I.

Starovk ecko, jeho zempisn poloha a obyvatelstvo

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: HOEK - MAREK, str. 7; LISOV, str. 5. Zkladn literatura:
Pausnias, Cesta po ecku. Sv. 1-2. Pel. H. Businsk. Praha 1973. * A. Bartonk, Svtem starch ek. Praha 1977. L. Baa - L. Skora, Uitkov rostliny ve starovku. Praha 1945. B. Hork, Djiny zempisu. Starovk a stedovk. Praha 1954. O. Keller, Die antike Tierwelt. Bd. 1-2. Hildesheim 1963. P. Levi, Svt starho ecka. Praha 1995, str. 12 -21. A. Philippson - E. Kirsten, Die griechischer Landschaften. Bd. 1-3. Frankfurt/M. 1950-1959.

Attika
1
V t sti eck pevniny, kter le proti ostrovm Kykladskm a Egejskmu moi, vynv ze zem attick mys Snion. A tomu, kdo se plav podle tohoto pedho, naskytne se pstav a na vrcholku mysu chrm Athny Snijsk. Kdy pak pluje dle, objev se mu Laurion, kde mli kdysi Athan stbrn doly, a nevelk, oputn ostrov zvan Patroklv. ... Peiraieus byl za dvnch as dmos, ale nebyl pstavem dve, ne se Themistokls stal v Athnch archontem. Jejich pstavem byl Falros, ponvad na tom mst je vzdlenost moe od msta nejmen... Kdy se vak stal Themistokls archontem, uzdlo se mu, e je Peiraieus phodnj plujcm, a e m ti ztoky msto jedn ve Falru, a proto jim jej vybudoval za pstav.
Pausanis, Cesta po ecku I,1

Boitie
2
Boitie soused s Athany na rznch mstech Attiky, tak pak s zemm Platajskch a Eleutherskch. Boit'an jako nrodn celek dostali jmno po Boitovi, o nm kaj, e je synem Itna a nymfy Melanippy, Itn pak byl syn Amfiktyonv. Msta jsou nazvna po much, ale astji po ench. Podle mho nzoru jsou Platajt pvodnmi obyvateli zem a odvozuj sv pojmenovn od Plataie, dcery nho boha Aspa. Je jasn, e za starch as byli i tito pod krlovskou vldou, nebot' vude po ecku bylo zzeno krlovstv, nikoli demokracie. O jinm krli Platajt nevd, pouze o Aspovi a jet ped nm o Kithairnovi. Po jednom pr bylo

pojmenovno poho, po druhm eka. J se domnvm, e i Plataia, po n bylo nazvno msto, je dcera krle Aspa, nikoli nho boha.
Pausanis, Cesta po ecku IX,1

3
Ze vech rovin v Boitii je nejkrsnj a nejvt ta, kter se thne k mstu Orchomenu a jedin se prostr jako hladk a bez strom a k bainm, v nich se strc eka Melas. Ta pramen pod mstem Orchomenem a je jedin ze vech eckch ek mohutn a splavn hned od svho pramene. V letnch mscch se podobn jako Nil rozvoduje a pin i stejn porosty jako Nil, ale ty nemaj plody a nedosahuj takovho vzrstu. Netee vak pli daleko, nbr vtinou se ztrc v temnch bainatch jezerech a jen mal st se spojuje s Kfsem, tam, kde bainy zejm rod ttinu vhodnou k zhotovovn flten.
Pltarchos, Sulla 20

Thessalie. Thermopyly
4
(128) Kdy spatil Xerxs z Thermy thessalsk hory, pevysok Olymp a Ossu, a kdy se dozvdl, e je mezi nimi zk dol, kterm protk Pneios, a slyel, e tudy vede cesta do Thessalie, zachtlo se mu zhldnout st Pneia... (129) O Thessalii se k, e byla kdysi jezerem, protoe je ze vech stran obklopena pevysokmi horami. Na vchodn stran ji uzavraj hory Plion a Ossa, spltajce navzjem sv pedho, na severn stran Olympos, na zpad Pindos, na poledn stran Othrys. Uprosted mezi eenmi horami je thessalsk kotlina. Vtkaj do n etn eky, z nich pt nejvyznamnjch jsou Pneios, Apidanos, Onochnos, Enipeus a Pamisos... Vyprv se, e za starodvna toto dol neexistovalo, ani koryta tchto ek, a e ani eky, ani jezero Boibejsk nemly sv jmna jako dnes. Tekly vak stejn a z cel Thessalie inily moe. Thessalov sami tvrd, e to dol, kterm protk Pneios, udlal Poseidn, a maj asi pravdu... Rozsedlina mezi horami je toti, jak se mi jevilo, nsledek zemtesen.
Hrodotos, Djiny VII,128 129

5
Horsk hbet protn stedn ecko tak, jako je Itlie rozdlen hebenem Apenin. Ped thermopylskm dolm le smrem na sever peiros, Perraibia, Magnsi, Thessalie, Fthotsk Achia a zliv Mlijsk... ...Nejzaz hory na vchod se jmenuj Oit a jejich nejvy vrch se nazv Kallidromos; v jeho dol, smujcm k zlivu Mlijskmu, je prchod, ne ir ne edest dvojkrok. To

je jedin vojensk silnice, kudy by bylo mono pevst vojska, kdyby jim v tom nebylo brnno.
Livius, Djiny XXXVI,15

Fkis. Delfy
6
Ta st krajiny fkidsk, kter se rozprostra kolem Tithoree a Delf, byla od nejstarch dob pojmenovna zejm po korinthskm mui Fkovi, synu Ornytinovu; ale nemnoho let pozdji, kdy se do zem peplavili Aignt s Fkem, synem Aiakovm, nabylo pevahy ono pojmenovn pro celou zemi, kter se za mch as jmenuje Fkidou. Fkov obvali krajinu proti Peloponnsu a smrem k Boitii sdl pi moi jednak ve smru na Kirrhu, pstavit Delf, jednak na msto Antikyru. Bl k Lamijskmu zlivu jim v pstupu brn Hypoknmidt Lokrov. To jsou ti, kdo bydl za Fkidou, Skarfejt pak proti Elatei, za Hyampolidou a Abami jsou to osadnci Opntu a opntskho pstavu Knu.
Pausanis, Cesta po ecku X,1

7
(5) Vojensk silnice, kter se... thne do Delf, je velmi pkr a obtn i pro lovka dobe vystrojenho. O Delfch samotnch se vykld mnoho rozlinch zvst, jet pak vce o Apollnov vtrn. Pvodn nleela pr vtrna bohyni Zemi (G), kter tak ustanovila pi n za vykladaku Dafnidu, jednu z horskch nymf. ... (8) Veker pda Delf stoup do ve, a to jak cel msto, tak i posvtn Apollnv okrsek. Ten je na rozlohu nejvt a na nejvym bod msta. Na vech stranch pak je peruen vchody.
Pausanis, Cesta po ecku X, 5; 8

Peloponnsos
8
Na Peloponnsu sdl sedm nrod. Dva z nich pat mezi pvodn obyvatele a jsou usazeni na zem, kter obvaj od pradvna. Jsou to Arkadov a Kynrt. Jeden nrod, Achajov, se sice z Peloponnsu nevysthoval, ale odeel ze svch sdel a bydl jinde. tyi zbvajc ze sedmi nrod jsou pisthovalci, toti Drov, Aitlov, Dryopov a Lman. Drov maj mnoho vznamnch mst, Aitlov jen lidu, Dryopov msta Hermion a Asin, kter le u laknsk Kardamyly, k Lemanm pat vichni Parreti. Kynrt jako praobyvatel jsou asi jedin pvodu inskho, byli vak asem podrtni pod vldou Argejskch, protoe sdl v mst Orneai a jeho okol.
Hrodotos, Djiny VIII, 73

Korint
9
Korinthsk krajina je st argejskho zem a byla pojmenovna po Korinthovi; nikdo pokud vm - netvrd vn, e Korinthos byl syn Div, mimo korinthsk lid. ... Korinthsk Isthmos (je) se rozkld na jedn stran k moi u Kenchre, na druh stran k moi u Lechaia. To pak in ze zem, kter le za nm, pevninu.
Pausanis, Cesta po ecku II, 1

10
Isthmos, kter oddluje ob moe od sebe, vytv toti geografickou jednotu na pevniny a Akrokorinth je vysok hora, kter se zved uprosted ecka a stoj v cest tak, e ten, kdo ji vojensky obsad, uzavr cel vnitrozem na sever od Isthmu ped vekerm stykem, blokuje cesty, brn vojenskm pochodm a vbec jakkoli innosti po zemi i po moi, a toho, kdo toto msto dr a ovld posdkou, in jedinm neomezenm pnem, take mlad Filippos, jak se zd, neertoval, nbr ekl plnou pravdu, kdy msto Korinthos nazval okovy ecka.
Pltarchos, Artos 16

Laknie
11
Jak vyprvj sami Lakedaimoan, prvn v tto krajin vldl Lelex a po nm ti, jim panoval, dostali jmno Lelegov. Lelegovi se narodil Myls a mlad Polykn... Po Myltovi pevzal vldu syn Eurts. Tento mu dal odvst bahnit mol na rovin do moe a zbytek proudcho toku eky nazval Eurtem. Ponvad neml muskch potomk, odevzdal krlovskou moc Lakedaimonovi. Ten pochzel z matky Taygety, po n bylo pojmenovno poho, jeho otcem pak byl podle povsti Zeus. Lakedaimn ml za manelku Spartu, dceru Eurtovu. Tehdy, kdy zskal vldu, zmnil nejprve jmno zemi i lidem podle sebe. Potom zaloil a po sv manelce pojmenoval msto, kter se jet za mch as jmenuje Sparta.
Pausanis, Cesta po ecku III,1

Egejsk moe
12
Aths, znm pevysok hora v Makedonii, pes kterou kdysi proplouvaly mdsk lodi, a eubojsk mys Kafreus, kde Palamdv otec Nauplios rozbil argivsk lod'stvo, dl - tebae le naproti sob ve velk vzdlenosti - od Thessalskho moe moe Egejsk. To postupn nabv vt rozlohy a vpravo, kam se iroce rozprostr, je bohat na ostrovy Sporadsk i Kykladsk, nazvan tak proto, e vechny obklopuj Dlos, vznamn zrodem boh, kdeto vlevo oblv moe Imbros, Tenedos, Lmnos a Thasos, a kdy vane vtr, nar prudce na

Lesbos. Potom se vivmi proudy, tekoucmi odtud zpt, otr o chrm Apollna Sminthia, Tradu a lion, slavn hrdinskmi udlostmi, a vytv zliv Melas, vystaven zpadnmu vtru, u jeho potku je vidt Abdru,... a dle msta Marneiu a Ainos... Odtud se Egejsk moe postupn zuuje a jakoby jakmsi pirozenm spojenm se t do Pontu... Dle pak odezv Hellspontos od Rhodopy a mj svm proudem Kynossma, kde je - jak se v - pohbena Hekab, a pak Koilu, Sstos a Kallipolis. Na protj stran se za hrobem Achilleovm a Aiantovm dotk Dardanu, Abydu - odtud po spojench mostech peel Xerxs pky pes moe - a potom Lampsaku, danho od perskho krle darem Themistokleovi, a Pariu, jej zaloil Iasinv syn Parios. Pot se moe plkruhovit zakivuje na ob strany, otvr pohled na iroce se rozestupujc zem a v obtkanch oblastech Propontidy omv na vchodn stran Kyzikos, Dindymsk hory - posvtn to chrmy Velk Matky -, Apameiu a Kios... Po tomto nejvtm vzept se moe opt zmenuje v inu, protk mezi Europou a Bithni a mj nevmav Chalkdn, Chrysopolis a bezvznamn osady. Nebot' na jeho lev beh shl pstav Athyra, Slymbria, Konstantnopolis - star to attick osada Byzantion, a pedho Keras, na nm je vysoko zbudovan v, svtc na cestu lodm; proto se nazv chladn vtr, kter se odtud obvykle zved, Keratas.
Ammianus Marcellinus, Soumrak msk e XXII, 8, 2 - 8

Mal Asie. Inie

13
Inie poskytuje krom svatyn a pznivho podneb jet jin zajmavosti hodn zznamu. Efesk krajina m eku Kenchrios, dle rodn poho Pin a pramen Halitaiu... V zem Kolofnskch je jasanov hj Apollnv, nedaleko pak posvtnho hje tee Als, nejstudenj eka v Inii. Lebed'an maj v zemi lzn stejn podivuhodn jako lidem prospn. Tak Tejt maj lzn na mysu Makrii... Klazoment maj tak lzn... Erthert zase maj zem Chalkidu, po n tet z okres (fl) dostal jmno; z Chalkidy vybh do moe mys a na nm jsou mosk lzn, ze vech lzn v Inii lidem nejprospnj. Smyrensk eka Mels m nejlep vodu a u pramene je jeskyn, kde pr Homros skldal vere.
Pausanis, Cesta po ecku VII, 5

II. Nejstar obdob eckch djin. Krta. Mykny.

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA - HONZK, str. 4 - 7; HOEK - MAREK, str. 7 - 16; LISOV, str. 33 - 66; OLIVA, str. 53 - 59; PERKA, str. 328 - 365; SOUEK, str. 67 - 70.

Zkladn literatura:
Antika v dokumentech. Sv.1. Praha 1959, str.11-16. * A. Bartonk, Zlat Egeis. Praha 1969. A. Bartonk, Zlat Mykny. Praha 1983. J. Bouzek, Pravk egejsk oblasti. Informan pehled. Praha 1967. J. Burian - P. Oliva, Civilizace stedovkho Stedomo. Praha 1984, str. 241 -249. J. Cahdwick, The Mycenaean World. Cambridge 1976. P. Lveque, Zrozen ecka. Praha 1995. P. Oliva, Zrozen evropsk civilizace. P raha 1995, str. 12-27. N. Platon, La civilization genne. Vol. 1-2. Paris 1981.

Krta
14
Le v bruntnm moi a uprosted vod jedna zem, Krta, krsn a rn; tam lid je nesmrn mnoho, devadeste mst. A jazyk je u kadch jin, smsice e: tam Starokrt'an bojovn bydl, slovutn Pelasgov a Achjci, Drov troj, Kydnov. Tam velik msto je Knssos; v nm vldl Mns vdy po devt let, jsa ptelem velkho Dia.
Homros, Odysseia XIX,172 - 178

15
Naproti Lakedaimonu le ostrov Krta: z evropskch kraj Lakedaimn je jemu nejbl umstn... Krta m dlku 2500 stadi, je zk a thne se od zpadu k vchodu slunce. Obvaj Krtu Hellinov, jin - pisthovalci z Lakedaiman, jin z Argejskch, jet jin z Athan, dal - z celho ecka, jak komu pipadlo. Nkte z nich jsou autochtonov. Na Krt je mnoho mst.
Scylacis Caryandensis, Peripls, 47

16
...Cel Krta patila kdysi barbarm. Kdy se na Krt svili o krlovstv Eurpini synov Sarpdn a Mns, a kdy Mns ve sporu zvtzil, Sarpdona a jeho stranky vypudil. Vyhnanci peli do Asie, do zem Milyas; dnes tam pebvaj Lykiov, ale pvodn to byla Milyas a Milyov se tenkrt jmenovali Solymov.
Hrodotos, Djiny I, 173

O Atlantid
17
Bohov se kdysi dlili o vekerou zemi podle jednotlivch mst, a to losem, nikoli sporem; kad z boh dostal losem jin msto a to spravoval. Tak tedy i Poseidn, kdy dostal ostrov Atlantsk, usadil sv dti od smrteln eny asi na takovmto mst ostrova: od moe ke stedu celho ostrova prostrala se rovina, kter pr byla ze vech rovin nejkrsnj a dostaten rodn, s tou rovinou pak se stkala uprosted ostrova ve vzdlenosti asi padest stadi hora, na vech stranch mrn vystupujc... Potom uspodal sm bez nmahy svou boskou moc ostrov vznikl uprosted; vyvedl vzhru zpod zem dva prameny vody, jeden tepl, druh studen, a dal vyrst ze zem hojnosti rozmanit potravy... ...Prvn krl se tehdy jmenoval Atls. Atls ml etn a vynikajc potomstvo; nejstar, krl, odevzdval vdy vldu nejstarmu ze svch syn a tak zachovvali posloupnost po mnoho vk; jejich bohatstv bylo tak velik, e se podobn nikdy dve nevyskytlo v dnch krlovskch rodech, ani pozdji se tak snadno nikdy nevyskytne , i mli pohotov vechno, eho bv poteba ve mst i v ostatn zemi. Mnoho dchod jim pichzelo zvenku z jejich panstv, nejvce vak ivotnch poteb poskytoval ostrov sm... Zvlt tak bylo na nm velmi mnoho slon; rostlo tam toti hojn potravy pro vechna ostatn zvata... Kdy toto vechno dostvali od zem, zaizovali zde jak svatyn, tak krlovsk pbytky i pstavy a lodnice... Nejprve vystavli mosty pes mosk psy, kter obkliovaly star hlavn msto, a vybudovali tak cestu ven a ke krlovskmu obydl... Prokopali toti pkop od moe a k vnjmu kruhu, ti sta stop ze, sto stop zhloubi a padest stadi zdli, a zdili takto prplav z moe do nho jako do pstavu, uinive st tak irok, aby do nho mohly vplouti i nejvt lodi... ...Podle vypravovn se ostrov zdvihal z moe velmi vysoko a pke, ale krajina kolem msta byla pln rovina; objmala msto a sama byla kolem dokola obklopena horami, svaujcmi se a k moi, hol a rovn, mla tvar obdlnku, prostrala se na jedn i druh stran ti tisce stadi a do ky mla od moe vzhru stedem dva tisce... Hory kolem n tehdy pr vynikaly mnostvm a velikost a krsou nade vechny nynj a chovaly v sob etn bohat osady a eky i moly a luhy s hojnou potravou pro velik zvata krotk i divok, i lesy, rozmanit jak mnostvm, tak druhy strom a poskytujc hojn dv pro vechny prce. e mli dvakrt do roka, v zim pomoc det'ov vlhy z nebes, v lt pak zavdli na pole z prkop vodu, kterou rod zem. Pokud jde o brann mustvo, bylo ustanoveno, aby z mu schopnch boje poskytoval na rovin kad statek po mui - vdci; velikost jednoho statku byla sto tverench stadi a vech statk bylo edest tisc; na horch vak a v ostatnch stech zem bylo podle vypravovn nesetn mnostv lid a vichni byli po bydlitch a ddinch pidleni k tmto statkm v poslunost vdc... Pokud jde o ady a hodnost, byly ji od potku zazeny takto: z deseti krl kad ve svm dlu a ve sv obci ml moc nad mui i nad vtinou zkon, trestaje a usmrcuje, kohokoliv chtl; ale vespoln vlda a vzjemn styk se mezi nimi dil podle ustanoven

Poseidnovch, jak jim je odevzdal zkon a pravidla, napsan od pedk na mosazn desce, je byla uloena uprosted ostrova v chrm Poseidnov... Po mnoho pokolen, pokud v nich psobila bosk pirozenost, byli posluni zkon a chovali se ptelsky k soudobmu boskmu plemeni; mli smlen pravdiv a veskrze ulechtil, vedouce si v kad ivotn situaci i vespolek mezi sebou mrn a s rozumem. Protoe pomjeli vechno mimo mravn i tlesnou dokonalost, mlo cenili vezdej statky a lhostejn, spe jako bm, nesli spoustu svho zlata i ostatnho majetku. Nebyli opojeni rozmailost, ani neupadali v chyby, neztrcejce pro bohatstv vldu nad sebou sammi, nbr stzliv byste chpali, e i vechny tyto statky rostou ze spolenho ptelstv, spojenho s dokonalost, kdeto shonem za tmito vcmi a cennm jich hynou tyto vci samy a ono ptelstv hyne spolu s nimi. ...Ale kdy bosk stka v nich mizela, smujc se opt s mnohm ivlem smrtelnm, a povaha lidsk nabvala pevahy, tehdy ji nemli sly snet vezdej statky, kazili se a jevili se ohyzdnmi tomu, kdo dovedl vidt, protoe ztratili nejkrsnj z nejvzcnjch statk... ...V pozdjm ase nastala jednou neobyejn zemtesen a povodn; piel jeden osudn den a noc a tu se propadlo u ns vechno mustvo schopn zbran do zem a prv tak ostrov Atlantis se propadl do moe a zmizel. Proto je a dosud moe na on stran nepstupno plavb i zkoumn, nebot' pek v cest vysoko k povrchu nakupen bahno, kter zanechal klesajc ostrov.
Platn, Kritias, 113 b - 121 c ; Timaios, 25 c-d

Npisy z Pylu
18
Vladav temenos, tolik (?) zrna: VELKCH OBILNCH MR 30; vojevdcv temenos: VELKCH MR 10; telest (?) [temenos], tolik zrna: VELKCH MR 30; tolik (je) telest: MUI 3; kultovn (?) pda neobdlan, tolik (?) zrna: VELKCH MR 6. ...Thisbaiova soukrom pda, tolik zrna: VELKCH MR 8, STEDN 3; Ponteova soukrom pda, tolik zrna: VELK MRY 2, STEDN 4; Brithavona hrne pda, tolik zrna: VELK MRA 1, STEDN 1. ...Pylos, eny z Knidu, EN 20, (s nimi) dvek 10, chlapc 10: VELKCH MR OBIL 6, STEDNCH 7; VELKCH MR OLIV 6, STEDNCH 7...
Antika v dokumentech, sv.1, . 5 - 7

Nejstar ecko
19

(2) Je toti jasn, e to, emu se dnes k ecko, nebylo kdysi trvale osdleno, ale e zde v dvjch dobch dochzelo k sthovn a kad nrod snadno opoutl svou zem, donucen k tomu nrodem poetnjm. Nebyl obchod, vzjemn styk nebyl bezpen ani po zemi, ani po moi, kad bral ze sv zem tolik uitku, kolik bylo teba k obiv, nemli vak dn zsoby ani neszeli stromy, protoe se nevdlo, kdy nkdo jin pijde a okrade je, zvlt' kdy nemli dn hradby;vili, e potravu potebnou na jeden den najdou kdekoliv, a proto nebylo pro n tk mnit sdlo; z tchto dvod tak nebyli siln velikost mst ani jinmi vcmi schopnmi zajistit je. Zejmna na nejlep pd se obyvatelstvo stle stdalo to se tk kraje zvanho dnes Thesslie, Boitie, velk sti Peloponnsu s vjimkou Arkdie, z ostatnho zem tch mst, kter jsou nejrodnj. Kdy toti rodnost pdy pomohla jednm nebo druhm k vt moci, dochzelo mezi nimi ke sporm, kter se stvaly pinou jejich zkzy, a souasn tak byli pak vce vystaveni kladm cizinc. Ovem Attika se svou tenkou vrstvou ornice byla od nejdvnjch dob uchrnna podobnch spor a mla stle tot obyvatelstvo. (4) Mns byl toti prvn, o nm tradice tvrd, e ml lod'stvo a ovldal nejvt st dnenho eckho moe, panoval nad Kykladami a vtinu z nich osdlil prvn, kdy vyhnal Kary a dosadil tam sv syny jako vladae. Je tak pirozen, e se vemon snail vymtit nmon lupistv, aby se mu lp schzely dan. (5) Sta ekov toti a z barbar ti, kte byli usazeni na pobe pevniny nebo na ostrovech, dali se na loupeen, jakmile zaali astji plout pes moe a vzjemn se navtvovat; jejich vdci byli vdy ti nejodvnj, kte to dlali kvli svmu zisku a kvli obiv pro slab. Napadali obce, kter nemly hradby a byly rozdlen na jednotliv vesnice, plenili je a opatovali si tm vtinu svho ivobyt. Takov innost tenkrt jet nepinela hanbu, spe z n plynula i trocha slvy.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky I, 2; 4-5

Mykny
20
(15) ekov znaj, e zakladatelem Mykn byl Perseus... (16) Tam mu toti vypadla pklopka meov pochvy (myk), i povaoval toto znamen za pokyn k zaloen msta. Tak jsem slyel, e ho napadlo, kdy znil, vytrhnout ze zem hib (myks), a ponvad vypil jeho tekouc t'vu a tm se osvil, nazval ono msto Myknami. ... Mykny vyvrtili Argejt ze rlivosti. Kdy toti za vpravy Md zachovali Argejt klid, Myknt poslali do Thermopyl osmdest mu, kte se s Lakedaimoany zastnili boje. Tento slavn in jim pinesl zhubu, nebot' popudil Argejsk. Zbyly dosud jen sti hradeb a brna, na n pak stoj lvi. I toto pr je dlo Kyklp, kte Proitovi vystavli zed' v Trynthu.
Pausanis, Cesta po ecku II,15-16

Zakldn mst
21
...Dvn ekov ili podobn jako dnen barbai. Ta msta, kter byla zaloena nejpozdji, v dob , kdy u byla rozvinuta nmon plavba, dovolujc zskat vt majetek, byla stavna s hradbami na samm behu moe a zabrala je, aby mohla snze obchodovat a aby mla vce sly proti sousedm. Naproti tomu star msta byla kvli dlouhotrvajcmu pirtstv zakldna dl od moe, at' u lo o msta na ostrovech, nebo na pevn zemi, nebot' okrdala jak vzjemn jedno druh, tak i jin msta, kter stla blzko behu, i kdy nebyla pmo u moe. Tato msta jsou jet dnes ve vnitrozem.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky I, 6

III."Temn", homrsk obdob (asi 1100-asi 800 p. Kr.)

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA-HONZK, str. 10 -13; HOEK-MAREK, str. 16 - 20; LISOV, str. 67 - 75; OLIVA, str. 59 - 61; PERKA, str. 438-453; SOUEK, str. 70 - 71. Zkladn literatura:
Antika v dokumentech. Sv.1. Praha 1959, str.19-47. * C. W. Blegen, Troy. Canbridge 1961. J. Bouzek, Homerisches Griechenland im Lichte der archologischen Quellen. Praha 1969. J. Burian - P. Oliva, Civilizace starovkho Stedomo. Praha 1984, str. 274 -276. J. V. Luce, Homer and the Heroic Age. London 1975. P. Oliva, Zrozen evropsk civilizace. Praha 1995, str.28 -37. A. Vantuch, Homr a homrsk svt. Bratislava 1960. V. Zamarovsk, Objeven Trje. Praha 1992.

Popis ostrova gygii

22
Na ostrov gygii ila nymfa Kalyps, dcera Atlantova. Kdy k n byl zahnn moskou bou Odysseus, nymfa se do nho zamilovala. Po sedmiletm pobytu na ostrov ho vak musela na Div rozkaz propustit.

55

60

Ale kdy konen dospl a na ostrov lec v dli, vystoupil z temnho moe hned na sou a krel, a piel k velik klenut sluji, v n Kalyps bydlela, ona vla s krsnmi vlasy, a prv ji zastihl uvnit. Velik ohe tam na krbu hoel a ostrovem v dlku vn z planoucch dev se ila, z jalovce, a t tpnho cedru; sem tam kol stavu chodila nymfa,

65

70

zpvala krsnm hlasem a zlatm paprskem tkala. Po stranch jeskyn jej byl lesek rostouc bujn, ole a osiky s nimi a cypie lbezn vn. Ptci irokokdl tam hnzdili ve vtvch strom, jestbi, kalousov a mot dlouhojazyn havrani, kterm se lb ruch ivota na moskch vlnch. Kolem t klenut sluje se tak do e pjala sv pstn rva a kypla plnmi hrozny. Potky za sebou tyi tam pluly s przranou vodou, byly si navzjem blzko, z nich kad vak smoval jinam. Kolkolem fialkami a mikem bujely mkk luiny.
Homros, Odysseia V, 54-72

Zem Kyklp
23
Kyklpov - obludn ob s jedinm okrouhlm okem uprosted ela, kte se zabvali paststvm. U jejich beh, snad nkdy v sev. Africe, pistl Odysseus pi nvratu od Trje.

110

115

120

125

130

Odtud jsme pluli zas dl, vak skleni v srdci, a pak jsme do zem Kyklp pili, tak nsilnch, nadmru zpupnch, kte se spolhaj jen na vn bohy a sami nemus sazenice si szet a zorvat pdu, nbr bez orby vechno a bez set samo jim roste, penice, jemen i rva, je rod nadmru velk hrozny a Div dt' jim dopv zdrnho rstu. Nemaj poradn snmy a nemaj zkony dn: na hbetech vysokch hor sv trval obydl maj, jako i v klenutch slujch, a nad enou, nad svmi dtmi kd m prvo a moc a jeden druhho nedb. Nevelk lesnat ostrov se naproti zlivu thne, od zem Kyklp nen sic blzko, vak daleko t ne: na nm divok kozy si ij v nesetnm mnostv, nebot' je lidsk kroky tam nepla, s oharem t tam nevchz jedin z lovc, co snej trapy na svch cestch v hlubinch les, kdy proniknou do horskch hbet. Past tam nepase stda a or tam nekyp pdu ostrov ten po vechny dny je neoset, peorn nen, lidmi je neobydlen a iv jen mekav kozy. Nemaj Kyklpov ni korby ervenobok, neij tesai tam, aby sroubili Kyklpm lod dovedn kryt a ty pak ve nutn jim opatovaly plavbou do lidskch sdlit', jak in to napod lid, kte se stkaj spolu a brzd hladinu lod'mi. Ti by pak v kvetouc zem ten ostrov jim dovedli zmnit: nen pec nerodn a dval by vechno svm asem.

Jsou tam i luiny hojn bl pobe sinho moe, kypr a zavlaovan, i rva by stle tam rostla. 135 Je tam i ornice hladk, v as uren mohli by sekat obil vysokch klas, vdyt' pda je odspodu tun. Je tam i vhodn pstav, kde provazu poteba nen, neteba spoutt kotvy, ni ke behu upevnit lod, nbr jen pistt a chvli tam posekat, a by se plavcm 140 zlbilo v srdci zas plout a zavly pzniv vtry. Na konci zlivu toho vak vytk tpytiv voda, zpod sluje prt ten zdroj - kol dokola osiky rostou.
Homros, Odysseia IX,106-142

Zemdlstv
24
Homros popisuje Achillev tit, kter vyrobil bh kovstv Hfaistos na prosbu Achilleovy matky, mosk bohyn Thetidy. Hfaistos zde zobrazil ivot ve mstech a na venkov.

545

550

555

560

Dle zas kyprou nivu tam vytvel, rodnou pdu, irokou, zoranou tikrt, a etn ori na n do kruhu potahy hnali vdy s obratem vzhru a dol. Kdykoli obratem zpt zas dospli k souvrati lnu, pohr sladkho vna jim do rukou podval vdycky mu k nim pistupujc. Kol brzd se vraceli jin, dychtce brzy se dostat t k souvrati rozlehl nivy. Vzadu se ernala zem tak podobn zoran prsti, akoli ze zlata byla, co pedevm budilo podiv. Tak krlovsk ln tam vytvel s osenm bujnm; drce ostr srpy to obil kosili enci. Hrst za sebou v dcch jim od srp padaly k zemi, jin zas vazai brali a povsly vzali v snopy. Ti tam vazai stli a za enci thlounc hoi sbrali poat hrsti, ty v nrui nesli a rychle vazam dvali je. Pn pozemku u dk s nimi stl, ml v pravici ezlo a tie se radoval v srdci. Sluhov opodl nich jim pod dubem chystali jdlo: zabili velkho bka, jej dlili, eny pak hojnost msily jench krupek a encm z nich vaily kai.
Homros, lias XVIII, 541-560

Zahradnictv
25

Vinici vytvel dl, sad ze zlata, krsn, jen velmi rvou obten byl. Mrak hrozn na n se ernal, v adch trely tye, je zhotovil z ryzho stbra. Po obou stranch sadu vedl modrav pkop a kolem (byla) 565 ohrada z cnu; tm sadem jen jedin pinka vedla, po n se nosii brali, kdy z vinice sklzeli hrozny. Po tto cestice dvky a mldenci vesel mysli nosili v pletench koch vdy pi sklizni sladk ty plody.
Homros, lias XVIII, 561 - 568

26
Za dvorem velik sad se rozkld o tyech jitrech u brny; po jeho dlce a ce se ohrada thne. Vyrostly velik stromy v tom sad a bohat rod, marhany, vzrostl hrun a jablon s ovocem skvostnm, fky se sladkm plodem a olivy rostouc bujn. Ovoce tchto strom se nekaz, v zim ni v lt neschz: po cel rok je na stromech, stle a stle Zefyru vnek mu dv bud' vzniknout, anebo uzrt. Jablko za jablkem a za hrukou hruka tam zraje, za fkem uzrv fk a za hroznem dal zas hrozen. Rovn tam vinin sad je vyszen, bohat plody; tam pak na rovnm mst st vinice zabr tak suit praen sluncem, a jinde zas sbraj hrozny, jinde je lisuj u. T ke m kyselky vpedu vyrostl po ztrt kvt, vak jin se tmav u barv. Tak tam u krajnch ke jsou upraven zhony pkn, pln velikch zelin, a stle se rodou skvj. Jsou i dva prameny uvnit, z nich jeden tam protk celou zahradou, druh proud zas opan pod prahem dvora ped onen vysok dm - tam mt'an erpali vodu. Tak ten krlovsk palc byl ndhern obdaen bohy.
Homros, Odysseia VII,112 - 132

115

120

125

130

Chov dobytka
27
Dle pak stdo skotu tam vytvoil s pmmi rohy: ze zlata zhotovil plav a z cnu blostn krvy; 575 ze dvora s buenm thlm se zvata na pastvu hnala podl huc eky, kol rkos, kter se chvje. Zrove se stdy skotu li tyi pasti zlat,

devt oha rychlch je spolen nsledovalo. Vtom dva straliv lvi jim lapili voucho bka, 580 kter byl vdcem stda; kdy vlekli ho, nesmrn buel. Mlad pasti hned i s ohai kvapili za nm. Kdy pak roztrhli lvi ji ki statnho bka, chlemtali ernou krev i s vnitnostmi. Pasti marn tvali sv rychl psy a na lva je podncovali. 585 Kdykoli mli je kousnout, psi odvraceli se od lv, velice blzko jen stli a tkali, vdycky vak couvli. Pastvinu vytvoil t ten peslavn dovedn mistr, velikou v dol krsnm a plnou blostnch ovc, ovny, pastsk che a ohrady stechami kryt.
Homros, lias XVIII,573 - 589

28
Kdy jsme se dostali pak ji k onomu blzkmu mstu, na konci zlivu jsme, hned u moe, jeskyni zhldli vysokou, vavny krytou. Tam spvala poetn stda ovc a koz. Kol dokola dvr byl s vysokou hradbou, 220 stavnou z balvan velkch a do zem vsazench pevn, jako i ze strmch jedl a z dub do ve vrostlch. ... Kvapn jsme do sluje veli, vak onoho obra jsme uvnit nenali, nebot' psl kdes na pastv tun sv stda. 220 Po vstupu do t sluje my hledli na ve a asli. Na lskch plno sra a v chlvech se tsnila spousta jehat, jako i kzlat, ve porznu pozavrno: zvlt' byl nejstar chov, zvlt' stedn a zvlt' byla zase jehtka pozdn. A ze vech tam ndob inice tekla, 245 stejn z dojaek pknch, jak z putnek, do kterch dojil. Tenkrt m prosili nejdv m druhov, abychom odtud sra si nabrali dost a odeli; potom zas chtli vyhnat si ze stje rychle st odrostlch jehat a kzlat na nai rychlou lod' a na moskou hladinu vyplout.
Homros, Odysseia IX, 216 - 221; 238 - 249

Vroba zbran
29
220 Ais u pibhl blzko a tt ml podobn vi, kovan, ze sedmi ko; ten Tychios dovedn zrobil, daleko nejlep tta, jen bydlval v boitsk Hyle.

Ten tedy tpytiv tt mu zhotovil ze sedmi ko mohutnch bk a navrch dal kovovou vrstvu jak osmou.
Homros, lias VII, 219 - 223

30
Diomdovi podal rek udatn Thrasymds vlastn dvousen me - ten jeho mu u lodi zstal -, potom mu podal i tt a na hlavu vloil mu b pilbu, je nem heben ni chochol. T pilb se k ik, a chrn hlavy vech kvetoucch mladistvch mu. 260 Mrions dal luk i s toulcem Odysseovi, dal mu i me a vloil mu na hlavu pilbici, vtvor z hovz ke; uvnit pak spletenm emen etnch pevn napjata byla, a navrchu po obou stranch adou za sebou hust vn kan blostn zuby 265 vsazeny krsn a zrun a plst byla vloena vprosted. 225
Homros, lias X, 255 - 265

31
15 Vykikl Agamemnn a kzal Argejskm, at' se chystaj k boji - i sm si oblkl brnn leskl. Nejdv okolo ltek si piloil holen krsn, kter stbrn spony kol nohou mu pipevovaly, dle pak tk krun si oblkal pes prsa, kter kdysi jak hostinn dar mu vnoval Kinyrs, nebot' zaslechl enou povst a na Kypru, e snad pr chtj Achjci se svmi lod'mi plout po moi do trjsk zem; proto mu dal ten krun, vdyt' chtl se tak zavdit krli. Deset z oceli temn ml na sob pruh ten krun, dvanct jich ze zlata bylo a dvacet za nimi z cnu. Z modrav ocele vpedu se hadi mu vzpnali k hrdlu, po tech na kad stran jak barvit duha, ji obas v oblacch vytvo Zeus jak znamen smrtelnm lidem. Potom si pehodil me kol plec, na jeho jlci zily zlat ntky; me kryla v sv dutin pochva stbrn, emnky k n byly ze zlata vyhotoveny. Potom si krsn tt vzal do vavy, chrnc mue, peskvostn: okolo stedu ml deset bronzovch kruh, navrchu ttu pak bylo i dvacet vypuklin z cnu, blavch, prostedn z nich vak z temn ocele byla. Gorg s dsivou tv a s pohledem stranm tu puklu vnila, na kraji ttu byl zpodoben ds a Hrza.

20

25

30

35

40

emen byl pobit stbrem a po nm se v oblouku vinul z ocele zroben had, jen ti ml na sob hlavy vyrostl z jedin je, dv trely na ob strany. Pilbu s hebeny dvma, vak tylcn, na hlavu dal si vlsnatou - chochol z n se z vrcholu straliv kval. Vzal si dva otpy siln a ostr, s kovovm koncem, do dlky k nebesm zil na tchto bronzovch hrotech.
Homros, lias XI,15 - 44

Vstavba
32
K Alkinoovu skvlmu palci krel zas Odysseus; pemlel mnoho v srdci a chvlemi stl, ne na prh bronzov vstoupil. Jako by slunen z neb msn svtila jasn po dom s vysokm stropem, jen nleel chrabrmu krli. Stny pokryt bronzem se thly tu vpravo i vlevo od prahu k pozad domu, ty z modrav skloviny msa vroubila, uzavraly dm pepevn zlacen dvee; veeje stbrn byly a vzely v kovovm prahu, zrube ze stbra nad nm a ve dvech zlat byl krouek. Psi t po obou stranch, psi zlat a stbrn stli, aby hldali takto dm chrabrmu Alkinoovi Hfaistos s dovednm umem ty psy mu vytvoil jako bytosti nesmrteln a mladistv po vechny asy.
Homros, Odysseia VII, 81- 102

85

90

33
265 Tenhleten krsn palc, ten jist je, Eumaie, vldcv! Snadno ho kad pozn, byt' v zplav jinch jej spatil. Jedno se k druhmu poj, zde dvr je pistavn k domu, se zd a s msami svrchu, jsou dkladn dvojkdl vrata, take by dn mu tu brnu nemohl zdolat.
Homros, Odysseia XVII, 264 - 268

Tkalcovstv
34

Kdy pak k pekrsnm proudm t eky u dosply, v msta, kde byla trval pradla a z hloubi tam vytkal krsn bohat zdroj, v nm vyprat se dala i nejvt pna, tam pak sluebn eny ly mezky vyphnout z vozu, a hned je zahnaly dl, aby na behu vrnho proudu 90 psli se na chutn trv. Ty dvky pak do rukou vzaly z vozku atstvo a prdlo a snely do tmav vody, tam je pak lapaly v jamkch a o zvod kvapily s prac. Kdy pak to vypraly u a vymyly vekerou pnu, prostely na mosk beh kus po kuse, moe kde nejvc. 95 u soue kamnky drobn svm plivem oplachovalo. ... Jakmile vak n dvr a palc t bezpen skryje, rychle dvoranou projdi, tak aby ses dostal k m matce. 305 Ona tam u krbu sed a v zi jasnho ohn nachov pedivo spd - to vskutku je na pohled zzrak -, pitom je opena o sloup a za zdy sed j sluky. 85
Homros, Odysseia VI, 85 - 95; 303 - 307

35
Padest sluebnch en m ve svm palci vlada. Jedny z nich na runch mlnech mu lutou penici melou, 105 jin zas tkvaj ltky a ipern spdaj nit, tsn u sebe sed jak thl osiky list; z plten setkanch hust pak skapv przran olej. Jako as nad vechny mue jen Fajci dovedou rychl korby po moi hnt, tak ve tkan ndhernch ltek 110 dovedn jsou i eny - tm obzvlt Athna dala znalost pekrsnch prac a k tomu i lechetnou mysl.
Homros, Odysseia VII,103 - 111

Obchod
36
Peliv Eurykleia mu nesla planouc loue, pova dcera, a ps byl synem Peisnorovm. 430 Za svho vlastnho jmn ji ped lty Lerts koupil, jet velice mladou, a dvacet bk dal za ni.
Homros, Odysseia I, 428 - 431

37
Jin zas Plev syn ji tet stanovil ceny pro trudn zpas kdo s koho, a rekm je ped oi stavl: velik, ohnivzdorn dal vtzi trojnoh kotel, kter si za dvanct krav lid achjsk piblin cenil, soupei pemoenmu vak do stedu postavil dvku, 705 znalou velikch prac - tu cenil za tyi krvy.
Homros, lias XXIII, 700 - 705

38
V odpovd' Euryalos ho do o pohanl takto: "Vak se mi, cizine, nezd, es muem obratnm, zbhlm 160 v zvodech, jakch se mnoho pec pstuje po celm svt, sp se mi jev jak lovk, jen na lodi s etnmi vesly bloum a vdcem je plavc, co po cest kup, ba zd se, e jen na nklad mysl, chce smovat zbo a dycht uchvtit zisk - jak zd se, ty vbec zpasnk nejsi!"
Homros, Odysseia VIII,158 - 164

39
Jednou foinit mui tam pipluli, proslul plavbou, vezli tisce tretek ti ejdi na ern lodi.
Homros, Odysseia XV, 415 - 416

IV. Archaick obdob. Velk eck kolonizace

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA-HONZK, str. 8 - 9, 14 15, 20 - 23; HOEK - MAREK, str. 21 - 34; LISOV, str. 77 - 134; OLIVA, str. 61 - 72; PERKA, str. 454 - 499; SOUEK, str. 72 - 83. Zkladn literatura:
Antika v dokumentech. Sv. 1. Praha 1959, str. 51-118. * A. Andrewes, The Greek Tyrats. Ed. 2. London 1958. E. Baltrusch, Sparta. Geschichte, Gesellschaft, Kultur. Mnchen 1998. H. Berve, Die Tyrannis bei den Griechen. Bd. 1-2. Mnchen 1967. J. Bouzek - R. Hoek, Antick ernomo. Praha 1978. J. Burian - P. Oliva, Civilizace Stedovkho Stedomo. Praha 1984, str. 277 - 287.

V. Ehrenberg, Der Staat der Griechen. Zrich/Stuttgart 1965. M. I. Finley, Early Greece. The Bronze and Archaic Ages. London 1970. A. A. Jessen, eck kolonizace severnho ernomo, jej pedpoklady a zvltnosti. Praha -Brno 1951. F. Lang, Archaische Siedlungen in Griechenland. Berlin 1996. I. Lisov, Ora deserta et inhospita. Lid a nboenstv severozpadnho ernomo v dob ped mskou okupaci (6.-1. stol. p. Kr.). esk Budjovice 2001. C. Moss, La colonisation dans antiquit. Paris 1970. P. Oliva, Ran eck tyrannis. Studie k otzce vzniku sttu. Praha 1954. P. Oliva, Sparta a jej sociln problmy. Praha 1971, str. 15 - 132. P. Oliva, Solon - Legende und Wirklichkeit. Konstanz 1988. P. Oliva, Zrozen evropsk civilizace. Praha 1995, str. 38 - 133. * Literaturu o kultue, vetn mytologie viz kap. VI.

