Nae tma: Pe o lenskou zkladnu

ARCHA
Zpravodaj o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

slo 1/2013

foto archiv Przdninov koly Lipnice

RDM jednala s Bavorskm kruhem mldee Jde nm o leny, nebo o dti? Nebyrokraticky a ochotn

vodnk Bez prce nejsou kole

Udret fungujc organizaci, kter je zaloena na bzi dobrovolnictv, je bh na dlouhou tra. Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 211 222 870 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Toto slo vylo v noru 2013. Foto na tituln stran archiv Przdninov koly Lipnice Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Mezi bci mus panovat velk naden pro vc a alespo as od asu pocit smysluplnosti z vykonan prce. U turistickho oddlu mldee, ve kterm se pohybuji j, lze spnost odvodit od plivu novch len, udren tch stvajcch, naden dt a aktivn spoluprce s jejich rodii. Kad organizace je specifick, pesto nkter principy plat vude a nezle na tom, jak je innost orientovna. dn univerzln recept na to, jak zajistit spokojen leny, asi neexistuje. Podle toho, co jsme za lta ozkoueli, sta pouze namchat nabdku zajmavch a podntnch akc, udret dlouhodob jejich kvalitu na co nejvy rovni, pekvapovat, nabzet nepoznan a teba i samostatn nedostupn zitky, pravideln leny informovat o dn minulm i budoucm, udrovat s nimi osobn kontakt, pracovat s rodii a nezapomenout se ptt a naslouchat, co zmnit i zlepit. Je jasn, e tohle vechno je nkladem, kter se rychle pronese. Nejde ho nst sm. Je dleit, mt kolem sebe partu stejn smlejcch zaplench nadenc, kte dok pomoci. Tyto lidi je teba si hkat, ale taky je z ad len vychovvat, motivovat a hlavn udret. Bez velk spousty mraven prce mnoha obtavch lid, kte nelen pro druh vyut svj tvr potencil, to zrealizovat nejde. Vechno vynaloen sil se ale

Foto archiv TOM Zlat py

rychle vrac zpt. Jsou to uzaven ndoby. K udren chodu jakkoliv organizace je poteba spousta drobnch, navzjem propojench jednotlivost, tvocch pomysln puzzle. m kompletnji sloen, tm lpe fungujc. To vborn ilustruje nae zkuenost z minulho letnho tbora. Kadm rokem jezdme tden ped jeho zatkem na msto konn postavit jet ped pjezdem dt vechny zkladn stavby kuchy s jdelnou, stany, latrny atd. Je to vdy vce i mn rozvlekl prce, kter se podle potu stav tak tak za dan tden stihne. Loni jsme oslovili rodie dt a bval oddlov leny, jestli by nechtli pomoci a ukzalo se to jako vborn npad. Spousta z nich naden pijala nabdku navtvit tborov msto. Nkte tam byli poprv, jin se vraceli na msta, kde proili spoustu zitk. Nejene tbor postavili, navc si uili krsn chvle s pteli uprosted ndhern prody. Bylo hezk vidt, e oddlov duch ije i mezi dosplmi, a u mezi tmi, co oddlem proli ped mnoha lety, nebo mezi tmi, co nm svuj sv ratolesti dnes. lovk si v tu chvli pomysl, e to vechno asi smysl m. Peji vem hodn sil, zajmav npady a spch pi jejich realizaci.
Ivo Skoek TOM Zlat py Valask Mezi

Nae tma Bt lenem Przdninov koly Lipnice

Zitek podporuje zkuenost, kter vede k pozitivnm zmnm osobnosti, nrstu sebevdom a odpovdnmu pstupu k vlastnmu ivotu, druhm lidem a svtu.

Co je to Przdninov kola Lipnice? kola pro mlde bhem przdnin v Lipnici? V 70. letech, v zatcch Przdninovky by tohle vysvtlen urit platilo a stailo. Po 36 letech fungovn prola dlouhm vvojem a dnes je toto obansk sdruen respektovanou organizac v oblasti zitkov pedagogiky. Jenom v roce 2012 sdruen zorganizovalo 202 kurz rznho zamen pro tm 6800 astnk. K tmto slm se dostaneme hlavn z dvodu irok lensk zkladny organizace. Przdninov kola Lipnice (PL) m momentln pes 230 len. Jak se stt lenem PL? Cesta k lenstv v organizaci je dvoj. adovm lenem se me stt kad lovk, kter doshl 15 let a souhlas s jejm programem a poslnm. lenstv v PL je dobrovoln. Troku sloitj je cesta vedouc k tomu, stt se instruktorem Przdninovky. Tato organizace m propracovan vnitn systm vzdlvn, kter je oven lty praxe. Prvnm krokem k instruktorstv je samozejm ast na nkterm z kurz organizace. Dle pak aspirant na instruktora mus bt vybrn tmem danho kurzu, a stane se tak elvem. Elvov (ale i astnci kurz, kte maj o vstup do organizace opravdu zjem a pitom z njakho dvodu nebyli zvoleni elvy) maj monost absolvovat kurz Prvosen, na kterm se

seznamuj s metodou zitkov pedagogiky i s chodem organizace. Pot hledaj elvsk msto v tmech pipravujcch autorsk kurzy, a zskaj tak svou prvn praxi v instruktorskm emesle. Kad dva roky potom pod PL svj Instruktorsk kurz pro cca 24 astnk, trvajc ti tdny. Na instruktorskm kurzu se pak elvov u do hloubky chpat metodu zitkov pedagogiky tak, jak s n pracuje Przdninovka. Po splnn vech pedmt kurzu se z elva na slavnostnm veeru stv instruktor Przdninov koly Lipnice s pravdpodobn nejkomplexnjm vzdlnm v zitkov pedagogice v R. Tento systm vzdlvn funguje v PL

ji 30 let a pomh j stle obnovovat lenskou zkladnu pi zachovn kvality vnitnho vzdlvn. Motivac novch len je asto po absolvovanm zitku z kurzu dopt nco podobnho dalm lidem, dle pak touha pipojit se ke spoleenstv lid, kte se aktivn podlej na zmnch ve svm okol, a tak urit presti organizace. Przdninov kola Lipnice je otevena vem, kte maj chu po poznn. Po poznn svch monost, sv osobnosti a sv due. Prv to je ta magie, kter ji 36 let doprovz organizaci a lk lidi stt se jejmi leny.
Luk Gajdo Przdninov kola Lipnice

Foto archiv PL

Nae tma Jde nm o leny, nebo o dti?

Kad tma Archy asi nen na mru vem sdruenm, ale tentokrt je to tutovka, co kte? Tko najt organizaci, kterou by nezajmala vlastn lensk zkladna. Jene
Po vodnm nvalu prvoplnovch npad, o em vem pst, se vynouj dal souvislosti a s nimi i otzka: Co vechno je vlastn pe o lenskou zkladnu? Jasn je jen jedno, odpovdt na ni v cel jej i by si rozhodn vydalo vce ne jeden lnek. Pojme poskldat alespo pr stpk.

Cl nebo prostedek
Poetnost lensk zkladny, nebo tak velikost sdruen, je asto skloovan tma. Hovo se o obecnm poklesu, o nevli k organizovanosti, o rozttnosti zjm nastupujcch generac A tak vichni podme kampan a nbory, sname se dostat pedevm dti hezky pod sv kdla, kde na n dobe doshneme, dokeme je spotat, pmji oslovit, pracovat s nimi dlouhodob a clen, a koneckonc se jimi meme i obas pochlubit. Je zejm, e co nejpoetnj lenstvo vak nen clem naeho snaen (snad to plat o vtin podobnch sdruen), ale jen prostedkem. Clem je pece vchova utven hodnot, nvyk, pedvn zkuenost a vdomost. Vvoj poslednch let jasn ukazuje, e se musme snait psobit i na neorganizovan dti, co nejvce se otvrat veejnosti. V Pionru proto mme pes stovku otevench volnoasovch klub. A osvdily se. Podstatn st dt je navtvuje dlouhodob i nkolik let i pesto, e se nechtj vzat lenstvm.

nr), jedno je jist. Sebelep vbnika je jen na chvli. Rzn vcn bonusy, jako vhodn vnitn s mobilnch telefon, jakou m napklad Pionr i Junk, jsou taky fajn, ale jaksi navc a jen pro nkoho. Na em ale opravdu zle, je dobr parta a kvalitn innost, bez jednoho nebo druhho pjde lensk zkladna ke dnu bez ohledu na cokoliv. Proto v Pionru nespolhme jen na lty proven aktivity, ale sname se hledat nov cesty a pleitosti. Jednm z pklad budi projekt Klen, jeho vstupem jsou po tech letech prce tyi nov vchovn programy. Vedouc je mohou pout cel, nebo si jen vybrav vyzobnout, co jim a jejich oddlm vyhovuje. Jsou pro n pipraveny i tematick kurzy a vmny zkuenost.

Bez nich to nejde

Ta prav pe o lenskou zkladnu netkv v emkoliv, co smuje od jakhosi veden dol k oddlm. Sebelep centrln opaten i kampa me pomoci, ale hodn zle na vedoucch. Chceme-li opravdu nco udlat pro lenskou zkladnu, nesmme na n za-

pomnat. Samozejm usilujeme o to, aby byli na svou prci dobe pipraveni o vznamu vzdlvn zde ale hovoit nechci, jde o tak zsadn a svbytn tma, e by si jist zaslouilo vlastn slo Archy. Musme se ale tak snait, aby je jejich prce bavila a naplovala radost. Zn to jako ukzkov kli, ale kdo z ns by chtl chodit do oddlu vedenho zamraenm morousem? Co pro to meme udlat? V prvn ad se slu podkovat. V Pionru se k tomu osvdil systm vyznamenn a ocenn pro kolektivy, instruktory i letit zaslouil vedouc. Od pleitostnch legrcek, a po nejvy vyznamenn udlovan jen jednou ron. Navc se nabz i vyuit dalch ocenn. Napklad v Pionru u mme pknou dku nositel medaile MMT. Samozejm, je to taky jenom bonus, nco navc a jet k tomu shora. Ale pokud doke vedouc potit a pome je motivovat k dal innosti, dopadne a na jednotliv dti.

