ARBATEL

z magie starch
neboli

Nejvy studium moudrosti

VE VEM OBRACEJ SE NA PNA A NEMYSLI, NEKEJ A NEI NIEHO, EHO SI BH NEPEJE

Podle pvodnho vydn

KAPITOLA I.
Pomlouva zrazuje co tajn v, ale kdo m vrn srdce, toto skrv. Prpov 11.1 ARBATEL. Z magie Starch, nebo-li nejvy studium moudrosti. Ve vem obracej se na Pna a nemysli, nekej a nei nieho, eho si bh nepeje. Arbatel o magii nebo-li nauce duch Starch, magii to jak Mg lidu Boho, tak i o magii pohansk, za elem proslaven lsky Bo nyn poprv postaven na svtlo vi belskm arodjm a opovrhovatelm dar boch, avak k prospchu (uitku) vech tch, kte vdn

uvaj dar boch pro blaho vlastn a blaho svho blinho.

Tato kniha m devt stat, z nich kad obsahuje 49 aforism nebo-li prpovd. Prvn sta je vodem do magie, kter v nsledujcch 49 vtch obsahuje nejveobecnj nauky tohoto celho umn Druh sta pojednv o magii mikrokosmick, to znamen, co lovk nebo-li Microcosmus svm duchem nebo geniem, kter mu jeho zrozenm byl pidlen, magickm zpsobem uiniti nebo vykonati me. Tet sta pouuje o olympijsk magii, co lovk me zpsobiti pomoc duch nebes nebo oblohy a jak je jimi ovlivovn. tvrt sta mluv o Hesiodick a Homerick magii. Tato pouuje o psoben pomoc duch zvanch kalodmon, to jest duch dobrch, kte nechovaj neptelsk pocity vi lidskmu pokolen. Pt sta pojednv o msk nebo Sibylick magii, je psob duchy ochrnci, mezi n jest rozdlen okruh zemsk. Toto jest vten magie. Tamt pat Druidov se svm uenm. est sta je Pythagoreick magie, kter m co initi pouze s onmi duchy, jim jest dna a nazena nauka o vech umech slujc: fysika, lkastv, mathematika, alchymie a podobn. Sedm sta obsahuje magii Apollonovu a jemu rovnch, kter je sms magie msk a microcosmick a pece m tu zvltnost, e m t moc nad tmi duchy, kte jsou znepteleni s pokolenm lidskm. Osm sta pojednv o hermetick nebo-li egyptsk magii. Tato hovo o rznch pohanskch bozch bydlcch v chrmech. Devt sta shrnuje onu magii, kter zvis jedin na Slov Bom a nazv se magi profetickou.

Prvn sta knihy ARBATELOVI nebo-li vod do MAGIE.

Ve jmnu Tvrce vech kreatur, viditelnch i neviditelnch, jen tm, kte k nmu volaj, tajemstv vech nebeskch poklad in pstupnmi a tyto bez mry a potu otcovsky a dobrotiv sdluje. Nech nm pole po svm zrozenm synu JESU KRISTOVI sv sluhy, vykladae tajemstv, abychom mohli napsati knihu Arbatel o nejvych tajemstvch, kter lovku pslu vdti a jimi si sm poslouiti, ani by zheil. Amen.

Prvn sedmina aforism:

I. Kdo tou zvdti tajemstv a vci skryt, nech rovn dovede udreti v tajnosti tajemstv, vci, je vak m projevovati, nech projevuje a ty, kter tu maj zstati zapeetn a uzaven, nech zapeet a uzave a nedv to, co je svat na pospas psm nebo nepedhazuje perly svinm. Tohoto pikzn budi pamtliv a zachovvej je dobe, pak se projev ti oi ducha a uvid, e ti s hry bude projeveno ve, po em tv due tou, naklon si t andly Boha a prody vt mrou, ne si kdy lidsk srdce pti me a sm. II. Ve vech vcech volej jmno Pn a ani bys se dovolval Boha, pomoc jeho zrozenho syna, nepodnikej nieho ani v mylenkch ani v inech; pouvej vak duch, kte ti jsou Bohem pni a dni, aby ti slouili co poslov Bo, bez drzosti a zpupnosti vi Pnu duch, a pouij

zbvajcho asu tvho ivota ke cti Bo a ku prospchu svmu, jako i tvho blinho. III. ij osamocen a prchej ped ptelstvm davu a nenech uplynouti as marn; sna se o to, prokazovati komukoliv dobr a uvej svch dar ke cti Bo; bu pilnm ve svm povoln a Slovo Bo nech nikdy nevymiz z tvch st. IV. Poslouchej ty, je t k dobrmu nabdaj, prchej ped vekerm zbytenm otlenm a zvykni si na vytrvalost a vnost v slovech i inech; odporuj pokuen pokuitele Slovem bom, vysthej se svtu a jeho slovu, hledej vak to nebesk a nespolhej na vlastn moudrost, nbr pi vekerm svm ponn na Boha, svho pna, podle uen Psma, kter tu prav: Nevme-li, co mme uiniti, tak zvedme, Boe, k Tob svj pohled a oekvme pomoc od Tebe; nebo tam, kde ns lidsk pomoc opout, tu zjevuje se nm pomoc Bo dle Philonova vroku. V. Miluj Boha z celho srdce, z cel due, vemi svmi silami a svho blinho jako sebe samho, pak t pn ochrn jako oko v hlav a zachrn t ode veho zlho, napln t vm dobrm a tv due nebude touit po niem, jeho by ses nestal asten, ty jen hle, aby tv touhy slouily ku blahu tvho tla i due. VI. emu ses nauil, to asto opakuj a dobe to vtpuj svmu duchu; u se mnohmu, ale ne mnohonctermu, nebo lidsk povaha neme rozumti vem vcem, nebo snad jen tehdy, kdy nkdo byl k tomu s hry milostiv osvcen; takovmuto nen nic pli vysokm, nic pli sloitm, ne aby na to nestail. VII. Volej mn v den strasti, tak t chci vyslyeti a bude mne blahoeiti, vece Pn. Kad nevdomost vak jest strast due; proto ve sv nevdomosti volej Pna a on t vysly, bu vak pamtliv, abys Bohu jedinmu dval est a promluvil stejn se almistou; ne nm, Pane, ne nm, nbr svmu jmnu est dvej.

Druh sedmina aforism:

VIII. Jak Psmo dokazuje, dv Bh kad osob a vem vcem jejich jmno a zrove s nm kadmu pidluje jeho slu a ad ze svch poklad, na p. povahy a konstelovan slova nemaj svou slu a svj inek, ne z figur a ne z vslovnosti, nbr ze sly nebo z adu, kter Bh k takovmu jmnu nebo charakteru nadil, nebo nen dn sly ani na nebi, ani na zemi, ani v pekle, kter by nepochzela od Boha, a proto, kdy Pn Bh tomu chce nebo naopak, nedovedou takov charaktery a jmna docliti samy od sebe dnho inku. IX. Nejvy moudrost je ta, kter je v Bohu, nato nsleduje ta, je pebv v duevnch tvorech; pak ta, ve tvorech tlesnch a za tvrt ta, kter spov v prod a ve vcech prodnch. Pak v dalek vzdlenosti nsleduj duchov odpadl a uschovan pro den soudu. est msto zabraj duchov pekla, kte jsou sluhy trestu; za sedm konen nejsou tmi nejvznamnjmi pygmeji nebo-li trpaslci a duchov, kte pebvaj v elementech. Je dobe znti vekerou rozdlnost moudrosti ducha a moudrost tvor, abychom mohli bti jisti, co si meme a mme vzti k svmu pouit a uitku od kadho, a jak se toto m stti, nebo vichni tvorov jsou vytvoeni k slubm a uitku lovka, jak dokazuje Psmo svat, rozum a zkuenost. X. Bh, vemohouc Tvrce nebe a zem, vech vc viditelnch a neviditelnch, dv se v Psm svatm poznati a jako otec, kter sv dti se srdce miluje, ns u, co je pro ns prospn a co kodliv, emu se mme vysthati a co pijmati a takt ns pislibovnm doasnch a vcnch dobrodin vychovv k poslunosti vi jeho rozkazu, a prohlenm svch trest zastrauje a zrazuje ns z toho, co je pro ns kodlivm. Proto budi tvoj nejvy pl, aby ses dnem i noc cviil v hloubn o Psmu Svatm, abys tu i tam a na vky vkv byl blaenm. i, emu t Psmo u, pak bude ti. XI. slo tyi je slo pythagorejsk a prvn slo kvadratick; proto zde klademe zklady v moudrosti, podle projeveno moudrosti Bo v Psmu Svatm a k posuzovn elu prody. Toho, jen jedin na Bohu lp, mus bti posluna moudrost vech kreatur a mus mu slouiti, a chce i