Ran mstsk stt (polis)

40
"Stt jsou toti mui, ne hradby ani lodi bez mu."
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky VII, 77

41
Myslme si toti, e stt nejsou jenom stavby, jako nap. hradby, svatyn a doky, kter sktaj - jako nco pevnho a stabilnho - bezpen toit, ale jdrem jsou oban. Vdyt' jsou to oni, kdo stt zaliduj a spravuj a vechno vykonvaj a ste ho. Jsou tm, m je pro kadho z ns due. Kdy tedy mme na zeteli tyto zsady, starme se sice, jak vid, i o tlo sttu: zkrlujeme je, aby bylo pro ns co nejhez. Uvnit stavme budovy, zven hradby, abychom zvili jeho bezpenost.
Lkinos, Anacharsis neboli O tlesn vchov, 20

Hospodsk stav ranho ecka

(rady boitskho rolnka)

42
Naped si poid' dm a enu a k orn vola, v dom nad vecko, co potebuje, si urob; druhho o n nepros; on nepj, ty bude v koncch, pomine prav chvle a tvoje dlo se smrskne. ... Jakmile paliv slunce u slbne a znojnho vedra 415 nen u tolik a v pozdnm podzimu nastanou det, 405

420

450

460

480

seslan mocnm Diem, a lidsk tlo se to o mnoho obratnji - vdyt' tehdy prodlv hvzda Seirios nad hlavami ns lid, propadlch smrti, v denn dob u krtce a vc si uv noci tehdy se kmene, jej podetne ostm, nedotknou ervi; k zemi on sts list a neene na nov pruty; tehdy si narubej dev a pamatuj na prci zavas. ... Dvej pozor, kdy jeba hlas se z vysoka ozve, skek, kter rok co rok se dv zpod oblak slyet; znamen k orb on nese a dobu detiv zimy hls - a mue, jen nem krav, to u srdce bodne. Tehdy je as krmit rohat skot u na dvorku doma. ... Jakmile smrtelnkm u ude hodina orby, tehdy si pospte vichni, ty sm i eldka s tebou, orat v suchu i v mokru, ne doba k orn mine, vstvaje za svtn, at' tvoje role jsou plny. Z jara orej a peorej v lt a nebude zklamn; novinu osij, dokavad' prst' je lehk a kypr; novina zahn bdu a dobe konej dti. ... Bude-li bo zemi snad orat za slunovratu, me pak sklzet sed, pr klsk utrhne run, lecjak je sve, upren a nehrub vesel, e si odnese v koi - a pak si t sotva kdo vimne.
Hsiodos, Prce a dny, 405 - 408; 414 - 422; 448 - 452; 458 - 464; 479 - 482

Plavba a nmon obchod

43
Za padeste dn a noc po slunovratu, jakmile doba znojnho vedra se ke konci chl, 665 tehdy je pro syny smrti u na plavbu as; tehdy s brkou neztroskot a nepohlt tvou posdku moe leda by Zemtas sm ji mysln chtl zniit, Poseidn i Zeus, jen vnm kraluje bohm; v jejich rukou je splnn dobrho stejn jak zlho. 670 Tehdy je ist a przran vzduch a bezpen moe; tehdy se vtrm sv a lod' svou bhutou klidn sthni na hladinu a vm svm zbom ji nalo; potom vak spchej, aby ses vrtil co nejdve dom. ... Jin doba, kdy lidem je mono vyplout, je jaro; jakmile na smokvoni se uk na konci vtv

680

poprv lovku lstky tak mal jak lpota pta, co by si stoupla vrna - i tehdy je hladina schdn.
Hsiodos, Prce a dny, 663 - 673, 678 - 681

44
(13) ecko tak stavlo lod'stva a vce se vnovalo moi. Tvrd se, e Korint'an prvn provozovali nmonictv zpsobem nejblim dnenmu a v Korint e byly poprv v ecku stavny triry. Je tak znmo, e korintsk stavitel lod Ameinokls postavil tyi lodi i Samskm... Kdy se pak ekov vc vnovali moeplavb, podili si Korint'an lodi, potlaovali pirtstv, vytvoili stedisko obchodu pozemnho i nmonho a velkmi pjmy pennmi povznesli sv msto k velk moci. Tak Inov mli pozdji, za as prvnho perskho krle Kra a jeho syna Kambza, velk lod'stvo a za vlky s Krem ovldli na njak as moe u sv zem. A Polykrats, tyran na Samu v dob Kambzov, siln svm lod'stvem, podrobil si rzn ostrovy, mezi nimi tak Rhneiu, a tu zasvtil Apollnovi Dlskmu. Konen Fkov, kdy zakldali Massalii, porazili v nmon bitv Kartgince. (14) Toto byly nejvznamnj nmon mocnosti. Ale i ony, tebae vznikly mnoho generac po trjsk vlce, uvaly, jak je zejm, jen mlo triry a byly jet vybaveny padestiveslicemi a dlouhmi lod'mi jako kdysi... Aigian, Athan, poppad jet nkte jin mli toti mal lod'stva, a to jet pevn sloen z padestiveslic. Teprve mnohem pozdji, za vlky s Aigiany, kdy u tak bylo mono ekat pchod perskho krle, pemluvil Themistokls Athany, aby si postavili lodi - ty, s nimi pak svedli nmon bitvu. Ale ani ty jet nebyly cel kryt palubou.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky I,13 - 14

Kolonizace
Prvn vlna eck kolonizace
45
Vypravuje se toti, e pi hledn Daidala piel Mns na Sikanii, kter nyn slove Siclie, a e tam zemel nsilnou smrt. Po ase pili vichni Krt'an krom oban z Polichn a Praisu na pokyn bo s velkou vpravou na Sikanii a po pt let oblhali msto Kamikos, kter za mch as pat Akragantskm. Nakonec nemohli ani msta dobt, ani setrvat, protoe je tsnil hlad, a tak od oblhn upustili a odeli. Kdy se cestou dostali k Iapygii, zachvtila je velik boue a vyvrhla je na beh. Jejich lodi ztroskotaly, take se nemohli nijakm zpsobem dostat na Krtu. Zaloili tedy msto Hyrii a zstali tam. Z Krt'an se stali iapyskmi Messapii a z ostrovan obyvateli pevniny.

Hrodotos, Djiny VII,170

Popis "barbarskho" svta

46
(17) Ponaje od trit Borysthenskch (toto trit je z pmoskch mst nejdle uvnit skythsk zem), za tmto tritm sdl nejprve Kallipidov, co jsou poetn Skythov, a dle pak za nimi jin nrod, kter se nazv Alaznov. Ti a Kallipidov ij celkem stejnm zpsobem jako Skythov, sej obil a jed chlb, cibuli, esnek, oku a proso. Za Alazny sdl Skythov ori, kte nesij obil pro potravu, nbr na prodej. Za Skythy sdl Neurov a zem za nimi na sever je, pokud vme, liduprzdn. To jsou nrody u eky Hypanis na zpad od Borysthenu. (18) Pejdeme-li na druh beh Borysthenu, je smrem od moe prvn zem Hylai a za n na sever sdl Skythov ori, kterm ekov sdlc u eky Hypanu kaj Borysthent, sami se nazvaj Olbiopolskmi. Sdla Skyth or se thnou ti dni cesty na vchod a k ece jmnem Pantikaps a na sever jedenct dn plavby proti proudu Borysthenu. zem od nich na sever je vtinou pust. Za pustinou sdl Androfagov, co je zvltn nrod a ke Skythm nepat. Dle na sever pak je ji zem opravdu pust, a pokud vme, tam neije dn lidsk nrod. (19) Pejdeme-li od Skyth or na vchod za eku Pantikaps, nalezneme sdla Skyth koovnch, kte nic nesij ani neoraj. V cel zemi, krom Hylaie, nerostou dn stromy. Koovni Skythov zabraj zem trnct dn cesty na vchod a k ece Gerros. (20) Za ekou Gerros je zem zvan Krlovsk a sdl tam velk mnostv Skyth, kte jsou staten a povauj ostatn Skythy za sv poddan. Na jih dosahuj a na poloostrov Taurik a na vchod a po pkop, kter vykopali potomci slepc, a po obchodn stedisko u jezera Maitis jmnem Krmnoi. st jich dosahuje a k ece Tanais. Na sever od Skyth krlovskch sdl Melanchlainov, co je nrod jin, nikoli skythsk. ... (28) Vechny ty zem, o nich jsem mluvil, jsou tak drsn, e v nich po osm msc panuje nesnesiteln mrz. V tch mscch nenadl blta, kdy rozlije vodu, ale nadl ho, kdy rozdl ohe. Moe zamrz, jako i cel Kimmersk Bospor, a Skythov, kte sdl za pkopem, konaj po led vlen vpravy a jezd s vozy na druhou stranu do zem Sind. ... (101) Skythie je tyhrann, piem jej dv strany smuj k moi, take m na vech stranch stejn rozmry jak do vnitrozem, tak podl moe.
Hrodotos, Djiny IV, 17- 2O; 28; 101

47
(99) Ped skythskou zem le Thrkie a sten vynv do moe. Skythie na ni navazuje tam, kde Thrkie vytv zliv, a skrze Skythii protk Istros, kter sv st obrac k

jihovchodu. Vylm pmosk krajiny samotn skythsk zem ponaje od Istru, abych znzornil jejich rozmry. Zem za Istrem je ji star Skythie, thnouc se na poledn a jihovchodn stran a po msto Karkintis. Hornatou krajinu od tohoto msta ponaje, lec pi tm moi a vynvajc do Pohostinnho moe, obv nrod Taursk a po tak zvan Drsn poloostrov. Ten se thne do moe smrem na vchod. Skythsk zem se toti dl na dv sti - jejich rozhran zasahuje a k moi -, a to jednak na st jin, jednak na st vchodn, podobn jako zem attick. Podobn jako v Attice i Taurov sdl ve Skythii, tak jako by jin nrod msto Athan obval vbek Sunijsk... (100) Pokraujeme-li dle od zem taursk, sdl ji za nrodem taurskm a v koninch u vchodnho moe Skythov, a to od Kimmerskho Bosporu a od jezera Maitis na zpad a po eku Tanais, kter se vlv do cpu tohoto jezera. Ve vnitrozemskch koninch za Istrem je Skythie ohraniena nejprve Agathyrsy, potom Neury, dle Androfagy a konen Melanchlainy. ... (103) Z tchto nrod Taurov se spravuj takovmito obyeji: Obtuj panensk bohyni trosenky a ty z ek, kter chyt a unesou, a to tak, e je po zasvcen k obti ud kyjem do hlavy. Nkte tvrd, e tlo shazuj s pkr skly (chrm toti stoj na strm skle) a hlavu narej na kl, jin sice souhlas, pokud se tk hlavy, ale prav, e se tlo ze skly neshazuje, nbr pochovv do zem. O t bohyni, kter obtuj, kaj Taurov, e je to figeneia, dcera Agamemnonova. S nepteli, kterch se zmocn, in toto: uznou kadmu hlavu a odnesou ji do svho domu. Tam ji naraz na dlouhou ty a postav ji tak, e vysoko vynv nad dm, obvykle i nad komn. kaj, e to jsou strcov domu, kte se nad nm vznej. Taurov se iv koist a vlkou. (104) Agathyrsov jsou lid velice zmkil a nos mnoho zlatch perk. ... (105) Neurov se spravuj zvyky skythskmi. ...

(106) Androfagov maj ze vech lid nejdivoej mravy. Neznaj prvo a ned se dnmi zkony. Jsou koovnky, odv nos podobn skythskmu, ale mluv svm vlastnm jazykem... (107) Melanchlainov nos odv ern, podle eho byli pojmenovni. d se obyeji skythskmi. (108) Budinov jsou nrod velik a poetn. Vichni maj velice jasn oi a ohniv rezav vlasy. V jejich zemi stoj devn msto a jmenuje se Gelnos. Kad strana jeho hradeb je ticet stadi dlouh, hradby jsou vysok a cel ze deva. I jejich domy a chrmy jsou devn... Gelont jsou toti pvodem ekov, kte se vysthovali z trnch mst a usadili se mezi Budny. Uvaj jazyka jednak skythskho, jednak eckho.
Hrodotos, Djiny IV, 99 -100; 103 - 108

48
(3) Nrod thrck je po nrodu indickm nejvtm nrodem na celm svt. Kdyby nad nimi vldl jeden lovk, nebo kdyby si to uvdomili, byli by nepemoiteln a myslm, e by byli mezi vemi nrody daleko nejmocnj. ... Ve vech koninch se d skoro stejnmi

obyeji, s vjimkou Get, Traus a obyvatel ijcch nad mstem Krstnem. ... (6) Ostatn Thrkov se pak d tmito zkony: Dti prodvaj do ciziny... Tetovn se u nich povauje za znamen urozenosti. Kdo nen tetovn, toho pokldaj za lovka nzkho pvodu. Za nejkrsnj vc povauj lenoen a nejmn si v zemdlc. Nejestnj je u nich ivit se vlkou a loupe.
Hrodotos, Djiny V,3; 6

Zakldn osad z Miltu

49
Eforos pe, e pvodn (Milt) byla osada krtsk, opevnn nad moem v tch mstech, kde je nyn Star Milt; osadnky pr pivedl Sarpdn z krtskho Miltu a dal mstu stejn jmno s onm. Pedtm obvali msto Lelegov; nynj msto opevnili pozdji lid Nleovi. Nynj Milt m tyi pstavy, z nich do jednoho se vejde cel lod'stvo. Mnoho in vykonalo toto msto, ale nejvt je mnostv jeho osad; vdyt' jimi bylo osdleno cel ernomosk pobe i Propontis a ada jinch mst. Tak prav Anaximens z Lampsaku, e Milt'an osdlili ostrov Ikaros a Leros a pi Helespontu na Chersonsu Limny, v Asii Abdos, Arisbu a Paisos, na Kyziskm ostrov Artaku a Kyzikos, ve vnitrozem v Trad Skpsidu...
Eforos a Anaximenes u Strabna XIV,1, 6

Byzantion
50
...Na nejum rozhran mezi Evropou a Asi, a na konci Evropy, zaloili Byzantion ekov, kterm na dotaz delfskho Apollna, kde maj zbudovat msto, byla dna vtba, aby hledali sdla naproti zemm slepch. Tato zhadn odpovd' poukazovala na Chalkdoany, protoe ti tam pibyli dve, a akoli dve zhldli vhodnou polohu mst, vybrali si hor. Byzantion toti le v rodn pd a pi vnosnm moi, ponvad nesmrn mnostv ryb, hrnouc se z ernho moe a ikmo trcmi podmoskmi tesy postraen, pomj ohb protjho behu a dv se unet k pstavm z tto strany. Odtud plynul hned zpotku jejich zisk a bohatstv...
Tacitus, Letopisy XII, 63

Kolonizace Siclie
51

(2) Po dobyt Trje se nkte Trjan, jim se podailo uniknout Achjm, dostali s lod'mi na Siclii, usadili se v sousedstv Sikan a vichni dohromady se pak jmenovali Elymov; jejich msty byly Eryx a Egesta. K nim se jet pipojili nkte z Fk, kter pi nvratu od Trje zanesla boue nejprve do Lybie a odtamtud na Siclii. ... Po obvodu cel Siclie bydlili tak Foinan, kte kvli obchodu se Sikely zabrali pedh u moe a pilehl ostrvky. Kdy potom pichzeli po moi ve velkm potu ekov, opustili Foinan vtinu svch sdel... (3) Prvn z ek, Chalkid'an, vypluli z Euboje vedeni Thukleem, zaloili Naxos a postavili olt Apollna Archgeta... Thukls a Chalkid'an se vypravili pt let po zaloen Syrks z Naxu, vyhnali vlkou Sikely a zaloili Leontiny a po nich Katanu... (4) V te dob piel na Siclii i Lamis a pivedl osadnky z Megar, zaloil osadu na mst zvanm Trtilos lecm nad ekou Pantakyem... Gelu zaloili Antifmos a Entimos, kte pivedli spolen osadnky, prvn z Rhodu a druh z Krty, a to tyicet pt let po zaloen Syrks. Msto dostalo jmno podle eky Gely... Asi sto osm let po zaloen Gely zaloili Gelt Akrags, mstu dali jmno podle eky Akragantu... Zankl byla pvodn zaloen lupii, kte pili z Kmy, chalkidskho msta v oblasti Opik, pozdji vak sem piel velk poet lid z Chalkidy a ostatn z Euboje a o onu zemi se s nimi rozdlili... Zankl nazvali tmto jmnem nejprve Sikelov, protoe ono msto m podobu srpu (a srpu kaj Sikelov zanklon ), pozdji byli vyhnni samskmi a jinmi Iny, kte na tku ped Mdy pistli na Siclii. Zanedlouho potom vyhnal samsk Anaxilas, tyran z Rhgia, sm zde usadil lidi rznho pvodu a pejmenoval msto podle sv pvodn vlasti na Messnu.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky VI, 2-4

ekov v Egypt
52
(178) Amsis se stal ptelem ek a prokazoval jim rzn laskavosti. Tak tak vykzal tm, kte do Egypta pili, k obvn msto Naukratis. Pokud se v Egypt nechtli usdlit a jen pijdli na lodch, vnoval jim pozemky na postaven olt a posvtnch okrsk pro bohy. Nejvt jejich posvtn okrsek, kter je tak nejznmj a nejvce navtvovan, se jmenuje Hellnion a postavila jej spolenm nkladem insk msta Chios, Tes, Fkaia a Klazomenai, drsk msta Rhodos, Knidos, Halikarnssos a Faslis a z aiolskch pouze Mytiln. Tm posvtn okrsek nle a tato msta tak ustanovuj dozorce pro pstavn trit. Pokud si na to in nrok jin msta, in tak neoprvnn. Oddlen si postavili Aigint pro sebe posvtn okrsek Div, Samt Hin a Mlt'an Apollnv.

(179) Za starch as byla Naukratis pro Egypt jedinm obchodnm pstavem a nebylo dnho jinho.
Hrodotos, Djiny II,178 - 179

Ran eck tyrannis

Peisistratova tyrannis v Athnch
53
(13) Kdy Soln odcestoval, a v obci byl neklid, tyi roky strvili pokojn. Avak ptho roku po Solnov archonttu si pro rozbroje nezvolili archonta, a pak za druhch pt let z te piny mli bezvld... Byly ti strany: prv pomoan, kterm stl v ele Megakls, syn Alkmenv, a kte podle veho usilovali pedevm o vldu stednch vrstev; druh lid z rovin, kte chtli oligarchii a kter vedl Lykrgos; tet lid z hor, v jejich adch stl Peisitratos, zdaje se nejdemokratitj. S nimi byli spojeni pro chudobu ti, kte pili o sv pohledvky, a ze strachu ti, kte nemli ist pvod; toho je dkazem, e po vyhnn tyran se konalo provovn, protoe mnoz mli obanstv neprvem. Kad strana mla nzev podle kraje, ve kterm vzdlvala pdu. (14) Peisistratos, kter se zdl velmi demokratickm a znan se proslavil ve vlce s Megarskmi, zpsobil si sm zrann a pemluvil lid, aby mu dali tlesnou str, jako by to byl utrpl od politickch neptel; nvrh podal Aritin. Obdrev tyto tak zvan palctnky, povstal s nimi proti lidu a obsadil Akropol tictho druhho roku po napsn zkon, za archonttu Kmeova... Dostav vldu, peoval Peisitratos o veejn vci spe obansky ne tyransky. Ale jet ne byla jeho vlda upevnna, spikla se skupina Megaklova s Lykrgovou a vypudili ho... Dvanct let potom Megakls, oslaben rozbroji, poslal potaj k Peisistratovi a pod podmnkou, e si vezme jeho dceru, ho uvedl nazpt ... (15) Tak se tedy uskutenil jeho prvn nvrat. Potom byl vypuzen podruh, asi sedmho roku po svm nvratu... Vyhrav potom bitvu u Pallnidy, ovldnuv msto a odav lidu zbran, drel tyrannidu ji bezpen.. (16) Peisistratos peoval, jak eeno, o vci obce umrnn a spe obansky ne tyransky; nebot' byl vbec lidumiln a laskav a vinkm rd promjel, pedevm vak nemajetnm pjoval pedem penze do hospodstv, take se mohli udret v zemdlstv. V tom sledoval dvoj cl: aby se nezdrovali v mst, nbr byli roztroueni po venkov, a aby netouili, ani nemli as starat se o veejn vci, kdy budou mt slun ivobyt a budou se vnovat soukromm zjmm. Souasn mu tak kynuly i vt dchody, kdy pda byla obdlvna; vybral toti destek ze sklizn. Proto zdil i vesnick soudce a sm vychzel asto na venkov, kde pozoroval a smioval sporn strany, aby nechodily do msta a nezanedbvaly prci. Nebot' kdy byl Peisistratos na jednom takovm zjezdu, odehrl se pr onen vjev s tm muem, kter na Hymttu obdlval pozemek, pozdji nazvan "danprost". Spativ toti kohosi, jak kope a obdlv prost kamen, podivil se a poslal

chlapce zeptat se, co pozemek vyn. On ekl: "Sam zloben a trpen - a i z toho zloben a trpen by ml Peisistratos dostat destek". Tak odpovdl lovk nic netue, ale Peisistratos, maje radost z jeho upmnosti a pracovitosti, osvobodil ho ode vech dan. Za sv vldy nesuoval lid ani v jinch vcech, nbr neustle usiloval o mr a steil pokoj; proto se tak bjilo, e Peisistratova tyrannis byla ivot pod Kronem...
Aristotels, Athnsk stava 13 - 16

Sparta (Lakedaimon)
54
Je Sparta bezcitn a jedn skon, ve ostatn je mal, slab.
Eurpids. Prosebnice, 187 - 188

Lykrgovo zzen
55
(65) Nkte tvrd, e mu (Lykrgovi) Pthia krom toho povdla o dnenm uspodn vc ve Spart; podle vyprvn samotnch Lakedaimonskch vak Lykrgos jako porunk svho synovce Lebta, kter byl spartskm krlem, pinesl toto uspodn z Krty. Hned jak se stal porunkem, zmnil vechny zkony a dbal na to, aby byly dodrovny. Krom organizace vojensk, jako jsou enmotie, triakady a spolen stravovn, zavedl Lykrgos ad efor a radu starch. (66) Po tchto zmnch mli Lakedaimont dobrou sprvu a Lykrgovi zdili po smrti chrm a velice ho uctvali. A protoe mli zemi rodnou a bylo jich nemlo, zaali se brzy vzmhat a jejich moc vzrstala.
Hrodotos, Djiny I, 65 - 66

56
(7) Opan, ne je tomu u ostatnch ek, uzkonil Lykrgos ve Spart tak toto: v ostatnch sttech se vichni sna v silou vydlvat; jeden obdlv pdu, druh se plav po moi, dal obchoduje, nkte si iv emeslem. Ve Spart vak Lykrgos zakzal svobodnm zabvat se mkoliv, co souvis s vdlkem, a nadil jim, aby povaovali za sv pouze ty innosti, kter pinej sttu svobodu. A pro tak usilovat o bohatstv tam, kde zavedenm rovnch pspvk na stravu a stejnho zpsobu ivota doshl, e se nikdo nepacht za penzi kvli pjemnm poitkm. A ani kvli obleen nen teba hnt se za ziskem, protoe jejich

ozdobou nen nkladn at, nbr urostl tlo... (8) Vichni vme, e nejvce poslouchaj ednky i zkony ve Spart. J se domnvm, e Lykrgos nedokzal zavst tuto ukznnost dve, dokud nedoclil, aby nejvlivnj lid v obci smleli jako on. Dkaz spatuji v tom, e v ostatnch sttech si nejmocnj oban nepej vzbudit ani dojem, e se boj ad, nbr mysl, e je to znmkou nesvobody. Ve Spart naopak ti nejmocnj jsou ednkm nejvc poddni a pyn se tm, jak jsou ponen a jak na zavoln nejdou, ale pibhaj; domnvaj se toti, e kdy sami zanou s horlivou poslunost, ostatn je budou nsledovat. A to se tak dje. Je pravdpodobn, e tito lid zdili spolu s nm i ad efor, protoe poznali, e poslunost je nejvtm dobrem jak ve stt, tak i ve vojsku a v hospodstv, a domnvali se, e m bude mt tento ad vt moc, tm spe donut obany k poslunosti. Eforov mohou kohokoliv odsoudit k trestu a maj prvo peruit vykonvn adu a ednky uvznit a zahjit s nimi proces, ve kterm jde o ivot. Protoe maj tuto velkou moc, nenechvaj zvolen ednky adovat vdy cel rok tak, jak by chtli - jako to dlaj v ostatnch sttech -, nbr jako tyranov nebo poadatel gymnastickch zvod trestaj kadho ihned na mst, jakmile zpozoruj, e v nem pekrauje zkon. ... (10) Krsn zadil Lykrgos, jak se mi zd, i to, jak se m pstovat dokonalost a do st. Umstil na konec ivota rozhodovn, zda se nkdo me stt lenem gersie, a tm doshl, e ani ve st nikdo nezanedbv svj vzhled a chovn. Chvlu si zaslou i jeho opaten starat se tak o st dnch oban; tm, e ustanovil geronty soudci v hrdelnch sporech, doclil toti, e st je v ct vc ne sla mu v nejlepm vku. Lid pirozen berou toto soupeen o lenstv v gersii se v vnost, protoe gymnick zvody jsou sice pkn, ale je to soupeen tla, kdeto soupeen o lenstv v gersii dv monost posuzovat duevn pednosti.
Xenofn, Lakedaimonsk zzen 7 - 8; 10

57
(5) Z vtho potu novch Lykrgovch zzen nejpednjm a nejdleitjm bylo ustanoven rady geront, o nm Platn k, e v nejvt me pisplo k blahu i umrnnosti, nebot' bylo pimeno k bujc krlovsk moci a nadno stejnm prvem. ... (8) Druh pak a nejodvnj z obecnch zazen Lykrgovch bylo rozdlen pozemk. Ponvad byla tehdy ve Spart hrozn nerovnost a mnoho nemajetnch a chudch dotralo na obec, bohatstv vak se nahrnulo jen k nkterm, tu Lykrgos, chtje vypudit jednak pchu a zvist, jednak zloinectv a hivost a nad to vechno jet t a vt neduhy obce, toti bohatstv a chudobu, pemluvil obany, aby veker pozemky spojili v jedin ln, a pak znova rozdlili, a potom aby vichni spolu ili ve vzjemn rovnosti, majce stejn podl vivy, take by pednost vyhledvali v ulechtilosti, ponvad by pak mezi jednm a druhm nemlo bt dnho rozdlu a dn nerovnosti krom t, kterou uruje hana patnmu jednn a chvla ulechtilm inm. Kdy tento svj nvrh uvdl ve skutek, rozdlil celou laknskou zemi mezi okoln obyvatele na ticet tisc pdl, avak pozemek nleejc k obvodu msta Sparty na devt tisc dl; tolik pdl toti pipadlo samotnm Spart'anm...

(9) ...Zruil vechny zlat a stbrn penze a nadil, aby se uvalo jen eleznch, a tm dal pi znan velikosti a vze toliko nepatrnou cenu, take bylo zapoteb k uschovn drobnch penz v cen deset min velik mstnosti v dom a potahu k jejich odvezen. Po tomto zaveden vymizelo ze Sparty mnoho druh zloin... (12) Spolen obdy nazvaj Krt'an andria, Lakedaimoan pak fiditia, bud'to e pispvaj ke vzniku ptelstv a laskav mysli... Z pokrmu je u nich v nejvt oblib ern polvka, take star si ani nedali kousek masa, nbr ponechvali je mladm, sami pak hodovali pojdajce jen tuto polvku. Vypravuje se, e i jeden z pontskch krl si kvli t polvce koupil laknskho kuchae, e vak po ochutnn se velmi rozhorlil, a tu pr mu kucha ekl: "Krli, kdo chce povat tto polvky, musel se naped vykoupat v Eurtu". Po mrnm napit pak bez pochodn odchzej. Nen toti dovoleno chodit se svtlem ani touto ani jinou cestou, aby si zvykli potm a v noci srdnat a nebojcn cestovat. (26) Za geronty, jak u jsem vyloil, nejdve ustanovoval ty z oban, kte mli na tom chystanm plnu ast; ale pro pozdj dobu nadil, aby na msto zemelho byl zvolen ten, jen je pokldn za nejlepho z mu starch pes edest let. A to se pokld za nejvt a nejdoucnj z lidskch zpas.
Pltarchos, Lykrgos 5; 8 - 9; 12; 26

Spartt krlov
58
(56) Spart'an udlili svm krlm tato estn prva: dvoj knstv, jednak Dia Lakedaimonskho, jednak Dia Urania, dle prvo vst vlenou vpravu, do kterkoli zem se jim zlb (v tom jim nesml dn Spart'an peket, jinak se dopoutl zloinu), na vlenm taen li krlov v ele a posledn se vraceli, sto vybranch mu tvoilo ve vojsku jejich tlesnou str, na vpravu si mohli vzt s sebou tolik ovc, kolik chtli, a ze vech obt jim patily ke a hbety. (57) Takov prva jim pat za vlky. V dob mru jsou jim piznny tyto pocty: Kon-li se sttn obt', usedaj krlov k hostin jako prvn a prvn dostvaj jdlo; kad z nich dostv ode veho dvakrt vce neli ostatn hodovnci; maj prvo obtovat jako prvn a pat jim ke z obtnch zvat... Krlov opatuj vtby, spolu s nimi vak je znaj i vtci. Pouze krlm pslu soudit jen tyto ppady: komu pipadne jedin dcera jako ddika otcovskho jmn, jestlie ji otec nikomu nezaslbil; spory o veejn cesty; chce-li nkdo pijmout dt za vlastn, in tak ped krlem. Zasedaj pi poradch rady starch, jich je osmadvacet. Pokud se nedostav, psluej krlovsk pocty tm starm, kte jsou s nimi nejble pbuzn; odevzdvaj za n dva hlasy a tet za sebe.
Hrodotos, Djiny VI, 56 - 57

Heilti
59
Za vldy Polydrova Eurykrata zachovvali Messnt Lakedaimonskm poslunost a ani ze strany argejskho lidu je nepotkalo dn pekvapen. Zato za panovn Eurykratova Anaxandra vyhnal neblah osud Messnsk z celho Peloponnsu, nebot' odpadli od Lakedaimoan, njak as vydreli ve zbrani, ale byli pemoeni a po pm odeli z poloostrova. Obyvatelstvo, pokud zstalo v zemi, stalo se spartskmi otroky s vjimkou tch, kdo obvali pmosk osady.
Pausanis, Cesta po ecku III, 3

60
(24) Pdu jim obdlvali heiltov, a ti za to odvdli sjednan poplatek. Jaksi Spart'an mekal prv v Athnch v dob, kdy se konaly soudy, a slyel, e jeden oban odsouzen pro zahlku se ubr dom jsa zarmoucen a doprovzen pteli, kte s nm truchl a tce to nesou; i podal ptomn, aby mu ukzali, kdo je onen oban, jen byl odsouzen pro svobodu. Za tak otrock pokldali zabvat se emesly a vydlvnm penz. ... (28) Avak takzvan krypteia u nich, je-li to vskutku jednm z Lykrgovch zazen, jak zjit'uje Aristotels, ta asi t zpsobila u Platna takovouto domnnku o tto sttn stav a o tomto mui. Ta vc se mla takto: Vychovatel jinoch poslali as od asu do okolnch krajin nazdabh ty, kte se projevovali jako nejrozumnj, a ti mli u sebe dky a potebnou potravu, jinak nic jinho. Ve dne byli rozptleni po skrch, kde se schovvali a odpovali, v noci vak vychzeli na cesty a zabjeli heilty, kter chytili. asto dochzeli i do vesnic a usmrcovali nejsilnj a nejzdatnj mue. Tak vypravuje i Thkdids ve svm dle o vlce peloponnsk, e se ti z heilt, kte byli pro svou statenost od Spart'an vybrni, ovnili jako svobodn lid a obeli chrmy boh, ale o nco pozdji e vichni zmizeli, a jich bylo vce ne dva tisce, a e ani v t dob ani pozdji nemohl nikdo ci, jakm zpsobem zahynuli. Aristotels pak zvlt' pipomn, e jakmile eforov nastoupili ad, vyhlaovali heiltm vlku, aby se zavradn zdlo oprvnn.
Pltarchos, Lykrgos 24; 28

Vchova Spart'an
61
(1) ... Lykrgos vak usoudil, e na zhotovovn odv sta otrokyn, hlavnm kolem svobodnch en e je rodit dti. A tak pedevm zavedl pro dvata stejn jako pro chlapce tlocvik a dle zvody v bhu a zpas, jak pro mue, tak pro eny; vdyt' budou-li oba rodie siln, jist z nich vzejdou tak silnj potomci. ...

(2) ... Lykrgos namsto toho, aby si kad soukrom dlal z otrok vychovatele, ustanovil jednoho z mu, jim se svuj nejvy ady, aby na n dohlel: nazv se paidonomos. Tomu dal pravomoc shromad'ovat chlapce a dbt potrestn, kdyby si nkdo ponal lehkomysln... Aby jim nezchoulostivly nohy obouvnm sandl, nadil otuovat je chz bosky: kdy se v tom vycvi, budou, podle jeho nzoru, mnohem snze vystupovat do kopce, bezpenji sestupovat z kopce a bos pr se zvedne, vysko i utk rychleji ne obut, m-li ovem ztvrdl chodidla. Msto rozmazlovn pltm pikzal oblkat se po cel rok jedinm atem, v domnn, e tak budou lpe pipraveni i na mrz, i na horko. Nadil, aby eirn jedl u spolenho stolu jen tolik jdla, aby ho nikdy nezmhalo pesycen a nechybla mu zkuenost se skromnjm ivobytm; myslel toti, e takto vychovan lid by byli v ppad nutnosti schopnj snet nmahu o hladu... (3) Kdy chlapci zanaj dospvat, tehdy ostatn ekov kon s vychovateli, kon s uiteli a nikdo u je nevede, je jim dopvna volnost. Lykrgos vak i v tomto rozhodl opan. Shledal, e tomuto vku je vlastn ohromn domlivost, e se tu vyskytuje nejvc zpupnosti a e na nj nejsilnji dolhaj touhy po rozkoch. Proto jim uloil v tomto obdob nejvc nmahy a nadil, aby mli nejvt nedostatek volnho asu. Pikzal tak, aby ten, kdo by se vyhnul tto vchov, nedosahoval u dnch poct... (4) Nejhorlivji se vak Lykrgos vnoval mladm mum, v domnn, e nejvce pispje k blahu sttu, budou-li prv oni takov, jac maj bt. Vida, e nejvc stoj za to poslechnout si sbory a zhldnout gymnick zvody tam, kde jsou lid nejctidostivj, myslel, e se mlad mui nejsp pibl statenosti, jestlie mezi nimi podnt soupeen o dokonalost.
Xenofn, Lakedaimonsk zzen ,1- 4

62
(16) Otec neml vsostn prvo vychovvat novorozen, nbr po narozen je vzal a odnel na jaksi msto zvan lesch, kde sedli nejstar z krajan; ti nemluvn naped ohodnotili, a jestlie bylo dobe vzrostl a siln, kzali je vychovvat a poskytovali mu jeden z onch devti tisc podl; bylo-li vak slab a nepohledn, poslali je do takzvanch Apothet, jaksi to propasti ble poho Tygetu, nebot' bylo lpe pro novorozen i pro obec, kdy neilo, nejsouc hned od potku patin zpsobil k dobrmu vzrstu a sle. Proto eny nekoupaly novorozeata ve vod, nbr ve vn, aby tak provdly zkouku jejich tlesnho sloen. ... Vdami se zabvali jen kvli poteb. Cel ostatn vychovvn pak smovalo jen k naprost poslunosti, k vytrvn v strastech a k vtzstv v boji. Proto i v pokroilejm vku jejich cvien dost pepnali, dohola je sthali a zvykali je, aby chodili bos a hrli si obyejn naz. Kdy pak doshli dvancti let, nenosili u spodn odv; na rok dostvali jedin svrchn at a byli na celm tle pinav, nebot' neznali koupele ani masti, a jen vjimen v nkolika mlo dnech v roce si dopvali takov lahody. Tak spolen spvali podle et a druin na stelivu, kter si sami sneli z rkos rostoucho podle Eurtu, piem jeho vrcholky odlamovali jen rukama bez noe. ... (19) Hochy uili uvat ei vyhrocen, ale spojen s pvabem, majc pi strunm

vrazu hlubok smysl... Vdyt' i Lykrgos sm, jak se zd, byl v ei strun a vtipn, lze-li takto soudit z jeho vrok, je se nm dochovaly. Jako napklad jeho odpovd' o obecn sprv obanovi, jen dal, aby se v obci zavedla lidovlda: "Ty tedy nejdv si zaved' lidovldu ve svm dom!" Jin odpovd' se tk obt, kdy se ho kdosi otzal, pro nadil obti tak skromn a prost: "Abychom v uctvn bostva nikdy neustali". ... (22) V dob vlky promjeli mladkm i nejpsnj ustanoven kzn a nebrnili jim, aby se fintili, pokud lo o pravu vlas, o vzdobu zbran i odvu, a radovali se, kdy se pynili jako kon a ohniv dychtili po zpasech. Nechvali si, jak doshli jinoskho vku, vlasy voln rst... (24) Vchova se vztahovala na mue a do dosplho vku. Nikomu toti nebylo dovoleno t, jak by sm chtl, nbr mli prv tak jako ve vojenskm tboe i zpsob ivota vymezen k slub obci i zamstnn stanoven obecnmi potebami, a ponvad se domnvali, e nepat sami sob, nbr vlasti, proto po celou tu dobu, kdy nebylo pikzno nic jinho dlat, mli dozor nad chlapci a bud' je nemu uitenmu uili, nebo se sami uili od starch. A to byla jedna z tch skvlch a blahodrnch vhod, je Lykrgos svm spoluobanm zjednal, e mli dostatek volnho asu, ponvad naprosto nebylo dovoleno zabvat se emeslem; a rovn vydlvn penz, kter bv spojeno s obtemi a nmahou, nebylo nikterak zapoteb, nebot' bohatstv se stalo nedoucm a bezcennm.
Pltarchos, Lykrgos 16; 19; 22; 24

63
Lakedaimoan ovem nebyli nikdy poraeni v dn z vlek, kter vedli s eky nebo s barbary, at' bojovali s vlastn poetn pevahou proti slabm nebo proti rovnmu soupei v pravideln bojov sestav. Proto vdom nepemoitelnosti jim dvalo slu; v boji ji jejich povst ochromovala protivnky, kte ani pi vyrovnanch silch nedoufali, e doshnou stejnho spchu.
Pltarchos, Pelopids 17

Formovn athnskho mstskho sttu

Thseus
64
Od nejstarch dob vak k nemu takovmu dochzelo v Athnch astji ne jinde. Za Kekropa a prvnch krl a do Thsea byli obyvatel Attiky rozdleni na jednotliv obce, z nich kad mla sv prytaneion a sv archonty, a kdy se nemli eho bt, neschzeli se na poradu ke krli, ale kad obec se starala o svou veejnou sprvu a radila se o n. Nkte

dokonce vedli mezi sebou vlku, jako napklad Eleusint s Eumolpem proti Erechtheovi. Kdy se vak stal krlem Thseus, kter byl nejen moudr, ale i mocn, krom jinch zsah do sprvy zem rozpustil rady a zruil ady ostatnch obc, vechny sjednotil v nynjm mst, zdil v nm jednu radu a jedno prytaneion, a tebae kad bydlil dl tam, kde bydlil pedtm, donutil je, aby mli Athny jako jedin msto; kdy je Thseus odkzal potomkm, bylo u velik dky dvkm plynoucm do nho odevad. Od t doby a dodnes podaj tak Athan na obecn traty na poest bohyn Athny slavnost zvanou synoikia.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky II,15

65
(24) Po smrti Aigeov umnil si Thseus vykonat velk a podivuhodn dlo; sjednotil toti obyvatele Attiky v jednom mst a uinil tak ty, kdo byli a dosud rozptleni a tko se dali pohnout k vcem obecn prospnm, ba nkdy se dokonce mezi sebou peli a spolu bojovali, jedinm lidem jedn obce. Obchzel proto dmy a rody a snail se je zskat. Prost a chud lid rychle pijmali jeho vzvu, mocnm sliboval, e stt nebude spravovat krl, nbr lid, on sm e bude jen vojevdcem a stcem zkon, jinak vak e budou vichni rovnoprvn. Jedny o tom pesvdil, druz se ze strachu ped jeho moc, kter ji byla velk, i ped jeho odvahou rozhodli povolit radji po dobrm, ne aby k tomu byli donuceni. Thseus tedy zruil jednotliv prytaneia, radnice a ady a zaloil jedno spolen prytaneion a radnici na mst, kde nyn stoj st msta zvan "asty"; msto nazval Athny a zdil spolenou slavnost Panathnaje...

(25) Protoe chtl Thseus msto jet vc rozit, zval kadho, sliboval mu stejn prva a uval pitom vzvy hlasatele: "Pojd'te sem, vichni lid", nebot' chtl zdit jaksi svobodn stt veho lidu. Nedopustil vak, aby vlda lidu trpla nepodkem a zmatkem proto, e se do msta nahrnulo mnostv tak rznorodch lid, nbr rozdlil nejprve obyvatelstvo na eupatridy, gemory a dmirgy. Eupatridm uloil, aby dohleli na vci nboensk, zastvali ady, uili zkonm a vykldali bosk a lidsk prva, jinak je vak postavil jakoby na rove ostatnm obanm, take se zdlo, e eupatridov vynikaj sice vnost, geomorov vak zase uitenost a dmirgov potem... Thseus dal tak razit penze s obrazem bka, bud' jako vzpomnku na bka marathnskho, nebo na vojevdce Mnova, nebo proto, e chtl obany pobdnout k zemdlstv.
Pltarchos, Thseus 24 - 25

Solnova reformtorsk innost

66
(viz tak . 80) Za vldy krle Amsia pr byl v Egypt nejvt blahobyt, a to jak z toho, co dvala eka

pd, tak z toho, co dostvali od pdy lid, a bylo pr v nm tehdy celkem dvacet tisc obydlench mst. Amsis ustanovil Egypt'anm zkon, podle kterho mus kad Egypt'an bez rozdlu kadoron prokzat nomarchovi, m se iv. Kdo tak neuin ani neoznm spravedliv pvod penz, z nich ije, propad smrti. Athan Soln pevzal tento zkon z Egypta a ustanovil jej Athanm, kte se jm stle d, nebot' je to zkon, ktermu nelze nic vytknout.
Hrodotos, Djiny II,177

67
A kter z vc, pro n klid jsem sjednotil, se nedoshlo, kdy jsem ustal v innosti? Zem ern, vnch boh matka nejvt, mi nejlp dosvd, a bude soudit as. Z n j jsem odklidil kdys dlun kameny, je tkvly v mnoha stech tla jejho, a dve otroila, dnes je svobodna. J mnoho lid, kte byli prodni - at' neprvem, i prvem - nebo uprchli zlou hnni nouz, kte svtem bloudili a e svou zapomnli, nazpt do vlasti jsem pived', zaloen bohy, do Athn. A ty, kdo tady doma v hnusn porob se plahoili, tesouce se ped pny, jsem osvobodil. A to moc provedl jsem, vhodn spolu spojiv prvo s nsilm, a vykonal jsem vechno, jak jsem pislbil. A zkony jsem napsal pro lechtu i lid a spravedliv pm prvo kadmu v nich vytkl.
Soln, Jamby, 32

68
(3) Sttn sprva byla pvodn... uspodna takto: Na ady vybrali podle urozenosti a bohatstv; vldli naped doivotn, pozdji vdy deset let. Nejvt a prvn z ednk byli basileus, polemarchos a archn; z tch hodnost nejstar byla basileova - ta toti pochzela od pedk; po n byl zzen ad polemarcha, protoe nkte basileov byli vojensky mlo schopn... (5) Kdy byl tedy v obci takov d a vtina otroila menin, vzbouil se lid proti lecht. Protoe hnut bylo mohutn a na dva tbory byli rozdleni dlouho, zvolili si spolen za prostednka a za archonta Solna a svili mu obec... (6) Soln, stav se pnem obce, osvobodil lid i pro ptomnost i pro budoucnost, zakzav

pjovat na osobn svobodu, a provedl zruen dluh jak soukromch, tak i veejnch, kter se nazv "stesen bemene", protoe jaksi stsli thu... (7) Pak uspodal obec a dal nov zkony, take pestali uvat zkon Drakontovch, vyjma hrdelnho. Zkony byly napsny na desky a vystaveny v krlovsk stoi (budov se sloupoadm na agoe) a vichni psahali, e je budou zachovvat. Devt archont, psahajce pi kameni (olti na athnsk agoe), slibovalo, e vnuj bohu zlatou sochu v ivotn velikosti, jestlie nkter z tch zkon pestoup; proto tak psahaj podnes. Prohlsil pak sv zkony za zvazn na sto let a obanstvo uspodal takto: Rozdlil je na tyi tdy podle majetku, na pentakosiomedimny, jezdce, zeugty a thty. ady uloil zastvat pentakosiomedimnm, jezdcm a zeugtm, tj. ad devti archont, pokladnk, plt, jedencti dozorc a klakret, dvaje kad td hodnost podle velikosti majetku; avak thtm dal pstup pouze na snm a na soudy. Mezi pentakosiomedimny ml patit, kdo sklzel z vlastn pdy pt set medimn suchch i tekutch dohromady; mezi jezdce, kdo sklzel ti sta - podle nkterch vak ten, kdo byl s to uivit kon... (8) ... Zdil radu ty set, sto z kad fly, a rad areopagt dal za kol steit zkony... (9) Zd se, e v Solnov stav byly nejlidovj tyto ti vci: prvn a nejdleitj, e se u nepjovalo na osobn svobodu; druh, e kivdu spchanou na komkoli mohl sthat kdokoli; tet, kter pr lid poslila nejvce, piputn na soud; nebot' je-li lid pnem kamnku (pi hlasovn), je pnem sttu.
Aristotels, Athnsk stava 3; 5 - 9

69
(20) Mezi ostatnmi zkony Solnovmi je velmi zvltn a podivn ten, podle nho m pozbt obansk prva kad, kdo se pi rozbroji v obci nepid k dn stran. Smysl tohoto zkona je patrn ten, aby oban nebyli k sttu lhostejn a bezcitn a aby, kdy zabezpeili sebe a sv jmn, nebyli pyni jet na to, e se nepodlej na bolestech a netstch sv vlasti... (21) Chvlen bv tak Solnv zkon, jen zakazuje mluvit patn o mrtvm... (22) Soln vidl, e se msto pln lidmi, kte proudili neustle ze vech stran do Attiky, ponvad poskytovala bezpe; vdl vak, e pda je vtinou patn a neplodn, a e ti, kdo se plav po moi za obchodem, nedovej obvykle zbo lidem, kte nemaj co za n smnit. Snail se proto pohnout obany, aby se vnovali emeslm, a vydal zkon, podle nho nebyl syn povinen ivit otce, jestlie ho otec nedal vyuit njakmu emeslu.
Pltarchos, Soln 20 - 22

Peisistratos tyranem - viz . 53

Kleisthenovy reformy

70

Kleisthens Athnsk byl synem dcery Kleisthena Sikyonskho a ml po nm i jmno a jak se mi zd, ml na Iny svrchu. Aby Athan nemli stejn fly jako Inov, napodobil svho jmenovce. Jakmile zskal dosud utlaen lid athnsk zcela na svou stranu, pejmenoval fly a zvtil jejich poet. Jmenoval deset flarch namsto dosavadnch ty a rozdlil lid do deseti fl. Tm, e si zskal lid, ml velikou pevahu nad svmi protivnky.
Hrodotos, Djiny V, 69

