f

o
t
o

M
i
c
h
a
l
a

K
.

R
o
c
m
a
n
o
v

slo 3/2014
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee
Nae tma: Proitkem k vchov
Pedstavujeme: Benjamn Orlov
V ele RDM stoj nadle Ale Sedlek
Skauti obnovuj Starou Vodu
ARCHA
ARCHA
Zvchovyzitkemsestalavda
Za poslednch dvacet let se z vchovy
zitkem stala vda. Zitek se studuje
na vysokch kolch. Na toto tma vzni-
kaj diplomov a disertan prce, p se
odborn lnky do odbornch asopis.
Jsou podny akreditovan vzdlva-
c kursy, vzniklo hnut Go, ada skupin se
specializuje na adaptan kursy a prevenci
sociln patologickch jev A ve toto
je prezentovno kouzelnm zaklnadlem
pedagogika zitku.
Cle a posln akce, dramaturgie, scn,
clen hry a aktvity a nsledn ohldnut
a rozbor v zvislost na vku, skupin a cli
akce Zitkov pedagogika je velmi efek-
tvnm nstrojem vchovy pro vechny
vkov kategorie i sociln skupiny. Zd se
mi vak, e pro vdu a sofstkovanost nm
asto unikaj zkladn a pirozen vci.
Uvedu jeden z monch pklad:
Jednm z cl nejenom adaptanch kurs
je vzjemn poznn astnk a navozen
atmosfry dvry a spoluprce. Pejeme
si, aby si astnci pomhali a mli se ve
vzjemn ct. Tohoto meme v rmci
akce samozejm doshnout navozov-
nm umlch situac, ale tak vyuitm z-
kladnch dennch ritul.
Uklzm si po sob a mm ctu k prci
a snaze druhch.
Pokud rozdlme mezi astnky pravi-
deln sluby na klid jdelny, spolench
prostor a nsledn si rozdl koly na klid
objektu po skonen akce, vychovvme je
k systmovost, pravidelnost a ct k pr-
ci a snaze druhch. Kadmu pece vad,
kdy m uklzet nepodek po nkom ji-
nm. Co nechci, aby bylo dlno mn,
nebudu dlat jinm. klid svho jdelnho
msta by ml bt zkladnm bodem slu-
nho chovn a rozdlen sluby na klid
jdelny stavebnm prvkem tmov spolu-
prce. Instruktoi by svou pirozenou au-
toritou mli sv astnky k tomuto uvao-
vn koncepn vst. Vdy jestlie pijedu
na stedisko do istho pokoje, nebudu jej
odevzdvat ve stavu podobnm chlvku.
Ani student ani instruktor nebo uitel by
se nemli pi odjezdu podepsat pod neu-
klizen prosted. Toto tma jsme nedvno
probrali s jednm instruktorem adaptan-
ho kursu. Prvn st jeho reakce byla pro
ns pekvapiv: J beru jako standard,
e ve uklid personl. Kdy se na to ale
dvm z druhho pohledu, mte v zklad-
nm vchovnm psoben pravdu.
Vyuvejme pro pedagogiku zitku toho,
co nm prosted nabz takovch pkla-
d me bt cel ada a tma by bylo na
seminrn prci. Jenom pr aktvit a slov
pro inspiraci: Sbrn bylin, nauka o nich
a nsledn zpracovn (jitrocelov sirup,
pampelikov med, aje), pe o zvata
krlky, kozy, kon, dojen kozho mlka
a vroba sru, pprava jdla vaen, pe-
en, nebo tak klid lesa, organizace kul-
turn akce
Ve ve zmnn me bt soust zaj-
mav programov legendy, zale jen a jen
na reisrovi... K vchov zitkem si po-
tom meme pidat jet jeden pojem
vchova k obansk angaovanost. A nen
to pouh przdn frze.
Iva Pudichov, Zem nezem, o.s.
F
o
t
o

Z
e
m

n
e
z
e
m

,

o
.
s
.
vodnk
Zpravodaj
RDMovchov
avyuitvolnho
asudt
amldee
Registrace
Ministerstvem
kultury: MK R 8135
Tematck skupina 13/A8,
ISSN 1212 5016
Podvn novinovch zsilek
povoleno eskou potou, s.p.,
odtpn zvod Peprava,
.j. 1259 / 99
zedne29.3.1999
Redakce:
Ji Majer vedoucredaktor
Adresa redakce:
esk rada dt a mldee,
Senovn nmst 977/24,
110 00 Praha 1
tel.: 211 222 870
e-mail: archa@crdm.cz
IO: 68379439
Sazba a lito
Michala K. Rocmanov,
akad. mal.
Tiskne REFOS, Praha
Fotografe z archivu RDM
ajejch lenskch sdruen.
Toto slo vylo
v kvtnu 2014.
Foto na ttuln stran
Michala K. Rocmanov,
Junk svaz skaut a skautek R
Zpravodaj Archa je nekomern
tskovinou, kter nen urena
kprodeji.
Podrobn informace
kezpravodaji Archa lze nalzt
na internetov adrese
archa.crdm.cz
2
3
Nae tma
F
o
t
o

S
.
K

a

K
.
S
.
D
a
k
o
t
a
Proitkem k vchov? Myslme si, e nae ekologick aktivita Szen stromk
spad pod toto tma. Dti se szenm stromek u peovat o produ a tak
i trochu pracovat...
SzenstromkvBlskmlesevOstrav
V sobotu 29. bezna 2014 nae oban-
sk sdruen S. K. a K. S. Dakota ve spo-
luprci s Ostravskmi mstskmi lesy
a zelen, s.r.o. uspodaly ji pt ro-
nk Sazen stromk v Blskm lese.
V osm hodin rno se 25 saze selo
u altnu v Blku, kam dorazil i pan
revrnk lonc. Kdy jsme byli vich-
ni pipraveni, zavedl ns k mstu, kde
nae prce mla zapot. Pan revrnk
pro ns ml nachytanch 180 vzrost-
lejch stromk, je mly bt vysazeny
v dubovm hjeku.
Nejprve nm vysvtlil, pro je tato pr-
ce dleit, a nsledn nm pedvedl
sprvnou metodu szen, dky n se
stromky uchyt a rostou. Po nzorn
ukzce jsme se rozdlili do osmi skupin
a zaali jsme piln jako veliky szet
stromky, pesn podle pokyn. I pan
revrnk lonc obas piloil ruku k dlu,
ale pedevm kontroloval sprvnost
zvolenho postupu. Jeliko jsme pra-
covali opravdu rychle a dobe, tak se
s nmi po mal pauze pan revrnk ode-
bral ke studnce u Koliby, kterou S. K.
a K. S. Dakota dostala od Ostravskch
mstskch les do patrontu. Tam
jsme provedli prvn a zrove jakse-
pat razantn klid zmnnho zdroje
pitn vody. Kad tden bude jeden
n oddl chodit studnku istt a udr-
ovat ji tak, aby byla k uitku vem, kte-
ji budou chtt vyut.
Szen stromk i nsledn klid studn-
ky nebyla prce lehk, ale my jsme se j
zhostli s radost a chut a myslme si,
e jsme odvedli uitenou prci, kter
prospla lesu.
Fotky a informace naleznete na adrese
www.dakotaci.cz
Jetprslovons
Samostatn kmenov a klubov svaz
Dakota S. K. a K. S. Dakota je nezis-
kovkou, kter se ji 13 let vnuje d-
tem a mldei v Moravskoslezskm
kraji, zejmna v Ostrav a pilehlm
okol. O tom, e je nae prce prosp-
n a kvalitn, svd i to, e jsme zskali
ttul Ministerstva kolstv, mldee
a tlovchovy Organizace uznan
MMT pro prci s dtmi a mlde v le-
tech 20112015.
Bhem kolnho roku vedeme krouky,
v nich se dt veho vku u tboro-
vm dovednostem a poznvaj produ.
V obdob letnch przdnin jezdme na
letn tbory do Hustope nad Bevou
a tak do Zpadnch Tater na Sloven-
sko. Tbory vdy provz celotborov
hra. Letos u tvrtm rokem podme
Netradin pmstsk tbory v Ostra-
v, kde dt chod na vlety, hraj hry
a navc mohou po cel tbor spt v in-
dinskm stanu tp (nebo chodit na
noc dom). Velmi oblben je tbor pro
rodie s dtmi, kter mme tak v Z-
padnch Tatrch.
Mme rovn celou adu ekologickch
aktvit. Nejvznamnj je v tomto roce
u 10. ronk Soute ve sbru vek
z PET-lahv, pi kter jsme v loskm
roce nasbrali a pedali k recyklaci
37tun vek (to je cca 11 840 000 kus
umlohmotnch uzvr)...! Krom
toho podme sout Mozaika, pi
n dtsk kolektvy skldaj z vek ob-
rzky inspirovan urenm nmtem;
v letonm roce je tma Cirkus.
Mezi dal nmi podan akce nle-
vkendy pro rodie s dtmi, brann
zvod Dakock azimut, Likvidace
vnonch stromk, jarn a podzimn
tbory, akce ke Dnm Zem, karneval,
country bl a spousta jinch.
Kateina Greov
2. podnelnice S.K. a K.S. Dakota
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

P

L
Przdninov kola Lipnice je organizac,
kter ji tvrtou dekdu zkoum, rozv-
j, ale hlavn praktcky testuje a uplat-
uje metodu zitkovho uen. Od
volnoasovch aktvit a intenzivnch
rekreanch pobyt s pozitvnm, di-
sidentsko-spikleneckm nbojem vak
uplynula spousta vody, a od lipnickho
lomu a arelu se Przdninovka dosta-
la k vzvm 21. stolet.
Mezi ty hlavn vzvy samozejm spa-
d hlav schopnost pesvdit pochy-
bujc, e zitkov metoda i prost
uen proitkem je osvden zpsob,
jak pracovat s rznorodmi skupina-
mi, zejmna mladmi lidmi nejen ve
kole. Zitkov vchova je tot nejen
soust neformlnho vzdlvn, ale
tak populrn pomckou a nstrojem
vyhledvanm na kolch.
Nejedn se ovem o ky, studenty
a koly. Zitkov uen je nedlnou
soust innost vtiny sdruen pra-
cujcch s dtmi a mlde. Metoda
zitkovho uen vychz z prce s ne-
formln skupinou, z pobyt v prod,
sz na pejmn vzor a skupinovou
dynamiku, se kterou um tvrn zach-
zet. S jejmi principy tedy pracuje vt-
ina z ns.