Foto archiv Pionra

Na em zle
A u se chcete otevrat, nebo pithnout dti k sob (nebo oboj, jako Pio-

Seteno a podtreno
Pe o lenskou zkladnu je nepochyb-

Chcete ocenit dobrovolnky, ale medaile MMT vm zn pli formln?

Sta vm drobn ocenn, kter ale vystihuje prci s dtmi a pro dti. Jednm z vsledk Evropskho roku dobrovolnictv (2011), i pesnji pionrskho projektu Umakni dtmi je symbol dobrovoln prce s dtmi, kter se pro pleitostn ocenn skvle hod. Je mon zskat jen pr kousk, nebo je uvat i dlouhodob ve vtm mnostv. Chcete vdt vc? Pite na pionyr@pionyr.cz

Nae tma
n dleit, a u v Pionru nebo jinm, teba i o dost menm sdruen. Jsme ale pesvden, e akce prvoplnov zamen na nbor i udren len jsou jen mal a nepli podstatn soust celku. Hlavn je jdro nabzet dobrou innost a pocit sounleitosti. Kdy se toto poda, je z poloviny vyhrno bez toho je naopak zcela prohrno A navc, i kdyby jist trend odklonu od organizovan innosti pokraoval, nen teba hzet flintu do ita. Poslnm sdruen dt a mldee pece nen hromadit jmna na registranch seznamech i opraovat jakousi pomyslnou lenskou zkladnu. Zkuenosti jasn ukazuj, e volnoasov vchovn prce se d dlat i bez toho, i kdy je to o nco sloitj.
Jakub Konek Pionr

Nenahraditeln je osobn kontakt

Asociace tomk t vce ne 8600 len, kte se sdruuj v 254 oddlech. Oddly najdeme po cel republice, sted tomk, kter o oddly peuje, sdl v Roztokch u Prahy.
O rznch akcch, ekonomickch informacch, nabdkch tboi, kolench, o snmu, o soutch, pochodech a srazech se oddly dozvdaj pedevm prostednictvm asocianch webovch strnek www.a-tom.cz, tm vnujeme velkou pozornost, aktualizujeme je nejmn tikrt za tden. A jsme rdi, kdy se na nich oddly dl o sv zitky. Mnoho informac putuje k oddlm tm kad tden prostednictvm hromadn rozeslanch mail. Oblben je i asopis Tomk, kam oddly poslaj sv pspvky, fotky, reporte, nabdky atd. a kter vychz pravideln 4x do roka. Vechna sla asopisu jsou vyvena tak na webu. Nepravidelnou plohou Tomka je obasnk KRA (krtcerychle-aktuln) s internmi informacemi pro leny naeho sdruen. Pomoc pi kontrolch oddlovch etnictv zajiuje revizn komise. Asocian zkladny jsou astm clem vprav a tbor naich oddl. V echch a na Morav jich spravujeme tinct, sroubek na Szav mme v pronjmu. Tomci zkladen hojn vyuvaj, ceny jsou pimen, oddly maj sv oblben chalupy, kam se rdy vracej. Nkte tomci na chalupch pomhaj a brigdni zcela dobrovoln a ochotn, nkter oddly povinn odpracuj brigdu za pidlen tbornick materil i dotaci na akce. Protoe vme, e zcela nenahraditeln je osobn kontakt, vmna zkuenost a ptelsk setkn, organizuje sted ve spoluprci s oddly, krajskmi radami i ostatnmi spolky rzn akce. Zamen je rozmanit: turistick akce, letn a zimn srazy, olympida. Tradin kulturn akce jsou nap. KUKLA pehldka tvrch dovednost tomk, Cimrman by se divil divadeln kln, kde oddly pedvdj vlastn tvorbu. S ostatnmi spolky, kter se zamuj na innost s dtmi a mlde, pod Asociace TOM celorepublikovou tradin akci Bambirida. anci setkat se se vemi zstupci oddl maj oddlov vedouc na snmu, kter se kon jednou za dva roky. Pro dorstajc leny oddl instruktory podaj kadoron tmy zkuench vedoucch letn tborovou kolu. Mlad lid strv tden na asocian zkladn (ppadn na vod, existuje tak vodck verze tborov koly) a v dobr part proberou nespoet tmat, jakmi jsou napklad zdravovda, komunikace, zitkov pedagogika, lanov aktivity, teorie her apod. Prvn tborov kola probhla u v roce 1998, m tedy ji patnctiletou tradici. Vdy jednou za dva roky vyhls sted mezioddlovou sout zvanou Jednadvactka oddly se pomuj ve svch aktivitch, publikan innosti, akcch pro veejnost atd. Ve finle se utk nkolik nejlepch oddl a dojde na praktick dovednosti a zrunost, kter musej soutc pedvst. Velkou pi vnujeme pjmn novch oddl. Se zjemci o lenstv vldn komunikujeme, jsou pozvni na nvtvu sted i ke krajnkovi vybranho kraje. Pokud se rozhodnou zaloit pod naimi kdly oddl, je jim poskytnuta rozjezdov dotace a jsou bohat vybaveni propaganm materilem. Od roku 2012 funguje nov systm nov elektronick registrace. Meme s potenm konstatovat, e 90% lensk zkladny ho pivtalo s povdkem a e dky nmu o nco ubylo paprovn. Je jasn, e innost administrativnho centra naeho spolku m sv obasn slabiny, ty si ale s dovolenm nechme pro sebe. estilenn tm pracovnk sted a zhruba stejn poetn skupina externch spolupracovnk jsou si vdomy, e dobrovolnkm v naem sdruen je teba poskytovat solidn servis, neobtovat je zbytenou byrokraci a nesmyslnmi poadavky. Jsme v dobr ve, e se nm to da.
Tom Novotn a Zuzana Antoov sted Asociace TOM

Foto Ji Majer

Aktuln
Neziskovky p kvli rejstkovmu zkonu Legislativn rad vldy
tveice stench nesttnch neziskovch organizac vetn esk rady dt a mldee (RDM), zatiujc bezmla stovku lenskch sdruen se psemn obrtila na leny Legislativn rady vldy. Dvod je prost: nesouhlas s tm, aby z obecn pravy rejstkovho prva byly vyjmuty spolky. Prv to se ale nyn chyst alespo podle nvrhu zkona, kter m Legislativn rada vldy 14. 2. t.r. projednvat. V nvrhu je upraven obchodn rejstk, nadan rejstk, rejstk stav, rejstk obecn prospnch spolenost a rejstk spoleenstv vlastnk jednotek. Rejstk spolk vak nikoli. Dopisem, signovanm 4. nora 2013, reaguje pedseda RDM Ale Sedlek na usnesen listopadovho valnho shromdn sten organizace, v jejm ele stoj. To mu toti ukld, aby inicioval jednn s poslanci a zstupci sttn sprvy, kter povedou ke zzen veejnho rejstku s obdobnou mrou vkaznictv, jako je tomu u komernch subjekt. Takovto rejstk by ml bt kompletn spravovan Ministerstvem spravedlnosti, resp. soudem. Signati dopisu z ad pedstavitel NNO pokldaj vyjmut rejstku spolk z obecn pravy rejstkovho prva za nesystematick a legislativn technicky nevhodn. Argument, e rejstk spolk nelze zalenit do rejstkovho zkona, protoe zabhnut stav je takov, e registraci spolk provd Ministerstvo vnitra, nen pli pesvdiv v kontextu rekodifikace celho soukromho prva, je naruila celou adu zabhnutch stav, uvedli mj. zstupci zmnnch neziskovek. Vedle pedsedy RDM Alee Sedlka dopis podepsala tak editelka Zelenho kruhu o. s. Jlia Sokoloviov, editelka SKOKu (Spolek oborov konference NNO psobcch v sociln a zdravotn sociln oblasti) Hana Vlkov, pedsedkyn Volnho sdruen nevldnch neziskovch organizac v kultue a umn Yvona Kreuzmannov a v zastoupen svch vyjmenovanch len t pedseda ANNO (Asociace nesttnch neziskovch organizac v esk republice) Ladislav Krajdl. (Tento text byl pevzat ze serveru Adam.cz. O ppadnm vvoji udlost kolem rejstkovho zkona se dozvte vce na www.adam.cz. Tamt najdete kompletn text dopisu, viz QR kd.)

Portl Vda v akci nov sluba pro neziskovky

Jste neziskov organizace, poskytovatel socilnch slueb, sdruen dt a mldee nebo jin neformln skupina podobnho typu? Plnujete inovovat innost a rdi byste lpe porozumli potebm clov skupiny? Chystte veejnou kampa a pemlte, jak s omezenmi prostedky oslovit co nejvc lid? Zvaujete, jak efektivnji rozdlit prci mezi leny tmu nebo jak do va innosti zapojit dobrovolnky? Pak je portl Vda v akci patrn uren i vm.

Spoluprce na vzkumu, zveejnte svj inzert

Portl Vm pome navzat spoluprci s partnery z akademick sfry, oteve vm pstup k vzkumu, kter vm pome zkvalitnit chod va organizace nebo eit konkrtn vcnou problematiku, kter se vnujete (nap. mete zskat odpovdi na otzky typu, jak sprvn nastavit parametry fungovn nov sluby pro klienty, jak vliv na rozvoj regionu me mt vstavba nov komunikace nebo jakou mediln ppadn fundraisingovou strategii m nejlpe zvolit vae organizace vce pklad zadn tohoto typu vzkum najdete zde http://vedavakci.cz/veda-a-verejnost/priklady-poptavek).

Co konkrtn strnky nabzej?

studentskch st i zdrojch financovn participativnho vzkumu.

