Nae tma: Ruka podan potebnm

Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

ARCHA

slo 2/2012

Ruka podan potebnm

foto o.s. Letn dm

Pedstavujeme: PermaLot Rozhovor s Martinem Sukanm (TJ)

vodnk Ruka podan potebnm

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v kvtnu 2012. Foto na tituln stran o.s. Letn dm Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Kdy jsem pracovala v nejmenovan volnoasov neziskovce na pozici administrativn pracovnice, vyadovali po mn fov, abych jim vaila kafe a nsledn po nich umvala hrnky. Jakoto emancipovan ena jsem se vzepela a prohlsila, e ruce mme vichni stejn a mohou to dlat dost dobe sami. Dnes bych toto tvrzen jet upravila ruce sice mme vichni stejn, ale rozdl je v hlavch, kter jim dvaj pokyny a zaujmaj postoje. Kad z ns ve svm ivot nkomu pomohl a taky kad nkdy pomoc poteboval nebo me potebovat. Pojmy jako dobrovolnictv, spoleensk odpovdnost a solidarita jsou v zpadnch a severskch zemch samozejmost. V esku se nezitn pomhat teprve ume a myslm, e nm to jde m dl lpe. Na to, jak je doba. V neziskovch organizacch se setkvme s ohlasem nejen od mladch a studujcch bez zvazk, ale tak od pracujcch ve stednm vku, kte chtj ve vlastnm volnu, ke sv prci, rodin a starostem dlat jet i nco pro druh. Vjimkou nen ani aktivn zapojen senior. Pod je to o t hlav, kter chce. Z rznch pohnutek. Za potebnmi, pjemci pomoci a podpory, nejastji vidme lidi chud, sociln

slab, postien, nemocn dti, bezdomovce, uivatele drog, tran eny, sirotky v Africe Vrazn kategorie a jedince. Tot, co vnujeme jim, vak potebuj tak normln a obyejn dti. Ty, kter mme v oddlech, klubech, druinch i na tborech. Potebuj penze na innost a vybaven, prostednictvm kterch se mohou dl rozvjet a vzdlvat. Potebuj nai pozornost, pi a nklonnost. Potebuj vzory, velk kamardy, kte je vyslechnou a porad. Potebuj, aby jim nkdo nabdl zajmav aktivity, a u z ady dlouhodobch a vchovnch, nebo tch, kter vypln jejich as krtkodob. Potebuj ukzat rzn varianty ivotnch cest a alternativy jednn. Na druh stran stojme my, kte dvme. Mme vlastn tak potebu potebu chrlit ze sebe npady, potebu dlat radost a potebu bt prospn. Ideln je, kdy se tyto poteby obou stran potkaj, ozve se ono znm CINK a vichni se usmvme, protoe vme Peji vem krsn cinkav jaro!
Jika Falkov 7 DN, Mikulov

Foto archiv SKKG Halahoj

Sthnte si Archu pomoc QR kdu ernobl tverec na str. 2 je tzv. QR kd, pouvan k zakdovn informac (internetov a e-mailov adresy, textu apod.) a monosti jejich peten mobilem s fotoapartem a pslunm softwarem pro operan systm (Android, Windows mobile a phone, Java, Symbian, IPhone OS). Cel slo Archy si tak lze sthnout ve formtu PDF prv pomoc QR kdu. Obsahuje adresu strnky s dalmi informacemi i aktulnm slem zpravodaje. Vce o QR kdech a bezplatn aplikaci pro v mobil: SMOBIL.CZ http://smobil.cz/cz/qr-kody -pm-

Nae tma Ani letos nenechali nemocn dti ve tychu

Jsou zdrav, pln elnu, ale rozhodn ne sobet. Opoent skauti se i v tomto roce zapojili do charitativn akce Dti pro dti.

Radostn okamiky provalo msto Opono o vkendu 24. bezna 2012. Vtek charitativn akce Dti pro dti pedil veker oekvn. Zatmco v minulch letech se stka stabilizovala zhruba na osmi tiscch, letos jej ve vrazn poskoila smrem nahoru. Skauti, kte akci kadoron podaj, po jejm skonen napotali rovnch 12200 korun. Dalo by se ci, e za hodinov program to je slun stka. Ale vechno je jinak, zatek nebyl v sobotu, ale loni v z. U v t dob toti zanaj nkte jedinci pipravovat vrobky pro vstavu, kter je soust akce Dti pro dti. Postupn se k nim pidvaj dal, v lednu se u zapojuje irok opoensk skautsk i neskautsk obec. Co je clem? Musme pipravit co nejvce velikononch dekorac na vstavu a nacviit program. To je od ledna hlavn npln skautskch schzek, pibliuje zkulis cel akce Marie Vojtkov, vdkyn opoenskho stediska Junka. A co je smyslem? Zdrav dti pomhaj dtem nemocnm. K blimu pochopen se musme vrtit jet hloubji do minulosti, a to do roku 2000. V tomto roce probhl v televizi poad o nemocnici v Motole. Dokument upozoroval na nutnost zlepen podmnek, v kterch se l ndorov krevn onemocnn dt. Opoent skauti uspodali charitativn akci a jej vtek zaslali do nemocnice. Takov byl

zatek akce Dti pro dti v Opon. Od roku 2004 doznala jednu vraznou zmnu, a to msto, kam vtek putuje. Je jm Fakultn nemocnice v Hradci Krlov, i tam se toti l ndorov krevn onemocnn dt. Pestoe bez pomoci dosplch by to nelo, hlavnmi aktry zstvaj dti. Na obou stranch. Co ti zdrav? Vid v pprav pouze zbavu? Bav je to, ale zrove s nimi obas mluvme o smyslu akce. Asi ped dvma lety jsme se byli podvat na hematologickm oddlen fakultn nemocnice. Nejdve jsme pili do herny. Ale pak ns pan doktorka zavedla na pokoje. Kdy nae dti uvidly bezvlasho chlapce napojenho na mnostv hadiek, do ei jim nebylo, k skautsk vedouc Iva Vulasov. Mal nemocn se dval na televizi, to byla jedin radost, kterou si ve sv poloze mohl uvat. O to vc ns vechny potilo, kdy jsme se dozvdli, e jsme z Opona pispli i na nkup televiz do pokoj, sdluje Iva Vulasov. A jak nlada panuje mezi dtmi na druh stran, tedy v nemocnici? Velik radost. Nae dti vid, e v tom nejsou samy. e v nedalekm Opon jsou kamardi, kte jim chtj len zpjemnit, to je pro kadho nemocnho velk podpora, dkuje za vechny svence doktorka Jiina Chldkov, kter kadoron pijd na akci spolu s dalmi lkai a sestra-

mi z hematologickho oddlen hradeck nemocnice. Pokad informuje o tom, co se za opoensk penze podilo. Loni to byly dv televize do pokoj, jak to dopadne s tmi letonmi, to se Opono dozv zase za rok.
Dana Markov lnek vyel v Rychnovskm denku

...dkujeme Vm za to, e jsme s Vmi mohli oslavit tak krsnm zpsobem pchod jara. Benefin pedstaven bylo asn a udlalo radost dtem i dosplm. Vkony herc, zpvk a tanenk byly skvl! T ns, e se pedstaven astn ve stle vtm potu i vylen dti. O velikonon drky, kter jste vyrobili, je mezi dtmi velk zjem. astn si je odnej dom... Z dopisu MUDr. Jiiny Chldkov a kolektivu pracovnk hematologickho oddlen Dtsk kliniky opoenskm skautm

Foto Jitka Holekov

Nae tma Romsk dti trvily Velikonoce se skauty

est romskch dt ze sociln vylouen lokality v Dobr Vod u Touimi strvilo sv velikonon przdniny s plzeskmi skauty. Skautsk oddl Vloka pozval dti na svoji ptidenn vpravu do Olomouce. Tam dti ekal program pln her, vlet, sportovnch a tvoivch aktivit.

Foto Zdenk Chval, skautsk oddl Vloka

Akce vznikla ve spoluprci s neziskovou organizac esk zpad, kter psob v sociln vylouench lokalitch na Karlovarsku a se skauty spolupracuje ji nkolik let. Clem akce bylo sblen, poznn romsk kultury a vzjemn obohacen dt, kter vyrstaj v odlinm socilnm a kulturnm prosted.

V krpnkovch jeskynch i na hrad

Z Dobr Vody jeli na vpravu ti kluci a ti dvata ve vku 8 a 11 let spolen s dvma pracovnicemi eskho

zpadu. Nejdve je ekala cesta do Plzn, kde se pidali k padestce skauta skautek, a spolen pak jeli vlakem do Olomouce, kter je od Dobr Vody vzdlena 300 km. U samotn cesta pro n mohla bt zitkem, protoe takhle daleko od domova jet nebyli. Samotn msto mly dti pleitost poznat bhem dvou velkch her pmo v centru Olomouce. Navtvily vak i jej okol. V asi 20 km vzdlench Mladeskch jeskynch obdivovaly labyrint podzemnch chodeb i krpnkovou vzdobu a spch sklidila i nvtva hradu Bouzov. V jin dny na n ekala ada her a sportovnch aktivit, ve kterch napklad zvodily v bhu, ve skoku do vky a dalch atletickch disciplnch. Krom velikononho barven vajek a vroby pomlzek se uily vyrobit rzn pvsky z modelovac hmoty Fimo, nabarvit hedvbn tky, tvoit sluiv korlkov nramky i vyrbt pomoc karovn originln plastick obrzky. Bhem vpravy samozejm nechyblo ani seznmen s romskou kulturou. Dti nacviovaly divadeln pedstaven na motivy romskch pohdek, dozvdly se, jak se slav u Rom Velikonoce nebo co jsou tradin romsk jdla. Cel velikonon vprava probhala v ptelsk atmosfe a dti z Dobr Vody se naden zapojovaly do her i ostatnho

programu, kter byl pro n nov. Skautm velice dkujeme, e dtem z Dobr Vody umonili poznat nov kamardy, zat, vyzkouet i poznat mnoho novho, na co budou urit dlouho vzpomnat. Pro dti ze sociln vylouench lokalit jsou podobn zitky a monost dostat se mimo svoji komunitu velmi dleit. I proto jsme za dlouholetou spoluprci se skauty z oddlu Vloka velmi vdn a tme se na dal spolen akce, zaznv z eskho zpadu. Velikonon vprava se skauty probhala v rmci projektu Kle pro ivot Roz-

Nae tma
voj klovch kompetenc v zjmovm a neformlnm vzdlvn s drazem na multikulturn vchovu, kter je realizovn MMT R a Nrodnm institutem dt a mldee a je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky. Vce informac je mon zskat na internetovch strnkch www.nidm.cz.

Nejvt lkadlo? Lana.