Jakzatse
zitkovmuenm?
Zitkov uen je reakc na tradin,
frontln formu vuky, kter u je pk-
nou adu let pekonna. Bifovn, leto-
poty, data, fakta to ve se stv ne-
zbytnou soust vzruujcho procesu
uen, kter je na hony vzdlen fron-
tln vuce, na kterou byli zvykl nai
rodie a prarodie. Zitkov uin je
dobrodrustvm, kter stav na rozvjen
kompetenc tch, kte se maj nemu
nauit.
Hon za kompetencemi se vedle dra-
zu na celoivotn rozvoj stalo mantrou,
tm posedlost vzdlvn 21. stolet.
A je to prv zitkov uen a jeho vy-
zkouen praxe, kter nabzej nezmr-
n potencil vyuit. Praktcky se o tom
mohly pesvdit destky astnk
autorskch kurz, kter Przdninovka
kadoron vybr, pod a metodicky
zasteuje. A kdokoliv se o tom me
pesvdit, pokud se pihls na Ote-
ven metodick kurzy, nahldne do
uebnic a materil nebo prostuduje
metodick portl nazvan Inspiromat
(www.psl.cz/inspiromat).
Nejde o znalost, kter dcka zskaj ve
kole, ale o to, jakm zpsobem komu-
nikuji, jakm zpsobem jsem schopen
eit problmy, jak funguji v socilnch
vztazch, jak m zajmaj vci okolo, jak
doku zasahovat do vc okolo m,
k autorka projektu Klov rok Re-
nta Trkov. Podstatou a principem
metody je tot fze refexe, moment
nezaujatho nazrn a vyhodnocen,
kter nsleduje po njakm intenziv-
nm zitku. Ten teprve me pomoci
usadit zkuenost a promnit ji ve zna-
lost, kompetenci. Teprve pokud pocho-
pm, co jsem proil, mohu ci, e nco
umm, e jsem se nco dky zitku na-
uil.
Zodpovdnost
zaprcismladmi
Role pedagoga, lektora nebo vedoucho
skupiny volnoasovch aktvit se v po-
slednch dvou dekdch stala naprosto
klovou. V dob pokroilch technolo-
gickch monost, nepebern nabdky
uebnic, vukovch materil a podn-
t u nen v ppad vchovy mladch
lid poteba bt pouhm vykladaem.
Je nezbytn mlde zaujmout, strh-
nout, pesvdiv mladm lidem vy-
svtlit, k emu jim zskan dovednost
a znalost budou. A prv to je velkou
devzou zitkovho uen, jeho rozv-
jen se Przdninov kola Lipnice u ti
destky let vnuje.
Lektoi, instruktoi i uitel si asto
mlo uvdomuj, jak siln psob na
mladou generaci a jakou odpovdnost
maj za vsledky svho psoben na ni.
V Przdninovce se sname toto vdo-
m instruktorm i adeptm vtpovat
a tak dbt na to, aby prce za poui-
t zitkov metody byla systematck,
mla zenou dramaturgii a jasn cle.
A toho lze doshnout efektvn prv
Nae tma
4
Przdninov kola Lipnice je strcem uniktn metody zitkovho uen
a garantem jej metodiky. Lektoi a uitel pracujc s mladou generac se
mohou dky n dovzdlvat nebo se pmo zapojit a nauit se metod pmo
v legendrn Przdninovce.
Umezitkem!Zn.Profesionln
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

P

L
Nae tma
dky znalost prce se zitkovm ue-
nm a zkuenostmi, k Luk ilc, v-
konn editel PL.
Zitkovmetoda
ajejvsledky
Przdninovka se o tyto dlouhodob
a cenn zkuenost dl v publikacch,
jako jsou Gymnasion, Zlat fond her
nebo Przdniny se lehakou, ale tak
v metodickch materilech dostup-
nch zdarma na webu. Dleitou po-
zici v clech PL m ale zejmna vzd-
lvn pracovnk s mlde v podob
Otevench metodickch kurz. Po-
kud by tyto kurzy nebyly dostaujcm
vhledem do zitkovho uen, nejlep
variantou je stt se lenem PL a projt
takzvanm internm vzdlvnm na in-
struktorskch kurzech a nvaznch me-
todickch akcch, dodv ilc.
Dkazem spchu prce instruktor
PL jsou patrn v projektu Klov rok
a kurz Klen, kter PL realizovala
v minulch letech. Cle kurz nezstaly
pouze u toho, e se ci nauili samo-
statnost, schopnost spoluprce, se-
behodnocen nebo kritckmu mylen.
Kurzy Klen szely na projektovou v-
uku.
Vsledkem tto prce jsou destky pro-
jekt, kter skuten ovlivn spolenost
kolem nich a podmnky veejnho p-
soben jedna skupina vyist potok,
druh zveleb zchtralou autobusovou
zastvku, tet vytvo program pro za-
baven senior v domov dchodc
a tvrt rozen zdravho stravovn
na jejich kole. A je to prv dky kom-
petencm, kter se v projektov vuce
nau.
Zitkyvekolch?
Kurzy Klen se odehrvaly pevn
mimo koln budovy, v prod, v rekre-
anch zazench. Forma intenzivnho
ptdennho zitkovho kurzu byla
pnosn pro ky i uitele, ale teprve
po nvratu do bn vyuovac reality,
zpt ve kole, se uke, nakolik jsou
ony osvojen kompetence udriteln.
A zptn vazba ze kol dokazuje, e vy-
trvalost znalost a dovednost, od ryze
praktckch a po sociln a osobnostn,
se uchovvaj ve velk me.
Vichni zjemci se mohou i po skonen
projektu bez obav obrtt na pracovn-
ky Przdninovky a vydat si sadu ma-
teril, uebnic a publikac, kter jim
pomohou v nesnadnm zatku a po-
tenm tpn.
Pestoe je rozvoj zitkov metody,
kter mme akreditovn u Ministerstva
kolstv, mldee a tlovchovy, stle
ve vvinu, dky Otevenm metodickm
kurzm (OMK) jsme schopni adekvtn
vzdlvat uitele, volnoasov lektory
a instruktory a stt si za vsledkem. Na-
vc nae experimentln laborato v po-
dob autorskch kurz umouje, aby
metoda nezastarala, neupadla v zapo-
mnn v dynamicky se rozvjejc oblast
neformlnho vzdlvn, dodv v-
konn editel Przdninov koly Lipnice
Luk ilc.
Budoucnost
zitkovhouen
Jak je mon, e se za skoro tyicet
let podailo vytrvale rozvjet metodu
zitkovho uen, zajistt nehasnouc
zjem o kurzy, samotnou zitkovou
pedagogiku a uniktn pstup? Teorie
a praxe zitkov metody a uen jsou
ddny a tradovny na samotnch kur-
zech autorskch, metodickch i na za-
kzku. asopis pro zitkovou pedago-
giku Gymnasion, Zlat fondy her nebo
metodick publikace umouj mt
neustle pi ruce brev her, informac
a poznatk.
Tm nejdleitjm faktorem kontnu-
ity a utuovn pospolitost jsou vak
lid Przdninovka je zaloena na ko-
legialit, kolektvnm rozvoji, solidarit
a pomoci. Sbor vce ne stovky instruk-
tor a len klubu ptel jsou zrukou,
e tato tradin organizace nezmiz ze
scny a bude soust rozvoje zit-
kovho uen i neformlnho vzdl-
vn v budoucnost. Dkazem preste
a kvality prce naich lid je i vce ne
dvacetlet lenstv ve spoleenstv or-
ganizace Outward Bound, k Pavel
Bednak, tskov mluv a PR Przdni-
nov koly Lipnice.
Malslovnekpojm
Zitkov uen jde o uen vychze-
jc z vlastnho jednn, hledn netra-
dinch een a spolen pekonvn
kol a vzev. Pednostmi zitkovho
vzdlvn jsou rozvjen tvrch po-
stup, aktvn zapojen astnk, lep
vytven neformlnch vztah, pohyb
v novm (asto neznmm) prosted
a pedevm intenzivn uen z proit-
k namsto pouhho shromaovn
informac. Probran ltka je ast-
nkm takovch kurz dvkovna po
stech, pesto vak v kadm okami-
ku v absolutnm kontextu. astnci si
sami ze zitku vybraj pro n dleit
zkuenost.
Klov rok je uren vem eskm z-
kladnm kolm. Jeho jednotliv vuko-
v programy podporuj jak pedagogy,
tak ky. Celkem bylo do projektu zapo-
jeno vce ne 1 600 k a 400 pedago-
g. Dnes jsou kurzy nabzeny vem ko-
lm a uitelm na zklad vyzkouen
metodiky a postup.
V projektu byly realizovny:
- zitkov kurzy pro ky
- interaktvn portl se kovskmi t-
movmi projekty
- vukov program Projektov vyuov-
n na kolch
- vzdlvac kurzy pro pedagogy
- metodick materily pro pedagogy
Klen Przdninov kola Lipnice, me-
todick centrum zitkov pedagogiky,
pichz s inovac v oblast zitkovch
kurz pro ky stejn jako u adapta-
nch kurz v minulost jsou nyn iroce
vyuvan kolami v cel republice.
V srii kurz Klen rozvjme jak klo-
v kompetence mladch lid, tak i jejich
aktvn obanstv. Kurzy jsou ureny
7. 9. tdm Z a odpovdajcm ron-
km vceletch gymnzi.
Outward Bound, jeho je PL soust
od roku 1991, je celosvtovou organi-
zac vnujc se outdoorovm trnin-
km a osobnostnmu rozvoji. Byla to
pvodn kola peit pro vojky brit-
skho nmonictva. Na jejm zklad
se etablovalo hnut pracujc s lidmi za
pomoci hran her a pobytu v prod.
Po vlce se tato organizace vnovala
zejmna uovsk mldei, dnes tato
organizace sdl ve Spojench sttech
a zamuje se na prci s uiteli a kol-
n mlde. Termn Outward Bound
charakterizuje v nmon anglitn lo
opoutjc jistotu pstav a vydvajc
se na moe s mnoha riziky. Metaforicky
se tak vyjaduje zkladn princip koly,
jej hlavn moto zn: lovk me do-
kzat mnohem vc, ne si mysl.
Pavel Bednak, P Lipnice
Vce informac o kurzech a materily ke
staen naleznete na www.psl.cz.
5
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

J
a
n
a

P
e

n
k
y
SkautiobnovujStarouVoduji20let
Znovu jsme napustli zdevastovan ryb-
nk za kostelem, postavili znien pomnk
padlch v prvn svtov vlce a zavsili
do kostela kopii oltnho obrazu z roku
1700. Vysadili jsme nkolik destek stro-
m do symbolick aleje esko-nmec-
kho porozumn ke kostelu a Krlovsk
studnce. Krom eskch skaut s nmi
pracovali tak skaut z Polska, Kanady,
Nmecka, USA, Holandska, Francie a Slo-
venska. Za celou dobu od roku 1994 jsme
zde odpracovali na 14000 hodin, vk
astnk pracovnch vkend byl v rozsa-
hu deset a 80 let.
V loskm roce jsme vysekvali nletov
koviny v okol rybnka a kltera, sekli
jsme trvu v arelu a optovn upravili
hbitov a okol studnky. V kvtnu ns
pracovalo 72 a pijelo i 12 skaut z Ka-
nady a harcei z Polska. Ped pout v er-
venci jsme vyjeli do Star Vody dvakrt na
jednodenn pracovn akci, a to na opravu
mstku ke klteru a pravu trosek kl-
tera. V jnovm termnu se selo celkem
51 pracant a vnovali jsme se zajitn
torza kltern zdi vedle kostela. Upravili
jsme i chodnk ke kltern studni a pr-
el trosek kltera. Pomhalo nm i pt
dobrovolnk pmo z Libav.
Mimo pracovn termny jsme tak vy-
stavovali materily z historie Star Vody
a okol pi turistck akci Bl kmen
vdubnu a srpnu, rovn i pi celostt-
nm setkn pslunk PTP v ervnu.
Nejvt akc ve Star Vod byla pou ke
sv. Ann v ervenci, na kterou pijelo na
2000poutnk a kde jsme pomhali pi
jejm zajitn.
Dal n pracovn vkend je od 23. do
25.kvtna 2014 a pijedou opt Kanaa-
ni, Polci a rodci z Nmecka. V sobotu
24. 5. veer od 18.30 hodin chceme uspo-
dat v kostele koncert a tradin svteln
prvod ke Krlovsk studnce. K vro
20 let na prce jsme vydali turistckou
znmku a pipravujeme novou pohledni-
ci. Chceme zabudovat informan tabuli
k historii kltern koly, ve kter studoval
napklad Jan Evengelista Purkyn, strc
Leoe Janka a dal vznamn osoby.
Do Star Vody je voln prjezd po trase
Domaov Msto Libav Star Voda
nebo se smru od Moravskho Berouna
a Budiova nad Budiovkou.
Jan Penka
Junk svaz skaut a skautek R
Nae tma
6
Je to u slun dlouh as na prce na obnov historickho
poutnho msta. Za tu dobu se nm podailo obnovit kapli
Krlovsk studnky, vyistit hbitov a trosky kltera.
F
o
t
o

