JGA anatomie

Leslie Kaminoff
Computer Press, a. s.
2011
JGA anatomie
Leslie Kaminoff
Computer Press, a. s., 2011. Vydn prvn.
Vechna prva vyhrazena.
Peklad: Petra ilavsk
Odborn korektura: Kateina Horvthov, Jan Machala, Petr Minster
Oblka: Martin Sodomka
Sazba: Daniel Janoec
Jazykov korektura: Martina Kotulov
Odpovdn redaktor: Ivana Auingerov
Vydavatelstv a nakladatelstv Computer Press, a. s.,
Holandsk 3, 639 00 Brno
http://knihy.cpress.cz
ISBN 978-80-251-2672-1
Prodejn kd: KZ0122
Vydalo nakladatelstv Computer Press, a. s., jako svou 3492. publikaci.
Originln vydn:
Copyright 2007 by The Breathe Trust
Z originlnho vydn Yoga Anatomy nakladatelstv Human Kinetics.
All rights reserved. Except for use in a review, the reproduction or utilization of this work in any form or by any
electronic, mechanical, or other means, now known or hereafter invented, including xerography, photoco-
pying, and recording, and in any information storage and retrieval system, is forbidden without the written
permission of the publisher.
Czech translation copyright: 2010 by Computer Press
3
Vnuji tuto knihu svmu uiteli T. K. V. Desikacharovi jako projev vdku za jeho neoblom-
n nalhn, abych nael svou vlastn pravdu. Je mou nejvt nadj, e tato prce ospra-
vedln jeho dvru ve mne.
A tak svmu uiteli lozoe Ronovi Pisaturo lekce nikdy neskon.
Leslie Kaminoff
Dky vem studentm a uitelm, kte odeli dve pedevm Philipovi, mmu studen-
tu, uiteli a pteli.
Amy Matthews
5
OBSAH
vod 7
Dynamika dchn 9
Lekce jgy od buky 9
Prna a apna, Sukha a dukha, Dchn, gravitace a jga
Denice dchn 12
Pohyb ve dvou dutinch, Objem a tlak, Trojrozmrn
zmny tvaru pi dchn
Podrobnj denice dchn 15
Role brnice pi dchn 15
Tvar a umstn, Vznik a pipojen, Organick spojen,
innosti, Motor trojrozmrn zmny tvaru, Doplkov
dchac svaly
Dal dv brnice 21
Hlasivkov brnice, Bandhas
Jga a pte 25
Vnitn rovnovha 27
Spojovac prvky mezi ebry 27
Plotnky a vazy, Struktura obratl
Druhy pohyb ptee 31
Ohbn a protahovn, primrn a sekundrn zakiven,
ndech a vdech, Pedklon a zklon z hlediska prostoru
a ptee, klony do stran a rotace z hlediska prostoru
a ptee, Podln nataen, bandhy a mahamudra
Porozumn sanm 37
Vchoz pozice a oprn zkladna 37
Informace o kad pozici 38
Druhy svalovch kontrakc 38
Kresby 39
Pozice ve stoji 41
Klasikace a rove 43
Klov struktury 43
innosti kloub 43
Poznmky 43
Pozice vsed 87
Pozice v kleku 127
Pozice na zdech 143
Pozice vlee na bie 171
Pozice s oporou pa 183
Seznam pouit
literatury 218
O autorech 218
Rejstk 219
esk nzvy pozic 220
Nzvy pozic
v sanskrtu 221
7
VOD
T
ato kniha rozhodn nen vyerpvajc studi o lidsk anatomii i rozshlou naukou
o jze. dn samostatn kniha by to nezvldla. Ob sfry obsahuj v podstat neko-
nen mnostv detail, makro i mikroskopickch, z nich vechny jsou opravdu fascinu-
jc a uiten v danch kontextech. Mm zmrem bylo pedstavit takov detaily z anato-
mie, kter j sm povauji za klov a hodnotn pro vechny pznivce jgy, a u studenty
i uitele. Abych toho doshl, musel jsem si vybrat urit kontext i hel pohledu. To mi
pomohlo vybrat dleit detaily z obrovskho moe dostupnch informac. Navc dky
danmu hlu pohledu jsem byl schopen shromdit detaily do integrovanho nzoru na
nai existenci, tedy jako na nerozdliteln celek hmoty a vdom.
