Nae tma: Przdniny, jak maj bt

ARCHA

slo 4/2011

Tbory, tbory, tbory...

foto Michal Fanta Misha

Pedstavujeme: Slezsk diakonie S Marktou Votavovou o Tamjdemu

vodnk Przdniny, jak maj bt

Zpravodaj RDM o vchov a vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Ven teni Archy, kdy jsem byl osloven, abych napsal vodnk aktulnho sla naeho asopisu s tmatem przdniny, jak maj bt, chvli jsem zavhal nad tm, jestli me lovk, kter u przdniny v tom pravm slova smyslu neprov a bohuel u ani neproije, na dan tma vbec jet nco kloudnho napsat. Nakonec jsem si ale ekl, e to snad njak pjde. Przdniny jsou toti, i kdy je vlastn nemm, i pro mne jakmsi symbolickm obdobm, kdy as ubh tak njak jinak. Przdniny se o slovo vtinou hls slunenmi dny a ppravou na tbory a letn akce. Ti astnj z ns, kter ekaj ti tdny v prod s vlastnm oddlem, nic nesthaj, pod nco dohnj, kontroluj, sepisuj a zaizuj. Nen se emu divit, nebo as letnho volna bv povtinou vyvrcholenm celoron innosti naich sdruen. Pro ns, kte nemme tu monost bt uprosted tohoto mumraje, zbv mon lehce nostalgick vzpomnka umocnn alespo ast na vkendov ppravn et ped tm, ne to cel vypukne. Ale i kdyby nebylo ani tto symbolick asti, vdycky si 1. ervence sm pro sebe eknu, e u jsou zase tady. Przdniny jsou zkrtka idylickm asem. Tedy, alespo by jm mly bt. Natst, pro vtinu z ns to tak opravdu je. V tom samm letnm shonu a nvalu astnch chvilek si vak mnohdy ani neuvdomujeme, e je mezi nmi i ada tch, kte krsn a idylick przdniny nemaj a mon nikdy mt nebudou, a ji je to z dvod zdravotnch, ekonomickch i nezjmu ze strany rodi. I takov dti maj przdniny. Je pak nanejv obdivuhodn, e i v naich sdruench nezapomnme na ty, ke kterm se osud nezachoval vdy nejlpe, a ji je to formou akc typu mstskch tbor nebo plnho zalenn dt s hendikepem pi letnch aktivitch. Jak by tedy mly bt ty sprvn przdniny? Asi ty, na kter budou s lskou vzpomnat vichni, dtmi ponaje, rodii a vedoucmi kone. Sprvn przdniny jsou pak taky takov, ze kterch se vichni vrt i pes takka nezbytn odrky bezpen dom. Zvlt po nedvnch udlostech v Norsku toto tma dostv i dal rozmr. Je ji hlubok noc, posledn nedle tchto przdnin. Ne skonm, chtl bych podkovat vm vem, kte jste bhem tohoto lta obtovali svj as pro druh. Je to nelehk, nikm nehonorovan prce. Vichni ale vme, jak velk m smysl i pro ns sam. Dkuji!
Jan Cieslar, 1. mstopedseda RDM

Foto archiv Spoleenstv harmonie tla i ducha

Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439 Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Vychz 6x za rok. Toto slo vylo v z 2011. Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

Tmata Archy na rok 2011

slo tma
4 5 6 Przdniny, jak maj bt Evropsk rok dobrovolnictv a dtsk sdruen S pomoc Bo

uzvrka vychz
26. 8. 23. 9. 4. 11. 26. 9. 31. 10. 5. 12.

Nae tma Duhov pestr tbory

Lasovn, uzlovn, odlvn zvecch stop, ale tak p i cyklistick vlety, vtvarn a hudebn dlny, tborky, koupn, sportovn turnaje Tbory Duhy jsou programov pestr, a tak si z nich i letos jejich astnci odveli spoustu prima zitk. No eknte sami komu se potst teba dret non hldku spolen s nefalovanm sovm strcem?

Pe se rok 1970. Pn Zla se dostv k moci. Doba je zl a tajemn. Jedin bezpen msto je v Bradavicch, kter doke ubrnit jen samotn bradavick editel Albus Brumbl, kter navc zakld tajnou skupinu s nzvem Fnixv d... To byl zatek estnctho letnho tbora dtskho oddlu Duha Kil z Lutna, kter se konal tradin kousek za vesnic Hotejn. Moudr klobouk rozdlil tyi destky dt do ty kolej a zaalo trnct dn zbavy a legrace, ale i nejistoty a tajemna. Asi nejzajmavjm zpestenm byl nlez nevybuchl hlavice z dlosteleckho kannu z II. svtov vlky. Pi jedn z her v okolnch lesch nael tpn podivnou vc, kterou hned ukzal vedoucm. Bylo jasn, e by mohlo jt o nco nebezpenho. Po nvratu do tbora jsme oznmili nlez policii a po chvli pijeli pyrotechnici, kte hlavici naloili do auta a odvezli ji zlikvidovat.
Petr Hryzal Dosedl, Duha Kil

Duha Rysi, Olomouc

Duha Velk medvdice

Legenda o sovch strcch

Ji nkoliktm rokem vyr Duha Rysi na tbor do Jihoeskho kraje, do krsn prody na okraji esk Kanady, kter nm uarovalo. V bezprostedn blzkosti tbora mme rybnky, potoky, ku, louku i les. Pro vtinu z ns je ve stotiscovm mst proda vzcn, a proto si j uvme plnmi douky. Bhem tbora probhala etapov hra na motivy filmu Legenda o sovch strcch a jej atmosfru skvle dokresloval vr velk Martin, kterho pivezla elva. Sluebn oddl ml monost dret vra bhem nstupu na sokolnic-

Nchodsk freekempovn
Pestr koktejl zitk ekal na kadho, kdo se pihlsil na tdenn, tak trochu jin tbor s nzvem FREEKemp. Ten ve druhm srpnovm tdnu spolen po-

Foto archiv Duhy Rysi a Duha Kil

Tbor s vbunou atmosfrou

daly na duhov zkladn v Nchod Duha Velk Medvdice a klub ptel prody Mal lika. A protoe druh z organizac propagovala akci nejen v esku, pivtali jsme krom astnk z ech, Moravy a Slezska tak tyi Nmce a spolu s nimi jsme objevovali zajmavosti nchodskho vbku a pilehlch polskch kraj. Na programu, ze kterho si 24 astnk mohlo poskldat svj tden, byla p turistika i cykloturistika, vtvarn a hudebn dlny, tborky, koupn, divadlo, sportovn turnaje, hry i relax. Byli jsme prost tak free, jak to jen na kempu lze.

k rukavici a v noci pomhal hldkm steit tbor. Etapy byly nkdy nron na fyziku, jindy naopak bylo poteba zapojit odpovajc mozky. Bhem dopoledne jsme trnovali tbornick dovednosti, kter zahrnovaly stelbu ze vzduchovky, lasovn, uzlovn, odlvn stop, poznvn rostlin, devin a hub a mnoho dalch discipln.

Nae tma Tomci na vod

Pokud je v nzvu Asociace turistickch oddl mldee (ATOM) zmnka o turistice, vzte, je tm mnna i ta vodn. A tak z nsledujcch przdninovch dk sem tam ukpne, co se vednm dnm jet nepodailo usuit

Foto Martin Strnad a archiv TOM 20902

Vh 2011
V prvn polovin ervence jsme se vydali na letn tbor pro star tomky byla pipravena ada aktivit v krsnm prosted podtatransk prody, nedaleko Liptovskho Mikule. Dky vydatnm dem na konci ervna byly okoln toky dostaten zsobeny vodou, a tomci tak spluli nkolikrt zajmavou st eky Vh, a tak jej ptoky ierny Vh a Belou. Zskali tak adu novch dovednost a nkte obdreli i novou hodnost ve Vodck akademii. Ale nejen vodnm ivlem ije sprvn tomk. Ve dnech, kdy ruce unaven pdlovnm ji potebovaly odpoinek, vypravili se tomci do hor. Podailo se zdolat vrcholy Slemy (1513,7 m n. m.) a Krivn (2494 m n. m.). Chutn krm,

pipravovan veskrze na tborovm ohni, chutnala po tchto nronch dnech vskutku bjen. Vechny sportovn i oddechov aktivity byly doplnny celotborovou hrou, s nzvem Expedice Shangri-la. Po celou dobu expedice zakreslovali tomci cestu na toto bjn msto do uniktn mapy. e msto, kde se toto bjn dol nachz, nebylo vyptrno, nakonec nikomu nevadilo, cesta za jeho nalezenm pinesla kadmu spoustu zitk.
Martin Strnad Mara, TOM 130 Maracaibo, Tinec

Ohe 2011
Pro leton vodck putovn jsme si vybrali eku Ohi, a to nejen kvli ece samotn, ale i kvli okoln krajin. Nae trnctilenn skupina vyrazila v sobotu 16. 7. z petick lodnice do Kynperka nad Oh. Po prohldce msta a zatboen jsme dal den rno vyrazili konen na vodu. V prvnch dnech nm poas plo, take jsme si uvali vody, slunka a okol eky hradu Lokte, Svatoskch skal, lzesk zny v Karlovch Varech. Piblin v polovin tdne naeho putovn ns zastihly pvalov

det, proto jsme zabalili plavky, runk a jeli autobusem do baznu v Karlovch Varech. Akoliv bazn je vyhvan, teplota vzduchu byla pouhch 13C, take jsme se moc nezahli a vydreli tam jen chvilku. Po detch se mrn zvedl stav vody v ece, take se nm jelo jak po msle, a v dalch dnes jsme proto lehce dopdlovali do na clov destinace Klterce nad Oh. Zde jsme jet strvili jeden den prohldkou na posledn pamtky, a to zmku a zmeck zahrady a nvtvou vstavy obraz a fotografi v mstn galerii. Dom jsme dorazili dne 23. 7. iv, zdrav a pjemn unaveni.
Hana ambrkov a Bra Dolealov TOM 20902 hlava

Ze zahrani World Scout Jamboree 2011 bylo ve vdsku

Mezi astnky mezinrodnho setkn 40 000 teenager rznch nrodnost, vyznn i barvy pleti bylo letos tak 280 ech, kte ped odjezdem v Praze vytveli pestrobarevnou zemkouli. Mlad lidi ze 150 zem svta piel pozdravit skaut a vdsk krl Karl XIV. Gustav ei jemu a jeho en pedali symbolicky esk skautsk tek.

