jednat te nebo nikdy, aby si udrela velmocensk postaven. Na teroristick in bylo sotva mon reagovat diplomatickm silm182 Zstv proto ironi osudu, e Rakousko-Uhersko, kter v ervenci 1914 lo do vlky kvli zchran svho velmocenskho postaven, nakonec jako velmoc o tyi roky pozdji zaniklo.
180 181 182

GALANDAUER, s. 305. SKIVAN, Sarajevo, s. 146. SKIVAN, Csask politika, s. 240.

55

9 SEZNAM POUIT LITERATURY A PRAMEN

Literatura
AICHELBURG, Vladimr, Sarajevsk atentt 28. 6. 1914. In: Stedn Evropa 8, 1993, 29, s. 120132. AICHELBURG, Wladimir, Sarajevo: 28. Juni 1914: Das Attentat auf Erzherzog Franz Ferdinand von sterreich-Este in Bilddokumenten, Wien 1984. BESTENREINER, Erika, Franz Ferdinand und Sophie von Hohenberg: verbotene Liebe am Kaiserhof, Mnchen 2004. Bosna 18782008: Sbornk pspvk z konference konan 29. 30. kvtna 2008 v st nad Labem, st nad Labem 2009. DEDIJER, Vladimir, Sarajevo 1914, Bratislava 1969. FEJT, Franois, Rekviem za mrtvou i: o zkze Rakouska-Uherska, Praha 1998. GALANDAUER, Jan (ed.), Od Sarajeva k velk vlce 1, 2: Sbornk pspvk vdeckho semine k 80. vro vypuknut prvn svtov vlky, Praha 1995. GALANDAUER, Jan, Frantiek Ferdinand d'Este: nslednk trnu, Praha 2000. GALANDAUER, Jan, HONZK, Miroslav, Osud trnu Habsburskho, Praha 1986. GLENNY, Misha, Balkn: 18041999: nacionalismus, vlka a velmoci, Praha 2003. HLADK, Ladislav, Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, Brno 2005.

56 HLAVAKA, Milan, PEENKA, Marek, Trojspolek: nmeck, rakouskouhersk a italsk zahranin politika ped prvn svtovou vlkou, Praha 1999. KRUG VON NIDDA, Roland, Der Weg nach Sarajevo: Franz Ferdinand, Wien 1964. KVAEK, Robert, Prvn svtov vlka a esk otzka, Praha 2003. NLEVKA, Vladimr, Koncert velmoc: Mezinrodn vztahy v letech 1871 1914, Praha 2004. PAULOV, Milada, Balknsk vlky 19121913 a esk lid, Praha 1963. PELIKN, Jan a kol., Djiny Srbska, Praha 2004. PERNES, Ji, ivot pln neptel, aneb, Dramatick ivot a tragick smrt nslednka trnu Frantika Ferdinanda d'Este, Praha 1994. PROK, Petr, Konec e Habsburk: stedn Evropa v politice a vztazch Nmecka a Rakousko-Uherska (1867/18711918), Praha 2004. SKED, Alan, padek a pd habsbursk e, Praha 1995. SKIVAN ml., Ale, Psoben faktoru "ruskho nebezpe" na vvoj nmecko-ruskch vztah ped rokem 1914. In: Historick obzor 9, 1998, 1/2, s. 711. SKIVAN st., Ale, Mu, kter mohl zachrnit monarchii? Alois hrab Lexa von Aehrenthal (18541912). In: Historick obzor 22, 2011, 9/10, s. 207217. SKIVAN st., Ale, Zahranin politika Rakousko-Uherska v pedveer prvn svtov vlky. In: Historick obzor 21, 2010, 7/8, s. 168178.

57 SKIVAN, Ale, Csask politika: Rakousko-Uhersko a Nmecko v evropsk politice v letech 19061914, Praha 1996. SKIVAN, Ale, Sarajevo, 28. erven 1914. In: Historick obzor 5, 1994, 7/8, s. 146150. URBAN, Otto, Frantiek Josef I., Praha 1991. WEISSENSTEINER, Friedrich, Franz Ferdinand: Der verhinderte

Herrscher, Mnchen 1994.

Prameny
ARCHIV MSTA PLZN esk dennk, 1914, ro. (III) 50, . 150198. Nov doba, 1914, ro. 19, . 7194.