1
Pohled na jgu uplatnn v tto knize vychz z funkce a stavby lidskho tla. Protoe
cviky v jze jsou zaloeny na vztahu dchn a ptee, vnoval jsem se pedevm tmto
systmm. Na ostatn struktury tla jsem nahlel na zklad jejich vztahu k ptei a d-
chn, m se jga stala spojovacm lnkem studia anatomie. Pro vechny odbornky
na jgu je znalost anatomie dleit pro udren zdravho tla a mysli. Dvod pro tento
vzjemn poun vztah mezi jgou a anatomi je jednoduch: nejhlub principy jgy jsou
zaloeny na propracovanm a dkladnm uvdomn si fungovn lidskho tla. Pedm-
tem nauky o jze je J a toto J pobv ve fyzickm tle. Prasta jogni zastvali nzor,
e lovk m ti tla: fyzick, astrln a kauzln. Z tohoto hlu pohledu je pak anatomie
jgy naukou o pesnch proudech energie, kter prostupuj vrstvami i obaly tchto
t tl. Touto knihou jsem nechtl ani podpoit, ani popt toto tvrzen. Chtl jsem jen,
abyste si pi ten tto knihy uvdomili, e vlastnte dui a tlo, u kterho prv dochz
k ndechu a vdechu a psob na nj gravitan pole. Dky tomuto procesu mete jasnji
myslet, snadnji dchat a vkonnji se pohybovat. To vlastn bude nae zkladn denice
cvien jgy: slouen mysli, dechu a tla. Tato denice je vchozm bodem tto knihy,
stejn jako byla vchozm bodem naeho ivota na tto planet nae prvn zkuenost s d-
chnm a gravitac ihned po narozen. Souvislost, kterou m jga s naukou o anatomii,
m koeny ve zkoumn ivotn sly a jejch projevech v pohybech tla, dechu a mysli. Pra-
star a znamenit metaforick jazyk jgy vznikl ze skutench anatomickch pokus, kter
provdly miliony hleda po tisce let. Vichni tito hledai sdleli spolenou laborato
lidsk tlo. Zmrem tto knihy je tak provst prohldku po tto laboratoi s pouitm
jasnch instrukc, jak s danmi pomckami zachzet a kter zkladn postupy mohou pi-
nst uiten nahldnut. Nechtl jsem ani tak napsat manul ke cvien danho systmu
jgy, jako spe nabdnout pevn zklady k principm, kter jsou pedmtem fyzickho
cvien vech systm jgy.
1 Inspiroval jsem se slavnm cittem lozofa a spisovatele Ayna Randa: Jsi nerozdlitelnm celkem hmoty a v-
dom. Vzdej se vdom a stane se zvetem. Vzdej se tla a stane se nhrakou. Vzdej se materilnho svta
a penech jej zlu.
8
Klovm prvkem, kter odliuje jgu od gymnastiky i tlocviku, je vdom slouen
dechu, pozice a pohybu. Zkladn jognsk koncepty, kter oznauj tyto ti prvky, jsou
ndhern vyjdeny nkolika provmi termnu v sanskrtu:
Prna/apna
Sthira/sukha
Brahmana/langhana
Sukha/dukha
Abychom tyto termny pochopili, musme nejprve porozumt jejich pvodu: sledovnm
nejzkladnjch funknch jednotek ivota. Budeme je prbn denovat.
Abychom pochytili zkladn principy jgy a anatomie, budeme se muset vrtit k evo-
lunmu a nitrodlonmu vzniku naich ivot. A u se dvme na jednoduch jedno-
bunn organismy nebo na nae zatky, kdy jsme byli nov stvoenmi bytostmi, vdy
najdeme zklady klovch jognskch metafor, kter souvisej s vekerm ivotem a kter
objasuj strukturu a funkci naich myslcch, dchajcch a pohybujcch se lidskch tl.
9
K
A
P
ITO
L
A
1
DYNAMIKA DCHN
N
ejzkladnj st ivota, buka, vs o jze me mnoho nauit. Nejhlavnj jogn-
sk koncepty mohou bt v podstat odvozeny z pozorovn formy a funkce buky.
Tato kapitola zkoum anatomii dechu z pohledu jgy a zan prv u buky.
Lekce jgy od buky
Buky jsou nejmen stavebn steky ivota, ponaje jednobunnmi organismy a po
multibiliono-bunn ivoichy. Lidsk tlo, kter je tvoeno zhruba ze sta bilion bunk,
m na potku jedinou oplodnnou buku.
Buka se skld ze t st: bunn membrny, jdra a cytoplazmy. Membrna od-
dluje vnj bunn prosted, kter obsahuje vechny potebn iviny, od vnitnho
prosted, kter se skld z cytoplazmy a jdra. iviny musej projt membrnou a uvnit
jsou bukou metabolizovny a promnny na energii potebnou k chodu vech ivotnch
funkc. Vsledkem tto metabolick innosti je odpad, kter se njak mus dostat ven zpt
pes membrnu. Jakkoliv naruen schopnosti membrny pijmat iviny nebo vyluovat
odpad vede k mrt buky, a u vyhladovnm, nebo otravou. Tento fakt, e iv orga-
nismy pijmaj iviny, nm poskytuje dobr zklad k pochopen termnu prna, co je
oznaen toho, co vyivuje iv organismus. Prna je vak tak oznaen pro innost, kter
iviny pivd do buky.
2
Samozejm k tomu mus existovat tak doplkov sla. Jognsk koncept, kter do-
pluje prnu, je apna, co je oznaen pro to, co je bukou odvedeno pry, a tak pro
pslunou innost eliminace.
3
Tyto dva zkladn jognsk term-
ny prna a apna popisuj hlav-
n ivotn innosti. Aby funkce byla
spn, je teba, aby existovala v ur-
it form. V buce musej bt spln-
ny dan podmnky pro pjem ivin
(prna) a vyluovn odpadu (ap-
na). Struktura membrny mus mt
takov vlastnosti, aby umoovala
pjem i vyluovn steek mus
bt propustn (viz obr. 1.1). Nem-
e bt vak pli propustn, jinak by
2 Sanskrtsk slovo prna je odvozeno z pra, z pedlokov pedpony znamenajc ped, a z an, slovesa s v-
znamem t, dchat. Toto sloveso zde nen psno s velkm potenm psmenem, protoe oznauje funkn
ivotn procesy jedinho tvora. Prna s velkm potenm psmenem je univerzlnj termn pro oznaen
veker tvoiv ivotn sly.
