Nae tma: Evropsk rok dobrovolnictv 2011

ARCHA

slo 5/2011

Evropsk rok dobrovolnictv a dtsk sdruen

foto Michal Svoboda

Se zaujetm, spolehliv a skromn Pedstavujeme: Sdruen evangelick mldee

vodnk Evropsk rok dobrovolnictv ajehoinspiracedtmiamlde

Zpravodaj RDMovchov avyuitvolnho asudt amldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135 Tematick skupina 13/A8, ISSN 1212 5016 Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava, .j. 1259 / 99 ze dne 29. 3. 1999 Redakce: Ji Majer vedouc redaktor Adresa redakce: esk rada dt a mldee, Senovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 210 e-mail: archa@crdm.cz IO: 68379439

Foto Ale Sedlek

Ped dvma lety se v prostorch praskho Kongresovho centra konala dvoudenn evropsk Konference o mldei, jedna ze t oficilnch akc eskho pedsednictv EU vnovanch oblasti politiky mldee. Tehdej ministr kolstv Ondej Lika na zmnnm beznovm sympoziu, uspodanm MMT ve spoluprci s Nrodnm institutem dt a mldee, upozornil na nvrh a osobn ho podpoil aby byl rok 2011 vyhlen Evropskm rokem dobrovolnictv. Za pipomenut mon stoj, e s tmto nvrhem vzelm z esk strany, piel Pavel Trantina, reflektujc tak zjmy neziskovch organizac soustednch pod stechou esk rady dt a mldee (RDM). Na konferenci tehdy mj. zaznlo, e dobrovolnci se stvaj nenahraditelnou soust vzdlvacho procesu, nebo stt neme pokrt pln vechna bl msta na map spoleenskch poteb. Napklad tam, kde se objevuj sociln patologick jevy nebo rizikov chovn, jsou dobrovolnci zvlt ti, kte pracuj s mladmi lidmi naprosto nezastupiteln. Doshnou toti a tam, kam stt nikdy doshnout neme... Rada ministr zodpovdnch za kulturu pak 24. listopadu 2009 pijala rozhodnut, jm se rok 2011 vyhlauje Evropskm rokem dobrovolnch innost na podporu aktivnho obanstv. Stanovila zrove, e obecnm elem evropskho roku je podncovat a podporovat sil, kter Spoleenstv, lensk stty, mstn i regionln orgny vyvjej, aby obansk spolenosti vytvoily podmnky pro dobrovolnictv

www.dobrovolnik.cz

Sazba a lito Michala K. Rocmanov, akad. mal. Tiskne REFOS, Praha Fotografie z archivu RDM a jejch lenskch sdruen. Vychz 6x za rok. Toto slo vylo v jnu 2011. Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen urena k prodeji. Podrobn informace ke zpravodaji Archa lze nalzt na internetov adrese archa.crdm.cz

v Evropsk unii (EU). Maj tak zajistit vt zviditelnn dobrovolnch innost v EU, a to zejmna vmnou zkuenost a osvdench postup. Mluvme-li o dobrovolnictv, mme na mysli dobrovoln aktivity v cel ad oblast: ve zdravotnictv, v socilnch slubch, kultue, sportu, ekologii, dle rozvojovou spoluprci a dobrovolnictv mezinrodn, pi mimodnch udlostech, dobrovolnictv firemn, komunitn a samozejm tak v oblasti, kter inspirovala toto pojet letonho roku: toti v oblasti dt a mldee. Uvd se, e jen v lenskch sdruench RDM v souasn dob celoron pracuje kolem 26 000 dobrovolnk. Tyto lidi bychom mli hodnotit podle toho, jak prospnou shledvme jejich prci. Prospnou svm dtem, sob, mstn komunit i celmu veejnmu prostoru, zdrazuje Ale Sedlek.
-maj-

Nae tma Prce,matkapokroku,vemlnvOparn

Vce ne tictka tomk se sela v poslednm srpnovm tdnu v Oparenskm mln. Je to pro mne vdycky radost a dopvm si ji u sedm rok.

Mlad lid za pomrn mal penz, vydatnou stravu, a hlavn za pobyt v dobr spolenosti vrstevnk jiskivho intelektu proij tden v nkter z naich zkladen. Piln pracuj, zejmna prvn dva ti dny je jejich nasazen hodn pickwikovskho kapitalismu, dnes nevdanho. Chod pozd spt, dlouho do noci klbos, zpvaj a rand. Rno mi klnou za formu i obsah budku, budku hudebnho. Je vdy moc brzy a vtinou se netrefm, nkdy a o destky let, do vhodnho interpreta. Po sndani se ale prce rozebhne. Pro pu o takov banalit? T mne, e to jde. e motivace partou (to zejmna), vrstevnickou spolenost a snad tak prostedm, na naich spolkovch latifundich tradin pknm, vzkvtajcm a udrovanm kolsk

i evropsk penze bu v tomto smyslu pochvleny uin sv a na konci e je pkn a viditeln vsledek. Vce ne tictka tomk z cel republiky se tak sela i v letonm poslednm srpnovm tdnu v erstv zrekonstruovanm Oparenskm mln. Bylo pjemn vidt, e tam, kde emeslnick invence pedchozch profesionlnch emeslnk narazila na sv limity a svou (ne)motivaci, umly mlad ruce dobe a rychle pomoci tu s pedldnm dvora, tu s obloenm studny nebo nahrazenm otoliny kolem domu autentickmi oblzky z potoka. O sv si ekla i protipovodov ochrana mlna ad povod se do odstrann rznch barir, kter znemoovaly hladk prtok potoka, zrovna nehnal, svaly mladch mu si tedy musely poradit jak s obmi kameny na dn, tak s paezy v eiti. Trochu mi, jako tomckmu ednkovi, chyb tu a tam teba takov posezen v tborov jdeln. V Oparn jsem si to mohl vynahradit v prjezdu, kde se na erstvm vzduchu sndalo, obdvalo i veeelo. Obas se jedlo i jdlo od verejka, podle norem na vyhozen. Slva a Vte, promite! A ty veery u kytary! Zvldli jsme dokonce nco na zpsob tborov (brigdn) hry. I facebookov generace mladch si rda hraje, nastojte, a kolikrt jsou to pln pitomosti, co ji pobav, nadchnou a zabav. Sta zalistovat Zapletalem, Foglarem, Svojskem i Chourem, ppadn zaptrat ve vlastn pamti

Bude to znt jako hrozn frze, ale lovk m po takovm tdnu pak vt chu do vech tch spor, bitek a debat o penze, mobility, implementace, veejn prospnosti, publicity a participace, do svta zaplevelenho blbolem, slovnm balastem bez obsahu, nrazovmi ad hoc akcemi, vanivmi konferencemi, peshranin participac a pseudospory, kter se nevyhbaj bohuel ani naemu neziskovmu prosted. Takov prci est.
Tom Novotn

Foto Tom Novotn

Nae tma Ovsadbusvatoaneskchlipjevelkzjem

Mldenick a dtsk spolky a organizace vyszej u pleitosti osmistho vro narozen Sv. Aneky esk stovku pamtnch lip. O akci, za n stoj esk rada dt a mldee (RDM), je nebval zjem.
Bhem msce z, kdy se jednotliv sdruen mohla k bezplatnmu odbru stromk zvazn pihlaovat, byla cel zsoba ti a pl metru dlouhch kmnk lpy srdit (Tilia cordata Roelvo), zakoupench RDM, beznadjn rozebrna. Byl o to opravdu obrovsk zjem. Jet ped samotnou uzvrkou se nm pihlsilo dokonce vc sdruen, ne kolika jsme mohli jejich zjem uspokojit, konstatuje mstopedseda RDM Ondej ejtka. Dodal, e vsadba je plnovna na vkend 5.6. listopadu, kdy vrchol Tden dobrovolnictv, sputn v rmci letonho Evropskho roku dobrovolnictv. Pinejmenm jeden cl projektu nazvanho Stromy Aneky esk je tedy vce ne zejm neokzale podtrhnout vznam nevdlench aktivit, mezi n mimokoln vchova dt a mldee pochopiteln pat. Tm, e nae nrodn stromy budou ve sdruench vysazovat dti a mlad lid, prohloub se v nich nejen zjem o produ, ale i o nai historii a sttnost. nadenci se objevili pioni, woodcraftei z Ligy lesn moudrosti, mlad chovatel, lenov sdruen Boii, Sdruen evangelick mldee a aktivist z krajskch mldenickch rad (za vechny KRDM Karlovarska, RADAMBUK, JRDM). Souadnice mst, kde sdruen sv pamtnick stromky vysad, nsledn zanesou do formule na internetovch strnkch projektu Kamchodit. cz. Stromky tak mohou rozit mapu nekonformnch poutnch mst, kam by stlo za to zajt. Informan tabulky u nich instalovan budou navc it slvu Svat Aneky esk i povdom o tch, jejich p byl strom zasazen a roste o danm sdruen i o projektovm partnerstv. Projekt RDM Stromy Aneky esk finann podpoil EZ; v tomto ohledu se organiztoi sna zskat i podporu ministerstva kolstv.
Tiskov zprva RDM

Zrove ovem tak tm, e si sdruen budou muset vyjednat a domluvit souhlas s majitelem vytipovanho pozemku, co je ve vtin ppad obec, prodiskutuj zejm vyjednavai spolk zase i nkter tmata tkajc se mstn samosprvy a kdov, nkde teba pamtn strom zasad i spolu s ednky, vysvtlil dal mon efekty, respektive zmry organiztor Ondej ejtka. Asi 80 procent subjekt, kter se k vysazen Stromu Aneky esk pihlsily, nle podle nj k lenskm sdruenm esk rady dt a mldee; zjem projevily i nkter koly i domy dt a mldee. Svatoanesk lipky chtj vysadit napklad skauti a tomci, mezi dalmi

Vznamdobrovolnprcesdtmiamlde prospolenost
(v pti bodech): 1/ Sdruen dt a mldee poskytuj rodim hldn jejich potomk ve volnm ase (prosted dobr party, nleit prokolen a zkuen veden, doplnk koly, mimokoln vchova) 2/ Neformln vzdlvn dt (dobrovoln, zmrn, logicky strukturovan, u se prostednictvm praktick aplikace poznatk zskanch ve kole; u se na zklad vlastn zkuenosti, mohou chybovat bez obav z postihu nedostanou patn znmky) 3/ Mlad lid zskvaj cenn mkk kompetence (zvlt cenn a poptvan v dnenm svt: kreativita, tmov spoluprce, een problm spjatch s jazykovou vybavenost, multikulturn povdom, schopnost empatie, smysl pro zodpovdnost) 4/ Alternativa pasivnmu a konzumnmu zpsobu ivota (zdrav ivotn styl, pohyb, pobyt na erstvm vzduchu, ekologick ctn, sociln inteligence, vrazn protialkoholn a jin primrn protidrogov prevence) 5/ Odborn kompetence (pokud vytrvaj coby dobrovolnci v nastoupen cest): kvalifikace srovnateln s vsledky formlnho stedokolskho i vysokokolskho vzdlvn; pidan hodnota pro zamstnavatele.)