Leton XXII. Jamboree probhalo od 27. ervence do 7. srpna nedaleko msta Kristianstad na jihu vdska. Bylo pleitost vyzkouet si nejen tradin skautsk innosti a techniky, jako napklad vzan stavby, ale i zajmavosti a novinky, jako vodn zorbing. Jednou z monost, jak lpe poznat kamardy z jinch zem, bylo uvait njak typickho nrodn jdlo a pozvat k hostin nkterou z delegac. Tborov vesnika byla obrovsk, na snmku je vidt jen st subcampu, kde se astnci setkvali pi prezentaci svch zem a pi nkterch aktivitch.

Foto Michala K. Rocmanov, Jakub Pavelka, Jan Hrn a Jonas Elmqvist/Scouterna

Nae tma Masarykv tbor YMCA na Szav slav 90 let

Pat ke kultovnm mstm nejen ymkaskho tboen, ale meme ci, e svm stm i organizovanho tboen na zem na republiky obecn.

Tboit YMCA na Szav u Sobna bylo zzeno v roce 1921. Pozemek daroval pan hrab Sternberg tehdej YMCA a ta zaala velmi rychle podnikat ve pro to, aby se z nj stal Rj hoch na Szav, jak se mu bhem prvn republiky kalo. Nejprve byl pouze stanov, pozdji chatov a dodnes dodruje pvodn pdorys rozestaven stan/ chatek, co lze vysledovat z historickch fotografi i uvedenho plnku piblin z roku 1947. Probhly sezony do roku 1938, pak tbor obsadil Hitlerjugend. Ve vzpomnkch pamtnk, kte pokraovali v tboen na protjm behu eky a mohli tak sledovat, co se v jejich milovanm tboe dje, se objevuj iny velmi nepkn. Po vlce pak opt YMCA zorganizovala ti sezony v letech 194547 (rok 1948 u opt probhl na druh stran eky). Po komunistickm pui v noru 1948 bylo toti Ymce opt znemonno jeho vyuvn, slouil CKM Cestovn kanceli mldee. A po roce 1989 se pro YMCA otevela monost opt tbor vyuvat. Od roku 1994 jako sprvcm a od roku 2002 jako majitelm, i kdy za cenu podpisu nevhodnch smluv se sttem zastoupenm FDM Fondem dt a mldee (dnes ji neexistujcm). Nejdleitj osobou spojenou s tborem byl Joe First, kter jej zaloil a dlouh lta psobil jako jeho editel a hlavn vedouc. Spolu se svou manelkou byli tbornky velmi respektovni

a milovni. Dky nim zskal tbor neopakovatelnho ducha, na co tehdej astnci vzpomnaj dodnes. Velkm vyznamennm je pro tbor tak souhlas T. G. Masaryka, aby nesl prv jeho jmno. Tbornci napsali tehdejmu panu prezidentovi dopis se dost, zda by sv jmno propjil mstu, kde se YMCA sna psobit na novou generaci a on souhlasil. Jako lovk, kter se zasadil o vznik YMCA v eskoslovensku, to jist chpal jako dal pspvek pro rozvoj prce YMCA. Hlavn npln tbor byl v souladu s poslnm YMCA rozvoj osobnosti mladch lid, jejich due, ducha i tla. Program byl velmi pestr a tak novtorsk. lo o koncepn prci a objevovaly s v nm i aktivity, kter YMCA pivezla do tehdejho eskoslovenska ze zahrani volejbal, basketbal, playgroundball (softbal), lukostelbu atd. Nedlnou soust programu byla tak vuka plavn a zchrany tonoucch. Pamtnci dodnes vzpomnaj na soute mezi jednotlivmi chatami, kdy kad tm bydlc spolu v chat pedstavoval nkterou zemi, vyrobil si jej vlajku a hjil

Foto archiv YMCA

jej barvy v rznch sportovnch turnajch. Tyto tbory byly pro astnky nejen velkm zitkem, ale byly mimodn z mnoha dalch ohled. Jednak svou otevenost, pedstavme-li si, e v letech 1921 a 1939 se tbor astnili tbornci z nejrznjho nrodnostnho, nboenskho i socilnho prosted. Z historickch pramen se dozvdme, e mezi astnky byly dti z rodin eskch, slovenskch, nmeckch, idovskch, polskch, rusnskch a dalch. Vyznn pak katolickho, evangelickho, eskoslovenskho, idovskho, ale tak mormoni a ateist. Vchovu charakteru mladch mu osvdil tbor jejich postoji a iny v tkch dobch. Dokld je citt Joe Firsta z roku 1945 pi vztyovn vlajky na obnovenm tboe: V duchu stle vidm Vs vech 413 umuench, popravench a na bojitch druh svtov vlky padlch Szavan, zas jak kolem vlajky s nmi stojte. Zemeli jste, abychom my ili. Nech je n ivot i nae konn hodno Va velk obti.
Jaroslav V. Hynek, YMCA

Nae tma Pionrsk tbory ryti i detektivov

Kdo se astnil nkterho z tbor Pionra, mohl potat s tm, e zaije zajmavou, napnavou hru. A e ho ek k rozlousknut nejeden oek.

Ve stedovku pod Zubem

V letonm roce se pemnila tborov louka Pionrsk skupiny M. Oadlka Holeov nedaleko hotelu Zub ve stedovk panstv. Sjeli se tu dvata i kluci, kte chtli spolen odhalit tajemstv Pna pokladu. Aby tak mohli uinit, museli se z nich nejdve stt ryti a valkry. K tomu bylo zapoteb splnit sedmero rytskch ctnost, k nim nleela jzda na koni, rtorika, zpv psn, stelba z luku a podobn. Po splnn vech tchto ctnost pijel nov ryte pasovat krl a krlovna ve spolenosti krlovskho chrta. Slavnost byla pro vechny tbornky velkou udlost. Ryti a valkry byli rozdleni do esti rod, ve kterch dle usilovali o odhalen ji zmnnho tajemstv Pna pokladu. Ten jim na cest za pokladem kladl spoustu pekek a nelehkch kol. Mezi n patila napklad celodenn vprava na zceniny hrad aumburk a Zub, pedvn zprv pomoc stedovkch posl nebo non hra v lese s clem zskat dleitou indcii. Tbornci se bhem putovni stedovkem dozvdli spoustu informac o ivot v tto dob, a dokonce si i sami vyzkoueli a vyrobili stedovk hry, odvy, esy, zbran, peet a zastnili se rytskch turnaj.
Jarmila Vaclachov, vedouc tbora Podhradn Lhota

S dvtipem Sherlocka Holmese

Letn tbor, kter podala Pionrsk skupina Zborovice, probhal koncem ervence v malebnm prosted Hostnskch vrch v Rajnochovicch. Kad rno druinky malch detektiv nedokav oekvaly nov vydn kreslenho komiksu, kde se od Sherlocka Holmese dovdaly alespo v nznacch, co je v dal cest za zhadami ek. Pjemnm doplnnm tborovho programu byla nvtva pslunk Policie

R oddlen kriminalistiky a oddlen prevence, kte dtem v praktickch ukzkch piblili nkter ze svch innost. Naden tbornci snmali otisky prst i bot, eili dopravn situace, seznmili se s st policejn vstroje i vzbroje. A protoe jednou z policejnch sloek je i jzdn policie, vichni uvtali monost vyzkouet si projku na konch (i kdy ne policejnch). V programu nechybly ani typick tborov aktivity tbork s opknm pekk, volba tborov miss a misska, non hry a pozorovn hvzdn oblohy, vlastnorun vroba batikovanch triek a dal. Podkovn si jist zaslou vichni dosplci, kte ve svm volnm ase a bez nroku na odmnu tbor pro dti pipravovali a pak spolu s nimi proili zajmavch osm dn a sob i vem kolem zase jednou dokzali, e na poas zase a tak nezle
Lenka Sakaov, vedouc PS Zborovice

Foto archiv pionrskch skupin z Holeova a Zborovic

Nae tma Hlavn hygienik Michael Vt sondoval podmnky letnch tbor: V podku, dtem tam svd...
V podku. Tak by se dal strun shrnout pohled hlavnho hygienika R Michaela Vta na zzem dvou vytipovanch dtskch letnch tbor, kter 19. srpna 2011 navtvil.