3 Sanskrtsk slovo apna je odvozeno z apa, co znamen pry, z, dol, a an, oznaujc dchat, t.
Obr. 1.1 Bunn stna mus udrovat stabilitu
v rovnovze s propustnost.
10
bunn stna ztratila svou integritu a bu by explodovala kvli tlakm zevnit, nebo im-
plodovala kvli tlakm zvenku.
V buce (a ve vech ivch organismech) je stabilita principem, kter vyvauje pro-
pustnost. Pro tyto polarity existuj jognsk termny sthira
4
a sukha
5
. Vechny zdrav iv
organismy musej mt v rovnovze jmavost a propustnost, pevnost a prunost, trvalost
a pizpsobivost, prostor a hranice.
6
Pi pozorovn buky, nejdleitj steky ivota, jsme mohli poznat zkladn kon-
cepty v jze: prna/apna a sthira/sukha.
Dle se budeme zabvat zkoumnm struktury a funkce dechu a k tomu prv budeme
potebovat znalost tchto koncept.
Prna a apna
Tln cestiky pro iviny a odpad nejsou tak jednoduch jako u buky, ale nejsou ani tak
sloit, abyste je stejn lehce nepochopili. Na obrzku 1.2 je zobrazena zjednoduen
verze tlnch cest pro iviny a odpad. Je na nm vidt, jak je lidsk systm oteven nahoe
a dole. Pijmete prnu, iviny, v pevn i kapaln hmot nahoe v systmu: Vstoup do za-
vacho traktu, projdou trvicm procesem a po mnoha zatkch a pemetech odchz
vsledn odpad spodem ven. Mus se dostat dol, aby mohl odejt ven z tla, protoe
vchod je ve spodn sti. Take sla apna, kdy zpracovv pevn a kapaln odpad, se
mus pohybovat dol, aby se dostala ven.
Tak ovem pijmte apnu v plynnm stavu: dech,
stejn jako pevn a kapaln iviny vstupuje dovnit naho-
e. Vdechnut vzduch vak zstv nad brnic v plicch (viz
obr. 1.3), zde dojde k vmn plyn s kapilrami v plicnch
sklpcch. Zbytkov plyny se potebuj dostat ven musej
vak jt ven stejnou cestou. Proto apna mus bt schopna
fungovat voln obma smry, nahoru i dol, v zvislosti na
konkrtnm odpadu. Neschopnost obrtit spodn tok ap-
ny vede pak k nedokonalmu vydechnut. Schopnost obrtit
spodn tok apny pat k zkladnm a uitenm dovednos-
tem, kter mete bhem cvien jgy zskat, ale ne kad to
um hned. Vtina lid je zvykl pouvat slu apna ve smru
4 Sanskrtsk slovo sthira znamen pevn, tvrd, solidn, kompaktn, siln, trvanliv, dlouhotrvajc a trval. An-
glick slova stay, stand, stable, steady jsou pravdpodobn odvozena z indoevropsk jazykov vtve, kter dala
vzniknout sanskrtskmu termnu.
5 Sanskrtsk slovo sukha pvodn znamenalo majc dobr sted, vyjadujc prostor v centru umoujc funk-
ci; tak to znamen snadn, mil, sympatick, jemn a mrn.
6 Zdail struktury vyroben lovkem tak maj vyvenou sthiru a sukhu; napklad drky v cednku, kter jsou
dostaten velk, aby jimi protekla voda, ale zrove dost mal na to, aby jimi neproly tstoviny; nebo visut
most, kter je dostaten prun, e jej neme ohrozit vtr i zemtesen, ale tak dostaten stabiln, aby
mohl nst nosn konstrukce.
Obr. 1.2 Pevn a kapaln iviny (mode) vstupuj do tla
v horn sti systmu a jsou vyloueny jako odpad dole.
Plynn iviny a odpad (erven) vstupuj a odchzej nahoe.
11
dol, protoe kdykoliv je v tle nco, co je teba vylouit, lid maj tendenci se stlait a za-
tlait. Proto vtina zanajcch student jgy, kdy je jim eeno, aby podn vydechli,
stla dchac svaly k sob a pak dol podobn jako u vyluovn stolice i moi.
Sukha a dukha
V cestch nesmj bt dn pekky, jinak by
vztah mezi prnou a apnou nefungoval. V jo-
gnskm jazyce mus bt tento prostor ve sta-
vu sukha, co se doslova pekld jako dobr
msto. patn msto je oznaen pro dukhu,
co se bn pekld jako utrpen
7
.
Tento model potvrzuje zkladn metodiku
klasickho cvien jgy, kter se zabv bloky
i pekkami v systmu a sna se tak zlepit
funkci. Zkladn mylenkou je, e kdy udlte
vce dobrho msta, vae pranick sly budou
volnji proudit a normln funkce se uprav. To
je v kontrastu s modelem, podle kterho tlu
nco chyb a je teba to nahradit nm zvenku.