71
(20) Kdy byla odstranna tyrannida, zpasil mezi sebou Isagoras, syn Teisandrv, ptel tyran, a Kleisthens z rodu Alkmenovc. Nemaje v (aristokratickch) sdruench spch, dal Kleisthens sprvu do rukou vtiny a tm si naklonil lid. Isagoras, ztrceje vliv, zavolal si znovu Kleomena, svho ptele, a pemluvil ho, aby odstranil poskvrnu, protoe Alkmenovci se zdaj patit mezi poskvrnn. Kleisthens potaj uprchl a Kleomens, pied s nkolika prvodci, zaal vypovdat jakoto proklat 700 athnskch rodin; kdy s tm byl hotov, pokouel se rozpustit radu a uinit pnem obce Isagoru a s nm ti sta jeho ptel. Protoe rada se vzepela a lid se srotil, uchlili se Kleomenovi a Isagorovi lid na Akropol; lid se utboil okolo a oblhal je dva dny; tetho dne Kleomena a vecky, kdo byli s nm, pod pmm propustili, kdeto Kleisthena a ostatn vyhnance povolali nazpt. Kdy se ujal moci lid, byl vdcem a ochrncem lidu Kleisthens. Nebot' o vyhnn tyran se snad nejvce zaslouili Alkmenovci, kte proti nim tm nepetrit vedli odboj... (21) Tedy z tch dvod dvoval lid Kleisthenovi. Tehdy, dostav se do ela lidu, tvrtho roku po vypuzen tyran, za archonttu Isagorova, pedevm rozdlil vecky do deseti fl msto do ty, chtje je promsit, aby vt poet byl asten obanskch prv; odtud vzniklo ren "nad flou zamhu oko", kdy nkdo chce pezkoumat rody. Potom ustavil radu pti set msto ty set, po padesti z kad fly; dve jich bylo po stu. Fl nezavedl dvanct z toho dvodu, aby se mu nestalo, e by musil provdt dlen podle u stvajcch tritty; nebot' ze ty fl tu bylo dvanct tritty, take by se mu bylo nepodailo promsit lid. Rozdlil tak zemi i s dmy na ticet st, deset z msta a okol, deset z pmo, deset z vnitrozem; nazval je trittyemi a vylosoval ti do kad fly tak, aby v kad byly zastoupeny vecky kraje. Za pslunky tho dmu uril ty, kdo v kadm tom dmu bydlili, aby ke jmnu nepidvali jmno otcovo a tak neusvdovali novoobany, nbr aby je vyvolvali s oznaenm dm; proto se Athan nazvaj podle dm. Zdil i dmarchy, kte mli tyt koly jako dve naukrrov; vak tak zavedl dmy msto naukrri. Nkterm dmm dal jmno podle sdlit, jinm podle zakladatel; nepatily toti vecky k sdlitm. Pslunost k rodm a k frtrim i knsk hodnosti ponechal vem po obyeji pedk. Flm stanovil epnymy ze 100 pedem vybranch praotc, ze kterch Pthie jmenovala deset. (22) Dky tmto zmnm se stala stava mnohem demokratitj, ne byla Solnova; vak tak shodou okolnost za tyrannidy vzaly Solnovy zkony za sv, protoe se jich neuvalo, ale Kleisthens dal jin, nov, v zjmu lid. Mezi nimi byl vydn zkon o ostrakismu.
Aristotels, Athnsk stava, 20 - 22

Stepinov soud

72
Athan vyuili proti nmu tedy stepinovho soudu, aby potlaili jeho vnost a plin vliv, jak byli zvykl init se vemi, kdo podle jejich nzoru byli na obt pro svou moc a vymykali se demokratick rovnosti. Vyobcovn stepinovm soudem nebylo toti trestem, nbr prostedkem k utien a ulehen zvisti, kter vznikala z ponen vynikajcch mu a tmto zneuctnm vybjela svou z.
Pltarchos, Themistokls 22

73
Shromdili se tedy ze vech stran do msta a vyobcovali Aristeida stepinovm soudem. Tak zvist slvy pezvali na strach z tyrannidy. Ve skutenosti stepinov soud nebyl trestem za provinn, nbr eufemisticky se tak nazvalo zmenen a oslaben vlivu a pli velik moci; stepinov soud bylo lidsk utien zvisti, kter sth neptelstvm osobu nemilou ne trestem smrti, nbr desetiletm vyhnanstvm. Kdy nkte poali stepinovho soudu pouvati proti lidem bezvznamnm a patnm, byl tento soud zruen. Posledn, kdo byl vyhotn stepinovm soudem, byl Hyperbolos. ... Stepinov soud se provdl zhruba takto: Kad napsal na stepinu jmno toho obana, jeho vyhotn si pl, a stepinu odnesl na uren msto na athnskm nmst dokola ohrazenm devnou ohradou. Archonti nejprve potali celkov poet odevzdanch stepin, nebot' byl-li poet hlasujcch men ne 6000, bylo odsouzen neplatn. Potom poloili stepiny s tm jmnem zvlt' a ten, jeho jmno bylo napsno na nejvtm potu stepin, byl hlasatelem veejn z Athn vyhotn, piem mu byl majetek ponechn. Kdy tedy v t dob Athan psali jmna na stepiny, jaksi pln negramotn a vbec zcela prost venkovan pr podal stepinu Aristeidovi, s kterm se tam nhodou setkal, a podal ho, aby mu na ni napsal jmno Aristeids. Aristeids se tomu podivil a otzal se ho, zda snad Aristeids njak ukivdil. Tu ten lovk odpovdl: "Vbec toho mue neznm, ale nelb se mi, e ho vude nazvaj spravedlivm". Na to Aristeids nic neodpovdl, napsal sv jmno na stepinu a stepinu vrtil.
Pltarchos, Aristeids 7

Kultura archaickho ecka

Mythologie Zrozen boh. Bohov na Olympu

74
Tak tedy nejdve vznikl Chaos, ale pak Zem irokoprs, to na vky bezpen pro vecky sdlo, pro nesmrteln, jim temeno snnho Olympu pat, spolu s mrkotnm Tartarem v trobch irok zem -

a s n Ers, jen z vnch boh je nejspanilej, dy oprot'uje a vekerch boh i lid mysl v prsou si podmauje i rozafn rozum. Z Chaosu ern Noc a Erebos potek vzali; z Noci se zase narodil Aithr a Den, kter v lsce 125 z obt Erebu poala matka a pivedla na svt. Zem zrodila naped j sam podobn nebe rana plnho hvzd, kol dokola aby ji hlil, aby blaenm bohm byl na vky bezpenm sdlem; mocn pak zrodila hory, ty rozkon pbytky bohy, 130 pbytky nymf, kter v roklinatch si libuj horch. Povila ona i netknut moe, vlnami vzdut, Pontos, bez rozkoe a lsky; le potom se vzdala ranovi a z toho se narodil keanos, zven do dna, i Koios a Kreios a Hypern, 135 apetos a Theia a Rheia a Mnmosyn, Foib v elence zlat i Themis a lbezn Tthys. Po nich piel ten nejmlad na svt, skon Kronos, nejstralivj z dt; ml otce bujnho nerad. 120 Kyklpy zrodila potom; ti mli troufal srdce, Sterops jako Bronts i silck povahy Args, kte zrobili blesk a hrom dali Diovi otci... ... Jmnem Kyklpov se zvali proto, e mli jedin okrouhl oko, je sedlo uprosted ela; slu svalstva i um oni vkldali do svho dla. ... Vichni synov toti, co se Zem ranos zplodil, budili hrzu a protivn byli vlastnmu otci od potku; on kadho hned, jak vyklouzl z lna, jednoho po druhm v trobch Zem ranos ukryl, nepoutl na svtlo ven a ze skutku zlho ml radost. Ona vak, Zem obrovit, ta stnala, uvnit peplnna, a na zl a skon prostedek pila. Stvoila bez mekn vc novou, edivou ocel, zrobila velik srp, a sklena v milenm srdci, mluvila k milenm synm a nabdajc je, ekla: "Synov moji z hnho otce, kdybyste chtli uposlechnout,pak za hanu zlou se na vaem otci meme pomstt; on hanebn skutky si umyslil prvn." ... (Zem) ...sotva se naplnil kolobh rok, Zrodila mocn Ernye i Giganty obry v zc zbroji a s dlouhmi otpy v rukou a nymfy, ty, kterm Jasanov se k po ir zemi. ... Tamtm synm pak velik ranos otec dal jmno Titnov... kal o nich, e z bezbonosti si troufali spchat

140

145

155

160

165

185

210 (371)

(406)

455

460

465

470

in tuze velk a za ten e jednou odplata pijde. ... Hlia velikho i Selnu skvouc a Zoru, kter svt vechnm, i pozemt'anm, i bohm nesmrtelnm, co na irm nebi obydl maj, zrodila Theia... ... (Foib) zrodila Lt fialorouchou, pokad vldnou, k lidem pvtivou i k bohm ivoucm vn, laskavou od potku a milou jak z Olympu nikdo. ... Rheia si... s Kronem... zrodila proslul dti: Hestiu, Dmtru, Hru, je zlat opnky nos, hmotnho Zemtasa i velkho silka Hda o srdci neltostnm a bytem v podzemnm dom; potom chytrho Dia - tot' otec boh i lid, pod jeho hromobitm se tese i irok zem. Velik Kronos je polykal vecky, jak nkter z lna posvtnho se na kolena sv matee dostal; o to mu lo, aby z obdivuhodnch zplozenc nebes nedostal krlovskou est mezi nesmrtelnmi jin. Od hvzdnatho rana toti a od Zem vdl, jak ho ek osud: e syn ho porob vlastn, teba je velik silk, dle radku velkho Dia. Proto byl na han, ne slep, a hldaje piln, polykal svoje dti - a nezmrn al mla Rheia. Ale kdy otce boh a lid u porodit mla, Dia, tenkrte sv rodie prosila mil, rana hvzdnatho i Zemi, sv rodie vlastn, aby j vynali njakou lest, jak udret v skrytu zrozen milho syna...

...Kdy porodit mla to nejmlad dt, velkho Dia; jej od n pak pijala olbm Zem 480 na ir Krt, e bude ho ivit a bude ho pstit. ... 485 Tomu Kronovi, vldci, jen bohm kraloval dve, do plnek zabalila a podala velik kmen. On jej do rukou vzal a uloil do svho bicha... ... zaskoen obmyslem Zem a jej dmyslnost vyvrhl ven sv dti ten lstivec, velik Kronos, podlehnuv oemetnosti a sle vlastnho syna. ... Z okov krutch pak vyvzal rodn Kronovy bratry, ranovce, je otec byl spoutal z poetilosti; ti se mu za dobrodin pak odvdit nezapomnli: darovali mu hrom i hromokln bleskotajc, 505 dali mu blesk; ty dv mla schovny oblm Zem; na ty spolhaje ted' kraluje lidem i bohm. 495

565

630

635

885

... (Zeus) nepl plemeni jasanovmu, co na zemi bydl a ije, smrtelnm lidem, ohe a jeho nezmarnou slu. Avak znovu jej obelstil ack apetovec, odciziv tajn ten nezmarn ohe dalekozn v dut lodyze ttiny... ... Dlouho se toti bili a mornou lopotu mli bozi Ttnov a ti, co se zrodili z Krona, stojce elem naproti elu v mohutn vav, Na vrchu Othrye jedni - to Ttni podivuhodn, na vrchu Olympu druz - to bohov, drcov dobra, kter povila vlasat Rheia, objata Kronem; ti tedy paliv hnv jedni k druhm ivce tehdy, plnch deset let spolu vlili nepetrit... ... Kdy ale blaen bozi s tou lopotou hotovi byli a kdy o prvenstv se s Ttny zmili silou, tehdy ho pobzeli, at' vldne a kraluje bohm tak, jak to Zem zosnovala, on olympsk Zeus, irokovidn; a on jim pkn rozdlil pocty.

Zeus, boh krl, ml nejdve za enu Mtis, kter z boh i smrtelnch lid nejvce znala. Ale kdy sivookou u mla bohyni zrodit, Athnu, tehdy Zeus j skon olil mysl 890 lichotivmi emi a plod si do bicha vloil, tak jak to Zem zosnovala a ranos hvzdn. ... Za druhou chot' ml kyprou Themis; ta povila Hry, Zkonitost a Spravedlnost a Mr v plnm kvtu, bostva, je smrtelnm lidem se staraj o jejich prce ale i Moiry, jim nejvt est dal rozvn Zeus, 905 jmnem Kltho, Lachesis, Atropos - trojici padlen, kter nadl smrtelnm lidem jak zl, tak i dobr. Spanil Charitky ti mu dcera keanova, lbezn Eurynom pak povila, pemil oku, Aglaiu toti a Eufrosynu a Thalii vnadnou; 910 zpod jejich vek se linula lska, jak pozvedly oi, omamujc; neb krsn se zpod brv dovedou dvat. Ale i k Dmte mnohoivn pak do loe veel; s lokty jak z ble Persefonu mu zrodila ona; matce ji unesl Hds - a dal mu ji rozumn Zeus. 915 Po Mnmosyn pak zatouil tak, po kadeav, kter devatero mu zrodila Mz; ony nos elenku zlatou a rozkon zpv se jim lb a tance.

Apollna a Artemidu, tu mistryni pu, obzvlt lbezn pr mezi potomky ranovmi, 920 povila Lt... Naposledy si kvetouc chot' pak nalezl v He; z n se zrodili Hb a Eileithyia a Ars... Z vlastn hlavy vak porodil okatou pravnuku rodu, hroznou do vavy rvku a vdkyni nepemoenou, vldkyni, kter se zalbil ryk a vlky a bitvy (Athnu).

925

Slavnho Hfaista potom - a nikoli z obt lsky povila Hr; s chotm se hnvala zrovna a pela; mezi ranovci byl nejvtm umlcem ze vech. ... Mai Atlantovna pak zrodila Diovi Herma, slavnho posla boh... 940 Semel, Kadmova dcera, mu povila oblaitele, jasnho syna Dionsa... ... (943) Alkmn zas mu povila slu Hrakleovu... ... 945 Hfaistos, slovutn mistr, co kulhal na ob nohy, kvetouc chot' si uinil z Aglaie, nejmlad z Charit. Dionsos vak zlatovlas si Mna dceru, rusou Ariadnu, pak uinil kvetouc chot; vnou j udlil mladost a nesmrtelnost syn Kronv. ... (971) (Dmtr) zrodila Plta, lidumila, jen po zemi vady i po hbet moe chod, a koho potk i komu do rukou pijde, bohe uin z nho a hojn mu nadl jmn.
Hsiodos. Zrozen boh,116 - 146, 154 - 166, 184 - 187, 207 - 210, 371 - 374, 406 - 408, 453 - 472, 478 - 480, 485 - 487, 494 - 496, 501 - 506, 562 - 566, 629 - 636, 881 - 891, 901 - 929, 938 - 941, 943, 945 - 949, 971 - 974

Podsvt
75
Cesta, je k podsvt vede, jde stnem neblahch tis mraky ji v temnotu hal a ticho nm v n vldne. Ln Styx tam mlhami dch, sem krej Stny 435 prv zemelch lid, co dn pohbeni byli. V drsnch tch mstech, kde hrza a zima jsou jedin vldci,

nov pchoz due jsou v rozpacch, kudy jde cesta k styskmu mstu, kde krlovsk hrad je chmurnho Dta, nebot' tisce vchod a bran m prostorn msto. 440 Tak jako z celho svta se eky sbhaj v moe, stejn i v toto msto se due schzej vecky...
Ovidius, Promny IV, 432 - 441

76
Hds pesvduje Proserpinu, aby se zbyten nesuovala v srdci strachem a starost: "Vdyt' dostane ezlo a pli mocn, a nevstoup v satek snad s manelem nehodnm tebe! Saturnv potomek jsem, mn poddn je kolobh svta..." "Jsou jina hvzdy tam u ns, jina nebe tam je, ty na mnohem jasnj svtlo bude se dvat a vce se slunci lysejskmu divit, i ctitelm zbonm; t vzcnj vky tam ij, potomci zlatho vku tam sdl; my navdy tam mme, lid co zskali jednou - i pvabn luiny m tam. Do vnk mrnjch mnohem svou vni tam trvale kvty tak vzcn, e ani tv Henna je neme zrodit. Nadmru bohat strom t roste tam ve stinnch hjch, Ten je tam zasvcen tob, e podzimu bohatou zsk, bude pak po vechen as mt bohatstv lutavch jablek. ... Krlov odn v purpur, a odlo ndheru, pijdou pokorn pmo k tvm nohm, vak vmeni v zstupy chudch (vechno pec vyrovn smrt); ty bude pak zloince soudit, zbonm pinet pokoj a vinci budou se muset vyznvat ped tvm soudem z vech patnost ivota svho. Sudiky s lthejskm proudem t pijmi, at' stoj ti k slubm, cokoli bude ty chtt, at' stane se!"
Claudianus, nos Proserpiny II, 252 - 264; 270 - 276

255

260

270

275

Daidalos a karos
77
Daidalos na vyhnanstv a na Krtu zanevel zatm, zatouil po rodn zemi, ji musel opustit, byl vak 185 uzaven dokola moem. I pravil: "Necht' zahrad Mns veker zem a moe, vzduch voln je, pjdeme tudy! I kdyby vechno ml v moci, pece ovzdu v sv moci nem!" ekl a v umn nov se pust dvtipem bystrm,

prodn zkony zmn. Hned do ady peruti skld: zan od nejmen, vdy del za krtkou klade, take stoupaly vzhru, jak Pnovy pt'aly stbla rznou se zdvhaj dlkou, kdy past si vyrb srinx. Uprosted sve je nit a vespol zalep voskem, takto sloen v celek je zahne v pozvoln oblouk, 195 ptci jak maj sv kdla. Syn karos stl vedle nho, neml potuchy o tom, e s vlastn si pohrv zkzou, proto s smvem v tvi tu ipern schytval prka zven tkavm vnkem, tu mkil hravm zas palcem lutav vosk; svou hrou v tom dle tak podivuhodnm 200 pekel otci. Ten naposled ruku kdy piloil k dlu, vtvor si pipjal a vyviv tlo na obou kdlech, zamval jimi, tm rozvil vzduch a ve vi utkvl. 190 Pou potom i syna a rad: "Hled', kare, lett stedem (varuji t!), sic pjde-li pespli nzko, kdla ti zatk voda, kdy vysoko, spl je ohe! Uprosted obho let'! Jen nehled' na Vozataje, ani na Velk Vz ni tam, kde je rn s meem, ani pmo let' za mnou!" A souasn ponauen d mu, jak ltat, a neznm kdla mu k ramenm pipne. Pi tto prci a radch se zrosily starcovy tve, tesou se otcovsk ruce; pak polibky synovi vtiskl, kterho neml u polbit nikdy, pak zdvihl se kdly, ped synem letl a o nj se bl jak samika pta, kter poprv vyvd z hnzda sv psklata mlad; k letu pak vybz syna a u jej v umn zhoubnm, jak se m na kdlech vznet a pitom na syna hledl. Nejeden ryb je spatil, jen chytal udic ryby, nejeden past a or, jsa o hl a radlici open, uasl pi podvan a vil, e bohov jsou to, kdy tak ltaj vzduchem. Ji minuli Dlos a Paros, po sv levici maj ji Samos, Iunon svat, Kalymnu, bohatou medem, a Lebinthos po prav stran, kdy vtom karos zaal mt radost, jak odvn lt, opustil svho vdce a touhou po nebi zlkn, pli vysoko vzltl. Hned blzkost havho slunce vonn mu rozheje vosk, jen pera kdel mu pojil. Roztaje voskov vazba, hoch holmi paemi mv, nem u pernat vesla, vzduch zachytit neme dn. Vtom jeho chlapeck sta, je volala otcovo jmno, pijala modrav voda, je po nm pak dostala jmno. Marn net'astn otec (vak nebyl ji otcem) na volal: "kare, kare, kde jsi? A v kterm t smru mm hledat?" Nadarmo syna tak volal, a na vlnch perut spatil. Proklel ted' umn svoje a do zem pochoval tlo. Podle pochovanho m doposud jmno ten ostrov.
Ovidius, Promny VIII, 183 - 235

205

210

215

220

225

230

235

F i l o z o f i e: s e d m m u d r c

78
Za mudrce byli pak povaovni Thals, Soln, Periandros, Kleoblos, Chiln, Bis a Pittakos. K nim pipotvaj jet Anacharsida ze Skythie, Mysna z Chnu, Ferekda ze Syru a Epimenida z Krty, nkte pak t samovldce Peisistrata.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I,13

Thals (asi 624 - asi 548/45 p. Kr.)

79
(22) Thals byl, jak prav Hrodotos, Dris a Dmokritos, synem Examyovm a Kleoblnm, z rodu Thlid, co jsou Foinian, nejurozenj z potomk Kadmovch a Agnorovch. Byl jednm ze sedmi mudrc, jak poznamenv i Platn... Byl zapsn do seznamu oban v Miltu, kam piel s Neileem (synem poslednho athnskho krle Kodra, mythickm zakladatelem Miltu), vypuzenm z Foinikie; podle vtiny spisovatel byl vak rodilm Milt'anem a ze skvlho rodu. (23) Byl nejprve politicky inn a pak se vnoval zkoumn prody. ... Podle nkterch napsal jen dva spisy: O slunovratu a O rovnodenstv... Nkte soud, e se prvn zabval hvzdstvm a pedpovdl zatmn slunce a slunovraty... (26) Sm vak o sob prav, jak poznamenv Hrkleids, e se stal samotem a stranil se veejnch vc. Nkte vak tvrd, e se oenil a ml syna Kybistha, druz naproti tomu p, e zstal neenat a pijal za vlastnho syna sv sestry... Vypravuje se t, e kdy ho matka nutila, aby se oenil, odpovdl: "Nen na to jet vhodn doba", a kdy v dosplm ji vku na nho nalhala, pravil: "U nen na to vhodn doba". Hiernymos z Rhodu pak vypravuje v 2. knize Rozmanitch poznmek, e (Thals) chtje ukzat, jak je snadn bt bohatm, najal si lisovny oleje, protoe pedvdal, e bude hojn roda oliv, a zskal nesmrn mnostv penz. (35) K jeho zpvanm vrokm pr pat tyto: Nejsou dkazem rozumn pedstavy pemnoh slova. Usiluj o jedno moudr... Koluj pak i tyto jeho duchapln vroky: Nejkrsnj je vesmr, nebot' je dlem boha. Nejvt je prostor, nebot' obshne vechno.

Nejrychlej je mylenka, nebot' pronikne vechno. Nejsilnj je nutnost, nebot' ovld vechno. Nejmoudej je as, nebot' objev vechno. (36) Na otzku, co je nesnadn, odpovdl: "Poznat sebe sama". A co je snadn? - "Dt radu jinmu". Co je nejpjemnj? - Dojt svho cle"...
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 22 - 23; 26; 35 - 36

Soln (asi 640/635 - 561/560 p. Kr.)

80
( viz . 66 - 69 ) (45) Soln, syn Exkestidv, pvodem ze Salamny, zavedl Athanm jako prvn vc "setesen bemene" (seisachtheji); bylo to vyprotn osob a majetku z dluh. Lid si toti vypjovali penze na tlo a mnoz si pro nedostatek penz dluh odpracovvali. Soln sm prvn odpustil sedm jemu dlunch talent z otcova ddictv a piml ostatnch, aby uinili podobn... (55) Vydal, jak se zd, velmi dobr zkony, jako nap. aby byl bezectnm ten, kdo by neivil sv rodie, ale stejn tak ten, kdo by promarnil otcovsk majetek, t aby bylo dovoleno kadmu, kdo by to chtl, alovat toho, kdo nepracuje. ... (60) Jak prav Apollodros ve spise O filozofickch kolch, dval lidem takov rady: Mj dokonalost za spolehlivj ne psahu! Neli! Peuj o vci vn! Nezskvej si ptele rychle, nezavrhuj vak ty, je si zsk! Vldni, kdy ses nejprve nauil bt ovldn! Nedvej rady nejpjemnj, nbr nejlep! Ui si vdcem rozum! Neobcuj se patnmi! Bohm vzdvej poctu, rodim ctu!
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 45; 55; 60

Periandros (asi 665 asi 585 p. Kr.)

81
(94) Periandros, syn Kypselv, pochzel z Korintu a z rodu Hrkleovc.

(97) Sloil tak naun bsn asi o 2000 verch... Byv kdysi otzn, pro je samovldcem, odpovdl: "Protoe i dobrovoln se vzdt samovldy i bt j nsiln zbaven pin nebezpeenstv". Od nho jsou i tyto vroky: Klid je vc krsn, prudkost nebezpen, zisk hanebn. (98) Demokracie je lep ne samovlda (tyrannis). Rozkoe jsou pomjejc, est je nesmrteln. V tst bud' umrnn, v netst rozumn! K ptelm se chovej stejn v jejich tst i netst! Sliby, k nim se zave, pl! Tajnosti nevyzrazuj! Trestej nejen ty, kdo se chyb dopoutj, ale i ty, kdo se jich hodlaj dopustit!

On byl prvn, jen ml tlesnou str a zmnil svou vldu v tyranii...

Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 94; 97- 98

Kleoblos (kolem r. 600 p. Kr.)

82
(89) Kleoblos, syn Euagorv, byl z Lindu; podle Drida vak pochzel z Krie... Vynikal pr tlesnou slou a krsou a obeznmil se s egyptskou filozofi. Ml dceru Kleoblnu, je skldala hdanky v hexametrech... Sloil psn a hdanky v rozsahu 3000 ver. ... (91) kal, e je teba vdvat dcery tak, aby byly vkem dvkami, ale rozumem enami; tm naznaoval, e i dvky je teba vzdlvat.. (92) Vychz-li nkdo z domu, necht' si nejprve rozmysl, co hodl vykonat, a kdy se vrt, necht' zkoum, co vykonal.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 89; 91- 92

Chiln ( asi 640 - 560 p. Kr.)

83
(68) Chiln, syn Damagtv, byl Lakedaimoan. Sloil elegii v rozsahu asi 200 ver a tvrdil, e mezi ctnosti mue pat pedvdat budoucnost, pokud je to dosaiteln rozumovou vahou. Kdy jeho bratr tce nesl, e se nestal eforem, kdeto on ano, pravil: "J toti umm snet kivdy, ty vak ne". (69) Na otzku, co je nesnadn, ekl, e uchovat tajemstv, sprvn si rozdlit voln as a umt snet kivdu. Dval t takovto pedpisy: Ovldat jazyk, a to zvlt pi hostin. Nepomlouvat blinho, nechceme-li uslyet, co by ns mrzelo. (70) Nikomu nevyhroovat, nebot' to je zentil. Rychleji se ubrat k ptelm, jsou-li v netst, ne jsou-li ve tst... Nemluvit patn o mrtvm. Mt v ct st. ... Nedovolit jazyku, aby pedbhal rozum.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 68 - 70

Bis (kolem r. 570 p. Kr.)

84
(82) Bis, syn Teutamv, pochzel z Priny a Satyros ho stav na prvn msto mezi sedmi mudrci. Jedni ho pokldaj za zmonho, Dris vak prav, e byl jen pomocnkem v dom. Fanodikos vypravuje, e vykoupil ve vlce zajat messnsk dvky a vychoval je jako vlastn dcery; potom jim dal vno a poslal je k jejich rodim do Messny. (85) Bis sloil bse o Inii v rozsahu asi 2000 ver, podvajc nvod, jak by nejspe doshla tst ... (86) Kdy se kdysi plavil ve spolenosti bezbonch lid, pravil, kdy oni vzvali bohy i za boue, je zmtala lod: "Mlte, aby nepozorovali, e se tu plavte!" ... (87) Na otzku, co je lidem pjemn, odpovdl, e nadje. kal t, e je pjemnj rozsuzovat sv neptele ne ptele; nebot' z ptel se stane zcela jist jeden jeho neptelem, kdeto z neptel jeden ptelem. ... Dval t takovto rady: Pomalu se poutj do dla, bud' vak vytrval v tom, je si zvol! (88) Nemluv rychle, nebot' to je znmka potrhlosti! Miluj rozvnost!
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky prosllch filozof I, 82; 85 - 88

Pittakos (asi 645 - asi 570 p. Kr.)

85
(74) Pittakos, syn Hyrradiv, pochzel z Mytilny; podle Drida vak byl jeho otec z Thrkie. Spolu s Alkiovmi bratry svrhl Melanchra, samovldce na Lesbu. Kdy bojovali Athan a Mytilnt..., sm velel Mytilnskm... (75) ... Vldl deset let, a kdy uvedl stt do podku, vzdal se vldy; il potom jet dalch deset let. ... (76) Vydal zkony, v nich se nap. v jednom ukldal dvojnsobn trest tomu, kdo by se neho dopustil v opilosti, a to proto, aby se lid neopjeli, nebot' ostrov oplv vnem. (78) (Z jeho vrok): Nekej, co hodl dlat, nebot' kdy se ti to nepoda, dostane se ti vsmchu! Nikomu nevytej jeho netst, aby se ti to nevymstilo! Sven vrat'! Nemluv patn o pteli, ale ani o nepteli! Cvi se ve zbonosti! Miluj umrnnost! Dbej o pravdomluvnost, vrnost, zkuenost, obratnost, drunost a pelivost! (79) Sloil t elegie, asi 600 ver...
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 74 - 76; 78 - 79

Anacharsis (kolem r. 600 p. Kr.)

86
(101) Anacharsis ze Skythie byl synem Gnrovm a bratrem skythskho krle Kadidy. Jeho matka byla ekyn, a proto t mluvil obma jazyky. Sloil bse o 800 verch, tkajc se zkonnch ustanoven Skyth a Heln, v nich doporuoval prost ivot a probral vci vlen. ... Ssikrats prav, e piel do Athn v 47. olympid za archonttu Eukratova. Podle Hermippa piel k obydl Solnovu a vyzval kterhosi ze sluebnk, aby ohlsil Solnovi, e k nmu piel Anacharsis, e by ho rd vidl, a mono-li, stal se jeho hostem. (102) Kdy to sluha vydil, dostal od Solna rozkaz, aby oznmil, e se jako host zvou jen krajan. Na to ekl Anacharsis, pidrev se tohoto rozkazu, e je nyn ve sv vlasti a e mu tedy pslu volit si pohostinn ptele. Tato pohotovost uinila na Solna takov dojem, e ho k sob pipustil a uinil si z nho nejlepho ptele. Kdy se po ase vrtil do Skythie, chtl zruit zkonn ustanoven sv vlasti, jsa velmi zaujat zvyky Heln; zahynul vak, byv postelen od svho bratra na lovu z luku. (103) Od nho pochz vrok, e rva pin troj hrozny: nejprve rozkoe, potom opilosti, poslze oklivosti. Vyslovil t svj podiv nad tm, e u Heln zvod mezi sebou umlci, posuzuj je vak neumlci.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof I, 101- 103

V. eck mstsk stty v 5. a 4.stol. p. Kr. Vrchol a pd klasick polis.

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA - HONZK, str. 19, 24 29; HOEK - MAREK, str. 35 - 43; LISOV, str. 136 - 170; OLIVA, str. 72 - 78; PERKA, str. 501 - 561; SOUEK, str. 85 - 89. Zkladn literatura:
E. Abbott, Pericles and the Golden Age of Athens. New York 1970. H. Bengtson, The Greeks and the Persians. From the sixth to the fourth centuries. London 1968. J. Bleiken, Die athenische Demokratie. Padeborn/Mnchen/Wien/Zrich 1985. C. M. Bowra, Periclean Athens. New York 1971. A. R. Burn, Persia and the Greeks. The Defense of the West 546-478 B. C. London 1962. W. Ekschnitt, Der Aufstieg Athens: Die Zeit der Perserkriege. Mnchen 1981. W. C. Hignett, Xerxes invasion of Greece. Oxford 1963. A. H. M. Jones, Athenian Democraxy. Oxford 1960. Ch. Schubert, Perikles. Darmstadt 1994. * S. Accame, imperialismo areniese al inizio del secolo IV. a. C. e la crisi della polis. Napoli 1966. W. Eder (Ed.), Die athenische Demokratie im 4, jahrhundert v. Chr. Vollendung oder Verfall einer Verfassungsform? Akten eines Symposiums... Stuttgart 1995.

O. Jurewicz - H. Kuch, Die Krise der griechischen Poleis. Berlin 1969. D. Kagan, The Archidamian War. Ithaca/London 1974. D. Kagan, The Peace of Nicias and the Sicilian Expedition. Ithaca/London 1981. A. Powell, Athens and Sparta: Constructing Greek and political and social history from 478 B. C. London 1988.

ecko-persk vlky
Bitva u Marathnu
87
(109) Mezi athnskmi vojevdci byl dvoj nzor. Jedni nechtli dopustit, aby dolo k boji, protoe pr jich bylo pro srku s perskm vojskem mlo, druz zase boj dali. Mezi tmi byl i Miltiads. Kdy se nemohli dohodnout a pevaha se klonila k mnn hormu, promluvil Miltiads k polemarchovi Kallimachovi z Afidnai. Jedenct rovnoprvn hlas s vojevdci ml toti odedvna u Athan losem volen polemarchos, a tm byl tenkrte Kallimachos z Afidnai. Miltiads k nmu piel a ekl mu: "Na tob ted', Kallimachu, zle, zda dopust, aby byly Athny zotroeny, i zda je osvobod, a tak po sob zstav pro vechna lidsk pokolen pamtku, kter se nevyrovn ani pamtka Harmodia a Aristogeitona. Pro Athny ted' nastv nejvt nebezpe od as, kdy vznikly. Jestlie se Peranm poko, je jasn, co je ek, a budou odevzdny Hippiovi. Jestlie vak msto zvtz, zsk tm monost stt se prvnm mezi msty eckmi. Jak se to me stt a pro prv ty m rozhodnut o tch vcech v rukou, to ti ted' chci ci. Mezi nmi deseti vojevdci se nzory rozdlily. Jedni chtj bojovat, druz nikoli. Kdybychom nebojovali, obvm se, e by nastaly velik nepokoje, kter by otsly sebedvrou Athan natolik, e by se piklonili na stranu perskou. Dme-li se do boje dv, ne nkterm z Athan pijdou na mysl ustraen npady, pak jsme schopni v boji zvtzit, jestlie jsou bohov spravedliv. To vechno se ted' tk tebe a na tob to zle. Pid-li se k mmu mnn, bude mt vlast svobodnou a tv msto bude prvnm mezi msty eckmi. Jestlie vak pijme nzor tch, kdo se stavj proti boji, dostane se ti pravho opaku vhod, kter jsem ti vypoetl". (110) Tmito slovy Miltiads Kallimacha zskal. Polemarchovo mnn pak rozhodlo, e se bude bojovat. Nato vojevdci, kte zastvali nzor, e se m bojovat, odevzdali velen Miltiadovi, jakmile pila ada na n, aby mli denn vrchn velen. Miltiads to pijal, ale nepustil se do bitvy dve, ne piel jeho vlastn velitelsk den. (111) Kdy ten den nastal, seadili se Athan k bitv tmto zpsobem: Na pravm kdle velel polemarchos. Tenkrt toti u Athan platil zkon takov, e m polemarchos mt prav kdlo. Pod jeho velenm se seadily fly podle svch sel tsn vedle sebe. Nakonec se zaadili Platajt jako lev kdlo. Od asu tto bitvy, kdy Athan konaj obti a slavnostn shromdn v ptiletch obdobch, modl se athnsk hlasatel zrove za dobro Athnskch i Platajskch. Kdy se Athnt u Marathnu seadili, byla situace takov, e se jejich vojsko dlkou iku vyrovnalo vojsku perskmu, ale jeho sted ml hloubku jen nkolika ad. V tom mst byl ik nejslab, kdeto ob kdla byla mnostvm silnj.

(112) Kdy byli seazeni a obt' ped bitvou dopadla dobe, byl vydn rozkaz a Athan se klusem hnali proti barbarm. Vzdlenost mezi obma vojsky inila aspo osm stadi. Kdy je Peran vidli, jak se bl poklusem, chystali se je odrazit. Mli za to, e se Athan ke sv pln zkze docela zblznili, kdy vidli, jak je jich mlo, a e se k nim enou poklusem, ani by mli na pomoc jzdu a luitnky. Takov byla jejich domnnka; Athan vak na n padli v sevench adch a bojovali tak, e to stoj za vyprvn. Vdyt' to byli prvn ze vech ek, pokud vme, kte se na neptele vrhli zte, a prvn, kdo vydreli pohled na persk at a na mue v nm odn. A dosud nahnlo ekm strach i pouh jmno Peran. (113) Bitva u Marathnu trvala dlouho. Ve stedu bitevnho iku zvtzili barbai. V tom mst byli Peran a Sakov. Zvtzive prorazili ik a pronsledovali poraen smrem do vnitrozem. Na obou kdlech vak zvtzili Athan a Platajt. Po vtzstv nechali Athan barbary obrcen na tk bet a spojive ob kdla, dali se do boje s tmi, kte prorazili sted jejich iku, a zvtzili nad nimi. Bili do utkajcch Peran, a za nimi dobhli k moi, kde se snaili zmocnit se lod a zaplit je. (114) V tomto boji padl polemarchos Kallimachos, kter se vyznamenal jako mu staten. Z vojevdc padli Stsiles, syn Thrasylev, a Kynegeiros, syn Euforinv, jen zahynul, kdy mu sekerou usekli ruku, kterou uchopil lod' za ozdobu na zdi. Dle padlo mnoho Athan slavnch jmen. (115) Sedmi lod se tak Athan zmocnili; s ostatnmi barbai odrazili na moe, sebrali eretrijsk zajatce z ostrova, na kterm je zanechali, a obepluli Snion, protoe chtli dorazit do msta dve ne Athan. Mezi Athany bylo vzneseno obvinn, e na tu mylenku je pivedlo lstiv jednn Alkmainovc. Byli pr s Perany smluveni a dali jim znamen zdvienm ttem, kdy ji byli na lodch. (116) Peran tedy obeplouvali Snion, ale Athan beli mstu na pomoc, co jim nohy staily. Dorazili tam dve ne barbai a po pchodu z Hrakleia marthnskho se utboili opt v Hrakleiu, v Kynosarges. Barbai pipluli s lod'mi naproti Falru, to byl tenkrt athnsk pstav. Manvrovali njak as lod'mi sem a tam a potom odpluli zptky do sie. (117) V bitv u Marathnu padlo est tisc tyi sta barbar a Athan stodvaadevadest.
Hrodotos, Djiny VI,109 - 117

Bitva u Thermopyl
88
(201) Krl Xerxs se utboil v okol Trachny v Mlid a ekov v prsmyku. Vtina ek nazv toto msto Thermopylami, domc obyvatel mu kaj Plai. Tam tedy tboily ob strany. Xerxs ovldal ve odtud na sever a po Trachnu, ekov pak pevninu odtud na jih.

(202) Na tomto mst oekvalo Perany ti sta tkoodnc spartskch, tisc Tegejskch a Mantinejskch (obojch po pti stech), z arkadskho Orchomenu sto dvacet a z ostatn Arkadie tisc mu; tolik bylo Arkad'an. Z Korinta tyi sta, z Flintu dv st a z Mykn osmdest, ti byli z Peloponnsu; z Boit Thespijskch sedm set a Thban tyi sta. (203) Dle byli povolni na pomoc Lokrov Opnt s celm vojskem a tisc Fk. ekov je sami povolali na pomoc. ... (204) ekov mli vdce z kadho msta. Nejvce obdivovanm vak byl vdce celho vojska Lakedaimonskho Leonids, syn Anaxandridv, syna Leontova... Ten (Lenids) tedy el tenkrt do Thermopyl, vybrav si ustanoven poet t set mu, a to takovch, kte mli dti. ... (207) ... Kdy se Peran piblil k prsmyku, dostali ekov u Thermopyl strach a radili se o odchodu. Ostatn Peloponnst mnili ustoupit na Peloponnsos a steit Isthmos. Fkov a Lokrov vak byli nad takovm npadem rozhoen, a proto Lenids rozhodl, e zstanou na mst a e pole posly do mst s vzvou k pomoci, protoe jich je mlo na to, aby se mohli perskmu vojsku ubrnit. (208) Zatmco se o tom radili, poslal Xerxs jzdn hldku, aby zjistila, kolik jich je a co dlaj. Ji pedtm toti v Thessalii zaslechl, e toto sebran vojsko je nepatrn a e je vedou Lakedaimont a Lenids z rodu Hrakleova. Kdy jezdec pijel k tboru, nespatil a nevidl cel vojsko. Nebylo mono vidt ty, kdo byli seazeni za hradbou, kterou obnovili a steili. Pozoroval jen ty, kdo byli ped hradbou a jejich zbran tam byly rozloeny. Nhodou to byli prv Lakedaimont. Nkte z mu cviili, jin se esali. Prohlel si je, divil se a potal, kolik jich je. Kdy vechno zjistil, vrtil se v klidu zptky. Nikdo ho nepronsledoval ani si ho nevmal. Po nvratu vypovdl Xerxovi vechno, co vidl. (209) Kdy to Xerxs slyel, nedovedl pochopit, e by se chystali na smrt, kter je za danch okolnost urit ek.... (210) ... Xerxs nechal minout tyi dny, stle doufaje, e ekov utekou. Kdy neodeli a zdlo se, e s drzost a bez rozumu setrvvaj na mst, rozhnval se a poslal ptho dne na n Mdy a Kissie s pkazem, aby je zajali iv a pivedli ped nho. Kdy Mdov na eky zatoili, mnoho tonk padlo, ale nastupovali dal a neustvali, akoli mli velik ztrty. Bylo kadmu jasn a nemn i sammu krli, e je to sice mnoho lid, ale mlo mu. Srka trvala cel den. (211) Kdy se Mdm dailo zle, ustoupili a vystdali je Peran, a to ti, kter krl nazval "nesmrtelnmi". Velel jim Hydarns. Mlo se za to, e tuto vc snadno vyd. Kdy ti se vak srazili s eky, nepodili nic vc ne vojsko mdsk, a dopadlo to stejn. Bojovali toti na zkm mst, mli kop krat ne ekov a nemohli vyut svho mnostv. Lakedaimont bojovali vten a na tch, kdo bojovat neumli, ukazovali, e oni umj bojovat velmi dobe. Tak se k nim i obrtili zdy a dali se na tk; kdy barbai spatili, e utkaj, vrhli se s kikem a rmusem za nimi. Jakmile je dostihli, obrtili se ekov proti nim a pi tom obratu porubali Peran nesseln mnostv. Padlo pi tom i nkolik mlo Spart'an. Kdy se Peran nemohli prsmyku nijak zmocnit, a se o to pokoueli po jednotlivch oddlech i velijak, sthli se nazptek.

(213) Krl byl na rozpacch, co m za dan situace udlat. Tu k nmu piel Epialts, syn Eurydmv z Mlidy, protoe doufal, e se mu od krle dostane velik odmny, a povdl mu o stezce, kter vede do Thermopyl pes hory. ... (216) Ta stezka vypad tak: Zan u eky Aspu, kter protk prrvou; hora i stezka tu maj stejn jmno, Anopaia. Thne se po hbet hory a kon u msta Alpnu, co je prvn msto lokridsk ze strany Mlidy, a u kamene, zvanho Melampygos a sedadel Kekrp, kde je tak neju. (217) Po tto stezce, jak jsem ji vylil, pechzeli Peran po pekroen Aspu celou noc. Napravo jim zstalo poho Oitsk, nalevo hory Trachinsk. ... Stezku pes hory steili Fkov, kte se k tomu Lenidovi dobrovoln nabdli. (218) Kdy Peran vystupovali nahoru, nebylo je vidt, protoe cel poho je porostl duby. Bylo bezvt, a tak se o jejich pchodu dovdli Fkov tm, e nastalo velik ustn, co bylo pirozen, protoe pda byla postlna listm. Fkov vyskoili a oblkali se do odn, a ji byli barbai tu. Kdy spatili mue oblkajc si zbroj, uasli. Doufali, e nikde nenaraz na odpor, a narazili na vojsko. Tu se Hydarns ulekl, zda Fkov nejsou Lakedaimont, a ptal se Epialta, jak je to vojsko. Kdy se dovdl, o jde, seadil Perany do bitvy. Kdy byli Fkov zasypvni hustmi mraky p, utekli se na vrcholek hory a chystali se k smrti, protoe se domnvali, e oni jsou clem toku. Byla to vak domnnka, protoe Peran okolo Epialta a Hydarna se ji o n vbec nestarali a co nejrychleji sestupovali z hory dol. (219) ekm v Thermopylch nejprve vtec Megistis zvstoval po prozkoumn vnitnost obti, e zjitra zemou. Tak nkte pebhlci jim oznmili, e Peran peli hory. Ti jim to oznmili jet v noci. Jako tet jim o tom podaly zprvu hldky, kter sebhly z vin, kdy ji nastal den. ekov se tedy radili a jejich mnn se rozchzela. Jedni nechtli ik opustit, jin tomu odporovali. Potom vak se rozdlili; jedni se jednotliv rozeli do svch mst, druz se chystali zstat s Lenidou na mst. (220) Tak se k, e je odeslal sm Lenids, protoe nechtl, aby zahynuli. Pro sebe a pro ptomn Spart'any pr nepokldal za sprvn, aby opustil stanovit, k jeho steen sem pili. Klonm se spe k tomu mnn, e kdy Lenids vidl, jak spojenci vhaj a nechtj podstoupit nebezpe spolu s nimi, odeslal je pry; pro sebe vak odejt nepovaoval za slun. Ml za to, e setrv-li, zstav po sob velikou slvu a tst Sparty e bude zachovno. Pthie toti Spart'anm vtila, kdy se j hned na samm zatku tto vlky ptali, e bud' bude Lakedaimn od barbar vyvrcen, nebo e jejich krl zahyne. Na to asi Lenids myslel a chtl slvu zskat pouze pro Spart'any, a proto radji spojence odeslal, ne by dopustil, aby odeli bez podku a v neshod. (222) Spojenci tedy Lenidu uposlechli a odeli. S Lakedaimonskmi zstali jen Thespijt a Thban. Thban zstali neradi a proti sv vli, Lenids je toti zadrel jako rukojm. Thespijt setrvali velice rdi. Prohlsili, e neodejdou a neopust Leonida a jeho druinu, a tak tam zstali a padli. Jejich velitelem byl Dmofilos, syn Diadromv. (223) Xerxs vykonal po vchodu slunce obt' a posekal do doby, kdy bv na triti ivo; potom zatoil. Ustanovil to tak Epialts, protoe sestup z hor je krat a vzdlenost men ne obejit hory a vstup. Xerxovi barbai se tedy blili a ekov okolo Lenidy, protoe li stejn na jistou smrt, vykroili mnohem dle ne zpotku, na ir prostranstv v

prsmyku. V pedelch dnech bojovali v uch mstech, protoe lo o ochranu hradeb, ted' vak se dali do boje mimo tsn msta a barbai padali ve velkm potu, nebot' je velitel oddl zezadu vechny lehali bii a neustle je pobzeli kupedu. Mnoho jich spadlo do moe, a tak pili o ivot, jet daleko vce se jich navzjem zaiva ulapalo. O umrajc se nikdo nestaral. Protoe ekov vdli, e smrti neujdou z rukou tch, kdo obeli poho, neetili proti barbarm sil a konali divy len odvahy. (224) Vtina z nich u mla zlman kop, a tak pobjeli Perany mei. Lenids v tto sei padl jako mu staten, a s nm ada slavnch Spart'an. Protoe to byli muov toho hodn, zjistil jsem si jejich jmna, a to vech t set. I z Peran tam padli mnoz vten muov, mezi nimi dva synov Dreiovi, Abrokoms a Hyperanths... (225) V boji o mrtvolu Lenidovu tam padli dva brati Xerxovi; nastala takov tlaenice Peran a Lakedaimonskch, e ji ekov protivnkm vyrvali a tyikrt protivnka zahnali na tk. To trvalo a do chvle, kdy se objevili ti, kter pivdl Epialts. Kdy dostali ekov zprvu, e pichzej, zmnili zpsob boje. Ustoupili zptky do zkho msta prsmyku, minuli tvrz a vichni zbvajc vystoupili na kopec krom Thban. Ten pahorek je u vstupu do prsmyku, tam kde ted' stoj kamenn lev na pamtku Lenidovu. Na tomto mst se brnili mei, pokud je jet mli, rukama i zuby, ale barbai je zasypali stelami. Jedni postupovali zepedu a strhli ochrannou zed' tvrze, jin je obklili ze vech stran. (228) Pochovni jsou na tom mst, kde padli. Jim i tm, kdo zemeli ped odchodem ek, kter Lenids odeslal, byl na pamtku vytesn npis tohoto znn: Na mst tom proti tem stm myriadm v boji stli Peloponnsan zde v potu jen tisc ty. To byl npis na pamtku vech. Pro Spart'any byl vytesn npis zvlt': Dones, cizine, zvst vem obanm Lakedaimnu posluni rozkaz jejich mrtv e leme zde. (pel. F.Stiebitz)
Hrodotos, Djiny VII, 201 - 204, 207 - 211, 213, 216 - 220, 222 - 225, 228

Bitva u Salamny
89
(40) Na dost Athan zamilo eck lod'stvo od Artemsia k Salamn. Pinou toho, e Athan dali, aby se plulo k Salamn, bylo, e hodlali sv dti a eny vyvst z Attiky a e se chtli poradit, co podniknout dle. Za nastalch okolnost chtli uspodat poradu, protoe se zmlili ve svch pedpokladech. Oekvali toti, e najdou v Boitii peloponnsk eky se vm lidem, jak tam oekvaj tok barbar; to vak neshledali, naopak se dozvdli, e Peloponnt opevuj Isthmos a e jim ze veho nejvce zle na tom, aby se zachrnil Peloponnsos. Toho jen si hled a o ostatn nedbaj. Proto na zklad tchto zprv podali, aby lod'stvo zamilo k Salamn. (42) Kdy lodi od Artemisia zakotvily u Salamny, piplulo tam na zprvu o tom i ostatn eck lod'stvo z Troizny. Pvodn toti bylo shromdn ureno v troiznskm pstavu Pgnu. Selo se dohromady daleko vce lod, ne bylo v bitv u Artemsia, a od

vtho potu mst. Vrchn velitel byl i ted' t jako u Artemsia, Eurybiads, syn Eukleidv ze Sparty. Nepochzel vak z rodu krlovskho. Nejvce a nejlepch lod postavili Athan. (43) Do boje se vypravili: z Peloponnsu Lakedaimont se estncti lod'mi, Korintt se stejnm mnostvm jako u Artemsia, Sikyont s patncti lod'mi, Epidaurt poskytli deset lod, Troiznt pt, Hermiont ti. Krom Hermionskch byli ti vichni pslunky Drskho a Makedonskho kmene a z Erinea, Pindu a Dryopidy se vysthovali naposledy. ... Tolik jich bylo z Peloponnsu. (44) Z protj pevniny pidali sami Athan ke vem ostatnm lodm sto osmdest.