M
a
t

j

C
h
o
u
r
Jezdteschut,aleopatrnazodpovdn
Pekonat dnes dlouh vzdlenost za re-
latvn krtk as je jednoduch. Autem.
Tm kad ho m. Je to efektvn, mo-
dern, praktck. S nm mete objevovat
vzdlen kouty, kam byste se nikdy nedo-
stali, mete vzt partu ptel a spolen
vyrazit za hranice vednch dn, mete
mnoh nov. Za hranice a dl. Mon
si odtamtud i nco pivezete recepty,
suvenr, neobyejn vzpomnky Vdy
ale muste vdt, jak s tm tykolovm
korem zachzet. Mli byste vdt, kdy
pidat plyn, jak zavekslovat s adc p-
kou, s m, kdy a kam dn pootoit a kde
se spnaj strae, kdy nhle zane pret.
Je poteba znt ve tak, abyste v prav
as dokzali pidat vkon a vystelit kio-
vatkou vped a tak jak zastavit. Zkrt-
ka muste umt dit, jinak je neradno na
silnici vbec vyret.
Zitkov pedagogika je jako auto.
Je velmi modern (tedy dnes hlavn z-
itkov pedagogika jako pojem) ka-
d progresivn mldenick sdruen
se k proudu zitkov pedagogiky hrd
hls a s utenm vrnnm vysokoobsa-
hovho motoru projd nves volnoa-
sov veejnost, aby kad vdl, m se
i u nich jezd. Zitkov-proitkov motor
bubl pod naletnou kapotou mnoha
skupin a oddl a na dlnici trend tedy
jezd v levm, rychlejm pruhu. Zitko-
v pedagogika je prost in, ale i inn
a praktck kdy sprvn selpnete pe-
dl nasazen, zaadte rychlost ve sprv-
nm sledu a dokete i spojku mezi kom-
fortnm a smlm popoutt dostaten
pozvoln, tak to opravdu jede. A skvle!
Tam, kde jste chtli bt, jste s pasary
dv a vidte spolen i mnoh jin, nov.
A na vlastn ki! V dobr part tak ces-
ta pjemn ubh, ve funguje, jak m,
a pokud vm technik ve sprvn vyladil,
navigtor naplnoval a idi nezklamal ve
svm umn, programov kola naden
zdolvaj kilometry spnch akc a z-
itk. Ale bda, kdy nco nen tak, jak
m. Pokud se navigtor nestar o cestu,
nev kam a ani vlastn pro jedete, je
marn vechno hi-tech vybaven vozu.
Pokud idi neum brzdit a vas i zasta-
vit, je netst jen pouhou otzkou asu.
A te si vezmte, e jako vedouc i lekto-
i nedte auto, ale pln autobus dt.
Nen teba rozvjet metaforu dle, jist
jste pochopili, co bsnk chtl ci. Bez
nroku na pesvdovn o vlastnch
pravdch a zkuenostech bych tak pouze
rd pedloil tento pmr k zamylen.
K vlastn vaze, jak moc, jezdte-li (kdy
je to dnes tak bn a in), umte vlast-
n se svm tmem vz dit zamylen,
jak mte pasary, co chtj, potebuj
a zda stejn, jako dovedete rozburcet
motor naden, umte i vas a bezpen
brzdit. Zda vte, koho na cestu berete,
pro a kam s nm jedete a co vlastn d-
lat, kdy se nkomu z pasar udl na
cest patn.
e zitek nemus bt pjemn, hlavn,
kdy je siln zapomete, je to stejn
hloupost, jako co bol, to sl zkuste si
skpnout prst do uplku.
Zde, kdy jezdte rychlejm vozem, je z-
sadn cl a vhodn prostedky prv pro
ty, kter chcete zitkem formovat, obo-
hacovat a rozvjet.
Zitkov pedagogika je jako auto. Jezd-
te, uvejte jzdu, nabz mnoho novho.
Ale jezdte opatrn. S estnm vdomm,
e vichni pasai budou mt po nvra-
tu dom mnoho onch zitk, ale z-
rove klid v dui, radost z byt pospolu
a smv na lci.
Matj Chour
TOM Veverk, Brands nad Labem
Nae tma
Pekonat dnes dlouh vzdlenosti za relativn krtk as je jednoduch.
Autem. Tm kad ho m. Je to efektivn, modern, praktick.
7
Dv tetny astnk maj kolem dru-
h hodiny hlad, protoe si svj plkra-
jek u sndly, a vichni instruktoi
o sv svainky tm pdem pichzej.
O to vce je s podivem, e i kdy druh
den rno zaznl pln stejn pokyn,
necel polovina opt podnou svai-
nu nemla. Napodruh u byli instruk-
toi nesmlouvav. Vsledek? Kdo piel
v nsledujcch dnech pozd na sndani,
ml problm. ...A u nikdy si tato st
naich astnk nezapomene udlat
svainu v ppad, e se pedpokld
del program bez servrovanho jdla.
Zitkov pedagogika m koeny na
zatku 20. stolet a nejvraznjm
propagtorem tohoto smru u ns
byla Przdninov kola Lipnice. Z pat-
nctletho instruktorskho psoben
prv v PL jsme si metody zitkov
pedagogiky penesli a sname se je v-
razn pouvat v naem sdruen Zem
Nezem, kter je prioritn zamen
na dt, mlde a rodiny.
Na tborech, v jejich sestavench
programech, pouvme v maximln
me hru jako prostedek k dosae-
n cle celho tdne. K intenzivnmu
zitku, proitku a vchov. A u se
jedn o hry sportovn, komunikatvn,
psychologick, happeningy i poady
mlo strukturovan. Kad z program
m mt svj smysl a cl, ve scnch je
ve skldno smyslupln tak, aby v-
sledn proitek z pestr mozaiky pro-
gramu, a u vkendovho nebo tden-
nho, ml sprvn dopad na tu kterou
vkovou i sociln skupinu.
Motola
Odpoledne jsme hrli kouzelnickou
Motolu. To praktcky znamen, e bylo
15 rznch aktvit, kter jsme plni-
li po naich kolejch, ve kterch je 12
student. Na celou Motolu jsme mli
jednu hodinu. Aktvity byly tk, na-
pklad udlat lehnky okolo celho
statku. Nebo leh bylo treft se ptkrt
do famfrplov obrue. Nakonec to
cel vyhrl Havraspr.
Klra Kotbov
Peokouzelntvory
Ped vee jsme se li projet na kouzel-
nch konch. Je to odmna za starost
o kouzeln tvory, kterou m na starost
kad rno jin slupina. Nejprve jsme
doli pro potebn vybaven a pot
jsme je osedlali. Uili jsme se, jak se
ke konm chovat a istt je. Vydali jsme
se po poln cest do lesa a vrtli jsme
se cestou kolem rybnk. Projka se
nm moc lbila.
Kaka Walderov a ma Krmsk
Prv jste doetli autentck ryvky
z Dennho vtce, kadodennch kou-
zelnickch novin doruovanch z bra-
davick koly do pbytk mudl, tedy
rodi. Studentci je vdy veer vytv-
ej sami a svm podpisem si nesou
ki na trh. Rodie jsou za zprvy
vdn a hledaj pod pspvkem jm-
no svho dtka. Dt se u popisovat,
co prv proily, a samy tvo noviny,
kter jsou obratem distribuovny.
Se vemi vdy program pedchozho
dne probrme zpsobem vhodnm t
kter vkov kategorii. m jsou ast-
nci star, tm vce se jich ptme na
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

Z
e
m

n
e
z
e
m

Nae tma
8
Vchovuzitkem
hledejmevtchnejobyejnjchvcech
Jet jednou opakuji, e hned po sndani odjdme a dalm jdlem bude
brzk veee, vichni si proto udlejte velkou svainu to je: tyi krajce
chleba, dva rohlky, tatranka, jablko, okurka, pit Poslouchejte mne
vichni, kad si udl velkou svainku na cestu.
pocity z vlastnho chovn, psoben
cel skupiny, ze vzjemn spoluprce.
Nejednou jsou prv u tch nejstarch
pravidla aktvit nastavena tak, aby se
u ve nedalo jen hrt. V tchto oka-
micch lovk me zjistt to nejhlub-
o sob i o svm okol. Aby z tchto
moment byl ten sprvn vstup, je
poteba znt zptnou vazbu od svho
okol i nezvisl pohled shry, od ve-
doucch poadu.
Dt jsou na naich tborech zvykl na
legendou veden, ale intenzivn zit-
kov program. Nebojme se zaadit do
scne osm a deset rznch poad
denn. Na druhou stranu jsou vel-
mi vhodn programy trvajc nkolik
hodin, tzv. mlo strukturovan. Jsou
vhodn pro teenagery, aby v prbhu
nkolika hodin splnili zadn popsa-
n jen v zkladnch rysech. Zbvajc
struktura je prv na nich a nkdy na
monch konzultacch s instruktory. Ti
ppravu a vyvrcholen programu st-
nov vedou, ale vechny hlavn role
maj astnci. spch programu je
pak zsluhou jeho hlavnch protago-
nist, astnk samotnch.
Pihlky na tbory maj po roce as-
to stejn jmna, na tbory se nm
dt vrac a u ns tak zvan objdi
pak vychovvaj instruktorsk tmy
k ostraitost. Pro opakovan nvtv-
nky chceme vdy vymyslet zcela nov
scn tak, aby se pokud mono opa-
kovalo minimum aktvit. Co zname-
n pipravit na kad tden napklad
35a 40 do legendy zapadajcch zit-
kovch aktvit.
Dt rznho vku, zvlt t star
objdi u vd, e od ns mohou
oekvat tm cokoli. Po veei jsme
pro jednu skupinu pipravili napklad
tzv. Abecedu. Jeden z instruktor od-
kval potchu abecedu a vybran
astnk jej v libovolnou chvli zastavil.
Na vyen psmeno si kad donesl
bhem 40vtein jednu vc. Tohle se
opakovalo desetkrt. Hlavn psmena
byla samozejm pipravena pedem
(Bbatoh, S spack, K karimatka,
M mikina, S svetr, F faka, Ll-
hev a podobn). e si ale dt nosily
karty, matraci z postele, medvdka,
sandly a rzn dal drobnost, to
byla oekvan skryt teka. Pot bylo
oznmeno, e kad m ped sebou z-
klad putovn s noclehem, ve si mus
vzt s sebou a navc si mohou pibalit
pouze ti vci.
Prv tento veer byl pro mnoh sil-
nm vnitnm proitkem, tkajcm se
vlastnho rozhodnut. Velkm zkue-
nostnm impulsem vedoucm k v-
chovnm clm. Kdybych se j nechal
strhnout skupinou a pinesl si matraci,
blok, fxy, karty, sandl (jeden), lepidlo
a Mentos, pak bych si navdy zapama-
toval, e mt ti monost na npravu je
sakra mlo. Sice mm nakonec batoh
na vechny vci, karimatku a spack,
ale pro mm s sebou nkolik kilome-
tr vlet zpropadenou matraci z po-
stele?
Velkm pozitvem pro ns je, e k nm
se jezd bez mobil, pota a vech
dalch vymoenost elektronickho
svta. Kdy u nkdo s mobilem pije-
de, mme mobiln schrnku na mobil-
n telefony... Rodie dlouho dopedu
v, e se nm mohou v danou dobu
ozvat a my jim o dtech ve rdi sd-
lme (tedy kdy jich bhem hodiny ne-
vol 25). V tto souvislost pro ns byla
asi nejvtm vyznamennm chvle,
kdy si stedokolci ve vku 1519 let
sami vybrali fnlov tma minikoly
argumentace, kter je vechny prov-
zela celm tdnem. To tma z jejich
pera pak znlo: Je vhodn, nebo ne-
vhodn tden v neekanm prosted
s novmi lidmi bez mobilnho telefo-
nu? Tm vyznamennm byla chvle,
kdy nikdo nechtl obhajovat ptom-
nost mobilu. I bez elektroniky to obas
lze, e..?
Asi desetlet chlapec piel na stano-
vit etapov hry, aby splnil dal drob-
n kol. Vylosoval si zadn ekni nm
nco veselho nebo vtp. Odpov by
asi odzbrojila kadho: J vtpy ne-
znm, j na to mm aplikaci.
Ume dt a mlde umn improviza-
ce a reakce na neekan situace. Ve
vem jim mobil, by sebelep, neme
pomoci.