Prv proto se k, e jgov terapie je z 90 %
o odstrann odpadu. Dal praktick pklad,
jak aplikovat tento poznatek pi trnovn dchn: kdy se budu starat o vdech, ndech
se o sebe postar sm.
Dchn, gravitace a jga
Pojme se podvat na nkter vci, kter se staly na plnm potku ivota.
Embryu je v dloze dodvn vzduch pes pupen ru. Je to matka, kdo dch. V d-
loze nen vzduch a v plicch velmi mlo krve, protoe plce jsou nefunkn a tm stla-
en. Systm cirkulace krve je do znan mry oboustrann, okyslien krev proud la-
mi a neokyslien tepnami. Lidem dokonce tee krev cvami, kter se po narozen zacel
a pemn na lachy.
Narodit se znamen bt oddlen od pupen ry spojen, kter vs po devt
msc udrovalo pi ivot. Najednou muste poprv provdt innosti, kter vm za-
jist pokraujc it. pln prvn z tchto innost jasn proke v fyzick a psychick
stav. Je to prvn ndech, kter je zrove nejdleitj a nejmocnj ndech, kter
kdy ve svm ivot provedete. Prvn ndech byl tm nejdleitjm, protoe poten
innost plic zpsob zsadn zmny v celm krevnm obhu, kter byl pedtm orien-
tovn na pijmn okyslien krve od matky. Prvn ndech vene krev do plic, prav
a lev strana srdce se oddl a vytvo dv pumpy a speciln cvy plodov cirkulace se
uzavou a zacel.
7 Sanskrtsk slovo sukha je odvozeno ze su (dobr) a kha (prostor). V tomto kontextu (ve dvojici s duk-
hou) to oznauje stav pohody, zdrav, bez pekek. Podobn jako dobr sted mus lovk mt i dobr pro-
stor ve svm stedu. Sanskrtsk slovov dukha je odvozeno z dus (patn) a kha (prostor). Obecn se
pekld jako utrpen nebo tak nesvj, nepohodln, nepjemn a obtn.
Obr. 1.3 Cesta, kudy se vzduch dost-
v z a do tla.
12
Prvn ndech je nejmocnj, protoe je teba, aby pekonal pvodn povrchov napt
plicnch tkn, kter pedtm byly stlaen a naplnn abiotickou kapalinou.
Je zapoteb sly 3krt a 4krt vt ne pi bnm ndechu (tato sla se nazv nega-
tivn vdechovac sla).
Dal prvn zkuenost zskan v den narozen je vha tla v prostoru. Uvnit dlohy jste
ve stavu bezte v prosted naplnnm vodou. Potom se najednou cel v vesmr roz-
thne, protoe jste venku jste voln. Nyn se vae tlo me pohybovat voln v prostoru,
konetiny a hlava se mohou voln pohybovat ve vztahu k tlu a psob na vs gravitan
sla. Jeliko rodie dti rdi nos a pemsuj je z msta na msto, zd se, e stabilita a po-
hyblivost jet nehraj tak velkou roli hned po narozen, opak je vak pravdou. Faktem
zstv, e najednou muste zat nco dlat muste si najt vivu, co znamen prov-
dt vce innost najednou (dchn, sn a polykn). Vechny svaly zapojen do tohoto
sloitho boje o peit vytvej tak prvn posturln dovednost podprn hlavy. Tato
innost nutn vyaduje zapojen mnoha dalch sval a stejn jako u vech posturlnch
dovednost rovnovhu mezi stabilitou a pohyblivost. Posturln vvoj pokrauje od hla-
vy dol, dokud nezanete chodit (po prvnm roce), a je dokonen vytvoenm bedernho
zakiven (kolem destho roku ivota).
Tak si to shrme: ve chvli vaeho narozen zanaj psobit dv sly, kter v dloze ne-
existovaly: dech a gravitace. Abyste prospvali, muste tyto dv sly srovnvat po celou
dobu svho ivota na tto planet. Cvien jgy lze chpat jako cestu k objevovn vztahu
mezi dechem a drenm tla, z eho vyplv, e jga vm me pomoci vyrovnat se s tm-
to zkladnm nronm kolem.
Abychom pouili jazyk jgy, ivot na tto planet vyaduje integrovan vztah mezi de-
chem (prna/apna) a drenm tla (sthira/sukha). Kdy je nco patn s jednm, dle
denice nebude v podku ani druh.
Koncept prna/apna je zkoumn se zamenm na mechanismus dchn. Druh ka-
pitola se zabv konceptem sthira/sukha se zamenm na pte. Zbytek knihy objevuje
vztah dechu a ptee pi cvien jognskch pozic.
Denice dchn
Dchn je proces, pi kterm je pijmn vzduch do plic a z nich pak zase vypoutn ven.
Pojme si podrobnji denovat slovo proces, o kterm se zde hovo. Dchn proud
vzduchu postupuje do plic a z plic je jedna ze zkladnch innost ivch organism. Pi
dchn dochz k pohybu ve dvou dutinch.
