You are on page 1of 28

Cvi£ení z kvantové optiky I

24. února 2015


Obsah
1 Klasi ká teorie elektromagneti kého pole 2
1.1 Vektorová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
1.2 Elektomagneti ké poten iály v Coulombov¥ kalibra i . . . . . . . 3
1.3 Lagrange·v formalizmus pro dynamiku volného elektromagneti -
kého pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
2 Kanoni ké kvantování elektromagneti kého pole 6
2.1 Energie a hybnost vid¥ná fotony . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
2.2 Algebra krea£ní h operátor· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
3 ƒisté fotonové stavy 8
3.1 Stavy s ostrým po£tem foton· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
3.2 Koherentní stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
3.3 Stla£ené stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
4 Elektromagneti ké pole v lát e 10
4.1 Dipólová interak e molekul s elektromagneti kým polem . . . . . 10
4.2 Smí²ené stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
4.3 Tepelné zá°ení £erného t¥lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
5 Dynamika dvouhladinového p°e hodu 13
5.1 Spontánní emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6 Zápo£tové písemky 15
6.1 ZP 13.ledna 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
6.2 ZP 12.ledna 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
6.3 ZP 10.ledna 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
6.4 ZP 9.ledna 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
6.5 ZP 8.ledna 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
6.6 ZP 24. února 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1
Kapitola 1

Klasi ká teorie
elektromagneti kého pole
1.1 Vektorová analýza

P°íklad 1:
Ov¥°te, ºe (pro libovolné funk e φ, A
~ ) platí

~ =0
∇ · (∇ × A)

∇ × (∇φ) = 0

P°íklad 2:
Ov¥°te, ºe pro ví°ivá pole (tj. spl¬ují í ∇ · A
~ = 0) platí
Z Z
d3~r ~ · (∇ × A)
(∇ × A) ~ =− d3~r ~ · ∇2 A
A ~

Vyjasn¥te zaml£ené poºadavky týkají í se analyti ký h £i asymptoti ký h vlast-


ností A.

P°íklad 3:
Ukaºte, ºe funk e φ(r, t) = f (~n · ~r − ct) (p°i |~n| = 1) °e²í vlnovou rovni i
1 ∂2
△φ − φ=0
c2 ∂t2

2
KAPITOLA 1. KLASICKÁ TEORIE ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE 3

1.2 Elektomagneti ké poten iály v Coulombov¥


kalibra i

P°íklad 4:
~ skalární a vektorový poten iál elektromagneti kého pole tj.
Nadále a´ jsou φ, A
~
B = ∇×A ~
~ ∂ ~
E = − A − ∇φ.
∂t
Dále p°edpokládáme platnost Maxwellový h rovni . V Coulombov¥ kalibra i
~=0
∇·A
- odvo¤te zdrojovou rovni i pro skalární poten iál φ
- odvo¤te zdrojovou rovni i pro vektorový poten iál A
~.

P°íklad 5:
V prostoru bez náboj· se na hází stojaté elektromagneti ké pole. Jeho elektri ká
sloºka má pr·b¥h
Ex (~r, t) = Ex (t) cos (kx x) sin (ky y) sin (kz z)
Ey (~r, t) = Ey (t) sin (kx x) cos (ky y) sin (kz z)
Ez (~r, t) = Ez (t) sin (kx x) sin (ky y) cos (kz z)

Parametry E(t),
~ ~k jsou ov²em vázány spln¥ním Maxwellový h rovni .

- Dokaºte, ºe elektri ké pole je kolmé na vlnový vektor ~k · E(t)


~ = 0.

- Vymezte, p°ípustné £asové pr·b¥hy E(t)


~ .

- Ur£ete magneti kou sloºku pole této stojaté vlny.

P°íklad 6:
Ukaºte, ºe v d·sledku podmínky ~q · ~eλ,~q = 0 polariza£ní vektory spl¬ují
qµ qν
eµλ,~q eν∗ (1.1)
X
µν
q = δ
λ,~ −
q2
λ=1,2

namísto rela e úplnosti.


KAPITOLA 1. KLASICKÁ TEORIE ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE 4

1.3 Lagrange·v formalizmus pro dynamiku vol-


ného elektromagneti kého pole

P°íklad 7:
Lagrangeova hustota volného elektromagneti kého pole l je
~ ∂A
ǫ ∂A ~ 1 ~
l= · + ~
A · ∇2 A
2 ∂t ∂t 2µ

Ov¥°te, ºe extremaliza e ak e (zji²´ovaná skrze Euler-Lagrangeovy (EL) rovni e)


vede na správné zdrojové rovni e pro vektorový poten iál A ~ . Uvaºte p°itom dv¥
r·zná hápání varia£ní úlohy.
~ ~
- Pokud extremalizujeme ak i L = dr dt l(~r, t, A, ~ ∂ A , ∂ A ) pro jednu
R R
∂t ∂~ r
~ t) £ty°e h prom¥nný h ~r, t, EL rovni e zní
funk i A(r,
∂l ∂ ∂l X ∂ ∂l
− i
+  + j
  =0
∂A ∂t ∂ ∂A i
j
∂r ∂ ∂Aji
∂t ∂r

