Nae tma: Pokud mono smvem / Sametov revoluce po 25 letech

slo 6/2014

ARCHA

foto Miroslav Jungwirth

Zpravodaj ovchov avyuit volnho asu dt amldee

25 let po Sametu
esk debatn spolenost
Rozhovor sOndejem ejtkou

vodnk
Revoluce zaala vklubovn

Zpravodaj
RDM ovchov
avyuit volnho
asu dt
amldee

Foto archiv TOM Sviti Roztoky

Registrace
Ministerstvem
kultury: MK R 8135
Tematick skupina 13/A8,
ISSN 1212 5016
Podvn novinovch zsilek
povoleno eskou potou, s.p.,
odtpn zvod Peprava,
.j. 1259 / 99
zedne29.3.1999

Po ptadvaceti letech mm nrok mt vechny ty dje

listopadu aprosince 1989 u troku rozmlen.
Obrysy ale zstvaj asnad ivzpomnka na nlady,
chut, bouliv naden zkonce bolevickho reimu.
Ana to krsn, neopakovateln odhodln
tiadvacetiletho mldence bt utoho, kdy se vmalm
msteku nad Vltavou mn djiny.
Hor je to u slidmi, stvemi. Kdo tam
vechno byl? Vm zcela jasn, e tehdy
byla nae klubovna v sokolovn v Roztokch pln, nacpan kprasknut. Pr lid se
nepezulo. Jinak jsme na pezouvn dbali
pevelice. Chodilo se pes tlocvinu ata
musela bt pgl ngl. f tlovchovn
jednoty pan Tomika to tak ml rd anikdo jsme snm nediskutoval. Naopak neml rd komunisty, akdy kpadestinm
pr let ped pevratem dostal echtkomunistitck vyznamenn na veplenrn
schzi v kin, byl z toho tehdy pepadl.
Neekal to.
Vptek 17. listopadu 1989 jsem zNrodn
odeel vas. Nestydm se piznat, e jsem
nijak netouil dostat po hub. Slzn plyn
jsem ochutnal vPalachov tdnu pr msc pedtm, vodn dla m tehdy vzim
pokropila taky. Nemusel jsem mt zrovna
vechno. Mil jsem ten ptek do hudebnho klubu vKonvov ulici, Burian tam ml
zpvat a Svrk povdat o tom, jak je to
spestavbou aglsnost podle Gorbaova
uns, vJakeov
Mezi ptkem 17. listopadu 1989 a prvn schzkou revolucion v klubovn
tomk v Roztokch u Prahy uplynul asi
tden. Nevdl jsem nic otom, e vna
obci bydl jeden z elnch chartist, Voj-

tch Sedlek, ptel Havla aDienstbiera.

Chtl jsem nco dlat, NCO Cyklostyl,
nstnka tomk na nmst sopatrnmi
formulacemi, dopisy poslan po koln
mldei, kterou jsem tou dobou uil esk
arusk jazyk. eptanda mezi leny oddlu:
pijte do klubovny, honem honem
e je to vidno dnen optikou mvn
zpsob svolvn, e? Ale zabralo to.
Seli jsme se mezi fotkami zvprav, bodovnm oddlovch akc, mezi tpky a dekami provonnmi loukou a tborovmi
ohni. Nejstar lenov oddlu, pr lid
ztlovchovn jednoty, pozdj starosta
Roztok Honza Chytil, jeho syna jsem uil
rutinu a dceru Karolnu jazyk matesk,
Ivo Svoboda, o mnoho let pozdji ministr financ Zemanovy vldy, jeho ob dti
chodily do mch td ido oddlu Pili tatnkov a maminky z kesanskch rodin,
kterm se vdycky lbilo, e nosme od poloviny osmdestch let tky zelen a e
kroj se m dl vc bl kroji zakzanch
skaut. Hodn a iv jsme mluvili, urit
jeden pes druhho, mon jsme ipodepsali njakou petici odsuzujc mlcen student akrotce vyzvajc bolevickou moc,
aby se alespo troku kultivovala...
dokonen na stran 3

Redakce:
Ji Majer vedoucredaktor
Adresa redakce:
esk rada dt amldee,
Senovn nmst 977/24,
11000 Praha 1
tel.: 211222870
e-mail: archa@crdm.cz
IO: 68379439
Sazba alito
Michala K. Rocmanov,
akad. mal.
Tiskne REFOS, Praha
Fotografie zarchivu RDM
ajejch lenskch sdruen.
Toto slo vylo
vprosinci 2014.
Foto na tituln stran
Miroslav Jungwirth,
17. listopad 2014
Zpravodaj Archa je nekomern
tiskovinou, kter nen urena
kprodeji.
Podrobn informace
kezpravodaji Archa lze nalzt
na internetov adrese
archa.crdm.cz

Nae tma
dokonen ze strany 2

Rozplilo ns to, mne tedy zcela urit.

Na opravovn psemek ani na podrobn ppravy hodin etiny nebyl as,
ostatn osmci chtli debatovat. Arutina? Ta se stala v ten moment smnm jazykem okupant.
Druh den po schzce pijel do na koly vrchn roztock komunista. Dneska je
u po smrti. Tehdy byl pln sil, svlokamiZnal jsem ho: blznivost osudu
azmatenm veho se vm ns, tomky,
paradoxn podporoval. foval vojensk tiskrn atisknul nm diplomky pro
pohdkov les a Tkrlovou Oko, pochod uchovvajc pkn katolick tradice prostednictvm masov turistiky.
kal nm tomist a lbilo se mu, e
v prvodech se ms erve pionrskch tk se zelen tk naich. Bylo
to pestej.
Schzka vklubovn se mu ale nelbila.
To byl zrodek kontrarevoluce! Strana

jet drela moc anic nebylo peci jasn! Chtl m vythnout pmo zhodiny,
chtl hrozit, vyetovat. Komunist
v editeln na koly m ale podreli.
Mon vidli dl ne soudruh plukovnk, mon nechtli trpit drzho asuvernnho kluka, kter ml v obci u
adu let povst nadence, co to sdtmi
vn um ad jim veker voln as
Sledoval jsem plukovnkv odjezd apjezd a byl z toho troku podlan, odpuste mi tu upmnost.
Za tden se konalo prvn snmovn
Obanskho fra. Tm jsme pevzali
moc tak njak pkn, malomstsky,
naden. Pejmenovali jsme okamit
Gottwaldovu a Stalinovu ulici a podali pedsedu nrodnho vboru, aby
nm vydal jeden cyklostyl, obstaron
koprovac stroj. Byl jsem vrevolunm
komittu, zapisoval jsem vechno, co
m zkuenj kolegov vypustili z st
a byl jsem astn. Stal jsem se mluv-

m roztockho Obanskho fra! Taxky stavly samy apr dn jezdily grtis,

ozdobeny eskoslovenskmi vlajkami!
Motorist hodn brali stopae, nejvc,
co pamatuju. Uspodali jsme bl OF
anae klubovna byla blov zzem.
A pak jsme hledali demokracii a svobodu alidsk prva, rovnost avolnost,
udavai vyhrabvali na m star kolegy
pnu akdrov posudky ajejich dvn
pihlky do strany, mli jsme se rdi,
pili jsme spolu atlaili obec do demokratickch as. Obas to bolelo rozchzeli a schzeli jsme se, kdekdo se
pohdal skdekm, ale ada lid se pak
zase usmila.
Dlo se to vude kolem v republice
asnad se to dje dodnes. Avechno to
zaalo vna klubovn tomk, tedy co
se Roztok te.
Tom Novotn
Asociace TOM

Foto Petr Molka

Fotky ze zapomenutho kufru listopad 1989

Vclavsk nmst
aNrodn tda
vPraze
vlistopadu 1989
objektivem
Petra Molky

Nae tma

Foto zkronik 170. oddlu Ze-Hnje-She-Kha azarchivu Junka

Byli jsme utoho aneb Tet obnova Junka

25. listopadu se n oddl vypravil na Slavn khrobu zakladatele eskho

skautingu Antonna Benjamina Svojska

Setkn inovnk Junka 2. prosince 1989 vpeplnnm sle Mstsk

knihovny vPraze; na pdiu sedli lenov nkolka oddl vkrojch

Koncem listopadu se schzeli lenov nelnictva Junka zroku 1968, aby

naplnovali blc se setkn inovnk (klubovna Veleslavnova 6, Praha 1)

Prvn Betlmsk svtlo nm pijeli pedat eskoslovent exilov skauti zVdn vlevo se adme kpevzet na Hlavnm ndra vPraze (zleva tehdej
starosta Junka Ant. Sum, skautky askauti 170. a5. oddlu); vpravo u se Svtlkem na Vclavskm nmst vPraze

Nae tma
Hledn Sametov revoluce
Rozhovor smstopedsedou esk rady dt amldee Ondejem ejtkou
ojubileu, kter stoj za to si pipomnat, opbzch, kter stoj za to
si pest, aosouadnicch GPS, vedoucch ke skrm spokladem na
modern historie

Vdob, kdy spolu vedeme tento rozhovor, nen soutn st Sametek

jet uzavena. Nicmn se d mon
u te ct, jak byl oSametky zjem
tedy kolik lid se do soute pihlsilo
asjakou vervou se do hledn sametovch keek soutc pustili?
Nejvt vlna zjmu samozejm nastala hned na zatku. Startovali jsme
12. z a doposud (mnn zatek
listopadu) se nm vrmci projektu pihlsilo pes pt set astnk hr.
Nejlep znich maj na svm kont piblin sto deset nalezench schrnek,
co je vce ne polovina vech ukrytch
Sametek. Kdy jsme sout zanali,
mli jsme jich porznu poschovvanch sto padest, apostupn jsme do
ternu umstili jet dal padestku
Jinak eeno, na elnch mstech soutn tabulky jsou hri, kte se do
hledn Sametek pustili opravdu selnem. Kad vkend nm poslaj fotografie zmst, kter objeli, kde osobn
byli aSametku tam nalezli. T ns, e
pitom chvl zpsob, jakm jsou keky
provedeny. Lb se jim toti, e pbhy
zmodern historie naleznou zalaminovan pmo uvnit kad zobjevench

krabiek, e jejich texty nejsou k dispozici jenom na webu.