Marcel Pudich,
Zem nezem, o.s.
V roce 2008 zaloili manel Pudicho-
vi sdruen Zem nezem a od roku
2010 jsou majitel a provozovatel
outdoorovho stediska statek V-
tce. Oba jsou driteli stbrnch list
instruktor Przdninov koly Lipnice
a mj. pracovali tak jako instruktoi
esk cesty OB. kaj: Vdy, kdy tvo-
me programovou skladbu, mme n-
kde hluboko uvnit uloenu mylenku:
Kdyby si alespo polovina astnk
tikrt v rznch ivotnch situacch
uvdomila jo, nco velmi podobnho
jsem u jednou zail, bylo by to pro ns
vyznamenn. A kdy si navc vzpome-
nou, e to bylo u ns, je to vznamn
bonus navc.
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

Z
e
m

n
e
z
e
m

Nae tma
9
10
Nae tma
zaila jsem tam toho nepopsateln
moc. Vetn pocitu sounleitost a do-
konalho tst, vyprvla jsem ka-
mardovi na prochzce Prahou. A po
kurzu jsem vystoupila z vlaku zpt do
svta plnho hluku, svtel, lid na Hlav-
nm ndra a kala si, e je poteba za-
t dlat nco v bnm ivot trochu
jinak. To jsem pesn zail po nvratu
z intenzivnho msnho touln Kana-
dou, pousml se. Cest, jak zskat inspi-
raci, nadhled a energii k dleitm roz-
hodnutm a potebnm zmnm, jak
poznat lpe sm sebe a jak pochopit
mnoh, co v denn rutn zstv skry-
to, je nkolik. Zitkov pedagogika je
rozhodn jednou z nich.
Odnmonk
dovaehonitra
Kdy ve vlench 40. letech 20. stolet
zakldal Kurt Hahn kolu peit pro vo-
jky britskho nmonictva, asi netuil,
jakou lavinu tmto krokem spust. Tato
praktck vcvikov stediska se zaala
it po celm svt a stala se Mekkou
zitkovho vzdlvn. Je to cesta,
kter je do velk mry protkladem b-
nho uen. Na zkladnch, stednch
odbornch i vysokch kolch je teba
porozumt teorii a pak se, ji poueni,
pustt do praxe. Hezky zen, dle syla-
b, vichni stejnou cestou a tempem,
a hlavn nezapomenout oslovat prak-
tck spchy i nespchy. Vka sla
je pak pmo mrn hodinm, kter je
optovn poteba strvit nad teori.
Zitkov pedagogika na to jde opa-
n. Mn vdecky, o to vce pirozen
kadmu lovku. V jejch kurzech se
vytv ivn pda pro proitky. V rm-
ci dobe promylen dramaturgie kur-
zu nabz hry a aktvity a pout lidi do
akce. Pracuje s emocemi, tmovou
souhrou, nestandardnmi podmnkami,
psychickmi a fyzickmi vzvami, Sofi-
nmi volbami, riskovnm a pohodlm,
seberefex, hodnotami a mnoha dal-
mi tmaty.

Puzzlejmnemkurz
Nejastjm a nejucelenjm zpso-
bem, jak se lid touto cestou mohou
uit, hledat odpovdi na sv otzky
a inspirovat se, jsou zitkov kurzy.
Jejich dlka bv rzn, obvykle od jed-
noho dne a po intenzivn desetdenn
akce. m del, tm se astnci vce
otevraj, nechvaj se pohltt spdem
hodin a dn, no se do hloubi a zavaj
vci, na n nen v kadodennm kolo-
bhu as.
Kurz nen pouze nahodilm shlukem za-
jmavch aktvit, ale je vdy vsledkem
nkolikamsn prce organizanho
tmu, promlen cl a tmat, struk-
tury, dynamiky, vytven a ladn her
a jejich testovn. Jedinen drama-
turgie kadho kurzu m do hloubky
v oblast cl, kter zasteuje. ast-
nci se mnohokrt ocitnou v meznch
situacch. Zludn organiztoi je asto
vyvd ze zny komfortu. Teprve tam,
kde kon pohodl, zan prostor pro
uvdomn, poznn.
S astnky nen vdy zachzeno zrov-
na v rukavikch. asto okou hranice
psychick, kdy jsou vystaveni nronm
rozhodnutm, prioritzaci, pekonn
sama sebe. Me to bt skok z vky
do neznma nebo teba nutnost jednat
pi vypuknut improvizovan obansk
vlky na Balkn a nsledn okamit
evakuaci. Kdy nikdo nev, kolik hodin i
dn to bude trvat. Netu, co pijde dal
minutu.
astnci kurz si sahaj i na sv hranice
fyzick. asto zjiuj, kolik energie se
v nich jet skrv, kdy u dvno mys-
leli, e nemou. Hladov, nevyspal b-
haj po lese a penej kameny z ms-
ta A do msta B. Nazvaj se horolezci
a vyn materil do vkovho tbora.
Nehraj si, tm okamikem jsou skute-
n soudrnou skupinou kdesi v nepl-
skch horch s touhou spn zdolat
vysnn vrchol. I kdy sbraj posledn
zbytky sil.
Uensmaloupms
muen
Pro to, aby si astnci z aktvit na kur-
zu odnesli co nejvce, probh po tch
vznamnjch z nich jejich zhodnoce-
n. V rmci moderovan diskuse maj
monost otevt tmata, kter pro n
byla siln, zpracovat je a zrove v rm-
ci sdlen svch posteh nabzet adu
dleitch mylenek, kter mohou mt
pesah i do mimokurzovn reality.
Jak funguje proces uen v oblast zit-
kov pedagogiky, ble popsal na zat-
ku 80. let David Kolb pomoc jednodu-
chho cyklu:
1. Na samm potku stoj zitky, kte-
r astnci zskaj bhem her, putov-
n krajinou, sout, een zapeklitch
kol, bhem spoluprce s ostatnmi
a jinch pestrch aktvit.
2. Na zklad intenzivnho zitku se
astnci pod vedenm organiztora za-
ml nad tm, co prv proili, jak cel
aktvita probhala, jak v n vnmali kl-
ov momenty, nad tm, co jim fungo-
valo a co naopak mohli udlat jinak.
3. Teprve ve chvli, kdy jsou pojmenov-
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

V
e
l
k

z
Tam,kdekonpohodl
Povz mi a zapomenu; uka mi a j si vzpomenu; ale nech mne se zastnit
a j pochopm. Konfucius
11
Nae tma
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

V
l
a
d
i
s
l
a
v
a

S
o
b
o
l
a
V esku existuj i jin stavy ne Krl-
ky, kter se kvli napaden vychovatel
ped nedvnem staly hlavnm tmatem
zpravodajstv. Napklad DD Bchory
(nedaleko Kolna), kde se staraj o po-
dobn dt jako v Krlkch. Rozdl je
v drazu na prevenci, resp. represi.
A jak to dlaj v Bchorech? Ekocent-
rum Horka vybudovali a provozuj pr-
v kluci a holky z DD Bchory. Nikdo
je pitom nemus hldat, aby neutekli
nebo nezatoili na vychovatele, nao-
pak se sami podlej na organizaci pro-
gram pro mlad dt.
Posezen v indinskm tee-pee, mle-
t mouky a peen placek v chlebov
peci, stelba z luku, jzda na koni nebo
prohldka zvec farmy s kozami, ov-
cemi i oslkem Matjem to ve ek
na nvtvnky Ekoncentra Horka, kte-
r provozuje sdruen Barry a spol. ve
spoluprci s dtmi z Dtskho domova
Bchory. Ekocentrum, kter se nachz
mezi obcemi Ovry a Bchory a d se
do nj dopravit tak Kolnskou epa-
skou drkou, je ureno pedevm pro
dt z mateskch a prvnho stupn z-
kladnch kol.
Na Horce si dt v praxi vyzkou to, co
znaj jen z uebnic a z televize, napklad
rovn zlata, astronomii a urovn
svtovch stran, vrobu ozdob z korl-
k nebo prci v emesln dln. Dt po-
stupn prochzej jednotliv stanovit
a na nich pln praktck koly. Program
pro kolky a koly trv zhruba 2 a 3 ho-
diny a je uzpsoben vku dt.
Ekocentrum Horka vybudovali se svmi
pedagogy chlapci a dvata z Dtsk-
ho domova Bchory v rmci projektu
Kmen mudrc. Promylen pracov-
n innost dt, tedy takov, kdy kluci
a holky vid uitek svho sil, je pro
ns jednm ze zkladnch vchovnch
prostedk. Dt na Horce pracovaly
s velkm nadenm, te k n maj doslo-
va srdcov vztah a podlej se tak na
provozu a drb, ekl editel domova
Ale Bure.
Ekocentrum Horka je pro koly a kol-
ky v provozu kad pracovn den mimo
pondl.
Objednvky pijm Darja vejdov ne
telefonu 777 761 373 nebo e-mailem
darja.svejdova@domov-bychory.org.
Vladislav Sobol
mediln zstupce DD Bchory
ny klov momenty, funkn a nefunk-
n principy, si astnci sami vytvej
teorii. Spolen ve skupin diskutuj
nad otzkami typu: Jak een mu
vyut v praxi / v pt aktvit? Stv se
mi to nkdy v ivot, vidm tam njakou
paralelu? Co uitenho jsem si na tom
uvdomil? Co si z toho odnm?
4. Po tomto teoretckm zarmov-
n opt pichz zelen strom praxe. Ta
me bt v podob dal aktvity, p-
padn paralely v bnm ivot. Tyto
inspirace a postehy jsou o to cennj,
e si je astnci uvdomili sami na z-
klad vlastn zkuenost.
I kdy tyto zitky nejsou vdy pjem-
n, asto jsou velmi intenzivn a neza-
pomenuteln. Dvaj vm pleitost
zat s podobn ladnmi lidmi to, co
bn realita nenabz. Ponoit se do
zkout sv due, kter jste po dlouh
msce i roky opomjeli. Stt se zno-
vu dttem a poctt touhu po poznn
a chu objevovat vnitn i vnj svt.
Tm organiztor zrove ru za to,
e toto objevovn bude bezpen a e
si astnci budou moci zpracovat p-
jemn i nepjemn zitky do podoby
cenn zkuenost.
Pojetesnmi
Jedna z organizac, kter se zabv
osobnostnm rozvojem a realizac z-
itkovch kurz, je Velk vz. Sdruuje
kolem dvou destek instruktor a vce
ne dvou set len a ve sv historii m
mnoho destek kurz.
Na sv si pijde kad. Ve svm reper-
toru m velk letn zitkovky zam-
en na adu tmat, jako jsou napklad
vzvy, sebevdom, hranice, i velk
zimn kurzy na snnicch i bkch.
ifrovaky pro milovnky logickch ko-
l a pohled out of the box. Koovn
divadlo, tanen veery, tvoiv a arte-
fletck kurzy pro lidi, kte maj blzko
k umn a kreatvit. Outdoorov zvo-
dy a lezeck akce pro akn milovnky
pohybu a prody. adu spoleenskch
i atmosfrickch akc pedvnonho,
silvestrovskho i velikononho ladn.
Ekonomick vkendovky pro ty, co cht-
j vce porozumt souvislostem fnan-
nho svta, ve kterm ij. A to zdaleka
nen ve.
Oblast, kter je monost prozkoum-
vat, je mnoho. Pleitost je oteven
skuten pro kadho. Pokud mte
pocit, e by to mohl bt v lek kvy,
budeme rdi, kdy si vyberete z pestr
palety zitk ten, kter chcete ochut-
nat prv vy.
Lucie Popelkov
Netradintipnavlet:EkocentrumHorka
anebPaskbezm
Mete krtce pedstavit v spolek?
Benjamn byl zaloen v roce 1996 sp
jako lokln sdruen v rmci msta Or-
lov a jeho okol. Svoji innost vyvj
Benjamn Orlov na severn Morav
a pedevm ve Slezsku. Jeho hlavn n-
pln je prce s dtmi a mlde: tbory,
rzn soustedn a dal volnoasov
aktvity pro men dt. Starm zjem-
cm je uren napklad volejbalov tur-
naj a setkn mldee, kter se jmenuje
SAM Sjezd alternatvn mldee
O jak irokou lenskou zkladnu se
Benjamn Orlov opr?
leny jsou vtinou dospl nebo do-
spvajc, kte u se sami aktvn zapo-
juj do rznch organizanch innost.
Vlastn program Benjamnu se zam-
uje na dt, kter vtinou nejsou
naimi leny. To znamen, e vlastn
lensk zkladna je pomrn zk: je
ns kolem dvacet, ticet. Spolupracu-
jeme ale i s dalmi lidmi a tak dky
nim poskytuje Benjamn svoje sluby
mnoha dtem z ad neorganizovan
mldee.
Na svm spolkovm webu uvdte, e
se Benjamn Orlov sna se vych-
zet vstc rozlinm potebm mlad
generace a pomh j tyto poteby
naplovat hodnotnm zpsobem. Jak
konkrtn? Co mladm lidem tedy na-
bzte?
Pedevm smyslupln vyuit volnho
asu. V Orlov mme teba k dispozici
sportovn hit, kde pravideln prob-
haj jak rzn turnaje, tak tak sportov-
n odpoledne. Zmnnch akc se ast-
n dt a mlde z okol, piem velk
st jich pochz z romsk komunity,
take to bv takov pestr. Ta dcka
sice nedochzej pravideln, ale vd,
e kdykoliv chtj, tak prost mou
pijt, po domluv s nmi si vypjit
sportovn nin a ten fotbal, forbal
si zahrt. V tom jsme ostatn vidli
a vidme stle velk pnos: prosted,
kter Benjamn vytv, je oteven pro
vechny a v rmci sportovnch akc fun-
guj urit zkladn pravidla, kter se
ty dt u dodrovat: pravidla fair-play
a slunho chovn.
Dal aktvity, kter nabzme, jsou klu-
by napklad klub deskovch her
pobytov akce a tbory. Tam dt trv
as hodnotnm zpsobem, v kolektvu
vrstevnk a se zkuenmi vedoucmi,
u se mnohm dovednostem a vnuj
se kreatvn innost, piem velkou
st dne trv venku a v prod.
Vznikem sdruen (podle novho ob-
anskho zkonku tedy spolku) se
opt cituji z vaich internetovch
strnek otevely irok monost
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