(48) Vichni thli do boje s vlenmi lod'mi-trojadkami krom obyvatel z Mlu, Sifnu a Serifu, kte pipluli s padestiveslicemi. Mlt, kte jsou pvodem z Lakedaimnu, poslali dv, obyvatel Sifnu a Serifu, pvodem Inov z Athn, po jedn. Celkov poet lod krom padestiveslic byl ti sta osmasedmdest. (49) Kdy se vojevdci z eench mst seli u Salamny, shromdili se na nvrh Eurybiadv k porad, aby kad, kdo bude chtt, objasnil, kde mysl, e by bylo nejlpe svst nmon bitvu v koninch, kter ovldaj. Od Attiky se u upustilo a vzva se tkala jen krajin ostatnch. Vtinou se nzory enk shodovaly v tom, e se m plout k Isthmu a svst nmon bitvu ped Peloponnsem. Jako dvod uvdli, e by v ppad porky na moi u Salamny byli oblhni na ostrov, kde by se nemohli nadt odnikud pomoci, kdeto od Isthmu se dostanou ke svm. (50) Zatmco vojevdci z Peloponnsu o tchto vcech debatovali, piel posel z Athn a oznmil, e barbar u je v Attice a e ji celou ohnm pusto. Vojsko, kter thlo s Xerxem pes Boitii, vyplilo msto Thespie, jeho obyvatel je opustili a odeli na Peloponnsos, a stejn i Plataje a dorazilo do Athn a vude po sob zanechvalo spout'. Thespii a Plataje vyplili proto, e se od Thban dozvdli, e tato msta nejsou Peranm naklonna. (57) Kdy piel Themistokls na svou lod', ptal se ho Athan Mnsifilos, jak je vsledek porady. Kdy od nho uslyel, e bylo rozhodnuto odvst lodi k Isthmu a podniknout nmon bitvu ped Peloponnsem, pravil: "Odvedou-li lodi od Salamny, nesvede u asi nmon bitvu o dnou otinu. Rozutekou se toti do svch mst a ani Eurybiads, ani kdo jin nebude moci zabrnit tomu, aby se lod'stvo nerozptlilo. ecko zahyne na nerozvnost. Jdi, a je-li to njak mon, pokus se zvrtit usnesen, jestlie se ti poda pemluvit Eurybiada, aby zmnil svj nzor a zstal tady". (58) Nvrh se Themistokleovi velice zalbil; neekl na to nic a el k lodi Eurybiadov. Jakmile tam piel, prohlsil, e s nm chce projednat njakou spolenou zleitost. Eurybiads ho vyzval, aby vstoupil na lod' a ekl, co chce. Themistokls k nmu pisedl a vyloil mu vechno, co slyel od Mnsifila. Vydval to za svj npad a dodal jet mnoho jinho, a tak na nj nalhal, a ho pemluvil, e vystoupil z lodi a svolal vdce na poradu. (59) Hned jak se seli, a jet ne vyloil Eurybiads pinu, pro kterou vojevdce svolal, ji byl Themistokls v plnm proudu ei, protoe mu na tom velice zleelo. Na jeho slova odpovdl korintsk vojevdce Adeimantos, syn kytv: "Jestlie se nkdo pi zvodech pedasn zvedne, Themistokle, dostv se mu vprasku". Themistokls se vak hjil a ekl: "Zato ti, kdo zstanou pozadu, nedostanou vnce

vtzstv". (74) ...Njak as o tom rozmlouvali v tichosti jednotlivci mezi sebou a divili se Eurybiadov nerozvnosti, ale nakonec to vypuklo, selo se shromdn a bylo o tom mnoho e. Jedni pravili, e je teba odplout k Peloponnsu a za nj podstoupit nebezpe a neekat na boj o zemi, kter u neptel dobyl, Athan pak, Aignt a Megart zastvali nzor, e je teba zstat a brnit se. (75) Tu kdy jeho strana podlhala mnn Peloponnskch, vyel Themistokls tajn ze shromdn a poslal na lod'ce posla do perskho tbora, uloiv mu, co m vydit. Posel se jmenoval Sikinnos a byl to vychovatel Themistokleovch syn. Pozdji po tchto udlostech ho Themistokls uinil obanem thespijskm, kdy Thespijt pijmali nov obany, a udlal z nho bohe. Kdy piplul Sikinnos na lod'ce k barbarm, vydil jejich vojevdcm toto: "Posl m velitel Athan bez vdom ostatnch ek. Je toti krli naklonn a radji chce, abyste zvtzili vy neli ekov. Mm vydit, e se ekov rad o tku, protoe maj strach. Mte nyn pleitost, vykonat nejvt in ze vech, jestlie nedopustte, aby se rozutekli. Jsou nesvorn a u se vm nebudou stavt na odpor. Uvidte, e budou bojovat mezi sebou ti, kdo jsou vm naklonni a kdo ne". To jim oznmil a odeel. (76) Peran povaovali vzkaz za hodnovrn, proto jednak vysadili mnoho vojk na ostrvek Psyttaleji, poloen mezi Salamnou a pevninou, jednak, jakmile nastala noc, pevedli zpadn kdlo ble k Salamn, aby ji obklili, dle postoupily i ty lodi, kter byly seazeny v okol pedho Keu a mysu Kynosry. Cel prliv a k pstavu Mnychii naplnili lod'mi. ... To vechno vykonali Peran potichu, aby se o tom protivnci nedovdli; t noci si vbec pro ty ppravy neodpoinuli. (79) Zatmco byli vojevdci jet shromdni, piplul z Aigny Aresteids, syn Lsimachv. Byl to Athan, kterho stepinov soud lidu poslal do vyhnanstv. ... (81) Aristeids pedstoupil a podal zprvu, e pichz z Aiginy a e jen st proplul nepozorovn mezi kotvcmi lod'mi. eck lod'stvo je cel obkleno Xerxovmi lod'mi. Radil jim, aby se chystali k obran. Po tchto slovech se vzdlil a mezi vojevdci nastal spor. Vtina zprv toti nevila. (82) Mezitm vak pibyla vlena lod' z ostrova Tnu, kter k nim pebhla pod velenm Panaitia, syna Ssimenova, a ta pinesla plnou jistotu. ... (83) Kdy ekov uvili slovm Tnskch, chystali se k bitv. Za svtn shromdili posdky lod a Themistokls k nim vborn promluvil jako prvn ze vech; v cel sv ei kladl proti sob vhody a nevhody situace. Dtkliv jim doporuil, aby z toho, co s sebou pin lidsk pirozenost a povaha, volili vdy to lep, e rzn zakonil a dal rozkaz nastoupit do lod. ... (85) Proti Athanm stli Foinan; ti mli zpadn kdlo smrem k Eleusin. Proti Lakedaimonskm stli Inov, ti dreli vchodn kdlo smrem k Peiraieu. Nkte z nich se zachovali podle Themistokleova nvodu a bojovali liknav, vtina vak nikoli. ... (86) ... U Salamny bylo znieno mnoho lod, nkter od Athan, jin od Aignskch. ekov bojovali v podku a v iku; barbai vak seazeni nebyli a ponali si vbec bez rozumu, proto je muselo postihnout to, co se jim stalo, jakkoli se mnoz z nich toho dne

chovali daleko statenji ne u Euboje. Vichni se inili z obav ped Xerxem a kdekdo se domnval, e se na nho krl dv. (97) Kdy si Xerxs uvdomil svou porku, pojala ho obava, aby nkdo ekm neporadil, nebo aby na to sami nepili, plout do Hellspontu a tam strhnout mosty. Tm by byl v Evrop odznut a hrozila by mu zhuba. Proto pomlel na tk. Nechtl vak svj mysl prozradit ani ekm, ani svm vlastnm lidem, a proto dal smrem k Salamn nasypvat hrz a svazovat foinick nkladn lodi, aby poslouily jako lodn most i jako hradba. Konal vlen ppravy, jako by se chystal ke druh nmon bitv. Kdy vichni vidli, co dl, byli pevn pesvdeni, e se ze vech sil chyst k tomu, e zstane a bude pokraovat ve vlce. Avak Mardoniovi to ve nezstalo utajeno, protoe nejlpe znal krlovo smlen. Zrove s tmi ppravami poslal Xerxs posla do Persie se zprvou o utrpn porce.
Hrodotos, Djiny VIII, 40, 42 - 44, 48 - 50, 57 - 59, 74 - 76, 79, 81 - 83, 85 - 86, 97

Athnsk nmon e za Per iklea

Vvoj athnsk stavy
90
Roku 481/480 p.Kr. byl povoln zpt do Athn Aristeids spolu s jinmi vyhnanci. astnil se boj proti Peranm. R 478/7 p.Kr. zaloil athnsk nmon spolek (spolen pokladnice byla na ostrov Dlu). Pro jednotliv obce byly stanoveny ron pspvky.

(24) Kdy potom obec u byla plna odvahy a nahromadilo se v n mnoho penz, nabdal je, aby usilovali o nadvldu, a aby se z venkova pesthovali do msta; ivobyt pr budou mt vichni, jedni na vlench vpravch, druz v posdkch, jin z veejn innosti; pak e tmto zpsobem dojdou nadvldy. Uposlechnuve tto rady a ujave se vldy, jednali se spojenci u spe jako pni, vyjmajc Chany, Lesbany a Samsk; v tchto mli strce sv e a ponechali jim vlastn sttn zzen i panstv nad tmi, kterm prv vldli. Mimoto opatili lidu snadnou obivu, tak jak radil Aristeids. ilo toti z dan a poplatk a na et spojenc vce ne 20 000 mu. Soudc bylo 6000, luitnk 1600 a krom nich 1200 jezdc, dle 500 len rady, 500 strc lodnic a krom nich 50 strc na Akropoli, pak asi 700 mu v domcch adech a na 700 v zahraninch; krom toho, kdy pipravili vlku, 2500 tkoodnc, 20 hldkovch lod a dal lodi, dopravujc leny hldek vylosovan bobem, 2000 mu; dle prytaneion, sirotci a hldai vznic; nebot' ti vichni byli zaopateni z veejnch prostedk. (25) ivobyt bylo tedy lidu opatovno tmto zpsobem. Asi sedmnct let po mdskch vlkch zstvala jet politick moc v rukou areopagt, a krok za krokem upadala. Kdy vzrstala moc mas, stal se vdcem lidu Efialts, syn Sofnidv, kter se zdl neplatnm a k sttu poctivm; ten podnikl tok na ten sbor. Nejdve odstranil adu areopagt, sthaje je soudn pro edn pehmaty; potom za archonttu Konnova odal sboru vecky pravomoci,

ktermi vykonval dozor nad sttem, a jedny pidlil rad pti set, druh lidu a soudcm. ... I Efialtes byl odstrann, byv kladn zavradn zanedlouho potom Aristodikem, synem Tanagriovm. (26) Tedy na tento zpsob byla zbavena dozor moci rada areopagt. Pot ale u se stava rozvjela nespoutanji, protoe vdcov lidu byli nadmru horliv. Souasn se toti stalo, e ani umrnn nemli vdce, nbr e v jejich ele stl Kimn, syn Miltiadv, kter byl ponkud neobratn a k veejn innosti se dostal pozd, a e krom toho mnoho jich zahynulo ve vlce. Odvody se toti tehdy konaly podle seznam a za stratgy byli ustanovovni lid ve vojenstv nezkuen, kterm se t hodnosti dostvalo pro slvu otc; stvalo se proto napod, e z tch, kte vytrhli, padlo pokad dva a ti tisce, take byly utrceny ivoty tch umrnnch jak z lidu, tak ze zmonch. Vecko dili tak, e u nedbali zkon tolik jako dve, pouze s volbou devti archont nehbali; avak estho roku po Efialtov smrti rozhodli, aby uchazei o ad devti archont byli vybrni k losovn tak ze zeugt, a prvnm archontem z nich byl Mnsitheids. Ped tm byli vichni z jezdc a pentakosiomedimn, kdeto zeugt zastvali ni ady, pokud nebylo nkter zkonn ustanoven pehldnuto. Pt let potom, za archonttu Lsikratova, bylo znovu zzeno ticet soudc, t. . pro dmy; a ti roky po nm, za Antidota, pro velik mnostv oban rozhodli na nvrh Periklev, aby neml ast na obanstv, kdo nem oba rodie obany.
Aristotels, Athnsk stava, 24 - 26

Perikls
91
(3) Perikls pochzel z fly Akamantis, z dmu Cholargos a byl po obou rodich z vznanho domu i rodu. Xanthippos, jen porazil u Mykaly vojevdce perskho krle, pojal za manelku Agaristu, blzkou pbuznou Kleisthena, jen vyhnal Peisitratovce, odvn zruil vldu tyran, vydal zkony a zavedl stavu vborn pizpsobenou pro svornost a blaho stt. (4) Pokud jde o jeho uitele hudby, byl jm podle vtiny svdectv Damn, jeho jmno pr se m vyslovovat s krtkou prvn slabikou; ale Aristotels o nm k, e se horliv uil hudb u Pthokleida. ... S Perikleem se stkal jakoby se cviencem, jsa ve skutenosti jeho cviitelem a uitelem v politice. Nezstalo vak utajeno, e Damn lyrou zastr jinou innost, i byl na zklad stepinovho soudu posln do vyhnanstv jakoto mu ctidostivch mysl, sympatizujc s tyrannidou. ... Perikls poslouchal t vklady Znna Elejskho, kter se podobn jako Parmenids obral prodn filosofi... Nejvce vak se Perikls stkal s Anaxagorou Klazomenskm. Ten ho pedevm nauil dstojnmu vystupovn, vnmu chpn politickch povinnost a vbec povznesl jeho mravn ulechtilost na vysokou rove. (7) Pokud byl Perikls mld, velice se vyhbal styku s lidem. Byl toti zevnjkem podoben tyranu Peisistratovi. ... Vzhledem k tomu, e byl velice bohat, e pochzel ze vzneenho rodu a ml vlivn ptel, nezabval se z obavy ped stepinovm soudem vbec politikou, ale zato se vyznamenal na vlench vpravch a miloval nebezpe. Kdy vak Aristeids byl u mrtev, Themistokls ve vyhnanstv a Kimna zdrovaly vojensk vpravy skoro stle mimo ecko, tu se Perikls nhle pidal ke stran lidu: ped bohatou meninou dal

pednost stran chud vtiny, tebae svou povahou naprosto nethl k demokracii. Pravdpodobn se vak obval, aby neupadl do podezen, e tou po samovld. Mimoto vidl, e aristokrat Kimn se t velk oblib lechty, a proto se pidal ke stran lidu, chystaje si tak pro sebe bezpenost a proti Kimnovi slu. Hned tak uspodal jinak zpsob svho ivota, V mst ho bylo mono vidt jen na cest k agoe a k radnici.Odmtal vechna pozvn k hostinm a zanechal vech veselch styk s pteli, take po celou dobu sv politick innosti nepiel k dnmu z ptel na hostinu. Jedinou vjimku uinil o svatb svho pbuznho Euryptolema, kde setrval a do litby na konci jdla, ale pak hned odeel. ... (8) K tomuto zpsobu ivota a k sv duchovn velikosti vhodn pidruil jako nstroj svoji e; pidval do n asto uenost Anaxagorovu, pilvaje - jako jaksi barvivo - do umn enickho prodovdu. Tm, e z prodovdy zskal k sv vrozen ulechtilosti jet vznenost mylen a vestrannou psobivost, jak d bosk Platn, a e spojil to, co je v prodovd uiten, se svm enickm umnm, daleko pedstihl vechny ostatn. Z toho dvodu mu pr tak bylo dno znm pjmen Olympsk; nkte ovem soud, e byl tak nazvn podle staveb, jimi vyzdobil msto, jin zase, e se tak stalo na podklad jeho spch sttnickch a vojenskch. Je vak velmi pravdpodobn, e jeho slva byla vsledkem vech jeho vynikajcch vlastnost. Komedie tehdejch bsnk, kte se vn i v ertu asto o nj otraj, naznauj, e se mu toho pijmen dostalo nejspe pro innost jeho e; k se v nich o nm, e hm a met blesky, kdy mluv, a e na jazyku nos hrozn blesk. ... (9) Thkdids, jen l Perikleovu vldu tak, jako by to byla jaksi aristokracie, o n k: "naoko to byla demokracie, ve skutenosti vlda prvnho mue". Mnoz jin zase uvdj, e poprv on zaal lidu rozdlovat pdu v dobytch zemch, hradit vstupn do divadla a honorovat sluby pro stt, m se lid pokazil a stal vinou tehdejch politickch pomr pli nronm a uvolnnm, zatmco dve bval ukznn a pracovit. Pinu tto zmny je teba zkoumat podle zjitnch fakt.
Pltarchos, Perikls 3 - 4, 7 - 9

92
Po celou dobu, kdy stl v ele sttu v mru, dil jej umrnn a zajistil mu bezpe, a pod jeho vldou doshl nejvt velikosti. ... Perikls, mocn dky sv autorit, svmu rozhledu i naprost nezitnosti, ovldal lid, ani jej pipravil o svobodu, nedal se jm vst vc, ne jej sm vedl, protoe nemluvil pro jeho poten, jak by musil init, kdyby byl zskal moc zpsobem hodnm odsouzen, ale na zklad vnosti, kterou u nho ml, mohl se stavt proti nzorm i za cenu, e vyvol jeho hnv. Kdykoli zjistil, e si pli troufaj v nepravou chvli, dokzal je svou e postrait, a kdy je naopak pepadl neodvodnn strach, dodval jim zas odvahu. A tak byla v Athnch podle jmna demokracie, ve skutenosti vak vlda prvnho obana.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky II, 65

Sociln politika Perikleova

93
(11) ... Perikls uvolnil lidu prv tehdy ote co nejvce a dlal politiku jen s ohledem na pze lidu: dbal na to, aby v mst stle byly njak lidov zbavy, veejn hostiny nebo slavnostn prvody; zabaloval neustle msto skvlmi radovnkami; rovn vypravoval rok co rok na moe edest trojadek, na nich konali mnoz oban osmimsn placenou slubu, m se jim souasn dostalo vcviku i zskvali nmonick zkuenosti. Mimoto vyslal jako osadnky tisc mu na Chersonsos, pt set na Naxos, dv st padest na Andros, tisc do Thrkie, aby se tam usdlili mezi Bisalty, a jin do Itlie, kde se znovu stavla Sybaris, kterou pak pejmenovali na Thrioi. elem tchto opaten bylo jednak odstranit z msta nepracujc a pro tuto neinnost nepokojn ivly, jednak pomoci chudmu lidu a konen tak usadit mezi spojence osadnky, kte by je hldali a odstraovali od ppadnch pokus o vzpouru. (12) Co vak pineslo Athnm nejvt radost a ozdobu, co uvdlo i ostatn lidi ve svrchovan as a co jedin je a dodnes pro ecko dkazem, e ona legendrn moc a ono starobyl bohatstv nen snad pouze vybjenou l - to jsou ndhern chrmov stavby z doby Perikleovy. A pece ho protivnci nejvce napadali a ve schzch snmu podezrali prv pro tuto jeho velezslunou innost; vykikovali, jak je to pro lid ostuda a ztrta dobr povsti, e dal penst spolkovou pokladnici z Dlu k sob do Athn. To nejpijatelnj ospravedlnn pro takov jednn, e toti spolkov poklad byl vyzvednut a uloen na bezpen msto z obavy ped barbary, usvduje ze li sm Perikls. ... Perikls vak podal lidu tento vklad: "Spojencm nejsme povinni skldat dn ty, protoe za n bojujeme a chrnme je ped barbary; oni neodvdj ani kon ani lod ani vojky, nbr jen penze, kter pak nepat tm, kdo je dvaj, nbr tm, kdo je pijmaj, jestlie ovem tito nleit pln to, za je berou. Obec m prvo, je-li v pln me vyzbrojena pro ppad vlky, vydvat sv pebytky na takov vci, z nich bude mt po uskutenn vnou slvu a pi uskuteovn dobr zisk, protoe vude bude dost prce a dostav se rozmanit poteby, kter vude vyvolaj podnikavost, rozhbaj kadou ruku a poskytnou vdlek takka celmu mstu, je z toho veho bude mt okrasu i obivu". Mladm a silnm lidem pinela vojensk sluba dobr vdlek ze spolkov pokladny; Perikls vak chtl, aby i nevojensk a dln lid ml podl na vdlcch, ale aby je nedostval za nic a bez prce. Proto zamstnal lid provdnm velikch staveb a rozshlch stavebnch podnik, naplnovanch na dlouhou dobu, aby lid doma ml stejnou monost vdlku za spolkov penze jako vojci na moi, v pevnostech nebo na vpravch. Bylo teba veho druhu materilu: kamene, mdi, slonoviny, zlata, ebenovho a cypiovho deva. Bylo teba emeslnk, kte materil upravovali a zpracovvali, co jsou tesai, sochai, mdikovci, kamenci, barvi, zlatnci, rytci do slonoviny, mali, lakrnci, ezbi. Bylo teba lid, kte materil dopravovali a obstarvali na moi i na soui, jako jsou obchodnci, lodnci, kormidelnci, koli, povoznci, ko, provaznci, tkalci, sedli, cesti, hornci. Kad emeslo mlo - jako m velitel sv vojsko - mnostv ndenk a dlnk, na nich spovalo hlavn provdn tk prce. A tak tyto poteby poskytovaly a rozdlovaly blahobyt lidem takka kadho vku a s kadou pracovn znalost.

(13) Jak stavby rostly do ve, udivujce svou velikost a nenapodobiteln krsou svch tvar, emeslnci se o zvod snaili povznst emeslnou prci na vkon umleck. Nejasnj na tom vem byla rychlost prce. Stavby, o nich se domnvaj, e kad bude st dokonena v prbhu mnoha pokolen a lidskch vk, ty vechny dosply k svmu ukonen v obdob jedin obecn sprvy. ... (15) Tak byly rozpory v obci s konenou platnost odstranny a v mst zavldly naprost klid a jednota. Perikls pln podrobil sv vli jak Athny, tak i ve ostatn, co na nich bylo zvisl: dchody, vojsko, lod'stvo, ostrovy, moe, velikou moc, prostrajc se nad eckem i nad cizmi zemmi, jako i vldu nad podrobenmi kmeny, sptelenmi krli a spojeneckmi vladai. S tmito zmnami se vak zaal mnit i on sm. U nebyl tak laskav k lidu a ochotn k stupkm a nepodizoval se jeho pnm tak snadno, jako se lod' podvoluje vtrm. Obrazn eeno: onu kvtnat zmkilou pse uvolnn a leckdy slab demagogie peladil na aristokratickou a krlovskou tninu. Avak tohoto zpsobu vldy uval clevdom a dsledn ku prospchu sttu, take vtinou se lid dal dobrovoln vst jeho pesvdovnm a pouovnm. Jen v ojedinlch ppadech se lid postavil na odpor, a tu jej Perikls se v rznost pinutil, aby se mu ve svm vlastnm zjmu podvolil. ...
Pltarchos, Perikls 11 - 13; 15

Finann politika Athn

75
Z textu npisu - usnesen athnskho snmu (pravdpodobn z r. 434 p. Kr.) - se dozvdme, e na Akropoli si athnsk stt vypjoval penze z pokladny chrmu Athnina i z pokladen mench athnskch chrm. Z usnesen je patrno, z jakch zdroj a jakm zpsobem Athan tyto dluhy vyrovnvali.

... Protoe Athn u je odvedeno na Akropol ti tisce talent, jak bylo odhlasovno, v domc mn, at' jsou vrceny (ostatnm) bohm dluhovan penze; at' se jim vracej z tch penz, kter byly hlasovnm ureny ke splcen dluhu bohm, jak ty, kter jsou nyn u pokladnk spolku, tak i jin, kter k tmto penzm pat, i vnos destku, jakmile bude prodn, at' nyn adujcch ticet logist pesn vytuje, co se dluhuje bohm, a o svoln logist at' svprvn rozhodne rada; at' vrt penze prytanov s radou a at' dluh vymaou, jakmile je vrt, shledave pisy i etn knihy a vecko, kde jsou zznamy; at' zznamy hls kn i obtnci a kad, kdo o nich v. Pokladnci nad tmito penzi at' jsou losovni bobem spolen s ostatnmi ady prv jako pokladnci svatch penz Athninch; at' spravuj penze boh na Akropoli v zadn komoe (chrmov), jak jen je mono a sluno, a at' odmykaj a zamykaj dvee zadn komory (chrmov) a zapeet'uj je spolen s pokladnky Athninmi; od nynjch pokladnk i chrmovch sprvc a obtnk, kte je nyn spravuj, at' si daj penze odpotat a odvit v ptomnosti rady na Akropoli a at' je vylosovan pokladnci pevezmou od nynjch archont a vyp na jednu desku vecky penze podle kadho z boh, kolik kad m, i souet vech dohromady, zvlt' stbro a zvlt' zlato; a nadle at' prv adujc pokladnci vypisuj na desku i vytovn logistm hotov penze i dchody boh a vydn, bude-li jak, bhem roku a at' se podrobuj pezkoumn; a at' podvaj vytovn za dobu od Panathna do Panathna, prv jako ti, kdo spravuj majetek Athnin; desky, na kter budou zaznamenvat posvtn penze, at' ulo pokladnci na

Akropol. Jakmile budou bohm penze vrceny, at' se pouije zbylch penz na lodnici a hradby. ...
M. A. Tod, A Selection of Greek Historical Inscriptions, 51, Oxford 1946.- in: Antika v dokumentech, sv.1, .132

Z pspvk athnskch spojenc

95
Npisy seznamuj s poplatky spojeneckch obc od r. 454/3, 430/29 a 425/4 p.Kr. Od r. 454/3 byla spolkov pokladna Athnskho nmonho spolku penesena z Dlu do Athn. Seznamy spojeneckch pspvk byly kadoron uveejovny a slovny podle ednch let. Od r. 443/2 jsou spojeneck obce na seznamech azeny podle pti oblast, podle nich byly pspvky vybrny. daje jsou zde uvedeny pouze excerpn.

Pspvky insk: [1]50 drachem 200 dr. [900] dr. [500] dr. [600] dr. [150] dr. Kolofn Fkaia Km Miltos Efesos Klazomenai Pspvky helespontsk: 100 dr. 1200 dr. 400 dr. 900 dr. [300] dr. 88 dr. 900 dr. 1000 dr. 1571 dr. 4 oboly Dardanon Lampsakos Abdos Kalchdn Prokonnsos Tenedos Kyzikos Perinthos Byzantion

Pspvky od ostrovan: [600] dr. [400] dr. [100] dr. [1800] dr. 300 dr. Andros Keos Myknos Paros [Chalkis]

150 dr. 100 dr. 3000 dr.

Myrna Imbros Aigna

B. D. Meritt etc., The Athenian Tribute Lists,13. Vol.2. Princeton, 1949.- in: Antika v dokumentech, sv.1, .139

Athnsk expanze za Periklea

96
(19) Z jeho vlench vprav se stala nejproslulej vprava na Chersonsos, nebot' j pinesl zchranu chersonskm ekm. Pivedl tam toti tisc athnskch osadnk a tmto brannm mustvem velice poslil tamn msta. Krom toho zbudoval pes celou zkou ji od moe k moi ps opevnnch val, aby zamezil njezdy Thrk na Chersonsos. Tm ukonil dlouhotrvajc tkou vlku, j trply ony koniny po cel ten as, protoe byly v tsnm sousedstv barbar a stle byly suovny loupeivmi hordami na pomez i v nitru zem. V cizin si zjednal nejvt obdiv a uznn onou vpravou, kdy vyplul se stovkou trir z Pg v Megarid a plavil se kolem Peloponnsu. Poplenil toti nejen znanou st krajin pi pobe jako dve Tolmids, nbr pronikl s tkoodnci ze svch lod daleko od moe do vnitrozem a zahnal za zahrady neptele, bojc se jeho pchodu. Sikyany, kte se mu u Nemeie postavili na odpor a pustili se s nm do boje, rozhodn porazil a na bojiti vztyil vtzn znamen. Z Achaie, je byla s Athany sptelen, vzal na sv trojadky vojky a pepravil se s celm vojskem k protjmu behu; pak proplul mimo st Achelu a napadl Akarnnii. Sevel Oiniady zd, a kdy zemi vyplenil a zpustoil, navrtil se dom. Dokzal, e neptel z nho mli strach, kdeto oban v nm uznvali obezelho a rznho vojevdce. Nebot' jeho vpravu nepostihla dn, teba jen nhodn nehoda. (20) Velikou a skvle vystrojenou vpravu podnikl do ernho moe. Ve, o ho tamn eck msta dala, jim vyplnil a zachoval se k nim s laskavost; okolnm barbarskm kmenm a jejich krlm a vldcm vak ukzal velikost moci, nebojcnost a odvnost, s jakou Athan mohou kamkoliv plout a ponat si jako skuten pni moe. Sinpanm zanechal tinct lod pod vdcem Lmachem, jako i vojky proti tyranu Timsileovi. Kdy pak byl tento samovldce i se svmi pvrenci vypuzen, podal Perikls nvrh, aby do Sinpy odplulo est set athnskch dobrovolnk a bydleli spolu se Sinpany; mli si mezi sebou rozdlit domy a pdu, kterou pedtm vlastnili tyranov. Jinak vak neustupoval ped ntlakem oban a nedal se jimi svst, kdy uneseni svou silou a tstm znovu dostali zlusk na Egypt, aby pobouili pmosk oblasti persk e. Mnoh u tak zaala jmat ona neblaze roztouen a osudn touha po Siclii, kterou pozdji pln rozntili enci strany Alkibiadovy. Nkte snili dokonce o Etrurii a Karthagu. A jejich zmr nebyl tak zcela beznadjn, uvme-li souasnou moc Athn a jej spn rst. (21) Le Perikls potlaoval takov vstelky a krotil touhy po vmovn do cizch vc. Nejvt st moci vynaloil na zachovn a upevnn toho, eho u bylo dosaeno. Za svj hlavn kol pokldal zatlaovat Spart'any a vude se jim stavt na odpor, co dokzal pi

mnoha jinch pleitostech, ale zvlt za svat vlky. Kdy toti Spart'an vtrhli s vojskem do Delf a chrm, dosud patc Fkm, odevzdali Delfskm, tu hned po odchodu Spart'an piel s vojskem Perikls a znovu uvedl v dren chrmu Fky. A ponvad Spart'an zskali od Delfskch prvo pednostnho dotazu a dali je vrt na elo kovovho vlka, i Perikls vymohl tot prvo pro Athany a dal je vrt do pravho boku tho vlka. (22) Jak sprvn byla jeho snaha, omezit se mocensky jen na vlastn ecko, to mu dosvdil pozdj vvoj udlost. Nejprve odpadli Euboian, proti nim se musel vypravit s vojskem. Hned nato pila zprva, e zaali vlku Megaan a e vojsko Peloponnsan stoj na hranicch Attiky pod vedenm spartskho krle Pleistnakta. Proto se Perikls hned zas rychle vrtil z Euboie do vlky v Attice, ale neodvil se pmho boje s vojskem neptele, je bylo poetn v pevaze a staten. Vidl vak, e Pleistnax, kter byl jet velmi mld, se nejvce ze vech rdc rad s Kleandridem, jej eforov pidlili mladistvmu krli jako strce a poradce. Perikls se pokusil tajn s nm domluvit a skuten ho tak brzy podplacenm piml, e Peloponnsan odthli z Attiky. Kdy se jejich vojsko navrtilo a rozelo po svch mstech, Spart'an hluboce nad tm roztrpen uloili krli velikou pokutu; ponvad ji nemohl zaplatit, odeel ze Sparty. Kleandrida, jen uprchl, odsoudili k smrti. Byl otcem Gylippa, jen pak porazil Athany na Siclii. ... (23) (Perikls) ...peplul na Euboiu s padesti lod'mi a pti tisci tkoodnci a znovu si podmanil tamn msta. Z Chalkidy vypudil tak zvan hippoboty, obany to vynikajc bohatstvm a slvou. Obyvatel msta Hestiaie vyhnal vechny ze zem a usadil tam Athany... (24) Kdy potom byla uzavena mezi Athany a Spart'any mrov smluva na ticet let, navrhl Perikls nmon vpravu proti Samu. Jako dvod uvedl, e Samt neuposlechli vzvy ke skonen vlky s Mltem. ... (25) ... Perikls tedy piplul k Samu a zruil tamn oligarchii; pak si vydal z ad pedk jako rukojm padest mu a tolik dt a dal je dopravit na Lmnos. ... Kdy vak (Peran) Pissuthns tajn odvezl rukojm z Lemnu a vrtil je Samskm, tito zhy odpadli a i jinak se chystali k vlce. Perikls se tedy vypravil proti nim znovu, ponvad nechtli t v pokoji ani se zaleknout, nbr dokoce se velmi horliv usnesli, e svedou zpas o vldu na moi. V prudk nmon bitv u ostrova zvanho Tragiai Perikls slavn zvtzil a se svmi tyiceti tymi lod'mi porazil sedmdest neptelskch, z nich dvacet bylo dopravnch pro vojsko. (26) ... Kdy ale piplulo z Athn jet jin, vt lod'stvo a Samt byli pln obkleni, Perikls odplul s edesti trojadkami pry na ir moe, a to - podle nzoru vtiny - proto, e se chtl s foinickmi lod'mi, je pluly Samskm na pomoc, setkat a utkat co nejdle; podle Stsimbrota vak ml s lod'mi nameno proti Kypru, co je vak sotva pravdpodobn. At' u byl jeho mysl jakkoliv, zejm se tm dopustil chyby. Jakmile toti odplul, Melissos, syn Ithagenv, filozof a tehdy samsk vojevdce, si uvdomil svou pevahu nad malm potem lod neptelskch a nad jejich nezkuenmi veliteli. I pemluvil spoluobany, aby napadli Athany. V bitv, kter se strhla, Samt zvtzili, mnoho neptel zajali, mnoho lod zniili, take se mohli voln plavit po moi a nadto si opatili z vlench poteb ve, co dosud nemli. Aristotels tvrd, e Melissos porazil u dve samotnho Periklea na moi. Samt na opltku zneuctili athnsk zajatce tm, e jim vyplili na elo sovy, nebot' pedtm Athan vyplili Samskm na elo samskou lod'. Je to lod' s pedkem vynvajcm

ve tvaru kanho rypku, znan vydut a bichat, take se hodila jak pro nkladn dopravu, tak i pro rychlou plavbu. Samsk se j kalo proto, e tam byla vynalezena a zhotovena na rozkaz tyrana Polykrata. ... (27) Sotvae se Perikls doslechl o pohrom svho vojska, pospchal mu co nejrychleji na pomoc. Porazil Melissa, jen se mu postavil na odpor, zahnal ho na tk a ihned sevel neptele zd... (28) Kdy se po devti mscch konen Samt vzdali, Perikls rozboil jejich hradby, vzal jim lodi a uloil vysokou pokutu. st pokuty zaplatili ihned, pravideln splcen zbytku museli zaruit rukojmmi.
Pltarchos, Perikls 19 - 28

Otroctv
Nzory na otroctv eckch filozof
97
lovk je tvor nepoddajn; proto i kdy jde o nutn odlien, o inn rozdlen na otroky a svobodn i pny, nem chut' k povolnosti a zejm se (tak povolnm) nestv; to je jasn. Je to tiv majetek; mnohokrt to ukzala skutenost, ast povstn Messean a vecky trapy dolhajc na obce, ve kterch maj otroky jednoho jazyka, a tak rozmanit loupee a kivdy od tak eench moskch tulk v obvodu Itlie. Vzhledem k tomu vemu si lovk lehko nev rady, co si s tm vm pot. Zbvaj tedy jen dva prostedky: ti, kte maj ochotnji slouit, pedn nesmj bt navzjem krajany a co mon maj bt rznho jazyka; za druh je nutno zachzet s nimi sprvn, a to nejen kvli nim, ale pedevm kvli sob. Sprvn zachzen s takovmi znamen nepchat na eledi dnou surovost, a pokud mono ubliovat jim jet mn ne sob rovnm... Trestat otroky, a to spravedliv, je ovem teba, nikoli je rozmazlovat pouhm napomnnm jako svobodn; tm vecko, co se ekne otrokovi, m znt jako rozkaz. Nijak a adnm zpsobem s eled neertujme, ani s enskou, ani s muskou. Tak s otroky jednaj mnoz, velice nerozumn, nebot' je rozmazluj...
Platn, Zkony VI, 777 b - 778 a

98
Vdyt' tam, kde nem vldnouc nic spolenho s ovldanm, tam neexistuje ani ptelstv; vak tu nen ani prvn vztah, nbr asi takov, jak m emeslnk k nstroji a due k tlu nebo pn k otroku; ti vichni maj sice z uvanho uitek, ale ptelstv vi bytostem bez due neexistuje, ani prvn vztah. Neexistuje vak ani vi koni nebo volu, ani vi otroku, pokud je otrokem. Vdyt' tu nen nic spolenho; otrok je toti nstroj s du, nstroj je otrok bez due. Pokud je tedy otrokem, potud ptelstv s nm neexistuje, nbr potud, pokud je

lovkem; vdyt' kad lovk me bezpochyby mt njak prvn vztah ke kadmu, kdo me bt asten zkona a smlouvy, a tedy i ptelstv, pokud je to lovk.
Aristotels, Ethika Nikomachova VIII, 1161 a - b

* (1253) Cel obec se skld z domcnost. A nauka o hospodstv m tyt sti, (jako jsou ty) ze kterch se zase skld domcnost; ale dokonal domcnost se skld z otrok a svobodnch. ... Jeto je tedy majetek soust domcnosti a nauka o majetku tvo st nauky o hospodstv - nebot' bez nutnch poteb nelze ani t, ani nleit t - prv jako pro jednotliv emesla jsou nezbytn vlastn nstroje, m-li bt dlo dokoneno, tak i pro hospode; z nstroj vak jedny maj dui, druh jsou bez due, nap. pro kormidelnka je kormidlo nstrojem bez due, kdeto sprvce pd nstrojem s du, nebot' pomocnk v emesle je svho druhu nstroj; tak je i vlastnn vc nstroj pro obivu a majetek je soubor nstroj a otrok je cosi jako vlastnictv s du. ... (1254) Tedy ti, kdo se odliuj tolik jako due od tla a lovk od zvete - a tak jsou uzpsobeni ti, jejich innost spov v uvn tla, a to je tak to, co je na nich nejlep - ti jsou otroky od prody, a tak je pro n lpe, e jsou takto ovldni, zrovna jako pro uveden bytosti. Od prody je toti otrokem ten, kdo je zpsobil patit druhmu - proto tak druhmu pat - a kdo je rozumu asten do t mry, e rozum, ale sm ho nem; nebot' ostatn ivoichov ei nerozumj, nbr d se vjemy. ... (1255) Nen vak tk si vimnout, e i ti, kdo tvrd opak (e otroctv nen od prody), maj svm zpsobem pravdu. k se toti "otroctv" a "otrok" ve dvojm smyslu. Existuje toti otrok a otroctv i podle zkona; zkon je toti jaksi dohoda, podle kter ve vlce poraen pr pat vtzm. ... Nkte... tvrd, e otroctv z vlky je celkem spravedliv, ale zrove to popraj. Uznv se toti, e pina vlek nebv spravedliv, a toho, kdo si nezaslouil bt otrokem, nikdo by otrokem nenazval; jinak by se stalo, e lid uznan nejlepho pvodu by se mohli stt otroky i dtmi otrok, kdyby byli zajati a prodni. Proto nechtj kat "otroci " jim, nbr barbarm. Ale hovo-li takto, objevuj vlastn otroka od prody, prv to, co jsme vyslovili na potku... ...Pnovou dovednost je zase umn uvat otrok; vdyt' pn se nestane pnem tm, e si opat otroky, ale tm, e jich uv. Toto umn vak do sebe nem nic velkho ani ctyhodnho; co toti mus otrok umt udlat, to mu zas pn mus umt pikzat.
Aristotels, Politika I, 1253 - 1255

Pvod otrok
90
Prvn z ek, pokud vm, uvali koupench otrok Chan, jak vypravuje Theopompos v 17. knize svch djin: "Po Thesalech a Spart'anech byli Chan prvn z ek, kte uvali

otrok, ale zskvali je jinm zpsobem. Nebot' Spart'an a Thesalov, jak uku, podili si otroky z ek, dvjch obyvatel t zem, kterou maj nyn oni, tj. ti prvn z Achj, druz z Perrhaib a Magnt; ty zotroen pak nazvali jedni heilty, druz penesty. Chan vak maj za sluebnky barbary a dvaj za n penze".
Theopompos u Athnaia,VI, 265 b - c

100
Po tchto udlostech zbyl dva athnt strategov na Siclii rozdlili vojsko na dv sti a kad si z nich jednu vylosoval. Pak se vydali s celou vojenskou moc k Selinuntu a Egest, protoe chtli vdt, zda jim Egest'an daj penze... Pluli podl pobe, Siclii mli po lev ruce, toti tu st, kter je obrcena do Tyrhnskho moe, a pistli u Hmery, co je jedin eck msto v tto sti Siclie. Protoe je tam nepijali, jeli podle behu dl. Bhem plavby se zmocnili sikanskho msta Hykkar, kter ilo v neptelstv s Egest'any. Leelo na behu moe. Obyvatelstvo zotroili a msto odevzdali Egest'anm, nebot' jim jejich jzda pomhala, sami pak s pm vojskem thli zemm Sikel, a pili do Katany, kdeto lodi pluly kolem Siclie a vezly otroky. Nikias jel hned z Hykkar k Egest, projednal ostatn zleitosti, pijal ticet talent a dostihl vojsko. Otroky prodali a dostali za n sto dvacet talent.
Thkdids. Djiny peloponnsk vlky VI, 62

Ceny otrok
101
Vatky z athnskch npis (z let 415/3 p.Kr.) seznamuj se zpisy o prodeji zkonfiskovanho majetku odsouzenm obyvatelm pro zohaven hermovek ve mst. 12. Z majetku Polystrata, syna Diodrova z Ankyly: Pistos (otrok) Z majetku Kfisodra, metoika v Peiraeu: Thrkyn Thrkyn Thrk Syr Kar Ilyr Skytha Ilyr 165 dr. 135 dr. 170 dr. 240 dr. 105 dr. 161 dr. 144 dr. 121 dr. 202 dr.