~ ~ ~
- Uºijeme diskretiza i lagrangiánu L(t, A ~~r , ∂ A~r ) = ~ ∂ A , ∂ A )|~r ,
P
∂t r l(~
~ r, t, A, ∂t ∂~ r
~
tj. hledáme extrém ak e L = L(t, A ~~r , ∂ A~r )dt pro v¥t²í mnoºství funk í
R
∂t
A~r (t) jediné prom¥nné t p°i odhadu

~= 1 ~ ~ (x,y,z) + A~ (x−∆,y,z)
∇2 A [A(x+∆,y,z) − 2A
∆2
+A ~ (x,y+∆,z) − 2A~ (x,y,z) + A~ (x,y−∆,z)
+A ~ (x,y,z+∆) − 2A~ (x,y,z) + A~ (x,y,z−∆) ]

P°íslu²né Euler-Lagrangeovy rovni e jsou


∂L d ∂L
− i +  i =0
∂A~r dt ∂ ∂A~r
∂t

Dále ujasn¥te, ºe volba Coulombovy kalibra e je pouze okrajovou podmínkou


EL rovni (tj. vybírá n¥které z °e²ení EL), a nep°edstavuje tedy dodate£nou
vazbu varia£ní úlohy.

P°íklad 8:
S pouºitím Hamiltonovy funk e volného elektromagneti kého pole
k2 ǫ
 
1 X
H= Qλ,−~k Qλ,~k + A ~A ~ (1.2)
2ǫ µ λ,−k λ,k
λ,~
k
KAPITOLA 1. KLASICKÁ TEORIE ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE 5

~ ~ }P . Poissonovy zá-
vypo£t¥te klasi ké Poissonovy závorky {H, P~λ,~k }P , {H, Aλ,k
vorky jsou
X ∂B ∂C ∂C ∂B
{B, C}P ≡ −
∂Aλ,~k ∂Pλ,~k ∂Aλ,~k ∂Pλ,~k
λ,~
k
Kapitola 2

Kanoni ké kvantování
elektromagneti kého pole
2.1 Energie a hybnost vid¥ná fotony

P°íklad 1:
Jaké kvantov¥ me hani ké komutátory odpovídají podle prin ipu koresponden e
Poissonovým závorkám v p°íkladu 1.7.

P°íklad 2:
Ukaºte, ºe Hamiltonián (1.2) po zavedení druhého kvantování p°edpisem
s
~
Aλ,~k = (a† + aλ,~k )
2ǫω~k λ,−~k
s
~
Qλ,~k = iǫω~k (a† − aλ,−~k )
2ǫω~k λ,~k
má tvar  
X † 1
H= ~ω~k a ~ aλ,~k +
λ,k 2
λ,~
k

P°íklad 3:
Diskutujte Heisenberg·v a S hrödinger·v obraz £asového vývoje volného elek-
tromagneti kého pole.

6
KAPITOLA 2. KANONICKÉ KVANTOVÁNÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE 7

P°íklad 4:
Ukaºte, ºe hybnost (Poynting·v vektor) elektromagneti kého pole
Z
~=ǫ
S d3~r ~ r ) × B(~
E(~ ~ r)

lze interpretovat jako hybnost jednotlivý h foton·.

P°íklad 5:
Spo£tením komutátor· (£asový vývoj popsán v Heisenbergov¥ obrazu)
[E µ ((r, t), B ν (r′ , t′ )]

rozhodn¥te, která pozorování elektri ké a magneti ké sloºky sv¥telné vlny jsou


nekompatibilní. (Hint: V¥nujte pozornost (1.1).)

2.2 Algebra krea£ní h operátor·

P°íklad 6:
Vyhodno´te komuta£ní rela e
- [a, a† ]

- [a, a†2 ]

P°íklad 7:
Matemati kou induk í £i p°ímým výpo£tem dokaºte
[(a ± a† )n , a] = ∓n(a ± a† )n−1

a výsledek vyuºijte k vy£íslení komutátoru



[eξ(a −a)
, a]

P°íklad 8:
S vyuºitím superoperátorové nota e Lζ X̂ ≡ 12 [X̂, ζ̄a2 − ζa†2 ] si ujasn¥te, ºe

Lζ a = −ζa†

Lζ a† = −ζ̄a
a odvo¤te tak rela i
eLζ a = a cosh |ζ| − a† ζ sinh |ζ|/|ζ|
Kapitola 3

ƒisté fotonové stavy


3.1 Stavy s ostrým po£tem foton·

P°íklad 1:
Normujte stav s ostrým po£tem N foton· v modu λ, ~k . Tj. nalezn¥te N v
 Nλ,~k
|Nλ,~k i = N a† ~ |⊘i
λ,k

tak, aby platilo hNλ,~k |Nλ,~k i = 1.