B
e
n
j
a
m

n

O
r
l
o
v

Spolek, kter vm chceme tentokrt pedstavit, se pvodn jmenoval

Kesansk sdruen BENJAMIN, poboka 04. S platnost novho obanskho
zkonku pistoupilo jeho veden ke zmn nzvu na krat, a hlavn vit
Benjamn Orlov. Vc o nm prozrad jeho zstupkyn Joanna Kubica.
BenjamnOrlov
Pedstavujeme
12
spoluprce s organizacemi, kter se
sice nedeklaruj jako kesansk, avak
maj zjem o to, aby ivot lovka ml
vysokou kvalitu a opral se o pevn z-
klady. S jakmi konkrtn?
Spolupracujeme nejvc asi se Slezskou
crkv evangelickou, velk st na
lensk zkladny i pat do tto crkve,
take nkter akce s n mme spole-
n. A potom spolupracujeme napklad
s pionrskou skupinou Devtka Orlov,
s organizac YMCA, s karvinskou Inicia-
tvou Dokon a s klubem Spirla, kter
tak pod zajmav volnoasov ak-
tvity. To jsou nae hlavn partnersk
organizace, mm-li to tak ct. A pak
se pochopiteln vdy rdi zapojme do
akc podanch mstem Orlov, co
bv kupkladu Dtsk den.
Jak mte zkuenost s podporou ze
strany ad, veejnost, soukromn-
k? Mte njak sponzory?
Podporovatele a sponzory hledme
kad rok a jsme vdn za ty, kter
mme, kte nm pispvaj. Vtinou
jsou to frmy orlovsk nebo z okol Or-
lov, kde o na innost vd. Nebo
jde o frmy veden lidmi, jejich dt
jezd na nae tbory a pochvaluj si je.
A mme, ekla bych, dobrou spoluprci
i s mstem Orlov mstsk ad nai
innost tak velmi podporuje. Za dobu
sv existence jsme si s orlovskou radni-
c vytvoili dobr vztahy a vybudovali si
u n i urit renom, eho si vme.
Putovn tbor, stanov tbor, volejba-
lov turnaj Benjamin Cup... Jak z lo-
skch akc byly podle Vs ty Nej..?
Myslm, e to je stanov tbor, na kter
se vtina dt u cel rok t a asto
tam jezd pravideln, a do svch zhru-
ba patnct tbor podme pro dt
od est do trnct let. Bv zpravi-
dla v orlovsk farn zahrad, v arelu
u kostela, kde postavme stany. Kostel
stoj pomrn stranou od msta, tud
v okol je zele a je tam i dost prostoru,
kde se mohou dt jaksepat vydit.
Tboru se pezdv Tbor pod v,
protoe je u kostela, ale vtina dt,
kter tam pijdj, jsou z nevcch
rodin pochopiteln se ovem tbora
astn tak ty, kter do kostela chod.
Pro star patnct pak podme Sjezd
alternatvn mldee. Je tydenn, kon
se vdycky v srpnu a formou se podob
komornmu festvlku, v tom smyslu,
e nabz rzn semine, workshopy
a koncerty. Je tam tak k dispozici poln
ajovna, co je oblben msto astn-
k SAMu k odpoinku; jinak se mohou
vnovat sportu, veer si ut koncerty,
divadlo a dvakrt denn se tam kona-
j bohosluby. SAM je akc podanou
hlavn kesany a vtina nvtvnk
tak jsou kesan. Ale nejenom: jsme
rdi, kdy na SAM pijedou lid z rz-
nch spoleenstv, rznch vyznn,
i nevc, kdy pijdou a najdou tam
nco pro sebe. Vlastn je to takov
oteven akce, hodn lid jezd na SAM
teba jen na urit vybran program.
Celkov jich zpravidla pivtme kolem
dvou stovek; stlch nvtvnk, kte
pijedou na celou dobu, pak me bt
nco kolem stovky.
Co m Benjamn Orlov pomysln za-
psno do die na rok 2014?
Te v nejbli dob by to byl pobyt
pro dt ten jarn; vtinou bv jarn
a podzimn pobyt. Bv vtinou v Bes-
kydech, nkde na chat, a tak tomu
bude i letos v kvtnu, jde o akci vken-
dovou nebo a tydenn. Z pravidel-
nch vjezdnch akc ns pak ek let-
n tbor; putovn letos ale asi nebude.
Nicmn opt pipravujeme obvykl
Sjezd alternatvn mldee, no a pra-
videln se konaj ty sportovn turnaje,
tak jednou msn: forbal, fotbal, pin-
g-pong, stoln fotblek a deskov hry...
Na jedn ze zkladnch orlovskch kol,
kter spolupracuje s Benjamnem, le-
tos tot zaal fungovat nov krouek
deskovch her. A rozhodn nesmm
zapomenout na Benjamn Cup vo-
lejbalov turnaj, kter bych taky jme-
novala mezi tmi NEJ-akcemi. Letos se
uskuten jej u osm ronk a svm
vznamem vlastn pesahuje Orlovou
a jej nejbli okol, nebo na Benjamn
Cup pijdj lid z Olomouce, z Opavy
i z Brna. ast bv hojn, pijd est-
nct tm po est, sedmi lidech, a je-
t navc spousta rznch ptel. Je to
amatrsk turnaj, ale velmi pjemn
svm prbhem.
Co byste Vy sama o Benjamnu Orlov
jet rda ekla?
Za osmnct let innost Benjamnu se
toho hodn udlo, zskali jsme urit
zkuenost, kter se sname zroit.
Bhem asu se pirozen mnoh vci
mn a chceme na to reagovat v rm-
ci naich aktvit. Napklad dve pro-
bhaly hudebn akce, vetn provozu
hudebn zkuebny a hudebnch work-
shop o przdninch. V souasn dob
tato oblast ustupuje do pozad, hlavn
kvli asov vytenost odbornho ve-
den. Naprot tomu Benjamn letos po-
prv pod nkolik jinch akc, o kter
ji nyn stoup zjem a kter jsou ure-
ny pro rodiny s dtmi.
Dkuji za rozhovor.
Ji Majer
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

B
e
n
j
a
m

n

O
r
l
o
v

Pedstavujeme
13
Benjamn
Orlov,o.s.
Adresa:
Petra Cingra 482
735 11 Orlov Msto
Telefon: +420 596 511 631
Web: www.benjaminorlova.cz
F
o
t
o

J
i

M
a
j
e
r

a

a
r
c
h
i
i
v

V
i
t

z
s
l
a
v
a

K
r
a
b
i

k
y
Z RDM
14
OcenniCenouPstavRDM(2)
Taormov
radn Krlovhradeckho kraje
1) Od dtstv jsem byla lenem Pionr-
sk organizace. Jet jako nezletlec
jsem absolvovala letn tborovu kolu
(v roce 1970 myslm) kde jsem splnila
kvalifkaci vedoucho oddlu a s nkoli-
ka vrstevnky jsme znovu zakldali pio-
nrsk oddl. Vzhledem k vku jsem se
pak na pr let stala vedouc druiny. No
a po V znovu oddlk, k tomu se pi-
dalo podn letnch tbor, pozdji
veden cel skupiny a u tto prce jsem
zstala v Pionru dodnes. Vedu skupi-
nu, starme se o tborovou zkladnu,
cca 32 let podme tbory, ... Zkrtka
v Pionru jsem proila krsn dtstv
dky dobrm vedoucm a to, co m oni
nauili, se snam pedvat dalm.
Kdysi jsem si napsala do cancku tako-
vou kratkou bsniku. A tou se snam
dit. Ani nevm kdo ji napsal.
Jak podkovat lidem, co jdou svtem
se sluncem smvu ve tvi a dobrm
slovem zahvaj lhostejn srdce? Jak
podkovat za to, e jsou i blzko m
a probouzej moji dui? Jak podkovat?
Snad nejlpe tak, e vezmeme tafeto-
v kolk smvu a pobme s nm dl,
e jiskrou dobrho slova zaplme dal
ohe radost.
Pionr si proel tkm obdobm a jsem
rda, e obhjil svoji existenci a m sv
nezastupiteln msto mezi dalmi or-
ganizacemi.
2) Tak trochu jste m touto otzkou
zaskoila. Ale asi takhle. Od zatku
mho lenstv v zastupitelstvu KHK
a vboru pro sport a volnoasov ak-
tvity jsem mla pocit, e se zapomn
na oblast volnoasovch nesportov-
nch aktvit. Pokud se diskutovalo o f-
nannch podporch o dleitost jedn
nebo druh oblast vdy vyhrval sport
a ostatn bylo opomjeno. Myslm si, e
soustavnm vysvtlovnm, pesvd-
ovnm, upozorovanm se nakonec
podailo doshnout zmny. Podailo se
pesvdit ty, kte o mnohm rozho-
duj, e i Zlesk, Duha, Junk, Pionr,
tanen i divadeln soubory, ... maj sv
nezastupiteln msto ve vchov na
budoucnost a i jim je poteba vnovat
pozornost. Podailo se postupn nav-
it fnann stky uren na podporu
sportovnch i ostatnch volnoaso-
vch dotanch program, kter n
kraj vyhlauje, podailo se celkov zm-
nit pstup k volnoasovkm. Nebyla
to jen moje zsluha, ale hlavn vech
len vboru, kte pozorn vnmali
a na novch zmrech odvedli velik
kus prce. Pat jim za to velik pod-
kovn stejn jako vem, kdo se dtem
a mldei ve svm volnm ase vnuj.
VtzslavKrabika
hodonnsk zastupitel
1) Dlouholet zkuenost z dtskch
sdruen nyn spolk mm od roku
1975, kdy jsem nejprve pracoval jako
instruktor v dtskm kolektvu, pozd-
ji vedouc oddlu a v roce 1979 jsem
zaloil Zkladn organizaci brannho
pobytu v prod, v Hodonn, organi-
zovanou pod Svazarmem, po roce 1990
pod Asociac vceelovch zkladnch
organizacch.
Od potku do dnench dn tam pra-
cuji s dtmi a mlde, s cca 60 leny
do 18 let, a to jako pedseda organiza-
ce i jako aktvn vedouc, zejmna ste-
leckch krouk.
Dal bohatou zkuenost mm s oban-
skch sdruenm, nyn spolkem Zle-
sci pobyt v prod Hodonn, kter
od roku 1998 pracuje celoron s cca
80 dtmi a kadoron v lt pod
5 letnch trnctdennch tbor, kde
u dvou turnus vykonvm bezplatn
funkci hlavnho vedoucho. Navc jsem
nelnkem tohoto spolku, ktermu
byl udlen ttul Ministerstvem kol-
stv a mldee R Organizace uznan
MMT pro oblast prce s dtmi a ml-
de.
2) Od roku 1998 pracuji v samosprv
msta Hodonna, kdy asi cca 5 let jsem
byl v rad msta Hodonna. Po dobu
vkonu funkce zastupitele a radnho
msta Hodonna, jsem velmi inn
napomhal vem dtskch organizacm
psobcm v mst Hodonn, zejmna
v oblast zskvn grant a dotac. Jako
zastupitel msta Hodonna, asi jako je-
din, jsem vechny sv odmny za funk-
ce lena zastupitelstva, radnho a lena
dozorch rad mstskch organizac v-
noval obanskm sdruenm pracujcm
s dtmi, m jsem jim takt inn
pomhal tmito pravidelnmi msn-
mi fnannmi dary.
To je spolen jmenovatel osobnost, kter odpovdaly na dv otzky:
1) zda maj njakou osobn zkuenost se spolky dt a mldee,
a 2) kter ze svch poin na podporu dt a mldee by rdy pedstavily.
F
o
t
o

