Josef Vojtch aroch

hlavsk
pamtky
1986

_________________

Dv tvrze a zmek ve hlavech, tamn okrasn

zahrada, kaple pestavn v kostel a zmeck hodiny
Plohy: 1) Posloupnost dritel velkostatku hlav
2) Polohopisn nrtek hlavskch staveb
a) Star tvrz
Ji Kokoovec z Kokoova na Kokoov a Verubech koupil
24. ervna 1539 zbo hlavsk od 8 vlastnk z rodu
Doupovc z Doupova a zskal ve hlavech tvrz stvajc
v mstech nynj zahrady hostince U Radyn p.40, kde se
na parcele . kat. 72 spatuje vejit pahrbek objat
pkopem a vysokm nspem.
A. Sedlek, Hrady XIII/77, DZ 44 H 6, Pamtky archeologick
VIII/420, A. Podlaha, Soupis pamtek Rokycanska - snmek
218/142; tvrzit prozkoumal archeolog F.X. Franc.
b) Pozdj tvrz
Karel Kokoovec z Kokoova s manelkou Marjanou
Karlovnou ze Svrova vyzdvihli koncem 16. stolet za potokem
Bernkou severn od star tvrze novou tvrz a ozdobili jej
renesann brnu svmi rodovmi znaky. Je to star st
nynjho zmku na obdlnkovm pdorysu 38 x 15 m.
A. Sedlek, Hrady XIII/78, A. Podlaha, snmky 224/146 znaky,
222/145 pdorys
O tto tvrzi se mluv pi dlen otcovskho a mateskho
majetku r.1624 mezi bratry Jim Petrem a Krytofem Karlem, syny
Karlovmi. Ji Petr dostal tvrz hlavy od kamene dobe
vystavnou i s hodinami bicmi nad martalemi. Za nho tvrz
vechna vyhoela, ale Ji Petr ji zase vystavl a stechu vyzdvihl,
jen nkter svtnice pi jeho smrti (1650) doopraveny nebyly.
A. Sedlek, Hrady XIII/78-79, DZ 70 D 2
Ji Petr Kokoovec z Kokoova s prvn manelkou Dorotou
Polyxenou Tovskou z Enzidle vystavli r.1638 pi tvrzi
estibokou kapli sv. Vojtcha. Dotvrzuje to kmen se znaky a
npisem vsazen do severozpadn vnj stny nynjho
kostela.

A. Sedlek, Hrady XIII/79

A. Podlaha, Soupis pamtek Rokycanska, snmek . 219/143
c) Zmek
Kdy byla novj hlavsk tvrz zmnna dostavbou
v zmek, nen pesn vyjdeno. A. Podlaha udv polovinu 17.
stolet, emu by nasvdovala i zmnka v Archivu msta Plzn
z r. 1654, e na zmku Adama Vclava Kokoovce z Kokoova
Adam Frantiek Henygar z eberka v ptce zabil Ferdinanda
Arnota Kolnie. e dolo k pestavb tvrze v zmek jet za
Kokoovc, dotvrzuje urb hlavskho panstv z r. 1719,
sestaven hejtmanem Bartolomjem Wrcknerem a uloen
v SOA v Mnichov Hraditi.
A. Podlaha, Soupis Rokycanska, snmky: 222/145 pdorys
vyznaujc pvodn tvrz a jej dostavbu v zmek, 223/145
renesann tt na star sti stavby s pozdj hodinovou v,
225/146 zachycuje prvn patro prel a znovu tt s hodinovou
v, 226/147 v pozad heben stechy nad patrovou st stavby,
na nm pi ttu hodinov v, vpedu st vedlej budovy
(nyn p. 263), vjezd do dvora s klenkem z r. 1782 a pstavba
o 3 vysokch baroknch ttech, 1. tt pokrauje ve smru stny
vedlej budovy a je vzten nad temi menmi okny, dva stejn
tty dal ustupuj o 3 m a ty se celkem nad 4 vysokmi okny
nepravidelnho rozmstn. Projevuje se tu, e st stavby pod
prvnm ttem je star ne st sousedn pod dalmi dvma tty
a e dostala tt dodaten a pi vstavb tto druh sti.
Ndvo zmku pedstavuje prothl tyhelnk, jeho krat
strany m u vchodu do p. 1 7,80 m a u studn pi vjezdu 10,60
m. Pstavba k pvodn tvrzi nenavazuje na ni kolmo, nbr
v odklonu protilehlch dlouhch stran ndvo, zachovvajc smr
vedlej budovy p. 263 i pzemku pod 1. baroknm ttem.
Na snmku 226/147 jsou jet zachyceny dva vchody do
sklep a nad nimi svtlky. Kdy z obou sklep byly po roce 1945
zzeny gare, kamenn ostn vylmno, vchody rozeny na
vjezd opaten vraty. as v mnohm na vzhledu ochudil nejednu
pamtku, nevyhnul se ani hlavm.
Jan Jindich Kokoovec z Kokoova, syn Adama Vclava,
zdil pi hlavskm zmku okrasnou zahradu, v n dal zbudovat
zahradn s. Na jej dochovan prel navazovala z obou stran
ozdobn ze, ve kter bylo po 3 vklencch pro sochy a je byla
zakonena vysokou edikulou. V zpadn edikule, postaven