nechce. V tom se projevuje vemohoucnost Bo, proto zle ve na tom, aby bylo na vl, aby nm kreatury slouily, a abychom dovedli rozeznati kreatury ochotn od neochotnch, abychom se t nauili, jak si mme pisvojiti vdomosti a ad kadho stvoen. Toto umn vak dv samojedin Bh. Komu Bh chce, tomu zjev sv tajemstv, komu vak sv pokladly sdliti nechce, ten mu je proti jeho vli neodejme. Proto se na ns slu, abychom si umn magie vyproovali jedin od Boha, kter nm tuto milostiv poskytne. Nebo On, jen nm daroval svho Syna a nm dal prositi o jeho svatho ducha, podman nm tm vce celou tvorbu vc viditelnch i neviditelnch. Ve, o proste, obdrte; pihlejte vak, abyste dar boch nezneuvali, pak ve bude slouiti k va blaenosti. Pede vemi vcmi vak bdte nad tm, aby vae jmna byla zapsna v nebi, nebo to jest mnohem bezvznamnj, aby vs duchov poslouchali, ne aby vs Kristus napomnal. XII. V apotolsk legend2 k duch k Petrovi podle vidin, kdy byl citovn setnkem Corneliem: Sejdi dol a nepochybuj, nebo j jsem jich poslal. Takto byla s potku vechna uen uena stn svatmi andly, jak vidno z monument Egypan. Tato umn byla mezitm lidskmi mnnmi a ponnm zlch duch (kte naseli svou plevel v dti nevry) zfalovna a zneiovna, jak vysvt ze Sv. Pavla a Hermesa Trismegista. Nen nyn nadle lep cesty ni zpsobu, pivsti umn zase na starou rove dokonalosti, ne svatmi andly a duchy Boha, nebo prav vra plyne ze slyen. Abys vak byl jist pravdou a nepochyboval o tom, zda duch, jen s tebou hovo, mluv vci pravdiv i liv, to zle na tv ve a dve v Boha, abys byl s to ci s Pavlem: Vm a jsem si jist tm, komu dvuji, nebo dn vrabec nespadne na zemi bez vle Bo, o mn nech t Bh oklamati falenkem, kdy sm na Bohu lp a u nho zstv. XIII. Tm lpe ije a ve co ije, to ije v nm a on je pravdiv, ten JEHOVA, jen dv bti vem vcem to m jsou. Vytvoil Slovem z nieho ve co tu jest, aby to takov bylo, pojmenovv vechny hvzdy a vojsko nebesk svmi Jmny vlastnmi. Komu Bh projev Jmna svch stvoen, ten zn a pochop pravou slu, ctnost, vlastnost, podek a vldu vech stvoen, jak viditelnch, tak neviditelnch. Dk je mu zapoteb, aby dostal od Boha moc a slu,aby sly skryt v celm stvoen uvedl v jejich zpsobnost a ze tmy na svtlo, aby zpsobily a dokzaly to, co zpsobiti nebo vykonati mohou a dovedou. Proto mus bti tvou snahou znti jmna duch, to jest jejich ad a moc danou jim Bohem a aby jim byli uinni k tvm slubm, tob poddni a posluni a tob naklonni, jako Raphael byl pidruen Tobiovi, aby otec uzdravil, syna z nebezpeenstv smrti zachrnil, a jeho enu mu pivedl, Michael vldl lidu Bomu, Gabriel, posel Boha byl posln k Danielovi, Marii a k Zachariovi, otci Jana Ktitele. Tak i tob, popros-li, bude dn jeden z duch, jen by t uil tomu, co v prod tou zvdt srdce tv. Pouvej ho ve strachu a chvn ped Tvrcem, Spasitelem a drcem blaenosti, to jest Bohem Otcem, Synem a duchem Svatm. Nenechvej dn pleitosti k tomu, aby ses nauil nemu uitenmu, bu pilen a horliv ve svm povoln, tak nebude strdati ve vech vcech potebnch. XIV. Tv due ije vn tm, jen t stvoil; proto volej Boha, tvho Pna a sloui jemu samotnmu. Toho vak uin, kdy uv, k jakmu konci a pro jsi byl stvoen a co dluhuje Bohu a svmu blinmu. Bh poaduje na tob tvou celou dui, abys ctil jeho Syna a uchoval jeho Slova ve svm srdci: vol pak k nmu, pak splnil vli svho Otce, jen je na nebesch; svmu blinmu vak jsi povinovn kony lsky a abys vechny, je hledaj u tebe pomoc nebo maj s Tebou spoleenstv, vedl k tomu, aby ctili Syna: tj. zkon a proroky. Ve vcech vezdejch m volati Boha, tvho Otce, aby ti daroval, eho je ti teba k zachovn tohoto ivota a z dobrotivch dar boch, a ji jsou duchovnmi i tlesnmi statky, m podarovati rovn svho blinho. Takto se m modliti k BOHU: O Pane nebes i zem, ty Tvre vech viditelnch i neviditelnch stvoen, j nehodn lovk volm k Tob na tvj rozkaz, Jeem Kristem, tvm zrozenm synem, abys mi dal svho Svatho ducha, jen by mne v Tv pravd ke vemu dobrmu vedl a provzel. AMEN. Jeliko pak t ze srdce toum poznati dokonale mry tohoto ivota nm potebn, tyto vak jsou obklopeny tak hustou temnotou a zfalovny a poskvrnny tak mnohmi lidskmi mnnmi, e

dobe poznvm a pozoruji, jak nemonm jest pro mne, nemm-li v Tob svho uitele, dosci vlastnmi silami njakou znalost, chtj mi poslati jednoho ze svch duch, jen by mne vemu nauil, eho Ty si peje, abychom mi lid znali, co slou k Tv chvle a cti a k uitku naeho blinho. Dej mi t uenliv a rozumn srdce, abych to, emu mne u, brzo a snadno pochopil a uzamkl ve svm srdci, abych z nho opt toto Tv uen bral jako z Tvch nevyzpytatelnch poklad a tyto sob, kde poteba si toho vyaduje, ku slv Tv prospnmi uinil. Podaruj mne t milost, abych Tvch velkch dar pouval pokorn v bzni a chvn ped nam Pnem Jeem Kristem jako i Duchem Svatm. AMEN.

Tet sedmina aforism:

XV. Olympijt duchov sluj ti, kte obvaj vesmr a hvzdy vesmru a maj rozhodovati o osudech a rozdleti je pokud se Bohu zlb a on tomu dopout; nebo nikomu, kter pebv pod ochranou Nejvyho, nebude moci ukoditi ani zl duch, ani zl osud. Kad z olympijskch duch vak u a vykonv to, co mu jeho souhvzd, kter mu je pidleno pikazuje a naznauje, akoliv bez svolen Boho nic neme podnikati. Nebo jest to Bh samojedin, schopnost umn a vykonvn. Boha, Tvrce vech vc, poslouchaj vechny vci nadnebesk a nebesk, jako i to, co jest a pebv v prvcch a v pekle; proto smuj k tomu, abys ve, co podnik a in, podnikl s Bohem, tak zsk ve tv ponn astn zakonen a konec, jak dosvduj djiny celho svta a denn zkuenost s bohabojnm je mr, bezbon vak mvaj nesvry, prav Bh. XVI. Sedm ad a panstv runch jest ve vesmru, jimi Bh chce mti ovldnut cel svt. Jejich viditeln souhvzd jsou ARATRON, BETHOR, PHALEK, OCH, HAGITH, OPHIEL, PHUL, olympijskou mluvou takto nazvna, z nich kad velk vojsko vesmru m pod sebou. Aratron m pod sebou 49 provinci, Bethor vldne 42 provincim, Phalek m pod sebou 35 provinci, Och 28, Hagith 21, Ophiel 14, Phul 7, take vechny provincie vesmru potem obnej 196, v nich 7 vldc vykonv svou vldu, jak se toto ve vysvtluje v Astronomia Grati. Zde vak chceme ukzati, jak tato knata a mocnosti se pivedou k ei. ARATRON zjevuje se v sobotu v prvn hodin a dv pravdivou odpov o svch provincich a o tom, co jim je podzeno. Tak zjevuj se i ti druz ve sv dny a hodiny; i vldne kad z tchto svtu 490 let. edest let ped zrozenm Kristovm poala vlda knete Bethora a trvala a do r. 430 po Kristu. Jeho nsledoval kne Phalek a k r. 920, pak Och a do r. 1410, a dle pak Hagith a do r. 1900. XVII. Sedm knat nazv a pivolv se jedin magickm umnm, aby se zjevili viditelnm a neviditelnm zpsobem a sice ve dny a hodiny, v nich jsou pedstavenmi, svmi jmny a ady, je jim Bh dal a nadil, s pedloenm a ukznm svch povah, je bu sami dostali, nebo maj potvrzeny.