Zdroj: Ekonomick analza vypracovan Michalem Menkem a Michaelou Vankovou z Moravsk vysok koly Olomouc

Ze zahrani BrontosaurmvHimlajchfand14.dalajlma
Brontosaui v Himlajch zskali v jnu podporu 14. dalajlmy pro kolu ve vesnici Mulbekh, kter finann a odborn pomhaj v jejm rozvoji. Setkn probhlo v sdle tibetsk exilov vldy Dharamsale v Indii.

Ml jsem ze setkn skuten pozitivn pocit, popisuje architekt Martin Knap sv dojmy z audience, pedstavili jsme, v jak fzi je kola te, a potom tak, jak jsou plny do budoucna. Dalajlmu skuten zaujaly problmy, se ktermi se obyvatel Mulbekhu musej potkat. Pjemn setkn zakonil dalajlma tdrm rozhodnutm darovat nm 1,5 milinu rupi ron, dodv. Je to pro ns velk est, zskat podporu pmo od naeho nejvtho duchovnho vdce; myslm, e mu mluvit za vechny z na vesnice, zhodnotil

Hnut Brontosaurus

Foto archiv Jiho Szela

Dalajlma Tndzin Gjamccho na nm pislbil finann podporu cca 650 000 K ron. Zrove vyjdil souhlas s plnovanm rozvojem podporovan koly, kter odborn zajiuj lenov Hnut Brontosaurus. Nakonec vyzval dal sponzory, aby se k pomoci tak pidali.

sv dojmy editel koly v Mulbekhu Tsewang Norboo. Penze vyuijeme v prbhu dalch let na platy a kolen uitel a taky na stavbu novch td prvnho stupn. O audienci u dalajlmy jsme dlouho usilovali, protoe adatel o jeho podporu je skuten mnoho. Na koly podobn t, jako je mulbeck, se pi rozhodovn o udlen audience pohl seriznji, pokud maj rozvinutou spoluprci se zahraninmi neziskovmi organizacemi, jako je tomu v naem ppad. Dal pozitivn skutenost je, e dalajlma kolu v Mulbekhu minul rok osobn navtvil. Po tto nvtv se svmu asistentovi svil, e by v budoucnu rd kolu podporoval, odkrv pozad udlosti Ji Szel, koordintor Brontosaur v Himaljch. Brontosaui v Himlajch pomhaj k dobrmu vzdlvn v Malm Tibetu (Ladakh, sev. Indie) od roku 2006.

kole ve vesnici Mulbekh poskytuj finann a odbornou pomoc. V roce 2011 poskytli 750 000 K na stavbu novho kolnho interntu (byl navren jako ekologick stavba z loklnch materil, vytpn pomoc slunen energie). et odbornci asistuj pi vstavb novch budov, zpracovn vukovho plnu nebo vzkumu zjmu komunity a dalch innostech. Dle brontosaui poslaj do Malho Tibetu kadoron dobrovolnky, kte u na mstnch kolch. Brontosaui jsou tak partnei evropskho projektu propojen eskch a tibetskch kol pes webov rozhran s nzvem La Ngonpo.

Rozhovor Sezaujetm,spolehlivaskromn
Lucie Jakubcov Hajdukov, PhD., je vtvarnou pedagokou a lektorkou. V tmu Obanskho sdruen Letn dm, kter se zamuje na pomoc dtem z dtskch dom, psob od roku 2002.
Co Vs ped lety vlastn pivedlo k dobrovoln prci ve prospch Letnho domu a jeho klientely, jak to byl impuls? Do Letnho domu (dle jen LD) m pivedly dv vci: jednak pomrn zsadn zkuenost, kterou jsem si odnesla z veden tbora pro dti z dtskch domov, zkuenost kterou jsem potebovala njak zpracovat, a pak Jan Slavk, odborn garant LD, kter v t dob psobil na Pedagogick fakult Univerzity Karlovy v Praze. V t dob vedl mou diplomovou prci, kde jsem se zabvala zmnnm tborem a dtmi z dtskho domova (dle jen DD) a usoudil, e nejlep zpsob, jak mou zkuenost zasadit do relu a posunout ji dl, bude pokraovat v prci s tmito dtmi, ale pracovat s nimi v organizaci, kter m jasn stanoven pravidla, metody a pstup. Motivy k dobrovolnien v LD tedy sp vychzely z mch osobnch a studijnch poteb, ne z poteby pomhat a dlat nco zslunho pro spolenost. Tento aspekt jsem vbec neeila. Umn, respektive arteterapie pojat jako vznamn prvek pispvajc k zalenn sociln znevhodnnch dt z dtskch domov do tzv. praktickho ivota... V em vbec tkv ono kouzlo, jak podle Vaich zkuenost funguje? Umn je fascinujc spoleensk a kulturn fenomn, jednou z jeho funkc je vyvolvat komunikaci nebo zprostedkovvat komunikaci mezi lidmi a komunikac te nemyslm nutn si povdat, ale asi sp sdlet. V souasn dob to plat tm doslova, pro ilustraci zmnm napklad Kateinu edou a jej projekty, ada lid je dnes ad mezi tzv. sociln intervence. V LD umn vtvarn tvorba, hudba, divadlo vdycky slouilo jako podklad, msto k setkn, jako pomocn nstroj k vyjden toho, co se mi odehrv, na co myslm, co m trp. Nad obrazy jsme se potkvali a pomoc nich si vyprvli rzn pbhy, pomoc hudby jsme se na sebe ladili, pi divadelnn jsme se zkoueli vidt v rznch rolch a spolen jsme nco konkrtnho zavali a o tom vem jsme pak spolu mohli navc jet mluvit a vyprvt si. Myslm si, e tohle je pipravit rekvizity, pomcky a pak dtem pomhte pipravit si msto k tvorb, po programu pichz reflexe a pak uklzen, do toho se pipravuje obd. Po obd je chvle volna pro dti, tm lad posledn organizan zleitosti. Po volnu pichz opt spolen program, na kterm je mon se rzn podlet. A potom u je veee, klid celho domu a veern hygiena a tekou za celm dnem je spolen povdn v Chce. To je msto, kde se na pobytu kad veer schzme a reflektujeme udlosti dne. Po Chce jdou dti spt a tm used k porad tmov reflexi a ppravm na nsledujc den. Povdme si o vech dtech, co jsme s nimi kdo zail, co pro n chystat, apod. Z eho jste a dosud mla pokud jde o psoben ve slubch zmnnho sdruen asi nejvt radost? Na pobytech jsou to drobn radosti, e dtem chutn, co pro n pipravujete, e spolu udlme bhem programu kus prce a e to dti vid, e se s nimi potkte na tmatech, kter jsou pro n dleit, e u dtte, kter e njak zvan tma, dojde k njakmu posunu. Pi organizovn program pro dti je radost to, kdy se jako tm naladme, najdeme tma, kter ns tak oslovuje a jsme aktivn pi jeho strukturovn. Kdy zvldme nstrahy, kter si sami nevdomky pipravme, nebo kter na ns uij dti. A celkov za tch nkolik let mm velkou radost z toho, e se LD odborn profiluje a zdokonaluje, oddlily se rzn innosti a projekty, ale pitom na sebe funkn navazuj (nap. na projekt pobyt navazuje projekt doprovzen), vznikly metodiky pro prci s dtmi, pro prci s dobrovolnky, pro prci s dtskmi dly (obrzky, sochami, texty, atd.) apod. A obrovskou radost mm, kdy se dtem, kter proly programy LD a odejdou z DD, da v jejich kadodennm ivot. Na co mus bt lovk, kter by se chtl dejme tomu vydat stejnou cestou jako Vy, pipraven? Na byste svho eventulnho nsledovnka i nsledovnici

Fo to a rc h i v L u c i e Ja ku b cov H a j d u kov

jdro arteterapeutickho psoben, ob strany jsme se uily spolu bt, popisovat nae zitky, pedstavy a pn a naslouchat si. Dti z DD se tak u, e jejich role v komunikaci je jin, ne na jakou jsou zvykl. U se, e jsou za ni zodpovdn, e mohou bt aktivnmi aktry komunikace. U se naslouchat sami sob i druhm. A my jsme se zase uili slyet je a rozumt tomu, co nm sdluj. Jak vypad v kostce takov V obyejn den v Letnm dom? To zle na tom, k emu se jako dobrovolnk pihlste. V LD je ada innost, kter je teba dlat, od administrativy a k pm prci s dtmi. A kad innost m jin rytmus, jinou kostku. Ale asi vs sp bude zajmat ta pm prce. Take jste dobrovolnk zatenk a jste na svm prvnm pobytu. Krom role zatenka-dobrovolnka mte na pobytu jet jin role, s tmi se v prbhu seznamujete, me to bt role kuchae, uklzee, chystae odbornho nebo volnoasovho programu, mete mt roli fotografa, archive vytvoench dl, zapisovatele reflexe, atd. K sob mte vdy nkoho zkuenjho z tmu, kdo vm pomh, odpovd na otzky, podporuje, ale taky kontroluje. Program dne je jasn strukturovan (program je pipraven u ped vjezdem na pobyt a bhem pobytu se jen drobn uzpsobuje aktulnm potebm dt a tmu) a od nj se odvj veker innosti: rno se vstv kolem osm, jeden z len tmu bud dti, ostatn pipravuj sndani nebo tak vstvaj. Po spolen sndani pichz vtinou odborn program, pomhte