Plzesk skautsk oddl Vloka jezd do Dobr Vody pravideln ji od roku 2008 a spolen s mstn neziskovou organizac esk zpad pipravuje pro dti jednou do roka den pln her, sportovnch a tvoivch aktivit. Nejvtm lkadlem pro dti bv pekonvn pekek na lanech, kter jsou umstny vysoko nad zem. Dky bezpenmu jitn lanem ze zem a s helmou na hlav se dti odvn poutj do pekonvn nronch pekek ve vzduchu, za jejich zdoln jsou odmnny obdivem ostatnch dt i pihlejcch dosplch.
Eva Haunerov esk zpad

Principem prce eskho zpadu je, e se sna nedlat prci za druh, ale podporuje lidi tak, aby postupn dokzali sv osobn i spolen problmy eit vlastnmi silami a umli brt sv ivoty do vlastnch rukou. Bli informace najdete na webovch strnkch www.cesky-zapad.cz nebo v dobroinnm obchod BUI v Plzni (www.buti.cz).

Obansk sdruen esk zpad psob v sociln vylouench lokalitch na Touimsku a Tepelsku v Karlovarskm kraji. Zde poskytuje sociln sluby, nabz vzdlvn, poradenstv pi zamstnvn a prvn poradenstv, volnoasov programy a zapojuje obany do veejnho ivota. Pomh lidem eit jejich tiv ivotn situace zejmna v oblasti zamstnn, vzdlvn, bydlen a kontaktu s majoritou.

Obansk sdruen Letn dm Vs zve na vstavu

Bavilo m vecko
prez vtvarnou tvorbou dt odchzejcch z dtskch domov
7. 6. 7. 7. 2012 Dm U Kamennho zvonu (gotick sklepen), Staromstsk nmst, Praha 1 Vstava pedstav vtvarnou tvorbu mladch dosplch, kte ji odeli z dtskho domova, nebo je odchod v blzk dob ek. Dla vznikala v prbhu nkolika let na sociln-terapeutickch pobytech podanch Obanskm sdruenm Letn dm. Spolen s fotografiemi, audio nahrvkami a arteterapeutickm komentem pibl konkrtn pbhy a vnitn provn jejich autor. www.letnidum.cz

Foto Zdenk Chval, skautsk oddl Vloka (nahoe), archiv o.s. Letn dm (dole)

Nae tma Hlavn lidsk pbhy

Rozhovor byl i v roce 2011 zkladnm nstrojem prce s uivateli drog. Ale nejen o tom byl losk rok. A nelo jen o stkaky, polvky a drogy...
Vmm si u sebe, e my jako pracovnci s uivateli drog mme nkdy tendenci vidt nai prci pes poet vymnnch stkaek, poet hodin kdy se pohybujeme v ternu i mnostv polvek, kter jsme poskytli. Pitom to nejzsadnj, co m zejm nejvt pnos, jsou rozhovory s jednotlivmi lidmi, kterm se drogy dostaly do ivota, shrnuje sv pocity vedouc Kontaktnho a poradenskho centra v oblasti drogov problematiky Mgr. Josef Soukal. V loskm roce se program dostal nov do kontaktu s adou mladch lid, kte s tzv. tvrdmi drogami experimentuj. Anebo uvaj sice daleko rozenj a tolerovanj marihuanu, ale zato velmi intenzivn. Co ve vsledku me znamenat stejn riziko. Tyto lidi potkvme nejen ve e nad Szavou, ale v podstat ve vech mstech okres r nad Szavou a Havlkv Brod, kam v rmci Ternnho programu jezdme. S tmito mladmi se bavme o jejich ivotnch pbzch, starostech i radostech. Zjiujeme, co ve je za tm, e dnes aktivn konzumuj konop i experimentuj s pervitinem. Bavme se s nimi o tom, jak jinak by bylo mon eit jejich spletit problmy, kter asto s uvnm zce souvis. A prv vztah a rozhovor je asto to jedin, a pitom zsadn, co me vst ke zmn, popisuje specifickou st klientely ternn pracovnice Barbora Hynkov, DiS. V roce 2011 dolo v programu oproti dvma pedchozm rokm k nrstu ve vtin zkladnch sledovanch parametr. Program osobn vyuilo celkem 110 uivatel drog, zprostedkovan vak a 180 osob uvajcch drogy. Nrst byl tak zejm u potu kontakt

Foto archiv Kolpingova dla

s uivateli slueb, potu pedanch informac i vymnnch injeknch set. V uplynulm roce navc dolo k rozen Ternnho programu do celkem ty novch mst okresu Havlkv Brod. Radost mme tak z toho, e naich slueb vyuvaj vce i rodie. Jedn se napklad o situace, kdy rodi zjist, e jeho dt uv marihuanu i se zan chovat nenormln. Vnmme, e to je pro rodie bez informac a zkuenost obtn situace, a proto jim nabzme diskrtn a bezplatnou monost ji probrat v pjemnm prosted kontaktnho centra, k k monosti rodinnho poradenstv Bc. Markta Kristlov, sociln pracovnice Spektra.
Spektrum, centrum primrn prevence a drogovch slueb Kolpingovo dlo R

Pkn msto pro ivot

Poradensk centrum Havov Slezsk diakonie roziuje sv sluby uren obanm msta.
Od 1. bezna 2012 spustilo v Havov Prostedn Such projekt Prostedn Such pkn msto pro ivot. Projekt zahrnuje nkolik st, kter jsou zameny na zven kvality ivota v Prostedn Such, pedevm zalenn sociln vylouench obyvatel zpt do spolenosti a na trh prce. Prvn aktivitou projektu je Ternn program, jeho pracovnci budou vyhledvat klienty, motivovat je k aktivn asti na een problm, asistovat jim a zprostedkovvat kontakty na dal sluby projektu i jinch poskytovatel. Dle v Horn Such vznikne detaovan pracovit Obansk poradny Havov, kter bude zameno na dluhov poradenstv, tzn. finann a rozpotov poradenstv, prevenci zadluen i een ji vzniklch dluh (sepsn spltkovho kalende) atd. Poradna bude pomhat i v oblastech socilnch dvek, bydlen, majetkoprvnch a mezilidskch vztah. Program Individuln pracovn poradenstv bude klienty motivovat k prci na sob tak, aby se zvily jejich schopnosti a klienti byli povzbuzeni hledat uplatnn na trhu prce. Klientm programu budou poskytovny informace o pracovnprvnch vztazch (pracovnprvn poradenstv) a budou se procviovat jejich praktick dovednosti nap. sebeprezentace, vytvoen ivotopisu, hledn prce i ncvik pijmacho pohovoru. Zcela novou slubou bude program Pedchzen nsil v rodinch. Tato sluba navazuje na tradici poraden Slezsk diakonie zamench na pomoc obtem domcho nsil. Nov program se vak zacl na pachatele nsil, bude poskytovat odborn sociln poradenstv, individuln nebo skupinov terapie, ncvik neagresivnch forem een situace atd. Vechny druhy poradenstv budou poskytovny od 1. kvtna 2012 na adrese Hornick 2, Havov Prostedn Such.
Klra Brzobohat Slezsk diakonie

Aktivity v rmci tohoto projektu jsou financovny z Evropskho socilnho fondu, operanho programu lidsk zdroje a zamstnanost.

Nae tma Pomoc asto potebuj i zdrav vtinov dti...

...k Stanislava Kantorov, vedouc otevenho klubu Ulice pro dti a mlde v Ostrav-Zbehu. Pat k enm, pro kter se jejich prce stala konkem.
vch skupin, zdravotn postiench, co je samozejm sprvn, ale kdo pome zdravm a chytrm dtem, kterm jen chyb pevn rodinn zzem? Dospvn je nebezpen pro kadho. V tomhle vku se dlaj veobecn stle stejn chyby, a my jim meme mnohdy zabrnit. Pokud se ale o to ani nepokusme, ztrcme v tchto mladch lidech spoustu dobrho potencilu. Samozejm, nkdy to nevyjde, ale tak to funguje i v ivot. Nco se povede, nco ne. Ale proto nesmme nad vemi lmat hl, zaml se vn Stanislava Kantorov nad smyslem otevenho klubu. Jet ped mateskou se Stanislava Kantorov dky svmu ekonomickmu vzdln ivila jako daov etn. V roce 2005 ale zaloila sdruen Duha Wings a od t doby se intenzivn vnuje prci s dtmi a mlde. Nejenome m to bav, ale beru to i jako sv posln, zvazek a hlavn zatracen dobrou investici. Vechno, co investujeme do dt a mladch, vechen as i energie, se nm vrt. V nich je nae budoucnost, a jak je vychovme, jak jim pomeme pekonvat jejich problmy a starosti, to se pak odraz nejen na jejich chovn k nm, ale na budoucnosti cel spolenosti, k Stanislava Kantorov, sama matka syna a dcery, kte letos oslav sedmnct a trnct let. muset do jin prce, ale tto innosti se chci vnovat dl. Nejsem na to sama. Pomh spousta dobrovolnk, kte sem taky dochzej po zamstnn, a za to jim moc, opravdu hodn moc dkuji. To tam, prosm, napite, uzavr nae povdn Stanislava Kantorov.

Pro oteven klub?

Relaxace v prod

Oteven klub se sna nabdnout dtem a mldei ohroenm socilnm vylouenm smyslupln trven volnho asu jako alternativu k ivotu na ulici. Funguje jako prevence negativnch spoleenskch jev (bezcln potulovn se ulicemi, vandalismus, experimentovn s drogami a podobn).
n
Bronislava Supkov lnek vyel 7. 3. 2012 v Moravskoslezskm denku

Protoe hodn nvtvnk otevenho klubu Ulice je tzv. sledovanch, to znamen pod dohledem socilnch pracovnic a kurtor, pichz do styku i se smutnmi osudy a ppady, kdy pomoci neme ani ona, by by sebevc chtla. Jak se s tmito situacemi vyrovnv? Nejlpe si vyistm hlavu v prod. Pravideln kad tden vyrm do Beskyd. lovk si pi dlouhch trch skvle utepe mylenky, naerp slu a mnohdy m napadne i nco novho k programu sdruen a aktivitm pro dti, k ji opt s smvem.

