SBORNK PRAC

FILOZOFICK F A K U L T Y
BRNNSK
UNIVERZITY

RONK XXVI XXVII

A D A A R C H E O L O G I C K O - K L A S I C K (E) . 2223

EB
BRNO 1977

U N I V E R Z I T A J. E. P U R K Y N V B R N
284 MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA

Zvr
Kostern pozstatky nalezen na katastru obce Zeleice pi Bobrav nleely s nej-
vt pravdpodobnost dvce ve vku 1416 let vy postavy. Pohbena byla s ozdo
bami, kter nlez datuj do mladohraditnho obdob. Tak zpsob uloen je pro tuto
dobu obvykl. I pes to, e se v hrob nenalezly ozdoby z drach kov, meme
soudit, e lo o hrob bohat. Tomu nasvduje vt poet esovitch zunic, nhrdel
nk z modrch sklennch perel a zbytek nhrdelnku z drobnch lutavch korlk.
Uveden archeologick pedmty tedy pln podporuj nae tvrzen. Analogie k nhrdel
nku z modrch sklennch perel znme z rznch lokalit, napklad i z Mikulic, kde
3
se vak vyskytuj i ve starch hrobech. Je zejm, e sklenn perly i esovit zu-
nice byly ve slovanskm obdob oblbenou ozdobou en. asto se s nimi setkvme
v enskch hrobech ve znanm asovm rozpt.
Popisovan hrob byl mon soust vtho slovanskho pohebit, z nho se
nm bohuel nepodailo zjistit dal nlezy, ponvad ternn pravy na vstavb
nov silnice pokrauj rychlm tempem a hroby pi nasazen tk mechanizace
snadno uniknou i pozornosti dlnk.
Anna Lorencov Pavel Kotuk

O T K p u T H e M e j T O B e i e c K H x o c r a H X O B OKOJIO MOTCHB EoGpaBa". B AeicaGpe 1972 rofla Stijia H a f l e H a H a

T e p p w T o p H H cejia J K e j i e u i H u e B oGjiacTw r o p o j j a BPHO n p n CTpowTejibCTBe H O B o r o u i o c c e B c e j i o P a i r p a f l
(npH6jiH3--iTejibHO B 30 M e T p a x H a j i e B O OT r o c y f l a p c T B e H H O M a r n c T p a j i H B p H O 3 H O M O npOTHB B i > e 3 a a
K MOTejno B o p a B a " ) Morwjia c o c T a T K a M H HejioBeqeCKoro C K e j i e T a . C n o M O i u b i o MJICHOB MMJIMI;MH
H3 MOAP>KHU ( p a i O H r . BPHO), B3fiBiiitie M o r H J i y n o A CBOKJ o x p a H y , O H a Gbijia O C T a B J e H a in itu
/UiH a n T p o n o j i o r H e c K O - a p x e o j i o r M M e c K o r o pacc.MOTpeHMJi.
H a ocHOBaHHw aHTponojiorwHecKO-apxeojiorMHecKoro MaTepnaJia 6I>IJIO y c r a H O B J e H O , HTO B M o n i J i c
n c x o p o H e H a A e B y u i K a HeThipHa.qu.aTMuiecTHajmaTHjieTHero B o a p a c r a . n o M o r m i b H O M y M H B e H T a p i o MOWHO
OTHecTK 3Ty H a x o A K y K noa^Heiviy r o p o f l w u i H O M y n e p w o f l y .
H a najieoAeMorpacpMnecKHX CTaTeii, KacaioiUMXcx norpeGeHHif noaflHero r o p o f l H U i H O r o n e p M O A a B M o -
p a B M t i , BM^HO, MTO flecflTb n p o u e H T O B Bcex n o x o p o H e H H b i x n p e f l C T a B j i i O T M O J i O A b i e JIIOAH HeTupHaA-
u a - r a u i e c T H a ^ u a T i i jieT. Cjie^oBaTejibHO, patronu B03pacr aeByuiKH, KOTOPOM n p M H a A J i e x c a T ocTaTKH
KOCTHKa. He HBJIHeTCI PCAKMM HBJeHMeM.
nepeBeji Ajieui E p a n A H t p