v prodlouen ose pstupovho schodit do zahrady, byl

v obdlnkovm vklenku pchod po schodech ke kapli, pozdji
zazdn. Po schodech zstaly stopy jejich nkdejho umstn.
Ve vchodnm obdlnkovm vklenku spatuj se dosud stopy
pvodn malby staveb severskho i baroknho rzu. Vklenkov
sti zdi se ztily v zpadn sti ped r. 1919, ve vchodn
r. 1970. Kdeto prel zahradn sn, kter se stala r. 1762
soust kostela, vzniklho pestavbou z kaple, bylo trvale
udrovno a pi posledn oprav r. 1983 dobov vybarveno,
obma zakonenm nkdej zahradn architektury hroz brzk
zkza, jsou na pokraji zcen.
Vybudovn zahradn architektury ve hlavech mono
klsti do let kolem r. 1680, kdy strc Jana Jindicha Ferdinand
Hroznata zaloil zmeckou zahradu v luticch, v n jsou dosud
zachovny zbytky bval bohat vpravy architektonick.
Jan Jindich Kokoovec z Kokoova se znan zadluil a
proto prodal r. 1705 panstv Neblovy, koupen v r. 1685. Na
nalhn vitel musil prodati i panstv hlavy. Koupila je
v r. 1710 vdova po Hemanu Jakubovi ernnovi z Chudenic
Antonie Josefa, rozen z Khnburgu, pro svho synka Frantika
Antonna, jemu byla porunic do r. 1730. Za tto sirot sprvy
3. kvtna 1718 hlavsk zmek vyhoel a pi jeho obnov
nahrazena dvj indelov krytina stechy takovou a k patrov
sti budovy pistavna v pzem chodba oteven obloukem do
ndvo a nad n zzeny v pate 2 pokojky. V r. 1720 vedlej
patrov budova, nyn oznaen p. 263, zvtena o pstavbu 2
malch svtnic v pzem a 2 v pate pobl brny. (Urb z r. 1719.
Wrckner.)
Kdy Frantiek Antonn ernn z Chudenic z vtve nedrahovick zemel r. 1739, dostalo se hlavsk panstv s panstvm
neblovskm, pikoupenm r.1715, odkazem zstavitelovm
Hemanu Jakubovi ernnovi z Chudenic z vtve vihovsk.
Za Hemana Jakuba ernna dolo k prav vjezdu
z ndvo do dvora vybudovnm nov brny, jej kamenn
oblouk je stejn zdoben jako ostn vchodu do komory pod
schody do patra zmku, jako oblouk prjezdu na zmku Kozlu a
jako ormovn dve, svtlk a oken mezi knitm a sakristi a
orato v kostele. V klenku nese letopoet 1782, kter bv myln
za rok 1787 zamovn.
Kdy dolo k pstavb 2 svtnic v pzem a 2 v pate k boku
budovy p. 263, nen psemn doloeno. Pstavba se dla
v sousedstv pstavby z r. 1720 v odklonu, take svtnice jsou
v stejnm smru jako sousedn budova nkdejch stj,
4