J
i

M
a
j
e
r

a

a
r
c
h
i
v

J
i

h
o

P
l

k
a
Z RDM
15
JiPlek
starosta Dolan
1) Mm mnohaletou zkuenost. U
jako dt jsem jezdil na letn tbory, od
15let pracoval jako instruktor a pak
v LLM jako nelnk kmene Tate Osma-
ka a woodcraf se stal mim celoivotnm
krdem. Do toho organizace t ronk
Bambiridy v Jaromi, 12 let organiza-
ce projektu pro neorganizovanou ml-
de s nzvem Pro vechny a dal...
2) Bt lovkem a ukzat cestu, e i jako
politk na komunln rovni (starosta
obce) me bt normln lovk, kter
je tu pro lidi. Pak jde vechno lpe.
Nejde jen o to, pevdt penze do
spolk, ale vlastnm piinnm a osob-
n ast pomhat pi akcch pro dt
a mlde. Oblknout se za klauna
a udlat soute pro dt na karnevalu.
Zat tboen ve stylovm tp. Vyrazit
s bandou rodi a dt na vkendovou
akci na lye nebo na kolech. Nechat
dt navrhnout, kter hern prvky bu-
dou na dtskm hit. Pak je snadnj
pesvdit insttuce o poctvost vaeho
smlen, a tm i zskn fnanc na pod-
poru dt a mldee.
Pipravila Michala K. Rocmanov
Petra
ilhnovHajpilov
vedouc odboru SV M Jarom
1) U od malinka jsem byla tvor spole-
ensk, co moji rodie sprvn vyctli
a ji jako aka matesk koly jsem
navtvovala zjmov krouky (tanec
a hra na housle), as plynul a asi v pt
td Z jsem se potkala s Domem dt
a mldee Slunka dnes Ulita Broumov.
Prvn zkuenost byla letn dtsk tbor
a propukla lska na prvn pohled!
Asi v patnct letech jsem s Ulitou za-
ala spolupracovat jako instruktorka,
nsledn vedouc, zdravotnk zotavova-
cch akc, obasn modertorka kultur-
nch akc a kolitelka. Po studiu V mne
vtr zavl o nco hloubji do kraje a do
rodnho Broumova u nen toliko asu
dojdt, abych se mohla spolupodlet
na kontnuln innost Ulity.
Dnes jsem ji v roli fanouka, kter na
dlku dr palec.
2) lovk se prost sna pomoci a pod-
poit, mnohdy i z pozice ednka, neu-
kodit a ono to sta.
Tuto otzku by mli spe zodpovdt
navrhovatel mho jmna na Cenu P-
stav.
Pro mne jsou moje aktvity spolu-
podn tbora v rmci prevence kri-
minality, podporovn innost NNO
a napklad K, natolik samozejm,
e vyzdvihovat nejdleitj neumm.
Rda osobn pilom ruku k dlu a po-
dlm se o zitky :-)
Rozhovor
F
o
t
o

a
r
c
h
i
v

R
a
d
k
a

H
a
n
u

e
16
Jeden takov nabz projekt K2, kter
realizuje ministerstvo kolstv spolu
s Nrodnm insttutem pro dal vzd-
lvn. V rmci jeho klov aktvity
Aplikace nstroj zen kvality se vyvj
tzv. on-line systm zen kvality OLINA
(olina.nidm.cz). Jde o komplexn n-
stroj, jak lpe dit organizaci, plno-
vat vlastn innost, pracovat s lidsk-
mi zdroji a rozvjet svoji innost. Pro
uivatele je k dispozici zdarma a byl
pizpsoben oblast prce s dtmi
a mlde. V souasn dob probh
jeho pilot, do kter se zapojilo zatm
sedm organizac poskytujcch zjmo-
v a neformln vzdlvn. O tom,
v em by jim mohlo uvn tohoto
systmu pomoci, jsme hovoili s Rad-
kem Hanuem z Obanskho sdruen
Lanov centrum PROUD.
Pociovali jste v minulost potebu n-
jakm zpsobem hodnott innost va
organizace, nebo jste se tm vbec ne-
zabvali?
U od vzniku obanskho sdruen La-
nov centrum PROUD v dubnu roku
2000 jsme eili, jak systmov hodno-
tt nai prci. Domnvm se, e kad,
kdo pracuje v pmm kontaktu s lid-
mi, potebuje co nejpesnj zptnou
vazbu od lid, se ktermi a pro kter
pracuje. Pro fungovn organizace je
to ovem jen st sledovanch tmat.
Pokud chceme dlat svou prci dobe,
jako neziskovky orientovan pro prci
s mlde, je dleit dit nae orga-
nizace na rovni doby. Mli bychom
pracovat s viz, strategickm plnem
a cli organizace, fnancemi, komunika-
c uvnit i vn organizace, plnovanm
rozvojem ns a naich lid, motvanm
systmem a fremn kulturou, atd.
Kad, kdo chce dlat svou prci dobe
i vborn, dve nebo pozdji pijde
na to, e jsou vci a tmata, kter by
ml implementovat do bn innost
organizace. A pirozen sem pat i jej
hodnocen.
Kde jste se s on-line systmem OLINA
setkali poprv a co Vs vedlo k tomu,
e jste se zapojili do jeho pilote?
Poprv jsme se setkali s tmto syst-
mem v pedchozm projektu Kle
pro ivot, kter spolu s ministerstvem
kolstv realizoval dnes ji neexistujc
Nrodn insttut dt a mldee (jeho
nstupnickou organizac je od ledna
2014 Nrodn insttut pro dal vzd-
lvn pozn. redakce). Napadlo ns,
e to me bt systmov pomocnk
na prce.
V em tkv podstata jeho uvn?
Myslm, e podstatou uvn on-line
systmu Olina je v uvdomovn si t-
mat dleitch pro innost neziskov
organizace. Lid, kte se v kadoden-
n prci vnuj dtem a mldei, jsou
ponoeni ve vlastn innost a operat-
v. Nenapadne je pirozen ada vc
a tmat. e je ad hoc, tedy a na-
stanou nebo se ukou jako problm.
Systmovj pohled a mylen v na
prci nm umouje dlat sprvn
vci sprvn. K tomu je Olina dobr.
Je sloit projt vemi jeho nstroji,
kter nabz?
Pokud jste se systmov nezabvali
pohledem na vai neziskovou organi-
zaci, tak budete potebovat vce asu
na zamylen. Pokud organizace zn
svou vizi, cle, plny, poteby a um to
vyjdit i seln a slovn, tak to sloi-
t nen.

Domnvte se, e princip sebehodno-
cen, na kterm je vlastn postaven
on-line systm OLINA, vm pome
lpe porozumt vlastn organizaci, po-
tebm a kompetencm svch pracov-
nk, vaim klientm a povede k vy
kvalit nabzench slueb?
Princip sebehodnocen je postaven
na tom, e do systmu vkldte struk-
turovan informace. U ono vlastn
strukturovn je objevn (AHA efekt).
Tyto vkldan informace se vm na
Konkurenn prosted v na spolenosti sl v kadm oboru a nevyhb
se ani oblasti zjmovho a neformlnho vzdlvn. Chtj-li organizace
poskytujc tento druh vzdlvn v tomto prosted nejen uspt, ale udret
se, musej hledat nov prostedky, jak tohoto cle doshnout.
Sebehodnocenjejednouzcestkspchu
Rozhovor
F
o
t
o

M
a
r
e
k

K
r
a
j

i
Bambiridajezadvemi
Skupinapropodporudtamladchlid
sespecifckmipotebamivRDM
17
konci promtnou v celistvm obrazu
a pehledn struktue. Pemlen
o kompetencch pirozen vede k sys-
tmovjmu pohledu na nai prci.
Vznik podobnch elektronickch n-
stroj se vtinou neobejde bez po-
stupnho vychytvn chybiek, tzv. za
chodu. Pili jste bhem uvn OLINY
na njak, je co vylepovat?
Ano, pili. Na adu chybiek. Nedali
se napklad koprovat a vkldat ve-
psan st textu v on-line systmu,
take jste to znovu a znovu museli vy-
pisovat, nebo se zobrazovalo chybn
vypracovan sdlen v jin poloce,
atd. To je normln, e pi kontrole ar-
chitektury systmu se objevuj nedo-
statky. Sta si pedstavit paralelu, na-
pklad se stavnm domu. Jedna vc
je architektonick nkres, druh vc
je vlastn vstavba, tet vc je zabyd-
lovn a tou tvrtou, posledn, je ka-
dodenn ivot v dom. Pi praktckm
zhmotovn pedstavy a zabydlovn
pichzte na chyby i nutn zmny.
Dleit je, aby lo o drobnost, a ne
o systmov nedostatky. U on-line
systmu Olina jde prv o tyto drob-
nstky, kter lze snadno vylepovat.

Za rozhovor podkovala
Vlasta Kohoutov,
PR specialistka projektu K2, NIDV
Realiztory dvouletho projektu K2
kvalita a konkurenceschopnost v ne-
formlnm vzdlvn (www.ka2.cz)
jsou Ministerstvo kolstv, mldee
a tlovchovy a N-
rodn insttut pro
dal vzdlvn.
Je koncipovn jako
individuln projekt
nrodn v celkov
vi 57 665 324K
(spolufnancuje jej Evropsk sociln
fond a sttn rozpoet esk repub-
liky). Jeho clem je podpoit kvalitu
organizac a konkurenceschopnost
astnk neformlnho vzdlvn.
Smuje do oblast nesttnch nezis-
kovch organizac pracujcch s dtmi
a mlde a kolskch zazen pro z-
jmov vzdlvn.
Nepotrv to ji dlouho a znovu se ote-
vou brny arelu, v nm se odehraje
nov, 16. ronk znm pehldky in-
nost dtskch a mldenickch spol-
k Bambirida 2014.
Nejvt celorepublikov akce svho
druhu, podan v 15 mstech eskou
radou dt a mldee, si letos heslem
25 let svobodn podle svch pedstav
pipomn as, kter uplynul od zm-
ny reimu v na zemi z totalitnho
v demokratck. Upozoruje tak na to,
e dt a mlad lid maj v dnen dob
spoustu monost, jak mohou smyslu-
pln trvit svj voln as a nzornmi
pklady zrove dokld sil a zjem
velkho mnostv dobrovolnk z nej-
rznjch dtskch a mldenickch
spolk o to, aby takov skvl ance
nezstaly bez povimnut.
Slavnostn zahjen Bambiridy 2014
se uskuten ve tvrtek 22. kvtna
v 11hodin na Vtznm nmst
v Praze 6.
-red-
V RDM vznik skupina, kter se bude zabvat tmatem podpory dt a mladch lid se specifckmi potebami ve
spolcch esk rady dt a mldee.
Mte-li zjem o spoluprci, chcete skupinu poslit nebo se jen dozvdt, jak problmy se zaleovnm dt s nejrznj-
mi handicapy do oddl a skupin dt a mladch lid e jinde, pihlate se na adrese:
htp://shortlinks.crdm.cz/skupina-CRDM-specifcke-potreby
F
o
t
o