P°íklad 2:
Spo£t¥te st°ední hodnotu elektri kého pole
r
~ω~k  ~ ~

~ T (~r) = −i eλ,−~k e−ik·~r a† ~ − eλ,~k eik·~r aλ,~k
X
E
2ǫ λ,k
λ,~
k

ve stavu
|ψi = cn |Nλ,~k i + cn−1 |(N − 1)λ,~k i
Diskutujte rovn¥º £asový pr·b¥h tohoto pole.

P°íklad 3:
Diskutujte rozd¥lení hodnot elektri kého pole v elektromagneti kém vakuu p°i
uváºení v²e h mod· pole. V²imn¥te si role rozli²ova í s hopnosti m¥°i£e.

8
KAPITOLA 3. ƒISTÉ FOTONOVÉ STAVY 9

3.2 Koherentní stavy

P°íklad 4:
V modu λ~k jsou koherentní stavy ur£eny
1 2
+αλ~k a†λk
|αλ~k i ≡ e− 2 |αλ~k | |⊘i

Vypo£t¥te skalární sou£in hβλ~k |αλ~k i.

P°íklad 5:
Ukaºte, ºe pro posunova í operátor Dα = eαa platí

−α∗ a

Dα† aDα = a + α

P°íklad 6:
Spo£t¥te energii a uktua e energie elektromagneti kého pole v koherentním
stavu.

3.3 Stla£ené stavy

P°íklad 7:
Diskutujte závislost uktua í (tj. varian e elektri kého £i magneti kého pole
stla£eného stavu na fázi pole ϕ ≡ q · r.
Kapitola 4

Elektromagneti ké pole v
lát e
4.1 Dipólová interak e molekul s elektromagne-
ti kým polem

P°íklad 1:
Ov¥°te platnost operátorové identity
1 1 1 1
= + B̂
 − B̂    − B̂

P°íklad 2:
Ukaºte, ºe v Coulombov¥ kalibra i platí
~=A
~p · A ~ · p~

P°íklad 3:
Ry hlosti spontánní h p°e hod· v atomu vodíku vy£íslujeme Fermiho zlatým
pravidlem
X 2π
Pa→b = δ(Ea − Eb )|ha|Hint |bi|2
~
b

Denujte multipólový rozvoj jednofotonový h p°e hod· do do základního


stavu 1s atomu vodíku a klasikujte typ p°e hodu pro 2s → 1s, 2p → 1s,3d → 1s
a orienta£n¥ £i p°esn¥ porovnejte ry hlost t¥ hto p°e hod·.
Vlnové funk e vlastní h stav· atomu vodíku (pro m = 0) jsou
1
ψ1s = p
3
e−r/RB
πRB

10
KAPITOLA 4. ELEKTROMAGNETICKÉ POLE V LÁTCE 11
 
1 r
ψ2s = p 1 − e−r/2RB
8πRB3 2RB
1
ψ2p = p
3
(r/RB )e−r/2RB cos θ.
4 2πRB
1
ψ3d = p
3
(r/RB )2 e−r/3RB (3 cos2 θ − 1).
81 6πRB

kde RB = 5.3 × 10−11 m je Bohr·v polom¥r. Vlnová délka 1s ionizují ího zá°ení
je nejvý²e 364.56 nm.

P°íklad 4:
Pro interak£ní Hamiltonián
X ei
ĤI = ~ i , t)
~pi · A(r
i
m

vypo£ítejte element
hψf |ĤI |ψl i
p2i
kde |ψl,f i jsou vlastní stavy molekulárního Hamiltoniánu Ĥ0 = ei ej
P P
i ( 2m + j6=i 2ǫ|ri −rj | )

Ĥ0 |ψf i = Ef |ψf i

Vyjád°ete výsledek pomo í p°e hodového dipolového momentu

d~f l =
X
ei hψf |~r|ψl i
i

4.2 Smí²ené stavy

P°íklad 5:
Ov¥°te, ºe pro operátory Â, B̂ , Ĉ na kone£n¥-rozm¥rném Hilbertov¥ prostoru
platí ykli£nost stopy
     
Tr ÂB̂ Ĉ = Tr Ĉ ÂB̂ = Tr B̂ Ĉ Â

Diskutujte moºné roz²í°ení na nekone£n¥ rozm¥rné prostory.

P°íklad 6:
Dokaºte: Pro £istý stav Tr ρ̂2 = 1; jinak Tr ρ̂2 < 1.
 
KAPITOLA 4. ELEKTROMAGNETICKÉ POLE V LÁTCE 12

P°íklad 7:
M¥jme mati i hustoty
ge−iϕ
 
1 1
ρ̂ =
2 geiϕ 1
kde g, ϕ ∈ R+ . Ov¥°te, ºe jde o mati i hustoty £istého stavy pro g = 1 a smí²ený
stav pro g < 1.

P°íklad 8:
Ov¥°te, ºe v bázi vlastní h stav· Hamiltoniánu je diagonální mati e hustoty na
£ase nezávislá.