Seznam aktulnch nabdek a poptvek po vzkumu; mete jednodue sami svou poptvku po vzkumu do systmu vloit (Mme problm v urit oblasti, kdo by nm mohl pomoci s jeho eenm?) s konkrtn formulac poptvky rdi pomeme; adu dalch informac o monostech spoluprce vdy a veejnosti, nap. o aknm a participativnm vzkumu, o konceptu vdeckch dlen, vdeckch kavren apod.; aktuln informace o zajmavch veejnch akcch, zamench na komunikaci vdy a veejnosti, o monostech

Studentsk ste
Prostednictvm portlu mete rovn oslovit studenty a studentky k absolvovn ste ve va organizaci. Studenti, kte ji realizovali nebo prv realizuj svj studentsk vzkum ve spoluprci s vmi, mohou zskat mal vzkumn grant z projektu www.vedavakci.cz. anci na zskn grantu maj vzkumn projekty z jakkoliv vdeck oblasti, jejich vstupem bude seminrn, bakalsk, diplomov nebo jin akademick prce (nap. publikovan lnek).
Renata Bokovcov, Zelen kruh

Z RDM Patnct ronk Bambiridy dostv obrysy

Jakkoli me nkomu zahjen 15. ronku Bambiridy pipadat vzdlen, a ppravy na nj tud pedasn, opak je pravdou.

Na jednn tbu krom jinho zaznlo, e 15. ronk Bambiridy probhne v dob od 23. do 26. kvtna 2013, a to ve vech krajch R. Bambiridnmi msty letos jsou: Blansko, esk Budjovice, esk Tn, Humpolec, Cheb, Chrudim, Ivanice, Kyjov, Liberec, N-

V hlavnm mst se m akce konat opt na Vtznm nmst v estm praskm obvodu. Na prostranstv ped budovou Generlnho tbu AR tam probhne podle Blanky Likov v rmci doprovodnch akc tak vstava mapujc patnctiletou historii bambiridn spoluprce RDM s na armdou. Sdruen DC (Dancing Crackers), jeden z lenskch spolk esk rady dt a mldee, rovn chyst neobvykle a velkoryse pojman tanen vystoupen, do nho hodl zapojit i adu praskch kol.
Ji Majer

Foto J Majer

Prv proto se 14. ledna 2013 v sdle esk rady dt a mldee sela st len Centrlnho bambiridnho tbu, aby prvn probrala stav dosavadnch pprav znm akce. Plny jejho nsledujcho ronku se toti vdy zanaj rsovat prakticky ji nedlouho po akci sam a zvolna nabraj na obrtkch; k projektov manaerce Blance Likov se pak postupn pipojuj jej spolupracovnci.

chod, Ostrava, Plze, Praha, Rychnov nad Knnou, umperk, Tinec a Zln. Celosttn prezentace innosti obanskch sdruen dt a mldee a stedisek volnho asu se tentokrt uskuten pod mottem Dtstv v promnch asu, voln rozvjejcm zkladn mylenku Evropskho roku oban 2013. K leton Bambirid se ve literrn vlastivdn sout Odkud jsem, vybzejc k poznvn mst, kde jej astnci ij. Maj za kol vyptrat a popsat pozoruhodnosti, kter in tato msta vjimenmi a u jde o jejich historick i architektonick vznam, vazbu na slavnou osobnost nebo teba nco docela jinho, mon mn zsadnho, ale stejn zajmavho.

Grafik Ale Prstek na schzce tak pedstavil skicu novho bambiridnho plaktu, barevn ladnho msto tradin lut do bledmodr barvy. Plakt m upoutat pozornost dynamickm ztvrnnm dt prohnjcch se na kolobkch ulic, vedouc od dvnch dob do t dnen... Dtsk spolky, astnc se Bambiridy 2013, by mly obsah jejho motta tvrm zpsobem rozvdt. Teba tm, e podle svch monost pipomenou podmnky, jak mly dti ke svmu rozvoji kdysi a jak maj dnes. Je tedy docela dobe mon, e si mal nvtvnci bambiridnch arel dky ivm prezentacm rozlinch mldenickch sdruen vyzkouej chzi na chdch, cvrnkn kuliek, zahraj si starobyl drpky, budou prohnt obru, skkat panka, honit ku anebo vyndvat jeka z klece...

Z RDM Setkn RDM 2012

Lobkowiczk palc v arelu Praskho hradu se stal 7. prosince djitm vronho Setkn 2012, podanho eskou radou dt a mldee (RDM).

Zhruba tyhodinov akce, uren zstupcm lenskch sdruen RDM a hostm z partnerskch organizac a instituc byla rozdlena do t hlavnch blok. Prv nabdl astnkm Setkn debatu s mstopedsedou Sentu PR Pemyslem Sobotkou, uchzejcm se v pmch prezidentskch volbch o ad hlavy sttu (zvno bylo celkem jedenct kandidt). Druh blok se vnoval legislativ a tet pinesl odpov na otzku, jmna se letos piad k lauretm Ceny RDM Pstav, udlovan kadoron tm, kdo vznamn podporuj innost sdruen dt a mldee. Nositeli Ceny Pstav 2012 se stali: editel odboru kolstv a zdravotnictv M Praha 3 Pemysl Hrab, spolenost Hennlich s.r.o., starosta msta Nasavrky Milan Chvojka, starosta obce Tuchlovice Karel Burda, starosta obce Hajnice Petr erven a referent staveb-

Foto Ji Majer

nho adu msta Lovosice Ji Novotn. Ocenn jim letos pedvala spolen se zstupci RDM pedstavitelka rodu Lobkowitz pan Alexandra. Pemysl Sobotka v hodinov rozprav nejprve ocenil pdorys, na nm lensk sdruen RDM nachzej v rozmanitosti svch zjm namtkou jmenoval folkloristy a skauty stynou plochu. To, e se starte o mlde a dti, je pro m stran dobr zleitost, protoe tam je budoucnost, tam jsou ti, kte ns vystdaj a obohat zase troku n ivot, podtrhl. Pipojil pak vzpomnku na sv ran dtstv a rodie, kte po roce 1945 obnovovali libereck Sokol. Pak nm naeho uitele zaveli a zlikvidovali i mho ttu, tak jsem do toho Sokola pestal chodit. Pesto jsem byl v tom (sokolskm) duchu vychovvn a myslm, e kd, kter jsem dostal, byl a je iteln. eknu to ve zkratce: nemm rd ismus, mm rd demokracii, uvedl Pemysl Sobotka k dvodm, pro se

po roce 1989 politicky angaoval a ve vrcholn politice dodnes zstal. Akoliv nkter otzky, na n odpovdal (nap. koln, n vztah k EU apod.), byly z podstaty polemick, bylo znt, e mstopedseda Sentu je zvykl nazvat vci pravmi jmny a stt si za svm nzorem. Slovo suverenita je pro m (druhov) stejn pojem, jako je vlaste-

Z RDM
nectv ale to neokzal, to, co bychom mli mt uloen (hluboko v sob) a to, co doufm pevn vy taky dtem kte. To je hrdost na nae symboly na vlajku, na hymnu... Vm to nemusm vysvtlovat, ale mnoho lid v tto zemi zapomnlo a troku se schovvaj za ten naivn pocit, e z Bruselu ltaj peen holubi a e vlastn nemusme nic dlat, e oni to za ns vye, podotkl Pemysl Sobotka. V prvnm oknku se pedseda RDM Ale Sedlek spolu s advoktkou Alenou Hjkovou zevrubn zabvali tmaty veejn prospnosti, transparentnost rejstku spolk i vvojem nov dobrovolnick legislativy. Prvn expertka spolupracujc s RDM Alena Hjkov na zklad zodpovzench dotaz ze sdruen rovn rozebrala nkter dleit okolnosti tkajc se posuzovn toho, zda dan organizace je i nen tzv. veejnm zadavatelem. V ppad pochyb je dobr zskat jistotu dotazem smujcm na ministerstvo vnitra a mt pak jejich stanovisko ern na blm, upozornila. V rmci prvnho oknka se hovoilo tak o nkterch pechodnch ustanovench Obanskho zkonku nebo o ruen pobonch spolk za spolek hlavn a naopak.

Setkn je ji tradin akc RDM. Kon se v adventnm ase, zpravidla bhem prvn prosincov dekdy, a mv spoleensko-pracovn rz. Skt prostor jednak ke kontaktm zstupc lenskch sdruen RDM mezi sebou i s pozvanmi hosty, a jednak k zevrubnmu rozboru vybranch aktulnch tmat.
Tiskov zprva RDM

Laureti Ceny Pstav 2012 na spolenm snmku na str. 8 s pan Alexandrou Lobkowicz (zleva): Ji Novotn, Petr erven, Milan Chvojka, Pavel umera (za Hennlich s.r.o.), Karel Burda a Pemysl Hrab.
Foto Ji Majer

Krtce z RDM
Na samm konci druh prosincov dekdy 2012 se v prostorch RDM uskutenila vernis originlnho nstnnho komiksu, ve zkratce a vtvarn nadszce zachycujcho vybran kapitoly z historie esk rady dt a mldee. Vernise se astnili i nkte z otc zakladatel na sten mldenick organizace (zaloen v roce 1998). pak plynule navzala neformln pedvnon besdka Kancele RDM. V lednu 2013 zaal svou Evropskou dobrovolnou slubu v kanceli esk rady dt a mldee mlad nmeck dobrovolnk Malte Range. Do z 2013 zde bude vypomhat v kanceli, seznm se s fungovnm RDM a jejch sdruen, zapoj se do naich projekt a podle svch monost se tak nau esky. Zstupci krajskch rad dt a mldee se poprv v letonm roce seli k jednn. Jejich prask schzka se tila hojn asti a nabdla astnkm prostor pro irokou vmnu aktulnch informac z kraj i na otzky s nadregionlnm pesahem (karty mldee, informace o innosti RDM, monosti financovn krajskch rad apod.) Na konci roku vyla zvren publikace k projektu 72 hodin Ruku na to!. Kniha Sbornk projekt 72 hodin pedstavuje projekty, kter dobrovolnci v jnu 2012 uskutenili. Dle informuje o mezinrodnch vmnch, kter v rmci projektu probhly. Publikace je urena pro vechny koordintory projekt a zrove pro zstupce mst a obc v jejich katastru se projekty konaly.