A
l
e
n
a

P
o
l

k
o
v

Ze sdruen
18
Tborovdobrodrustv
SvtpeshledeksoddlemTOMSlunko
Posledn norov vkend se na itboic-
k zkladn kole konal prvn z ady fo-
tokurz, kterho se mohli astnit jak
zatenci, tak pokroil, majitel kom-
pakt, ultrazoom, i zrcadlovek. Na
zatku workshopu se probrala hlavn
teorie fotografe, pouit expozinch
reim, blesku, kompozice a napklad
i to, ve kterch programech a jak lze po-
zenou fotografi upravit.
Nsledovala praxe, kde se fotografovalo
v ternu, v pohybu nebo jsme zkoueli
vytvoit portrt. Na zvr kadho fo-
tografovn se vybralo TOP 10 snmk,
kter jsme si za pomoc techniky spo-
len ohodnotli a diskutovali o tom,
jak fotografi vylepit, ppadn jakm
chybm se pt vyhnout.
Lektor kurzu Jan Novotn byl nejen
velmi ochotn odpovdt na jakkoliv
dotaz, ale tak pomoct s nastavenm
fotoapartu. Kurz byl i co se osazen-
stva te velmi rozmanit. Krom stu-
dent se ho zastnil sedmilet Petr,
ale napklad i uitel zkladn koly. Ve-
er nechybla zbava: pobavili jsme se
o potaovch pravch u bowlingu.
Po probuzen v klubovn TOM Slunko
itboice jsme se dky nedlnmu vyda-
enmu poas vydali tvoit na Plavu.
Z fotokurzu jsme si odvezli nejenom
nov znalost o fotoapartu a tom, jak
s nm pracovat, ale tak vzpomnku na
pjemn strven as, zitky z her
a stovky fotograf.
Informace z kurzu si meme kdykoliv
osvit dky ttnm brourkm, kter
jsme si mohli vzt dom.
Vte, e podit dobrou a kvalitn fo-
tografi nen tak tk, kdy vte, jak na
to...
Alena Polkov, astnice kurzu
Organizujete jednodenn i vcedenn
akce i tbory? Prv pro vs je pipra-
vena kniha Tborov dobrodrustv od
Ivo Skoka a Jiho Palta.
Kniha obsahuje podrobn nvody na
pt celotborovch her, pomoc nich
mete sob a dtem pipravit nezapo-
menuteln przdniny, je pln praktc-
kch rad, motvac a podrobnch nvo-
d k jednotlivm hrm.
Dopluje ji CD s dalmi podklady.
Kad celotborovka pin novou ori-
ginln motvaci, zajmavou zpletku
a neoekvan rozuzlen. Dohromady
se jedn o vce ne 50 dlch her, kter
jdou vyut i samostatn.
Pohdkov krlovstv otkov usiluj
o znien e pohdek a je nutn je za-
stavit. Dobro nakonec nad zlem zvtz
a v krlovstv opt zavldne klid a mr.
Holubinky V msteku Holubinky za-
n nov houbask sezna. Vichni se
t z novch houbovch prstk a v-
nuj se mrn podivnskm aktvitm.
Sezna je ukonena senzanm odhale-
nm zkostliv steenho Tajemstv.
Tbor s obrem Jeden z obyvatel ob
e zabloudil a usnul pmo na tboro-
v louce. O obra je teba se postarat
a pomoci mu poskldat hodiny, kter si
nese s sebou v bran.
Detektvn kola Ptrn po receptu
na jahodov tolstolobik uvzlo na mrt-
vm bod. Detektvn tmy maj k dis-
pozici stroj, pomoc nho lze nahld-
nout do minulost, a tak jet nen ve
ztraceno.
Pesas Ubhlo ji mnoho vody od
chvle, kdy byl uschovn neobvykl po-
klad. Kad, kdo chce v ptrn po nm
uspt, se mus nejprve dkladn sezn-
mit s histori na zem od pravku a
po souasnost.
Knihu Tborov dobrodrustv vydala
Asociace turistckch oddl mldee,
objednat si ji mete za na strnkch
www.taborovadobrodruzstvi.cz.
F
o
t
o

J
i

M
a
j
e
r

a

D
a
v
i
d

U
r
b
a
n
Ze zahrani
19
Konec dubna byl i koncem zajmavho
mezinrodnho projektu, jen si kladl
za cl seznmit skupinu mladch z ech
a Bavorska s profesionln pravou fo-
tograf a videa a skrze tato mdia vy-
jdit svj pohled na EU. Cel projekt
nesl nzev Young European Perspe-
ctves a zvren workshop v Jihlav
(25.4.27. 4.) se zamil na metody
prezentace vstup celho projektu
i jednotlivch vtvor jeho astnk.
Workshop probhal v inspirujcch pro-
storch Oblastn galerie Vysoiny v Jih-
lav, kde zastnn tvoili metodiku
prezentace svch vtvor v rmci pro-
jektu. Jako podklad pro tuto prci jim
slouila vynikajc pednka Davida Ur-
bana Marketng a PR v NGO. Fotogra-
fe vsledn podoby prezentace esk
i nmeck skupiny najdete na FB strn-
kch projektu Vm, pro volm. ast-
nci tot mli monost pijt s k na
trh prv bhem kampan Vm, pro
volm on tour, je se konala v Jihlav
na nmst v sobotu 26. 4. Bavort
astnci prezentovali sv velkoform-
tov plakty s tematkou prezentujc
emoce spojen s nadchzejcmi volba-
mi do Evropskho parlamentu a esk
skupina se zamila na prezentaci vide
s ambasadory kampan Vm, pro vo-
lm. Odpoledn akce se vyvedla; i pes-
to, e jsme trochu zmokli, byli astnci
s vsledky celho dne spokojeni.
Vstupy z akce (plakty, skvl videa
a fotografe) najdete na strnkch vim-
procvolim.cz a na webovch strnkch
Bavorskho kruhu mldee.
Za vechny, kte se do akce zapojili,
bych chtla podkovat za spoluprci
personlu hotelu Milenium a pracov-
nkm Oblastn galerie v Jihlav. Dou-
fm, e nvtvnci kampan Vm, pro
volm on tour byli poteni mezinrod-
nm rozmrem jihlavsk akce, zaujala je
prezentace pohledu mladch na Evrop-
skou unii a uili si monost procviit sv
jazykov dovednost.
Michaela Cvachov
Projekt byl realizovn s podporou Mi-
nisterstva kolstv, mldee a tlov-
chovy.
Ve dnech 11. a 13. dubna 2014 pro-
bhlo v Praze setkn nrodnch rad
mldee sdruench v rmci Evropsk-
ho fra mldee v platorm BBC+.
Ppravy setkn i jeho programu se
astnila tak nae polsk dobrovolni-
ce EDS Magda Bieniak.
Setkali se tu mlad lid z Nmecka, v-
carska, Lucemburska, Irska, Holandska,
Belgie, Rakouska, Maarska a esk
republiky, aby se ped nadchzejcm
mimodnm valnm shromdnm
Evropskho fra mldee (konanm
ve dnech 25.26. 4. 2014) informo-
vali o novinkch v innost rad, kter
zast upuj ,
a diskutova-
li o obsahu
dokument,
kter budou
na shrom-
dn projed-
nvny.
Krom pipomnkovn tchto doku-
ment, kter se tkaly se zejmna polit-
ky mldee na evropsk rovni a priorit
Evropskho fra mldee na dal lta,
si ptomn t sdlili sv postehy a do-
savadn zkuenost s novm programem
Evropsk komise na podporu mldee
Erasmus+ nebo s prbhem strukturo-
vanho dialogu v jednotlivch zastou-
pench zemch. Na zvr se astnci
vnovali krtkmu zhodnocen setkn
a prvotn pprav na to dal, je pro-
bhne na podzim v Luxemburgu.
Magdalena Bieniak, Marek Kraji
Za spoluprci dkujeme hotelu ibis Pra-
ha Old Town, v jeho pjemnch pro-
storech se akce uskutenila.
SBavorskmkruhemmldeevJihlav
BBC+anebNrodnradymldeeseselyvPraze
F
o
t
o

J
i

M
a
j
e
r
Z RDM
RDMpovedeivdalchletechAleSedlek
eskou radu dt a mldee (RDM) povede i v nsledujcm tletm
obdob jej souasn pedseda Ale Sedlek. V tajnm hlasovn o tom
jednomysln rozhodli delegti a delegtky 40. Valnho shromdn RDM,
konanho 10. dubna 2014.
Nejvy orgn zmnn sten organi-
zace zrove jmenoval Pedstavenstvo
RDM v jeho nov, oprot pedchoz-
mu obdob zst obmnn sestav.
Jubilejn VS RDM mj. tak pijalo dva
nov leny, jimi jsou esk debatn
spolenost, o.s. a ZDrSEM prvn po-
moc zitkem, z.s.
Moc dkuji, je to pro m velk oka-
mik. Neabsolvoval jsem volbu ped-
sedy poprv, ale stejn je to pro m
vdy siln zitek. A siln zvazek mt
respekt, kter snad pod jet v sob
mm: snam se vdycky si pipomnat,
e tou Radou jste vy a e jsme to my.
Nechci, aby nkdy nastal stav, kdy by
nkdo z vs ml pocit, e jste vy a n-
kde nad vmi je Rada..., ekl ptom-
nm bezprostedn po probhnuv
volb Ale Sedlek. Hlasovac lstky
s jeho jmnem nabzely monost PRO,
PROTI a ZDREL SE. Ze 63 rozdanch
lstk oznailo vech tiaedest hlasu-
jcch nezvisle na sob prvn z variant.
Jakkoliv souasn pedseda neml pro-
tkandidta, popsanm mechanismem
tajn volby zskal nejsilnj mon
mandt.
Nov Pedstavenstvo RDM bude mt
oprot dosavadnm tinct nyn jede-
nct len. Novmi tvemi v nm bu-
dou Zuzana Vankov (Junk svaz
skaut a skautek R) a Vlastmil Jura
(Projekt Odyssea). Z pedel sesta-
vy budou v prci v pedstavenstvu po
boku Alee Sedlka (Liga lesn moud-
rost) pokraovat: 1. mstopedseda
Jan Cieslar (Junk svaz skaut a skau-
tek R), mstopedseda Ondej ejtka
(Asociace turistckch oddl mldee
R), Jan Burda (mluv Komory kraj-
skch rad), Michaela Humlov (ELSA
esk republika), Jan Husk (AFS Me-
zikulturn programy), Ondej Chobot
(esk tbornick unie), Martn Paclk
(Rada dt a mldee kraje Vysoina)
a Miroslav Jungwirth (Rada dt a ml-
dee hl. m. Prahy).
Pokud jde o nov pijat sdruen, es-
k debatn spolenost, o.s. je nesttn
neziskov organizace s celorepubli-
kovou psobnost, zaloen v r. 2004,
kter pod vzdlvac, debatn a jin
aktvity pro ky, studenty a irokou ve-
ejnost. Jmenovan spolek m aktuln
93 len, z toho 88 ve vku do 26let.
Do RDM se DS podle vlastnho vy-
jden hlsila s oekvnm rozen
spoluprce s dalmi organizacemi pra-
cujcmi s mlde, kterm mohou na-
bdnout mj. know-how (kolen apod.)
i nap. organizan kapacity. Uvtaj
naopak spoluprci v oblast dobrovol-
nictv i poslen zbavn sloky jejich
program a akc.
ZDrSEM prvn pomoc zitkem, z.s.
realizuje kurzy prvn pomoci zitko-
vou formou pro irokou veejnost,
stejnm kurzem je kurz ZDrSEM Stan-
dard, co je kurz o dlce trvn tyi
a pl dne s rekvalifkac MMT Zdra-
votnk zotavovacch akc. Organizace
ho realizuje i ve variant Horal/Vodk.
Dle pod kurzy Mama (pro vechny,
kdo chtj umt poskytovat prvn po-
moc dtem do 5 let), Prof (pro fremn
kolektvy), Basic (vkendov kurz prvn
pomoci), kolitel (pro ty, kte chtj
uit prvn pomoc). Do RDM se hlsila
s oekvnm spoluprce s organizac,
kter m dobr jmno. ZDrSEM m
nyn 30len, z toho tyi ve vku do
26 let.
Pro plnost: do RDM se bezspn
hlsila jet organizace Pro zlepen
svta, o.p.s.; chybly vak o n rele-
vantn informace a pmo na jednn
VS RDM i jej zstupce.
Bhem thodinovho jednn v za-
sedac mstnost SMOSK na praskm
Senovnm nmst, sthli ptomn
vyerpat vechny body navrenho
20
Mil lenov Pedstavenstva,
kte jste byli, a u nejste leny,
mrz mne, e v zvrenm shonu,
kter nastal na Valnm shromd-
n, jsem Vm nesthl veejn podko-
vat za prci, kterou jste pro eskou
radu dt a mldee vykonali. Pro
lidi zvenku musm pipomenout,
e dobrovolnickou. Byl jsem za Vai
ast rd. Pomhali jste v rozhodnu-
tch, kter nebyla vdy lehk, a i kdy
jste se teba nemohli vem tmatm
z asovch dvod vnovat vdy tak,
jak byste chtli, pesto jste byli dle-
itou korekc, asto onm povstnm
jazkem na misce vah... Tento dk
pat hlavn Tomi Navrtlovi, kte-
r byl lenem Pedstavenstva RDM
poctvch devt let.
Ale Sedlek,
staronov pedseda RDM
Ze zahrani
F
o
t
o