Nae tma
urit nezapomnla upozornit, pokud by Vs podali coby elvov o radu? Urit mus bt pipraven na tvrdou a nronou prci, tato prce spolkne spoustu vaeho osobnho asu a va energie. Je to prce, kter vyaduje disciplnu, aktivitu, angaovanost a schopnost improvizovat umt si poradit. Muste bt zrove vd, ale vdt, kdy se sthnout a dt prostor druhm. Kdy jsem popisovala den dobrovolnka na pobytu v kostce, myslm, e specifikum a nronost prce i z takovho strunho popisu je znateln. Kad len tmu m za nco konkrtnho zodpovdnost. A dti navc vyaduj maximln otevenost a upmnost, nemete hrt dn hry, nemte se kam schovat. Neschovte se za dnou neosobn normu, neberou to, a tohle u sebe zvldnout je taky velmi nron. Velkm plus je, kdy mte za sebou sebezkuenostn vcvik, nebo v nm jste, na nich se ute neschovvat se sm ped sebou a bt sm k sob upmn. od jednoho roku do t let 50 a od t let ve 55 korun; prvodce dtte by platil 150 korun za den. Jak by znl V ppadn koment? Uf, tohle je pro m tk otzka. Zkony jsem se nikdy moc nezabvala. Napad m k tomu jen toto: Pokud chce ministerstvo penst vce zodpovdnosti za pi o dti v DD ze sttu na jejich rodie, pak chtt po nich penze mi pijde scestn. Ty dti potebuj, aby se jim rodie vnovali, a ne aby na n poslali do DD pslunou stku penz. M-li to bt donucovac prostedek, aby rodie sv dti do DD neposlali, pak mi to pijde tak scestn, protoe to samozejm rodie primrn nedlaj, ale dlaj to pslun ady. Nevm, co touto normou ministerstvo sleduje. Pijde mi, e vybrat penze nen nejzsadnj krok k tomu, aby dti v DD nebyly, dleitj je preventivn prce s rodinou, sanace rodiny. Rok 2011 byl vyhlen Evropskm rokem dobrovolnictv. Zaznamenala jste njak osvtovou kampa k ERD, nebo Vs vcemn mj? Co o tto akci soudte m ve Vaich och vznam a pokud ano, tedy jak? Piznm se, e jsem kampa nijak podrobn nesledovala. Zaznamenala jsem, e se dobrovolnictv vnuje vce lid, stv se bnj soust kadodennho ivota, vimla jsem si, e se dobrovolnictv vnuj rzn mdia, e se dobrovolnictv profesionalizuje. Stalo se z nj aktuln spoleensk tma. A myslm si, e je to dobe. Mm-li kapacitu udlat nco navc, nco, co me pomoci druhm, pak nevidm dvod, pro neinvestovat svou energii a as. V tomto ohledu mi pijde kampa velmi vznamn. Pijde mi zajmav, e jednm z cl tto iniciativy je een stvajcch pekek brncch dobrovolnm innostem. Na mnoha mstech je to jist otzka otevenosti instituc a njakch zkostnatlch systm, ale vt problm vidm v osobnm rozhodnut kadho jednotlivce. Tko mu ct, jak m tato akce celkov vznam, ale vm, jakou hodnotu a jak vznam m dobrovolnictv v LD. Ve svch zatcch bylo LD ryze dobrovolnickou organizac a s jejich asem a angaovanost ve stlo a padalo, bylo to velmi organizan nron. Postupn se vybudovala ir zamstnaneck zkladna, ve kter se oddlili projektov manaei a odborn tmy pro pmou prci a ty jsou doplovny dobrovolnky. V souasn dob nen LD na dobrovolncch pln zvisl, co je dobe, protoe pro kontinuln a dlouhodobou prci s konkrtnmi dtmi se nrazov pomoc dobrovolnka mj inkem. Dobrovolnci, kte chtj bt v pm prci, to maj v tomto aspektu v LD nronj. Navc nov dobrovolnci mus prochzet povinnm vzdlvnm. LD ale tak nabz adu jinch innost, ve kterch je mon se dobrovoln uplatnit. Myslm, e dobrovolnien m v LD nezastupiteln msto, jednak je to neustl pnos novch podnt a velk pomoc na mnoha mstech, ale tak proto, e se asto z dobrovolnk nakonec stvaj zamstnanci, stdajc sv star kolegy.

Jak ti vlastnosti Vs nejdve napadnou v souvislosti se slovem dobrovolnk, dobrovolnice? Angaovan, spolehliv, skromn...
Za rozhovor podkoval Ji Majer

Dal nronou slokou prce dobrovolnka v pobytovm tmu je to, e na kad pobyt je poteba pipravit velk mnostv vc, rekvizit, pomcek pro tvorbu, potravin. Ve se pravideln bal, vybaluje a zase znovu bal, nos se rzn velk krabice a bedny. Tato prce je nekonen, ale velmi potebn pro to, aby na pobytu vechno pkn klapalo a pobyt ml sprvnou atmosfru. Ministr zdravotnictv pipravil podle mdi reformn legislativn normu pedpokldajc platbu rodi za pobyt dt v dtskch domovech (v souasn dob jde tato hrada na vrub zizovatele). Vi platby odvj podle vku dtte: do jednoho roku 45 korun za den,

Fo to a rc h i v L u c i e Ja ku b cov H a j d u kov

Nae tma Klen

Tak je tu opt po njakm ase informan oknko projektu Klen. Kdo jste jet neml monost zaznamenat jeho existenci, tak pipomnm, e Klen vychz z mylenky podpory rovnch pleitost dt a k.

Hlavnm clem je snaha o zkvalitnn a rozen innosti sdruen Pionr smujc k dtem a mldei se specifickmi vzdlvacmi potebami, jako jsou napklad dti s lehkou mozkovou dysfunkc, dti ze sociln znevhodnnch rodin, dti ohroen pedasnm odchodem ze vzdlvn, ale i dti nadan. Klen usiluje o vytvoen vchovnho programu uzpsobenho pro tyto dti. Projekt Klen m za sebou vce ne 18 msc spn realizace, a to ji stoj za krtk ohldnut za tm, co vechno bylo vykonno. Po zahjen realizace projektu a zajitn organizanho zzem probhlo rozshl dotaznkov eten mezi dtmi, mladmi 15+, uiteli a vedoucmi oddl. Celkem bylo sesbrno 4645 dotaznk. Clem realizovanho eten bylo zjistit poteby k zkladnch a stednch kol v oblasti neformlnho vzdlvn s drazem na zjiovn poteb praktick aplikace a upevovn znalost a dovednost zskanch v rmci koln vuky. K dalm vstupm patily oblasti rozvoje socilnch kompetenc, kter pracovnci v oblasti neformlnho vzdlvn a souasn i pedagogov povauj za nedostaten pokryt. Z ve uvedench dotaznk mimo jin vyplynulo, e: Dti maj zjem se sdruovat (chtj nkam patit, bt s pteli), hrt skupinov hry a zavat legraci s kamardy. chtj sportovat (rekrean, nikoliv

vrcholov), maj zjem o souten, ale pocit vtzstv pro n nen rozhodujc. Mlad maj zjem sdruovat se v klubech pro 15+, chtj bt v part ptel, kde bude nabdka aktivit co nejpestej, aby si mohli vybrat. chyb jim v nabdce klub pedevm zamen na historii, kulturu a dal oblasti doplkovho vzdlvn. Vedouc oddl maj povdom o tom, jak studijn vsledky maj dti v jejich oddle, a pizpsobuj program innosti jejich schopnostem. uvtaj informace o prci s dtmi se specifickmi vzdlvacmi potebami

a zdrazuj, e nejhe se jim do innosti zaazuje technika a kultura. Uitel zdrazuj, e u dt by mly bt vce rozvjeny komunikan dovednosti, manuln zrunost, pohybov dovednosti, samostatnost a logick mylen. zdrazuj, e nejvce chyb monost neformlnho vzdlvn pro dti v 8. a 9. tdch a pro mlad ve vku 1719 let. Na zklad vstup z tohoto eten vytvely tyi odborn tmy vzdlvac programy. Vsledkem jejich ron prce jsou tyi samostatn moduly obsahujc rozmanitou nabdku aktivit pro innost oddl. Nyn se projekt pesunul do tzv. ovovac fze, kter probh na vybranch pionrskch subjektech po celm zem eska (konkrtn je zde zapojeno 9 kraj). Pionrsk skupiny a oddly budou v rmci ron innosti ovovat kvalitu pipravench vzdlvacch program (budou moci vyzkouet adu rozmanitch aktivit). Na zklad jejich zptn vazby dojde k ppadnm pravm modul a jejich nsledn publikaci i pro dal sdruen mimo Pionr. Dal informace o projektu na internetovch strnkch www.kliceni.cz nebo na emailu kliceni@kliceni.cz, ppadn na telefonu 777 793 688, kde vm vechny dotazy rdi zodpovme.
Jakub stka organizan tajemnk projektu

Foto archiv sdruen Pionr

Nae tma Zeptalijsmese...

Mgr. Petra Vymtalkov pracuje od letonho srpna jako koordintorka Evropskho roku dobrovolnictv na Odboru mldee Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy. Jak dlouho jste pracovala jako dobrovolnk, ne jste se dostala k Evropskmu roku dobrovolnictv? M dobrovolnick zkuenosti jsou pedevm ze zahrani mezi ty nejdel pat jeden rok jako dobrovolnk Evropsk dobrovoln sluby (EDS) v Gruzii a ti msce ve Vietnamu na sti GLEN. V jakm sdruen? V jak oblasti? V tamnch malch nesttnch neziskovch organizacch (NNO) zamujcch se pedevm na prci s mstn mlde. A kolik hodin msn Vm to dobrovolnien zabralo? Posledn mou dobrovolnickou zkuenost je EDS, podle jejich pravidel pracuje dobrovolnk cca 6 hodin denn, za msc tedy asi 120 hodin. Sthte njakou dobrovolnickou innost i te? To u opravdu nesthm:-)
-mkr-

Glosa: Btdobrovolnkem...
... pro mne znamen vykonvat nco potebnho a nechtt za to penn odmnu. Dleitou podmnkou pro m, abych mohla bt dnes dobrovolnkem, ale je, e mm prci a jsem finann zajitn, a pak e mm dostatek volnho asu. Co je v oblasti vzdlvn, ve kter dnes psobm, docela logistick oek. Situace, kdy jsem do sdruen Letn dm pila, byla pln jin ne dnes. Tehdy jsem byla studentkou a nechodila jsem do prce, tud jsem se mohla v rmci svho studia a volnho asu uplatnit v LD. Navc m finann podporovali rodie, take jsem se ani nemusela zabvat tm, jestli za svou prci dostvm, nebo nedostvm zaplaceno. Moje motivy pro dobrovolnien byly jin, ne dlat nco zslunho pro spolenost. Vidla jsem v tom pedevm monost, jak profesn rst, jak se nco novho nauit v oboru, ve kterm chci po zakonen koly psobit. Motivy, se ktermi dobrovolnci vstupuj do innost, ale nemus ladit s potebami organizac, kter dobrovolnky hledaj. Nap. v Letnm dom moje motivy tm znejiovaly, pila jsem jako dobrovolnk do pm prce s dtmi, kter vyaduje kontinuln a dlouhodob psoben. Je to proto, e pi prci typu LD navazujete s dtmi vztah, dtem chvli trv, ne si na vs zvyknou, ne vs pijmou, a kdy se tohle vechno stane, tak vy mte diplomovou prci napsanou a v podstat nemte dal dvod v dobrovolnick innosti zstvat. Ale organizace a typ prce to vyaduje jinak. Proto si myslm, e je teba, aby si kad dobrovolnk na otzku po svch motivech upmn odpovdl.
Lucie Jakubcov Hajdukov, vtvarn pedagoka a lektorka, Letn dm

Jsou jich tisce. Svj as a energii dvaj ostatnm. Prac s dtmi pomhaj rst nm vem. Pesto jsou tito dobrovolnci neviditeln. Pomozte nm to zmnit! Jste umakni dtmi? O pionrskm projektu Umakni dtmi jste se u mohli mimo jin dost i v Are (02/20101, str. 17), v e-mailovch zprvch z RDM, na Adamu atd., proto jen ve strunosti pipomeneme, e jde o kampa, pipravenou k Evropskmu roku dobrovolnictv, oslovujc veejnost s clem poslit presti dobrovoln prce s dtmi a mlde. V prvn sti jsme se ptali, co je tou nejdleitj vlastnost dobrovolnka, kter svj as a energii vnuje dtem. Hlas se selo pes dva tisce od dt i dosplch. Krom nejastjch odpovd, e by ml bt hodn, trpliv, ptelsk, zbavn a zodpovdn, jsme se doetli i dost zbavnch nzor, jako nap. e by ml umt vait, mt u sebe vdy palku, dlouhou spac epici s bambul i by ml zvldnout zahnat upry Ale i za n dkujeme! V druh sti projektu shromaujeme jmna lid, kte ty nejdleitj vlastnosti maj a navc je vyuvaj v prci s dtmi zkrtka jmna sprvnch dobrovolnk, kte jsou umakni dtmi. I vy se jist takov znte. U je tam pkn dka jmen, tak ji jet rozite je to sice jen symbolick podkovn, ale i to me potit. Vyjdete se na www.umackanidetmi.cz do 15. 11. 2011!