Nahoe tbor Junka u obce Zderaz; dole uprosted na tboe YMCA (mstostarosta Junka Petr Vank a pedseda RDM Ale Sedlek); vpravo hlavn hygienik R Michael Vt a Jaromr Hrub. Foto Ji Majer

Na inspekn cest ho doprovzeli jet jeho kolega z odboru ochrany veejnho zdrav Ministerstva zdravotnictv Jaromr Hrub, mstostarosta Junka Petr Vank a pedseda esk rady dt a mldee (RDM) Ale Sedlek. Smyslem jejich spanil jzdy bylo ovit si namtkou a pmo na mstech samch, e vedouc tbor, na nich ji tradin kolem 200 000 dt ron trv st svch letnch przdnin, z hlediska hygienickho nic nezanedbvaj. Prvn zastvkou byl tbor Ymky v za-

zobecnila Miroslava Homolov zaclen aktivit, nabzench momentln tem destkm dt, jejich maminkm a tatnkm. Z pohledu hlavnho hygienika lo vlastn o stavebn objekty, respektive chatky, kde probhala svbytn forma tbora: rekrean akce rodi s dtmi. Tbor byl zajmav i tm, e ml ve svm zzem napklad tlocvinu, kde mohli hrt rzn hry, teba volejbal nebo fotbal. Pevn kuchyn byla velice dobe vybavena pro danou organizaci a j si myslm, e tbor naprosto sploval poadavky, kter na letn rekreaci pro dti mme, vyjdil svj nzor Michael Vt. V ppad druhho tbora lo o skautskou klasiku se vm vudy. Na lesn mtin nedaleko obce Zderaz na Chrudimsku stla dv indinsk tp a za

nimi typick podsadov stany. Staly se doasnm domovem pro 22 dt a estici dosplch z 3. oddlu skautskho stediska Slatiany se sdlem v Orli a 1. smeku chrudimskch Vlat. Tady to je naprosto jasn skautsk tbor, kter spluje minimln poadavky z hlediska zdrav tak, jak je mme definovno. Klasick stany s podsadou, kde je izolace od zem; je tu klasick velk stan, kde by eventuln bylo mono odizolovat dti, kter by byly nemocn; naprosto spartnsk sprchy z bvalch CO-zsob Myslm si, e to je tbor, kde se dti vracej z konzumn spolenosti k tomu, aby se eknme umly o sebe postarat, zhodnotil junck prosted hlavn hygienik R. Ukrojit chleba, namazat rohlk to pro dti z prvn, druh tdy je docela problm, poznamenal bhem prohldky tbora jeho vedouc Miroslav Bra-

lesnn krajin u Novho Msta nad Metuj na Nchodsku. Podle vedouc Miroslavy Homolov ho YMCA vyuv njakch 14 let; slou pedevm k rekreaci rodin s dtmi rznho vku vetn tch nejmench a tomu odpovd i programov skladba. Skupiny jsou zamen na rozvoj partnerstv, rodiovstv a tmata tkajc se rodiny,

Nae tma
becKonis. Nvtva si tam krom peliv veden dokumentace vimla teba ter pro vzduchovku, pro lukostelbu, uniktnho devnho kolotoe a na potoce stylovho mlnku, jakch se vid u mlo. J jsem rd, e s panem doktorem Vtem a s panem doktorem Hrubm jsme mli opt po roce monost podniknout takovou cestu. Sname se neustle monitorovat, jestli vyhlka pro podn zotavovacch akc byla nastavena tak, aby byla k uitku vci: aby zbyten neomezovala, ale aby plnila svj el. Toti chrnit dti a rodie ped vskytem mon infekce a jejich eventulnch dsledk, shrnul za RDM Ale Sedlek. Leton cesta hlavnho hygienika voln navzala na jeho loskou nvtvu t dtskch tbor. Michael Vt se tam jel tehdy mj. pesvdit o skutenm inku chystanch zmn v pslun vyhlce tkajc se tzv. zotavovacch akc. Jeho mise tehdy mla jako vedlej efekt rozptlen obav zkuench tborovch

vinky v hygienick vyhlce, avizovan v lt 2010 mdii, se nakonec ukzaly bt v souladu s pedstavami zneklidnnch vedoucch. S odstupem asu se d dokonce ct, e poplan zprvy hovoc bezmla o soumraku tradinho letnho tboen dt, nastartovaly pravideln dialog mezi ministerstvem zdravotnictv a RDM v dan oblasti.
Tiskov zprva RDM

praktik z dopadu legislativnch zmn na bn tborov chod. Zmnn no-

Kolpingovo dlo propagovalo drogovou prevenci

drog, jim jsou nvazn poskytovny dal sluby. Zrove vak pracovnci v ternu oslovuj i irokou veejnost, kter pedstavuj svou innost a poskytuj adu informac z oblasti uvn nvykovch ltek. Veker sluby ternnho programu jsou poskytovny zdarma a se zrukou anonymity. Pibyslav je jedno z mst v okrese Havlkv Brod, kde je ternn program Spektra realizovn. Dle je to tak drec nad Doubravou, Svtl nad Szavou a Lede nad Szavou. Samozejmost jsou pak msta a obce na zem okresu r nad Szavou. Za prvn polovinu roku 2011 mli pracovnci ternnho programu 147 kontakt s uivateli drog. Dle oslovili 624 lid, kter informovali o existenci, posln a nabdce slueb a sebrno bylo 24 pouitch injeknch

O vkendu 22.23. ervence t. r. probhl hudebn festival atlava fest, kter se uskutenil na letiti Aeroklubu v Pibyslavi. atlava festu se zastnilo Spektrum centrum primrn prevence a drogovch slueb. Spektrum pipravilo celou adu volnoasovch aktivit pro dti i dospl nvtvnky festivalu. Pracovnci ternnho programu Spektra kontaktovali nvtvnky festivalu s informacemi o slubch, kter poskytuj. Ternn program spad pod Spektrum, kter sdl ve e nad Szavou. Poskytuje nejdostupnj formu pomoci uivatelm drog, jeliko nabz sv sluby v jejich pirozenm prosted, jako jsou ulice, parky, bary apod. Clem ternnho programu je prioritn vyhledvat a kontaktovat injekn uivatele

stkaek, kter byly nsledn bezpen zlikvidovny. Dal soust Spektra je Centrum primrn prevence, kter realizuje programy primrn prevence na kolch v okrese r nad Szavou a Havlkv Brod. Zizovatelem Spektra je Kolpingovo dlo esk republiky.
Josef Soukal, vedouc kontaktnho centra

Nahoe skautsk tbor; uprosted hlavn hygienik R Michael Vt byl s vsledkem kontroly spokojen. Foto Ji Majer; dole archiv centra Spektrum

Nae tma Mikulovsk tbory nabdly neotelou zbavu

Celkem ti pmstsk tbory a jeden pobytov pipravilo na leton przdniny mlad obansk sdruen 7 DN z Mikulova.

Do vlastnch tbor jsme se pustili a letos, i kdy bylo sdruen zaloeno na konci roku 2009. V lt 2010 jsme jet sbrali poznatky jinde a vyzkoueli si zorganizovat pmstsk tbor s manskm zamenm. Protoe se povedl a mme dlouholet zkuenosti z rznch oddl a organizac, rozjeli jsme se naplno pod hlavikou 7 DN. O tchto przdninch jsme zabavili 110 dt a snaili se jim nabdnout lahdky, ke kterm se jinde nedostanou, nastnila nabit letn program pedsedkyn sdruen Jiina Falkov. Divadeln tbor probhal 11.15. ervence a dti zde celou dobu pracovaly s tmatem pravk. Dky vstcnosti Regionlnho muzea v Mikulov jsme se podvali do expozice v Dolnch Vstonicch, kde jsme se dozvdli, jak se lovci mamut oblkali, m lovili, jak

pohbvali. Potom si skupinky dt vymyslely sv pravk pbhy, sepsaly je, rozkreslily a nacviily. Krom toho jsme si vyrbli sdrov masky, malovali si na obliej a navtvili koupalit. Zastnilo se i sedm pedkolk, kte se iv zapojili svou bohatou fantazi. Star dti jim se vm pomhaly, byli opravdov parta, pochvaluje si vedouc. tyi pedstaven pro vc ne ticet pbuznch sehrly dti na zvr tbora v ptek, samozejmost byly i vlastnorun vyroben kulisy a kostmy. Sportovnmu tboru od 18. do 22. ervence pli neplo poas, zejmna ve tvrtek, kdy mly dti vyzkouet lanov centrum v Brn. Vedouc vak vymysleli vborn nhradn program aquapark a nvtvu zbavnho parku Bongo. Mezi dal aktivity patily zbavn i soupeiv hry a soute, vychzky

do prody, nvtva chovatele klokan a sportovn olympida. Poslednm z ady pmstskch tbor pro mikulovsk dti byl ji osvden mansk tbor mezi 25. a 29. ervencem. Program zaal tradin v expozici muzea man a Germni pod Plavou, kde dti vyplovaly pracovn seitky a setkaly se s opravdovm manem Entisem. Po vrob bezpench zbran v podob mkkch me, kartnovch tt a manskch lnnch tunik svdli tbornci cvin souboje podle danch pravidel. Ve tvrtek naveer tbor navtvili lenov sdruen historickho ermu Marcomania, jeho bojovnci vyzkoueli mlad vojky z vlenickho umn. Ti nejodvnj mohli posledn noc pespat ve stanech. Studen a detiv dny prvn poloviny

10

Foto archiv sdruen 7 dn

Zameno jinam
srpna patily velkmu tboru, aneb tinctidenn vprav ptaedesti dt a vedoucch na Podmitrov. Od 31. ervence do 12. srpna se vichni stali britskmi policisty a vyetovali nos nslednka trnu prince Edwarda. Detektivn celotborovou hru nakonec vyhrl oddl Anglie. Ped touto dramatickou zvrenou etapou ale museli policist projt dkladnm vcvikem v policejn kole i v ternu. Kadeti se uili morseovku, ifry, uzly, zachzet s buzolou i GPS navigac, orientovat se podle map v ternu a nacviovali na figurn zklady prvn pomoci. Krom toho zkoueli odebrat otisky prst, poznvat stopy zvat a vytvet podobiznu pachatele sdrov otisk oblieje. Na celodenn vlet vyrazily skupiny do iklova mlna, na straideln Drax-moore a nejstar lovili v okol keky. Nechybly azimutov zvody a bojovky, pi kterch policist prohledvali msto inu, chytali leny gangu, vyslchali je a jednou tm dopadli Velkho fa. Stailo pr metr Ale on ujel ve specilnm bourku ze tictch let! Snad kad den byl naruen blznivm poasm, kvli ktermu vedouc stle upravovali program. Detiv odpoledne trvili tbornci u deskovch a karetnch her, kad slunn chvilky pak kluci vyuvali k hran fotbalu a prolzn nzkch lanovch pekek, kter vedouc ze 7 DN umj postavit. Pesto byl tento tbor nejpohodovj, jak se d zat dti byly hodn a ikovn, neeilo se zloben ani razy. Skvl byla rovn podpora rodi, kte vnovali na tbor sladkosti a drobn odmny, poslali spoustu dopis i balk a nechvali mil vzkazy na naem on-line blogu www.tabor_mikulov.bloguje.cz. Nejvt dk pat vedoucm, kte pracuj s dtmi ve volnm ase zcela zadarmo a nkte si dokonce berou dovolenou. Bez nich bychom fungovat nemohli. Za pispn dkujeme tak vem, kte nm poskytli zzem, vaili chutn obdy nebo vnovali dtem sladkosti. Vtvarn materil a lanov vybaven jsme nakoupili z grantu Nadace Vodafone R a dotac Msta Mikulov, co umonilo nastavit ceny tbor na pjemn stky, podkovala Falkov. Tborov fotky a videa najdete na adrese www.7dni-mikulov.cz. Vichni budou tak vtan na dalch akcch sdruen vtvarn dlniky, dny deskovch her a dal aktivity pipravujeme u od poloviny z!
Jiina Falkov, pedsedkyn 7 DN, o.s. Mikulov

Pevezmte tereznskou tafetu!