Tm u mon tak trochu odpovd
na dal otzku, a sice s jakm ohlasem se projekt setkal uveejnosti?
Kdy jsme sprojektem zanali, esk
televize ns pozvala do nkolika svch
poad, kde jsme Sametky divkm
pedstavili. Dky naim veejnm vystoupenm zjem o hru samozejm
vzrostl astejn tak dky informanmu servisu, kter poskytujeme lenskm organizacm RDM. Pr potench ohlas ze strany nkterch hr
a vyznava klasickho geocachingu
bylo rozporuplnch. Pemtali o tom,
jestli je vbec vhodn geocachingovou
hru zatraktivnit vcnmi cenami? Hri Sametek toti za sv nlezy zskvaj body v kad krabice je umstn
estimstn kd, jeho zadnm zskaj
soutn bod piem sto padest
nejlepch znich jsme se rozhodli odmnit. Pro ty na pednch mstech ebku jsme pipravili tablety adigitln
foky, pro dal teba deskov hry od
naich partner a njak drobnosti
od esk televize. Spekulovalo se tehdy otom, jestli nedojde kporuovn
pravidel ze strany nkterch hr,
pokud by se dohodli, e si budou kdy
vzjemn vymovat. Tm by podvdli: jednou z podmnek pro zapsn
bodu je toti nutnost navtvit dan
msto. Sledovali jsme pak diskuze na
geocachingovch frech, nebo tamn
komunita n projekt pochopiteln zaznamenala: Jak nkter zdiskutujcch

takovto nzor vystelil, tak ato je

zajmav se vdycky okamit ozvala
velk vlna lid, kte takovou monost
jednoznan vyluovali. kali: Ne,
vpravidlech je jasn stanoveno, e se
ta msta mus navtvit. Teka. Mme
prost njak morln zsady abudeme je ctt. Imy se sname kontrolovat, zda hri hlavn ti na pednch
mstech ebku na uren msta
skuten jezd. Ajezd. Velmi asto pak
p kjednotlivm Sametkm komente, vnich teba uvedou, jak bylo tou
dobou poas, co pi objevovn keky
zaili aposlaj ifotografie zmsta.
Na jak pekky jste bhem podn Sametek narazili, vyskytly-li se
tedy njak? Anaopak: co Ti udlalo
radost tam, kde bys to teba ani neekal?
Zanu tou druhou otzkou. Po nkolika negativnch e-mailech i nzorech,
kter jsme si zpotku vyslechli, ns
velmi mile pekvapila pozitivn odezva,
ata zatm petrvv. Lid p e-maily
spznivm hodnocenm Sametek; pochvaluj, e krabiky jsou ukrvny na
hezkch mstech a e pbhy v nich
nachzen jsou zajmav. Uznn si vyslouily ikeky samotn, jejich proveden aspojen spbhem.
Setkvme se ovem stm, e krabiky se ztrcej, registrujeme jejich bytek. Suritou ztrtovost jsme sice u
od potku potali, ale popravd eeno v men me. Problm nastv
hlavn ve velkch mstech, pedevm
v Praze, kde Sametov revoluce tak
kvasila. Ve snaze upozornit hledae keek na jednotliv pamtihodn
msta jsme Sametky umstili do park
pobl nmst apodobn. No, a tam
je po ase samozejm zaregistruj oi
njakch nenechavc Setkali jsme
se u tak stm, e Sametku jsme sice
nali, ale byla oteven aznien, pbh byl roztrhn arozhzen vude po
okol. Kladu si otzku, pro to nkdo
udlal? Stm je ale bohuel poteba
potat; s podobnm vandalstvm se
ostatn setkv i tradin geocachingov komunita, ato celkem bn. Pro
ns je ovem asov nron Sametku

Foto Ji Majer

Me strun pedstavit projekt esk rady dt amldee Sametky?

Projekt Sametky je geocachingov hra.
Snoub se v n prvky historie a aktivnho ivotnho stylu, sportu, pobytu
v prod a dnes tak populrnho pouit naviganho systmu GPS. Principem tto na hry je hledat anachzet zhruba dv st ukrytch schrnek
keek kter jsou poschovvny po
zem cel republiky. Ke kad z nich
se pitom ve njak phoda z obdob Sametov revoluce, a u jde
okonkrtn udlost, nebo pbh urit osoby pkladn disidenta, signate Charty 77. Tm se Sametky trochu
odliuj od bnho geocachingu, pi
kterm se pouze nalzaj samotn krabiky, schrnky. My se sname
zbavnou, hravou formou ukzat pedevm dtem a mladm lidem, ale
iostatn veejnosti urit udlosti znaich modernch djin. Jsou vznamn
anen jich mlo.

Nae tma
vdohledn dob obnovit: musme pi
tom mnohdy znovu kontaktovat dobrovolnka v danm mst, podat ho
odal spoluprci Nae situace je ve
srovnn sgeocachingovou klasikou
svzelnj. V tradinm geocachingu
m lovk, kter se mu takto vnuje, na starosti dv, ti schrnky, asto
v okol bydlit nebo v pohodln dojezdov vzdlenosti od nj. Kdeto
pro ns, kte celou hru koordinujeme
z centrln rovn, je velmi nron
hldat vech dv st schrnek. A kdy
se njak ztrat na Pardubicku, vHradci Krlov, na Plzesku nebo v Ostrav, pokad musme krabiku tamnm
dobrovolnkm znovu a znovu poslat
Kolik lid vlastn tvo tm, kter se
Sametkami zabv?
Neju tm tvo dva lid spolu se
mnou kolega Tom Hurt. Starme se
omediln propagaci aovrobu schrnek. ir tm, do nho je teba zaadit imnostv lid, kte nm pomhali
s ukrvnm samotnch schrnek, se
pohybuje mezi dvaceti, ticeti.

Jedn se odobrovolnky?
Ano. Nabzme jim pochopiteln proplacen cestovnch nklad v jaksi
symbolick vi, aby je to alespo nic
nestlo.
Dobrovolnky jsme hledali a nali
nejprve v lenskch spolcch RDM.
Take prvn sadu, onch sto padest
vodnch Sametek, se nm podailo
ukrt prv dky dobrovolnkm zdtskch organizac co bylo moc fajn
apat jim za to n velk dk. Potom
jsme se zaali obracet ina vytipovan
astnky soute, unich bylo zjejich
koment Sametek patrn, e maj
ovc hlub zjem. Osvdilo se nm
to. Do spoluprce s nmi se poutj
s nadenm, pomhaj nm. Sametky
se sname rozmsovat pokud mono
po zem cel esk republiky, anen
proto vdy snadn v danm mst
vhodnho lovka najt. Ale sname
se o to, mimo jin i formou jakchsi
neoficilnch krajskch koordintor
prost lid, na n se meme spolehnout, kte maj Sametky v danm
regionu pod palcem akdy je poteba, tak nm jejich skre objezd.

Jak vlastn npad uspodat geocachingovou hru s nmtem 25. vro

Sametov revoluce vznikl?
Mylenka, e by bylo pkn letos
vhodnou formou pipomenout udlosti z listopadu 1989, zvlt mlad
generaci, kter je u nepamatuje, se
zrodila v hlav profesora Petra Pihy.
Spolupracovali jsme s nm ji na projektu Stromy Aneky esk
Tak tentokrt jsme prvotn ideu spolen rozvjeli a dotveli ji. Jednodue ns pak jakoby samo od sebe
napadlo propojit ji s geocachingem;
vzhledem ktomu, e my vRDM se pohybujeme vdtskch organizacch, tak
vme, jak je dnes tato aktivita populrn. Slovo dalo slovo, npad dotaen
do konen podoby jsme uskutenili
amme tu dv stovky sametovch
keek poschovvanch po cel republice, pes pt set astnk zapojench
do tematick hry asilnho medilnho
partnera, eskou televizi.
Dkuji za rozhovor.
Ji Majer

Sametky.cz vyprvj
Projekt Sametky je geocachingov hra, kter pipomn 25. vro Sametov
revoluce. Organiztoi ukryli po cel esk republice dv stovky schrnek,
kter je mon hledat pomoc GPS navigac.
Zde si mete pest ryvky alespo t pbh ztch mnoha...
Kompletn texty pbh najdete na www.sametky.cz

Mj estbk

Na jae 1989 jsem u Havl v pedsni

podepsala Nkolik vt sotva byly dokonen, a ulevilo se mi. U nemusm
nic pedstrat. Moje jmno se dokonce
ocitlo na seznamu prvnch signat
tohoto dokumentu, kter uveejnily
noviny Frankfurter Allgemeine. Jet je
mm schovan. Piel Jarda Kon zVideojournalu a natoil se mnou krtk
rozhovor otom, pro jsem Nkolik vt
podepsala.
Vc vak nezstala bez odezvy. Byla
jsem pedvolna do Bartolomjsk,
kde se mne dva neznm pnov snaili pesvdit, abych je pravideln informovala, nejen o tom, co dlm j
amj manel, ale tak co dlaj ptel
na rodiny. Naznaovali, e vd, kdo
tito ptel jsou. Nevm u, jak jsem
se znepjemn situace vykroutila, od-

mtla jsem podepsat by jen protokol

onaem rozhovoru, aodela jsem. Byla
jsem v t dob se svm manelem ve
sporech, a proto jsem vyuila nabdky naich znmch a odsthovala se
smladm synem do Nusl, kde pro ns
byla pichystna jedna mstnost se samostatnm vchodem. Domnvala jsem
se, e se tak ocitnu v bezpe a mimo
dohled StB.
Nezstalo ujednoho pohovoru.
V poliklinice, ke konci pracovn doby,
kdy u za dvemi m ordinace nesedl
dn pacient, se zista jasna zaal objevovat jeden ztch dvou pn, vdy
bez ohlen avdy sobrovskou kytic,
kter mla vyvolat dojem, e se jedn
o dobrho znmho. Sestra vyla do
ekrny a vrtila se se slovy: U tam
zase mte toho svho ctitele.
Nevm, zda sestra tuila, ojakho znmho se jedn, nikdy jsme o tom nemluvily. Kytice psobila. Sedneme si

na chvli na kvu, navrhl mj spolenk.

Nervzn jsem byla dost, ale chybla mi
odvaha rzn odmtnout.
Nezvanch nvtv pibvalo. Pchoz
mi vyprvl rzn historky o znmch
osobch, kter umne mly vyvolat potebu navzat na n, upesnit, doplnit.
Na tuto fintu jsem dokzala nereagovat.
Jednou, jako ten bel na stee chrmu, mi zaal vyprvt, kde vude po
svt bych mohla cestovat, bydlet,
pracovat atd., kdybych zaala spolupracovat. Smimodnou upmnost jsem
ekla, e bych rda jela jako lkaka do
rovnkov Afriky nebo do Banglade.
Ale to j jsem nemyslel, pravil mj
spolenk, pracovala byste vNew Yorku, venev, co byste si pla vc?
Jak sladk bylo vysmt se mu do o.
(ryvek ze Sametky
Mileny ern Mj estbk)

Nae tma

OSametkch
Ke kad schrnce (= kece) se ve jeden pbh: me to bt phoda zobdob listopadovch udlost roku 1989, osud nkterho zdisident, signat
Charty 77 apod.
Slovo SAMETKY, pouvan vnaem projektu, je vrazem vzniklm ze spojen
slov SAMETov vzpomnKY nebo chcete-li SAMETov keKY. Nzev Sametky tak pipomn tematick obsah cel hry.
Projekt Sametky se mj. sna upozornit tak na to, e revolun zmny, vedouc
uns kpdu tehdejho komunistickho reimu, nebyly zleitost pouze Prahy; probhaly po cel na vlasti aexistuje na n mnoho vzpomnek.
www.sametky.cz

Majda na Nrodn
Mon tu fotografii z Nrodn tdy ze
17. listopadu roku 1989 znte neprostupn hradba policejnch tkoodnc
a pr metr ped nimi dav demonstrant. Mezi obma tbory na zemi sed
dvka vmodr pov bund.
Tou dvkou byla tehdy estnctilet
gymnazistka Magdalna Vovsov, dnes
Rajanov. Zstala jsem na zemi vdomnn, e se mnou nepohnou. Jene
kdy ped sebou vid ty boty a tty,
to s tebou pohne docela snadno, vy-

prv sodstupem. Magdalnu nakonec

kamard vythl za ruku zpt do davu,
nemilosrdn stlaovanho ze vech
stran policejnmi kordony. Najednou
lidi zaali panikait, tlak okolo stran
narstal. Rozhodn to byl vc traumatick ne euforick zitek.
Jedinm monm nikem se stalo
podloub pobl Mikulandsk ulice, kde
se inily nechvaln proslul erven barety. Magdalna mla tst. Zpodloub, vnm dnes najdeme pomnk pipomnajc zsah na Nrodn vroce 1989,
se dostala bez zrann...
(ryvek ze Sametky Magdalena Rajanov)