Ze zahrani OLimadobrovolnictvvPeru
Alice Vybralov je dobrovolnic vyslanou sdruenm Duha do hlavnho msta Peru, Limy. astn se tam projektu Inhabitans of the World.

Je mi 26 let a tet msc pracuji jako dobrovolnice Evropsk dobrovoln sluby (EDS) v Lim, Peru v neziskov organizaci CENCA Insituto de Desarrollo Urbano, kter m za cl zlepit situaci bydlen v chudinskch tvrtch Limy. O EDS jsem se dozvdla od kamarda, kter byl rok dobrovolnkem v Dnsku. Kdy jsem dokonila vysokokolsk studium ekonomie a nenala prci, kter by m bavila, zaala jsem se poohlet po EDS, jeliko je vbornou pleitost zskat zkuenosti, a v neziskovm sektoru bych rda pracovala i po nvratu. Hned druh zaslan dost vyla Peru. Oblast prce mi pila velmi zajmav a Peru jsem nemohla odolat. Hned po pletu jsem zjistila, e zvsti

o tom, e Lima nen moc pkn msto, nelhaly. Te v zim se navc zd jet ponuej, ne ve skutenosti je. Tak kvli mlze, kter v zimnch mscch msto nepetrit zakrv. Lima je ed, hlun, pln smogu kvli starm dopravnm prostedkm, doprava je chaotick, silnice vn ucpan, idii na sebe neustle troub. Je tu mlo veejn zelen. Ale ani turistm toho Lima moc nenabz. V centru jsou jen dv pkn nmst a pr kostel. Vtina zbvajcch kolonilnch dom chtr. Nkolik mlo tvrt na rovni je na evropsk pomry ve vech ohledech prmrnch. Ale nic nen tak tragick, kdy vysvitne slunce. Centrum Limy obklopuj chudinsk tvrti, kter psob depresivnm, a hlavn nekonenm dojmem. Jsou postaveny svpomoc, jak je mstn obsadili a postupn budovali. Podmnky bydlen jsou tam vc ne patn; lid bydl v chatikch bez kanalizace, s provizornm rozvodem elektiny a vody. Matky

jsou v domcnosti a staraj se o svou kupu dt, zatmco otcov pracuj za minimln plat v nejistch zamstnnch. ekala jsem, e mstn situace nebude nejlep, ale to, e bude t v chudob naprost vtina obyvatel, m okovalo. Prv v takovchto tvrtch psob organizace, ve kter pracuji. Penze na sv projekty zskv od zahraninch nadanch fond, napklad nmeckho Misereoru. Projekty poskytuj obyvatelm chudinskch tvrt asentamientos humanos technickou a prvn pomoc (nap. pi komunikaci s ady), ale tak rzn kolen a pravideln semine, jak ldrm jednotlivch asentamientos, tak i jejich obyvatelm, aby se zorientovali ve svch problmech a byli si schopni sami zorganizovat jejich een. Clem jednoho projektu, kter prv vypracovvme, je poskytnout specializovan vzdln mladm lidem z chudinsk tvrti San Juan de Miraflores. V tto fzi projektu probh dotaznkov eten, jeho clem je popsat ekonomickou situaci vybranch jednotlivc, jejich motivaci, vzdln a situaci v rodin. Na zklad tchto informac projekt zpracujeme a poleme dost o financovn. Ze zatku pro m a dalho dobro-

10

Foto Alice Vybralov

Ze zahrani
volnka EDS v Cence, Itala Mirka, bylo tk se zapojit do prce, jeliko nm nikdo ze spolupracovnk nepidloval konkrtn koly a kad se vnoval sv prci. Po dvou mscch jsme se ale postupn zapojili do dvou projekt, take se astnme schz pracovnch tm, pomhme s organizac, jezdme do asentamientos humanos na setkn s obyvateli, podlme se na kolen obyvatel, peme dosti o financovn projekt atd. Prce je zajmav a rozhodn ne monotnn, ale je nutn si zvyknout na perunsk rytmus: ve m svj as a na ve je teba si pokat. Prce v asentamientos humanos je nron, je tk nco organizovat, jeliko na mstn obyvatele nen moc spolehnut a lovk vdy mus potat s rznmi alternativami. Jedna cesta do asentamienta navc asto zabere i dv hodiny a je dvojnsob unavujc kvli limsk doprav. Odmnou za vynaloen sil je ale pro ns viditeln vdnost obyvatel tchto tvrt, kte maj zjem na zmn svch ivotnch podmnek a jsou rdi, e na sv problmy nejsou sami a e se o n nkdo zajm. ivot v Lim pro cizince nen prochzkou rovm sadem. Jako vysok svtlovlska vynvm z davu, protoe Lima rozhodn nen multikulturnm mstem a vichni Perunci jsou snd, tmavovlas a malho vzrstu. Take se nevyhnu neustlm pohledm a v asentamientos humanos pro m nen moc bezpen se pohybovat bez doprovodu, kvli mstn kriminalit. Perunci si potrp na jdlo, ulice jsou posety levnmi restauracemi s dobrm domcm jdlem. Ne pro nic za nic se o Lim k, e je hlavnm jihoamerickm mstem jdla. Ale hospody tu, krom turistickch st msta, neexistuj, take si lovk nem veer kam zajt na pivo, protoe v restauracch se alkohol neprodv. Natst jsme u objevili pr bar, kde se tan nejen na latinskoamerickou hudbu, take splny chodme zapjet tam. Kdy zstaneme veer doma, mchme si typick koktejl pisco sour z hroznov plenky pisco s limetkami a vajenmi blky. Pes nron zatky si pomalu zvykm na mstn realitu a snam se najt sv radosti vednho dne. Strven rok tady bude nron, ale doufm, e m prce v ohroench oblastech bude alespo trochu k uitku.
Alice Vybralov

DobrovolnicezDuhytvkampankERD
it zjem o dobrovolnictv. Kampa je soust prv probhajcho Evropskho roku dobrovolnictv (ERD) a lucembursk Nrodn Agentura se rozhodla touto cestou propagovat dobrovolnictv skutenmi pbhy dobrovolnk. Npln Beliziny dobrovolnick innosti v Duze byla pomoc s organizac a ppravou workcamp dobrovolnickch projekt pro mlad lidi, kte maj zjem strvit letn msce v mezinrodn skupin pi prci v zajmavm prosted, kdy mohou poznat nov ptele a ciz zemi trochu jinak. Beliza byla oslovena lucemburskou Nrodn Agenturou, kter dobrovolnkm umouje vycestovat do zahrani na del a ron dobu v rmci projektu Evropsk dobrovoln sluba. Tuto monost rovn nabz Duha pro esk zjemce o dobrovolnictv; je podporovan Evropskou komis a grant dobrovolnkovi pokrv vechny finann vlohy spojen s pobytem v zahrani. Vme, e kampa bude spn a gratulujeme Belize k spchu na domc pd.

Vce o Evropsk dobrovoln slub se tak dotete zde: http://www.trochujinak.cz/na-dlouho-mimo/evropskadobrovolna-sluzba/. Ve o dobrovolnickch projektech Duhy: www.trochujinak.cz
Jana Doudov a Jana oupalov

Beliza Mendes Marto byla po dobu jednoho roku zahranin dobrovolnic v Duze. Bhem projektu Evropsk dobrovoln sluby (EVS) se nauila dobe esky a v R nakonec zstala dle. Pracovala v zahranin firm a voln as i nadle vnovala dobrovolnictv v Duze. Beliza, spolu s dalmi esti EVS lucemburskmi dobrovolnky, se stala tv propaganch materil, kter maj zv-

Foto Alice Vybralov (nahoe); foto Beliza Mendes Marto (dole)

11

Z RDM Doveejnhodnmusejmladkecatneustle
Projekt Kecejme do toho strukturovan dialog mldee si nael sv msto na slunci a zahajuje druh ronk. I v nm tak usnadn mladm lidem vyjadovat nzory na to, co se jich tk, na nrodn rovni a tak vi Evropsk unii.

Foto Adla Mandrykov, zleva Ji Let, Jana Votavov a Jan Husk pi tiskov konferenci KDT

Jaksejimdotoho kecalo loni?

V loskm roce mlad lid s vhradami podpoili sttn maturity a doporuili, jak je vylepit; pi splnn nkolika podmnek byli ochotn tolerovat i zaveden poplatk za vysokokolsk studium. Mnohem razantnji vak pokrali stt za jeho pstup k mladm rodinm, kter shledali naprosto nedostatenm. Dle navrhovali, jak e by to mlo probhat s tou sexuln vchovou na kolch, co velmi pivtal nap. vrchn editel sekce vzdlvn MMT Martin Krejza. Ministr kolstv Josef Dobe dokonce rozhodl, e stanovisko projektu bude slouit jako jeden z podklad ministerskm expertm k revizi Rmcovch vzdlvacch program na kolch. Uiten jsou i jejich doporuen v oblasti ikany a kyberikany, respektive v boji proti tmto negativnm jevm. Evropsk unii i eskmu sttu pot doporuili, jak zlepit pracovn uplatnn a zamstnanost mladch. Vstupy byly prezentovny i zstupci nov vzniklho generlnho editelstv ad prce, nebo ty byly astnky za svj pstup k mladm nezamstnanm dosti kritizovny. Nechyblo ani voln po uznvn tzv. neformlnho vzdlvn, tedy innost, je mlad lid bn vykonva-

j v rmci svch sdruen a organizac, nap. jako vedouc oddl, a zskvaj tak cenn zkuenosti pro sv budouc pracovn uplatnn. Doporuen ohledn zamstnanosti mladch byla zapojena do celoevropsk diskuze a osm hlavnch tez, kter odpovdaj i eskm vstupm, pijali i ministi vech lenskch stt EU zodpovdnch za mlde.