Skauti u tto pleitosti vnovali pedsedovi RDM Alei Sedlkovi numismatickou raritu pamtn stbrnou minci vydanou ke stmu vro zaloen Junka. Na vernis

Rozhovor Nebyrokraticky a ochotn

Rozhovor s Jim Novotnm, lauretem Ceny Pstav 2012

Foto Ji Majer a archiv Jiho Novotnho

Postupoval nebyrokraticky, byl ochotn, sm pichzel s nvrhem vhodnch een a postup...

generln rekonstrukci Oparenskho mlna. Co z Vaeho pohledu referenta a stavebnho technika bylo v tomto ohledu asi nejt? Nejtvrdm okem byla, jak u to tak zpravidla bv, nutnost domluvit se s tzv. dotenmi orgny, v danm ppad pak pedevm s hasii. Jinak s ostatnmi kolegy, m myslm ednky u ns na mstskm ad Lovosice, to bylo pln v pohod: nebylo zapoteb nic shodlouze domlouvat, ve potebn fungovalo. K Vaim konkm pat turistika, jachting a prce s dtmi.

Nakolik spolu vzjemn souvisej? Vechno se vlastn odvjelo od krouku lovosickch ryb, s nm jsme postupem asu zaali podat dtsk tbory ve Vesel nad Lunic. lo o njakch dvanct, tinct ronk. astnil jsem se jich pochopiteln zprvu jen jako bn tbornk a teprve pozdji jako instruktor, nsledn vedouc a pak po dvakrt i hlavn vedouc tbora. Pojtko s jachtingem vidm v takov t povechn lsce k vod, k vodnmu ivlu. Jakou hodnotu i hodnoty pro Vs pedstavuje udlen ocenn esk rady dt a mldee?

Referent stavebnho adu msta Lovosice Ji Novotn je pro veden Asociace TOM pkladem sttnho ednka na svm mst. Proto tak z podntu tomk, k nmu se pipojily dv dal neziskovky, obdrel Cenu RDM Pstav. Co Vs napadlo, kdy jste se dozvdl o svm navren na Cenu Pstav? Blesklo mi hlavou, e se mi tomci hezky, skuten krsn pomstili... A e se zase jednou uvidme a to v o poznn oficilnjch prostorch ne obvykle a pi slavnostnj chvilce.

10

Nominace se opr mimo jin o zkuenost tomk s Vmi pi nkolikalet

Rozhovor
Pece jenom to je pro m hodn velk est, moci se zaadit mezi lidi, kte u tuto cenu obdreli. Myslm si, e nen moc obvykl, aby lid jako my, toti ednci, jak lid kaj z vbor, takov uznn dostvali. Vai navrhovatel lid stojc v ele Asociace TOM, lovosickho jachetnho klubu a DDM Elka v odvodnn sv volby vypchli Vai nestandardn ochotu, komunikativnost a vstcnost mezi eskm ednictvem nevdanou. Nabz se tud otzka: jak tk pro Vs vbec bylo a je krotit v Lovosicch ednho imla? Zkusm odpovdt trochu obecnji. My v Lovosicch se sname onoho pslovenho ednho imla krotit vlastn vichni, jde tedy sp o n normln, bn pstup. Co se tk jak mch nejblich spolupracovnk pmo z odboru, tak i koleg z ostatnch odbor. Pokud je nco zapoteb rychle provst, zadit, dokeme se svin, eln a rozumn domluvit; sami po zkuenostech u toti vme, co kad dokeme jak se k na tch svch bedrech unst. Souasn mohu ct, e pi tom mme oporu v naem vedoucm odboru; je to v jdru opravdu hodn lovk, a tak tak my ostatn se sname bt k lidem, kte se na ns se svmi zleitostmi obracej, co nejvc pvtiv. Jak doporuen byste v tomto smyslu dal svm neznmm kolegm a kolegynm na jinch mstskch adech, pokud by mli chu vzt si z Vaeho pstupu pklad? A m by mohli v kadodenn praxi zat teba hned? V zsad jde o to bt vstcn vi lidem, peci jen je to npl na kadodenn innosti. Oni to dokou ocenit pedevm prostm a upmnm podkovnm a ve vtin ppad odchzej s smvem, kter u jen sm o sob je jistm projevem cty a podkovn. Je poteba utlumit uritou legislativn nronost, kladenou na obyejn lidi, a umt s nimi troku souctit. A je-li to zapoteb, snait se jim pokud mono jednodue vysvtlit teba i ponkud zapeklitj problm. I kdy je pravda, e nkdy pi tom samozejm tak narme na nepochopen. Je ale dleit nenechat se tm hned odradit, vdt, e to u tak njak k na profesi tak pat.
Za rozhovor podkoval Ji Majer Foto archiv Jiho Novotnho (nahoe) a Zuzana Antoov a Tom Novotn (dole)

Tkrlov Oko po ptatyict

Prvn lednovou sobotu vylplo na 350 statench pochodnk na tradin trasu VokoviceOkoRoztoky. Poadatel 45. ronku tkrlovho pochodu ani letos nemli pli tst na poas. Pten lijk nasvdoval tomu, e pli velk ast nebude. Nakonec se poas lehce umoudilo, neprelo stle, ale jen obas a ne pli siln. Na trase smr: hrad Oko nechybly tradin klobsky na svat Julin, pmo na Okoi zpestil pochodnkm program sokolnk s dravmi ptky, kte pedvdli neuviteln kousky, proltvali mezi divky, pod divky, za divky Ve Stedoeskm muzeu v Roztokch ekali v cli ti krlov, mal upomnka, oberstven a vesel vyslouil vojk v doprovodu svatho otce, kte unaven turisty svmi legrckami obveselovali. Akce se zdaila, dk pat vem odhodlanm pochodnkm, kte nelenili a s roztockmi turistickmi oddly mldee vylpli do novho roku.
(za)

11

Pedstavujeme Obansk sdruen KADET

Jsme organizace, kter si k KADET kamardi dtem. Prv jim, mldei a tak celm rodinm nabzme monosti, jak eln a zajmav trvit voln as, a to nejen v naich klubovnch a na vlastnm tboiti, ale i na akcch pro irokou veejnost. Clem naich aktivit je snaha pozitivn ovlivovat jejich budoucnost. Tyto aktivity zrove vedou k osobnostnmu rozvoji a vzdlvn naich len. (Posln O.s. KADET)

Posln tebskho Obanskho sdruen KADET vlastn k, m se nae organizace, kter vznikla v roce 2003, zabv. Vechny aktivity v nabdce naeho sdruen maj jedno spolen. Tm je snaha o co nejir nabdku volnoasovch aktivit, od pravidelnch krouk pes jednorzov akce a letn tbory a po klub deskovch her. Sname se dlat aktivity, kter budou zajmav jak pro dti, kter hledaj njakou pravidelnou a soustavnj innost, tak pro dti nebo cel rodiny, kter chtj jednou za as zajt na akci, i pro mlde, kter bude vdt, e me pijt do klubu, kdykoli je oteveno

podme celou adu, pedevm jako propagaci naich pravidelnch aktivit.

Foto archiv sdruen KADET

Lid v KADETu to nejcennj, co mme

poteba, sname se naim vedoucm poskytnout zdarma nejrznj kurzy a semine, kter vyuij nejen pi sv innosti v KADETu, ale i jinde.

Nae sdruen m necelou stovku len vedoucch a dt registrovanch v jednotlivch kroucch a oddlech. Jako drtiv vtina podobnch sdruen nemme dnho placenho pracovnka vichni dlme ve sdruen svoji prci bez nroku na finann odmnu. Prv proto se sname naim vedoucm pinet celou adu bonus. Tm asi nejdleitjm je monost vzdlvn. I kdy podle platnch pedpis nen dnch kurz pro prci s dtmi

Bval mateinka a dol Mohykn

Pravideln innost je nejdleitj

Pravideln zjmov innost je nejefektivnj monost naplovn cl sdruen. Na hlavn snahou je dvat dtem nabdku pravideln innosti, kterou povaujeme za nejdleitj. Sname se, aby vchova dt stla na tech nohch rodina, kola a voln as. Z tohoto dvodu se sname bhem roku pracovat i s dtmi z letnch tbor, se ktermi se schzme na vkendovch vpravch. V souladu s tmto zmrem vyuvme jednorzov akce, kterch bhem roku

Msto Teb je k neziskovm aktivitm velmi vstcn, take ji nkolik let sdl nae sdruen v budov bval matesk koly. Obvme cel jeden pavilon, kde mme tyi klubovny, kancel a kuchyku Centrum volnho asu Hrubnka jak budovu nazvme postupn vylepujeme i opravujeme. Probh zde tak nejvt st na innosti. Dky tomu cel przdn pavilon bval mateinky znovu oil. Krom toho vlastnme krsn tboit v dol ky Vpovky nedaleko Star e na pomez Vysoiny a Jihoeskho kraje. Nzev dol dal jeden ze len Tbornickho oddlu Dakota, kter bhem non hry stl na kopci nad dolm a nzev si napsal do svho cancku. dol Mohykn bylo na svt a za osm let se postaralo o krsn lto stovkm tbornk.

Zaali jsme tyi, te psobme ve tech krajch

12

KADET vznikl v jedn irsk hospdce v Olomouci, kde tyi kamardi Jia,

Pedstavujeme
Keli, Rosa a Honza sedli bhem svho letnho vandru po tch koninch. Byli jsme tyi Za deset let jsme se rozrostli do t kraj. Psobme na Vysoin, na jin Morav a v jinch echch. tbor a s dtmi pracuj i bhem celho roku. Jak u nzev napovd, jejich domnou jsou outdoorov aktivity speleologie, horolezectv, airsoft. Podaj tak adaptan kurzy pro koly. Zvl se tak vnuj vchov instruktor, pro kter podaj vlastn specializovan programy.

Zkladn lnky o.s. KADET

Centrum volnho asu Hrubnka Teb Klub onglovn MagniS eletava Outdoorov centrum Bumerang Teb Kamardi Znojmo Rodinn centrum Beruky Rouchovany Informan centrum pro mlde Teb Centrum Orion Star msto pod Landtejnem

Kamardi Znojmo

Nae parta Znojemk pod bhem roku celou adu akc pro neorganizovan dti s mlde ze Znojma a okol. Krom tradinch akc, jako jsou turnaje v deskovch hrch, cyklovpravy, nebo vodn hrtky, podaj tak nejrznj vzdlvac akce napklad non pozorovn hvzd pi pleitosti padn Perseid nebo prletu ISS s vkladem lena astronomick spolenosti nebo zitkovou akci Hravou zdravovdou, kdy se pomoc simulovanch zrann a prokolench zdravotnk rznch organizac pokusili piblit astnkm akce na zchranu lidskho ivota za rznch situac, ale i pomoc pi mench porannch.

vm podn tbor a nejrznjm adrenalinovm aktivitm pro dti a mlde.