4.3 Tepelné zá°ení £erného t¥lesa

P°íklad 9:
Odvo¤te Boseho-Einsteinovo rozd¥lení obsazova í h £ísel
n o 1
nλq ≡ Tr ρ̂eq a†λq aλq =
eβ~ω − 1
~ωq a†λq aλq ~ωq a†λq aλq
pro rovnováºnou mati i hustoty zá°ení ρ̂eq ≡ e−β
P P
λq /Tr{e−β λq }

P°íklad 10:
Vypo£t¥te energii zá°ení £erného t¥lesa z p°íkladu 9
n o X
ET ≡ Tr ρ̂eq ĤT = ~ωq nλq
λq
Kapitola 5

Dynamika dvouhladinového
p°e hodu
5.1 Spontánní emise

P°íklad 1:
Vypo£ítejte dobu ºivota 2p-stavu atomu vodíku vy£íslením vztahu
(E2p − E1s )3 d21s,2p
τ −1 = .
3πǫ0 ~4 c3

Energie základní hladiny atomu vodíku je E1s = −13.5eV = −21.6 × 10−19 J a


platí E2p = E1s /4. Vlnové funk e jsou dány
1
ψ1s = p
3
e−r/RB
πRB
1
ψ2p = p
3
(r/RB )e−r/2RB cos θ.
4 2πRB

kde RB = 5.3 × 10−11 m je Bohr·v polom¥r.

P°íklad 2:
Porovnejte p°irozenou ²í°ku £áry (odpovídají í dob¥ ºivota z P°íkladu 1) s tep-
lotním (dopplerovským) roz²í°ením za pokojové teploty T = 300K .
Budete pot°ebovat: hmotnost atomu vodíku m = 1.67 × 10−27kg, Boltzman-
nova konstanta 1.38 × 10−23 JK −1 .

13
KAPITOLA 5. DYNAMIKA DVOUHLADINOVÉHO PECHODU 14

P°íklad 3:
Ov¥°te, ºe pro pro soustavu (Einsteinový h) kineti ký h rovni
dρ11
= 2γ2 ρ22 − 2γ1 ρ11
dt
dρ22
= 2γ1 ρ11 − 2γ2 ρ11
dt
popisují í h nerezonan£ní dynamiku dvouhladinového p°e hodu platí v rovno-
váze ρ γ 11 2
=
ρ22 γ1
Vyjád°ete dále rovnováºné ρ11 , ρ22 p°i uváºení podmínky detailní rovnováhy.

P°íklad 4:
Uºitím substitu e ψ̃2 = eiω0 t ψ2 p°eve¤te S hrödingerovu rovni i pro rezonantn¥
osví ený dvouhladinový systém
−d12 E0 eiω0 t
    
d ψ1 i E1 ψ1
=−
dt ψ2 ~ −d21 E0 e−iω0 t E2 ψ2

na rovni i s konstantními koe ienty a nalezn¥te její fundamentální systém.


Kapitola 6

Zápo£tové písemky
6.1 ZP 13.ledna 2011

Uvaºujte vºdy jen jeden mod sv¥tla.

P°íklad 1:
Podobn¥ jako u koherentní h stav·, je i £asový vývoj mnoºiny stla£ený h stav·
(grupou) permuta í. Dokaºte a nalezn¥te ji. Z·stane tvrzení platné i pokud
Hamiltonián není normáln¥ uspo°ádán, tj. H = ~ω 2 (aa + a a) ?
† †

P°íklad 2:
Vyhodno´te
hα|aaa† a† a† aa|αi.

P°íklad 3:
Dokáºeme zadat vlnovou funk i Ψ i jen popisem její funk e
fΨ (α) ≡ hα|Ψi

na mnoºin¥ (£i její £ásti) koherentní h stav·?

15
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 16

e²ení:
1.Z°ejm¥
−i 2 −i
~ Ĥt
1
− 21 ζa†2 1 2
− 21 ζa†2 i
|ζ(t)i ≡ e e 2 ζa |⊘i = e ~ Ĥt e 2 ζa e ~ Ĥt |⊘i =
−i Ĥt i −i i
1
a2 e ~ Ĥt − 21 ζe ~ Ĥt a†2 e ~ Ĥt 1 2iωt
ζa2 − 12 e−2iωt ζa†2
= e 2 ζe ~
|⊘i = e 2 e |⊘i = |ζe−2iωt i
tj. ζ(t) = ζe−2iωt ; q.e.d. Posun základní hladiny os ilátoru se projeví pouze
fyzikáln¥ nepodstatným jednotným fázovým faktorem e−iωt/2 (stav je ur£en
paprskem v Hilbertov¥ prostoru, tj. aº na fázový faktor).

2.P°ímým výpo£tem
hα|a2 a†3 a2 |αi = α2 hα|a2 a†3 |αi = α2 h⊘|(a + α)2 (a† + α)3 |⊘i =

= α2 (3αh⊘|a2 a†2 |⊘i + 2α3α2 h⊘|aa† |⊘i + α2 α3 h⊘|⊘i)


= α2 α(6 + 6|α|2 + |α|4 )

3. Ψ lze rozvinout dle úplné fotonové báze



X
Ψ= cN |N i
N =0

Pokud zjistíme z fΨ (α) koe ienty cN , je vyhráno. To není sloºité, viz


∞ X
∞ 1 2 ′ ∞ 1 2
X e− 2 |α| αN ′
X e− 2 |α| αN
fΨ (α) ≡ hα|Ψi = hN | √ cN |N i = √ cN
N =0 N ′ =0
N ′! N =0
N!