pozmnn po letech v lihovar velkostatku. Vzniklho zkho

trojhelnkovho prostoru v odklonu pouito jako spe. Tm
stavebn vvoj hlavskho zmku skonil.

Kostel
Heman Jakub ernn dal r. 1762 pestavt dosavadn
estibokou kapli sv. Vojtcha z r. 1638 v kostel. Prel kostela se
znan podob prel kaple Kalvarie nad Radnicemi, dle to
Kilina Ignce Dienzenhofera. Jsou to pln shodn lnky:
4 pilastry, velik kasulov okno stejn bohat ormovan, pod nm
msov pro zaven patronova znaku nad vchodem, lomen
msy nad menmi okny ve hlavech najdeme v radnick kapli
uvnit nad vklenky pro sochy. Ob srovnvan stavby maj vnj
stny lenny lisnami a uvnit pilastry s abrakovmi hlavicemi.
Uspodn vchodn sti pstavby odpovd Dienzenhoferov stavb chvlenickho kostela. I zde pilh ke kniti
sakristie a protilehl patrontn orato, stny jsou tu souhlasn
prolomeny otvorem zasklench dve, nad nm polokruhovm
svtlkem a po stranch dve vdy oknem s posuvnm zasklenm.
Tyto 4 otvory obepn kamenn ostn zdobn opracovan.
Z vtu shodnch architektonickch lnk s obma stavbami
Kilina Ignce Dienzenhofera dalo by se soudit, e pln pestavby
hlavsk kaple vytvoil sm Dienzenhofer v dob stavby
chvlenickho kostela (1747 - 1751) a e Heman Jakub pistoupil
k jeho uskutenn a 11 let po smrti jeho tvrce. A kdo mohl
hlavskou pestavbu dit? - K. I. Dienzenhofer zemel 17.12.
1751 zstaviv nkter nedokonen stavby. Umleck pamtky
z r. 1957 uvdj jako pokraovatele Dienzenhoferova v Buthrad, Roov a Peticch Anselma Luraga. Ale nedokonen byl
i kostel ve Chvlenicch, kter mohl bt svcen a r. 1753 a bylo
teba dostavti v, kter dostala zasteen mansardov,
pbuzn tvaru pozdjho zasteen vchodn a zpadn sti
hlavskho kostela, jeho stedn st m vak stechu
cibulovou s lucernou. Byl i ve Chvlenicch pokraovatelem
v zen stavby kostela Anselmo Lurago, kdy vedl stavbu
v blzkch Peticch? - Pochopiteln by to bylo. V tom ppad by
bylo dolo k setkn Hemana Jakuba ernna s Anselmem
Luragem, kterho mohl pozdji podat o zen pestavby kaple
ve hlavech. asov by to odpovdalo, nebo Anselmo Lurago
vedl stavbu v Peticch do r. 1765.

Stavebn knihy velkostatku (Baubuchy) z ernnsk doby se

nedochovaly a zatm se nenael dn jin psemn doklad o tom,
kdo skuten provedl pestavbu hlavsk kaple v kostel.
O kostele bylo by teba dodat: V kniti jsou 2 protj
kasulov okna, v lodi ve 4 stnch estihelnku po jednom okn
tho tvaru a v zpadn pstavb tak 2 protj okna kasulov,
ale slep a do r. 1937 zasklen znzorovala malba. Klenby jsou
vesms plackov, absida m konchu. Do r. 1897 byla na kostele
krytina indelov, plechem kryt devn vice nad lod byla
erven nabarven. Toho roku dostal kostel a sakristie krytinu
plechovou, orato a kaple Boho hrobu (nkdej zahradn s) a
r. 1929.
Vojtch ernn zaloil r. 1813 ve hlavech faru, kostel
pestal bt kostelem zmeckm a stal se farnm, nle crkvi.