Nejedeme v tom sami

CV Hrubnka je nejvt pobokou. Vnuje se jak ji zmnn pravideln innosti tbornick oddly Lpa a Pechek, prodovdn oddl Zvci a ermsk skupina Belenus tak velkm jednorzovm akcm, kterch se kadoron astn nkolik tisc lid. V centru tak funguje klub deskovch her.

Klub onglovn MagniS

MagniS je parta onglr, kter nejen vystupuje na nejrznjch spoleenskch akcch doma i v zahrani, ale vnuje se celoron i prci s mlde. Za nkolik let mezi sebou vychovali celou adu mistr republiky a dopracovali se k vce ne sedmi stovkm veejnch vystoupen ron. MagniS ongloval tak teba v Omnu, Casablance nebo Bahrajnu, kde se dokonce setkal s mstnm ministrem zahrani.

nech uvolnna mstnost pro setkvn rodin. Dky farnosti, obecnmu adu a tak aktivity pedevm mladch maminek tak vznikl v Rouchovanech prostor, kter dlouho chybl. Rodinn centrum Beruky se uchlilo pod kdla naeho sdruen. V rmci fungovn rodinnho centra se uskuteuje cel ada spnch akc. Pravideln jsou podny pednky o zdrav viv dt, akce Pohdkov les, tvoiv dlny, zjezdy atd. V centru tak pracuje tbornick oddl DAKOTA.

Informan centrum pro mlde

vdycky doke podn zaht u srdce a pesvdit m o tom, e dlme dobrou prci. Dobrou prci pro dti v naem okol. Prci, jej vsledky nejsou hned vidt. Nejsou vidt ani za tden, ani za rok. To, co dlme, vlastn ani nechpeme jako prci je to posln. Smyslem krouk a akc nen jen prost vyplovn volnho asu dt a mldee. Vznam innosti s dtmi je mnohem hlub. Smyslem je pedevm formovn jejich budoucnosti, vchova a pprava na budouc ivot. Odmnou jsou nm jen ty rozzen dtsk oi.
Jan Burda pedseda Obanskho sdruen KADET

ICM poskytuje bn informan sluby pro mlde zskalo tak certifikaci ministerstva kolstv. Krom toho pod celou adu jednorzovch akc. Napklad fotosoute, promtn dokumentrnch film, semine a kolen. Spolupracuje tak s celou adou mstnch organizac.

Obansk sdruen KADET

Adresa: Fr. Hrubna 753, 674 01 Teb Telefon: 777 750 131 E-mail: info@oskadet.cz Web: http://www.oskadet.cz

Outdoorov centrum Bumerang

Parta vedoucch Bumerangu se k nm pidala teprve nedvno. Podaj letn

Centrum Orion

Centrum Orion sdl ve Starm mst pod Landtejnem a vnuje se pede-

Foto archiv sdruen KADET

Rodinn centrum Rozzen dtsk oi Centrum volnho asu Beruky Beruky jsou na nejmlad pobokou. Rozzen dtsk oi jsou tm, co ns Hrubnka V noru 2011 byla na fae v Rouchova-

Dnen doba vyaduje maximln pstup k informacm a spoluprci a sovn nejrznjch organizac. Proto jsme leny nkolika stench organizac. Aktivn pracujeme v Rad dt a mldee kraje Vysoina, Krajskm koordinanm uskupen NNO Vysoiny, jsme partnerskou organizac Zdravho msta Teb a spolupracujeme s celou adou dalch organizac

13

Ze zahrani V Izraeli poprv, ale ne naposled!

V z a listopadu 2012 jsem dostala skvlou pleitost zastnit se vmny mezi Izraelem a eskou republikou.

Foto Veronika Pazkov

Zmrn nepu vmny mldee, protoe mlde se zastnila jen z esk strany, Izraelci byli vtinou zamstnanci mldenickch organizac z Izraele. Kadopdn zajmav kombinace lid! J, jakoto zamstnankyn, ale ne zase tak star, jsem byla nkde mezi obma tbory co bylo pro m dobr, dovedla jsem si pedstavit psoben jednch i druhch v jejich organizacch. esk st byla zajmav, vichni jsme se navzjem poznvali a nechvali Izraelce poznvat tak eskou kulturu, jdlo, historii. Pro m byl tden dost hek-

tick, jeliko, jak u to tak bv, se mi nakupilo vechno najednou nvtva z Izraele a pjezd dlouho oekvanch EVS dobrovolnk do na organizace. Nakonec se vechno zvldlo. Byla jsem moc rda, e se podailo zorganizovat nvtvu YMCA nzkoprahovho klubu pro koln dti Dixie. Jeliko byl zrovna zatek kolnho roku, jednalo se o prvn vt akci a dti pily v hojnm potu. Dti si pipravily nakreslen vlajky Izraele, spolen jsme vaily a smaily bramborky jdlo, kter ns, Izraelce i echy, spojuje, protoe je idovskho pvodu. Izraelci navc pivezli i sv domc pochutiny, take jsme ochutnali

i slavn hummus se saltem. Izraelci si navc pipravili pro dti zbavn hry. V Dixie to opravdu ilo a myslm, e to byla pro Izraelce zajmav zkuenost, protoe se dozvdli tak o tom, jak klub funguje, jak jsou pravidla pro dti i vedouc. Po nabit esk sti ns ekal v listopadu odjezd do Izraele. Moc jsem se tila, na vechna msta, o kterch jsem etla a snila, e je nkdy uvidm. Zajmav bylo nejen navtvit Tel Aviv, Jeruzalm, pou, Mrtv moe, ale tak, a to pedevm, mluvit se vemi lidmi, s nimi jsme se mli monost potkat. Poznali jsme, jak pracuj skauti,

14

Ze zahrani
a to pmo dky setkn s jejich nejvym pedstavitelem, jak funguje mstn zasteujc mldenick organizace, navtvili jsme pipomenut smrti Jicchaka Rabina ve skautskm oddlu (tal 1000 dt!), snaili jsme se pochopit, jak funguj novodob kibucy vzdlvac komuny ve mstech, navtvili jsme tak kibuc klasick. Pravda je, e v Izraeli, a chcete nebo ne, zanete eit politiku, historii a jej vklady. Dky skvlmu prvodci, kterho jsme dostali, jsme mli monost alespo z sti do tto problematiky nahldnout. Velk dojem samozejm zanechala nvtva muzea holocaustu s vkladem nikdy by m nenapadlo, jak pnosn bude slyet tak o tom, jak byla expozice utvena a pro je takto uspodna. Osobn pro m velkm zklamnm byla nvtva kesanskch atrakc. Getsemansk zahrada mla jako jedin silnou atmosfru, Kov cesta je obklopena tritm a kostel Boho hrobu povauji za jeden z nejvtch dkaz o netoleranci ns, kesan. Uvdomila jsem si, jak rozdln jsme, jak rozdln je nae vyznvn vry a jak smutn je, e se nedokeme dohodnout ani na zkladnch vcech ztlesnnm tto nesmiitelnosti je stav samotnho kostela, kter je ve velmi bdnm stavu. Nvtva Izraele mi dala skuten hodn i do mho pracovnho ivota. Jakoto zamstnankyn YMCA v R jsem si uvdomila, jak jsem rda prv v t sv organizaci, pro je pro m tou nejlep. koda jen, e z izraelsk strany se dn ymkai neastnili. Rda bych tmto podkovala RDM za skvlou pleitost, vekerou pi a organizaci skuten to oceuji, jeliko vm, kolik je s takovou akc prce.
Albta echrkov sekretka pro zahrani YMCA v R

RDM jednala s BJR o prci s mlde

Uznvn neformlnho vzdlvn, podpora dobrovolnictv nebo teba zapojovn mladch lid do celospoleenskho dn patily k tematickm okruhm, o n se zajmali zstupci esk rady dt a mldee (RDM) bhem prosincovho jednn se svmi kolegy z Bavorskho kruhu mldee (Bayerischer Jugendring, BJR).
Prezident BJR Mathiass Fack a pedseda RDM Ale Sedlek se pi nkolikahodinovm rokovn v Mnichov vzjemn informovali o innosti svch stench mldenickch organizac, o podmnkch pro jejich prci, sdleli zkuenosti z nkterch vznamnjch akc a bavili se i o projektovch novinkch. Pedseda RDM pokld setkn za inspirativn; zaujala ho napklad pas tkajc se dobrovolnickch benefit v Bavorsku maj i podobu daovho zvhodnn. Pokud sdruen dobrovolnkovi za jeho innost vyplat njak penze (existuje tu pochopiteln fi-

Foto shora Marek Kraji a Veronika Pazkov, dole Ji Majer

15

Ze zahrani
bomat nen volebn doporuen, nbr nabdka informac o volbch a politice, poznamenv k tomu Regina Renner. Krom Bavorskho kruhu mldee absolvovali zstupci RDM ve dnech 10.12. 12. 2012 jet schzku v Regensburgu s pedstaviteli Tandemu, Koordinanho centra esko-nmeckch vmn mldee (tma: prevence sexulnho nsil pi prci s dtmi) a ve trasburku exkurzi v Evropskm parlamentu, kde se jim vnovala europoslankyn Zuzana Brzobohat; stihli tam tak informativn nvtvu Evropskho centra mldee Rady Evropy.
Ji Majer s pispnm Marka Krajiho

mlde tak zskali nezanedbateln kompetence. Ovldaj urit dovednosti, maj urit znalosti a vdomosti a mohou to snadno doloit. Juleica znamen kvalitu. Jen ti, kte mohou prokzat, e jsou vykoleni v souladu s uvedenmi normami, mohou podat o kartu Juleica, stoj psno na projektovm webu http://www.juleica.de. Zajmav je i mylenka tzv. volbomatu (Wahl-O-Mat), internetovho nstroje, pomoc nho chtj lid z BJR pomoci prvovolim zorientovat se ve spleti volebnch programovch nabdek politickch stran. Hodlaj mladm lidem (BJR horuje pro volebn prvo od 14 let) zatraktivnit volby jako takov, a zvit tm jejich zjem o celospoleensk dn. Konzultantka pro mldenickou politiku Regina Renner ozejmila, e volbomat m podobu tabulky. Do n se promtnou nzory politickch stran, zapojench do projektu, na tmata, je zajmaj mlde. Pro pedstavu, jde teba o postoj politik k jadern energetice, k rovni minimlnch mezd nebo k lidskm prvm. Na zklad zskanch daj si mnohou mlad uinit pedstavu o tom, jak se kter strana k danm problmm stav. Vol-