Vydejte se zpt o 70 let
Nechceme, aby se to, m kluci a holky v Terezn ili, co tvoili, nebo jejich tragick osudy, stalo jen pedmtem bdn a vzpomnn. Proto zveme vechny duchem mlad k asti v souti Pevezmte tereznskou tafetu, kterou vyhlaujeme u pleitosti smutnho 70. vro prvnho pracovnho AK transportu do Terezna. Ztitu nad sout pevzal pamtnk tereznskho dtskho asopisu Vedem Ji Brady, kter momentln ije v Kanad a pan Chava Pressburger, sestra fredaktora Vedem Petra Ginze. Na souti se dle podl vzdlvac oddlen idovskho muzea v Praze a mnoho dalch pamtnk ghetta Terezn a naich pznivc.

Prvn kolo startuje 15. z

Bhem t kol soute mete uplatnit nejen svoje znalosti historie, ale i fantazii, tvoivost a schopnost vyhledvat informace. Pedevm ale mete do hloubky proniknout do svta dt, kter ily za vlky v Terezn, a po tm sedmdesti letech navzat spolen se svmi kamardy na jejich prci. Jak? To zatm tak pln neprozradme. Sout je urena pedevm km 2. stupn Z a niho stupn vceletch gymnzi, mohou se ale zastnit i mlad nebo naopak star zjemci. Vbec nevad, pokud historie nen va silnou strnkou, dleit je chu se nco dozvdt a zapojit se do dobr vci. Vyhlen vsledk prvnho kola probhne v druh polovin listopadu v Praze, kde jim budou z rukou pamtnk pedny ceny. Druh kolo budou eit tmy 2-5 kamard, mohou se do nj zapojit vichni zjemci bez ohledu na to, jak se umstili v prvnm kole. A na ty, kdo se propracuj a do kola tetho, ek tak trochu dobrodrun cesta do Terezna Po stopch transport. Vce informac naleznete na www.vedem-terezin.cz/soutez

11

Pedstavujeme Pinme svtlo do ivota potebnm

Poslnm Slezsk diakonie je poskytovn kvalitnch socilnch a sociln zdravotnch slueb potebnm lidem na zklad kesanskch hodnot.

Slezsk diakonie je organizac s bohatou histori. Navzala na diakonickou prci vykonvanou v Tnskm Slezsku ji od potku 20. stolet. Dnes m pes 550 pracovnk, kte pomhaj potebnm v Moravskoslezskm, Olomouckm a Jihomoravskm kraji. V centru pozornosti Slezsk diakonie stoj lid s handicapem, senioi, lid bez domova, dti a rodiny prost vichni ti, kte se dostali do nejrznjch tkch ivotnch situac. Za minul rok pomohla pes 7000 uivatelm. Slezsk diakonie velice zce spolupracuje s mnoha domcmi i zahraninmi organizacemi, nadacemi a fondy. Jsou jimi napklad Skok, S.A.D., as, Eurodiakonie, City Mission World Asso a jin. Dleit a rozvinut je i spoluprce s dobrovolnky z R a zahrani. Dky n Slezsk diakonie ji nkolik let vysl i hostuje dobrovolnky z mnoha zem (panlsko, Nmecko, Francie, Ukrajina, Slovensko, Polsko, Nizozem-

sko, USA, Izrael, Dnsko, vdsko, Itlie, Maarsko).

Foto archiv SD

pe. Pomh jim v kadodennm ivot osobn asistenc a jejich nejblim odlehovacmi slubami. O dti dle peuj zamstnanci v dennch stacionch a kvalitn vzdln jim poskytuje diakonick kolstv, a to v mateskch, zkladnch i stednch kolch urench pro dti s handicapem.

Jak pomhme dtem?

Zlepujeme kvalitu ivota dt, kter jsou ohroeny spoleensky nedoucmi jevy. Poskytujeme odborn poradenstv pro pi o rodinu. Podme kulturn, volnoasov i spoleensk akce pro rodie s dtmi. Poskytujeme pobytov sluby osobm opoutjcm kolsk zazen i jin zazen pro pi o dti a mlde, osobm proputnm z vkonu trestu. Pomhme lidem dosplm i dtem ohroenm nsilnm chovnm jinch osob. Poskytujeme ubytovn matkm s dtmi, kter se ocitly bez pste. Slezsk diakonie pomh v mnoha stediscch tak dtem s handicapem. Poskytuje jim i jejich rodinm podporu ji od narozen, a to v poradnch ran

Nzkoprahov zazen pro dti a mlde Kanaan v Bohumn

V souasn dob do Kanaanu dochz zhruba 28 dt a mladch lid ve vku do 26 let. Nam clem je, aby dti a mlde u ns trvily kvalitn a zivn svj voln as. Proto pro dti pipravujeme nsledujc aktivity, kter si ony nleit uvaj: Klub vaen Zde se ume vait jednoduch pokrmy a spolen stolovat. Na naem jdelnku je napklad vajeina, krupicov kae nebo tstoviny. Vdy se dopedu domluvme, jakou dobrotu si spolen pipravme. Potaov klub V tomto klubu se seznamujeme s potaem, pracujeme s internetem i potaovm programem Word. Hudebn a tanen klub pi tanen oivujeme pedevm tradin romskou kulturu, co se nm da. Letos jsme u tikrt vystupovali s romskmi tanci a zpvem (Den Rom v Karvin, Den otevench dve v Centru sociln po-

12

Pedstavujeme

moci v Ostrav, Den dt v Karvin). V Kannanu spolen provme tak spoustu jinch aktivit. Nap. kesansk klub Benjamn (ve spoluprci se Slezskou crkv evangelickou a. v.), vyrbme korlky, malujeme na sklo, navtvujeme tlocvinu, podme karnevaly i soute a tak jezdme i chodme na prochzky a vlety. Krom uvedench aktivit dtem tak radme ve sloitch situacch, doprovzme je do kol, douujeme je a spolen pracujeme na osobnch clech, kter si dti samy stanov.

S Pohodou v pohod
Stedisko Slezsk diakonie Pohoda pracuje s dtmi a mlde ji deset let. Od roku 2001 fungovalo ti roky v Karvin-Hranicch jako stedisko volnho asu, nyn psob sedmm rokem jako nzkoprahov zazen pro dti a mlde (NZDM) v Karvin-Rji. Je vyhledvanm zazenm umstnm pmo uprosted sdlit. V souasn dob vyuv jeho slueb od pondl do ptku odpoledne (v lt i dopoledne) piblin 70 klient, piem prmrn nvtvnost je 20 klient denn. Za sv existence coby NZDM se Pohod podailo nkolik vc. V prvn ad jde o postupnou rekonstrukci prostor a zajitn vybaven tak, aby se u ns dti ctily dobe. S tm souvis pestr nabdka slueb, kter doke oslovit clovou skupinu. Cenme si i stlho pracovnho tmu, jemu se pi jeho prci da s vtinou klient navazovat kontakt a asem vybudovat vztah zaloen na dve a toleranci. Ptelskou, pohodovou atmosfru se sname budovat samozejm i mezi klienty. V NZDM Pohoda se pi sv prci dme principem nzkoprahovosti, kter pedstavuje monost zstat v anonymit, bezplatnost, rovnost, dobrovolnost

Stediska Slezsk diakonie, kter jsou urena pedevm dtem a rodinm:

Pohoda Karvin nzkoprahov zazen pro dti a mlde, V Aleji 435, Karvin, tel. 596 363 538, pohoda@slezskadiakonie.cz Komunitn centrum nzkoprahov zazen pro dti a mlde Kanaan, Drtovensk 246, 735 51 BohumnPudlov, tel. 596 011 722, kc.bohumin@slezskadiakonie.cz On line Karvin nzkoprahov zazen pro dti a mlde, Fryttsk 168, Karvin, tel. 731 428 974, online@slezskadiakonie.cz Matesk centrum Rodinka Ostrava, Rolnick 55, Ostrava Nov Ves, tel. 596 633 093, rodinka.ov@slezskadiakonie.cz Sociln asistence v rodinch s dtmi ohroenmi sociln exkluz Ostrava, Bohumn, Rolnick 55, 709 00 Ostrava Nov Ves, tel. 596 611 804, n.simikova@slezskadiakonie.cz Sociln asistence Karvin sociln aktivizan sluba pro rodiny s dtmi, Fryttsk 168, Karvin, tel. 596 323 032, sa.vedouci.ka@slezskadiakonie.cz Sociln asistence Krnov, Rmaov sociln aktivizan sluba pro rodiny s dtmi, Julia Sedlka 14, Rmaov, Nm. Mru 13, Krnov, tel. 736 758 972, soc.as@sdk.cz Sociln asistence Tinec, esk Tn, Frdek-Mstek, Frdeck 136, Tinec, tel. 558 990 402, soc.asistence.tc@slezskadiakonie. cz, Kostkovo nm. 646, Frdek-Mstek, tel. 558 431 546, soc.asistence@slezskadiakonie.cz Sra azylov dm pro eny s dtmi v tsni, Petrovice u Karvin 616, tel. 596 361 703, sara@slezskadiakonie.cz Hannah Orlov azylov dm pro matky s dtmi, Kltern 367, Orlov, tel. 596 513 207, vedouci.adorlova@slezskadiakonie.cz Chana Bruntl azylov dm pro eny a matky s dtmi, Kavalcova 7, Bruntl 792 01, tel. 595 178 794, chana@sdk.cz Timotei Bruntl dm na pl cesty, Kavalcova 7, Bruntl, tel. 595 176 770, timotei@sdk.cz Sociln sluby pro rodinu Havov, Opletalova 4/607, 736 01 Havov-umbark, tel. 596 883 305, l.honsarkova@slezskadiakonie.cz