Kolch Kar, chlapec karsk dt 13. lehtko prolomen de hlinn dvee dvojkdl mod kamenn ebk kok vrbov Sknys, narozen u pna, stolnk Alexitimos, narozen u pna, osla Potainios, Kar, zlatnk Polyxen, Makedonka

153 dr. 174 dr. 72 dr. 3 dr. 1 obolos 2 dr. 23 dr. 1 ob. 8 dr. 5 ob. 8 dr. 3 ob. 3 dr. 3 ob. 215 dr. 140 dr. 360 dr. 310 dr.

J. E. Hondius etc., Supplementum epigraficum Graecum XIII,12,13. Leyden 1923,- Antika v dokumentech, sv.1, . 176

Otrock prce
102
Sofokls byl rodem Athan a syn Sofilla, kter nebyl svm povolnm ani stavebnkem nebo kovodlnkem, jak tvrd Aristoxenos, ani vrobcem no, jak tvrd Istros, nbr ml nejspe otroky vyuen ve stavebnictv a kovovrob; vdyt' nen pravdpodobn, e by syn takovho otce byl bval poctn hodnost stratega s Perikleem a Thkdidem, pednmi mui sttu, a tak by byl nezstal nedoten kousavost bsnk komedi...
Anonymn ivotopis Sofoklev,1, - Antika v dokumentech, sv.1, .134

103
Isokrats z Athn se narodil za 86. olympidy, kdy byl v Athnch archontem Lsimachos. Jeho otcem byl Theodros, jeden ze stedn majetnch oban, kter ml otroky vyuen fltne a ml z tto vroby ivobyt.
Dionsios Halikarnassk, sokrats,1

104

Tomuhle (Timarchovi) ponechal otec majetek, ze kterho by jin jet hradil vdaje obci, ale on si ho neuml zachovat ani pro sebe: dm za mstem, statek pi pobe u Sfttu, druhou usedlost v Alpek, mimoto 9 i 10 otrok, mistr obuvnickho emesla, z nich kad mu vynel z dennho vtku 2 oboly, a vedouc dlny 3; pak jet enu, vyuenou tkadlenu kmentu, kter dvala do prodeje na trh jemn tkaniny, pak jednoho vyvae, dle nkolik lid, kte mu byli dluni penze...
Aischins, Proti Timarchovi I, 97

105
Abych se vak vyjdil jasnji o obiv z dol, vysvtlm nyn, jakm zpsobem by mohl bt uveden do provozu stbrn doly nejprospnj naemu sttu. ... Vzbuzuje opravdu velk podiven, e stt, tebae vid, kolik jeho oban se obohacuje, tyto soukromnky nenapodobuje. Vdyt' u dvno jsme my, kte se o takov vci zajmme, slyeli, e kdysi Nkis, Nkratv syn, ml ve stbrnch dolech tisc lid, pronajal je Thrkovi Ssiovi a vyjednal si, e mu bude za kadho platit obolos istho njmu denn a e bude udrovat jejich poetn stav stle na stejn vi. Tak Hipponkos ml est set otrok, pronajmal je za stejnch podmnek, a ti mu vyneli istou minu denn, Filmonids jich ml ti sta, ti mu vyneli pl miny, a jin jin mnostv, myslm e kad podle svch monost.
Xenofn, O statnch pjmech, 4

106
Jakmile Athan dostali zprvu o udlostech, je vedly k oblhn Mytilny, rozhodli se vypravit na pomoc sto deset lod a osadit je vemi mui pimenho vku, a to otroky i svobodnmi obany. Vypluli, jakmile ve ticeti dnech tch sto deset lod obsadili. Nalodilo se i mnoho jezdc.
Xenofn, eck djiny I, 6

Peloponnsk vlka
Potek peloponnsk vlky
107
(I,23) Z dvjch udlost nejvt byla vlka s Perany, a pece i v tto dolo k rychlmu rozhodnut ve dvou bitvch nmonch a ve dvou pozemnch. Naproti tomu trvn tto vlky se znan prothlo a v jejm prbhu postihly ecko takov strasti jako nikdy jindy ve stejnm asovm dob. Nikdy nebylo dobyto a znieno tolik mst, at' u barbary, nebo ve vzjemnch bojch (nkter z nich po dobyt dokonce zmnila obyvatelstvo), nikdy nebylo

tolik lid vyhnno z vlasti nebo povradno, a to jednak v dsledku vlench akc, jednak v souvislosti s vnitnmi rozbroji. (II,9) (Na zatku vlky) ...mly oba stty tyto spojence. Spojenci Lakedaimoan byli tito: z Peloponnsu vichni mimo Argejskch a Achaj, kte byli spteleni s obma stranami; z Achaj se zpotku zastnili vlky jen Pellan, avak pozdji vichni; mimo Peloponnsos Megaan, Boit'an, Lokrov, Fkov, Ampaan, Leukad'an a Anaktort. Lod'stvo z nich poskytli Korint'an, Megaan, Sikoan, Pellan, lejci, Ampraan a Leukad'an, jzdu Boit'an, Fkov a Lokrov; ostatn msta poskytovala pchotu. To byli spojenci Lakedaimoan. Spojenci Athan byli obyvatel ostrova Chiu a Lesbu, Platajan, Messan z Naupaktu, vtina Akaran, Kerkyan, Zakynt'an a jin obce, kter byly poplatn v rznch krajch, Krie pmosk, Drov sousedc s Kry, Inie, Hellspont, kraje thrck, ostrovy mezi Peloponnsem a Krtou smrem k vchodu, vechny ostrovy Kyklad krom Mlu a Thry. Lod'stvo z nich poskytli Chijt, Lesban a Kerkyan, ostatn pchotu a penze. To byli tedy spojenci obou stran a takov byly vlen ppravy. (13) Jet v dob, kdy se Peloponnsan shromad'ovali na Isthmu nebo byli na cest, dv ne pronikli do Attiky, Perikls, syn Xantippv, jeden z deseti athnskch stratg, jakmile poznal, e dojde k vpdu do jejich zem, domlel se, e Archidmos, kter byl jeho hostinnm ptelem, nechal jeho pozemky na pokoji a nezpusto je, at' u ze sv osobn vle, aby se mu zavdil, nebo na rozkaz Lakedaimoan, aby to vyvolalo pomluvy, tak jako dv kvli nmu dali, aby byli z Athn vypovzeni lid poskvrnn provinnm proti bohm. Prohlsil proto veejn ped vemi Athany ve snmu, e Archidmos je sice jeho hostinnm ptelem, avak e to nesm pinst obci dnou kodu, a jestlie neptel nezpusto jeho pozemky a domy jako majetek ostatnch Athan, e se jich ve prospch obce a e nechce, aby byl kvli tomu njak podezrn. I za tohoto stavu vc radil tak jako dve, aby se pipravovali na vlku a uklidili vechno z venkova do msta, do bitvy aby se vak nepoutli, nbr aby se sthli do msta a steili jej, aby uvedli do pohotovosti lod'stvo, kter je jejich silou, a pevnou rukou dreli v poslunosti spojence, protoe jejich sla se opr o penze, kter oni jim plat, a vlen spchy e se vtinou dosahuj rozvahou a dostatkem penz. Vybzel je, aby byli v tomto ohledu klidn, nebot' jejich stt m kad rok kolem esti set talent pjm z dan od spojenc nehled na pjmy jin. Na Akropoli je ted' krom toho uloeno est tisc talent raenho stbra (nejvt stka, jak tam kdy byla uloena, inila devt tisc sedm set talent, z n byl uhrazen nklad na stavbu propylaj na Akropoli a na jin veejn budovy i na vpravu proti Poteidaji). Dle je tam neraen zlato a stbro v obtnch darech... Tak je povzbuzoval poukazovnm na penze. Hoplit pr je tinct tisc, nepot-li se tch estnct tisc, kte jsou jako posdka v pevnostech a ve strnch oddlech na hradbch. Tolik jich toti bylo na stri ze zatku, kdy neptel vtrhli do zem, a byli to ti nejstar a nejmlad hopliti z metoik. Falrsk hradba byla dlouh ticet pt stadi a k okrunm hradbm kolem msta, steen st tto okrun hradby mla tiatyicet stadi ..., dlouh hradby a k Peiraieu mly tyicet stadi, hldky byly na vnj stran; cel obvod Peiraiea spolu s Munychi ml edest stadi, z toho byla polovina steena.

Dle oznmil, e jezdc spolu s jzdnmi luitnky je tisc dv st, luitnk tisc est set a trir schopnch plavby ti sta. Takov a ne men byl stav jednotlivch sloek athnskch brannch sil, kdy mlo poprv dojt k vpdu Peloponnsan a kdy se chystalo k vlce. Podle svho zvyku ekl Perikls i jin vci, aby ukzal, e Athan mus ve vlce zvtzit. (14) Kdy to Athan vyslechli, dali se pesvdit a sthovali z venkova do msta dti, eny a vechno, co pouvali doma, strhvali dokonce devn sti dom. Stda a soumary pepravili na Euboiu a okoln ostrovy. Sthovali se neradi, protoe vtina byla zvykl t na venkov. (21) Dokud bylo vojsko u Eleusiny a v thrijsk rovin, mli Athan uritou nadji, e nepjde dl... Kdy vak Athan vidli vojsko u Acharn, vzdlench edest stadi od msta, zdlo se jim, co je pirozen, e to u nelze snet, e je to hanba, aby byla jejich zem pustoena ped jejich oima. ... (22) Perikls, kter vidl, e jsou rozhoen pohledem na to, co se prv dje, a e jsou plni patnch mylenek, byl pesvden, e m pravdu, kdy nechce podniknout vpad z msta, nesvolval snm ani dnou schzi, aby se nedili, a by se seli, vc hnvem ne rozvahou a aby nedolo k njakmu pehmatu. Steil dl msto a udroval v nm co mon nejvt klid. Jen jezdce poslal stle ven, aby pedsunut oddly neptelskho vojska nepepadaly pole blzko msta a nekodily. ... (23) ... V dob, kdy byli Peloponnsan v Attice, Athan poslali na plavbu kolem Peloponnsu tch sto lod, kter nato pipravili, a na nich tisc hoplit a tyi sta luitnk; jejich stratgy byli Karkinos, syn Xenotimv, Prteas, syn Epiklev, a Sokrats, syn Antigenv. S tmito silami se vydali na cestu a pluli podl pobe. Peloponnsan se zdreli v Attice tak dlouho, dokud jim staily potraviny, a pak odthli pes Boitii, jinou cestou, ne kterou vtrhli do Attiky. Pi pochodu kolem rpu vyplenili zemi zvanou Grajsko, kde bydl rpov, poddan Athan. Po pchodu na Peloponnsos se rozeli kad do svho msta. (24) Po jejich odchodu rozestavili Athan hldky na zemi i na moi, tak jak mli potom init po celou vlku.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky I, 23; II, 9,13 - 14, 21 - 24

Mor v Athnch
108
(48) Mor pr se objevil dv v Aithiopii lec za Egyptem, potom peel i do Egypta a Libye a do velk sti zem krlova (perskho krle). Do Athn vpadl znenadn a nejprve nakazil lidi v Peiraieu, take se dokonce kalo, e Peloponnsan nahzeli jed do ndr na vodu - tenkrt tam jet nebyly studny. Pozdji se mor dostal i nahoru do msta, a u umralo lid mnohem vc. ... (52) Vedle tto strasti zvtovalo jejich pote i hromadn sthovn lid z venkova do

msta: pocit'ovali je pedevm ti, kte pichzeli. Protoe pro n nebyly domy, ili v dusnch barcch, kde se v letnm parnu nedalo dchat, a tak mezi nimi smrt dila bez podku. Mrtv a umrajc leeli jeden pes druhho, jin se vleli po ulicch a kolem vodnch ndr, k smrti umoeni touhou po vod. Svatyn, do nich se nasthovali, byly pln mrtvol, protoe lid umrali na mst. Lid byli pemoeni nesmrnost t pohromy, nevdli, co je oekv, a pestali dbt o to, co je posvtn a zbon. Vechny zvyky dv dodrovan pi pohbech byly zmteny a kad pochovval, jak mohl.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky II ,48, 52

Kapitulace Plataj
109
(52) Tohoto lta (r.427 p. n. l.) asi v stejnou dobu se Platajan dohodli s Lakedaimoany, protoe u nemli co jst a nemohli u vzdorovat oblhn. ... (68) (Lakedaimoan byli pesvden)... e se k nim Platajan zachovali neptelsky. Proto si ted' zas dvali pedvst jednoho po druhm a kadho se ptali, zda v tto vlce uinil Lakedaimoanm a jejich spojencm nco dobrho, a kdy ekl, e ne, dali ho odvst a popravit a u nikoho neuinili vjimku. Tak zahubili nemn ne dv st samotnch Platajan a ptadvacet Athan, to byli ti, kte s nimi zstali v obleen. Z en uinili otrokyn. Msto dali asi na rok k obvn Megaanm, kte musili kvli povstn odejt z msta, a Platajanm, kte zstali naivu a byli pi nich. Pozdji je vak zboili a do zkladu a vedle Hina chrmu postavili hospodu majc dv st stop do tverce...
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky III, 52; 68

Nikiv mr r. 421 p.Kr.

110
(17) ...Nakonec se ob strany dohodly, e m jedna i druh vrtit to, co zskala vlkou, a uzavt mr... Tenkrt svolali Lakedaimoan sv spojence, a kdy vichni krom Boit'an, Korint'an, lejc a Megaan (tm se toti vyjednvn nelbilo) hlasovali pro mr, uzaveli jej a pod psahou se zavzali Athanm a ti zase Lakedaimoanm k tomuto. (18) "Athan a Lakedaimoan a jejich spojenci uzaveli smlouvu s tmito ustanovenmi a msto za mstem je stvrdilo psahou. Pokud jde o venrodn svatyn, at' v nich obtuje, chod do nich, d vtby a kon pouti podle otcovskch zvyk kad, kdo chce, a to na zemi i na moi, beze strachu.

Posvtn okrsek a chrm Apollnv v Delfch i Delfy sam at' jsou samosprvn. Obyvatelstvo i jejich zem necht' jsou poplatni jen sv vld a necht' podlhaj sv vlastn soudn pravomoci podle otcovskch zvyk. Po padest let at' trv mr mezi Athany a spojenci Athan na jedn stran a Lakedaimoany a spojenci Lakedaimoan na starn druh, beze lsti a kody, na zemi i na moi. Necht' nen dovoleno chpat se zbran s clem ut jich neptelsky ani Lakedaimoanm a jejich spojencm ke kod Athan a jejich spojenc, ani naopak Athanm a jejich spojencm ke kod Lakedaimoan a jejich spojenc, a to dnm zpsobem a dnmi prostedky. Vznikne-li mezi nimi njak spor, at' jej e podle ujednn cestou prva a psah. ... Athan at' vydaj Lakedaimoanm... mue pochzejc z Lakedaimonu a uvznn v obecnm vzen v Athnch nebo kdekoli jinde v zem Athany ovldanm. ... Stejnm zpsobem at' i Lakedaimoan a jejich spojenci vrt Athany a jejich spojence, kter dr ve vzen. ..."

(25) Po uzaven tohoto mru a spojenectv mezi Lakedaimoany a Athany, co se uskutenilo na konci desetilet vlky..., byl sice mr mezi tmi, kte ony smlouvy pijali, avak Korint'an a nkter msta na Peloponnsu se snaila podrvat, co bylo ujednno, a ihned se ukzaly jin sporn otzky mezi spojenci a Lakedaimoany. Krom toho zaali Athan v prbhu asu podezvat Lakedaimoany, protoe v nkterch vcech nejednali tak, jak bylo ustanoveno ve smlouv. Po est let a deset msc se zdreli vojenskho vpdu do zem druh strany, avak za hranicemi si pi tom nespolehlivm pm kodili jedni druhm co nejvc. Nakonec byl pod tlakem pomr mr uzaven po desetilet vlce zruen a znova propuklo oteven vlen neptelstv.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky V,17-18 ; 25

Sicilsk vprava a jej nsledky

111
(VI,30) ...Uprosted lta vyplulo lod'stvo na Siclii. Vtin spojenc, nkladnm lodm na dopravu obil, lunm a vemu ostatnmu, co bylo pipraveno k vprav, byl pedem dn rozkaz ke shromdn na Kerkye, protoe odtamtud se mli vichni spolen vydat na cestu pes Insk moe k mysu Japyskmu. Samotn Athan a ti ze spojenc, kte byli v Athnch, se odebrali v uren den za svtn do Peiraiea a obsazovali lod, aby odpluli. Spolu s nimi lo do pstavu mono ci veker obyvatelstvo athnsk, oban i cizinci, domc lid doprovzeli kad sv blzk, jedni ptel, druz pbuzn, jin syny, kreli s nadj a v zrmutku, myslili na vboje i na to, e je mon u nikdy neuvid, kdy je poslaj z vlasti do takov dlky.

(31) ... Cizinci a ostatn obyvatelstvo pili ze zvdavosti, jako by se li podvat na uskutenn velkolepho a ve nepodobnho npadu. Vdyt' to bylo poprv, co se podailo jednomu mstu, aby samo a silami ist eckmi uskutenilo takovou nmon vpravu, nejnkladnj a nejndhernj ze vech, kter byly do t doby vystrojeny. ...astnily se j tyi tisce hoplit, ti sta jezdc a sto trir z Athn, k tomu padest z Lesbu a Chiu a pluli s nimi jet etn dal spojenci. Avak vydali se jen na krtkou plavbu a byli patn vybaven, kdeto tato vprava byla vystrojena tak, e mohla trvat dlouhou dobu a vlen akce mohly podle poteby probhat na moi i na pevn zemi - byly zrove pipraveny lod i pchota. Na lod'stvo vynaloili mnoho penz i trierarchov, i stt. Sttn pokladna vyplcela kadmu nmonkovi drachmu na den a obstarala edest rychlch lod bez vstroje, tyicet lod na dopravu hoplit a pro n nejlep veslae. Trierarchov dvali k oldu vyplcenmu ze sttn pokladny jet odmny thranitm i nmonkm, krom toho opatili pro lod odznaky na pd a nkladn zazen, protoe se kad z nich ze vech sil snail, aby jeho lod' vynikla nad ostatn krsou i rychlost. Pci byli odvedeni podle dnch seznam branc a s velkou horlivost mezi sebou zvodili, kdo bude mt lep vzbroj a vstroj. (43) Potom u Athan zvedli kotvy a zamili od Kerkyry k Siclii. Stav lod'stva byl tento: celkem sto ticet tyi triry, dv rhodsk lodi s padesti vesly (z tchto lod bylo sto attickch, a to edest rychlch, ostatn byly ureny k peven mustva, zbytek lod'stva patil Chijskm a jinm spojencm); vech hoplit dohromady bylo pt tisc pt set odvedench podle seznamu, sedm set bylo thet, ti slouili na lodch jako nmonci, ostatn astnci vpravy byli spojenci... (45) Zatm u dostali Syrksan z mnoha stran i od vyzvda zaruen zprvy, e lod jsou u Rhgia, a v souladu s tm se pipravovali s vekerm silm a u o tom nepochybovali. Poslali do nkterch mst v zem Sikel strn oddly, do jinch vyslance, do pevnost v zemi rozmist'ovali posdky, ve mst prohleli zbran a zjit'ovali, zda je ve v podku, a i jinak inili takov opaten, jako kdyby se vlka rychle blila a u skoro byla tady. (VII,71) ...Nakonec po dlouhotrvajc nerozhodn bitv Syrksan a jejich spojenci obrtili Athany na tk, mocn se do nich opeli a s velkm kikem a vzjemnm povzbuzovnm je pronsledovali a na beh. Tu se vojci z nmonho vojska, pokud nepadli do zajet na irm moi, rozptlili na vechny strany a unikli do tbora. ... (86) Kdy se Syrksan a jejich spojenci shromdili, sebrali s sebou co nejvt poet zajatc a zbroj jim odatou a vrtili se do msta. Ostatn Athany a jejich spojence, kter zajali, odvedli do kamenolom, kter povaovali za nejbezpenj vzen, Nikiu a Dmosthena dali pes Gylippv odpor popravit.
Thkdids, Djiny peloponnsk vlky VI, 31, 43, 45; VII, 71, 86

Bitva u Argins
112

... Jakmile Athan dostali zprvu o udlostech, je vedly k oblhn Mytilny, rozhodli se vypravit na pomoc sto deset lod a osadit je vemi mui pimenho vku, a to otroky i svobodnmi obany. Vypluli, jakmile ve ticeti dnech tch sto deset lod osadili. Nalodilo se i mnoho jezdc. Potom zamili na Samos, kde zskali deset lod samskch. Shromdili od ostatnch spojenc jet pes ticet dalch lod a osadili je... V cel flotile bylo tak vce ne sto padest lod. ... Athan zakotvili ... u Argins. Jsou to ostrovy lec proti Mytiln. Jakmile Kallikratids spatil v noci z strnch oh a nkte jeho zvdov oznmili, e jsou to Athan, rozhodl vyplout okolo plnoci, aby neptele svm tokem pekvapil, ale prtr mraen odplut znemonila, take zahjil tok na Arginsy a za rannho svitu, kdy boue pestala. Athan proti nmu vyplouvali na ir moe postupn. Nejprve zaujali bitevn postaven na levm kdle... Potom bojovali po dlouhou dobu, nejprve v sevench adch, pozdji mimo bojov d. Kdy vak velitelsk lod' Lakedaimoan narazila do lodi neptelsk tak, e se Kallikratids ztil do moe a zmizel, a kdy na pravm kdle Prtomachos a jeho nmonci porazili lev kdlo lakedaimonsk, Peloponnsan zaali prchat na Chios, ale pedevm do Fkaie. Athan se vrtili zptky na Arginsy. Ztratili dvacet pt lod i s posdkami, krom jednotlivc, kte se dostali na beh. Peloponnsan ztratili devt z deseti lod laknskch, ostatn spojenci poheovali vce ne edest lod. Athnt velitel pak rozhodli, aby se nkolik taxiarch pipojilo k Thrmenovi a k Thrasyblovi, kte veleli tyiceti sedmi lodm, a aby spolen pluli ke znienm trirm a pomohli jejich posdkm. Ostatn velitel chtli odplout se zbvajcm lod'stvem proti Eteonkovi, kter oblhal se svm oddlem Mytilnu. Ale akoli pijali toto rozhodnut, vtr a prudk boue je nedovolily provst. Proto na pamt' vtzstv zdili pomnk a na tm mst penocovali pod irm nebem.
Xenofn, eck djiny I, 6

Kapitulace Athn a konec peloponnsk vlky

113
(1) Nsledujcho roku (405 p. n. l.), v nm Archyts byl eforem ve Spart a Alexis archontem v Athnch, Lsandros dorazil do Efesu a hned poslal pro Eteonka, aby piplul s lod'mi od Chiu, a shromdil tak vechny ostatn lod, kde kter byla, a nadil jejich opravu a jet jin dal stavt v Antandru. Pak odeel ke Krovi a dal o penze. ... Jakmile Kros podstoupil vechny sv prostedky Lsandrovi a vydal se podle pozvn na cestu k nemocnmu otci, Lsandros rozdlil vojsku old a zamil do Keramejskho zlivu v Krii. A podnikl tok na msto Kedreie, kter udrovalo s Athany spojenectv... Odtud odplul na Rhodos. Athan zatm podnikali ze Samu njezdy, pi nich pustoili zemi perskho krle; vyplouvali t k tokm proti Chiu a Efesu a pitom se pipravovali k nmon bitv. ... Kdy vak Lsandros nezahjil tok a den se ji sklnl k veeru, odpluli zase k Aigispotamm. Lsandros zatm rozkzal, aby jeho nejrychlej lod zvolna pluly za Athany, a a zjist, co dlaj, kdy z lod vystoup na beh, aby zas odplouvaly a daly mu o tom hlen. ...Athan vystoupili z lod a rozeli se po Chersonsu, jak to dlali den ze dne

m dl tm vce, protoe museli kupovat zsoby ze vzdlenjch mst a podceovali Lsandra, ponvad proti nim nenastupoval k bitv. Nmonci splnili jeho rozkaz. Hned pot dal Lsandros povel k co nejrychlej plavb ... Jakmile Konn spatil ten tok, dal Athanm znamen, aby ze vech sil spchali k lodm. Ale ponvad se lid ji rozeli, zbyly u nkterch lod jen dv ady vesla, u nkterch jen jedna ada, nkter zstaly pln przdn. Konnova lod' a sedm jinch jeho pln obsazench plavidel odpluly na moe v sevenm iku. Pipojila se k nim tak lod Paralos, ale vechny ostatn Lsandros zajal u pevniny. Tak tam shromdil vtinu posdek, pouze nkolika mum se podailo uprchnout do oprnch bod. ... (2) ... Byla noc, kdy do Athn piplula Paralos a zanala se it zvst o ztracen bitv. Nek se rozlhal Dlouhmi zdmi z Peiraiea a do hlavnho msta, jak si navzjem postupn oznamovali zprvu, take t noci nikdo neulehl ke spnku, ponvad truchlili nejen pro padl, ale jet mnohem vc pro sebe sam v pedtue, e budou nst podobn trest... Lsandros dorazil s dvma sty lod'mi z Hellspontu na Lesbos a urovnal na nm v Mytiln a v ostatnch mstech pomry podle svch pedstav. ...Dorazil do Aigny a vrtil msto Aiganm, pokud je mohl shromdit. Stejn postupoval i vi obanm Mlu a vi ostatnm ekm, kte byli zbaveni svch rodnch mst. Potom vyplenil Salamnu a zakotvil se sto padesti lod'mi u Peiraiea a obchodnm lodm uzavel vjezd do pstavu. Athan se dostali pro pozemn i nmon obleen do bezvchodnho postaven, ponvad nemli ani lod, ani spojence, ani potraviny. Soudili, e nen jinho vchodiska ne vytrpt opltkou tot, eho se sami dopustili nikoli ze msty, nbr m se pro vlastn bezohlednou nadazenost provinili na psluncch malch stt jen proto, e lo o lakedaimonsk spojence. Z tchto dvod vrtili obansk prva mum, kte jich byli zbaveni, odhodlan sneli oblhn a odmtali zahjit rozhovory o mrovm narovnn, akoli mnoho lid ve mst umralo hladem. Kdy vak ji zsoby potravin pln doly, vypravili k gidovi vyslance. ... Jakmile poselstvo pilo, svolali snm, na nm se pedevm Korint'an a Thban, ale i mnoz jin ekov obraceli proti mrov smluv s Athany, kte mli bt podle jejich nzoru vyhlazeni. Lakedaimoan vak prohlsili, e nebudou prodvat do otroctv obyvatele eckho msta, je se osvdilo mimodnou statenost v dob, kdy ecku hrozilo nejvy nebezpe, nbr navrhli mr pod tou podmnkou, e Athan strhnou Dlouh zdi, kter spojuj msto s Peiraiem, a zbo opevnn v Peiraieu, e krom dvancti lod vechny ostatn, e svm vyhnancm dovol nvrat, e budou mt tyt ptele i neptele jako Lakedaimoan a e s nimi v ppad vlky budou podnikat vechna taen kdekoli na pevnin i na moi pod jejich vedenm.
Xenofn, eck djny II, 1 - 2

Tyrannis ticeti v Athnch

114
(34) ...Po bitv u Argins dolo nejdve k tomu, e deset stratg, kte vyhrli nmon bitvu, byli odsouzeni vichni jednm hlasovnm, a nkte se ani bitvy nezastnili a nkte

se zachrnili na ciz lodi, nebot' lid byl uveden v omyl emi tv; potom, kdy Lakedaimont byli ochotni vyklidit Dekeleiu a zachovvat mr na zklad souasnho stavu, nkte to podporovali, ale lid si nedal ci, dav se olil Kleofntem. Ten zabrnil uzaven mru... Nsledujcho roku toti, za archonttu Alexiova, mli nespch v nmon bitv u Kozch ek, po kter Lsandros, stav se pnem obce, ustanovil vldu ticeti tmto zpsobem. Kdy se jim dostalo mru pod tou podmnkou, e uspodaj stt po vzoru otcovsk stavy, pokoueli se demokrat udret pi moci lid; z urozench pak lenov hetaire, jako i ti vyhnanci, kte se po uzaven mru vrtili, touili po oligarchii, avak ti, kte nebyli v dn hetairei a jinak nepostrdali nieho z obanskch prv, ohleli se po stav pedk. Mezi n patil Archnos, Anytos, Kleitofn, Formisios a mnoho jinch, ale vedl je hlavn Thrmens. Kdy se vak Lsandros pidal k oligarchm, zastraen lid byl nucen odhlasovat oligarchii. Nvrh na usnesen napsal Drakontids z Afidny. (35) Tak tedy nastala vlda ticeti za archonttu Pthodrova. Stave se pny ve stt, ostatnch stavnch ustanoven nedbali a zdili jen pt set len rady i ostatn ady z tisce pedem vybranch; pak si pibrali deset velitel Peiraiea, jedenct hlda vznice a ti sta zzenc s karabi a ovldali msto sami. Nejdve jednali s obany slun a pedstrali, e uskuteuj stavu pedk; odstarnili s Areova pahorku Efialtovy a Archestratovy zkony o areopagtech i ty Solnovy zkony, ve kterch byla sporn msta, a tm zruili moc soudc, jako by zdokonalovali stavu a inili ji jednoznanou. Napklad pedpisu, e oban sm svj majetek odkazovat, komu chce, dali platnost bez vjimky...
Aristotels, Athnsk stava, 34 - 35

115
Jakmile byly v Athnch streny Dlouh zdi a opevnn okolo Peiraiea, dolo k volb ticeti mu. Ale akoli byli zvoleni proto, aby sepsali zkony, podle nich by se dil veejn ivot, jejich sepsn a vyhlen stle oddalovali. Podle svho vlastnho mnn ustanovili pouze radu a ostatn ady. Potom dali nejprve zatkat a soudit k trestu smrti obany, o nich bylo obecn znmo, e se za demokratick vldy ivili udavastvm a vydrali aristokraty. A rada je ochotn odsuzovala a vbec se proto netrpili ani ostatn, kte bezpen vdli, e nepat k odsuzovanm. Kdy pak zaali lenov tictky uvaovat, jak by mohli svho postaven ve veejnm ivot vyuvat k prosazen vlastnch zjm, poslali nejprve do Lakedaimnu Aischina a Aristotela a podailo se jim pemluvit Lsandra, e v zjmu tictky prosad, aby je podporovala lakedaimonsk posdka tak dlouho, dokud neodstran rozvratnky a neupevn sv zzen. ... Zpotku Kritis zastval obdobn nzory jako Thrmens a choval se k nmu ptelsky. Ponvad se vak sm m dl tm vce klonil k nzoru, e na smrt je teba poslat mnoh - za demokratick vldy byl toti odsouzen do vyhnanstv -, Thrmens mu zaal odporovat a dokazoval, e nen rozumn sahat hned k trestu smrti, zastval-li nkdo estn hodnosti za demokratick vldy, ani nijak nekodil aristokratm. ... Kdy bylo popravovno mnoho lid, a to i nespravedliv, a bylo zejm, e mnoz se vzjemn s asem ptali, jak to vlastn ta nov stava bude, Thramens optn projevil nzor, e nezskaj-li dostaten poet oban, kte by se podleli na vld, nebude mon, aby se jejich oligarchie trvale udrela. Od tto chvle se ji Kritis a ostatn lenov tictky bli pedevm Thramena, aby se oban nepidali na

jeho stranu, a proto sestavili seznam t tisc mu, kte se budou podlet na veejn sprv. (4) (Kdy byl Thramens popraven)... se vak ji tictka domnvala, e me vldnout bez zbran jako skuten tyran, vydala nazen, jm se obyvatelm, kte nebyli v seznamu, zakazoval vstup do hlavnho msta, a dvala odvdt na popravu i majitele venkovskch hospodstv, aby sama se svmi stoupenci mohla zabrat jejich polnosti. Uprchlci se uchylovali do Peiraiea, ale ponvad mnoh vyhnli i odtud, Megara i Thby se zaplnily uteenci.
Xenofn, eck djiny II, 3 - 4

Obnoven demokracie
116
(32) Ticet tyrann vldnoucch v Athnch nepestvalo denn jedny vypovdat, druh popravovat. Protoe Thban to neschvalovali a ptelsky se vyhnanc ujmali, Athan Thrasyblos zvan Steirijsk, vypovzen od ticeti, obsadil s tajnou pomoc Thban attickou pevnost Fylu. Ta pevnost byla dobe hjiteln a leela 100 stadi od Athn, take jim dvala mnoho pleitost k toku. Ticet tyrann, zvdve o vci, naped proti nim vyvedlo vojsko, chtce tvrz oblhat; utboili se blzko Fyly, kdy tu zaal hust padat snh. ... Tch ticet, pozorujce, e mnoz se od nich plni nenvisti odvracej a e uprchlk je stle vc a vce, poslali o pomoc do Sparty; sami sebrali co nejvt mnostv a utboili se pod irm nebem kolem Acharn. (33) Thrasyblos nechal v pevnosti dostatenou posdku a vytrhl s vyhnanci, kterch bylo 1200; na tbor neptel udeil neekan v noci, mnoho jich pobil, ostatn svou nhlost polekal a pinutil je utci do Athn. Po bitv se dal Thrasyblos ihned na pochod k Peiraieu a obsadil Mnychii, pahorek oputn a dobe hjiteln, a tyranov seli se v brannou moc do Peiraiea, kde udeili na Mnychii, veden Kritiou. V lt bitv, kter trvala dlouho, mli tyranov poetn pevahu, kdeto vyhnanci mli vrch dk pevnmu mstu. Kdy nakonec padl Kritias, vojsko ticeti se zaleklo a stahlo se na rovinatj msta, kam si vyhnanci netroufali za nimi sejt. Kdy pak od nich mnoz pebhali k vyhnancm, podnikli Thrasyblovi lid na neptele nenadl tok a po vtzn bitv byly pny Peiraiea. A hned se mnoz z msta, touce se zbavit tyrannidy, hrnuli do Peiraiea; rovn vichni vyhnanci, rozptlen po mstech, slyce o spch Thrasyblovch druh, pili do Peiraiea, take nakonec mli vyhnanci u velikou vojenskou pevahu; proto se tak pokusili o oblehn msta. Ti v Athnch odali ticeti vldu a poslali je z msta, nae si zvolili deset mu s plnou moc, aby skoncovali vlku, mono-li po dobrm. Oni se o to nestarali, a se vldy ujali, nbr sami si zavedli tyrannidu a obeslali si ze Sparty tyicet lod a tisc pk, kterm velel Lsandros. Avak lakedaimonsk krl Pausanias, kter Lsandrovi nepl a vidl, jak patnou povst m u ek Sparta, vytrhl s velikm vojskem, a doraziv do Athn, smil ty ve mst s vyhnanci. Tak dostali Athan svou vlast nazptek a spravovali se od t doby vlastnmi zkony; pokud se nkte obvali, aby je nco nepostihlo za jejich ustavin zloiny, pepustil jim k osdlen Eleusnu.
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XIV, 32 - 33

Krize eckho mstskho stt u

Pozdn tyrannis v Syrksch

117
Na Siclii Dionsos, tyrannos Sicilian, uzavev mr s Karchdonci, zamlel vce upevnit svou tyrannidu; obval se, e Syrksan, uvolnni z vojny, budou mt as ke znovudobvn svobody. Shledvaje, e st msta zvan Ostrov nejvce se podob pevnosti a d se lehko steit, oddlil ji od ostatnho msta nkladnou hradbou, postavil na n vysok a dkladn baty a pod nimi dvorany a sloupov sn, do nich se velo mnostv lidu. Na Ostrov postavil velikm nkladem opevnnou tvrz jako toit v ppad nhlho ohroen, a do jejho obezdn pojal i lodnice pi malm pstavu zvanm Lakkios; ty byly pro edest lod a mly zavrac vrata, ktermi mohla proplout jen jedna lod'. Z pdy vybral tu nejlep a daroval ji svm ptelm a dstojnkm; ostatn rozdlil stejnm dlem mezi cizince i obany, piem k obanm potal i osvobozen otroky, kter nazval novoobany. Lidu rozdal i domy, krom tch na Ostrov; ty daroval ptelm a oldnm. Kdy se mu zdlo, e si tyrannidu u dobe upevnil, vyvedl vojsko proti Sicilianm...
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XIV, 7

Hospodsk ivot v Attice. Spekulace s pozemky a s obilm

118
"... Ovem pro ty, kte jsou schopni starat se o sv zleitosti a usilovn se vnuj obdlvn pdy, je tady vborn prostedek, jak si pomoci k bohatstv. Mj otec ho znal, sm ho pouval a i mne s nm seznmil. Nikdy nedovolil, aby se koupilo pole dobe obdlan, ale radil mi ke koupi takovho pozemku, kter je zanedban a neobdlan bud' vinou nedbalosti, nebo neschopnosti majitel. kal, e pole dobe obdlan stoj moc penz a nen mono zvit jeho hodnotu, a u eho se ned zvit hodnota, z toho tak nen podle nho takov poten; soudil vak, e lovk m nejvt radost z toho, co m nebo co vychovv , kdy se to d stle jet zlepit. Na niem se ned vc zlepit ne na pozemku, kdy leel ladem a zroduje se. Ujit'uji t, Skrate, e jsme hodnotu u mnoha pozemk zvtili mnohonsobn ve srovnn s dvj hodnotou. Tato metoda je tak vhodn, Skrate, a tak snadn k nauen, e

a ji ted' ode mne usly, bude ji znt tak dobe jako j a bude ji moci nauit i nkoho jinho, jestlie bude chtt. ... Kdy jsem vyslechl tato jeho slova, zeptal jsem se ho: "A nechval si tvj otec vechna pole, jejich hodnotu takto zvtil, nebo je prodval, kdy byl nkdo ochoten dobe je zaplatit?" "Ale prodval je", odpovdl mi Ischomachos, "hned vak koupil zas jin pole, neobdlan, takov velk byla jeho lska k prci". "Zejm chce ci, Ischomachu", ekl jsem, "e tvj otec byl od prody tak zamilovn do prce, jako jsou obchodnci zamilovni do obil. Obchodnci maj toti tak rdi obil, e kdy usly, e ho je nkde velk mnostv, pluj tam, aby je koupili, i kdy mus proplout moem Egejskm, ernm nebo Inskm, pak ho koup co nejvt mnostv, nalo je na lod', na kter sami pluj, a vezou je pes moe. Kdy pak potebuj penze, nevykldaj je bezmylenkovit v prvnm pstavu, do nho pijedou, ale dovezou je a prodaj tam, kde slyeli, e dosahuje nejvy ceny, a kde je lid plat nejdr. Tak njak miloval zemdlstv i tvj otec, jak se zd."
Xenofn, O hospodaen, 20

119
(5) A nejdve vystupte sem! Povz mi ty, jsi metoik? "Ano". A usadil ses tady s tm, e bude poslouchat zkon obce, nebo e si bude dlat, co se ti zlb? "e budu poslouchat". Nepokld se tedy za hodnho smrti, jestlie ses dopustil neho protizkonnho, na co je uren hrdeln trest? "Pokldm". Odpovz mi tedy: piznv se, e jsi skoupil obil vce ne padest ko, jak dovoluje zkon? "J jsem je skoupil z pkazu archont" (6) Doke-li tedy nyn, soudcov, e jest zkon, kter pikazuje pekupnkm skupovat obil, pik-li tak archonti, pak jej osvobod'te; ne-li, je spravedlivo, abyste ho odsoudili. Vdyt' my jsme vm doslovn uvedli zkon, jen vel, aby nikdo v obci neskupoval obil vce ne padest ko. ( Svdeck vpovdi ukzaly, e archonti pkaz ke skoupen obil nedali.) (11) Snad budou tvrdit, prv jako ped radou, e obil skupovali z oddanosti k obci, aby nm prodvali co nejlevnji. Podm vm ten nejvt a nejjasnj dkaz, e lou: (12) kdyby si tak byli ponali kvli vm, musilo by se ukzat, e prodvali po mnoho dn za tut cenu, dokud jim skoupen obil nedolo; ve skutenosti vak nkdy v jednom a tm dni prodvali o drachmu dre, jako kdyby sami kupovali (jen) po medimnech. ... (13) Pipad mi to stran: kdykoli je teba zaplatit da, o kter zvd vichni, nemaj se k tomu, naopak vymlouvaj se na nemajetnost; ale jde-li o vci, na kter je trest smrti a pi nich se jim hodilo ujt pozornosti, prohlauj, e to pestoupili zkon z oddanosti k vm. ...(14) Vae nehody vid tak rdi, e jedny si zjist dve ne druz, druh si vymlej sami: bud'to e lodi v Pontu ztroskotaly, nebo e po vyplut byly zadreny od Lakedaimoan, nebo e pstavy jsou uzaveny, nebo e budou odvolny smlouvy.

(15) Zkrtka zali ve sv zti tak daleko, e kdy se jim to hod, stroj vm klady prv jako zahranin neptel. Nebot' kdykoli obil zrovna nejvce potebujete, uchvt je oni a zdrhaj se prodvat, abychom s nimi snad nesmlouvali, nbr abychom byli vbec rdi, kdy je od nich dostaneme za cenu jakoukoli. A tak jsme leckdy od tchto lid v nejhlubm mru oblhni.
Lsias, Proti obchodnkm s obilm, 5 - 6, 11 - 15

Zosten socilnch rozpor

Tak velik je mnostv eckch obc - a pece (by nemohl) nikdo jmenovat ani nalzt dnou, kter by neupadla v netst, jak jsou v obcch bn, (alespo) v ostatnch; pouze o stt Spart'an neme ci nikdo, e tam dolo k povstn nebo vradn nebo k nezkonnmu vypovdn, ani e tam byly loupeny penze a hanobeny eny a dti, ba ani e tam bylo zmnno sttn zzen nebo zrueny dluhy i rozdlena pda, nebo e se tam sbhlo jin nezhojiteln netst.
sokrats, Panathnaikos, 258 - 259

Kdy byla lidu v kad obci piznna samostatnost, upadala msta do velikch zmatk a rozbroj, hlavn ta na Peloponnsu. Protoe mvala vldu oligarchickou a uvala demokratickch svobod bez potebnch zkuenost, poslali do vyhnanstv mnoh z pednch mu a vyneli nad nimi soud na zklad udn. Proto za tch rozbroj sahali k vypovdn a k zabavovn majetku, hlavn u tch, kte mli ve sv vlasti vedouc msta za nadvldy Lakedaimoan. Protoe se za tehdejch dob chovali ke spoluobanm pnovit, lid, kdy nabyl svobody, zase se jim mstil.
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XV, 40

Hledn vchodiska z krize

Vdyt' nyn uzavrme mrov smlouvy nadarmo; neodstraujeme vlky, nbr odkldme je a ekme na pleitost, kdy budeme moci jedni druhm zpsobit njak neodiniteln zlo. S tmito klady je nutno pestat a pikroit k takovm inm, po kterch bychom sv obce obvali bezpenji a jedni k druhm byli naladni dvivji. Jednoduch a snadn je o tom vaha: nen mono ani se dokat trvalho mru, nezvedneme-li spolen vlku proti barbarm, ani pivst eky ke svornosti, dokud nebudeme mt uitek z jednch a tch vc a dokud nebudeme zpasit s tmi (nepteli). Uskuten-li se to a zbavme-li se nesnz s ivobytm, kter rozbjej ptelstv, in neptele z pbuznch a vecky lidi pivdj do vlek a rozbroj, pak budeme nezbytn svorni a budeme chovat jedni k druhm skutenou pze. Proto pokldejme za nejhlavnj penst co nejrychleji vlku odtud na pevninu; vdyt' to je ten jedin zisk, kter bychom si z naich vzjemnch zpas odnesli, kdybychom se rozhodli zkuenost takto nabytch pout proti barbarovi.

sokrats, Panegyrikos, 172 - 174

VI. Kulturn rozkvt eck polis

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA - HONZK, str. 30 - 39; HOEK - MAREK, str. 43 - 51; LISOVY, str. 171 - 215; OLIVA, str. 68 - 72, 81 - 89; PERKA, str. 540 - 549; SOUEK, str. 89 - 96. Zkladn literatura:
J. Boardman, eck umn. Praha 1975, str. 108 -178. J. Bouzek - I. Ondejov, Periklovo ecko. Praha 1989. F. Durando, ecko. svit zpadn civilizace. Praha 1997. R. Flacieliere, ivot v dob Periklov. Praha 1981. J. Frel, Klasick eck sochastv. Praha 1952. R. Hoek, Zem boh a lid. Pohledy do eckho dvnovku. Praha 1972. Klasick Athny. Autor. kolektiv. Bratislava 1970. Kulturgeschichte der Antike. 1. Griechenland. Berlin 1980. ekov a rozkvt antiky. Cesty. Objevy. Rekonstrukce. Praha 2001. E. Stehlkov, eck divadlo klasick doby. Praha 1991. D. E. Strong, Antick umn. Praha 1970, str. 62 -78. V. Zamarovsk, Vzken olympie. Praha 1980.

Filozofie
Hrakleitos (asi 540 - asi 480 p. Kr.)
123
(1) Hrakleitos, syn Blosnv nebo podle nkterch Hrakleontv, pochzel z Efesu. Doshl munho vku v 69. olympiad. Byl velmi poven jako mlokdo a pezrav, jak je zejm i z jeho spisu, v nm prav: "Velik uenost neu rozumnosti... Nebot moudrost spov v jedn rozumn myslence, je vechno veskrze d. ... (2) kal t, e je teba vce hasit zpupnost ne por a e m lid bojovat za zkon jako za svou hradbu. ... (5) Ji od chlapectv vzbuzoval podiv, nebot jako mladk kal, e nic nev, ale kdy se stal dosplm, tvrdil, e vechno poznal. ... kniha, je se mu pipisuje, jedn v souvislosti o prod a je rozdlena na ti sti, a to o vesmru, o sttu a o bostvu. (6) Poloil ji jako dar v chrmu Artemidin, sloiv ji, jak nkte tvrd, mysln ponkud nejasnm slohem, aby ji mohli st jen povolan... (7) Jeho uen bylo v celku toto: Vechno je sloeno z ohn a v nj se zase rozkld. Vechno se dje podle osudovho uren a jsoucna jsou uvedena v soulad protichdnmi pohyby. Dle vechno je plno du a daimon. Vyslovil se t o vech zjevech ve vesmru a

ekl, e je slunce tak velik, jak se jev. ... (8) V jednotlivostech je jeho uen takovto. Ohe je prvkem a vechno je obmnou ohn a dje se jeho zedovnm a zhutovnm; nepodv vak o tom jasnho vkladu. Vechno vznik podle zkona protikladnosti a celek je v ustavinm toku jako eka. Vesmr je konen a svt je jen jeden; stdav se rod z ohn a opt se spaluje v uritch obdobch po celou vnost; dje se to podle osudovho uren.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof IX, 1 - 2, 5 - 8

Dmokritos (asi 460 - 351 p. Kr.)