K fotografim: 1) Mathias Fack, prezident Bavorskho kruhu mldee 2) Konzultantka pro mldenickou politiku Regina Renner (BJR) 3) Europoslankyn Zuzana Brzobahat (SSD)

Foto Ji Majer

2 nann strop: jedn se dov o tisc a dva tisce eur za rok), na nastalou situaci pak pamatuje i pslun kolonka v daovm piznn. Ten, kdo dobrovolniil, uvede obdrenou stku a pipe k n, ve prospch jakho sdruen se takto exponoval. Suma nen v danm ppad chpna jako forma vplaty, ale m povahu podpory dobrovolnka v jeho innosti (me z n nap. hradit provoz telefonu apod.). Tyto penze se pak ovem nezdauj. Dal z benefit souvis i s uznvnm neformlnho vzdlvn. BJR vydv oprvnnm osobm, splujcm pedepsan standardy, tzv. Juleicu (z nm. Jugendleiter/-in Card), kartu vedouc(ho) mldee, platnou na spolkov rovni. Dritel se j potom mohou prokazovat teba potencilnm zamstnavatelm jako lid, kte maj v povaze dlat nco vc, ne je nutn, a navc jako ti, kte dky sv prci pro

16

Z RDM Participate in the Structured dialogue!

Mezinrodn projekt RDM na podporu strukturovanho dialogu a participace mldee

Semin byl realizovn ve spoluprci s nrodnmi radami mldee ze Slovenska, Polska, Rakouska, Nmecka a belgickho Vlmska a s partnerskou Studentskou uni z Maarska (z dvodu chybjc tzv. Nrodn rady mldee

Setkn se konalo od tvrtka 1. do nedle 4. listopadu 2012 v Praze. Po tvrtenm neformlnm vzjemnm seznamovn astnk a pedstaven programu semine se v ptek pokraovalo v duchu neformlnch metod s pedstavenm strukturovanho dialogu. Mlad dobrovolnci byli seznmeni s tm, co vlastn strukturovan dialog na nrodn i evropsk rovni znamen, kdo se tohoto procesu astn a co m bt jeho vsledkem. V ptek odpoledne pak probhla panelov diskuze s hosty, kte se pokusili ukzat, jak funguje strukturovan dialog v praxi, kde m sv filosofick zklady a jak m dsledky na nrodn a evropskou politiku. Tto panelov diskuse se astnil spolu s dalmi kupkladu editel odboru mldee MMT Michal Urban, bval pedseda RDM a nynj len

Foto David Urban

RDM se sna podporovat zapojovn mladch lid do veejnho dn kolem sebe i za hranicemi R, zskv tm zkuenosti a inspiraci z dalch zem. V listopadu 2012 se konal mezinrodn projekt Participate in the Structured dialogue!. Jednalo se o mezinrodn semin mldee spojen s trninkem mladch dobrovolnk ze sedmi evropskch zem vetn R v oblasti participace mldee a strukturovanho dialogu s mlde.

v Maarsku, kter se ustavila a v prosinci 2012 po realizaci projektu). Celou akci vedl a zajioval projektov tm Kecejme do toho. Stejn aktivitou projektu byl tydenn semin, jeho clem bylo seznmit mlad dobrovolnky s pojmy jako participace mldee i strukturovan dialog a jejich obsahem. Clem bylo, aby se astnci mohli nsledn zapojit do proces i organizace strukturovanho dialogu ve svch zemch a zrove sdleli informace a zkuenosti o zapojovn mladch lid do veejnho a politickho ivota v jejich zemi.

17

Z RDM
Evropskho hospodskho a socilnho vboru EU Pavel Trantina, soudob pedseda RDM Ale Sedlek anebo jeden z inicitor realizace strukturovanho dialogu v R (projektu Kecejme do toho) Jan Husk. Informan st semine vystdala v sobotu st praktick, kter byla ve znamen ncviku realizace strukturovanho dialogu. astnc se dozvdli jak vst (facilitovat) tvr dlny (workshopy) a debaty s mladmi lidmi, zskvat finann podporu a jakm zpsobem zviditelnit svj projekt na veejnosti. To, co se nauili, ukzali tm, e ve skupinch podle nrodnost navrhli fiktivn projekt, jen by uvedl do ivota principy strukturovanho dialogu, a vytvoili plakt, kter by vhodnm zpsobem projekt vystihl a zaujal veejnost. Stty, kter projevily o letky zjem, je pot zskaly od organiztor RDM vytitn a pipraven pro praktick pouit. Posledn den mli vichni zastnn zhodnotit, jak semin naplnil jejich oekvn. Odezva byla potiteln. astnci uvdli, e se pjemnou formou dozvdli ve o tom, jak projekt strukturovanho dialogu uchopit, zskali pitom potebn informace od zkuenjch dobrovolnk a navzali i nov uiten mezinrodn kontakty.
Michaela Cvachov, astnice semine za eskou republiku

Pracovn skupiny KDT zanaj t

Foto David Urban

V rmci projektu Kecejme do toho strukturovan dialog mldee se pomalu zanaj vytvet pracovn skupiny mladch lid, kterm nen lhostejn, co se kolem nich dje. Chtj se dlouhodobji zapojit do spoleenskho dn a zabvat se nktermi oblastmi, kter se mladch lid dotkaj.
Vstupy pracovnch skupin budou mimo jin pedny Ministerstvu kolstv mldee a tlovchovy (MMT) jako podklady pro ppravu nov Sttn koncepce politiky v oblasti dt a mldee po roce 2013. s MMT, s nktermi politiky i mdii. Dky tomu budou pracovn skupiny psobit clen. Tmata pracovnch skupin projektu KDT navazuj na tematick pracovn skupiny ministerstva kolstv, ministerskho odboru pro mlde a zrove na vstupy z diskuz z prvnch let projektu. Tmata prvnch ronk projektu navrhovali sami mlad lid, a to prostednictvm elektronickch mdi, socilnch st i v rmci osobn asti na akcch, diskuzch, konferencch i workshopech projektu. lenov KDTskupin se mohou astnit jednn aktulnch pracovnch skupin MMT k tvorb nov koncepce sttn politiky pro oblast dt a mldee na lta 20142020. Mimo tuto pleitost je jet mnoho dalch monost, jak bt aktivn v tematick oblasti pracovn skupiny. Dky projektu Kecejme do toho budou lenov skupiny zpracovvat nzory mladch lid na danou spoleenskou problematiku, mohou sami podat diskuze s mlde, odbornky a politiky, podat ankety na jednotliv problmy, spolupracovat s eskou radou dt a mldee a samozejm vyvjet i mnoh dal innosti spojen s tmatem skupiny a mlde. Ti, kte se zastnili prvnho setkn pracovnch skupin, mli monost ji zat debatovat o tmatech, kter jsou s jednotlivmi skupinami spojena, a ujasnit si npl innost, kter je zapoteb udlat, aby mohla skupina fungovat a zaala jednat ve prospch mladch lid. A jak jsou tmata pracovnch skupin? Tmat je est a jsou obecn pojata tak, aby jejich obsah mohl bt rozmanit: Lidsk a dtsk prva: Prva, kter maj mlad lid ve spolenosti. Volebn prvo. kola a povinnosti. Rodie a dti. Poruovn lidskch a dtskch prv u ns v R a ve svt. Existuj specific-

18

O vlastn v ppad pracovnch skupin jde? Jednodue eeno, je to monost, prostor, kde se mohou setkat ti, kter zajm prv dan tma skupiny napklad diskriminace nebo dobrovolnictv a prostednictvm skupiny mohou v t kter oblasti nco podniknout. Jak je to mon? Projekt Kecejme do toho (KDT) b u tetm rokem a za tu dobu prokzal schopnost dobr spoluprce

Z RDM
k prva mladch lid? Vd mlad lid, jak maj prva? Dobrovolnictv, neformln vzdlvn a vzdlvn: Monosti prax a st pro mlad a uznvn zkuenost mladch lid psobcch v neziskovch organizacch a sdruench dt a mldee. Hodnota a uznvn neformlnho vzdlvn. Monosti kurz a volnoasovch aktivit pro mlad na lokln i sttn rovni. Vhody a monosti dobrovolnictv. Jak motivovat mlad lidi k dobrovoln innosti? Veejn prostor a ekologie: Mdia a jejich vliv na mlad lidi. Hit a klubovny. Kultura na regionln a nrodn rovni. Ekologie svta kolem ns. Jak se m lovk chovat ke svmu okol a co m od nj vyadovat? Hraj v tto oblasti mlad specifickou roli? Diskriminace a sociln vylouen: Diskriminace en, etnik, pisthovalc, znevhodnnch osob. Odpovdnost mladch lid k ostatnm. Pedsudky. Co jsou pekky a dvody, kter zpsobuj vylouen a diskriminaci? Zamstnanost, bydlen a sociln zleitosti mladch: Praxe a ste v neziskovm a ziskovm sektoru: kvalita, hodnocen, uitenost. Dostupnost bydlen pro mlad lidi. Sttn podpora pro zskn zamstnn nebo bydlen. Rodina. Sklouben pracovnho ivota, zanajc kariry a osobnho ivota. Mlad, svt a Evropsk unie: Vztah mladch lid vi EU. Monosti, kter nabz EU mladm. Cestovn. Komunikace a spoluprce se zahranim. Informace. Co pro mlad lidi znamen bt soust EU? Jak se mohou mlad lid zapojovat do dn v EU, kter se jich tk? Zaujalo Vs nkter z tchto tmat? Nali jste se v njakm, kter vs pl, a chcete nco zmnit k lepmu? Je nkter z tmat tm, jemu se chcete do budoucna vnovat, nap. pi studich? Pracovn skupiny jsou stle oteven. Kontaktujte ns.
Projektov tm Kecejme do toho

Nejste lhostejn k tomu, co se dje ve spolenosti, a chcete se k tomu vyjdit? Chcete, aby nzory mladch lid byly slyet a naopak, aby si mlad lid vyjasnili sv nzory v debat mezi sebou nebo s odbornky? Pokud jste regionln sdruen dt a mldee, nabzme vm pomoc pi podn tematick debaty mldee, odbornk a politik. Projekt Kecejme do toho strukturovan dialog mldee m za cl umonit mladm lidem bt se svmi nzory slyet. V pedelch dvou roncch jsme debaty s mlde a s odbornky podali sami. Leton ronk bychom rdi zapojili regionln a mstn organizace.

k politikm, nebo k mladm lidem. Diskuze by mla probhat vude kolem ns a nikdo jin ne my sami to neudl.