Foto archiv SD

a nezvislost, respektovn autonomie klient. Mezi siln strnky NZDM Pohoda adme: 1. otevenost zazen okol, dobrou spoluprci a komunikaci s mstem a dalmi subjekty; 2. dlouholet lenstv v Pracovn skupin NZDM Moravskoslezskho kraje; 3. spoluprci s eskou asociac Streetwork. Letos budeme slavit deset let, bude tedy jist na co vzpomnat. Za nejvce vydaen akce roku 2011 povaujeme ty, kter jsme mohli uskutenit dky projektu Se zdravm ivotnm stylem v Pohod. Jedn se o preventivn programy na tmata Kyberikana, Kouen a akce zamen na zdrav

a pohyb, jako nvtvy baznu, soln jeskyn, aquacentra, bowlingu, minigolfu, jzdrny, turnaje v billiardu, vybjen, ptanque i pohybov sout.
Klra Brzobohat

Kontakt:
Slezsk diakonie Na Nivch 7 737 01 esk Tn tel.: 558 764 333 fax: 558 764 301 ustredi@slezskadiakonie.cz . tu: 23035791/0100 www.slezskadiakonie.cz

13

Z RDM Dtsk sdruen jsou alternativou zjmovch krouk. Plnohodnotnou. A vyjdou levnji.
Zatek novho kolnho roku s sebou s obvyklou vrkou provoznch kolnch starost pin jet jedno staronov dilema: Kdy, kde a jak m dt trvit svj voln as? Jet pedtm, ne padne smrodatn rozhodnut, mli by rodie se svmi ratolestmi probrat jejich zjmy i nabzen monosti.
Vlevo editelka Kancele RDM Petra Chourov, vpravo mstopedseda RDM Ondej ejtka, foto Ji Majer

Z obsahu tiskov konference esk rady dt a mldee (RDM) konan 30. srpna t. r. vyplynulo, e vedle etnch hudebnch a vtvarnch krouk i sportovnch oddl m smysl zalovit i v programovch vodch rozlinch dtskch a mldenickch sdruen. Tm sp, pokud rodie na sv potomky nekladou specifick nroky a nevid jejich budoucnost ve vyhlench koncertnch slech, na vernisch prestinch galeri i ve vyprodanch sportovnch halch...

m podobu interaktivn mapy, ve kter si mohou zjemci vyhledat sdlo uritho oddlu nebo stediska volnho asu pobl zadanho msta pkladn jejich bydlit i koly, upesuje mstopedseda RDM Ondej ejtka.

Kam chodit...?
Dtsk sdruen se tak stvaj plnohodnotnou a dky obtavosti dobrovolnch vedoucch asto i o poznn mn finann nronou alternativou zjmovch krouk. Vcelku solidn rmcov pehled o stovce rozmanitch dtskch organizac a spolk pin kupkladu web RDM (www.crdm.cz). V adch lenskch sdruen RDM si na sv pijdou vyznavai tradinch tbornickch a turistickch vprav a tbor s puncem foglarovsk i indinsk romantiky, stejn jako teba naden radioamati a hvzdi, mal hasii a zchrani, vyznavai keltskch tradic, modernho tance nebo teba jezdectv. Konkrtn pedstavu o tom jak mldenick oddly, skupiny, kluby i kmeny v t kter zvolen lokalit psob, pak nabz internetov databze mst mimokoln vchovy Kamchodit.cz (www.kamchodit.cz) Tato databze

teba by ho bavilo kreslen nebo zpvn, teba je umlecky zamen. Take rodim radme, aby s dtmi opravdu hovoili, snaili se zjistit jejich zjmy, jejich pn a tato vyslyet, poznamenal k metod vbru volnoasovch aktivit mstopedseda RDM Ondej ejtka. Rodie podle nj tak asto zjiuj, zda je bn, e dti tak jako ty jejich v dnen dob sv aktivity asto stdaj. A my na to odpovdme jednodue: to je sprvn, to je v podku, ujistil Ondej ejtka, protoe paleta aktivit je tak irok, e ony si k n mus piichnout, mus ochutnat, aby zjistily, co je vlastn bav. Co je tm, emu se teba i pozdji v ivot budou vnovat... Take nen vbec problm, pokud dt chce vyzkouet njak aktivity, a vyzkou si z nich jenom nco, protoe takhle se hled, to je zcela pirozen.

Devatero rad
Pi vbru me pomoci i nvodn text phodn nazvan Devatero rad RDM pro rodie pi vbru mimokolnch aktivit (www.crdm.cz/devatero). V Devateru jsou zevrubn rozebrny teze mj. o dleitosti celkovho rozvoje dtsk osobnosti, o zsadnm vznamu dobr party, o pirozen promn zjm dtte souvisejc s jeho vvojem, o spoluprci rodi s vedoucmi oddl nebo o uitenosti zptn vazby a pslunch referenc. To, e tatnek jezdil cel ivot na zlesck tbor, neznamen, e jeho dt na nm bude astn:

Kolik za to?
Za povimnut pi tom vem nepochybn stoj jet jeden aspekt, by o nm zstupci dtskch sdruen zpravidla nehovo tak asto a hlasit, jak by si mon zasluhoval: kolik za to. V porovnn s komernmi krouky, kde se suma za ron ast pohybuje v tiscch

14

Z RDM
korun, za ast v dtskch oddlech se pohybuje zhruba kolem dvou, t set korun, piblila situaci editelka kancele RDM Petra Chourov. Dtsk sdruen povtinou stoj a padaj s dobrovolnou innost tisc nadench vedoucch, kte svou prci pro dtsk oddl, druinu i skupinu vykonvaj ve svm volnm ase a bez nroku na odmnu. Na lensk sdruen nelze pohlet jen jako na pjemce veejnch prostedk, upozornila Petra Chourov. Ekonomick analza, kterou zveejnila RDM na jae letonho roku, dokld, e tato sdruen generuj znan hodnoty prostednictvm dobrovolnick prce. Dobrovolnci se vzdvaj pi sv pravideln innosti nrok na mzdu, v pepotu je to asi ticet a padest tisc na jednoho dobrovolnka ron, m vznik ron spora ve vi tm jedn miliardy. Dobrovolnick prce tak et veejn rozpoty nebo finann prostedky rodin podle toho, kdo by musel zmnn aktivity jinak hradit, vysvtlila editelka Kancele RDM. Vezmou-li se navc v vahu dotace MMT, na krajsk i obecn rovni a fakt, e znan st spolkovch aktivit se me opt o infrastrukturu v majetku danch organizac, je zejm, pro stoj mn penz. Ubytovn pak stoj destky korun za noc pro jednoho lovka, take je opravdu dostupn, teba i pro sourozence v oddle, upesnila Petra Chourov. Po profesionln strnce si pitom dtsk sdruen nejen nijak nezadaj s rovn komernji pojatch volnoasovch aktivit pro mlad, ale leckdy je dokonce trumfnou. Nehled na to, e smyslem jejich innosti nen doshnout co nejlepho vkonu jejich svenc, nbr snait se je tak trochu vychovvat Klubovny rozmanitch dtskch spolk nalezneme prakticky po cel na republice. Na interaktivn map Kamchodit.cz je mon se doklikat na vce ne patnct set organizanch jednotek a sdruen a organizac. Jsou tu mlad hasii, zchrani, folklorist, tomci, skauti, pioni, brontosaui, woodcraftei, chovatel, debruji a kdovkdo jet. V dob, kdy se hovo o ekonomick recesi, krtech ve vemonch vdajch a poteb etit, me bt celkem uiten vdt, e v oblasti volnoasovch aktivit na nejmlad generace existuje takhle pestr nabdka. A e je cenov dostupn prakticky vem.
Ji Majer

Z kancele RDM
U potvrt se letos v ervnu vyhlaovaly vsledky soute M vlast v srdci Evropy poznej ji a chra, kter chce podntit mlad lidi k poznvn a ochran pamtek. Organizuje ji Pamtkov komora, pomh RDM a letos i Nrodn institut dt a mldee. Vce viz: www.adam.cz/mavlast Pedstavenstvo RDM vyjdilo hlubok politovn nad tm, co se koncem ervence stalo v Norsku na ostrov Utoya na tboe socilndemokratick mldee Norsk dlnick strany. Pobyt v prod je pro mnoho naich sdruen spolenm vchovnm prostedkem. Ani ve snu ns doposud nenapadlo, e by se teroristick in mohl odehrt prv pi volnoasov aktivit mldee. Nyn je to realita. Vnujme, prosm, tichou vzpomnku vem nevinnm, kte byli zavradni, i tm, kte masakr peili, stoj v krtkm prohlen RDM, podepsanm jeho pedsedou Aleem Sedlkem.

Pokraovn projektu mezisttn esko-izraelsk mldenick vmny pivedlo koncem lta dal skupinu zahraninch host do Prahy, kde se jim vnovali a o program postarali lid z RDM a jejch lenskch sdruen. V prvn polovin z vycestovalo 10 zstupc sdruen a RDM v rmci vmny mldee do Korejsk republiky, aby poznali tamn kulturu a mlad lidi. esk st vmny probhla ped rokem. Kateina Blandov a mstopedseda RDM Ondej ejtka (oba z Asociace TOM) si 10. z 2011 v prav poledne na louce u kostelka sv. Klimenta na Levm Hradci ekli sv Ano. esk rada dt a mldee se rozhodla pipomenout leton vro 800 let od narozen Svat Aneky esk vsadbou sta kmnk lpy srdit a za tmto elem pipravila na zatek listopadu projekt nazvan Stromy Aneky esk.