1. ARATRON: Aratron m ve sv moci ve to, m kdykoliv dovede psobiti zpsobem pirozenm, ve vcech k tomu pipravench a pedepsanch a sice vci takov, jak jsou v dle Astronomia Grati? pipisovny planete SATURNU. Vci vak, je z volnho rozhodovn me uiniti a jimi psobiti jsou tyto vci: 1. Me pemniti vechny vci, t zve neb bylinu v kmen, take jim zstv podoba kterou

2. 3. 4. 5. 6. 7.

ped tm mly. Pemuje poklady v uhl a oproti tomu poklady z uhl. Dv sluebn duchy s uritou moc. U magii, alchymii, fysiku. Spteluje lovku trpaslky a lesn sktky. in neviditelnm. Neplodn in plodnm (nerodn rodnm) a dv vysok st. Jeho charakter:

M pod sebou 49 krl, 42 knat, 35 satrap, 28 vvod, 21 sluh stojcch ped nm, 14 ptel poradc, 7 posl a vldne 36.000 legim duch. Jedna legie t 490 duch.

2. BETHOR: Bethor vldne takovm vcem, kter jsou pipisovny planet JUPITEROVI. Je-li zavoln zjev se brzy. Koho uzn za vhodna svho charakteru, toho pivd k velkm poctm, dv mu velk poklady, a opatuje mu duchy vzduchu, dvajc pravdivou odpov a opatujc vechny vci, jako drahokamy a lky, kter psob zzraky. Opatuje t sluebn duchy vesmru a me (chce-li tomu Bh tak) prodlouiti a zachovati ivot na 700 let. Jeho charakter:

Jemu je podrobeno 42 krl, 35 knat, 28 vvod, 21 rad, 14 sluebnk, 7 posl a 29 tisc legi duch.

3. PHALEG: Phaleg vldne ve vcech martickch (vlench) a jest knetem vlky. Komu d svj charakter, toho povyuje k velk hodnosti ve vlenictv. Jeho charakter:

4. OCH Och zpravuje vci solrick. Prodluuje ivot na 600 let pi dobrm zdrav, propjuje nejvy moudrost, dv a in pteli nejvtenj duchy, u dokonale vdu lkaskou, pemuje ve v ryz zlato a drahokamy, dv hojnost penz a zlata, a koho uzn hodna svho charakteru, ten jest od krl a knat svta velmi uctvn a za cennho povaovn.

Jeho charakter:

Jemu jest podrobeno 30.536 legi, ovld a upravuje vechny vci a jemu slou duchov dle poad svch centuri.

5. HAGITH: Hagith ovld vci nleejc Venui. Koho uzn za hodna svho charakteru, tomu dv krsnou postavu a krl ho co nejlpe. M okamit promuje ve zlato a zlato v m a opatruje takov duchy, kte tomu, jemu jsou pidleni, vrn slou. Jeho charakter:

M pod sebou 4 tisce legi duch a kadmu tisci v uritch dobch uruje za velitele krle a knata.

6. OPHIEL: Ophiel jest vldcem merkurilnch vc a toto jest jeho charakter:

Poet jeho duch obn 100.000 legi; propjuje duchy, kte poslou velmi lehce a u veker umn; koho obdaruje svm charakterem, ten doke za jeden okamik promniti rtu v kmen mudrc.

7. PHUL: Phul, vldce vc pslunch moi, m nsledujc charakter:

Promuje vechny kovy ve stbro, l vodnatelnost, propjuje duchy vodn, slouc

lovku v lidsk podob a opatuje st 300 let.

Co dle nutno pamatovati pi tchto tajemstvch: 1. Kad vldce psob vemi svmi duchy, za prv pirozen, to jest, jednm zpsobem, za druh ze sv vlastn vle, nezabrauje-li mu v tom Bh a nezdruje-li ho. 2. Me ve, co zpsobuje jinak pirozenou cestu v materii k tomu disponovan v dlouh dob uiniti a vydit t okamit, v materii nedisponovan, tak jako OCH, kne solrickch vc, v dlouhm ase vyrb zlato v horch, v mnoho kratm ase vak (toto doke) za okamik umnm alchymie, magickm zpsobem. 3. Opravdov a bosk mg me podle sv vle uvati k svm slubm vechny Bo stvoen, jako i slueb duch (vldnoucch celmu svtu). Proto ho poslouchaj zmnn vldci svta a jsou-li pivolni, pichzej a in, co jim se naizuje, avak ne bez vle a rozkazu Boho zrovna tak, jako se k vli Josuovi zastavilo slunce na nebi. Prmrnm mgm poslaj sv duchy, kte jich jsou posluni jen v uritch vcech; falen a bezbon mgy nevysly, nbr je pedvaj blm, aby si z nich tropili sv erty a vrhaj je v mnohoncter nebezpe a sice na rozkaz Boha, jak se dokazuje v hebrejci Jeremii v osm kapitole. 4. Ve vech elementech je sedm vldc se svmi vojsky, majc stejn pohyb se souhvzdmi a vdy poslouchaj ti ni ty vy, jak tomu u Philosophia Grati. 5. Z matina tla rod se lovk pro magii, kterm m bti sprvnm mgem. Jin vak, kte sami chtj vniknouti do takovho adu, tm se da neastn. Sem pat vrok Jana Ktitele: nikdo nech mu nic nebere, leda, e by mu bylo s hry dno.3 Kad charakter pochzejc od njakho ducha m svou psobivost a sl v tom, k emu byl dn, a sice po uritou dobu. Je vak nutno pouti ho v hodinu a v den t planety, j nle. 7. Bh ije a tv due ije, kdy bude dodrovati svazek, jen m s duchem, projevovatelem tajnost Bohu, e se stane ve, co ti Bh slibuje a pislibuje. XVIII. Jmna olympijskch jsou od jednch uvan a udvan tak, od jinch zase jinak, avak jen ona jsou inn, kter kadmu jsou dna projevujcm duchem, bu viditeln i neviditeln a jsou kadmu dna tak, jak je predestinovn, proe sluj jmna konstelovan. Mlokdy jsou inn pes 140 let. Z tohoto dvodu zajiuj se ci tohoto umn nejlpe tm, kdy psob beze jmen pouze ady duch a jsou-li pak k magii zrozeni, ud se ve zbvajc samo sebou. Proste o pevnou, stlou vru, tak Bh ve v prav dob uprav a pole. XIX. Nebe a jeho obyvatel v podob duch sami se lovku nabzej a prokazuj mu sv sluby; o vce budou ptomnmi, kdy si jich d. e se vak zl lid a niitel t vmisuj, to dje se ze zvisti a za elem pilkati svmi hchy lidi k sob. Kdo tud peje mti spoleenstv s duchy, ten nech se vyvaruje hrubch hch a piln pros o ochranu a pomoc Nejvyho; tak prolom nstrahy a zkenost a vechny pekky nastraen blem. XX. Ve je mon pro toho, jen tu v, ve vak nemon pro nevcho a nechtjcho. Nic vc nepek ne mnlivost a nestlost povahy, zbyten oberstv, neest a neposlunost vi Slovu Bomu. Proto m bti mg bohabojnm, pobonm muem, vytrvalm v slovech a dlech, majc silnou a pevnou dvru v Boha, opatrn a ze dn vci pli mnoho si nepejc, vyjma z moudrosti ve vcech boskch. XXI. Chce-li pivolati olympijsk duchy, tak dvej pozor na vchod slunce v takov den, jeho povahu duch m jeho si peje, kdy jsi nsledujc modlitbu pronesl s opravdovou pobonost, tak bude tvmu pn vyhovno:

Vemohouc vn Boe, jen jsi stvoil vechna stvoen ke cti Tv a chvle a k slubm lovka, prosm T, poli mn ducha z kategorie slunce (zde ekni ze kter kategorie a planety chce ducha mti), kter by mne uil a pouoval o vem tom, na se toum ptti, nebo aby mi pinesl, liv lk proti vodnatelnosti; avak nikoliv m, nbr Tv vle stani se. Piinnm Jei Krista, Tvho syna, naeho Pna. Amen. Nezdruj vak ducha dle ne 1 hodinu, leda, e by ti byl zvlt naklonn; pak ho m zase propustiti nsledujcmi slovy: Jeto smrn a klidn ke mn piel, na mou otzku mi odpovdal, vzdvm dky Bohu, v jeho Jmn jsi piel, a nyn zase v pokoji odejdi ke sv kategorii, neb tvmu adu, jen ti byl nejvym Tvrcem dn a nazen. Amen.

tvrt sedmina aforism:

XXII. To nazvme tajnost, co nikdo pouhou lidskou zrunost a moudrost, bez zvltnho projeven doke vybdati, to, eho vda spov ve stvoen, ukryt tam Bohem, a kterto tajemstv dovoluje projeviti duchm k nleitmu pouvn njak vci. Tajemstv tkaj se bu boskch nebo prodnch, nebo lidskch vc, vybdej jich vak jen mlo a jen ta nejvybranj, jimi mnoha lidem me bti uitenm. XXIII. Nejdve uvauj, kter povahy a vlastnosti tajemstv jest, jest-li je duch v lidsk podob, nebo odlouenmi silami, nebo lidskm piinnm se a lidskmi pstroji, nebo ktermkoliv jinm zpsobem lze provsti, i ne. Kdy je ti toto znmo, tak dej na duchu (jen toto umn a tajemstv v), aby ti propjili svou milost, abys toto tajemstv mohl pivsti k danmu konci, ku cti a chvle Bom a k uitku svho blinho. XXIV. Nejvych a nejvtch tajemstv je sedm: 1. Moci liti a vyliti vechny nemoci, bhem 7 dn, bu charaktery nebo pirozenmi prostedky nebo vrchnmi duchy, pomoc Bo. 2. ti, jak dlouho se lovku lb, moci prodlouiti ivot na kterkoliv vk, toti pirozen tlesn ivot. Toto tajemstv mli prvn rodiov. 3. Stvoen, je bydl v podob osobnch duch v ivlech mti k svm slubm; rovn trpaslky, nymfy, dryady a lesn sktky. 4. Moci promluviti s inteligencemi vech viditelnch i neviditelnch vc, a od kad vci slyeti, k emu je nazena a m prospv. 5. Dovsti ovldati sama sebe, k tomu konci a cli, kter lovku bohem byl pedepsn a nazen. 6. Poznat i Boha, Krista a Ducha Svatho, to jest dokonalost microcosmu. 7. Znovu se zroditi a bti pemnn, jako Enoch. Tmto sedmi tajemstvm me se lovk nauiti, ani by urazil Boha, od duch Boch, m-li estnou a vytrvalou povahu. Prostednch tajemstv je tak sedm: 1. Promna kov, nebo-li alchymie, kterto umn samo o sob jest spolehliv a opravdov; propjuje se vak jen velmi mlo lidem a to ne bez zvltn milosti a milosrdenstv Boho, nebo nezvis na tom, co kdo chce i o se sna, nbr na smilovn Bom. 2. Len nemoc lkem metalickm (kovnm), drahokamy, kamenem mudrc a podobn. 3. initi astronomick a matematick zzraky, jako s nktermi vodnmi umnmi; dle podle nebesk influence (vlivem nebeskm) uspodati vechny vci a obchody atd. 4. Vykonvati rznero ink s prodn magi. 5. Pedpovdati pirozenm zpsobem vci pt. 6. Zevrubn se nauiti, vekerm umnm, k nim nle run prce. 7. Zevrubn poznati veker umn, je jsou vykonvna andlskou i duevn povahou

lovka. Sedm mench nsledujcch tajemstv jest: 1. Zbohatnouti a dostati mnoho penz a statk. 2. Z nzkho stavu dojti vysokm poctm a sebe a sv pivsti na vysokou rove a vykonati velk iny. 3. Vyznati se ve vcech vlench, velk vci astn provsti a ve vem bti prvnm. 4. Na venkov a ve mst bti dobrm hospodem. 5. Bti chytrm a zrunm obchodnkem. 6. Bti dobrm filosofem, matematikem a lkaem, jen dobe rozum svmu Aristotelovi, Platonovi, Euklidovi, Hippokratovi, Galenovi atd. 7. Bti dobrm bohoslovcem, jen dn etl bibli, scholastikem, jen poznal vechny star i nov pisatele bohoslov. XXV. Bylo nyn eeno, co sluje tajemstvm a kolik druh existuje. Nyn jet zbv vysvtliti, jak se meme dovdti to, co zvdti si pejeme. Jednou a sprvnou cestou k vemu tajemstv jest, abys je u Boha, jen jest pvodcem veho dobrho, hledal, jak prav Kristus: Za prv hledejte i Bo a Jeho spravedlnost, pak Vm ve ostatn pipadne. Dle: Stete se toho, aby Vae srdce nebyla zatena ranm a chlastem a starostmi, o potravu tohoto ivota. Sv Pnu sv cesty, on ve dobe zad. J jsem Pn, tvj Bh, jen t u tomu, co pro t uitenm jest, a jen t vede po cest, j kr. A j ti chci dti rozum, a chci t uiti na cest, j m kreti, chci t vsti svm okem. Vy, je jste zl, dovedete dvati svm dtem dobr rady a dary, o vce pak d mj otec na nebi Ducha Svatho tm, kte o to pros. Dle: Paklie chcete vli mho Otce na nebesch, tak jste opravdu mmi apotoly, a my chceme pijti k vm a pebvati u vs. Pevede-li tchto sedm prpovd Psma z psmene v ducha nebo do prakse, neme zblouditi, nbr doshne svho pn a nemine se svm pedsevzatm clem a koncem a Bh sm bude t uiti, svm Svatm Duchem vcem potebnm a pravdivm. Pid ti t sv, svat andly jako sluhy, ji budou tvmi pomocnky, uiteli a vdci ve vech tajemstvch tohoto svta, takt rozke vem tvorm, aby t poslouchali a ty bys mohl ci radostn s apotoly, e duchov t jsou poslun. Konen, co je tm nejvtm a nejdleitjm, bude jist tm, e tv jmno bude zaznamenno na nebesch. XXVI. Jest jist jin a obyejnj cesta, kterou ti mohou i bez tvho vdom od Boha nebo od duch (v jejich moci tato tajemstv jsou), bti projevena, ne cestou sn a siln imaginace nebo vak z konstelace tv nativity nebeskmi inteligencemi. Odtud pochzej heroit muov, jakmi jest vtina velkch, uenc v tomto svt, na pklad Plato, Aristoteles, Hippokrat, Galen, Euklid, Hermes Trismegistos, otec vech tajemstv a Teofrastus Paracelsus, kte veker sly v sob soustedili. K tomuto tajemstv dle nutno jet potati Homra, Hesioda, Orphea, Pythagora, akoliv tito i z pedchozch nco mli. Sem pat i ti, kte byli zrozeni nymfami, jako dti Meluziny, a ti, kte kdysi za pohanskch dob byli zrozeni od Boh, jako Achilles, Herkules, neas, dle Cyrus, Alexander, Velk Julius Csar, Luculus, Sulla, Marius. Za pravidlo plat, aby kad znal svho genia nebo rodnho ducha a tohoto poslouchal dle Slova Boho a vyvaroval se zkenost zlho genia, aby se mu nevedlo jako Brutovi a Marcu Antoniovi. Srovnej t pojednn Joviana Pontana de Fortuna et suo Euticho. Tet cestou jest pern prce, kterou ovem bez Bo pomoci a podpory nikdo nedoshne nieho velkho nebo slvy hodnho, jak se prav ve veri: Nepeje-li ti Minerva, pak jest vechna tv nmaha marn. My vak zavrhujeme a zatracujeme vechny belsk kouzelnky, kte nedovolenmi, povrivmi iny ze sebe dlaj soudruhy zlch duch a co mnohho svolenm Bom k svmu