JAK?

PRO?

Diskusn workshopy v rmci projektu Kecejme do toho strukturovan dialog mldee mohou bt organizovny dalmi subjekty za dodren stanovench podmnek po vzjemn dohod. Ze strany RDM je pamatovno na dlku trvn, metody prce i finann zajitn akce. Z workshopu tak vznikne konkrtn stanovisko, kter bude dle porovnvno s jednotlivmi stanovisky z dalch diskus a bude vyuito dle v rmci proces strukturovanho dialogu mldee.

Chceme ukzat ostatnm organizacm, e je jednoduch bt slyet, a ovlivnit tak politiku mldee nejen na regionln rovni. Vce organizac zapojench do projektu umon oslovit vce mladch lid nebo propoj tma debaty s regionln politikou. Samotn organizace si vyzkouej, jak je to vst debatu a it jej vstupy k tm, kterch se to tk, a

Co je to WORKSHOP?

Workshop je akce pro cca 20 astnk (i mn), bhem n je pipravovn koncept stanoviska pro pedem zvolen tma. Na zatku workshopu probhne nkolik seznamovacch aktivit (tzv. icebreaky, name game, apod.). Bhem workshopu jsou astnci seznmeni se zkladnmi vchodisky pro dan tma,

CO se m zmnit/podpoit/zruit? KDO... to m zmnit/podpoit/zruit? JAK... to zmnit/podpoit/zruit? PRO... to zmnit/podpoit/zruit?

Vce informac naleznete na strnkch www.kecejmedotoho.cz

Projektov tm Kecejme do toho

Foto David Urban

Zorganizuj workshop!

kter maj monost doplnit o sv vlastn nzory a poznatky. Na zklad tohoto sjednocen vchoz pozice se astnci rozdl do mench skupin (world caf metoda, ppadn open space metoda aj.) a spolen hledaj pozitiva a negativa souasnho stavu. Z tchto pozitiv a negativ a po zmn sloen diskusnch skupinek astnci pipravuj konkrtn nvrhy, jak by do budoucna s danm tmatem pracovali. Facilittor workshopu (facilttor je odbornk na moderovn diskuse, kter d diskusi po strnce procesn a odpovd za jej prbh, ale nikoliv za jej obsah zdroj: Wikipedie, pozn. red.) vede astnky ke konkrtnm vstupm, kter obsahuj vdy nsledujc aspekty:

19

Ze sdruen Jednou vtou

Dtsk tiskov agentura vyzv k podpoe petice za uzkonn 28. bezna dne, kdy se narodil Jan mos Komensk jako vznamnho dne R. www.dta.zde.cz Jubilejn 45. Zimn sraz moravskoslezskch tomk probhl dne 12. ledna 2013 na Ostravici. www.a-tom.cz Folklorn sdruen R vyhlsilo dal ronk Celosttn soute dtskch interpret lidovch psn Zpvek 2013 a zveejnilo jej propozice. www.folklornisdruzeni.cz Nejvy soud vydal rozhodnut, kter umon uzavt ddictv Jaroslava Foglara; zjem o n projevili skauti, ke kterm Jaroslav Foglar, skautskou pezdvkou Jestb, neodmysliteln pat. www.skaut.cz A do 1. 3. 2013 bude v Galerii Chodba v Katolickm gymnziu Teb k vidn vstava fotografi ze ivota Studentskho klubu katolickho gymnzia Halahoj, zahjen loni v lednu. www.halahoj.cz Rada dt a mldee Jihoeskho kraje (RADAMBUK) 16. 1. 2013 na akci, konan v eskobudjovickm Hopsriu ve spoluprci se spolenost E.ON, vyhlsila vtze 2. stupn soute nazvan Mal energetick akdedmie 2012 2013. www.radambuk.cz trncti kulturnm pamtkm vyrazili na podzim pomoci dobrovolnci z Hnut Brontosaurus: na 250 mladch nadenc na nich za 17 vkend bezplatn odpracovalo tm tisc hodin opravovali hradn cesty, pipravovali kapli pro prci restaurtor i stavli keltsk skanzen. www.brontosaurus.cz

RVVZ v Mikulov bude u v beznu

Volnoasov vedouc a pedagogov z jin Moravy nebudou muset letos cestovat na vzdlvac akci do jinch region, od Vysoiny si ji toti na jeden rok vypjily organizace z Mikulova. Naopak ptel z Vysoiny maj monost vydat se za hranice svho kraje a poznat jin cp republiky, ideln i pro vpravy a pobyty s dtmi. Regionln velk vmna zkuenost (RVVZ) se uskuten v termnu 1. a 3. bezna 2013 prv v Mikulov a ponese se v duchu motta bume vbr z bobul. Jako logo zvolily podajc organizace sdruen 7 DN a mstn oddly Junka hrozen, kter m charakterizovat msto pod Plavou i symbolizovat zrn lidsk osobnosti k lepmu. V tomto zrn me vem pomoci i vkendov akce pln semin, workshop, pednek, her, exkurz a zajmavch doprovodnch aktivit, kde naerpaj nov dovednosti i eln do dal prce s dtmi a mlde. Akce je urena vem starm osmncti let, zanajc vedouc se mohou zastnit od patncti let s dosplm garantem. astnick poplatek je 400 korun a registrace probh na webovch strnkch www.rvvz-vysocina.cz, kde se zjemci dozv dal podrobn informace. U nyn se ale mohou vichni tit na nabdku rukodlek z novinek stoj za vypchnut napklad vroba panenek z kukuinho ust, paprov filigrn quilling, filcovn z ov vlny nebo plasticart (vrobky z PET lhv) a dal, z pohybovch aktivit rzn hry, onglovn, ne zcela znm sport lacrosse... Zanajc vedouc budou moci erpat inspiraci tak z programu o tom, jak zapojit do her s mladmi dtmi anglitinu, ekologick tmata, co je to zitkov pedagogika, jak dobe propagovat svou prci v mdich, uit se vytvoit plakt na akci a co znamen mt dobr fotky. Pokroil se mohou hlsit do program o tom, jak komunikovat s ednky na radnicch a s kontrolami, diskutovat o vchov ve volnm ase nebo rozdlech ve formlnm a neformlnm vzdlvn. A bude toho nejsp mnohem vc, vdy mnostv program zvis na potu pihlench astnk; npady a lektory organiztoi maj zle tedy na vs, nevhejte! A protoe se RVVZ kon poprv v Mikulov, vinaskm mst pod Plavou, pipravili jsme i programy o folkloru a lidovch tradicch, exkurzi do vinastv ale i do novho mstnho minipivovaru, prohldku msta s nvtvou obho sudu na zmku, eko-exkurzi na Plavu s pracovnkem ekocentra, a hlavn tematick upomnkov pedmt vinnou skleniku s logem RVVZ Mikulov 2013. Tak si pro ni pijete, tu jinde nezskte! zve za poadatele srden nelnice mikulovsk RVVZ 2013 Jika Falkov ze sdruen 7 DN o.s.

20

Foto archiv Jiiny Falkov

Jiina Falkov

Ze sdruen Vnon drek

novkch zaaly jednotliv hry vyuvat. Nejvce je v oblib golf, Tlamiky a hra Mezi hoci.
Ivo Hop Skoek, TOM Zlat py, Valask Mezi

Co to jsou vlastn Hrav krabice? Hrav krabice jsou tzv. metodick sady O radostn nadlce, kterou nali pod stromekem Zlat py, nm poslal pr dek a pknch fotek jeden z autor Hravch krabic. Leton Vnon akce (teni, vz, e se jedn o tradin oddlovou akci) se nadmru vyvedla. Chatu na Nivch obsadilo o vkendu vce ne padest pk a i pes tajc snhy kolem si vichni uili spoustu zbavy, vnonho tvoen a her. A v zvru sobotnho veera pila na adu i tradin bohat nadlka. Prvnm drkem, kter pinesl sm vnon andl, byly dv Hrav krabice, a po okraj zaplnn rznmi hrami. Po veobecnm obdivu pmo na akci se hned na prvnch drui-

vyroben v rmci projektu Operan program vzdlvn pro konkurenceschopnost iny mluv aneb Cesta k odpovdnosti. Uvnit krabic najdete nejrznj originln spoleensk hry, kter dti zabav a svm vtipnm provedenm i pobav. Autory Hravch krabic jsou Ji Palt a Ivo Skoek z oddlu Zlat py.