124
(34) Dmokritos, syn Hgsistratv, podle jinch Athnokritv, podle nkterch Damasippv, pochzel z Abder nebo, jak tvrd nkte, z Mlta. Poslouchal vklady nkterch mg a chalde, je zanechal krl Xerxs jeho otci jako uitele... Od nich se jet jako chlapec nauil theologii a astronomii. (35) Dmtrios tvrd v Soujmenovcch a Antisthens v Nstupnictvch, e se odebral i do Egypta, aby se nauil u kn t geometrii... (39) Kdy se vrtil z cest, il pr ve velmi ubohch pomrech, protoe vynaloil na cestu cel jmn, a v nouzi ho ivil jeho bratr Damasos. ... (44) Jeho uen bylo toto. Potky veho jsou atomy a przdn prostor, vechno ostatn je domnnka. Svt je neomezen mnostv, vznikaj a zanikaj. Nic nevznik z nieho a nezanik v nic. Atomy jsou neomezen co do velikosti a potu, jsou uneny ve vesmru vivm pohybem a takto vytvej vechny sloeniny, oh, vodu, vzduch a zemi, nebot' i tyto ivly jsou spojenm uritch atom. Atomy jsou neporuiteln a nemnn pro svou tvrdost.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof IX, 34 - 35, 44

Dmokritovy vroky: Skrovn strav nikdy nebv krtk noc. Umrnnost rozmnouje pjemnosti a zvtuje rozko. ivot bez slavnost - dlouh cesta bez hospod. Nerozumn nabvaj rozumu netstm. Poetilm se nestv uitelkou e, nbr nehoda. Nadje lid sprvn myslcch jsou splniteln, nerozumnch nesplniteln. Slva a bohatstv bez rozumu nejsou bezpen statky. Je lpe uvaovat ped iny ne potom o nich pemtat. Je teba pstovat mnoh pemlen, ne mnohou uenost. Slovo asto silnji pemlouv ne zlato. Je teba usilovat o ctnostn dla a iny, ne o ctnostn ei. Je slun, abychom se, jsouce lidmi, nesmli netst lid, nbr nad nm nakali. Je lpe vytkat vlastn chyby ne ciz.

Nebud' ke vem podezrav, nbr opatrn a pevn! in-li dobrodin, dvej pozor na toho, kdo je pijm, aby nebyl podvodnk a nesplatil ti dobr zlm! Mal dobrodin v prav as jsou nejvt pro ty, kdo je dostvaj. Ptelstv jednoho rozumnho lovka je lep ne ptelstv vech nerozumnch.
Dmokritos, Fragmenty, In: et atomist, 390, 391, 398, 399, 400,402, 405, 419, 421, 424, 427, 440, 441, 443, 445, 447, 456

Skrats (469 - 399 p. Kr.)

125
(18) Skrats byl synem kamenka Sfroniska a porodn bby Fainarety, jak prav i Platn v Theaittovi; pochzel z Athn, a to z dmu Alpeky. Byla domnnka, e pomhal Eurpidovi skldat tragdie. ... (19) Podle nkterch byl nejprve posluchaem Anaxagorovm, ale t Damnovm...; kdy byl odsouzen Anaxagors, stal se posluchaem fyzika Archela... Byl toti i v enictv velmi obratn, jak prav tak domeneus, ale vlda "ticeti" (20) mu zakzala vyuovat umn ei, jak prav Xenofn. ... (22) Netouil po pobytu mimo domov jako vtina lid, leda bylo-li teba thnout do pole. Ostatn svj as zstval doma a s nadmrnou horlivost se vnoval zkoumn s tmi, kdo se s nm dvali do ei, nikoli vak proto, aby zmnil jejich nzor, nbr ze snahy pouit se o pravd. ... Dbal t o cvien tla a byl velmi otuil. astnil se vojensk vpravy proti Amfipoli a v bitv u Dlia zachrnil Xenofnta, zachytiv jej, kdy spadl s kon. ... astnil se t vpravy k Potidii po moi, nebot' p tok nebyl tehdy mon, jeto se v tch mstech bojovalo. Tam pr setrval v jednom postaven po celou noc, a akoli se tam vyznamenal, postoupil vyznamenn za hrdinstv Alkibiadovi... (24) Byl t sobstan a hrd. ... asto pak si kal pi pohledu na mnostv vc vyloench na prodej: "Kolik je vc, kter j nepotebuji!" (30) kval, e je divn, jak kad dovede snadno povdt, kolik m ovc, ale nedovede ci, kolik ptel si zskal; tak mlo mu na nich zle. ... (32) Uil se t v pokroilm vku hrt na lyru, kaje, e nen nemstn uit se tomu, co kdo neum. asto t tanil, povauje takovto tlocvik za prospn dobrmu stavu tla, jak prav Xenofn v Hostin. (38) ...Byl vystaven nejvt zvisti a nenvisti, zvlt proto, e usvdoval z hlouposti lidi, kte si o sob mnoho mysleli, jako napklad i Anyta, jak to pe tak Platn v Mennovi. Nebot' Anytos, nemoha snsti posmky Skratovy, nejprve navedl proti nmu Aristofana a jeho druhy, potom pemluvil jet Melta, aby na nho podal alobu proto, e je

bezbon a kaz mlde. ... (40) (aloba) ...znla takto: "Tuto alobu podv a psahou potvrzuje Meltos, syn Meletv, z Pitthu proti Skratovi, synovi Sfroniskovu z Alpeky: Skrats je vinen tm, e neuznv bohy, je uznv obec, a zavd jin nov bostva; je t vinen tm, e kaz mlde. Navrhuje se trest smrti". N filosof, kdy pro nho Lsis napsal obranu, proetl ji a pravil: "Krsn e, mil Lsio, ale pro mne nevhodn". ... (41) Za soudnho jednn vystoupil, jak uvd Iustus z Tiberiady ve Vnci, na enit Platn a pravil: "Mui athnt, akoliv jsem nejmlad z tch, kte vystoupili na enit," ale porotci zaali kiet: "Dol, dol!", a tak byl Skrats odsouzen vtinou 281 hlas proti hlasm, kter ho chtly osvobodit. Kdy pak se soudcov radili, jak trest m podstoupit nebo jakou pokutu zaplatit, pravil, e je ochoten zaplatit 25 drachem - podle Eublida nabdl 100 drachem -, a kdy soudcov projevili nad tm svou nevoli, prohlsil: "Vzhledem k tomu, co jsem po cel svj ivot konal, navrhuji si za trest zaopaten v prytaneiu." Nato ho odsoudili k smrti, piem vtina hlas vzrostla o dalch 80. Byl vsazen do vzen a za nkolik dn vypil bolehlav po mnoha krsnch rozmluvch, je uvd Platn ve Faidnovi.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof II,18 - 20, 22, 24, 30, 32, 38, 40 - 41

Platn (427 - 347 p. Kr.)

126
(1) Platn pochzel z Athn a byl synem Aristna a Periktiony (nebo Ptony), je odvozovala svj pvod od Solna. ... (3) Pochzel z dmu Kollytu... Podle nkterch se narodil na Agin, v dom Feidiada, syna Thaltova, jak uvd Favrnus v Rozmanitch pbzch, ponvad tam byl vysln jeho otec jako osadnk a vrtil se do Athn... (4) st a pst se nauil u Dionsia... V gymnastice se vycviil u argejskho zpasnka Aristna, kter mu dal tak pro jeho rozloitou postavu nov jmno Platn, kdeto dve se jmenoval po ddovi Aristokls. ... (5) ... Nkte tvrd, e zpasil t na Isthmu, jak prav tak Dikaiarchos v 1. knize spisu O ivotech, dle e se zabval malstvm a psal bsn, nejprve dithyramby, potom psn a tragdie. ... Zpotku se zabval filozofii v Akadmii, potom v zahrad u Kolnu... Potom vak, kdy se chtl astnit zvodu v tragdich a uslyel ped Dionsovm divadlem Skrata, splil sv bsn... Od t doby - bylo mu tehdy dvacet let - byl stle posluchaem Skratovm. ... (8) ... Vytvoil si sms nauky Hrakleitovy, Pthagorovy a Skratovy, nebot' v uen o smyslovch jevech se pidroval Hrakleita, v uen o rozumovch poznatcch Pthagory a v politickch nzorech Skrata. (18) ... Tikrt se vydal na Siclii. Poprv, aby zhldl ostrov a jeho krtery; tehdy ho

piml jeho samovldce Dionsios, syn Hermokratv, aby se s nm stkal. Kdy vak Platn v rozhovoru o tyrannid tvrdil, e prospch silnjho sm o sob nesta, nevynik-li tento t ctnost, popudil ho proti sob. Nebot' on v nvalu hnvu zvolal: "Tv ei p starobou". "A tv tyrannidou", odvtil Platn. Dionsios se proto rozzlobil jet vce a chtl (19) ho nejprve zbavit ivota, potom vak na pmluvu Dinovu a Aristomenovu to neuinil... (65) Vklad jeho uen zahrnuje v sob ti vci: nejprve je teba vyloit smysl a vznam kadho tvrzen, potom pro bylo vysloveno, zda m smysl pvodn i obrazn a zda slou k zskn pouek i k vyvrcen nzoru astnka rozmluvy; a za tet, zda to je tvrzen sprvn.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof III,1 , 3, 4 - 5, 8, 18 - 19, 65

Platnovo vyprvn o Atlantid viz .17

Aristotels (384 - 322 p. Kr.)

127
(1) Aristotels, syn Nkomachv a Faistidin, byl Stageian. Nkomachos odvozoval svj pvod, jak prav Hermippos ve spise O Aristotelovi, od Nkomacha, syna Machonova a vnuka Asklpiova, a il u makedonskho krle Amynty jako jeho lka a ptel. Aristotels patil k nejnadanjm km Platnovm.ilal, jak prav Timotheos Athnsk ve spise O ivotech, a ml pr t slab nohy a mal oi, nosil vak npadn at a prsteny a sthal si vlasy. ... (2) Od Platna se odlouil jet za jeho ivota, take pr se tento vyjdil: "Aristotels ns odkopl prv tak jako hbata vlastn matku". Hermippos vykld ve spise O ivotech, e kdy el jako vyslanec k Filippovi ve vci Athan, stal se v Akadmii hlavou koly Xenokrats; kdy pak se vrtil a shledal, e je kola pod vedenm jinho, zvolil pr si msto pro prochzky v Lykeiu a tam filozofoval, prochzeje se s ky a do doby, kdy se natrali olejem; proto pr byl nazvn peripatetikem. ... (4) Potom se pr odebral do Makedonie k Filippovi a dostal od nho jeho syna Alexandra za ka... Kdy se mu zdlo, e se ji dosti vnoval Alexandrovi, vrtil se do Athn... (17) asto a rozhoren kval, e Athan vynalezli pstovn penice a zkony, (18) penice vak e uvaj, kdeto zkon ne. O vychov kal, e jej koeny jsou sice trpk, ale plody sladk. Na otzku, co rychle strne, odpovdl: "Vdnost". ... (21) Na otzku, jak se mme chovat k ptelm, odpovdl: "Jak bychom si pli, aby se oni chovali k nm". ... Sepsal neobyejn mnostv knih... (27) Celkem je to 445 270 dk.
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof V,1 - 2, 4, 17-18, 21, 27

Umn
O poloze chrm
128
(1) Svtov strany, k nim maj bt posvtn chrmy obrceny, se mus v ppad, e tomu nen nic na pekku a e je pi stavb voln ruka, projektovat tak, aby chrm a socha boha postaven v chrmov celle byly obrceny k zpadn stran nebes, take ti, kdo pedstoup ped olt porazit obtn zve nebo provst jinou obt', budou hledt k vchodn stran nebe a na sochu boha v chrmu a pi pednen slib se budou dvat na chrm a k vchodnmu nebi, nsledkem eho se bude zdt, e samy sochy boh prosbm naslouchaj a e shlej na prosebnky a na obtnky. Je proto nezbytn, aby vechny olte byly obrceny k vchodu. (2) Bude-li tomu vak na pekku pirozen poloha stavebnho msta, je teba dt kompozici chrmu takov smr, aby se z nich dala pehldnout co nejvt st msta. Jestlie se bude stavt posvtn chrm u eky, nap. v Egypt na Nilu, mus bt samozejm obrcen ke behm eky. Podobn u veejnch cest se maj chrmy boh stavt tak,aby kolemjdouc k nim mohli vzhlet a pi pohledu na n je pozdravovat.
Vitruvius, Deset knih o architektue IV,1, 1 - 2

O architektonickch slozch
129
(5) Podle tvar sloup byl toti vytvoen nzev ti sloh: drskho, inskho a korintskho, z nich jako prvn a ji za dvnch dob se zrodil sloh dorsk. ... Po vypuzen Kr a Leleg nazvala tato msta tamn kraj po svm vdci Inovi Ini. Pak pokroila ke stavb chrm nesmrtelnch boh a poala tam budovat svatyn. Pedevm postavili chrm Apollnovi Paninskmu, jak to kdysi vidli v Achai, a nazvali jej drskm, ponvad v tomto slohu postaven chrm vidli poprv v mstech Dr. (6) Kdy chtli v tomto chrmu postavit sloupy a v nedostatku rozmrovch vztah pro n zkoumali, za jakch okolnost by se dalo doshnout, aby sloupy byly i uzpsoben k udren zaten, i aby opravdu napohled ladn, odmili lpj lidsk nohy a promili ji na vce muov. Shledali, e chodidlo m 1/6 lidsk vky, penesli to i na sloup a rozmr, kter urili za prmr patky dku, nanesli estkrt vzhru jako vku sloupu i s hlavic. Tak poal drsk sloup ztlesovat ve stavbch proporcionlnost muskho tla a jeho slu i ladnost. (7) Kdy pozdji pomleli na stavbu Artemidina chrmu a hledali nov tvarov pojet,

penesli i na nj stejn pomoci lpj thlou formu podle thlosti ensk. Urili pedn prmr jeho sloupu na 1/8 jeho vky, aby ml vznosnj vzhled. Msto spolen podloe poloili pod zkladnu sloupu patku, vpravo a vlevo na hlavicch umstili pevisl voluty jakoby nakadeen kuery ve vlasech... po celm dku sloupu spustili kanelury jako npodobu draprie na stolch vdanch en. Tak si svj objev sloup vypjili ze dvou rznch tvar, jeden z nahho muskho zjevu bez okrasnost, druh z ensk tlosti, pravnosti a pslun tvarov souladnosti. (9) Korintsk hlavice pr byla pvodn objevena tmto zpsobem: mt'ansk dvka v Korintu, ji na provdn, onemocnla a zemela. Jej nkdej chva snesla po pohbu panenky, s nimi si dvka zaiva hrvala, naskldala je do koku, kok donesla k nhrobku, postavila jej na hrob a pikryla takou ze stechy, aby vci pod irm nebem dle vydrely. Kok byl nhodou postaven nad koenem akantu. Koen akantu, kter byl tmto bemenem tsnn, vyhnal zjara ve svm stedu lstky a stvoly. Stvoly vyrstaly podle bok koku a odtlaovny vahou bemene od roh taky musely se svinovat v zvitnicovit koneky. (10) Kallimachos, kter pro sv ulechtil a jemn prce v mramoru byl kdysi Athany nazvn Katatxitechnos (puntiksk, umlstksk), el tehdy okolo tohoto nhrobku, viml si koku a nnho list, pucho kolem nho, a unesen povahou i originalitou formy, vytvoil podle tohoto obrazu v Korintu sloupy, uril jejich rozmrov souladnosti a vytyil podle nho zkony pro sv prce ve slohu korintskm.
Vitruvius, Deset knih o architektue IV,1, 5 - 7; 9 - 10

Athnsk akropolis
130
(22) Na akropoli vede jedin vchod; jin nen, cel je toti srzn a m pevnou zed'. Propylaie maj stechu z blho mramoru a krsou, vzdobou a velkost kamen vynikaj a do m doby. ... Na prav stran Propylaj je chrm Nky (Vtzstv) zvan Bezkdl (Aptera); odtud je vidt moe, a to je tak msto, kde se Aigeus vrhl ze skly a zahynul... Po lev stran Propylaj je budova s malbami; ty, kterm as nedal zaniknout, jsou tyto: Diomds a Odysseus, jeden z nich odnejc na Lmnu Filokttv luk, druh uchvacujc Athnu z lia. Tam je na malbch Orests, usmrcujc Aigistha, a Pylads, pobjejc syny Naupliovy, kte pili Aigistovi pomhat...Mimo jin obrazy je tu tak Alkibiads, m na obraze odznaky vtzstv, jeho doshlo jeho speen v Nemei. Dle Perseus, pivejc Polydektovi na Serifos Medsinu hlavu. ... (23) U vchodu na samotnou akropoli je Herms, jej jmenuj Propylajsk, a Charitky, jejich tvrcem pr byl Skrats, syn Sfroniskv, o nm Pthie dosvdila, e je nejmoudej ze vech lid, co neekla ani o Anacharsisovi, akoli si to pl a piel proto do Delf. ... Na athnsk akropoli jsem spatil vedle jinch vc bronzovho chlapce s kropenkou od Lykia, syna Myrnova, a Myrnova Persea, usmrtivho Medsu. Tu je tak svatyn Artemidy Braurnsk. Socha je dlo Praxitelovo a bohyn m jmno podle dmu Braurnu. V

Braurnu je tak star devn socha, pr Artemis Taursk. ... (24) Dle je tam zobrazena Athna tlukouc Silna Marsyu za to, e zdvihl ze zem pt'aly, kter bohyn chtla nechat pohozen. Za sochami... je vypodobnn povstn zpas Thsea s takzvanm Mnovm bkem (Minotaurem)... Je tu vyobrazena i Athna, jak dala vzniknout olivovmu stromu, a Poseidn, jak dal vytrysknout mosk vln. Dle je tu socha Diova, dlo Lecharovo, a jin socha Dia zvanho Ochrnce msta (Polieus). Vypisuji obad pi obti jemu pinen, ale o tom, jak se vykld jej pvod, se nezmiuji. Na olt Dia zvanho Polieus polo jemen smchan s penic a nehldaj jej. Dvaj potom pouze pozor na bka, kterho chystaj k obti. Ten jde k olti a ere z toho obil. I zavolaj jednoho z kn zvanho bfonos (bkobijce) a ten, zabiv bka a odhodiv sekyru - takov je toti zvyk - prchne. Oni pak, jako by neznali mue, jen vykonal ten in, pohnj ped soud sekyru. Vykonvaj obt' tmto zpsobem. Vechno to, co zhldnou nvtvnci, vchzejc do chrmu zvanho Parthenn, na jeho ttech, vztahuje se k Athninu narozen. Na zadnm tt je vypodobnn Poseidonv svr s Athnou o zemi. Vlastn socha je zhotovena ze slonoviny a zlata... Socha Athny je zobrazena stojc v chitnu sahajcm a k nohm, na prsou m hlavu Medsinu vytvoenou ze slonov kosti. V jedn ruce dr bohyni Vtzstv (Nk) asi tyloketn (2 m), v druh ruce kop, u nohou j pak le tt, blzko kop je had; tento had je nejspe Erichthonios. Na podstavci sochy je zobrazeno narozen Pandino. Podle Hsioda (Theog.,570) a jinch bsnk byla tato Pandra prvn enou. Ne se Pandra narodila, ensk pokolen nebylo. ... Za chrmem stoj bronzov socha Apollna, kterou pr vytvoil Feidis. ... (25) Na athnsk akropoli je dle Perikls, syn Xanthippv, i sm Xanthippos, kter bojoval v nmonm boji u Mykaly s Perany.
Pausanis, Cesta po ecku I, 22 - 25

Erechtheion
131
Je tu t budova zvan Erechtheion; ped vchodem je olt Dia jmnem Nejvy (Hypatos), kde neobtuj nic ivho, nbr kladou jen kole, nebot' ani litba vnem tu nen dovolena. Vejdeme-li dovnit, jsou tu olte: Poseidonv, u nho podle pkazu vtby obtuj tak Erechtheovi, hra Bta a tet Hfaistv. Na stnch jsou malby majc vztah k rodu Btovc. Budova je dvojit, uvnit v studni je pak mosk voda; to nen zvltnost; vdyt' to maj i jin, bydlc ve vnitrozem, teba Krov v Afrodsiad. Avak tato studna m nco hodnho zaznamenn, je slyet hukot vln, vane-li jin vtr. Ve skle je stopa po trojzubci; a to jsou pr dkazy toho, e Poseidn o zemi zpasil.
Pausanis, Cesta po ecku I, 26

Apollonv chrm a nejpamtnj votivn dla v Delfch

132
(5) Nejstar chrm byl vybudovn Apollnovi z vavnu; jeho vtve byly dopraveny ze stromu v dol Temp. Samotn tento chrm ml podobu che. Druhou svatyni zbudovaly podle delfsk legendy velky, a to ze svho vosku a z kidlek (ptera), Apolln je poslal k Hyperborejskm. ...Tet z chrm byl postaven z kovu... Nikde pak jsem nenalezl vklad, jakou ranou osudu vzal tento chrm za sv. kaj, e se bud' propadl do zemsk trhliny, anebo e byl roztaven rem. tvrt svatyn byla vystavna Trofniem a Agamdem. Pipomnaj, e ji oni umlci vystavli z kamene. Byla splena v dob, kdy v Athnch byl archontem Erxikleids. Stalo se to v prvnm roce padest osm olympidy (r. 548 p. Kr.), v n zvtzil krotonsk Diogntos. Chrm za mch as vybudovali bohu amfiktyoni z posvtnch penz. Jeho stavitelem byl korinthsk Spintharos. (9) Vejde-li do posvtnho okrsku, uvid kovovho bka, dlo aignskho Theopropa, dar Korkrskch. ... Dle se zde nachzej dary Tegejskch na pamt' vtzstv nad Spart'any, toti Apolln, Nk, domc hrov Kallist, dcera Lykonova, Arkas, pvodce jmna cel zem... Pausanis z Apollnie zhotovil Apollna a Kallistu, sikynsk pak Daidalos Nku a sochu Arkadovu. ... Proti tmto sochm jsou votivn dary Lakedaimonskch pro porku Athan: Dioskrov, Zeus, Apolln a Artemis. Dle Poseidn a Aristokritv Lsandros... Dioskry vyrobil argejsk Antifans, vtec je dlem Pisna z troiznsk Kalaurie, Dames zase vytvoil Artemidu, Poseidna a jet Lsandra, Athnodros Apollna a Dia. Pvodem byli Arkadan z Kleitoru. ... (10) Na podstavci pod devnm konm (dlo argejskho Antifana) je npis, e sem byly dary vnovny jako destek z koisti bitvy marathnsk. Je tu Athna, Apolln a z vojevdc Miltiads. Z takzvanch hr se zde nachz Erechteus, Kekrops a Pandn, potom Les a Antiochos, Hrklev syn z Fylantovy Mdy, dle Aigeus, z dt Thseovch Akams. Ti podle delfsk vtby dali sv jmna athnskm flm (okresm). K tmto pojmenovatelm nepat Melanthv Kodros, Thseus a Nleus. Tyto sochy, je jsem vyjmenoval, vytvoil Feidis... (25) Za (pramenem) Kassotidou se nachz budova s Polygntovmi malbami, dar Knidskch, Delft j kaj Besdka (Lesch), ponvad se tam za starch as lid schzeli, aby prorokovali o vnch vcech, ale tak aby si povdali smylen povdky. ... Vejde-li do tto budovy, nalezne na prav stran malby, je pedstavuj dobyt lia a odplouvn ek, Menelovi prv pipravuj korb k odplut. Vid tu celou lod' a uvnit jsou plavci pomchan s dtmi, ve stedu lodi dr kormidelnk Frontis dv bidla. ... Trojsk eny vypadaj ji jako zajatkyn a jejich dlem je pl. Namalovan je tu napklad Andromach, jej dcko se chyt matky u prsu... (26) Uprosted mezi Aithrou a Nestorem jsou nad tmito figurami namalovny dal zajat eny, a to Klymen, Kresa, Aristomach a Xenodik. ... (28) Druh st malby od lev ruky pedstavuje Odyssea sestupujcho do takzvanho podsvt, aby se dotzal Teiresiovy due, jak cesta ho zachrn do vlasti. Malba vypad takto: Je zde vypodobnna eka, zejm Achern, porostl rkosm, i ryby v n spat, ale jen

slab znateln, spe jejich stny ne zvata samotn. Na ece pluje lod' s pevoznkem u vesel.
Pausanis, Cesta po ecku X, 5, 9 - 10, 25 - 26, 28

Chrm Olympijskho Dia

133
(10) Posvtn Div hj nazvaj odpradvna Altidou (Altis). ... Chrm a socha byly vybudovny Diovi z koisti, kdy lid'an pokoili vlkou Psu a ty z okolnch obyvatel, kte odpadli s Psany. e Feidis je pak tvrcem sochy, dosvduje npis pod Diovma nohama: Feidis, Charmidv syn, m vytvoil, Athan rodem. Chrm je postaven v drskm slohu a na vnj stran m sloupoad. Je zbudovn z domcho vpence. Jeho vka a ke ttu obn edest osm stop (20,3 m), ka devadest pt (28,12 m) a dlka dv st ticet (68,08 m). Stavitelem budovy byl mstn oban Libn. Nejsou tu taky z plen hlny, nbr pentelsk mramor opracovan do podoby taek, pr je to vynlez naxijskho Byza a kaj, e na Naxu jsou sochy od nho pochzejc... (11) Bh sed na trn, jsa zhotoven ze zlata a slonov kosti. Na hlav mu spov vnek, napodobujc olivov ratolesti. V prav ruce nese Nku, rovn ze slonoviny a zlata, s vtznou pskou a vnkem na hlav. V lev ruce boha spov ezlo okrlen vemi monmi kovy, na ezle pak sed orel. Bo opnky, prv tak jako roucho, jsou rovn ze zlata. Na rouchu jsou vyobrazena zvata a z kvtin lilie. Trn je peste vyzdoben zlatem a drahmi kameny, je vyzdoben tak ebenem a slonovinou. Jsou na nm vypodobnny postavy a tak soky jsou pipojeny. tyi Nky v podob tancch jsou u kad nohy trnu, jin dv u sam nohy. ... Podno pod Diovma nohama, nazvan attickm nem thranion, m zlat lvy a pipojen Thsev zpas s Amazonkami... Na podstavci, kter zadruje trn a vekerou vzdobu Diovy sochy, na tomto podstavci tedy jsou prce ve zlat: Hlios, vstupujc na vz, Zeus, Hra, [dle Hfaistos], vedle nho pak Charitka; j nejble stoj Herms, vedle Herma Hestia; za Hesti je Ers, pijmajc Afrodtu, je vystupuje z moe... Je pipojen tak Apolln s Artemidou, Athna a Hrkls, a ji docela na zadn stran trnu Amfitrt, Poseidn a Selen, pohnjc kon...
Pausanis, Cesta po ecku V,10 - 11

Proslul chrmy v Inii

134
Zem In se t velmi pznivmu podneb, a pokud jde o svatyn, m takov, jak nejsou hned tak jinde; prvn je svatyn efesk bohyn pro svou velikost a ostatn bohatstv.

Dv svatyn Apollnovy nebyly dokoneny, jedna v mltskch Branchidch a (druh) v kolofnskm Klaru. Dva jin chrmy v Inii vyplili Mdov, a to na Samu Hin chrm a ve Fkai Athnin. Pesto vak byly divem, tebas pokozeny ohnm. Potil by t pohled tak na Hin chrm v Erthrch a Athnin chrm v Prin... V Erthrch je chrm Athny zvan Polias (Mstsk) s velikou devnou sochou sedc na trn; v kad ruce dr kuel a na hlav m zemkouli. Meme soudit, e je to prce Endoiova... Tak za mch dob si Smyrent vybudovali Asklpiovu svatyni uprosted mezi horou Koryf (Vrchol) a moem, kter se nems s jinmi vodami.
Pausanis, Cesta po ecku VII, 5

Epigramy eckch bsnk na sochask dla

135
Na sochu Niobinu ivou m zmnili bohov v kmen a z kamene zase ivou m Prxitels uinil umnm svm.
Anonym (Antologie Palatinsk XVI, 129)

136
Prxitelova Afrodt Kdopak tu oivil mramor? Kdo Kypanku na zemi spatil? Kdopak tak velikou touhu v kameni vyjdit mohl? Prxitelovch rukou to dla, i Kypanka sama do Knidu pila a Olymp osiel odchodem tm?
Anonym (Antologie Palatinsk XVI, 159

137
Na sochu Aronovu Sochu tu Aronovi a delfnu, kter jak pvcv prvodce plul a jej ped smrt zachrnil, zde Postavil Periandros. I koluje o pvci bje: lid nm chystaj smrt, delfni zchranu zas.
Bianor (Antologie Palatinsk XV, 276)

138
Na Aispovu sochu Lsippa Sochai ze Sykynu, Lsippe, uinils dobe, ped sochou mudrc sedmi pednost e soe jsi dal Aispa ze Samu. Oni i ntlaku pouvali, inek pesvdivosti chybval pod slupkou slov. On ale v pbzch moudrch a v bajkch vdy vystihl pravdu, hravou vnost uil, kterak se rozumnm stt. Chrame se pkaz strohch, vdyt' Aispos naopak skt lbezn vypravovn, pochoutku lahodnou vem.
Agathis (Antologie Palatinsk XVI, 332)

S p o r t a h r y<
O tlesn vchov
139
(7) Soln: Tomu mstu, Anacharside, kme gymnasion a je zasvceno Apollnu Lykeiovi. Vak vid jeho sochu. Je open o sloup, v lev ruce luk, pravici m (8) ohnutou za hlavou, jako by bh odpoval po velk nmaze. A pokud se te nzv cvien, tak zpolen na blt se jmenuje "pal". Stejnmu druhu zpasu se vnuj i ti na psku; a zvodnci, kte se bij ve vzpmenm postoji, provozuj "pankration". Avak mme i jin cvien, jako rohovn, hod diskem, skok, a ve vech tchto disciplinch podme zvody; ten, kdo zvtz, je povaovn za nejlepho a zskv cenu. (9) Anacharsis: A jak jsou ty vae ceny?

Soln: Na olympijskch hrch je to vnec z divok olivy, na Isthmu jedlov, na nemejskch tak vnec, ale pleten z mikovch vtviek, na pthijskch jablka ze strom zasvcench Apollnovi a u ns pi panathnajskch slavnostech olivov ratolest z Athnina posvtnho hje. ... (12) Soln: Kdyby byla doba olympskch, isthmijskch i panathnajskch her, sama skutenost by t dovedla k poznn, e se nesname nadarmo. Nikdo ti neme slovy piblit poten z toho, co se tam dje. Teprve kdybys sm usedl uprosted divk, vidl bys udatnost mu, krsu tl, obdivuhodnou fyzickou zdatnost, nesmrnou obratnost, nezdolatelnou slu, odvahu, ctidost i nepekonatelnou rozvahu a nenavnou snahu zvtzit. Jsem pesvden, e bys neetil chvlou, povzbuzoval je a tleskal jim bez pestn. ... (15) Soln: ... Co vak soudme o vchov mladch lid a jak k n pistupujeme v praxi,

jakmile dovedou posoudit, co je lep, a dokou snet nmahu, o tom ti budu vyprvt hned. Chtl bych, abys pochopil, pro jim ukldme takov cvien a pro je nutme, aby se tlesn namhali. Nen to pouze kvli soutm, aby si mohl odnst ceny, protoe tch doshne jen nkolik jednotlivc. Sledujeme tm daleko vt pnos pro cel stt i pro n sam. Vdyt' vichni dob oban maj ped oima njak jin, spolen zpas, v nm nen cenou olivov, jedlov nebo mikov vnec; zpas, kter sm v sob obsahuje lidsk tst, jemu kme svoboda. A to jak soukrom svoboda kadho obana, tak i svoboda spolen, svoboda vlasti. V tomto pojmu je obsaeno i bohatstv, i slva, radost ze svtk a slavnost i zchrana a uchovn naich statk. Zkrtka to nejkrsnj, co si lovk me od boh pt. Vechny tyto vci jsou vpleteny do vtznho vnce, o kterm jsem u mluvil, a jsou vsledkem velkho zpasu, k nmu jsou tato namhav cvien prpravou.
Lkinos, Anacharsis neboli O tlesn vchov, 7 - 9, 12, 15

O starobylm olympijskm gymnasiu

140
V Elid je pozoruhodn starobyl gymnasion a ve, co je zpasnkm stanoveno vykonat ped odchodem do Olympie, odbv se podle nazen v tomto gymnasiu. Uvnit zd rostou vedle zvodnch drah vysok platany, cel pak tento okrsek se jmenuje Xystos (Vyplet), ponvad Hrkls, syn Amfitrynv, kter zde cvival, kad den plel bodl, je tu rostlo. Opodl je oddlen drha uren k zvodn bc; domc ji nazvaj Hieros (Posvtn). Opt oddlena je ta drha, kter je urena pro bce a astnky ptiboje. V gymnasiu je dle takzvan Plethrion; v nm hellanodikov shromauj zvodnky bud' podle vku, nebo podle zdatnosti. Zde se tedy schzej k zpolen. V gymnasiu jsou olte boh, a to idskho Hrklea pjmenm Pomocnk (Parasts), Erta a boha, jej lid'an shodn s Athany nazvaj Antertem (Protiertem), Demtry a jej dcery. Achilleus nem olt, nbr przdn nhrobek zbudovan na pkaz vtby. V stanoven den na potku slavnostnho shromdn konaj lidsk eny po zpadu slunce k poct Achillea zvody v bhu a krom jinho ho tak oplakvaj. Zde je jet jin men okrsek gymnasia pilehl k vtmu, po podob jej jmenuj tyhelnkem. Tam jsou palaistry zpasnk... Je tu jet tet okrsek gymnasia a m jmno Malth (Mkk) podle mkkosti pdy, po celou dobu slavnosti pak je vyhrazeno jinochm.
Pausanis, Cesta po ecku VI, 23

Olympijsk zvody
141
(8) ...Asi v padestm roce po potop, je postihla ecko za doby Deukalinovy, piel pr z Krty Klymenos, syn Kardyv, z rodu drskho Hrklea, a uspodal zvod v Olympii..

Po (krli) Oxylovi... byly olympijsk hry perueny a do fita. ...Od chvle, kdy se dj trval zmnky o olympijskch zvodech, byla nejprve stanovena odmna za bh a zvtzil lid'an Koroibos. ... Pozdji byl pi trnct olympid (r. 724 p. Kr.) ustanoven diaulos. Hypnos, Psan, si odnesl za diaulos olivovou ratolest, v t nsledujc pak (r. 720) Akanthos. Pi osmnct olympid (r. 708) se rozpomnli na ptiboj (pentathlon) a zpolen (pal). V prvnm druhu zvtzil Lampis, v zpolen Eurybatos, oba Lakedaimoan. V dvact tet olympid (r. 688) pipojili odmny za pstn zvod (pygm). Zvtzil Onomastos ze Smyrna, tehdy ji pipojen k inskm sttm. Pi dvact pt (r. 680) pijali bh dosplch kon a za vtze byl prohlen Thban Pagnds se svm vozem. V osm olympid po tto (r. 648) pijali ke hrm zpasnka v pankratiu a zvodnho kon. ... Pokud jde o zvody chlapc, nesah pamt' o nich do starch dob, ale samm lid'anm se zalbilo zavst je. Odmny chlapcm za bh a zpolen byly zavedeny pi tict sedm olympid (r. 632) a Lakedaimoan Hipposthens zvtzil v zpolen, lid'an Polyneiks v bhu. Pi tyict prvn olympid (r. 616) povolali chlapce - pstn zpasnky - a nad ty, kdo nastoupili, se vyznamenal sybarsk Filts. Bh ozbrojenc byl pibrn pi edest pt olympiad (r. 520) podle mho nzoru jako cvien pro vlku. Bce se tty prvn pemohl hrjsk Dmaretos. Bh dvou dosplch kon zvan synris byl ustanoven pi devadest tet olympid (r. 408), zvtzil pak lidan Euagors. Pi devadest devt olympid (r. 384) se jim zalbilo zvodit vozy taenmi hbaty. Lakedaimoan Sybariads zskal vnek za speen hbat. (9) V Olympii byly nkter zvody tak zrueny, ponvad lid'an pili na to, e je nen teba provdt. Pi tict osm olympid (r. 628) byl ustanoven ptiboj pro chlapce a ratolest si odnesl Lakedaimoan Eutelids, ale lid'anm se u nikdy nelbilo, aby chlapci podstupovali ptiboj. ... Pokud jde o poadatele zvodu, nepovauji pvodn ustanoven za toton se souasnmi... Pi padest olympid (r. 580) bylo proveden olympijskch her peneseno na dva lid'any vyvolen ze vech lid'an losem... V devadest pt olympid (r. 400) ustanovili devt soudc - hellanodik; tem z nich pipadl na starost bh kon, jinm tem dozor nad ptibojem a zbvajc se mli starat o ostatn zvodn.
Pausanis, Cesta po ecku V, 8 - 9

O zpasech ve Spart
142
(11) Lakedaimont, obvajc Spartu, maj znamenit nmst, shromadit rady starc (gersia) a vldn budovy efor, strce zkon a takzvanch bidiai. Shromdn rady starch je pro Lakedaimonsk nejvym mstskm adem, ostatn jsou ady vladask. Eforov a bidiaie tvo ptilenn sbor. Ti posledn naizuj musk mldei, kter se zdruje v takzvanm sad platan, ale i jinm jinochm zvody, eforov pak se staraj o zleitosti mnohem vnj a z jejich ad je jmenovn epnymos (pojmenovatel), prv tak jako v Athnch je epnymem jeden z devti archont. ...

(14) K zpadu vede cesta z nmst a u n byl navren przdn rov Tellidovu Brsidovi; nedaleko hrobu nalezne pozoruhodn divadlo z blho mramoru. Naproti nmu se zdvh pamtnk velitele u Platai, Pausania, a druh je pomnk Lenidv. Tam se kadoron konaj projevy a podaj zpasy, pi nich nesm zvodit nikdo jin ne Spart'an. ... Ve Spart je dle prostranstv pojmenovan podle strom Pod platany (Platanists); je toti hust porostl vzrostlmi platany. Samotn prostranstv pizpsoben jinoskm zpasm je obtkno v kruhu vodnm pkopem, tak jako je ostrov obtkn moem; vstup je mon jen po mostech. Na jedn stran most n poprs Hrkleovo, na druh pak Lykrgovo; Lykrgos dal toti obci stavu a jinochm pravidla k zpolen. ...Obady spartskch jinoch vykonvaj v noci. Pi obti svedou chlapci k zpasu dva krotk vepe. vep zvtz, ta skupina si vtinou tak odn vtzstv Pod platany. To tedy in ve svatyni Foibov; ptho dne maliko ped polednem vejdou po mostech na een prostor. V noci bylo stanoveno losem kadmu oddlen, kterou stranou m vejt. V boji samm se potkaj rukama, nohama, kousaj se, ba nkdy si i oi navzjem vydloubvaj. Jmenovanho zpsobu potom uvaj v boji mue proti mui. Tak se ve skupinch na sebe vrhaj se v prudkost a vzjemn se strkaj do vody.
Pausanis, Cesta po ecku III, 11, 14

O nejslavnjm zpasnku Milnovi

143
V Olympii zskal Miln est vtzstv v zpolen, jedno bylo mezi chlapci, a est tak ve hrch pthijskch, tak tam bylo jedno mezi chlapci. Piel jet posedm do Olympie, chtje se zastnit zpolen, ale tehdy nebyl schopen v zpolen pemoci mladho Tmasithea, svho krajana, kter se s nm nechtl utkat v zpase. ...Vykld se tak historka s grantovm jablkem a diskem. Drel toti grantov jablko tak siln, e mu je nikdo nevyrval, sm vak je stiskem nepokodil, nebo se postavil na disk naten olejem a jen se vysmval tm, kdo na nho toili a odstrkovali ho z disku. Dval k dobrmu jet jinou podvanou: ovzal si kolem ela strunu, stejn jako si vzal stuhu nebo vnec. Potom za rty zadrel dech, take mu krev naplnila ly na hlav, a tehdy silou il strunu petrhl. ... kaj, e zemel, byv rozspn dravou zv. Nalezl toti v krotnsk krajin vyschl strom, jeho devo bylo roztaeno vloenmi klny. V pyn sebedve stril Miln ruce do deva, klny se vysmekly, a Miln uvznn stromem byl potom vysldn vlky.
Pausanis. Cesta po ecku VI, 14

VII. Boj o hegemonii na potku 4. stolet. Vzestup Thb a Makedonie

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA - HONZK, str. 40 - 43;

HOEK - MAREK, str. 50 - 52; LISOV, str. 217 - 218; OLIVA, str. 78 - 80; PERKA, str. 562 - 566; SOUEK, str. 97 -102. Zkladn literatura:
J. Buckler, The Theban Hegemony, 371-362 B.C. Cambridge/Mass./London 1980. J. R. Ellis, Philip II and Macedonian Imperialism. London 1976. N. G. L. Hammond, The Macedonian State. Origins, Institutions and History. Oxford 1989. N. G. L. Hammond, Philip of Macedon. Baltimore 1994. W. Jager, Demosthenes der Staatsmann und sein Werden. Berlin 1963.

Nov boje v ecku. Antalkidv mr

144
Tithrausts zejm pochopil, e Agsilos nem vysok mnn o moci perskho krle a e nikterak nepoml odejt z Asie, nbr sp chov velik nadje, e peme perskho krle, a ponvad si nevdl rady, jak m tyto nesnze zvldnout, poslal do ecka Rhod'ana Tmokrata se zlatem v cen padesti talent stbra a nadil mu, aby se pokusil pod naprosto bezpenmi zrukami dvat pedstavitelm jednotlivch stt zlato pod tou podmnkou, e zahj proti Lakedaimoanm vlku. Tmokrats odcestoval a v Thbch dal zlato Androkleidovi, Ismniovi a Galaxidrovi, v Korintu Tmolovi a Polyanthovi, v Argu Kylnovi a jeho stoupencm. Athan sice toto zlato nepijali, ale pesto si pli vlku v pesvden, e jim pat prvo na vldu. Mui, kte pijali penze, zaali ve vlastnch sttech pomlouvat Lakedaimoany, a kdy proti nim rozdmchali nenvist, zasazovali se o to, aby se nejvt stty navzjem spojovaly. Ponvad si thbt pedstavitel uvdomili, e Lakedaimoan nezru smlouvu se spojenci, nezahj-li nkdo vlku, pemluvili opntsk Lokry, aby zaali vybrat penn dan ze zem, o ni mli spor s Fky; pedpokldali, e proto Fkov vtrhnou do Lokridy. A nezklamali se: Fkov bez vhn vtrhli do Lokridy a ukoistili mnohonsobn vce penz. Potom Androkleids a jeho stoupenci rychle pemluvili Thbany, aby Lokrm spchali na pomoc, ponvad Fkov nevtrhli do zem, je byla pedmtem sporu, nbr podnikli tok na Lokridu, pokldanou za ptelsk a spojeneck stt. A protoe Thban zase provedli odvetn vpd do Fkidy a drancovali ji, Fkov bez otlen vypravili vyslance do Lakedaimnu a dali o pomoc dokldajce, e vlku nezaali, nbr e podnikli taen proti Lokrm v sebeobran. A Lakedaimoan se rdi chopili zminky, aby se mohli vypravit na vlen taen proti Thbanm, nebot' k nim ji dvno pocit'ovali zt', protoe si dlali nroky na Apollonv destek dekelejsk a protoe odmtli thnout s nimi proti Peiraieu.
Pausanis. Cesta po ecku III, 5

145
Antalkids se vrtil s Tiribazem od perskho krle (r. 387 p. Kr.), s nm uzavel dohodu, e persk krl bude spojencem Lakedaimoan, nespokoj-li se Athan a jejich spojenci s mrem, jeho podmnky uril. Ponvad slyel, e Nkolochos je s lod'mi oblhn v Abdu fikratem a Diotmem, odebral se pes pevninu do Abdu. ...