vlastnmu netst od erta dosahuj, jako vbec se pe mnoho zla zpsobenho ertem, jak podrobn dokazuje spis o zrdci Judovi. Sem pat t modlstv v dob jak star, tak na, jako i zlozvyk losovn, kter byl kdysi siln rozen; dle charontick vyvolvn mrtvch, jako citovn Saula arodjkou endorskou, Lucanem len necromantick vyptvn padlho vojka na vsledek bitvy u Pharsalu a pod. XXVII. Udlej kruh na sted A. Obvod budi B, C, D, E. Na vchod budi B-C, na sever C-D, na zpad D-E a na jih E-B. Rozdl jednotliv sektory na sedm dl, take v celku je 28 dl. Kad z tchto rozdl zase na 4 dly, take cel kruh m 112 dl. Tolik jest opravdovch tajemstv, je mohou bti projevena; tento kruh, takto rozdlen jest peet vech tajemstv celho svta, proudcch z jedinho stedu A, tj. od nedlitelnho Boha do cel kreatury. Kne orientlskch tajemstv m sv sdlo uprosted a po obou stranch 3 sprvce adu, z nich kad m pod sebou 4 tajemstv, zatm co kne si ponechal sm sob tyi. Tohoto rzu maj i ostatn sektory sv knata a sv sprvce s jejich tajemstvmi. Avak vzestupu pslu nauka moudrosti, sestupu sla, poledni kultura plnoci tvrd, drsn ivot. Orientu jsou tud nazena nejvy tajemstv, sestupu prostedn, poledni a plnoci ta nepatrnj. Pouvn tto tajn peeti spov v tom, abys vdl, ze kterho msta na svt, duchov i andl uc (Bohem jim propjen) tajemstv nutno pivsti; sv jmna vak maj po svch adech a silch, podle toho, jak Bh kadmu jednotlivmu z nich pidlil svj rozkaz. Jeden m moc nad meem, druh nad moem, tet moc seslati hlad na nrody, podle toho, jak Bh nadil. Nkte jsou uitel mst, jako ti dva, kte byli vyslni, aby zniili Sodomu a Gomorru, o em pojednv Psmo Svat. Nkte jsou strci a hldai vech krlovstv svta, nkte ochranitel soukromch osad. Proto si me kad ve svm vlastnm jazyku lehce vytvoiti sm jejich jmna. Kdo tedy chce me si pti andla lkastv, nebo filosofie, nebo matematickho, nebo prvnickho andla i ducha, nebo andla pirozen nebo nadpirozen moudrosti, nebo jakho chce mti, nech si ho vak peje s velkou vnost, s nejvy dychtivost a doucnost a pevnost a pak bezpochyby obdr to, co si d od Tvrce a Otce vech duch, tj. od Boha. Tato vra daleko ped vechny peet a podrobuje duchy, vli lovka. Po tto ve nsleduje jin zpsob, jak pivolati duchy, toti projevenmi charaktery; avak tento zpsob citovn bez pedchoz vry je velmi temn. Kdy vak nkdo chce charakter nepouti jinak, ne jako znamen mylen a jako Bohem propjen prostedek, kter vlastn uritou duevn slu, me je uvati bez uren Boha. Nech vak pihl k tomu, aby neupadl v modlstv a do osidel bla, kter jako lstiv lovce sleduje svou koist, neopatrn lehce oklamv a chyt do svch tenat. On sm vak bez prstu Boho nen polapen a pinucen ke slubm lovka, take tak bohabojnmu lovku jen s nevol slou, avak rovn ne bez mnoha pokuen a zrmutku, m on pkaz, pronsledovati Kristovy paty, nebo-li sm eny. Proto nutno s bzn a chvnm a s nejvy ctou vi Bohu pibliovati se magi duch a velmi vn a staten obcovati s duchy. Zkrtka, ten, kdo chce zachzeti s tmito vcmi, nech se chrn rzn lehkovnosti, lakoty a jeitnosti, zvisti a nenvisti a veho bezbonho ponn, jinak by bdn a alostn zael. XXVIII. Jeto ve dobr pochz od Boha, jen jedin je dobr, musme veho toho, eho si dme a chceme mti, dosci od nho modlenm prostomyslnho srdce, v duchu a pravd, a to je konec (zvr) tajemstv vech tajemstvch, aby se kad povzbuzoval a vzbudil se k tomu, prositi o to, po em tou, a Bh jeho modlitbou nepohrdne. Nikdo nepohrdni svou modlitbu a nesniuj ji, nebo Bh podme-li ho o to, me a chce nm dti, eho nm teba. Laskav a dobrotiv otec miluje dtky adoniv (jako miloval Daniela) vysly, peme-li tvrdost svho srdce k modlitb. Nechce vak abychom to, co je svat pedhazovali psm, nechce abychom klenoty jeho bohatch poklad pohrdli a opovrhovali, proto asto tej a zopakuj si prvnch sedm aforism, a zai svj ivot a vechny sv mylenky dle onch pravidel a uen, tak se ti bude ve daiti v Pnu, v nho skld svou dvru, podle svho pn.

Pt sedmina aforism:
XXIX. Aby nae studium magie udrovalo svj sprvn chod, pistupuje nyn, pedeslave veobecn pravidla, ku vlastnmu vysvtlen. Duchov jsou buto sluebnky BOHA a kesansk crkve a jejich len a nebo tac, je slou kreatue ve vcech tlesnch, nebo k blahu i zniku

due a tla, a nedje se nic, ani dobr ani zl, bez jistho a uritho podku a vldy. Kdo nco d za dobrm elem, ten toho doshne, kdo si peje zlho k zlmu konci, t toho doshne a sice velmi rychle a k svmu trestu, protoe se odvrtil od vle Bo. Proto a kad porovn svj mysl se slovem Bom, pezkou jej jako na prubnm kameni, a rozliuje tak mezi dobrm a zlm. A si rozv u sebe, eho se m vyvarovati a co m pijmati, a to, o em se u sebe tak usnese, to nech piln vykonv a neprotahuje to ode dno ke dni, aby doel svho vytenho cle a konce. XXX. Ti, kdo se pokouej dosci bohatstv, asovho lesku (slvy), adu, poct a hodnost magickm zpsobem, doshnou toho, budou-li piln se snaiti o to, a kad sice podle sv obratnosti, ple a znalosti magie, jak dosvduje povdka Meluziny a onoho mga, kter doclil toho, e ji dn rozen Ital a do vnosti nebude mti krlovstv neapolsk, a e i ten, kter za nho vldl, byl svren s kesla krlovskho. Tak velk moc jest pedna strcm, nebo strnm duchm tohoto svta. XXXI. Zavolej andlskho knete njak e a podrob si jej, tak se stane co rozke, tak dlouho, pokud knsk andl nebude sprotn sv poslunosti njakm nsledujcm mgem. Proto by mohlo krlovstv neapolsk bti Italm zase vrceno, kdyby njak mg pivolal toho mga, jen tento podek zavedl a pinutil ho, aby odvolal sv kouzlo. Byl by pinucen vydati klenoty uzmut magickm pokladm, toti knihu, drahokam a magick roh, jejich majetkem by nkdo, chtl-li by, mohl ze sebe uiniti lehce pna svta. Ale onen semita dal pednost tomu, aby radji il u boh a do soudnho dne, ne v pomjejcch statcch tohoto svta, a jeho srdce je zaslepeno, take ji nic nechpe v Bohu nebes a zem, ani na to nepoml, nbr radji pov rozkoe nesmrtelnch k sv vn zhub. A pece by byl snze pivolateln, ne genius Plotina v chrmu Isidy. XXXII. I man, poueni knihami sibyllinskmi, se rovn uinili pny svta, jak djiny dosvduj. Ni ady a hodnosti propjuj satrapov nebo mstodritel knat. Kdo tud se sna o ni ad, nech vyzve magickm zpsobem k tomu takovho mstodritele, tak mu bude jeho pn vyplnno. XXXIII. Kdo vak s pohrdnm vysokch post a hodnost jedin po bohatstv dycht, ten a zavol knete bohatstv nebo jednoho z jeho mstodritel, pak takovho nabude a bohatstv zsk, kterm zpsobem si je pti bude, buto polnmi statky, nebo kupectvm, nebo dary a drky velkomonch pn, nebo ale tak zabvnm se kovy alchemistickmi umy, zcela podle toho, jakho ducha d a sob podrob. XXXIV. Kad citace duch jest jednoho zpsobu. Ped dvnmi asy bylo uvno zpsobu Sibyl a kn, nyn se vak neznalost a bezbonost pln ztratil. Co z toho snad jet zbylo, je zfalovno nesetnmi povrivmi vcmi. XXXV. Lidsk duch jest samojedin vykonavatelem zzranch dl, e se me s kadm duchem, se kterm chce, spojiti, a kdy se to stane, tak in a zpsobuje, co chce. Proto mme ve vcech magickch jednati opatrn, aby ns sirny a jin monstra (zrdy) neolila, kter stejnm zpsobem tou po doclen spoleenstv s lidmi. Proto se prav mg vdy uchyluje pod peruti Nejvyho i nenechvej se pohltiti voucm lvem, nebo ti, kte dycht po vcech svtskch, jen st dok uniknouti osidlm Satane.