Strach, okterm vm chci vyprvt, nastal ve velmi napjat den, toti vter
21. 11. veer. Praha byla, podle toho,
co jsem vdl, zcela obklena milic.
Uvnit msta byly milice rozmstny po
skupinch vrznch prchodech nebo
na dvorcch dom. Budova matematicko-fyzikln fakulty, vn jsem pracoval,
byla na Malostranskm nmst. lo
ovysokou ptipatrovou budovu, kter
m pdorys obrcenho psmene C na
digitlnch hodinch. Do psmene Oje
doplovna budovou kostela sv. Mikule. Budova bvalho jezuitskho
profesnho domu byla za prvn republiky mstem uloen eskoslovenskho sttnho zlatho pokladu, protoe
m tyi patra sklepen. K tomu elu
byly podzemn chodby vybaveny mnohonsobnmi memi a trezorovmi
dvemi. Za tmito sice funknmi, ale
nepouvanmi ztarasy byl sklad vaty,
kter nahradila zlat cihly odvezen
Nmci za vlky. Byly tam skladovny
i jin vci, vetn nad vyproovacho drustva civiln obrany, ktermu
jsem velel, abych ml njakou funkci.
Po atomovm toku jsem se odtud ml
prokopat do atomovho krytu, rozdat
nad a zahjit vstup na povrch. Zl
na komunismu bylo mimo jin i to e
podobn vstelky inteligence jsme
museli brt smrteln vn. Jejich zesmnn ped nesprvnm uchem lovka mohlo stt vyhazov zprce.
V ter... kolem sedm veer m napadlo, e se studenty mon nikdo
nen. Povinnost uitele je za dnch
okolnost neopustit sv ky. el jsem
tedy na fakultu. Vdl jsem, e to nebude hezk noc, ale stle jsem ml strach
avli kjeho pekonn vrovnovze. Pilo to na mne teprve, kdy jsem vchzel do budovy. Odemykal jsem tk
mov vrata aopt jsem je za sebou
zamkl. Zmek by nevydrel ani jeden
vstel z pistole, napadlo m. Poctil
jsem, e lezu do pern pasti. Za dalmi vstupnmi dvemi stla studentsk
hldka, dva kluci, romanticky vzruen
svou rol. Pak jsem el na schodit.
Na mramorovch stupnch sedla ti
dvata. Jsou to ale dti, myslel jsem
si. Kolegyn, takhle se nastydnete,
kmen je studen. Vemte si pod sebe
spack nebo deku. Dv vstaly, tet se
podvala pohledem, kter maj puberci, kdy jim rad ddeek.
(ryvek ze Sametky Petra Pihy
Jak jsem se bl vlistopadu 89)

Foto Ji Majer aarchiv Post Bellum

Jak jsem se bl

Ze zahrani
Anad aneb Barmou bez boty, ale ssmvem

Foto rka Maroukov aarchiv Veranda caf

Nkdy vprvnch dnech mi mstn toulavej pes sebral ped kolou botu aj
musela jet zptky do hotelu na kole bosa. Myslela jsem si, e to tu vBarm
asi vn nebude lehk.

Pak jsem se nauila mstn slovo anad

nectit se anad nectit se zavzn
nebo nemuset dkovat. Situaci, kdy
je tento vraz vhodn pout, jsem se
brzo nauila rozpoznat. Byl to moment,
kdy jsem snkm mstnm sedla vtea
shopu nebo na veei, chtla jsem zaplatit, ale ono to nelo. Vdy jsem
host a nebudu za sebe pece platit,
kdy jsem pozvan. A to nechm na
pt, jet bude pleitost. Ahlavn
se pr nemusm ctit anad. Ze zatku
jsem ermovala svoj penenkou ped
obliejem svoj barmsk spolenosti,
ale nemlo to smysl a nakonec jsem
se vdycky nechala pozvat. Druhou ivotn lekc hned po bos jzd na kole
tedy bylo nauit se pijmat dary bez
zbytenho pocitu vdnosti.
Tet lekc bylo nauit se vstvat brzo,
protoe to se dj ty nejzajmavj
vci. Je pl sedm rno aj vychzm
smrem k jednomu z nejpopulrnjch tea shop ve mst, kde mm
sraz se svoj karenskou kamardkou
Yuzanou a jejmi dvma kamardy.
Mme spolen jet kjeskyni vzdlen
asi hodinu a pl jzdy na motorce od
hlavnho msta Karenskho sttu Hpaan. Kdy vidm ten il ruch na ulicch,
v obchodech a tea shopech, vzpomenu si na prvn dny, kdy mi msto kolem
devt hodiny rann pilo a podezele vylidnn. Vichni tyi se kolem
sedm sejdeme ksndani. Chci za sebe
zaplatit, ale jsem Yuzanou taktn upozornna, e takhle to tady nefunguje
ae m zve. Arozhodn se nemusm
ctit anad.
Po hodin jzdy stavme na kiovatce
a sundme si pltnky. Tohle by sis
asi mla pest, vol na m smjc se Yuzana, zatmco vyndav fok.
Spolen koukme na tabuli, kde je

v anglitin napsan vstraha o tom,

e do pilehlch oblast tohoto kraje je
cizincm vstup zakzn pod hrozbou
zaten. Asi vypadm vn vyden,
protoe mi Yuzana hned potom, co si
tabuli s pobavenm vrazem vyfot,
vysvtl, e nemm mt strach, protoe
tak daleko nepojedeme.
Projdme karenskmi vesnicemi apo
pr mlch odbome na bahnitou cestu. Ta ns vede podl rovch pol
a k mostu, kde musme sesednout,
protoe je to most ze dvou dlouhch
prken stluench dohromady. Za nm
opt na motorky nasedme apo dalch sto metrech musme zase slzt.
Cesta ped nmi je pod vodou. Yuzanini kamardi zkouej vodou projet. Yuzana si vyhrnuje longyi (mstn dlouh
sukn, kterou nos mui ieny), j kalhoty, abrodme se po kolena ve vod.
Nakonec se dostvme do arelu kltera, jeho soust je ijeskyn, kterou
jedeme navtvit.
Jeskynmi je oblast kolem Hpa-anu
proslul. Je jich tu nkolik akad m
jin charakter. Vechny byly petvoeny vprbhu stalet lidmi vbuddhistick svatostnky, vnitky vypluje mnoho relif atablet smotivem Buddh
na stnch a nkdy i destkami soch
lecch asedcch Buddh vprostoru.
Jsme tu sami a Yuzana si peliv do
notesu zaznamenv rozmry pro svj
vzkum jeskyn kolem Hpa-anu.
,,Ty stopy po relifech na stnch, co
se s nimi stalo? To prost odpadly?
ptm se.
,,Jsme v bval konfliktn zn, v minulosti se tu hodn bojovalo, atak sem
asto chodili mstn lid zvesnic atablety sBuddhy si brali ksob dom, aby
je ochrnili ped barmskou armdou,
vysvtluje mi Yuzana.

Poslouchm, jak venku zase zan pret. D bubnuje na plechovou stechu, kter chrn jeden z vedlejch
vchod do jeskyn. Ten hlavn ste
velk socha blho slona jednoho
z nrodnch symbol Barmy. Po ece
pod nmi pluj zrovna rybsk loky. VHpa-anu mi kamardi jet ped
tm, ne jsme vyjeli, shnli pilbu na
motorku. Pr nebudu pro autority tak
npadn. Plus je tu iten benefit bezpenosti, vysvtluje mi Yuzana. Ale
nakonec nikde nikdo.
Po cest nazptek se opt brodme
rozvodnnou ekou, zatmco se idii
tch sto metr sna projet na svch
motorkch.
,,A je tady njak oblast, kam by ses
bla jt? Teba msta ovldan rebelskmi skupinami, kter se odpojily
od karensk armdy? ptm se Yuzany, kdy si poslun vykasme sukn
akalhoty.
,,Jsou, ale je to trochu jinak. Karensk armda je tu pro nai ochranu.
Msta, kam se bojm jt, jsou ta ovldan barmskou armdou, protoe ta
vminulosti ns, Kareny, vykoiovala,
zneuvala a ikanovala. A dje se to
idnes.
Apak mi Yuzana vyprv nkolik pbh, jak barmsk armda vyuvala obyvatele karenskch vesnic jako iv tty
ajako pedvoj, kter ml mapovat, zda
na zem, kter se chyst pekroit,
nejsou miny.
,,A pro j jako cizinec nemu na nkter zem? To karensk armda nechce na svm zem turisty?
,,Barmsk armda tvrd, e neme
zaruit vai bezpenost, protoe jde
ozem pod nadvldnou karensk armdy. Ve skutenosti ji je ale karensk

Ze zahrani

GLEN Global Education Network

of Young Europeans
GLEN je ron cyklus globlnho rozvojovho vzdlvn, jeho soust je
tmsn st v neziskov organizaci
vzemi globlnho Jihu. Smyslem programu GLEN je umonit mladm lidem
zskat vhled do globlnho rozvojovho vzdlvn v kombinaci s pmou
zkuenost sprac vAfrice nebo Asii.
astnci/e realizuj aktivity aprojekty
voblasti globlnho rozvojovho vzdlvn. Vce informac o podmnkch
asti v programu GLEN a o projektech najdete na www.inexsda.cz ana
Facebooku GLEN Czech.

vod me bt. Masorav ryby, pijavice, hadi, nemoci

,,V, co by bylo vtipn? vol na m Yuzana, kter je pr metr pede mnou.
,,Jsem zaala pemlet o tom, e by
tady vt vod mohli bt krokodli...
,,Krokodli?! volm zden. ,,J mys-

lela, e tady uvs vBarm krokodly

nemte!
,,Jasn e tady ijou krokodli! vol
na m Yuzana pobaven pes rameno
abrod si to ssmvem rozvodnnou
ekou dl.

rka Maroukov

Komunitn kavrna Veranda

absolvovala kulturologii na Filozofick

fakult UK. Bhem studia se zastnila
vzdlvacch st na Novm Zlandu
a v USA. M za sebou zkuenosti jako
projektov manaerka projektu Djiny,
film alidsk prva vrmci festivalu Jeden svt, a mnoho dalch podobnch
aktivit. M rda filmy, jgu acestovn.

je prvn projekt Tounge LaYat Education Gathering Group (EGG). Je to nejen klidn msto na lek mstn kvy,
pstovan vMyanmaru. Pprobh tam
ada kulturnch a vzdlvacch akc
filmov projekce, semine, veejn
ten apod. Vznik tam tak knihovna.
Tounge La Yat Education Gathering
Group (EGG) je neziskov organizace,
jejm clem je vzdlvn mladch lid
adal pozitivn vlivy na spolenost ve
Hpa-anu, hl.m. Karenskho sttu.
http://verandacafe.weebly.com/
https://www.facebook.com/veranda.
hpaan

Momentln pobv v Myanmaru na

sti programu GLEN, psob v Hpa-anu, hlavnm mst Karenskho sttu,
jako uitelka ve vzdlvacm programu
pro mlad lidi Tounge LaYat Education Gathering Group.

rka Maroukov

Foto rka Maroukov aarchiv Veranda caf

armda schopn zaruit aturisty velmi

vt. Je to jen dal zpsob, jak si barmsk armda vynucuje svou moc.
Voda je nm zase po kolena. Zaplavenou cestu ohraniuj st, kter jsou
kompletn pod vodou amsty potrhan. Pemlm o tom, co vechno ve

RDM pod Setkn 2014, kde ped sv Ceny Pstav

esk rada dt amldee uspod 5. prosince 2014 vBaroknm refekti vcentru Prahy sv dv tradin
akce Setkn 2014 asnm spojen slavnostn pedvn Ceny Pstav. Vrmci Setkn probhnou diskuse
k25. vro Sametov revoluce abeseda spedsedou vldy R Bohuslavem Sobotkou.
Nsledovat bude pedvn Ceny RDM Pstav, co je ocenn, kter udluje RDM zstupcm veejn sprvy asamosprvy apodnikatelm psobcm na mstn akrajsk rovni za podporu mimokoln prce sdtmi
amlde. Laurety leton Ceny Pstav vybralo Pedstavenstvo RDM na svm zasedn konanm potkem
listopadu; letos m bt udleno devt dnch adv mimodn Ceny Pstav.
-red-