Sta£í se tedy omezit na malý interval kolem α = 0 na reálné ose a zjistit


1 dN 1 α2


cN = √ e 2 f Ψ (α)
N ! dαN
α=0
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 17

6.2 ZP 12.ledna 2012

P°íklad 1:
Pro mód λq elektromagneti kého pole spo£t¥te
(a) st°ední hodnotu hEλq i elektri kého pole
(b) st°ední kvadrati kou od hylku ∆Eλq
2 2
= hEλq i − hEλq i2
ve vakuovém stavu pole.

P°íklad 2:
Vyhodno´te mati ový element
hζ|aaa† a† a† aa|ζi

hζ|aaa† a† aa|ζi
pro stla£ený stav |ζi.

P°íklad 3:
p2
Vibra£ní spektrum. Harmoni ký os ilátor H = 2m + m 2 2
2 Ω0 x je vystaven sv¥tel-
nému zá°ení. Uvaºte interak£ní hamiltonián
e
Hint =
A(x)p;
m
(iqx)n
(a) Uºitím multipólového rozvoje (tj. eiqx = n! ) klasikujte p°e hody
P
n
mezi hladinami.
(b) Spo£t¥te sílu dipólový h (n = 0) a kvadrupólový h (n = 1) p°e hod· mezi
hladinami harmoni kého os ilátoru.
( ) Srovnejte pro nejniº²í p°e hod dipólovou (kvadrupólovou) aproxima i s
p°esným výsledkem
Pom· ky: Vektorový poten iál je dán A(r) = aλ,q eiqr + a†λ,q e−iqr .
q  
~
P
λ,q Eλ,q 2V ǫωq
q
Anihila£ní operátor harmoni kého os ilátoru je denován 2m~Ω p. Platí proto
mΩ0
q
1
b = 2~ x + i 0
q
(b + b), p = i (b† − b).
q
~ † m~Ω0
x= 2mΩ0 2
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 18

6.3 ZP 10.ledna 2013

P°íklad 1:
Operátory posuvu Dα ≡ eαa tvo°í (komutativní) grupu.

−ᾱa

(a) Spe ikujte grupovou opera i ⊗.


(b) Dokáºete sloºit D2(α1 +α2 ) z posuv· Dα1 a Dα2 oby£ejným operátorovým
násobením?
Bude se Vám moºná hodit: Pokud je [A, [A, B]] = [B, [A, B]] = 0, platí také
eA eB e[B,A]/2 = eB eA e[A,B]/2 = eA+B

P°íklad 2:
Uvaºujme stav (jednoho modu) elektromagneti kého pole získaný posuvem N-
fotonového stavu
|ψα,N i ≡ Dα |N i
(a) Vyhodno´te mati ový element
hψα,N |aa† a† a† a|ψα,N i

(b) Jaký je vývoj této st°ední hodnoty v £ase?

P°íklad 3:
Uvaºujeme vy£íslení ry hlosti spontání h p°e hod· v atomu vodíku vyvolaný h
interak í s elektromagneti kým vakuem Fermiho zlatým pravidlem
X 2π
Pa→b = δ(Ea − Eb )|ha|Hint |bi|2
~
b

(a) Denujte multipólový rozvoj jednofotonový h p°e hod· do základního stavu


1s pro interak£ní Hamiltonián
s
eq ~ ~ ~  ~ ~

E~λ,~k aλ,~k eik·~r + a† ~ e−ik·~r
X
Hint = A(r) · p~; A(r) =
m 2V ǫω~k λ,k
λ,~
k

(b) Ukaºte, ºe jednofotonový 2s → 1s p°e hod v atomu vodíku je zakázán v


libovolném °ádu multipólového rozvoje.
Zanedbejte jemnou strukturu spektra atomu. Vlnové funk e atomu vodíku jsou
1
ψ1s (r, θ, φ) = p
3
e−r/RB
πRB
 
1 r
ψ2s (r, θ, φ) = p 1 − e−r/2RB
8πRB 3 2RB
kde RB = 5.3 × 10−11 m je Bohr·v polom¥r.
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 19

e²ení:
(1a). Nejsnáze denujeme grupovou opera i isomorsmem na grupu s£ítání pa-
rametru
Dα ⊗ Dβ = Dα+β
Komutativnost a dal²í grupové vlastnosti plynou ze struktury s£ítání komplex-
ní h £ísel.
Skádání ov²em není b¥ºným operátorovým násobením, nebo´ v n¥m obe n¥
Dα s Dβ nekomutují. S vyuºitím známé rela e eA+B = eA eB e[B,A]/2 ov²em
nahlédneme
Dα ⊗ Dβ = e(ᾱβ−αβ̄)/2 Dα Dβ
(1b) Z°ejm¥ nám jde o sloºení D2(α1 +α2 ) ze dvou Dα1 a dvou Dα2 se°azený h
tak, aby se vyru²ily -£íselné prefaktory. Snadno nahlédneme, ºe nap°íklad
D2(α1 +α2 ) = D(α1 +α2 ) D(α1 +α2 ) = e(ᾱ1 α2 −α1 ᾱ2 )/2 Dα1 Dα2 e(α1 ᾱ2 −ᾱ1 α2 )/2 Dα2 Dα1 =