DIE MENSCHLICHE KNOCHENRESTE BEI BOBRAVA. Im Dezember 1972 wurden menschliche

Uberreste in dem Dorf Zeleice in Bezirk Brno-venkov auf der Baustelle der neuen Strasse nach
Rajhrad (ungefhr dreiBig Meter links von der Strafle BrnoZnojmo gegenilber der Einfahrt zu
dem Motel Bobrava) gefunden. Mit der Mithilfe der Polizei wurden in situ zu der anthropologi-
schen und archologischen Feststellung gelassen.
Auf Grund des anthropologischen Materials wurde estgestellt, daO das Grab einem Madchen
gehorte, welches 14-16 Jahre alt war. Die typische Ausstattung des Grabes gehbrt in dle Jung-
burgwallzeit.
Ubersetzt von Pavel Kotuk

Dva lotick pohry z bval sbrky Clary-Aldringen

1
na teplickm zmku

V Oblastnm muzeu Teplice, Archeologick odbor Blina, je uloena kolekce ped

mt pochzejc ze sbrky knat Clary-Aldringen na teplickm zmku. V kolekci
jsou pod pvodnmi sly sbrky 1 a 7 a pod nynjm prstkovm slem Archeolo
gickho odboru 3 504/68 uloeny i dva lotick pohry. Nlezov okolnosti obou ped
mt jsou nejasn, ale podle lstku z pohru s uchy, na kterm je napsno Funde
aus Mhren 1877 , je mono uvaovat o pvodu obou exempl.

3
Z. Klanica, Die Ergebnisse der funfzehnten Grabungskampagne in Mikulice, P V A B za
rok 1968, Brno 1970, Taf. 43: B-30.
1
Za umonni publikace obou loStickch pohr dkuji J. Waldhauserovi z Oblastnho muzea
Teplice, Archeologick odbor Blina.
 MISCELLANEA ARCHAEOLOGICA 285

Pohr s pvodnm slem 1 je bezuch, zkho soudkovitho tvaru. Doln vypukl

st tla ndoby se zan mrn esovit zakivovat. Okraj je manetovit, zdoben
ve spodn sti dvma lbky. Tlo pohru m vzdobu mlkch lbk. Dno je
dovnit klenut. Materil je typicky lotick. Na lomu jej tvo naernal hlna velmi
jemn slinut struktury, tvrd vyplen. Povrch m barvu tmavohndou s mrnm

Obr. 10. Lotick pohry ze sbrky Clary-Aldringen. (Kresba Z. Mnsk.)

leskem a vyvelinami. Vka bezuchho pohru je 16,7 cm, prmr okraje 7 cm,
maximln vdut 7,8 cm a dna 6,3 cm. Jeho obsah je 475 ml. (Obr. 10:2.)
Druh pohr s pvodnm slem 7 pat k typm s uchy. Ta v potu sedmi vyb
haj z plastickho ebrka pod okrajem a dosedaj kousek nad mstem maximln
vdut ndoby. N exempl m esovitou linii tla, jeho vzdobu tvo u mlk
lbky. Okraj je pm, nahoe vodorovn seznut. Smrem dol se nepatrn roz
iuje. Vzdobu okraje tvo est mlkch, vedle sebe kladench lbk. Dno je rovn,
zevnit jsou na nm i na vduti stopy po vyten na rychlorotujcm hrnskm
kruhu. Lom a struktura materilu jsou stejn jako u pedchzejcho exemple,
pohr m hndoervenou lesklou barvu s hrubmi vyvelinami, hlavn v partich
kolem uch a na nich. Vka pohru s uchy je 19,3 cm, prmr okraje 6,5X5,6 cm
286 MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA

(deformace pi vypalovn), maximln vdut 9,5 cm a dna 6,7 cm. Pohr m obsah
735 ml. (Obr. 10:1.) Na zvr popisu obou exempl je nutno uvst dleit poznatek,
e pi men obsahu propoutly oba dva pohry vodu.
Bezuch pohr je mono zaadit k typu I B, tedy k bezuchm lotickm pohrm
thlejho tvaru s esovitm zakivenm doln vypukl sti tla ndoby a manetovi-
2 3
tm okrajem. Tvarov shodn pohry znme z Hladiova nlezu v Loticch. Pohr
s uchy stoj nkde na konci vvojov ady pohr typu II A, kam adme exemple
s vlcovitm okrajem a tlem, kter zachovv piblin tvary typu I B. Poet uch
4
kols od tech do esti a sedmi. Podobn lotick pohry typu II A jako je n byly 5
nalezeny v Szkesfehrvru (Maarsko), Loticch a na hrad Budne (Maarsko).
Nlez z Budna lze datovat do 2. poloviny 15. stolet. Podle naich dosavadnch zna
6
lost o typologii a vvoji lotick keramiky, i na zklad analogickho nlezu z hradu
Budna, meme oba dva pohry ze sbrky Clary-Aldringen vroit nkam do 2. polo
viny 15. stolet.
7
Men obsahu obou pohr potvrdilo zvry Z. Drobn. Pepoet na ejdlky
C/4 Z = 0,12 1) prokzal, e bezuch pohr ml obsah 1 2 a pohr s uchy 1,5 2.
Zvrem se pokusme zjistit, odkud oba pohry pochzej. Podle M. Zpotockho,
8
jen popsal pravkou st sbrky Clary-Aldringen, vznikla cel kolekce z nlez po
chzejcch v naprost vtin zejm z nejbliho okol Teplic a proto je mono 9
i tam, kde neznme pesnj msto nlezu, ut oznaen lokality Teplice okol".
Lstek s uren msta nlezu, o kterm jsme se zmnili v vodu tohoto lnku, byl
10
i v nkterch ndobch popisovanch M. Zpotockm. Nae dva pohry tvo asi
v cel kolekci vjimku. Na pokozenm, sten utrenm lstku psanm rukopisem
11
pravdpodobnho zakladatele sbrky knetem Edmundem lze pest: Gefss mit
Bugeln und . .. Kornern gebrannt. Aus . . . Fund in Mhren 1877. Ein zweites Gefss
ohne Bugeln aus demselben Fund. Z textu lstku je pro ns dleit poznatek, e
oba pohry pochzej z tho nlezu na Morav v roce 1877, co me bt datum
nlezu a nebo datum, kdy oba pedmty byly do sbrky zskny. Z tohoto zjitn
meme vychzet pi dalch vahch o pvodu obou pohr. Vme toti, e prvn
velk nlez lotickch pohr byl uskutenn v roce 1874 na zahrad stavitele K.
Hladit v Loticch. Ten z celkovho potu asi 140 ndob podlil adu muze a v 12
deckch spolk v rmci tehdej rakousko-uhersk monarchie i mimo ni. Je mon,
e dva exemple se dostaly i do sbrky knat Clary-Aldringen. Rok objevu v Loti
cch 1874 i rok zskn pohr do sbrky Clary-Aldringen 1877 by tomu odpovdaly.
Tak shoda v profilaci okraj i celkovm tvaru, potu uch, rozmrech i vzdob
pohr mezi naimi exempli a pohry popsanmi a vyobrazenmi v Hladiov
13
zprv poukazuje na pvod z jednoho nlezovho celku.
Lotick pohry z bval sbrky Clary-Aldringen, uloen dnes v Oblastnm muzeu
Teplice, Archeologick odbor Blina, nepochzej tedy v dnm ppad z Teplick
ani ze severnch Cech. Podle lstku, vloenho do pohru s uchy, byly oba dva exem
ple nalezeny na Morav. A to s nejvt pravdpodobnost roku 1874 v Loticch,
odkud byly K. Hladiem darovny do sbrky Clary-Aldringen. Typologicky pat
pohry k typm I B a II A a meme je rmcov datovat do 2. poloviny 15. stolet.
Zdenk Mnsk

a Zd. MHnsk, Pehled typ lotick keramiky, jejich vvoj a datovn, V V M XXI, 1969, 91.
V. NekudaK. Reichertov, Stedovk keramika v Cechch a na Morav, Brno 1968, 379,
tab. LXXXV. . 5, 8 a text k tab. na str. 444.
* Zd. Mlnsk, 1. c, 91.
Zd. Mlnsk, op. cit., 99, tab. IV, . 46 na str. 101. Tam uvedena dal literatura.
Zd. Mlnsk, op. cit., 92-93.
' Z. Drobni, Lotick pohry. K otzce jejich datovn a slohovho zaazen, CL XLIV, 1957,
103.
a
Srov. M . Zpotock, Pravk nlezy ze sbrky Clary-Aldringen na teplickm zmku, AR
XIII, 1961, 628-640, 655.
M. Zpotock, 1. c, 639.
M. Zpotock, 1. c, 638.
Za toto zjitn jsem zavzn J . Waldhauserovl a K. Bursovl.
a Srov. K. Hlad, Lotick pohry, CVMSO . 5, 1885, 184-186.
u Srov. K . Hladil, op. cit., 184-188.
 MISCELLANEA AHCHAEOLOGICA 287