Foto Svatava imkov, Ji Majer a Milan Blk

15

Ze sdruen Skvl spch naich mladch hasi

lenov na dorosteneck reprezentace SH MS mli koncem ervna hodn napilno: bojovali o medaile na II. mistrovstv svta dorostenc v pornm sportu a vedli si skvle pivezli z MS v Petrohradu pt medail a Jan Gek je mistrem svta! Jejich premirovmu vystoupen na MS pitom pedchzela pouh plron pprava.

16

Ve zaalo v sobotu 25. 6. zvodem na vch. Kluci troku v obavch sledovali rusk veverky, jak se prohnj po ebcch, ale nezlomilo je to. Jako prvn se na start postavil Vla enk a premirov start eskch dorostenc zvldl perfektn. Na nj navzal i jeho tkovick spolubojovnk Bohdan Sroka. Poslednm elzkem v ohni byl Honza Gek, kter pedvedl jist vkon a hned se zaadil mezi favority soute. Ve druhm kole se dokzal jet zlepit, a zajistil si tak ast ve veernm finle. Ve stedn kategorii vichni kluci zalezli podle plnu bez vraznjch vkyv. Pak se ji zaala v chystat na nejstar kategorii, kter leze o patro v. Start sedmncti- a osmnctiletch chlapc byl urychlen o ti tvrt hodiny a na to zejm doplatili nai dorostenci, kte se nestihli na start pipravit a rozbhat. Tko se jim pak chytaly nstupy soupe a nedaily se zpichy. Vichni tak zapsali pokusy hluboko po svoje monosti. V celkovm soutu po prvn discipln patilo echm 7. msto. Odpoledn program se nesl ve znamen slavnostnho zahjen, pedstaven drustev a doprovodnho programu, kter sledoval zaplnn stadion, na nm se obas dala zahldnout i esk vlajka. Zlatm hebem programu bylo veern finle jednotlivch kategori. Mezi mladmi se na start postavil Honza Gek. Start se mu povedl perfektn. Pod v byl prvn a hnal se naho-

ilo trefit dolapy a asomru zastavil ve tetm nejlepm ase. Prvn esk medaile byla na svt! Ve tvrtek byly na programu stovky a v nich jsme doufali v medailov spch. Ten na sebe nenechal dlouho ekat. Z prvnho msta do finle postoupil Jan Gek a ve finlovm bhu zvtzil v novm svtovm rekordu 17,24. Vborn vkony pedvedli mimina Vla enk a Bohdan Sroka, kte pidali dvactkov asy. Naprosto neekan vkony pedvedli kluci ze stedn kategorie. Martin Lidmila si asem 16,60 zajistil postup do finle z druhho msta a Tom Weidinger s novm osobnm rekordem zstal tsn ped finlovmi branami. Neztratil se ani Matj Krayzel, kter na posledn chvli nahradil zrannho Tome Vlka a sedmm mstem potvrdil pevahu ech ve stedn kategorii. V samotnm finle Martin Lidmila vsadil na risk, kter by mu mohl pinst zlato, ale jeho volba nevyla a skonil bez medaile. Ve star kategorii chtli kluci odinit vpadek z pedelho dne a podailo se. Zkladn kolo vyhrl o pouhou setinu sekundy Frantiek Kunovsk, Michal Buln byl devt a Petr Vaculn dvanct. Ve finle svedl ndhern souboj o zlato Frantiek Kunovsk, ale umn mladho Rusa bylo nad jeho sly. I tak byla radost ze zkompletovan sady medail velik. esk tm v celkovm hodnocen sto-

Foto Jan Vrblk

ru. V peme snahy ovem pi zlezu zakopnul o parapet a oknem dovnit proletl po hlav. Natst se mu poda-

Ze sdruen
vek vyhrl a posunul se na pt msto celkovho poad. Prvn tafeta se klukm moc nepovedla. Franta Kunovsk se pi sebhnut z kladiny zranil a k posledn pedvce jen dokulhal. as 62,16 stail jen na 4. msto. Nejdleitj vak bylo, co Frantikv kotnk, protoe regule ampiontu nepovoluj nasazen nhradnka. Bhem tvrt hodiny po obstiku, ledovn a zatejpovn nsledovalo pomal rozhbn a nakonec rozhodnut nastoupit ke druhmu pokusu. Vsledek 59,79 znamenal zlepen na tet msto a dal bronz pro eskou vpravu. Zvren den byly na programu porn toky. Ped nimi patilo esk komnd tvrt msto o dva body za Blorusy. Prvn pokus vypadal hodn nadjn, ale prostik na lev stran znamenal 26,37 a tet msto. Blorusov skonili s neplatnm pokusem a v ten moment by patil celkov bronz esk vprav. Ve druh rund se nai kluci zlepili na 23,73 a museli ekat, jak dopadnou Blorusov. Vsledek 25,84 posunul Blorusy na tvrt msto, tsn n obdiv i obrovsk podkovn. Jeli jsme si pro zkuenosti a pivezli medaile. Vm, e klukm nasazen vydr a e jejich spch bude motivac pro dal mlad leny SH MS. Podkovn pat vem, kdo se vce i mn o reprezentan tm starali, mateskm SDH, rodim, kamardm i komernm partnerm, kte ns podporovali. Petrohradsk mistrovstv je bezesporu jednm z dkaz dobr prce s dtmi a mlde v rmci SH MS, a to nejen v oblasti pornho sportu. Bez dlouhodob systematicky zen mimokoln innosti si podobn spchy lze jen tko pedstavit. Proto smekm ped vemi vedoucmi kolektiv MH, a se nm vem dobr prce da i v budoucnu. za nae, a tm uhjili celkov bronz. Na konto esk vpravy pibyla dal bronzov medaile za porn tok a v celkovm hodnocen to byly nepopulrn brambory. I tak se jedn o vynikajc umstn eskch dorostenc, pi sv prvn asti na tto svtov akci. Vichni kluci pedvedli sv maximum, dodv vedouc reprezentanho kolektivu Monika Nmekov, zaslou si
Karel vda, tiskov zpravodaj reprezentace dorostu SH MS

Jednou vtou ze sdruen dt a mldee

V reii Obanskho sdruen ZIP Zbava Informace Poradenstv a pomoc probhl 27. srpna v Havov pt ronk festivalu pro mlad Kompot 2011, zamen na hudbu a poulin umn. www.zdrhovadlo.cz Prask arcibiskup a duchovn sprvce Kolpingova dla R Dominik Duka pijal 23. srpna t. r. zstupce tto na organizace spolu s jejich nvtvou z Kolpingova dla Sdtiroll (Jin Tyrolsko). www.kolping.cz lenov Hnut Brontosaurus reprezentovali eskou republiku na mezinrodn mldenick vmn v portugalskm mst Porto; nmtem setkn se stala obnoviteln energie, jej zdroje a vyuit, vetn nakldn s odpadem. www.brontosaurus.cz lenov a pznivci INEXu Sdruen dobrovolnch aktivit oslavil koncem srpna dvacet let innosti tto neziskov organizace. www.inexsda.cz Moravt a slezt lenov mezinrodn mldenick organizace Royal Rangers reprezentovali na pelomu ervence a srpna eskou republiku na setkn Eurocamp 2011 ve Francii. www.royalrangers.cz Stovka dt a vedoucch z esk republiky a ze Slovenska strvila prvn srpnov tden v italskm Romano Bassano na mezinrodnm camporee adventistickho dtskho Klubu Pathfinder. www.pathfinder.cz Pod nzvem Unify 2012 hodl skotsk YMCA uspodat potkem ptho roku mezinrodn konferenci na tma kesansk posln. www.ymca.cz Sdruen evangelick mldee (SEM) v R pichystalo v druh ervencov dekd v jihoeskm Strmilov pro astnky a astnice kempu pro mlde Pod jednou stechou tyi kurzy biblicko-tematick, divadeln, filmov a tanen. www.semcr.cz Chovatelsk dorost si v srpnu v Opav zasoutil na sv 43. zjmov Olympid mladch chovatel. www.cschdz.cz Ndhern tradice zijovho setkvn dt z nrodopisnch soubor z rznch kout R s dtmi z folklornch soubor jinch zem u podevatenct promnila Lzesk nmst a kolondu v Luhaovicch na pestrobarevn jazykov Babylon. www.folklornisdruzeni.cz Celosttn vzjemn vmna zkuenost (CVVZ) je tradin akc urenou pedevm dobrovolnkm pracujcm s dtmi a mlde. Jej leton ronk se kon od 16. do 20. listopadu v Hradci Krlov... www.cvvz.cz
Foto Jan Vrblk