A ponvad k Antalkidovi piplulo dvacet lod ze Syrks a pipluly i lodi z t sti Inie, kterou spravoval Tiribazos, a byly tak osazeny mustvem lodi pochzejc ze zem Ariobarzana, dvnho Antalkidova ptele..., ovldal Antalkids s celkovm potem vce ne osmdesti lod moe, take znemooval plavidlm z Pontu pokraovat v cest do Athn a donucoval je, aby pluly do pstav lakedaimonskch spojenc. ... Pokud jde o Argejsk, ti zase vdli, e proti nim byla vyhlena vlka, a uvdomovali si, e jim ji nepome vmluva na posvtn msce, take byli tak naklonni mru. Kdy proto Tiribazos vyzval, aby se dostavili vichni, kdo chtj vyslechnout mrov nvrh, kter jim posl persk krl, vichni rychle picestovali. Jakmile se seli, Tiribazos jim ukzal krlovu peet' a etl list; znl takto: "Krl Artaxerxs pokld za spravedliv, aby msta v Asii patila jemu, z ostrov pak Klazomeny a Kypros, ale ostatnm eckm sttm, jak malm, tak i velkm, ponechv nezvislost mimo (ostrovy) Lmnos, Imbros a Skros, je maj patit Athanm, jak tomu bylo odedvna. Kdokoli vak tento mrov nvrh nepijme, proti tomu povedu vlku po boku tch, kte si jej pej, a to na zemi i na moi, lod'mi i penzi." Kdy to poslov z jednotlivch stt vyslechli a podali zprvu do svch stt, vichni skldali psahu, e budou tyto podmnky trvale zachovvat, pouze Thban dali, aby smli psahat jmnem vech Boit. Agsilaos nato prohlsil, e psahu nepijme, nebudou-li psahat, jak to naizuje list perskho krle, aby toti byl nezvisl mal prv tak jako velk stt. Thbt poslov odpovdli, e jim to nebylo uloeno. "Jdte tedy," ekl Agsilos, "a zeptejte se. Oznamte jim vak tak, e neuin-li tak, zstanou mimo mrovou smlouvu". Poslov odeli a Agsilos pro svou nenvist k Thbanm nevhal, nbr pemluvil efory a hned zahjil obtn obad. A kdy se mu obti pi pechodu hranice zdaily, dorazil do Tegeje a vypravil nkter jezdce, aby spn povolali perioiky, a vypravil tak do mst velitele oldn. Jene jet ne z Tegeje vythl, Thban pili se zprvou, e mstm ponechvaj nezvislost. Lakedaimoan se proto vrtili dom, kdeto Thban museli pistoupit k mrov smlouv a ponechat boitskm mstm nezvislost. Korint'an zase nechtli propustit argejskou posdku, jene Agsilos prohlsil, e jim vypov vlku, nepropust-li Argejsk a neodejdou-li tito z Korintu. Ponvad oboj dostali strach, Argejt odeli, korintsk stt se stal nezvislm a pvodci vradn a jejich spoluastnci odeli z vlastnho rozhodnut z Korintu. Ostatn oban ochotn pijali dvj vyhnance. Po tomto ujednn stty sloily psahu, e budou zachovvat mr, kter jim persk krl poslal, a pot byla rozputna pozemn i nmon vojska. Toto byla prvn mrov smlouva uzaven mezi Lakedaimoany, Athany a jejich spojenci od potku vlky, kter se rozpoutala po stren athnskch hradeb. Kdeto Lakedaiman udrovali ve vlce se svmi protivnky spe vyrovnan postaven, takzvanm Antalkidovm mrem se jejich vznam zvil, protoe se stali ruiteli mru pedloenho perskm krlem. Za spojence zskali Korint, nebot' vymhali pro jednotliv stty nezvislost, piem prosadili, e se boitsk msta stala nezvisl na Thbch, jak si to odedvna pli, a nadto uinili konec argejskm snahm pivlastnit si Korint, kdy Argejskm pohrozili vlkou, neodejdou-li z Korintu.
Xenofn, eck djiny V, 1

Druh athnsk nmon spolek

146
Za archonttu Nausinikova. Tajemnkem byl Kallibios, syn Kfisofontv z Painie. Usnesla se rada a lid (r. 378/7 p. Kr.)... Ke zdaru Athan a athnskch spojenc, aby Lakedaimoan nechali eky na svobod a podle vlastnch zkon v pokoji t a svou vlastn zemi pevn dret a aby spolen mr, na kter podle smlouvy psahali ekov i krl, zstal v platnosti a trval navdy, at' se lid usnese takto: Bude-li chtt nkdo z ek nebo barbar bydlcch na pevnin nebo z ostrovan, kte nepat krli (podle Antalkidova mru), bt spojencem Athan a jejich spojenc, je mu to dovoleno, piem si podr svobodu i vlastn zkony a bude mt v obci stavu, kterou bude chtt, do msta nedostane posdku ani mstodrcho a nebude platit pspvky, spojenci. Tm, kte uzavou spojenectv s Athany a spojenci, at' postoup lid vechny pozemky, soukrom i veejn, kter pat Athanm v zemi tchto novch spojenc; a na to se jim d zruka. Jsou-li snad v Athnch desky tkajc se nkter z obc, kter prv uzavraj spojenectv, a jsou pro ni nevhodn, je prv adujc rada oprvnna je odstranit. Ponaje Nausinikovm archonttem, at' nesm nikdo z Athan ani soukrom, ani veejn nabvat na zem spojenc ani domu, ani pozemku, a to ani koup, ani zstavou, ani dnm jinm zpsobem. Jestlie ho nkdo koup nebo dostane nebo jakmkoli zpsobem zsk, m prvo kdokoli ze spojenc to hlsit spojeneck rad; lenov rady at' nemovitost prodaj a polovinu daj tomu, kdo to hlsil, a zbytek at' pipadne spolen spojencm. Jestlie kdo napadne vlen po soui nebo po moi ty, kdo uzaveli spojenectv, Athan a jejich spojenci jim pijdou na pomoc po soui i po moi s vekerou brannou moc, jak jen budou moci. Jestlie nkdo, at' u ednk nebo soukrom osoba, pod nvrh nebo d hlasovat proti tomuto usnesen, e by se mlo v tomto usnesen nkter ustanoven zruit, at' on sm je stien atimi, jeho jmn at' je zabaveno a desetina at' pipadne bohyni; at' je postaven ped soud Athan i spojenc jako ruitel spojeneck smlouvy, at' jej potrestaj smrt nebo jej vypovd odevad, kde vldnou Athan a jejich spojenci; a bude-li potrestn smrt, nesm bt pohben v Attice ani na zem spojenc. ...
M. A.Tod, A Selection of Greek Historical Inscriptions. Vol.2,123. Oxford 1946,- in:Antika v dokumentech, sv.1, .228

Bitva u Leukter (371 p. Kr.)

147
(20) Lakedaimoan zatm uzaveli se vemi eky mr, jen proti Thbanm vedli vlku. Krl Kleombrotos vpadl do Boitie s 10 000 tkoodnc a 1000 jezdc. Pro Thbany nebyla

v szce jako dve jen svoboda, nbr hrozilo jim, jak jim bylo oteven ohlaovno, vysthovn, take dosud nepoznan strach padl na celou Boitii. Kdy Pelopids odchzel z domu, vyprovzela ho manelka a se slzami prosila, aby etil svj ivot. Pelopids nato odpovdal: "Drah, takovou radu dvej prostm obanm, a velitelm (dvej ji), aby etili ivoty ostatnch."... Bylo tedy rozhodnuto svst bitvu a poloit se tborem naproti Lakedaimoanm pobl Leukter. ... (23) V bitv Epameinnds zeslil svm kosm ikem lev kdlo, aby prav kdlo Spart'an bylo co nejdle od ostatnch ek. Jeho myslem bylo mohutnm a soustednm tokem udeit na Kleombrota z boku a zahnat jej na tk. Jakmile neptel zpozorovali, co se dje, zaali sami mnit bitevn sestavu a rozvinuli sv prav kdlo do oblouku, aby svou poetn pevahou Epameinnda obklili a uzaveli. V t chvli vyrazil dopedu Pelopids, v bhu seadil svj oddl t set a zatoil dve, ne mohl Kleombrotos dokonit rozvinut svho kdla anebo opt je spojit v tsn ady do pvodnho postaven, take Pelopidv tok zastihl Lakedaimoany v nepodku. Spart'an ovem byli dokonalmi mistry a vynikajcmi odbornky v umn vlenickm a jejich vchova a vcvik smovaly hlavn k tomu, aby pi rozruen bitevn sestavy ve zmatku nepebhali sem a tam, nbr aby se kad adil k tomu, kdo je vedle nho nebo za nm, a bojoval po jeho boku stejn vude, kde je nebezpe postav k sob. Tehdy vak Epameinndv ik toil jen proti nim, zatmco si ostatnch nevmal, a souasn Pelopids zashl s neuvitelnou rychlost a odvahou, take Spart'an ztratili hlavu a zapomnli na sv vlenick umn. Zmaten prchali a byli pobjeni jako nikdy pedtm. Proto Pelopids, kter nebyl boitarchem a velel jen malmu oddlu, sklidil za toto vtzstv a za tento spch stejnou slvu jako Epameinnds, kter byl boitarchem a velel celmu vojsku. (24) ... Pelopids byl prvn, kter svj hlas pidal k Epameinndovu hlasu a spolen s tm pemlouval obany: zkrtka dal se na pochod proti Spart a pekroil eku Eurts. V ele sedmdestitiscov eck armdy, v n Thban tvoili sotva jednu dvanctinu, dobyl mnoha lakedaimonskch mst a zpustoil celou zemi a k moi.
Pltarchos, Pelopids 20, 23 - 24

Bitva u Mantineie (362 p. Kr.)

148
Jene Epameinnds zase uvaoval, e se bude muset v nkolika mlo dnech vrtit, protoe uplyne as stanoven pro vlen taen. Opust-li vak ty, k nim piel jako spojenec, neptel je budou oblhat a on sm pln ztrat svou slvu, protoe se silnm vojskem tkoodnc utrpl v Lakedaimnu poku od hrstky neptel a protoe podlehl v jezdeck bitv u Mantineje a zavinil, e se kvli jeho taen na Peloponns spojili Lakedaimoan, Arkadov, Achajov, lejci a Athan. Proto pokldal za nemon odthnout bez boje. Usuzoval, e se vechny tyto nespchy naprav vtzstvm. Bude-li zabit, soudil, e to bude poestn konec jeho pokusu ponechat vlasti vldu nad Peloponnsem.

Nezd se mi pli divn, e pemlel o takovchto okolnostech, ponvad takov bvaj mylenky ctidostivch mu. Zd se mi ovem, e si vt obdiv zasluhuje pro pi o pipravenost vojska, aby jej nevyerpala dn non ani denn nmaha, aby neustoupilo ped dnm nebezpem, aby vojci mli dost zsob, a pece aby touili po kzni. Kdy toti vydval posledn rozkaz, aby se pipravovali k bitv, na jeho pokyn jezdci odhodlan barvili blobou pilby, arkadt tkoodnci malovali na sv tty kyje, jako by byli Thbany, a vichni brousili kop a dky a letili tty. Kdy se takto pipravili a vedl je do bitevnho postaven, stoj zase za pozornost, jak postupoval. Jak bylo pirozen, pedevm seskupoval vojky, piem se vbec netajil tm, e se chyst do bitvy. Kdy vak ml vojsko uskupeno podle svho pn, nevedl je proti neptelm nejkrat cestou, nbr postupoval k horm, kter se rozkldaj smrem k zpadu a k Tegeji, take u neptel budil dojem, e tho dne ji nesvede bitvu. Kdy se dostal a k poho, nadil pod horskmi svahy sloit zbran, ponvad se jeho bitevn ik prothl, take se zdlo, e se utbo. Tm rozptlil u vtiny neptel duevn soustednost na bitvu a jejich bitevn postaven se uvolnilo. Jakmile vak dal pivst do ela oddly, kter pochodovaly na kdle, a vytvoil kolem sebe dern kln, v t chvli rozkzal pozdvihnout zbran a zahjil postup. Vojsko pochodovalo za nm. Sotvae neptel zpozorovali, e na n proti oekvn zahjil tok, nikdo nezstal v klidu, nbr jedni beli do svch ad, druz se teprve adili, jin dvali konm ote, dal si nasazovali krune, a vichni se chovali jako lid, kte budou spe njakou kodu snet ne psobit. Epameinnds vedl vojsko jako triru pd proti nepteli, ponvad byl pesvden, e zni cel neptelsk vojsko, at' u svm derem proraz kdekoli. Chystal se toti svst bitevn zpas se svmi nejzdatnjmi vojky, zatmco nejslab postavil dozadu, protoe vdl, e kdyby byli poraeni, zpsobilo by to pokles odvahy v jeho skupin, ale naopak by se tm zvila sla neptel. A ponvad neptel seikovali jezdce na zpsob bitevnho postaven tkoodnc do hloubky esti kon, jene bez lehkoodnc, Epameinonds zase vytvoil siln jzdn dern oddl a pilenil k nmu lehkoodnce, nebot' soudil, e a se jzda probije neptelskm postavenm, bude vtzstv nad vemi protivniky dovreno, ponvad je velmi nesnadn najt vojky, kte budou mt vli vytrvat, a uvid, e nkte jejich druhov prchaj. A aby Athan na levm kdle nemohli pomoci sousednm oddlm, rozmstil na nkolika protilehlch pahorcch jezdce a tkoodnce s tm myslem, aby u Athan vzbudil obavy, e na n tito vojci zato zezadu, pjdou-li na pomoc. Takto provedl tok a nezklamal se ve svm oekvn, ponvad na mst deru zvtzil a obrtil na tk cel neptelsk vojsko. Kdy vak padl, zbyl vojci ji nebyli schopni vtzstv sprvn vyut: tkoodnci nikoho nezabili, akoli se neptelsk ik dal ped nimi na tk, ba ani nepostoupili z msta, na kterm dolo k boji. A akoli uprchli tak jezdci, jejich pronsledovatel nezabili ani jezdce, ani tkoodnce, a v obavch se vraceli adami prchajcch neptel, jako by byli poraen. A lehkoodnci a peltast, kte zvtzili spolen s jezdci, dorazili vtzn a k levmu kdlu, ale tam je z vt sti pobili Athan. Po tchto udlostech zavldl opan stav, ne vichni lid oekvali. Ponvad se tm cel ecko selo na bitevnm poli a stanulo proti sob v bitevnm iku, kad vil, e dojde-li k bitv, vtzov se zmocn vldy a poraen jim budou podlhat. Bh vak rozhodl tak, e oboj postavili pomnky, jako by zvtzili, ani jedni vak pitom nebrnili druhm vtzn pomnk stavt. Jako vtzov oboj vrtili padl za pm, jako poraen je vak za pm oboj pijmali. Akoli oboj mluvili o svm vtestv, ani jedni nemli zejm po bitv navc

ani pd' zem, ani jedin msto, ani stn moci. Jet vt nejistota a zmatek ne dve zavldly po bitv v ecku.
Xenofn, eck djiny VII ,5

149
...Kdy (Epameinonds) velel u Mantineie, zatoil v zpalu boje s plinou smlost na neptele. Byl poznn Spart'any, a protoe ti vili, e v smrti tohoto jedinho mue spov zchrana jejich vlasti, vrhli se vichni na nho jedinho a neustoupili dve, dokud po velkm krveprolit a pobit mnoha lid neuvidli padnout staten bojujcho Epameinnda, probodnutho zdlky otpem. Boit'an byli na chvli zaraeni jeho pdem, nicmn nezanechali boje dve, dokud zcela nerozdrtili posledn odpor Lakedaimoan. Avak Epameinnds, kdy poznal, e zrann je smrteln a e by zemel okamit, kdyby vythl hrot otpu, kter mu utkvl v tle, ponechal jej v rn a do t doby, kdy bylo oznmeno, e zvtzili Boit'an. Jakmile to uslyel, zvolal: "Dosti jsem il, nebot' umrm neporaen!" Pak vytrhl otp a vydechl naposled.
Cornelius Nepos, Epameinnds 9

Rst moci Filippa II. Makedonskho

150
(7) Athan, kdy se od nich odtrhl Chios, Rhodos, Ks a tak Byzantion, dostali se do vlky tak een spojeneck, kter trvala ti roky (r.357 - 355 p. n. l.). Zvolili za stratgy Chareta a Chabriu a vypravili je rychle (na cestu). Ti pipluli k Chiu a tam shledali, e Chianm pili spojenci z Byzantia, Rhodu a Ku a tak od Mausola, panovnka karskho. Rozdlive sv sly, oblhali msto souasn na zemi i od moe. Chars v ele pchoty toil na hradby po soui a bojoval s tmi, kte se na nho vyhrnuli z msta; Chabris piplul k pstavu, svedl prudkou nmon bitvu, a protoe jeho lod' utrpla trhliny od zobc, podlhal. Ti na ostatnch lodch ustoupili okamit (pesile) a zachrnili se, on vak dal ped porkou pednost slavn smrti a v zpase o svou lod' zemel na zrann. (8) V te dob Filippos, krl makedonsk, porazil ve velik bitv Ilyry a podmanil si vechny, kte sdl a po Lychnitsk jezero. Pak se vrtil do Makedonie, sjednal s Ilyry slavn mr a zskal pro svou statenost i spchy vhlas u Makedonc. Potom, protoe obyvatel Amfipole byli proti nmu naladni neptelsky a zavdali mu nejeden podnt k vlce, vythl proti nim s vojskem... Pod hradby dopravil stroje, podnikal proti nim nepetrit prudk toky a pomoc beran strhl na jednom mst val; prlomem pak vnikl do msta, pobil mnoho tch, kte se mu postavili, a msto ovldl; svoje odprce vypovdl, ale s ostatnmi jednal laskav. Toto msto, kter mlo pznivou polohou vzhledem k Thrkii a pilehlm oblastem, znan napomohlo Filippovi k rozmachu. Bez mekn si podrobil Pydnu. S Olynthem sjednal spojenectv a slbil jim Poteidiu, msto, o kter Olynt'an vemon usilovali. Sami obvali

msto vznamn a pro svou lidnatost vojensky velmi dleit, take jejich msto bylo douc pro vechny, kte chtli rozit sv panstv. Proto zvodili Athan a Filippos, kdo z nich zsk Olynthos za spojence. Pesto Filippos, kdy obleenm dobyl Poteidie, vyvedl athnskou posdku z msta, jednal s n lidsky a vypravil ji do Athn; nebot' s ohledem na vznam a vnost toho sttu ml se velmi na pozoru ped athnskm lidem. (Obyvatele) prodal do otroctv a msto pedal Olynt'anm, kterm souasn daroval i usedlosti na venkov. Pak se obrtil do msta Krnid, rozmnoil ady jeho obyvatel a pejmenoval je podle sebe na Filippy, jejich zlat doly, docela skrovn a neslavn, vybavil a zvelebil natolik, e mu vynely pes tisc talent. Z nich rychle nabyl bohatstv, a maje mnostv penz, zjednal makedonskmu krlovstv postupn velkou pevahu. Razil toti zlatou minci, kter se jmenovala podle nho filipsk, opatil si za ni znamenit oldnsk vojsko a mnoh eky j pohnul ke zrad vlasti. Ale to se uke postupn na jeho jednotlivch inech; pejdu tedy k souvislmu vylen jeho in. ... (35) Potom peel Filippos na prosbu Thessal s vojskem do Thesslie a naped vlil po boku Thessal s Lykofrntem, tyrannem ve Ferch; potom, kdy si Lykofrn poslal k Fkm pro spojence, vypravili k nmu Faylla, bratra Onomarchova, se 7000 vojky. Filippos vak Fky porazil a vypudil z Theslie. Pak vtrhl se vm brannm lidem Onomarchos, aby v rychlosti pomohl Lykofrntovi, chtje se stt pnem cel Thesslie. Filippos se postavil Fkm spolen s Thessaly, ale Onomarchos svou pesilou ve dvou bitvch vyhrl a pobil mnoho Makedonc. Filippos se octl v krajnm nebezpe, vojci ho z malomyslnosti opustili a jen st dodal mustvu odvahy a piml je k poslunosti. Pak se Filippos sthl do Makedonie, kdeto Onomarchos thl do Boitie, Boity v bitv porazil a dobyl msta Korneie. V Thesslii vak Filippos, kdy tam prv dorazil s vojskem, vythl proti ferskmu tyrannu Lykofrnovi. Ten, obrany neschopen, poslal si pro pomoc k Fkm a slbil jim, e s nimi udl podek v Thesslii. Proto mu pitrhl na pomoc Onomarchos s 20 000 pky a s 500 jezdci. Filippos zskal Thesaly, aby vedli vlku spolen s nm, a soustedil vechny sly; pk (bylo) pes 2000, jezdc 3000. Strhla se prudk bitva, potem i zdatnost se vyznamenali thessalt jezdci a zvtzil Filippos. ... (53) Filippos, pospchaje si podmanit msta pi Helespontu, zskal Mkybernu a Tornu bez boje zradou, ale proti nejvtmu mstu v tch koninch, Olynthu, se vypravil s velikm vojskem. Naped Olynt'any porazil ve dvou bitvch a sevel je obleenm, vytrvale dorel na hradby a v bojch o n ztratil mnoho mu; nakonec podplatil olynthsk velitele Euthykrata a Lsthena a jejich zradou se zmocnil Olynthu. Vydrancoval ho, obyvatelstvo prodal do otroctv a koist zpenil. Nsledkem toho ml hojnost penz pro vlku a ostatn msta, kter mu odporovala, zastrail. Vojky, kte se v bitv vyznamenali, poctil pimenmi dary a vedoucm mum v mstech rozdal spoustu penz, take jich mnoho zskal ke zrazen vlasti. A sm kval, e jeho krlovsk moc vzrostla spe dk penzm ne zbranm. (54) Athan sledovali Filippv rst s nedvrou a podporovali kadho, s km krl prv vlil; vyslali do mst poselstva a vyzvali je, aby si chrnila samostatnost a aby obany osnujc zradu trestala smrt. Vem slibovali spojenectv, a nikterak se u netajce svm neptelstvm ke krli, vytrvale s Filippem bojovali. K tomu, aby chrnili ecko, je nejvce podncoval enk Dmosthens, nejvmluvnj z tehdejch ek. Pesto nebyl ten schopen odvrtit obany od zamlen zrady; tak bylo tehdy ecko jakoby zaplaveno zrdci. Proto pr tak Filippos, kdy hodlal dobt jedno msto zvlt dobe opevnn a kdosi z domorodc mu tvrdil, e ho silou dobt nelze, zeptal se ho, zda do hradeb nepronikne ani

zlato. Ml toti vyzkoueno, e co nelze podrobit meem, lehko lze porazit zlatem. Opatoval si tedy po mstech svmi platky zrdce a tm, kte zlato vzali, udlel titul "host" a "ptel"; tak kazil patnmi styky lidsk mravy.
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XVI, 7 - 8, 35, 53 - 54

151
(21) e Filippos vyrostl z lovka pvodn nepatrnho a neznmho ve velikho, e ekov se chovaj jedni k druhm nedviv a odbojn, e se dal jeho rozmach z pvodn malosti ekat mnohem mn ne ted', kdy si u urval tolik a kdy by si mohl podmanit i to zbvajc, a vecky takov vci, kter bych mohl vyjmenovat, pominu. (22) Vidm vak, e vichni lid, vmi ponaje, trp mu vci, z jakch doposavad vdycky vzchzely vecky eck vlky. Kter vci? Ty, e si dl, co chce, e obr a olupuje eky jednoho po druhm, e tokem bere a zotrouje msta. (23) Vy jste byli vdci ecka tiasedmdest let, devtadvacet rok byli vdci Lakedaimoan; nakonec se posledn dobou, po bitv u Leukter, nemlo zmohli Thban. Ale pece ani vm, ani Thbanm, ani Lakedaimoanm, muov athnt, nikdy ekov nedovolili dlat, co byste chtli... (26) Nemluvm o Olynthu, Methn, Apollnii a dvaaticeti thrckch mstech, kter vecky vyhladili tak surov, e nvtvnk by ani nemohl jen tak lehko ci, byla-li tam kdy lidsk sdla; mlm o vyhlazen velikho kmene Fk. Ale co Thssalie? Nevzal jim svobodn zzen i msta, nezdil tam tetrarchie (r. 342 ji rozdlil na 4 oblasti), aby otroili nejen po mstech, ale i po kmenech? (27) A msta na Euboi, nejsou u v podru tyrann, a to na ostrov nedaleko Thb a Athn? Nepe ve svch listech vslovn "mr mm s tmi, kdo mne chtj poslouchat"? ... (28) A my to vidme a slyme, vichni ekov, a neposlme si posly a nerozilujeme se; jsme na tom tak zle a jakoby zakopni po svch mstech, e do dnenho dne nejsme s to podniknout nic uitenho ani potebnho, ani se sjednotit, ani sjednat dn spolek na obranu a ptelstv, nbr nechvame toho lovka rst a rst... (74) Myslte-li, e ecko zachrn Chalkid'an nebo Megaan a vy e se nmaze vyhnete, mlte se; budou rdi, zachrn-li kad z nich sm sebe. Ne tak: zde muste jednat vy; vm vydobyli tuto est v mnoha velikch zpasech vai pedkov a vm ji odkzali. (75) Bude-li kad jen sedt, myslce na sv osobn pn a hloubaje, jak to udlat, aby sm nemusel dlat nic, pak pedn nikdy nenajde jin, kte by vc provedli, a za druh, obvm se, mohlo by se nm stt, e bychom byli nuceni dlat, co nechceme, vechno nejednou.
Dmosthens, Tet e proti Filippovi IX, 21 - 23, 26 - 28, 74 - 75

Smlouva Athn s Thrky, Paiony a Illyry proti Filippovi

152
... Spojeneck smlouva Athan s Ketriporiem thrckm a jeho bratry, a Lyppeiem paionskm a Grabem ilyrskm (r. 356/5 p. Kr.). ... Ke zdaru lidu athnskho! At' je schvleno spojenectv za podmnek, kter uvd Monnios, bratr Ketriporiv, e je uzavel jeho bratr a mu vyslan athnskm lidem ke Ketriporiovi a jeho bratrm i k Lappeiovi paionskmu a Grabovi illyrskmu. ... Psahm pi Diovi, Zemi, Slunci, Posednovi a Athn a reovi, e budu ptelem Ketriporiovi a Ketriporiovm bratrm a spojencm a e povedu s Ketriporiem vlku proti Filippovi bezelstn, ze vech sil, jak jen budu moci, a neukonm vlku s Filippem bez Ketriporia a jeho bratr a ostatn msta, kter Filippos dr, spolen s Ketriporiem a jeho bratry podrobm, Krenidy vak spolen s Ketriporiem a jeho bratry vyvrtm a dm zptky ...
M. A. Tod, A Selection of Greek Historical Inscriptions. Vol. 2,157. Oxford 1948,- in: Antika v dokumentech, sv.1, .238

Dmosthens v ele protimakedonsk strany

153
Kdy se pomry naklonily k vlce, protoe Filippos nedovedl t v mru a Athan byli Dmosthenem stle probouzeni k bdlosti, piml Dmosthens Athany nejdve k vprav na Euboiu, danou vlastnmi tyranny do otroctv Filippovi; podle usnesen, kter on navrhl, se tam peplavili a vyhnali Makedonce. Podruh pomohl obanm Byzantia a Perinthu, kter makedonsk krl suoval vlkou, tm, e pemluvil lid, aby nechal stranou neptelstv a vzpomnku na kivdy, kter od obojch utrpl za spojeneck vlky, a poslal jim vojenskou pomoc, kter je zachrnila. Kdy potom jako vyslanec vyjednval s ostatnmi eky a podncoval je proti Filippovi, piml je vechny, jen s malmi vjimkami, k vytvoen spolku proti nmu, take vedle vojenskch jednotek sloench z oban vznikla oldnsk armda tajc patnct tisc pch a dva tisce jezdc. Penze na old vojkm byly odvdny ochotn.
Pltarchos, Dmosthens 17

Bitva u Chairneie (r. 338 p. Kr.)

154
(84) Kdy byl v Athnch archontem Chairndas, ... krl Filipp, maje u smlouvu o ptelstv s vtinou ek, zaal soupeit s Athany; obval se toti, e jeho prvenstv v ecku by mohlo bt pedmtem spor. Proto zabral nhle msto Elateiu, soustedil do nho brann sly a rozhodl se s Athany vlit. Protoe byli nsledkem uzaven mrov smlouvy

nepipraveni, doufal, e zvtz lehko; a to se stalo. Kdy byla toti Elateia obsazena, pili nkte v noci se zprvou, e byla zabrna, a e Filippos vpadne co nevidt s vojskem do Attiky. ... Kdy nastaly velk rozpaky a zden, vzhlel lid k Dmosthenovi. Ten vystoupil na enit, dodval lidu odvahy a radil vypravit ihned posly do Thb, aby vyzvali Boity ke spolenmu boji za svobodu; nebylo toti kdy dat o pomoc k jinm spojencm. Krl mohl bt v Attice ve dvou dnech, a protoe musil skrz Boitii, zbvala jedin monost, pomoc Boit; bylo jasn, e Filippos, ptel a spojenec Boit, pokus se je cestou do vlky s Athany pibrat. (85) Lid nvrh pijal. Dmosthens sepsal usnesen o poselstvu a lid hledal nejschopnjho enka; Dmosthens ochotn nabdl sv sluby. Jako vyjednava si vedl rzn a vrtil se do Athn, maje od Thban slovo. Spojenectvm s Boity lid svou vlastn brannou moc zdvojnsobil a nabyl nadje i odvahy. Neprodlen zvolil za stratgy lidi Chareotovy a Lsiklovy a vyslal vekerou brannou moc ve zbrani do Boitie. Protoe vichni mlad li do zpasu s horlivost, thli rychle a pili k boitsk Chairnei; Boitov pekvapeni rychlm pchodem Athan, nezstali za nimi v horlivosti pozadu, vyli jim ve zbrani vstc, rozbili s nimi spolen tbor a ekali na neptele. ... Pot Filippos, a ztratil sv boitsk spojence, pece byl rozhodnut bojovat s obojmi; proto jet pokal na opodn spojence a dorazil do Boitie s vce ne 30 000 pk a s nejmn 2000 jezdc. Ob strany si vedly v bitv pro svou hrdost a horlivost dobe, co do udatnosti si byly rovny, ale co do potu lidu a vojevdcovsk zdatnosti byl lep krl. Ml za sebou mnoho bitev v nejrozmanitjm sestaven a byl vtzem v ad zpas, take ml velikou vlenou zkuenost. Na stran Athan ti nejlep stratgov byli mrtvi, fikrats i Chabris, tak Timotheos; ze zbylch vynikal Chars, kter se vak jako velitel svou vytrvalost a dmyslem nijak neliil od kterhokoli adovho vojka. (86) Se slunce vchodem se ob vojska ikovala. Krl postavil na jedno kdlo svho Alexandra, u dorostlho, kter projevoval chrabrost a dovedl rzn jednat, a po bok mu postavil nejlep vojevdce; sm s vybranmi bojovnky velel druhmu kdlu a sti iku rozestavoval podle okamit poteby. Athan se rozdlili podle fl a jedno kdlo dali Boitm, sami veleli druhmu. Strhla se prudk a dlouh bitva, na obou stranch bylo mnoho ztrt a njak as sktal zpas nejistou nadji na vtzstv. Pak Alexandros, kter dychtil pochlubit se ped otcem svou udatnost a ve sv nesmrn ctidosti nepolevil, kdy ostatn mnoho hrdin po jeho boku zpasilo podobn, prvn prolomil ru neptelskho iku, mnoh skolil a dorel na ty, kte se proti nmu seadili. Tot uinili jeho spolubojovnci a v souvislm iku vznikaly dal prlomy. Kdy byly mrtvol u kupy, ti s Alexandrem prvn obrtili svm silm na tk protj st iku. Potom krl, kter sm bojoval v ele a zsluhu o vtzstv nehodlal pepustit ani sammu Alexandrovi, naped svm nporem zatlail ty, kdo stli v iku naproti, pak je donutil k tku a tm rozhodl o vtzstv. Athan padlo v bitv pes 1000, zajato jich bylo nejmn 2000. Podobn zahynulo mnoho Boit a nemlo jich pilo do zajet. Po bitv postavil Filippos vtzn znamen, dovolil pohbt mrtv a na podkovn za vtzstv obtoval bohm; pak vyznamenal po zsluze ty, kdo si staten vedli.
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XVI, 84 - 86

Dohoda mezi Filippem a eckmi stty

155
(8) (V Korintu) Hned na zatku smlouvy je stanoveno i to, e ekov maj bt svobodn a mt sv vlastn zkony. ... (10) ... Stoj toti psno, e jestlie nkdo, jakmile na mrovou smlouvu psahal, zru stavu v t neb on obci, bude neptelem pro vecky astnky smlouvy. Vimnte si, Athan, e pelopont Achjov mli demokratick zzen, e vak v jejich obci Pelln ten Makedonec nyn lidovldu zruil, vtinu oban vypudil, jejich majetek dal otrokm a dal jim za tyranna zpasnka Chairna. ... (15) Ve smlouv stoj, e rada zstupc a ti, kte jsou poveni dohledem nade vm, maj dbt o to, aby v obcch podlejcch se na smlouv nebyly konny popravy ani lid vypovdni proti zkonm v tch obcch platnm, ani zabavovn majetek, ani dlena pda, ani rueny dluhy, ani osvobozovni otroci za elem pevratu. ... (16) ... Z obc podlejcch se na smlouv nesmj vyhnanci vythnout ve zbrani a s vlenm myslem proti dn z tch obc, kter jsou astny mru ... (19) V ustanovench stoj, e astnci mrov smlouvy mohou uvat moe a e nikdo jim v tom nesm brnit ani zavlci korb nikoho z nich; jestlie to nkdo poru, bude neptelem pro vecky astnky mrov smlouvy.
Psedodmosthenv spis O smlouv s Alexandrem XVII, 8, 10, 15, 16, 19

VIII. Alexandros Makedonsk (Velik). Vznik helnistickch

Materil tto kapitoly je navzn na pruky: AUGUSTA - HONZK, str. 44 - 49; HOEK - MAREK, str. 52 - 60; LISOV, str. 219 - 259; OLIVA, str. 90 -101; PERKA, str. 568 - 575, 657 - 682; SOUEK, str. 103 -113. Zkladn literatura:
Altheim F., Alexander und Asien. Geschichte eines geistigen Erbes. Tb ingen 1953. Bernard A., Alexandre le Grand. Paris 1966. Briant P., Alexandre le Grant. Paris 1974. Daskalakis A., Alexander the Great and Hellenismus. Thessaloniki 1966. Green A., Alexander the Great. London 1970. Hammnod N. G. L., Alexander the Great. King, Commander and Statesman. London 1981. Levi M. A., Alessandro Magno. Milano 1977. Schachermeyr F., Alexander der Grosse. Wien 1973.

Vavnek V., Alexandr Velky. Praha 1967. * Bengtson H., Herrschergestalten des Hellenismus. Mnchen 1975. Bengtson H., Die hellenistische Weltkultur. Wiesbaden/Stuttgart 1988. Chamoux F., La civilisation hellnistique. Paris 1985. Hadas M., Der Hellenismus: Werden und Wirkung. Mnchen 1983. Kressig H., Geschichte des Hellenismus. Berlin 1982. Oliva P., ecko mezi Makedonii a mem. Praha 1995, s. 107-233. Oliva P., Svt helnismu. Praha 2001. Rostovtzef M., The social and economic History of the Hellenistic World. 1-3. Oxford 1941. Schneider C., Kulturgeschichte des Hellenismus. 1-2. Mnchen 1967-1969. widerkov A., Tva helnistickho svta. Od Alexandra Velikho do csae Augusta. Praha 1983. Tarn W., Hellenistic Civilisation. London 1959.

Alexandros Makedonsk
156
(5) Kdy pili od perskho krle vyslanci a Filippos nebyl ptomen, (Alexandros) hostil je a stkal se s nimi dvrn a podmanil si je svou pvtivost i tm, e nekladl dtinsk nebo bezvznamn otzky, nbr vyptval se na dlku silnic a na cestu do vnitrozem a na samho perskho krle, jak schopn je vlit a jak je sla a moc Peran, take se vyslanci divili a soudili, e povstn zdatnost Filippova je pouh nic proti vnitnmu pudu toho chlapce a proti jeho schopnostem k velkm inm. A vru, kdykoli pila zprva, e Filippos dobyl njakho vznanho msta nebo zvtzil v njak proslul bitv, nikterak radostn nezil, kdy to slyel, ale kval svm ptelm: "Hoi, otec sebere vechno pedem a mn nezanech vykonat s vmi ani jediny velk a skvl in." Ponvad toti nehorlil pro rozko ani pro bohatstv, nbr pro statenost a slvu, myslil, e m vce pijme od otce, tm mn e bude moci zdrn provsti sm. A protoe se domnval, e se vzrstem e vechny iny pohlcuje Filippos, chtl od nho obdret vldu plnou nikoli penz, pepychu a poitk, nbr zpas, in a estnch vlek. Jak je pirozen, p o nho se zabvalo mnoho pstoun, vychovatel a uitel, jak se jim kalo, ale nade vemi stl Lenids, mu povahov psn, spznn s Olympiadou. Sm se nijak nevyhbal nzvu "vychovatel", ponvad v sob obsahuje krsnou a skvlou innost, ale od ostatnch byl nazvn pstounem a sprvcem Alexandrovm pro svou vnost a pbuzensk vztah. lohu vychovatele a tento nzev si pivlastoval Lsimachos, rodem z Akarnnie. Nebyl takto nijak vzdln, ale protoe sebe nazval Foinkem, Alexandra Achillem a Filippa Pleem, byl oblben a zaujmal druh msto. (6) Kdy pivedl Filonkos Thessalsk kon Bkefala, aby jej za tinct talent prodal Filippovi, seli na rovinu vyzkouet toho kon. Zdlo se, e je jankovit a zcela nepotebn, nebot' nepipoutl k sob jezdce a nesnel hlas nikoho z druiny Filippovy, ale proti vem se vzpnal. Filippos se horil a kzal ho odvsti, e je docela divok a nezkrotn, a tu pravil Alexandros, jen pi tom byl: "Jakho to kon ztrcej, ponvad s nm nedovedou pro nezkuenost a choulostivost zachzet!" Filippos nejprve mlel. Ale kdy se Alexandros svmi poznmkami astji vmoval a byl velmi rozilen, pravil mu: "Co ty han star mue, jako bys ml vce rozumu a dovedl s koni lpe zachzet?!"

"S tmhle alespo bych podil lpe ne kdo jin", odvtil Alexandros. "A nepod-li, jak odpyk svou opovlivost?" "Pi Diovi, zaplatm, co ten k stoj!" Strhl se smch, potom uzavena mezi nimi mluva o tch penzch, a Alexandros ihned pibhl ke koni, pejal ote a obrtil ho proti slunci - patrn toti zpozoroval, e se k pla, vid-li ped sebe padat a tam se zmtat svj stn. Klusal kousek vedle nho, pokoueje se ho poplcvnm uklidnit, a kdy vidl, e se napluje odvahou a ohnivost, odhodil v tichosti plt', vyvihl se a bezpen se na nm usadil. A pithnuv oteemi udidlo, pidrel je chvli, bez rny a netrhaje uzdou; ale kdy vidl e k ustal od svho hrozivho chovn a plane touhou bet, popustil a pak ho ji hnal, pi em zcela odvn pokikoval a pobzel jej nohou. V druin Filippov byla nejprve zkost a ticho. Ale jakmile obrtil a pyn a radostn zamil pmo k nim, ostatn vichni zajsali, otec vak pr dokonce zaslzel ve sv radosti, a kdy sestoupil s kon, polbil ho na hlavu a ekl pr: "Synu, hledej si krlovstv sob rovn, Makedonie ti nesta." (14) Kdy se ekov shromdili na Isthmu a usnesli thnout s Alexandrem proti Peranm, byl vyhlen za vdce. Mnoho politik a filozof se s nm setkalo a blahopli mu, a on doufal, e Diogens Sinpsk, jen pobval v Korintu, uin tot. Ale kdy si ho ani dost mlo nevmal a neinn trvil svj as v Kraneiu, sm el k nmu. A on prv leel na slunci. I vzpmil se ponkud, kdy pichzelo tolik lid, a pohldl na Alexandra. Ten ho pozdravil, oslovil a otzal se ho, zdy by si nco pl. "Ustup trochu ze slunce", odpovdl Diogens. Tato phoda pr se tak dotkla Alexandra a a se mu dostalo opovren, takov podiv poctil nad pchou a velikost toho mue, e kdy odchzeli a jeho prvodci se smli a vtipkovali, pravil: "Ale j, kdybych nebyl Alexandrem, byl bych Diogenem." Chtje se dotzat na vlenou vpravu, piel do Delf. A byly prv neblah dny, o nich nen zvykem udlet vtby. I poslal nejprve s prosbou k vtkyni. Ale kdy odmtala a odvolvala se na zvyk, vyel za n sm a nsilm ji vlekl do chrmu, a ona, jakoby pekonna jeho prudkost, pravila: "Jsi nezdoln, synu!" Jakmile to Alexandros slyel, pravil, e jin vtby nepotebuje, e u m vrok, jej od n chtl dostat.
Pltarchos, Alexandros 5 - 6, 14

157
Alexandros zemel ve 114. olympid, kdy byl v Athnch archontem Hgsis. il 32 rok a z dalho roku jet 8 msc, jak prav Aristoblos. Krlem byl 12 rok a tch 8 msc. Ml krsnou postavu, byl velmi vytrval v prci a hbit. Duevn byl svrchovan odvn a ctidostiv, nadeve miloval nebezpe a obzvlt velikou pi vnoval bohm. Byl naprosto stdm v poitcch tlesnch, z duevnch pouze nenasytn touil po slv. Dovedl

v jet nejasn situaci pesn rozpoznat, co je teba uinit, a velmi t'astn uml vyvodit z danch skutenost pravdpodobn nsledek. Ve vojsku zavedl s dokonalou znalost vci bezvadnou organizaci, vzbroj a disciplnu. V tom, jak dovedl pozdvihnout odvahu vojk, naplnit je dobrou nadj a svou vlastn nebojcnost je v nebezpe zbavit strachu, v tom vem byl rozen mistr. Proto tak v kad situaci, kter zejm vyadovala inu, si ponal s nejvy smlost; lo-li o to, jak zskat njakou vhodu dve ne neptel, dovedl to provst tak rychle, e nikdo ani netuil, e k nemu takovmu dojde. Do vech dsledk dodroval uzaven smlouvy a zvazky, pitom vak dval bedliv pozor, aby nebyl od zludnk zaskoen; pi svch vlastnch zbavch byl na penze velmi etrn, avak vi ptelm neznala jeho dobroinnost mez.
Arrinos, Taen Alexandra VII, 28

Zkza Thb
158
(7) ... Kdy se Alexandros dovdl o udlostech v Thbch, naprosto je nepokldal za bezvznamn. Vdyt' obec athnsk budila u dlouhou dobu jeho podezen a vznam thbsk opovlivosti nijak nepodceoval, vda, e by se do nepokoj mohli zapojit nejen Lakedaimoan, u dvno pomlejc na povstn, nbr i nkte jin Peloponnsan, jako i nepli spolehliv Aitlov. Vedl tedy sv vojsko pes Eordaiu a Elimitidu, dle podl hor v Stymfaii a Parauaii a sedmho dne dorazil do Pelinny v Thessalii. Odtud thl rychle dl a estho dne vpadl do Boitie, take se Thban dovdli o jeho prchodu Thermopylami, teprve kdy se s celm vojskem objevil u Onchstu. A tu pvodci povstn kali, e to pilo z Makedonie vojsko Antipatrovo, kdeto o samotnm Alexandrovi tvrdili, e je mrtev. Psn zakroili proti tm, kte hlsali, e se to bl sm Alexandros: pr to njak jin Alexandros, toti syn Aropv. Alexandros vyrazil druhho dne z Onchstu a thl proti mstu Thban smrem na posvtn hj Iolv. Zde se tak utboil, m poskytl Thbanm jet dostatek asu, aby si uvdomili svou vinu a mohli k nmu vyslat posly. Ti vak byli velmi vzdleni toho, aby nm pispli k dohod; naopak, jejich jezdci a dosti etn lehkoodnci vyjeli z msta a k tboru, stleli po pednch hldkch a nkolik Makedoan dokonce usmrtili. Alexandros vyslal oddl lehkoodnc a luitnk, aby odrazili jejich vpad; ti snadno odrazili Thbany, kdy se u pokoueli o tok na samotn tbor. Druhho dne obeel Alexandros s celm svm vojskem msto a k brn, kter vede smrem k Eleutherm a k Attice. Ani tehdy vak nepirazil a k hradbm, nbr utboil se v nevelik vzdlenosti od Kadmeie, aby byl nablzku s pomoc pro makedonskou posdku v Kadmeii. Thban toti obehnali Kadmeiu dvojitm valem a steili ji tak, aby nikdo zven nemohl seven posdce pomoci a aby jim posdka nemohla nijak kodit vpadem v ppad, e by oni sami bojovali s neptelem venku ped mstem. Alexandros, jen stle jet chtl vyjt s Thbany radji po dobrm ne po zlm, vykval nadle v tboe pobl Kadmeie. Tu ti z Thban, kte mli na mysli veobecn prospch, nalhav doporuovali vypravit se k Alexandrovi a snait se vymoci pro thbsk lid odputn

za odpadnut. Naproti tomu vyhnanci a ti, kte vyhnance povolali, si neslibovali od Alexandra nic dobrho; k nim patili mimo jin tak nkte zstupci boitskho svazu. Ti vichni se vemon snaili vehnat lid do vlky. Alexandros vak nechtl ani za tohoto stavu vc zahjit tok na msto. (8) Le tu, jak vypravuje Lagv syn Ptolemaios, Perdikks, jen stl se svm oddlem jako pedsunut hldka tbora nedaleko od neptelskho valu, nevykal Alexandrova rozkazu k boji, nbr sm se prvn vrhl proti valu, prolomil jej a vpadl mezi pedn hldky Thban. ... Kdy dorazili Makedoan ke Kadmeii, tu se odtud jedni spolu s vojky kadmejsk posdky dali u Amfeia smrem do dolnho msta, druz pekroili hradby, obsazen u tmi, kte vnikli do msta spolu s prchajcmi, a rychle beli k nmst. Thbsk iky kladly po krtkou dobu odpor u Amfeia. Kdy ale na n zatoili ze vech stran Makedoan i Alexandros, jen se objevoval hned zde hned onde, tu vyrazili thbt jezdci pmo pes msto ven na rovinu, kdeto z pch se kad hledl zachrnit, jak se dalo. Thban se u ani nebrnili, kdy je v litm boji pobjeli ani ne tak Makedoan jako spe Fkov, Platajan a ostatn Boit'an. Vnikali za nimi a do dom a vradili ty, kdo se jet zmohli na odpor, ale i ty, kdo se jako prosebnci uchlili pod ochranu svaty, piem neetili ani en, ani dt. (9) Tato eck katastrofa ohromila nejen samotn astnky toho inu, nbr i osatn eky, a to nejen velikost dobytho msta a rychlost akce, nbr zejmna neoekvanost, s jakou zapsobila jak na stran poraench, tak vtz.
Arrinos, Taen Alexandra I, 7 - 9

Piny Alexandrova taen

159
Kter to byly ve skutenosti piny a z eho vlka s Perany vzela, nahldne snadno kdokoli. Pedevm to byl nvrat Xenofntovch ek z vnitrozemskch satrapi, pi kterm thli celou Asi, zem jim neptelskou, ani se jim kdo z barbar odvil postavit v dn bitv; za druh vylodn lakedaimonskho krle Agsila v Asii, kde nenalezl pi svch podnicch dn vn odpor a byl nucen se vrtit s nepozenou (jen) pro nepokoje vznikl mezitm v ecku. Z toho si Filippos domyslil, jak nestaten a neten jsou Peran, a uviv vojenskou zdatnost svou vlastn i Makedonc, dle pedstaviv si ty velik a vzcn hodnoty, kter by mu vlka pinesla, tu ihned, jakmile si zskal nepochybnou pze ek, zatouil a rozhodl se vlit, a to pod zminkou, e spch pomstt persk kivdy na ecch. Konal pro to vechny ppravy. Proto musme pokldat za piny persk vlky to, co jsem uvedl na potku, kdeto to druh za zminku a Alexandrovo pejit do Asie za jej potek.
Polybios, Djiny III, 6

Bitva u eky Grnku (r. 334 p. Kr.)