C
E
V
21
ProjektSAFEeoceovndobrovolnickprce
programu. Vyslechli zvren infor-
mace Pedstavenstva RDM vetn
hospodskch, seznmili se nvrhem
priorit Rady pro leton rok, schvlili
vron a hospodskou zprvu za rok
2013, jako i upraven rozpoet pro le-
ton rok. V neposledn ad tak pro-
diskutovali a odsouhlasili nov znn
stanov mj. proto, aby po provede-
nch pravch odpovdaly podmnkm
novho obanskho zkonku.
Ji Majer
esk rada dt a mldee spustila v z 2013 za podpory Operanho pro-
gramu Lidsk zdroje a zamstnanost nov projekt SAFE. e absenci me-
todiky pro vcnou evidenci a ohodnocen dobrovolnick prce ve dvou oso-
bitch typech neziskovek v tch zamench na prci s dtmi a mlde
a tch clench na pi o produ a ochranu ivotnho prosted.
Podle nkterch studi a ti tvrtny dobrovolnick prce
v R funguje mimo reim zkona o dobrovolnick slub.
Clem projektu SAFE je peliv zmapovat tuto oblast, najt
piny nedostaujc evidence a nabdnout een vhodn
jak sttn sprvu, tak pro samotn NNO.
K spchu projektu je dleit vyuit zahraninch zkue-
nost. Proto jsme ve spoluprci s Evropskm centrem dobro-
volnictv (CEV), zorganizovali vmnu osvdench postup,
pln a nzor. Ta probhla 13. listopadu 2013 v sdle Ev-
ropskho hospodskho a socilnho vboru (EHSV). Setk-
n pedsedal len EHSV Pavel Trantna a zastnili se jej mj.
zstupci RDM, CEV, Evropskho fra mldee, Svtov or-
ganizace skautskho hnut, Mezinrodn federace ervenho
ke a ervenho plmsce a Nadace krle Bauduina.
Ale Sedlek a Jlia Sokoloviov pedstavili esk projekt,
Gabriella Civico z CEV zareagovala informacemi o zkuenos-
tech z nkolika stt EU. Projekt zaujal i dal astnky, kte
oteveli nkter tmata, napklad kofnancovn projekt
hodnotou dobrovolnick prce.
Mezinrodn organizace prce na podzim 2013 zmnila def-
nici prce, kam nyn pat i ta dobrovoln. Proto by mlo bt
mnohem jednodu pesvdit nrodn statstck ady ke
zmn metodiky eten, kter by dobrovolnictv zahrnovaly.
Zvren obshl diskuse patila podmnkm, za nich n-
rodn statstck ady souhlas s provedenm przkum.
Den pot probrala Sekce SOC EHSV nvrh stanoviska o m-
en dobrovolnictv, je bylo schvleno v prosinci 2013. Po-
pisuje vhody a zkuenost men dobrovolnictv, kter u
probhlo napklad v Polsku i Itlii. Dal monost, kde se
inspirovat, byla lednov konference o dobrovolnictv konan
v Berln. Za RDM se j zastnil Alee Sedlek, jen iv
diskutoval ve workshopu, kde zaznly pklady men z N-
mecka, Itlie a Portugalska.
Zahranin zkuenost nm pomhaj pi jednnch s eskm
statstckm adem. Prvn porada na S probhla ped
Vnoci a ze strany adu jsme ctli skuten zjem o vyuit
vsledk projektu. Vme, e se nm poda zlepit sbr dat
o dobrovolnictv i v R, co se projev i pi uznvn hodnoty
dobrovoln prce jako kofnancovn dotac a grant.
Pavel Trantna, -red-
Z RDM
22
Dritel karty EYCA se mohou radovat
z novch slev, pedevm v Koln a Te-
bi! V prvnm ns motvovala k zskn
novch partner skutenost, e jsme
v minulm roce zapoali spoluprci
s Gymnziem Koln. Vyrobili jsme a roz-
dali studentm ipov karty se specil-
n grafkou, kter lze vyut jak ve kole,
tak venku. Slevy nov zaalo poskyto-
vat teba Outdoorcentrum Koln (de-
set procent na nkup nebo zapjen
sportovnho vybaven) a tak Zverimex
u divadla (deset procent na chovatel-
sk poteby a domc
mazlky).
Za pliv novch slev
v Tebi vdme
Rad dt a mldee
kraje Vysoina, kter
je krajskm distri-
butorem karet EYCA a tyto monost
vyjednala. Z ctyhodnho potu pat-
nct novch mst zmime o 50 procent
snen vstupn do Muzea Vysoiny
Teb nebo deset procent v Outletov
znakov obuvi Teb, dle slevy na
elektroniku, knihy, kvtny, vybaven do
bytu a to seznam stle nekon.
Slevov msta se ovem roziuj i jin-
de dritelm karet se o deset procent
sniuje cena za pronjem drhy v Bow-
lingu Radava v Praze i v st nad Or-
lic.
Znte tak msta, kter byste chtli mla-
dm lidem zpstupnit za ni cenu?
Jakkoli vae npady uvtme na adre-
se info@eyca.cz.
Kateina Bizubov
Ji loni na podzim jsme pedstavili
kampa Vm, pro volm. Ta mladm
lidem, zejmna prvovolim, pine-
la informace o volbch do Poslaneck
snmovny parlamentu R. Pro leton
kvtnov volby do Evropskho par-
lamentu jsme kampa rozjeli znovu,
a jet ve vtm stylu. Pipravili jsme
tot celorepublikov hudebn festval
Vm, pro volm On tour, kter prob-
hal v cel ad mst.
Festval Vm, pro volm On tour na-
bzel koncerty populrnch kapel a in-
terpret, a to rovnou ve trnct ms-
tech R. A u lo o pten klubov
akce nebo sobotn open-air, pinely
podnou dvku zbavy. Objevila se na
nich takov jmna jako napklad Mem-
phis, Voil!, Ready Kirken, Voxel a mno-
ho dalch. Nvtvnci si mohli zdar-
ma vychutnat nejen hudbu, ale i dal
hry a soute. V informanm stanu se
mohli dozvdt ve, co je zajm o Ev-
ropsk unii i volbch, prost si rzn
zajmavost a odnst materily, zatmco
dt se mohly vnovat malovn.
V dubnu se koncerty odehrly mj. v Pra-
chatcch nebo v Jihlav; v kvtnu nsle-
dovala msta Teb, Znojmo a Praha.
Posledn koncerty zaznj nyn v esk
Lp (16. 5.) a v Jin (17. 5.).
Novinku oprot loskmu roku ped-
stavovala monost popovdat si pmo
s kandidty do Evropskho parlamen-
tu. Ti se, dle svch monost, festvalu
astnili a byli pipraveni diskutovat
o svm programu, plnech a o vem, co
vs v dan souvislost napadne. Kam-
pa Vm, pro volm vm samozejm
nabz i vechny potebn informace ke
kvtnovm volbm na svm webu. Na
strnkch www.vimprocvolim.cz opt
najdete veker dleit termny, pra-
vidla, profly stran a dal dleit fakta,
nyn s aktualizovanm seznamem vech
kandidujcch stran.
Tak nevhejte a kecejte i do evropskch
voleb!
Aneta Skebsk
Evropskkartymldeesjarempilynovslevy
FestivalVm,provolmOntourfniuje
F
o
t
o

D
a
v
i
d

U
r
b
a
n
F
o
t
o

P
e
t
r

M
o
l
k
a
,

a
r
c
h
i
v

V
e
r
o
n
i
k
y

K
a

o
v

a

M
a
r
t
n

B
u

e
k
Anketa
23
Zjakhozitkuzposledndobyjstesiodnesli
prosebepouen?
VeronikaKaov
redaktorka romskch periodik
vedouc souboru Cikne have
No, kdy se zamyslm, tak urit z jed-
n pveck soute z Mlnku, kde
jsem zskala vechny poty v porot
a vyhrla jsem. Ale potom piel jeden
mlad Rom a zazpval pln stejn dob-
e jako j ale byl slep, ml pt dt
a pochzel z chud rodiny... V t souti
se tot soutilo o pt tsc korun. Pro-
st jsem potebovala penze, a proto
jsem se na tu sout pihlsila.... Ale
v tu chvli, kdy zazpval on, tak jsem si
ekla, e ty penze potebuje mnohem
vc ne j! Mla jsem z toho takov div-
n pocit, ale ne patn. Potom jsem si
uvdomila, e jsou i takov lid lid
v mnohem v horch situacch, ne jsem
byla j. A zaslou si mnohem vc... Tak-
e te u nic nepotebuji: nala jsem
v sob to, co lovk hledal.
Markoermk
kresl, muzikant a posledn romantk
Pouen? No, odnesl jsem si pouen
z toho, e kdy se lovk vyle z n-
jakch zdravotnch pot, kter jsou
teba dost oemetn, tak m mnohem
vt radost ze ivota...
(Odpov byla pevzata s vdomm
M.. z rozhovoru pro server ADAM.cz)
JaroslavFlejberk
sbratel hlavolam
Nae konky a zliby ns odliuj, ale
poliduj. Nvtva prvnho soukro-
mho muzea hlavolam PUZZLEDOM
mne nadchla. Zabvm se mechanic-
kmi hlavolamy vce ne dvacet let
a myslel jsem si, e o nich vm skoro
vechno. Ale asn dv hodiny, str-
ven v ptomnost majitele Stanisla-
va Tvrdka, a jeho poutav vyprvn
mne pouily o tom, e v tomto kon-
ku jsem teprve na zatku. Vdomost
nejsou od toho, abychom je vzjemn
mili, ale jsou pohonem, kter nm
zpjemuje ivot a mme bt vdy
zvdav a nemyslet si, e u ve vme.
To by mohl bt zatek nevnmn krs
okolo ns.
AndreaKalivodov
opern pvkyn
slistka Nrodnho divadla Praha
V listopadu minulho roku jsme s mm
ptelem Radkem pili o miminko.
Zhy na to zatkem nora jsem
othotnla znovu a dnes jsem ji ve
4. msci. Oba mme velikou radost.
Uvdomila jsem si, jak vechno, co
provme, co do naich ivot pich-
z, m svj nenahraditeln as, svoje
msto i vznam. Pozitvn mylenka
s dobrm myslem, kterou vyleme
do vesmru, m pr tinctkrt vy
schopnost pithnout to, co si peje-
me, na rozdl od t negatvn. J tomu
vm a jsem astn.
Zesdruenjednouvtou
Skaut si na svm litomylskm Valnm
snmu z mnoha variant vybrali nzev
Junk esk skaut; ten byl popr-
v pouit prv ped 100 lety, na jae
1914, avak podle novho obanskho
zkonku dostane navc zkratku z.s. na
konci. www.junak.cz
V sobotu 29. bezna 2014 na Kantor-
skm ble, ped plnm slem Nrod-
nho domu na Smchov, po ofciln
korunovaci a blahopn ekl ministr
kolstv, mldee a tlovchovy Marcel
Chldek Ivance Hjkov erstv vtz-
ce ankety Zlat mos 2014, podan
Dtskou tskovou agenturou e ji za-
hrne do tmu svch poradc.
www.dta.cz
Divadeln krouek Salesinskho hnut
mldee v jezdu u Brna uvedl hry od
eskho gnia Jry Cimrmana; kus ze
kolnho prosted Vyetovn ztrty
tdn knihy a operetu Hospoda Na m-
tnce. www.shm.cz
24
Fotogalerie Archy
Z festvalu Vm pro volm On tour, foto David Urban