Zmeck hodiny ve hlavech

Zpis v zemskch deskch DZ 70 D 2 z r. 1624 dotvrzuje,
e v t dob byly ji nad martalemi bic hodiny. Nemme vak
dokladu, kde tehdy pi tvrzi konrny byly. Zd se, e to bylo
v protj vedlej budov a kdy pak byly pemstny do staven
pozdjho lihovaru pi roziovn hlavsk tvrze v zmek,
dostaly se hodiny do ve nad prelnm ttem. B. Wrckner se
zmiuje o vi v tchto mstech r. 1719. Dalm dokladem trvn
ve je kresba Jana Venuta z r. 1808, kter zachycuje 3 vznan
tty bon a tak vici nad prelnm ttem. Jak vypadaly
pvodn hodiny, nevme, vdy zmek dvakrte vyhoel. Snmky
zaazen v Soupisu pamtek Rokycanska prozrazuj, e do r.1938
byly selnky bl, hodiny na nich vyznaeny ern a jedin
ruika, e byla tak ern. Dochovala se zkazka, e obec kdysi
podala majitele, aby dal hodiny doplnit druhou ruikou, ale ten
poukazoval na starou pamtku, kterou nechtl ruit. (Na zmku
v Chocenicch bylo to s hodinami podobn.) Pi vmn hodin na
zmku Kozlu r. 1938
podala obec poslednho dritele
velkostatku, aby i na hlavskm zmku dal vymniti vyslouil
hodinov stroj za nov. K tomu svolil a tak v srpnu vyznaenho
roku fa Hainz v Praze, oetovatelka staromstskho orloje,
dodala nynj hodinov stroj do ve hlavskho zmku na
nklad vlastnkv, selnky a ruiky uhradila obec thlavy.
Nepzniv stav budovy po r. 1956 a hlavn ve zpsoboval
poruchy na chodu hodin a vstup k itn rozvodu byl stle
obtnj a nemon, kdy se 5 prohnilch schod nejve
6

poloench propadlo. V poslednch dvou letech vytkl si za kol

uvst je do nleitho stavu zdej obtavec, milovnk hodin,
Jaroslav Novk, povolnm zahradnk okresu Plze-jih, z p. 301.
Neetil asu a nmahy, take jeho zsluhou hodiny jdou, odbjej
plky a cel, ukazuj as do t stran plnce posln, jeho
se dostalo prvnm hlavskm hodinm ped 400 lety. Vzornmu
peovateli se podailo vyspravit znan poruen plechov kryt
ve. Zjistil, e po odstrann tlampae mstnho rozhlasu z ve
nebyla vnovna pozornost zbylm vydlabanm jamkm v krovu,
kter se pak pi detch plnily vodou a ta tu provedla sv. Nyn
zvil polohu vlc k navjen prodlouench lan zva, take
me natahovat hodiny kadho druhho dne, kdeto dve se to
musilo dt kadodenn. Prrvu po propadlch schodech
pekonv po ebku. Star hlavsk zmek by poteboval
takov obtavce i v dalch oborech, aby spolenou pomoc
zabrnili jeho neodvratn zkze, kter jej jinak ek.