17

Rozhovor Sta nm vae naden

Rozhovor s koordintorkou dobrovolnickho projektu Tamjdem Marktou Votavovou, lenkou Duhy sdruen dt a mldee pro voln as, produ a recesi
Nzev projektu, kter koordinujete, jako by ujioval zjemce, kte by se do nj rdi zapojili, e ono zsadn rozhodnut prv padlo a e tam jdete. Kam vlastn mvte nameno? Do eskch neziskovch organizac. Protoe projekt je zamen na pomoc eskm neziskovm organizacm, na zprostedkovn bezprostednho zitku z eskho neziskovho sektoru mladm lidem vetn cizinc skrze dobrovolnickou prci. Spolupracujeme s mnoha rzn zamenmi neziskovkami, ili zjemci o projekt maj velk vbr a tedy i anci poznat neziskovku, jej zamen je zajm. Od roku 2007, kdy projekt vznikl, jsme navzali spoluprci u s vce ne 40 organizacemi v R a zrealizovali jsme 65 vkendovch projekt. Tmata jsou opravdu pestr, nap. pomhme sdruenm pracujcm s lidmi s handicapy, s hiporehabilitac, s cizinci v R (s uprchlky i imigranty), s alternativnmi divadly, buddhistickmi a jognskmi centry, podlme se na zchran kulturnch pamtek, pracujeme s dtmi a mlde nebo jezdme do ekologickch center i do ZOO. Krom pracovn npln je na Tamjdemech i velk pesah do zitkov a vzdlvac sfry. V organizacch pro ns podaj exkurze, workshopy s tematikou, na ni se sousted, nebo i vlety do okol. Spolu pak hrajeme hry, spolen si vame je to tak trochu jin zbava. nci tak pin tipy na spoluprci a pak ns oslovuji i pmo neziskov organizace a dobrovolnick centra. Jak byste popsala typickho astnka vkendov akce Tamjdemu? Na Tamjdemu je hezk to, e s nm jezd skuten lidi vech vk, profes, lid rznch zjm. Typick astnk je ve vku tak dvacet ti, dvacet pt let, student nebo nkdo, kdo je krtce po kole a zan v prci. Pohod. Jde o lidi vnitn oteven, naprosto bezproblmov a je fajn, e na Tamjdemech je znan koncentrace prv takovch lid. Dobrovolnick skupina nen uzaven. Vdycky se pihls nkdo nov a nev, co vechno me ekat. Vichni novci o to snadnji do skupiny zapadnou. Jde z jejich strany spe o nhodn, jednorzov podniky na zklad okamitho rozhodnut, nebo i ti Vai dob holubi se vracej? Vracej se, vracej. Co je perfektn a o to nm jde. Vtinou to zan prv u spontnn aktivity, dky n si lid eknou, e chtj vypadnout ze svho kadodennho ivota. Brouzdaj na internetu a stane se, e najdou Tamjdem. Anebo se o projektu dozv pes kamardy, kte jim eknou: Byl jsem na thle akci a bylo to pjemn, na vkend jsem vypadl z msta, ze studia a tak Spontnnost pak nastartuje dlouhodobj spoluprci; lidem se lb, e se nae cle pln, e tam jt m smysl a eknou si, e voln as jde trvit i trochu jinak. A e i kdy to trochu jinak znamen prci pro njakou neziskovku, tak je pnosem jak pro onu neziskovou organizaci, tak pro n. Tohle se opravdu da a jsme za to moc rdi. Dokonce se z naich dobrovolnk postupn stvaj i organiztoi tamjdemovch vkend jako takovch: lid si berou na starost dl koly, jako je teba kontaktovn neziskov organizace s vedenm konkrtnho vkendovho projektu. Jak jste se Vy sama dostala k prci, ji vykonvte? Co z n mte Vy a co alespo podle Vaeho mnn a jist i zkuenost z n maj vichni ti, kte se projekt astn? Byla jsem dlouho dobrovolnkem jed-

Kter poloky obsahuje aktuln soupiska tamjdemovch cl? A je pro jejich naplnn vznamn, e nedvno zaal nov koln rok? Nae cle jsou vlastn od zatku projektu stejn. V zsad jsou ti. Prvnm je zprostedkovat esk veejnosti bezprostedn kontakt s eskm neziskovm sektorem. Za druh ukzat mladm lidem, e se d voln as trvit i trochu jinak, toti dobrovolnickou prac a e dobrovolnictv me bt i zbavou. A za tet je to samotn pracovn vpomoc neziskov organizaci, ve kter se skrv vchova k obansk odpovdnosti, k poznn hodnoty prce. A co se kolnho roku te, Tamjdemy probhaj jen bhem nj, o przdninch je nepodme. Odkud erpte sv nmty, tipy pro akce Tamjdemu? Jak je zhruba podl tch, kter si plnujete dlouho dopedu a tch, do nich shodou nejrznjch okolnost skote takzvan rovnma nohama? ekla bych, e pomr je tak dv tetiny ku jedn tetin. Se zatkem kadho novho kalendnho roku stanovujeme celoron pln. Vzhledem k tomu, e se akce konaj dvakrt do msce, dva a ti msce dopedu domlouvme s organizac, kam jedeme, pesn termn a dal podmnky. Ale v jedn tetin ppad se stane, e nkde potebuj rychlou pomoc a oslov ns pmo. To pak hledme vhodn termn a tvorba plnu tamjdemovho programu na cel rok pipomn puzzle hledn sprvnch dlk njakou dobu trv. Nmty a tipy erpm hlavn z internetu. Snam se najt tematicky zajmav funkn organizace, kter by uvtaly pracovn vpomoc. Samotn dobrovol-

18

Foto Ji Majer a archiv Markty Votavov

Rozhovor
n duiny (organizan jednotka Duhy), Duhy Tangram. Na jedn z aktivit jsem se seznmila s tehdejm autorem a koordintorem Tamjdemu tpnem Zelingerem a pak, a dva roky nato, jsem vyjela na svj prvn Tamjdem. Tm zaala moje spoluprce s Tamjdemem a pak na jae 2009 jsem se ujala koordinovn Pokud jde o benefity, pro m jsou velik. Vstup do neziskov sfry, do pozice koordintora mi v mnohm otevel oi. Pedtm jsem se astnila mnohch aktivit jen jako dobrovolnk a nikdy m nenapadlo, jak prce za tm stoj. Ve sv prci se ctm bt uiten, m smysl pro m, pro astnky, pro neziskovky, potamo pro spolenost a zskvm drahocenn zkuenosti. Jsem tak vdn, e mu pracovat z stedn kancele Duhy, kde je podntn a povzbudiv prosted. Z hodnotcch dotaznk tak vm, e n projekt je pro astnky pnosem. V naprost vtin ppad astnci na otzku, jestli jim projekt pomohl objevit nov idely nebo v nich vzbudil touhu nco novho podnikat, odpovdaj

Pedstavme si, e nkdo, koho tohle nae povdn teba zaujalo, by si chtl vyzkouet, jak to na takov akci Tamjdemu chod. Co mu poradte, aby udlal? A kdy u jsme u toho, limituje ho nco? Napklad vk, fyzick kondice, jazykov vbava? Stanovili jsme spodn vkovou hranici osmnct let, horn hranice stanovena nen. Postaujcm kritriem je naden lovka pro vc, pro prci, fakt, e

Za rozhovor podkoval Ji Majer

Chcete nabdnout svou pomoc pi een mimodnch udlost?

Pedstavenstvo RDM na svm poslednm Valnm shromdn pedstavilo zmr vytvoen databze monost, ktermi by sdruen v ppad povodn i jinch krizovch stav mohla inn pomoci postienm. Tato konkrtn nabdka pomoci s kontaktem by byla ze strany RDM pedna veden zchrannho systmu v pslun lokalit bu pmo, nebo ve spoluprci s pslunou krajskou radou dt a mldee. V ppad, e se rozhodnete nabdnout svou pomoc, prosm, zaregistrujte se na adrese:

http://shortlinks.crdm.cz/formular-izs

Foto archiv Markty Votavov

kladn. Lid odjdj z naich vkend nabit energi, npady, chut nco tvoit. By by to bylo jen to, e se zastn dalho Tamjdemu. I to je pro n pokrok a velk benefit. Setkvaj se s neziskovm sektorem, poznvaj nov lidi, take maj anci uzavt nov ptelstv, a dky Tamjdemu mohou nabt i novch zkuenost a dovednost. Setkvaj se tu cizinci s echy, a lid tud mohou kupkladu vyut svch znalost anglickho jazyka.

se hls proto, e chce nco uitenho dlat. Vkendy vedeme, pokud je to poteba vzhledem k cizincm, dvojjazyn esko-anglicky. Pekldn se ujmaj i samotn astnci a maj tedy anci si procviit anglitinu. Cizinci, kte s nmi obas jezd na vkendovky, se naopak sna mluvit esky. A kdy je nejh, tak se i rukama a nohama domluvme a hodn se tm ume. Tedy limity? Nm skuten sta naden. U dvakrt se Tamjdemu zastnil i kluina s mentlnm handicapem a ve dopadlo perfektn. astnci odlinost dokzali reflektovat a pomhali a on byl naden. Jedin, co zjemce mus udlat, je vyplnit internetovou pihlku (www. trochujinak.cz). Me si tak podat o pravideln zasln e-mailovch pihlek, aby mu ppadn neuniklo nco zajmavho.

19

Ze sdruen Osm Prask jarmark na Ovocnm trhu

V ter 30. srpna 2011 veer skonila v Praze na Ovocnm trhu estidenn pehldka lidovho umn z celho svta. Letonmu 8. Mezinrodnm folklornmu festivalu Prask jarmark na rozdl od minulho roku poas plo, proto nen divu, e a na pten podveer, kdy se nad hlavnm mstem pehnala boue, sledovalo vystoupen peplnn nmst. Podle poadatel celkem dvanct programovch blok ve dnech 25.30. srpna zhldlo na 90 000 lid! Zjem o inkovn na Praskm jarmarku byl velik, urit se nikdo nenudil, protoe se v programu stdaly soubory dtsk, dospl i smen, profesionln umlci s tmi, kte pineli autentick folklor sv vesnice, nae soubory se skupinami z Evropskch i zmoskch zem, ekl dramaturg a reisr festivalu Duan Gelien. Divci Praskho jarmarku vidli vce ne dv destky naich a zahraninch pikovch folklornch soubor. esk tance a psniky poprv pijely zatanit a zazpvat i soubory naich krajan ze zahrani. V sobotu odpoledne se staly hosty Praskho jarmarku chor-