Pohyb ve dvou dutinch
Zjednoduen kresba lidskho tla na obr. 1.4 ukazuje, e trup se skld ze dvou du-
tin, hrudn a bin. Tyto dutiny maj nkter vlastnosti spolen, ale zrove jsou mezi
nimi i dleit rozdly. Ob obsahuj ivotn dleit orgny: v hrudn jsou plce a srdce;
v bin aludek, jtra, lunk, slezina, slinivka, mal a velk vnitnosti, ledviny a moov
mch atd. Ob dutiny jsou v zadn sti ohranieny pte. Ob se na jednom konci
otevraj vnjmu prosted: hrudn nahoe, bin dole. Ob sdlej dleitou strukturu,
brnici (tvo strop bin dutiny a dno hrudn dutiny).
13
Dal spolenou vlastnost dutin je jejich
pohyblivost mohou mnit tvar. Schopnost
mnit tvar je nejdleitj pro dchn, pro-
toe bez tohoto pohybu by dchn nebylo
mon. Pestoe ob dutiny mn tvar, u kad
z nich se to dje jinak. Bin dutina mn tvar
jako prun, tekutinou naplnn struktura,
jako nap. balon s vodou. Kdy stlate jeden
konec balonu, druh konec se vyboul.
To proto, e vodu nelze stlait. Ruka pou-
ze pesune dan objem vody z jednoho konce
prunho zsobnku na druh. Stejnm zp-
sobem funguje i bin dutina, kdy je stlae-
na dchacmi pohyby; stlaen na jedn stran
zpsob vyboulen na stran druh. Toto plat
pro proces dchn, bin dutina mn tvar, ni-
koliv objem.
Co se te dalch ivotnch proces, tak pi nich ke zmn objemu v bin dutin
dochz. Pokud vypijete litr vody nebo snte velk jdlo, celkov objem bin dutiny se
zv dsledkem zvtench binch orgn (aludku, stev, mche). Jakkoli zvten
objemu v bin dutin zpsob odpovdajc zmenen objemu v dutin hrudn. Proto se
he dch po velkm jdle, ped vyluovnm stolice a v thotenstv. Na rozdl od dutiny
bin mn dutina hrudn tvar i objem; chov se jako zsobnk naplnn plynem, nap.
jako tahac harmonika. Kdy ji stlate, zpsobte zmenen objemu v mch a vzduch
je vytlaen ven. Kdy mchy otevete, jejich objem se zvt a vzduch je vtlaen dovnit. Je
to tm, e harmonika je stlaiteln i roztaiteln. Tot plat pro hrudn dutinu, kter na
rozdl od bin dutiny a jejho obsahu um mnit tvar i objem.
Objem a tlak
Objem a tlak jsou v nepmo souvisejcm vztahu: kdy se objem zvt, tlak se zmen,
a kdy se objem zmen, tlak se zvt. Jeliko vzduch vdy smuje k oblastem s menm
tlakem, zvtujc se objem v hrudn dutin (vzpomete si na harmoniku) zpsob zmen-
en tlaku a vzduch vstupuje do plic. To je ndech.
Je zajmav, e pestoe pi ndechu mte pocit, e vzduch vtahujete do sebe, nen
tomu tak. Naopak vzduch je vtlaovn do tla atmosfrickm tlakem, kter vs obklo-
puje. Dan sla, kter dostv vzduch do plic, je mimo tlo. Energie, kterou vydte pi
dchn, zpsob zmnu tvaru, kter zmen tlak v hrudn dutin a umon vzduchu, aby
byl vtlaen do tla vhou atmosfry planety.
Pedstavme si nyn hrudn a bin dutinu jako harmoniku umstnou na vrku vod-
nho balonu. Tato ilustrace naznauje podobu vztahu tchto dvou dutin pi dchn;
pohyb v jedn nutn zpsob pohyb v druh. Vzpomete si, e bhem ndechu (zmna
tvaru, kter umon vzduchu vtlaen do tla atmosfrickm tlakem planety) zvt hrudn
dutina svj objem. Tla na bin dutinu, kter nsledkem tlaku shora zmn tvar.
Obr. 1.4 Dchn zpsobuje zmnu
tvaru hrudnkobin dutiny.
14
Bhem uvolnnho klidnho dchn (nap. bhem spnku) je vdech pasivnm opa-
kem tohoto procesu. Hrudn dutina a plicn tkn kter byly roztaeny bhem ndechu
se sthnou do svho pvodnho objemu, vytla vzduch ven a hrudn dutina se vrt do
svho pvodnho tvaru. Toto se oznauje jako pasivn odraz.
Sebemen ztrta prunosti tchto tkn vede ke snen schopnosti tla pasivn vy-
dechnout to m za nsledek mnostv dchacch problm.
U tch typ dchn, kter zahrnuj aktivn vydechovn (nap. sfoukvn svek, mlu-
ven, zpvn a samozejm rzn cviky v jze), se svalovina, je obklopuje tyto dv dutiny,
stahuje takovm zpsobem, pi nm se bin dutina bu vytlauje nahoru, nebo hrudn
dutina se stlauje do bin, nebo dochz ke kombinaci obou.
Trojrozmrn zmny tvaru pi dchn
Protoe plce vypluj trojrozmrn prostor
v hrudn dutin, zmna tvaru tohoto prosto-
ru pi pohybu vzduchu je trojrozmrn. Kon-
krtn u nadechovn zvtuje hrudn dutina
svj objem odshora dol, do stran a zepedu
dozadu, pi vdechu dochz ke zmenen ob-
jemu tak v tchto tech smrech (viz obr. 1.5).