projektu budou zohlednny i pi pprav sttn koncepce v oblasti mldee a jsou postupn prezentovny i zainteresovan politick reprezentaci. Skrze Komoru mldee, poradn orgn ministra kolstv, byla nkter doporuen pedna i Ministerstvu prce a socilnch vc. Obecn se v minulm roce tak zvila informovanost o nzorech mladch lid v eskch celosttnch i mstnch mdich. Stanoviska tkajc se kolnch zleitost byla podrobena i diskuzm a reakcm na uitelskch portlech. Aktivn se do diskuz v rmci projektu zapojilo na 3700 mladch lid z cel esk republiky. V rmci dotaznk na Bambirid se vyjdilo dalch 1138 mladch astnk k tomu, co si mysl o dobrovolnictv, a jak by podpoili spoluprci Evropsk unie se zemmi Vchodnho partnerstv v oblasti mldee. Zde se oekv pijet zvr Radou EU v listopadu 2011, a to na zklad doporuen vzelch z tzv. nrodnch konzultac, tedy u ns z dotaznku na Bambirid a pot z evropsk konference mldee ve Varav ze zatku z 2011, kter se astnili zstupci mladch i ednk z lenskch stt EU a ednci Evropsk komise. Tam se nrodn vstupy probraly z evropsk perspektivy. Vsledky tkajc se dobrovolnictv budou

Kdynzory mladch nepadajpodstl

Argumenty z podanch diskuz byly vyuity tak pi tvorb stanoviska esk rady dt a mldee k evropsk strategii Evropa 2020, zejmna jej vlajkov iniciativy zamen na mlad Mlde v pohybu. Tato doporuen se odrazila i ve stanovisku Evropskho hospodskho a socilnho vboru, a byla tak probrna i Evropskm parlamentem, Radou EU i Evropskou komis. Vstupy

12

Z RDM

prezentovny v rmci Tdne dobrovolnictv takt v listopadu.

Jak do toho budemekecat letos?

A jak tmata ns ekaj v letonm kolnm roce 2011/2012? Navrhovat tmata mohli mlad lid opt na internetu, na strnkch projektu (Kecejmedotoho.cz), pomoc Facebooku, Twitteru a e-mail, a hlavn na Kecejme do toho Ska party, kter se uskutenila 27. z v Lucerna Music baru v Praze. astnci mli monost navrhovat nov tmata k diskuzi a rovnou i nabzet sv een. Pot si uili pohodovho koncertu The Spankers, Discoballs a Interpreta neznmho. Po koncertech se o zbavu postarali Skanska DJs. Aby mli monost vyjdit se k nmtm opravdu vichni, probhlo jet hlasovn a vbr t nejdleitjch tmat na webu projektu. Aktuality sledujte na webu www.kecejmedotoho. cz nebo pes strnku projektu na Facebooku.

Dal t tmata, kterm se budeme v rmci projektu v nsledujcm roce vnovat, maj vztah k innosti organizac a sdruen dt a mldee a k dobrovolnictv. Rok 2011 je toti Evropskm rokem dobrovolnictv a podpora tohoto tmatu je i pro eskou radu dt a mldee a jej leny klov. Ti tmata tkajc se dobrovolnictv vychz z aktulnch trend a poteb v oblasti politiky mldee, a umouj nm tak na n pmo reagovat.

Zajmns, cosimyslte
Projekt proel tak inovac v oblasti konzultac a zastupovn vi Evropsk unii. V rmci projektu byla utvoena speciln dobrovolnick pracovn skupina zamen na evropsk zleitosti a strukturovan dialog mldee ze strany EU. Do skupiny se mohli hlsit jak dobrovolnci, tak tzv. styn koordintoi za jednotliv sdruen a organizace dt a mldee. Ti budou postupn vykoleni v tom, jak EU funguje, jak funguje politika mldee na evropsk

rovni, jak lobovat za zjmy mladch v Unii atd. Zrove budou spolupracovat pi organizaci diskuz k tmatm projektu v rmci svch sdruen a na sv mstn rovni. Dky tmto zkuenostem se pot mohou stt tak vhodnmi zstupci esk mldee na evropskch frech a konferencch, kter se tkaj danch tmat. Tato skupina bude zce spolupracovat tak se zahranin komis esk rady dt a mldee. Pokud m vae sdruen stle zjem vyslat sv zstupce (styn koordintory) do tto pracovn skupiny, je mon se domluvit pmo s organiztory projekty. Nezapomete tedy i letos sledovat strnky projektu a zapojit se do workshop a diskuz po cel R. Pokud vs nkter z tmat zaujalo vce, nevhejte k nmu uspodat vlastn diskuzi u vs v oddle, v organizaci, ve mst, ve kole a polete nm sv vstupy nebo je poustnte na n web i Facebook. I v nzor ns zajm a me ovlivnit to, co se bude dt!
Jan Husk, projektov manaer KDT

Chcetenabdnoutsvoupomoc pieenmimodnchudlost?
Pedstavenstvo RDM na svm poslednm Valnm shromdn pedstavilo zmr vytvoen databze monost, ktermi by sdruen v ppad povodn i jinch krizovch stav mohla inn pomoci postienm. Tato konkrtn nabdka pomoci s kontaktem by byla ze strany RDM pedna veden zchrannho systmu v pslun lokalit bu pmo, nebo ve spoluprci s pslunou krajskou radou dt a mldee. V ppad, e se rozhodnete nabdnout svou pomoc, prosm, zaregistrujte se na adrese:

http://shortlinks.crdm.cz/formular-izs

Foto Adla Mandrykov

13

Pedstavujeme SEMSdruenevangelickmldee
SEM se zamuje, jak u nzev napovd, pedn na dti a mlde ze sbor eskobratrsk crkve evangelick, kter m piblin 250 sbor po cel republice. Ovem lenstv ve sdruen a veker jeho aktivity jsou oteveny nejir veejnosti, bez rozdlu vku i vyznn.

SEM v R Sdruen evangelick mldee, prvn formou obansk sdruen, oslavilo sv ptilet vro vstupem do RDM. A bylo v roce 2006 zaloeno jako nov organizace, navazuje na sdruen SME Sdruen eskobratrsk mldee evangelick, kter v na zemi spn fungovalo od 20. let minulho stolet do roku 1948, kdy byla jeho innost ukonena komunistickm reimem. Na rozdl od SME, kter bylo soust YMCA v eskoslovensku, je SEM v R samostatn. Podnt k (znovu)obnoven dali v roce 2006 Filip Keller, tehdej far poven koordinac evangelick prce s mlde, spolu s Mikim Erdingerem, tehdejm studentem teologie a pracovnkem s mlde. Rznorod aktivity pro dti a mlde jsou podny bu prostednictvm organizanch jednotek, anebo centrln, stedm. Organizan jednotky, kterch je v souasn chvli pt, mohou bt dvojho druhu: regionln, i zjmov podle toho, zda se zamuj na konkrtn zjmovou innost (nap. ekologie), nebo psob v uritm regionu. V tto chvli evidujeme 105 len, z nich 58 len je mladch 26 let. Veker innost je vykonvna dobrovolnky, pouze administrativa sted je zabezpeena placenou vedouc kancele.

Nejvraznjm specifikem na innosti je, e se sname pispt nejen k tlesnmu a duevnmu rozvoji mladch lid, ale tak k jejich duchovnmu (spiritulnmu) rstu. Typickou npln aktivit a setkn je tak krom sportu, turistiky, kulturnho nebo veobecnho vzdlvn tak nap. studium Bible i konn pednek a workshop, pi kterch mohou mlad lid poznvat hodnoty kesanstv a pi tom nachzet nebo prohlubovat svou vlastn kesanskou vru.

itost, jak zkvalitnit a zprofesionalizovat nai prci (pojitn, nov informace, informace o kolench apod.). Bt prostednictvm RDM v obraze pokud jde o situaci v nejrznjch neziskovch organizacch zapojench do prce s dtmi a mlde v R a tak o dn a rzn jednn, jak uvnit RDM, tak i navenek, vnmme jako dleit. Vme, e i nae organizace se tak me stt pnosem pro jin.

Fo to a rc h i v SE M

MoravskoslezskSEM (M-SEM)
M-SEM psob na zem Moravskoslezskho a Olomouckho kraje. Kadoron pod mnoho tdennch, vkendovch i jednodennch akc pro dti a mlde. Jako pklady lze uvst vkendov setkn pod nzvem Kudy Komensk nechodil, volejbalov turnaj, evangelick ples, Ostravsk listopadn hudebn festival mldenickch kapel, VRT duchovn vkend pro mlde nebo LST velk letn tbor pro mlde

SEM spolupracuje zejmna s eskobratrskou crkv evangelickou, a dle s mnoha jinmi subjekty, jako jsou nap. Chaloupky o. s., Setkvn o. s. aj. Je nm ct, e jsme byli pijati za leny RDM. lenstv je pro ns velkou ple-

SEMSlunenice (S-SEM)
Aktivity Slunenice jsou zameny pedevm na ekologii a venkovsk ivot

14

Pedstavujeme
s jeho tradicemi a zvyky. Prbnou innost Slunenice je dtsk volnoasov krouek Jekovy oi. Nedvno v nm byl zahjen spn projekt Devatero emesel. Jde o soubor exkurz u emeslnk a lid, kte um nco zajmavho v kovrn, u pletaky kok, sbrn bylinek s bylinkou atd. Rovn nkter dal projekty S-SEM jsou dlouhodobho charakteru. Nap. budovn naun stezky Za humny nebo rekonstrukce bval evangelick koly jako stediska nebo klubovny Slunenice. Podl se na nich tak mlde odjinud, kter ji tradin pijd o letnch przdninch na tdenn brigdu. Dle se pipravuj nejrznj jednorzov akce pro leny, ale tak irokou veejnost: Vprava za zimn prodou nvtva lesa s pednkou myslivce o tom, jak ije proda v zim, Den strom vsadba novch strom, Botanick cyklovlet vprava na kolech kolem zajmavch luk, prohldka orchidej, Adventn dlna pedvnon tvoen a mnoho dalch. n pod nap. Bjenej bl benefin ples, ChurchTek hudebn festival mldenickch kapel, Svat Blzni divadeln festival pevn mldenickch uskupen, Vkendovky s konfirmandy, vetn mezinrodnch. Organizuje rovn tbory pro dti a mezinrodn tbor pro mlde desetidenn przdninovou akci, na kter je polovina astnk ze zahrani a kter se kon z poloviny v esku a z druh poloviny v zahrani.

LibereckSEM (L-SEM)
Vznikl jako prozatm posledn jednotka SEM, a to na konci roku 2010, take jeho innost je teprve v zatcch. O przdninch probhla brigda pi fae v Telecm a na podzim expedice na Totesgebirge (Rakousko).

stedSEM
Pod tmto nzvem se skrv sedm len vboru (dobrovolnk) a vedouc kancele. sted SEM pipravilo letos teba letn kemp mldee Pod jednou stechou tdenn akci pro zhruba 60 mladch lid. Hlavnmi tmaty byly tanec, divadlo, film a biblicko tematick pednky. Dal velkou akc, na kter se sted SEM podl, je Sjezd (nejen) evangelick mldee, kadoron podan pro zhruba 600 mladch lid z cel R. Letos probhl na pelomu z a jna v Jihlav. Hlavnm tmatem bylo Voko bere! Pleitosti a rizika v naem ivot.
Anna Mazurov, vedouc kancele

SEMAngel(A-SEM)
Jednotka SEM Angel vznikla pedevm za elem zattit organizaci mezinrodnch tbor. V roce 2010 probhl ji tvrt ronk tohoto mezinrodnho tbora, tentokrt ve Frentt pod Radhotm.