Nae tma
Kmen ke kameni

Foto archiv Hnut Brontosaurus

Letmou vzpomnku na udlosti spjat sListopadem 89 najdete a na samm

konci tohoto pamtnickho vyprvn. Je to dno jeho chronologickm azenm.
To ale vbec nen na kodu. Naopak

10

Zatky pomoci Brontosaur na hrad Lukov nebyly vbec rov. Tehdy,

v roce 1983, Pepa Nos na mst organizoval folkov festival, na kter pilo
tisc poslucha. Jako Brontosaui jsme
pomhali zajistit poadatelskou slubu,
aby nm nvtvnci nespadli zhradeb.
A pli svobodn a nikm nepovolen akce se nelbila komunistick Sttn
bezpenosti, kter nsledujc rok ve
spojen s Veejnou bezpenost zatoila. Mldenkm z obce zabavili nstnku, kde byly nae fotky zminulho
roku, jak jsme proli vesnic voblecch
z pytloviny. Velitel policejnho okrsku
ns kvli snmkm obvinil z podpory
Kukluxklanu. tvrtmu turnusu tbora sebrali adres astnk avechny
vyhnali z hradu. Zruen byl tak dal
ronk folkovho festivalu Pepy Nose.
Policist na ndra, silnicch i v lesch
odchytvali pchoz, lustrovali je aposlali dom.
Ale vechno zl je k nemu dobr.
Tmto zsahem reimu zskal Lukov na
popularit jako protireimn symbol
ana nae tbory se pak hlsila spousta
zjemc. Museli jsme ovem dva roky
pokat, ne se situace uklidnila... Zcenina hradu byla v havarijnm stavu
a hrozilo, e i zbytek nkolika poslednch zd se brzy zmn na pouh hromady kamen zarostl lskou akopivami.
Snadenm jsme se pustili do oprav. Vykopvali jsme hradn jdro azpevovali
zdi. Zachraovali jsme ran gotickou
brnu a klenbu palce, opravili jsme
vstupn v ibatu Svatojnku. Podaily
se nm iarcheologick spchy. Teba
zcela nedvno jsme pod hromadou suti
nali zbytky kostela, kter jsme u lta
hledali.
V roce 2013 jsme oslavili ticet rok

Brontosau pomoci hradu Lukov. Myslm, e se nm podailo vrtit hradu

ztracen lesk. Ztrosek jsme vybudovali
atraktivn turistick cl.
A to podle vyprvn zatm moc nevypad, sm jsem se kBrontosaurm dostal pvodn kvli zjmu oprodu. Ten
se jako erven nit thne celm mm
dtstvm. Vroce 1977 jsem se pak zastnil kursu ance 77, kter podala
Przdninov kola Lipnice. A tam m
hned ti astnci oslovili, jestli nemm
zjem se zapojit do prv vzniklho
tbu hnut Brontosaurus na Vysokm
uen technickm. J jsem ekl: Samozejm, e ano.
Brontosaurus se zhy stal hlavn npln
avn mho ivota.
Vzpomnku na Brontosaury mm spjatou ise sametovou revoluc. Vlistopadu jsem byl s kolegy na postgradulnm studiu v ilin a pevratn zmny
jsme s poten nedvrou sledovali

nejprve v tisku, pak i v televizi. Kdy

jsem pak dorazil do Brna, proel jsem
mstem plnm plakt a stavil se na
tbu Obanskho fra. S pekvapenm a nadenm jsem sledoval, jak se
to v nm hem sammi Brontosaury.
Ti toti mli zsluhou Jirky Blohoubka, kter dbal na prvotdn propagaci,
zkuenosti a pstup k rozmnoovacm
strojm Socialistickho svazu mldee.
A kdy pila sametov revoluce, zejmna brnnt toho vyuili azajiovali
tisk letk adalch dokument.
VBrontosauru jsem aktivn dodnes, kdy
podm tbory pro rodie sdtmi. A
za pr let pestanu pracovat, rd bych
strvil vdy teba pl roku na Lukov. To
je moje vysnn pedstava odchodu.
Ji Drail George
(ZPbh naden,
shromdnch Hnutm Brontosaurus)
Redakn krceno

Ze sdruen
Pt set lid ochutnalo Dort pro Brontosaura

Vzruujc historii sdruen

pedstavila vstava Pbhy
naden. U kulatho
stolu
hovoili odbornci o budoucnosti ochrany
pamtek. Knarozeninm zahrly kapely Znouzecnost, Helemese nebo Listolet. Oslavy tyicetin se zastnil i Ji
Jirnek, kter vroce 1974 Hnut Brontosaurus spoluzakldal apozdji pracoval na Ministerstvu ivotnho prosted.
Krom nj pijeli brontosaui vech generac dti zoddl, studenti aastnci letonch dobrovolnickch tbor,
ale tak pamtnci prvnch brontosauch akc. Ti vzpomnali na sloit potky hnut, kdy dobrovolnick tbory
rozhnla Sttn bezpenost, nebo na
pelomov porevolun obdob, kdy se
hnut formovalo do samostatnho obanskho sdruen.
Sobotn dopoledne zasvtili astnci typick brontosau innosti, a to
dobrovolnick pomoci. 500 nadenc
pracovalo v zmeckm parku, peovalo oaleje, lesy anaun stezky vokol
Tele, nebo pomhalo obanskmu
sdruen Konopa. Odpoledn vernis
zaala ra vstav Pbh naden,
projektu, kter mapuje pbhy dobrovolnk pomhajcch prod a pamtkm za celou historii hnut. Vstava
bude cel rok putovat po esku.
V rmci sobotnho kulatho stolu na
tma Dobrovolnictv v ochran pamtek odbornci probrali monosti, p-

Nechybly ani pklady dobr praxe,

msta, kterm dobrovolnci mnoho let
spn pomhaj. Pedstavili teba
projekt ochrany pamtek ve panlsku,
bohuslavickho Art Mlnu, hradu Lukov, budovn skanzenu vRusku.
Vrmci projektu Pbhy naden byla
bhem slavnostnho ceremonilu vsobotu veer udlena Cena Hnut Brontosaurus za pnos vdobrovolnick pi
oprodn akulturn ddictv 12 osobnostem. Vtina z ocennch osobnost se akce osobn zastnila. Pot
nsledovalo rozkrojen obho dortu
akoncerty. Pekvapenm byla ast na
komentovan vychzce po mn znmch telskch pamtkch, na kterou
vnedli rno pilo 110 lid.

nosy i omezen dobrovolnick prce.

Zstupci neziskovek hledali se sprvci
hrad prsek, kdy je dobrovolnick
pomoc na pamtkch uiten pro dan
msto a smyslupln pro dobrovolnky.
Spolenm clem je, aby nesuplovala
jen bn provozn prce na pamtce,
ale pinela obma partnerm dal
pidanou hodnotu. Pi diskuzi vystoupil napklad telsk kasteln Bohumil
Norek, Pavel Ecler ze zmku Veltrusy
nebo Tom Hradil zHnut Brontosaurus Jesenky. Moderovn se ujal Milan
Daourek ze Sdruen Krajina.

Foto Hnut Brontosaurus

Tm pl tisce astnk zeska izahrani dorazilo opedposlednm

zjovm vkendu na festival Dort pro Brontosaura vTeli. Stovky dalch lid
navtvily programy pro veejnost. Slavilo se 40 let Hnut Brontosaurus.

Dalimil Toman, editel sted Hnut

Brontosaurus, vron oslavu komentoval tmito slovy: tyicet let je vlidskm ivot ohromn doba. Jsem rd,
e Brontosaurus je ivtomto vku stle
ve form ajeho prce je vidt vesku
izahrani. Ukzalo se, e nae souasn akce maj mnoho spolenho stmi
z potk Brontosaura. Lid na nich
stle nachz monost se smyslupln
realizovat a pomoci, kde je teba. Zrove si znich odn spoustu zitk,
na kter cel ivot vzpomnaj. Dort pro
Brontosaura byl vjimenou udlost.
Rd bych podkoval za podporu mstu
Tel aSttnmu zmku Tel.
Hnut Brontosaurus

Vce informac vetn seznamu ocennch osobnost a Pbh naden najdete na http://www.brontosaurus.cz

11

Pedstavujeme
esk debatn spolenost

Foto archiv DS

Vznikla pvodn jako Debatn klub Olomouc vroce 2004 na Gymnziu

vOlomouci-Hejn. Zdej studenti se soutnmu debatovn vnovali ji dve
ostatn prv vOlomouci esk debatn hnut vzniklo.

12

Uzrodu organizace stli pnov Jan Libek, Richard Gracla aMatj Pilt, piem druz dva jmenovan se vtuzemskm debatovn pohybuj dodnes.
Nejvt zsluhu na vybudovn olomouckho debatnho klubu vak ml
Anglian John L. Wickham, kter sem
piel v roce 1997 uit djepis. Jako
zkuen debatr, rozhod atrenr dostal npad vst esk studenty kasti
na mezinrodnm soutnm debatovn vanglickm jazyce. Vanglicky mluvcm svt je toti soutn debatovn
velmi prestin a populrn zleitost.
V roce 2001 navc zaloil v Olomouci
mezinrodn debatn turnaj Heart of

Europe, kter nae organizace kadoron pod a dodnes.

Heart of Europe si za dlouh lta existence vydobyl ve svt velmi dobr
jmno apotem astnk, dlkou ppravy i samotn akce a v neposledn
ad rozpotem se stal nejdleitjm
projektem esk debatn spolenosti
(DS). Vposlednch letech se jej pravideln astn vce ne dv st lid zpiblin dvaceti zem ze ty nebo ipti
kontinent. Je to po stedokolskm
debatnm mistrovstv svta soutnho formtu World Schools Debating
Championships druh nejvt akce
svho druhu na svt. Rovnm dlem

se j astn zatenci ielitn debati

svtov rovn.
Pravideln podpory se Heart of Europe

dostv od msta Olomouc, stejn jako

od rznch dalch mstnch instituc
afirem vetn napklad adem vldy
R zzenho Eurocentra i za pispn
Evropskho parlamentu fungujc instituce Debating Europe. Nejdleitj
je pro ns v souasnosti spoluprce
s Prodovdeckou fakultou Univerzity Palackho, v jejch prostorch se
v poslednch letech Heart of Europe
uskuteuje. Bez vrazn podpory by
neziskov akce takov velikosti byla jen
st realizovateln, aproto jsme velmi
vdn za to, e jsme dote mli tst
na tdr sponzory apartnery.
Mezinrodn rozmr apresti Heart of