Protoe zmna tvaru hrudn dutiny je neodd-
liteln spojena se zmnou tvaru bin dutiny,
lze tak ct, e bin dutina tak mn tvar (ni-
koliv objem) temi smry me bt stlaena
nebo vytlaena seshora dol, ze strany do stra-
ny nebo zepedu dozadu (viz obr. 1.6). V ivm
dchajcm tle neme dojt ke zmn tvaru
hrudn dutiny, ani by zrove nedolo ke zm-
n tvaru dutiny bin. To proto m stav vae-
ho bicha takov vliv na kvalitu dchn a tak
proto m kvalita vaeho dchn mocn vliv na
zdrav binch orgn.
Obr. 1.5 Trojrozmrn zmna tvaru hrudn dutiny pi ndechu (a) a vdechu (b).
Obr. 1.6 Zmny tvaru bin dutiny
bhem dchn: (a) ndech = nataen
ptee; (b) vdech = ohyb ptee.
a
a
b
b
15
Podrobnj denice dchn
Na zklad informac, kter jste doposud zskali, pinm podrobnj denici dchn.
Dchn, proces vtahovn vzduchu do plic a jeho vypoutn z plic ven, je umonno
trojrozmrnou zmnou tvaru hrudn a bin dutiny. Pi takto denovanm dchn je
vysvtleno nejen, co to dchn je, ale tak jak funguje. To m hlubok vznam pro cvien
jgy, protoe pitom mete zkoumat nosnou, tvar mnc strukturu, kter ohraniuje
dv zkladn dutiny tla tedy pte, o kter vce v 2. kapitole.
Abychom pochopili, jak me bt jedin sval schopen vykonat vechen ten pohyb, po-
dvejme se na nj podrobnji.
Role brnice pi dchn
Kad kniha anatomie popisuje brnici jako zkladn dchac sval. K tto denici pidejte
denici dchn zaloenho na trojrozmrn zmn tvaru a zante sv zkoumn tohoto
pozoruhodnho svalu: Brnice je zkladn sval, kter se podl na trojrozmrn zmn
tvaru v hrudn a bin dutin.
Abyste pochopili, jak brnice tuto zmnu tvaru zpsobuje, prozkoumejte jej tvar
a umstn v tle: kde je pipojena, co je pipojeno na ni, a tak jej innost a vztah k ostat-
nm dchacm svalm.
Tvar a umstn
Brnice rozdluje trup na hrudn a bin dutinu. Tvo dno hrudn dutiny a strop dutiny
bin. Rozpn se pes irokou st tla nejvy st dosahuje a mezi tet a tvrt eb-
ra a nejni vlkna se pipojuj na pedn st tetho bedernho obratle; od bradavky a
po pupek je zjednoduen popis rozpt brnice. Hluboce klenut tvar brnice vyvolv
mnoho pedstav. Nejastji pipomn houbu, medzu, padk i helmu. Je teba pozna-
menat, e tvar brnice je tvoen orgny, kter obklopuje a podepr. Bez spojen s tmito
orgny by se jej klenba zhroutila, podobn jako napklad kulich bez hlavy uvnit.
Je zejm, e brnice m asymetrick dvouklenbov tvar,
z nich ta prav dosahuje ve ne lev. Je to tm, e jtra tla
pravou klenbu nahoru a srdce levou klenbu dol.
Vznik a pipojen
Spodn okraje obvodu brnice vznikaj ve tech rznch oblas-
tech: spodn st hrudn kosti, bze hrudnho koe a pedn
st bedern ptee (viz obr. 1.7). Tyto ti oblasti tvo jednolit
rmec, na kter je brnice pipojena. Jedinmi kostnmi stmi
tohoto rmce jsou zadn st meovitho vbku a pedn plo-
chy prvnch t bedernch obratl. Vtina brnice (pes 90 %)
vznik na prunch tknch: ebern chrupavky estch a des-
tch eber a vjovit vaziva, kter pemosuj oblouk mezi de-
stou ebern chrupavkou a jedenctmi a dvanctmi volnmi
ebry a odtud k ptei.
Obr. 1.7 Vznik a pi-
pojen brninho
svalu.
16
Vechna svalov vlkna stoupaj nahoru od svho msta vzniku. Nakonec se dostanou
a na ploch horizontln vrch svalu, centrln lachu, na kterou se pipoj. V podstat se
brnice pipoj sama na sebe na svou centrln lachu, co je ilnat nestaiteln tk.
Organick spojen
Centrln lacha brnice je bodem ukotven pro pojivov tkn, kter obklopuj hrudn
a bin dutiny. Nzvy tchto dleitch struktur jsou znm jako ti P.