*****
Vojtch ernn z Chudenic byl poslednm dritelem, kter ve
hlavskm zmku bydlil. Tak v nm 2.6. 1816 zemel. Za jeho
ddice Christina Waldsteina-Wartenberga bylo v zmku
umstno editelstv velkostatku a ubytovni tu jeho zamstnanci.
Christin s rodinou pobval letnho asu v zmku Kozlu, jinak
v zmcch na severoeskch vlastnch zmcch nebo ve
Valdtejnskm palci v Praze. Stejn si vedli vichni jeho nstupci
z rodu, z nich ponejvce na Kozlu se zdroval Arnot Karel
v letech 1873 - 1901, vnuje se tu archeologii spolu s F.X.
Francem, kter tu vyspl svou pl v uznvanho odbornka.
Po konfiskaci v roce 1945 dostala se patrov budova p. 263
Drustevnmu lihovaru ve hlavech a po utvoen mstnho JZD
pela do jeho majetku.
O p. 1 uchzely se souasn Sttn lesy a MNV hlavy.
Budova byla pidlena Sttnm lesm pro ubytovn zamstnanc
s tm, e ppadn uprzdnn mstnosti maj nabdnout MNV.
Pidlen zmek byl spravovn v letech 1945 - 1952 Lesnm
zvodem ve hlavech, po prvn reorganisaci podniku pak 1953 1955 Tebnm lesnm zvodem v Plasech a 1. ledna 1956 peel
do sprvy Lesnho zvodu ve Splenm Po, pro kter se stal
zhy pt, j se sna zbavit. Neuskutenilo se tu umstn
Okresnho muzea Plze-jih, nenael se zjemce, aby pevzal
zmek k elm rekreanm. LZ Splen Po podle svho

vyjden nen schopen udrovat bytov fond. Budova proto valem

chtr. V souasn dob je tu 12 mstnost przdnch a 11
pronajatch (3 bv. zamstnancm Sttnch les 9 a 1 bv.
zamstnanci SD 2).

*****
Dodaten poznmka o ernnsk stavebn innosti:
Vojtch ernn z Chudenic zaloil
a) v lese vchodn od obce hlav zmek Kozel. tykdl
zmeck budova je dlem stavitele Haberditze z r. 1784, tyi
vedlej budovy (kaple, jzdrna, stje a byty zamstnanc) z let
devadestch pak architekta Palliardiho. Zmek je spravovn
pmo Krajskm nrodnm vborem v Plzni a tamnm Krajskm
stediskem sttn pamtkov pe.
b) Severn od obce pi silnici do Starho Plzence vystavl
ernnv zamstnanec Antonn Pichler r. 1810 osmibokou
hbitovn kapli, v jejm stedu je rodov hrobka. Devn olt a
pskovcov nhrobek vytvoil Ignc Michal Platzer. Kaple je
chrnna jako pamtka II. kategorie a spravovna farnm
adem ve hlavech. V hrobce pod kapl jsou dv rakve
ernnsk z let 1810 a 1816 a 5 waldsteinskch z let 1819,
1894, 1901, 1913 a posledn z pelomu let 1955/56.
Barbora ernnov, roz. Schafgotschov, dala postaviti
v Praze III ve Valdtejnsk ulici I. Palliardim palc a v zahrad pi
nm do svahu pod Praskm hradem vznosn schodit
k pavilonu ozdobenmu ernnskm a schafgotschskm znakem.
R. 1789 ddil palc zakladatelin synovec Schafgotsch.
(Viz doplnk na str.10)

Posloupnost dritel zemskodeskovho majetku

hlavy v letech 1539 a 1945
a) Kokoovci z Kokoova 1539 1710
1) Ji 1579
syn Petra K. z K. 1531
a Ozany z Prostiboe a Podmokel 1525
m. Dorota drsk z dre 1575

2) Karel *1552, 1605

m. Marjana Karlovna ze Svrova, 1606 provdan za Hemana
ernna z Chudenic, 1624
Porunk jejich nezletilch syn Adam Ji Kokoovec
z Kokoova
3) Ji Petr 1650