PraskSEM(P-SEM)
Prask SEM je inn od roku 2010. Nabz podobn jako jin regionln jednotky, prvn zasteen, materiln, finann, organizan a poradn podporu. Jednotlivcm i skupinm propjuje potebn vybaven, pomh se sepsnm grantov dosti apod. Podmnkou podpory je kesansk zamen akce a jako clov skupina dti a mlde. Prask SEM tak napklad pravidel-

Tento mezinrodn tbor je tdennm pobytem urenm zhruba pro ticet mladch lid se schopnost dorozumt se v anglickm jazyce, a to jak z esk republiky, tak ze zahrani. Hlavnm clem tbora je vst mlad lidi k vtmu porozumn pro odlin kultury a nzory na svt a k pekonvn stereotyp v uvaovn, kter takov porozumn znesnaduj. Program tbora sestv z diskus na zajmav tmata, pednek od specilnch host a samozejm tak ze spousty her a vlet do prody. Plny SEM Angel do budoucna se vak netkaj pouze mezinrodnho tbora. Ji nkolikrt organizovala skupina len SEM Angel pro veejnost v prostorch fary CE v Lounech filmov veery, kter sestvaly z promtn vybranch film a diskuse na zajmav tmata, kter filmy pedznamenvaly.

Kontakt:
SEM v R Sdruen evangelick mldee Jungmannova 9/21 111 21 Praha 1 E-mail: info@semcr.cz Web: www.semcr.cz Telefon: 774 276 483

Foto archiv SEM

15

Ze sdruen Skautidrkroksdobou
Platnost teze, e skauti dr krok s dobou, prokzal u v dob vzniku eskho Junka jeho zakladatel A. B. Svojsk, kter jezdil ped prvn svtovou vlkou po eskch a moravskch mstech a pi svch pednkch promtal propagan svteln obrazy z innosti.
I sto let pot vak skauti dokazuj, e dovedou reagovat na modern trendy, a hlavn je ve sv clen primitivnosti um aplikovat v praxi. Na tboe estky 6. koedukovanho oddlu Junka z Kateinic u Vsetna vyrobili a pouvali fotovoltaickou nabjeku pro mobiln telefony. Snad na vech dtskch tborech, a to bez ohledu na nzev podajcch organizac, pat mobiln telefon u pr let k bnmu tborovmu vybaven (bezpenost, spojen s rodii). Kateinit skauti sv tbory podaj tradin co nejdle od civilizace, a tm pdem i od zdroje elektiny. Na mobil tam zpravidla nebv moc asu, take nabit baterie vydr relativn dlouho, ale jej kapacita je pece jen omezen a nevydr ani do plky tbora. Baterie vtiny modernch telefon vydr pi velkm zaten kolem 24 hodin. Na tboe pak nezbv, ne mt druh telefon, jeho baterie vydr mnohem dle (nap. star telefony vydr klidn i tden), nhradn baterii do mobilu (m-li mobil vmnnou baterii) anebo zajistit alternativn zdroj energie k nabit nejlpe solrn nabjeku. Jak tento problm vyeili v estce? Oddlov konstruktr a zlepovatel nael na internetu nespoet druh solrnch nabjeek v rznch cenovch kategorich. Po nkolika vpotech a petench recenzch bylo rozhodnuto, e nic takovho se kupovat nebude. Zdvodnil to tm, e teba nabjeka sto za vc ne 8 hodin. Rozhodl se tedy sestrojit nabjeku vlastn. Zavzpomnal na hodiny fyziky (ze zpisk se toho moc nedozvdl, ale Google pomohl) a sepsal si, co se od takovto nabjeky bude na tboe oekvat: rychl nabjen, skladnost, odolnost pi peprav (v batohu se me trochu prohnout). Nejvc asu naemu zlepovateli zabralo vybrn solrnch lnk. Poteboval doclit napt 5 V a proudu 400-1000 mA. Nakonec zakoupil tyi ohebn solrn lnky s 3 V a 430 mA s tm, e dva zapoj do srie a dva paraleln vyly na 1751 K s DPH i dopravou. Prohlsil, e pokud bychom chtli solrn lnky ve skle, daj se koupit mnohem levnji a jet levnji je lze zskat nkupem ze zahrani na to ovem nebyl ped tborem as ani zkuenost. Nen poteba zatovat tene podrobnostmi (ty si jist na internetu vyhled sm), ale dlo se podailo a vedle stanu naeho zlepovatele stl po cel tbor stojan, na kter umstil svj vrobek. Mlad lenov oddlu zprvu moc nechpali, pro ten jeho vynlez funguje jen tehdy, kdy svt slunce, ale po odbornm vkladu to pochopili. I kdy byl fotovoltaick jev popsn u v roce 1839 francouzskm fyzikem jmnem Alexandr Edmond Becquerel, na skautskm tboe poslouil a v roce 2011. A. B. Svojska i A. E. Becquerela by to jist potilo
Pavel Drbek Dazul

Foto Pavel Drbek (nahoe), Jaromr Rema (dole)

za 2500 K m plno zbytenost jako super kryt, plno konektor a monost nabjet ze zsuvky, a hlavn nabj pomalu mj telefon by nabila z nuly na

DvactronkSportovnturistickolympidy
O prvnm jnovm vkendu se opt po roce rozlhal okolm mysliveck chaty ve Star Bl vesel smch a dovdn dt. Konal se tam toti jubilejn, u dvact ronk Sportovn turistick olympidy, kterou pod Rada dt a mldee AVZO TS R. Zvod probhal za krsnho, proslunnho podzimnho dne a bylo vidt, e si vichni soutc zvodu uvaj. Ten leton byl o poznn del a tak nronj: to se pi jeho pprav vydili nai dlouholet stavitel trati Honza Domansk a Petr Vykoukal z ZO AVZO dnice. Trasa vedla zpotku molovitm ternem a pot pechzela do svah mstnho smenho leska zvanho Peatek. Na soutc ekalo 18 kontrolnch stanovi s prvky vdomostnmi, jako hvzdn obloha, poznvn rostlin, devin, zvat, stop zvat, historie, BESIP apod., na jinch stanovitch s brannmi prvky se stlelo z luku, hzelo grantem na cl, stlelo ze vzduchovky a zdo-

lvala se provazov lvka. Zvltnost letonho ronku byla nvtva zstupce spolenosti ArcelorMittal, kter nm

16

Ze sdruen
pomhala s finannm zajitnm akce. Po vyhlen vsledk, pedn medail, diplom a cen, a po vborn veei, kterou stejn jako cel stravovn zajistila pan Michnov s dcerou, se nkte vydovdli na mal improvizovan diskotce, jin si zazpvali pi kytae, anebo jen tak pi ohnku povdali. V nedli rno pak nkte soutc navtvili ostravskou zoologickou zahradu. Letonho ronku se zastnilo 31 dvoulennch hldek ve vech vyhlench vkovch kategorich. Velk podkovn pat vem, kte se na pprav i vlastnm prbhu soute podleli jako dobrovolnci. A nebylo jich mlo, kad ruky bylo zapoteb. A u to byli zmiovan stavitel trati, obsluha kuchyn po cel vkend, rozhod na stanovitch, improvizovan vpoetn stedisko, kter zajiovali Jana Pourov a Martin Matjka z ZO AVZO Star Bl, na startu jako vdy kraloval Va Krabika a Naka Remov, stelbu ze vzduchovky zajistili vojci z posdky v Ostrav. Stranou nezstali ani host soute. Pedseda AVZO pan Pour i pedseda Krajsk organizace moravskoslezskho kraje pan Michna vdy vypomohli tam, kde bylo prv zapoteb. Pt, jednadvact ronk se uskuten ve dnech 5.7. jna 2012 na jin Morav.
Jaromr Rema, AVZO TS R

DvanctdtpevzaloletenkynaMars
V nedli 2. jna skonilo v obci Terchov na Slovensku vkendov semifinle konkurzu do dtsk mezinrodn vesmrn posdky Expedice Mars 2011. V testech, nronch hrch, prezentacch a pokusech provili velitel Expedice Mars schopnosti 25 semifinalist a rozhodli, kdo absolvuje kosmonautick vcvik a simulovan let do vesmru v Evropskm vesmrnm centru v Belgii. Celkem dvanct dt (z toho ti ze Slovenska) pak pevzalo letenky do vesmru.

Chtla bych podkovat za geniln vkend pln akc a skvlch aktivit. pln jste pedili vechna m oekvn a povauji registraci do Expedice Mars za jedno z mch nejlepch rozhodnut. Jsem rda, e jsem si vyzkouela, co znamen tmov prce, a mohla jsem poznat skvl lidi z obou republik. To napsala patnctilet Ma Brchnelov po nvratu z vkendovho semifinle konkurzu do dtsk vesmrn posdky Expedice Mars 2011. Byl to opravdu asn vkend, vbec jsem neekala, e to bude fakt tak dobr. Vbec se mi nechtlo dom, pidala se dal semifinalistka. Byl to perfektn vkend, konstatoval astnk konkurzu Filip Ayazi. Finle Expedice Mars 2011 zan v Praze 28. jna 2011. Po dvoudennm soustedn v Praze dti odjedou do Belgie, do Evropskho vesmrnho centra. Tam si mimo jin vyzkouej simultor stavu bezte, simultor chze po Msci, gyroskop a dal trenary, stejn jako opravdov astronauti. Kurz vyvrchol

simulovanm letem do vesmru v maket raketoplnu. Pi zpten cest do Prahy se mlad kosmonauti jet zastav v Bruselu, v Evropskm parlamentu, kde je pijme Vladimr Remek. Dal informace o soutei najdete na strnkch www.expedicemars.eu.
Dtsk tiskov agentura (DTA)

Foto Jan Vrblk a archiv DTA

17

Z RDM RDMudlilapodestCenuPstav
esk rada dt a mldee (RDM) udlila 11. jna 2011 ji podest Cenu Pstav za vznamnou podporu mimokoln innosti s dtmi a mlde. Jejmi leaurety se stali tyi vybran zstupci veejn sprvy a samosprvy a nov i dv firmy, jejich oceovn upraven regule RDM od loska pipoutj.
Foto Vlastimil Jura a Eva Zdkov: nahoe zleva zstupce Gnosis, s.r.o., Stanislav Folwarzcn, zstupci E.ON.,

prask primtor Bohuslav Svoboda, Ji Matuek a Tom Fsek

erstvmi driteli Ceny Pstav se tak stali zstupce starosty Prahy 3 Ji Matuek, starosta Brandsa nad Labem-Star Boleslavi Ondej Penosil, zamstnanec Mstskho adu Mikulovice Tom Fsek a Stanislav Folwarzcn, 1. mstostarosta eskho Tna; spolu s nimi jet Gnosis, s.r.o., vydvajc Uitelsk noviny, a spolenost E.ON., psobc v oblasti energetiky.