160
(14) ... Po uritou dobu stla ob vojska klidn na okraji eky, vhajce v obavch ped brzkou budoucnost. Na obou stranch vldlo hlubok ticho. Peran vykvali, a Makedoan vstoup do eky, aby je pak pi vstupu z vody napadli. Tu se Alexandros vyvihl na kon a pobdl sv vojky, aby ho nsledovali a prokzali svou statenost. Dal rozkaz, aby se nejdve vrhli do eky jzdn prodromov a Paionov pod vdcem Amyntou, synem Arrabaiovm, jako i jeden oddl pchoty vpedu se vadronou Skratovou pod velitelem Ptolemaiem, synem Filippovm. Na tuto vadronu pipadlo prv onoho dne vedouc msto cel jzdy. Alexandros sm vedl za zvuku trubek a za mohutnho bojovho pokiku prav kdlo; vstoupil s vojskem do vody, a jak je proud unel, udroval je stle v ikm linii, aby ho Peran pi vstupu z eky nenapadli na zk front a aby se s nimi podle monosti srazil v iku pevn zformovanm. (15) Kde se oddly Amyntv a Skratv nejdve piblily ke behu, tam i Peran shora nasadili k toku: jedni metali stely z vysokho behu a do eky, druz sestupovali po nich mstech behu a k vod. Byla to vlastn prudk srka jezdeck, pi n se jedna strana snaila vystoupit z eky a druh strana j v tom zabrnit. Peran zasypali neptele hzecmi otpy, Makedoan uvali v boji bodnch kop. Tato prvn srka dopadla pro Makedoany velmi patn, ponvad byli poetn daleko slab a navc museli bojovat na nejist pd z eky proti svahu, kdeto Peran z vysokho behu dol. Krom toho zde byla nasazena elita persk jzdy, v n se zastnili boje nejen synov Memnonovi, nbr spolu s nimi i sm Memnn. Makedoan, kte se s Perany srazili nejdve, a zpasili velmi staten, byli od nich pobiti, pokud ovem nkte z nich necouvli k blcmu se Alexandrovi. Ten toti u byl blzko, jsa v ele pravho kdla. Prvn se vrhl mezi Perany, a to tam, kde byl zstup jezdc nejhust a kde t stli pert vojevdci. Kolem nho se rozzuil lt boj. A mezitm u bez obt pechzely, jeden za druhm, oddly Makedoan pes eku. ... Bhem boje se Alexandrovi zlomilo jeho kop. I vydal si nov od Aretia, krlovskho tolby. Avak i tomu se kop v boji zlomilo, take staten bojoval jen s polovic zlomenho kop. Ukzal je Alexandrovi a poradil mu, aby se obrtil na nkoho jinho. Dal mu je Korint'an Dmartos, lechtic z jeho druiny. Alexandros je uchopil a vtom spatil blit se k sob Dreiova zet Mithridata, cvlajcho na koni daleko ped ostatnmi jezdci seikovanmi do klnu. Tu mu vyrazil vstc i on a ranou kopm do tve srazil Mithridata z kon. V te chvli se vak vytil na Alexandra Rhoisaks a t'al mu avl po hlav; urazil mu sice kus plby, avak sla deru byla plbou otupena. Tak jeho Alexandros srazil z kon, vraziv mu kop skrze krun do prsou. Spithridats u ml napaenu na Alexandra zezadu avli, le Kleitos, syn Drpidv, jej pedstihl, t'al ho do pae a usekl mu ji i s avl. Mezitm stle vystupovali z eky jezdci, pokud jim to proud dovoloval, a pipojovali se k Alexandrovi. (16) Peran - mui i kon - byli nyn ze vech stran zraovni kopmi do oblieje, zatlaovn jzdou a zejmna tvrd napadni od lehkoodnc, kte se vmsili mezi jezdce. Jejich stup zaal nejdve tam, kde v pedn sei bojoval Alexandros. Jakmile vak byl Peranm prolomen sted, tu ovem byla odtrena tak ob kdla jzdy a nastal veobecn utk. Z persk jzdy padlo jen asi tisc mu... Mezi padlmi byli tak pert vojevdci Nifats, Petns, ldsk satrapa Spithridats, kappadock hypparchos Mithrobzans, Dreiv zet' Mithradats...

Na makedonsk stran padlo v prvn srce asi dvacet pt lechtickch jezdc. Jejich kovov sochy stoj v Du; zhotovil je na Alexandrv pkaz Lsippos... Z ostatnch jezdc padlo pes edest mu, pk asi ticet. Alexandros je dal druhho dne pohbt i s jejich zbroj a nleitmi poctami. Jejich rodim a dtem odpustil pozemkov dan, jako i vechny pracovn povinnosti a poplatky z majetku. Projevil t velikou starost o zrann... Dal pohbt i persk vojevdce a tak ty z eckch oldn, kte v neptelskch slubch ztratili ivot. Avak ty, kte mu padli do zajet, odeslal spoutan v okovech do Makedonie na trestn prce, protoe v rozporu se spolenm usnesenm celho ecka bojovali na stran barbar, ekov proti ecku. Tak odeslal do Athn ti sta plnch perskch zbroj jako votivn dar pro Athnu na Akropoli. Dal na n vyrt tento npis: "Alexandros, syn Filippv a ekov s vjimkou Lakedaimoan - od barbar obvajcch sii".
Arrinos, Taen Alexandra I, 14 - 16

Alexandros vtz v bitv u Issu (r. 333 p. Kr.)

161
(7) Dreios tedy pekroil poho u takzvanho Amanskho prsmyku a postoupil a k Issu, take se nepozorovan ocitl v Alexandrov tle. Po obsazen Issu dal vechny Makedoany, kte tam byli zanechni pro nemoc a padli mu do rukou, krut zmuit a zabt. Nsledujcho dne doel a k ece Pinaru. Kdy Alexandros uslyel, e Dreios je v jeho tle, nechtl t zprv ani vit. Dal proto nkolika svm ptelm rozkaz, aby nastoupili do ticetiveslice, a poslal je zpt k Issu, aby vyptrali, zda zprva odpovd skutenosti. Ponvad moe tam tvo etn zlivy, podailo se jim bhem plavby zcela snadno zjistit, e Peran tam opravdu tbo. Oznmili Alexandrovi, e Dreios je nablzku. Ten k sob svolal vojevdce, velitele jzdy a velitele spojenc. Vyzval je, aby byli dobr mysli. At' si vzpomenou na slavn boje, kter u maj za sebou, at' si uvdom, e budou bojovat jako vtzov s poraenmi a e na jejich stran stoj lep vojevdce, toti bh, jen Dreiovi vnukl, aby odvedl svou armdu z irok roviny na msto dokola uzaven, kde oni, Makedoan, budou moci dobe rozvinout svou falangu... (8) Alexandros vak nadil, aby se pedevm najedli. Pak vyslal mal poet jezdc a luitnk k prsmyku, aby pedem prozkoumali cestu, po kter u pedtm el. V noci vyrazil sm s celm vojskem, aby si znovu zajistil prsmyk. Kolem plnoci obsadil prchod prsmykem a nechal po zbvajc st noci odpovat sv vojsko na skalch, kdy naped se v opatrnost rozestavil stre. Za svtn vystoupil z prsmyku k vlastn cest. Pokud byla cesta ze vech stran zena, postupoval v zkm iku; kdy se vak prostor rozioval, pechzel zk ik pochodov stle vce a vce v irok ik bojov, jak po stranch pibvaly stle nov a nov ady tkoodnc, napravo smrem k poho, nalevo k moi. A dosud byli jezdci seazeni za pchotou, kdy se vak pilo do otevenho prostoru, Alexandros hned uspodal sv vojsko do postaven bitevnho. ... Dreios, jakmile dostal zprvu, e se bl Alexandros v bojov pohotovosti, dal pepravit pes eku Pinaros asi ticet tisc jezdc a s nimi asi dvacet tisc lehkoodnc, aby mohl v klidu

rozestavit zbytek vojska. ... Alexandros, kdy se mu pi postupu prostor trochu rozil, dal nastoupit svou jzdu, a to takzvan hetairy ("druhy"), Thessaly i Makedoany. Ty si vzal s sebou na prav kdlo, kdeto Peloponnsany a ostatn spojence poslal na lev kdlo k Parmeninovi. Jakmile byla persk armda rozestavena, Dreios zavolal smluvenm signlem zpt jezdce, kter pedtm umstil ped ekou za tm elem, aby mohl v bezpe provst nstup svho vojska. Vtinu jich pak postavil na prav kdlo k moi proti Parmeninovi, ponvad tam byla lep monost pout jzdy. Jistou st jich odvelel tak na lev kdlo smrem k horm. Ponvad vak bylo vidt, e tam pro nedostatek volnho prostoru nejsou k niemu, rozkzal, aby vtina z nich pela na prav kdlo. ... (9) Kdy nyn Alexandros zpozoroval, e skoro cel persk jzda se pesunula proti jeho levmu kdlu k moi a on sm tam m jenom Peloponnsany a ostatn spojeneckou jzdu, odeslal co nejrychleji na lev kdlo thessalsk jezdce. Aby vak tento manvr zstal neptelm utajen, nadil jezdcm, aby nejeli ped frontou celho iku, nbr nepozorovan zadem za vojskem. Na pravm kdle postavil z jezdc prodromy s velitelem Prtomachem a Paiony s velitelem Aristnem, z pch luitnky s velitelem Antiochem. Agriny s velitelem Attalem a mal oddl jezdc a luitnk umstil naproti t hoe, kterou ml v tlu, a to ve formaci lomen, take jeho ik se na prav stran tpil ve dv kdla: jedno bylo obrceno smrem k Dreiovi a hlavn mase Peran za ekou, druh proti perskm oddlm, stojcm na on hoe v jeho tlu. Na levm kdle stli z pk nejdve krtt luistnci a Thrkov s velitelem Sitalkem, vedle nich jzda levho kdla... (10) ... Kdy u byla vojska blzko sebe, tu Alexandros vude jet objdl a vyzval vojky k statenosti. Pitom oslovoval jmnem nejen vojevdce, vzdvaje jim tak pslunou poctu, nbr i velitel vadron a rot... Ze vech stran bylo na nj volno, aby u neekal, nbr udeil na neptele. On vak, akoliv cel Dreiova armda byla u pmo ped jeho oima, vedl zpotku sv vojsko stle v sevench adch pomalm pochodem, aby se linie iku pi rychlejm postupu nerozvlnila a nezpetrhala. Kdy se vak ob vojska k sob piblila na dostel, tu se nejdve Alexandros, stojc na pravm kdle, a oddly kolem nho vrhli v bhu do eky, aby jednak prudkost toku uvedli Perany ve zmatek, jednak aby se co nejdve dostali k boji zblzka a utrpli co nejmen kody od neptelskch luitnk. Ve dopadlo tak, jak Alexandros pedvdal. Nebot' jakmile dolo k boji mue proti mui, lev kdlo perskho vojska bylo obrceno na tk. Alexandros a jeho oddly zde dobyli skvlho vtzstv. ... (11) ...Jakmile Dreios spatil, e jeho lev kdlo je od Alexandra obrceno na tk a odtreno od ostatnho vojska, tak jak stl na svm voze, ihned se dal mezi prvnmi na tk. ... Rychl pchod noci ho zbavil nebezpe, e bude od Alexandra zajat. Pokud toti bylo svtlo, Alexander ho trvale sthal, kdy u se vak setmlo a nebylo vidt na cestu, vrtil se zpt k svmu vojsku. ... Na persk stran padli Arsams, Rheomithrs a Atizys, kte se zastnili bitvy u Grnku jako velitel jzdy. Zahynul t egyptsk satrapa Sauaks a persk velmo Bbaks. Celkov persk ztrty inily piblin sto tisc mu, z toho vce ne deset tisc jezdc. Ptolemaios, syn Lagv, jen tehdy Alexandra doprovzel, dokonce vypravuje, e se pi pronsledovn Dreia dostali se svmi lidmi k jedn rokli, pes ni museli jet po samch mrtvolch. Dreiv tbor byl obsazen hned pi prvnm toku a v nm byla zajata jeho matka, dle jeho manelka, je byla zrove jeho sestrou, a jeho nedospl syn; tak padly do zajet jeho dv dcery a nemnoho jinch en perskch lechtic z jejich druiny. Ostatn Peran

toti staili odeslat sv manelky i s jinm vybavenm do Damaku, kam dal i Dreios dopravit vt st svch penz a vechny vci, je provzej velkho krle i na vlench taench, aby mohl zachovvat pepychov zpsob svho ivota. Z toho dvodu bylo v tboe ukoistno jen necelch ti tisce talent. Avak i penze v Damaku padly nedlouho potom do rukou Parmenina, jen tam byl vypraven prv za tm elem. Takov byl konec on bitvy.
Arrinos, Taen Alexandra II, 7- 11

Bitva u Gaugaml (r. 331 p. Kr.)

162
(8) Dreiovi toti pili na pomoc jednak vichni Indov hranic s Baktry, jednak samotn Baktrov a Sogdinov; velitelem tchto vech byl satrapa Baktrie Bssos. Spolu s nimi li i Sakov, kmen to skythsk, nlec ke Skythm asijskm. Nebyli to vak poddan Bssovi, nbr li do boje jakoto Dreiovi spojenci. Jejich vdcem byl Mauaks a slouili jako jzdn luitnci. Barsaents, satrapa Arachsie, velel Arachsanm a takzvanm horskm Indm. Satibarzans, satrapa Arie, velel Arim. Parthyaim, Hyrknm a Topeirm, vesms to jezdcm, velel Frataferns. Velitelem Md byl Atropats; k Mdm byli pidruen tak Kadsiov, Albnov a Sakesinov. Kmenm od Rudho moe veleli Orontobats, Ariobarzans a Orxins. V ele xi a Ssin byl Oxathrs, syn Ablitv. Bpars byl velitelem Babyloan, k nim byli pipojeni t pesdlen Krov a Sittaknov. Armnm veleli Oronts a Mithrausts, Kappadokm Ariaks. Velitelem Koilesyan i mesopotamskch Syan byl Mazaios. Cel Dreiova armda pr tala asi tyicet tisc jezdc a asi milin pch; dle mla dv st srponosnch voz a mal poet (nejve patnct) slon, je s sebou vedli Indov, sdlc na tto stran Indu. S touto armdou se Dreios utboil u Gaugaml pi ece Bmlu, asi est set stadi od msta Arbl, v krajin pln rovn. Nebot' vechna nerovn msta, nehodc se pro jzdu na koni, Peran u dlouho pedem vyrovnali, aby byla dobe sjzdn jak pro vozy, tak pro jezdectvo. Nkte lid se toti snaili Dreia pesvdit, e by ho v bitv u Issu pivedl do nevhody prv stsnn tern. Dreios ovem ochotn vil takovm eem. (9) Kdy Alexandros obdrel tyto zprvy od perskch vyzvda, kte byli zajati, zstal stt tyi dny tam, kde zskal tyto daje. Dopl vojsku po pochodu odpoinek a opevnil tbor pkopem a valem. Rozhodl se toti zanechat tu zavazadla a vechno mustvo neschopn boje, kdedo on sm a vichni bojeschopn vojci nemli s sebou nst do boje nic jinho ne zbran. V dob kolem druh non hldky vyrazil tedy s celm svm vojskem, aby pi pchodu dne mohl napadnout barbary. Jakmile Dreios dostal hlen, e se Alexandros u bl, zaujal s vojskem bitevn postaven. Rovn Alexandros vedl vojsko v bitevn formaci. Ob vojska byla od sebe vzdlena jen asi edest stadi, pesto se vak jet navzjem nevidla, protoe uprosted mezi nimi se zdvihaly viny. ... (10) (Alexandros) ...dal rozkaz, aby se vojci najedli a uloili ke spnku. Parmenin pr za nm piel do stanu a radil mu, aby zatoil na Perany v noci; neoekvan tok pr je uvede ve zmatek a temnota jet zv jejich hrzu. Alexandros mu vak odpovdl (jejich rozhovor toti slyeli i jin): "Ukrst vtzstv je hanebn: Alexandros mus zvtzit oteven a beze lsti." Tento jeho pyn vrok se jevil jako vraz pepjatho sebevdom, ale tak jeho

odvn jistoty v rozhodnch chvlch. ... (13) Kdy se u ob vojska blila k sob, ukzalo se, e Dreios se svou druinou, pert mloforov, Indov, Albnov, pesdlen Krov a mardit luitnci stoj pmo proti Alexandrovi a jeho krlovsk vadron. Alexandros se posunul se svm kdlem dle doprava, a tak Peran se posunuli rovnobn s nm, piem jejich lev kdlo daleko penvalo neptele. V tom u vyrazili skytht jezdci a napadli oddly, stojc ped ikem Alexandrovm; avak Alexandros pesto postupoval dle doprava a blil se k ternu, jen nebyl od Peran upraven. ... ...Barbai vyjeli pmo proti Alexandrovi se srponosnmi vozy, aby vnesli zmatek do jeho oddl. Avak v tto nadji se pln zklamali, nebot' hned jak se vozy blily, Agrinov a Balakrovi kopinci, stojc ped tkou jzdou, je zasypali stelami. Jinde zase rukama zachycovali ote, strhvali vozataje z voz, obstupovali kon a pobjeli je. Nkter vozy projely mezi adami neptel, nebot' ti, kdy vozy pijdly, se ped nimi na dan rozkaz rozestoupili; pitom se velmi asto stalo, e vozy projely sice neporuen, ale tak nezpsobily Makedoanm dnou kodu. Le nakonec i tyto vozy padly do rukou vojk, sloucch u kon, a krlovskch hypaspist. (14) Kdy u se Dreios blil v cel i bojov linie, tu dal Alexandros rozkaz Aretovi, aby napadl jezdce, pokouejc se o obchvat jeho pravho kdla. Sm se svmi stle jet postupoval v zk formaci smrem na kdlo. Kdy vak vyrazili (pert) jezdci na pomoc tm, kte zamleli obklit makedonsk prav kdlo, a vytvoila se tak jaksi proluka ve frontov linii barbar, Alexandros uinil obrat smrem k tto mezee, seikoval tkou jzdu a vedle n stojc falangu do klnovit formace a vyrazil s nimi co nejrychleji za bojovho pokiku pmo proti samotnmu Dreiovi. Po jistou krtkou dobu trvala prudk e. Kdy se vak Alexandrovi jezdci a sm Alexandros do nich opeli s plnou silou a zraovali svmi otpy Perany do oblieje a kdy souasn vtrhla do neptelskch ad pevn seven a dlouhmi kopmi se jec makedonsk falanx, tu Dreios, jen byl u pedtm postraen, kdy nyn ml najednou celou tu hrzu ped oima, obrtil se sm jako prv na tk. Tak pert jezdci, pokouejc se objet (prav) kdlo Makedoan, propadli panice, kdy se na n udeil s plnou silou Arets se svmi lidmi. ... (15) ...Parmenion spn vypravil k Alexandrovi posla s hlenm, e jeho kdlo je ve velk tsni a e nutn potebuje pomoc. Po obdren tto zprvy se Alexandros vzdal dalho pronsledovn, obrtil se zpt a co nejrychleji zamil se svou tkou jzdou proti pravmu kdlu barbar. Nejdive udeil na prchajc neptelskou jzdu, na Parthyaie, st Ind a na nejpoetnj a nejlep sbory Peran. Tato bitva jezdc byla nejurputnjm bojem celho toho zpasu. Nebot' barbai, jejich vadrony byly uspodny do hloubky jedna za druhou, uinili obrat a vytili se spolen v irok front proti vojsku Alexandrovu. Neuvali u pitom ani svch kop ani uvolujcch obrat s komi, jak jsou obvykl v jezdeck bitv, nbr kad se ze vech sil snail proniknout pes vechno, co se mu postavilo do cesty, jako by to byla jedin cesta k zchran: neetce sebe ani jinch, v prudk jzd rozdvali i pijmali rny, ponvad nebojovali u za njak ciz vtzstv, nbr za svj vlastn ivot. Padlo asi edest mu z Alexandrovy tk jzdy; mezi rannmi byl sm Hfaistin, dle Koinos a Menids. Ale i z tohoto boje vyel Alexandros (jako) vtz. ... Z Alexandrova vojska padlo asi sto mu. Zahynulo vce ne tisc kon, z nich nkte zali nsledkem porann, ostatn se zchvtili pi pronsledovn; tm cel polovina z nich patila k tk jzd. Ztrty barbar pr inily asi ti sta tisc mrtvch; avak jet daleko vt

poet mu padl do zajet. Krom toho byli ukoistni sloni a vechny vozy, pokud nebyly znieny v boji. Tak se skonila tato bitva.
Arrinos, Taen Alexandra III, 8 - 10,13 - 15

Alexandros v Babyln, Ssch a v Persepoli

163
(16) ...Alexandros po odchodu z Arbl postupoval rovnou na Babyln. Kdy se blil k tomuto mstu, pochodoval v bitevn pohotovosti, le Babylan mu hromadn vyli vstc se svmi knmi a vysokm ednictvem, pinejce mu kad njak dar a odevzdali mu msto, hrad i poklady. Po svm vstupu do msta Alexandros pikzal Babylanm, aby obnovili chrmy, je dal Xerxs strhnout, a to krom jinch zejmna chrm boha Bla, kter se u nich t nejvy vnosti. Ustanovil Mazaia babylnskm satrapou, Apollodra z Amfipole jmenoval vrchnm velitelem vojk, zanechanch u Mazaia, a Asklpiodra, syna Filnova, povil vybrnm dan. Jako satrapu odeslal do Armnie Mithrna, jen mu vydal hrad v Sardch. Setkal se tam ovem tak s chaldeji a vyplnil vechna jejich pn tkajc se nboenskho kultu v Babyln. Zejmna tak vykonal podle jejich nvodu obt' Blovi. Potom thl na Ssy. ... Cestu z Babylnu do Ss Alexandros urazil za dvacet dn. Po pchodu do msta pevzal poklady v hodnot kolem padesti tisc stbrnch talent, jako i ostatn krlovsk vybaven. Padlo mu tam do rukou t mnoho jinch vc, je s sebou odvezl Xerxs z ecka, mezi jinm tak kovov sochy Harmodia a Aristogeitna. Alexandros je vrtil Athanm, a nyn stoj ty sochy v Athnch v Kerameiku... (18) ... (Alexandros) Zaplil krlovsk palc v Persepoli, tebae se Parmenin pimlouval za jeho zchranu a zdvodoval sv mnn zejmna tm, e nen sprvn niit majetek, kter nyn u nle jemu, a e si takto nezsk Asiaty, nedv-li jasn najevo sv pesvden, e je trvalm pnem Asie a nikoli jen prv prochzejcm vtzem. Alexandros mu vak odpovdl, e chce potrestat Perany za to, e na sv vprav do ecka rozboili Athny a zaplili chrmy, a pomstt se jim za vechny kody, kter zpsobili ekm. Ani j se nemohu domnvat, e Alexandros v tomto ppad jednal moude, a nezd se mi, e to vbec byla njak pomsta za dvn iny Peran.
Arrinos. Taen Alexandra III,16,18

Pevninsk ecko po smrti Alexandrov

164
(8) V Evrop vypudili Rhodt makedonskou posdku a osvobodili msto, Athan zase vedli proti Antipatrovi vlku eenou lamijskou (r. 323-322 p. Kr.).

Naped je teba vyloit, pro k n dolo, aby udlosti, kter se v n zbhly, byly pochopitelnj. Alexandros krtce ped svou smrt uinil rozhodnut vrtit nazpt vyhnance do vech eckch mstech, jednak pro slvu, jednak aby ml v kad obci - s ohledem na pevraty a vzpoury v ecku - oddan lidi. Proto, kdy byly pede dvemi olympijsk hry, poslal do ecka Niknora ze Stageiru a dal mu s sebou ppis ohledn jejich nvratu s pkazem, aby jej dal o slavnosti vtznm hlasatelem pedtat zstupm. On splnil pkaz a hlasatel vzal a peetl list tohoto znn: "Krl Alexandros (vem) vypovzenm z eckch mst. e jste vyhnanci, nen nae dlo, ale e se vrtte do sv vlasti, to bude (nam dlem), s vjimkou poskvrnnch. Dali jsme v t vci pkazy Antipatrovi, aby obce, kter by vs nechtly pijmout zpt, donutil". Kdy to bylo vyhleno, zaznl z davu bouliv potlesk; nebot' astnici slavnosti, kdy dostali od krle milost, ze sam radosti odpovdali na to dobrodin pochvalou. Vyhnanci byli na slavnosti vichni, potem pes 20 000. Vtina (obc) pijmala nvrat vyhnanc jako vc blahodrnou, ale Aitlov a Athan se pro ten zsah mrzeli a zlobili. Aitlov toti vypudili Oiniady z jejich vlasti (Akarnnie) a oekvali za sv nezkonn jednn patin trest; vak tak krl pohrozil, e nikoli synov Oiniadskch, ale on sm je ztrest; a podobn Athan, kte rozdlili Samos svm klrchm, nehodlali tento ostrov dnm zpsobem vydat. Protoe se vak s (Alexandrovou) brannou moc nemohli mit, zachovvali prozatm klid, vykvajce vhodn pleitosti, kterou jim osud rychle pinesl. (9) Kdy toti zanedlouho Alexandros zemel a nebylo syn, kte by nastoupili na trn, odvili se dt se do boje za svobodu a za spolen prvenstv ek.
Diodros Sicilsk, Historick knihovna XVIII, 8 - 9

Ptolemaiovsk Egypt Zkon Ptolemaia II o olejnm monopolu

(papyrus z Fajjmu, r. 259/8 p. n. l.)

165
(42) Jakmile nastane as ke sklzen sezamu, ricinu a afrnu, ohls to zemdlci nomarchovi i toparchovi, a kde nomarchov ani toparchov nejsou, oikonomovi. Ti pizvou toho, kdo m monopol. Dritel monopolu se s nimi dostav na pole a provede s nimi odhad. (Krlovsk) lid a ostatn zemdlci provedou odhad svch sklizn podle jednotlivch druh (jet) ped sklzenm a vyhotov s majitelem monopolu (vkupn) smlouvu, dvojmo a zapeetnou. Zemdlci tam nap, jak mnoho od toho i onoho druhu kad zasil, a to pod psahou, a jak vysoko (sklize) odhaduj; smlouvu at' zapeet a at' pipoj svou peet' i nomarchv nebo toparchv zstupce. (43) ... Nomarchos nebo ednk pro pdly vyd jednotlivm zemdlcm osivo edest dn ped sklzenm plodin, a jestlie jim je nevyd nebo se nevyke, e zemdlci

vyseli plnovan mnostv, zaplat (odkodn) tomu, kdo si najal monopol, jako i pedepsan pokuty, a sm si vybere (nhradu) od neuposlechnuvch zemdlc. Vichni, kte jsou po venkov osvobozeni od dvek anebo maj vsi a pozemky na pd darovan nebo k vn propjen, odvedou vekerou sklize ricinu i ostatnch plodin, spadajcch pod olejn monopol, ponechave si dostaten mnostv na osev a dostanou cenu v mdn mn, za artabu sezamu 6 drachem, za artabu ricinu 3 dr. 2 oboly, za artabu afrnu 1 drachmu. ... (44) Pokud jsou na darovan pd vesnice, v tch nesmj zizovat dnou vrobnu oleje. At' uskladn v kad dln sezam, ricin i afrn v dostatenm mnostv. Olejnkm pikzanm do jednotlivch nom at' nedovoluj pechzet do jinch nom. Paklie nkte pejdou, m provozovatel monopolu i oikonomos a jeho tajemnk prvo je zatknout. Olejnky at' k sob nikdo nepijm. Paklie je nkdo vdom pijme nebo je na pkaz nevyd, zaplat za kadho olejnka 3000 drachem a olejnk budi zaten.
B. P. Grenfell, Revenue Laws of Ptolemy Philadelphus, 42 - 44.- in: Antika v dokumentech, sv.1, .257

Dioiktovy smrnice pro oikonomy vech kraj

(papyrus z Tebtynis, konec 3. stol. p. n. l.)

166
... Kdykoli je ukonen osev, bylo by dobe, kdybys konal obhldku peliv; tak se toti pesvd na vlastn oi, co vzelo, a snadno zjist, co nebylo dn oseto nebo co vbec zstalo neoseto; pozn z toho, kdo byl nedbal, a vysvitne ti, zda nkte nepouili osiva k nemu jinmu. A aby kraj byl tak oset podle osevnho plnu, to pokldej za jeden ze svch nejnalhavjch kolu; a jsou-li snad nkte dvkami peteni nebo docela vyerpni, nenechvej to bez vyeten. Poid' tak soupis krlovskho i soukromho skotu, uvanho v zemdlstv a vnuj vemonou pi tomu, aby mld'ata toho krlovskho, jakmile zanou rt pci, byla pedna do teletnk. Dbej i o to, aby obil, kter je v krajch, vyjma to, kter se spotebuje na mst jako osivo nebo kter nelze dopravovat po vod, bylo svezeno dol (k Nilu); pak bude snadn naloit je na prvn luny, kter pistanou, a k tto vci se nikdy nemj ledabyle. ... Navtvuj i tkalcovny, ve kterch se tkaj pltna , a pii se obzvlt o to, aby co nejvce stav pracovalo, tak aby tkalci tak splnili pln, pedepsan pro kraj v (pslunm) odvtv. Jestlie nkte nevyrob pedepsan poet kus, necht' zaplat cenu podle vyhlky za kad druh. Tak aby tkaniny byly jakostn a aby mly hustotu podle pedpisu, o to peuj nikterak ledabyle. Navtvuj tak moidla, ve kterch se pere surov len... Pezkoumej ty ze (statnch) dchod i po vsch, je-li to mono - a to zejm nebude nemon, vnujete-li se vci horliv - a ne-li, po okresech, piem pi tom pezkoumvn uznvejte z pennch dvek jen to, co se vyplc do banky, a z obilnch i olejnch vrobk to, co se odvd vbrm zrna. ... Dle, protoe i dchod z pastvin pat mezi nejdleitj, nejlpe by stoupl, kdybyste co nejdokonaleji provdli soupis (dobytka). ... Dbej i na to, aby zbo nebylo prodvno dre

ne za pedepsan ceny. A pokud vrobky nemaj pevn ceny, nbr vrobci mohou urovat, jak chtj, i toho si vmej nikterak ledabyle, uri pimen zisk na prodvanm zbo... Dle peuj o to, aby vysazovn obvyklch strom se dlo v phodn as, strom u dosplch, vrb a moru, dle v msci choiach akci a tamaryk. Ostatn je teba vysazovat na krlovskch hrzch a sazenice szet na zhony, aby se jim dostalo potebn pe a vasnho zalvn...
B. P. Grenfell etc., The Tebtunis Papyri, 703.- in: Antika v dokumentech, sv.1, .262

Tkalci hledaj zamstnan

(papyrus z Filadelfie, r. 256/5 p. Kr.)

167
Znna zdrav brat Apollofans a Dmtrio, emeslnci znal tkan ltek ze vech druh vlny. Kdyby ti pilo vhod a potebuje-li prv, jsme ochotni ti nabdnout sv sluby. Slyeli jsme toti o slv msta i o tob, jak jsi skvl a spravedliv jeho pedstaven. Rozhodli jsme se proto odebrat se k tob do Filadelfie. Jsme tu my dva a pak nae matka a ena. Abychom mohli pracovat, zamstnej ns, hod-li se ti to. Bude-li si pt, budeme vyrbt svrchn roucha musk, spodn atstvo, psy, plt, zvsnky na mee, popruhy, pokud se te enskho odvn, aty s postrannmi rozparky, ly, dlouh roucha, irok at s purpurovm lemovnm po obou stranch. Bude-li si pt, meme zauovat i druh do emesla.
Tajemstv papyr, s.51

padek ptolemaiovskho zemdlstv

(papyrus z Tebtynis, r.119 p. Kr. - petice vydranch zemdlc)

168
Kroniovi, veliteli stre v Kerkeosiris, od starosty Harmiysia a krlovskch zemdlc tame. Okresn psa Marres pichz asto do vsi, provzen mnoha jinmi, opsanmi meem, a s krajn surovost ustavin dotr na eny tch i onch z ns, aby vydral, neohleje se na zruky, kter mme od Lsnie, (krlova) pbuznho a stratga. A z t piny, kdy mnoz z ns byli jati podezenm, rozeli jsme se do okolnch vesnic. Nsledkem toho nemme monost vybrat dluhy (penze) na njemn a vnce. Proto ti pedkldme dost, abys pslunm (initelm) nadil, aby Marres byl voln k odpovdnosti, vyden

penze nahradil a byl pimen potrestn, tak abychom se my mohli v klidu vnovat vybrn a aby krl o nic nepiel. ij blaze.
B. P. Grenfell etc., The Tebtunis Papyri, 41.- in: Antika v dokumentech, sv. 1, . 298

Zatyka na uprchl otroky

(papyrus z Fajjmu, r. 259/8 p. Kr.)

169
Psiklovi. Jsi-li zdrv, je dobe; i my jsme zdrvi. Hlsil mi Krotos, e jsi mu psal, e uprchl ho (otroci) jsou podle udn u Kollochuta a jeho bratra Zaidela a e se d za jejich vydn 100 dr. stbra. Udlal bys tedy dobe, kdyby ses vemon vynasnail, aby byli zateni, a kdybys je pedal Stratnovi, kter ti doruil tento list. Nebot' uin-li tak, zavd se mi. Co na to snad vynalo, budeme ti hradit.
C. C. Edgar, Zenon Papyri (Catalogue gnral des Antiquits gyptiennes du Muse du Caire), 59015. - in: Antika v dokumentech, sv.1, .263

Papyrus z Hornho Egypta, r. 145 p. Kr.

170
V Alexandrii uprchl otrok Aristogena, syna Chrsippova, vyslance maloasijskho msta Alabandy; jmenuje se Hermn, jinak zvn i Neilos, rodem Sr od Bambyky, str asi 18 let. Je stedn postavy, holobrad, se siln vyvinutmi ltkovmi svaly, s dlkem na brad, m matesk znamnko u nosu na lev tvi a jizvu po kousnut nad levm koutkem st. Na pravm zpst m vytetovna ciz psmena. M s sebou vek s temi osmidrachmovmi mincemi z puncovanho zlata, deset perel, elezn krouek, na nm je zavena ndobka na olej a heblka, a na sob ml bedern ps a cestovn plt'. Kdo toho otroka pivede zptky, dostane ti talenty mdi, kdo na nho uke v chrmu, dva talenty, a kdo ho objev skrytho v dom zmonho pna, na kterm lze vymhat odkodn, pt talent. Zprvy podejte do adovny stratga. Zrove s nm je na tku t Bin, otrok Kallikrata, jednoho z vych ednk krlovskho dvora. Uprchlk je mal postavy, irokoramenn, s tlustmi ltky, svtlch o. Dotyn utekl s pltm, s atem, jak nos mlad otroci, a s enskou skkou v cen 6 talent a 500 drachem mdi. Kdo pivede tohoto otroka, dostane tot, co je vypsno na pedchzejcho. I o tomto podejte zprvy do adovny stratga.
Tajemstv papyr, s.93

Veobecn amnestie za Ptolemaia VIII

(papyrus z Tebtynis, r.118 p. Kr.)

171
... Pikazuj tak, aby vichni klrchov a vichni dritel posvtn pdy i zem postoupen i ti, kdo zabrali krlovskou, a vichni ostatn, kte dr vce pdy, ne jim nle, vyklidili vechno, co dr navc, aby se pihlsili a zaplatili vnos za jeden rok, nae budou osvobozeni od dvek za dobu do roku 51... Pikazuj tak, aby ti, kdo obdlvaj v zemi vinice nebo zahrady, jestlie je oszej na pd zaplavovan nebo such mezi rokem 53 a 57, byli zprotni dan na 5 let od doby oszen, a ponajc estm rokem, aby po dal ti platili mn, ne je pedepsno, a to (a) tvrtho roku, a ponajc devtm rokem, aby vichni platili tak jako ostatn dritel obhospodaovateln pdy. Obyvatelm oblasti alexandrijsk se vak ke lhtm pro (zemdlce v ostatn) zemi pidaj ti roky dal. Pikazuj tak, aby ti, kdo koupili z krlovskho majetku domy nebo vinice nebo zahrady nebo jin nemovitosti nebo korby nebo nco jinho jakmkoli zpsobem, je dreli prvoplatn, a domy aby nepodlhaly ubytovac povinnosti. ... Nikdo at' nevybr dnm zpsobem nic od zemdlc, njemc vroby, od tch, kdo pispvaj na (sttn) dchody, od vela a ostatnch ve prospch strateg, velitel stre nebo vrchnch strc nebo oikonom i jejich podzench nebo jinch ednch osob. ... Pikazuj tak, aby ani strategov, ani jin edn osoby nenutili nikoho z obyvatel zem konat jim soukrom sluby, ani aby neuvali jejich potah pro svou soukromou potebu, ani aby jim neukldali krmit telata nebo (jin) obtn zvata, ani aby od nich nechtli husy i drbe nebo vinn i obiln plody za (vkupn) cenu ani pi obnovovn (zruk), ani aby je nenutili pod dnou zminkou pracovat zadarmo. ... Dle zakazuj, aby kdo na jakkoli zpsob uval korb pro soukromou potebu.
B. P. Grenfell etc., The tebtunis Papyri, 5. - in: Antika v dokumentech , sv.1, .300

Helnistick kultura

Alexandrie
172
(1) Po pjezdu do Kanbu obeplul (Alexandros) dokola jezero zvan Maria a vystoupil z lodi tam, kde nyn le msto Alexandria, pojmenovan podle nho. Usoudil, e toto msto

se pekrsn hod k tomu, aby zaloil msto, je by se mohlo v budoucnosti blahobytn rozvjet. Pojala ho touha uskutenit ihned tuto mylenku. Sm vyznail znakami rozmry msta a uril, kde se v nm m postavit nmst, kolik v nm m bt chrm a pro kter bohy (eck i egyptskou sidu) a kudy maj probhat hradby kolem msta. Pro ten el vykonal obti, je slibovaly podniku zdar. (2) ... Alexandros pr chtl vlastn rukou zanechat stavitelm znaky pro stavbu hradeb. Kdy nebylo po ruce nic, m by mohla bt linie po zemi vyznaena, tu piel jeden ze stavitel na npad, aby byla snesena na hromadu vechna mouka, kterou vojci nesli v ndobch, sypat ji na zem podle krlovch pokyn a tmto zpsobem vyznait obvod hradeb tak, jak jej Alexandros chtl mstu dt.
Arrinos, Taen Alexandra III, 1 - 2

173
Korunou vech mst je ovem Alexandria, kterou proslavuj mnoh vynikajc skutky jejho nanejve vznamnho zakladatele i vynalzavost architekta Deinokrata. Ten toti, kdy vytyoval mohutn i krsn hradby, posypal pi nedostatku vpna, kterho se zrovna nalo jen mlo, vechny obvodov ry moukou, co nhodou pedurilo, e toto msto od t doby oplv hojnm mnostvm potravin. V Alexandrii foukaj zdrav vnky a ovzdu je tam klidn a mrn, a jak ukzala zkuenost zskan za dlouh vky, nen tm jedinho dne, aby obyvatel toho msta nevidli jasn slunce. Protoe toto pobe s oidnmi a zkenmi pstupovmi cestami suovalo pedtm plavce etnmi nebezpemi, Kleopatru napadlo postavit v pstavu vysokou v, je se jmenuje podle msta, kde stoj, Faros, aby svm svtlem poskytovala v noci sluby lodm, kdy nkdy - piplouvajce z Parthenskho nebo Libyjskho moe a nepozorujce na iroce prohnutm pmo dn horsk viny ani nznaky tes - narely na mkk a pilnav psiny a ztrosktvaly.
Ammianus Marcellinus, Soumrak msk e XXII, 16 ,7 - 9

Menandrovy vroky
174
4 Nejlepm uitelem bude ti sm ivot. 27 Charakter mue pozn podle jeho ei. 71 Kdy se ti dobe vede, ptel jsou blzko. 75 Nkdo rd jd, jin zas rd pospv. 122 Nejlep kolou ivota je pkn hl. 148 Okrasou en je povaha, ne klenoty. 155 Podn ena (je) svmu domu kormidlem. 160 Pohldni k sousedm, kdy se chce oenit. 173 Jak lovk ije, pozn podle chitnu.

229 230 292 364 385 403 409 532 546 673

Mus jst zpsobn, kdo jd u cizch. Sm sebe nikdo neprohls za niemu. Ml, nebo promluv lpe, neli um mlet. Jak smla na tt je patn manelka. Jak ohe zlato zkou ptele zl as. Nejhez re roste v okopanm sad. Lep je mlet neli mluvit zbyten. Noc odpov a den vykonv prci. Me me zradit tlo, slovo zase mysl. Pozorn putuj dlouhou pout ivota.
Menandros, Citty a slov, in: Menandros, Komedie pro vedn den, s.357- 371

Filozofov. Diogens ze Sinpy (asi 412 - 323 p. n. l.)

175
(20) Diogens, syn smnrnka Hikesia, pochzel ze Sinpy. Diokls vykld, e odeel do vyhnanstv, ponvad jeho otec, jen ml veejnou smnrnu, padlal penze. ... (21) Nkte vak tvrd, e padlal penze (sm Diogens), kter dostal od otce. Ten pr zemel ve vzen, kdeto Diogens uprchl a piel do Delf... Kdy se dostal do Athn, pidal se k Antisthenovi. ... (27) Byv otzan, kde v Hellad vidl zdatn mue, odpovdl: "Mue nikde, hochy vak v Lakedaimnu". ...Gramatikm se divil, e vyhledvaj chyby Odysseovy, sv vlastn vak neznaj. Prv tak se divil hudebnkm, e lad struny na lye, stavy sv due vak maj nesladn; matematikm, e vzhlej ke slunci a msci, pezraj vak, co maj u nohou; enkm se divil, e o spravedlnosti horliv mluv, ale spravedliv nejednaj... (29) ... Menippos vypravuje v Prodn Diogena, e kdy byl Diogens zajat a pi prodvn se ho ptali, co um dlat, odpovdl: "Vldnout mum."... (30) ... Xeniadovi (korintskmu bohi), jen ho koupil, kal, e ho mus poslouchat, i kdy je jeho otrokem; nebot' byl-li by otrokem lka nebo kormidelnk, tak by ho poslouchal. Eublos pak vykld ve spise, kter m nadpis Prodn Diogena, e tak vedl syny Xeniadovy, e po ostatnm uen jezdili na koni, stleli z luku a z praku a vrhali otp... (31) Hoi si pamatovali mnoho mst z bsnk a spisovatel i ze spis samho Diogena, on pak jim podval vemon strun nvody k dobrmu zapamatovn. Doma je uil, aby se sami obsluhovali, spokojujce se s prostou stravou a s pitm vody... (32) ... Vypravuje se te o Alexandrovi, e ekl: "Kdybych nebyl Alexandrem, chtl bych bti Diogenem!"
Diogens Laertios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof VI, 20 - 21; 27 - 32

Epikros (341 - 271 p. Kr.)

176
(1) Epikros, syn Neoklev a Chairestratin, byl Athan z dmu Gargttu... Hrakleids ve Vtahu ze Stina a t jin vykldaj, e vyrostl na Samu po jeho obsazen Athany (r. 352/1 p. Kr.). Kdy mu bylo osmnct let, piel pr do Athn, kdy byl v Akadmii Xenokrats a Aristotels dlel v Chalkid. Po smrti Alexandra Makedonskho a po vyhnn Athan ze Samu Perdikkou odeel pr ke svmu otci do Kolofnu. (2) Strvil tam njak as a shromdil kolem sebe ky, ale potom znovu odeel do Athn. Njak as pstoval filozofii spolen s jinmi, ale potom vyuoval samostatn, zaloil kolu po sob pojmenovanou. Zaal se zabvat filozofi, jak sm prav, kdy mu bylo trnct let. ...

Z hlavnch mylenek Epikra (139 - 154):

XVI. Jen mlo zasahuje do ivota mudrcova nhoda; nejvt a nejhlavnj vci spravoval, po vechen as ivota spravuje a bude spravovat rozum. XVII. Spravedliv lovk je nejklidnj, nespravedliv vak je pln nejvtho neklidu. XXII. Je teba mt na zeteli prav cl ivota a kadou bezprostedn jistotu, podle n posuzujeme sv mnn; jinak bude ve plno pochybnost a zmatku. XXVII. Ze veho, co pipravuje moudrost pro blaenost celho ivota, je daleko nejdleitj zskn ptelstv.
Diogens Laetrios, ivoty, nzory a vroky proslulch filozof X, 1 - 2; 144; 146 - 148

Znn (kolem r. 300 p. Kr.)

177
(1) Znn, syn Mnsev nebo Dmev, pochzel z Kitia na Kypru, helnskho msta, je mlo foinick osadnky. ... (2) ... Byl kem Kratetovm; potom pr t poslouchal Stilpna a deset let Xenokrata...

(5) ... Prochzeje se sem a tam v pestrm sloupoad, zvanm t Peisianaktijskm, podle maleb Polygntovch pak pestrm, konal sv pednky, chtje t zabezpeit toto msto; nebot' za vldy "ticeti" bylo tam odsouzeno k smrti na tisc tyi sta oban. Sem tedy pichzeli stle lid poslouchat Znna, a proto byli nazvn stoiky a stejn i jeho ci, dve nazvan znnovci, jak tvrd Epikros v listech. ... (6) Athan si Znna tak velice vili, e u nho uloili i kle od hradeb a poctili ho zlatm vncem a bronzovou sochou. ...

(18) kal t, e dokonal sloen ei bezvadn mluvcch lid se podobaj stbrnm mincm alexandrovskm; jsou toti pkn napohled a pkn zaokrouhlen jako mince, ale proto o nic lep. ei opan sloen pak pipodoboval k attickm tydrachmm, je jsou sice raeny nedbale a neumlecky, maj vak asto vt vhu ne vtvory krsn zhotoven.
Diogens, Laertios. ivoty, nzory a vroky proslulch filozof VII, 1 - 2; 5 - 6; 18