Pedstavujeme

Z toho dvodu se sname bt hodn

aktivn na socilnch stch a na Youtube, kde mme u nkolik set vide
vlastn produkce a debatovn tam
propagujeme (TheCzechDebateTV).
Opt to ale m mnohem vt inek
v mezinrodnm mtku spe ne
v esk republice. Sname se proto
tak vyuvat vce networking sjinmi
neziskovmi organizacemi, co je tak
hlavnm dvodem, pro je pro ns velmi prospn bt soust RDM.
Pestoe rozvoj je pomalej, ne bychom si pedstavovali, podailo se nm
zapojit nkolik stednch kol vrznch
regionech do mezikolnch debatnch

turnaj, uspodat vnkolika mstech

projekt ivot nen ernobl, zamen
na inkluzi sociln znevhodnnch
skupin obyvatelstva do obansk spolenosti, nebo zat rekonstruovat bval vojensk objekt, ze kterho chceme
vybudovat kolic centrum a volnoasovou zkladnu pro mlde. Vhledov
mme rozjednan napklad tak rozen naeho vysokokolskho debatnho programu vOlomouci.
I pes existujc problmy a komplikace mme v myslu v naich snahch
oen debatovn vnaem stt pokraovat, protoe debatovn je nejen aktivnm zpsobem vzdlvn se
a zdokonalovn komunikanch dovednost, ale tak klovou zkuenost
pro rozvoj kritickho mylen ademokratickho obanskho ctn. Tko se
to vysvtluje nkomu, kdo to nikdy nezkusil, ale mnoho pednch vzdlvacch instituc ve svt, vetn vysokch
kol Ivy League, pit debatovn velk vznam.
Proto se tak sname pouit od zkue-

nch debatnch organizac fungujcch

v zahrani. Ji v minulosti jsme byli
soust mezinrodnch projekt, jako
napklad Thinking and speaking abetter world. Do budoucna se chceme zapojit mimo jin do podn pvodem
indickho formtu snzvem Verbattle.
Zakladatel tto debatn soute, indick filmov producent Deepak Thimaya, dokonce za nmi nedvno pijel
do esk Republiky, aby nm pomohl
s ppravou. Tento debatn formt byl
vyvinut speciln jako pleitost pro
sebezdokonalen a integraci sociln
znevhodnn mldee, ajako takov
je v Indii velmi spn. Proto doufme, e pome rozvoji obansk spolenosti ivna zemi.
Jakub Kadlec

esk debatn
spolenost, z. s.
Gymnzium
Olomouc-Hejn
Tomkova 314/45
77900 Olomouc-Hejn
Pot. adresa: Jakub Kadlec
Zeyerova 850/14
77900 Olomouc

Email: info@c-d-s.cz
Telefon: 601353165
Web: http://c-d-s.cz/

Foto archiv DS

Europe jsou vak neopakovateln vdalch naich projektech. Uskuteovn

debatnch sout nebo vzdlvn debatou obecn v eskm prosted pro
eskou mlde nebo dospl obany je
podstatn problematitj. Nae organizace m necelou stovku len, znich
90% je do 26 let vku, pestoe dn
vkov omezen pro lenstv nemme.
Vtinov spolenost uns pes veker snahy na rozdl od anglicky mluvcch
stt o debatovn prakticky nic nev,
rtorika nen soust vzdlvacch
osnov a podobn vtina firem tak
netu, jak me mt enick umn
vztah kpracovn kvalifikaci.

Zaijte spoustu legrace sProgramem Odysea mysli

Po pauze zpsoben mateskmi dovolenmi propagtorek programu se opt
do esk republiky vrac Odysea mysli.
Program Odysea mysli je zamen na
rozvoj kreativity a spoluprce u dt
amldee od 7 do 26 let. Vznikl ve Spojench sttech, ale dnes je ji rozen
do vce ne 50 zem celho svta.
Soute Odysea mysli se astn sedmilenn tmy am dv sti. Dlouhodob problmy, na kterch pracuje tm po
cel koln rok, a spontnn problmy,
jejich rznou podobu trnuje po as
een dlouhodobho problmu, ale
originln soutn problm e a na
souti. Dlouhodob problm si tmy
vybraj zkadoron aktualizovan na-

bdky, kter zahrnuje pt rznorodch

problm.
Pi een letonch dlouhodobch problm se opravdu pobavte, na ukzku
jeden, kter Vm zaruen zvedne nladu:
Problm: Nm film
Svtla, kamera jedem! V tto loze
tmy vymysl a pedvedou pedstaven o reisrovi, kter vytvoil a prezentuje nm film obsahujc postavu
smnho padoucha, kter spch ti
hloup darebctv. Postavy, kter hraj
ve filmu, nesm v prbhu prezentace
filmu mluvit. Msto toho jako vklasickm nmm filmu pouije tm hudbu

hranou na nstroj, kter si sm vyrobil,

adle vytvo kreativn titulky, kter divky aporotce filmem provedou.
Uijte si legraci sOdyseou mysli, vice na
http://www.om.cvut.cz/
Markta ern

13

Ze sdruen
Hrtky na tomckch chalupch dlaj radost
Ped letonm ltem na pti zkladnch Asociace TOM vOparn,
vDdov, veSloupu, na Polan ana Kamence vznikly vzdlvac hrtky,
tzv. hern moduly. Avechny jsou voln pstupn nvtvnkm chalup.

Foto archiv Asociace TOM

Vodn hrtky na Oparenskm mln bav velk imal. Nejdv si muste trochu mknout anapumpovat run do prvnho kortka. Kupodivu ina tuto
innost bv tlaenice :-) Vodu pak mete vkortkch usmrnit systmem ztek aroub, aby roztoila rzn mlnsk kola (nohoe avlevo uprosted).

Varelu Herberku Ferdinanda Dobrotivho ve Sloupu ekaj nejen na tomky zvtka. Oton kostky mte srovnat tak, aby vechny tyi dly patily jednomu ivoichovi nebo rostlin (uprosted vpravo). Mete porovnat tak sv vkony se zvtky skete jako ba, lika nebo klokan? (dole).

14

Ze sdruen

Na Oparenskm mln ek nvtvnky tak mlynsk Pexeso ispohdkou (vlevo nahoe). Umlt obil na runm kamennm mlnku nen dn legrace
(vpravo nahoe). Na Polan mohou pchoz potrpit sv tla na zastavench lesn tlocviny (vpravo uprosted).

Foto archiv Asociace TOM aMichala K. Rocmanov

Nejen tomci veho vku si mohou

napklad prolzt lanov centrum na
Polan, zkoumat fyzikln zkony vody
vOparn, porovnat svoje fyzick schopnosti ve Sloupu nebo si jen tak zahrt
zbavn hry vKamence.
Vechny ty mlnky akortka vOparn,
lanov pekky v lesn tlocvin na
Polan, ozvun deva vDdov i prodn doskoit ve Sloupu jsou opateny nvodnmi interaktivnmi tabulemi,
doplnn kvzy, pexesy a zbavnmi
koly.
Pou, vzdlaj ale hlavn pobav nejen mal, ale iodrstajc idospl nvtvnky.
Luk Huek, A-TOM

Moduly vznikly dky projektu iny mluv aneb Cesta kodpovdnosti odpovdnost za sebe
sama iza druh skrze prosted neformln vchovy, reg.. CZ.1.07/1.2.00/27.0056, kter
je realizovn vrmci Operanho program Vzdlvn pro konkurenceschopnost.

Na Ddov mete napklad rozeznt dendrofon (vlevo uprosted), na Kamence si pro zmnu mete zahrt rzn originln vypeen hry (dole).

15

Ze sdruen
Kadao jede!
Jeden znejaknjch oddl tomk opavsk TOM Kadao
oslavil zatkem jna tohoto roku tict vro oddlu.

Po cel rok a cel przdniny zsobuje

vedouc Tom Weicht sted v Roztokch tivmi lnky askvlmi fotkami
zcel republiky iEvropy Kadao putuje pky, na kolech, po ekch, leze po
horch, tu vLuickch horch, tu vRakousku, Pyrenejch, na Morav apod.
Program maj navihan, atraktivn,
obas se nad pardnmi zbry prodnch scenri mlsn olizujeme alehnce
zvidme.
Kadau k vro oddlu upmn blahopejeme, pejeme minimln dal tictku, skvlou partu vedoucch a dt
asamozejm tak ten smv na rtech,
bez kterho by plnovn arealizovn
vech podnik urit nelo!

Foto TOM Kadao

sted A-TOM

16

Vemi oekvan akce, oslava tictch

oddlovch narozenin, probhla o tetm jnovm vkendu na srubu ve Vrovicch. Vechno vylo vborn i dky
skvlmu poas!
V sobotu rno pijeli vichni stvajc
lenov. Bylo ns neuvitelnch 77!
Postavili jsme stany, okrabali brambory
apak se cel dopoledne hrly hry. Oddlov kamardi, rodie abval lenov
mli sraz vklubovn. Prohldli si nejen
ji, ale ivystaven trika akroniky apromtaly se tam fotky. Pot pijeli za nmi
na srub. Bylo jich kolem 30 aknim se
pidali dal, kte pijeli pmo na msto
oslavy narozenin, do Vrovic.

Odpoledn oslava zaala slavnostnm

nstupem. Tom ekl pr slov, zazpvali
jsme Oddl m narozeniny anajednou stl ped nmi obrovsk tpatrov
dort. Vivot jsem takov dort nevidla! Byla to velmi vrn kopie obrzku,
kter doprovz nae oddlov jubileum
na veejnosti, pedevm na webovch
strnkch. Na obrzku je hora symbolizujc dort, na jeho vrcholu je msto
svek ohe akolem hory se odehrvaj innosti pro turistick oddl typick.
Souasn jsme popli Tomovi k jeho
ptenm narozeninm. Od vedoucch
dostal bobka oddlu vnormln podob a pak dal velk dort s blm bobkem. Jdla a sladkost tam bylo aa.
A jako drek pro ns ostatn barevn
butony, nlepky askldaky sdortem.
Po nstupu zaala sout pro vechny Kadaoman. Bylo osm stanovi:
Hod, Ohe, Sekera apila, Vzduchovky,
Azimut, Orientace, Morseovka a Uzly.
Vichni, kte nebyli na kontrolch, obchzeli koly, souasn ibval lenov,
rodie, ptel aznm. Kad, kdo doel, dostal samolepku, na kter byla njak star fotka.
Sout odevti kontrolch zabrala cel
odpoledne, bhem nho ve velkm
hangru bela smyka s fotografiemi
od roku 1984, byla tam vyvena vechna oddlov trika pipomnajc nae
akce, Medvd distribuoval prv na
tento vkend slavnostn slo asopisu

Bobr, k zakousnut byl butgul a nekonen mnostv dort asladkost.

Kdy se setmlo, seli jsme se vichni
uohn.
Slavnostn ohe zapalovali tyi mui,
kad zjin generace: Pavel Krl, jeden
ze zakldajcch vedoucch (52 let) Jur
dlouholet len avedouc (31 let) Dib
souasn vedouc (20 let) aMiniKot len (14 let). Jako ji tradin jsme
veer zahjili na oddlovou hymnou,
skytarou ahouslemi. Pot vechny ti
druiny pedaly sv drky oddlu. Bobani mli pexeso se starmi fotkami, Orlci pernky ve tvaru oddlovho znaku
aBrouzdalov nov kadck zpvnek
pro nejmen dti. Taky se hrly vechny druinov scnky azpvaly tucty psniek. Byla to prost ta prav pohoda
u ohn. Nkte odjdli, ale vtina
zstala a zpvala u ohn, mnoz a do
rannch hodin.
Cel narozeniny se opravdu perfektn
vydaily ati, kte na tom mli mnoho
piinn, si urit hluboce oddechli.
A jestli se nm to lbilo? Za sebe km ano. Aza ostatn? Dovoluji si ct,
e vichni byli naden. Tm se na
40.vro. Tak oddle, vechno nejlep
adlouh trvn.
Tereza Weichtov

P.S.: Dky vem klukm aholkm, kte

piloili ruku k dlu, za skvlou ppravu.