moudrosti nebo eskotnsk matesk centrum astn srdce. Zmrem udlen Ceny Pstav je podle prvnho mstopedsedy RDM Jana Cieslara vyzvednout dobr zkuenosti z obecn, komunln politiky a ocenit ty konkrtn pedstavitele, kte se zaslouili o neziskov organizace pracujc s dtmi a mlde, a mohou jt tedy pkladem. Lauretm symbolickho ocenn poblahopli v Brokov sni Staromstsk radnice pedseda RDM Ale Sedlek, prask primtor Bohuslav Svoboda a etn dal gratulanti. Dti dnes vce ne jindy v minulosti potebuj nai pomoc, zdraznil ped destkami pozvanch host Bohuslav Svoboda. Nstup informanch technologi, s nimi se dti setkvaj od svho ranho vku, pinej zmnu do trven jejich volnho asu. A to trven nen mnohdy nic, co by bylo pro dti, jejich psychiku, rozvoj osobnosti nm pnosnm, dodal primtor. Upozornil, e dtsk vk pitom rozhoduje o tom, jak hodnotn ivot jednou lid povedou, jak bude jejich vzdln, dovednosti, jejich schopnost komunikace. Proto si velmi cenm toho, kdy nkdo jako vy m svj osobn pstup a aktivitu, kter se vnuje dtem, doplnil prask primtor. Svt, kter je kolem ns, je svt agresvn, svt kter zn hodnotov ebek jenom ve sfe jasn ekonomicky definovanch hodnot a hodnoty, kter chceme, aby v naich

18

Podle pravidel, jimi se udlovn Ceny Pstav d, mohou kandidty na ni navrhnout alespo ti obansk sdruen dt a mldee nebo DDM a SV (Domy dt a mldee, Stediska volnho asu). Ocenn m podobu run malovan trosenick lhve, v n je uloeno emotivn poselstv. Mezi letonmi navrhovateli byli mj. RADAMBUK Rada dt a mldee Jihoeskho kraje, Asociace TOM, Junk, Duha sdruen dt a mldee pro voln as, produ a recesi, Liga lesn

dtech byly, vlastn jsou potlaovny, pronesl Bohuslav Svoboda. Cenu Pstav v symbolick podob malebn zdoben trosenick lhve vnm jako informaci o innosti dtskch a mldenickch spolk a sdruen o tom, e je zde nkdo, kdo nezapomnl na to, e spolenost se pozn podle toho, jak se star o sv dti, a e tato informace by mla skuten doplout v pomyslnch ekch a moch ke vem, kte budou mt zjem se s n seznmit. Pedseda RDM pot strun pedstavil organizaci, v jejm ele stoj, kter

Z RDM
zasteuje pes sto sdruen, a reprezentuje tak pes 200 000 individulnch len. V krtkm proslovu se mj. dotkl i rozen statusu Ceny Pstav v jejm jubilejnm destm roce udlen: Napadlo ns, e existuj komern spolenosti, kter se njakm zpsobem angauj na podporu sdruen dt a mldee. Ono to nen v naem sektoru tak obvykl jako teba ve sportu. Je to dno tm, e zviditelnit se na pravideln prci s dtmi a mlde je pro komern subjekt pomrn obtn: my nemme mantinely, na kter by ly nalepit loga firem, porovnal Ale Sedlek. Upozornil, e asopisy vydvan mldenickmi spolky jsou asto ureny pedevm dtem, mon si je prolistuj jejich rodie, co ale nen vdy clov skupina, ji chce firma oslovit. A tak jsme velice rdi, e nae lensk sdruen identifikovala i dv spolenosti, kter byly letos navreny a kter budou zcela nov ocenny takt Cenou Pstav, uzavel pedseda esk rady dt a mldee. RDM udluje Cenu Pstav ji od roku 2002. V uplynulch letech se driteli a dritelkami Ceny Pstav stali krom jinch teba Petr Bratsk (2002, starosta Prahy 13), Petr Halada (2003, starosta Kamku nad Vltavou), Sylva Sldekov (2004, koordintorka prevence kriminality Obvodnho adu Ostravajih), Miroslava Smolkov (2006, vedouc oddlen dt, mldee a tlovchovy

Krlovehradeckho krajskho adu) nebo Petr Gazdk (starosta obce Such Loz, 2008) nebo Roman Lnek (1. nmstek hejtmana Pardubickho kraje, 2010.)
Ji Majer

Bl se 35. Valn shromdn RDM. Bude se konat ve tvrtek 10. 11. 2011 od 16.00 ve velk zasedac mstnosti Krajskho adu Stedoeskho kraje, Zborovsk 11, 150 21 Praha 5. Na programu bude napklad schvalovn rozpotu na rok 2012...

kter uspod ve stedu 2. 11. odpoledne Deskohran pro veejnost, Liga lesn moudrosti zve od 18,30 hodin tho dne na indinsk bubnovn. V sobotu se tam pro zmnu bude konat prask Regionln vzjemn vmna zkuenost pro vedouc dtskch kolektiv. Koncem jna se s tmem Kancele RDM rozlouila Adla Mandrykov, kter tam pracovala od dubna t. r. jako asistentka. Jej pozice byla vytvoena v rmci projektu Evropskho socilnho fondu Od kolbky do prce; projekt byl financovn z prostedk ESF prostednictvm Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost a sttnho rozpotu R. Adla nyn nastupuje do prce, kterou si vyhldla bhem sedmimsnho peklenovacho psoben v RDM.

RDM stanovila termn konn Bambiridy 2012. Tato prestin akce, podan eskou radou dt a mldee a jejmi partnery, se uskuten v dob od 24. do 27. kvtna 2012; organizan tb zvolil jako motto trnctho ronku Bambiridy Naden i zkuenost. esk rada dt a mldee zve dobrovolnky ze sdruen dt a mldee ve vku od 15 do 26 let, kte pmo pracuj s dtmi v oddle, skupin, duin, klubu apod., aby pili na diskusi v rmci Tdne dobrovolnictv. Debatn tma bude znt Nejastj problmy dobrovolnk pi prci s dtmi a mlde. Diskuse se uskuten 2. 11. od 16 do 18 hodin v prostorch Nrodnho muzea eskho muzea hudby, Karmelitsk 2/4, Praha 1. S ohledem na kapacitu mstnosti prosme o potvrzen asti na mail jana.votavova@crdm.cz do 1. 11. 2011.

RDM se inorod zastn Celosttn vzjemn vmny zkuenost (CVVZ), kter se letos kon v termnu od 16. do 20. listopadu v Hradci Krlov: na pracovnm setkn tam zstupci organizanch tm Bambiridy proberou potebn zleitosti s projektovou manaerkou Blankou Likovou; webmaster serveru Adam.cz Petr Molka zase nabdne seV Tdnu dobrovolnictv budou v eskm muzeu hudby min na tma Propagace innosti (oddl, skupin, malch RDM reprezentovat svmi programy napklad Duha, organizac, aktivit) na internetu.

Foto Eva Zdkov (nahoe), Pavel Rakuan a Marek Kraji (dole)

KrtcezRDM

19

Z RDM ZstupcilenskchspolkRDMbesedovali seditelemOdborupromldeMMT

Na jedn stran vize, e prci s dtmi a mlde jen prospje, kdy se stane prezovm tmatem, kter si vezmou za sv vechny doten resorty. Na stran druh skepse, open o dvj poznn, e tudy cesta nevede.

Foto Ji Majer: vlevo pedseda RDM Ale Sedlek, uprosted editel Odboru pro mlde MMT Michal Urban

Na jedn stran mylenka, e vedle tencch se sttnch dotac na pravidelnou innost me jejich adrestm obas finann pilepit sprvn uchopen mimodn vzva teba proevropsk projekt. Na stran druh vdom nezbytnosti: je poteba nejdv zajistit zklad a a pak na nm dl stavt, klidn proevropsky Beseda zstupc lenskch sdruen esk rady dt a mldee (RDM) s editelem Odboru pro mlde Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy (MMT) Michalem Urbanem byla neveejn a mon prv proto a pmoae oteven. Ve tvrtek 6. jna t. r. bylo v zasedace RDM ivo. Ti destky pedstavitel dtskch a mldenickch spolk se zajmaly o nzory pro n vznamnho ministerskho ednka na zleitosti, kter je znekliduj. adu z nich formuloval v diskusi pedseda esk rady Ale Sedlek. Ubyde zase penz od sttu jist ale o kolik? Budeme moci spoluvytvet podmnky pro nai innost, existenci? Jakou mrou? Jak ns vbec vnmte, jsme pro stt a jeho instituce vn partnerem? A pokud ano, jak se to projev? Nejsou to jen slova nkdy mm ten pocit?

kali to svorn pedseda RDM a zstupci Asociace TOM, Pionra, Junka, Ymky: Pokud plnujete vznik expertnch skupin zamench na mlde, chceme bt jejich leny, hybateli, konzultanty vdy se tk ns, na budoucnosti a hlavn dt, pro kter tu jsme a u dlouho dobrovoln pracujeme. Mme tradici, zkuenosti, vsledky. Ale eeno Tomem Novotnm (Asociace TOM) nedivte se, e jsme troiku nervzn. Ne jen samozejm z bytku penz. Ale i z toho, aby konference, kulat stoly, rozbory, koncepce, anti-koncepce, aby to vechno jaksi nezakrylo to, e se jezd na tbory, e je poteba zaplatit njmy v klubovnch, e je poteba udlat njakou rozumnou recipron vmnu, e se organizuj nae oddly... Ze strany editele Urbana se jim dostalo ujitn: respektuji vs a pokldm za partnery, zajm m, co si myslte. V mnohm jsme zajedno, napklad v pojet spolkov innosti, v nem nikoli, jako teba v pohledu na koncepci. Pro m je dleit, aby smr, kterm se m politika mldee ubrat, odpov-

dal evropskm parametrm. Tm m odpovdat i koncepce dalho rozvoje v dan oblasti je vrazn ir, ne jak ji vnmte vy. Neformln vzdlvn rozvj mladho lovka ve spoust oblast, take vlastn vae innost pispv k naplovn cl t koncepce v mnoha oblastech. Ale j bych rd, aby podobn na mlad lidi nazrali kolegov, kte e teba zdrav ivotn styl, nezamstnanost a dal podobn tmata, protoe se doposud e stran izolovan, trv na svm Michal Urban.