= Dα1 Dα2 Dα2 Dα1


Obdobn¥ ov²em D2(α1 +α2 ) = Dα2 Dα1 Dα1 Dα2 .

(2a) Z°ejm¥
hψα,N |aa† a† a† a|ψα,N i = hN |Dα aa† a† a† aDα |N i = hN |(a+α)(a† +ᾱ)3 (a+α)|N i =

= hN |ᾱ3 α2 +3ᾱ2 α1 (aa† +a† a)+3ᾱaa† a† a|N i = ᾱ3 α2 +3ᾱ2 α(2N +1)+3ᾱ(N +1)N
(2b) Z°ejm¥

|ψα,N (t)i = e−iωta a |ψα,N i
P°itom si uv¥domíme
† † † †
eiωta a a† e−iωta a
= eiωt a† eiωta a ae−iωta a
= e−iωt a

Tedy
† †
hψα,N (t)|aa† a† a† a|ψα,N (t)i = hψα,N |eiωta a aa† a† a† ae−iωta a |ψα,N i =

= hψα,N |e−iωt aeiωt a† eiωt a† eiωt a† e−iωt a|ψα,N i = eiωt hψα,N |aa† a† a† a|ψα,N i
a dále viz (2a). Alternativn¥ si lze uv¥domit, ºe α(t) = e−iωt α a dosadit do (2a).

(3a) P°edn¥ si z ela ujasníme, ºe


i~ ~r −r/RB
pψ1s =
~ e ; r = |~r|
RB πRB r
p
3
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 20

Zji²´ujeme tedy mati ový element mezi stavem elktromagneti kého vakua |⊘i
p°i elektronové hladin¥ |ai a základní hladinou atomu vodíku |1si doprovázenou
jednofotonovým stavem |1λ,~k i
s
~ i~eq ~
ha|h⊘|Hint |1si|1λ,~k i = ha|heik·~r r−1 E~λ,~k · ~r|1si =
2V ǫω~k RB m


s
~ i~eq X in
= ha|(~k · ~r)n r−1 E~λ,~k · ~r|1si
2V ǫω~k RB m n=0 n!

(3b) 1s a 2s stavy jsou sferi ky symetri ké bez újmy na obe nosti volíme tedy
osu z ve sm¥ru vlnového vektoru ~k, tj. polarizav e foton· jsou Ex a Ey . Sféri ké
sou°adni e zavedeme ~r = (r sin θ cos ϕ, r sin θ sin ϕ, r cos θ)
s
∞ π 2π
i~eq
Z Z Z
~
h2s|h⊘|Hint |1si|1λ,~k i = p dr dθ dϕ r2 sin θ
8 m2
8π 2 RB 2V ǫω~k 0 0 0

 
r  
× 1− e−r/2RB eikr cos θ r−1 e−r/RB E~λ,~k · ~r = 0
2RB
nebo´ E~λ=x,~k · ~r = r sin θ cos ϕ a E~λ=y,~k · ~r = r sin θ sin ϕ a tedy ob¥ vymizí jiº
p°i integra i p°es ϕ ve z ela libovolném °ádu multipólového rozvoje.
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 21

6.4 ZP 9.ledna 2014

P°íklad 1:
Porovnejte dva myslitelné zp·soby konstruk e posunutý h N-fotonový h stav·
(jednoho modu) volného elektromagneti kého pole
(a)

1
|ψα,N i ≡ √ Dα (a† )N |⊘i
N!

(b)

1
|φα,N i ≡ √ (a† )N Dα |⊘i
N!
kde Dα je posunova í operátor a |⊘i symbolizuje vakuum elektromagne-
ti kého pole.
Tvo°í ψα,N ,nebo φα,N , N = 0, 1, 2, . . . úplnou ortonormální bázi Hilbertova
prostoru stav· elektromagneti kého pole?

P°íklad 2:
Pro koherentní stav |αi
(a) Vyhodno´te mati ový element
hα|aa† a† a† aa|αi.

(b) Jaký je vývoj této st°ední hodnoty v £ase?

P°íklad 3:
Pro Hamiltonián Ĥ volného elektromagneti kého pole vyhodno´te vytvo°ují í
funk i (t ∈ R je reálný parametr, |αi koherentní stav)

f (t) ≡ hα|e−tĤ |αi.