58

10 RESUM
The aim of this Bachelors thesis called Assassination in Sarajevo is to analyse the crucial events that led to the assassination of Franz Ferdinand d'Este, the Archduke and heir to the Habsburg throne, and his wife Sophie, Duchess of Hohenberg. Furthermore, it describes the assassination itself, together with its future consequences in the field of international politics. After the unification of Germany and Italy, the Habsburg monarchy was deprived of its traditional spheres of influence, and the remaining region which it could control was the Balkan peninsula. As decided during the Berlin Congress in 1878, Austria-Hungary was entitled to occupy the territory of the Ottoman Empire, namely Bosnia and Herzegovina. However, this fact prevented the Serbian minority living in that area from unifying themselves into a single nation, which led to worsening of relations between the Serbian kingdom and the Habsburg monarchy. The formation of the Dual Alliance in 1879, that guaranteed the cooperation of Austria-Hungary and Germany, enabled the Habsburgs to enforce more vigorous foreign policy. Due to the Young Turk Revolution, taking place in the Ottoman Empire in 1908, the Habsburgs feared that they could lose the right to occupy these provinces, and thus, they decided for their direct annexation. By this action, the Serbians were deprived of the chance of creating their own unified nation, and the relations between Belgrade and Vienna became irreversibly damaged. However, the Bosnian and Serbian activists, being primarily young students, did not cease their activities and campaigns against the monarchy. One of the activists was Gavrilo Princip, a Serb of Bosnia, at that time studying in Belgrade. He and his accomplices decided to commit an assassination on the heir to the throne of Austria-Hungary, Franz Ferdinand d'Este, who was supposed to arrive in Bosnia in July, 1914. They contacted some secret organisations, Unification or Death or Black Hand among them, which arranged

59 training for them and supplied the assassinators with weapons and explosives. Afterwards, they left for Bosnia where Gavrilo Princip carried out their plan; it was on 28th June, 1914, and both Ferdinand and his wife Sophie were killed by his revolver. The consequences of this event were international. The Austro-Hungarian government contemplated further steps against Serbia, which was thought to participate on the assassination preparations. Even though the investigation did not find any evidence for that, Austra-Hungary gave a strict ultimatum to Serbia, and their attitude was not changed even by the conciliatory response of the Serbians: Austria-Hungary declared war on them on 28th July, 1914. Originally local conflict spread subsequently into whole Europe, which led to the beginning of the First World War.

60

11 PLOHY
Ploha . 1, Frantiek Ferdinand d'Este se svm doprovodem, Sarajevo 28. erven 1914 ....................................................................................... 61 Ploha . 2, Zaten Nedeljka abrinovie krtce po bombovm toku 61 Ploha . 3, Arcivvoda Frantiek Ferdinand s manelkou odchzej z radnice krtce ped atenttem ................................................................. 62 Ploha . 4, Atentt na Frantika Ferdinanda na tituln stran eskho dennku, 29. erven 1914 ........................................................................ 63 Ploha . 5, Vypovzen vlky na tituln stran zvltnho vydn Nov doby, 29. ervenec 1914 ......................................................................... 64

61

Ploha . 1, Frantiek Ferdinand d'Este se svm doprovodem, Sarajevo 28. erven 1914, zdroj: http://www.br.de/fernsehen/br-alpha/inhalt/versailler-vertrag-vorgeschichte100.html.

Ploha . 2, Zaten Nedeljka abrinovie krtce po bombovm toku, zdroj: http://avaxnews.com/appealing/World_War_I_1914_Year_2.html.

62

Ploha . 3, Arcivvoda Frantiek Ferdinand s manelkou odchzej z radnice krtce ped atenttem, Zdroj: http://www.britannica.com/EBchecked/media/108431/Archduke-FrancisFerdinand-of-Austria-Hungary-and-his-wife-Sophie.

63

Ploha . 4, Atentt na Frantika Ferdinanda na tituln stran eskho dennku, 29. erven 1914, Zdroj: ARCHIV MSTA PLZN.

64

Ploha . 5, Vypovzen vlky na tituln stran zvltnho vydn Nov doby, 29. ervenec 1914, Zdroj: ARCHIV MSTA PLZN.