Pohrudnice, kter obklopuje plce
Pericardium osrdenk, kter obklopuje srdce
Pobinice, kter obklopuje bin orgny
Je jasn, e innost zmny tvaru tchto dutin m skuten vliv na pohyby orgn, kte-
r jsou v nich umstny. Brnice je primrnm zdrojem tchto pohyb a vztah mezi jejm
zdravm fungovnm a prospvnm orgn je anatomicky oividn.
innosti
Je dleit si pipomenout, e svalov vlkna brnice jsou primrn orientovan okolo
vertikln osy tla (seshora dol) a stejn je i smr svalov innosti brnice. Nezapome-
te, e horizontln centrln lacha je nestaiteln a me se pohybovat jen v reakci na
innost svalovch vlken, kter do n vstupuj (viz obr. 1.8). Jako v kadm jinm svalu sta-
hujc se vlkna brnice pitahuj sv oba konce k sob (centrln lachu a bzi hrudnho
koe). Tato svalov innost je zkladn pinou trojrozmrn hrudnkobin zmny tvaru
pi dchn.
Abychom tomuto faktu lpe porozumli, je teba objasnit otzku, zda se zatky sva-
lovch vlken pohybuj smrem k jejich pipojen i naopak. Jako u vech sval bude druh
pohybu, kter brnice vykon, z-
leet na tom, kter konec svalu je
pohybliv a kter stabiln. Nap-
klad bedern sval me zpsobit
ohyb kyle bu pohybem nohy
smrem k pedn sti ptee (pi
stoji na jedn noze a ohybu dru-
h kyle), nebo pohybem v pedn
sti ptee k noze (pi sedu-lehu
s nohama spojenma). V obou p-
padech vykonv bedern sval stej-
nou innost stahovn. Rozdl je
v tom, kter konec svalu je pohyb-
liv a kter stabiln. Bedern sval
mete tedy pojmenovat jako zve-
da nohou nebo zveda trupu.
Dvma zpsoby lze nahlet i na
brnici a pojmenovat ji tedy jako
vyboulova bicha nebo zveda
hrudnho koe (viz obr. 1.9).
Obr. 1.8 Vechna svalov vlkna brnice smuj
vertikln od svch zatk a po msta pipojen
na centrln lae.
17
Svalov innost brnice je asto spo-
jovna s vyboulenm
8
v horn sti bicha,
co bv oznaovno jako bin dchn,
a to pouze v ppad, kdy zatek brni-
ce (bze hrudnho koe) je stabiln a jej
pipojen (centrln lacha) je pohybliv
(viz obr. 1.10a).
V ppad, e centrln lacha je upev-
nn a ebra se mohou voln pohybovat,
brnin stahy zpsob zvten hrudnho
koe (viz obr. 1.10b). Jedn se o tzv. hrud-
n dchn, o kterm si spousta lid mysl,
e je realizovno jinmi svaly ne brni-
c. Tato myln pedstava me zpsobit
nesprvnou dichotomii mezi brninm
a mimobrninm dchnm. Neast-
nm vsledkem tohoto omylu je, e lidem,
kte se u sprvn dchat na rznch
kurzech a zvedaj pi dchn hrudn ko
(spe ne bicho), bv eeno, e nepo-
uvaj brnici, co nen pravda. Krom
ppadu ochrnut se pi dchn pouv
brnice vdy. Otzkou je, zda je pouv-
na efektivn.
Obr. 1.9 Brnice me bt vyboulova bi-
cha pi ndechu do bicha, nebo zveda
hrudnho koe pi ndechu do hrudnku.
Obr. 1.10 (a) Kdy jsou ebra voln a bin svaly uvolnn, pi stahovn brnice se sni-
uje centrln lacha. (b) Kdy je hrudn ko voln a centrln lacha upevnn dky bin
innosti, brnin svaly zvedaj ebra nahoru.
8 Pestoe spousta uitel oznauje innost brnice jako roztahovn bicha, nen to sprvn. Z hlediska dchn
bin dutina nemn objem, pouze tvar take je pesnj oznaovat tento pohyb jako vyboulen horn sti
bicha.
a
a
b
b
centrln lacha
(tendo centralis)
18
Kdyby bylo mon uvolnit vechny brnin upevovac svaly a nechat tak zatek
a pipojen brnice ve volnm pohybu, tak by se hrudnk i bicho pohybovaly souasn.
K tomu vak dochz vzcn, protoe nutnost stabilizovat vhu tla vlivem gravitace by
zpsobila, e mnoho dchacch upevovacch sval (kter jsou zrove posturlnmi sva-
ly) by zstalo v innosti po celou dobu dchn.
Motor trojrozmrn zmny tvaru
Brnice je zkladnm hybatelem hrudn a bin dutiny. Specick polohy, kter se pro-
vdj pi cvien jgy (sany) i dchacch cviench, jsou vak vsledkem innosti jinch
sval ne brninch, kter mohou mnit tvar dutin. Jsou nazvny doplkovmi svaly.
Pro srozumitelnj vysvtlen tohoto principu jsem si zvolil analogii auta a jeho motoru.
Motor je zkladnm hybatelem auta. Vechny pohyby spojen s zenm vozidla (vetn
elektrickch) vychzej z motoru. Stejn tak i trojrozmrn hrudnkobin zmna tvaru pi
dchn vychz v prvn ad z brnice.
Pi zen auta mte jedinou pmou kontrolu nad motorem v rychlosti jeho otek.
lpnete na pedl plynu, abyste otky zvtili, a pedl povolte, kdy chcete otky zmen-
it. Podobn u brnice mte jedinou kontrolu v jejm naasovn.