Budoucnost je nejist

Pehlen potencil

Volnoasovm aktivitm dt a mldee zejmna ze sociln slabch a neplnch rodin, i kdy to tak sama nerada nazv, se vnuje zhruba osm let. Hodn se mluv o podpoe menino-

et se vude. A protoe financovn klubu Ulice je zvisl pedevm na zskanch dotacch a grantech, jsou jeho pjmy rok od roku ni. Samozejm, e se bojm, e to tu budu muset jednou zavt, ale dokud to pjde, budu se snait, aby se to nestalo. Potm i s variantou, e budu

Sta Kantorov

je pedsedkyn ostravsk Duhy Wings. Duina od potku svho psoben provozuje oteven Klub Ulice v Ostrav Zbehu, kter poskytuje kad vedn den dtem bezpen prosted pro odpoledn aktivity v hern a kreativn dln. Dti se tam mohou bez registrovn zapojit do her s ostatnmi, povdat si, pipravit si domc koly, st si asopisy, poslouchat hudbu, vyut bezplatn potae s pipojenm na internet. Sta Kantorov aktivn zasahuje do dn v Duze, v beznu 2012 byla zvolena starostkou Mal Duhy, kontrolnho a metodickho orgnu Duhy, kde u nkolik let byla innm lenem. Duha Wings dky sv kreativn pedsedkyni dvakrt opakovan hostila zahraninho dobrovolnka v rmci skupinov Evropsk dobrovoln sluby, kterou pod nzvem DoDuhy podalo nae sdruen v roce 2007 a 2009, byla tak zapojen do projektu RDM Ns se to tk. Sta Kantorov pat mezi prvn nositele Duhov tafety, ocenn, kter si v Duze navzjem pedvaj dobrovolnci pro ty, kte jsou inspirac pro sv okol, a vyjaduj tak ctu k dobrovolnick prci pro dti a mlde. Jana oupalov, vedouc stedn kancele Duhy

Foto z archivu Stanislavy Kantorov

Nae tma Filantropie, dobroinnost, charita synonyma pro dobro srdce

Maj spolky naeho typu konat dobro jaksi nad rmec svho hlavnho posln? Mme sbrat penze, oacen, mme reagovat na prodn pohromy, na dsiv reporte o nemocnch dtech, o tom, e kvli necitlivmu rozhodnut politick reprezentace pestanou pobrat postien pspvek na dopravu a ke vemu, co na n osud naloil, pijdou jet o monost obasnho vletu za hranice svho stavu? Nesta to, e si dobrovolnci hraj s dtmi, dvaj jim obrovsk dl svho volnho asu, vzdlvaj se pro to, aby doshli na nejrznj zkouky a kvalifikace tu pro prci tborovho zdravotnka, tu pro veden oddlu?
Foto Tomek Hurt, Asociace TOM (tbory pro dti krajan v Bantu, Rumunsko)

Odpovdi jsou, alespo pro mne, jasn. Ano, ano, ne, ne. Filantropie je vchova k humanit. Je j dost? Jsem dalek tvrdit to, e svt kolem je jen a jen zl, ale e by zprvy linouc se dnes a denn z televize i internetu psobily zrovna altruisticky, to se tedy vru ci ned. Umme v naem prosted ukzat pozitivn pklad, ba co vc, umme dti pesvdit, e pro dobrou vc maj nco udlat? Pedpokldme-li, e v oddlech pstujeme neformln vztahy, e prosted je ptelsky formativn, e v dobr nlad na oddlov schzce i u ohn na tboe meme vhodn volenm slovem doclit vc ne kola i prosted rodinn, byl by, myslm, hch toho nevyut. Abych zstal u spolku, o kterm toho trochu vm, u tomk Snad sedm let jsme sbrali penze pro sdruen Mme oteveno?, resp. pro vybaven chrnn kavrny Vesmrna.

Svho druhu to byla velmi populrn akce, kali jsme j Kameny, dti za malovan kamnky nasbraly destky tisc korun pro potebn. Bylo lhostejn, e sdruen Mme oteveno? sdl v Praze, do sbrek se zapojily oddly z cel republiky. Vm o charit provozovan oddly ze Zlnskho kraje, chvlyhodn jsou i podniky, kter pipravuje kesansk oddl Arachn z Prahy. U pravidlem se staly sbrky na snmech i vroch Asociace TOM mlokdo odol a nech kasiku, kter k nmu pipluje pes hlavy spolusnmovnk, bez povimnut. Je mi sympatick, kdy tu a tam na vzvu nelnictva zareaguje oddl a pome teba tm, komu rozbouen eka splchne tbor i lodnici teba tm, e jim pole st svho oddlovho vybaven nebo njakou tu korunu. Tuhle solidaritu obdivuji jen by j mohlo bt vce, o hodn vce. Ve spolenos-

ti, u tomk, bezpochyby i v esk rad dt a mldee, kter udlala v t vci za posledn roky vtan, ale peci jen pomrn mal posun. Veden tomk jde snad ve svch rozhodnutch z tto oblasti trochu pkladem. Dvno jsme se shodli na podpoe t dt dnes u mladch dam a mu v projektu Adopce na dlku. Pspvky na postien povodnmi, dtem s nemoc motlch kdel, podpora poplen Natlce, Lkam bez hranic, alespo mal dar prask anci na podporu dt ulice i spolenosti Pes Pro Tebe Daleko lep je ale altruismus jednotlivc, dt, mladch lid, kterm je tu a tam peci jen teba napovdt. Malm skautm se lutmi kvtky, kter smuj za penze pro potebn, kolednkm charity v Tkrlov sbrce, ty peci nkdo nasmruje A na zvr pklady. Nevm, zda pod

Nae tma
jet thnou, v ivot veejnm jich moc nen, ale zalovm v minulosti. Hlvka, Jedlika, Klr, Havel, kdy shnu jen po tch tuzemskch. Copak ty pny spojovalo? Byli vzdlan, otevenho srdce, byli zmon a vidli dl ne ada jejich vrstevnk. To byla, paneku, participace! Mon bychom se mohli i v naem ranku msto pevykovn m dle vyprzdnnjch slov v tunch nezbytnch dokument, tu a tam podvat, jak chtl participovat Platn. Ideou dobra, tuili jste to?
Tom Novotn pedseda Asociace TOM

Krom souhrnnch informac zde naleznete i pbhy konkrtnch lid, kterm jsme dky podpoe drc z ech a Moravy mohli pomoci postavit se zpt na vlastn nohy a obnovit jejich domovy. Jet jednou dkuji za Vai podporu. Je pro ns nesmrn cenn, e mme v okamicch kriz podporu drc, jako jste Vy. S ptelskm pozdravem Irena Bednov lovk v tsni, o. p. s.

tem z Togny v Indii. Penze poslouily na podporu vzdln a zdravotnick pe pro tyto dti.

Rok 2008
Dobroinnou akc svho druhu bylo nae angam v Bantu. Krom sttnch prostedk (339 904,80 K) jsme do bantskch tbor vloili tak 34 229,20 K z vlastnch prostedk Asociace TOM, a zejmna as a invenci naich vedoucch. Tomci Aliho Alee Hoici podali chvlyhodnou mikulskou nadlku, kde dtem v nemocnicch darovali vce ne 150 plyk. Akce si vimla i esk televize. Prask oddl Arachn vybral v dobroinn sbrce Na svt nejsme sami krsnch 46 765 K. Asociace TOM podpoila v roce 2008 pomoc adopce na dlku ti dti z Afriky i z Indie a dar poskytla i Projektu ance i Lkam bez hranic. Dohromady tyto dary inily 30 800 K.

Rok 2009
sted Asociace TOM poskytlo v roce 2009 finann pomoc ve vi 38 400 K. I letos jsme v rmci projektu Adopce na dlku podporovali ti dti z Afriky a Indie, podpoili jsme rodinu postienou povodn roku 2009, projekt ance, drobn dar jsme poskytli Lkam bez hranic nebo o.p.s. lovk v tsni. Nejvznamnjm charitativnm poinem zstalo bezesporu tboen v Bantu. Krom sttnch prostedk jsme do podn tbor pro dti krajan (spolu s Ligou lesn moudrosti) vloili tak penze spolkov, zejmna ale as a invenci naich dobrovolnk. Nemn zslun byly dobroinn akce podan naimi oddly. Za vechny uveme oddl TOM Arachn, kter uspodal benefin akci nazvanou Na svt nejsme sami, kde se dti mohly zapojit do zbavnch her a koukat se na vesel divadla, zatmco si jejich rodie uvali oberstven i nakupovali dreky na jarmarku. Vybralo se 52 836 K! Cel stka byla poslna chudm d-

Rok 2011
V roce 2100 poskytlo sted tomk finann pomoc ve vi 36 887 K. Podpoili jsme stavbu koly v Africe, kterou organizuje spolenost lovk v tsni, stejn tak i jejich dal projekt Skuten pomoc. Finann dar jsme zaslali sdruen Debra, kter podporuje lbu lid s tzv. motl nemoc. Mezi tradin finann podporu v rmci akce Adopce na dlku pat sponzorovn t dt z Indie a Afriky. Dal finann pomoc la Lkam bez hranic i spolenosti Pes Pro Tebe.

Dobroinnost 2007 TOM Arachn

V nedli 15. 4. se v arelu Bevnovskho kltera uskutenila akce Na svt nejsme sami aneb Pomoc pro misie a dopadla pln vborn! Rno jsme spolen zaali den misijn m svatou s p. Jim lgrem, nrodnm editelem Papeskch misijnch dl v esk republice. Pot na vechny ekal ji bohat program venku ns uvtaly babiky s napeenmi buchtami, maminky na misijnm jarmarku, dti z oddl Arachn, Jeleni a Srius u pipravench her a sout pro dti a Waldorfsk matesk kola s vtvarnmi dlnami. Chvli pot se tak rozebhl program besedy s p. Jim lgrem hlavn o situaci v Bangladi, divadla pro dti, koncert Ztracen kapely a na zvr koncert Vody od prk. Na organizaci se podlelo nejmn sto dobrovolnk. Poas nm nesmrn plo, take sem bhem celho dne pr set lid zavtalo a vybralo se neuvitelnch 37 353 K! Tuto akci navc podpoila Nadace Divok husy, kter stku jet zdvojnsobila, take celkov vtek byl 74 706 K! Vichni odeli radostn a spokojen!
Veronika Rabikov TOM Arachn, Praha

Rok 2010
sted Asociace TOM podpoilo finann pomoc obec Raspenavu prostednictvm sdruen lovk v tsni. Ven, dovolte nm jet jednou podkovat za V finann dar na konto sbrky SOS Povodn podan organizac lovk v tsni. V tomto tdnu uplynulo pl roku ode dne, kdy se prvn zplavov vlna prohnala Raspenavou a dalmi obcemi na severu ech. I dky Va podpoe jsme mohli pomoci 747 rodinm opravit jejich znien dm nebo si podit nbytek, kter jim odnesla velk voda. Podrobnou zprvu o tom, komu a jak pomohl V laskav dar, naleznete na http://clovekvtisni.cz/download/ pdf/300.pdf

Foto archiv Asociace TOM (tbory pro dti krajan v Bantu, Rumunsko)

Nae tma Integran vkendy Halahoje a smvu

Integran vkendy organizuje Studentsk klub Katolickho gymnzia Halahoj Teb u od roku 2009, kdy dvakrt ron pod spolen pobyt pro studenty stednch a vysokch kol a pro klienty tebskho stacione smv, a to za finann podpory Sdruen ptel Jaroslava Foglara a Msta Teb.

Clovou skupinu tvo lid s mentlnm postienm, kombinovanmi vadami a poruchami autistickho spektra v lehkm a hlubokm stupni postien, kte jsou star 15 let, z Tebe i blzkho i vzdlenjho okol (Jemnicko, Nmsko, okol Jaromic, Okek a dal) a navtvuj denn Stacion smv Teb. Ten poskytuje podporu a pomoc lidem s mentlnm a kombinovanm postienm. Nae zazen se sna prostednictvm socilnho uen, pracovnch a vzdlvacch aktivit usilovat o posilovn a rozvoj samostatnosti, nvaz-

nosti a udrovn socilnch vztah a zalenn do bn spolenosti, k vychovatelka a terapeutka pan Lenka Krackov, kter je garantem programu za strany stacione. Klienti stacione ij sice v rodinch, ale jejich monost navazovat nov kontakty, zejmna se svmi vrstevnky, je velice omezen a sloit.