est sedmina aforism:

XXXVI. Musme se vyhbati tomu, abychom nesmsili jednm pokusem druh, nbr m kad bti jednoduch a pro sebe, nebo Bh a proda ve upravili k svmu uritmu elu. Ti lkai na pklad, kte l nemoci jednotlivmi bylinami a konky, ti l nejlpe a nejastnji. Tak spovaj i v konstelovanch slovech, charakterech, kamenech a podobn velk vlivy nebo sly, kter kdy dojdou inku, jsou povaovny za zzraky. Tam pat i jist vzorce, kter jsou-li vyslovovny ihned pivdj k poslunosti viditeln i neviditeln tvory, jak v naem svt, tak i ve

vod, ve vzduchu, na obloze, v zemi a pod zem a v pekle. Musme tud pevn pouvati jednoduchost a snait se od Boha dosci znalost takovch jednoduchch vc, nebo jinm zpsobem nebo zkuenost jich nelze nabti. XXXVII. Kad vc m sv urit msto a stanovit, kam byla pidlena. Podek, zpsob a msta to jsou, kter in lehkmi vechna umn a uen viditelnho i neviditelnho. Podku je nutno rozumti tak, e nkter kreatury nle svtlu, nkter tm. Tyto posledn jsou podrobeny jeitnosti, nebo se v dsledku sv neposlunosti a zpupnosti uvrhly ve tmu a vydaly se vnm mukm. Jejich e je toti z sti ve vcech pomjejcch, nebo by nemohla existovati bez vekerch velkch dar boch, z sti vak na druh stran jest nad vekerou mru erednou a odpornou, nebo jest vude plna hanebnch in a hch, plna modlstv, pohrdn a rouhn se pravmu Bohu a jeho dlm, plna uctvn erta, plna neposlunosti vi vrchnosti, plna vzpoury, vrady, tyranie, loupen a krdee, cizolostv, hnusn neesti, plna l a podvod, kivopsenictv a panovanosti. Z tchto soust jest stvoena e temnoty. Ale kreatury svtla t se vn pravd a milosti Boha a jsou pny celho svta, vldnou t pnm temnoty, jako lenov Krista. Mezi tmito a onmi je vn ptka a boj, kter Bh rozsoud soudnm dnem. XXXVIII. Magie je tud podle svho prvnho rozdlen dvojho druhu: Jedna jest magi Bo, kterou on daruje kreaturm svtla; ta druh, tak magi Bo, jest darem kreatur temnoty, a jest opt dvoj, jedna k dobrmu elu, kdy knata temnoty boskou silou jsou pinucena k tomu, aby inily kreaturm dobr, ta druh vak vede k zlmu konci, kdy toti Bh (proto aby zl potrestal) k tomu pi-pust, aby k sv zhub byli kouzlem oleny a svedeny. Druh rozdlen magie jest, e jedna zpsobuje sv inky viditelnmi nstroji, viditelnmi vcmi, jin vak neviditelnmi nstroji a vcmi, a zase jin smenm nstroj a jejich ink. Podle tetho rozdlen uv magie potaze voln k Bohu a to jest prorock, jako i theofrostick; to druh m z neznalosti pravho Boha co initi s knaty duch, aby doshlo svho elu, jako na pklad merkurialick. tvrt rozdlen jest to, e jedna magie (pochz svm pvodem od Boha) vykonv sv dlo s dobrmi andly; takovou byla MAGIA BAALIM.Ta druh vak vykonv sv dlo se satrapy zlch duch; tac mgov byli ti, kte nimi bohy pohanskmi provdli sv kouzla. Podle ptho rozdlen magie, obcuj jedni s duchy oteven a tv v tv, co jest dno jen malmu potu, ti ostatn vak pouvaj sn nebo jinch znamen, jako na pklad Sta brali sv proroctv ze skeku a letu ptk a nebo z obti. est rozdlen jest to, e nkte operuj s nesmrtelnmi kreaturami, nkte vak smrtelnmi, jako nymfami, satyry, pygmejemi a jinmi obyvateli ivl. Sedm rozdlen jest, e nkterm lidem duchov slou dobrovoln bez pomoci umn, jinm vak byve pivolni umnm, pesto sotva sluby prokazuj. Mezi vemi tmito druhy magie jest tento tm nejvtenjm a nejlepm, kter samojedin na Bohu zvis, druh jest ten, jemu duchov sami dobrovoln a vrn slou, tet vlastn kesanm, kter existuje moc Kristovou, kterou m na nebi a na zemi. XXXIX. Poadavky pi uen umn magickho jsou sedmeronsobn: 1. Aby ten, kter se chce stti mgem, myslil dnem i noc na to, jak by doel k pravmu poznn Boha, jak rozjmnm o Slov Bom, kter od potku svta jest projeveno, jako i podkem tvorby a stvoen a konen zzranmi inky, kter prokazuj viditeln a neviditeln kreatury Bo. 2. Aby lovk el do sebe sama a snail se sebe sama poznati; toti co je v nm smrtelnho a co nesmrtelnho, a co kad z tchto st vlastn a nle ji, a co je proti n. 3. Aby s tou st, kter je nesmrteln, nauil se slouiti vnmu Bohu, milovati ho a bti se ho a v duchu a v pravd se modliti, a s tou smrtelnou st vak aby inil to, aby se Bohu lbil a svmu blinmu prospval.