Beseda s nm byla rozhodn uiten. lensk sdruen RDM zase jednou oividn thla za jeden provaz velk i mal, takov i onak. S editelem odboru pro mlde vedou vcn dialog. Ukzalo se, e odboru fuje lovk pstupn jednn se spolky, kter m nadto kur pijt mezi jejich zstupce a obhajovat proti jejich argumentm svoje pojet mldenick politiky. A jet nco. Pedstavitel lenskch spolk mli bhem dvouhodinov, Aleem Sedlkem asertivn veden debaty monost znovu si uvdomit, jak neklidnmi vodami loka v emblmu RDM nkdy proplouv.
Ji Majer

20

Ze sdruen Dobrovolncizkrlujsvouobec

esk zpad psob na Touimsku a Tepelsku od roku 2002, kde v sociln vylouench lokalitch

zdroj: www.ceskyzapad.cz

NapPrahoupestijezy
Vodck zvod s vce ne osmdestiletou tradic kadoron otevr irok veejnosti vjimenou pleitost: sjet jinak zaven prask jezy. Trasa vede historickm jdrem hlavnho msta se startem na Csask louce a clem na tvanici, jej dlka je 6,5 km. Na trati se pekonvaj vorov propusti tkovskho jezu u Jirskova mostu, Staromstskho jezu u Karlova mostu a Helmovskho jezu v Holeovicch. Podrobnosti o zvod, historii i vsledkov listiny najdete na webovch strnkch http://3jezy.skauting.cz/
-mkr-

Foto Eva Haunerov a archiv eskho Zpadu (nahoe) a Michal Fotk (dole)

Letos se ji tikrt seli obyvatel a chalupi z Dobr Vody u Touimi, aby spolenmi silami zkrlili svoji vesnici. Pomhaj vichni mlad, star i dti. Pokrauj tak v tradici, kterou zahjili ji ped dvma lety v rmci projektu obanskho sdruen esk zpad Spolen v Dobr Vod. Dohromady maj za sebou ji 13 brigd a nkolik tisc odpracovanch hodin. Prci na promn Dobr Vody zaal organizovat esk zpad koncem roku 2008, kdy spolen s mstnmi vybral ti msta, kter potebovala nejvt pi. Lid z Dobr Vody se pak na veejnch setknch dohodli spolu s architektkou Alenou echovou o jejich budouc podob. Jednalo se o msto u kku na okraji obce, okol

obecn studny a prostranstv u panelovho domu, kter obv tm devadestilenn pevn romsk komunita. Krom tto komunity ije v obci asi 15 dalch obyvatel, zbytek dom pat chalupm.

poskytuje sociln sluby, nabz vzdlvn, poradenstv pi zamstnvn a prvn poradenstv, volnoasov programy a dal. Clem eskho zpadu je vytvet podmnky pro zkvalitnn ivota obyvatel Dobr Vody a okol na Touimsku a Tepelsku skrze zsadn zmnu v nich samch, v komunit jako celku a v pohledu majoritn spolenosti. Principem prce eskho zpadu je, e se sna nedlat prci za druh, ale podporuje lidi tak, aby postupn dokzali sv osobn i spolen problmy eit vlastnmi silami a umli brt sv ivoty do vlastnch rukou. Prce eskho zpadu byla v roce 2009 ocenna cenou Gypsy Spirit v kategorii neziskov organizace.

21

Ze sdruen Jednouvtouzesdruendtamldee
YMCA vydala v titn i elektronick verzi sbornk pspvk, je zaznly na losk konferenci YMCA v promnch asu, konan u pleitosti 20. vro obnoven innosti zmnn organizace v eskoslovensku. www.ymca.cz Letn sraz mladch turist se letos dokal vznamnho jubilea: zstupci TOM ze vech kout R se na nj toti sjeli ji potict, tentokrt ve druh polovin przdnin na sever ech, do luknovskho vbku. www.a-tom.cz Obansk sdruen Letn dm letos opt nabz firmm, e jim zpracuje originln novoroenky s vyuitm kreseb dt z dtskch domov a pome jim tak eit jejich kadoron problm, komu vrobu zadat. www.letnidum.cz Mlad salesini se v jnu znovu pipojili k akci Misijn kol, spovajc v peen kolk, kter byly nabzeny za dobrovoln pspvek po mi svat 23. jna 2011 v plzesk katedrle sv. Bartolomje; vtek vnuj mlad salesini na podporu ivotnch podmnek dt v Guayan. www.shm.cz

Slovent Slvici a et Zpvci zazili 8. jna na slavnostnm koncertu vtz dtskch zpvk lidovch psn Skauti ve vce ne tyech destkch mst esk republiky od 9. do 14. jna vybrali do kasiek dobrovoln pspvky Slvik Zpvek 2011 v Pieanech. www.folklornisdruzeni.cz v rmci ji tradin akce Postavme kolu v Africe, podan spolen humanitrn organizac lovk v tsni a Junkem. www.skaut.cz Mstopedseda Sentu R Petr Pithart navtvil 3. jna 2011 na stavb keltskho skanzenu v Nasavrkch Obansk sdruen Boii, jeho je dlouholetm lenem; zajmal se hlavn o souasn stav zmnnho vznamnho projektu a prohldl si jeho jednotliv budovy. www.boii.cz

Nestavyprvt,jetebazat
Foto Roman Mlek

Ptice vybranch lid z esk republiky se v prvn polovin z astnila mezinrodnho kurzu Nmecko a prce s mlde v nmeckm Kasselu.
Mezi astnky z Prahy a Vsetna byl tak projektov manaer chrudimskho Obanskho sdruen Altus Roman Mlek, kter byl s celm vzdlvacm programem velmi spokojen: Nejvce se mi lbila prce mldee ervenho ke, ale i boxcamp i sociln sluba kasselsk tal. Kad pracovn den dopoledne mme vuku nminy a tm kad druh den odbornou exkursi. Ty jsou pro m velkm pnosem, protoe prce s mlde v Nmecku se tk hodn i sociln oblasti. Velmi zajmav bylo pro m poznn vzdlvacho systmu ve kolstv a odbornch prax u, kdy maj napklad soustedny praxe na jedno centrum uprosted prmyslov zny. Zde jsou pohromad v jednom zazen mali, vadleny, truhli i zednci a eznci. Studijn cestu maj astnci hrazenu nmeckm Ministerstvem pro rodinu, seniory, eny a mlde. Zajmav ovem nejsou jen odborn eskch specialit, ale zrove s pedstavenm eskho hokeje a tak mst. Cel tm po veerech a vkendech tak nezahlel, ale navtvoval zajmav msta. Velmi vydaen mi pipadala Muzejn noc, kdy pilo na fontnu nkolik tisc nvtvnk. Opomenout bych neml ani podzimn vstavu, kde m upoutala expozice biblick spolenosti. Navc na tomto stnku po krtkm rozhovoru jsem dostal i brourku ve sloventin, vzpomn Mlek. Krom zstupce Obanskho sdruen Altus byli na kurzu i zstupci Junka, AFS, Obanskho sdruen Sarkander i eskho velaskho spolku. Podkovn pat nejenom vem organiztorm z IJABU, pracovnkm Erupa Kolleg Kassel, ale i TANDEMu a esk rad dt a mldee. Bhem podzimu bude mon v sdle chrudimskho Obanskho sdruen Altus navtvit povdn o studijnm pobytu, promtn fotografi a tak zitcch.
Roman Mlek

22

programy, ale napklad i prezentace zem. V rmci tictky astnk jsou zastoupeny zem jako Estonsko, Litva, Lotyko, Polsko, Rusko, Slovensko, panlsko, Turecko, Ukrajina a Maarsko. Ty se po veerech postupn pedstavovali, a to velmi originln. panl ochutnvkami specialit, esk skupina zase pipravila scnu na tma romantick veee v Praze s pedstavovnm

Anketa Jacliterrnnebofilmovhrdinov vsprovzelivdtstv?

VladanBro,

AnekaNovotn,

JakubFrydrych,
editelNrodn protidrogovcentrly
Hrdinov mho dtstv pochzeli pedevm z knek Karla Maye, Julese Vernea, J. M. Trosky, Frantika Bhounka, F. A. Elstnera, Vladimra Neffa a samozejm Jaroslava Foglara a moha dalch. Ml jsem rd autory, kte popisovali cestovatelsk zitky, dobrodrustv, nezitn kamardstv, rytsk ctnosti, boj s nespravedlnost a ochranu slabch i potebnch.

vedoucPrvn koordintorkaEvropporadnyTransparency skinformanst InternationalR promldeEurodesk

Zsadnm pro m bylo setkn s knihami Jaroslava Foglara a Miloe Zapletala. Jejich hrdinov byli toti docela normlnmi kluky z relnho ivota a zrove bylo v knihch vechno dleit pro mj dtsk svt: ptelstv, odvaha, dobrodrustv, proda, tajemstv, ale i draz na morln hodnoty. Protoe jsem tyto knky etl jet v dob, kdy bylo obtn je bn koupit, bylo jejich zskn pro m navc vdy uritm svtkem. Ve tvrt td jsem etla Hochy od Bob eky. A a jsem bvala vdycky pardiv holika, tenhle dobrodrun pbh jsem hltala od zatku a do konce. Dodnes, kdy se ekne Rikitan, Roy nebo Zelen pera, mm takov ten pocit, jako kdy jste uprosted knky a nemete pestat, jak jste se nechali pohltit. Sama jsem si pak jet ze deva vyrobila 13 barevnch knoflk jako 13 bobk a snaila se je plnit. Zkrtka, byla to prvn knka, kterou jsem peetla nkolikrt :-).

PozvnkanaKonferenci kuznvnneformlnhovzdlvn 2.-3.listopadu2011,Praha

Motto: Vzdln je to, co nm zstane, kdy zapomeneme vechno, co jsme se nauili. Karel apek Hlavn tmata konference: Role obansk spolenosti a neziskovho sektoru v oblasti prce s dtmi a mlde Prce s dtmi a mlde z pohledu sttn sprvy a socilnch partner Kompetence pro ivot Situace v uznvn neformlnho vzdlvn pi prci s dtmi a mlde v R Celoivotn uen a rozvoj lidskch zdroj Cesty k uznvn neformlnho vzdlvn existuj Proces vbru zamstnanc Partnerstv pro uznvn neformlnho vzdlvn Jak se pihlsit? Pro pihlen na konferenci vyplte do 31. 10. 2011, 14.00 formul v sekci Registrace na adrese: http://www.nidm.cz/neformalni-vzdelavani/volny-cas/akce-a-seminare/konference-unv-2011. Kontaktn daje: Daniela Havlkov, garantka Uznvn neformlnho vzdlvn Tel.: 246 088 282, 774 315 031; E-mail: daniela.havlickova@nidm.cz Hana dov, odborn asistentka garantky Uznvn neformlnho vzdlvn Tel.: 246 088 281, 774 315 036; E-mail: hana.radova@nidm.cz NIDM MMT, Smova 3, 110 00 Praha 10

Foto archiv respondent

23

Fotogalerie Archy

Vodck zvod Nap Prahou pes ti jezy 2011, nahoe foto Michal Fotk, dole Vclav tpn