10

Proto druhou clovou skupinu, kter se astn integranch pobyt, tvo studenti Katolickho gymnzia Teb i dalch stednch a vysokch kol ve vku od 15 do 26 let, kte nemaj dnou i minimln dosavadn zkuenost s lidmi s mentlnm postienm, kte jsou vak po celou dobu pod dohledem kvalifikovanch pracovnk, kte jsou jim npomocni. Pi tvorb programu je vdy kladen hlavn draz, aby dochzelo k co nejvtmu vzjemnmu propojen, spoluprci, zapojen do programu, integraci obou skupin, a to ve form vtvarnch, rukodlnch a kulturnch program, her, sout, sportovn, ale i pi pprav jdla, spolenho putovn a dopravy, nkupu jzdenek, vstupenek, v obchodech, i objednn jdla v restauraci, k jedna z vedoucch Hanka Milostn, bval studentka KG. Kadho vkendu se vdy astn a ticet osob (klienti, studenti, doprovod) a vdy je ke kadmu lovku s mentlnm postienm pidlen po celou dobu pobytu k dispozici jeden mlad lovk, kter zde vykonv roli osobnho asistenta. Prv dky tomuto individulnmu pstupu si klienti mohou vyzkouet innosti, kter jim neme nabdnout bn provoz ve stacioni i pobyt v rodin. Velkm pnosem pro klienty u je jen samotn pobyt mimo rodinu trvajc

Foto archiv Vta Oplatka

Nae tma

pes vkend, protoe nkte nebyli dosud odloueni od rodi a jejich pe.

IN.V.4 a scnick tanec

O vkendu 29. 4.1. 5. 2011 probhl v poad u tvrt integran pobyt, tentokrte na zkladn Hbc u Horn Cerkve, kter se nesl ve znamen scnickho tance. Pozvn na tento vkend

pijala Jitka Mozorov, lektorka scnickho tance, kter pochz z Tebe, ale nyn psob v Brn, kde se prv mj. zabv scnickm tancem u lid s mentlnm postienm. Krom tance se bhem vkendu uskutenila tak vroba svcn z hlny, batikovn tk, fotbalov zpas, opkn pekk a spolen pprava nkolika jdel, prochzka k zatopenmu lomu, kter je zkladnou pro cvien mstnch potp, nvtva re-

staurace a tak ast na vesnick oslav plen arodjnic.

Ocenn
Msto Teb udlilo v roce 2011 projektu Integran vkendy podkovn za realizaci tohoto projektu v grantovm programu Sociln sluby.
Vt Oplatek pedseda SKKG Halahoj

Mysl, e fandit Mart Kubiov v jejm sporu s Helenou Vondrkovou je jedin zpsob, jak pomoci zvatm? Tak to jet urit nezn Kimuri, jeden z letnch tbor Hnut Brontosaurus. U pt let se sname pomhat zvatm, kterm zkila cestu civilizace. Na stanicch pro handicapovan ivoichy pomhme zlepit ivotn podmnky pro tamn chlupat a opeen pacienty. Za dobu, co akci podme, jsme u psobili na dvou stanicch. V Pavlov u Lede nad Szavou jsme pomhali opravovat vbhy pro vydru obecnou a voliry pro rzn druhy ptk. Letos se vracme do Prosee u Litomyle. Tamj zchrann stanice Paska je po velk rekonstrukci a my pomeme s dalm vylepovnm jejho arelu. Samozejm budeme v kadodennm kontaktu se zvaty a dozvme se nco o jejich osudech. Ale tak jak meme sami pedejt tomu, aby se ocitla na nkter z podobnch stanic. Tit se me i na proitkov program sloen z her, kter pro tebe a ostatn astnky pichyst sehran tm zkuench organiztor. Pihlas se na www.kimuri.cz! Ctibor Brank

72 hodin - nov projekt RDM

M npad, jak zlepit svoje okol? V, kdo ek na tvou pomoc? Vymysli a zaregistruj si svj projekt na www.72hodin.cz Dej dohromady pr kamard, s nimi npad uskuten, a tm se pipoj k tiscm dobrovolnk po cel na zemi. Projekt 72 hodin pob od 12. do 14. jna 2012. Poj do toho s nmi! Ruku na to! Projekt 72 hodin Ruku na to! bude pedstaven veejnosti v jednotlivch bambiridnch mstech v cel R ve dnech 24.-27. 5. 2012. Prezentaci v kadm mst maj na starosti sami poadatel, ale jist se mete tit na mnoho zajmavch sout s tematikou sla 72. Projekt RDM 72 hodin Ruku na to! jsou ti dny dobrovolnickch aktivit po cel R. Projekt spn probh u vce ne 10 let v mnoha Evropskch zemch a zapojilo se do nj vce ne 200 000 dobrovolnk.
www.72hodin.cz

Foto archiv Vta Oplatka

Kimuri

11

Pedstavujeme PermaLot.... Co je to?

Poslnm sdruen PermaLot je obnovit udritelnost na venkov. Aktivity jsou orientovan na vzdlvn a osvtu v tto oblasti, clovmi skupinami jsou dti, mlad lid, mlad rodiny a dal. Konkrtnmi pklady oblast aktivit mohou bt mj. prodn stavitelstv, permakultura, lesn kolka pro dti, tbory, mldenick vmny apod.

Foto archiv sdruen PermaLot

...Stna ze deva, blta a slmy. Stodola z tvrttunovch balk slmy, se zakivenou stechou pokrytou voln loenou kompostujc slmou. Domeek postaven z kamen, blta, velkch a malch balk slmy zatench hlinnou omtkou, se zelenou stechou, vyhvan raketovmi kamny s vyhvanou lavekou. asn prodn dtsk hit ve stromech, permakulturn zahrada, jezrka. 130 let star stodola, kter prochz rekonstrukc na ukzkov obydl z mstnch slamnch balk, kulatiny

a hlinn omtky, s vytpnm sluncem, devem a sten elektinou ze solrnch panel, s vodou z vlastn studny, kompostovacmi toaletami a koenovou istikou odpadnch vod. Na dvoe pak najdete starou obytnou st, kter bude slouit jako vzdlvac centrum. Nkter jej stny jsou izolovan pidanmi slamnmi balky, jin organicky tvarovanou zimn zahradou. Tamt najdete jezrko sbrajc deov vody a pstup k bio obchdku s faremn produkc ze 17 ha pozemkovho spolku (sady, louky a zahrady), kter se

zpracovv v certifikovan podnikatelsk kuchyni. Vstavba veho zmnnho a tvorba mnohho dalho pithla za poslednch 10 let tm 3000 nvtvnk z vce ne 40 zem do mal esk neziskov organizace PermaLot, sdlc u Bouzova, nedaleko Litovle na Morav. PermaLot byl zaloen v roce 2001 pot, co pro nj bylo zakoupeno 10 ha zemdlskch pozemk. Prvn akce v sob nesla cvien v permakulturnm designu. Pozvni byli lid z tehdy existujcch. ekologickch kruh po cel R. Zhruba 45 lid dojelo na vkend, bhem kterho bylo mon se mnohmu piuit a sdlet ji poznan a na jeho konci vznikl nrt plnu, z nho PermaLot vychz dodnes. Podobnch akc se od t doby konalo vce a mnoz nvtvnci po sob zanechali mylenky a prvky jako jsou hlna na stn, devn dven rmy, nvrh krajinnho designu, spn grantov dosti, nmty pro stavebn detaily i pro volbu strom a ke do sad, tuny posbranch bobul a ovoce, spoustu sklenic se zavaeninami atd. Vtina nvtvnk pobyla na vkend, jin na hodinu, dal nkolik tdn, nkte a na 9 msc.

12

Pedstavujeme
Mnoh z tchto setkn byla naplnna hlubokm lidskm dotekem. Francouzsk dobrovolnice se zamilovala do mstnho hocha, kter v t dob pracoval pro PermaLot a nyn jsou maneli, a s malou dcerkou ij ve Francii v dom postavenm ze slamnch balk. Jeden Litevec, kter do t doby jedl bnou masitou stravu a ml mnoho kilo nadvhy, se inspiroval a po pouhm jednom tdnu mldenickho semine v PermaLotu se rozhodl stt se veganem. Jin lid se v PermaLotu inspirovali a zaali se vnovat profesionln prodnmu stavitelstv. Nmecko-esk pr v naem sadu poal dt, kter porodili v Zajeov, slovensk ekovesnici. Otec bohuel tragicky zemel pedminul rok. Na jeho vzpomnku podme vron letn Tbor Robert pro rodie s dtmi, bhem nho se setkv jeho esko-nmeck rodina v mst, kter ml moc rd, a dal rodiny s dtmi. Poslnm PermaLotu bylo od samho potku obnovit mstn udritelnost na Bouzovsku, a to prostednictvm prvk permakulturnho designu. Je znmou skutenost, e pioni musej asto prochzet velmi nronmi asy. Nen vbec snadn vnovat se alternativnm zpsobm zemdlstv, stavitelstv, vytpn, itn odpadnch vod, jinmu zpsobu stravovn, vchov dt, a vbec jinmu zpsobu it ve venkovsk moravsk oblasti, v zemi v mnoha oblastech ovldan byrokratickm pstupem. V prbhu asu se nm podailo podntit zmnu v ppadech s Ministerstvem zemdlstv (dky emu je nyn mon pstovat zeleninu v sadu pod stromy), kraj uznal nae nmitky ve stavebnm zen, ombudsman uznal, e ednice MMT spravujc mldenick programy se opravdu dopustila chyby, kter pro ns znamenala nejen kontroly z finannho adu, ale tak

I pes tyto neradostn zleitosti jsme se s pomoc dobrovolnk pustili do rekonstrukce star stodoly, oputn 30 pedchozch let. Vyuvme prodnch materil a sname se vytvoit mal vzdlvac centrum zamen na permakulturu a prodn stavitelstv. Centrum ji nyn pod adu akc pro veejnost, asto jde o akce bez pspvku. Zaloili jsme prvn lesn kolku pro dti v Olomouckm kraji (Rarci), produkujeme stovky litr biomotu a pravideln peeme kvskov chlb, sume ovoce a podme kurzy, prohldky, prezentace a ste. Podnt k zaloen PermaLotu dal bval dnsk svtobnk, kter do R pijel v roce 1998 a uvdomil si potebu obnoven mstn sobstanosti. Dky ad okolnost se stalo, e organizace se usadila v blzkosti malebnho Hradu Bouzova. PermaLot byl zaloen jako lensk organizace, ale po vodnch letech (s vce ne 100 leny) pestalo bt clem mt leny a stalo se jm sp vytvet sovn mezi lidmi, a tak pispvat k naplovn posln. Mnoho aktivit vlastn funguje jako symbiza. Znamen to, e se me stt, e vs budeme povaovat za per-