Ze sdruen
Dtsk skupiny budou, ikdyby

Poslanci si v ter 4. listopadu 2014

mohli bhem sv schze odkrtnout
jeden jej bod jako vyzen. Vzdor sil
poetn skupiny neziskovch organizac a jejich podporovatel, vzdor opanmu nzoru Sentu a koneckonc
i vzdor prezidentskmu vetu prosadili
zkon o vzniku dtskch skupin. Dalo
by se tedy ct, e si ho vyvzdorovali. Co
na tom, e ve znn, je ohrouje byt
dalch, bezproblmov existujcch
forem alternativn pe o dti? Co na
tom, e tm ignorovali nzor vce ne
16000 lid, kte podepsali petici proti
tomu, aby zmnn zkon vypadal tak,
jak vypad?
Jakkoliv se spor o jeho podobu jevil
vmediln zkratce jako spor olesn kolky, jeho dosah byl, je apatrn ibude irokohl. Toto nebezpe si krom Asociace lesnch mateskch kol (ALM)
uvdomovali pedevm lid z esk
rady dt a mldee (RDM), Junka
svazu skaut a skautek R, lovka
v tsni (vT) a Unie center pro rodinu
a komunitu (UCPRK). Bili na poplach.
A trpliv vysvtlovali vem, kte byli
ochotni jim naslouchat, vkterch detailech pedlohy se onen povstn bel
ukrv.
Zkon odtsk skupin toti rozdluje
pi opedkoln dti na dv sti do
12 dt anad 12 dt.
Zsadn dopady zkona lze shrnout takto:
1) Organizace, kter pravideln peuj
o12 avce dt, budou muset nov splovat identick standardy jako bn
matesk koly. Pro tyto subjekty zkon
odtsk skupin dnou pomoc nepin.

vtsni to je 6.700K pi potu 12 dt.

Pokud bychom byli firma, tak zkon na
stran provozovatele sniuje nklady
occa 1.000K na msc adt. Pro rodie pomoc slevy na dani maximln
o700K na msc adt. Msto 6.700K
tak nklady in 5.000K. U neziskovch organizac to vak bude 6.000K,
co nepedstavuje zmnu, kter by vedla krozhodnut takov zazen provozovat, k Daniel Hle zvT. Pro provozovatele klub pro nejchud dti, kter
za dochzku neplat a sluby jim jsou
poskytovny vrmci socilnch slueb,
zkon pin 0K zvhodnn.
4) Onch 1000K podpory zamstnavatele je toti velmi diskutabilnch. Tk
se jen tch subjekt, kter reln generuj zisk am unich tedy smysl uvaovat ovhod dan uznatelnost nklad na provoz kolky do zkladu dan.
Uneziskovch organizac (nov veejn
prospnch poplatnk), kter uplatn jin daov benefit (zejmna 18a
a20/7 Zkona 586/1992 Sb., odanch
zpjm) kdn reln slev nedojde!

2) Subjektm peujcm omaximln 11

dt naizuje psn stavebn-technick
pravy, kter reln nelze splnit. Komplikac je iskutenost, e tm vechny
dtsk kluby nejsou majiteli, ale pronajmateli prostor.

5) Tm, e zkon de facto umouje

provoz klub pro maximln 11 dt,
dochz kvraznmu rstu nklad na
jedno dt. Tam, kde se nklady dlily
nap. na 15 dt, by se nyn dlily na 11
dt, co pedstavuje nrst nklad na
jedno dt o36%!

3) Oproti pvodnmu zmru zkon

NEPIN vznamnj finann levu
provozovatelm ani rodim. I dvodov zprva k, e minimln nklady na jedno dt vdtsk skupin jsou
pes 6.000K. Ufiremn koly lovka

Z ve uvedenho vyplv, e zkon

bere chudm dtem pleitost vzdlvat se, jeliko provozovatel klub
je budou nuceni zavt. Zrove pin drobn zvhodnn zamstnancm
s vysoce nadprmrnmi pjmy, kte

si mohou dovolit platit 5.000K msn za dt vdtsk skupin.

Premir a zstupci vldy dostali od
ALM, RDM, vT a UCPRK 30. jna
oteven dopis. Podepsan organizace
vnm znovu vysvtlovaly, e nemaj nic
proti vzniku dtskch skupin jako takovch. Jakkoli dal alternativa je dleit, ale ne za cenu ohroen stvajcch zazen, uvedly. Kroky zmnnch
organizac oteven podpoily i dal
spoleensk formace. Sdruen hasi
ech, Moravy aSlezska vydalo prohlen, kde uvedlo, e je znepokojeno
obecnou definic dtsk skupiny, kter
by mohla zashnout ijeho prci spedkolnmi dtmi: Upozorujeme, e klubovny, ve kterch mal hasii organizuj
svou innost, nespln poadovan standardy o kterch zkon, resp. pslun
vyhlka hovo. dme strany vldn
koalice, aby nevystupovaly proti prezidentskmu vetu a uznaly, e zkon je
nutn upravit apedloit znovu. Ujitn, e mal hasii nejsou dtskou skupinou, nm nesta, nebo zkon hovo
velmi obecn. Napt kolem zkona si
povimla iesk biskupsk konference
(BK). Vjejm prohlen se pe, e zkon omezuje prva rodi na svobodnou volbu voblasti vchovy dt, ato ji
ped zahjenm povinn koln dochzky. Stt pitom dlouhodob nen schopen reagovat na demografick vvoj
arozit kapacity pedkolnch zazen,
akdy se svpomoc i dky nevldnm
organizacm vyvine cel ada alternativ,
rozhodne se tyto alternativy neppustnou formou regulovat, uvedla BK.

Foto Marek Kraji

Men sil mezi Poslaneckou snmovnou, Sentem aprezidentem republiky

opodobu zkona tkajcho se vzniku dtskch skupin skonilo.Vyhrla
Snmovna. Prohrli rodie ajejich dti.

Zkon Snmovnou proel. Plat ve verzi, je ukld vem provozovatelm

pravideln pe odti stt se do roka
dtskou skupinou, co ohrouje provoz
stovek organizac. Ponkud kurizn
je, e zkonodrci o slabinch legislativn normy, j stisknutm pslunho
hlasovacho tlatka vdechnou ivot,
dobe vdli. Koalice chce nyn situaci
organizac ohroench kontroverznm
zkonem eit jeho novelou. Doufm,
e tento slib bude tak dodren. Jeho
naplovn budeme sledovat.
Ale Sedlek,
pedseda esk rady dt amldee
(psno pro Uitelsk noviny)

17

Ze zahrani
esko-sask spoluprce
Mldenick ubytovny vSasku maj zjem oeskou klientelu. Anaopak.
Nae dtsk spolky, kter maj vnmeckm pihrani kdispozici voln
ubytovac kapacity, je zkus nabzet izjemcm ze Saska.
Vyplynulo to zjednn, kter spedstaviteli esk rady dt amldee (RDM)
vedli 14. jna 2014 zstupci t organizac provozujcch vSasku st bungalov, hostel a herberk. Setkn se na
esk stran zastnili i reprezentanti
nkolika lenskch spolk RDM, konkrtn Asociace TOM, Ligy lesn moudrosti, Junku, eskho svazu chovatel,
Klubu dobr zprvy aBobkova z.s.

Foto Ji Majer

Thodinov pracovn setkn (veden v etin i nmin a tlumoen

do druhho jazyka) pineslo okamit
efekt. Vznikl toti pln, jak spoluprci
vdan oblasti dt prvn impuls.
Na jae 2015 se m uskutenit cesta naich zjemc otento typ spoluprce do
Saska, kde by navtvili vybran lokality
arecipron tak obdobn cesta nmeckch partner knm.

18

V Sasku mme k dispozici zhruba sto

ubytovacch zazen pro dti amlde,
dvacet est hostel nebo mldenickch ubytoven, est mldenickch
center a edest kesanskch ubytovacch zazen, shrnula Petra Sobeck
ze Zemskho svazu rekreanch zazen
pro dti a mlde Sasko. Tato ubytovac zazen slou podle n kpodn
letnch tbor, mezinrodnch setkn
dt a mldee, rznch trninkovch
soustedn sportovnch spolk, tanench skupin, sbor aorchestr dt
a mldee, kol v prod i kolnch
vlet. Ale sktaj monosti ipro rodiny sdtmi. Stle dleitj je tak to,
e itlesn postien mohou tato ubytovac zazen vyuvat amohou se tu
konat semine, workshopy arzn zasedn, dodala Petra Sobeck. Vpodobnm duchu vystoupil rovn generln
editel zmnnho svazu Hardy Spitzner
ajako ilustrativn pklady uvedl rekrean centrum Seifhennersdorf (Horn
Luice) aSebnitz (Sask vcarsko).
Z druhho nejvtho mldenickho svazu v Sasku (prvn je sportovn
mlde), toti ze Svazu kesanskch
mldenickch ubytoven (http://www.
christliche-freizeitheime-sachsen.de),
pochz Alfred Debus. Pod jeho svaz
spad pes tisc mldenickch skupin,
kter se kad tden nkde v Sasku
schzej. Svaz disponuje 60 skupino-

vmi domy jsou jak samoobslun

(klienti si vnich va sami), tak takov,
kter nabzej stravovn arovn velk jednac zasedac centra. Pro ns je
dleit kesansk idea, ale vtni jsou
uns vichni; neptme se nikoho, kdo
knm chce pijt, jestli je kesan, nebo
nen. Jsme ale tak zajedno tak vtom,
e vnaich ubytovnch nechceme dn pravicov extremisty, poznamenal Alfred Debus. Tm, co sask Svaz
kesanskch mldenickch ubytoven
odliuje od jinch ve zmnnch organizac, je prv existence onch samoobslunch dom. Vhodou tchto ubytoven je, e si mete dlat, co
chcete: mete si vait, co chcete amete jst, kdy chcete ve dvanct, ve
tyi nebo vest rno je to jen na vs.
dte se svm vlastnm rytmem. Vhodou je tak to, e to me bt cenov
zajmav; kdy si vyberete samoobslun dm bez stravovn, tak to me
bt levn. Nejlevnj stoj est euro za
den adra, kter jsou ve tyhvzdikovm komfortu, jsou za dvacet euro.
K nm pichzej velmi asto sociln
slab skupiny a ty nm vdycky kaj,
e je to vynikajc monost, nabdka,
jak za velmi nzkou cenu podit vhod-

n ubytovn, podotkl Alfred Debus.

Podle nj nejdleitjm parterem pro
zmnn svaz je esk republika; Alfred
Debus poukzal na to, e svaz m mnoho ubytoven soustedno prv pi
hranici s eskem. Pro zajmavost, svaz
nabz jako ubytovnu tak lo (u neme vyplouvat) kotvc vDranech.
VLipsku m zase dm, kter renovovali
skauti tak trochu po svm: vybavenm
pipomn letn tboit
Z esk strany zaznly zkladn informace onkterch ubytovacch kapacitch, kter by mohly zajmat pro zmnu
sask kolegy (tomck Oparensk mln
a Herberk Ferdinanda Dobrotivho ve
Sloupu, chovatelsk penzion vChibsk
a ubytovn v Mikulovicch). Dotazy,
kter pak padaly vnsledn debat, se
tkaly zejmna cenovch a jazykovch
barir.
Jsme schopni dt dohromady zstupce organizac, kter maj zjem se jet
podvat, itch, kter nabzej ubytovn, ideln v regionu severnch ech,
pobl hranic se Saskem. Pokud byste si
udlali as aprovedli ns po svch ubytovacch domech, my bychom urit
mli zjem pipravit stejnou cestu pro
vs po naich domech v pihrani,
rekapituloval zvrem obsah diskuse
pedseda RDM Ale Sedlek. Je pesvden o tom, e lidem se pak informace z msta samho snadnji spoj
s njakm projektem, o nm uvauj.
Atak se teba rozhodnou, e ho mohou msto v echch udlat v Sasku,
protoe tamn ubytovn je pro n uritm zpsobem atraktivn. Myslm, e je
to dobr cesta ae jsme schopni po n
jt, dodal zvrem Ale Sedlek.
Ji Majer

ZRDM
Projekt 72 hodin

Celkem 442 akc, do kterch se zapojilo 21.400 lid zejmna mldee adt
kolnho vku. Takov je do sel peveden vsledek letonho ronku tdennho dobrovolnickho projektu 72hodin. Ve srovnn s loskm ronkem
jde onrst ve vi 2900 lid, respektive
56 projekt. Vyplv to ze souhrnnch
daj, je m k dispozici poadatelsk
RDM (esk rada dt amldee).
Samozejm ns velmi potilo, e
zjem o tento celorepublikov projekt
nejen trv, ale dokonce mrn vzrostl.
Ukazuje se toti, e mylenka dobrovolnictv nen spoust mladch lid ciz,
dovodil mstopedseda RDM Ondej
ejtka.