To jsou ty ti nejvy pkazy magie, ktermi se mus pipravovati na pravou magii nebo boskou moudrost, chce-li bti hoden toho, aby mu slouili bosk kreatury, nejen skryt a nevdomky, nbr taky oividn a tv v tv. 4. Jeto kad lovk ji z tla matina jest povoln k uritmu stavu, jest nutno dobe dbti toho, aby kad poznal a vdl, jest-li je k magii narozen a k jakmu elu a zpsobu magie; toto vak jeden lehce pozn a zjist, kdy tyto nae pojednn pete, je lehce pojme a pochop a kdy se odv vyzkoueti tyto, vid, pozoruje a domnv se, e se mu to dobe da. Nebo nikomu, ne jen pokornm a nikoliv zpupnm, velikstv propadlm se tatov dary daruj. 5. M lovk dvati pozor, jest-li oividn pociuje pi dleitch podniknch pomoc duch a je-li tomu tak, pak je jisto a jasno, e byl Bohem ustanoven za mga, to jest za takovou osobu, kter pouv pomoc a slueb duch, aby vykonvala vznamn dla a vci. V tomto se zhe a zml lovk nejvce, a sice bu z nepozornosti nebo z nevdomosti, nebo pohrdn, nebo tak z plinho mnostv povry; tak se he nevdnost vi Bohu, m si mnoho vtench lid pivodilo svou zhubu. Dle se he z lehkomyslnosti a vzdorovitosti, a konen tm, e nechovme dary Bo v nleitch poctch, jak je nutno, a dvme pednost vcem zbytenm ped vcmi nutnmi 6. Jest nutno, aby budouc mg byl vrn a mlenliv; zvlt nem projeviti nic tajnho (co mu duchem bylo zakzno projevit), jako bylo nazeno proroku Danielovi, aby nkter vci zapeetil, tj. zamlel a nedal jim projeviti je mezi prost lid. Tak taky nebylo dovoleno apotolu Pavlovi projeviti, ve to, co vidl ve svm vytren. Nikdo nev, jak mnoho zle na tomto jedinm pikzn. 7. Pslu budoucmu mgu, aby byl pln spravedliv, to jest, aby neinil nic bezbonho, nesprvnho a nespravedlivho, ani takov nenechal vstoupiti do svho srdce a do due, nebo tak bude Bohem zachovn a chrnn ped zlm. XL. Kdy nyn nkdo, a ji vnjm i vnitnm smyslem kolem sobe zpozoruje njak netlesn agens, tak se m diti a zachovvati dle nsledujcch sedmi pravidel: 1. Doshnouti dokonalosti v magii je tm pravm pravidlem, aby vdl, e mu Bohem je pidlen takov duch, a aby byl pamtliv toho, e toho m jako dozorce nad vemi svmi dly a mylenkami; proto zai svj ivot podle pikzn Slova Boho. 2. Nech se svt modl stle s Davidem: O pane, svho ducha Svatho mi neodnmej, vytvo Boe ve mn ist srdce a dej mi dobrho povolnho ducha. Dle: neuvdj ns v pokuen, ale zbav ns ode veho zlho. Ach mil nebesk Boe, nedvej nade mnou moc duchovi li, jak jsi ho dosadil nad Achabem, e zael, nbr m zachovej a uchovej ve sv moudrosti. Amen. 3. Nech pivykne tomu, vyzkusiti duchy, jak Psmo napomn, nebo pomoc toho se nesklzej hrozny. Ve mme vyzkoueti, co vak je dobr a chvalitebn si ponechati i co p se Bosk vli, tomu m nm pslueti vyhnouti se a prchati ped tm. 4. Abychom byli dalec v povry. Jest povrou pikldati vcem, ve kterch nic boskho nen, nco boskho. A nebo t chtti zboovati Boha bez rozkazu boho, njakm nmi sammi vybranm kultem. Sem pat vechny arodjsk a belsk obady, ktermi Satan drzm zpsobem chce bti uctvn a zboovn co Bh. 5. M se vyvarovati modlstv, kter z vlastnho popudu pipisuje modlm a jinm vcem, v n Bohem nebo prodou nebyla vloena dn sla, pipisuje boskou moc, jak toho i belt kouzelnci mnoho vybj. 6. M se utci ped zkenou opi komedi bla, kter chce napodobiti Boha Tvrce a jeho vemohoucnost a jednm slovem chce vytvoiti a vyrobiti nco, co nen, aby bylo, co jedin pslu vemohoucnosti Bo a dn kreatue to nen mon a dovolen. 7. Mme se piln vnovati darm Boha a Ducha Svatho, abychom tyto dobe poznvali a ze vech sil vycviili. XLI. Nyn dochzme k poslednm devti aforismm tto sti, s nimi chceme s Bo pomoc zakoniti cel vod do magie.

Pede vemi vcmi je nutno poznamenati, e chceme, aby slovu magie v tomto spisu bylo tak rozumno, aby ten mgem byl a slul, ktermu z bosk milosti duchov bytosti oividn slou k poznn celho svta a v nm obsaench povah, a ji jsou viditeln i neviditeln. Popis mga obsahuje v sob mnoho a jest veobecn. Kakomagus vak, nebo belsk kouzelnk jest ten, jemu z Boho dovolen slou zl duchov k doasn a vn zhub4, aby znsilnili lidi, ohloupili je a odvrtili od Boha. Takov byl mg imon, o nm je zmnka v apotolch, a u Klementa, kterho svat Petr svrhl na zem, jeliko se jako Bh dal neistmi duchy pozvednouti do vzduchu a nsti. Do tto tdy pat tak vichni tito, kte jsou v zkonech dvancti tabul oznaeni, a pro sv zloiny a hanebn arovn povstnmi. Spodn oddlen magie uveden v nsledujcch stch: zde nech posta, abychom rozliovali mezi vdou dobrho a zlho, jeliko prvn lovk k sv zhub pl si poznati oboj, jak Moj a Hermes dosvduje. XLII. Dle je pak nutno vdti, e mg je takovou osobou, kter k tomu adu a dlu m bti zrozena z matina tla. Nikdo nebude s to, osvojiti si nco z tak velikch vc, leda, e by byl k tomu Bohem povoln, bu z milosti k dobrmu i zlmu, aby bylo vyplnno Psmo. Jest nemono, aby nepichzely mrzutosti, bda vak tomu, jeho podntem pichzej. Proto by se mlo, jak jsme shora vcekrte uvedli, s bzn a chvnm ti na svt. Nechci vak poprati, e nkdo t pl a cvikem me doshnouti neho z obou druh magie, je-li mu to povoleno. Avak k nejvym stupm magie nedojde dn, kter pro to nen zrozen, a kdyby se snad pece toho opoviti chtl, nech zv, e bezpochyby utrp kodu na tle i na dui. Takovho druhu jsou ti, kte v dsledku svch arodjnch dl byli pemstni na horu Oreb, nebo do pustin, nebo na tle a dech pokozeni byli, jak se to dje velkmu mnostv, kdy Bohem byve oputni, blu k vlastnictv pedvni jsou.

Sedm sedmina aforism:

XLIII. Bh ije a jeho dla ij v tom stavu a v t bytosti, v nich maj moc, aby byli, nebo to byla vle Bo, aby mohli svou svobodnou vli pouti bu k poslunosti vi jeho pikznm, nebo k neposlunosti proti jim. Poslunm zaslbil svou odmnu, neposlunm vak zaslouen trest. Duchov tedy z voln vle, z pchy a opovren nad synem bom odvrtili se od svho Tvrce a jsou nyn dreni a do dne zlosti (soudn den). Jest jim vak ponechna velk moc v tvorb, avak dn neomezen, nebo jsou stle dreni Bohem za uzdu, take nemohou vkroiti dle, ne jim povoleno. Proto jest mg nebo mudrc Boha rukou Pn veden ke vemu vnmu dobru a t k prostednm, nebo nejvym statkm. Moc Satana jest velik, pro velik hchy lid. Proto t satanit mgov vykonvaj velik vci a sice vznamnj, ne by mnohokdo uvil. Akoliv tyto stvaj uvnit jejich mez, tak pesto maj na tlesn a pomjejc vci nepochopiteln vliv, jak to dokazuj mnoh povdky ze starovku a t denn pklady se vyskytuj. Jedna magie li se tedy od druh: ona smuje k vnm statkm a uv doasnch s dky; tato se star mlo o vn, nbr se oddv cele tm doasnm, aby s opovrhovnm Boha a jeho hnvu, bytosti sv vechny chut a rozkoe nejbezuzdnjm zpsobem ukojila. XLIV. Pechod obyejnho ivota lid k magickmu nen nic jinho, ne pechod ze spcho ivota k bdcmu. Co se v obyejnm ivot lovku nevdom a bez poznn stv, to stv se mgm, s jejich vdomost a vl. Mg o tom v, kdy jeho duch sm o sob mysl, uvauje, peml a rozhoduje a si umiuje nco uiniti. Zpozoruje to t, kdy jeho mylenky pitkaj od nkter duchov bytosti a on vyzpytuje, ze kter kategorie tato duchov bytost je. lovk vak, kter je nezkuen v magii, jest vnmi a vchvvy due jako zve popohnn sem a tam, svmi vlastnmi mylenkami jako i tmi, kter byly od duch vnuknuty jeho dui, a nev, jak by Slovem Bom nstrahy neptel zniil a chrnil se ped pronsledovnmi pokuitele. XLV. Hlavnm pravidlem v magii jest vdti, co jest od ducha dovoleno pijmouti a co nutno odmtnouti. Tomu se meme nauiti od almisty, je takto d: Jak bude jinoch kreti svou cestou