V roce 2011 jsme oslavili 10. narozeniny PermaLotu a podali mnoho akc od organizace obronho ptidennho setkn evropskch stavitel ze slamnch balk (pijeli lid z 24 zem), pes jarmark s workshopy E-Kohabitat, po semine a dtsk tbory. V loskm roce jsme tak postavili autobusovou zastvku a bez nroku na odmnu ji vnovali Obci Bouzov. V tuto chvli chystme pln akc na rok 2012, oekvme vsledky velkho grantovho zen na ppadnou obnovu podkrov na zzem pro environmentln-vzdlvac akce. Sledujte tedy nae strnky a facebook, kde o akcch a dalm vvoji budeme informovat.
Max Vittrup Jensen a Radka Jensen

PermaLot
Podol 3 783 25 Bouzov Telefon: 585 152 010 E-mail: radka@permalot.org Web: www.permalot.org

Foto archiv sdruen PermaLot

neoprvnn naen a poadovn pokuty. Tento posledn jmenovan ppad ns bohuel pipravil o monost zskat velkou rozvojovou dotaci, po dobu dvou let jsme nemohli dat v rmci ady dotanch a grantovch pleitost a pipravilo ns to o monost dotan zamstnat mstnho pomocnka. Nejvt brzdou za 10 let existence bylo, e na vlastnch zemdlskch pozemcch nm nebylo umonno postavit prodn (kompostovateln) stavby, kter mly vytvoit zzem pro ekovesnici.

maloana, ani byste zaplatili lensk pspvky i se v posledn dob v PermaLotu fyzicky objevili. Je to toti tak, e PermaLot za svou existenci vd mj. tm, kte se podlej na tvorb strnek, tak lidem z Hnut Brontosaurus, kte o vkendech pomhaj s rznmi innostmi, i jinm, kte pracuj na grafice naich propaganch materil, dle spolupracujcm biofarmm, fundraiserm a vem dalm, kte pili pomoci jako dobrovolnci nebo v rmci placenho semine.

13

Ze sdruen Spolen vprava k huculskm konkm

Foto Michala K. Rocmanov a Frantiek Plpn

Na Aprla se vydaly skautsk oddly Ze-Hnje-She-Kha a Potkani na prvn spolenou vpravu. Clem byla farma Aster, kde sdl uniktn chovn stdo huculskch kon. Oddly maj spolenou klubovnu na Mal Stran. Obma oddlm odrostli lenov a rozhodli se loni na podzim udlat nbor mladch dt. Potkani jsou ale oddl svm zpsobem uniktn. Vedouc i lenov jsou toti neslyc. Ze-Hnje-She-Kha kdysi byla dtskm turistickm oddlem pi TJ Aster a vpravy ke konm patily k pravideln innosti.

Konen do sedel! Je ns hodn, a tak na kadho vyjde jen chvilka, vtina mladch len je tu poprv, ale uvaj si to vichni. A dojmy ze spolen vpravy? Potkani pr stle mluv o jedn na konch a my zase znakujeme.
Michala Kateina Rocmanov Junk svaz skaut a skautek R

d podnou prci. Konci jsou natst ohromn trpliv. Znte hru na upra? Kdy upr to, mete se zachrnit jedin tak, e jmenujete nkoho jinho. Jene jsme mezi neslycmi, a tak se nejdv musme nauit jmna vech ve znakov ei. My slyc dostvme tak kad svj znak. Hra je pln smchu. Pepe z tomckho oddlu Arachn um znakovou e, a tak jela s nmi jako tlumonice. M nelehk kol vysvtlit nco z historie hucul, jak se chovat u kon a jak je sprvn vyistit... Akoliv jsou huculov menho vzrstu, u dt bud respekt. Dostali jsme toti za kol vyistit nkolik odrostlch hbat. Jsou obalen zaschlm bltem, a tak to

14

Ze sdruen Ze sdruen RDM jednou vtou

stedn Karlovarsk Soubor psn a tanc Dyle ani letos na Velikonoce nezahlel. V nedli 8. dubna vystoupil na Velikononch trzch ped Hlavn potou a na Velikonon pondl vyrazila pnsk st souboru na tradin krojovanou pomlzku. www.folklornisdruzeni.cz Benefin aukce pro Nadaci Divok husy a obansk sdruen Letn dm, konan 29. bezna 2012 v hotelu Hilton Prague Old Town, vynesla vce ne 60.000 korun. www.letnidum.cz it kostm, prodn barven vlny, karetkovn, tkan na hebenovm stavu a plstn... Jarn workshop obanskho sdruen Boii, podan 14. dubna 2012 v Nasavrkch, byl tentokrt zamen hlavn na prci s textilem. www.boii.cz Tak jako loni i letos pichz Hnut ebk se sri vkendovch vzdlvcch workshop. Cyklus je uren v prv ad budoucm lektorm a instruktorm jmenovanho sdruen, ale tak pedagogm, volnoasovm pracovnkm, oddlovm vedoucm, pracovnkm DDM a dalm zjemcm. www.hnuti-zebrik.cz O velikononch przdninch vyrazili habartovt pioni na pionrskou zkladnu Bystina, aby se zdokonalili v zlesckch dovednostech a znalostech. www.pionyr.cz Brontosua dtsk oddly se na posledn dubnov vkend sjely z rznch kout republiky do jihomoravskch Mikulic na Setkn Bro, kde byly vyhleny vsledky celoron soute Duhov stpky, udleny odznaky Duhovm prodovdcm a zvolen Brk roku. www.brontosaurus.cz 24. dubna, v den svatho Ji, patrona skaut, bylo v televizi na T2 vnovno cel odpoledne a veer stmu vro skautingu v esk republice. www.skaut.cz Za oslavou 20. vro zaloen AMD R vyjeli debruji klubu FreeDek z Frdku Mstku ve dnech 30. bezna a 4. dubna www.debrujar.cz 2012 do Pae.

Svdectv o smyslu skautingu

Tmito slovy uvedl knihu spisovatel Ji Strnsk. Takovou vpravn publikace Skautsk stolet, kterou si et skauti pipomnaj stolet skautingu v naich zemch, bezpochyby je. Dechberouc snmky, fotky, kter dokldaj zatky skautskho hnut, pobytu v prod, angam vznanch mu rakousko-uherskho csastv, pozdji republiky, kte se dali do slueb rodcho se hnut Prvn tp v echch stlo na skautskm tboe na Pleivci v roce 1913. Vdli jste to? Tuili jste, e si zakladatel eskho skautingu oblbil Jiho Wolkera natolik, e mu svil zastupovn v roli vdce tbora? Nacist a komunist skautm nepli: i o tch mrazivch dobch se v publikaci dotete. Kniha je pozoruhodn zalidnn: stolet historie bratrm skautm pinesla snad nekonen zstup osobnost, kter v knize defiluj spojeny ulechtilmi mylenkami: bavit, vychovvat, vzdlvat, budovat spolek Potiteln je, e knka neuvzla v minulosti, pestoe jej historiografick svdectv je pnosem nejpodstatnjm. Je zpracovna modern, a peci pimen konzervativn. Me potit pamtnka, kter byl ped padesti lety

lenem Foglarova oddlu stejn dobe, jako dnenho patnctiletho skauta. Pozoruhodn je galerie osobnost na konci publikace vetn kreseb vech starost, nelnk a nelnch. Autor tto glosy se s mnohmi z tch souasnch zn a me konstatovat, e bt skautem je krom jinch radost tak vcelku zaruen recept na dlouhovkost mstostarosta Junka dr. Ji Navrtil, vtan host tomckch snm a jinch pikuntli, kter pt rok oslav devadestku, je toho jasnm dkazem! Editor Roman antora nevhal shnout pi pprav tto pozoruhodn knihy

i po publikacch sptelench spolk. Tak na stran 212 najdeme fotku pebalu hry Hobit od Jiho Choura hned pod diplomem z tborov hry Alvarez, kter Jimu Navrtilovi ped 70 lety vystavil osobn Jaroslav Foglar. Publikaci Skautsk stolet s psobivou fotografi od Ladislava Sitenskho na oblce lze tenm Archy jen doporuit. Vydalo ji a o nco levnji ne v maloobchodn sti prodv Tiskov a distribun centrum Junka v Praze (tdc@junak.cz, www.skaut.cz/obchod).
Tom Novotn pedseda Asociace TOM

15

Ze zahrani Staval som kolu v Himaljach

Neviete, o budete robi cez leto? Minul rok v januri som to ete ani ja nevedel. No mal som astie, e som na tudentskej konferencii v Brne stretol Jirku Szela z Hnut Brontosaurus. Mal prednku o kole so solrnym vykurovanm, ktor stavia v Malom Tibete z prrodnch materilov.

...A ja ako milovnk hr a prrodnch materilov som zaal pi, e o mojom programe na przdniny je rozhodnut. Slovo dalo slovo a za pol roka som vyrazil do Himalj stava kolu ako dobrovonk.
Foto Stanislav Vanek

ako na cviisku...
Prprava pred cestou bola zodpovedajca cieu naej cesty mal dedinka Mulbekh, odrezan a ukryt medzi ttmi najvych vehr na Zemi, na severe preudnenej Indie, v oblasti nazvanej Ladak, ktorej zemie sa nenachdza niie ako 3000 metrov nad morom. To znamenalo vybavi vza, okovania, poistenie, pozha tepl, studen aj pracovn obleenie a vybavenie na treky, lieky na vemon choroby a hnaku, plenku, preta o najviac cestopisov a kondin prpravu v podobe chodenia s plnm batohom po meste, chodenie s plnm batohom po schodoch jedensposchodovho interntu hore-dolu a behanie po tch istch schodoch bez batohu, ale rchlejie. Ako sa nakoniec ukzalo, vetko zl je nakoniec dobr, alebo ako na cviisku a mono udychan a ustat vyjde hore schodmi.

Juley, dzo a dl
V Indickom Dill ns akalo oakvan: teplo a vlhko. Monzny stle arapatili, ale na vtierav poasie a permanentne prepoten trik sme si nemuseli dlho zvyka, lebo Dill bola len prestupn

16

stanica pred cestou do Lehu hlavnho mesta Ladaku. Pvodnm plnom bola cesta autobusom z Dill a do Lehu, ktor trv niekoko dn, ale pln sme zmenili a tty himaljskych vrcholov sme si vychutnali zhora. A tie trochu adrenalnu pri pristvan na letisku v Lehu v nadmorskej vke 3500 m. n. m. Vlhk a tepl poasie vystriedalo poasie such a tepl. Vysok kopce zastavia vinu zrok od Indickho ocenu, vaka omu m tto oblas mnostvo zrok asi ako na Sahare. Ani toto vak ete nie je naa konen zastvka. Dvame si pr dn na aklimatizciu a spoznanie miestnej kultry, pecialt a rozrenie slovnej zsoby. Nauili sme sa, e v Ladaku nemaj jakov, ako sme si pvodne mysleli, ale zvieratk nazvan dzo, o je krenec medzi jakom a kravou. Ochutnali sme dl tradin ladack jedlo z dostup-

nch surovn, najm strukovn. V Indii je najrozrenejm nboenstvom hinduizmus, v Ladaku je to vak tibetsk budhizmus a udia rozprvaj po ladacky. Rd by som vyzdvihol jedno krsne slovko juley, ktor znamen dobr de, akujem aj dovidenia a poas viny pobytu sme si s nm a anglitinou ahko vystaili. Po pr doch a jednom pale sme povedali Lehu juley a vydali sa do 180 km vzdialenho Mulbekhu. Teraz u po ceste. T hodnotm ako vemi zaujmav a adrenalnov. Aj napriek tomu e to je jedna z tch lepch a v porovnan s cestou do Manl iba slab odvar. Tam, kde by Eurpan pred zkrutou pribrzdil, domci zatrbi. lovek si proste chvu mus zvyka na ostr zkruty nad roklinami na rozbitej ceste a skutonosti, ktor tu patria ku kadodennmu ivotu.