Betlmsk svtlo 2012 ve Star Vod

15. prosince 2012 byli pro Betlmsk svtlo ve Vdni skauti z Brna. Kdy o tden pozdji 22. 12. pijela svteln tafeta s brnnskmi skauty vlakem do Olomouce, n oddl Poutnci echovice je ekal na ndra. Asi 20 dalch svtlono si plamnek z Betlma peloilo do svch lampiek a vytvoili jsme dv skupinky. Prvn druina skautsk nasedla do vlaku smr Domaov, Bruntl, Krnov a Opava a vyrazila na sever. Tuto trasu jezdme ji 15 rok. Na vech ndrach skauti vystupovali a pedvali Betlmsk svtlo ekajcm zjemcm. V Krnov tradin ekali polt harcei z Glubczyc, aby si nae svteln poselstv pevezli pes hranice do svch domov. A dal polsk skupina z Racziborze ekala na nai svtelnou tafetu na ndra v Opav. Pi pedn jsme zavzpomnali na posledn spolen tbor na Slezsk Hart a vraceli jsme se dom. Druh skupina vlat pevezla Betlmsk svtlo na faru ve Velkm Tnci, na ob fary ve Velk Bystici a do tamnho domova dchodc. Plamnek jsme pedali tak starostm obou obc a pan starostce v Mrsklesch. Potom u jsme vyrazili do vojenskho vcvikovho prostoru. Na nmst v Libav jsme svtlo pedali ekajcm zjemcm a odjeli jsme do poutnho msta Star Voda. Tam na ns nikdo neekal, v zim je zde pusto. Stromy a kee obalen jinovatkou, ledov krpnky na bezch potoka a na rybnku pevn ledov krun. Plamnek vnonho poselstv pokoje z Betlma jsme penesli do obnoven kaple nad Krlovskou studnkou, zaplili jsme od nj svce na olti ztichlho kostela a tak u pomnku padlch z I. svtov vlky. Peli jsme na hbitov a nkolik svek jsme umstili na nhrobky a k centrlnmu ki. Vyzkoueli jsme tak pevnost ledu na rybnku a obhldli nov opravenou ze bvalch ambit kolem kostela. Tm nae vtev Betlmsk tafety konila a vraceli jsme se do svch pedvnonch domov.
Jan Penka

Foto archiv Zlatch p a Junka echovice

21

Z RDM Evropsk karty mldee EYCA

Zatek novho roku bv pro mnoh pleitost k bilancovn veho dobrho a zlho, co pinesl rok uplynul. Podobn se nyn ohldneme za tm, co se udlo v projektu Evropskch karet mldee EYCA.
Pro pipomenut: jedn se o slevov karty pro dti a mlad lidi (od 5 do 30 let), kter umouj zvhodnn cestovn, sport, nvtvy prodnch a kulturnch pamtek, ale tak nkupy a vyuvn rozmanitch slueb. Prvn vznamnou udlost roku 2012 byl samotn zrod Evropsk karty mldee EYCA. Ovem jak to tak bv, nevznikla pln z nieho; ve skutenosti navzala na dvj Karty mldee EURO<26 o tomto perodu jsme psali v jednom z podzimnch sel Archy. RDM rozjela projekt, kdy se 14. kvtna 2012 stala lenem European Youth Card Association (EYCA) asociace sdruujc 38 kartovch organizac v Evrop. Pro dritele to znamenalo nkolik zmn: pedevm nov nzev a design karet a rozen vkov hranice (pedtm byl vk omezen na 10 a 29 let). Seznam slevovch mst se nicmn tm nezmnil, a na to, e jsme jej rozili o pr novch poskytovatel. Co se nm tedy v roce 2012 podailo? Na jae se esk rada dt a mldee stala lenem European Youth Card Association. V lt jsme pro dritele karet vyjednali dva speciln tarify od mobilnho opertora Vodafone: tarif EYCA (www.vodafone.cz/eyca) tarif RDM (www.vodafone.cz/crdm) V z jsme zprovoznili zbrusu nov webov strnky (www.eyca.cz), kde jsou vechny informace o kartch a kompletn seznam poskytovatel slev a distributor karet vetn jejich umstn na map R. Zaali jsme vydvat karty s novm logem a spolu s letkem obsahujcm zkladn informace pro nov dritele, na podzim jsme podili tiskrnu, a zaali tak karty vydvat titn, namsto psanch rukou. Navzali jsme kontakt s driteli karet prostednictvm pravidelnch zpravodaj jednou msn zaslme informace o novinkch nebo slevch, kter jsou prv aktuln. Vyjednali jsme nov prima slevy nap. u spolenosti Albi (prodv mimo jin spoleensk hry a drkov pedmty) nebo v rmci 13 multikin Cinema City po cel R, kde je na nai kartu EYCA poskytovno studentsk vstupn. Vylepili jsme nkolik stvajcch dohod, napklad s edokem, se Student Agency nebo v Jazzovm klubu Reduta. Zahjili jsme roziovn regionlnch slev a vhod, na zklad doporuen jsme uzaveli nov slevy ve mstech, jakmi jsou napklad Tebo, esk Lpa, Uhersk Hradit. Zahjili jsme spoluprci s lenskmi sdruenmi RDM, kterm nabzme monost vyut karty EYCA jako lensk karty. Prozatm jsme lensk karty EYCA (se zcela vlastn grafikou) vyrobili pro Asociaci TOM, Asociaci stedokolskch klub a Hnut Brontosaurus. Brzy budeme karty vyrbt i pro dal sdruen (nap. pro Junk svaz skaut a skautek R, Praskou organizaci Pionra atd.)

Pokud byste mli zjem, aby slevy a distributorsk msta fungovala i ve mst, kde bydlte, studujete, pracujete s dtmi apod., napite nm svoje npady (na adresu info@eyca.cz), vetn adresy danho msta a telefonnho sla. My se pak pokusme vaim nvrhm vyhovt.
Kateina Bizubov

22

Anketa
Je dnen mlde jin, ne jakou pamatujete?
Jsou dti jin, ne jste byli Vy a Vai vrstevnci?

Vlastislav Toman
novin a spisovatel Otzku, kterou dostvm, si as od asu klade kad dosplck generace. A u mnoho let na ni odpovdm: Dti jsou pod stejn, mn se jen prosted a prostedky, ve kterm vyrstaj a je jim spolenost pipravuje a nabz. Jsme to my, dospl, kte mlde, a chceme i nechceme, vychovvme, a pak se divme, nebo i nakme nad tm, jak ta mlde je! A my, e jsme takov nebyli? Byli! Narodil jsem se a vyrostl v letech prvn republiky, proil jsem jako kluk okupaci a dokal se konce vlky jako puberk. Maturoval jsem v roce 1948 a nastoupil jako konstruktr do plzesk kodovky. Jene od konce vlky jsem u prakticky cel svj dal ivot spojil s dtmi a mlde. Ano, byl jsem ve svazu mldee, vedl soubor, hrl divadlo ale tak jsem zaal svoji novinskou drhu jako plzesk dopisovatel denku Mlad fronta, a zkusil jsem pst i przu. Ve vem jsem pokraoval i po dobu vojensk zkladn sluby, ze kter u jsem odeel jako profesionln novin do vojenskho tisku. A pak dolo k velkmu zlomu! V roce 1956 jsem dostal anci pracovat v redakci novho asopisu pro dti, a dokonce jsem ho pak ticet dva rok vedl jako fredaktor. Ano, je to dodnes vychzejc asopis ABC! Tehdy jet mladch technik a prodovdc, dnes asopis generace 21. stolet. Nevm, na kolik generac by ty roky statistikov pepotali, ale pro mne je to vlastn cel ivot. Vm tedy, o em mluvm.

Jako kluk jsem hodn etl, chodil do kina, ba i do divadla. Vce jsme si hrli venku, byli na hitch, v parcch, v prod, modelaili jsme Mli jsme sv party, soutili i soupeili a nkdy dokonce vlili mezi sebou podle ulic a tvrt. Mli jsme sv hrdiny, Old Shatterhanda, Vinnetoua, Tarzana, muketry, kovbojky, detektivky, grotesky u tehdy to byl Mickey Maus, kaer Donald, Pepek nmonk Nkte chodili do Sokola, jin do Junka a dalch organizac i spolk. Zanalo rdio, barevn film, automatick telefonn stedny Vyprvjte to dnenm klukm a dvatm, bude to pro n sci-fi! Sotva to pochop a vrt se zase ke svm potam, hrm, facebooku, skypu, chytrm telefonm a jinm vymoenostem dnen doby. Nkte se pece jen budou vnovat sportu, zejmna adrenalinovmu, spe vak ve fitkch a jinch zazench. A najdou se i tac, kte budou mt dal, dokonce uiten zjmy, jako ti z generac ped nimi. Vdy vak bude zleet na tom, co dnen mldei od dtskch let nabdneme my, dospl, a k emu se budeme snait je teba i dovolte mi to slovo dokopat!

Jana Votavov

koordintorka Nrodnho parlamentu dt a mldee a projektov manaerka Kecejme do toho Na takto pokldanou otzku jsem dlouhodob zcela automaticky odpovdala onm znmm kli: Je pod stejn! Dnes si ale myslm opak. Ano, je jin! Je sebevdom bez sebevdom, citliv a neciteln. Dnen mlde m lep pstup k informacm, ale mlokdo ji u, jak se v nich orientovat a nakldat s nimi. Je vyzvna k akcm, vyjadovn se k emukoli chce, ale mlokdy je j vysvtlena tak odpovdnost za kad nzor nebo in. Dnen mlde si je velmi nejist v naich jistotch. Je nae a odr ns. Bume j npomocni v hledn jej cesty ivotem do dosplosti. Jinakost dnen mldee je vzvou k zamylen, mon i pouenm pro ns. A je takov i makov, velmi rda s n pracuji. Je toti inspirujc.

Eva Vankov
sociln pediatrika Dnen mlde je urit jin, protoe vyrst v jinch ivotnch podmnkch, v jinm spoleenskm klimatu a s jinm kontextem generanho konfliktu; pesto zstv vrn pojet mld. Tko se zobecuje, ale domnvm se, e dnen mlde m mnohem vce

Foto archiv respondent ankety

informac, a je tud sebevdomj; mn te rozshl texty, a postrd tud schopnost barvitho vyjadovn emoc, chovn a proitk, co ji oslabuje v osvojovn socilnch kompetenc a me se odret v jej netrplivosti. Nkte mlad, vdomi si svho prvenstv v kontaktu s novmi technologiemi, maj tendenci k jeho zobecovn v celm spektru komunikace se starmi generacemi, a tm mohou zvrazovat propast nepochopen. Mlde je stle zvdav, pln naden a vry, e se j poda mnit star podky a to je dobe. Jinak by chybla energie a odhodln k dalmu rozvoji spolenosti.

23

Fotogalerie Archy

Betlmsk svtlo 2012 na Libav, Junk echovice; Akademick malka Ladislava Gaiov s dtmi v projektu Romsk mentor, Romea.cz