Nedte auto pomoc motoru. Abyste mohli kontrolovat vkon motoru a vst auto
danm smrem, potebujete i dal mechanismy pevodovky, brzd, zen a zastaven. Po-
dobn vy nedte dchn pomoc brnice. Abyste mohli kontrolovat slu dechu a m-
nit jeho typ, potebujete pomoc doplkovch sval.
Z hlediska tto motorov analogie je cel pedstava trnovn brnice pro zlepen
funkce dechu patn. Koneckonc nestanete se lepm idiem jen tm, e se naute ovl-
dat plynov pedl. Vtina dovednost, kter pi autokole zskte, je zaloena na koor-
dinaci akcelerace auta s zenm, brzdnm a azenm. Podobn tak je i ncvik dchn
trnovnm doplkovch sval. A se vechny svalov skupiny v tle sjednot a splynou
s innost brnice, dchn bude vkonn a efektivn.
Pedstava, e innost brnice je omezena jen na bin dchn, je stejn nepesn jako
mnn, e motor me pohybovat autem jen dopedu a e njak dal zdroj ovld
zptn chod. Tento automobilov omyl vznikl z neznalosti vztahu mezi motorem auta
a jeho pevody. Stejn tak i dchac omyl vznikl kvli nepochopen vztahu brnice a do-
plkovch sval. Navc pokldat bin dchn za jedin sprvn je stejn hloup jako tvr-
dit, e auto slou nejlpe, kdy jezd jen dopedu. Bez schopnosti jezdit i dozadu by auto
nakonec skonilo nkde, odkud by nemohlo odjet.
Doplkov dchac svaly
Akoliv je brnice univerzln pokldna za zkladn dchac sval, existuje ada dalch,
nkdy koniktnch zpsob, jak rozdlit dal svaly astnc se dchn. Kdy vyjdeme
z denice dchn, kter je zaloena na zmn tvaru hrudn a bin dutiny, meme de-
novat jakkoli jin sval se schopnost mnit tvar dutin (krom brnice) jako doplkov
(viz nap. obr. 1.11 a 1.12). Nezle na tom, zda dochz ke zvten i zmenen hrudnho
objemu (ndechu i vdechu), protoe ob skupiny sval jsou aktivn bhem jakkoli fze
dchn.
19
Pkladem by mohl bt rozbor hrudnho a binho dchn. Pi binm dchn je
kostn obvod brnice upevnn svaly, kter tahaj hrudn ko dol: vnitn meziebern sva-
ly, pn sval bin a dal (viz obr. 1.13 a 1.16). Tyto svaly jsou univerzln klasikovny
jako vdechov svaly, ale aktivn se astn zmny tvaru pi ndechu. Pi hrudnm d-
chn je centrln lacha brnice upevnna pomoc binch sval, kter jsou tak pova-
ovny za vdechov svaly, ale v tomto ppad jsou aktivn pi ndechu. Je teba pipo-
menout, e v obou ppadech mus bt jeden konec doplkovch sval uvolnn, zatmco
ten druh aktivn. Pi binm dchn se uvoluje bin stna a pi hrudnm dchn se
uvoluj stlaovae hrudnho koe.
Bin a hrudn doplkov svaly
Bin dutinu a jej svalovinu meme pirovnat k vodnmu balonu, kter je ze vech stran
obklopen st elastickch vlken. Zkracovn a prodluovn tchto vlken v zvislosti na
stazch brnice vytv nekonen mnostv rznorodch tvar, kter lze pirovnat k tm
pi dchn. Pi zvyovn napt brnice (ndech) mus dojt ke snen napt v nkte-
rch binch svalech, aby se brnice mohla pohybovat. Kdy sthnete vechny bin svaly
najednou a zkuste se nadechnout, uvidte, e je to pomrn tk, protoe jste omezili
schopnost bicha mnit tvar.
Obr. 1.11 Meziebern svaly asistuj pi klouzav innosti eber bhem dchn. Pi
ndechu (a) se vnj meziebern svaly stahuj a vnitn meziebern svaly jsou uvolnn.
Bhem vdechu (b) dochz k opan innosti.
Obr. 1.12 Pestoe to tak nevypad, meziebern prostory zstvaj bhem dchacch
pohyb stejn. To ebra se ve vztahu k sob navzjem pohybuj jak je naznaeno neza-
rovnanou ervenou linkou.
a vdech (inspirium)
stah
uvolnn
a vdech (inspirium)
b klidov poloha
b klidov poloha
c vdech (expirium)
c vdech (expirium)
Pokud se Vm tato ukzka knihy lbila, bude asn, kdy ns, vechny
spolutvrce, podpote zakoupenm jedn kopie na
http://www.ereading.cz/cs/eknihy/7079/joga--anatomie. Kniha nestoj vc ne
veee (pro jednoho) v restauraci.
Tento text vznikl dky prci nsledujcch lid:
1) autora, kter sepsal svoje jedinen mylenky
2) pekladatele, kter je peliv peloil (neplat u eskch titul :)
3) redaktora, kter dohlel na srozumitelnost a kvalitu textu
4) korektora, kter ochrnil vae oi ped hrubkami a peklepy
5) grafika, kter pipravil oblku (nebo grafiku v textu)
6) sazee, kter knihu vyszel do tto podoby
Vichni vm dkujeme.
.