Ze zahrani
v Indii je predsa troku in. Pomalia. Zoberme si tak odrezanie latky. Elektrick okrun plku mte k dispozcii, ale nie elektrinu. Tak sa vyberiete hada run plku, t nikdy nie je tam, kde ste ju nechali, ak ju njdete, zanete reza. Lene t plka je asi tak ostr, ako prborov nok, tie sa skoro zadchate, lebo ste v nadmorskej vke 3300 m. n. m. Po pol hodine mte latku odrezan. Pre ns ako stavbrov to bola zaujmav sksenos. Po pr doch na stavbu dorazil teodolit (geodetick prstroj na meranie uhlov) a my sme sa pustili do vkovho a polohopisnho zamerania pozemku. Zaali sme kad rno po dobrch raajkch, ktor nm pripravil miestny kuchr. Na obed sme sa dobre najedli v kolskej jedlni spolu s uiteskm zborom. Hlavnou zlokou potravy bol u spomnan dl strukoviny naprklad s baklanom, kapustou a zemiakmi alebo plackami chapati miestnym chlebom. Merali sme aj poobede a veer, ke la elektrina, sme vsledky kreslili do potaa. ivot v malej dedinke sa naoko me zda nudn, ale zkonitosti, ktor platia tu a nie u ns z neho robia zbavu od rna do veera. Ja som si vemi uval rann umvanie pri pumpe so studenou vodou, to loveka naozaj nakopne. Dobrodrustvo si uijete, aj ke chcete raz za as zabehn na internet. Normlna vec? Nie, ke elektrina sa zva zapna o 8 veer a vypna o 11 v noci. Zva znamen, e sa me, ale aj nemus zapn, alebo sa zapne o hodinu neskr a vypne o hodinu skr. A to ete vbec nemte istotu, e pjde internet. Jednho da sme boli s priatekou Jirkom pokarhan za necudn dranie a mono aj pusu na verejnosti. Tto situcia celkom rozprdila pokojn vody miestneho spoloenskho ivota a na situcie, ktor si normlne ani neuvedomujeme, sme si museli dva v pozor. Ale najviac dvalo zabra chodenie hore schodmi. Napriek postupnej aklimatizcii nm dvali kad schody pekne zabra a rchlo vybehn sa ned nikam. To vedia aj domci a ich kroky a aj ivot na dedine s kudn a rozvne. Takto as plynul pomaly i rchlo, a priiel as poveda juley aj Mulbekhu. Ak privtanie bolo vemi prjemn, lenie bolo vemi prjemn prekvapenie. Pred tudentmi celej koly nm poakovali zstupcovia miestneho zdruenia a odovzdali khataky (ly s budhistickmi znakmi a symbolikou). Potom sa hrali hry a podvalo oberstvenie. Tak

Dedinka v dol
Mulbekh je krsna mal dedinka uloen medzi rozklenutmi tvortiscovmi ttmi. Mal avnato zelen a lt polka kontrastuj so suchm okolm. Aj tu meme obdivova majstrovsk vyuvanie vody. Pr sto metrov od zaprenej dialnice le cie naej cesty Spring Dales Public School. Skromn kola, na ktorej psobia ako uitelia esk a slovensk dobrovonci z dobrovonckeho zdruenia Brontosaurus. Okrem vyuovacch aktivt sa Brontosauri pustili aj do ambicizneho projektu rozrenia koly a prstavby niekokch alch blokov. My sme chceli priloi ruku k dielu. V ase nho prchodu sa prve pracovalo na debnen a betoni zkladov. Teili sme sa, e meme pomc a pustili sme sa do drobnch tesrskych prc pod vedenm sksenho eskho tesra Kubu. Rchlo sme zistili, e prca

Nasp v civilizcii
Cesta nasp u bola kludnejia alebo my otrlej. V Lehu sme si vyhradili ete pr dn na spoznanie okolia. Toto mesto prelo za niekoko poslednch rokov vekm rozvojom. Vea polok muselo ustpi hotelom a ubytovniam, pretoe ospal zimn mesto sa poas sezny men na centrum turistickho ruchu so vetkm, o k tomu patr jedlo, ubytovanie, zbava, vlety. My sme podnikli populrnu cestu k jazeru Pangong Tso, bicyklov vlet ku kltoru Matho a prdov trek a na miestny hot spot, estiscovku Stok Kangri. Vyskali sme si kpanie v adovej vode, tajomno duchovna aj vstup po adovci odporam vetky. Potom u nasledovala cesta domov po rovnakej ose ako z domu. ist triko a voav poste som uvtal, ale na Indiu a budhistick Ladak si vdy rd zaspomnam. Alebo sa v Mulbekhu stretneme tento rok?
Stanislav Vanek

Foto Stanislav Vanek

ako vetko v tomto kraji, sa aj tto udalos odohrala nentene v priateskom duchu. Jeden z najkrajch zitkov z celho pobytu, ktor odzrkaduje vek udskos a dobrotu miestneho udu.

17

Rozhovor Trochu jin integrace

Na rozdl od vtiny zitkovek jsou nae kurzy a akce oteveny i lidem s tlesnm i smyslovm postienm. (www.zivotjinak.cz)
Rozhovor s Martinem Suky Sukanm, pedsedou obanskho sdruen ivot trochu jinak Vae sdruen je jednm z tch, kter se clevdom zabvaj integrac lid se zdravotnm postienm do vtinov spolenosti. Nabz jim ivot trochu jinak, ne by je zejm bez Vaeho zjmu, nasazen a aktivit ekal. Co vlastn ono trochu jinak znamen v praxi, myslm konkrtn ve Vaem pojet? J bych ekl, e zabvme se je mon a lehce nadnesen. Spe se sname integraci, myslm te do vtinov spolenosti, napomoci. Abych to vysvtlil, my s integrac nepracujeme prvoplnov, ale ona nm na akcch vznik tak trochu mimodk. Kdy to eknu velmi zjednoduen, jedin co v tomto smdm. K dispozici maj jen vodc lano, kter uruje cestu, a ve skupin patncti astnk jsou ti nevidom. V tuhle chvli dochz k pevrcen bnch rol a nevidom astnk se dostv do vedouc pozice, prov pocit odpovdnosti za druh a zrove je nucen aktivn pistupovat k een nastal situace. Vidc astnk naopak prov, jak to je, bt odkzn na pomoc druhch, a zav reln pocity nevidomho lovka v cizm prosted. Na zklad takov aktivity pak probhne reflexe, kde maj vichni astnci monost vzjemn sdlet proitou zkuenost (jak se ctili, co jim bylo nebo nebylo pjemn, co jim pomhalo, co nikoli) a na zklad tohoto ohldnut pak definovat zsady sprvnho veden nevidomho lovka. Kdy se to pokusm zobecnit, pro astnky bez postien je vznam spolen sdlench zitk prv v tchto zitcch, kdy maj monost setkat se v relnm prosted s postienm lovkem. Pi formulaci vlastnch nzor, postoj, i konfrontaci se zaitmi stereotypy pak vychzej z vlastnch proitk nikoli z obrzk i skript, jak tomu bv ve kole. Pro astnky s handicapem vychzm te s vlastn zkuenosti vidm nejvt pnos v setkn se s lidmi z vtinov spolenosti, protoe akoli se o integraci (resp. inkluzi) dnes hodn mluv, ne vichni lid s postienm se pohybuj mimo komunitu stejn znevhodnnch. Vznamnou roli tady tak samozejm hraje monost prezentovat ve-

videln podme rznorod zamen zitkov kurzy, turistick a kulturn akce a jednou ron spolupodme benefin akci. Jak vznam maj spolen sdlen zitky pro zjemce o Vmi podan a veden kurzy pokud tedy mete soudit z ohlas, kter na n ze stran astnk pravdpodobn mte...? Ten vznam je v prv ad ryze individuln a velmi tko miteln, zkusm se vak k odpovdi dostat men oklikou. Na kurzech, kter podme, pracujeme s metodou zitkov pedagogiky, kter sama o sob stav na spolenm proitku, kter je potom v rmci skupiny sdlen a reflektovn. Zkusme si to piblit na jednoduchm pkladu. Mme aktivitu, jejm clem, rozumno clem pro astnky, je (v absolutn tm a bezhlun) projt lenitm proste-

Foto z archivu Martina Sukanho

18

ru podnikme je, e do konkrtn pozvnky napeme: Akce je oteven i pro lidi se smyslovm i tlesnm postienm a potom samozejm pizpsobujeme konkrtn aktivity tak, aby byly jednak zvldnuteln, ale pedevm pnosn i pro astnky s handicapem. Samotn integrace na akcch pak probh u jenom tm, e vedle sebe ij a funguj astnci s postienm a jejich zdrav vrstevnci. Rozhodn to vak nen o tom, e astnci bez postien by se o handicapovan museli starat, a plnili tak primrn roli jejich asistent sname se, aby to byl oboustrann obohacujc proces. Jinak, co se tk konkrtnch akc pra-

Rozhovor
ejnosti specifick poteby postienho lovka Dle je tady vznam z pohledu osobnostn socilnho rozvoje, komunikanch dovednost a spousty dalho to je vak soust i bnch zitkovch kurz. O co jsou naopak obohaceni ti, kte se v TJ dl o svj voln as s mn tlesn i smyslov indisponovanmi mladmi lidmi? TJ je pro ns v druh ad zbavou (abych odpovdl trochu jinak) a v prv ad innost, kterou vnmme jako smysluplnou. Nemohu mluvit za vechny nae lektory, ale sm za sebe mohu ci, e prce v TJ mi dv pocit uitenosti, cle, ke ktermu mohu smovat, a naplnn, tvoen a seberozvoje pi pprav a nsledn realizaci konkrtnch akc. Je to rovn o rozvoji vech tch monch i nemonch klovch kompetenc (komunikace, tmov spoluprce, schopnost veden lid ). Jak vlastnosti jsou dleit pro to, aby mohl nkdo zdrav obstt ve zkouce zvan TJ? Podle eho si vybrte spolupracovnky? s innost Vaeho sdruen udlalo radost? Tak jednak asi zprva, e nm byl v rmci evropskho programu Mlde v akci finann podpoen projekt Zitky bez hranic, a taky fakt, e se nm podailo troku obmnit tm, ve kterm jsme pracovali ve stejnm sloen u takka ti roky. Na jak akce se potebn, kterm v TJ podvte ruku, mohou letos jet tit? A co u maj vbec za sebou? Tento rok byl zatm, oproti tm pedchzejcm, troku slab. Bohuel se nm nepodailo naplnit zitkov kurz, kter ml bt v dob Velikonoc. Zato jsme uspodali jednu vt a jednu men zpvac akci a v souasn dob intenzivn pracujeme na zitkovm kurzu ZAOSTENO (vce na www.zaostreno.zivotjinak.cz), kter se v lt zam na vyrovnvn pleitost mezi vidcmi a nevidommi mladmi lidmi. Jedn se o jednu z mla akc, kde chceme clen pracovat s integrac, take bude i na nae pomry tak trochu jin. V zvru roku pak plnujeme jet jeden kurz zatm vak nen pln

zejm, na co bude zamen. Mimo to mme samozejm spoustu npad, kter v ns postupn kl, a u te se tme na osobn setkn, kter v budoucnu probhnou. Chtl byste k tmatu naeho rozhovoru sm jet nco poznamenat? Ano, chtl bych podkovat a popt pjemn dny!
Za rozhovor podkoval Ji Majer Foto z archivu Martina Sukanho