Jakým zp·sobem m·ºe být vyuºita k vyhodno ení moment· Hamiltoniánu v


koherentním stavu hα|Ĥ n |αi ?
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 22

e²ení:
(1) Úplnou ortonormální bázi je pouze ψα,N , N = 0, 1, 2, . . ., nebo´ platí
- rela e ortonormality
1 ′ 1 ′
hψα,N ′ |ψα,N i = √ h⊘|aN Dα† Dα (a† )N |⊘i = √ h⊘|aN (a† )N |⊘i = δN N ′
N !N ′ ! N !N ′ !

- rela e úplnosti
X X
|ψα,N ihψα,N | = Dα |N ihN |Dα† = Dα Dα† = 1̂
N N

Naproti tomu φα,N , N = 0, 1, 2, . . . není ani ortonormální


1 ′ 1 ′
hφα,N ′ |φα,N i = √ h⊘|Dα† aN (a† )N Dα |⊘i = √ h⊘|(a+α)N (a† +α)N |⊘i 6= δN N ′
N !N ′ ! N !N ′ !

(2) P°ímým výpo£tem


hα|aa†3 a2 |αi = α2 hα|aa†3 |αi = α2 h⊘|(a + α)(a† + α)3 |⊘i =

= α2 (3α2 h⊘|aa† |⊘i + αα3 h⊘|⊘i) = |α|4 (3 + |α|2 ).


Jelikoº α(t) = e−iωt α, tato st°ední hodnota se v £ase nem¥ní.
N
(3) Rozvinutím koherentního stavu do fotonové baze |αi = e−|α| /2 N √αN ! |N i
2 P

a uváºením faktu, ºe v²e hny funk e hamiltoniánu jsou diagonální ve fotonové


bazi
X X αN ′ αN 2 X |α|
2N
−|α|2
f (t) = e √ hN ′ |e−tĤ |N i = e−|α| hN |e−tĤ |N i =
′ N ′ !N ! N!
N N N

2 X |α|2N
= e−|α| e−tN ~ω = exp |α|2 (e−t~ω − 1) .
 
N!
N

je patrné, ºe p°itom
dn f (t)

= (−1)n hα|Ĥ n |αi
dtn t=0
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 23

6.5 ZP 8.ledna 2015

P°íklad 1:
Pro jeden mód λq elektromagneti kého pole spo£t¥te první £ty°i momenty elek-
tri kého pole hEλq
n
i, kde n = 1, 2, 3, 4 v N-fotonovém stavu elektromagneti kého
pole.

P°íklad 2:
Vyhodno´te mati ový element
hα|aaa† a† a† aa|αi

pro koherentní stav |αi.

P°íklad 3:
Navrhn¥te operátor popisují í m¥°ení elektri kého pole s kone£ným prostoro-
vým rozli²ením (tj. reálný m¥°i£). Ukaºte, ºe takto m¥°ené elektri ké pole má
kone£né momenty ve stave h s kone£ným po£tem foton· a to i p°i uváºení v²e h
mod· a bez nutnosti redenovat vy²²í momenty uºitím normálního uspo°ádání.
Doporu£uji modelovat prostorový prol gaussovskou kupolí.
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 24

e²ení:
(1)P°edn¥ hEλq
1 3
i = hEλq i = 0, nebo´ v²e hny li hé momenty vymizí pro fotonové
stavy.
~ωq ~ωq ~ωq
2
hEλq i=− hN |(a†λq −aλq )(a†λq −aλq )|N i = hN |a†λq aλq +aλq a†λq )|N i = (2Nλq +1)
2ǫΩ 2ǫΩ 2ǫΩ
 2  2
~ωq † ~ωq
4
hEλq i = 4
hN |(aλq −aλq ) |N i = hN |a†λq a†λq aλq aλq +a†λq aλq a†λq aλq +
2ǫΩ 2ǫΩ
+a†λq aλq aλq a†λq + aλq a†λq a†λq aλq + aλq a†λq aλq a†λq + aλq aλq a†λq a†λq |N i =
 2
~ωq
= [N (N −1)+N N +N (N +1)+(N +1)N +(N +1)(N +1)+(N +1)(N +2)] =
2ǫΩ
 2
~ωq 2
= [6Nλq + 6Nλq + 3]
2ǫΩ

(2) P°ímým výpo£tem


hα|aaa† a† a† aa|αi = α2 hα|aaa† a† a† |αi = α2 h⊘|(a + α)2 (a† + α)3 |⊘i =

= α2 h⊘|(a2 + 2αa + α2 )((a† )3 + 3α(a† )2 + 3α2 a† + α3 )|⊘i =


= α2 α(6 + 6|α|2 + |α|4 ).