Ana jiouiTHnKHx Ky6xa c GuBineif KOJuieiapiH Kjiapu-AjiAPHHreH na 3anace TenjiHn.e. B KOjmeKUMii

K H J I 3 C M K j i a p w - A j i ^ p H H r e H , K O T o p a n c e r o ^ H a Haxo^MTCfl B o j i a c T H O M iwysee r o p o v T e n j i n u e , a p x e o j i o -
r i m e c K O e OTflejieHwe EHJWHa Haxo^HTCfl Ky6Ka.
#Ba J I O I U T M U K H X B JIHCTKC, KOTOPMM 6MJI yjiojKeH
B Ky6Ke c yxoiw, HanucaHO, H T O 0 6 a K y o K a 6biJiH H a i A e H b i Ha T e p p H T O p H H M o p a B H M . J I H C T O K HaiTrpoBaH
1 8 7 7 r. M noaToiwy M M M O J K C M n p e f l n o j i a r a T b , vro B KojijieKUHio K j i a p M - A j i f l p M H r e H O H M n o n a j i H K a K n o -
A a p o K H 3 rjiaAMUiOBCKOii Ko^jieKUHM B JlouiTimMX c 1 8 7 4 r o f l a . H a M H S B C C T H O , H T O K . rjiaflMiii CBOKJ
KOjuieKUMio, K O T o p a a cocTOHJia H 3 1 4 0 c o c y ^ O B , KyKOB H l a m , pasflejiHJi M O K f l y MyseHMM H H a y q H b M H
OpraHH3aiHJIMM 6bIBlUM ABCTpO-BeHrepCKOH MOHapXHH.
TunojiorHMecKH KyOK 6 e 3 y x a O T H O C H T C H K T u n y 1 B (pwc. 1 0 : 2 , cpaBHM c 3aM. 2), BTopoif K y 6 o K
C CeMblO y u i a M H M U MOHCeM 3aHHCJIHTb K T H n y 2 A (pHC. 1 0 : 1 , CpaBHM 3 a M . 4 ) . n o MHCHMIO c n e i H a -
J I H C T O B , o6a K y o K a O T H O C H T C H K B T o p o i i nojiOBHHe 1 5 CTOJieTHH.
nepeseji E. t l e i p o B

ZWEI LOTICER BECHER AUS DER EHEMALIGEN SAMMLUNG VON CLARA-ALDRINGEN

IM SCHLOSS Z U TEPLICE. Aus der Samralung der Fiirsten Clara-Aldringen, welche heutzutage
im Bezirksmuseum in Teplice, ArchSologische Sektion Blina, deponiert sind, stammen auch de
beiden Lotlcer Bechern. Dem in einem Becher gefundenen zettcl nach sind beide Exemplre
ln MShren geunden worden. Das Datum 1877 auf dem Zettel deutet daraufhin, daB sie in die
Clara-Aldringen-Sammlung als Geschenke gelangt sind, und zwar aus einem groBen Fund von
K. Hlad in Lotice Im Jahre 1874. Es ist namlich bekannt, daB K. Hlad einen groBen Teil des
gesammten, auf ca. 140 Becher geschStzten Fundes an eine Reihen von Museen innerhalb und
auBerhalb der damaligen Ssterreichisch-ungarischen Monarchie geschenkt hat.
Vom Typ gehort der biigellose Becher zum Typ I B (Abb. 10:2, siehe Bemerkung 2), der
andere Becher mt 7 Bugeln zum Typ n (Abb. 10:1, siehe Bemerkung 4). Die beiden Becher
stammen aus der 2. HSlfte des 15. Jahrhunderts.
Vbersetzt von Lenka Stockleinov