Pro ns je dleit, aby lektor byl oteven, tolerantn a citliv pi prci s druhmi, ppadn ml jinou dleitou pednost (nap. uml vait i hrt na njak hudebn nstroj), pro kterou bychom si jej vybrali. Tohle je nicmn ideln stav v praxi to mnohdy vypad tak, e do tmu pibereme toho, kdo m zjem, a on se buto osvd, nebo nikoli Kadopdn prv vbr a zapojovn kvalitnch lektor, kte maj jednak zjem o nai specifickou clovou skupinu, a jednak jsou schopni s n pracovat, je jednou z mch priorit coby pedsedy sdruen. Co Vm v posledn dob v souvislosti

19

Z RDM P.A.V.E.: Jak dl s dobrovolnictvm v Evrop

Evropsk rok dobrovolnictv (ERD) 2011 je sice minulost, dobrovolnci a jejich naden vak zstvaj. Jene co s tm dl? Odpov by se mohla skrvat v cca padestistrnkovm dokumentu nazvanm Politick program pro dobrovolnictv v Evrop (P.A.V.E.)
Je opaten vysvtlujcm podtitulem Cesta k zajitn trvalho odkazu Evropskho roku dobrovolnictv 2011. Podstatnou st z nj do etiny peloil a na vodnm semini zjemcm pedstavil Pavel Trantina, kter se jako solitr za eskou republiku na pprav zmnnho evropskho dokumentu pmo podlel. Na pracovn setkn konan 19. bezna t. r. v prostorch esk rady dt a mldee (RDM) dorazili pedstavitel nkolika do ERD zapojench nesttnch neziskovch organizac a spolu s nimi pijali pozvn i vysoc ednci dvou zainteresovanch ministerstev MMT a MPSV. Smyslem jejich setkn bylo otevt vcnou diskusi nad uplatovnm nvrh v dokumentu obsaench. Semin se uskutenil dky podpoe RDM, MMT a Aliance dobrovolnickch organizac pro ERD 2011 (EYV 2011 Alliance). Ale zpt k dokumentu P.A.V.E. Jak vodem upozornil pedseda RDM Ale Sedlek, v roce 2011, bhem ERD, vznikl na evropsk rovni soubor doporuen, jak by se mohlo i mlo dobrovolnictv v nsledujcm ase rozvjet. Pro vznikl na evropsk rovni? Protoe leny tvr skupiny bylo na 100 zstupc nadnrodnch, celoevropskch organizac. Nzorov pluralita ohledn tmat pak byla dna tm, e kad z tchto organizac zasteovala urit zjmov proud. Kdy jsem se s tm dokumentem seznmil, tak prvn, co m zajmalo, bylo, jestli je tam nco, na co jsme v esk republice (tak) sami nepili? A opravdu jsem nco takovho objevil. Jde o apel smrem ke sttn sprv, aby a bude novelizace zkona o sttnch zakzkch mly pednost ty spolenosti, kter prok, e vyuvaj dobrovolnky, a tm pdem zajist efektivnj nakldn s tmi prostedky, poznamenal Ale Sedlek. Dokument P.A.V.E. pak podle pedsedy RDM vytv zajmavou matici, kdy u kad clov skupiny instituce EU, lensk stty, sociln partnei a obansk spolenost sleduje, jak se da a jak bude tedy konen podoba toho zkona. Nicmn velkou st bod, kter jsou tu zmnny, chystme, k. Kdy Evropsk rok dobrovolnictv skonil, f ministerskho odboru pro mlde vnmal urit pelapovn na mst, je podle nj nastalo po jzd podle jzdnho du ERD. Michal Urban proto semin k P.A.V.E. uvtal a na dokumentu samm ocenil mru jeho konkrtnosti, pro materily evropskho stihu a netypickou. naplovat vytyen zmry, znm ostatn i z esk praxe ERD: 1) usilovat o vytvoen prosted pznivho pro dobrovolnictv a tam, kde je teba, eit stvajc pekky brnc dobrovolnm innostem; 2) umonit organiztorm dobrovolnch innost, aby zlepili kvalitu svch innost, tedy i dobrovolnickch; 3) oceovat a uznvat dobrovoln innosti ze strany tvrc politik, organizac obansk spolenosti, veejnch instituc a odvtv formlnho a neformlnho vzdlvn i zamstnavatel; 4) zlepit povdom o hodnot a vznamu dobrovolnictv. Podobn jako pedsedu RDM i editele Odboru pro mlde MMT Michala Urbana potilo, e v evropskm dokumentu nael naprostou vtinu oblast spjatch s aktivitami ERD v na republice. Neznamen to, e to je splnno, podotkl Michal Urban, ale velkou st pokrv to, co chceme eit novm zkonem o dobrovolnictv a te je jen otzka, jak se nm co poda prosadit Bval pedseda RDM, nyn len Evropskho hospodskho a socilnho vboru (www.eesc.europa.eu) Pavel Trantina jak bylo ji dve eeno se jako jedin ech prosadil do struktury pracovnch skupin k P.A.V.E. Ml jsem tu est spolupedsedat pracovn skupin, kter se zabvala prvnm rmcem pro dobrovolnictv, upesnil. astnci semine si pod jeho vedenm nyn dokument postupn proli a pot v mench skupinkch detailnji probrali monosti naplnn jednotlivch doporuen z evropskho dokumentu v eskch podmnkch. Prvn doporuen jsou adresovna vem zapojenm skupinm (stakeholderm), nsledn evropskm institucm, lenskm sttm, socilnm partnerm a obansk spolenosti jako takov. Tm je vlastn nartnuta osnova dokumentu, nebo tyto tyi skupiny (respektive pt, kdy vezmeme v potaz, e st doporuen je urena vem) jet lcuj se tymi ve uvedenmi

20

Foto Ji Majer

Z RDM
oblastmi, na n se Evropsk rok dobrovolnictv soustedil. Tak tedy vypad vlastn struktura P.A.V.E., ona matice, o kter se zprvu zmnil Ale Sedlek. Textov materil v esti sekcch rozpracovv z pohledu pracovnch skupin pslun doporuen, zasazuje je do irho kontextu, nabz definice i prvn rmec pro dobrovolnictv a to vetn ilustrativnch pklad z praxe jednotlivch zem. V tom nm hodn vyla vstc organizace Pro Bono, evropsk s prvnk: my jsme jim zadali kol a oni bhem tdne byli schopni pijt s pklady, kter tu najdete, poznamenal Pavel Trantina. O doporuen jakho druhu se tedy nakonec jedn? Dokument P.A.V.E. skt podle naeho zstupce v tmu jeho tvrc irokou klu monost financovn dobrovolnickch aktivit (dobrovolnictv by nap. mnlo bt uznno jako pspvek k jednotlivm grantm). Novinkou, o n se u ns tak zatm nediskutovalo, je vytvoit evropsk znalostn institut dobrovolnictv a nvazn instituty nrodn jako msta, kde by bylo mon archivovat a dohledvat veker podstatnj przkumy a statistiky tkajc se dobrovolnictv. P.A.V.E. si vm pravidel pro zapojovn dobrovolnk do rozhodovn organizac, uznvn jejich prv a povinnost, statistickho men, citliv otzky princip kvality i rozdlovn prostedk na tuto sfru lidskch innost... Pavel Trantina jako novum uvedl doporuen vytvoit a podporovat evropskou kartu dobrovolnka; nyn tu existuj EURO<26 a AIESEC karta nvrh zn, aby se vytvoila jejich dobrovolnick obdoba nebo sp label (etiketa, ttek, znmka) na ty stvajc. Smrem k evropskm institucm P.A.V.E. doporuuje mj. koordinovanj pstup na rovni Evropsk komise, Evropskho parlamentu, Evropsk rady a navzn na vechny evropsk strategie. Za ponkud kontroverzn pak oznail Pavel Trantina teba snahu pijmout spolen pstup k dobrovolnick legislativ. Problm je v tom, e zatmco v nkterch sttech je legislativa velmi striktn a vcemn omezuje dobrovolnictv, tak teba v severskch sttech nemaj dnou specifickou legislativu a pomrn siln se brn vdi, Britov a jin aby vznikalo nco spolenho, rozvedl vedouc semine. Dobrovolnick organizace po t legislativ tady volaj, samozejm ale kaj, e by se mlo zabrnit jakkoliv zbyten harmonizaci, dodal Pavel Trantina. Podle jeho slov by mohl bt kompletn esk peklad P.A.V.E. hotov nkdy v prbhu dubna. P.A.V.E. m ukzat smr, jakm se dobrovolnictv v Evrop bude nebo alespo me v ad zem starho kontinentu vetn R dle ubrat. M bt tedy jakmsi ukazatelem cesty v dob, kdy se o Evropskm roku dobrovolnictv d u hovoit jen v ase minulm.
Ji Majer

Video k dokumentu P.A.V.E. : m.adam.cz/video/1

P.A.V.E. je ke staen v anglitin na www.eyv2011.eu/images/stories/pdf/EYV2011Alliance_PAVE_copyfriendly.pdf esk verze: (http://www.adam.cz/doc/1333353126_sb_pave-cs.pdf)

Pracovn skupina esk rady dt a mldee Stt (Ale Sedlek, Josef Vprachtick a Tom Novotn) navtvila 21. bezna nmstka ministra kolstv Jana Kocourka. Zstupci spolk a nmstek se bhem necel hodiny vnovali problematice financovn nesttnch neziskovch organizac, projektu Kle pro ivot a pipravovanmu navazujcmu projektu. Pozornost vnovali tak otzce personlnho sloen Komory mldee (Komora) poradnho orgnu ministra kolstv, mldee a tlovchovy, ktermu Jan Kocourek nyn pedsed. Jan Kocourek i zstupci esk rady dt a mldee (RDM) vyhodnotili spoluprci v Komoe jako pnosnou a jej pedseda pedal nmstkovi ministra nominace RDM pro dal volebn obdob Komory. Pedstavenstvo doporuilo, aby sdruen i nadle v Komoe zastupovali Ale Sedlek, Petr Halada, Josef Vprachtick a Tom Novotn. Zstupci spolk se dle zajmali o finann situaci v rezortu kolstv. Zda rezortu hroz, e by uvaovan

vzn prostedk postihlo i dotan prostedky MMT, kter byly ji v rmci dotanho zen nesttnm neziskovm organizacm pidleny a jejich vsledky zveejnny na webu MMT. Nmstek Kocourek konstatoval, e takovou situaci si lze obtn pedstavit, ale v letech 2013 a 2014 lze oekvat v rozpotovm vhledu daleko tvrd krty.