I.m. Dorota Polyxena Tovsk z Enzidle - matka Adama

Vclava
II.m. Kateina z Vrtby, vdova po Zdeku Lvovi Libtejnskm
z Kolovrat na Sloupu, 1690 matka Ferdinanda Hroznaty
4) Adam Vclav 1673
m. Marie Terezie z Heissensteina 1670
Porunk jejich nezletilch syn Ferdinand Hroznata
5) Jan Jindich 1721
m. Kateina Konstancie z Heissensteina 1722
b) ernnov z Chudenic 1710 1816
Zadluen hlavy koupila r.1710 Antonie Josefa rozen
z Khnburgu, vdova po Hemanu Jakubovi ernnovi
z Chudenic z vtve nedrahovick, pro svho synka Frantika
Antonna a spravovala je do jeho plnoletosti (1730).
6) Frantiek Antonn
oenil se s vdovou po nevlastnm bratru Frantiku Josefovi
ernnovi Mari Isabellou z Merode a Westerloo. Narodil se
r.1710, v kterm roce ztratil otce. Zemel ji r.1739. hlavy a
Neblovy odkzal Hemanu Jakubovi z ernnsk vtve
vihovsk, Vino bratrovu synu Prokopovi, Mlnk s Drhovl a
kovou pipadly dcei Marii Ludmile, kter je pinesla vnem
Augustu z Lobkovic r.1753.
b) ernnov z Chudenic (z vtve vihovsk)
7) Heman Jakub *1706, 1784
I.m. Arnota ze ternberka 1747, matka Jana Vojtcha a
Antonie provdan Des Fours
II.m. Barbora ze Schafgotsche 1789 dala ozdobiti klenby
hlavskho kostela malbami r.1778
8) (Jan) Vojtch *1745, 1816
I.m. Josefina z Thunu a Hohensteinu 1746 1810, x1772
II.m. Eleonora z Hackelbergu 1786 1858, x1812
Vojtch ernn, nemaje potomk, odkzal hlavy a Neblovy
vnuku sv sestry provdan Des Fours a synu Arnota Filipa

na Verubech
a Kokoov
na hlavech
na Zelen Hory
na luticch a
Prohoskm
Hrdku
na Rabtejna
na Verubech a
Kokoov
na hlavech
na pipojench
statcch
na luticch
na hlavech
na luticch a
Hrdku
Prohoskm
na Netinech
na Sloupu

1531 1579
1539 1579
1561 1579
1575 1578
1578 - 1579
1579
1594 prodej
1579 1605
1587 1605
1605 - 1619

1619 1624
1650
1633 1650
1637 1640
1652 - 1670

na Netinech
na hlavech
na luticch
na hlavech
na Netinech
na Neblovech

1640 1673
1650 1673
1673 - 1675
1675 1710
1677 1685
1685 1705

na hlavech
na Neblovech
na Chocenicch

1739 1784
1739 1784
1764 1784

na hlavech,
Neblovech a
Chocenicch

1784 - 1816

z Waldsteina-Wartenberga (*1764. 1832) a Antonie rozen Des

Fours (x1789 na Kozlu, *1772, 1813) Christianovi.
c) z Waldsteina a Wartenberga 1816 - 1945
9) Christian *1794, 1858
m. Marie z Thunu a Hohensteina *1793, 1861; x1817
(dcerku Teklu pohbil r.1819 ve hlavech)
10) Arnot Frantiek *1821, 1904
I.m. Anna ze Schwarzenbergu (z Orl.) *1830, 1849; x1848 matka Karla Arnota
II.m. Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (z Hlubok) *1833,
1909; x1851 matka Adolfa
11) Arnot Karel *1849, 1913
I.m. Frantika z Thunu a Hohensteina *1852, 1894, x1873
II.m. Josefina z Rumerskirchu *1848, 1901, x1898
III.m. Marie z Rumerskirchu (sestra Josefiny) *1852, 1955,
x1904 (vichni tyi pohbeni ve hlavech)
12) Adolf *1868, 1930
m. ofie z Hoysu *1874, 1922, x1895

na hlavech
na Neblovech
na Chocenicch
na ostatnch
statcch
na hlavech
a ostatnch statcch

1816 1858
1816 1858
1841 1858
1832 1858

na hlavech
a ostatnch statcch

1904 1913

na hlavech a
ostatnch statcch
zmenench
pozemkovou
reformou
na hlavech a
13) Karel Arnot *1897, 1985
ostatnch
statcch
m. Marie Kinsk *1900, 1976, x1920
zmenench
pozemkovou
reformou
Drba konila konfiskac majetku r. 1945.