Na prvn pohled je to samozejm vykonan prce, ale myslm, e jet dleitj je sama zkuenost a monost,
e tato zkuenost zastnn ovlivn
do budoucna, odpovdla reisrka
Alice Nellis na otzku co je nejvtm
pnosem projektu 72 hodin, kter se
rozhodla coby jeho patronka podpoit.
Krom kolnch td se do projektu 72

hodin letos nejastji hlsili zjemci

z ad Sdruen hasi ech, Moravy
aSlezska, zPionra, zAsociace turistickch oddl mldee a z Junku. O co
konkrtn se v ppad jednotlivch
akc jednalo, je patrn z webovch
strnek projektu www.72hodin.cz. Podobn jako vuplynulch dvou roncch
se sted Asociace turistickch oddl
mldee selo kklidu Levho Hradce.
Osmci ze koly vOstrav-Hemanicch
se rozhodli dobroinnou sbrkou iprac
pomoci tamnmu Domovu pro tran
aoputn psy. kovsk parlament Z
a M Bl pod Praddem se ve svm
projektu zamil na klid a zveleben
Hbitova sovtskch vlench zajatc
vBorku. Oddl Sprvn tbornk Pionrsk skupina Vysoina Svitavy se soustedil na vyzdoben pokoj a chodby
na oddlen mstn lebny dlouhodob nemocnch; podobn mlad hasii
ze Sdruen hasi ech, Moravy aSlezska se stali ochotnky azahrli lenm
Klubu dchodc (v Lesnch Albrechticch, Bezov) pohdky. Vzanikl osad
Zastvky v Rychlebskch horch zase
zapeovali o stromky, trvu i zhony
dobrovolnci zHnut Brontosaurus, kte se vnovali tak oprav prodnho
domeku Hobitna
Pokud jde o regionln proporce, nej-

astjm djitm letonch dobrovolnickch akc bylo zem Jihomoravskho, Stedoeskho, steckho
aMoravskoslezskho kraje.
Projekt 72 hodin ml v roce 2014 mimoto pesah ido zahrani. Od ns ji
vyjelo v rmci zmnnho projektu do
ciziny celkem pt dobrovolnk mili
konkrtn do Maarska, dalch deset
dobrovolnk pak vyraz do Rakouska
a vcarska.72 hodin v Praze (foto Ji
Majer, 2014)crdm Anaopak: do esk
republiky pijeli naim dobrovolnkm
pomoci mlad lid zRakouska, Maarska, vcarska a Bosny a Hercegoviny.
V hlavnm mst piloili ruku k dlu
bhem zahajovac, pevn klidov
akce vprvnm aosmm praskm obvodu.

Foto Ji Majer, Marek Kraji aMichala K. Rocmanov

Brigda, nebo happening? Oboj. Zahjen tdennho

celorepublikovho projektu, plnho dobrovolnickch
akc, probhlo vpvtivm slunenm poas apohodov nlad.

Tiskov zprva RDM

Vce informac na www.72hodin.cz

19

Nae tma
Nrodn pracovn skupina pro strukturovan
dialog smlde se pedstavuje
Po dlouholetm sil esk rady dt amldee aprojektu Kecejme do
toho byla vsouladu sevropskmi doporuenmi ustavena vesk republice
tzv. Nrodn pracovn skupina pro strukturovan dialog smlde.

Foto archiv KDT aAle Sedlek

Nrodn pracovn skupina (NPS) vznikla vlednu 2014 zpoven Skupiny pro
podporu sportu amldee ministerstva
kolstv (MMT). Vedenm pracovn
skupiny byla povena esk rada dt
a mldee (RDM) jakoto spolehliv
partner ministerstva voblasti mldee
ajako stecha organizac pracujcch
sdtmi amlde vR.
Hlavnmi koly NPS je naplovn zvazk R vi Evropsk komisi voblasti
strukturovanho dialogu EU smladmi
lidmi ajejich organizacemi anaplovn politiky mldee u ns. Dle podle
Koncepce podpory mldee na obdob
2014 2020 (Koncepce) zajiuje NPS
zapojen mladch do rozhodovn.
NPS se tedy d se Koncepc; chce hlavn podporovat aktivn zapojen dt
a mldee do rozhodovacch proces
a do ovlivovn spoleenskho a demokratickho ivota. Dle se skupina
d Obnovenm rmcem evropsk spoluprce voblasti mldee na lta 2010
2018 adalmi dokumenty vydanmi
Radou EU k tmatu strukturovanho
dialogu smlde, pop. dalmi dokumenty vydanmi MMT i Vldou R.
Ustanovujcm avedoucm lenem NPS
je RDM, zastoupen jejm pedsedou
a povenm koordintorem skupiny
a tajemnkem skupiny. Mezi stl le-

ny pat zstupci Odboru pro mlde

MMT, zstupci odboru strategie aevropskch zleitost zoddlen pro zleitosti EU, zstupci Domu zahranin
spoluprce (DZS), pedevm vedouc
odboru pro mlde adal poven zstupci azstupci Nrodnho parlamentu dt a mldee. NPS spolupracuje
se st partner, piem ti oficiln se
mohou astnit jednn skupiny bez
hlasovacho prva a jako ostatn mohou podvat sv nvrhy k projednn
a innosti skupiny. NPS usiluje o spoluprci se spolky dt amldee, jejich
iniciativami aNNO, sinstitucemi veejn sprvy asamosprvy, smezinrodnmi organizacemi zastoupenmi v R
as politickmi stranami ahnutmi. To
ve v rmci demokracie audritelnho, sociln trnho hospodstv respektujcho lidsk prva azjmy mladch lid jako integrln soust zdrav
spolenosti.
Na svoji innost se NPS v lt 2014

podailo zskat centralizovan grant

z Evropsk komise v rmci programu
Erasmus+. Prostedky z grantu jsou
vyuity hlavn na ppravu evropsk
konzultace v rmci strukturovanho
dialogu. Konzultace m zskat nzory
mladch lid a jejich formac na rzn
celoevropsk tmata, je se jich tkaj.
Vstupem konzultace bude sada doporuen NPS pro R, stejn jako Usnesen Rady ministr EU. Konzultace v R
byla zahjena na sovacm setkn ke
strukturovanmu dialogu dne 13. listopadu 2014 na MMT.
Bli informace ke strukturovanmu
dialogu smlde, evropsk konzultaci
iinnosti pracovn skupiny mete nalzt na www.strukturovanydialog.cz.
Zapojte se ivy?
Jan Husk
koordintor Nrodn pracovn skupiny pro
strukturovan dialog smlde, RDM

innost Nrodn pracovn skupiny pro

strukturovan dialog smlde je spolufinancovno programem Evropsk
unie Erasmus+ apspvkem MMT.

Kecejme do toho na svtovm fru demokracie

20

Projekt Kecejme do toho se prezentoval na Svtovm fru demokracie

ve trasburku. Frum pod Rada
Evropy s clem diskutovat paliv
otzky spojen svvojem demokracie
ve svt.
Letonm tmatem fra byla otzka,
zdali mlad lid mohou pomoci revitalizovat demokracii. Pro vce jak 1200
astnk z ad odbornk, politik
i mladch lid bylo vybrno organiztory na 23 projekt mladch lid
z celho svta. Krom doplkovch
akc byl projekt a jeho proces, spchy islabiny diskutovny vrmci tzv.
laboratoe, kde jako oponenti zasedli
odbornci na slovo vzat. Vichni p-

tomn se shodli, e projekt je vhodn

jako celosvtov pklad dobr praxe
pi snaze zapojovat mlad lidi dopo-

litik, kter se jich tkaj na celosttn

rovni.
Jan Husk

ZRDM
Ti roky Evropsk karty mldee EYCA vRDM
Evropsk karty mldee EYCA (dve Karty mldee EURO<26) budou
brzy slavit vesk republice ji tet rok pod taktovkou esk rady dt
amldee. Co se podailo akter vzvy ns ekaj?

Mn spn je zapojovn krajskch

rad dt amlde. Do projektu se sice
zapojily tyi vznamn krajsk rady
(Jihomoravsk rada dt a mldee,
Rada dt a mldee kraje Vysoina,
RADAMOK Rada dt amldee moravskoslezskho kraje a RADAMBUK
Jihoesk rada dt amldee), vtina
prozatm ale jen distribuuje karty EYCA
veejnosti a dalch monost projektu
nevyuv. Vznamnji se do projektu
zapojila jen Rada dt a mldee kraje
Vysoina, kter se povedlo vyjednat
destky novch a mnohdy velice zajmavch slev. Krom vyjednvn slevy
je vkrajch ale velk potencil ipro shnn velkch partner krajsk rovn
a hlavn v oblasti zapojen kol, kter
mohou karty EYCA vyuvat jako integrovanou studentskou kartu. Mon
je tak zapojit spolky na krajsk rovni (tedy ty, kter nejsou zapojeny prostednictvm svch mateskch organizac).
Nejmn spn je projekt v oblasti
nabdky kolm, ato ipes svj pomrn velk potencil avelice nzk, speciln ceny prv pro koly. Jako integrovanou studentskou kartu vyuvaj karty
EYCA prozatm jen v Gymnziu Koln,
kde slou i k otevrn vstupu do budovy koly apro objednvn aplacen
obd. Pro studenty gymnzia vKoln
se tak podailo vyjednat destky loklnch slev, kter oni sami prostednictvm dotaznku navrhli.
Z hlediska roziovn slev je projekt
pomrn spn. Krom stovek lo-

klnch aregionlnch slev se podailo

vyjednat i mnoho celorepublikovch.
Nejvt spch byl zaznamenn voblasti cestovnho pojitn, kde jsme ve
spoluprci sUnion Pojiovnou pro dritele karet EYCA vytvoili nejvhodnj ron cestovn pojitn vR.
Po mnohamsnm sil jsme zahjili
spoluprci s eskmi drahami. Ty nabzej slevu pro vechny leny RDM
prostednictvm specilnho tu na
svm e-shopu (v souasn dob9%).
Za zmnku tak stoj spoluprce se Student Agency (spousta zajmavch slev,
nap. 15% sleva na vechny cesty do
zahrani), se st multikin Cinema City
(kter poskytuje studentskou slevu),
Vodafonem (kter vytvoil speciln
tarif), Muzeem hl. m. Prahy (kde plat
snen vstupn s EYCA do vech expozic), Albi (kter poskytuje ve vech
svch obchodech 5% slevu) aedokem
(poskytuje pro dritele karet EYCA slevu 7% na vechny zjezdy).
Vznamnmi partnery jsou i bankovn
instituce, regionln banka WSPK aERA
(Potovn spoitelna), kter dvaj karty EYCA ke svm studentskm tm
zdarma. Brzy by se knim mla pipojit
i Raiffeisen banka, kter prozatm poskytuje dritelm karet EYCA monost
vyzkouet si jejich studentsk et na
3msce zdarma. Dky tmto bankovnm institucm atak dky sti distributor (poboky Student Agency, edoku, ICM akrajskch rad dt amldee)
a on-line objednvkm se da karty
EYCA dostvat ikirok veejnosti.
V rmci projektu se tak zapojujeme
do evropskch aktivit European Youth
Card Association (matesk organizace
EYCA) formou aktivn asti na nejrznjch seminch aprojektech. RDM
tak vjnu tohoto roku podala regionln setkn len EYCA, kter astnci hodnotili velice kladn.