ani by se uinil trestuhodnm? Kdy zachov Tv slovo, Pane. Zachovvati slovo Bo, aby je zlosyn nevytrhl ze srdce, jest nejvym pikznm moudrosti, vnuknut duch, kter se nep cti Bo a lsce k blinmu jest mono pipustiti a pivinouti a neptati se na to, od kterho ducha takovto pichzej, avak musme se vyvarovati, abychom se pli mnoho nezabvali zbytenmi vcmi, podle upomnky Kristovy, kdy pravil Mart: Marto, Marto, m mnoho starost a nmahy, jednoho vak je teba, Marie zvolila si ten dobr dl, ten ji nem bti odebrn. Tak mme tak stle mti uen Kristovo ped zrakem. Nejdve snate se o i Bo a o jeho spravedlnost, tak vm ve ostatn pipadne. Toto ostatn jest ve, co smrteln sti lovka pslu, jako potrava, atstvo a ostatn poteby ivota. XLVI. Nic neslu se na lovka vce ne statenost a vytrvalost v slovech a dlech a podle pslov: Rovn rovnho si hled, nen nikdo astnjm, ne tac lid, kte maj vytrvalou povahu, nebo svat andl jsou s nimi. Oproti tomu maj v nenvisti ty, kdo jsou peltav a lehkovn a nechaj se pohnti kadm vtrem. Z toho nyn meme vyvoditi 46. aforismus. Podle toho, jak se kad chov, pithne k sob t ducha stejn povahy a zpsobilosti, jakm jest on sm. Pitom jest velmi nutno vzti si k srdci, aby se dn nepovznel nad sv povoln a svj stav a netouil po tom, bti vce ne jest a ne mu Bohem dopno, aby snad sm z nejkrajnjho konce svta pithl k sob zloducha, kterm by byl zmmen a konen do zhuby uvren. Toto pikzn si upamatuj, protoe Mda si pl, e ve chce v zlato pemniti, tak pithl touto touhou k sob ducha, jen toto dokzal, a protoe tmto byl sveden a oklamn, byl by musel zemti hlady, kdyby jeho hlouposti nebylo pilo na pomoc milosrdenstv Bo. Nco stejnho stalo se v na dob jedn en poble Frankfurtu nad Odrou (Frankfurth an Main) tm, e ve eho se dotkla, promnilo se v penze, a ona tyto i jdati musela. K by Bh chtl, aby si lid tato pikzn dobe k srdci brali a nepovaovali povdku o Mdovi a pod. za bajky, pak by pilnji dreli na uzd sv chte a choutky a nebyli by stle mueni od duch zlatch hor Utopie. Je proto nutno velmi peliv dbti toho, aby takov mylenky byly slovem Bom vyhnny ze srdce, pokud jsou jet novmi a pokud nespustily koeny do lnch a osvcen Slovem Bom postrdajcch du. XLVII. Kdo ve svm ad a povoln jest vren a pilen, ten pi tom bude mti tak stl ptele mezi duchy, kte mu vekerou podporu poskytovati a k astnmu pokraovn dopomhati budou. Chce-li pak i v magii njak znalosti mti, tak se mu rdi v prav as zjev pvtiv a s nm pohovo a v mnoha vcech mu sv sluby nabdnou. Pobonm ve vcech dobrch dob duchovo k blahu poslou, zlm a bezbonm vak ve vcech zlch a ne boskch k zhub duchov zl. Neschzej pklady v djinch vech nrod, rovn ne takov, kter se jet denn na svt odehrvaj. Pro dobr mme vzor v csai Theodosiovi, ped vtzstvm, kterho dobyl nad Arbogastem; pro zl vak v manu Brutovi, jen ped svou smrt byl pronsledovn geniem Julia Csara a byl tmto vyzvn, aby se za trest odpravil sm, protoe byl zavradil otce vlasti a vlastnho otce. XLVIII. Kad magie jest zjevenm tch duch, jejich druhu magie jest. Tak devt Ms povolalo Hesioda k devateronsobn magii, jak sm o sob ve sv Theogonii jasn dosvduje; Homra genius Ulysa v jeho psychagogii; Herma vy duchov; Moje Bh sm v kei; ti mudrce, kte thli k Jerusalemu, aby hledali Jee, vedl andl bo. Proto se nesmme vychloubati. Nespov to v chtn a bhn, nbr bu na milosrdenstv Bom, nebo na njakm jinm duchovnm zen. Odtud pochz vechna magie (u man) a tam se tak vrac, a je nyn dobrou nebo zlou. Tak Tager, prvn uitel u man, vyplynul z pdy, Diana z Ephesu zavdla svj kult jako z nebe seslan; tak pochz i Appolo a cel pohansk nboenstv od duch, nejsou to dn lidsk vmysly, jako mnn Saducejc. XLIX. Uzavrme tento vod tm, co jsme ji shora sami ekli. Tak jako jest jeden jedin Bh, od nho pochz vechno dobr, a jako jest jeden hch, toti neposlunost vi vli Bo a jeho pikzn, od nho pochz zl, tak jest bze Pn potkem moudrosti a uitenho uvn magie, nebo bze Pn nsleduje poslunost vle Bo, tuto vak nsleduje ptomnost Boha a Ducha Svatho a sluebnictv svatch andl a vechno dobr z nevyerpatelnho pokladu boho. kodliv a zatracen hodn magie pochz odtud, kdy ztrcme bze Bo ze svch srdc a nechvme hch nmi vldnouti; pak jest brzy ptomen Bh tohoto svta a Pn temnoty, a pouuje a zasvcuje takovho lovka do slueb sv i, jak to nalz zpsobilm pro sv ely,

nebo tak jako pavouk pepadne mouchu, kter uvzla v jeho tkanivu (sti), tak spout bel svoji koist tenaty zlch choutek a cht, a ji celou vyssaje a vysu, jedinmu palivu pro vn ohe. Prokazuje takovm lidem po njakou dobu dobr, pivd je k doasnm poctm a vysoko je pevyuje, pivd je k tomu, aby pak tm teji padali a byli svreni. Mil teni, pozvedni sv oi a sv srdce a rozhldni se v duchovnch i svtskch povdkch; dvej pozor na to, co se denn odehrv a pak pozn, e je ve plno mg a sice v obojm smru, k vd dobrho i zlho. Aby tto lpe porozumno, chceme nyn ku konci podati o ni rozdlen, z nho kad me vysti, kter smr m sledovati a ped kterm m prchati, a jak se m snaiti doshnouti pravho, konenho elu ivota.

Znalost Slova Boho a zazen ivota podle Slova Boho. Znalost vldy Bo andly, kter Psmo svt THEOSOPHIE nazv strci a porozumn slub andlsk. O Dobrm Znalost vc pirozench. Chytrost v zleitostech ANTHROPOSOPHIE lidskch. Pohrdnut Slovem Bom. ivot podle vle bla. Vda Neznalost vldy Bo andly. Pohrdn ochranou andl KAKOSOPHIE a obcovn s erty. Modlstv. Poprn Boha. O patnm Znalost kouzelnch sil prody a jejich uvn. Zkuenost ve vcech zlch, umnch, kter smuj na KAKODEMONIE zhubu pokolen lidskho, a jich uvn k hann a rouhn Boha a ku kod a zkze lid.

Konec.

1 Pslov 11. pozn. Zariatnatmik 2 Skutky apotol. pozn. Zariatnatmik 3 Nikdo se sebou samm nic nedoke, nen-li mu shry dno. pozn. Zariatnatmik 4 Spe pedpokldme sprvn znn doasn, k vn zhub. pozn. Zariatnatmik

(Podle vydn KLASIKOV HERMETISMU svazek II. ARBATEL Von der Magii der Alten nebo-li Nejvy studium moudrosti vydanho jako XII. svazek celkov edice v potu 20ti slovanch exempl. EULIS Praha 1941.)