1858 1904

1913 1930

1930 1945

_____________________________
Doplnk
ke zmnce o palci
ernnsko-Schafgotschskm v Praze III,
Valdtejnsk ulice p. 154:
Marie Barbora ernnov roz. Schafgotschov, druh
manelka dritele panstv hlavy Hemana Jakuba ernna
z Chudenic (1706 - 1784), koupila r. 1759 jednopatrov dm
v tchto mstech p. 154 a r. 1776 pikoupila sousedn p. 155.
p. 154 dala r. 1784 pestavt v dvouposchoov palc o 17
okennch osch. Ddic Arnot Schafgotsch jej prodal ji r. 1801.
Po ad majitel dostal se r. 1886 Kolovratm a je zvn
Kolovratsk. R. 1918 byl koupen pro ministerskou radu eskoslovensk republiky.
(Cyril Merhout - Palce a zahrady pod Praskm hradem, str.113 115.)

10

Polohopisn nrtek kokoovskch staveb

ve hlavech (1-11)
a jejich ernnskch pstavk (12-16)

______________________________________________

11

Polohy budov velkostatku hlavy

(nrtek podle mapy z roku 1912)

__________________________________

12

Snmek 218/142
Star tvrzit ve hlavech na zahrad . kat. 72

_____________________________________________________

13

Snmek 219/143
Pdorys pvodn kaple z r. 1638
a pstavby v kostel z r. 1762

_________________________________________________

14

Snmek 220/143
Kostel ve hlavech, vnitek

__________________________________________________________________________________

15

Snmek 221/144
Kostel ve hlavech, zevnjek

__________________________________________________________________________________

16

Snmek 222/145
Pdorys kokoovsk tvrze a dostavby hlavskho zmku

__________________________________________________________________________________

17

Snmek 223/145
Preln tt zmku s v

18

Snmek 224/146
Renesann zmeck brna

______________________________________________________________________________

19

Snmek 225/146
Preln tt zmku
s hodinovou v

_________________________________________________________

20

Snmek 226/147
Pohled na zmek ze dvora, vznan 3 barokn tty

__________________________________________________________________________________

Kaple na starm hbitov - vnitek

21

hlavy, architektura v parku u starho zmku

22

Josef Vojtch aroch

*2.11. 1893 - 27.11.1988
Ve hlavech pracoval jako dchodn v trn velkostatku od r.1919.
Od r.1945 jako zamstnanec Sttnch les. Pochovn na starm hbitov.
Do vysokho st se zajmal o historii.
Jeho prce v tomto oboru byla ocenna
Sttnm archvem v Plzni.
________________________________

Archivn fondy a sbrky v esk republice

odkazuj na autorovo dlo:
1. Nzev fondu (sbrky): aroch Josef
Uloeno v archivu: Sttn oblastn archiv v Plzni
Msta vzniku fondu hlavy
asov rozsah: 1926-1982
Metr: 0,12 bm (z toho nic nen zpracovno)
Fond je sten pstupn v souladu se znnm archivnho zkona a dalch prvnch
pedpis
Pvodce fondu (sbrky): Josef aroch (nar. 1893), hospodsk ednk na bv.
waldtejnskm velkostatku ve hlavech, od 1945 pracovnk Sttnch les, bytem
ve hlavech . 1.
Tematick popis: Fond tvo celoivotn prce Josefa arocha Kokoovci
z Kokoova o 210 strojopisnch stranch. Kokoovci z Kokoova, rozvtven
vladyck, pozdji rytsk a hrabc rod byl po cel stalet spjat se zpadnmi
echami. K prci jsou pipojeny studijn lstkov vpisy (od pedk Kokoovc
na potku 15. stolet a po vymen rodu posledn Kokoovnou v r. 1926).
Archivn pomcky: nejsou

23

24