Foto archiv FoS R a Hodina H

vatsk soubory Holubika z Daruvaru, Srdko z esk obce Bjelovar, esk beseda Prekopakra Pakrac a z ukrajinsk vesniky Mykolajivka pobl msta Vinice soubor Studnka Holendert ei. Publikum s dojetm sledovalo, s jakou lskou, entuziasmem a pocitem hrdosti krajan pedvdli esk psniky a tance, kter se nauili od svch rodi a prarodi a kter je poutaj k jejich pvodn vlasti. Za osm let svho trvn se MFF Prask

jarmark stal nejvt pehldkou zahraninch folklornch soubor v cel republice. Bhem jeho nedlouh historie vidli divci na Ovocnm trhu lidov umn doslova ze vech kontinent, od Cookovch ostrov, Novho Zlandu, Indonsie pes Japonsko, nu, Asii, Kongo, Kapverdsk ostrovy a po Mexiko a Latinskou Ameriku. I letos byly k vidn na Praskm jarmarku umleck skupiny a soubory takka z celho svta.
Folklorn sdruen R

kolen P3 ve panlsk Pamplon

Novch zkuenost nen nikdy dost, proto Hodina H z Pelhimova vyslala Jitku z Tebe, Pavla z Humpolce a Martu z Brna na kolen tkajc se programu Mlde v akci. Projekt se konal ve mst Pamplona na severozpad panlska. P3, neboli Participation Partnership Policy, ml za cl seznmit astnky, to je pracovnky s mlde a programem Mlde v akci z rznch evropskch zem, se strukturou programu. Dalmi dleitmi body programu byly diskuze a nsledn odpovdi na otzky typu: jak se d spolupracovat na mezinrodn rovni, jak metody je vhodn pouvat pi projektech a jak celkov by ml projekt vypadat. Nejenom jak by ml vypadat, ale tak jak projekty reln vypadaj a jak se dl dle toho, jak jsou jejich cle a metody participace. Vyvrcholenm kurzu byla prce na vlastnm projektu, kter ml ideln odpovdat akci Projekty participativn demokracie a Setkn mladch lid a initel odpovdnch za mldenickou politiku, ktermi jsme se podrobnji zabvali. esk astnice projektu Jitka dodv: Musm ct, e s prbhem i vsledkem na prce jsem mile pekvapena. Nae pracovn skupina sestvajc se z tmu ech, Chorvatky a 2 Litevc zaala vytvet projekt 5.1 zamen na evropsk multikulturalismus a xenofobii panujc ve veobecnm povdom Evropan. Tmto smrem jsme se vydali zejmna i vzhledem k tragick udlosti toho lta, xenofobn a nacionalisticky motivovanm hrznm inem v Norsku. Vce informac o Hodin H najdete na www.hodinah.cz.
Jitka Zimkov

20

Z RDM Kulat stl neziskovek s prof. Karlem Eliem

Kulat stl s Prof. Dr. JUDr. Karlem Eliem, klovou osobnost ppravy zsadn normy obanskho prva budoucho Obanskho zkonku se konal 18. ervence 2011 v Evropskm dom v Praze.

Diskuse se astnily tm tyi destky zstupc neziskovch organizac pracujcch v oblasti vchovy dt a mldee, ivotnho prosted, socilnch slueb a dalch spolk, tak zstupci ministerstev, nkolik sentor a poslanc i jejich asistent. iv se debatovalo o statutu veejn prospnch organizac (VPO) a o spolkovm prvu v navrhovanm Obanskm zkonku (dle jen OZ). Kulat stl podala esk rada dt a mldee v rmci Evropskho roku dobrovolnictv 2011, kter si klade za cl vytvoit dobr podmnky pro innost dobrovolnk. Po vodnm pivtn pedsedy RDM Alee Sedlka se ujal slova prof. Karel Eli, kter upozornil, e jednn k OZ budou skonena v z. Pot vystoupil Petr Bergmann ze sdruen Spiralis s tez, e vlastn neziskov organizace statut veejn prospnosti nepotebuj, a tzal se, pro tedy legislativci tuto kodifikaci vytvej. Prof. Eli odpovdl, e zaprv jsou nkter sdruen, kter statut chtj, a za druh e na to, aby definice vznikla, byl vznesen poadavek ji v letech 20002001 na jednn vldy, co bylo jasnm zadnm zkonodrcm. Dodal, e by nebyl problm veejnou prospnost zlikvidovat v OZ a zdit ji v zkonech daovch, a podotkl, e k tomu, kdo doshne na statut VPO, budou mon meceni vstcnj Na to reagoval Marek ediv z Asociace VPO, e se definice Statutu VPO tk vech prvnch forem a ne jen neziskovch nevldnch organizac (NNO), kter navc maj ji

v nzvu, e nemohou vytvet zisk, co by statut VPO mohl eit. K tomu podotkl Tom ehk z Junka svazu skaut a skautek R, e povauje za neastn, kdy polovina podmnek k VP je uvedena v OZ a druh polovina v jinch zkonech. To nejhor, co se me stt, je, e budeme mt status VP, kter bude jen dalm lbivm ntrem, za kter se schov cokoliv, dodal. Milena ern z Vboru dobr vle Olgy Havlov upozornila na to, e se neziskov sektor stle vyvj, avak dosavadn dvacetilet neustl rst neziskovho sektoru j pipad novm veurujcm a velimitujcm principem veejn prospnosti mrn oktrojovan. Na to konstatoval Petr Bergmann, e NNO se mohou vyvjet tak, jak bude pro spolenost poteba, co doloil nkolika pklady z historie. Dle dodal, e definice stejn nic nevye, protoe bude jen pro ty, kdo se ke statutu pihls. Tom Novotn z Asociace turistickch oddl mldee upozornil, e nkterm NNO me nlepka VPO i ukodit, protoe

Debatujc dle upozornili na to, e v Evrop je trend sttn prostedky pro NNO omezovat a bude teba se vce obracet na sponzory. Ale Sedlek navzal nzorem, e doposud byl statut VPO prezentovn jako potebn kvli pstupu ke sttnm prostedkm, ale e zde z st prof. Elie zaznlo, e pokud by VP nebyla branou k veejnm prostedkm a to je nov informace, e je to pstup k daovm benefitm To je ale troku jin pojet, a to by pro vtinu problm nebyl. Vtina tch organizac m zisk nula nula nic, a naprost vtiny organizac, kter zde zastupuji, se 200 000 individulnch len ve sto organizacch sektoru dt a mldee, se to netk, protoe kdy jdeme do detailu, tak njak zisk realizuj jen ty nejvt Take my bychom si to ani nevyizovali, protoe bychom to asi nepotebovali, zatm nm to ale bylo prezentovno jinak. Na zvr Ale Sedlek podkoval pednejcmu prof. Eliovi i vem ptomnm za ast. Nakonec zopakoval zkladn mylenku nezavdt kogentn (donucovac) ustanoven nikde, kde to nen nutn.
Michala K. Rocmanov

Foto Michala K. Rocmanov

zejmna v mench obcch si lid neznal tto problematiky z VP udlaj na n bi. Prof. Eli vysvtlil, e Obansk zkonk chce vytyit tyi obecn znaky VPO, a e statut VP bude moci bt odejmut organizaci soudn cestou, a nvrh k tomu me dt i konkurent.

21

Inzerce

22

Anketa Co se Vm vybav, kdy se ekne przdniny?

Petr Vacek, herec

Z tlho dtstv chalupa v Nov Vsi u Rakovnka, bval kola. Ltme venku do veera, venku je chladno, kdy pijdu do vyht mstnosti, chce se mi hned spt... uovky na hnoji u kravna, dut lpa a na n provaz jako houpaka. vysok obil, vy ne j, pocit obrovskho lta - nevm jak to vysvtlit, ale jet dnes to mm ped oima. Stojm pod modrm nebem a je horko a je to njak ... obrovsk. Potom tbory s oddlem Argonauti. Trpen se slubou v kuchyni, vedu posdku a nenvidm zodpovdnost a organizo-

vn. Ale miluju non hldky, hlavn tu rann, kdy se noc mn v den. Na konci przdnin bolen bicha a stesk, e to zase vechno kon. A to mm dodnes.

tak bude napod, a vdycky to stran rychle utee.

Lela Geislerov, vtvarnice

Vybav se mi asi nejprve rzn vn trvy, co je posekan, malin, a lehce zatuchlej pach na chalupy, kam se pemisuji kad lto se svma blzkma a vekerou zv. Pak taky vskot mejch dt, synovc a nete, vudyptomn umn potoka, praskn ohn. A takovej pocit volnosti a poflakovn se, kdy se zd, e to

Erik Tabery, novin

Mn se jako prvn vybav umava a pak tbory. sten to i souvis. Na umav jsem se narodil, jezdil tam hodn asto a dodnes tamn krajinu povauji za to nejhez, co mme. I kdy j pomrn dost kod lidsk krovec, kter se stle nekontrolovan . Hned nkolik skautskch tbor probhlo na umav, take se mi mstn krajina spojila navc s dobrodrustvm. To je ideln a nezapomenuteln kombinace.

Biblick impulz je ekumenick projekt, jeho clem je seznmit vc studenty, kte se bn potkvaj ve kolch, na fakultch, na kolejch, v menze apod., ani by o sv ve vdli. Zrove je jeho clem prohloubit jejich vztah k Bibli. Tento projekt bude probhat na podzim 2011 (jen, listopad) a je pokraovnm loskho prvnho pilotnho ronku, dky nmu vzniklo nkolik novch spoleenstv a poznalo se pes 400 student. Biblick impulz tak tvo vlnu malch akc podanch samotnmi studenty. Ty mohou probhnout na kolch, fakultch a kolejch po cel republice a jejich realizace je na samotnch vysokokolcch. S pomoc webu biblickyimpulz.cz ji me snadno zorganizovat kdokoliv. K dispozici mu jsou jak tipy na program a npl setkn, tak i osoby, na kter se me obrtit v ppad njakch nejasnost nebo obt. Akce mohou bt rznho druhu, od promtn film, pes rozjmn a po setkn u dobrho jdla. Spolenmi jmenovateli vech vak jsou vzjemn seznmen, poznvn Bible a modlitba. Akce probhnou nap mnoha studentskmi a mldenickmi organizacemi po cel esk republice a mly by pomoci tak ekumenickmu sblen vcch. Obzvl v tomto roce nese Biblick impulz 2011 draz na osobn setkn face to face jako podporu skutench ivot a vztah v dnen dob virtuln reality a ivota trvenho online. Protoe, jak ji ekl filozof Heidegger: Modern doba pekonala kadou vzdlenost, ale nevytvoila blzkost. A prv Biblick impulz se sna podpoit mlad lidi na cest k vzjemn blzkosti. Jsi student, chce se zapojit a pomoci rozsvtit prostor tv koly, aby se vc studenti mezi sebou mohli poznat? Podvej se na www.biblickyimpulz.cz nebo pi na info@biblickyimpulz.cz.

Foto zleva archiv Petra Vacka, kresba Lela Geislerov, foto archiv Erika Taberyho

23

Fotogalerie Archy

Z tbora TOM S.T.A.N. 2011 foto nahoe Tomek Hurt, dole Ondej ejtka