Poty karet EYCA (EURO<26) se pohybovaly vR kolem 16000, ato zde byly
karty od roku 1993. RDM se podailo
poet karet hned vprvnm roce (2012)
zdvojnsobit a, by nrst vdalch letech ji nen tak rychl, stle se zvyuje. Na konci roku 2013 byl poet karet
EYCA vR ji vce ne 35000 aji d je
jist, e toto slo bude v roce 2014
opt pekonno.
Projekt se jist vyvj sprvnm smrem,
m vak ivelk rezervy. Stle mme napklad problm dohodnout se snktermi celosttn partnery, atak je teba
zapojit vce kol. Na tom vem budeme
muset zapracovat a uvtme v tom jakoukoliv pomoc od vech len RDM.
Zrove bychom rdi podkovali za dosavadn dvru azapojen spolk, dky
kter se podailo vznamn zvit poet
dritel karet EYCA vR ijejich presti,
a podailo se tak vyjednat spoluprci
snktermi vznamnmi partnery.
m spnj projekt bude, tm kvalitnj sluby pro leny RDM avechny
mlad lidi v R bude poskytovat. m
vce bude dritel, tm lep slevy avznamnj partnery budeme schopni
vyjednat, jak pro dritele karet EYCA,
tak i pro leny a dritele z ad RDM
(istar 30 let, jako se to podailo ueskch drah). Ktomu budeme ale nadle
potebovat vai pomoc advru.

Foto Michala K. Rocmanov

Jednoznanm spchem je postupn

zapojovn stle vce lenskch sdruen RDM do projektu sclem tvorby
vlastnch lenskch karet. V souasn
dob existuje ji 24 typ lenskch karet RDM/EYCA a vyuv je jak mnoho vtch spolk (Junk, ATOM, ASK,
Duha, Brontosaurus, SHM, nkter
krajsk organizace Pionra, Royal Rangers, DofE a dal),
tak inkter men,
kter sice nemaj
vlastn podobu karet, ale pouvaj
obecn lensk karty RDM/EYCA.

Pokud mte jakkoliv pipomnky, npady i uiten kontakty pouiteln

vrmci projektu Evropskch karet mldee EYCA nebo mte zjem ozapojen
do tohoto projektu, nevhejte pst na
info@eyca.cz nebo volat na telefonn
slo +420 211222866.
Miroslav Jungwirth

Na snmku nahoe M. Jungwirth, L. Vegas a M. Snchez (nov editel EYCA),

na nvtv RDM vjnu 2014 vrmci
regionlnho setkn EYCA.

21

Ze sdruen
Spolen bez barir

Foto archiv projektu Spolen bez barir 2014

Pes obecnou snahu piblit svt lid shandicapem stle vtina dt, ale
tak dosplch nev, jak pistupovat kosobm sfyzickm i mentlnm
postienm. Nev, co tito lid provaj, jak snimi komunikovat, jak pomoci
vkadodennch situacch nap. na ulici, jak je meme zapojit do bnho
spoleenskho dn.
Mnoho z ns netu, zda vbec maj
handicapovan lid opomoc zjem. Na
zklad tchto domnnek apedsudk
jsou vytveny zbyten bariry.
Na nae vkendov akce atbory jezdvaj tak dti s poruchou autistickho
spektra aLMD. Vnmme nkter pekky, kter brn navazovn blich
vztah, naruuj komunikaci a spoluprci. Mnohdy se jedn onepochopen
dvodu i zpsobu projevu handicapovanch dt. Stejn tak asto tyto dti
nechpou reakce ostatnch. Napadlo
ns, e bychom stm mohli nco udlat Dali jsme hlavy dohromady apak
u vci dostaly pesn smr.
Rozhodli jsme se uspodat mini-festival pro cca 60 astnk, kde bychom
zkusili propojit dti z naich oddl
a dti se zdravotnm omezenm v zbavn atvoiv innosti. Tmto zpsobem jsme se snaili vytvoit prosted
phodn pro odstrann pedsudk,
kter zabrauj vzjemn komunikaci
a navzn blich vztah. Chtli jsme
probudit empatii k handicapovanm
lidem, podpoit jejich aktivnj zapojen do bn spolenosti, prost zkusit
odbourat ty nesmysln bariry. Dle
pijt na to, jak spolen a pravideln
trvit voln as a pi jakch innostech. Vypracovali jsme projekt apodali o finann podporu v rmci vzvy
Mlde kraji, kter probh vMorav-

skoslezskm kraji pod ztitou RADAMOKu spodporou ministerstva kolstv

amsta Ostravy. Uspli jsme afinance
na sten pokryt festivalovch vdaj obdreli. Zaal tedy koloto zajiovn dalch sponzor, dobrovolnk,
lektor na dlny, plnovn apod. Projekt jsme nazvali Spolen bez barir
2014 apodprnou organizac se nm
stal spolek esk tbornick unie (TU)
Placat kmen Havov.
Festival jsme rozdlili do dvou st.
Prvn byla urena dtem z naich oddl a realizanmu tmu. Byla pojata,
jako seznmen se svtem v handicapu ato formou povdn azitkovch
her. Nai prosbu vyslyeli apozvn pijali ci zMzick koly vOstrav, kter
sdruuje jak zdrav, tak handicapovan
ky. Na vod nm dti zazpvaly atmto zpvem jsme krsn zahjili prvn
festivalov den. Pednky pro ns zajiovali lid, kte se ve svt handicapovanch lid pohybuj aktivn. Vyslechli jsme si rady otom, jak komunikovat,
eho se neobvat, jak vodit invalidn
vozk a na co si dvat pozor, jak vst
zrakov postienho, co je to Downv
syndrom atd. Spolenm jmenovatelem povdn byla skutenost, e poteby vech dt jsou obecn vzato stejn
ato bez rozdlu, zda lovk m njak
fyzick, mentln, nebo jin omezen, i
je zdrv. Kad z ns tou se radovat,

tvoit, hrt si, poznvat nov vci, nauit se nco zajmavho, rozit si sv
obzory, nebt na okraji spolenosti.
Nkte na to mohou mt jin nzor, ale
stakovmto nastavenm se kad zns
ji narodil. lovk je tvor spoleensk,
hrav azvdav.
Na zitkovch dlnch si kad vyzkouel, jak to je kreslit a pst sty nebo
chodidly, pohybovat se na invalidnm
vozku, komunikovat se ztenou artikulac (mt vstech mek), vodit zrakov
postienho, poznvat pedmty hmatem, kde je jeho osobn prostor akam
a je ochoten pustit jinho, vst invalidn vozk s lovkem a vyjadovat se
beze slov. Zvrem jsme proili krsnou
hru Hellen Kellerov, kterou doporuujeme vem.
Za cel realizan tm Veronika Fojt

Dal informace na
www.facebook.com/spolecnebezbarier

Bezov lstky 2
Bezov lstek je ocenn, kter si mezi sebou vesk republice navzjem
udluj vedouc dtskch oddl za prci sdtmi apro dti. M dvanct
stup, kter postupn vyjaduj rozsah prce ocennho vedoucho. Historie Bezovch lstk sah do r. 1966, ujeho zrodu stl Jan Galn imn
ajeho ptel, odal pokraovn tradice peuje Galnv nadan fond.
1. Vjak organizaci psob, co sdtmi dl a co t na prci s dtmi
bav?

22

2. Pi jak pleitosti jsi svj posledn Bezov lstek (BL) dostal aco to
pro tebe znamen?

Mojmr Pirt Novek,

bronzov BL (10. stupe)
1. Od revoluce psobm v Asociaci
TOM, tedy utomk, ale vturistickm
oddle Stopai Ostrava jsem nepetrit
u od roku 1981, kdy jsem absolvoval
kolu a vojenskou slubu. Nyn pracuji

Anketa

v Klubu eskch turist jako generln

sekret (tedy jako placen turista)
ato zabr nejen mj pracovn as, ale
ivtinu asu nepracovnho. Vm milovan Ostrav se zdruji u jen onkterch vkendech, aproto jsem zaal omezovat sv psoben vdtskch spolcch,
kdy u nemohu bt u toho. Pedal
jsem mladm pedsednictv Rady dt
a mldee Moravskoslezskho kraje
(RADAMOK) a nyn tak pedsedovn
krajsk rad Asociace TOM. Rd si ale
pro nai krajskou radu tomk nebo pro
mj oddl stihnu njak zjezd, a ji
do zahrani, nebo za poznnm na

2. Mm zaznamenno udlen jen nkterch stup z tch vech, kter u

jsem dostal. Ten prvn byl urit jet
ped revoluc a myslm, e to bylo na
nkter pedrevolun cvvezetce
v Ostrav z rukou Galna. U druhho
mm poznaen rok 1987. 10. stupe
jsem dostal vroce 2006 na CVVZ vOstrav aten posledn 11. vlednu 2013.
M, stejn jako kadho jinho, pot
na dui takov vzcn ocenn, jako je
stbrn bezov lstek, stejn jako stbrn hoec od Asociace TOM, ale je to
jen odraz t na prce, atak si diplomy
jednotlivch stup nijak nevystavuji.

vbnm ivot. J jim na opltku pedvm sv zkuenosti aznalosti.

2. Posledn BL jsem dostala na leton
CVVZ v Tebi. To, e um ostatn lid
ocenit moji prci sdtmi, pro m znamen hodn. Jsem za to opravdu vdn a je to pro m takov dal pohon
vtto aktivit, e tu prci vid iostatn
lid mimo organizaci.
Pipravili Kateina Palov aJan Burda

Informace a pravidla udlovn naleznete na www.brezovylistek.cz ahttps://

www.facebook.com/brezovelistky

Tereza Rezi
Weidenthalerov,
zelen BL (1. stupe)
1. Funguji v organizaci Centrum volnho asu Hrubnka Teb. Jezdm na
tbory jako instruktor. Letos budu mt
premiru v tom, e pojedu jako oddlov vedouc. Bhem roku podm
vkendov akce pro tborov dti. Na
prci sdtmi m bav to, e poznvm
spoustu novch lid adt. Dti m um
pozitivn nabt, je to pro m jako motor

Anketa: Jak by znla Vae esemeska oSametov revoluci,

uren polistopadovm generacm?

Petr Piha

bohemista, lingvista a pedagog, katolick knz

17. listopadu 1989 skonila doba komunistick totality. Co se tehdy dlo?
Ptej se pamtnk, ti knky ot dob
pak pochop, pro musme svobodu ademokracii hjit, pochop, co je
pravda aco je statenost.

Jiina iklov
socioloka apublicistka

Nenechte se znechutit. Demokracie je

sloit, ale zatm je to jedin politick
reim, kter mete mnit a zmnit
anikdo vs za to nepoprav.
Nic na svt se nezmn k dobrmu
bez asti lid, proto se mus lovk

Foto archiv Mojmra Novka aTerezy Weidenthalerov, dole M. K. Rocmanov aJi Majer

krsn zem. Pot, co jsem nyn poznal

prci sdosplmi, tak jsem m dl vc
pesvden, e dti jsou zlat.

angaovat pro vci a zmny, kter

chce ve spolenosti prosadit.

Ale Sedlek

pedseda esk rady dt amldee

Dostv monost, nepropsni ji
tak u nemus dostat pleitost
znovu.

23

Fotogalerie Archy

17. listopad 2014 vPraze , foto Michala K. Rocmanov

24