(3) M¥°ení elektri kého pole reálným p°ístrojem EU v bod¥ r s prostorovým


rozli²ením L je nejsnáze modelováno konvolu í elektri kého pole s p°ístrojovou
(gaussovou) funk í
Z
′2
−3/2 −3 /L2
EU (r, L) = (2π) L dr′ er ET (r − r′ )

Po dosazení a integra i
r
~ωq −q2 L2 /4  
fλ−q (r)a†λq − fλq (r)aλq
X
EU (r, L) = −i e
2ǫΩ
λq

Vidíme tedy, ºe p°ísp¥vek vysokofrekven£ní h mod· je siln¥P


tlumen e−q L /4 . Vi-
2 2

díme hned, ºe notori ky divergují í suma e typu hǫET i ∝ λq ~ωq (Nλq + 1/2)
2

jsou regularizovány hǫE2U i ∝ λq ~ωq e−q L /2 (Nλq + 1/2) Nyní je uº jedno-


P 2 2

du hé si uv¥domit, momenty trensverzálního pole (viz téº P°íklad 1) rostou s


nejvý²e polynomiáln¥ s q a suma e tedy konvergují. QED
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 25

6.6 ZP 24. února 2015

P°íklad 1:
Pro jeden mód λq elektromagneti kého pole spo£t¥te momenty elektri kého pole
n
hEλq i, kde n = 1001, 1002, 1003 ve vakuovém stavu elektromagneti kého pole.

P°íklad 2:
Vyhodno´te mati ový element
hϕ|aaa† a† aaa† a† |ϕi

pro
(a) N-fotonový stav |ϕi ≡ |N i
(b) koherentní stav |ϕi ≡ |αi

P°íklad 3:
Navrhn¥te operátor popisují í m¥°ení elektri kého pole s kone£ným prostoro-
vým rozli²ením (tj. reálný m¥°i£). Spo£t¥te druhý moment vakuového elektri -
kého pole p°i uváºení v²e h jeho mod·. Doporu£uji modelovat prostorový prol
gaussovskou kupolí.
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 26

e²ení:
(1)P°ímým výpo£tem
 n/2
n ~ω
hEλq i= h⊘|[(−i)(a† − a)]n |⊘i

Ihned vidíme, ºe li hé momenty jsou triviální hEλq1001 1003


i = hEλq i = 0 Sudý
moment nejsnáze spo£teme v p - reprezenta i harmoni kého os ilátoru
R∞ (p̂ =
2−1/2 (−i)(a† − a)) s vyuºitím vlastností Gamma funk e Γ(t) = 0 xt−1 e−x dx

2n/2 2n/2
 
n+1
Z
2
h⊘|[(−i)(a† −a)]n |⊘i = 2n/2 h⊘|p̂n |⊘i = √ dpe−p pn = √ Γ = (n−1)!!
π −∞ π 2

Variantou tohoto postupu je uv¥domit si ºe projek e koherentního stavu na va-


kuum h⊘|αi je moment generují í funk í operátoru (a† −a). Máme tedy nakone
 501
1002 ~ω
hEλq i= 1001!!

(2)P°edn¥ aaa† a† = (N̂ + 1)(N̂ + 2) a tedy


hN |aaa† a† aaa† a† |N i = hN |(N̂ +1)(N̂ +2)(N̂ +1)(N̂ +2)|N i = (N +1)2 (N +2)2 .

Evalua i koherentního stavu zaloºíme nejsnáze na následují í úvaze


2
† † † † † †

hα|aaa a aaa a |αi = aaa a |αi

Po standardním vyuºití operátoru posuvu a tj. p°evedení na vakuový ma-


ti ový prvek, k sob¥ grupujeme p°ísp¥vky p°íslu²né ke stejnému fotonovému
stavu. 2 2
aaa† a† |αi = (a2 + 2αa + α2 )((a† )2 + 2αa† + α2 )|⊘i


2
2 † 2 2 † 4 † 2 2 † 2 † 2

= [a (a ) + 4|α| a a + |α| ] + [2αa(a ) + 2α αa ] + α (a ) |⊘i ]

= (2 + 4|α|2 + |α|4 )2 + |4α + 2α2 α|2 + 2|α|4 = 4 + 32|α|2 + 38|α|4 + 12|α|6 + |α|8 .

(3) M¥°ení elektri kého pole reálným p°ístrojem EU v bod¥ r s prostorovým


rozli²ením L je nejsnáze modelováno konvolu í elektri kého pole s p°ístrojovou
(gaussovou) funk í
Z
′2
−3/2 −3 /L2
EU (r, L) = (2π) L dr′ er ET (r − r′ )
KAPITOLA 6. ZÁPOƒTOVÉ PÍSEMKY 27

Po dosazení a integra i
r
~ωq −q2 L2 /4  
fλ−q (r)a†λq − fλq (r)aλq
X
EU (r, L) = −i e
2ǫΩ
λq

Vidíme tedy, ºe p°ísp¥vek vysokofrekven£ní h mod· je siln¥ tlumen e−q L /4 .


2 2

Proto druhý moment je nyní dob°e denován a p°ímo£arým výpo£tem zjistíme,


ºe ve vakuu
dq ~c|q| −q2 L2 /2
X ~ωq Z
2
L2 /2
h⊘|EU (r, L)2 |⊘i = e−q = e =
q
ǫΩ (2π)3 ǫ
Z ∞
~c 2
L2 /2 ~c
= q 3 e−q dq =
2π 2 ǫ 0 L4 π 2 ǫ

You might also like