Ptomn se shodli, e v tomto kontextu bude vhodn, aby RDM apelovala na Svaz mst a obc s podntem smovat prostedky ze zdann hazardu, kter msta od ledna 2012 zskvaj, tak na aktivity dt a mldee. Ptomn zstupci spolk vak upozornili na fakt, e tyto finann prostedky nemohou v dnm ppad nahradit dlouholet centrln financovn. Zstupci sdruen tak apelovali na nmstka, aby maximum prostedk z rezortnho rozpotu bylo pouvno na zkladn aktivity sdruen dt a mldee, na kontinuln podporu spolk a aby rozvojov programy, evropsk projekty atd. byly v dob finann krize financovny tehdy, a budou zajitny zkladn aktivity sdruen. Zvrem vcnho jednn nmstek ministra Jan Kocourek pislbil, e bude iniciovat schzku novho editele Nrodnho institutu dt a mldee PaedDr. Jiho Baumruka se zstupci RDM.
Tom Novotn

Foto archiv MMT

Zstupci RDM nvtvou u nmstka ministra kolstv Jana Kocourka

21

Z RDM Krtce z RDM

RDM realizuje projekt 72 hodin Ruku na to!, inspirovan zahraninm vzorem. Nabdne zjemcm z ad dt a mladch lid, aby vlastnmi npady a ikovnost zmnili k lepmu prosted, v nm ij, nejlpe ve spoluprci s mstnmi radnicemi a podnikateli. Projekt probhne v cel esk republice v termnu 12.14. 10. 2012. Vce informac lze nalzt na www.72hodin.cz V prostorch RDM se 24. dubna konala tiskov konference k Bambird 2012, kter se uskuten v dob od 24. do 27. kvtna 2012, a to v 19 mstech ve vech krajch R. Vedle obvyklch ukzek programov nabdky rozmanitch dtskch sdruen ji letos doprovod i tvr dlny, zamen na rukodlnou spoluprci dt s prarodii a rodii, ji podruh tak celosttn fotosout a chybt nebudou ani prezentace dalch vybranch projekt RDM. Nadchzejc Bambirida zohleduje tma mezigeneranho souznn, a proto se estnm hostem dubnov tiskov konference stala znm hereka Kvta Fialov, kter je patronkou letonho Evropskho roku aktivnho strnut a mezigeneran solidarity. Pi beznovm jednodennm vletu splula tveice kancelnk z RDM st toku Zlat eky Szavy, tou dobou oplvajcho dostatkem vody. Ve tvrtek 19. 4. jsme v Norimberku spolen se zstupci ministerstev, podporovatel, dalch partner a pznivc oslavili 15 let Koordinanho centra esko-nmeckch vmn mldee Tandem. Krom zdravic a pn byla na programu i panelov diskuse bilancujc dosavadn aktivity a spchy oslavujc organizace. Rozptlen ptomnm pineslo esko-nmeck divadeln pedstaven. Do dalch let pejeme Tandemu ve nejlep! Ve tvrtek 26. dubna 2012 se konal 7. Kongres a 36. Valn shromdn RDM. Jejich vsledkem bylo mj. pijet novho lensk organizace, a sice Rady dt a mldee Libereckho kraje (RDMLK). Delegti rovn schvlili vron a hospodskou zprvu RDM za uplynul rok a jej upraven rozpoet na rok leton, vyslechli informace Pedstavenstva RDM a vzali na vdom i zprvu o innosti jej revizn komise.

Karty mldee
t jeden rok od data vydn. Mohou ji zskat vichni mlad lid ve vku od deseti do ticeti let (tedy nejen studenti). KM je v souasn dob nejrozenj kartou na slevy pro mlad na svt, m pes tyi miliony dritel. Slevy a vhody nabz ve vce ne 35 zemch Evropy. Je iroce vyuiteln v oblastech zajmavch pro mlad, jako je cestovn a doprava, kultura a pamtky, ubytovn, stravovn, obchody, sport, sluby, vzdlvn atp. Celkem je dritelm karty v Evrop k dispozici pes 100 000 slev, v esk republice je to zatm cca 1200. U kulturnch organizac se slevy obvykle pohybuj mezi 20 a 50 procenty (divadla, kina, muzea, galerie, hrady a zmky), existuj ale i slevy 70100%. Nkter cestovn kancele, obchody a autokoly poskytuj slevy 515%. Vznamn jsou tak slevy na ubytovn (1040%). Velmi vyuvan jsou rovn slevy na dopravu 50% sleva na kartu opravujc k 20% slev na italskch eleznicch Trenitalia, 3050% sleva na eleznin dopravu v Portugalsku, 30% sleva na autobusovou dopravu ve Skotsku, 2025% sleva na vlaky ve panlsku, 25% v Chorvatsku, 30% ve Slovinsku, 50% v Srbsku, dopravn slevy ve vcarsku, Rakousku, Irsku a na Slovensku. U ns slevy na autobusovou dopravu do vybranch evropskch mst a speciln tarify na letenky do celho svta nabz dritelm KM EURO<26 na svch pobokch cestovn a jazykov agentura Student Agency, ale i nkter dal cestovn kancele (nap. CKM Olomouc). Kartu je tak mon vyut pro prokzn vku dt do 15 let, kter maj Ministerstvem financ R garantovanou minimln 50% slevu na veker jzdn v R. Podrobnj informace o KM (a seznam vech slev poskytovanch v R) naleznete na http://www.euro26.cz, ppadn (pro vechny slevy v Evrop) na http://www.eyca.org. RDM se v souasn dob sna zskat licenci na vydvn tchto karet v R a plnuje jak rozen tto licence ji od pti let, tak monost pro sdruen nechat si vytvoit (za vrobn nklady) vlastn lensk karty spolu se vemi vhodami KM. Dle plnuje roziovat slevy ku prospchu vech mladch v R (hlavn pak tch, kte jsou dobrovolnky v njak neziskov organizaci) a modernizaci grafickho designu karty, webovch strnek atp. Pokud se tedy RDM poda zvtzit ve vbrovm zen (nebo v kad zemi me bt jen jeden vlastnk licence), urit brzy o Kartch mldee uslyte. Dotazy a zjem o KM smujte na adresu karty@crdm.cz
Miroslav Jungwirth

Foto Ji Majer

22

RDM vyjednala vem svm lenskm sdruenm v rmci projektu lensk karty a Karty mldee (EURO<26) monost zskat Karty mldee EURO<26 a poskytnout je zdarma individulnm lenm. Cena tto karty je pitom 200 K. Pro studenty v ppad, e dodaj potvrzen o studiu existuje monost zskat i studentskou verzi tto karty a pouvat kartu pro potvrzen svho statusu studenta. Stejnou monost maj letos i astnci projektu Kecejme do toho a Bambirid. Pot se i s rozenm tto monosti na dal projekt RDM 72 hodin. Karta mldee EURO<26 (dle jen KM) je mezinrodn identifikan prkaz pro mlad. M velikost kreditn karty a pla-

Anketa Nechali jste si nkdy poradit od nkoho mladho? Nebo se jm nechali inspirovat?

Zdena Hadrbolcov
hereka V praktickch vcech si urit poradit dm. Jinak se ivotem u si musm poradit sama.

Ale Hma
modertor Vlastn to ani nevnmm, kdy erpm od mladch. Ale zrovna nedvno jsem moderoval sout Mlad ekomodertor, kde jeden chlapec ve svm vstupu apeloval na tdn odpadu a poukazoval pitom zejmna na tetrapacky.

Martin Vopnka
nakladatel a spisovatel Pedlohou pro hlavn hrdiny m romnov trilogie uren mldei: Spc msto, Spc spravedlnost, Spc tajemstv jsou m tyi dti. Take vt

Video ten z knihy Spc msto: m.adam.cz/video/2

Znte partu, kter se neschz jen kvli zbav? Oddl, kter se doke starat i o to, co se dje kolem nj? Nebo krouek, kter um tak pomhat druhm? A chcete si to nechat jen pro sebe? Dobe. Pak ale nette dl. Pokud ovem chcete ostatnm ukzat, co vechno se d vymyslet pro lidi kolem, vlastn obec nebo produ, inspirovat ostatn, je tu prv nae nov sout

BRNA K DRUHM
To je vzva pro ty oddly, krouky, kluby, druiny i pro ty, kte se schzej jen tak a pitom nemysl jen sami na sebe, ale pomhaj potebnm lidem, staraj se o podek ve svm okol, rozdvaj svou tvoivost radost druhm, vmaj si prody a peuj o ni nebo teba podaj veejnou sbrku. O co konkrtn pjde? Pokud jste pesvdeni, e vte o nkom takovm, kdo v obdob od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012 vykonal nco veejn prospnho tedy uitenho a dobrho pro ostatn a budete to spolen schopn dvryhodn doloit (napklad fotografiemi, novinovm lnkem, vyjdenm pedstavitele koly, mstn samosprvy i toho, komu pomohli), pihlaste je na adrese http://branakdruhym.nidm.cz, kde se dozvte dal podrobnosti. Jejich iny posoud na podzim jedenctilenn porota sloen ze zstupc instituc zabvajcch se mimokoln innost, pedstavitel veejnosti i nkolika znmch osobnost. Na slavnostnm vyhlen v listopadu 2012 bude pti nejlepm z nich pedn Barevn klek jako symbol otevench o, rukou i srdc a souasn pestrho svta monost, kde se vude d pomhat. Sout vyhlauje MMT a v rmci projektu Kle pro ivot ji pipravuje Nrodn institut dt a mldee.

Foto Martin pelda, Ji Majer a archiv Martina Vopnky

Odpad doma samozejm tdme, ale kontejner na tetrapacky je od naeho domu docela daleko, tak jsem je hzel do koe. No a u toho vystoupen jsem se zastydl a hned na druh den udlal doma speciln taku na tetrapacky a jednou tdn ji vyvezu. Dkuji, chlape, zase jsem o kousek lep :)

inspiraci si snad u ani nelze pedstavit. Protoe jde o vn tma, kdy ze zhadnch dvod usnuli na celm svt vichni, kdo maj potomka, a dti musej zvldnout mnoho krizovch situac, silnj inspiraci si snad ani nelze pedstavit. Ve vech tch situacch jsem si je pedstavoval: co by dlaly, kaly, ctily, jak by se s tm vypodaly. Protoe tet dl trilogie teprve dopisuji, jsem s nimi v mylenkch neustle.

23

Fotogalerie Archy

Foto Frantiek Plpn z vpravy k huculskm konm a archiv TOM S.T.A.N. z Vkovn